Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52025PC0308

Návrh ROZHODNUTÍ RADY o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program

COM/2025/308 final

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

2025/0163(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

   Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská unie a Švýcarská konfederace (dále také jen „Švýcarsko“) mají úzké hospodářské, historické, kulturní, sociální i politické vztahy. Unie je největším obchodním partnerem Švýcarska a to je čtvrtým největším obchodním partnerem Unie. Ve Švýcarsku žije více než 1,5 milionu občanů EU a v Unii žije téměř 450 000 švýcarských státních příslušníků. Každý den překročí hranici mezi EU a Švýcarskem oběma směry několik set tisíc příhraničních pracovníků.

Unie a Švýcarsko jsou provázány řadou dvoustranných dohod. Prostřednictvím dohod o volném pohybu osob, pozemní dopravě, letecké dopravě, obchodu se zemědělskými produkty a vzájemném uznávání posuzování shody se Švýcarsko účastní vnitřního trhu Unie 1 . Prostřednictvím Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis je Švýcarsko rovněž zemí přidruženou k Schengenu. Během pandemie COVID-19 se zvýšila spolupráce mezi Unií a Švýcarskem při řešení přeshraničních zdravotních hrozeb. Švýcarsko je rovněž tradičně silným partnerem v oblasti výzkumu a inovací. Spolupracovalo s Unií na řadě unijních programů financování zaměřených zejména na výzkum, inovace a vzdělávání.

Vztahy mezi EU a Švýcarskem jsou sice úzké, omezuje je však několik dlouhodobých strukturálních problémů. Za účelem jejich vyřešení vedly Unie a Švýcarsko v letech 2014 až 2021 jednání o dohodě o institucionálním rámci. Dohoda o institucionálním rámci by rovněž poskytla správní rámec pro další dohody v oblastech týkajících se vnitřního trhu, na němž se Švýcarsko podílí, včetně dohod, o nichž Rada schválila jednání, zejména v oblasti bezpečnosti potravin (2003 a 2008) a elektřiny (2006). Kromě toho by poskytla správní rámec pro dohodu o ochraně zdraví, o níž Rada v roce 2008 schválila jednání.

Vyjednavači se v listopadu 2018 na technické úrovni dohodli na návrhu znění dohody o institucionálním rámci. V reakci na odmítnutí Spolkové rady schválit návrh znění se jednání o ostatních dohodách zastavila, neboť jak Rada ve svých závěrech ze dne 19. února 2019, tak Evropský parlament ve svém doporučení ze dne 26. března 2019 podmínily uzavření nových dohod o přístupu na vnitřní trh nebo zlepšení podmínek v rámci stávajících dohod uzavřením dohody o institucionálním rámci. Dne 26. května 2021 se švýcarská Spolková rada navzdory dalším pokusům o nalezení řešení rozhodla jednání o dohodě o institucionálním rámci jednostranně ukončit. Jednostranné rozhodnutí Švýcarska dočasně pozastavilo dvoustrannou spolupráci v oblasti výzkumu, inovací a vzdělávání.

Po přerušení jednání o dohodě o institucionálním rámci zahájily Evropská komise a Švýcarsko v březnu 2022 informativní rozhovory, aby projednaly budoucnost vztahů mezi EU a Švýcarskem. Tyto rozhovory vedly k obecné shodě, jež odrážela politickou shodu obou stran ohledně dalšího postupu při budoucích jednáních a určovala prvky a parametry rozsáhlého vyjednávacího balíčku, jakož i kompromisní cíle a řešení klíčových institucionálních a odvětvových otázek.

Obecnou shodu potvrdily v listopadu 2023 švýcarská Spolková rada a Evropská komise. Obě strany se zavázaly, že ji použijí jako základ pro získání mandátů k vyjednávání, a daly si za cíl uzavřít jednání v průběhu roku 2024.

Dne 20. prosince 2023 proto Komise přijala doporučení pro rozhodnutí Rady o zmocnění k jednání o rozsáhlém balíčku opatření, jež byla určena a vymezena během informativních rozhovorů 2 . Celkovým cílem těchto jednání bylo modernizovat a posílit dvoustranné vztahy mezi Unií a Švýcarskem, zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi společnostmi z Unie a Švýcarska působícími na vnitřním trhu a chránit práva občanů Unie ve Švýcarsku, včetně předcházení diskriminaci mezi občany různých členských států. To by občanům, podnikům a výzkumným pracovníkům na obou stranách umožnilo plně využívat geografické blízkosti, sdílených hodnot a hospodářských vazeb mezi Unií a Švýcarskem. Souběžně s tím provedla Spolková rada odpovídající přípravné práce na švýcarské straně. Po dokončení příslušných postupů ve Švýcarsku přijala Rada dne 12. března 2024 rozhodnutí, kterým zmocnila Komisi k zahájení jednání o rozsáhlém balíčku opatření, spolu s podrobnými směrnicemi pro jednání 3 .

Jednání o rozsáhlém balíčku zahájila dne 18. března 2024 předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a tehdejší prezidentka Švýcarské konfederace Viola Amherdová. Komise jednání konzultovala s Radou, včetně Rady pro obecné záležitosti, a s Pracovní skupinou pro ESVO, kterou Rada jmenovala jako zvláštní výbor pro účely jednání se Švýcarskem. Bylo úplně zohledněno usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. října 2023 a Komise Evropský parlament řádně informovala v souladu s čl. 218 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Po devíti měsících intenzivních jednání oznámily dne 20. prosince 2024 předsedkyně von der Leyenová a prezidentka Amherdová úspěšné dokončení vyjednávání o všech prvcích rozsáhlého balíčku. Rozsáhlý balíček zahrnuje aktualizaci pěti dohod, které v současné době Švýcarsku umožňují přístup na vnitřní trh Unie; aktualizaci mechanismu řešení sporů v dohodě o obchodu se zemědělskými produkty v souladu se zavedenou praxí v obchodních dohodách Unie a Švýcarska s jinými partnery; nový protokol o bezpečnosti potravin, který vytvoří společný prostor bezpečnosti potravin, jenž bude zahrnovat všechny rozměry potravinového řetězce a nahradí sanitární a fytosanitární přílohy dohody o obchodu se zemědělskými produkty; novou dohodu o elektřině, která Švýcarsku umožní účast na vnitřním trhu Unie s elektřinou; novou dohodu o ochraně zdraví, která Švýcarsku umožní účast v mechanismech a subjektech Unie zabývajících se vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami, zejména v Evropském středisku pro prevenci a kontrolu nemocí a v systému včasného varování a reakce; novou dohodu o trvalém a spravedlivém finančním příspěvku Švýcarska na hospodářskou a sociální soudržnost v rámci Unie, která bude odrážet úroveň partnerství a spolupráce mezi stranami, a novou dohodu, která Švýcarsku umožní účastnit se několika programů Unie otevřených přidružení třetích zemí: programu Horizont Evropa, programu Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu, programu ITER/F4E (Fusion for Energy), programu Digitální Evropa, programu Erasmus+ a programu EU4Health, což je program, jehož cílem je doplnit spolupráci zavedenou v dohodě o ochraně zdraví, kterou oba partneři vyjednali v rámci téhož rozsáhlého balíčku. Kromě výše uvedených prvků obsahuje rozsáhlý balíček rovněž samostatný protokol o parlamentní spolupráci.

Tento návrh se týká podpisu následujících dohod a nástrojů v rámci rozsáhlého balíčku jménem Evropské unie:

Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob,

Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob,

Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací,

Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací,

Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací,

Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici,

Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici,

Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici,

Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody,

Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody,

Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty,

Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin,

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o elektřině,

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví,

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii,

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program,

Protokol mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o parlamentní spolupráci.

Tento návrh se týká rovněž prozatímního provádění dohody o účasti Švýcarska v Agentuře Evropské unie pro Kosmický program, neboť tato dohoda předpokládá její prozatímní provádění od 1. ledna 2026, nebo od 1. ledna roku následujícího po jejím podpisu podle toho, zda k podpisu dojde před 1. červencem 2026, či nikoli.

K těmto dohodám a protokolům je připojeno Společné prohlášení Evropské unie a Švýcarské konfederace o zahájení dialogu na vysoké úrovni o rozsáhlém dvoustranném balíčku a o možném dalším rozvoji dvoustranných vztahů mezi Evropskou unií a Švýcarskem, které by mělo být schváleno a podepsáno jménem Unie.

Dohoda o účasti Švýcarska na programech Unie je sice nedílnou součástí širšího balíčku vyjednaného mezi oběma partnery v roce 2024, Komise se však rozhodla návrh k podpisu urychlit s cílem zahájit jeho prozatímní provádění od 1. ledna 2025. Komise předložila za tímto účelem samostatné návrhy 4 .

Díky navrhovanému přístupu bude možné uplatnit přechodná opatření, která Komise Švýcarsku poskytla během jednání o rozsáhlém balíčku. Zároveň tím není dotčen přístup rozsáhlého balíčku stanovený obecnou shodou a potvrzený mandátem Rady.

Dohoda o účasti Švýcarska na programech Unie obsahuje ustanovení o skončení platnosti, které uvádí, že prozatímní provádění této dohody skončí, pokud Švýcarsko nedokončí své postupy nezbytné pro vstup balíčku v platnost do konce roku 2028. Návrh Komise o podpisu dohody o účasti Švýcarska na programech Unie proto stanoví, že dohoda bude uzavřena jako součást rozsáhlého balíčku dohod, které byly předmětem jednání vedených v roce 2024.

Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Zavedení institucionálních ustanovení zajistí konzistentnější a jednotnější uplatňování acquis Unie v těch částech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, nebo v oblastech politiky, v nichž se Švýcarsko zavázalo k dynamické harmonizaci, k zásadě jednotného výkladu a uplatňování a k řešení sporů s úlohou Soudního dvora Evropské unie v záležitostech práva Unie. Jádrem různých dohod je zásada nediskriminace občanů Unie a rovné podmínky mezi společnostmi z Unie a Švýcarska.

Soulad s ostatními politikami Unie

Rozsáhlý balíček dohod mezi EU a Švýcarskem plně respektuje Smlouvy a zachovává integritu a autonomii právního řádu Unie. Podporuje hodnoty, cíle a zájmy Unie a zajišťuje soudržnost, účinnost a kontinuitu jejích politik a činností.

Institucionální a podstatné změny stávajících dohod, jakož i případně zavedení pravidel státní podpory a nové dohody pomohou dosáhnout cílů politiky Unie v těchto oblastech politiky:

vnitřní trh,

hospodářská soutěž,

zaměstnanost a sociální věci,

volný pohyb osob,

doprava,

zemědělství,

bezpečnost a kvalita potravin,

zvířata a živočišné produkty,

rostliny a rostlinné produkty,

ochrana spotřebitelů,

energetika,

ochrana zdraví

a obchod.

Kromě toho dohoda o přidružení Švýcarska k programům Unie a dohoda o účasti Švýcarska v Agentuře Evropské unie pro Kosmický program přispějí k prosazování cílů politiky Unie v těchto oblastech politiky:

vzdělávání a odborná příprava,

výzkum a inovace,

digitální ekonomika a společnost,

ochrana zdraví

vesmír.

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii přispěje k dosažení cílů politiky Unie ve vztahu k její hospodářské a sociální soudržnosti.

Zajištěním přiměřeného finančního příspěvku Švýcarska na řízení a provoz agentur a subjektů, jichž se účastní, a informačních systémů, k nimž má přístup, budou chráněny finanční zájmy Unie.

Fórum pro spolupráci a dialog mezi poslanci Evropského parlamentu a švýcarským Spolkovým shromážděním zřízené zvláštním protokolem je v souladu s praxí v dohodách o přidružení a strategickém partnerství, které Unie uzavírá se třetími zeměmi.

Provádění několika dohod a protokolů, na něž se tento návrh vztahuje, sice závisí na technických a digitálních systémech, avšak návrh nezavádí žádné požadavky, které by ukládaly změny, pokud jde o používání nebo strukturu těchto systémů. Zásada „standardní digitalizace“ zůstává návrhem nedotčena.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD

Dohody a protokoly, které jsou předmětem navrhovaného rozhodnutí, jsou spolu neoddělitelně spjaty, tvoří soudržný celek a stanoví strukturu posíleného a komplexního partnerství v široké škále oblastí, na něž se vztahují Smlouvy, a to na základě vhodné rovnováhy práv a povinností. Vhodným hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí Rady o podpisu výše uvedených dohod a protokolů je proto článek 217 Smlouvy o fungování EU. Procesněprávním základem je čl. 218 odst. 5 Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU. Právním základem navrhovaného rozhodnutí Rady je proto článek 217 Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 218 odst. 5 Smlouvy o fungování EU a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování EU.

Komise se domnívá, že Unie má pravomoc ve všech oblastech, na něž se vztahují dohody a protokoly, které jsou předmětem tohoto návrhu, a že by proto dohody a protokoly měly být podepsány pouze Unií.

3.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V dohodách v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, v dohodě o ochraně zdraví a v dohodě o Agentuře Evropské unie pro Kosmický program Švýcarsko souhlasilo s poskytnutím finančních příspěvků do rozpočtu Unie na řízení a provoz agentur a subjektů, jichž se účastní, a na informační systémy, k nimž má přístup, s přihlédnutím k oblasti působnosti každé dohody.

Ve většině případů jsou způsoby plateb stanoveny ve zvláštních přílohách, které se řídí stejným vzorem. Soubor standardních ustanovení společných dotčeným dohodám a protokolům vyžaduje, aby Švýcarsko platilo roční finanční příspěvek splatný k datům uvedeným ve výzvách k poskytnutí finančních prostředků vydaných Evropskou komisí. Tento příspěvek se skládá ze součtu provozního příspěvku a poplatku za účast.

Pokud již pro agentury nebo informační systémy existují jiná finanční ujednání, jsou zachována.

Zvláštní způsoby financování agentur a informačních systémů jsou popsány v oddíle, který podrobně popisuje ustanovení dohod. Legislativní finanční výkaz předložený spolu s tímto návrhem ilustruje budoucí rozpočtové důsledky těchto ujednání a způsobů plateb.

4.OSTATNÍ PRVKY

Provádění orgány zřízenými podle dohod a protokolů 

Balíček dohod je společně vázán podobnými institucionálními ustanoveními a/nebo jinými vzájemnými vazbami. Všechny dohody, na něž se vztahuje rozsáhlý balíček, zahrnují smíšené výbory složené ze zástupců Unie a Švýcarska, které se z velké části řídí stejným vzorem. Všechny dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, dohoda o obchodu se zemědělskými produkty, dohoda o ochraně zdraví a dohoda o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na sociální a hospodářskou soudržnost Unie umožňují zřídit pracovní skupiny. Několik dohod obsahuje mechanismy řešení sporů založené na stejném vzoru, které zajišťují, že lze řešit porušení povinností jednou ze stran v rámci dotčené dohody nebo v celém balíčku dohod. Protokol o parlamentní spolupráci rovněž zřizuje smíšený parlamentní výbor složený ze zástupců Evropského parlamentu a švýcarského Spolkového shromáždění.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Složení rozsáhlého balíčku a povaha dohod a protokolů

Rozsáhlý balíček sestává z několika dohod a protokolů, které mají různé účely a uspořádání, i když sdílejí společné prvky. Balíček zahrnuje zejména dohody a protokol v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty, dohody o spolupráci a protokol o parlamentní spolupráci. Několik z těchto dohod a protokolů je doprovázeno společnými prohlášeními. Balíček je doplněn společným prohlášením o zahájení dialogu na vysoké úrovni mezi Unií a Švýcarskem.

Dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní

V důsledku institucionálních změn budou čtyři z pěti stávajících dohod považovány za dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, což má dopad zejména na jejich propojení. Tento status bude mít rovněž nová dohoda a nový protokol.

Stávající dohody, které budou považovány za dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem

Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na druhé straně o volném pohybu osob (dále jen „dohoda o volném pohybu osob“),

Dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací (dále jen „dohoda o letecké dopravě“),

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici (dále jen „dohoda o pozemní dopravě“),

Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody (dále jen „dohoda o vzájemném uznávání“).

Nová dohoda a protokol, které budou považovány za dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o elektřině (dále jen „dohoda o elektřině“),

Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin (dále jen „protokol o společném prostoru bezpečnosti potravin“).

Dohoda o obchodu se zemědělskými produkty

Dohoda mezi Evropským Společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“). Tato dohoda již nebude považována za dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní.

Dohody o spolupráci

Několik dohod lze považovat za dohody o spolupráci, a proto nepředstavují dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní. Jejich uspořádání a obsah se liší v závislosti na jejich účelu. Jedná se o tyto dohody:

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví (dále jen „dohoda o ochraně zdraví“),

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii (dále jen „dohoda o soudržnosti“),

Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program (dále jen „dohoda o Agentuře pro Kosmický program“),

Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie (dále jen „dohoda o programech Unie“).

Dohoda o programech Unie nebude podrobně popsána, neboť její podpis je předmětem samostatných návrhů 5 .

Protokol o parlamentní spolupráci

Protokol mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o parlamentní spolupráci (dále jen „protokol o parlamentní spolupráci“) poskytuje právní základ a mechanismy pro politickou spolupráci mezi Evropským parlamentem a švýcarským Spolkovým shromážděním.

Dialog na vysoké úrovni

„Společné prohlášení Evropské unie a Švýcarské konfederace o zahájení dialogu na vysoké úrovni o rozsáhlém dvoustranném balíčku a o možném dalším rozvoji dvoustranných vztahů mezi Evropskou unií a Švýcarskem“ poskytne rámec pro politická jednání mezi členem či členkou Evropské komise a členem či členkou švýcarské Spolkové rady odpovědným či odpovědnou za vztahy mezi EU a Švýcarskem. Dialogy na vysoké úrovni jsou společným nástrojem, o který se Unie opírá, aby poskytla impulsy pro spolupráci se třetími zeměmi v konkrétní oblasti.

Dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní

Institucionální ustanovení

S výhradou technicky odůvodněných úprav byla do všech dohod v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, zahrnuta stejná institucionální ustanovení, a to buď jako součást nových dohod, nebo prostřednictvím institucionálních protokolů. Dohoda o ochraně zdraví obdobně uplatňuje stejná institucionální řešení. Institucionální ustanovení obsahují tyto prvky:

1)jednotný výklad a uplatňování: povinnost vykládat a uplatňovat dotčené dohody jednotně na vnitřním trhu a v rozsahu, v jakém obsahují pojmy práva Unie, v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie, a to jak před podpisem příslušné dohody, tak po něm;

2)dynamická harmonizace: povinnost stran, s výhradou omezených výjimek, začlenit do dotčených dohod všechny právní akty Unie, které spadají do jejich oblasti působnosti; vzhledem ke svému monistickému právnímu řádu se tyto akty stanou začleněním do dohod součástí švýcarského právního řádu. Výměnou za to bude Švýcarsko zapojeno do přípravy aktů, které mají být začleněny do dotčených dohod, například Švýcarsko se bude účastnit příslušných výborů a skupin odborníků bez hlasovacího práva. Z historických důvodů je Švýcarsko v případě dohod o vzájemném uznávání a o pozemní dopravě povinno přijmout ustanovení vnitrostátního práva, která dosáhnou výsledku, jehož má být dosaženo těmito akty;

3)řešení sporů: účinný mechanismus pro řešení sporů založený na rozhodčím řízení vedeném třetí stranou; rozhodčí soud má povinnost předložit Soudnímu dvoru Evropské unie, jehož stanoviska jsou pro rozhodčí soud právně závazná, otázky týkající se ustanovení dohod zahrnujících pojmy práva Unie;

4)provázanost dohod: možnost stran přijmout v rámci postupu řešení sporů přiměřená a účinná kompenzační opatření v případě, že se jedna ze stran domnívá, že druhá strana nesplnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu; tato kompenzační opatření mohou být přijata buď v dotčené dohodě, nebo v jakékoli jiné dohodě týkající se vnitřního trhu, včetně částečného nebo úplného pozastavení takové dohody nebo dohod.

Ustanovení o státní podpoře

Kromě toho jsou do těch dohod, v nichž je třeba zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže na vnitřním trhu, zejména do dohody o letecké dopravě, pozemní dopravě a elektřině, začleněna hmotněprávní a procesní pravidla, včetně mechanismů dohledu a prosazování, rovnocenná pravidlům uplatňovaným v Unii. Tato pravidla státní podpory jsou uvedena buď v hlavní části dohody, jako je tomu v případě dohody o elektřině, nebo ve zvláštních protokolech, jako je tomu v případě dohod o letecké a pozemní dopravě. V obou případech jsou obecná a odvětvová pravidla státní podpory, která doplňují výše uvedený rámec, uvedena ve zvláštních přílohách.

Účast v agenturách a informačních systémech

Švýcarsko získá dodatečný přístup k agenturám a/nebo informačním systémům na základě těchto dohod v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní: dohoda o volném pohybu osob, dohoda o vzájemném uznávání, protokol o společném prostoru bezpečnosti potravin a dohoda o elektřině. Švýcarsko rovněž získá dodatečný přístup k agentuře a informačním systémům v rámci dohody o ochraně zdraví.

Výše uvedená standardní ustanovení se budou vztahovat na mechanismy financování spojené s dodatečným přístupem k agenturám a informačním systémům, který Švýcarsko získá prostřednictvím rozsáhlého balíčku. Tato standardní ustanovení by se v zásadě měla vztahovat na mechanismy financování spojené s jakýmkoli dalším přístupem k agenturám, subjektům, informačním systémům a dalším činnostem, který může Švýcarsko v budoucnu získat na základě dohod, které jsou součástí balíčku, nebo na základě dalších dohod, které Unie a Švýcarsko mohou uzavřít.

Provozní příspěvek, jenž bude součástí ročního finančního příspěvku Švýcarska, vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (HDP) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách 6 . Klíč pro stanovení příspěvku se použije na schválený roční rozpočet Unie zapsaný v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok, případně s výhradou úprav, které zohledňují oblast působnosti dohody. Provozní příspěvek na informační systémy a jiné činnosti se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na příslušný rozpočet pro daný rok, jak je stanoveno v dokumentech k plnění rozpočtu (jako jsou pracovní programy nebo smlouvy). Roční poplatek za účast bude činit 4 % provozního příspěvku.

Všechny referenční částky vycházejí z prostředků na závazky.

Dohody, které umožní Švýcarsku přístup k agenturám, obsahují rovněž dodatek o právech, výsadách a imunitách těchto agentur a jejich zaměstnanců, která se řídí standardním vzorem a odráží ustanovení Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie.

Dohoda o volném pohybu osob

Aktualizovaná dohoda o volném pohybu osob zajistí dynamickou harmonizaci Švýcarska se stávajícími a budoucími právními akty Unie v oblasti volného pohybu osob a vysílání pracovníků.

Pozměňovací protokol k dohodě o volném pohybu osob mění její strukturu. Příloha I stávajícího znění dohody zahrnuje značný počet hmotněprávních ustanovení. Uvedenou přílohu nahrazuje seznam právních aktů Unie, s nimiž se bude Švýcarsko dynamicky harmonizovat a jež budou z velké části pokrývat podstatu uvedených ustanovení.

Nahrazení hmotněprávních ustanovení dohody začleněním acquis Unie bude doprovázeno řadou výjimek z dynamické harmonizace v těchto oblastech: lhůta pro předběžné oznámení a kontroly, finanční záruky a sankce pro poskytovatele služeb, doklad o samostatné výdělečné činnosti, nabytí trvalého pobytu, nákup nemovitého majetku, průkazy totožnosti, vyhoštění a některé záležitosti kantonálního práva týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení. Některé z těchto výjimek jsou již obsaženy ve stávající dohodě. Stávající ustanovení o právech studentů bude revidováno tak, aby strany již nemohly diskriminovat studenty druhé strany, pokud jde o školné a související mechanismy veřejné podpory, na univerzitách financovaných převážně z veřejných prostředků. Bude zaručena stávající úroveň přístupu studentů Unie na tyto univerzity ve Švýcarsku.

Ustanovení o zákazu snížení úrovně ochrany navíc stanoví, že Švýcarsko nebude muset začlenit nové acquis týkající se vysílání pracovníků, pokud by jeho účinkem bylo úmyslné oslabení nebo snížení úrovně ochrany vyslaných pracovníků, pokud jde o pracovní podmínky.

Prostřednictvím protokolu připojeného k aktualizované dohodě se strany zaváží, že unijní a švýcarská pravidla pro udělování povolení k dlouhodobému pobytu budou uplatňována nediskriminačním způsobem, zejména pokud jde o minimální délku předchozího pobytu v délce pěti let.

Stávající ochranná doložka bude upravena a sladěna s institucionálním protokolem. Může být aktivována v případě vážných hospodářských nebo sociálních obtíží způsobených uplatňováním dohody. Pokud se strany nemohou dohodnout na vhodném a dohodnutém řešení k nápravě situace, může strana, která argumentuje vážnými hospodářskými obtížemi, věc předložit rozhodčímu soudu. Strana bude moci přijmout ochranná opatření pouze tehdy, pokud rozhodčí soud usoudí, že je situace odůvodňuje.

Několik společných prohlášení připojených k dohodě objasňuje, jak strany společně chápou ustanovení týkající se např. prevence a boje proti zneužívání práv v rámci acquis o volném pohybu osob, oznamovacích postupů v souvislosti s nástupem do zaměstnání nebo účinných kontrolních systémů, včetně švýcarského duálního systému prosazování, pokud jde o poskytování služeb.

Podle dohody bude mít Švýcarsko přístup k těmto informačním systémům a bude do nich finančně přispívat v souladu se standardními finančními postupy:

Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES) zřízená nařízením (EU) 2016/589 7 ,

elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení (EESSI) zavedená nařízením (ES) č. 883/2004 a nařízením (ES) č. 987/2009 8 ,

moduly systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízeného nařízením (EU) č. 1024/2012 9 týkající se vysílání pracovníků, služeb, odborných kvalifikací, evropského profesního průkazu, regulovaných povolání a jednotné digitální brány.

Účast na platformě EURES podpoří mobilitu pracovních sil, usnadní výměnu volných pracovních míst a profilů uchazečů o zaměstnání a zajistí vysoce kvalitní zprostředkování mezi jazyky a vnitrostátními kontexty, mimo jiné využitím klasifikace evropských dovedností, kompetencí, kvalifikací a povolání (ESCO).

Stávající mechanismy financování se budou i nadále vztahovat na finanční příspěvek Švýcarska do Vzájemného informačního systému sociální ochrany (MISSOC), k němuž již má přístup.

Dohoda o letecké dopravě

Aktualizovaná dohoda o letecké dopravě zajistí dynamickou harmonizaci Švýcarska se stávajícími a budoucími právními akty Unie v oblasti letecké dopravy.

Pozměňovací protokol k dohodě o letecké dopravě nemění cíle dohody a zavádí omezené změny hlavního textu a přílohy dohody. Nejvýznamnější je vzájemná výměna kabotážních práv (umožňující příslušným leteckým společnostem létat mezi dvěma místy na území členského státu nebo Švýcarska) mezi stranami.

Nepředpokládá se žádný dodatečný přístup k informačním systémům. Nadále budou platit stávající finanční podmínky týkající se účasti Švýcarska v Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) zřízené nařízením (EU) 2018/1139 10 . Stávající ujednání týkající se práv, výsad a imunit agentury EASA a jejích zaměstnanců budou nahrazena výše uvedeným vzorem.

K dohodě je připojen protokol o státní podpoře, k němuž bude připojeno společné prohlášení.

Dohoda o pozemní dopravě

Podle aktualizované dohody o pozemní dopravě, stejně jako je tomu v jejím původním znění, bude Švýcarsko povinno přijmout ustanovení vnitrostátního práva, která dosáhnou výsledku, jehož má být dosaženo prostřednictvím právních aktů Unie uvedených v příloze dohody.

Aktualizovaná dohoda objasní, že železniční podniky mohou na vlastní odpovědnost provozovat služby mezinárodní osobní železniční dopravy mezi Unií a Švýcarskem, včetně mezinárodní kabotáže. Pozměňovací protokol začlení příslušné acquis Unie do dohody, která zaručí právo provozovat služby mezinárodní železniční nákladní dopravy v Unii a ve Švýcarsku.

Švýcarsko bude využívat určitých výjimek. Švýcarsko bude například moci upřednostnit železniční dopravu, která je součástí švýcarského taktového jízdního řádu. Naopak Unie nebo její členské státy mohou na svém území upřednostnit společnosti z Unie provozující služby osobní železniční dopravy před švýcarskou mezinárodní osobní železniční dopravou, která provozuje část mezinárodní dopravy podle švýcarského taktového jízdního řádu. Švýcarsko bude mít rovněž právo přijmout nástroje pro řízení kapacity, které stanoví minimální počet tras vlaků za hodinu pro vymezené druhy dopravy, včetně nákladní, regionální a dálkové osobní dopravy, které mohou rovněž sloužit mezinárodnímu účelu. Bude mít rovněž možnost uložit společnostem provozujícím osobní dopravu povinnost účastnit se švýcarského systému prodeje jízdenek a integrace cen a zároveň společnostem zaručit svobodu tvorby cen. Příslušné švýcarské orgány budou rovněž moci přímo uzavírat smlouvy o veřejných zakázkách na služby v železniční dopravě za zvláštních podmínek, které zaručí, že nebude dotčen vnitřní trh Unie, pokud jde o území Unie.

Stávající švýcarský systém poplatků za těžká nákladní vozidla, na který se vztahuje výjimka z dynamické harmonizace, se přiblíží systému poplatků Unie.

Švýcarsko spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro železnice zřízenou nařízením (EU) 2016/796 11 jako třetí země. V souladu s platnými právními předpisy Unie a po jejich schválení správní radou se agentura dohodne s příslušnými švýcarskými orgány na ujednáních podrobně uvádějících povahu a rozsah jejich účasti na práci agentury.

Nepředpokládá se žádný dodatečný přístup k informačním systémům. Stávající finanční postupy se budou nadále vztahovat na přístup Švýcarska k systému Tachonet, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 165/2014 a prováděcím nařízení Komise (EU) 2016/68 12 .

K dohodě je připojen protokol o státní podpoře, k němuž bude připojeno společné prohlášení. K pozměňovacímu protokolu bude rovněž připojeno společné prohlášení.

Dohoda o vzájemném uznávání

Podle aktualizované dohody o vzájemném uznávání bude Švýcarsko povinno přijmout ustanovení vnitrostátního práva, která dosáhnou výsledku, jehož má být dosaženo prostřednictvím právních aktů Unie uvedených v příloze dohody. Bude-li oblast působnosti dohody v budoucnu rozšířena, bude se tentýž přístup vztahovat i na další oblasti.

Pozměňovací protokol k dohodě o vzájemném uznávání zavádí pouze omezené změny hlavního textu a přílohy dohody s cílem lépe vymezit účel a oblast působnosti dohody, použitelné postupy a úlohu orgánů stran a hospodářských subjektů, jakož i spolupráci mezi stranami.

Ve všech oblastech, na něž se vztahuje příloha 1 dohody, bude Švýcarsko muset přijmout právní předpisy k dosažení stejného výsledku jako acquis Unie uvedené ve zmíněné příloze. Příslušná ustanovení švýcarského práva již nebudou v příloze uvedena. Jediná výjimka z tohoto pravidla se týká kapitoly 11 přílohy 1, kde budou nadále uvedena ustanovení švýcarského práva. To odráží dohodnutou výjimku, pokud jde o směrnici 2007/45/ES 13 .

V některých oblastech bude přístup Švýcarska k rozhodování omezen. Zpravidla nebude mít přístup k příslušným skupinám odborníků a výborům komitologie zabývajícím se léčivými přípravky. Nebude mít ani přístup do Evropské agentury pro léčivé přípravky. V oblasti zdravotnických prostředků bude úloha Švýcarska ve výborech a skupinách odborníků omezena na jednoho pozorovatele.

Podle aktualizované dohody bude mít Švýcarsko přístup k informačnímu systému EudraGMDP o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků, který byl zřízen směrnicí 2004/27/ES 14 , a bude na něj finančně přispívat.

Dohoda o elektřině

Dohoda o elektřině zajistí dynamickou harmonizaci Švýcarska se stávajícími a budoucími právními akty Unie v oblasti elektřiny.

Účelem dohody o elektřině je umožnit Švýcarsku přístup na vnitřní trh Unie s elektřinou. Jejím cílem je např. podpořit přeshraniční obchod s elektřinou, zaručit integritu a transparentnost trhu s elektřinou, jakož i rovné zacházení se všemi účastníky trhu, zajistit stabilitu elektrických sítí a bezpečnost dodávek a také podporovat elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie. Dohoda vymezuje pravidla a pojmy platné pro vnitřní trhy s elektřinou, jakož i úlohu a povinnosti subjektů, jako jsou provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav. Předpokládá rovněž přechodné ustanovení pro již existující dlouhodobé rezervace kapacity propojovacích vedení na švýcarských hranicích, které nejsou slučitelné s acquis.

Pokud jde o ochranu životního prostředí v odvětví elektřiny, Švýcarsko je povinno přijmout nebo zachovat ustanovení švýcarských právních předpisů, která stanoví požadavky zajišťující alespoň stejnou úroveň ochrany, jaká je stanovena v příslušném acquis. Tato ustanovení nesmějí představovat překážku volnému přístupu na švýcarský trh zboží a služeb z Unie, jež splňují požadavky stanovené v příslušném acquis. Předpokládá se výjimka z povinnosti dynamické harmonizace, která Švýcarsku umožní přijmout nezbytná, přiměřená a nenarušující opatření k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny vytvořením a zavedením zásob elektřiny v rozsahu, v jakém jsou slučitelná s dohodou.

Podle dohody se Švýcarsko bude moci podílet na činnosti Agentury Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), zřízené nařízením (EU) 2019/942 15 , a bude muset přispívat na její financování. Dohoda obsahuje standardní dodatek o právech, výsadách a imunitách agentury ACER a jejích zaměstnanců. Švýcarsko bude mít rovněž přístup k databázi Unie zřízené směrnicí (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů 16 a bude na ni finančně přispívat v souladu se standardními finančními postupy.

Dohoda obsahuje ustanovení o státní podpoře a bude k ní připojeno společné prohlášení.

Protokol o společném prostoru bezpečnosti potravin

Protokol o společném prostoru bezpečnosti potravin zajistí dynamickou harmonizaci a souběžné uplatňování Švýcarskem v celém acquis Unie souvisejícím s potravinovým řetězcem.

Stávající přílohy nynější dohody o obchodu se zemědělskými produkty, jež se týkají sanitárních a fytosanitárních opatření, budou z dohody o obchodu se zemědělskými produkty odstraněny a jejich předmětu se bude věnovat protokol o společném prostoru bezpečnosti potravin. Právě díky těmto přílohám je dohoda o obchodu se zemědělskými produkty ve své stávající podobě v současnosti kvalifikována jako dohoda v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní.

Protokol o společném prostoru bezpečnosti potravin, který doplňuje dohodu o obchodu se zemědělskými produkty, bude i nadále spojen s dohodou o obchodu se zemědělskými produkty v tom smyslu, že po ukončení dohody nebo protokolu bude automaticky ukončen i druhý nástroj.

Protokol zřizuje společný prostor bezpečnosti potravin, který pokrývá všechny rozměry potravinového řetězce. Jeho cílem je např. zvýšit bezpečnost potravin a krmiv, zajistit vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin, bojovat proti antimikrobiální rezistenci, posílit ochranu zvířat a prosazovat vysoké standardy dobrých životních podmínek zvířat.

Kromě dynamické harmonizace, pokud jde o všechny právní akty v acquis Unie týkající se celého potravinového řetězce, obsahuje protokol o společném prostoru bezpečnosti potravin povinnost Švýcarska dočasně uplatňovat veškeré nelegislativní akty založené na použitelných sekundárních právních předpisech ode dne, kdy se tyto nelegislativní akty stanou použitelnými v Unii, až do data rozhodnutí smíšeného výboru o začlenění tohoto aktu, aby bylo zaručeno jejich souběžné uplatňování v celém společném prostoru bezpečnosti potravin.

Výjimky z povinnosti dynamické harmonizace umožní Švýcarsku za určitých podmínek zachovat ustanovení vnitrostátního práva týkající se geneticky modifikovaných organismů a dobrých životních podmínek zvířat. Kromě toho bude Švýcarsko moci zachovat svá opatření týkající se dovozu hovězího masa ze skotu potenciálně ošetřeného hormonálními růstovými stimulátory za předpokladu, že toto hovězí maso nebude přemísťováno do Unie.

Bude možné přijmout kompenzační opatření v případě, že některá ze stran nesplní požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, buď v protokolu o společném prostoru bezpečnosti potravin, nebo v jakékoli jiné dohodě v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní, nebo v dohodě o obchodu se zemědělskými produkty.

Aby Švýcarsko mohlo připravit změnu stávajícího systému založeného na rovnocennosti na systém založený na zásadě, podle níž se na jeho území uplatňuje současně samotné acquis Unie, protokol o společné oblasti bezpečnosti potravin stanoví, že stávající přílohy dohody o obchodu se zemědělskými produkty týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření budou mít i nadále právní účinky po přechodné období v délce nejvýše 24 měsíců. Po uplynutí této lhůty se plně použijí všechna ustanovení protokolu o společném prostoru bezpečnosti potravin.

Protokol předpokládá přístup Švýcarska k Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), zřízenému nařízením (ES) č. 178/2002 17 , a obsahuje standardní dodatek o jeho právech, výsadách a imunitách, jakož i o právech, výsadách a imunitách jeho zaměstnanců. Protokol rovněž stanoví finanční příspěvek Švýcarska v souladu s výše uvedenými standardními finančními postupy na financování úřadu EFSA, jakož i na tyto informační systémy:

portál Europhyt zřízený směrnicí Komise 94/3/ES 18 ,

systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) zavedený nařízením (ES) č. 178/2002 19 ,

platforma pro sanitární a fytosanitární certifikaci (TRACES) zřízená nařízením (EU) 2017/625 20 a

informační systém pro nákazy zvířat (ADIS) zavedený nařízením (EU) 2020/2002 21 .

Dohoda o obchodu se zemědělskými produkty

Jakmile vstoupí v platnost změny dohody o obchodu se zemědělskými produkty zavedené zvláštním pozměňovacím protokolem, nebude dohoda o obchodu se zemědělskými produkty nadále považována za dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní.

Po vypuštění příloh dohody o obchodu se zemědělskými produkty týkajících se sanitárních a fytosanitárních opatření bude oblast působnosti pozměněné dohody, včetně jejích zbývajících příloh, omezena na obchodní aspekty. Pojmy jednotného výkladu a uplatňování acquis Unie, úloha Soudního dvora Evropské unie, dynamická harmonizace a pravidla státní podpory proto nejsou relevantní. Institucionální rámec stanovený v této dohodě se proto liší od rámce stanoveného v protokolu o společném prostoru bezpečnosti potravin.

Pozměňovací protokol aktualizuje mechanismus řešení sporů v souladu se zavedenou praxí v obchodních dohodách Unie a Švýcarska. Použitelný postup pro řešení sporů bude založen na postupu obsaženém v dohodách v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní. Dohoda s nimi rovněž sdílí soubor společných ustanovení týkajících se rozhodčího soudu. Nepředpokládá se, že by Soudní dvůr Evropské unie hrál nějakou úlohu při řešení sporů. Kompenzační opatření v případě, že některá ze stran nesplní požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, mohou být přijata buď v dohodě o obchodu se zemědělskými produkty, nebo v protokolu o společném prostoru bezpečnosti potravin, nikoli však v jiných dohodách v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

Dohody o spolupráci v oblasti ochrany zdraví, soudržnosti a vesmíru

Dohoda o ochraně zdraví

Cílem dohody o ochraně zdraví je posílit spolupráci mezi EU a Švýcarskem, pokud jde o vážné přeshraniční zdravotní hrozby, a to začleněním Švýcarska do příslušných mechanismů a orgánů.

