EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.9.2025

COM(2025) 463 final

2025/0255(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Spravedlnost na období 2028–2034 a zrušuje nařízení (EU) 2021/693

{SEC(2025) 547 final} - {SWD(2025) 550 final} - {SWD(2025) 551 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Tento návrh stanoví datum použitelnosti ode dne 1. ledna 2028 a je předkládán pro Unii sestávající z 25 členských států. Pro Irsko a Dánsko platí ustanovení protokolů č. 21 a 22 připojených ke Smlouvě o Evropské unii (SEU) a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (SFEU), jak je uvedeno v části o proměnné geometrii na straně 8.

·Odůvodnění a cíle

Článek 3 Smlouvy o EU stanoví, že „Unie poskytuje svým občanům prostor svobody, bezpečnosti a práva“. Spravedlnost je úzce spjata s hodnotami Unie, jak je zakotveno v článku 2 Smlouvy o EU. Z těchto základních hodnot vyplývá potřeba nezávislého soudnictví fungujícího v rámci účinných a kvalitních justičních systémů, které jsou schopny chránit základní práva a svobody zaručené právem Unie, zejména tím, že zajišťují přístup ke spravedlnosti podezřelým a obviněným osobám a osobám vyžádaným v řízeních týkajících se evropského zatýkacího rozkazu (EZR) a obětem trestných činů. Samotná nezávislost soudů vychází ze společných ústavních tradic, které sdílejí všechny členské státy, z právního státu uvedeného v článku 2 SEU, z povinnosti členských států poskytovat prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie podle článku 19 SEU, a ze základního práva na účinné prostředky nápravy před soudem, jak je zakotveno v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Dobře fungující unijní prostor práva s účinnými, efektivními a odolnými vnitrostátními justičními systémy je nejen v souladu s hodnotami Unie, ale je také nezbytným předpokladem pro prosperující vnitřní trh a hospodářský růst a konkurenceschopnost.

V minulých letech EU zkombinovala několik nástrojů, aby vybudovala unijní prostor práva založený na vzájemné důvěře. Bylo přijato a podpořeno několik legislativních a politických iniciativ 1 , a to i díky vyčleněným finančním prostředkům EU.

Program Spravedlnost podporuje od svého zahájení v roce 2014 justiční spolupráci založenou na vzájemném uznávání a výkonu soudních rozhodnutí a tím aktivně napomáhá vytváření prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Program rovněž podporuje dodržování zásad právního státu a základních práv v členských státech a řádné fungování nezávislých soudních systémů. To vedlo k hmatatelnému pokroku v celé EU, neboť se například zvýšila účinnost vnitrostátních justičních systémů, právníci jsou nyní lépe informováni a vybaveni k uplatňování příslušného acquis EU, např. v oblasti využívání postupů a mechanismů přeshraniční justiční spolupráce. Zároveň se stále zlepšuje praktická ochrana a podpora práv dětí a dalších zranitelných skupin (např. osob se zdravotním postižením), které se účastní soudních řízení.

Došlo k významnému pokroku 2 , ale dosažení účinného, efektivního, dostupného, odolného a digitalizovaného unijního prostoru práva založeného na zásadách právního státu, zůstává nadále výzvou. To vyžaduje, aby EU a její členské státy i nadále koordinovaly svou činnost. Předsedkyně von der Leyenová v politických směrech pro příští Evropskou komisi 2024–2029, zdůraznila, že dodržování zásad právního státu by mělo zůstat „pro finanční prostředky EU nutností“ 3 . To podtrhuje zásadní roli, kterou financování EU hraje při řešení přetrvávajících problémů.

Ochrana a prosazování základních práv je totiž navzdory závazku EU trvalou výzvou. 4 Tato práva – jako je právo na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, jakož i ochrana oznamovatelů a jejich právo na svobodu projevu, související procesní záruky pro podezřelé a obviněné osoby a osoby vyžádané v řízeních týkajících se evropského zatýkacího rozkazu a práva obětí – jsou pro spravedlnost a právní stát zásadní. Jejich účinné provádění je nezbytné pro budování důvěry v justiční systém a zajištění toho, aby každý, včetně těch nejzranitelnějších, mohl účinně uplatňovat svá práva v EU jako prostoru práva. Jak však ukazuje i výroční zpráva o uplatňování Listiny za rok 2021, roztříštěné uplatňování unijního práva a mezery v právní ochraně 5 odrážejí přetrvávající problémy v této oblasti 6 .

Pokrok v digitalizaci v celé EU je navíc nerovnoměrný. Růst a konkurenceschopnost EU stále více závisí na digitalizaci, a to i v soudnictví. Digitální nástroje a umělá inteligence mohou pomoci veřejné správě, včetně soudů, poskytovat rychlejší, dostupnější a nákladově efektivnější služby. Využívání kvalifikovaných služeb vytvářejících důvěru, jako jsou elektronické podpisy a pečetě, zároveň přináší výhody z hlediska pohodlí a právní jistoty v souvislosti s přeshraničními transakcemi a nabývá stále většího významu pro transparentní a důvěryhodné justiční systémy. Očekává se, že digitalizaci a budování důvěry dále usnadní také nadcházející zavedení rámce EU pro digitální identitu a připravované evropské podnikatelské peněženky. Účinné a transparentní justiční systémy zvyšují právní jistotu, přitahují investice a posilují přeshraniční spolupráci v občanských a trestních věcech. Digitalizace snižuje zátěž odborníků v oblasti justice, zlepšuje přístup k soudním spisům a umožňuje občanům a podnikům komunikovat se soudy na dálku. To zvyšuje transparentnost, šetří náklady a podporuje ekonomickou produktivitu. Digitální justiční systémy jsou navíc odolnější během krizí, zajišťují kontinuitu a posilují důvěru veřejnosti.

Rychle se měnící ekonomické, sociální a geopolitické prostředí vytváří nejistoty a výzvy, včetně totální války Ruska proti Ukrajině. Mezi výzvy, které se konkrétně týkají unijního prostoru práva, patří rostoucí ohrožení právního státu, různé formy závažné trestné činnosti a překážky v přístupu ke spravedlnosti a justiční spolupráci. Dodržování zásad právního státu je klíčovým faktorem předvídatelného podnikatelského prostředí, které je hnacím motorem investic a inovací, a je zásadním hlediskem pro společnosti s přeshraničním působením. Dodržování zásad právního státu zajišťuje řádné fungování a odolnost vnitřního trhu, spolupráce v oblasti justice založené na vzájemné důvěře a uznávání a je nezbytným předpokladem pro dodržování zásad řádného finančního řízení rozpočtu Unie. Dodržování zásad právního státu je nezbytné pro účinné, jednotné a transparentní uplatňování unijního práva a pro rovný přístup ke spravedlnosti. Usnadnění spolupráce v souvislosti s formami závažné trestné činnosti, jako je korupce, terorismus a trestná činnost proti životnímu prostředí, je nezbytné pro zachování právního státu a důvěry v ty, kdo řídí veřejné instituce.

Mezi další problémy patří přetrvávající překážky v oblasti justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti. Účinný přístup ke spravedlnosti, a to i pomocí digitálních prostředků, je předpokladem hospodářského růstu. Pokud neexistuje účinný přístup ke spravedlnosti, jsou tím dotčeni jak občané, tak rozvoj podnikání, zejména malých a středních podniků (MSP). Slabé justiční systémy, které se vyznačují neefektivitou nebo vysokými náklady, odrazují od podnikatelských aktivit, a tím brání hospodářskému růstu 7 . Jednou z hlavních překážek je skutečnost, že komunikace v přeshraničních soudních řízeních je stále velmi často v listinné podobě, což vede ke zbytečným průtahům a nákladům. Jedním z důvodů je rozdílná rychlost digitalizace vnitrostátních justičních systémů a nedostatečná interoperabilita mezi vnitrostátními informačními systémy členských států a podobně i mezi vnitrostátními systémy a orgány a jinými subjekty EU působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Kromě tohoto aspektu jsou stále patrné průtahy a neefektivita v řízeních v oblasti přeshraniční justiční spolupráce. Přístup ke spravedlnosti – tj. možnost každého vyhledat a získat spravedlivé řešení právních problémů prostřednictvím řady právních a justičních služeb způsobem, který je v souladu se základními právy, včetně přístupu ke spolehlivým právním informacím a účinného využívání procesních záruk – je stále problematický, a to především v přeshraničním kontextu. To se týká jak jednotlivců, jako jsou oběti a osoby podezřelé nebo obviněné z trestné činnosti, tak podniků. Stávající nástroje pro shromažďování srovnávacích informací o kvalitě, nezávislosti a účinnosti justičních systémů členských států jsou navíc stále nedostatečné. Všechny tyto faktory mohou narušit vzájemnou důvěru členských států v justiční systémy ostatních států a mohou tak bránit řádnému fungování prostoru svobody, bezpečnosti a práva v EU.

A konečně, úroveň znalostí, dovedností a povědomí o acquis EU a digitálních nástrojích EU je mezi pracovníky v oblasti justice často nedostatečná. Navzdory pokroku, kterého bylo dosaženo 8 , se úroveň účasti v jednotlivých členských státech a mezi justičními profesemi stále značně liší. To má negativní dopad na rozvoj společné evropské justiční kultury, neboť dobře vyškolení odborníci hrají klíčovou roli při zajišťování správného a jednotného provádění acquis EU v celé EU. Odborníkům v oblasti justice rovněž chybí potřebné digitální dovednosti a nejsou dostatečně vybaveni pro používání digitálních nástrojů a infrastruktury. Odborné vzdělávání v oblasti unijního práva je velmi důležité také s ohledem na následující faktory: i) zhoršování právního státu a útoky na základní práva v některých členských státech; ii) nutnost předcházet formám závažné trestné činnosti včetně korupce a bojovat proti nim; iii) rostoucí význam digitalizace a iv) skutečnost, že stále více osob využívá svého práva žít a pracovat v jiném členském státě 9 .