Nepředstavuje dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní. Výše uvedená totožná institucionální ustanovení však dohoda uplatňuje analogicky a zahrnuje povinnost dynamické harmonizace s příslušným acquis Unie.

Dohoda sdílí s dohodami v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, soubor společných ustanovení týkajících se rozhodčího soudu, včetně úlohy Soudního dvora Evropské unie. V případě sporů mohou být kompenzační opatření k nápravě případné nerovnováhy přijata buď v dohodě o ochraně zdraví, nebo ve složce týkající se zdraví (EU4Health) dohody o programech Unie.

Dohoda předpokládá přístup Švýcarska k Evropskému středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zřízenému nařízením (ES) č. 851/2004 22 a jeho finanční příspěvek v souladu se standardními finančními postupy. Obsahuje standardní dodatek o právech, výsadách a imunitách ECDC a jeho zaměstnanců.

V případě systému včasného varování a reakce (EWRS) zřízeného nařízením (EU) 2022/2371 23 bude finanční příspěvek Švýcarska v rámci stávajícího víceletého finančního rámce (VFR) součástí jeho příspěvku na financování ECDC na jedné straně a programu EU4Health na straně druhé. Pokud by byl v příštím víceletém finančním rámci systém včasného varování a reakce financován z různých zdrojů, použijí se na příspěvek Švýcarska na systém včasného varování a reakce výše uvedené postupy.

Dohoda o soudržnosti

Dohoda o soudržnosti nepředstavuje dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní.

Stanoví základ pro pravidelný finanční příspěvek Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Unii, který doplňuje opatření Unie a členských států v oblasti soudržnosti.

Dohoda stanoví parametry a pravidla pro stanovení finančního příspěvku Švýcarska. Příspěvková období budou vymezena na základě platného víceletého finančního rámce Unie. První příspěvkové období má probíhat od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2036. Bude doplněno jednorázovým dodatečným finančním závazkem na období od konce roku 2024 do konce roku 2029.

Na začátku každého příspěvkového období budou muset strany uzavřít memorandum o porozumění popisující tematické oblasti, v nichž může být finanční příspěvek Švýcarska během tohoto období použit, např.: inkluzivní lidský a sociální rozvoj, udržitelný hospodářský rozvoj podporující začlenění, zelená transformace, demokracie a účast nebo migrace.

V memorandu o porozumění by měla být rovněž uvedena výše finančního příspěvku stanovená na základě pravidel uvedených v dohodě. Finanční příspěvek Švýcarska nebude převeden do rozpočtu Unie.

Memorandum o porozumění bude základem pro prováděcí dohody mezi Švýcarskem a přijímajícími členskými státy specifické pro jednotlivé země. Tyto dohody stanoví přidělování finančních prostředků jednotlivým zemím, jakož i jejich rozdělení mezi tematické oblasti, podpůrná opatření, struktury pro řízení a kontrolu a platné podmínky a příslušné orgány v daném členském státě.

Mechanismus řešení sporů podle dohody má společné prvky s mechanismem obsaženým v dohodách v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, ale jsou mezi nimi také rozdíly. Stejný je především soubor společných ustanovení týkajících se rozhodčího soudu. Nepředpokládá však úlohu Soudního dvora Evropské unie. V případě sporů mohou být kompenzační opatření k nápravě případné nerovnováhy přijata buď v dohodě o soudržnosti nebo v jakékoli z dohod uvedených v dohodě o soudržnosti.

Dohoda o Agentuře pro Kosmický program

Dohoda o Agentuře pro Kosmický program nepředstavuje dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní. Stanoví podmínky, za nichž má Švýcarsko právo účastnit se činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA), zřízené nařízením (EU) 2021/696 24 . Vychází z dohody mezi EU a Švýcarskem z roku 2014 o evropských programech družicové navigace 25 . Dohoda o Agentuře pro Kosmický program stanoví, že strany ji budou prozatímně provádět po jejím podpisu.

Dohoda stanoví finanční příspěvek Švýcarska do agentury EUSPA za použití stejného klíče pro stanovení příspěvku pro výpočet poplatků za provoz a účast, jaký je stanoven v dohodách v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a to od roku 2028. V závislosti na datu, kdy bude dohoda prozatímně prováděna, bude procentní podíl provozního poplatku, na jehož základě budou vypočteny poplatky za účast, činit 2 % pro rok 2026 a 3 % pro rok 2027. Od roku 2028 bude procentní podíl stejný jako v jiných dohodách, které předpokládají účast Švýcarska v agenturách, tj. 4 %.

Dohoda rovněž umožňuje účast Švýcarska na činnostech souvisejících s dalšími složkami kosmického programu nad rámec systému Galileo a evropské služby pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS), jak je stanoveno v dohodě z roku 2014, pokud tak stanoví protokol k dohodě o programech Unie.

Dohoda obsahuje standardní dodatek týkající se práv, imunit a výsad agentury EUSPA a jejích zaměstnanců.

Protokol o parlamentní spolupráci

Protokol o parlamentní spolupráci zřizuje smíšený parlamentní výbor jako fórum pro dialog a diskusi mezi poslanci Evropského parlamentu a švýcarského Spolkového shromáždění. Jeho cílem je podpořit vzájemné porozumění a úvahy o rozsáhlých vztazích mezi EU a Švýcarskem, včetně jejich možného dalšího rozvoje. Smíšený parlamentní výbor je pravidelně informován o rozhodnutích a doporučeních smíšených výborů zřízených kteroukoli z dohod, které jsou součástí rozsáhlého balíčku. Může si vyžádat jakékoli relevantní informace týkající se provádění jakékoli dohody v rámci rozsáhlého balíčku a může stranám předkládat doporučení.

Společné prohlášení o zahájení dialogu na vysoké úrovni mezi Unií a Švýcarskem

Cílem dialogu na vysoké úrovni, který má být zahájen, je:

podporovat vzájemné porozumění a spolupráci v souvislosti s vyjednaným rozsáhlým dvoustranným balíčkem a možným dalším rozvojem jejich dvoustranných vztahů,

projednávat otázky společného zájmu, zejména účast Švýcarska na vnitřním trhu a možnosti posílení jejich partnerství, a

vyhodnotit provádění rozsáhlého dvoustranného balíčku , práci smíšených výborů a možný další rozvoj jejich dvoustranných vztahů.

Podpis a znění dohod

Znění dohod a protokolů se předkládá Radě společně s tímto návrhem. Společně s tímto návrhem se předkládají znění společných prohlášení doprovázejících různé dohody nebo protokoly spolu se společným prohlášením o zahájení dialogu na vysoké úrovni mezi Unií a Švýcarskem a dvěma jednostrannými prohlášeními Švýcarska ohledně dohody o volném pohybu osob a dohody o ochraně zdraví.

V souladu se Smlouvami je na Komisi, aby zajistila podpis dohod a protokolů s výhradou jejich uzavření k pozdějšímu datu. Kromě toho by Evropská komise měla jménem Unie podepsat znění společného prohlášení o dialogu na vysoké úrovni.

Tabulka 1: Přehled institucionálních a jiných ustanovení společných dohodám v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a dohodě o ochraně zdraví

Ustanovení dohody

Totožná ustanovení týkající se

Obecná ustanovení

institucionálních cílů a/nebo účelů dohody

povahy dohody a vztahu protokolů k dohodě (v případě stávající dohody)

Sladění dohody s právními akty Unie

povinnosti smíšeného výboru začlenit do dohody nové akty spadající do její oblasti působnosti

účasti na vypracování právního aktu („tvorbě rozhodnutí“) a začlenění právních aktů do dohody

plnění ústavních povinností Švýcarskem

Výklad a uplatňování dohody

jednotného výkladu, účinného a harmonického uplatňování a zásad výlučnosti

postupu v případě obtíží při výkladu nebo uplatňování, kompenzačních opatření a spolupráce mezi jurisdikcemi

Jiná ustanovení

smíšeného výboru

finančního příspěvku Švýcarska na financování agentur a informačních systémů, k nimž má přístup

nakládání s informacemi

odkazů v právních aktech Unie na: území a státní příslušníky členských států, vstup v platnost a provádění právních aktů, adresáty, práva a povinnosti členských států

Závěrečná ustanovení

vstupu v platnost a trvání dohody

změn a výpovědi

Příloha o provádění finančního příspěvku Švýcarska

seznamu činností, subjektů a informačních systémů

způsobů platby

přechodných opatření (v příslušných případech)

Příloha/dodatek o rozhodčím soudu

soudní kanceláře a služeb sekretariátu rozhodčího soudu

zahájení řešení sporů

složení rozhodčího soudu

rozhodčího řízení

rozhodnutí rozhodčího soudu

Dodatek o výsadách a imunitách agentur

nedotknutelnosti prostor, budov a archivů agentury

osvobození aktiv, příjmů a zboží a služeb pro úřední účely od daně

diplomatického statusu korespondence a komunikace

výsad, imunit, zdanění a sociálního zabezpečení úředníků, na něž se vztahuje služební řád

Tabulka 2: Ustanovení o státní podpoře společná pro dohodu o elektřině a protokoly o státní podpoře k dohodám o letecké a pozemní dopravě

Část/kapitola protokolu nebo příloh o státní podpoře

Totožná ustanovení týkající se

Hlavní text

cílů týkajících se státní podpory

vztahu protokolu ke stávající dohodě (existuje-li)

státní podpory neslučitelné a slučitelné s dohodou a existující podpory

dohledu, transparentnosti, způsobů spolupráce a konzultací

začlenění právních aktů

ratifikace a vstupu v platnost, změn a vypovězení

Příloha o výjimkách a vysvětleních

opatření slučitelných s řádným fungováním vnitřního trhu

Příloha o obecných a odvětvových aktech použitelných v Unii

obecných aktů platných pro všechna odvětví doplněných o odvětvová pravidla specifická pro oblast, na kterou se daná dohoda vztahuje

2025/0163 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 217 ve spojení s čl. 218 odst. 5 a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 12. března 2024 26 zmocnila Rada Komisi k zahájení jednání se Švýcarskou konfederací (dále jen „Švýcarsko“) o rozsáhlém balíčku opatření týkajících se dvoustranných vztahů se Švýcarskem, který zahrnuje institucionální ustanovení a ustanovení o státní podpoře obsažená v dohodách mezi Unií a Švýcarskem v oblastech souvisejících s vnitřním trhem a v případě potřeby ve zvláštních úpravách těchto dohod 27 , dohodu o účasti Švýcarska na programech Unie a dohodu zakládající trvalý příspěvek Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů mezi regiony. Rada rovněž zmocnila Komisi k zahájení jednání se Švýcarskem o nových dohodách o elektřině, zdraví, bezpečnosti potravin, účasti Švýcarska v agenturách Evropské unie pro Kosmický program Unie a pro železnice a o změně Dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací s cílem umožnit kabotáž.

(2)Komise jménem Unie sjednala rozsáhlý balíček dohod, který zahrnuje protokoly o institucionální a státní podpoře a o změně ustanovení stávajících dohod mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, protokol ke stávající Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin, Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o elektřině, Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví, Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii, Dohodu mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie, Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program, jakož i Protokol mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o parlamentní spolupráci.

(3)Institucionální protokoly obsahují povinnost smíšeného výboru začlenit všechny akty práva Unie spadající do oblasti působnosti dohod, jakož i ustanovení zajišťující, aby Švýcarsko bylo vázáno dotyčnými pravidly. Zajišťují jednotný výklad a uplatňování všech dohod v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a aby v případech, kdy uplatňování těchto dohod zahrnuje pojmy práva Unie, byly tyto pojmy vykládány a uplatňovány v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Institucionální protokoly stanoví účinný mechanismus pro řešení sporů založený na rozhodčím řízení, včetně postoupení všech otázek práva Unie vyplývajících z daného případu Soudnímu dvoru Evropské unie. V případě nesplnění požadavků rozhodnutí rozhodčího soudu mohou být v dotčené dohodě nebo v kterékoli z dohod v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, přijata přiměřená kompenzační opatření.

(4)Pozměňovací protokoly ke stávajícím dohodám provádějí nezbytné podstatné změny v souladu s novým institucionálním rámcem. Kromě toho pozměňovací protokol k dohodě o letecké dopravě stanoví vzájemnou výměnu kabotážních práv.

(5)Protokoly o státní podpoře ke stávajícím dohodám o letecké a pozemní dopravě zaručují rovné podmínky pro účast Švýcarska na vnitřním trhu v oblastech, na něž se tyto dohody vztahují. Švýcarsko bude uplatňovat hmotněprávní a procesní pravidla, včetně kontrolních a donucovacích mechanismů, která jsou rovnocenná pravidlům platným v Unii.

(6)Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty poskytuje aktualizaci mechanismu řešení sporů dohody v souladu se zavedenou praxí v obchodních dohodách Unie.

(7)Samostatný protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty vytváří společný prostor bezpečnosti potravin, jenž zahrnuje všechny rozměry potravinového řetězce. Tento protokol obsahuje institucionální ustanovení, která jsou společná pro všechny dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

(8)Nová Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o elektřině stanoví pravidla a podmínky, za nichž se Švýcarsko může účastnit vnitřního trhu s elektřinou. Dohoda obsahuje institucionální ustanovení, která jsou společná pro všechny dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pravidla státní podpory, která jsou téměř totožná s pravidly platnými v oblasti letecké a pozemní dopravy.

(9)Nová Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví má za cíl posílit spolupráci mezi Unií a Švýcarskem, pokud jde o vážné přeshraniční zdravotní hrozby, a obdobně uplatňuje institucionální ustanovení, která jsou společná dohodám v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní. Tato dohoda souvisí s účastí Švýcarska na programu činnosti Unie v oblasti zdraví („program EU4Health“).

(10)Nová Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii stanoví právní základ a parametry pravidelného finančního příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Unii v rámci rozsáhlého balíčku. Dohoda zahrnuje mechanismus řešení sporů; v každé z dohod, jichž se balíček týká, mohou být přijata přiměřená kompenzační opatření pro případ nesplnění požadavků rozhodnutí rozhodčího soudu.

(11)Nová Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program stanoví podmínky účasti Švýcarska na činnosti agentury.

(12)Totožná ustanovení v různých institucionálních protokolech a nových dohodách zajišťují finanční příspěvek Švýcarska na náklady na informační systémy a agentury, jichž se účastní.

(13)Protokol mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o parlamentní spolupráci zřizuje smíšený parlamentní výbor jako fórum pro dialog a diskusi mezi poslanci Evropského parlamentu a švýcarského Spolkového shromáždění s cílem podpořit vzájemné porozumění a úvahy o širokých vztazích mezi EU a Švýcarskem, včetně jejich možného dalšího rozvoje.

(14)Dohody a protokoly, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí, tvoří soudržný celek a stanoví strukturu posíleného a komplexního partnerství v široké škále oblastí, na něž se vztahují Smlouvy, a to na základě vhodné rovnováhy práv a povinností. Rozhodnutí o podpisu těchto dohod a protokolů by proto mělo být založeno na hmotněprávním základu stanoveném ve Smlouvě o fungování Evropské unie a týkajícím se přidružení, jež zahrnuje vzájemná práva a povinnosti, společný postup a zvláštní postup.

(15)S cílem zvýšit rozsah své spolupráce stanoví Dohoda o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program, že ji strany provádějí prozatímně v souladu se svými příslušnými vnitřními postupy a právními předpisy ode dne 1. ledna 2026, pokud je datum podpisu uvedené dohody před 1. červencem 2026, nebo od 1. ledna roku následujícího po jejím podpisu, pokud je datum podpisu uvedené dohody pozdější než 30. června 2026. Uvedená dohoda by proto měla být až do jejího vstupu v platnost uplatňována prozatímně.

(16)Podpis Dohody mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie podléhá zvláštním postupům.

(17)Měl by být schválen podpis společného prohlášení Evropské unie a Švýcarské konfederace o zahájení dialogu na vysoké úrovni o rozsáhlém dvoustranném balíčku a o možném dalším rozvoji dvoustranných vztahů mezi Evropskou unií a Švýcarskem jménem Evropské unie.

(18)Dohody a protokoly, které jsou předmětem tohoto rozhodnutí, by měly být podepsány jménem Unie a společná prohlášení doprovázející tyto dohody a protokoly by měly být schváleny,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Podpis níže uvedených dohod a protokolů jménem Unie se schvaluje s výhradou jejich uzavření 28 :

a)Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

i)Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

j)Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

l)Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin;

m)Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o elektřině;

n)Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví;

o)Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

p)Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program;

q)Protokol mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o parlamentní spolupráci.

Článek 2

1.Schvaluje se podpis společného prohlášení Evropské unie a Švýcarské konfederace o zahájení dialogu na vysoké úrovni o rozsáhlém dvoustranném balíčku a o možném dalším rozvoji dvoustranných vztahů mezi Evropskou unií a Švýcarskem 29 .

2.Schvalují se tato společná prohlášení doprovázející dohody a protokoly uvedené v článku 1 tohoto rozhodnutí:

a)následující společná prohlášení doprovázející pozměňovací protokol uvedený v čl. 1 písm. a) tohoto rozhodnutí 30 :

Společné prohlášení o občanství Unie,

Společné prohlášení o předcházení a boji proti zneužití práv přiznaných směrnicí 2004/38/ES,

Společné prohlášení o zamítnutí sociální pomoci a ukončení pobytu před nabytím trvalého pobytu,

Společné prohlášení o oznámení o nástupu do zaměstnání,

Společné prohlášení o úmluvě o uznávání kvalifikací,

Společné prohlášení o volných pracovních místech,

Společné prohlášení o společných cílech týkajících se svobody poskytovat služby až do 90 pracovních dnů a zajišťovat práva vyslaných pracovníků,

Společné prohlášení o účinných kontrolních systémech včetně švýcarského duálního systému prosazování,

Společné prohlášení o zásadě stejné odměny za stejnou práci na stejném místě a o přiměřené a odpovídající úrovni ochrany vyslaných pracovníků,

Společné prohlášení o účasti Švýcarska na činnostech Evropského orgánu pro pracovní záležitosti,

Společné prohlášení o deklaratorním systému registrace příhraničních pracovníků,

Společné prohlášení o zařazení dvou právních aktů EU do přílohy I dohody;

b)společné prohlášení připojené k protokolu o státní podpoře uvedenému v čl. 1 písm. e) tohoto rozhodnutí 31 ;

c)společné prohlášení připojené k pozměňovacímu protokolu uvedenému v čl. 1 písm. f) tohoto rozhodnutí 32 ;

d)společné prohlášení připojené k protokolu o státní podpoře uvedenému v čl. 1 písm. h) tohoto rozhodnutí 33 ;

e)společné prohlášení připojené k dohodě uvedené v čl. 1 písm. m) tohoto rozhodnutí 34 .

3.Rada bere na vědomí tato prohlášení Švýcarska:

a)Prohlášení Švýcarska o opatřeních, která mají být přijata ve vztahu k osobám samostatně výdělečně činným v souvislosti s oznamovacím postupem pro krátkodobé pracovní pobyty, připojené k pozměňovacímu protokolu uvedenému v čl. 1 písm. a) tohoto rozhodnutí 35 ;

b)Prohlášení Švýcarské konfederace o zahrnutí institucionálních prvků analogicky do dohody o ochraně zdraví připojené k dohodě uvedené v čl. 1 písm. n) tohoto rozhodnutí 36 .

Článek 3

S výhradou reciprocity se dohoda uvedená v čl. 1 písm. p) tohoto rozhodnutí provádí prozatímně v souladu s čl. 15 odst. 3 uvedené dohody 37 .

Článek 4

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

   Za Radu

   předseda/předsedkyně

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

„PŘÍJMY“ – PRO NÁVRHY S ROZPOČTOVÝM DOPADEM NA PŘÍJMOVOU STRANU ROZPOČTU

ČÁST I:

AGENTURA EVROPSKÉ UNIE PRO KOSMICKÝ PROGRAM

1.NÁZEV NÁVRHU:

Návrh rozhodnutí Rady o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací.

2.ROZPOČTOVÉ POLOŽKY:

Část I podrobně popisuje finanční dopad Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program (dále jen „dohoda o Agentuře pro Kosmický program“). Část II podrobně popisuje finanční dopad ostatních dohod v rozsáhlém balíčku, které předpokládají finanční příspěvek Švýcarska různým agenturám a informačním systémům.

Příjmová položka (kapitola/článek/bod):

Článek 04 10 01 – Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) – vnější účelově vázané příjmy

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajovou položku (kapitola/článek/bod):

Článek 04 10 01 – Agentura Evropské unie pro Kosmický program (EUSPA) – schválený rozpočet.

3.FINANČNÍ DOPAD 38

   Návrh nemá žádné finanční dopady.

   Návrh nemá finanční dopad na výdaje, má však finanční dopad na příjmy.

   Návrh má finanční dopad na účelově vázané příjmy.



Účinek je následující:

(v milionech EUR, zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová položka

Dopad na příjmy

Období XX měsíců ode dne dd. mm. rrrr (je-li relevantní)

Rok N (2026)

04 10 01

4 098 115

24 měsíců od 1. 1. 2026

4 098 115

Příjmová položka

2026

2027

04 10 01

4 098 115

4 185 977

Výdajová položka

2026

2027

04 10 01

4 098 115

4 185 977

4.OPATŘENÍ PROTI PODVODŮM

Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU) vyžaduje, aby Komise bojovala proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie. Předcházení podvodům a jejich odhalování je proto obecnou povinností všech útvarů Komise v rámci jejich každodenních činností, při kterých jsou využívány zdroje.

Jakýkoli podvod nebo nesrovnalost týkající se finančních prostředků Unie má obzvláště negativní dopad na pověst Komise a provádění politik Unie. Současná strategie Komise proti podvodům (COM(2019) 196) byla přijata dne 29. dubna 2019 a nahradila strategii z roku 2011. Jedná se o politický dokument, který stanoví priority Komise v boji proti podvodům s ohledem na víceletý finanční rámec na období 2021–2027. Hlavními cíli strategie Komise proti podvodům z roku 2019 je 1) „zlepšit chápání vzorců podvodů, profilů podvodníků a systémových slabin souvisejících s podvody, které poškozují nebo ohrožují rozpočet EU“ (sběr a analýza údajů) a 2) „optimalizovat koordinaci, spolupráci a pracovní postupy v boji proti podvodům, zejména v útvarech Komise a ve výkonných agenturách“ (koordinace, spolupráce a postupy). Strategii doprovází akční plán, který byl revidován v červenci 2023 a který se stejně jako jeho předchůdce snaží posílit všechny části cyklu boje proti podvodům: jejich prevenci, odhalování, vyšetřování a nápravu.

Hlavními zásadami a cílovými standardy strategie Komise proti podvodům z roku 2019 jsou:

nulová tolerance podvodů,

boj proti podvodům jako nedílná součást vnitřní kontroly,

nákladová efektivnost kontrol,

profesní bezúhonnost a odborná kompetence pracovníků Unie,

transparentní informace o využívání prostředků Unie,

předcházení podvodům, především příprava výdajových programů tak, aby podvody neumožňovaly,

efektivní vyšetřovací kapacita a včasná výměna informací,

rychlá náprava (včetně zpětného získání zpronevěřených prostředků a uvalení soudních/správních sankcí),

dobrá spolupráce mezi interními a externími subjekty, především mezi orgány Unie a odpovědnými vnitrostátními orgány a mezi útvary všech příslušných orgánů a institucí Unie,

efektivní interní a externí komunikace o boji proti podvodům.

Článek 11 dohody o Agentuře pro Kosmický program a příloha III dohody o účasti Švýcarska v EUSPA obsahují podrobná ustanovení týkající se finančních prostředků, pokud jde o švýcarské účastníky činností Agentury pro Kosmický program, mezi něž patří rovněž opatření proti podvodům. Příloha III stanoví nezbytné podrobnosti a postupy a umožňuje subjektům bezchybné plnění úkolů za účelem ochrany finančních zájmů Unie (Evropská komise nebo jiné osoby pověřené Evropskou komisí, mezi něž patří Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr. Finanční zájmy Unie mají být chráněny přiměřenými opatřeními, včetně opatření spojených s předcházením nesrovnalostem, včetně podvodů, a jejich odhalováním, nápravou a vyšetřováním, se zpětným získáváním ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a s případným ukládáním správních sankcí.

V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Jak je výslovně stanoveno v čl. 11 odst. 4 dohody o Agentuře pro Kosmický program, přezkumy a audity mohou být prováděny i po pozastavení uplatňování protokolu a ukončení uplatňování nebo vypovězení dohody.

Dohoda o Agentuře pro Kosmický program zajišťuje, že OLAF může provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, na území Švýcarské konfederace u švýcarského subjektu, který je stranou příslušné dohody o financování, nebo u švýcarského subjektu, který je třetí stranou provádějící dohodu o financování na základě smlouvy, a to v souladu s příslušnou dohodou o financování a jinou platnou smlouvou a v rozsahu v nich stanoveném. Při výkonu svých povinností na území Švýcarské konfederace jednají Evropská komise a úřad OLAF v souladu se švýcarskými právními předpisy.

Přezkumy a audity mohou provádět úředníci Unie, zejména úředníci Evropské komise a Evropského účetního dvora, nebo jiné osoby pověřené Evropskou komisí. Při výkonu svých povinností na území Švýcarské konfederace Evropská komise nebo jiné osoby pověřené Evropskou komisí jednají způsobem slučitelným se švýcarským právem.

Švýcarské orgány spolupracují v souladu s platnými nástroji mezinárodní spolupráce s orgány Unie nebo členských států příslušnými pro vyšetřování a stíhání trestných činů poškozujících finanční zájmy Unie, včetně předvedení údajných pachatelů a spolupachatelů uvedených trestných činů před soud. Žádosti podané podle platných nástrojů mezinárodní spolupráce mohou případně zahrnovat žádosti podané v souvislosti s vyšetřováním nebo stíháním Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Díky tomu je možná spolupráce s EPPO, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie.

Dohoda o Agentuře pro Kosmický program dále stanoví účinný mechanismus, jenž zajišťuje výkon rozhodnutí Komise na území Švýcarské konfederace.

5.DALŠÍ POZNÁMKY

Roční finanční příspěvek Švýcarska na financování agentury EUSPA bude mít podobu částky provozního příspěvku na jedné straně a poplatku za účast na straně druhé, jak je stanoveno v článku 4 dohody o Agentuře pro Kosmický program a v příloze I uvedené dohody.

Provozní příspěvek vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (HDP) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách. HDP, který se použije, je posledně známá hodnota HDP k 1. lednu roku, v němž je uskutečněna roční platba, stanovená Statistickým úřadem Evropské unie (EUROSTAT), s náležitým ohledem na dohodu o spolupráci v oblasti statistiky 39 . Přestane-li uvedená dohoda platit, určí se HDP Švýcarska na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Provozní příspěvek se vypočítá na základě klíče pro stanovení příspěvku do ročního schváleného rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok. Všechny referenční částky vycházejí z prostředků na závazky.

Roční poplatek za účast činí procentuální podíl ročního provozního příspěvku. Roční poplatek za účast má tyto hodnoty:

   v roce 2026: 2 %,

   v roce 2027: 3 %,

   v roce 2028 a následujících letech: 4 %.

Veškeré finanční příspěvky Švýcarska nebo platby od Unie a výpočet částek, které mají být splaceny nebo obdrženy, se provádějí v eurech.

Evropská komise vydá pro Švýcarsko výzvy k poskytnutí finančních prostředků, které odpovídají příspěvku Švýcarska. Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 45 dnů od obdržení této výzvy.

V případě prodlení s platbou finančního příspěvku se Švýcarsku účtují úroky z prodlení z částky dlužné ke dni splatnosti. Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první kalendářní den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, nebo 0 % podle toho, která je vyšší, zvýšená o tři a půl procentního bodu.



ČÁST II:

JINÉ AGENTURY A INFORMAČNÍ SYSTÉMY

1.NÁZEV NÁVRHU:

Návrh rozhodnutí Rady o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací.

2.ROZPOČTOVÉ POLOŽKY:

Část II podrobně popisuje finanční dopad jiných dohod v rozsáhlém balíčku, které předpokládají finanční příspěvek Švýcarska různým agenturám a informačním systémům, s výjimkou Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace v Agentuře Evropské unie pro Kosmický program. Část I podrobně popisuje finanční dopad posledně uvedené dohody.

Podle dohod v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, dohody o ochraně zdraví a dohody o Agentuře pro Kosmický program bude Švýcarsko finančně přispívat do rozpočtu Unie na řízení a provoz agentur a subjektů, informační systémy a jiné činnosti, k nimž má podle těchto dohod přístup. Do zvláštních dohod byl vyjednán a začleněn soubor standardních finančních podmínek. Ty se netýkají dohod o účasti Švýcarska v Agentuře Evropské unie pro Kosmický program a v programech Unie.

Podrobný popis finančních postupů je uveden v oddíle 5 tohoto dokumentu.

Informační systémy, k nimž Švýcarsko získá přístup a na něž bude muset finančně přispívat v souladu s dohodnutými finančními postupy, jsou:

Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES) zřízená nařízením (EU) 2016/589,

elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení (EESSI) zavedená nařízením (ES) č. 883/2004 a nařízením (ES) č. 987/2009, 

moduly systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízeného nařízením (EU) č. 1024/20127 týkající se vysílání pracovníků, služeb, odborných kvalifikací, evropského profesního průkazu, regulovaných povolání a jednotné digitální brány,

informační systém EudraGMDP o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků zavedený směrnicí 2004/27/ES,

portál Europhyt zřízený směrnicí Komise 94/3/ES ze dne 21. ledna 1994,

systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) zavedený nařízením (ES) č. 178/2002,

platforma pro sanitární a fytosanitární certifikaci (TRACES) zřízená nařízením (EU) 2017/625,

informační systém pro nákazy zvířat (ADIS) zavedený nařízením (EU) 2020/2002,

databáze Unie zřízená směrnicí (EU) 2018/2001 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

Agentury, do nichž Švýcarsko získá přístup a na něž bude muset finančně přispívat v souladu s dohodnutými finančními postupy, jsou:

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) zřízené nařízením (ES) č. 851/2004,

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zřízený nařízením (ES) č. 178/2002,

Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zřízená nařízením (EU) 2019/942.

V případě, že v současnosti existují alternativní zdroje financování, budou tyto zdroje zachovány. Pokud by to v průběhu životního cyklu dohod došlo ke změně situace, měly by se použít standardní finanční podmínky. Týká se těchto informačních systémů a agentur:

Tachonet zavedený nařízením (EU) č. 165/2014 a prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/68,

systém včasného varování a reakce (EWRS) zavedený nařízením (EU) 2022/2371,

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA) zřízená nařízením (EU) 2018/1139,

Vzájemný informační systém sociální ochrany (MISSOC).

Aby se zohlednilo, že Švýcarsko nebude mít přístup k činnostem Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER), které nespadají do oblasti působnosti dohody o elektřině, bude jeho roční provozní příspěvek agentuře ACER vypočítán na základě roční referenční částky odpovídající 85 % částky schváleného ročního rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie.

Podle stávajícího víceletého finančního rámce (2021–2027) nebude od Švýcarska vyžadován žádný příspěvek na financování systému EWRS v souladu s výše uvedenými finančními podmínkami. Místo toho bude jeho příspěvek pokryt z jeho příspěvků na financování ECDC a programu EU4Health, neboť se jedná o dva zdroje financování systému EWRS v rámci stávajícího víceletého finančního rámce.

Přesný dopad švýcarských příspěvků na rozpočet nelze v době přípravy tohoto dokumentu určit, neboť Švýcarsko začne přispívat až poté, co příslušné dohody vstoupí v platnost, přičemž jejich vstup v platnost závisí na splnění určitých ústavních povinností ze strany Švýcarska. Tento proces může trvat několik let, což by mohlo znamenat, že dohody nevstoupí v platnost během stávajícího víceletého finančního rámce.

Nicméně vzhledem k tomu, že dohodnutá ujednání o financování vytvoří opakující se zdroj příjmů pro rozpočet Unie a standardní ustanovení poskytnou vzor pro švýcarské příspěvky na řízení a provoz jakékoli další agentury nebo informačního systému, k nimž získá Švýcarsko v budoucnu přístup, je důležité ilustrovat, jaký dopad by finanční podmínky mohly mít na rozpočet. Uvedené částky se vztahují na finanční podmínky rozpočtu na rok 2024, který sloužil jako referenční hodnota při jednáních o mechanismech financování a platebních postupech.

·Informační systémy

Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES)

Příjmová položka (kapitola/článek/bod):

R6 1 2 0 – Evropský sociální fond plus — Účelově vázané příjmy

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajové položky (kapitola/článek/bod):

Článek 07 02 04 – ESF+ – Složka Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a

Článek – 07 10 09 Evropský orgán pro pracovní záležitosti (ELA): výdaje související s platformou EURES

Elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení (EESSI)

Příjmová položka (kapitola/článek/bod):

6 1 2 0 – Evropský sociální fond plus — Účelově vázané příjmy

R 6 6 3 0 – Pilotní projekty, přípravné akce, výsady a jiné akce

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajové položky (kapitola/článek/bod):

Článek – 07 02 04 ESF+ – Složka Zaměstnanost a sociální inovace (EaSI);

Bod 07 20 03 01: Volný pohyb pracovníků, koordinace systémů sociálního zabezpečení a opatření týkající se migrujících osob, včetně migrujících osob z třetích zemí

Výměna informací o vnitřním trhu

Příjmová položka (kapitola/článek/bod):

6 00 03 00 – Program pro jednotný trh – Účelově vázané příjmy 

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajovou položku (kapitola/článek/bod):

Bod 03 01 01 01 – Výdaje na podporu Programu pro jednotný trh (03 01 01 01 02) 

EudraGMDP

Příjmová položka (kapitola/článek/bod):

6 6 2

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajovou položku (kapitola/článek/bod):

6 10 03 01 – Příspěvek Unie na činnost Evropské agentury pro léčivé přípravky

Europhyt, iRASFF, TRACES, ADIS

Příjmová položka (kapitola/článek/bod):

60 30

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajovou položku (kapitola/článek/bod):

článek – 03 02 06 Příspěvek k vysoké úrovni zdraví a kvality života lidí, zvířat a rostlin

Databáze Unie zřízená směrnicí (EU) 2018/2001

Příjmová položka (kapitola/článek/bod):

6 06 08 – ostatní příspěvky a náhrady — Účelově vázané příjmy 

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajovou položku (kapitola/článek/bod):

02 20 04 02 – Činnosti na podporu evropské energetické politiky a vnitřního trhu s energií

·Agentury

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropský úřad pro bezpečnost potravin

Příjmová položka (kapitola/článek/bod):

6 6 2

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajovou položku (kapitola/článek/bod):

Článek 06 10 01 – Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

Článek 06 10 02 – Evropský úřad pro bezpečnost potravin 

Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)

Příjmová položka (kapitola/článek/bod):

6 06 08 – Decentralizované agentury – Účelově vázané příjmy 

Příjmy budou účelově vázány na následující výdajovou položku (kapitola/článek/bod):

Článek 02 10 06 – Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)

3.FINANČNÍ DOPAD 

   Návrh nemá žádné finanční dopady.

   Návrh nemá finanční dopad na výdaje, má však finanční dopad na příjmy.

   Návrh má finanční dopad na účelově vázané příjmy.



Účinek je následující:

·Informační systémy

Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES)

Příjmová položka

Dopad na roční příjmy

(odhad 2024)

R 6 1 2 0

999 897

Situace po opatření

Příjmová položka

Odhadované roční příjmy

R 6 1 2 0

999 897

Výdajová položka

Odhadované roční výdaje

07 02 04

07 10 09

999 897

Elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení (EESSI)

Příjmové položky

Dopad na roční příjmy

(odhad 2024)

R 6 1 2 0

R 6 6 3 0

227 136

Situace po opatření

Příjmová položka

Odhadované roční příjmy

R6 1 2 0

R 6 6 3 0

227 136

Výdajová položka

Odhadované roční výdaje

07 02 04

07 20 03 01

227 136

Výměna informací o vnitřním trhu 

Příjmová položka

Dopad na roční příjmy

(odhad 2024)

6 00 03 00

96 346

Situace po opatření

Příjmová položka

Odhadované roční příjmy

6 00 03 00

96 346

Výdajová položka

Odhadované roční výdaje

Bod 03 01 01 01 (03 01 01 01 02)

96 346

EudraGMDP

Příjmová položka

Dopad na roční příjmy 

(odhad 2024) 

6 6 2

6 525

Situace po opatření

Příjmová položka

Odhadované roční příjmy

6 6 2

6 525

Výdajová položka

Odhadované roční výdaje

6 10 03 01

6 525

Europhyt, iRASFF, TRACES, ADIS

Příjmová položka

Dopad na roční příjmy

(odhad 2024)

6 0 3 0

727 804

Situace po opatření 

Příjmová položka

Odhadované roční příjmy

6 0 3 0

727 804

Výdajová položka

Odhadované roční výdaje

Článek 03 02 06

727 804

Databáze Unie zřízená směrnicí (EU) 2018/2001

Příjmová položka

Dopad na roční příjmy

(odhad 2024)

6 06 08

875 000

Situace po opatření

Příjmová položka

Odhadované roční příjmy

6 06 08

875 000

Výdajová položka

Odhadované roční výdaje

02 20 04 02

875 000

·Agentury

Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)

Příjmová položka

Dopad na roční příjmy

(odhad 2024)

6 6 2

3 670 862



Situace po opatření

Příjmová položka

Odhadované roční příjmy

6 6 2

3 670 862

Výdajová položka

Odhadované roční výdaje

Článek 06 10 01

3 670 862

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)

Příjmová položka

Dopad na roční příjmy

(odhad 2024)

6 6 2

7 755 340

Situace po opatření

Příjmová položka

Odhadované roční příjmy

6 6 2

7 755 340

Výdajová položka

Odhadované roční výdaje

Článek 06 10 02

7 755 340

Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) 40

Příjmová položka

Dopad na roční příjmy

(odhad 2024)

06 06 08

981 805



Situace po opatření

Příjmová položka

Odhadované roční příjmy

6 06 08

981 805

Výdajová položka

Odhadované roční výdaje

02 10 06

981 805

4.OPATŘENÍ PROTI PODVODŮM

Článek 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy o fungování EU) vyžaduje, aby Komise bojovala proti podvodům a jiným protiprávním jednáním ohrožujícím finanční zájmy Unie. Předcházení podvodům a jejich odhalování je proto obecnou povinností všech útvarů Komise v rámci jejich každodenních činností, při kterých jsou využívány zdroje.