Důsledky neřešení těchto problémů budou mít závažné souvislosti, protože většina z nich má výrazný nadnárodní rozměr a členské státy je nemohou přiměřeným způsobem řešit samostatně. Budování účinného unijního prostoru práva má zásadní význam pro politický, sociální a hospodářský život EU. Má také hmatatelný přínos pro každodenní život občanů a jejich podnikání. Program Spravedlnost na období 2028–2034 podpoří další rozvoj unijního prostoru práva založeného na hodnotách Unie, právním státě, vzájemném uznávání a důvěře, jakož i na účinných, inkluzivních, dostupných a odolných justičních systémech, které jsou předpokladem hospodářského růstu a konkurenceschopnosti. Nový program rovněž usnadní přístup ke spravedlnosti, podpoří justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a podpoří justiční vzdělávání s větším důrazem na digitalizaci justice. Oblasti politiky, na něž se tento právní návrh vztahuje, jsou pevně zakotveny ve Smlouvách EU, které poskytují právní základ pro opatření EU prostřednictvím finančních intervencí. Program Spravedlnost bude v příštím víceletém finančním rámci (2028–2034) pokračovat v podpoře otevřených, demokratických, pluralitních a rovnějších a inkluzivnějších společností.

·Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

V posledních letech program Spravedlnost podpořil několik legislativních a politických iniciativ a přímo přispěl k plnění řady priorit Komise 10 . Níže uvedené priority jsou a budou pro program Spravedlnost ještě důležitější:

1. „Ochrana naší demokracie, prosazování našich hodnot“. Program Spravedlnost podpoří justiční spolupráci a přístup ke spravedlnosti posílením právního státu a základních práv jako demokratického základu EU. Nový větší důraz programu na digitalizaci umožňující rychlejší přístup k právní ochraně zefektivní soudní systémy. Tento nový důraz přímo doplňuje úsilí o ochranu demokracie a základních práv a o zvýšení právní jistoty, ochrany investic, procesní spravedlnosti a důvěry veřejnosti v demokratické instituce. Program Spravedlnost na období 2028–2034 podpoří nezávislost soudů a zvýší kapacity nezbytné k prosazování práva, včetně příslušných pravidel na ochranu demokracie. Umožní přeshraniční justiční spolupráci v boji proti přeshraniční digitální trestné činnosti a podpoří zavádění digitálních nástrojů, které jsou v souladu s širšími politikami prosazování práv v digitálním odvětví, jako je nařízení o digitálních službách 11 , akt o umělé inteligenci 12 a evropský akt o přístupnosti 13 . Tím, že podpoří vzdělávání právníků v oblasti základních práv, přispěje k uplatňování Listiny. Za tímto účelem bude podporována součinnost zejména s programem AgoraEU 14 .

2. „Podpora lidí, posílení našich společností a našeho sociálního modelu“. Program Spravedlnost přispěje k dodržování základních práv, například podporou justičního vzdělávání v oblasti nediskriminace a uplatňování Listiny, a podporou jednotné právní ochrany ve všech členských státech vytvoří vazby s politikami sociální soudržnosti. Program rovněž zajištěním vymahatelnosti prostřednictvím dostupnějších justičních mechanismů napomůže provádění evropského pilíře sociálních práv 15 . Digitalizované justiční systémy, které jsou nastaveny s náležitým ohledem na zranitelná místa v bezpečnostních systémech a na potřeby všech dotčených osob, mají navíc potenciál zlepšit přístup ke spravedlnosti, a to i snížením překážek, zejména pro děti a další zranitelné skupiny, jako jsou osoby se zdravotním postižením, Romové a další marginalizované komunity. V tomto ohledu bude podporována součinnost s programem Erasmus+ 16 a plány národního a regionálního partnerství 17 , zejména v rámci Evropského sociálního fondu 18 . Zlepšením přístupnosti a cenové dostupnosti (např. videokonference, elektronické podání) může digitální justice lépe informovat zúčastněné strany, sloužit potřebám mnoha jednotlivců a podniků a posílením sociální a mezigenerační spravedlnosti a zvýšením efektivity a inkluzivity právních procesů snížit nerovnosti v přístupu k právům a službám.

3. „Společné dosahování výsledků a příprava naší Unie na budoucnost“. Program Spravedlnost přispěje k integrovanější a efektivnější Unii, mimo jiné vytvářením a propojováním digitální infrastruktury mezi členskými státy. Jeho větší zaměření na digitalizaci sníží administrativní zátěž členských států, přinese úspory občanům a podnikům, zlepší přeshraniční spolupráci a podpoří vzájemné uznávání a výkon soudních rozhodnutí. Program zároveň podpoří cíl zjednodušení mechanismů EU tím, že napomůže větší interoperabilitě mezi vnitrostátními justičními systémy. V tomto ohledu bude podporována součinnost s plány národního a regionálního partnerství, aby byl zajištěn pokrok v oblasti digitalizace vnitrostátních justičních systémů jak na vnitrostátní úrovni, tak i na úrovni EU.

·Soulad s ostatními politikami Unie

1. „Nový plán pro udržitelnou prosperitu a konkurenceschopnost Evropy“. Digitalizace justice přispívá k růstu a konkurenceschopnosti tím, že vytváří účinnější justiční systémy se zjednodušenými soudními postupy a kratší dobou a nižšími náklady na přeshraniční soudní spory v celé EU. To je obzvlášť důležité pro malé a střední podniky a začínající podniky. V tomto ohledu bude podporována součinnost s plány národního a regionálního partnerství v klíčových oblastech, jako jsou dovednosti, budování kapacit a digitalizace. Program rovněž díky podpoře právní interoperability a hladšího prosazování pravidel EU doplní plán na prohloubení jednotného trhu (zejména v oblasti služeb a digitálních odvětvích a ohledně finančních služeb). Program Spravedlnost bude doplněn programem pro jednotný trh a cla na období 2028–2034, který bude financovat činnosti v oblasti spotřebitelské politiky a politiky vůči investorům, práva obchodních společností a smluvního práva a boje proti praní peněz a tím přímo přispěje k provádění politiky EU v oblasti spravedlnosti a k vytvoření unijního prostoru práva. Program Spravedlnost kromě toho posílením právního státu a právní jistoty podpoří investiční prostředí, posílí opatření, která jsou základem unie úspor a investic 19 , a vytvořením stabilního právního rámce pro podnikatelskou činnost podpoří Evropský fond pro konkurenceschopnost 20 . V neposlední řadě budou existovat také synergie v oblasti výzkumu a inovací, obzvláště pokud jde o potřebu prohloubit porozumění využívání nových pokročilých technologií, jako je umělá inteligence, v odvětví soudnictví, a proto budou podporovány synergie s příštím rámcovým programem pro výzkum a inovace (Horizont Evropa) 21 .

2. „Nová éra evropské obrany a bezpečnosti“. Program Spravedlnost usnadňuje přeshraniční justiční spolupráci, která má zásadní význam pro bezpečnost a boj proti organizované trestné činnosti, terorismu a kybernetickým hrozbám. Program rovněž podporuje uplatňování evropského zatýkacího rozkazu (EZR) a poskytuje digitální infrastrukturu pro zákonný přístup k elektronickým důkazům a přeshraniční správu případů. Program Spravedlnost kromě toho podporuje protikorupční opatření na úrovni EU. Doplňuje tak výzvu k úvahám o rozšíření pravomocí Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) na řešení závažných přeshraničních trestných činů, zejména korupce, které mají dopad na finanční prostředky Unie a které nemohou členské státy řešit samostatně. Politické směry pro Evropskou komisi 2024–2029 22 navíc zahrnují ambici posílit schopnost Europolu podporovat vnitrostátní donucovací orgány a jeho spolupráci s jinými agenturami a subjekty EU. Tato ambice je úzce spjata se zvýšeným důrazem programu na digitalizaci, která umožňuje rychlejší přenos důkazů, koordinaci v reálném čase a lepší využití bezpečné umělé inteligence / analýzy dat při prosazování práva v mezích platných právních rámců. Je také v souladu se zřízením Orgánu pro boj proti praní peněz a financování terorismu (AMLA), což pomůže zabránit zneužívání finančního systému Unie k praní peněz a financování terorismu. Stejně tak reforma Eurojustu pomůže zefektivnit koordinaci přeshraničního vyšetřování a stíhání na úrovni EU, a to i díky novým digitálním nástrojům. Digitalizace justice navíc poskytne také technickou odolnost, bezpečnou infrastrukturu pro právní systémy a rámce pro stíhání kyberkriminality, čímž doplní Strategii unie připravenosti 23 a Strategii kybernetické bezpečnosti 24 i „ProtectEU – Evropskou strategii vnitřní bezpečnosti“ 25 . Vzhledem k úzké vazbě mezi bezpečností a justicí v praxi bude existovat součinnost s fondy EU, které se týkají azylu, migrace a integrace, správy hranic a vnitřní bezpečnosti, například s cílem poskytnout soudcům odpovídající odbornou přípravu, a to i v souvislosti s novými pravidly zavedenými Paktem o migraci a azylu, a zajistit účinnou ochranu obětí trestných činů, interoperabilitu s Evropským informačním systémem rejstříků trestů (ECRIS) a spolupráci mezi agenturami v oblasti spravedlnosti a vnitřní bezpečnosti, a to i prostřednictvím jiných agentur a subjektů souvisejících s justicí, jako jsou Eurojust a EPPO.

3. „Globální Evropa: využití naší síly a našich partnerství“. Zaměření programu na právní stát, justiční spolupráci a přístup ke spravedlnosti bude odrážet způsob jejich podpory na celosvětové úrovni, mimo jiné prostřednictvím provádění cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN) 26 . V tomto ohledu bude rozvíjena součinnost s programem Globální Evropa 27 , neboť program Spravedlnost přispěje k vnější činnosti EU posílením soudních systémů v přistupujících zemích v rámci procesu rozšiřování.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

·Právní základ

·Proměnná geometrie

Toto nařízení je založeno na právních základech podle části třetí hlavy V SFEU týkající se prostoru svobody, bezpečnosti a práva. V důsledku toho se na použití tohoto nařízení na Dánsko a Irsko vztahují zvláštní ustanovení obsažená v protokolech č. 21 a 22 připojených ke Smlouvě o Evropské unii (SEU) a Smlouvě o fungování EU (SFEU).

V souladu s články 1 a 2 protokolu č. 22 se Dánsko neúčastní přijímání opatření Rady navrhovaných podle části třetí hlavy V SFEU a tato opatření nejsou pro Dánsko závazná ani použitelná.

V souladu s články 1 a 2 protokolu č. 21 se Irsko nepodílí na přijímání opatření Rady navrhovaných podle části třetí hlavy V SFEU a tato opatření nejsou pro Irsko závazná ani použitelná. Irsko se však může rozhodnout, že se bude přijímání a používání navrhovaného opatření účastnit. Kromě toho může Irsko kdykoli po přijetí takového opatření přijmout toto opatření s výhradou dokončení postupů uvedených v článku 4 protokolu č. 21.

·Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Cíle uvedené v části „Odůvodnění a cíle“ mají výrazný nadnárodní rozměr a vyžadují společná řešení, jakož i řízení, koordinaci a podporu na úrovni EU. Izolovaná opatření na vnitrostátní úrovni by byla méně účinná a měla by menší dopad než koordinované úsilí na úrovni EU, které podporuje spolupráci, budování kapacit, vzájemné učení a sdílení zdrojů, odborných znalostí a osvědčených postupů.

Bez opatření a financování ze strany EU by bylo ohroženo fungování unijního prostoru práva, což by mělo negativní dopad na mnoho příjemců, zejména na členy soudní moci, organizace občanské společnosti, které pracují na zajištění přístupu ke spravedlnosti, a na celounijní právní sítě. Podpora EU pomáhá překonávat překážky na vnitrostátní úrovni a umožňuje každému členskému státu řešit otázky, které by sám zvládnout nedokázal. Tím se zajistí, že žádný členský stát nezůstane při řešení přeshraničních problémů pozadu.

Opatření na úrovni EU jsou rovněž klíčová pro řešení celoevropských priorit, které nemusí mít ve vnitrostátních programech vysokou prioritu nebo v nichž je zapotřebí cílená podpora. V některých oblastech mohou být vnitrostátní snahy samy o sobě nedostatečné, krátkodobé nebo nedostatečně sladěné s prioritami EU. EU by například měla i nadále podporovat přeshraniční vzdělávání v oblasti unijního práva a výměnné programy pro justiční pracovníky. Nejde jen o povinnost vyplývající ze Smlouvy, ale je to také nezbytné pro řešení společných nadnárodních výzev, vybavení odborníků v oblasti justice potřebnými dovednostmi a posílení základních hodnot Unie.

EU má jedinečnou pozici pro vytváření přeshraničních příležitostí pro odborníky v oblasti justice, aby se propojili, rozvíjeli společnou právní kulturu a přispívali k ní. Měla by proto nadále podporovat nadnárodní spolupráci, zvyšování povědomí a vytváření sítí. Takové činnosti budují vzájemnou důvěru mezi vnitrostátními justičními systémy a pomáhají shromažďovat srovnávací údaje o jejich kvalitě, nezávislosti a účinnosti, což jednotlivé členské státy samy zajistit nedokážou.

Stejně zásadní je činnost EU v oblastech, které vyžadují úzkou koordinaci s členskými státy za účelem dodržování mezinárodních standardů v oblasti spravedlnosti, jako jsou cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, a zachování jednotného postoje EU ke klíčovým otázkám, jako jsou základní práva v digitální oblasti a ochrana údajů.

V neposlední řadě je činnost EU zásadní pro pokrok v reformách justice v kandidátských zemích v rámci procesu rozšíření, zejména v oblasti právního státu, nezávislosti soudnictví a boje proti korupci. Toto úsilí má zásadní význam pro zajištění norem EU v oblasti soudnictví, dokončení jednotného trhu a posílení soudržnosti a prosperity EU.

Kromě potřeby opatření EU v této oblasti mají fondy EU také velkou přidanou hodnotu, protože EU má nejlepší předpoklady k tomu, aby zajistila harmonizované fungování justičních systémů v celé Unii. Zásah EU má pro justiční vzdělávání v EU vnitřní přidanou hodnotu, protože přenesení této odpovědnosti na vnitrostátní úroveň by vedlo k větší roztříštěnosti v chápání a provádění unijního práva v členských státech. To bude mít negativní dopad na celkovou schopnost vnitrostátních aktérů provádět politiky a právní předpisy EU a řešit přeshraniční problémy a na rozvoj nadnárodních projektů pro více zemí. Opatření EU v oblasti politik spravedlnosti navíc pomáhají posilovat jednotný trh a zvyšují konkurenceschopnost. Komplexní a harmonizovaný soudní rámec ve všech členských státech snižuje právní nejistotu a nesrovnalosti, a tím usnadňuje plynulejší přeshraniční obchodní operace a investice. Předvídatelné prosazování předpisů, důsledná ochrana práv duševního vlastnictví a účinné mechanismy řešení sporů jsou zásadní pro udržení důvěry investorů a podporu podnikání a inovací. Poskytnutím jasných právních norem a zajištěním jejich jednotného uplatňování pomáhá EU podnikům efektivně fungovat, snižuje transakční náklady a zvyšuje celkovou atraktivitu jednotného trhu. Tato právní předvídatelnost rovněž podporuje spravedlivou hospodářskou soutěž tím, že zajišťuje rovné podmínky pro podniky bez ohledu na jejich zemi původu v rámci EU, a tím podporuje hospodářskou stabilitu a udržitelný růst.

·Proporcionalita

Návrh nepřekračuje minimum nutné k dosažení stanoveného cíle na úrovni Unie.

·Volba nástroje

Nový program Spravedlnost na období 2028–2034 vychází především z programu Spravedlnost na období 2021–2027. Nejvhodnějším nástrojem pro realizaci navrhovaného rámce je nařízení.

3.VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH HODNOCENÍ, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

·Zpětná hodnocení / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Hodnocení programu Spravedlnost na období 2021–2027 v polovině období zdůrazňuje, že akce financované z programu jsou v souladu s politikami a prioritami na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, jsou sladěny s dalšími nástroji financování EU a jsou v souladu s mezinárodními závazky a cíli, jako jsou cíle udržitelného rozvoje. 28 Zjednodušená struktura programu na období 2021–2027 umožňuje dosáhnout v porovnání s předchozím programem na období 2014–2020 většího dopadu a více se zaměřit na klíčové oblasti. Konkrétně program Spravedlnost na období 2021–2027 úspěšně přispívá k podpoře vzájemného uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v členských státech a ke zlepšení přeshraniční spolupráce tím, že vytváří dlouhodobý dopad prostřednictvím dalšího rozvoje soudržného unijního prostoru práva založeného na vzájemné důvěře a spolupráci.

Přímé financování příjemců vedlo k okamžitým a hmatatelným přínosům pro zúčastněné cílové skupiny. Zejména financování sítí EU, jako je Evropská síť pro justiční vzdělávání (EJTN), usnadňuje trvalou spolupráci, budování kapacit a trvalé vysoce kvalitní zapojení právníků v celé EU. Pokračující důraz programu na justiční vzdělávání navíc významně přispívá ke sjednocení a rozvoji právního prostředí EU. Program Spravedlnost hraje zásadní roli při podpoře sdílené právní kultury tím, že školí tisíce soudců, právníků a zaměstnanců soudů a podporuje provádění Strategie evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024. 29 Program usnadňuje výměnu osvědčených postupů a tím posiluje spolupráci členských států a zajišťuje, aby justiční odborníci uplatňovali unijní právo jednotně, soudržně a konzistentně přes hranice, čímž posiluje integritu právních předpisů EU.

Program na období 2021–2027 navazuje na pokrok dosažený v předchozím programovém období (2014–2020) a dále snižuje překážky v přístupu ke spravedlnosti a zlepšuje rámce a ochranu marginalizovaných osob. 30 Hodnocení v polovině období zároveň poukazuje na některé oblasti, které je třeba zlepšit. Především důkazy získané v rámci konzultací se zúčastněnými stranami poukazují na potřebu rozšířit dosah programu. I když se program již dostal k velkému počtu lidí, povědomí o něm je mezi některými typy zúčastněných stran stále omezené 31 a liší se i mezi jednotlivými členskými státy. To naznačuje, že ačkoli jsou komunikační činnosti programu účinné, nemusí mít stejný dosah do všech odvětví a členských států. 32 Některé zúčastněné strany navíc navrhly, aby byli do cílových skupin programu zahrnuti i pracovníci vězeňských a nápravných zařízení. V zájmu lepšího zohlednění dopadu programu a zvýšení jeho přidané hodnoty a viditelnosti by bylo možné zvážit další opatření, např. systematičtější proces shromažďování názorů a zkušeností zúčastněných stran nebo způsoby propojení stávajících platforem (jako je síť EJTN a portál e-Justice) s úspěšnými projekty na portálu EU pro financování a nabídková řízení. Kromě toho by se v zájmu dalšího zvyšování nákladové efektivity programu mohla dále zkoumat spolupráce se stávajícími sítěmi na úrovni EU.

Všechna tato zjištění jsou zohledněna v programu Spravedlnost na období 2028–2034, který je předložen v tomto návrhu.

Pokud jde o řešení nových výzev, významným průřezovým cílem programu Spravedlnost na období 2021–2027 se stala digitalizace justice, zejména po pandemii COVID-19, která urychlila využívání digitálních technologií. Toto zaměření usnadňuje přístup k právním informacím, modernizuje mechanismy přeshraniční justiční spolupráce a podporuje širší cíle digitální transformace EU, díky nimž jsou justiční systémy účinnější a přístupnější. Investice do digitalizace rovněž posilují základní práva v oblasti justice, jako je presumpce neviny. 33 Větší využívání digitálních nástrojů navíc účinně rozšiřuje dosah programu. Stále existuje prostor pro další využití příležitostí, které digitalizace v oblasti justice přináší. Proto se program Spravedlnost na období 2028–2034 v rámci svých obecných a specifických cílů více zaměří na digitalizaci. To zajistí strategičtější a soudržnější přístup ke všem otázkám a výzvám souvisejícím s digitalizací justice.