Jakýkoli podvod nebo nesrovnalost týkající se finančních prostředků Unie má obzvláště negativní dopad na pověst Komise a provádění politik Unie. Současná strategie Komise proti podvodům (COM(2019) 196) byla přijata dne 29. dubna 2019 a nahradila strategii z roku 2011. Jedná se o politický dokument, který stanoví priority Komise v boji proti podvodům s ohledem na víceletý finanční rámec na období 2021–2027. Hlavními cíli strategie Komise proti podvodům z roku 2019 je 1) „zlepšit chápání vzorců podvodů, profilů podvodníků a systémových slabin souvisejících s podvody, které poškozují nebo ohrožují rozpočet EU“ (sběr a analýza údajů) a 2) „optimalizovat koordinaci, spolupráci a pracovní postupy v boji proti podvodům, zejména v útvarech Komise a ve výkonných agenturách“ (koordinace, spolupráce a postupy). Strategii doprovází akční plán, který byl revidován v červenci 2023 a který se stejně jako jeho předchůdce snaží posílit všechny části cyklu boje proti podvodům: jejich prevenci, odhalování, vyšetřování a nápravu.

Hlavními zásadami a cílovými standardy strategie Komise proti podvodům z roku 2019 jsou:

nulová tolerance podvodů,

boj proti podvodům jako nedílná součást vnitřní kontroly,

nákladová efektivnost kontrol,

profesní bezúhonnost a odborná kompetence pracovníků Unie,

transparentní informace o využívání prostředků Unie,

předcházení podvodům, především příprava výdajových programů tak, aby podvody neumožňovaly,

efektivní vyšetřovací kapacita a včasná výměna informací,

rychlá náprava (včetně zpětného získání zpronevěřených prostředků a uvalení soudních/správních sankcí),

dobrá spolupráce mezi interními a externími subjekty, především mezi orgány Unie a odpovědnými vnitrostátními orgány a mezi útvary všech příslušných orgánů a institucí Unie,

efektivní interní a externí komunikace o boji proti podvodům.

5.DALŠÍ POZNÁMKY

Roční finanční příspěvek Švýcarska na financování informačních systémů a agentur bude mít podobu na jedné straně částky provozního příspěvku a na straně druhé poplatku za účast.

Provozní příspěvek vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (HDP) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách. HDP, který se použije, je posledně známá hodnota HDP k 1. lednu roku, v němž je uskutečněna roční platba, stanovená Statistickým úřadem Evropské unie (EUROSTAT), s náležitým ohledem na dohodu o spolupráci v oblasti statistiky 41 . Přestane-li uvedená dohoda platit, určí se HDP Švýcarska na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Provozní příspěvek pro agentury se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na schválený roční rozpočet Unie zapsaný v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok. Provozní příspěvek na informační systémy a jiné činnosti se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na příslušný rozpočet pro daný rok, jak je stanoveno v dokumentech k plnění rozpočtu (jako jsou pracovní programy nebo smlouvy). Všechny referenční částky vycházejí z prostředků na závazky.

Roční poplatek za účast činí 4 % ročního provozního příspěvku.

Veškeré finanční příspěvky Švýcarska nebo platby od Unie a výpočet částek, které mají být splaceny nebo obdrženy, se provádějí v eurech.

Evropská komise sdělí Švýcarsku nejpozději 16. dubna rozpočtového roku tyto informace související s účastí Švýcarska:

částky v prostředcích na závazky z ročního rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok pro každou agenturu a částky v prostředcích na závazky ve vztahu ke schválenému rozpočtu Unie na daný rok pro příslušný rozpočet informačních systémů,

výše poplatku za účast,

pokud jde o agentury, v roce N+1 částky rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie ve vztahu k ročnímu rozpočtu Unie zapsanému v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie na rok N.

Evropská komise na základě svého návrhu rozpočtu poskytne odhad výše uvedených informací co nejdříve, nejpozději však do 1. září rozpočtového roku.

Evropská komise vydá pro Švýcarsko výzvy k poskytnutí finančních prostředků, které odpovídají příspěvku Švýcarska na každou z agentur, informačních systémů a jiných činností, jichž se Švýcarsko účastní. Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy.

U každé výzvy k poskytnutí finančních prostředků může Švýcarsko provádět samostatné platby za každou agenturu, informační systém nebo jinou činnost. 

V případě prodlení s platbou finančního příspěvku se Švýcarsku účtují úroky z prodlení z částky dlužné ke dni splatnosti.

Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první kalendářní den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, nebo 0 % podle toho, která je vyšší, zvýšená o tři a půl procentního bodu.

(1)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici, Dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody, Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, všechny podepsané dne 21. června 1999 (Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 1).
(2)    COM(2023) 798 final ze dne 20. prosince 2023.
(3)    Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2024/995 ze dne 12. března 2024 o zmocnění k zahájení jednání se Švýcarskou konfederací o institucionálních ustanoveních dohod mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací týkajících se vnitřního trhu, o dohodě o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie a o dohodě zakládající trvalý příspěvek Švýcarské konfederace na soudržnost Unie (Úř. věst. L, 2024/995, 26.3.2024).
(4)    COM(2025)159 final a COM(2025)160 final ze dne 9. dubna 2025.
(5)

   COM(2025)159 final a COM(2025)160 final ze dne 9. dubna 2025.

(6)    Příslušný HDP, který se použije, je posledně známá hodnota HDP k 1. lednu roku, v němž je uskutečněna roční platba, stanovená Statistickým úřadem Evropské unie (EUROSTAT), s náležitým ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky (Úř. věst. L 90, 28.3.2006, s. 2).
(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1).
(8)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).
(9)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).
(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).
(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1).
(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1) a prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/68 ze dne 21. ledna 2016 o společných postupech a specifikacích nezbytných pro propojení elektronických rejstříků karet řidiče (Úř. věst. L 15, 22.1.2016, s. 51) ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/1503 ze dne 25. srpna 2017 (Úř. věst. L 221, 26.8.2017, s. 10).
(13)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17).
(14)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/27/ES ze dne 31. března 2004, kterou se mění směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 34).
(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22).
(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(17)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(18)    Směrnice Komise 94/3/ES ze dne 21. ledna 1994, kterou se zavádí postup pro oznamování zadržení zásilky nebo škodlivého organismu pocházejících ze třetích zemí a představujících bezprostřední nebezpečí pro zdraví rostlin (Úř. věst. L 32, 5.2.1994, s. 37).
(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).
(21)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2002 ze dne 7. prosince 2020, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o hlášení nákaz uvedených na seznamu a podávání zpráv o nich v rámci Unie, formáty a postupy pro předkládání programů dozoru v rámci Unie a eradikačních programů a podávání zpráv o nich a pro žádost o uznání statusu území prostého nákazy a o počítačový informační systém (Úř. věst. L 412, 8.12.2020, s. 1).
(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se zřizuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004).
(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 ze dne 23. listopadu 2022 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (Úř. věst. L 314, 6.12.2022, s. 26).
(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69).
(25)    Dohoda o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace (Úř. věst. L 15, 20.1.2014, s. 3).
(26)    Rozhodnutí Rady (EU, Euratom) 2024/995 ze dne 12. března 2024 o zmocnění k zahájení jednání se Švýcarskou konfederací o institucionálních ustanoveních dohod mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací týkajících se vnitřního trhu, o dohodě o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie a o dohodě zakládající trvalý příspěvek Švýcarské konfederace na soudržnost Unie (Úř. věst. L, 2024/995, 26.3.2024).
(27)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici, Dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, Dohoda mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody, Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, všechny podepsané dne 21. června 1999 (Úř. věst. L 114, 30.4.2002, s. 1).
(28)    Znění dohod a protokolů budou zveřejněna spolu s rozhodnutím o jejich uzavření.
(29)    Prohlášení je zveřejněno v Úř. věst. L, [XXX].
(30)    Prohlášení jsou zveřejněna v Úř. věst. L, [XXX].
(31)    Prohlášení je zveřejněno v Úř. věst. L, [XXX].
(32)    Prohlášení je zveřejněno v Úř. věst. L, [XXX].
(33)    Prohlášení je zveřejněno v Úř. věst. L, [XXX].
(34)    Prohlášení je zveřejněno v Úř. věst. L, [XXX].
(35)    Prohlášení je zveřejněno v Úř. věst. L, [XXX].
(36)    Prohlášení je zveřejněno v Úř. věst. L, [XXX].
(37)    Datum, od kterého bude dohoda prozatímně prováděna, bude zveřejněno v Úředním věstníku.
(38)    Všechny údaje za roky 2026 a 2027, které jsou uvedeny v tomto oddíle, jsou orientační a odpovídají nejnovějším dostupným odhadům.
(39)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky (Úř. věst. L 90, 28.3.2006, s. 2).
(40)    Na základě roční referenční částky odpovídající 85 % částky schváleného ročního rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu EU.
(41)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky (Úř. věst. L 90, 28.3.2006, s. 2).
Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


POZMĚŇOVACÍ PROTOKOL
K DOHODĚ

MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A JEHO ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ NA STRANĚ DRUHÉ O VOLNÉM POHYBU OSOB

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

S OHLEDEM na Dohodu mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, uzavřenou v Bruselu dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda“), která vstoupila v platnost dne 1. června 2002;

S OHLEDEM na Protokol k Dohodě ze dne 21. června 1999 mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, týkající se účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii, uzavřený v Bruselu dne 26. října 2004, který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2006;

S OHLEDEM na Protokol k Dohodě ze dne 21. června 1999 mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti Bulharské republiky a Rumunska jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii, uzavřený v Bruselu dne 27. května 2008, který vstoupil v platnost dne 1. června 2009;


S OHLEDEM na Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti Chorvatské republiky jakožto smluvní strany na základě jejího přistoupení k Evropské unii, uzavřený v Bruselu dne 4. března 2016, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2017;

VZHLEDEM K TOMU, ŽE dohody uzavřené Unií jsou závazné pro orgány Unie i pro členské státy; tento protokol se proto vztahuje na smluvní strany, jak je stanoveno v dohodě;

SE DOHODLY TAKTO:

ČLÁNEK 1

Změny dohody

Dohoda se mění takto:

1)    v preambuli se za druhý bod odůvodnění vkládají nové body odůvodnění, které znějí:

„UZNÁVAJÍCE, že svoboda pohybu je důležitým aspektem vnitřního trhu a že zajištění práva státních příslušníků smluvních stran a jejich rodinných příslušníků vstoupit na příslušná území a pobývat na nich bez neodůvodněných omezení a při plném dodržování práva na rovné zacházení slouží k posílení fungování těch částí vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní;


VĚDOMY SI zajištění jednotnosti v těch částech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, přičemž se rozumí, že dohoda musí být vykládána v souladu se zásadou jednotného výkladu stanovenou v článku 7 institucionálního protokolu k této dohodě. Je zachována pravomoc švýcarského Spolkového soudu a všech ostatních švýcarských soudů, jakož i soudů členských států Evropské unie a Soudního dvora Evropské unie vykládat tuto dohodu v jednotlivých případech;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že svoboda pohybu a právo na rovné zacházení se vztahují na státní příslušníky jedné smluvní strany, kteří vykonávají nebo chtějí vykonávat svá práva na volný pohyb, i když se nepřestěhovali nebo se dosud nepřestěhovali za účelem pobytu na území druhé smluvní strany. Stejně tak určitá práva spojená s výkonem volného pohybu v minulosti, včetně práva na rovné zacházení, mohou nadále platit i poté, co státní příslušník jedné smluvní strany přestal pobývat na území druhé smluvní strany;

DÁLE PŘIPOMÍNAJÍCE, že volný pohyb osob zahrnuje pracovníky, osoby samostatně výdělečně činné a ekonomicky neaktivní osoby, pokud tyto osoby splňují požadavky na oprávněný pobyt stanovené v této dohodě, včetně případného požadavku mít dostatečné prostředky a zdravotní pojištění, kterým jsou kryta všechna rizika, aby se nestaly nepřiměřenou zátěží pro systémy sociální pomoci smluvních stran;

ZDŮRAZŇUJÍCE cíl konsolidovat a dále rozvíjet komplexní partnerství Unie a Švýcarska tak, aby dosáhlo svého plného potenciálu;“


2)    článek 4 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 4

Právo pobytu a přístupu k výdělečné činnosti

Právo pobytu a přístupu k výdělečné činnosti je zaručeno v souladu s přílohou I.“;

3)    vkládají se nové články, které znějí:

„ČLÁNEK 4a

Právo usazování

1.    Státní příslušník jedné smluvní strany má právo usadit se na území druhé smluvní strany za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.

2.    V rámci ustanovení této dohody jsou zakázána omezení svobody usazování státních příslušníků jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany. Stejně tak jsou zakázána omezení při zřizování zastoupení a poboček státními příslušníky jedné smluvní strany usazenými na území druhé smluvní strany.


ČLÁNEK 4b

Rovné zacházení s osobami samostatně výdělečně činnými

1.    Samostatně výdělečně činné osobě se ohledně přístupu k samostatné výdělečné činnosti a jejímu výkonu poskytuje v hostitelské zemi zacházení ne méně příznivé, než které je poskytováno jejím vlastním státním příslušníkům.

2.    Na samostatně výdělečně činné osoby uvedené v této dohodě se použijí obdobně ustanovení článků 7 až 10 nařízení (EU) č. 492/2011 1 .“;

4)    v článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.    Práva uvedená v tomto článku jsou zaručena v souladu s přílohami I, II a III.“;

5)    vkládají se nové články, které znějí:

„ČLÁNEK 5a

Poskytování služeb

V souvislosti s poskytováním služeb podle článku 5 této dohody je zakázáno:

a)    jakékoli omezení přeshraničního poskytování služeb na území smluvní strany nepřekračujícího 90 skutečně odpracovaných dní za kalendářní rok;


b)    jakékoli omezení práva vstupu a pobytu v případech uvedených v čl. 5 odst. 2 této dohody, jež se týkají zaměstnanců, kteří nemají státní příslušnost jedné ze smluvních stran, osob poskytujících služby, které jsou začleněny do běžného trhu práce jedné smluvní strany a vyslány za účelem poskytování služeb na území druhé smluvní strany, aniž je dotčen článek 7i.

ČLÁNEK 5b

Společnosti poskytující služby

Ustanovení článku 5a se použijí na společnosti založené podle práva smluvních stran, které mají sídlo, správní ústředí nebo hlavní provozovnu na území některé smluvní strany.

ČLÁNEK 5c

Rovné zacházení s osobami poskytujícími služby

Osoba poskytující služby, která je oprávněna poskytovat služby nebo které bylo vydáno odpovídající povolení, může za účelem jejich poskytování dočasně vykonávat svou činnost ve státě, kde je služba poskytována, za stejných podmínek, jaké tento stát ukládá svým vlastním státním příslušníkům v souladu s ustanoveními této dohody a příloh I, II a III.


ČLÁNEK 5d

Pravidla týkající se pobytu osob poskytujících služby

1.    Osoby poskytující služby, které jsou státními příslušníky členských států Unie nebo Švýcarska a které jsou usazeny na území jiné smluvní strany, než je smluvní strana pobytu osoby přijímající služby, a zaměstnanci, bez ohledu na jejich státní příslušnost, osob poskytujících služby, které jsou začleněny do běžného trhu práce jedné smluvní strany a vyslány za účelem poskytování služby na území druhé smluvní strany, které jsou oprávněny poskytovat službu nebo kterým bylo vydáno odpovídající povolení na dobu delší než 90 skutečně odpracovaných dní za kalendářní rok, obdrží k doložení tohoto práva povolení k pobytu na dobu rovnající se době poskytování služeb přesahující 90 skutečně odpracovaných dní za kalendářní rok.

2.    Pro účely vydání takových povolení smějí smluvní strany od osob uvedených v odstavci 1 vyžadovat pouze:

a)    platný průkaz totožnosti nebo cestovní pas, aniž je dotčen článek 7i;

b)    doklad prokazující, že poskytují nebo si přejí poskytovat službu.

ČLÁNEK 5e

Doba poskytování služeb

1.    Celková doba poskytování služeb podle čl. 5a písm. a), bez ohledu na to, zda trvá nepřetržitě, nebo zda se jedná o několik po sobě jdoucích dob poskytování služeb, nesmí překročit 90 skutečně odpracovaných dní za kalendářní rok.


2.    Ustanoveními odstavce 1 není dotčeno plnění právních povinností osobou poskytující službu vyplývajících ze záruky poskytnuté osobě přijímající službu a nepoužijí se v případech vyšší moci.

ČLÁNEK 5f

Pravidla pro poskytování služeb

1.    Ustanovení článků 5a a 5c se nepoužijí na činnosti zahrnující, byť i jen příležitostně, výkon veřejné moci na území dotčené smluvní strany.

2.    Ustanovení článků 5a a 5c a opatření přijatá na jejich základě nevylučují použitelnost právních a správních předpisů o pracovních podmínkách a podmínkách zaměstnání na zaměstnance, kteří jsou vysláni za účelem poskytnutí služby, v souladu s příslušnými právními akty Unie v oblasti vysílání pracovníků uvedenými v příloze I.

3.    Ustanoveními čl. 5a písm. a) a článku 5c není dotčena použitelnost právních a správních předpisů platných na území smluvních stran ke dni vstupu této dohody v platnost 1. června 2002, pokud se týkají:

i)    činností agentur zprostředkovávajících zaměstnání na dobu určitou. Zejména dynamické sladění Švýcarska s nařízením (EU) 2016/589 2 nesmí vést k tomu, že Švýcarsko již nebude moci na tyto činnosti uplatňovat své vnitrostátní právní a správní předpisy;


ii)    finančních služeb, pro jejichž poskytování je nezbytný předchozí souhlas na území smluvní strany a jejichž poskytovatel podléhá obezřetnostnímu dohledu orgánů této smluvní strany.

ČLÁNEK 5g

Lhůta pro předchozí oznámení a kontroly

1.    Švýcarsko musí mít možnost uplatnit lhůtu pro předchozí oznámení v délce nejvýše čtyř pracovních dnů v konkrétních odvětvích před začátkem poskytování služeb v případě poskytovatelů služeb, kteří jsou osobami samostatně výdělečně činnými a poskytují služby na jeho území, jakož i před vysláním v případě poskytovatelů služeb, kteří vysílají pracovníky na jeho území, za účelem provádění kontrol na místě.

2.    Švýcarsko samostatně vymezí množství a frekvenci kontrol, jakož i odvětví a oblasti, které mají být kontrolovány, včetně odvětví a oblastí, na něž se nevztahuje lhůta pro předchozí oznámení v délce nejvýše čtyř pracovních dnů, a to na základě objektivní analýzy rizik, přiměřeným a nediskriminačním způsobem s přihlédnutím k tomu, že dohoda omezuje volný pohyb služeb na 90 skutečně odpracovaných dní za kalendářní rok.

3.    Určení odvětví je pravidelně přezkoumáváno a aktualizováno.


ČLÁNEK 5h

Finanční záruky a sankce

V případě poskytovatelů služeb, kteří nesplnili své finanční závazky vůči donucovacím orgánům a subjektům uvedeným ve společném prohlášení o účinných kontrolních systémech včetně švýcarského duálního systému prosazování, pokud jde o předchozí poskytování služeb, musí mít Švýcarsko možnost požadovat složení přiměřené finanční záruky před tím, než mohou tito poskytovatelé znovu poskytovat služby v odvětvích určených na základě nezávislé a objektivní analýzy rizik.

V případě nezaplacení finanční záruky může Švýcarsko uložit přiměřené sankce až po zákaz poskytovat služby do zaplacení záruky.

ČLÁNEK 5i

Doklad o samostatné výdělečné činnosti

Za účelem boje proti fenoménu fiktivní samostatné výdělečné činnosti prostřednictvím účinných kontrol založených na posouzení rizik musí mít Švýcarsko možnost požadovat, aby samostatně výdělečně činní poskytovatelé služeb poskytli dokumenty umožňující účinné kontroly v rámci kontrol ex post (nanejvýše: v příslušných případech potvrzení o registraci; doklad o registraci jakožto osoby samostatně výdělečně činné u orgánů sociálního zabezpečení v zemi bydliště; doklad o smluvním vztahu).


ČLÁNEK 5j

Zákaz snížení úrovně právní ochrany

1.    Aby byla zachována úroveň ochrany vyslaných pracovníků dohodnutá mezi Švýcarskem a Unií v této dohodě v době vstupu pozměňovacího protokolu v platnost, nebudou změny směrnic 96/71/ES 3 a 2014/67/EU 4 nebo nových právních aktů Unie v oblasti vysílání pracovníků, bez ohledu na článek 5 institucionálního protokolu k této dohodě, začleněny do této dohody, pokud by jejich účinkem bylo výrazné oslabení nebo snížení úrovně ochrany vyslaných pracovníků, pokud jde o pracovní podmínky, zejména odměny a příspěvky.

2.    Pro účely odstavce 1 se každá změna úrovně ochrany vyslaných pracovníků posuzuje ve své globální povaze s přihlédnutím ke všem příslušným ustanovením této dohody.

ČLÁNEK 5k

Příjemci služeb

Od státních příslušníků členského státu Unie nebo Švýcarska, kteří vstupují na území smluvní strany pouze za účelem přijetí služeb, může být vyžadováno, aby se zaregistrovali, v souladu s akty uvedenými v příloze I.“;


6)    vkládají se nové články, které znějí:

„ČLÁNEK 7a

Příhraniční pracovník

Příhraničním pracovníkem je státní příslušník smluvní strany, který vykonává zaměstnání nebo samostatnou výdělečnou činnost na území jedné smluvní strany a který má bydliště na území druhé smluvní strany, do něhož se zpravidla vrací denně nebo alespoň jednou týdně.

Příslušné orgány smluvní strany, kde příhraniční pracovník vykonává činnost po dobu delší než tři měsíce v kalendářním roce, mohou příhraničního pracovníka pro deklaratorní účely zaregistrovat.

Příslušné orgány vydají deklaratorní osvědčení o registraci příhraničnímu pracovníkovi bezplatně nebo za poplatek nepřesahující poplatek vybíraný od státních příslušníků za vydání obdobných dokladů.

Registrací podle tohoto článku nejsou dotčena práva a povinnosti dotčených příhraničních pracovníků stanovené v aktech uvedených v přílohách této dohody. Pro pracovní doby v délce do nejvýše tří měsíců mohou smluvní strany použít oznamovací postup podle společného prohlášení o oznámení o nástupu do zaměstnání.


ČLÁNEK 7b

Studenti

Od studenta, který nemá právo pobytu na území druhé smluvní strany na základě jiného ustanovení této dohody, může být vyžadováno, aby se zaregistroval, v souladu s akty uvedenými v příloze I. Tato dohoda neupravuje přístup k odborné přípravě ani sociální podporu poskytovanou studentům, na které se vztahuje tento článek;

a)    aniž je dotčena předchozí věta, článek 2 se použije bez ohledu na místo bydliště studenta, na školné a všechny ostatní poplatky nebo platby související se studiem, jakož i na všechny s tím související mechanismy veřejné podpory, které se vztahují na studenty v těchto institucích:

i)    univerzity, univerzitní instituty, univerzity aplikovaných věd a vysokoškolské instituce přidružené k těmto univerzitám ve Švýcarsku, které jsou většinou financovány z veřejných prostředků, a

ii)    jakákoli odpovídající instituce v Unii;

b)    s výhradou zachování kvality a zvláštností existujících vzdělávacích systémů, včetně jejich systémů přijímání a organizace kompetencí, žádná smluvní strana nesníží celkový počet studentů ve svých institucích uvedených v písmeni a), kteří jsou státními příslušníky druhé smluvní strany a kteří neměli právo pobytu na jejím území před zahájením studia, a to od data vstupu tohoto ustanovení v platnost. V zájmu jasnosti výše uvedená věta neznamená povinnost smluvních stran změnit své příslušné systémy přijímání ani zvýšit výše uvedený počet studentů nebo vyhradit minimální počet míst pro studenty z druhé smluvní strany;


c)    smluvní strany nediskriminují státní příslušníky druhé smluvní    strany při použití písmen a) a b).

ČLÁNEK 7c

Výkon veřejné moci

1.    Státnímu příslušníkovi smluvní strany vykonávajícímu zaměstnání může být odepřeno právo přístupu k zaměstnání ve veřejné správě, které zahrnuje výkon veřejné moci a je určeno k ochraně obecného zájmu státu nebo jiných veřejných samospráv.

2.    Samostatně výdělečně činné osobě může být odepřeno právo vykonávat činnost, která zahrnuje, byť i jen příležitostně, výkon veřejné moci.

ČLÁNEK 7d

Veřejný pořádek

Práva poskytnutá podle této dohody mohou být omezena pouze na základě opatření odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo veřejným zdravím.


ČLÁNEK 7e

Trvalý pobyt

Švýcarsko a členské státy mohou rozhodnout o udělení práva trvalého pobytu podle článku 16 směrnice 2004/38/ES 5 pouze občanům Unie a švýcarským státním příslušníkům, kteří v hostitelském státě legálně pobývali celkem pět let jako zaměstnaní pracovníci nebo osoby samostatně výdělečně činné, včetně těch, kteří si toto postavení zachovávají v souladu s uvedenou směrnicí, jakož i rodinným příslušníkům těchto osob. Za předpokladu, že jsou součástí jediné doby oprávněného pobytu v hostitelském státě, nemusí být doby, které se započítávají, nepřetržité, ale mohou být přerušeny dobami legálního pobytu jako ekonomicky nečinné osoby.

Pro účely výpočtu dob nezbytných pro nabytí práva trvalého pobytu v souladu s prvním pododstavcem se Švýcarsko a členské státy mohou rozhodnout, že nezohlední doby šesti měsíců nebo delší, během nichž je daná osoba plně závislá na sociální pomoci.

S výhradou společného prohlášení o odepření sociální pomoci a ukončení pobytu před nabytím trvalého pobytu a v souladu s čl. 10 odst. 6 institucionálního protokolu k této dohodě se na osoby, které nesplňují podmínky pro právo trvalého pobytu, nadále vztahují pravidla týkající se pobytu uvedená v článku 7 směrnice 2004/38/ES 6 .


ČLÁNEK 7f

Nabývání nemovitostí

1.    Státní příslušníci smluvní strany, kteří mají právo pobytu a své hlavní bydliště v hostitelském státě, mají ve vztahu k nabývání nemovitostí stejná práva jako státní příslušník hostitelského státu. Mohou v souladu s odpovídajícími vnitrostátními pravidly kdykoli zřídit své hlavní bydliště v hostitelském státě bez ohledu na dobu trvání svého zaměstnání. Opuštění hostitelského státu není spojeno s žádnou povinností zcizit tento majetek.

2.    Státní příslušníci smluvní strany, kteří mají právo pobytu v hostitelském státu, ale nemají tam své hlavní bydliště, mají ve vztahu k nabývání nemovitostí pro svou výdělečnou činnost stejná práva jako státní příslušník hostitelského státu. Opuštění hostitelského státu není spojeno s žádnou povinností zcizit tento majetek. Mohou být také oprávněni k nabytí objektu sloužícímu k přechodnému bydlení nebo rekreačního objektu. U této kategorie státních příslušníků se tato dohoda nedotýká pravidel používaných pro pouhé kapitálové investice nebo pro obchod s nezastavěnými pozemky a byty.

3.    Příhraniční pracovníci, kteří jsou státními příslušníky jedné ze smluvních stran, mají ve vztahu k nabývání nemovitostí pro svou výdělečnou činnost a dále k nabytí rekreačního objektu stejná práva jako státní příslušník hostitelského státu. Opuštění hostitelského státu není spojeno s žádnou povinností zcizit tento majetek. Mohou být také oprávněni k nabytí rekreačního objektu. U této kategorie státních příslušníků se tato dohoda nedotýká pravidel používaných v hostitelském státě pro pouhé kapitálové investice nebo pro obchod s nezastavěnými pozemky a byty.


ČLÁNEK 7g

Průkazy totožnosti

Švýcarsko může i nadále vydávat průkazy totožnosti, které neobsahují paměťové médium obsahující otisky prstů držitele. Tyto průkazy totožnosti musí být vizuálně odlišitelné od průkazů totožnosti, které splňují požadavky aktů uvedených v příloze I týkajících se těchto dokladů. Jakékoli takové průkazy totožnosti vydané po uplynutí jednoho roku od vstupu pozměňovacího protokolu v platnost nemohou švýcarští státní příslušníci používat k výkonu volného pohybu.

ČLÁNEK 7h

Vyhoštění

Pokud jde o omezení práva vstupu a práva pobytu státních příslušníků druhé smluvní strany z důvodů veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti, zůstávají zachovány závazky Švýcarska a členských států vyplývající z dohody před vstupem pozměňovacího protokolu v platnost.

Následující vývoj zavedený kapitolou VI směrnice 2004/38/ES 7 jdoucí nad rámec těchto povinností, konkrétně posílená ochrana před vyhoštěním stanovená v čl. 28 odst. 2 a 3, jakož i judikatura Soudního dvora související s těmito ustanoveními, se proto nepoužijí. Kromě toho, pokud jde o vyhoštění uvedené v čl. 33 odst. 2 směrnice, Švýcarsko a členské státy mohou místo postupů stanovených v daném ustanovení zajistit, aby vyhoštění bylo provedeno v souladu s požadavky dohody před vstupem pozměňovacího protokolu v platnost.


ČLÁNEK 7i

Vstup státních příslušníků třetích zemí

Smluvní strany nesmějí vyžadovat vstupní víza nebo rovnocenné požadavky od vyslaných pracovníků, kteří nemají státní příslušnost žádné smluvní strany a mají právo na vstup bez těchto požadavků v souladu s právními akty Unie začleněnými do přílohy I nebo jinými nástroji platnými mezi smluvními stranami. Pro vyslané pracovníky, kteří potřebují vstupní vízum nebo rovnocenné požadavky, poskytne dotčená smluvní strana těmto osobám veškeré možnosti pro získání nezbytných víz.“;

7)    článek 10 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 10

Změny ve složení Evropské unie

Jakékoli rozšíření dohody na nové členské státy podléhá dohodě mezi stranami v souladu s jejich vnitřními postupy prostřednictvím protokolu. Není-li dohodnuto jinak, obsahuje takový protokol přechodná opatření s ohledem na zvláštní hospodářskou a sociální situaci v Unii, zejména v nových členských státech, a ve Švýcarsku, a to s ohledem na dlouholetou praxi prodlužování platnosti této dohody v minulosti.“;


8)    článek 14 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 14

Smíšený výbor

1.    Zřizuje se smíšený výbor.

Smíšený výbor se skládá ze zástupců smluvních stran.

2.    Smíšenému výboru spolupředsedají zástupce Unie a zástupce Švýcarska.

3.    Smíšený výbor:

a)    zajišťuje řádné fungování a účinnou správu a uplatňování této dohody;

b)    poskytuje fórum pro vzájemné konzultace a průběžnou výměnu informací mezi smluvními stranami, zejména s cílem nalézt řešení jakýchkoli obtíží s výkladem nebo uplatňováním dohody nebo právního aktu Unie, na který se v dohodě odkazuje v souladu s článkem 10 institucionálního protokolu k této dohodě;

c)    vydává doporučení smluvním stranám v záležitostech týkajících se této dohody;


d)    přijímá rozhodnutí, je-li tak stanoveno v této dohodě a

e)    vykonává jakoukoli jinou pravomoc, kterou mu uděluje tato dohoda.

4.    Smíšený výbor jedná na základě jednomyslnosti.

Rozhodnutí jsou pro smluvní strany závazná a smluvní strany přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich provedení.

5.    Smíšený výbor zasedá nejméně jednou ročně, střídavě v Bruselu a Bernu, pokud spolupředsedové nerozhodnou jinak. Sejde se rovněž na žádost kterékoli ze smluvních stran. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že zasedání smíšeného výboru se uskuteční prostřednictvím videokonference nebo telekonference.

6.    Smíšený výbor přijme svůj jednací řád a podle potřeby jej aktualizuje.

7.    Smíšený výbor může rozhodnout o vytvoření jakékoli pracovní skupiny nebo skupiny odborníků, která mu může být nápomocna při plnění jeho povinností.“;


9)    vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 14a

Ochranná doložka

1.    V případě vážných hospodářských nebo sociálních obtíží způsobených uplatňováním této dohody se smíšený výbor sejde na žádost kterékoli smluvní strany, aby prověřil vhodná opatření k nápravě situace. Smíšený výbor se může ve lhůtě 60 dnů ode dne vznesení žádosti usnést, jaká opatření mají být přijata. Smíšený výbor může tuto lhůtu prodloužit.

2.    Jestliže smíšený výbor nepřijme rozhodnutí ve lhůtě stanovené v odstavci 1, pokud jde o vhodná opatření nebo prodloužení této lhůty, může smluvní strana, která žádost podala, předložit věc v případě vážných hospodářských obtíží rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud vydá konečné rozhodnutí do šesti měsíců od svého ustavení.

3.    Pokud rozhodčí soud rozhodne, že údajné obtíže jsou prokázány a jsou způsobeny uplatňováním této dohody, může smluvní strana, která žádost podala, přijmout vhodná opatření k nápravě těchto obtíží. Pokud opatření přijatá smluvní stranou v souladu s tímto odstavcem vytvářejí nerovnováhu mezi příslušnými právy a povinnostmi podle této dohody, může druhá smluvní strana přijmout vhodná vyrovnávací opatření k nápravě této nerovnováhy v oblasti působnosti této dohody.


4.    Za výjimečně naléhavých okolností, kdy smluvní straně hrozí velmi závažná hospodářská újma způsobená uplatňováním této dohody, může tato smluvní strana předložit věc rozhodčímu soudu v souladu s dodatkem, pokud smíšený výbor nepřijme rozhodnutí do 30 dnů od podání žádosti. Rozhodčí soud vydá konečné rozhodnutí do šesti měsíců od svého ustavení.

5.    Za okolností uvedených v odstavci 4, pokud rozhodčí soud rozhodne, že podmínka údajné existence obtíží je prima facie splněna, mohou smluvní strany přijmout předběžná opatření a případně prozatímní vyrovnávací opatření. Použije se obdobně článek III.10 dodatku, s výjimkou odst. 4 písm. c).

6.    Opatření a vyrovnávací opatření uvedená v odstavcích 2 až 5 se přijmou v oblasti působnosti této dohody. Jejich rozsah a doba trvání nepřekročí rámec toho, co je nezbytně nutné k nápravě obtíží nebo nerovnováhy, které řeší. Přednost musí být dána opatřením a vyrovnávacím opatřením, která nejméně narušují fungování této dohody.

7.    Přijatá opatření a vyrovnávací opatření jsou každé tři měsíce od data jejich přijetí předmětem konzultací v rámci smíšeného výboru s cílem je zrušit dříve, než skončí jejich plánovaná platnost, nebo s cílem omezit oblast jejich působnosti na to, co je nezbytně nutné. Každá smluvní strana může smíšený výbor kdykoli požádat o přezkum těchto opatření a vyrovnávacích opatření.“;


10)    článek 18 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 18

Revize

Jestliže si smluvní strana přeje revizi této dohody, předloží smíšenému výboru návrh k tomuto účelu.

Změny této dohody vstupují v platnost po dokončení příslušných vnitřních postupů smluvních stran.“;

11)    článek 21 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 21

Vztah k dohodám ohledně zdanění

1.    Dvoustranné dohody mezi Švýcarskem a členskými státy Unie o zamezení dvojího zdanění nejsou touto dohodou dotčeny. Tato dohoda se zejména nedotýká vymezení pojmu „příhraničních pracovníků“ obsaženého v dohodách o zamezení dvojího zdanění.


2.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, jako by bránilo smluvním stranám při používání příslušných ustanovení jejich daňových předpisů rozlišovat mezi daňovými poplatníky, jejichž situace není srovnatelná, zejména co se týče jejich bydliště. To však nepředstavuje prostředek diskriminace nebo omezení práv osob vymezených v této dohodě.

3.    Žádné ustanovení této dohody nebrání smluvním stranám přijímat nebo uplatňovat opatření s cílem zajistit ukládání, placení a účinný výběr daní nebo zabránit vyhýbání se daňovým povinnostem nebo daňovým únikům v souladu s jejich vnitrostátními daňovými předpisy nebo jinými mezinárodními nebo dvoustrannými dohodami nebo ujednáními týkajícími se zcela nebo převážně zdanění, jichž jsou buď Švýcarsko, Unie nebo kterýkoli členský stát smluvní stranou.“;

12)    vkládají se nové články, které znějí:

„ČLÁNEK 23a

Platnost povolení k pobytu a jiných zvláštních povolení

Povolení k pobytu a jiná zvláštní povolení vydaná smluvními stranami před vstupem pozměňovacího protokolu v platnost zůstávají v platnosti a po skončení jejich platnosti se nahradí doklady stanovenými v této dohodě, pokud jsou splněny podmínky pro vydání těchto dokladů.


ČLÁNEK 23b

Přechodná opatření

1.    Pokud jde o záležitosti spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/38/ES 8 , použijí se přechodná opatření stanovená v tomto odstavci:

a)    Stanoví se přechodné období, které začíná dnem vstupu pozměňovacího protokolu v platnost a končí 24 měsíců od jeho vstupu v platnost.

b)    Články 5k, 7a, 7d, 7e, 7h, 7i a – pro účely této dohody – směrnice 2004/38/ES 9 se použijí od prvního dne po skončení přechodného období.

c)    Během přechodného období jsou zachovány účinky následujících ustanovení dohody ve znění před vstupem pozměňovacího protokolu v platnost:

   články 1 až 7 a článek 16 a

   články 1 až 9, 12 až 15, 17, 19, 20, 23 a 24, s výjimkou poslední věty čl. 24 odst. 4 přílohy I.


Uvedená ustanovení nemají žádný účinek, pokud jde o záležitosti spadající do oblasti působnosti jiných aktů uvedených v příloze I, zejména nařízení (EU) č. 492/2011 10 a nařízení (EU) 2016/589 11 uvedených v oddíle 2 přílohy I.

2.    Pokud jde o záležitosti spadající do oblasti působnosti směrnice 96/71/ES 12 a směrnice 2014/67/EU 13 , použijí se přechodná opatření stanovená v tomto odstavci:

a)    Stanoví se přechodné období, které začíná dnem vstupu pozměňovacího protokolu v platnost a končí 36 měsíců od jeho vstupu v platnost.

b)    Ustanovení čl. 5f odst. 2, články 5g, 5h, 5i a – pro účely této dohody – směrnice 96/71/ES 14 a směrnice 2014/67/EU 15 se použijí od prvního dne po skončení přechodného období.

c)    Během přechodného období jsou zachovány účinky následujících ustanovení dohody ve znění před vstupem pozměňovacího protokolu v platnost:

   ustanovení čl. 5 odst. 4 a článek 16 a

   ustanovení čl. 22 odst. 2 přílohy I.

Uvedená ustanovení nemají žádný účinek, pokud jde o záležitosti spadající do oblasti působnosti jiných aktů uvedených v oddíle 2 přílohy I.“;


13)    článek 24 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 24

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Švýcarska.“;

14)    příloha I dohody se nahrazuje zněním v příloze I připojené k tomuto protokolu;

15)    příloha II dohody se nahrazuje zněním v příloze II připojené k tomuto protokolu;

16)    příloha III dohody se nahrazuje zněním v příloze III připojené k tomuto protokolu;

17)    protokol o rekreačních objektech v Dánsku se nahrazuje zněním protokolu o rekreačních objektech v Dánsku připojeného k tomuto protokolu;

18)    příloha I Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, týkající se účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii, uzavřené v Bruselu dne 26. října 2004, se zrušuje;


19)    znění protokolu o nabývání nemovitostí na Maltě připojeného k tomuto protokolu se doplňuje jako příloha k dohodě;

20)    znění protokolu o povoleních k dlouhodobému pobytu připojeného k tomuto protokolu se doplňuje jako příloha k dohodě;

21)    společná prohlášení a jednostranné prohlášení připojené k tomuto protokolu se doplňují k prohlášením připojeným k závěrečnému aktu dohody.