·Konzultace se zúčastněnými stranami

Cílem první otevřené veřejné konzultace bylo posílit důkazní základnu pro hodnocení obou programů Spravedlnost shromážděním názorů příslušných zúčastněných stran na účinnost, účelnost, relevanci, soudržnost a přidanou hodnotu programů pro EU. Byla zahájena 3. dubna 2024 a byla otevřena po dobu 12 týdnů (ukončena 26. června 2024).

Celkově respondenti této otevřené veřejné konzultace považovali obecné a specifické cíle programů Spravedlnost za velmi relevantní. Mezi specifickými cíli byly za nejvýznamnější považovány justiční vzdělávání a přístup ke spravedlnosti. Většina respondentů navíc považovala za relevantní činnosti financované z programů v oblasti spravedlnosti, zejména ty, které se týkají rozvoje a údržby informačních a komunikačních technologií 34 , přičemž digitalizace je vnímána jako důležitý rozměr programu. Respondenti považovali oba programy za účinné při dosahování jejich cílů a zamýšlených výsledků, zejména pokud jde o: i) zlepšení přístupu všech občanů ke službám, poradenským činnostem a podpůrným aktivitám organizací občanské společnosti (62 % respondentů hodnotilo tento cíl jako dosažený ve velmi vysoké nebo vysoké míře); ii) podporu vzdělávacích aktivit pro zúčastněné strany (50 % respondentů hodnotilo tento cíl jako dosažený ve velmi vysoké nebo vysoké míře) a iii) zvýšení přeshraniční interoperability systémů (50 % respondentů hodnotilo tento cíl jako dosažený ve velmi vysoké nebo vysoké míře). V tomto ohledu respondenti vyzdvihli jako zvláště důležité a účinné vytvoření systémů E-CODEX a ECRIS a také školení v používání nástrojů IT. Pokud jde o soudržnost, většina respondentů nebyla schopna porovnat program Spravedlnost s jinými programy (pouze tři z osmi respondentů uvedli, že znají jiné podobné iniciativy EU a/nebo vnitrostátní iniciativy v oblasti spravedlnosti). Dva respondenti se domnívali, že program Spravedlnost doplňují jiné programy nebo iniciativy EU ve velké míře, a jeden v omezené míře. Respondenti se shodli na přidané hodnotě EU obou programů, přičemž všichni vyslovili názor, že EU má nejlepší předpoklady pro financování činností v rámci programu Spravedlnost, neboť zapojení EU zajišťuje, že všechny členské státy dodržují stejné normy, což vede k rovnějšímu přístupu ke spravedlnosti. V důsledku toho většina respondentů uvedla, že pokud by byl program Spravedlnost na období 2021–2027 zastaven, členské státy by nebyly schopny dosáhnout podobných výsledků na celostátní, regionální nebo místní úrovni a technická spolupráce by se omezila na menší dvoustranné projekty mezi sousedními členskými státy, zatímco některé organizace by nebyly schopny zajistit financování vůbec. Souhrnná zpráva o otevřené veřejné konzultaci je k dispozici na internetových stránkách Evropské komise „Podělte se o svůj názor“. 35

Níže jsou uvedeny některé hlavní výsledky, které se týkají oblasti justice:

–Podle respondentů je „prosazování a podpora právního státu“ důležitou (22,51 %) a velmi důležitou (58,71 %) politickou prioritou a oblastí, v níž financování z EU přináší přidanou hodnotu ve velké míře ve srovnání s financováním na vnitrostátní, místní nebo regionální úrovni (50,44 %),

–Podle respondentů je „účinná ochrana fondů EU proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem“ důležitou (25,78 %) a velmi důležitou (55,09 %) politickou prioritou a oblastí, v níž financování z prostředků EU poskytuje přidanou hodnotu ve velké míře ve srovnání s financováním na vnitrostátní, místní nebo regionální úrovni (54,68 %),

–Podle respondentů je „budování prostoru spravedlnosti EU, podpora justičního vzdělávání, justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti“ důležitou (29,77 %) a velmi důležitou (37,03 %) politickou prioritou a oblastí, v níž financování z prostředků EU poskytuje přidanou hodnotu ve velké míře ve srovnání s financováním na vnitrostátní, místní nebo regionální úrovni (47,85 %),

–Současně se respondenti domnívají, že následující opatření, která jsou v rámci programu Spravedlnost obzvláště důležitá, mají do značné míry pozitivní dopad do budoucna: „Podpora přeshraničního vzájemného učení, výměna osvědčených postupů a spolupráce, vytváření koalic“ (72,19 %), „Podpora vytváření a rozvoje sítí a organizací na úrovni EU“ (60,48 %), „Budování kapacit a školení/vzdělávání lektorů“ (56,10 %), „Možnosti přeshraničního vzájemného učení v oblasti justice“ (49,08 %).

·Externí poznatky

Návrh vychází z externích a interních zpráv a hodnocení, např. z hodnocení programu (v polovině období a ex post), z přezkumu výdajů, zpráv a dokumentů jiných orgánů či subjektů EU a mezinárodních organizací. 38

·Posouzení dopadů

– Přerušení financování ze strany EU: tato možnost byla okamžitě vyřazena vzhledem k důležitosti problémů, které se týkají oblastí politiky v tomto klastru, důrazu, který je těmto politikám přikládán v Politických směrech pro příští Evropskou komisi 2024–2029 39 , a vzhledem k přidané hodnotě intervencí ze strany EU, které byly podloženy příslušnými hodnoceními v polovině období.

– Sloučení programu Spravedlnost s jinými programy v tomto klastru: i tato možnost byla z právních důvodů v rané fázi zavržena. Program Spravedlnost nelze sloučit s ostatními programy v tomto klastru, protože se programu Spravedlnost neúčastní všech 27 členských států EU (na rozdíl od ostatních stávajících programů v tomto klastru). Právním základem nařízení, kterým se zřizuje program Spravedlnost na období 2021–2027, jsou čl. 81 odst. 1 a 2 a čl. 82 odst. 1 SFEU. Tato ustanovení jsou součástí hlavy V SFEU, která se týká prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Na základě protokolů připojených ke Smlouvám se Dánsko nepodílí na rozhodnutích přijatých podle hlavy V, a to v souladu s protokolem č. 22 (princip „opt-out“), a Irsko se může rozhodnout, že se bude podílet na určitých opatřeních, pokud se rozhodne pro princip „opt-in“ v souladu s protokolem č. 21. Ostatní programy, na které se vztahuje posouzení dopadů, jsou otevřené všem členským státům, a proto nejsou slučitelné s právními základy hlavy V.

V souladu s pokyny pro zlepšování právní úpravy byla zpráva o posouzení dopadů předložena Výboru pro kontrolu regulace (RSB) ke kontrole kvality. Výbor RSB vydal stanovisko k posouzení dopadů dne 13. června 2025. Výbor RSB předložil řadu připomínek a doporučení k následujícím bodům: rozsah, vymezení problému a využití hodnocení, logika a cíle intervence, porovnání možností a analýza nákladů a přínosů, řízení, soudržnost a budoucí monitorování a hodnocení. Posouzení dopadů připojené k tomuto právnímu návrhu bylo přezkoumáno v souladu s připomínkami a doporučeními výboru RSB.

·Zjednodušení

Iniciativa bude v souladu se sdělením o cestě k víceletému finančnímu rámci na období 2028–2034 40 a jeho cílem zefektivnit řízení, správu a provádění programů EU v zájmu zvýšení účinnosti pro žadatele, příjemce a orgány EU. Bude vynaloženo úsilí ke zjednodušení požadavků na podávání žádostí, řízení a podávání zpráv a k poskytování dalších pokynů. Sdílení zdrojů, včetně oblastí, jako je monitorování a vnitřní a vnější komunikace, přinese úspory z rozsahu a zvýší předvídatelnost financování EU v širším měřítku mezi příjemci, zúčastněnými stranami a občany EU.

Z několika zjištění zároveň vyplývá, že rostoucí poptávka po digitalizaci justice poukazuje na značné nedostatky v investicích na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni.

Proto je nezbytný dvouúrovňový přístup (tj. na úrovni EU a na úrovni členských států), aby bylo možné plně digitalizovat vnitrostátní justiční systémy a vybudovat účinný a vzájemně propojený unijní prostor práva.

To by nejen vytvořilo větší propojení se všemi oblastmi politiky, na něž se vztahuje program Spravedlnost, ale také by to zajistilo silnou soudržnost s opatřeními prováděnými na vnitrostátní úrovni v oblasti digitalizace vnitrostátních justičních systémů v rámci plánů národního a regionálního partnerství.

·Základní práva

Program při provádění všech svých akcí usiluje o podporu hodnot Unie stanovených v článku 2 SEU, genderové rovnosti, práv dítěte, a to i prostřednictvím justice vstřícné k dětem, o ochranu práv obětí a účinné uplatňování zásady rovných práv a zákazu diskriminace z kteréhokoli z důvodů uvedených v článku 21 Listiny, v souladu s článkem 51 Listiny a v mezích v něm stanovených.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

·Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

·Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Obecným cílem navrhovaného programu Spravedlnost na období 2028–2034 (článek 3 nařízení) je přispět k dalšímu rozvoji účinného, inkluzivního, odolného a digitalizovaného prostoru spravedlnosti v Unii, založeného na zásadách právního státu, vzájemném uznávání a důvěře. Dosažením tohoto cíle program rovněž posílí demokracii a ochranu základních práv a přispěje k růstu a konkurenceschopnosti. Tohoto obecného cíle bude dosaženo prostřednictvím tří specifických cílů:

(a)usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat právní stát; 

(b)propagovat a podporovat justiční vzdělávání;

(c)usnadňovat a podporovat účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny a účinnou právní ochranu, a to i pomocí digitálních prostředků.