ČLÁNEK 2

Vstup v platnost

1.    Tento protokol Unie a Švýcarsko ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Unie a Švýcarsko si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.

2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;


c)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

f)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

i)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

j)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;


l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA I

ZMĚNY PŘÍLOHY I DOHODY

Příloha I dohody se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA I

VOLNÝ POHYB OSOB, PRÁVO USAZOVÁNÍ A POSKYTOVÁNÍ SLUŽEB

ODDÍL 1

Pro účely článků 2 až 9 této dohody se právní akty Unie uvedené v oddíle 2 této přílohy použijí s výhradou zásady dynamické harmonizace podle článku 5 institucionálního protokolu k této dohodě a s výhradou výjimek uvedených v odstavci 7 uvedeného článku.

Není-li v technických úpravách uvedeno jinak, považují se práva a povinnosti stanovené pro členské státy Unie v právních aktech Unie začleněných do této přílohy za práva a povinnosti stanovené pro Švýcarsko. To platí při plném respektování institucionálního protokolu k této dohodě.


Aniž je dotčen článek 16 institucionálního protokolu a není-li v technických úpravách stanoveno jinak, vztahují se na Švýcarsko ustanovení aktů uvedených v oddíle 2, která vyžadují, aby členské státy poskytovaly informace jiným členským státům nebo Komisi. Pokud se tyto informace týkají dohledu nebo uplatňování, Švýcarsko je sdělí prostřednictvím smíšeného výboru.

ODDÍL 2

AKTY, NA KTERÉ SE ODKAZUJE:

1.    31977 L 0486: směrnice Rady 77/486/EHS ze dne 25. července 1977 o vzdělávání dětí migrujících pracovníků (Úř. věst. L 199, 6.8.1977, s. 32).

2.    31996 L 0071: směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1), ve znění:

   32018 L 0957: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/957 ze dne 28. června 2018, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 16).


Pro účely této dohody se ustanovení uvedené směrnice upravují takto:

a)    v čl. 1 odst. –1a se slova „uplatňování základních práv uznávaných členskými státy a na úrovni Unie“ nahrazují slovy „uplatňování základních práv uznávaných členskými státy a na úrovni Unie, jakož i ve Švýcarsku“;

b)    v čl. 1 odst. 3:

i)    písmeno c) se nevztahuje na Švýcarsko;

ii)    druhý a třetí pododstavec se nevztahují na Švýcarsko;

c)    v článku 3:

i)    odstavec 1b se nevztahuje na Švýcarsko;

ii)    v odstavci 10 se slova „se Smlouvami“ nahrazují slovy „s dohodou“;

d)    v čl. 4 odst. 2:

i)    v poslední větě prvního pododstavce se slova „je nutno o této skutečnosti informovat Komisi, která přijme vhodná opatření“, nahrazují slovy „je nutno o této skutečnosti informovat smíšený výbor s cílem nalézt řešení“;


ii)    druhý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Evropská unie a Švýcarsko úzce spolupracují v rámci smíšeného výboru s cílem prošetřit všechny obtíže, které mohou vzniknout mezi smluvními stranami při uplatňování čl. 3 odst. 10“;

e)    pro účely této dohody se směrnice použije od prvního dne následujícího po skončení přechodného období stanoveného v čl. 23b odst. 2 dohody.

3.    32004 L 0038: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77, ve znění oprav v Úř. věst. L 229, 29.6.2004, s. 35, Úř. věst. L 30, 3.2.2005, s. 27 a Úř. věst. L 197, 28.7.2005, s. 34).

Pro účely této dohody se ustanovení uvedené směrnice upravují takto:

a)    tato dohoda se vztahuje na státní příslušníky smluvních stran. Jejich rodinní příslušníci ve smyslu směrnice, kteří mají státní příslušnost třetí země, však mají některá práva odvozená z uvedené směrnice;


b)    slova „občan Unie“ a „občané Unie“ se nahrazují slovy „státní příslušník členského státu nebo Švýcarska“, resp. „státní příslušníci členských států a Švýcarska“;

c)    článek 16 se nahrazuje tímto:

„1.    Státní příslušníci členských států a Švýcarska, kteří legálně pobývají na základě čl. 7 odst. 1 písm. a) nebo čl. 7 odst. 3 po dobu celkem pěti let na území druhé smluvní strany, tam mají právo trvalého pobytu. Toto právo není vázáno na splnění podmínek stanovených v kapitole III.

2.    Za předpokladu, že jsou součástí jediné doby oprávněného pobytu v hostitelském státě, nemusí být doby, které se zohledňují pro účely výpočtu k nabytí trvalého pobytu podle odstavce 1, nepřetržité, ale mohou být přerušeny dobami legálního pobytu, které nejsou založeny na čl. 7 odst. 1 písm. a) nebo čl. 7 odst. 3.

3.    Pro účely výpočtu dob nezbytných pro nabytí práva trvalého pobytu v souladu s odstavcem 1 se Švýcarsko a členské státy mohou rozhodnout, že nezohlední doby šesti měsíců nebo delší, během nichž je daná osoba plně závislá na sociální pomoci.

4.    Právo trvalého pobytu získávají rovněž rodinní příslušníci, kteří v hostitelském státě nepřetržitě legálně pobývají se státním příslušníkem členského státu nebo Švýcarska po dobu pěti let.


5.    Nepřetržitost pobytu není dotčena dočasnou nepřítomností po dobu nepřesahující celkem šest měsíců v roce, nepřítomností delšího trvání z důvodu plnění povinné vojenské služby ani souvislou nepřítomností po dobu nejvýše dvanácti měsíců z důležitých důvodů, například z důvodu těhotenství nebo narození dítěte, vážné nemoci, studia či odborné přípravy nebo vyslání do jiné země zaměstnavatelem.

6.    Již nabyté právo trvalého pobytu může být ztraceno pouze z důvodu nepřítomnosti v hostitelském členském státě po dobu delší než dva po sobě jdoucí roky.

7.    Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy a Švýcarsko rozhodnout, že právo trvalého pobytu získávají státní příslušníci členských států a Švýcarska, kteří nepřetržitě legálně pobývají na území druhé smluvní strany po dobu pěti let.“;

d)    v článku 24:

i)    v odstavci 1 se slova „ve Smlouvě a v sekundárních právních předpisech“ nahrazují slovy „v dohodě“;

ii)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Odchylně od odstavce 1 není hostitelský stát povinen přiznat nárok na sociální pomoc v prvních třech měsících pobytu nebo případně během delšího období stanoveného v čl. 14 odst. 4 písm. b), ani není povinen přiznat vyživovací podporu při studiu, včetně odborné přípravy, jíž se rozumí stipendia nebo půjčky na studium osobám jiným než zaměstnaným osobám, osobám samostatně výdělečně činným, osobám ponechávajícím si takové postavení a jejich rodinným příslušníkům.“;


e)    čl. 28 odst. 2 a 3 se nepoužijí;

f)    v článku 33 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„Švýcarsko a členské státy mohou namísto postupů stanovených v odstavci 2 zajistit, aby výkon rozhodnutí o vyhoštění probíhal v souladu s požadavky stanovenými v článku 3 směrnice 64/221/EHS*.

_______________

*    Směrnice Rady 64/221/EHS ze dne 25. února 1964 o koordinaci zvláštních opatření týkajících se pohybu a pobytu cizích státních příslušníků, která byla přijata z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti nebo veřejného zdraví (Úř. věst. 56, 4.4.1964, s. 850), ve znění platném v době vstupu dohody v platnost dne 1. června 2002.“;

g)    pro účely této dohody se směrnice použije od prvního dne následujícího po skončení přechodného období stanoveného v čl. 23b odst. 1 této dohody.

4.    32006 R 0635: nařízení Komise (ES) č. 635/2006 ze dne 25. dubna 2006, kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 1251/70 o právu pracovníků zůstat na území členského státu po skončení zaměstnání v tomto státě (Úř. věst. L 112, 26.4.2006, s. 9).


5.    32011 R 0492: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1), ve znění:

   32016 R 0589: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1),

   32019 R 1149: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21).

Pro účely této dohody se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

a)    v článku 9 se odstavec 1 nahrazuje tímto: „Aniž je dotčen článek 7f dohody, požívá pracovník, který je státním příslušníkem smluvní strany a je zaměstnán na území druhé smluvní strany, všech práv a výhod udělovaných tuzemským pracovníkům v oblasti bydlení, včetně vlastnictví bydlení, které potřebuje.“;

b)    v článku 36:

i)    odstavec 1 se nepoužije;

ii)    v odstavci 2 se odkaz na „opatření přijatá v souladu s článkem 48 Smlouvy o fungování Evropské unie“ považuje za odkaz na právní akty Evropské unie v oblasti sociálního zabezpečení začleněné do této dohody.


6.    32012 R 1024: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1), ve znění:

   32013 L 0055: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132),

   32014 L 0060: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/60/EU ze dne 15. května 2014 (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 1), ve znění opravy v Úř. věst. L 147, 12.6.2015, s. 24,

   32014 L 0067: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11),

   32016 R 1191: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 (Úř. věst. L 200, 26.7.2016, s. 1),

   32016 R 1628: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53), ve znění opravy v Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 29,

   32018 R 1724: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1),

   32020 L 1057: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020 (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 49),


   32020 R 1055: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020 (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 17),

Švýcarsko používá systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) jako třetí země pro výměnu informací, včetně osobních údajů, se subjekty IMI v rámci Unie za účelem provádění postupů správní spolupráce, jsou-li použitelné pro účely této dohody.

Pro účely této dohody má Komise nadále za to, že Švýcarsko poskytuje odpovídající ochranu osobních údajů podle čl. 23 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1024/2012, dokud zůstává v platnosti rozhodnutí 2000/518/ES 16 . Pro účely této přílohy a podle definice v článku 4 směrnice 96/71/ES a článcích 6 a 7, čl. 10 odst. 3 a článcích 14 až 18 směrnice 2014/67/EU používá Švýcarsko systém IMI v souladu se zásadami a způsoby výměny stanovenými v uvedených článcích.

Pro účely této dohody se švýcarské Commissions Paritaires považují za příslušné orgány ve smyslu čl. 5 druhého pododstavce písm. f) nařízení (EU) č. 1024/2012 a čl. 2 písm. a) směrnice 2014/67/EU. Používají systém IMI k provádění spolupráce podle článku 4 směrnice 96/71/ES a článků 6 a 7 a čl. 10 odst. 3 směrnice 2014/67/EU, pokud na základě pověření Švýcarska provádějí švýcarské kolektivní smlouvy o práci a švýcarské právo v oblasti vyslaných pracovníků v souladu se směrnicí 96/71/ES a směrnicí 2014/67/EU.


Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) č. 1024/2012 upravují takto:

a)    v článku 5 první větě se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

b)    ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. e) se nevztahuje na Švýcarsko;

c)    v čl. 9 odst. 5, pokud jde o Švýcarsko, se slova „právem Unie“ nahrazují slovy „právem Unie začleněným do této dohody“;

d)    v čl. 10 odst. 1, pokud jde o Švýcarsko, se slova „v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo v souladu s právními předpisy Unie“ nahrazují slovy „v souladu s právními předpisy Švýcarska“;

e)    v čl. 16 odst. 1 a 2 se odkazy na směrnici 95/46/ES považují, pokud jde o Švýcarsko, za odkazy na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

f)    v čl. 17 odst. 4 se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

g)    v čl. 18 odst. 1 se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

h)    v článku 20 se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;


i)    v článku 21:

i)    v odstavci 1 se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

ii)    odstavec 3 se nepoužije;

j)    článek 25 se nepoužije;

k)    čl. 26 odst. 1 se vykládá v souladu s článkem 13 institucionálního protokolu k této dohodě;

l)    Švýcarsko bude do systému IMI zařazeno první den třicátého sedmého měsíce po vstupu pozměňovacího protokolu v platnost.

7.    32014 L 0054: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8).

Pro účely této dohody se ustanovení uvedené směrnice upravují takto:

a)    slova „pracovníci Unie“ se nahrazují slovy „pracovníci“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

b)    v článku 1 se slova „článkem 45 Smlouvy o fungování EU“ nahrazují slovy „dohodou“ a v článku 3 se slova „článku 45 Smlouvy o fungování EU“ nahrazují slovy „dohody“;


c)    v článku 4 se slova „pravidel Unie pro volný pohyb pracovníků“ nahrazují slovy „pravidel pro volný pohyb pracovníků podle dohody“ a slovo „SOLVIT“ se nepoužije;

d)    v článku 6 se slova „právem Unie“ nahrazují slovy „dohodou“;

e)    v článku 7 se slova „článkem 21 Smlouvy o fungování EU a se směrnicí 2004/38/ES“ nahrazují slovy „dohodou“;

f)    pro účely této dohody se směrnice použije od prvního dne dvacátého pátého měsíce po vstupu pozměňovacího protokolu v platnost.

8.    32014 L 0067: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).


Pro účely této dohody se ustanovení uvedené směrnice upravují takto:

a)    v článku 1:

i)    v odst. 1 druhém pododstavci se slova „a zároveň usnadnit volný pohyb služeb pro poskytovatele služeb a podpořit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi poskytovateli služeb a podpořit tak fungování vnitřního trhu“ nahrazují slovy „a zároveň usnadnit v rozsahu stanoveném dohodou volný pohyb služeb a podpořit v rozsahu stanoveném dohodou spravedlivou hospodářskou soutěž mezi poskytovateli služeb, a podpořit tak fungování oblastí souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní“;

ii)    v odstavci 2 se slova „uplatňování základních práv uznávaných členskými státy a na úrovni Unie“ nahrazují slovy „uplatňování základních práv uznávaných členskými státy a na úrovni Unie, jakož i ve Švýcarsku“;

b)    v čl. 4 odst. 3 písm. c), pokud jde o Švýcarsko, se slova „podle nařízení (ES) č. 593/2008 (Řím I) nebo Římské úmluvy“ nahrazují slovy „podle Úmluvy o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, uzavřené v Luganu dne 30. října 2007;


c)    v článku 6:

i)    v odst. 5 druhém pododstavci se slova „přijme Komise, která je o tom informována, v případě potřeby prostřednictvím systému IMI příslušná opatření“ nahrazují slovy „je informován smíšený výbor s cílem nalézt řešení“;

ii)    v odstavci 10 se slova „s příslušnými ustanoveními vnitrostátního a unijního práva“ nahrazují slovy „s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva a dohody“;

d)    v čl. 7 odst. 6 se slova „právem Unie“ nahrazují slovy „dohodou“;

e)    v článku 9:

i)    v odstavci 1:

   v prvním pododstavci se slova „právem Unie“ nahrazují slovy „dohodou“;

   v druhém pododstavci písm. a) se slova „nejpozději na začátku poskytování služby“ v případě Švýcarska nahrazují slovy „nejpozději na začátku poskytování služby v délce nejvýše čtyř pracovních dnů v konkrétních odvětvích před vysláním v případě poskytovatelů služeb, kteří vysílají pracovníky na jeho území, za účelem provádění kontrol na místě (Švýcarsko samostatně vymezí odvětví a oblasti, na které se vztahuje lhůta pro předchozí oznámení, na základě objektivní analýzy rizik, a to přiměřeným a nediskriminačním způsobem a s přihlédnutím k tomu, že dohoda omezuje volný pohyb služeb na 90 skutečně odpracovaných dní za kalendářní rok)“;


ii)    v odstavci 3 se slova „právních předpisů Unie“ nahrazují slovy „dohody“;

iii)    v odstavci 5 se druhý a třetí pododstavec nevztahují na Švýcarsko;

f)    v čl. 10 odst. 2 se doplňuje nová věta, která zní:

„Švýcarsko samostatně vymezí množství a frekvenci kontrol, jakož i odvětví a oblasti, které mají být kontrolovány, a to na základě objektivní analýzy rizik, přiměřeným a nediskriminačním způsobem s přihlédnutím k tomu, že dohoda omezuje volný pohyb služeb na 90 skutečně odpracovaných dní za kalendářní rok.“;

g)    v článku 12:

i)    v odstavci 4 se slova „právem Unie“ nahrazují slovy „dohodou“;

ii)    v odstavci 6 se slova „v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi“ nahrazují slovy „v souladu s dohodou a vnitrostátními právními předpisy a/nebo zvyklostmi“;

iii)    odstavec 8 se nevztahuje na Švýcarsko;


h)    v článku 20 se doplňují nové věty, které znějí:

„V případě poskytovatelů služeb, kteří nesplnili své finanční závazky vůči donucovacím orgánům a subjektům, pokud jde o předchozí poskytování služeb, musí mít Švýcarsko možnost požadovat složení přiměřené finanční záruky před tím, než mohou tito poskytovatelé znovu poskytovat služby v odvětvích určených na základě nezávislé a objektivní analýzy rizik. V případě nezaplacení finanční záruky může Švýcarsko uložit přiměřené sankce nebo vydat zákaz poskytovat služby až do zaplacení záruky.“;

i)    pro účely této dohody se směrnice použije od prvního dne následujícího po skončení přechodného období stanoveného v čl. 23b odst. 2 dohody.

9.    32016 R 0589: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1), ve znění:

   32019 R 1149: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21).


Pro účely této dohody se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

a)    pro účely dohody má Komise nadále za to, že Švýcarsko poskytuje odpovídající ochranu osobních údajů podle článku 34 nařízení (EU) 2016/589, dokud zůstává v platnosti rozhodnutí 2000/518/ES 17 ;

b)    slova „článek 45 Smlouvy o fungování EU“ se nahrazují slovy „článek 4 dohody“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

c)    slova „občané Unie“ se nahrazují slovy „státní příslušníci členských států a Švýcarska“ v odpovídajícím mluvnickém tvaru;

d)    v článku 6:

i)    se nepoužijí odkazy na článek 3 Smlouvy o Evropské unii a na článek 145 Smlouvy o fungování Evropské unie;

ii)    v písmeni d) se slova „v rámci Unie“ nahrazují slovy „v rámci Unie a Švýcarska“ a slova „v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy a postupy“ se nahrazují slovy „v souladu s dohodou a vnitrostátními právními předpisy a postupy“;

e)    v čl. 9 odst. 4 písm. c) se slova „stávající pravidla a nástroje Unie“ nahrazují slovy „stávající pravidla a nástroje použitelné podle dohody“;


f)    v článku 34 se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy.

10.    32017 D 1255: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1255 ze dne 11. července 2017 o vzoru pro popis národních systémů a postupů pro přijímání organizací za členy a partnery sítě EURES (Úř. věst. L 179, 12.7.2017, s. 18).

11.    32017 D 1256: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1256 ze dne 11. července 2017 o vzorech a postupech pro výměnu informací o národních pracovních programech sítě EURES na úrovni Unie (Úř. věst. L 179, 12.7.2017, s. 24).

12.    32017 D 1257: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1257 ze dne 11. července 2017 o požadovaných technických normách a formátech jednotného systému, který umožní přiřazování nabídek volných pracovních míst k žádostem o zaměstnání a životopisům na portálu EURES (Úř. věst. L 179, 12.7.2017, s. 32).

13.    32018 D 0170: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/170 ze dne 2. února 2018 o jednotných podrobných specifikacích pro shromažďování a analýzu údajů ke sledování a hodnocení fungování sítě EURES (Úř. věst. L 31, 3.2.2018, s. 104).

14.    32018 D 1020: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1020 ze dne 18. července 2018 o přijetí a aktualizaci seznamu dovedností, kompetencí a povolání v rámci evropské klasifikace pro účely automatizovaného zprostředkovávání prostřednictvím společné platformy IT sítě EURES (Úř. věst. L 183, 19.7.2018, s. 17).


15.    32018 D 1021: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/1021 ze dne 18. července 2018 o přijetí technické normy a formátů nezbytných pro fungování automatizovaného zprostředkování prostřednictvím společné platformy IT s využitím evropské klasifikace a pro interoperabilitu mezi vnitrostátními systémy a evropskou klasifikací (Úř. věst. L 183, 19.7.2018, s. 20).

16.    32018 R 1724: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1), ve znění:

   32022 R 0868: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1),

   32024 R 1252: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024 (Úř. věst. L, 2024/1252, 3.5.2024),

   32024 R 1735: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024 (Úř. věst. L, 2024/1735, 28.6.2024).

Některé z oblastí uvedených v příloze I nařízení (EU) 2018/1724 a některé postupy uvedené v příloze II daného nařízení nespadají do oblasti působnosti této dohody. Začleněním uvedeného nařízení do této dohody není dotčena oblast působnosti dohody.


Pro účely této dohody se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

a)    v čl. 1 odst. 1:

i)    v písmeni a) se slova „odvozená z práva Unie v oblasti vnitřního trhu ve smyslu čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování EU“ nahrazují slovy „odvozená z dohody“;

ii)    v písmeni b) se nepoužijí odkazy na směrnice 2006/123/ES, 2014/24/EU a 2014/25/EU;

b)    v čl. 13 odst. 2 písm. c) se odkaz na nařízení (EU) č. 910/2014 považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

c)    v článku 14:

i)    v odstavci 1 se nepoužijí odkazy na směrnice 2006/123/ES, 2014/24/EU a 2014/25/EU;

ii)    v odstavci 5 se odkaz na nařízení (EU) 2016/679 považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

d)    v čl. 30 odst. 1 písm. b) se odkaz na nařízení (EU) č. 910/2014 považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy.


17.    32019 R 1157: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1157 ze dne 20. června 2019 o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 67).

Pro účely této dohody se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

a)    slova „občan Unie“ a „občané Unie“ se nahrazují slovy „státní příslušník členského státu nebo Švýcarska“, resp. „státní příslušníci členských států a Švýcarska“;

b)    v článku 3:

i)    v odstavci 4 se, pokud jde o Švýcarsko, nepoužijí slova „vytištěný inverzně na modrém obdélníku v kruhu tvořeném dvanácti žlutými hvězdami“;

ii)    v odstavci 5 se, pokud jde o Švýcarsko, doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Odchylně od prvního pododstavce, pokud jsou průkazy totožnosti vydávány bez vysoce zabezpečeného paměťového média obsahujícího dva otisky prstů držitele, nejsou tyto průkazy totožnosti přijímány pro účely vstupu a pobytu na území druhé smluvní strany a musí být vizuálně odlišitelné od průkazů totožnosti splňujících požadavky prvního pododstavce.“;


c)    v článku 5:

i)    v odstavci 1 se slova „po 3. srpnu 2031“ nahrazují slovy „jedenáct let ode dne vstupu Pozměňovacího protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob (dále jen „pozměňovací protokol“) v platnost“;

ii)    v odstavci 2 se, pokud jde o Švýcarsko, slova „po 3. srpnu 2026“ nahrazují slovy „šest let ode dne vstupu pozměňovacího protokolu v platnost“;

d)    v čl. 6 písm. h) se, pokud jde o Švýcarsko, nepoužijí slova „vytištěný inverzně na modrém obdélníku v kruhu tvořeném dvanácti žlutými hvězdami“;

e)    v čl. 7 odst. 2 se, pokud jde o členské státy, slova „Rodinný příslušník EU“ nahrazují slovy „Rodinný příslušník CH“;

f)    v článku 8:

i)    v odstavci 1 se, pokud jde o Švýcarsko, slova „po 3. srpnu 2026“ nahrazují slovy „šest let ode dne vstupu pozměňovacího protokolu v platnost“;

ii)    v odstavci 2 se, pokud jde o Švýcarsko, slova „po 3. srpnu 2023“ nahrazují slovy „tři roky ode dne vstupu pozměňovacího protokolu v platnost“;

g)    v čl. 10 odst. 2 se, pokud jde o Švýcarsko, nepoužije slovo „Listině“;


h)    v článku 11:

i)    pokud jde o Švýcarsko, odkaz na nařízení (EU) 2016/679 se považuje za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

ii)    v odstavci 4 se, pokud jde o Švýcarsko, slovo „unijního“ nahrazuje slovem „dohody“;

i)    v článku 16 se, pokud jde o Švýcarsko, slova „ode dne 2. srpna 2021“ nahrazují slovy „po uplynutí jednoho roku ode dne vstupu pozměňovacího protokolu v platnost“.

18.    32020 R 1121: prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1121 ze dne 29. července 2020 o získávání a sdílení uživatelských statistik a zpětné vazby od uživatelů o službách jednotné digitální brány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L 245, 30.7.2020, s. 3).“

________________

PŘÍLOHA II

KOORDINACE SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

Změny přílohy II dohody

Příloha II dohody se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA II

KOORDINACE SYSTÉMŮ SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

I.    ÚVOD

Pro účely uplatňování článků 2 až 9 dohody se právní akty Unie uvedené v oddíle II této přílohy použijí s výhradou zásady dynamické harmonizace podle článku 5 institucionálního protokolu k této dohodě a s výhradou výjimek uvedených v odstavci 7 uvedeného článku.

Není-li v technických úpravách uvedeno jinak, považují se práva a povinnosti stanovené pro členské státy Unie v právních aktech Unie začleněných do této přílohy za práva a povinnosti stanovené pro Švýcarsko. To platí při plném respektování institucionálního protokolu k této dohodě.


Aniž je dotčen článek 16 institucionálního protokolu k této dohodě a není-li v technických úpravách stanoveno jinak, vztahují se na Švýcarsko ustanovení aktů uvedených v oddíle II, která vyžadují, aby členské státy poskytovaly informace jiným členským státům nebo Komisi. Pokud se tyto informace týkají dohledu nebo uplatňování, Švýcarsko je sdělí prostřednictvím smíšeného výboru.

II.    ODVĚTVOVÉ ÚPRAVY

1.    Pokud jde o akty uvedené v této příloze, platí pro Švýcarsko tyto výjimky:

a)    kantonální právní předpisy týkající se záloh na výživné jsou vyloučeny z pravidel pro koordinaci v oblasti sociálního zabezpečení;

b)    doplňkové dávky a podobné dávky stanovené kantonálními právními předpisy se nevyvážejí;

c)    nepříspěvkové dávky smíšené povahy v případě nezaměstnanosti podle kantonálních právních předpisů se nevyvážejí;

d)    osoby, na které se dohoda vztahuje a které mají bydliště mimo Švýcarsko a Unii, se mohou připojit k systému dobrovolného pojištění nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy přestaly být kryty starobním, pozůstalostním a invalidním pojištěním, a po nepřerušené době pojištění v délce nejméně pěti let;


e)    osoby pracující mimo Švýcarsko a Unii pro zaměstnavatele ve Švýcarsku, které přestaly být kryty švýcarským starobním, pozůstalostním a invalidním pojištěním po nepřerušené době pojištění v délce nejméně pěti let, mohou se souhlasem zaměstnavatele pokračovat v pojištění, pokud žádost podají do šesti měsíců ode dne, kdy přestaly být pojištěny;

f)    příspěvek na bezmocnost podle federálního zákona o invalidním pojištění ze dne 19. června 1959 a podle federálního zákona o starobním a životním pojištění ze dne 20. prosince 1946 se nevyvážejí.

2.    Formy účasti Švýcarska ve Správní komisi pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení a v technické komisi pro zpracování údajů a účetní komisi, které jsou ke správní komisi přičleněny, jsou tyto:

Švýcarsko může vyslat zástupce ve funkci poradce (pozorovatele) na zasedání Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení, přičleněné k Evropské komisi, a na zasedání technické komise pro zpracování údajů a účetní komise.

3.    Zvláštní ustanovení o přechodných ujednáních, pokud jde o pojištění pro případ nezaměstnanosti u státních příslušníků některých členských států, kteří mají švýcarské povolení k pobytu platné po dobu kratší než jeden rok, o švýcarských příspěvcích na bezmocnost a o přechodném období pro uplatňování nařízení (ES) č. 883/2004 na rozšířený důchodový systém podle plánů zaměstnaneckých požitků, jsou stanovena v protokolu I, který je nedílnou součástí této přílohy.


4.    Ujednání, jež se týkají ochrany práv nabytých soukromými osobami podle této dohody v důsledku vystoupení Spojeného království z Unie, jsou stanovena v protokolu II, který je nedílnou součástí této přílohy.

A.    OBECNÁ KOORDINACE SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ

A.1    AKTY, NA KTERÉ SE ODKAZUJE

1.    32004 R 0883: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1), ve znění opravy v Úř. věst. L 200, 7.6.2004, s. 1 a Úř. věst. L 204, 4.8.2007, s. 30 a ve znění:

   32009 R 0988: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 988/2009 ze dne 16. září 2009 (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 43),

   32010 R 1244: nařízení Komise (EU) č. 1244/2010 ze dne 9. prosince 2010 (Úř. věst. L 338, 22.12.2010, s. 35),

   32012 R 0465: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012 (Úř. věst. L 149, 8.6.2012, s. 4),

   32012 R 1224: nařízení Komise (EU) č. 1224/2012 ze dne 18. prosince 2012 (Úř. věst. L 349, 19.12.2012, s. 45),

   32013 R 0517: nařízení Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1),


   32013 R 1372: nařízení Komise (EU) č. 1372/2013 ze dne 19. prosince 2013 (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 27), ve znění:

   32014 R 1368: nařízení Komise (EU) č. 1368/2014 ze dne 17. prosince 2014 (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 15), ve znění opravy v Úř. věst. L 288, 22.10.2016, s. 58,

   32017 R 0492: nařízení Komise (EU) 2017/492 ze dne 21. března 2017 (Úř. věst. L 76, 22.3.2017, s. 13).

   32019 R 1149: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21).

Pro účely této dohody se nařízení (ES) č. 883/2004 upravuje takto:

a)    do oddílu I přílohy I se doplňuje nový text, který zní:

„Švýcarsko

Kantonální právní předpisy týkající se záloh na výživné podle § 131a odst. 1 a § 293 odst. 2 federálního občanského zákona ze dne 10. prosince 1907“;


b)    do oddílu II přílohy I se doplňuje nový text, který zní:

„Švýcarsko

Porodné a příspěvky při osvojení dítěte podle příslušných kantonálních právních předpisů na základě § 3 odst. 2 federálního zákona o rodinných přídavcích ze dne 24. března 2006“;

c)    do přílohy II se doplňuje nový text, který zní:

„Německo – Švýcarsko

a)    Úmluva o sociálním zabezpečení ze dne 25. února 1964 ve znění dodatkových úmluv č. 1 ze dne 9. září 1975 a č. 2 ze dne 2. března 1989:

i)    bod 9b odst. 1 body 1–4 závěrečného protokolu (použitelné právní předpisy a nárok na věcnou dávku v nemoci u obyvatel německé exklávy Büsingen);

ii)    bod 9e odst. 1 písm. b), první, druhá a čtvrtá věta závěrečného protokolu (přístup k dobrovolnému nemocenskému pojištění v Německu po přestěhování do Německa).


b)    Úmluva o pojištění pro případ nezaměstnanosti ze dne 20. října 1982 ve znění dodatkového protokolu ze dne 22. prosince 1992:

ustanovení čl. 8 odst. 5, Německo (oblast Büsingen) poskytne částku rovnající se kantonálnímu příspěvku podle švýcarského práva na náklady na skutečně obsazená místa v rámci opatření na podporu zaměstnanosti pro pracovníky, na něž se vztahuje toto ustanovení.

Španělsko – Švýcarsko

Bod 17 závěrečného protokolu k úmluvě o sociálním zabezpečení ze dne 13. října 1969 ve znění dodatkové úmluvy ze dne 11. června 1982; osoby pojištěné na základě tohoto ustanovení v rámci španělského systému jsou osvobozeny od požadavku týkajícího se účasti ve švýcarském systému nemocenského pojištění.

Itálie – Švýcarsko

Ustanovení čl. 9 odst. 1 úmluvy o sociálním zabezpečení ze dne 14. prosince 1962 ve znění dodatkové úmluvy č. 1 ze dne 18. prosince 1963, dodatkové dohody ze dne 4. července 1969, dodatkového protokolu ze dne 25. února 1974 a dodatkové dohody č. 2 ze dne 2. dubna 1980.“;

d)    do přílohy IV se doplňuje nový text, který zní:

„Švýcarsko“;


e)    do části 1 přílohy VIII se doplňuje nový text, který zní:

„Švýcarsko

Všechny žádosti o starobní, pozůstalostní a invalidní důchody na základě základního systému (federální zákon o starobním a pozůstalostním pojištění ze dne 20. prosince 1946 a federální zákon o invalidním pojištění ze dne 19. června 1959) a zákonné starobní důchody z minimálního a rozšířeného důchodového systému v rámci zákonem stanovených plánů zaměstnaneckých požitků (federální zákon o plánech zaměstnaneckých požitků týkajících se starobního, pozůstalostního a invalidního pojištění ze dne 25. června 1982).“;

f)    do části 2 přílohy VIII se doplňuje nový text, který zní:

„Švýcarsko

Starobní, pozůstalostní a invalidní důchody z minimálního a rozšířeného důchodového systému v rámci zákonem stanovených plánů zaměstnaneckých požitků (federální zákon o plánech zaměstnaneckých požitků týkajících se starobního, pozůstalostního a invalidního pojištění ze dne 25. června 1982).“;

g)    do části II přílohy IX se doplňuje nový text, který zní:

„Švýcarsko

Pozůstalostní a invalidní důchody z minimálního a rozšířeného důchodového systému v rámci zákonem stanovených plánů zaměstnaneckých požitků (federální zákon o plánech zaměstnaneckých požitků týkajících se starobního, pozůstalostního a invalidního pojištění ze dne 25. června 1982).“;


h)    do přílohy X se doplňuje nový text, který zní:

„Švýcarsko

1.    Doplňkové dávky (federální zákon o doplňkových dávkách ze dne 6. října 2006) a obdobné dávky poskytované podle kantonálních právních předpisů.

2.    Důchody v případě nouze v rámci invalidního pojištění (§ 28 pododstavec 1a federálního zákona o invalidním pojištění ze dne 19. června 1959 ve znění ze dne 7. října 1994).

3.    Nepříspěvkové dávky smíšené povahy v případě nezaměstnanosti podle kantonálních právních předpisů.

4.    Nepříspěvkové mimořádné invalidní důchody pro zdravotně postižené osoby (§ 39 federálního zákona o invalidním pojištění ze dne 19. června 1959), na něž se před pracovní neschopností nevztahovaly švýcarské právní předpisy na základě činnosti jako zaměstnaná osoba nebo osoba samostatně výdělečně činná.“;


i)    do přílohy XI se doplňuje nový text, který zní:

„Švýcarsko

1.    Ustanovení § 2 federálního zákona o starobním a pozůstalostním pojištění ze dne 20. prosince 1946 a § 1b federálního zákona o invalidním pojištění ze dne 19. června 1959, která upravují dobrovolné pojištění v uvedených odvětvích pojištění u švýcarských státních příslušníků, kteří mají bydliště ve státech, na něž se nevztahuje tato dohoda, platí pro osoby s bydlištěm mimo území Švýcarska, které jsou státními příslušníky ostatních států, na něž se vztahuje tato dohoda, a na uprchlíky a osoby bez státní příslušnosti žijící na území uvedených států, pokud se dané osoby stanou účastníky systému dobrovolného pojištění nejpozději jeden rok ode dne, k němuž se na ně přestalo vztahovat starobní, pozůstalostní nebo invalidní pojištění po nepřerušené době pojištění v délce nejméně pěti let.

2.    Pokud dotyčná osoba přestane být pojištěna v rámci švýcarského starobního, pozůstalostního nebo invalidního pojištění po nepřerušené době pojištění v délce nejméně pěti let, má se souhlasem zaměstnavatele i nadále nárok na pojištění, pracuje-li ve státě, na nějž se nevztahuje tato dohoda, pro zaměstnavatele ve Švýcarsku a podá-li za tímto účelem žádost ve lhůtě šesti měsíců ode dne, k němuž přestane být pojištěna.


3.    Povinné pojištění v rámci švýcarského nemocenského pojištění a možné výjimky

a)    Švýcarské právní předpisy upravující povinné nemocenské pojištění se vztahují na tyto osoby, které nemají bydliště ve Švýcarsku:

i)    osoby, na něž se vztahují švýcarské právní předpisy podle hlavy II nařízení;

ii)    osoby, za něž Švýcarsko hradí náklady na dávky podle článků 24, 25 a 26 nařízení;

iii)    osoby pobírající dávky v rámci švýcarského pojištění pro případ nezaměstnanosti;

iv)    rodinné příslušníky osob uvedených v bodech i) a iii) nebo zaměstnanců či osob samostatně výdělečně činných s bydlištěm ve Švýcarsku, které jsou pojištěny v rámci švýcarského systému nemocenského pojištění, pokud tito rodinní příslušníci nežijí v jednom z těchto členských států: Dánsko, Španělsko, Maďarsko, Portugalsko nebo Švédsko;

v)    rodinné příslušníky osob uvedených v bodě ii) nebo důchodce s bydlištěm ve Švýcarsku, které jsou pojištěny v rámci švýcarského systému nemocenského pojištění, pokud tito rodinní příslušníci nežijí v jednom z těchto členských států: Dánsko, Portugalsko nebo Švédsko.


Za rodinné příslušníky se považují osoby, které jsou vymezeny jako rodinní příslušníci podle právních předpisů státu bydliště.

b)    Osoby uvedené v písmeni a) mohou být na žádost osvobozeny od povinného pojištění, pokud mají bydliště v jednom z níže uvedených států a mohou prokázat, že jsou způsobilé ke krytí v případě nemoci: Německo, Francie, Itálie, Rakousko a, pokud jde o osoby uvedené v písm. a) bodech iv) a v), Finsko, a, pokud jde o osoby uvedené v písm. a) bodě ii), Portugalsko.

Žádost uvedená v písmeni b):

a)    musí být předložena do tří měsíců ode dne, kdy nabyla účinnosti povinnost uzavřít pojištění ve Švýcarsku; je-li v odůvodněných případech žádost podána po uplynutí této lhůty, nabyde výjimka účinku od vzniku pojistné povinnosti;

b)    se musí vztahovat na všechny rodinné příslušníky žijící ve stejném státě.


4.    Pokud osoba, na niž se podle hlavy II nařízení vztahují švýcarské právní předpisy, podléhá pro účely nemocenského pojištění v souladu s bodem 3 písm. b) právním předpisům jiného členského státu, na který se vztahuje tato dohoda, náklady na uvedené věcné dávky v případě mimopracovních úrazů se rozdělí rovným dílem mezi švýcarského pojistitele pracovních a mimopracovních úrazů a nemocí z povolání a příslušnou instituci nemocenského pojištění, jestliže existuje nárok na věcné dávky od obou institucí. Švýcarský pojistitel pracovních a mimopracovních úrazů a nemocí z povolání uhradí veškeré náklady v případě pracovních úrazů, úrazů na cestě do práce nebo nemocí z povolání, a to i v případě, existuje-li nárok na dávky od instituce nemocenského pojištění v zemi bydliště.

5.    Na osoby, které pracují ve Švýcarsku, nemají tam však své bydliště, a které mají v souladu s bodem 3 písm. b) zákonné pojistné krytí ve svém státě bydliště, jakož i na jejich rodinné příslušníky se použije během pobytu ve Švýcarsku ustanovení článku 19 nařízení.

6.    Za účelem uplatňování článků 18, 19, 20 a 27 nařízení ve Švýcarsku uhradí příslušný pojistitel veškeré vyfakturované náklady.

7.    Doby pojištění denního příspěvku získané v rámci systému pojištění jiného členského státu, na nějž se vztahuje tato dohoda, se vezmou v úvahu za účelem snížení nebo zrušení případného omezení v pojištění denního příspěvku v případě mateřství nebo nemoci, pokud dotyčná osoba uzavře pojištění u švýcarského pojistitele do tří měsíců od ukončení pojistného krytí v jiné zemi.


8.    V případě, že osoba, která byla výdělečně činná nebo samostatně výdělečně činná ve Švýcarsku a uspokojovala své základní potřeby, musela ukončit svou činnost kvůli úrazu nebo nemoci a již se na ni nevztahují švýcarské právní předpisy o invalidním pojištění, se má za to, že se na danou osobu toto pojištění vztahuje za účelem způsobilosti pro rehabilitační opatření až do vyplácení invalidního důchodu a v průběhu celého období, během něhož daná osoba využívá uvedených opatření, pokud nezahájila novou činnost mimo Švýcarsko.“

Pro účely této dohody se nařízení (ES) č. 883/2004 upravuje takto:

V čl. 77 odst. 2 a článku 78 se odkazem na předpisy Společenství o ochraně fyzických osob při zpracování a volném pohybu osobních údajů rozumí, pokud jde o Švýcarsko, odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy.

2.    32019 R 0500: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/500 ze dne 25. března 2019, kterým se stanoví alternativní opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení po vystoupení Spojeného království z Unie (Úř. věst. L 85I, 27.3.2019, s. 35).


3.    32009 R 0987: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1), ve znění:

   32010 R 1244: nařízení Komise (EU) č. 1244/2010 ze dne 9. prosince 2010 (Úř. věst. L 338, 22.12.2010, s. 35),

   32012 R 0465: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 465/2012 ze dne 22. května 2012 (Úř. věst. L 149, 8.6.2012, s. 4),

   32012 R 1224: nařízení Komise (EU) č. 1224/2012 ze dne 18. prosince 2012 (Úř. věst. L 349, 19.12.2012, s. 45),

   32013 R 1372: nařízení Komise (EU) č. 1372/2013 ze dne 19. prosince 2013 (Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 27),

   32014 R 1368: nařízení Komise (EU) č. 1368/2014 ze dne 17. prosince 2014 (Úř. věst. L 366, 20.12.2014, s. 15), ve znění opravy v Úř. věst. L 288, 22.10.2016, s. 58,

   32017 R 0492: nařízení Komise (EU) 2017/492 ze dne 21. března 2017 (Úř. věst. L 76, 22.3.2017, s. 13).


Pro účely této dohody se nařízení (ES) č. 987/2009 upravuje takto:

Do přílohy 1 se doplňuje nový text, který zní:

„Dohoda mezi Švýcarskem a Portugalskem ze dne 25. května 2016 o započtení pohledávek

Dohoda mezi Švýcarskem a Řeckem ze dne 15. listopadu 2017 o započtení pohledávek týkajících se věcných dávek podle nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 a nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009

Dohoda mezi Švýcarskem a Itálií ze dne 27. února 2023 o započtení pohledávek.“

Pro účely této dohody se nařízení (ES) č. 987/2009 upravuje takto:

V čl. 3 odst. 3 se odkazem na předpisy Společenství o ochraně osob v souvislosti se zpracováváním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů rozumí, pokud jde o Švýcarsko, odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy.


4.    31971 R 1408: nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, 5.7.1971, s. 2), naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 592/2008 (Úř. věst. L 177, 4.7.2008, s. 1), ve znění použitelném na Švýcarsko a členské státy před vstupem rozhodnutí Smíšeného výboru č. 1/2012 ze dne 31. března 2012 18 v platnost, pokud se na ně odkazuje v nařízení (ES) č. 883/2004 či v nařízení (ES) č. 987/2009, nebo pokud jde o případy, k nimž došlo v minulosti.

5.    31972 R 0574: nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (ES) č. 120/2009 (Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 2), ve znění použitelném na Švýcarsko a členské státy před vstupem rozhodnutí Smíšeného výboru č. 1/2012 ze dne 31. března 2012 19 v platnost, pokud se na ně odkazuje v nařízení (ES) č. 883/2004 či v nařízení (ES) č. 987/2009, nebo pokud jde o případy, k nimž došlo v minulosti.


A.2    AKTY, KTERÉ BEROU SMLUVNÍ STRANY NÁLEŽITĚ V ÚVAHU

1.    32010 D 0424(01): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. A1 ze dne 12. června 2009 o zřízení dialogu a dohodovacího řízení týkajících se platnosti dokumentů, určení použitelných právních předpisů a poskytování dávek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 1).

2.    32010 D 0424(02): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. A2 ze dne 12. června 2009 o výkladu článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o právních předpisech platných pro vyslané pracovníky a samostatně výdělečně činné osoby dočasně pracující mimo příslušný stát (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 5).

3.    32010 D 0608(01): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. A3 ze dne 17. prosince 2009, které se týká sčítání nepřerušených období vyslání získaných podle nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (Úř. věst. C 149, 8.6.2010, s. 3).

4.    32014 D 0520(03): rozhodnutí č. E4 ze dne 13. března 2014 o přechodném období definovaném v článku 95 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. C 152, 20.5.2014, s. 21).


5.    32017 D 0719(01): rozhodnutí č. E5 ze dne 16. března 2017 o praktických opatřeních pro přechodné období pro elektronickou výměnu dat uvedenou v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. C 233, 19.7.2017, s. 3).

6.    32018 D 1004 (02): rozhodnutí č. E6 ze dne 19. října 2017 o určení, kdy je elektronická zpráva považována za právně doručenou v systému elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI) (Úř. věst. C 355, 4.10.2018, s. 5).

7.    32020 D 0306 (01): rozhodnutí č. E7 ze dne 27. června 2019 o praktických opatřeních týkajících se spolupráce a výměny údajů, než bude v členských státech v plné míře zavedena elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení (EESSI) (Úř. věst. C 73, 6.3.2020, s. 5).

8.    32024 D 06842: rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. E8 ze dne 14. března 2024 o stanovení postupu řízení změn pro údaje o subjektech určených v článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, které jsou uvedeny v elektronickém adresáři, jenž je nedílnou součástí EESSI (Úř. věst. C, C/2024/6842, 12.11.2024).

9.    32010 D 0424(04): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. F1 ze dne 12. června 2009 o výkladu článku 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ohledně pravidel přednosti v případě souběhu rodinných dávek (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 11).


10.    32016 D 0211(05): rozhodnutí č. F2 ze dne 23. června 2015 o výměně údajů mezi institucemi za účelem poskytování rodinných dávek (Úř. věst. C 52, 11.2.2016, s. 11).

11.    32019 D 0626(01): rozhodnutí č. F3 ze dne 19. prosince 2018 o výkladu článku 68 nařízení (ES) č. 883/2004 týkajícího se metody pro výpočet vyrovnávacího doplatku (Úř. věst. C 215, 26.6.2019, s. 2).

12.    32010 D 0424(05): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. H1 ze dne 12. června 2009 o rámci pro přechod od nařízení Rady (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 k nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009 a o použití rozhodnutí a doporučení správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 13).

13.    32010 D 0608(02): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. H5 ze dne 18. března 2010 o spolupráci v boji proti podvodům a omylům v rámci nařízení Rady (ES) č. 883/2004 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. C 149, 8.6.2010, s. 5).

14.    32011 D 0212(01): rozhodnutí č. H6 ze dne 16. prosince 2010 o uplatňování určitých zásad týkajících se sčítání dob podle článku 6 nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. C 45, 12.2.2011, s. 5).


15.    32021 D 0506 (01): rozhodnutí č. H11 ze dne 9. prosince 2020 o odkladu lhůt uvedených v článcích 67 a 70 nařízení (ES) č. 987/2009 a v rozhodnutí č. S9 v důsledku pandemie COVID-19 (Úř. věst. C 170, 6.5.2021, s. 4).

16.    32022 D 0228 (01): rozhodnutí č. H12 ze dne 19. října 2021 o datu, ke kterému je třeba stanovit směnné kurzy podle článku 90 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. C 93, 28.2.2022, s. 6).

17.    32022 D 0810(01): rozhodnutí č. H13 ze dne 30. března 2022 o složení a pracovních metodách účetní komise při Správní komisi pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Text s významem pro EHP a pro dohodu mezi EU a Švýcarskem) 2022/C 305/03 (Úř. věst. C 305, 10.8.2022, s. 4).

18.    32024 D 00594: rozhodnutí č. H14 ze dne 21. června 2023 týkající se zveřejnění pokynů k pandemii COVID-19, sdělení k výkladu uplatnění hlavy II nařízení (ES) č. 883/2004 a článků 67 a 70 nařízení (ES) č. 987/2009 během pandemie COVID-19, pokynů k práci na dálku použitelných v období od 1. července 2022 do 30. června 2023 a pokynů k práci na dálku použitelných od 1. července 2023 (Úř. věst. C, C/2024/594, 11.1.2024).

19.    32024 D 06845: rozhodnutí č. H15 ze dne 27. června 2024 o metodách fungování a složení technické komise pro zpracování údajů zřízené při Správní komisi pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. C, C/2024/6845, 14.11.2024).


20.    32010 D 0424(07): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. P1 ze dne 12. června 2009 o výkladu čl. 50 odst. 4, článku 58 a čl. 87 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004, pokud jde o přiznávání dávek v invaliditě a ve stáří a pozůstalostních dávek (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 21).

21.    32013 D 0927(01): rozhodnutí č. R1 ze dne 20. června 2013 o výkladu článku 85 nařízení (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. C 279, 27.9.2013, s. 11).

22.    32010 D 0424(08): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. S1 ze dne 12. června 2009 o evropském průkazu zdravotního pojištění (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 23).

23.    32010 D 0424(09): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. S2 ze dne 12. června 2009 o technických specifikacích evropského průkazu zdravotního pojištění (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 26).

24.    32010 D 0424(10): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. S3 ze dne 12. června 2009, kterým se vymezují dávky, na něž se vztahuje čl. 19 odst. 1 a čl. 27 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a čl. 25 písm. A) odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 40).


25.    32010 D 0424(15): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. S5 ze dne 2. října 2009 o výkladu pojmu věcné dávky definovaného v článku 1 písm. va) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 v nemoci nebo v mateřství podle článků 17, 19, 20 a 22, čl. 24 odst. 1, článků 25 a 26, čl. 27 odst. 1, 3, 4 a 5, článků 28 a 34 a čl. 36 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 883/2004 a o výpočtu částek, které mají být nahrazeny podle článků 62, 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 54 ).

26.    32010 D 0427(02): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. S6 ze dne 22. prosince 2009 o registraci v členském státě bydliště podle článku 24 nařízení (ES) č. 987/2009 a o sestavení seznamů podle čl. 64 odst. 4 nařízení (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. C 107, 27.4.2010, s. 6 ).

27.    32011 D 0906(01): rozhodnutí č. S8 ze dne 15. června 2011 o nároku na protézu, velkou protetickou pomůcku nebo jinou důležitou věcnou dávku na základě článku 33 nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. C 262, 6.9.2011, s. 6).

28.    32014 D 0520(02): rozhodnutí č. S10 ze dne 19. prosince 2013 o přechodu od nařízení (EHS) č. 1408/71 a (EHS) č. 574/72 k nařízením (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009 a o uplatňování postupů úhrady (Úř. věst. C 152, 20.5.2014, s. 16).


29.    32021 D 0618(01): rozhodnutí č. S11 ze dne 9. prosince 2020 o postupech poskytování úhrad za účelem provádění článků 35 a 41 nařízení (ES) č. 883/2004 (Úř. věst. C 236, 18.6.2021, s. 4).

30.    32025 D 01598: rozhodnutí č. S12 ze dne 16. října 2024 o náhradě výdajů na zdravotní péči v souvislosti s převozem pacientů do jiného členského státu v případě hromadného neštěstí následkem katastrofy ( Úř. věst. C, C/2025/1598, 13.3.2025 ).

31.    32010 D 0424(11): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. U1 ze dne 12. června 2009 o čl. 54 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 v souvislosti se zvýšením dávky v nezaměstnanosti pro vyživované rodinné příslušníky (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 26).

32.    32010 D 0424(12): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. U2 ze dne 12. června 2009 o rozsahu působnosti čl. 65 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o právu na dávky v nezaměstnanosti zcela nezaměstnaných osob, které nejsou příhraničními pracovníky a které měly během svého posledního zaměstnání nebo své samostatné výdělečné činnosti bydliště v jiném členském státě než v příslušném členském státě (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 43).

33.    32010 D 0424(13): rozhodnutí Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. U3 ze dne 12. června 2009 o definici pojmu částečná nezaměstnanost použitelného pro nezaměstnané osoby uvedené v čl. 65 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 45).


34.    32012 D 0225(01): rozhodnutí č. U4 ze dne 13. prosince 2011 o postupu pro poskytování úhrad podle čl. 65 odst. 6 a 7 nařízení (ES) č. 883/2004 a článku 70 nařízení (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. C 57, 25.2.2012, s. 4).

A.3    AKTY, KTERÉ BEROU SMLUVNÍ STRANY NA VĚDOMÍ

1.    32018 H 0529(01): doporučení č. A1 ze dne 18. října 2017 o vydávání potvrzení uvedeného v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. C 183, 29.5.2018, s. 5).

2.    32013 H 0927(01): doporučení č. H1 ze dne 19. června 2013 k rozsudku ve věci Gottardo, podle kterého musí být výhody, jež mají státní příslušníci jednoho státu podle dvoustranné úmluvy o sociálním zabezpečení s třetí zemí, přiznány také pracovníkům, kteří jsou státními příslušníky jiných členských států (Úř. věst. C 279, 27.9.2013, s. 13).

3.    32019 H 0429(01): doporučení č. H2 ze dne 10. října 2018 o zařazení ověřovacích prvků do přenosných dokumentů vydaných institucí členského státu, které prokazují postavení osoby pro účely uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a č. 987/2009 (Úř. věst. C 147, 29.4.2019, s. 6).

4.    32012H0810(01): doporučení Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. S1 ze dne 15. března 2012, které se týká finančních aspektů přeshraničního dárcovství orgánů od žijících dárců (Úř. věst. C 240, 10.8.2012, s. 3).


5.    32014 H 0218(01): doporučení č. S2 ze dne 22. října 2013 o nároku na věcné dávky pro pojištěné osoby a jejich rodinné příslušníky během pobytu ve třetí zemi podle dvoustranné úmluvy mezi příslušným členským státem a danou třetí zemí (Úř. věst. C 46, 18.2.2014, s. 8).

6.    32010 H 0424(02): doporučení Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. U1 ze dne 12. června 2009 o právních předpisech použitelných na nezaměstnané osoby, které na částečný úvazek vykonávají výdělečnou činnost v jiném členském státě než ve státě bydliště (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 49).

7.    32010 H 0424(03): doporučení Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení č. U2 ze dne 12. června 2009 o použití čl. 64 odst. 1 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 na nezaměstnané osoby, jež doprovázejí své manžely či manželky nebo partnery či partnerky, kteří (které) vykonávají výdělečnou činnost v jiném členském státě než v příslušném státě (Úř. věst. C 106, 24.4.2010, s. 51).

B.    OCHRANA NÁROKŮ NA PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

AKTY, NA KTERÉ SE ODKAZUJE

1.    31998 L 0049: směrnice Rady 98/49/ES ze dne 29. června 1998 o ochraně nároků zaměstnanců a samostatně výdělečně činných osob, kteří se pohybují ve Společenství, na penzijní připojištění (Úř. věst. L 209, 25.7.1998, s. 46).


2.    32014 L 0050: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/50/EU ze dne 16. dubna 2014 o minimálních požadavcích na podporu mobility pracovníků mezi členskými státy zlepšením nabývání a zachování doplňkových důchodových práv (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 1).

Pro účely této dohody se ustanovení uvedené směrnice upravují takto:

Ustanovení čl. 6 odst. 5: odkaz na článek 11 směrnice 2003/41/ES se nepoužije na Švýcarsko.

Švýcarsko přijme opatření uvedená v článku 8 směrnice 2014/50/EU do prvního dne čtyřicátého devátého měsíce po vstupu pozměňovacího protokolu v platnost.

________________

PROTOKOL I

k příloze II dohody

I.    Pojištění pro případ nezaměstnanosti

Níže uvedená ujednání se vztahují na pracovníky, kteří jsou státními příslušníky České republiky, Estonské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky, do dne 30. dubna 2011 a na pracovníky, kteří jsou státními příslušníky Bulharské republiky a Rumunské republiky, do dne 31. května 2016. Vztahují se na pracovníky, kteří jsou státními příslušníky Chorvatské republiky, do konce sedmého roku po vstupu protokolu o účasti Chorvatské republiky v platnost.

1.    Níže uvedená pravidla se použijí s ohledem na pojištění pro případ nezaměstnanosti v případě pracovníků, kteří mají povolení k pobytu s dobou platnosti kratší než jeden rok.

1.1    Nárok na dávku v nezaměstnanosti poskytovanou v rámci pojištění pro případ nezaměstnanosti podle podmínek stanovených zákonem mají pouze pracovníci, kteří ve Švýcarsku platili příspěvky po minimální dobu požadovanou podle federálního zákona o povinném pojištění pro případ nezaměstnanosti a o příspěvcích v případě platební neschopnosti (loi fédérale sur l’assurance-chômage obligatoire et l’indemnité en cas d’insolvabilité – LACI) 20 a kteří splňují rovněž ostatní podmínky způsobilosti pro tuto dávku.


1.2    Část příspěvků uhrazených za pracovníky, jejichž příspěvková doba je příliš krátká na to, aby poskytovala nárok na dávku v nezaměstnanosti ve Švýcarsku podle bodu 1.1, bude vrácena jejich státům původu v souladu s ustanoveními bodu 1.3 s cílem přispět na náklady na dávky poskytované těmto pracovníkům v případě úplné nezaměstnanosti; tito pracovníci nemají poté nárok na dávku v případě, jsou-li úplně nezaměstnaní ve Švýcarsku. Mají však nárok na příspěvky za nepříznivé počasí a v případě platební neschopnosti zaměstnavatele. Dávky v případě úplné nezaměstnanosti jsou vypláceny státem původu za předpokladu, že jsou dotyční pracovníci připraveni k nástupu do práce. Doby pojištění získané ve Švýcarsku se berou v úvahu stejně, jako kdyby byly získány ve státě původu.

1.3    Část příspěvků uhrazených za pracovníky podle bodu 1.2 je jednou ročně vrácena v souladu s těmito ustanoveními:

a)    Celkové příspěvky těchto pracovníků jsou pro jednotlivé země vypočítány na základě ročního počtu zaměstnaných pracovníků a průměrných ročních příspěvků uhrazených za každého pracovníka (příspěvky zaměstnavatele a zaměstnance).

b)    Z takto vypočítané částky bude její část, která odpovídá poměrnému podílu představujícímu dávku v nezaměstnanosti jako procento veškerých příspěvků uvedených v bodě 1.2, vrácena do států původu pracovníků a část si ponechá Švýcarsko jako rezervu pro další dávky 21 .


c)    Švýcarsko předloží jednou ročně výkaz prokazující vrácené příspěvky. Pokud o to státy původu požádají, uvede základ pro výpočet a vrácené částky. Státy původu každý rok Švýcarsku oznámí počet příjemců dávek v nezaměstnanosti podle bodu 1.2.

2.    Pokud se členský stát, jehož se týká toto ujednání, setká s potížemi s ohledem na ukončení ujednání o vrácení příspěvků, nebo jestliže se Švýcarsko setká s potížemi s ohledem na ujednání o sčítání dob, může být tato záležitost kteroukoli ze smluvních stran postoupena smíšenému výboru.

II.    Příspěvky na bezmocnost

Příspěvky na bezmocnost přiznané podle švýcarského federálního zákona o invalidním pojištění ze dne 19. června 1959 a podle federálního zákona o starobním a pozůstalostním pojištění ze dne 20. prosince 1946 ve znění ze dne 8. října 1999 jsou poskytovány výlučně pouze tehdy, má-li dotyčná osoba bydliště ve Švýcarsku.

III.    Použití nařízení (ES) č. 883/2004 na rozšířené udělené dávky

Švýcarsko použije nařízení (ES) č. 883/2004 na rozšířený systém podle federálního zákona o volném přechodu mezi plány zaměstnaneckých požitků týkajících se starobních, pozůstalostních a invalidních důchodů ze dne 17. prosince 1993 do prvního dne čtyřicátého devátého měsíce po vstupu pozměňovacího protokolu v platnost.

PROTOKOL II

k příloze II dohody

BEROUCE V ÚVAHU, že článek 33 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (dále jen „dohoda o vystoupení“) stanoví, že hlava III druhé části dohody o vystoupení se použije na státní příslušníky Islandu, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace za předpokladu, že tyto země uzavřely a uplatňují odpovídající dohody se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, které se vztahují na občany Unie, jakož i odpovídající dohody s Unií, které se vztahují na státní příslušníky Spojeného království;

BEROUCE V ÚVAHU, že článek 26b Dohody mezi Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Švýcarskou konfederací o občanských právech po vystoupení Spojeného království z Evropské unie a dohody o volném pohybu osob stanoví, že ustanovení části III uvedené dohody se použijí na občany Unie za předpokladu, že Unie uzavřela a uplatňuje odpovídající dohody se Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska, které se vztahují na státní příslušníky Švýcarska, jakož i odpovídající dohody se Švýcarskem, které se vztahují na státní příslušníky Spojeného království;

UZNÁVAJÍCE, že je nezbytné poskytnout reciproční ochranu práv na sociální zabezpečení státním příslušníkům Spojeného království i jejich rodinným příslušníkům a pozůstalým, kteří se na konci přechodného období nacházeli nebo nacházejí v přeshraniční situaci zahrnující jednu nebo více smluvních stran dohody o volném pohybu osob a Spojené království Velké Británie a Severního Irska současně,


ČLÁNEK 1

Definice a odkazy

1.    Pro účely tohoto protokolu se použijí tyto definice:

a)    „dohodou o vystoupení“ se rozumí Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii 22 ;

b)    „dohodou o občanských právech“ se rozumí Dohoda mezi Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska a Švýcarskou konfederací o občanských právech po vystoupení Spojeného království z Evropské unie a dohoda o volném pohybu osob;

c)    „zahrnutými státy“ se rozumí členské státy Unie a Švýcarsko;

d)    „přechodným obdobím“ se rozumí přechodné období uvedené v článku 126 dohody o vystoupení;

e)    definice v článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 23 a článku 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 24 .


2.    Pro účely tohoto protokolu se všechny odkazy na členské státy a příslušné orgány členských států v ustanoveních práva Unie použitelných podle tohoto protokolu rozumějí tak, že zahrnují Spojené království a jeho příslušné orgány.

ČLÁNEK 2

Osobní působnost

1.    Tento protokol se vztahuje na tyto osoby:

a)    státní příslušníky Spojeného království, na něž se na konci přechodného období vztahují právní předpisy jednoho ze zahrnutých států, a rovněž na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé;

b)    státní příslušníky Spojeného království, kteří na konci přechodného období pobývají v jednom ze zahrnutých států a na které se vztahují právní předpisy Spojeného království, a rovněž na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé;

c)    osoby, které nespadají pod písmeno a) ani písmeno b), ale jsou státními příslušníky Spojeného království a na konci přechodného období vykonávají v jednom nebo několika zahrnutých státech činnost jako zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné, a na které se na základě hlavy II nařízení (ES) č. 883/2004 vztahují právní předpisy Spojeného království, a rovněž na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé;

d)    osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky, kteří pobývají v jednom ze zahrnutých států nebo ve Spojeném království a kteří jsou v jedné ze situací popsaných v písmenech a) až c), a rovněž na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé.


2.    Osoby uvedené v odstavci 1 jsou do působnosti zahrnuty po dobu, po kterou jsou bez přerušení v jedné ze situací stanovených v uvedeném odstavci, týkajících se jak jednoho ze zahrnutých států, tak Spojeného království.

3.    Tento protokol se použije též na státní příslušníky Spojeného království, kteří se nenacházejí nebo se přestali nacházet v jedné ze situací popsaných v odstavci 1 tohoto článku, ale na které se vztahuje článek 10 dohody o vystoupení nebo článek 10 dohody o občanských právech, a rovněž na jejich rodinné příslušníky a pozůstalé.

4.    Osoby uvedené v odstavci 3 jsou do působnosti zahrnuty po dobu, po kterou mají i nadále právo pobývat v jednom ze států, na které se vztahuje článek 13 dohody o vystoupení nebo článek 12 dohody o občanských právech, nebo právo pracovat ve státě výkonu práce podle článku 24 nebo 25 dohody o vystoupení nebo článku 20 dohody o občanských právech.

5.    Pokud tento článek odkazuje na rodinné příslušníky a pozůstalé, jsou tyto osoby zahrnuty do působnosti tohoto protokolu pouze v rozsahu, v jakém odvozují práva a povinnosti v tomto ohledu podle nařízení (ES) č. 883/2004.

ČLÁNEK 3

Pravidla pro koordinaci sociálního zabezpečení

1.    Na osoby zahrnuté do působnosti tohoto protokolu se vztahují pravidla a cíle stanovené v článku 8 dohody a v této příloze, nařízeních (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009.


2.    Zahrnuté státy řádně zohlední rozhodnutí a doporučení Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení působící při Evropské komisi a zřízené podle nařízení (ES) č. 883/2004 (dále jen „správní komise“), která jsou uvedena v oddíle A této přílohy.

ČLÁNEK 4

Zahrnuté zvláštní situace

1.    Tato pravidla se uplatňují v rozsahu stanoveném v tomto článku, pokud se týkají osob, na které se nevztahuje nebo na které se přestal vztahovat článek 2, v těchto situacích:

a)    pro účely uplatňování a sčítání dob pojištění, zaměstnání, samostatné výdělečné činnosti nebo bydlení, včetně práv a povinností vyplývajících z těchto dob v souladu s nařízením (ES) č. 883/2004, jsou do působnosti tohoto protokolu zahrnuti státní příslušníci Spojeného království, jakož i osoby bez státní příslušnosti a uprchlíci bydlící ve Spojeném království, na které se před koncem přechodného období vztahovaly právní předpisy jednoho ze zahrnutých států, a rovněž jejich rodinní příslušníci a pozůstalí; pro účely sčítání dob se zohlední doby získané jak před koncem přechodného období, tak po jeho skončení v souladu s nařízením (ES) č. 883/2004;


b)    pravidla stanovená v článcích 20 a 27 nařízení (ES) č. 883/2004 se nadále vztahují na státní příslušníky Spojeného království, jakož i na osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky pobývající ve Spojeném království, kteří před koncem přechodného období požádali o povolení k obdržení plánovaného léčení podle nařízení (ES) č. 883/2004, a to do skončení léčení. Odpovídající postupy úhrad se rovněž uplatňují i po skončení léčení. Obdobně mají tyto osoby a osoby, které je doprovázejí, právo vstoupit do státu léčení a opustit jej v souladu s článkem 14 dohody o vystoupení a článkem 13 dohody o občanských právech;

c)    pravidla stanovená v článcích 19 a 27 nařízení (ES) č. 883/2004 se nadále uplatňují na státní příslušníky Spojeného království, jakož i na osoby bez státní příslušnosti a uprchlíky s bydlištěm ve Spojeném království, na které se vztahuje nařízení (ES) č. 883/2004 a kteří na konci přechodného období pobývají v jednom ze zahrnutých států nebo ve Spojeném království, a to do konce jejich pobytu. Odpovídající postupy úhrad se rovněž uplatňují i po skončení jejich pobytu nebo léčení;

d)    pravidla stanovená v článcích 67, 68 a 69 nařízení (ES) č. 883/2004 se, dokud jsou splněny podmínky, nadále uplatňují pro přiznávání rodinných dávek, na které mají na konci přechodného období nárok státní příslušníci Spojeného království, jakož i osoby bez státní příslušnosti a uprchlíci pobývající ve Spojeném království, na které se vztahují právní předpisy Spojeného království a jejichž rodinní příslušníci mají na konci přechodného období bydliště v jednom ze zahrnutých států;

e)    v situacích stanovených v písmeni d) tohoto odstavce se na všechny osoby, které mají na konci přechodného období jakákoli práva jako rodinní příslušníci podle nařízení (ES) č. 883/2004, jako například odvozená práva na věcné dávky v nemoci, nadále použije uvedené nařízení a odpovídající ustanovení nařízení (ES) č. 987/2009, a to dokud jsou splněny podmínky v nich uvedené.


2.    Ustanovení kapitoly 1 hlavy III nařízení (ES) č. 883/2004, pokud jde o dávky v nemoci, se použijí na osoby, které pobírají dávky podle odst. 1 písm. a) tohoto článku.

Tento odstavec se použije obdobně, pokud jde o rodinné dávky na základě článků 67, 68 a 69 nařízení (ES) č. 883/2004.

ČLÁNEK 5

Úhrady, zpětné vymáhání neoprávněně poskytnutých dávek a zápočet

Ustanovení nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 týkající se úhrad, zpětného vymáhání neoprávněně poskytnutých dávek a zápočtu se dále použijí u osob, které nespadají do působnosti článku 2, v souvislosti s událostmi:

a)    které se staly před koncem přechodného období nebo

b)    k nimž dojde po skončení přechodného období a týkají se osob, které spadaly do působnosti článku 2 nebo 4 v době, kdy k těmto událostem došlo.


ČLÁNEK 6

Vývoj práva a úpravy

1.    Odkazy na nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009 nebo na jejich ustanovení obsažené v tomto protokolu se bez ohledu na odstavec 3 považují za odkazy na akty nebo ustanovení začleněné do dohody, které byly použitelné v poslední den přechodného období.

2.    Pokud se nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 po skončení přechodného období změní nebo nahradí, považují se odkazy na uvedená nařízení v tomto protokolu za odkazy na tato nařízení v pozměněném či nahrazeném znění v souladu s akty uvedenými v části II přílohy I dohody o vystoupení, pokud jde o Unii, a v části II přílohy I dohody o občanských právech, pokud jde o Švýcarsko.

3.    Nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009 se pro účely tohoto protokolu vykládají tak, že zahrnují úpravy uvedené v části III přílohy I dohody o vystoupení, pokud jde o Unii, a v části III přílohy I dohody o občanských právech, pokud jde o Švýcarsko.

4.    Pro účely tohoto protokolu nabývají změny a úpravy uvedené v odstavcích 2 a 3 účinku dnem následujícím po dni, kdy účinku nabydou odpovídající změny a úpravy přílohy I dohody o vystoupení nebo přílohy I dohody o občanských právech, podle toho, co nastane později.“

_______________

PŘÍLOHA III

VZÁJEMNÉ UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ

Změny přílohy III dohody

Příloha III dohody se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA III

VZÁJEMNÉ UZNÁVÁNÍ ODBORNÝCH KVALIFIKACÍ

(Diplomy, osvědčení a jiné doklady o dosažené kvalifikaci)

ODDÍL 1

ÚVOD

Pro účely článků 2 až 9 dohody se právní akty Unie uvedené v oddíle 2 této přílohy použijí s výhradou zásady dynamické harmonizace podle článku 5 institucionálního protokolu k této dohodě a s výhradou výjimek uvedených v odstavci 7 uvedeného článku.


Není-li v technických úpravách uvedeno jinak, považují se práva a povinnosti stanovené pro členské státy Unie v právních aktech Unie začleněných do této přílohy za práva a povinnosti stanovené pro Švýcarsko. To platí při plném respektování institucionálního protokolu k této dohodě.

Aniž je dotčen článek 16 institucionálního protokolu k této dohodě a není-li v technických úpravách stanoveno jinak, vztahují se na Švýcarsko ustanovení aktů uvedených v oddíle 2, která vyžadují, aby členské státy poskytovaly informace jiným členským státům nebo Komisi. Pokud se tyto informace týkají dohledu nebo uplatňování, Švýcarsko je sdělí prostřednictvím smíšeného výboru.

ODDÍL 2

AKTY, NA KTERÉ SE ODKAZUJE

1.    32005 L 0036: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 22),

ve znění:

   směrnice Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 141),


   nařízení Komise (EU) č. 213/2011 ze dne 3. března 2011, kterým se mění přílohy II a V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 59, 4.3.2011, s. 4),

   sdělení Komise – Zveřejnění profesních sdružení nebo organizací uvedených v příloze I směrnice 2005/36/ES, které splňují podmínky čl. 3 odst. 2 (Úř. věst. C 111, 15.5.2009, s. 1),

   sdělení Komise – Zveřejnění profesních sdružení nebo organizací uvedených v příloze I směrnice 2005/36/ES, které splňují podmínky čl. 3 odst. 2 (Úř. věst. C 182, 23.6.2011, s. 1),

   Akt o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 112, 24.4.2012, s. 10),

   směrnice Rady 2013/25/EU ze dne 13. května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některé směrnice v oblasti práva usazování a volného pohybu služeb (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 368),

   směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013, kterou se mění směrnice 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132),


   rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/790 ze dne 13. ledna 2016, kterým se mění příloha V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci a názvy oborů odborné přípravy (Úř. věst. L 134, 24.5.2016, s. 135),

   rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2113 ze dne 11. září 2017, kterým se mění příloha V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci a názvy oborů odborné přípravy (Úř. věst. L 317, 1.12.2017, s. 119),

   rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/608 ze dne 16. ledna 2019, kterým se mění příloha V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci a názvy oborů odborné přípravy (Úř. věst. L 104, 15.4.2019, s. 1),

   rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/548 ze dne 23. ledna 2020, kterým se mění příloha V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci a názvy oborů odborné přípravy (Úř. věst. L 131, 24.4.2020, s. 1),

   rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2183 ze dne 25. srpna 2021, kterým se mění příloha V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci a názvy oborů odborné přípravy (Úř. věst. L 444, 10.12.2021, s. 16),

   rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2383 ze dne 23. května 2023, kterým se mění a opravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci a názvy oborů odborné přípravy (Úř. věst. L 2383, 9.10.2023, s. 1),


   směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/782 ze dne 4. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, pokud jde o minimální požadavky na odbornou přípravu pro povolání zdravotní sestry a ošetřovatele odpovědných za všeobecnou péči, zubního lékaře a farmaceuta (Úř. věst. L, 2024/782, 31.5.2024),

   rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1395 ze dne 31. května 2024, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES, pokud jde o doklady o dosažené kvalifikaci a názvy oborů odborné přípravy (Úř. věst. L, 2024/1395, 31.5.2024),

ve znění těchto oprav:

   oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 93, 4.4.2008, s. 28),

   oprava směrnice Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob (Úř. věst. L 177, 8.7.2015, s. 60).