2025/0255 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se zavádí program Spravedlnost na období 2028–2034 a zrušuje nařízení (EU) 2021/693

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 81 odst. 1 a 2 a čl. 82 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru, 44

s ohledem na stanovisko Výboru regionů, 45

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Článek 3 Smlouvy o Evropské unii (Smlouva o EU) stanoví, že Unie má svým občanům poskytovat prostor svobody, bezpečnosti a práva, a článek 67 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouva o fungování EU) dále upřesňuje, že Unie má tvořit prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. Spravedlnost úzce souvisí se základními hodnotami, na nichž je Unie založena, zejména s právním státem, demokracií a dodržováním základních práv, jak je zakotveno v článku 2 Smlouvy o EU. Z těchto základních hodnot vyplývá nutnost nezávislých soudů fungujících v rámci účinných justičních systémů. Samotná nezávislost soudů vychází ze společných ústavních tradic sdílených všemi členskými státy, z principu právního státu a ze zásady účinné soudní ochrany stanovené v čl. 19 odst. 1 Smlouvy o EU a v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

(2)Vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva je stále ohrožováno faktory, jako je ohrožení právního státu, různé formy závažné trestné činnosti a překážky v přístupu ke spravedlnosti a justiční spolupráci. Je proto důležitější než kdy jindy podporovat, posilovat a bránit spravedlnost, která má přímé důsledky pro politický, hospodářský, finanční a sociální život v Unii i mimo ni a je nezbytná pro přípravu na rozšíření Unie. V návaznosti na program Spravedlnost na období 2021–2027, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 46 , je cílem tohoto nařízení zřídit program Spravedlnost (dále jen „program“) s cílem podpořit další rozvoj unijního prostoru práva založeného na právním státě, základních právech, demokracii, nezávislosti a nestrannosti soudnictví, na vzájemném uznávání a vzájemné důvěře, přístupu ke spravedlnosti a přeshraniční justiční spolupráci v občanských a trestních věcech. Program by se měl také více zaměřit na digitalizaci justice napříč všemi specifickými cíli.

(3)Toto nařízení stanoví orientační finanční krytí programu Spravedlnost. Pro účely tohoto nařízení se běžné ceny počítají za použití pevně stanoveného deflátoru ve výši 2 %.

(4)V rychle se měnícím hospodářském, sociálním a geopolitickém prostředí vytvářejícím nejistoty a výzvy, ukázaly nedávné zkušenosti potřebu pružnějšího víceletého finančního rámce a výdajových programů Unie. Za tímto účelem a v souladu s cíli programu Spravedlnost by financování mělo řádně zohledňovat vyvíjející se politické potřeby a priority Unie, jak jsou uvedeny v příslušných dokumentech zveřejněných Komisí, v závěrech Rady a usneseních Evropského parlamentu, a zároveň zajistit dostatečnou předvídatelnost plnění rozpočtu.

(5)Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509. 47 To stanoví pravidla pro sestavování a plnění souhrnného rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, nefinančních darů, zadávání veřejných zakázek, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(6)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 48 , nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 49 , nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 50 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 51 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízeními (EU, Euratom) č. 883/2013 a (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 52 . V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, EPPO a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(7)Program má být prováděn v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX [nařízení o výkonnostním rámci pro rozpočet] 53 , které stanoví pravidla pro rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu, včetně pravidel pro zajištění jednotného uplatňování zásady „významně nepoškozovat“ a zásady rovnosti žen a mužů podle čl. 33 odst. 2 písm. d) a f) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, pravidel pro monitorování a vykazování výkonnosti programů a činností Unie, pravidel pro zřízení portálu pro financování z prostředků Unie, pravidel pro hodnocení programů, jakož i dalších horizontálních ustanovení použitelných na všechny programy Unie, jako jsou pravidla týkající se informací, komunikace a viditelnosti.

(8)Opatření v rámci tohoto programu by měla podporovat posílené vzájemné uznávání a výkon rozsudků a soudních rozhodnutí v občanských a trestních věcech, vzájemnou důvěru mezi členskými státy a nezbytné sbližování právních předpisů s cílem usnadnit spolupráci mezi všemi příslušnými orgány, a to i pomocí digitálních prostředků. Program by měl rovněž podporovat údržbu a zřizování stávajících a nových IT nástrojů nebo platforem pro nové nástroje justiční spolupráce. Při využívání přínosů digitalizace justice z hlediska efektivity by měla být zajištěna ochrana základních práv v souladu s Listinou, jakož i záruky proti nerovnostem, diskriminaci a vyloučení.

(9)Program by měl ve všech svých činnostech podporovat právní stát také tím, že bude podporovat úsilí o zlepšení nezávislosti, kvality a účinnosti vnitrostátních justičních systémů s cílem posílit vzájemnou důvěru, která je nezbytná pro justiční spolupráci v občanských a trestních věcech.

(10)V občanskoprávních věcech by měl program podporovat ochranu práv jednotlivců v občanských a obchodních věcech, včetně záruk namířených proti strategickým soudním řízením proti účasti veřejnosti, a prosazovat větší sbližování v oblasti občanského práva. To pomůže odstranit překážky uspokojivého a účinného fungování soudních a mimosoudních řízení ve prospěch všech stran sporu. V zájmu podpory účinného prosazování a praktického uplatňování unijního práva v této oblasti by program měl rovněž podporovat fungování Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci zřízené rozhodnutím Rady 2001/470/ES. 54

(11)V trestních věcech by měl program napomáhat provádění pravidel a postupů, které zajistí uznávání rozsudků a rozhodnutí v celé Unii a podpoří ochranu finančních zájmů Unie. Měl by přispívat k odstraňování překážek bránících účinné vzájemné důvěře a spolupráci, mimo jiné podporou opatření, která zajistí správné provedení právních aktů Unie sbližujících vnitrostátní trestní práva. Program by měl rovněž podporovat opatření zaměřená na usnadnění spolupráce v souvislosti s formami závažné trestné činnosti, jako je korupce, terorismus a trestná činnost proti životnímu prostředí. Program by měl zejména posílit koordinaci a spolupráci mezi donucovacími orgány, justičními orgány a dalšími příslušnými orgány. Dále by měl podporovat spolupráci s orgány a agenturami Unie, jako je Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), a zvyšovat povědomí o jejich úloze, a tím umožnit integrovanější systém justiční spolupráce v Unii.

(12)Program by měl přispět ke zlepšení nediskriminačního přístupu ke spravedlnosti pro všechny a měl by podporovat činnosti na ochranu práv obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení a rovněž osob vyžádaných v řízeních týkajících se evropského zatýkacího rozkazu (EZR). Přístup ke spravedlnosti by měl zahrnovat zejména přístup k soudům, alternativní způsoby řešení sporů a právní poradenství, které by poskytovaly nezávisle a nestranně osoby zastávající veřejnou funkci. Zvláštní pozornost by měla být věnována lepšímu provádění různých právních aktů Unie na ochranu obětí trestných činů, jakož i opatřením zaměřeným na výměnu osvědčených postupů mezi příslušnými orgány, včetně justičních orgánů, donucovacích orgánů a právníků, a na podporu zlepšení znalostí a využívání nástrojů hromadné žaloby. Kromě toho by měly být podporovány činnosti, které usnadňují účinný a rovný přístup ke spravedlnosti osobám, které jsou diskriminovány nebo se nacházejí ve zranitelné situaci (jako jsou osoby se zdravotním postižením v souladu s článkem 13 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením 55 , děti, menšiny, osoby LGBTIQ+ a oběti genderově podmíněného násilí, domácího násilí a jiných forem interpersonálního násilí). Program by měl rovněž podporovat činnosti organizací občanské společnosti, které k těmto cílům přispívají.

(13)Program by měl podporovat vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců. Vzdělávací činnosti by měly přispívat k provádění strategických priorit Unie, včetně například vzdělávání v oblasti občanského a trestního práva, účinného uplatňování Listiny, vzájemného uznávání a procesních záruk (včetně opatření namířených proti strategickým soudním řízením proti účasti veřejnosti). Vzdělávací činnosti v rámci programu by měly být výrazným způsobem zaměřeny na digitalizaci justice a měly by poskytovat podpůrné prostředí pro soudce a soudní zaměstnance, mimo jiné prostřednictvím zvyšování digitálních dovedností, znalostí a povědomí. Vzdělávání by mělo rovněž podporovat digitalizaci přeshraničních soudních řízení. Podpora vzdělávání by měla probíhat v součinnosti s opatřeními na vnitrostátní úrovni, čímž by se zvýšil dopad programu.

(14)Program by měl podporovat roční pracovní program Evropské sítě pro justiční vzdělávání (EJTN), která je zásadním aktérem v oblasti justičního vzdělávání a hraje důležitou roli při podpoře a provádění cílů evropské politiky justičního vzdělávání. EJTN je jedinou sítí na úrovni Unie, která sdružuje subjekty justičního vzdělávání členských států. Má jedinečné postavení pro organizování výměn a vzdělávání soudců mezi členskými státy a pro koordinaci činnosti vnitrostátních subjektů justičního vzdělávání, čímž podporuje součinnost mezi vzděláváním podporovaným Unií a vzděláváním financovaným z vnitrostátních zdrojů a strukturovanou komunikaci mezi Unií a vnitrostátními poskytovateli vzdělávání. Mimoto může EJTN zahrnovat rovněž subjekty justičního vzdělávání kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí jako pozorovatelů.

(15)Ochrana práv dětí je jedním z hlavních cílů Unie, jak je zakotveno v čl. 3 odst. 3 Smlouvy o EU a v článku 24 Listiny. Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí. To má zásadní význam i pro legitimitu a účinnost justičních systémů. Děti, které se účastní soudních řízení, ať už jako svědci, oběti, podezřelé, obviněné nebo odsouzené osoby nebo jiné strany, často čelí významným překážkám, které oslabují jejich schopnost účinně se účastnit a využívat náležité záruky. Pro zajištění účinného výkonu jejich práv je proto nezbytné posílit kapacitu vnitrostátních justičních systémů a právních odborníků, aby dokázali řešit specifické potřeby dětí.

(16)Program by měl přispívat k digitalizaci justice, mimo jiné prostřednictvím vývoje, zavádění a údržby nástrojů na úrovni Unie. Mohl by tak využívat nástroje usnadňující digitální komunikaci mezi soudy a stranami, jako je evropské elektronické přístupové místo, umožňující snadnější přístup k soudním údajům, jako je evropský identifikátor judikatury, nebo nástroje zvyšující účinnost a bezpečnost digitalizovaných soudních řízení, jako jsou služby vytvářející důvěru podle nařízení (EU) č. 910/2014 a evropské peněženky digitální identity. Dobře fungující unijní prostor práva s účinnými a odolnými vnitrostátními justičními systémy je nezbytným předpokladem pro prosperující vnitřní trh a hospodářský růst, zdravé finanční trhy a konkurenceschopnost. Digitalizace zvyšuje efektivitu přeshraničních soudních řízení v občanských a trestních věcech i přístup ke spravedlnosti v rámci Unie, což je zase hnací silou investic. Digitalizace justice rovněž umožňuje a usnadňuje účinnou a efektivní spolupráci s dalšími příslušnými orgány při provádění a prosazování klíčových složek souboru digitálních pravidel EU, jako je například akt o digitálních službách. Digitalizace justičních systémů pomáhá také snižovat náklady veřejných rozpočtů i koncových uživatelů a zároveň zachovává efektivní služby pro občany a podniky. Umožňuje odborníkům v oblasti justice soustředit se na hlavní úkoly a zlepšuje kvalitu a efektivitu řízení. Digitální nástroje také rozšiřují přístup ke spravedlnosti, protože umožňují dálkovou komunikaci a snadný přístup k soudním spisům, čímž zvyšují transparentnost. Digitalizace navíc posiluje odolnost vnitrostátních justičních systémů v krizových situacích (např. při pandemiích) a zajišťuje jejich další účinné fungování ve prospěch občanů a podniků. To posiluje důvěru ve schopnost justičního systému spolehlivě fungovat za neočekávaných okolností.

(17)Unie musí chránit své bezpečnostní zájmy proti dodavatelům, kteří by mohli představovat trvalé bezpečnostní riziko kvůli možnému vměšování třetích zemí, jakož i bezpečnost, zejména kybernetickou. Je proto nezbytné snížit riziko přetrvávající závislosti vnitřního trhu na vysoce rizikových dodavatelích, včetně dodavatelského řetězce IKT, kteří by potenciálně mohli mít závažné negativní důsledky pro bezpečnost uživatelů, společností v celé Unii i kritické infrastruktury Unie, pokud jde o integritu dat a služeb a dostupnost služeb. Toto omezení by mělo vycházet z přiměřeného posouzení rizik a být založeno na souvisejících zmírňujících opatřeních definovaných v politikách a právních předpisech Unie.

(18)Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s činností orgánů, úřadů a agentur Unie, zejména Eurojustu, Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA), Agentury Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a EPPO, a měla by zohlednit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje.

(19)Za účelem zajištění účinného přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie je nezbytné zajistit, aby všechny akce prováděné v rámci programu měly přidanou hodnotu Unie, doplňovaly akce členských států a byly v souladu s jinými akcemi Unie. Je třeba usilovat o soulad, doplňkovost a součinnost zejména mezi programy financování, které podporují vzájemně úzce propojené související oblasti politiky, jako jsou plány národního a regionálního partnerství (zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady XXX [nařízení o plánech národního a regionálního partnerství] 56 ), program AgoraEU (zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady XXX [AgoraEU] 57 ) a vnější činnosti podporované programem Globální Evropa (zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady XXX 58 ).

(20)Program nahrazuje program zavedený nařízením (EU) 2021/693 pro programové období 2021–2027, který by proto měl být zrušen.

(21)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(22)V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko [dopisem ze dne…] své přání účastnit se přijímání a používání této směrnice,

nebo

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného k Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje program Spravedlnost (dále jen „program“) a stanoví se jím cíle programu, jeho rozpočet na období 2028–2034, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se „soudci a soudními zaměstnanci“ rozumí soudci, státní zástupci a soudní úředníci a úředníci státních zastupitelství, jakož i všichni jiní justiční odborníci spojení se soudnictvím nebo jinak se podílející na soudní správě, bez ohledu na jejich definici podle vnitrostátního práva, právní status nebo vnitřní organizaci, jako jsou advokáti, notáři, soudní vykonavatelé, pracovníci donucovacích orgánů, konkurzní správci, zprostředkovatelé, soudní tlumočníci a překladatelé, soudní znalci, vězeňský personál a probační úředníci.

Článek 3

Cíle programu

1.Obecným cílem programu je přispět k dalšímu rozvoji účinného, inkluzivního, odolného a digitalizovaného unijního prostoru práva, založeného na zásadách právního státu, vzájemném uznávání a důvěře, a tím také posílit demokracii a ochranu základních práv a přispět k růstu a konkurenceschopnosti Unie, jakož i k digitalizaci justice na úrovni Unie.

2.Program má tyto specifické cíle:

(a)usnadňovat a podporovat justiční spolupráci v občanských a trestních věcech a prosazovat právní stát, zejména nezávislost, kvalitu a účinnost justičních systémů, a to i prostřednictvím zlepšení účinného přeshraničního uznávání a výkonu soudních rozhodnutí;

(b)prosazovat a podporovat vzdělávání soudců a soudních zaměstnanců s cílem: podpory právního státu, základních práv a demokracie; podpory společné právní a soudní kultury; zajištění důsledného a účinného provádění příslušných právních nástrojů Unie a zajištění prostředí podporujícího digitalizaci justiční spolupráce a justičních systémů.

(c)usnadňovat a podporovat účinný a nediskriminační přístup ke spravedlnosti pro všechny a účinnou právní ochranu, a to i pomocí digitálních prostředků, podporováním účinných občanských a trestních řízení a prosazováním a podporou práv všech obětí trestných činů, jakož i procesních práv podezřelých a obviněných osob v trestním řízení a rovněž osob vyžádaných v řízeních týkajících se evropského zatýkacího rozkazu.

Článek 4

Rozpočet

1.Finanční krytí pro provádění programu v období od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034 se stanoví na 798 000 000 EUR v běžných cenách.

2.Ke krytí nezbytných výdajů a řízení akcí nezavršených do skončení programu lze prostředky zapsat i do rozpočtu Unie na období po roce 2034.

3.Finanční krytí uvedené v odstavci 1 tohoto článku a částky dodatečných zdrojů podle článku 5 lze rovněž použít na technickou a správní pomoc sloužící k provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, institucionální systémy a platformy informačních technologií, informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, a na veškerou další technickou a správní pomoc nebo výdaje související se zaměstnanci, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením programu.

Článek 5

Dodatečné zdroje

1.Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné třetí strany mohou na program poskytnout dodatečné finanční nebo nefinanční příspěvky. Dodatečné finanční příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a), d) nebo e) nebo čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

2.Na žádost členských států mohou být na program poskytnuty zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) nebo c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Jsou dodatečné k částce uvedené v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu. Nepřijme-li Komise ve vztahu k dodatečným částkám, které byly na program takto poskytnuty, právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení, mohou být odpovídající nepřidělené částky na žádost dotčeného členského státu převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů nebo programů, které na ně navazují.

Článek 6

Alternativní, kombinované a kumulativní financování

1.Program se provádí v synergii s dalšími programy Unie. Na akci, na niž byl obdržen příspěvek Unie z jiného programu, lze obdržet příspěvek i v rámci tohoto programu. Na odpovídající příspěvek se vztahují pravidla příslušného programu Unie anebo lze ve vztahu ke všem příspěvkům použít jediný soubor pravidel a přijmout jediný právní závazek. Je-li příspěvek Unie založen na způsobilých nákladech, nepřekročí kumulativní podpora z rozpočtu Unie celkové způsobilé náklady akce a lze ji vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky podpory.

2.Udělovací řízení v rámci programu mohou být vedena v rámci přímého nebo nepřímého řízení společně s členskými státy, orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi, mezinárodními finančními institucemi nebo jinými třetími stranami (dále jen „partneři společného udělovacího řízení“) pod podmínkou, že je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie. Na tato řízení se vztahuje jediný soubor pravidel a vedou k přijetí jediného právního závazku. Za tímto účelem mohou partneři v rámci společného udělovacího řízení poskytnout programu zdroje v souladu s článkem 5 tohoto nařízení anebo mohou být partneři v příslušných případech pověřeni prováděním udělovacího řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. Pro účely čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se může hodnotící komise ve společných zadávacích řízeních částečně skládat ze členů, kteří jsou zástupci partnerů v daném řízení. 

Článek 7

Třetí země přidružené k programu

1.Program může být otevřen účasti následujících třetích zemí prostřednictvím úplného nebo částečného přidružení v souladu s cíli stanovenými v článku 3 a v souladu s příslušnými mezinárodními dohodami nebo rozhodnutími přijatými v rámci těchto dohod, které se vztahují na:

a)členy Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, jakož i evropské mikrostáty;

b)přistupující a kandidátské země a potenciální kandidáty;

c)země evropské politiky sousedství;

d)jiné třetí země.

2.Dohody o přidružení týkající se účasti na programech:

a)zajišťují spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se programu účastní, a výhodami pro ni;

b)stanoví podmínky účasti na programu, včetně výpočtu finančních příspěvků na program a na jeho obecné správní náklady sestávajících z provozního příspěvku a poplatku za účast;

c)nesvěřují dané třetí zemi v rámci programu žádnou rozhodovací pravomoc;

d)zaručují práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;

e)v příslušných případech zajišťují ochranu zájmů Unie v oblasti bezpečnosti a veřejného pořádku.