Pro účely této dohody se ustanovení uvedené směrnice upravují takto:

a)    v příloze V směrnice se za bod 5.1.1 doplňuje nový text, který zní:

„Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Osvědčení doplňující doklad

Referenční den

Švýcarsko

Eidgenössisches Arztdiplom

Diplôme fédéral de médecin

Diploma federale di medico

Eidgenössisches Departement des Innern

Département fédéral de l’intérieur

Dipartimento federale dell’interno

1. červen 2002“

b)    v příloze V směrnice se za bod 5.1.2 doplňuje nový text, který zní:

„Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Referenční den

Švýcarsko

Diplom als Facharzt

Diplôme de médecin spécialiste

Diploma di medico specialista

Eidgenössisches Departement des Innern und Verbindung der Schweizer Ärztinnen und Ärzte (FMH) / Schweizerische Institut für ärztliche Weiter- und Fortbildung (SIWF)

Département fédéral de l’intérieur et Fédération des médecins suisses (FMH) / Institut suisse pour la formation médicale postgraduée et continue (ISFM)

Dipartimento federale dell’interno e Federazione dei medici svizzeri (FMH) / Istituto svizzero per la formazione medica (ISFM)

1. červen 2002“



c)    v příloze V směrnice se za bod 5.1.3 doplňuje nový text, který zní:

„Země

Název

Anesteziologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Švýcarsko

Anästhesiologie

Anesthésiologie

Anestesiologia

Země

Název

Chirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Chirurgie

Chirurgie

Chirurgia

Země

Název

Neurochirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Neurochirurgie

Neurochirurgie

Neurochirurgia

Země

Název

Gynekologie a porodnictví

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Gynäkologie und Geburtshilfe

Gynécologie et obstétrique

Ginecologia e ostetricia

Země

Název

Vnitřní lékařství

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Allgemeine Innere Medizin

Médecine interne générale

Medicina interna generale

Země

Název

Oftalmologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Švýcarsko

Ophthalmologie

Ophtalmologie

Oftalmologia

Země

Název

Otorinolaryngologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Švýcarsko

Oto-Rhino-Laryngologie

Oto-rhino-laryngologie

Otorinolaringoiatria

Země

Název

Dětské lékařství

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Kinder- und Jugendmedizin

Pédiatrie

Pediatria

Země

Název

Pneumologie a ftizeologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Pneumologie

Pneumologie

Pneumologia

Země

Název

Urologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Urologie

Urologie

Urologia

Země

Název

Ortopedie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Orthopädische Chirurgie und Traumatologie des Bewegungsapparates

Chirurgie orthopédique et traumatologie de l’appareil locomoteur

Chirurgia ortopedica e traumatologia dell’apparato locomotore

Země

Název

Patologická anatomie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Pathologie

Pathologie

Patologia

Země

Název

Neurologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Neurologie

Neurologie

Neurologia

Země

Název

Psychiatrie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Psychiatrie und Psychotherapie

Psychiatrie et psychothérapie

Psichiatria e psicoterapia

Země

Název

Radiologie a zobrazovací metody

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Radiologie

Radiologie

Radiologia

Země

Název

Radiační onkologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Radio-Onkologie/Strahlentherapie

Radio-oncologie/radiothérapie

Radio-oncologia/radioterapia

Země

Název

Plastická chirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Plastische, Rekonstruktive und Ästhetische Chirurgie

Chirurgie plastique, reconstructive et esthétique

Chirurgia plastica, ricostruttiva ed estetica

Země

Název

Hrudní chirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Thoraxchirurgie 25

Chirurgie thoracique

Chirurgia toracica

Země

Název

Kardiochirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Herz- und thorakale Gefässchirurgie;

Chirurgie cardiaque et vasculaire thoracique

Chirurgia del cuore e dei vasi toracici

Země

Název

Cévní chirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Gefässchirurgie 26

Chirurgie vasculaire

Chirurgia vascolare

Země

Název

Dětská chirurgie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Kinderchirurgie

Chirurgie pédiatrique

Chirurgia pediatrica

Země

Název

Kardiologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Kardiologie

Cardiologie

Cardiologia

Země

Název

Gastroenterologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Gastroenterologie

Gastroentérologie

Gastroenterologia

Země

Název

Revmatologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Rheumatologie

Rhumatologie

Reumatologia

Země

Název

Hematologie a transfúzní lékařství

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Švýcarsko

Hämatologie

Hématologie

Ematologia

Země

Název

Endokrinologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Švýcarsko

Endokrinologie/Diabetologie

Endocrinologie/diabétologie

Endocrinologia/diabetologia

Země

Název

Rehabilitační a fyzikální medicína

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Švýcarsko

Physikalische Medizin und Rehabilitation

Médecine physique et réadaptation

Medicina fisica e riabilitazione

Země

Název

Dermatovenerologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Švýcarsko

Dermatologie und Venerologie

Dermatologie et vénéréologie

Dermatologia e venerologia

Země

Název

Tropická medicína

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Tropen- und Reisemedizin

Médecine tropicale et médecine des voyages

Medicina tropicale e medicina di viaggio

Země

Název

Dětská a dorostová psychiatrie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Kinder- und Jugendpsychiatrie und -psychotherapie

Psychiatrie et psychothérapie d’enfants et d’adolescents

Psichiatria e psicoterapia infantile e dell’adolescenza

Země

Název

Nefrologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Nephrologie

Néphrologie

Nefrologia

Země

Název

Infekční lékařství

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Infektiologie

Infectiologie

Malattie infettive

Země

Název

Hygiena a epidemiologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Prävention und Gesundheitswesen

Prévention et santé publique

Prevenzione e salute pubblica

Země

Název

Klinická farmakologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Klinische Pharmakologie und Toxikologie

Pharmacologie et toxicologie cliniques

Farmacologia e tossicologia clinica

Země

Název

Pracovní lékařství

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Arbeitsmedizin

Médecine du travail

Medicina del lavoro

Země

Název

Alergologie a klinická imunologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 3 roky

Švýcarsko

Allergologie und klinische Immunologie

Allergologie et immunologie clinique

Allergologia e immunologia clinica

Země

Název

Nukleární medicína

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Nuklearmedizin

Médecine nucléaire

Medicina nucleare

Země

Název diplomu

Dentální, orální a maxilofaciální chirurgie

(základní lékařská a zubolékařská odborná příprava)

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Mund-, Kiefer- und Gesichtschirurgie

Chirurgie orale et maxillo-faciale

Chirurgia oro-maxillo-facciale

Země

Název

Klinická onkologie

Minimální délka oboru odborné přípravy: 5 roky

Švýcarsko

Medizinische Onkologie

Oncologie médicale

Oncologia medica

Země

Název

Lékařská genetika

Minimální délka oboru odborné přípravy: 4 roky

Švýcarsko

Medizinische Genetik

Génétique médicale

Genetica medica“

d)    v příloze V směrnice se za bod 5.1.4 doplňuje nový text, který zní:

„Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Profesní označení

Referenční den

Švýcarsko

Diplom als praktischer Arzt/praktische Ärztin

Diplôme de médecin praticien

Diploma di medico generico

Praktischer Arzt/Praktische Ärztin

Médecin praticien

Medico generico

1. červen 2002“

e)    v příloze V směrnice se za bod 5.2.2 doplňuje nový text, který zní:

„Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Profesní označení

Referenční den

Švýcarsko

1. Diplomierte Pflegefachfrau, diplomierter Pflegefachmann

Infirmière diplômée et infirmier diplômé

Infermiera diplomata e infermiere diplomato

Schulen, die staatlich anerkannte Bildungsgänge durchführen

Écoles qui proposent des filières de formation reconnues par l’État

Scuole che propongono dei cicli di formazione riconosciuti dallo Stato

Pflegefachfrau, Pflegefachmann

Infirmière, infirmier

Infermiera, infermiere

1. červen 2002

2. Bachelor of Science in nursing

Schulen, die staatlich anerkannte Bildungsgänge durchführen

Écoles qui proposent des filières de formation reconnues par l’État

Scuole che propongono dei cicli di formazione riconosciuti dallo Stato

Pflegefachfrau, Pflegefachmann

Infirmière, infirmier

Infermiera, infermiere

30. září 2011

3. Diplomierte Pflegefachfrau HF, diplomierter Pflegefachmann HF

Infirmière diplômée ES, infirmier diplômé ES

Infermiera diplomata SSS, infermiere diplomato SSS

Höhere Fachschulen, die staatlich anerkannte Bildungsgänge durchführen

Écoles supérieures qui proposent des filières de formation reconnues par l'État

Scuole specializzate superiori che propongono dei cicli di formazione riconosciuti dallo Stato

Pflegefachfrau, Pflegefachmann

Infirmière, infirmier

Infermiera, infermiere

1. červen 2002“



f)    v příloze V směrnice se za bod 5.3.2 doplňuje nový text, který zní:

„Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Osvědčení doplňující doklad o dosažené kvalifikaci

Profesní označení

Referenční den

Švýcarsko

Eidgenössisches Zahnarztdiplom

Diplôme fédéral de médecin‑dentiste

Diploma federale di medico-dentista

Eidgenössisches Departement des Innern

Département fédéral de l’intérieur

Dipartimento federale dell’interno

Zahnarzt

Médecin-dentiste

Medico-dentista

1. červen 2002“

g)    v příloze V směrnice se za bod 5.3.3 doplňuje nový text, který zní:

„Ortodoncie

Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Referenční den

Švýcarsko

Diplom für Kieferorthopädie

Diplôme fédéral d’orthodontiste

Diploma di ortodontista

Eidgenössisches Departement des Innern und Schweizerische Zahnärzte-Gesellschaft (SSO) / Büro für zahnmedizinische Weiterbildung (BZW)

Département fédéral de l’intérieur et Société suisse d’odonto-stomatologie (SSO) / Bureau pour la formation postgrade en médecine dentaire (BZW)

Dipartimento federale dell’interno e Società Svizzera di Odontologia e Stomatologia (SSO) / Ufficio per la formazione post-laurea in odontoiatria (BZW)

1. červen 2002

Ústní chirurgie

Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Referenční den

Švýcarsko

Diplom für Oralchirurgie

Diplôme fédéral de chirurgie orale

Diploma di chirurgia orale

Eidgenössisches Departement des Innern und Schweizerische Zahnärzte-Gesellschaft (SSO) / Büro für zahnmedizinische Weiterbildung (BZW)

Département fédéral de l’intérieur et Société suisse d’odonto-stomatologie (SSO) / Bureau pour la formation postgrade en médecine dentaire (BZW)

Dipartimento federale dell’interno e Società Svizzera di Odontologia e Stomatologia (SSO) / Ufficio per la formazione post-laurea in odontoiatria (BZW)

30. dubna 2004“

h)    v příloze V směrnice se za bod 5.4.2 doplňuje nový text, který zní:

„Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Osvědčení doplňující doklad o dosažené kvalifikaci

Referenční den

Švýcarsko

Eidgenössisches Tierarztdiplom

Diplôme fédéral de vétérinaire

Diploma federale di veterinario

Eidgenössisches Departement des Innern

Département fédéral de l’intérieur

Dipartimento federale dell’interno

1. červen 2002“



i)    v příloze V směrnice se za bod 5.5.2 doplňuje nový text, který zní:

„Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Profesní označení

Referenční den

Švýcarsko

1. Diplomierte Hebamme

Sage-femme diplômée

Levatrice diplomata

Schulen, die staatlich anerkannte Bildungsgänge durchführen

Écoles qui proposent des filières de formation reconnues par l'État

Scuole che propongono dei cicli di formazione riconosciuti dallo Stato

Hebamme

Sage-femme

Levatrice

1. červen 2002

2. [Bachelor of Science [Name of the UAS] in Midwifery]

„Bachelor of Science HES-SO de Sage-femme“ (Bachelor of Science HES-SO in Midwifery)

„Bachelor of Science BFH Hebamme“ (Bachelor of Science BFH in Midwifery)

„Bachelor of Science ZFH Hebamme“ (Bachelor of Science ZHAW in Midwifery)

Schulen, die staatlich anerkannte Bildungsgänge durchführen

Écoles qui proposent des filières de formation reconnues par l'État

Scuole che propongono dei cicli di formazione riconosciuti dallo Stato

Hebamme

Sage-femme

Levatrice

1. červen 2002“



j)    v příloze V směrnice se za bod 5.6.2 doplňuje nový text, který zní:

„Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Osvědčení doplňující doklad o dosažené kvalifikaci

Referenční den

Švýcarsko

Eidgenössisches Apothekerdiplom

Diplôme fédéral de pharmacien

Diploma federale di farmacista

Eidgenössisches Departement des Innern

Département fédéral de l’intérieur

Dipartimento federale dell’interno

1. červen 2002“

k)    v příloze V směrnice se za bod 5.7.1 doplňuje nový text, který zní:

„Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Subjekt vydávající doklad o dosažené kvalifikaci

Osvědčení doplňující doklad o dosažené kvalifikaci

Referenční akademický rok

Švýcarsko

Master of Science in Architecture – Diploma di architetto (Arch. Dipl. USI)

Accademia di Architettura dell’Università della Svizzera Italiana

2002–2003

Master of Arts BFH/HES-SO en architecture, Master of Arts BFH/HES‑SO in Architecture

Haute école spécialisée de Suisse occidentale (HES‑SO) together with Berner Fachhochschule (BFH)

2007–2008

Master of Arts BFH/HES-SO in Architektur, Master of Arts BFH/HES‑SO in Architecture

Haute école spécialisée de Suisse occidentale (HES‑SO) together with Berner Fachhochschule (BFH)

2007–2008

Master of Arts FHNW in Architektur

Fachhochschule Nordwestschweiz FHNW

2007–2008

Master of Arts FHZ in Architektur

Fachhochschule Zentralschweiz (FHZ)

2007–2008

Master of Arts ZFH in Architektur

Zürcher Fachhochschule (ZFH), Zürcher Hochschule für Angewandte Wissenschaften (ZHAW), Departement Architektur, Gestaltung und Bauingenieurwesen

2007–2008

Master of Science MSc in Architecture,

Architecte (arch. Dipl). EPF)

École Polytechnique Fédérale de Lausanne

2007–2008

Master of Science ETH in Architektur, MSc ETH Arch

Eidgenössische Technische Hochschule Zurich

2007–2008“

l)    v příloze VI směrnice se doplňuje nový text, který zní:

„Země

Doklad o dosažené kvalifikaci

Referenční akademický rok

Švýcarsko

1. Diploma di Architetto

1996–1997

2. Master of Arts/Science in Architecture – Diploma di Architetto

2000–2001

3. Dipl. Arch. ETH,

arch. dipl. EPF,

arch. dipl. PF

2004–2005

4. Architecte diplômé EAUG

2004–2005

5. Architekt REG A

Architecte REG A

Architetto REG A

2004–2005“


2.    31977 L 0249: směrnice Rady 77/249/EHS ze dne 22. března 1977 o usnadnění účinného výkonu volného pohybu služeb advokátů (Úř. věst. L 78, 26.3.1977, s. 17),

ve znění:

   1 1979 H: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách Smluv – Přistoupení Řecké republiky (Úř. věst. L 291, 19.11.1979, s. 91),

   1 1985 I: Aktu o podmínkách přistoupení a o úpravách Smluv – Přistoupení Španělského království a Portugalské republiky (Úř. věst. L 302, 15.11.1985, s. 23),

   rozhodnutí Rady Evropské unie 95/1/ES, Euratom, ESUO ze dne 1. ledna 1995 o úpravě nástrojů týkajících se přistoupení nových členských států k Evropské unii (Úř. věst. L 1, 1.1.1995, s. 1),

   1 2003 T: Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, přijatého dne 16. dubna 2003 (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33),

   32006 L 0100: směrnice Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 141),


   32013 L 0025: směrnice Rady 2013/25/EU ze dne 13. května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některé směrnice v oblasti práva usazování a volného pohybu služeb (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 368).

Pro účely této dohody se směrnice 77/249/EHS upravuje takto:

V čl. 1 odst. 2 se doplňuje nový text, který zní:

„Švýcarsko:

Advokat, Rechtsanwalt, Anwalt, Fürsprecher, Fürsprech

Avocat

Avvocato“.

3.    31998 L 0005: směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/5/ES ze dne 16. února 1998 o usnadnění trvalého výkonu povolání advokáta v jiném členském státě než v tom, ve kterém byla získána kvalifikace (Úř. věst. L 77, 14.3.1998, s. 36), ve znění:

   1 2003 T: Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, přijatého dne 16. dubna 2003 (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33),


   32006 L 0100: směrnice Rady 2006/100/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují některé směrnice v oblasti volného pohybu osob (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 141),

   32013 L 0025: směrnice Rady 2013/25/EU ze dne 13. května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některé směrnice v oblasti práva usazování a volného pohybu služeb (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 368).

Pro účely této dohody se směrnice 98/5/ES upravuje takto:

V čl. 1 odst. 2 písm. a) se doplňuje nový text, který zní:

„Švýcarsko:

Advokat, Rechtsanwalt, Anwalt, Fürsprecher, Fürsprech

Avocat

Avvocato“.

4.    31974 L 0556: směrnice Rady 74/556/EHS ze dne 4. června 1974, kterou se stanoví pravidla pro přechodná opatření v oblasti obchodu s toxickými látkami a jejich distribuce a v oblasti činností zahrnujících odborné používání takových látek, včetně zprostředkovatelských činností (Úř. věst. L 307, 18.11.1974, s. 1).


5.    31974 L 0557: směrnice Rady 74/557/EHS ze dne 4. června 1974 o dosažení svobody usazování a volného pohybu služeb pro samostatně výdělečné činnosti a zprostředkovatelské činnosti v obchodě s toxickými látkami a jejich distribuci (Úř. věst. L 307, 18.11.1974, s. 5), ve znění:

   rozhodnutí Rady Evropské unie 95/1/ES, Euratom, ESUO ze dne 1. ledna 1995 o úpravě nástrojů týkajících se přistoupení nových členských států k Evropské unii (Úř. věst. L 1, 1.1.1995, s. 1),

   1 2003 T: Aktu o podmínkách přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky a o úpravách smluv, na nichž je založena Evropská unie, přijatého dne 16. dubna 2003 (Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 33),

   32006 L 0101: směrnice Rady 2006/0101/ES ze dne 20. listopadu 2006, kterou se z důvodu přistoupení Bulharska a Rumunska upravují směrnice 73/239/EHS, 74/557/EHS a 2002/83/ES v oblasti volného pohybu služeb (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 238),

   32013 L 0025: směrnice Rady 2013/25/EU ze dne 13. května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některé směrnice v oblasti práva usazování a volného pohybu služeb (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 368).


Pro účely této dohody se směrnice 74/557/EHS upravuje takto:

Ve Švýcarsku:

Všechny produkty a toxické látky uvedené ve federálním zákoně o ochraně proti nebezpečným látkám a přípravkům (sbírka federálních zákonů (CC 813.1), především pak ty uvedené v nařízeních jich se týkajících (CC 813), stejně jako jedovatých látek pro životní prostředí (CC 814.812.31, 814.812.32 a 814.812.33).

6.    31986 L 0653: směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců (Úř. věst. L 382, 31.12.1986, s. 17).

7.    32015 R 0983: prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/983 ze dne 24. června 2015 o postupu pro vydávání evropského profesního průkazu a provádění výstražného mechanismu podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES (Úř. věst. L 159, 25.6.2015, s. 27).

8.    32018 L 0958: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání (Úř. věst. L 173, 9.7.2018, s. 25).

9.    32019 R 0907: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/907 ze dne 14. března 2019, kterým se stanoví společná závěrečná zkouška odborné přípravy pro instruktory lyžování podle článku 49b směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES o uznávání odborných kvalifikací (Úř. věst. L 145, 4.6.2019, s. 7).


10.    32023 D 0423: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/423 ze dne 24. února 2023 o pilotním projektu k provedení ustanovení o správní spolupráci týkajících se regulovaných povolání stanovených ve směrnicích Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES a (EU) 2018/958 prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a k začlenění databáze regulovaných povolání do uvedeného systému (Úř. věst. L 61, 27.2.2023, s. 62).

11.    32012 R 1024: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1), ve znění:

   32013 L 0055: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU ze dne 20. listopadu 2013 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 132),

   32014 L 0060: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/60/EU ze dne 15. května 2014 (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 1), ve znění opravy v Úř. věst. L 147, 12.6.2015, s. 24,

   32014 L 0067: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11),

   32016 R 1191: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191 ze dne 6. července 2016 (Úř. věst. L 200, 26.7.2016, s. 1),

   32016 R 1628: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53), ve znění opravy v Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 29,


   32018 R 1724: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1),

   32020 L 1057: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1057 ze dne 15. července 2020 (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 49),

   32020 R 1055: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1055 ze dne 15. července 2020 (Úř. věst. L 249, 31.7.2020, s. 17),

Švýcarsko používá systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) jako třetí země pro výměnu informací, včetně osobních údajů, se subjekty IMI v rámci Unie za účelem provádění postupů správní spolupráce, jsou-li použitelné pro účely této dohody.

Pro účely této dohody má Komise nadále za to, že Švýcarsko poskytuje odpovídající ochranu osobních údajů podle čl. 23 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1024/2012, dokud zůstává v platnosti rozhodnutí 2000/518/ES 27 .

Švýcarsko používá systém IMI k provádění postupů správní spolupráce vymezených v článcích 4a až 4e, článcích 8, 21a, 50, 56 a 56a směrnice 2005/36/ES ve znění směrnice 2013/55/EU v souladu se zásadami a způsoby výměny stanovenými v uvedených článcích.


Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) č. 1024/2012 upravují takto:

a)    v článku 5 první větě se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

b)    ustanovení čl. 8 odst. 1 písm. e) se nevztahuje na Švýcarsko;

c)    v čl. 9 odst. 5, pokud jde o Švýcarsko, se slova „právem Unie“ nahrazují slovy „právem Unie začleněným do této dohody“;

d)    v čl. 10 odst. 1, pokud jde o Švýcarsko, se slova „v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo v souladu s právními předpisy Unie“ nahrazují slovy „v souladu s právními předpisy Švýcarska“;

e)    v čl. 16 odst. 1 a 2 se odkazy na směrnici 95/46/ES považují, pokud jde o Švýcarsko, za odkazy na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

f)    v čl. 17 odst. 4 se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

g)    v čl. 18 odst. 1 se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

h)    v článku 20 se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;


i)    v článku 21:

i)    v odstavci 1 se odkaz na směrnici 95/46/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

ii)    odstavec 3 se nepoužije;

j)    článek 25 se nepoužije;

k)    čl. 26 odst. 1 se vykládá v souladu s článkem 13 institucionálního protokolu k této dohodě.“

_______________

PROTOKOL
O REKREAČNÍCH OBJEKTECH V DÁNSKU

Smluvní strany se dohodly, že Protokol č. 32 o nabývání nemovitostí v Dánsku, připojený ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se použije rovněž na tuto dohodu, pokud jde o nabývání rekreačních objektů švýcarskými státními příslušníky v Dánsku.

PROTOKOL
O NABÝVÁNÍ NEMOVITOSTÍ NA MALTĚ

Nákup nemovitostí na maltských ostrovech se řídí zákonem o nemovitém majetku (nabývání osobami, které nemají bydliště na Maltě) (kapitola 246 sbírky zákonů Malty).

Uvedený zákon stanoví, že:

a)    Švýcarský státní příslušník může na Maltě nakupovat nemovitosti za těchto podmínek:

1)    Pokud bude nemovitost užívána jako hlavní bydlení nebo pokud žadatel bydlel na Maltě jako rezident po dobu více než 5 let nebo pokud bude nemovitost užívána pro obchodní účely, neexistují žádná omezení.

2)    Pokud bude nemovitost využívána jako rekreační objekt a žadatel nebydlel na Maltě po dobu 5 let, vyžaduje se povolení k nabývání nemovitého majetku (AIP) a podléhá podmínkám stanoveným v zákoně o nemovitém majetku (nabývání osobami, které nemají bydliště na Maltě), včetně minimální ceny 174 274 EUR za byty a 300 619 EUR za domy (minimální ceny se každoročně upravují podle indexu cen nemovitostí, jak je uvedeno v oznámení o indexu cen nemovitostí [subsidiární právní předpis 246.08 sbírky zákonů Malty]). Tyto nákupy nevyžadují, aby osoba měla právo pobytu na Maltě.

b)    Státní příslušník Švýcarska si na Maltě může kdykoliv zřídit hlavní bydliště v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Opuštění Malty nemá za následek povinnost zbavit se jakéhokoliv majetku získaného k hlavnímu bydlení.


c)    Státní příslušníci Švýcarska, kteří zakoupí nemovitosti ve zvláštních oblastech stanovených zákonem (obvykle oblasti, které jsou součástí projektů na obnovu měst), nepotřebují pro takový nákup povolení ani není nijak omezen počet, využití nebo hodnota nemovitostí, které mohou takto nakoupit.

PROTOKOL
O POVOLENÍCH K DLOUHODOBÉMU POBYTU

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

se dohodly takto:

1.    Udělování povolení k dlouhodobému pobytu je otázkou práva Unie v souladu se Smlouvami a švýcarského práva a nespadá do oblasti působnosti Dohody o volném pohybu osob (dále jen „dohoda“). Institucionální protokol k dohodě se proto na tento protokol nevztahuje.

2.    Pokud si Švýcarsko a členské státy Unie vzájemně udělí povolení k dlouhodobému pobytu podle příslušných právních předpisů uvedených v odstavci 1, použijí se tato pravidla nediskriminačním způsobem, zejména pokud jde o minimální požadovanou dobu předchozího pobytu v délce pěti let.

3.    Platná pravidla Unie a Švýcarska zůstávají srovnatelná, pokud jde o ostatní podmínky a požadavky, přičemž se rozumí, že podmínky a požadavky spadají do pravomoci Unie v souladu se Smlouvami, resp. Švýcarska.


4.    Výše uvedeným ustanovením nejsou dotčena:

a)    pravidla týkající se trvalého pobytu stanovená ve směrnici 2004/38/ES 28 , jakož i

b)    ustanovení pro státní příslušníky třetích zemí obsažená ve dvoustranných dohodách již uzavřených mezi členským státem Unie a Švýcarskem, která jsou příznivější než platná pravidla Unie a Švýcarska.

5.    Bez ohledu na odstavec 1 se čl. 10 odst. 1, 2 a 5 institucionálního protokolu k dohodě použije obdobně na spory vyplývající z odstavců 2 a 3 tohoto protokolu. V těchto případech se obdobně použije článek 11 institucionálního protokolu k dohodě s tou výjimkou, že přiměřená kompenzační opatření mohou být přijata pouze v rámci dohody.

Dodatek k institucionálnímu protokolu k Dohodě o rozhodčím soudu se použije obdobně, s výjimkou čl. I.4 odst. 4, čl. III.4 odst. 3 druhé věty, čl. III.5 odst. 2 třetí věty, článku III.9 a čl. III.10 odst. 5.

INSTITUCIONÁLNÍ PROTOKOL
K DOHODĚ
MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM A JEHO ČLENSKÝMI STÁTY NA JEDNÉ STRANĚ A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ NA STRANĚ DRUHÉ O VOLNÉM POHYBU OSOB

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jenŠvýcarsko,

S OHLEDEM na Dohodu mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, uzavřenou v Bruselu dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda“), která vstoupila v platnost dne 1. června 2002;

S OHLEDEM na Protokol k Dohodě ze dne 21. června 1999 mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, týkající se účasti České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii, uzavřený v Bruselu dne 26. října 2004, který vstoupil v platnost dne 1. dubna 2006;

S OHLEDEM na Protokol k Dohodě ze dne 21. června 1999 mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti Bulharské republiky a Rumunska jakožto smluvních stran na základě jejich přistoupení k Evropské unii, uzavřený v Bruselu dne 27. května 2008, který vstoupil v platnost dne 1. června 2009;


S OHLEDEM na Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob týkající se účasti Chorvatské republiky jakožto smluvní strany na základě jejího přistoupení k Evropské unii, uzavřený v Bruselu dne 4. března 2016, který vstoupil v platnost dne 1. ledna 2017;

VZHLEDEM K TOMU, ŽE dohody uzavřené Unií jsou závazné pro orgány Unie i pro členské státy; tento protokol se proto vztahuje na smluvní strany, jak je stanoveno v dohodě;

VZHLEDEM K TOMU, že Unie a Švýcarsko jsou vázány četnými dvoustrannými dohodami v různých oblastech, které stanoví zvláštní práva a povinnosti, jež jsou v některých ohledech podobné právům a povinnostem stanoveným v Unii;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že účelem těchto dvoustranných dohod je zvýšit konkurenceschopnost Evropy a vytvořit užší hospodářské vazby mezi smluvními stranami založené na rovnosti, reciprocitě a obecné rovnováze jejich výhod, práv a povinností;

ROZHODNUTY posílit a prohloubit účast Švýcarska na vnitřním trhu Unie na základě stejných pravidel, jaká platí pro vnitřní trh, při zachování jeho nezávislosti a nezávislosti jeho orgánů, a pokud jde o Švýcarsko, dodržování zásad vyplývajících z přímé demokracie, federalismu a odvětvové povahy jeho účasti na vnitřním trhu;


OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE, že je zachována pravomoc švýcarského Spolkového soudu a všech ostatních švýcarských soudů, jakož i soudů členských států a Soudního dvora Evropské unie vykládat dohodu v jednotlivých případech;

VĚDOMY SI zajištění jednotnosti v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a to jak současných, tak budoucích,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Cíle

1.    Cílem tohoto protokolu je zaručit smluvním stranám a hospodářským subjektům a jednotlivcům větší právní jistotu, rovné zacházení a rovné podmínky v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, které spadají do oblasti působnosti dohody.


2.    Za tímto účelem poskytuje tento protokol nová institucionální řešení, která usnadní trvalé a vyvážené posilování hospodářských vztahů mezi smluvními stranami. S ohledem na zásady mezinárodního práva stanoví tento protokol zejména institucionální řešení dohody, jež jsou společná pro dvoustranné dohody, které byly nebo mají být uzavřeny v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, aniž by se měnila oblast působnosti nebo cíle dohody, zejména:

a)    postup pro sladění dohody s právními akty Unie, které se dohody týkají;

b)    jednotný výklad a uplatňování dohody a právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje;

c)    dohled nad uplatňováním dohody a uplatňování dohody a

d)    řešení sporů v rámci dohody.

ČLÁNEK 2

Vztah k dohodě

1.    Tento protokol a jeho příloha a dodatek tvoří nedílnou součást dohody.

2.    Ustanovení dohody zrušená tímto protokolem jsou uvedena níže:

a)    článek 16;


b)    článek 17;

c)    článek 19.

3.    Odkazy na „Evropské společenství“ nebo „Společenství“ v dohodě se považují za odkazy na Unii.

ČLÁNEK 3

Dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní

1.    Stávající a budoucí dvoustranné dohody mezi Unií a Švýcarskem v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, se považují za soudržný celek, který zajišťuje rovnováhu mezi právy a povinnostmi mezi Unií a Švýcarskem.

2.    Dohoda představuje dvoustrannou dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní.


KAPITOLA 2

SLADĚNÍ DOHODY S PRÁVNÍMI AKTY UNIE

ČLÁNEK 4

Účast na vypracovávání právních aktů Unie („tvorba rozhodnutí“)

1.    Při vypracovávání návrhu právního aktu Unie v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, o tom Evropská komise (dále jen Komise) informuje Švýcarsko a neformální cestou konzultuje odborníky Švýcarska stejně, jako žádá o stanoviska odborníků z členských států Unie pro vypracování svých návrhů.

Na žádost kterékoli smluvní strany se uskuteční předběžná výměna názorů ve smíšeném výboru.

Smluvní strany se na žádost kterékoli z nich znovu vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru v důležitých okamžicích fáze předcházející přijetí právního aktu Unií, a to v průběžném informačním a konzultačním procesu.

2.    Při přípravě aktů v přenesené pravomoci týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.


3.    Při přípravě prováděcích aktů týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů, které později předloží výborům, jež jsou Komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.

4.    Je-li to nutné k zajištění řádného fungování dohody, odborníci Švýcarska se podílejí na práci výborů, na něž se nevztahují odstavce 2 a 3. Seznam těchto výborů a případně dalších výborů s podobnými charakteristikami vypracuje a aktualizuje smíšený výbor.

5.    Tento článek se nepoužije na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky uvedené v čl. 5 odst. 7.

ČLÁNEK 5

Začlenění právních aktů Unie

1.    Aby byla zaručena právní jistota a jednotnost práva v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní na základě dohody, Švýcarsko a Unie zajistí, aby právní akty Unie přijaté v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, byly do dohody začleněny co nejdříve po přijetí.


2.    Právní akty Unie začleněné do dohody v souladu s odstavcem 4 jsou po začlenění do dohody součástí právního řádu Švýcarska, případně s výhradou úprav, o nichž rozhodne smíšený výbor.

3.    Přijme-li Unie právní akt v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, co nejdříve o tom informuje Švýcarsko prostřednictvím smíšeného výboru. Smíšený výbor k danému tématu uspořádá výměnu názorů na žádost kterékoli smluvní strany.

4.    Smíšený výbor jedná v souladu s odstavcem 1 tím, že co nejdříve přijme rozhodnutí o změně příloh I až III dohody, včetně nezbytných úprav.

5.    Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může smíšený výbor, je-li to nezbytné pro zajištění soudržnosti dohody s její přílohou ve znění podle odstavce 4, navrhnout ke schválení smluvními stranami v souladu s jejich vnitřními postupy revizi dohody.

6.    Odkazy v dohodě na právní akty Unie, které již nejsou v platnosti, se považují za odkazy na právní akt Unie o zrušení začleněný do přílohy dohody ode dne vstupu v platnost rozhodnutí smíšeného výboru o odpovídající změně přílohy dohody podle odstavce 4, není-li v uvedeném rozhodnutí stanoveno jinak.

7.    Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky uvedené níže:

   článek 5g [Lhůta pro předchozí oznámení a kontroly],


   článek 5h [Finanční záruky a sankce],

   článek 5i [Doklad o samostatné výdělečné činnosti],

   článek 5j [Zákaz snížení úrovně právní ochrany],

   článek 7b [Studenti],

   článek 7e [Trvalý pobyt],

   článek 7f [Nabývání nemovitostí],

   článek 7g [Průkazy totožnosti],

   článek 7h [Vyhoštění],

   příloha II Koordinace systémů sociálního zabezpečení, část II. Odvětvové úpravy, bod 1 písm. a) až f).

8.    S výhradou článku 6 vstupují rozhodnutí smíšeného výboru podle odstavce 4 v platnost okamžitě, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

9.    Aby usnadnily proces přijímání rozhodnutí, spolupracují smluvní strany v dobré víře během celého průběhu postupu stanoveného v tomto článku.


10.    Unie a Švýcarsko dodržují zásadu „stejné odměny za stejnou práci na stejném místě“ a švýcarský duální systém prosazování.

ČLÁNEK 6

Plnění ústavních povinností Švýcarskem

1.    Během výměny názorů uvedené v čl. 5 odst. 3 informuje Švýcarsko Unii o tom, zda rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti.

2.    Pokud rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti, má na to Švýcarsko maximálně dva roky ode dne sdělení této informace podle odstavce 1, s výjimkou případů konání referenda, kdy se toto období prodlouží o jeden rok.

3.    Dokud Švýcarsko nesdělí, že splnilo své ústavní povinnosti, provádějí smluvní strany rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 prozatímně, pokud Švýcarsko Unii neinformuje, že prozatímní provádění rozhodnutí není možné, a neuvede pro to důvody.

Prozatímní provádění nesmí v žádném případě nastat přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.


4.    Jakmile Švýcarsko splní své ústavní povinnosti uvedené v odstavci 1, neprodleně to oznámí Unii prostřednictvím smíšeného výboru.

5.    Rozhodnutí vstupuje v platnost dnem doručení oznámení podle odstavce 4, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

KAPITOLA 3

VÝKLAD A UPLATŇOVÁNÍ DOHODY

ČLÁNEK 7

Zásada jednotného výkladu

1.    Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 a v souladu se zásadami mezinárodního práva veřejného se dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a právní akty Unie, na něž se v těchto dohodách odkazuje, vykládají a uplatňují jednotně v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

2.    Právní akty Unie, na něž se v dohodě odkazuje, a ustanovení dohody, pokud jejich uplatňování zahrnuje pojmy práva Unie, se před podpisem dohody i po podpisu vykládají a uplatňují v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.


ČLÁNEK 8

Zásada účinného a harmonického uplatňování

1.    Komise a příslušné švýcarské orgány spolupracují a vzájemně si pomáhají při zajišťování dohledu nad uplatňováním dohody. Mohou si vyměňovat informace o činnostech dohledu nad uplatňováním dohody. Mohou si vyměňovat názory a projednávat otázky společného zájmu.

2.    Každá smluvní strana přijme vhodná opatření k zajištění účinného a harmonického uplatňování dohody na svém území.

3.    Kontrolu nad uplatňováním dohody provádějí smluvní strany společně v rámci smíšeného výboru.

Pokud se Komise nebo příslušné švýcarské orgány dozvědí o případu nesprávného uplatňování dohody, může být záležitost postoupena smíšenému výboru s cílem nalézt přijatelné řešení.

4.    Jak Komise, tak příslušné švýcarské orgány dohlížejí na uplatňování dohody druhou smluvní stranou. Použije se postup stanovený v článku 10.

Jsou-li k zajištění účinného a harmonického uplatňování dohody nezbytné určité kontrolní pravomoci orgánů Unie ve vztahu k jedné smluvní straně, jako jsou vyšetřovací a rozhodovací pravomoci, musí být v dohodě konkrétně stanoveny.


ČLÁNEK 9

Zásada výlučnosti

Smluvní strany se zavazují, že v případě sporů ohledně výkladu nebo uplatňování dohody a právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje, nebo případně ohledně souladu rozhodnutí, jež Komise přijme na základě dohody, s dohodou nebudou usilovat o jiné způsoby řešení, než které jsou stanoveny v tomto protokolu.

ČLÁNEK 10

Postup v případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním

1.    V případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním dohody nebo právního aktu Unie, na který se v dohodě odkazuje, se smluvní strany vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení. Za tímto účelem se smíšenému výboru poskytnou všechny užitečné informace, aby mohl situaci podrobně posoudit. Smíšený výbor posoudí všechny možnosti, které umožní zachovat řádné fungování dohody.

2.    Pokud smíšený výbor není schopen nalézt řešení obtíží uvedených v odstavci 1 do tří měsíců ode dne, kdy mu byly obtíže předloženy, může kterákoli smluvní strana požádat rozhodčí soud, aby spor vyřešil v souladu s pravidly stanovenými v dodatku.


3.    Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení uvedeného v čl. 7 odst. 2 a pokud je výklad takového ustanovení relevantní pro vyřešení sporu a nezbytný k tomu, aby o sporu mohl rozhodnout, předloží rozhodčí soud tuto otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení spadajícího do oblasti působnosti výjimky z povinnosti dynamické harmonizace uvedené v čl. 5 odst. 7 a pokud spor nezahrnuje výklad nebo použití pojmů práva Unie, vyřeší rozhodčí soud spor bez předložení této otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.

4.    Pokud rozhodčí soud pokládá otázku Soudnímu dvoru Evropské unie podle odstavce 3:

a)    rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je pro rozhodčí soud závazné a

b)    Švýcarsko požívá stejných práv jako členské státy a orgány Unie a obdobně podléhá stejným řízením před Soudním dvorem Evropské unie.

5.    Každá smluvní strana přijme veškerá nezbytná opatření, aby v dobré víře provedla rozhodnutí rozhodčího soudu.

Smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, informuje druhou smluvní stranu prostřednictvím smíšeného výboru o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu.


6.    Při řešení sporů předložených smíšenému výboru se v dobré víře zohlední záruky stanovené ve společném prohlášení o odepření sociální pomoci a ukončení pobytu před nabytím trvalého pobytu a ve společném prohlášení o oznámení o nástupu do zaměstnání, připojeném k dohodě.

První pododstavec se použije po dobu a v rozsahu, v jakém jsou tyto záruky slučitelné s příslušnými právními akty Unie začleněnými do dohody. Těmito zárukami není dotčeno uplatňování čl. 5 odst. 1 tohoto protokolu.

ČLÁNEK 11

Kompenzační opatření

1.    Pokud smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, neinformuje druhou smluvní stranu v přiměřené lhůtě stanovené v souladu s čl. IV.2 odst. 6 dodatku o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, nebo pokud se druhá smluvní strana domnívá, že oznámená opatření nejsou v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu, může tato druhá smluvní strana přijmout přiměřená kompenzační opatření v rámci dohody nebo jakékoli jiné dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní (dále jen „kompenzační opatření“), s cílem odstranit možnou nerovnováhu. Oznámí smluvní straně, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, kompenzační opatření, která budou upřesněna v oznámení. Tato kompenzační opatření nabývají účinku tři měsíce ode dne tohoto oznámení.


2.    Pokud smíšený výbor do jednoho měsíce ode dne oznámení zamýšlených kompenzačních opatření nepřijme rozhodnutí o pozastavení, změně nebo zrušení těchto kompenzačních opatření, může kterákoli smluvní strana předložit otázku přiměřenosti těchto kompenzačních opatření k rozhodčímu řízení v souladu s dodatkem.

3.    Rozhodčí soud rozhodne ve lhůtách stanovených v čl. III.8 odst. 4 dodatku.

4.    Kompenzační opatření nemají zpětný účinek. Zejména musí být zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli již před nabytím účinnosti kompenzačních opatření.

ČLÁNEK 12

Spolupráce mezi jurisdikcemi

1.    V zájmu podpory jednotného výkladu se švýcarský Spolkový soud a Soudní dvůr Evropské unie dohodnou na dialogu a jeho podmínkách.

2.    Švýcarsko má právo předložit Soudnímu dvoru Evropské unie spisy účastníků řízení nebo písemná vyjádření, pokud soud členského státu Unie předloží Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku týkající se výkladu dohody nebo ustanovení právního aktu Unie, které jsou v ní uvedeny.


KAPITOLA 4

JINÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 13

Finanční příspěvek

1.    Švýcarsko přispívá na financování činností agentur, informačních systémů a jiných činností Unie uvedených v článku 1 přílohy, k nimž má přístup, v souladu s tímto článkem a přílohou.

Smíšený výbor může přijmout rozhodnutí o změně přílohy.

2.    Unie může kdykoli pozastavit účast Švýcarska na činnostech uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu v souladu s platebními podmínkami stanovenými v článku 2 přílohy.

Pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu, zašle Unie Švýcarsku formální upomínku. Není-li do 30 dnů ode dne obdržení této formální upomínky provedena platba v plné výši, může Unie pozastavit účast Švýcarska na příslušné činnosti.

3.    Finanční příspěvek je tvořen součtem:

a)    provozního příspěvku a


b)    poplatku za účast.

4.    Finanční příspěvek má podobu ročního finančního příspěvku a je splatný ke dnům uvedeným ve výzvách k poskytnutí finančních prostředků vydaných Komisí.

5.    Provozní příspěvek vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách.

Pro tento účel se údaji o HDP v tržních cenách smluvních stran rozumí nejnovější údaje dostupné k 1. lednu roku, v němž se provádí roční platba, poskytnuté Statistickým úřadem Evropské unie (EUROSTAT), s náležitým ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky uzavřenou v Lucemburku dne 26. října 2004. Přestane-li uvedená dohoda platit, určí se HDP Švýcarska na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

6.    Provozní příspěvek pro každou agenturu Unie se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na její schválený roční rozpočet zapsaný v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1 přílohy.

Provozní příspěvek na informační systémy a jiné činnosti se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na příslušný rozpočet pro daný rok, jak je stanoveno v dokumentech k plnění rozpočtu, jako jsou pracovní programy nebo smlouvy.


Všechny referenční částky vycházejí z prostředků na závazky.

7.    Roční poplatek za účast činí 4 % ročního provozního příspěvku vypočítaného v souladu s odstavci 5 a 6.

8.    Komise Švýcarsku poskytne příslušné informace týkající se výpočtu jeho finančního příspěvku. Tyto informace se poskytují s náležitým ohledem na pravidla Unie týkající se důvěrnosti a ochrany údajů.