Pro účely prvního pododstavce písmena d) udělí třetí země nezbytná práva a potřebný přístup podle nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 a (EU, Euratom) č. 883/2013 a zaručí, že rozhodnutí o výkonu, která ukládají peněžitý závazek na základě článku 299 Smlouvy o fungování Evropské unie, a rozsudky a usnesení Soudního dvora Evropské unie jsou vykonatelné.

Článek 8

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.Program se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, a to v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2.Finanční prostředky Unie mohou být poskytnuty v jakékoli formě v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509, zejména ve formě grantů, zadání veřejné zakázky a nefinančních darů.

3.Pokud je financování z prostředků Unie poskytováno ve formě grantu, poskytuje se v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 jako financování nespojené s náklady nebo, je-li to nezbytné, na základě zjednodušeného vykazování nákladů. Financování ve formě úhrady skutečně vzniklých způsobilých nákladů může být poskytnuto pouze v případě, že cílů akce nelze dosáhnout jinak.

4.Pro účely čl. 153 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se může hodnotící komise zčásti nebo zcela skládat z nezávislých externích odborníků.

Článek 9

Způsobilost

1.Kritéria způsobilosti se stanoví na podporu dosažení cílů stanovených v článku 3 tohoto nařízení a v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2024/2509 a vztahují se na všechna zadávací řízení v rámci programu.

2.V udělovacích řízeních v rámci přímého a nepřímého řízení může být pro financování z prostředků Unie způsobilý jeden nebo více z těchto právních subjektů:

a)subjekty usazené v některém členském státě;

b)subjekty usazené v přidružené třetí zemi;

c)mezinárodní organizace;

d)jiné subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích, jestliže má financování těchto subjektů zásadní význam pro provedení akce a přispívá k cílům stanoveným v článku 3.

3.Nad rámec čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se mohou mechanismů zadávání veřejných zakázek stanovených v čl. 168 odst. 2 a 3 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 případně účastnit a využívat je přidružené třetí země uvedené v čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení. Na zúčastněné přidružené třetí země se použijí obdobně pravidla platná pro členské státy.

4.Na udělovací řízení, která mají vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie nebo jejích členských států, se vztahují omezení v souladu s článkem 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509. V souladu s článkem 136 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 se na vysoce rizikové dodavatele z bezpečnostních důvodů vztahují omezení způsobilosti v souladu s unijním právem.

5.Pracovní program podle článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek mohou kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení blíže upřesnit nebo mohou pro specifické akce stanovit další kritéria způsobilosti.

6.Grant na provozní náklady lze udělit Evropské síti pro justiční vzdělávání bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem.

Článek 10

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2024/2509.

Článek 11

Zrušení

Nařízení (EU) 2021/693 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2028.

Článek 12

Přechodná ustanovení

1.Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) 2021/693, které se na příslušné akce použije až do jejich ukončení.

2.Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi tímto programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) 2021/693.

Článek 13

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2028.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Cíle

1.3.1.Obecné cíle

1.3.2.Specifické cíle

1.3.3.Očekávané výsledky a dopady

1.3.4.Ukazatele výkonnosti

1.4.Návrh/podnět se týká:

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.1.1.Prostředky ze schváleného rozpočtu v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.3.2.Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů (neuplatní se)

3.2.4.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.1.Financované ze schváleného rozpočtu

3.2.4.2.Financované z vnějších účelově vázaných příjmů (neuplatní se)

3.2.5.Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

4.Digitální rozměr

4.1.Požadavky digitálního významu

4.2.Data

4.3.Digitální řešení

4.4.Posouzení interoperability

4.5.Opatření na podporu digitálního provádění

1.    RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.    Název návrhu/podnětu

1.2.    Příslušné oblasti politik

1.3.    Cíle

1.3.1.    Obecné cíle

1.3.2.    Specifické cíle

1.3.3.    Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4.    Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4.    Návrh/podnět se týká:

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 60

 prodloužení stávající akce

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5.    Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.    Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.    Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.    Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.    Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.    Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.    Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 Časově omezená doba trvání

    s platností od 1. ledna 2028 do 31. prosince 2034

    finanční dopad od roku 2028 do roku 2034 pro prostředky na závazky a od roku 2028 do roku 2034 pro prostředky na platby.

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

poté plné fungování.

1.7.    Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 61

 Přímé řízení Komisí

 prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

 třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

 mezinárodní organizace a jejich agentury (např. RE, OECD, UNESCO...)

 Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

 subjekty uvedené v článcích 70 a 71 nařízení (EU) 2024/2509)

 veřejnoprávní subjekty (např. subjekty posuzované v rámci pilíře)

 soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky (např. subjekty posuzované v rámci pilíře)

 soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky (např. subjekty posuzované v rámci pilíře)

 subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

Poznámky

2.    SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.    Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.    Systémy řízení a kontroly

2.2.1.    Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.    Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.    Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.    Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.    ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.    Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.    Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.    Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále

3.2.1.1.    Prostředky ze schváleného rozpočtu v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Povinná tabulka

====================================================================================================

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.    Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Ukazatele výstupů a výsledků pro účely sledování pokroku a dosažených výsledků tohoto programu budou odpovídat společným ukazatelům stanoveným v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [XXX]* [nařízení o výkonnostním rámci pro rozpočet].

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.    Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1. Prostředky ze schváleného rozpočtu

===================================================================

3.2.3.2.    Prostředky z vnějších účelově vázaných příjmů (neuplatní se)

3.2.3.3.    Prostředky celkem

===================================================================

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.4.    Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1.    Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE)

===================================================================

3.2.4.2.    Financované z vnějších účelově vázaných příjmů (neuplatní se)

3.2.4.3.    Potřeby v oblasti lidských zdrojů celkem

===================================================================

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Metoda výpočtu, popis úkolů, které mají být provedeny, a odůvodněná žádost

Zaměstnanci GŘ JUST, kteří pracují na programu Spravedlnost na období 2021–2027, zahrnují provozní zaměstnance, kteří se na plný úvazek věnují řízení programu ve všech fázích programového cyklu (pracovní program, výzvy k podávání návrhů, hodnocení, uzavírání smluv a provádění) a mají také na starost zahajování a ověřování, zaměstnance oddělení pro politiku (zajišťující odborné znalosti v dané oblasti) a zaměstnance zajišťující celkovou koordinaci a horizontální úkoly.

Odhad počtu provozních zaměstnanců pracujících na programu vychází z rozdělení odpovídajícího podílu rozpočtu programu Spravedlnost na celkovém rozpočtu programu spravovaném GŘ, který zahrnuje také program CERV a spotřebitelskou část Programu pro jednotný trh.

Odhad počtu zaměstnanců oddělení pro politiku vychází z vysokého počtu politik a právních předpisů podporovaných v rámci provádění programu Spravedlnost, a tedy ze zapojení politických oddělení do klíčových fází procesu, jako je příprava výzev k podávání návrhů, výběr projektů a jejich provádění.

Provozní zaměstnanci, zaměstnanci oddělení pro politiku a zaměstnanci zajišťující koordinaci představují dohromady 60 ekvivalentů plných pracovních úvazků, včetně pěti smluvních zaměstnanců financovaných mimo okruh 4 (bývalé položky BA), což se považuje za nezbytné k účinnému zajištění rozšířeného portfolia náročnějšího na pracovní sílu, které zahrnuje zejména iniciativy, jako je digitalizace justice, zvýšený počet finančních operací pro provádění programu, a je v souladu s tematickou působností programu stanovenou v politických pokynech.

Vycházíme-li ze stávajícího počtu zaměstnanců jako výchozího bodu a vezmeme-li v úvahu 2,7násobné navýšení prostředků na program Spravedlnost v příštím víceletém finančním rámci, je požadovaný počet ekvivalentů plných pracovních úvazků nezbytný k tomu, aby GŘ JUST mohlo zvládnout opatření nezbytná k dosažení politických cílů druhé Komise Ursuly von der Leyenové, kdy program Spravedlnost na období 2028–2034 bude mít zásadní význam pro úspěšné naplnění ambicí Komise.

V současných týmech není prostor pro další přesuny zaměstnanců mezi jednotlivými funkcemi, aniž by byla ohrožena důvěryhodnost Komise při plnění cílů v oblastech spadajících do působnosti GŘ JUST.

3.2.5.    Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6.    Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

Iniciativa je v souladu s návrhem VFR na období 2028–2034.

3.2.7.    Příspěvky třetích stran

Návrh/podnět:

    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

 
3.3.    Odhadovaný dopad na příjmy

    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

    na vlastní zdroje

    na jiné příjmy

    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

[…]

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

[…]

4.Digitální rozměr

4.1.    Požadavky digitálního významu

4.2.    Data

4.3.    Digitální řešení

4.4.    Posouzení interoperability

4.5.    Opatření na podporu digitálního provádění

(1)

   Patří mezi ně strategie evropského justičního vzdělávání , strategie EU v oblasti práv obětí ,  evropská strategie Rady v oblasti e-justice , strategie EU pro práva dítěte  a připravovaná strategie Komise pro digitalizaci justice, jejímž cílem je podpořit digitální transformaci v rámci justičních systémů. Kromě toho Evropská komise v zájmu dalšího prosazování právního státu zřídila mechanismus právního státu , včetně výroční zprávy o právním státu, která hodnotí vývoj nezávislosti soudnictví, protikorupčních rámců a přístupu ke spravedlnosti v členských státech. Protikorupční balíček Komise , přijatý v roce 2023, zavedl komplexní opatření pro boj proti korupci, zvýšení transparentnosti a zajištění bezúhonnosti v soudnictví v celé Unii. EU rovněž přijala strategii vnitřní bezpečnosti a protiteroristickou agendu .

(2)

   Například poznatky ze srovnávacího přehledu EU o soudnictví 2024 a údaje shromážděné prostřednictvím nedávných průzkumů Eurobarometr zdůraznily, že bylo dosaženo pokroku v úsilí členských států o vytvoření účinných vnitrostátních justičních systémů, avšak tyto poznatky také naznačují, že je třeba ve zlepšování pokračovat. Mezi možná zlepšení patří: i) potřeba snížit zátěž spojenou se soudními poplatky; ii) dostupnost právní pomoci; iii) podpora dobrovolného využívání metod alternativního řešení sporů (ADR); iv) podpora účasti osob se zdravotním postižením jako odborníků v justičním systému a v) usnadnění přístupu ke spravedlnosti elektronickými prostředky, neboť zavádění digitalizace ve vnitrostátních justičních systémech v členských státech EU je stále nerovnoměrné. Kromě toho od roku 2020 nadále roste počet přeshraničních trestných činů, což naznačuje, že přeshraniční justiční spolupráce bude nabývat na významu.

(3)

   Politické směry pro Evropskou komisi 2024–2029.

(4)

   Zvláštní průzkum Eurobarometr 487b. Rovněž zvláštní průzkum Eurobarometr č. 552: o něco více než šest z deseti respondentů (62 %, 3 procentní body od roku 2021) uvádí, že zná Listinu základních práv EU, včetně čtvrtiny všech respondentů (25 %), kteří o ní slyšeli a vědí, o co se jedná. Téměř čtyři z deseti (37 %) všech respondentů o Listině slyšeli, ale nevědí, o co se vlastně jedná.

(5)

   435ae4e8-f5f4-432b-a391-b05468474a1e_en (europa.eu).

(6)

    Zpráva Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: „Ochrana základních práv v digitálním věku – výroční zpráva o uplatňování Listiny základních práv EU za rok 2021“ .

(7)

   Stakeholder_contribution_on_rule_of_law_-_oecd.pdf (europa.eu); 9789264303416-2-en.pdf (oecd-ilibrary.org) .

(8)

   Jak vyplývá z výročních zpráv o evropském justičním vzdělávání, které zveřejňuje Generální ředitelství Komise pro spravedlnost a spotřebitele, od zavedení dvou po sobě následujících strategií evropského justičního vzdělávání ( sdělení Komise z roku 2020 Zajištění spravedlnosti v EU – Strategie evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024 a sdělení z roku 2011 Budování důvěry v celoevropskou justici – nový rozměr evropského justičního vzdělávání ) se justičního vzdělávání v oblasti unijního práva zúčastnily více než 2 miliony justičních pracovníků v EU.

(9)

   Sdělení Evropské komise, Zajištění spravedlnosti v EU – Strategie evropského justičního vzdělávání na období 2021–2024. K dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0713 .

(10)

    Politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029 .

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/EU (nařízení o digitálních službách), Úř. věst. L 277, 27.10.2022, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2065/oj .

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci), Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj .

(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb, Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2019/882/oj .

(14)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se zavádí program „AgoraEU“ na období 2028–2034 a zrušují nařízení (EU) 2021/692 a (EU) 2021/818, COM(2025) 550 final.

(15)    https://employment-social-affairs.ec.europa.eu/policies-and-activities/european-pillar-social-rights-building-fairer-and-more-inclusive-european-union_en.

(16)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se zavádí program Erasmus+ na období 2028–2034 a zrušují nařízení (EU) 2021/817 a (EU) 2021/888, COM/2025/54 final.

(17)

   Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034 a mění nařízení (EU) 2023/955 a nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, COM/2025/565 final.

(18)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se zřizuje Evropský sociální fond jako součást plánu národního a regionálního partnerství stanoveného v nařízení (EU) [...] [o plánu NRP] a stanoví podmínky pro provádění podpory Unie v oblasti kvalitních pracovních míst, dovedností a sociálního začleňování na období 2028–2034, COM/2025/558 final.

(19)    https://finance.ec.europa.eu/regulation-and-supervision/savings-and-investments-union_cs.

(20)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX o zřízení Evropského fondu pro konkurenceschopnost („ECF“), včetně zvláštního programu pro výzkum a inovace v oblasti obrany, kterým se zrušují nařízení (EU) 2021/522, (EU) 2021/694, (EU) 2021/697, (EU) 2021/783, zrušují ustanovení nařízení (EU) 2021/696, (EU) 2023/588 a mění nařízení (EU) [EDIP], COM/2025/555 final.

(21)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa na období 2028–2034, stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušuje nařízení (EU) 2021/695, COM/2025/543 final.

(22)

   Politické směry pro Evropskou komisi 2024–2029.

(23)    https://commission.europa.eu/topics/preparedness_en.

(24)    https://digital-strategy.ec.europa.eu/cs/policies/cybersecurity-strategy.

(25)     https://home-affairs.ec.europa.eu/news/commission-presents-protecteu-internal-security-strategy-2025-04-01_en .

(26)    https://sdgs.un.org/goals.

(27)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se zřizuje program Globální Evropa, COM/2025/551 final.

(28)

   Hodnocení programu Spravedlnost na období 2021–2027 v polovině období, COM(2025)267 a SWD(2025)134.

(29)

   Například v roce 2022 se vzdělávání podporovaného programem Spravedlnost zúčastnilo 24 208 odborníků v oblasti justice (přibližně 35,3 % všech, kteří v tomto roce absolvovali vzdělávání o právu Unie (spolu)financované EU). Viz Prohlášení o výkonnosti programu Spravedlnost .

(30)

   Hodnocení programu Spravedlnost na období 2021–2027 v polovině období, COM(2025)267 a SWD(2025)134.

(31)

   Instituce vysokoškolského vzdělávání a orgány veřejné správy uváděly vyšší povědomí o programu než organizace občanské společnosti.

(32)

   Hodnocení programu Spravedlnost na období 2021–2027 v polovině období, COM(2025) 267 a SWD(2025) 134.

(33)

   Tamtéž.

(34)

   62 % respondentů považuje tyto činnosti za velmi důležité.

(35)

    Program Spravedlnost – závěrečné hodnocení programu na období 2014–2020 a průběžné hodnocení programu na období 2021–2027 .

(36)    https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/14523-EUs-next-long-term-budget-MFF-EU-funding-for-cross-border-education-training-and-solidarity-young-people-media-culture-and-creative-sectors-values-and-civil-society_cs.

(37)

   Zemí s celkově největším počtem příspěvků bylo Německo, následované Francií a Itálií.

(38)    Včetně například: Stakeholder_contribution_on_rule_of_law_-_oecd.pdf (europa.eu) ; https://eige.europa.eu/gender-statistics/dgs/indicator/wmidm_jud_natcrt__wmid_natcrt_supcrt/datatable   http://www.coe.int/t/dghl/cooperation/cepej/evaluation/default_ en.asp .

(39)

   Politické směry pro Evropskou komisi 2024–2029.

(40)

    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=celex:52025DC0046 .

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj .

(42)    Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 37, ELI: http://data.europa.eu/eli/convention/2010/48(1)/oj . Poté, co se Unie stala smluvní stranou Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením, stala se ustanovení této úmluvy včetně článku 13 o přístupu ke spravedlnosti nedílnou součástí právního řádu Unie a jsou závazná pro orgány Unie i pro členské státy. Tento článek vyžaduje, aby státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, zajistily osobám se zdravotním postižením účinný přístup ke spravedlnosti na rovnoprávném základě s ostatními (mimo jiné i prostřednictvím procedurálních a věku odpovídajících úprav) ve všech soudních řízeních, a to i ve fázi vyšetřování a předběžného řízení. Rovněž uvádí, že státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, budou podporovat odpovídající proškolení osob, které pracují v oblasti justiční správy, včetně pracovníků policie a vězeňské služby.

(43)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost a další horizontální pravidla programů a činností Unie, COM/2025/545 final.

(44)    Úř. věst. C, […], […], ELI:. [...].

(45)    Úř. věst. C, […], […], ELI: [...].

(46)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2021/693 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Spravedlnost a zrušuje nařízení (EU) č. 1382/2013 (Úř. věst. L 156, 5.5.2021, s. 21, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2021/693/oj ).

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).

(48)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2013/883/oj ).

(49)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1995/2988/oj ).

(50)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292.15.11.96, s. 2, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj ).

(51)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1, ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2017/1939/oj).

(52)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2017/1371/oj ).

(53)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost rozpočtu a další horizontální pravidla programů a činností Unie (Úř. věst. L ..., ...., ELI: ...).

(54)

   Rozhodnutí Rady 2001/470/ES ze dne 28. května 2001 o vytvoření Evropské soudní sítě pro občanské a obchodní věci (Úř. věst. L 174, 27.6.2001, s. 25, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2001/470/oj ).

(55)

   Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 37, ELI: http://data.europa.eu/eli/convention/2010/48(1)/oj .

(56)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se zřizuje Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost na období 2028–2034 a mění nařízení (EU) 2023/955 a nařízení (EU, Euratom) 2024/2509, COM(2025) 565 final.

(57)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se zavádí program AgoraEU na období 2028–2034 a zrušují nařízení (EU) 2021/692 a (EU) 2021/818, COM(2025) 550 final.

(58)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se zavádí nástroj Globální Evropa, COM(2025) 551 final.

(59)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXX, kterým se stanoví rámec pro sledování rozpočtových výdajů a výkonnost a další horizontální pravidla programů a činností Unie, COM/2025/545 final.

(60)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) nařízení (EU) 2024/2509.

(61)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia:  https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(62)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(63)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(64)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(65)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj .

(66)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění), Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56, ELI:  http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1024/oj .

(67)    https://data.europa.eu/en/ELDS.

(68)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 (akt o umělé inteligenci), Úř. věst. L, 2024/1689, 12.7.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1689/oj .

(69)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2023/2841 ze dne 13. prosince 2023, kterým se stanoví opatření k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v orgánech, institucích a jiných subjektech Unie, Úř. věst. L, 2023/2841, 18.12.2023, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2841/oj .

(70)    https://single-market-economy.ec.europa.eu/single-market/single-digital-gateway_en.

(71)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“), Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1024/oj .

(72)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2844 ze dne 13. prosince 2023 o digitalizaci justiční spolupráce a přístupu ke spravedlnosti v přeshraničních občanských, obchodních a trestních věcech a o změně některých aktů v oblasti justiční spolupráce, Úř. věst. L, 2023/2844, 27.12.2023, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2844/oj .