9.    Veškeré finanční příspěvky Švýcarska nebo platby od Unie a výpočet částek, které mají být splaceny nebo obdrženy, se provádějí v eurech.

10.    Pokud se vstup tohoto protokolu v platnost neshoduje s počátkem kalendářního roku, upraví se provozní příspěvek Švýcarska na daný rok v souladu s metodikou a platebními podmínkami stanovenými v článku 5 přílohy.

11.    Prováděcí pravidla k tomuto tohoto článku jsou obsažena v příloze.

12.    Tři roky po vstupu tohoto protokolu v platnost a následně každé tři roky přezkoumá smíšený výbor podmínky účasti Švýcarska podle článku 1 přílohy a v případě potřeby je upraví.


ČLÁNEK 14

Odkazy na území

Kdykoli právní akty Unie začleněné do dohody obsahují odkazy na území „Evropské unie“, „Unie“, „společného trhu“ nebo „vnitřního trhu“, považují se tyto odkazy pro účely dohody za odkazy na území uvedená v článku 24 dohody.

ČLÁNEK 15

Odkazy na státní příslušníky členských států Unie

Kdykoli právní akty Unie začleněné do dohody zmiňují státní příslušníky členských států Unie, považují se tito státní příslušníci členských států Unie pro účely dohody za státní příslušníky členských států Unie a Švýcarska.

ČLÁNEK 16

Vstup v platnost a provedení právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do dohody o jejich vstupu v platnost nebo provedení se pro účely dohody nepoužijí.


Lhůty a data pro Švýcarsko pro uvedení v platnost a provedení rozhodnutí, kterými se do dohody začleňují právní akty Unie, vyplývají z čl. 5 odst. 8 a čl. 6 odst. 5, jakož i z ustanovení o přechodných opatřeních.

ČLÁNEK 17

Adresáti právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do dohody o tom, že jsou určeny členským státům Unie, se pro účely dohody nepoužijí.

KAPITOLA 5

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 18

Provádění

1.    Smluvní strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z dohody a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejích cílů.


2.    Smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění zamýšleného výsledku právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje, a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejich cílů.

ČLÁNEK 19

Vstup v platnost

1.    Tento protokol Unie a Švýcarsko ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Unie a Švýcarsko si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.

2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

c)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;


d)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

f)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

i)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

j)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;


l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

ČLÁNEK 20

Změna a výpověď

1.    Tento protokol lze kdykoli změnit na základě vzájemné dohody Unie a Švýcarska.

2.    Pokud je dohoda vypovězena v souladu s čl. 25 odst. 3 dohody, pozbývá tento protokol platnosti dnem uvedeným v čl. 25 odst. 4 dohody.

3.    Pokud dohoda pozbude platnosti, zůstanou zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli na základě dohody přede dnem ukončení platnosti dohody. Unie a Švýcarsko vzájemnou dohodou vyřeší, jak bude postupováno, pokud se týká nabývaných práv.


Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA TÝKAJÍCÍ SE POUŽITÍ ČLÁNKU 13 protokolu

ČLÁNEK 1

Seznam činností agentur, informačních systémů a jiných činností Unie, na které má Švýcarsko finančně přispívat

Švýcarsko finančně přispívá na:

a)    agentury:

žádné;

b)    informační systémy:

Evropská síť služeb zaměstnanosti (EURES) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1), ve znění podle přílohy I dohody;


elektronická výměna informací o sociálním zabezpečení (EESSI) zavedená nařízením (ES) č. 883/2004 (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1), ve znění opravy v Úř. věst. L 200, 7.6.2004, s. 1 a Úř. věst. L 204, 4.8.2007, s. 30 a nařízení (ES) č. 987/2009 (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1), ve znění podle přílohy II dohody;

systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1), ve znění podle příloh I a III dohody;

c)    jiné činnosti:

žádné.

ČLÁNEK 2

Platební podmínky

1.    Platby splatné podle článku 13 protokolu se provádějí v souladu s tímto článkem.

2.    Při vydání výzvy k poskytnutí finančních prostředků v rozpočtovém roce sdělí Komise Švýcarsku tyto informace:

a)    výše provozního příspěvku a


b)    výše poplatku za účast.

3.    Komise sdělí Švýcarsku co nejdříve, nejpozději však 16. dubna každého rozpočtového roku, tyto informace související s účastí Švýcarska:

a)    částky v prostředcích na závazky ze schváleného ročního rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok pro každou agenturu Unie, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1, a částky v prostředcích na závazky ve vztahu ke schválenému rozpočtu Unie pro daný rok pro příslušný rozpočet na informační systémy a jiné činnosti, zahrnující účast Švýcarska v souladu s článkem 1;

b)    výše poplatku za účast podle čl. 13 odst. 7 protokolu a

c)    pokud jde o agentury, v roce N+1 částky rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie ve vztahu k ročnímu rozpočtu Unie uvedené v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie na rok N.

4.    Komise na základě svého návrhu rozpočtu poskytne odhad informací podle odst. 3 písm. a) a b) co nejdříve, nejpozději však do 1. září rozpočtového roku.


5.    Komise vydá Švýcarsku nejpozději 16. dubna a, je-li to použitelné na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, nejdříve 22. října a nejpozději 31. října každého rozpočtového roku výzvu k poskytnutí finančních prostředků ve výši odpovídající příspěvku Švýcarska podle dohody na každou z agentur, informačních systémů nebo jiných činností, jichž se Švýcarsko účastní.

6.    Výzva (výzvy) k poskytnutí finančních prostředků uvedená (uvedené) v bodě 5 je rozložena (jsou rozloženy) do těchto splátek:

a)    první splátka každého roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána do 16. dubna, odpovídá částce až do výše odhadu ročního finančního příspěvku na danou agenturu, informační systém nebo jinou činnost uvedeného v odstavci 4;

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy;

b)     případně druhá splátka roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána nejdříve 22. října a nejpozději 31. října, odpovídá rozdílu mezi částkou uvedenou v odstavci 4 a částkou uvedenou v odstavci 5, pokud je částka uvedená v odstavci 5 vyšší.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků do 21. prosince.

U každé výzvy k poskytnutí finančních prostředků může Švýcarsko provádět samostatné platby za každou agenturu, informační systém nebo jinou činnost.


7.    V prvním roce provádění protokolu vydá Komise do 90 dnů po vstupu protokolu v platnost jedinou výzvu k poskytnutí finančních prostředků.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy.

8.    V případě prodlení s platbou finančního příspěvku vzniká Švýcarsku povinnost uhradit úrok z prodlení z dlužné částky, počínaje dnem splatnosti až do dne, kdy je dlužná částka uhrazena v plné výši.

Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, nebo 0 % podle toho, která je vyšší, zvýšená o 3,5 procentního bodu.


ČLÁNEK 3

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie 
s ohledem na plnění rozpočtu

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie se provede v roce N+1, kdy se počáteční provozní příspěvek upraví směrem nahoru nebo dolů o rozdíl mezi počátečním provozním příspěvkem a upraveným příspěvkem vypočítaným s použitím klíče pro stanovení příspěvku za rok N na výši rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v rámci příslušné dotační položky (příslušných dotačních položek) rozpočtu Unie. Rozdíl případně zohlední u každé agentury upravený provozní příspěvek na základě procentního podílu, jak je definován v článku 1.

ČLÁNEK 4

Stávající ujednání

Článek 13 protokolu a tato příloha se nevztahují na zvláštní ujednání mezi Švýcarskem a Unií, která zahrnují finanční příspěvky Švýcarska. Agentury, informační systémy a jiné činnosti, na něž se tato ujednání vztahují, jsou tyto:

   Vzájemný informační systém sociální ochrany (MISSOC) podle příslušných smluvních ujednání Švýcarska a Komise se sekretariátem MISSOC.


ČLÁNEK 5

Přechodná opatření

V případě, že dnem vstupu protokolu v platnost není 1. leden, použije se odchylně od článku 2 tento článek.

V prvním roce provádění protokolu se ve vztahu k provoznímu příspěvku splatnému za daný rok, který se vztahuje na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, jak je stanoveno v souladu s článkem 13 protokolu a články 1 až 3 této přílohy, provozní příspěvek sníží na poměrném základě vynásobením částky splatného ročního provozního příspěvku poměrem:

a)    počtu kalendářních dnů ode dne vstupu protokolu v platnost do 31. prosince daného roku a

b)    celkového počtu kalendářních dnů daného roku.



Dodatek

DODATEK O ROZHODČÍM SOUDU

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK I.1

Oblast působnosti

Pokud jedna ze smluvních stran (dále jen „strany“) předloží spor k rozhodčímu řízení v souladu s čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu nebo předloží spor k rozhodčímu řízení v souladu s čl. 14a odst. 2 nebo 4 dohody, použijí se pravidla stanovená v tomto dodatku.


ČLÁNEK I.2

Soudní kancelář a služby sekretariátu

Mezinárodní úřad Stálého rozhodčího soudu v Haagu (dále jen „Mezinárodní úřad“) plní funkce soudní kanceláře a zajišťuje nezbytné služby sekretariátu.

ČLÁNEK I.3

Oznámení a výpočet lhůt

1.    Oznámení, včetně sdělení nebo návrhů, smějí být zasílána jakýmkoli komunikačním prostředkem, který osvědčuje jejich předání nebo umožňuje jejich ověření.

2.    Tato oznámení smějí být zasílána elektronicky pouze v případě, že strana pro tento účel určila nebo schválila adresu.

3.    Tato oznámení se zasílají v případě Švýcarska odboru pro Evropu švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí a v případě Unie právní službě Komise.


4.    Jakákoli lhůta stanovená v tomto dodatku začne běžet ode dne následujícího po příslušné události nebo úkonu. Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadá na nepracovní den orgánů Unie nebo vlády Švýcarska, končí lhůta pro doručení dokumentu první následující pracovní den. Započítávají se dny pracovního klidu, které spadají do daného období.

ČLÁNEK I.4

Oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Strana, která hodlá zahájit rozhodčí řízení (dále jen „žalující strana“), zašle druhé straně (dále jen „žalovaná strana“) a Mezinárodnímu úřadu oznámení o zahájení rozhodčího řízení.

2.    Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem následujícím po dni, kdy je oznámení o jeho zahájení přijato žalovanou stranou.

3.    Oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahuje tyto informace:

a)    požadavek, aby byl spor předložen k rozhodčímu řízení;

b)    jména a kontaktní údaje stran;

c)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalující strany;


d)    právní základ řízení (čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu) a:

i)    v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu otázka, která vedla ke sporu, oficiálně zařazená k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 10 odst. 1 protokolu a

ii)    v případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu rozhodnutí rozhodčího soudu, prováděcí opatření uvedená v čl. 10 odst. 5 protokolu a sporná kompenzační opatření;

iii)    v případech uvedených v čl. 14a odst. 2 a 4 dohody údajné obtíže v souladu s čl. 14a odst. 2 dohody;

e)    určení jakéhokoli pravidla, které je předmětem sporu nebo se k němu vztahuje;

f)    stručný popis sporu a

g)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.

4.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu může oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

5.    Žádné tvrzení o dostatečnosti oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.


ČLÁNEK I.5

Odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Do 60 dnů od obdržení oznámení o zahájení rozhodčího řízení zašle žalovaná strana žalující straně a Mezinárodnímu úřadu odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, která obsahuje tyto informace:

a)    jména a kontaktní údaje stran;

b)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalované strany;

c)    odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 3 písm. d) až f) a

d)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.

2.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu může odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 4 tohoto dodatku a informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    Neposkytnutí odpovědi nebo neúplná či opožděná odpověď žalované strany na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.


4.    Požádá-li žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, aby se rozhodčí soud skládal z pěti rozhodců, určí žalující strana do 30 dnů od obdržení odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení dalšího rozhodce.

ČLÁNEK I.6

Zastoupení a pomoc

1.    Strany jsou před rozhodčím soudem zastoupeny jedním nebo více zástupci. Zástupcům mohou být nápomocni poradci nebo advokáti.

2.    Jakákoli změna zástupců nebo jejich adres se oznámí druhé straně, Mezinárodnímu úřadu a rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat důkazy o pravomocích svěřených zástupcům stran.


KAPITOLA II

SLOŽENÍ ROZHODČÍHO SOUDU

ČLÁNEK II.1

Počet rozhodců

Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců. Požádá-li o to žalující strana ve svém oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, je rozhodčí soud složen z pěti rozhodců.

ČLÁNEK II.2

Jmenování rozhodců

1.    Mají-li být jmenováni tři rozhodci, každá ze stran jmenuje jednoho z nich. Dva rozhodci jmenovaní stranami vyberou třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.

2.    Má-li být jmenováno pět rozhodců, každá ze stran jmenuje dva z nich. Čtyři rozhodci jmenovaní stranami vyberou pátého rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.



3.    Pokud do 30 dnů od jmenování posledního rozhodce jmenovaného stranami nedosáhnou rozhodci dohody o výběru předsedy rozhodčího soudu, jmenuje předsedu generální tajemník Stálého rozhodčího soudu.

4.    Na pomoc při výběru rozhodců, kteří mají tvořit rozhodčí soud, se vytvoří a v případě potřeby aktualizuje orientační seznam osob disponujících kvalifikacemi uvedenými v odstavci 6, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o ochraně zdraví“), Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“) a Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska“). Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje, jmenuje jej generální tajemník Stálého rozhodčího soudu ze seznamu uvedeného v odstavci 4. Není-li takový seznam k dispozici, jmenuje rozhodce losem generální tajemník Stálého rozhodčího soudu z osob, které byly formálně navrženy jednou ze stran nebo oběma stranami pro účely odstavce 4.


6.    Osoby tvořící rozhodčí soud musí být vysoce kvalifikované osoby s vazbami na strany nebo bez nich, u nichž je zaručena nezávislost a neexistence střetu zájmů, jakož i široká škála zkušeností. Musí mít zejména odborné znalosti v oblasti práva a záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, nesmí přijímat pokyny od žádné ze stran a musí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu. Předseda rozhodčího soudu musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů.

ČLÁNEK II.3

Prohlášení rozhodců

1.    Pokud se u určité osoby zvažuje její jmenování rozhodcem, oznámí tato osoba všechny okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti. V době od svého jmenování a v průběhu celého rozhodčího řízení oznamuje rozhodce tyto okolnosti neprodleně stranám a ostatním rozhodcům, pokud tak již neučinil.

2.    Rozhodce může být odvolán, pokud existují okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

3.    Strana smí požádat o odvolání rozhodce, kterého jmenovala, pouze z důvodu, který se dozvěděla až po tomto jmenování.

4.    Pokud rozhodce nejedná nebo pokud nemůže de iure nebo de facto plnit svou úlohu, použije se postup pro odvolání rozhodců stanovený v článku II.4.


ČLÁNEK II.4

Odvolání rozhodců

1.    Strana, která chce odvolat rozhodce, podá žádost o odvolání do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo oznámeno jmenování daného rozhodce, nebo do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o okolnostech uvedených v článku II.3.

2.    Žádost o odvolání se zasílá druhé straně, odvolanému rozhodci, ostatním rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu. Musí v ní být uvedeny důvody žádosti o odvolání.

3.    Pokud byla podána žádost o odvolání, může druhá strana tuto žádost o odvolání přijmout. Daný rozhodce může rovněž odstoupit. Přijetí žádosti o odvolání nebo odstoupení nepředstavuje uznání důvodů žádosti o odvolání.

4.    Pokud do 15 dnů ode dne oznámení žádosti o odvolání druhá strana žádost o odvolání nepřijme nebo pokud daný rozhodce neodstoupí, může strana, která o odvolání žádá, požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby o odvolání rozhodl.

5.    Nedohodnou-li se strany jinak, musí být v rozhodnutí uvedeném v odstavci 4 uvedeny důvody tohoto rozhodnutí.


ČLÁNEK II.5

Nahrazení rozhodce

1.    S výhradou odstavce 2 tohoto článku, je-li během rozhodčího řízení nutné rozhodce nahradit, je náhradník jmenován nebo vybrán v souladu s postupem stanoveným v článku II.2, který se použije na jmenování nebo výběr rozhodce, který má být nahrazen. Tento postup se použije i v případě, že jedna strana nevyužila svého práva jmenovat rozhodce, který má být nahrazen, nebo se tohoto jmenování účastnit.

2.    V případě nahrazení rozhodce se řízení obnoví ve fázi, kdy nahrazený rozhodce přestal vykonávat své funkce, nerozhodne-li rozhodčí soud jinak.

ČLÁNEK II.6

Zproštění odpovědnosti

S výjimkou případů úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti se strany v maximální míře povolené platnými právními předpisy zřeknou jakýchkoli kroků proti rozhodcům za jakékoli jednání nebo opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.


KAPITOLA III

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

ČLÁNEK III.1

Obecná ustanovení

1.    Datem ustavení rozhodčího soudu je den, kdy přijal své jmenování poslední rozhodce.

2.    Rozhodčí soud zajistí, aby se stranám dostalo rovného zacházení a aby každá z nich měla v příslušné fázi řízení dostatečnou možnost uplatnit svá práva a předložit svůj případ. Rozhodčí soud vede řízení tak, aby nedocházelo k průtahům a zbytečným výdajům a aby byl spor mezi stranami vyřešen.

3.    Nerozhodne-li rozhodčí soud po vyslechnutí stran jinak, koná se slyšení.

4.    Zašle-li strana rozhodčímu soudu sdělení, učiní tak prostřednictvím Mezinárodního úřadu a současně zašle kopii druhé straně. Mezinárodní úřad zašle kopii tohoto sdělení každému rozhodci.


ČLÁNEK III.2

Místo konání rozhodčího řízení

Místem konání rozhodčího řízení je Haag. Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může rozhodčí soud zasedat na jakémkoli jiném místě, které považuje za vhodné pro své jednání.

ČLÁNEK III.3

Jazyk

1.    Jazyky řízení jsou francouzština a angličtina.

2.    Rozhodčí soud může nařídit, aby ke všem dokumentům připojeným k žalobnímu nároku nebo k žalobní odpovědi a ke všem dalším dokumentům předloženým v průběhu řízení v původním jazyce byl přiložen překlad do jednoho z jazyků řízení.

ČLÁNEK III.4

Žalobní nárok

1.    Žalující strana zašle svůj žalobní nárok písemně žalované straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalující strana se může rozhodnout, že své oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.4 bude považovat za žalobní nárok, pokud rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.


2.    Žalobní nárok obsahuje tyto informace:

a)    informace uvedené v čl. I.4 odst. 3 písm. b) až f);

b)    popis skutečností předložených na podporu žalobního nároku a

c)    právní argumenty předložené na podporu žalobního nároku.

3.    K žalobnímu nároku musí být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalující stranou nebo by na ně měl žalobní nárok odkazovat. V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu musí žalobní nárok obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

ČLÁNEK III.5

Žalobní odpověď

1.    Žalovaná strana zašle svou žalobní odpověď písemně žalující straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalovaná strana se může rozhodnout, že odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.5 bude považovat za žalobní odpověď, pokud odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.


2.    Žalobní odpověď musí odpovídat na body žalobního nároku uvedené v souladu s čl. III.4 odst. 2 písm. a) až c) tohoto dodatku. Musí k ní být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalovanou stranou nebo by na ně měla žalobní odpověď odkazovat. V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu musí žalobní odpověď obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    V žalobní odpovědi nebo v pozdější fázi rozhodčího řízení, pokud rozhodčí soud rozhodne, že prodlení je odůvodněno okolnostmi, může žalovaná strana podat protinávrh za předpokladu, že je k tomu rozhodčí soud příslušný.

4.    Na protinávrh se použije čl. III.4 odst. 2 a 3.

ČLÁNEK III.6

Příslušnost pro rozhodčí řízení

1.    Rozhodčí soud rozhodne o své příslušnosti na základě čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu či na základě čl. 14a odst. 2 nebo 4 dohody.

2.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu má rozhodčí soud mandát ke zkoumání otázky, která vedla ke sporu, oficiálně zařazené k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 10 odst. 1 protokolu.


3.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu má rozhodčí soud, který projednával hlavní věc, mandát ke zkoumání přiměřenosti sporných kompenzačních opatření, včetně případů, kdy tato opatření byla zcela nebo zčásti přijata v jiné dvoustranné dohodě v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

4.    V případech uvedených v čl. 14a odst. 2 a 4 dohody má rozhodčí soud mandát k přezkoumání toho, že údajné obtíže jsou prokázány a jsou způsobeny uplatňováním dohody.

5.    Předběžná námitka nepříslušnosti rozhodčího soudu musí být podána nejpozději v žalobní odpovědi nebo – v případě protinávrhu – v replice. Skutečnost, že strana jmenovala rozhodce nebo se účastnila jeho jmenování, ji nezbavuje práva vznést takovou předběžnou námitku. Předběžná námitka ohledně toho, že by spor překročil pravomoci rozhodčího soudu, se podá, jakmile je během rozhodčího řízení vznesena otázka, která údajně překračuje jeho pravomoci. Rozhodčí soud může v každém případě přijmout předběžnou námitku podanou po uplynutí stanovené lhůty, pokud se domnívá, že k prodlení došlo z oprávněného důvodu.

6.    Rozhodčí soud může o předběžné námitce uvedené v odstavci 4 rozhodnout tak, že ji bude považovat za předběžnou otázku, nebo prostřednictvím rozhodnutí ve věci samé.


ČLÁNEK III.7

Jiná písemná podání

Rozhodčí soud po konzultaci se stranami rozhodne o jiných písemných podáních kromě žalobního nároku a žalobní odpovědi, které strany musí nebo mohou předložit, a stanoví lhůtu pro jejich předložení.

ČLÁNEK III.8

Lhůty

1.    Lhůty stanovené rozhodčím soudem pro předání písemných dokumentů, včetně žalobního nároku a žalobní odpovědi, nepřekročí 90 dnů, nedohodnou-li se strany jinak.

2.    Rozhodčí soud přijme konečné rozhodnutí do 12 měsíců ode dne svého ustavení. Ve výjimečných případech spojených se zvláštními obtížemi může rozhodčí soud tuto lhůtu prodloužit až o další tři měsíce.

3.    Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se zkrátí na polovinu:

a)    na žádost žalující nebo žalované strany, pokud rozhodčí soud do 30 dnů od této žádosti po vyslechnutí druhé strany rozhodne, že se jedná o naléhavý případ, nebo

b)    pokud se na tom strany dohodly.


4.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu přijme rozhodčí soud své konečné rozhodnutí do šesti měsíců od data, kdy byla oznámena kompenzační opatření v souladu s čl. 11 odst. 1 protokolu.

5.    V případech uvedených v čl. 14a odst. 2 a 4 dohody vydá rozhodčí soud konečné rozhodnutí do 6 měsíců ode dne svého ustavení.

ČLÁNEK III.9

Předložení věcí Soudnímu dvoru Evropské unie

1.    Při uplatnění článku 7 a čl. 10 odst. 3 protokolu předloží rozhodčí soud věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.    Rozhodčí soud může předložit věc Soudnímu dvůr Evropské unie kdykoli v průběhu řízení za předpokladu, že je schopen dostatečně přesně vymezit právní a skutkový rámec věci a právní otázky, které vyvolává.

Řízení před rozhodčím soudem se přeruší do doby, než Soudní dvůr Evropské unie vydá rozhodnutí.

3.    Kterákoli ze stran může zaslat rozhodčímu soudu odůvodněnou žádost, aby věc předložil Soudnímu dvoru Evropské unie. Rozhodčí soud takovou žádost zamítne, pokud se domnívá, že podmínky pro předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie uvedené v odstavci 1 nejsou splněny. Zamítne-li rozhodčí soud žádost strany o předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie, své rozhodnutí odůvodní v rozhodnutí ve věci samé.


4.    Rozhodčí soud předloží věc Soudnímu dvoru Evropské unie prostřednictvím oznámení. Oznámení obsahuje alespoň tyto informace:

a)    stručný popis sporu;

b)    dotčený právní akt (akty) Unie a/nebo dotčená ustanovení dané dohody a

c)    pojem práva Unie, který má být vykládán v souladu s čl. 7 odst. 2 protokolu.

Rozhodčí soud oznámí předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie stranám.

5.    Soudní dvůr Evropské unie použije obdobně vnitřní jednací řád použitelný pro výkon své pravomoci rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu Smluv a aktů přijatých orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

6.    Zástupci a advokáti oprávnění zastupovat strany před rozhodčím soudem podle článků I.4, I.5, III.4 a III.5 jsou oprávněni zastupovat strany před Soudním dvorem Evropské unie.


ČLÁNEK III.10

Předběžná opatření

1.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu může kterákoli ze stran v kterékoli fázi rozhodčího řízení požádat o předběžná opatření spočívající v pozastavení kompenzačních opatření.

2.    Žádost podle odstavce 1 tohoto článku musí označovat předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Musí obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.

3.    Strana, která žádá o předběžná opatření, zašle svou žádost písemně druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu. Rozhodčí soud stanoví krátkou lhůtu, v níž může druhá strana předložit písemná nebo ústní vyjádření.

4.    Rozhodčí soud do jednoho měsíce od podání žádosti uvedené v odstavci 1 rozhodne o pozastavení sporných kompenzačních opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)    rozhodčí soud je prima facie přesvědčen o opodstatněnosti věci předložené stranou, která ve své žádosti žádá o předběžná opatření;

b)    rozhodčí soud se domnívá, že až do konečného rozhodnutí by strana žádající o předběžná opatření utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu, pokud by nedošlo k pozastavení kompenzačních opatření, a


c)    újma způsobená straně žádající o předběžná opatření okamžitým uplatněním sporných kompenzačních opatření převažuje nad zájmem na okamžitém a účinném uplatňování daných opatření.

5.    Přerušení řízení podle čl. III.9 odst. 2 druhého pododstavce se nepoužije na řízení podle tohoto článku.

6.    Rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem podle odstavce 4 má pouze prozatímní účinek a není jím dotčeno rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé.

7.    Nestanoví-li rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem v souladu s odstavcem 4 tohoto článku dřívější datum pro ukončení pozastavení, pozastavení končí přijetím konečného rozhodnutí podle čl. 11 odst. 2 protokolu.

8.    Aby se předešlo pochybnostem, pro účely tohoto článku se rozumí, že rozhodčí soud při zvažování příslušných zájmů strany žádající o předběžná opatření a druhé strany zohlední zájmy fyzických osob a hospodářských subjektů stran, avšak toto zohlednění nesmí vést k přiznání reprezentativnosti těchto fyzických osob nebo hospodářských subjektů před rozhodčím soudem.

ČLÁNEK III.11

Důkazní prostředky

1.    Každá strana předloží důkazy o skutečnostech, které jsou základem jejího nároku nebo její obhajoby.


2.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat strany o relevantní informace, které považuje za nezbytné a vhodné. Rozhodčí soud stanoví stranám lhůtu pro odpověď na jeho žádost.

3.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat jakýkoli zdroj o jakékoli informace, které považuje za vhodné. Rozhodčí soud si může rovněž vyžádat stanovisko odborníků, považuje-li to za vhodné, a v příslušných případech s výhradou jakýchkoli podmínek dohodnutých stranami.

4.    Všechny informace získané rozhodčím soudem podle tohoto článku se poskytnou stranám a strany mohou rozhodčímu soudu předložit k těmto informacím připomínky.

5.    Rozhodčí soud poté, co si vyžádal stanovisko druhé strany, přijme vhodná opatření k řešení veškerých otázek vznesených jednou ze stran, které se týkají ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

6.    Rozhodčí soud rozhodne o přípustnosti, relevantnosti a síle předložených důkazů.

ČLÁNEK III.12

Slyšení

1.    Pokud se musí konat slyšení, rozhodčí soud po konzultaci se stranami oznámí stranám s dostatečným předstihem datum, čas a místo slyšení.


2.    Slyšení je veřejné, nerozhodne-li rozhodčí soud z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.

3.    O každém slyšení vypracuje a podepíše předseda rozhodčího soudu protokol. Pouze tyto protokoly jsou závazné.

4.    Rozhodčí soud může rozhodnout o tom, že se slyšení bude konat virtuálně, v souladu s praxí Mezinárodního úřadu. Strany musí být o této praxi včas informovány. V takových případech se použije obdobně odstavec 1 a odstavec 3.

ČLÁNEK III.13

Absence konání

1.    Pokud žalující strana ve lhůtě stanovené tímto dodatkem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svůj žalobní nárok, nařídí rozhodčí soud ukončení rozhodčího řízení, pokud neexistují nevyřešené otázky, u nichž může být rozhodnutí nezbytné, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

Pokud žalovaná strana ve lhůtě stanovené tímto dodatkem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svou odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo svou žalobní odpověď, nařídí rozhodčí soud pokračování v řízení, aniž by toto nepředložení samo o sobě považoval za přijetí tvrzení žalující strany.

Druhý pododstavec se použije i v případě, že žalující strana nepředloží repliku na protinávrh.


2.    Pokud se strana řádně svolaná v souladu s čl. III.12 odst. 1 nedostaví ke slyšení a nedoloží dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud v rozhodčím řízení pokračovat.

3.    Pokud strana, která byla rozhodčím soudem řádně vyzvána k předložení dalších důkazů, tak neučiní ve stanovených lhůtách, aniž by prokázala dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud rozhodnout na základě důkazů, které má k dispozici.

ČLÁNEK III.14

Ukončení řízení

1.    Je-li prokázáno, že strany měly přiměřeně možnost předložit své argumenty, může rozhodčí soud prohlásit řízení za ukončené.

2.    Rozhodčí soud může, považuje-li to za nezbytné vzhledem k výjimečným okolnostem, rozhodnout z vlastního podnětu nebo na žádost strany o opětovném zahájení řízení kdykoli před přijetím rozhodnutí.


KAPITOLA IV

ROZHODNUTÍ

ČLÁNEK IV.1

Rozhodnutí

Rozhodčí soud usiluje o přijetí rozhodnutí na základě konsensu. Ukáže-li se však, že není možné přijmout rozhodnutí na základě konsensu, je rozhodnutí rozhodčího soudu přijato většinou rozhodců.

ČLÁNEK IV.2

Podoba a účinek rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Rozhodčí soud může v různých okamžicích přijímat samostatná rozhodnutí o různých otázkách.

2.    Veškerá rozhodnutí se vydávají v písemné podobě a uvádějí důvody, o které se opírají. Jsou pro strany konečná a závazná.

3.    Rozhodnutí rozhodčího soudu musí být podepsáno rozhodci, musí obsahovat datum jeho přijetí a místo konání rozhodčího řízení. Kopii rozhodnutí podepsaného rozhodci zašle stranám Mezinárodní úřad.


4.    Mezinárodní úřad rozhodnutí rozhodčího soudu zveřejní.

Při zveřejňování rozhodnutí rozhodčího soudu Mezinárodní úřad dodržuje příslušná pravidla týkající se ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

Pravidla uvedená v druhém pododstavci jsou totožná pro všechny dvoustranné dohody v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tato pravidla přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Strany musí splnit požadavky všech rozhodnutí rozhodčího soudu neprodleně.

6.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu a po obdržení stanoviska stran stanoví rozhodčí soud v rozhodnutí ve věci samé přiměřenou lhůtu pro splnění požadavků svého rozhodnutí v souladu s čl. 10 odst. 5 protokolu s přihlédnutím k vnitřním postupům stran.

ČLÁNEK IV.3

Rozhodné právo, pravidla výkladu, mediátor

1.    Rozhodným právem je dohoda, právní akty Unie, na něž se v ní odkazuje, jakož i jakékoli jiné pravidlo mezinárodního práva relevantní pro uplatňování uvedených nástrojů.


2.    Rozhodčí soud rozhoduje v souladu s pravidly výkladu uvedenými v článku 7 protokolu.

3.    Předchozí rozhodnutí přijatá orgánem pro řešení sporů, pokud jde o přiměřenost kompenzačních opatření podle jiné dvoustranné dohody z těch, která jsou uvedena v čl. 11 odst. 1 protokolu, jsou pro rozhodčí soud závazná.

4.    Rozhodčí soud nesmí rozhodovat jako mediátor nebo ex aequo et bono.

ČLÁNEK IV.4

Vzájemně dohodnuté řešení nebo jiné důvody pro ukončení řízení

1.    Strany se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na řešení svého sporu. Každé takové řešení sdělí společně rozhodčímu soudu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na uvedený požadavek a rozhodčí řízení se pozastaví. Rozhodčí řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

2.    Pokud žalující strana v průběhu řízení písemně informuje rozhodčí soud o tom, že si nepřeje pokračovat v řízení, a pokud žalovaná strana ke dni, kdy toto sdělení rozhodčí soud obdržel, dosud neučinila žádné kroky v řízení, vydá rozhodčí soud oficiální usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud rozhodne o nákladech, které nese žalující strana, odůvodňuje-li to chování této strany.


3.    Dojde-li rozhodčí soud před přijetím rozhodnutí rozhodčího soudu k závěru, že pokračování v řízení se stalo bezpředmětným nebo nemožným z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, informuje rozhodčí soud strany o svém záměru vydat usnesení, kterým se řízení ukončí.

První pododstavec se nepoužije, pokud existují nevyřešené otázky, o nichž může být nezbytné rozhodnout, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

4.    Rozhodčí soud zašle stranám kopii usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo kopii rozhodnutí přijatého dohodou stran, podepsaných rozhodci. Ustanovení čl. IV.2 odst. 2 až 5 se použijí na rozhodčí rozhodnutí přijatá dohodou stran.

ČLÁNEK IV.5

Oprava rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí rozhodčího soudu může strana oznámením druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu požádat rozhodčí soud, aby ve znění rozhodnutí rozhodčího soudu opravil jakékoli chyby ve výpočtu, administrativní či typografické chyby nebo chyby či opomenutí podobné povahy. Pokud rozhodčí soud považuje žádost za oprávněnou, provede opravu do 45 dnů od obdržení žádosti. Žádost nemá odkladný účinek na lhůtu stanovenou v čl. IV.2 odst. 6.


2.    Rozhodčí soud může do 30 dnů od sdělení svého rozhodnutí provést z vlastního podnětu opravy uvedené v odstavci 1.

3.    Opravy uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádějí písemně a tvoří nedílnou součást rozhodnutí. Použije se čl. IV.2 odst. 2 až 5.

ČLÁNEK IV.6

Poplatky rozhodců

1.    Poplatky uvedené v článku IV.7 musí být přiměřené s přihlédnutím ke složitosti případu, době, kterou rozhodci na případu strávili, a ke všem dalším relevantním okolnostem.

2.    Vytvoří se a v případě potřeby aktualizuje seznam denních náhrad a maximálního a minimálního počtu hodin, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

ČLÁNEK IV.7

Náklady

1.    Každá strana nese své vlastní náklady a polovinu nákladů rozhodčího soudu.


2.    Rozhodčí soud stanoví své náklady ve svém rozhodnutí ve věci samé. Tyto náklady zahrnují pouze:

a)    poplatky rozhodců, které se uvedou zvlášť pro každého rozhodce a stanoví je sám rozhodčí soud v souladu s článkem IV.6;

b)    cestovní a další výdaje rozhodců a

c)    poplatky a výdaje Mezinárodního úřadu.

3.    Náklady uvedené v odstavci 2 musí být přiměřené s ohledem na spornou částku, složitost sporu, dobu, kterou na případu rozhodci a veškeří odborníci jmenovaní rozhodčím soudem strávili, a veškeré další relevantní okolnosti.

ČLÁNEK IV.8

Složení zálohy na náklady

1.    Na začátku rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany, aby složily stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v čl. IV.7 odst. 2.

2.    V průběhu rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany o dodatečné zálohy kromě záloh uvedených v odstavci 1.


Veškeré částky uložené stranami podle tohoto článku se uhradí Mezinárodnímu úřadu a jsou vyplaceny k pokrytí skutečně vynaložených nákladů, zejména včetně poplatků zaplacených rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK V.1

Změny

Smíšený výbor může rozhodnutím přijmout změny tohoto dodatku.

________________

(1)    Nařízení (EU) č. 492/2011 (Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1) ve znění podle přílohy I.
(2)    Nařízení (EU) 2016/589 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1) ve znění podle přílohy I.
(3)    Směrnice 96/71/ES (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1) ve znění podle přílohy I v době vstupu pozměňovacího protokolu v platnost.
(4)    Směrnice 2014/67/EU (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11) ve znění podle přílohy I v době vstupu pozměňovacího protokolu v platnost.
(5)    Směrnice 2004/38/ES (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77) ve znění podle přílohy I.
(6)    Směrnice ve znění podle přílohy I.
(7)    Směrnice ve znění podle přílohy I.
(8)    Směrnice ve znění podle přílohy I.
(9)    Směrnice ve znění podle přílohy I.
(10)    Nařízení ve znění podle přílohy I.
(11)    Nařízení ve znění podle přílohy I.
(12)    Směrnice ve znění podle přílohy I.
(13)    Směrnice ve znění podle přílohy I.
(14)    Směrnice ve znění podle přílohy I.
(15)    Směrnice ve znění podle přílohy I.
(16)    Rozhodnutí Komise 2000/518/ES ze dne 26. července 2000 na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů ve Švýcarsku (Úř. věst. L 215, 25.8.2000, s. 1), včetně veškerých následných změn.
(17)    Rozhodnutí Komise 2000/518/ES ze dne 26. července 2000 na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů ve Švýcarsku, včetně veškerých následných změn.
(18)    Rozhodnutí Smíšeného výboru č. 1/2012 zřízeného podle Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob ze dne 31. března 2012, kterým se nahrazuje příloha II této dohody o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 103, 13.4.2012, s. 51).
(19)    Rozhodnutí Smíšeného výboru č. 1/2012 zřízeného podle Dohody mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na straně jedné a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob ze dne 31. března 2012, kterým se nahrazuje příloha II této dohody o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 103, 13.4.2012, s. 51).
(20)    V současnosti 12 měsíců.
(21)    Vrácené příspěvky za pracovníky, kteří uplatní svůj nárok na dávku v nezaměstnanosti ve Švýcarsku poté, co platili příspěvky po dobu nejméně 12 měsíců – během několika období pobytu – v průběhu dvou let.
(22)    Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.
(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1, ve znění opravy v Úř. věst. L 200, 7.6.2004, s. 1).
(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).
(25)    Program odborné přípravy ze dne 1. ledna 2015 byl akreditován dne 31. srpna 2018. Držitelé odpovídající specializace vydané před datem akreditace obdrží nový doklad o dosažené kvalifikaci specializovaného lékaře bez jakýchkoli dalších požadavků s aktuálním datem vydání.
(26)    Program odborné přípravy ze dne 1. ledna 2015 byl akreditován dne 31. srpna 2018. Držitelé odpovídající specializace vydané před datem akreditace obdrží nový doklad o dosažené kvalifikaci specializovaného lékaře bez jakýchkoli dalších požadavků s aktuálním datem vydání.
(27)    Rozhodnutí Komise ze dne 26. července 2000 na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů ve Švýcarsku, včetně veškerých následných změn.
(28)    Směrnice 2004/38/ES (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77) ve znění podle přílohy I dohody.
Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


Pozměňovací protokol
k Dohodě

o letecké dopravě

mezi Evropským společenstvím

a Švýcarskou konfederací

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „smluvní strany“,

S OHLEDEM na Dohodu o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999, která vstoupila v platnost dne 1. června 2002 (dále jen „dohoda“);

UZNÁVAJÍCE zásadní význam civilního letectví při vytváření propojení pro cestující, zboží a leteckou poštu;

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany se dohodly na rozsáhlém dvoustranném balíčku, včetně institucionálního protokolu k této dohodě, s cílem stabilizovat a rozvíjet vzájemné vztahy v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní;

ZNOVU POTVRZUJÍCE v souvislosti s rozsáhlým dvoustranným balíčkem mezi smluvními stranami společný závazek smluvních stran k bezpečnému, chráněnému, konkurenceschopnému, udržitelnému a inovativnímu civilnímu letectví,

SE DOHODLY TAKTO:



ČLÁNEK 1

Změny dohody

1.    Dohoda se mění takto:

a)    v článku 2 se zrušují slova „jak je uvedeno v příloze této dohody“;

b)    v článku 15 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.    Provozní práva mezi místy ve Švýcarsku a mezi místy v členských státech Unie se udělují od prvního období letového řádu po vstupu v platnost Pozměňovacího protokolu k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací.“;

c)    v článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.    Prováděcí opatření podle tohoto článku musí být uskutečňována v souladu s článkem 19.“;

d)    článek 21 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 21

1.    Zřizuje se smíšený výbor.

Smíšený výbor se skládá ze zástupců smluvních stran.



2.    Smíšenému výboru spolupředsedají zástupce Unie a zástupce Švýcarska.

3.    Smíšený výbor:

a)    zajišťuje řádné fungování a účinnou správu a uplatňování této dohody;

b)    poskytuje fórum pro vzájemné konzultace a průběžnou výměnu informací mezi smluvními stranami, zejména s cílem nalézt řešení jakýchkoli obtíží s výkladem nebo uplatňováním dohody nebo právního aktu Unie, na který se v dohodě odkazuje v souladu s článkem 10 institucionálního protokolu k této dohodě;

c)    vydává doporučení smluvním stranám v záležitostech týkajících se této dohody;

d)    přijímá rozhodnutí, je-li tak stanoveno v této dohodě a

e)    vykonává jakoukoli jinou pravomoc, kterou mu uděluje tato dohoda.

4.    V případě změny článků 1 až 6, 10 až 15, 17 nebo 18 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „protokol (č. 7)“), smíšený výbor odpovídajícím způsobem změní přílohu A přílohy.



5.    Smíšený výbor jedná na základě jednomyslnosti.

Rozhodnutí jsou pro smluvní strany závazná a smluvní strany přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich provedení.

6.    Smíšený výbor zasedá nejméně jednou ročně, střídavě v Bruselu a Bernu, pokud spolupředsedové nerozhodnou jinak. Sejde se rovněž na žádost kterékoli ze smluvních stran. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že zasedání smíšeného výboru se uskuteční prostřednictvím videokonference nebo telekonference.

7.    Smíšený výbor přijme svůj jednací řád a podle potřeby jej aktualizuje.

8.    Smíšený výbor může rozhodnout o vytvoření jakékoli pracovní skupiny nebo skupiny odborníků, která mu může být nápomocna při plnění jeho povinností.“;

e)    vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 28a

1.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby strana zpřístupnila utajované informace, s výjimkou případů, kdy je to stanoveno v právním aktu Unie začleněném do přílohy této dohody.

2.    Na nakládání s utajovanými informacemi nebo materiály poskytovanými smluvními stranami nebo vyměňovanými mezi smluvními stranami podle této dohody a na jejich ochranu se vztahuje Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací uzavřená v Bruselu dne 28. dubna 2008 a veškerá bezpečnostní ujednání, kterými se uvedená dohoda provádí.



3.    Smíšený výbor přijme prostřednictvím rozhodnutí pokyny pro nakládání s citlivými neutajovanými informacemi, které si smluvní strany mezi sebou vyměňují, za účelem zajištění jejich ochrany.“;

f)    článek 34 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 34

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Švýcarska.“

2.    Příloha dohody se mění takto:

a)    text pod nadpisem „PŘÍLOHA“ a nad nadpisem „1. Liberalizace letectví a ostatní předpisy v odvětví civilního letectví“ se nahrazuje tímto:

„ODDÍL A

   Není-li v technických úpravách uvedeno jinak, považují se práva a povinnosti stanovené pro členské státy Unie v právních aktech Unie začleněných do této přílohy za práva a povinnosti stanovené pro Švýcarsko. To platí při plném respektování institucionálního protokolu k této dohodě.



   Aniž je dotčen článek 15 této dohody, „leteckým dopravcem Společenství“ uvedeným v právních aktech Unie začleněných do této přílohy se rozumí též letecký dopravce, který je držitelem licence a má svou hlavní provozovnu a případně sídlo podniku ve Švýcarsku v souladu s nařízením (ES) č. 1008/2008. Jakýkoli odkaz na nařízení Rady (EHS) č. 2407/92 se považuje za odkaz na nařízení (ES) č. 1008/2008.

   Odkazy v právních aktech Unie začleněných do této přílohy na články 81 a 82 Smlouvy nebo na články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU se považují za odkazy na články 8 a 9 této dohody.

ODDÍL B“;

b)    v oddíle 2 (Pravidla hospodářské soutěže) se v položce týkající se nařízení Rady (ES) č. 139/2004 úvodní slova „S ohledem na čl. 4 odst. 5 nařízení o spojování platí mezi Evropským společenstvím a Švýcarskem toto:“ nahrazují slovy „S ohledem na čl. 4 odst. 5 nařízení o spojování platí toto:“;

c)    v oddíle 3 (Bezpečnost letectví) se položka týkající se nařízení (EU) 2018/1139 mění takto:

i)    zrušuje se tento pododstavec:

„Bez ohledu na horizontální úpravu stanovenou v druhé odrážce přílohy Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě se odkazy na „členské státy“ v ustanoveních nařízení (EU) č. 182/2011 zmíněných v článku 127 nařízení (EU) 2018/1139 nevztahují na Švýcarsko.“;



ii)    písmeno c) se nahrazuje tímto:

„c)    V článku 96 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Švýcarsko uděluje agentuře a jejím zaměstnancům v rámci jejich služebních povinností pro agenturu výsady a imunity stanovené v příloze A, které jsou založeny na článcích 1 až 6, 10 až 15, 17 a 18 protokolu (č. 7). Odkazy na příslušné články uvedeného protokolu jsou pro informaci uvedeny v závorkách.“;

d)    v oddíle 3 (Bezpečnost letectví) se v položce týkající se nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/945 v prvním pododstavci slova „druhá odrážka přílohy“ nahrazují slovy „první odrážka oddílu A přílohy“;

e)    v oddíle 3 (Bezpečnost letectví) se v položce týkající se prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/947 v prvním pododstavci slova „druhá odrážka přílohy“ nahrazují slovy „první odrážka oddílu A přílohy“;

f)    v oddíle 5 (Uspořádání letového provozu) se v položce týkající se nařízení (ES) č. 549/2004 zrušuje tento pododstavec:

„Bez ohledu na horizontální úpravu stanovenou v druhé odrážce přílohy Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o letecké dopravě se odkazy na „členské státy“ uvedené v článku 5 nařízení (ES) č. 549/2004 nebo v ustanoveních rozhodnutí 1999/468/ES zmíněných v daném ustanovení nevztahují na Švýcarsko.“;



g)    v oddíle 9 (Přílohy) se bod A nahrazuje tímto:

„A:    Výsady a imunity“;

h)    příloha A přílohy a dodatek k příloze A se nahrazují zněním uvedeným v dodatku k tomuto protokolu.

ČLÁNEK 2

Vstup v platnost

1.    Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.

2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;



d)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

f)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

i)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

j)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;



m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

Dodatek

„PŘÍLOHA A

Výsady a imunity

ČLÁNEK 1

(odpovídající článku 1 protokolu (č. 7))

Prostory a budovy agentury jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnění. Majetek a pohledávky agentury se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora Evropské unie.

ČLÁNEK 2

(odpovídající článku 2 protokolu (č. 7))

Archivy agentury jsou nedotknutelné.



ČLÁNEK 3

(odpovídající článkům 3 a 4 protokolu (č. 7))

1.    Agentura, její pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.

2.    Na zboží a služby určené pro úřední potřebu agentury a vyvážené ze Švýcarska nebo poskytované agentuře ve Švýcarsku se neuplatňují žádná nepřímá cla ani daně.

3.    Osvobození od DPH je přiznáno, pokud skutečná kupní cena zboží a služeb uvedených na faktuře nebo v příslušném dokladu činí nejméně sto švýcarských franků (včetně daně). Agentura je osvobozena od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro její úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou ve Švýcarsku zcizeny úplatně ani bezúplatně, jinak než za podmínek schválených vládou Švýcarska.

4.    Osvobození od DPH, spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou prominutí daně po předložení příslušných švýcarských formulářů dodavateli zboží či poskytovateli služeb.

5.    Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.



ČLÁNEK 4

(odpovídající článku 5 protokolu (č. 7))

Agentura požívá pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů ve Švýcarsku stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.

Úřední korespondence a jiná úřední komunikace agentury nepodléhá cenzuře.

ČLÁNEK 5

(odpovídající článku 6 protokolu (č. 7))

Průkazy Unie vydávané členům a zaměstnancům agentury se uznávají za platné cestovní doklady na území Švýcarska. Tyto průkazy jsou vydávány úředníkům a jiným zaměstnancům za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem Unie (nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385), včetně veškerých následných změn).



ČLÁNEK 6

(odpovídající článku 10 protokolu (č. 7))

Zástupci členských států Unie, kteří se účastní činnosti agentury, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání ve Švýcarsku nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.

ČLÁNEK 7

(odpovídající článku 11 protokolu (č. 7))

Na území Švýcarska úředníci a jiní zaměstnanci agentury bez ohledu na svou státní příslušnost:

a)    jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, s výhradou použití ustanovení smluv jednak o pravidlech určujících odpovědnost úředníků a jiných zaměstnanců vůči Unii a jednak o příslušnosti Soudního dvora Evropské unie rozhodovat spory mezi Unií a jejich úředníky a jinými zaměstnanci. Této imunity požívají i po ukončení své funkce;

b)    nepodléhají oni ani jejich manželé či manželky a jimi vyživovaní rodinní příslušníci předpisům omezujícím přistěhovalectví a určujícím náležitosti přihlašování cizinců;



c)    požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací;

d)    požívají práva bezcelně dovážet bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby v souvislosti s prvním nástupem do funkce ve Švýcarsku a práva bezcelně zpětně vyvézt bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby při ukončení výkonu funkce v dané zemi, v obou případech s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou Švýcarska;

e)    požívají práva bezcelně dovézt automobil pro svou osobní potřebu, který získali v zemi svého posledního pobytu nebo v zemi, jejímiž jsou státními příslušníky, za podmínek daného vnitřního trhu, a bezcelně zpětně vyvézt automobil, s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou Švýcarska.

ČLÁNEK 8

(odpovídající článku 12 protokolu (č. 7))

Platy, mzdy a služební požitky, které poskytuje agentura svým úředníkům a jiným zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch agentury, jejíž podmínky a způsob vybírání stanoví právo Unie.

Úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od švýcarských federálních, kantonálních a obecních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje agentura.



ČLÁNEK 9

(odpovídající článku 13 protokolu (č. 7))

S úředníky a jinými zaměstnanci agentury, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách agentury zřizují bydliště na území Švýcarska, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi Švýcarskem a členskými státy Unie, zacházeno jak ve Švýcarsku, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členským státem Unie. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto článku a v jejich péči.

Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v prvním pododstavci, který se nachází ve Švýcarsku, je osvobozen od dědické daně ve Švýcarsku; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Při použití ustanovení tohoto článku se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.



ČLÁNEK 10

(odpovídající článku 14 protokolu (č. 7))

Právo Unie stanoví systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie.

Úředníci a jiní zaměstnanci agentury tedy nejsou povinni účastnit se švýcarského systému sociálního pojištění, pokud se na ně již vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie. Na rodinné příslušníky zaměstnanců agentury, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, se vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie, pokud nejsou zaměstnáni jiným zaměstnavatelem než agenturou a pokud nepobírají dávky sociálního zabezpečení od členského státu Unie nebo Švýcarska.

ČLÁNEK 11

(odpovídající článku 15 protokolu (č. 7))

Právo Unie stanoví kategorie úředníků a jiných zaměstnanců agentury, na které se použijí všechna nebo některá ustanovení článků 7, 8 a 9.

Jména, funkce a adresy úředníků a jiných zaměstnanců zařazených do jednotlivých kategorií jsou pravidelně sdělovány Švýcarsku.



ČLÁNEK 12

(odpovídající článku 17 protokolu (č. 7))

Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány úředníkům a jiným zaměstnancům agentury výhradně v zájmu agentury.

Agentura je povinna zbavit úředníka nebo jiného zaměstnance imunity ve všech případech, kdy podle jejího názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy agentury.

ČLÁNEK 13

(odpovídající článku 18 protokolu (č. 7))

Při uplatňování této přílohy A jedná agentura ve vzájemné shodě s odpovědnými úřady Švýcarska nebo příslušných členských států Unie.“

________________

INSTITUCIONÁLNÍ PROTOKOL
K DOHODĚ

O LETECKÉ DOPRAVĚ MEZI

EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „smluvní strany“,

VZHLEDEM K TOMU, že Unie a Švýcarsko jsou vázány četnými dvoustrannými dohodami v různých oblastech, které stanoví zvláštní práva a povinnosti, jež jsou v některých ohledech podobné právům a povinnostem stanoveným v Unii;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že účelem těchto dvoustranných dohod je zvýšit konkurenceschopnost Evropy a vytvořit užší hospodářské vazby mezi smluvními stranami založené na rovnosti, reciprocitě a obecné rovnováze jejich výhod, práv a povinností;

ROZHODNUTY posílit a prohloubit účast Švýcarska na vnitřním trhu Unie na základě stejných pravidel, jaká platí pro vnitřní trh, při zachování jeho nezávislosti a nezávislosti jeho orgánů, a pokud jde o Švýcarsko, dodržování zásad vyplývajících z přímé demokracie, federalismu a odvětvové povahy jeho účasti na vnitřním trhu;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE, že je zachována pravomoc švýcarského Spolkového soudu a všech ostatních švýcarských soudů, jakož i soudů členských států a Soudního dvora Evropské unie vykládat dohodu v jednotlivých případech;



VĚDOMY SI zajištění jednotnosti v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a to jak současných, tak budoucích,

SE DOHODLY TAKTO:



KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Cíle

1.    Cílem tohoto protokolu je zaručit smluvním stranám a hospodářským subjektům a jednotlivcům větší právní jistotu, rovné zacházení a rovné podmínky v oblasti související s vnitřním trhem, jež spadá do oblasti působnosti Dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací uzavřené v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda“).

2.    Za tímto účelem poskytuje tento protokol nová institucionální řešení, která usnadní trvalé a vyvážené posilování hospodářských vztahů mezi smluvními stranami. S ohledem na zásady mezinárodního práva stanoví tento protokol zejména institucionální řešení dohody, jež jsou společná pro dvoustranné dohody, které byly nebo mají být uzavřeny v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, aniž by se měnila oblast působnosti nebo cíle dohody, zejména:

a)    postup pro sladění dohody s právními akty Unie, které se dohody týkají;

b)    jednotný výklad a uplatňování dohody a právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje;



c)    dohled nad uplatňováním dohody a uplatňování dohody a

d)    řešení sporů v rámci dohody.

ČLÁNEK 2

Vztah k dohodě

1.    Tento protokol a jeho příloha a dodatek tvoří nedílnou součást dohody.

2.    Ustanovení dohody zrušená tímto protokolem jsou uvedena níže:

a)    čl. 1 odst. 2;

b)    článek 17;

c)    čl. 18 odst. 1;

d)    článek 22;

e)    článek 23;

f)    článek 29;

g)    čl. 30 odst. 2;



h)    článek 31 a

i)    čl. 35 odst. 2.

3.    Odkazy na „Evropské společenství“ nebo „Společenství“ v dohodě se považují za odkazy na Unii.

ČLÁNEK 3

Dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní

1.    Stávající a budoucí dvoustranné dohody mezi Unií a Švýcarskem v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, se považují za soudržný celek, který zajišťuje rovnováhu mezi právy a povinnostmi mezi Unií a Švýcarskem.

2.    Dohoda představuje dvoustrannou dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní.



KAPITOLA 2

SLADĚNÍ DOHODY S PRÁVNÍMI AKTY UNIE

ČLÁNEK 4

Účast na vypracovávání právních aktů Unie („tvorba rozhodnutí“)

1.    Při vypracovávání návrhu právního aktu Unie v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, o tom Evropská komise (dále jen „Komise“) informuje Švýcarsko a neformální cestou konzultuje odborníky Švýcarska stejně, jako žádá o stanoviska odborníků z členských států Unie pro vypracování svých návrhů.

Na žádost kterékoli smluvní strany se uskuteční předběžná výměna názorů ve smíšeném výboru.

Smluvní strany se na žádost kterékoli z nich znovu vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru v důležitých okamžicích fáze předcházející přijetí právního aktu Unií, a to v průběžném informačním a konzultačním procesu.

2.    Při přípravě aktů v přenesené pravomoci týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.



3.    Při přípravě prováděcích aktů týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů, které později předloží výborům, jež jsou Komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.

4.    Je-li to nutné k zajištění řádného fungování dohody, odborníci Švýcarska se podílejí na práci výborů, na něž se nevztahují odstavce 2 a 3. Seznam těchto výborů a případně dalších výborů s podobnými charakteristikami vypracuje a aktualizuje smíšený výbor.

5.    Tento článek se nepoužije na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky uvedené v čl. 5 odst. 7.

ČLÁNEK 5

Začlenění právních aktů Unie

1.    Aby byla zaručena právní jistota a jednotnost práva v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní na základě dohody, Švýcarsko a Unie zajistí, aby právní akty Unie přijaté v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, byly do dohody začleněny co nejdříve po přijetí.

2.    Právní akty Unie začleněné do dohody v souladu s odstavcem 4 jsou po začlenění do dohody součástí právního řádu Švýcarska, případně s výhradou úprav, o nichž rozhodne smíšený výbor.



3.    Přijme-li Unie právní akt v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, co nejdříve o tom informuje Švýcarsko prostřednictvím smíšeného výboru. Smíšený výbor k danému tématu uspořádá výměnu názorů na žádost kterékoli smluvní strany.

4.    Smíšený výbor jedná v souladu s odstavcem 1 tím, že co nejdříve přijme rozhodnutí o změně přílohy dohody, včetně nezbytných úprav.

5.    Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může smíšený výbor, je-li to nezbytné pro zajištění soudržnosti dohody s její přílohou ve znění podle odstavce 4, navrhnout ke schválení smluvními stranami v souladu s jejich vnitřními postupy revizi dohody.

6.    Odkazy v dohodě na právní akty Unie, které již nejsou v platnosti, se považují za odkazy na právní akt Unie o zrušení začleněný do přílohy dohody ode dne vstupu v platnost rozhodnutí smíšeného výboru o odpovídající změně přílohy dohody podle odstavce 4, není-li v uvedeném rozhodnutí stanoveno jinak.

7.    Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky. Dohoda neobsahuje žádnou výjimku.

8.    S výhradou článku 6 vstupují rozhodnutí smíšeného výboru podle odstavce 4 v platnost okamžitě, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

9.    Aby usnadnily proces přijímání rozhodnutí, spolupracují smluvní strany v dobré víře během celého průběhu postupu stanoveného v tomto článku.



ČLÁNEK 6

Plnění ústavních povinností Švýcarskem

1.    Během výměny názorů uvedené v čl. 5 odst. 3 informuje Švýcarsko Unii o tom, zda rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti.

2.    Pokud rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti, má na to Švýcarsko maximálně dva roky ode dne sdělení této informace podle odstavce 1, s výjimkou případů konání referenda, kdy se toto období prodlouží o jeden rok.

3.    Dokud Švýcarsko nesdělí, že splnilo své ústavní povinnosti, provádějí smluvní strany rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 prozatímně, pokud Švýcarsko Unii neinformuje, že prozatímní provádění rozhodnutí není možné, a neuvede pro to důvody.

Prozatímní provádění nesmí v žádném případě nastat přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

4.    Jakmile Švýcarsko splní své ústavní povinnosti uvedené v odstavci 1, neprodleně to oznámí Unii prostřednictvím smíšeného výboru.

5.    Rozhodnutí vstupuje v platnost dnem doručení oznámení podle odstavce 4, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.



KAPITOLA 3

VÝKLAD A UPLATŇOVÁNÍ DOHODY

ČLÁNEK 7

Zásada jednotného výkladu

1.    Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 a v souladu se zásadami mezinárodního práva veřejného se dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a právní akty Unie, na něž se v těchto dohodách odkazuje, vykládají a uplatňují jednotně v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

2.    Právní akty Unie, na něž se v dohodě odkazuje, a ustanovení dohody, pokud jejich uplatňování zahrnuje pojmy práva Unie, se před podpisem dohody i po podpisu vykládají a uplatňují v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.



ČLÁNEK 8

Zásada účinného a harmonického uplatňování

1.    Komise a příslušné švýcarské orgány spolupracují a vzájemně si pomáhají při zajišťování dohledu nad uplatňováním dohody. Mohou si vyměňovat informace o činnostech dohledu nad uplatňováním dohody. Mohou si vyměňovat názory a projednávat otázky společného zájmu.

2.    Každá smluvní strana přijme vhodná opatření k zajištění účinného a harmonického uplatňování dohody na svém území.

3.    Dohled nad uplatňováním dohody provádějí smluvní strany společně v rámci smíšeného výboru.

Pokud se Komise nebo příslušné švýcarské orgány dozvědí o případu nesprávného uplatňování dohody, může být záležitost postoupena smíšenému výboru s cílem nalézt přijatelné řešení.

4.    Jak Komise, tak příslušné švýcarské orgány dohlížejí na uplatňování dohody druhou smluvní stranou. Použije se postup stanovený v článku 10.

Jsou-li k zajištění účinného a harmonického uplatňování dohody nezbytné určité kontrolní pravomoci orgánů Unie ve vztahu k jedné smluvní straně, jako jsou vyšetřovací a rozhodovací pravomoci, musí být v dohodě konkrétně stanoveny.



ČLÁNEK 9

Zásada výlučnosti

Smluvní strany se zavazují, že v případě sporů ohledně výkladu nebo uplatňování dohody a právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje, nebo případně ohledně souladu rozhodnutí, jež Komise přijme na základě dohody, s dohodou nebudou usilovat o jiné způsoby řešení, než které jsou stanoveny v tomto protokolu.

ČLÁNEK 10

Postup v případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním

1.    V případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním dohody nebo právního aktu Unie, na který se v dohodě odkazuje, se smluvní strany vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení. Za tímto účelem se smíšenému výboru poskytnou všechny užitečné informace, aby mohl situaci podrobně posoudit. Smíšený výbor posoudí všechny možnosti, které umožní zachovat řádné fungování dohody.

2.    Pokud smíšený výbor není schopen nalézt řešení obtíží uvedených v odstavci 1 do tří měsíců ode dne, kdy mu byly obtíže předloženy, může kterákoli smluvní strana požádat rozhodčí soud, aby spor vyřešil v souladu s pravidly stanovenými v dodatku.



3.    Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení uvedeného v čl. 7 odst. 2 a pokud je výklad takového ustanovení relevantní pro vyřešení sporu a nezbytný k tomu, aby o sporu mohl rozhodnout, předloží rozhodčí soud tuto otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení spadajícího do oblasti působnosti výjimky z povinnosti dynamické harmonizace uvedené v čl. 5 odst. 7 a pokud spor nezahrnuje výklad nebo použití pojmů práva Unie, vyřeší rozhodčí soud spor bez předložení této otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.

4.    Pokud rozhodčí soud pokládá otázku Soudnímu dvoru Evropské unie podle odstavce 3:

a)    rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je pro rozhodčí soud závazné a

b)    Švýcarsko požívá stejných práv jako členské státy a orgány Unie a obdobně podléhá stejným řízením před Soudním dvorem Evropské unie.

5.    Každá smluvní strana přijme veškerá nezbytná opatření, aby v dobré víře provedla rozhodnutí rozhodčího soudu.

Smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, informuje druhou smluvní stranu prostřednictvím smíšeného výboru o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu.



ČLÁNEK 11

Kompenzační opatření

1.    Pokud smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, neinformuje druhou smluvní stranu v přiměřené lhůtě stanovené v souladu s čl. IV.2 odst. 6 dodatku o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, nebo pokud se druhá smluvní strana domnívá, že oznámená opatření nejsou v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu, může tato druhá smluvní strana přijmout přiměřená kompenzační opatření v rámci dohody nebo jakékoli jiné dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní (dále jen „kompenzační opatření“), s cílem odstranit možnou nerovnováhu. Oznámí smluvní straně, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, kompenzační opatření, která budou upřesněna v oznámení. Tato kompenzační opatření nabývají účinku tři měsíce ode dne tohoto oznámení.

2.    Pokud smíšený výbor do jednoho měsíce ode dne oznámení zamýšlených kompenzačních opatření nepřijme rozhodnutí o pozastavení, změně nebo zrušení těchto kompenzačních opatření, může kterákoli smluvní strana předložit otázku přiměřenosti těchto kompenzačních opatření k rozhodčímu řízení v souladu s dodatkem.

3.    Rozhodčí soud rozhodne ve lhůtách stanovených v čl. III.8 odst. 4 dodatku.

4.    Kompenzační opatření nemají zpětný účinek. Zejména musí být zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli již před nabytím účinnosti kompenzačních opatření.



ČLÁNEK 12

Spolupráce mezi jurisdikcemi

1.    V zájmu podpory jednotného výkladu se švýcarský Spolkový soud a Soudní dvůr Evropské unie dohodnou na dialogu a jeho podmínkách.

2.    Švýcarsko má právo předložit Soudnímu dvoru Evropské unie spisy účastníků řízení nebo písemná vyjádření, pokud soud členského státu Unie předloží Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku týkající se výkladu dohody nebo ustanovení právního aktu Unie, které jsou v ní uvedeny.

KAPITOLA 4

JINÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 13

Finanční příspěvek

1.    Švýcarsko přispívá na financování činností agentur, informačních systémů a jiných činností Unie uvedených v článku 1 přílohy, k nimž má přístup, v souladu s tímto článkem a přílohou.

Smíšený výbor může přijmout rozhodnutí o změně přílohy.



2.    Unie může kdykoli pozastavit účast Švýcarska na činnostech uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu v souladu s platebními podmínkami stanovenými v článku 2 přílohy.

Pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu, zašle Unie Švýcarsku formální upomínku. Není-li do 30 dnů ode dne obdržení této formální upomínky provedena platba v plné výši, může Unie pozastavit účast Švýcarska na příslušné činnosti.

3.    Finanční příspěvek je tvořen součtem:

a)    provozního příspěvku a

b)    poplatku za účast.

4.    Finanční příspěvek má podobu ročního finančního příspěvku a je splatný ke dnům uvedeným ve výzvách k poskytnutí finančních prostředků vydaných Komisí.

5.    Provozní příspěvek vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách.



Pro tento účel se údaji o HDP v tržních cenách smluvních stran rozumí nejnovější údaje dostupné k 1. lednu roku, v němž se provádí roční platba, poskytnuté Statistickým úřadem Evropské unie (EUROSTAT), s náležitým ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky uzavřenou v Lucemburku dne 26. října 2004. Přestane-li uvedená dohoda platit, určí se HDP Švýcarska na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

6.    Provozní příspěvek pro každou agenturu Unie se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na její schválený roční rozpočet zapsaný v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1 přílohy.

Provozní příspěvek na informační systémy a jiné činnosti se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na příslušný rozpočet pro daný rok, jak je stanoveno v dokumentech k plnění rozpočtu, jako jsou pracovní programy nebo smlouvy.

Všechny referenční částky vycházejí z prostředků na závazky.

7.    Roční poplatek za účast činí 4 % ročního provozního příspěvku vypočítaného v souladu s odstavci 5 a 6.

8.    Komise Švýcarsku poskytne příslušné informace týkající se výpočtu jeho finančního příspěvku. Tyto informace se poskytují s náležitým ohledem na pravidla Unie týkající se důvěrnosti a ochrany údajů.

9.    Veškeré finanční příspěvky Švýcarska nebo platby od Unie a výpočet částek, které mají být splaceny nebo obdrženy, se provádějí v eurech.



10.    Pokud se vstup tohoto protokolu v platnost neshoduje s počátkem kalendářního roku, upraví se provozní příspěvek Švýcarska na daný rok v souladu s metodikou a platebními podmínkami stanovenými v článku 5 přílohy.

11.    Prováděcí pravidla k tomuto článku jsou obsažena v příloze.

12.    Tři roky po vstupu tohoto protokolu v platnost a následně každé tři roky přezkoumá smíšený výbor podmínky účasti Švýcarska podle článku 1 přílohy a v případě potřeby je upraví.

ČLÁNEK 14

Odkazy na území

Kdykoli právní akty Unie začleněné do dohody obsahují odkazy na území „Evropské unie“, „Unie“, „společného trhu“ nebo „vnitřního trhu“, považují se tyto odkazy pro účely dohody za odkazy na území uvedená v článku 34 dohody.

ČLÁNEK 15

Odkazy na státní příslušníky členských států Unie

Kdykoli právní akty Unie začleněné do dohody zmiňují státní příslušníky členských států Unie, považují se tito státní příslušníci členských států Unie pro účely dohody za státní příslušníky členských států Unie a Švýcarska.



ČLÁNEK 16

Vstup v platnost a provedení právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do dohody o jejich vstupu v platnost nebo provedení se pro účely dohody nepoužijí.

Lhůty a data pro Švýcarsko pro uvedení v platnost a provedení rozhodnutí, kterými se do dohody začleňují právní akty Unie, vyplývají z čl. 5 odst. 8 a čl. 6 odst. 5, jakož i z ustanovení o přechodných opatřeních.

ČLÁNEK 17

Adresáti právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do dohody o tom, že jsou určeny členským státům Unie, se pro účely dohody nepoužijí.



KAPITOLA 5

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 18

Provádění

1.    Smluvní strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z dohody a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejích cílů.

2.    Smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění zamýšleného výsledku právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje, a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejich cílů.

ČLÁNEK 19

Vstup v platnost

1.    Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.



2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

f)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;



i)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

j)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

ČLÁNEK 20

Změna a výpověď

1.    Tento protokol lze kdykoli změnit na základě vzájemné dohody smluvních stran.

2.    Pokud je dohoda vypovězena v souladu s čl. 36 odst. 3 dohody, pozbývá tento protokol platnosti dnem uvedeným v čl. 36 odst. 4 dohody.



3.    Pokud dohoda pozbude platnosti, zůstanou zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli na základě dohody přede dnem ukončení platnosti dohody. Smluvní strany se vzájemně dohodnou, jaká opatření se přijmou v souvislosti s právy, která jsou v procesu nabývání.

Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA TÝKAJÍCÍ SE POUŽITÍ ČLÁNKU 13 PROTOKOLU

ČLÁNEK 1

Seznam činností agentur, informačních systémů
a jiných činností Unie, na které má Švýcarsko finančně přispívat

Švýcarsko finančně přispívá na:

a)    agentury:

žádné;

b)    informační systémy:

žádné;

c)    jiné činnosti:

žádné.



ČLÁNEK 2

Platební podmínky

1.    Platby splatné podle článku 13 protokolu se provádějí v souladu s tímto článkem.

2.    Při vydání výzvy k poskytnutí finančních prostředků v rozpočtovém roce sdělí Komise Švýcarsku tyto informace:

a)    výše provozního příspěvku a

b)    výše poplatku za účast.

3.    Komise sdělí Švýcarsku co nejdříve, nejpozději však 16. dubna každého rozpočtového roku, tyto informace související s účastí Švýcarska:

a)    částky v prostředcích na závazky ze schváleného ročního rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok pro každou agenturu Unie, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1, a částky v prostředcích na závazky ve vztahu ke schválenému rozpočtu Unie pro daný rok pro příslušný rozpočet na informační systémy a jiné činnosti, zahrnující účast Švýcarska v souladu s článkem 1;

b)    výše poplatku za účast podle čl. 13 odst. 7 protokolu a



c)    pokud jde o agentury, v roce N+1 částky rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie ve vztahu k ročnímu rozpočtu Unie uvedené v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie na rok N.

4.    Komise na základě svého návrhu rozpočtu poskytne odhad informací podle odst. 3 písm. a) a b) co nejdříve, nejpozději však do 1. září rozpočtového roku.

5.    Komise vydá Švýcarsku nejpozději 16. dubna a, je-li to použitelné na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, nejdříve 22. října a nejpozději 31. října každého rozpočtového roku výzvu k poskytnutí finančních prostředků ve výši odpovídající příspěvku Švýcarska podle dohody na každou z agentur, informačních systémů nebo jiných činností, jichž se Švýcarsko účastní.

6.    Výzva (výzvy) k poskytnutí finančních prostředků uvedená (uvedené) v bodě 5 je rozložena (jsou rozloženy) do těchto splátek:

a)    první splátka každého roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána do 16. dubna, odpovídá částce až do výše odhadu ročního finančního příspěvku na danou agenturu, informační systém nebo jinou činnost uvedeného v odstavci 4;

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy;



b)    případně druhá splátka roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána nejdříve 22. října a nejpozději 31. října, odpovídá rozdílu mezi částkou uvedenou v odstavci 4 a částkou uvedenou v odstavci 5, pokud je částka uvedená v odstavci 5 vyšší.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků do 21. prosince.

U každé výzvy k poskytnutí finančních prostředků může Švýcarsko provádět samostatné platby za každou agenturu, informační systém nebo jinou činnost.

7.    V prvním roce provádění protokolu vydá Komise do 90 dnů po vstupu protokolu v platnost jedinou výzvu k poskytnutí finančních prostředků.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy.

8.    V případě prodlení s platbou finančního příspěvku vzniká Švýcarsku povinnost uhradit úrok z prodlení z dlužné částky, počínaje dnem splatnosti až do dne, kdy je dlužná částka uhrazena v plné výši.

Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, nebo 0 % podle toho, která je vyšší, zvýšená o 3,5 procentního bodu.



ČLÁNEK 3

Úprava finančního příspěvku Švýcarska
agenturám Unie s ohledem na plnění rozpočtu

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie se provede v roce N+1, kdy se počáteční provozní příspěvek upraví směrem nahoru nebo dolů o rozdíl mezi počátečním provozním příspěvkem a upraveným příspěvkem vypočítaným s použitím klíče pro stanovení příspěvku za rok N na výši rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v rámci příslušné dotační položky (příslušných dotačních položek) rozpočtu Unie. Rozdíl případně zohlední u každé agentury upravený provozní příspěvek na základě procentního podílu, jak je definován v článku 1.



ČLÁNEK 4

Stávající ujednání

Článek 13 protokolu a tato příloha se nepoužijí na zvláštní ujednání mezi Švýcarskem a Unií, která zahrnují finanční příspěvky Švýcarska. Agentury, informační systémy a jiné činnosti, na něž se taková ujednání vztahují, jsou tyto:

Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1), použitelným podle přílohy dohody.

ČLÁNEK 5

Přechodná opatření

V případě, že dnem vstupu protokolu v platnost není 1. leden, použije se odchylně od článku 2 tento článek.



V prvním roce provádění protokolu se ve vztahu k provoznímu příspěvku splatnému za daný rok, který se vztahuje na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, jak je stanoveno v souladu s článkem 13 protokolu a články 1 až 3 této přílohy, provozní příspěvek sníží na poměrném základě vynásobením částky splatného ročního provozního příspěvku poměrem:

a)    počtu kalendářních dnů ode dne vstupu protokolu v platnost do 31. prosince daného roku a

b)    celkového počtu kalendářních dnů daného roku.



Dodatek

DODATEK O ROZHODČÍM SOUDU

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK I.1

Oblast působnosti

Pokud jedna ze smluvních stran (dále jen „strany“) předloží spor k rozhodčímu řízení v souladu s čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu, použijí se pravidla stanovená v tomto dodatku.

ČLÁNEK I.2

Soudní kancelář a služby sekretariátu

Mezinárodní úřad Stálého rozhodčího soudu v Haagu (dále jen „Mezinárodní úřad“) plní funkce soudní kanceláře a zajišťuje nezbytné služby sekretariátu.



ČLÁNEK I.3

Oznámení a výpočet lhůt

1.    Oznámení, včetně sdělení nebo návrhů, smějí být zasílána jakýmkoli komunikačním prostředkem, který osvědčuje jejich předání nebo umožňuje jejich ověření.

2.    Tato oznámení smějí být zasílána elektronicky pouze v případě, že strana pro tento účel určila nebo schválila adresu.

3.    Tato oznámení se zasílají v případě Švýcarska odboru pro Evropu švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí a v případě Unie právní službě Komise.

4.    Jakákoli lhůta stanovená v tomto dodatku začne běžet ode dne následujícího po příslušné události nebo úkonu. Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadá na nepracovní den orgánů Unie nebo vlády Švýcarska, končí lhůta pro doručení dokumentu první následující pracovní den. Započítávají se dny pracovního klidu, které spadají do daného období.

ČLÁNEK I.4

Oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Strana, která hodlá zahájit rozhodčí řízení (dále jen „žalující strana“), zašle druhé straně (dále jen „žalovaná strana“) a Mezinárodnímu úřadu oznámení o zahájení rozhodčího řízení.



2.    Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem následujícím po dni, kdy je oznámení o jeho zahájení přijato žalovanou stranou.

3.    Oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahuje tyto informace:

a)    požadavek, aby byl spor předložen k rozhodčímu řízení;

b)    jména a kontaktní údaje stran;

c)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalující strany;

d)    právní základ řízení (čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu) a:

i)    v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu otázka, která vedla ke sporu, oficiálně zařazená k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 10 odst. 1 protokolu a

ii)    v případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu rozhodnutí rozhodčího soudu, prováděcí opatření uvedená v čl. 10 odst. 5 protokolu a sporná kompenzační opatření;

e)    určení jakéhokoli pravidla, které je předmětem sporu nebo se k němu vztahuje;

f)    stručný popis sporu a

g)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.



4.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu může oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

5.    Žádné tvrzení o dostatečnosti oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

ČLÁNEK I.5

Odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Do 60 dnů od obdržení oznámení o zahájení rozhodčího řízení zašle žalovaná strana žalující straně a Mezinárodnímu úřadu odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, která obsahuje tyto informace:

a)    jména a kontaktní údaje stran;

b)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalované strany;

c)    odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 3 písm. d) až f) a

d)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.



2.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu může odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 4 tohoto dodatku a informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    Neposkytnutí odpovědi nebo neúplná či opožděná odpověď žalované strany na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

4.    Požádá-li žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, aby se rozhodčí soud skládal z pěti rozhodců, určí žalující strana do 30 dnů od obdržení odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení dalšího rozhodce.

ČLÁNEK I.6

Zastoupení a pomoc

1.    Strany jsou před rozhodčím soudem zastoupeny jedním nebo více zástupci. Zástupcům mohou být nápomocni poradci nebo advokáti.

2.    Jakákoli změna zástupců nebo jejich adres se oznámí druhé straně, Mezinárodnímu úřadu a rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat důkazy o pravomocích svěřených zástupcům stran.



KAPITOLA II

SLOŽENÍ ROZHODČÍHO SOUDU

ČLÁNEK II.1

Počet rozhodců

Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců. Požádá-li o to žalující strana ve svém oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, je rozhodčí soud složen z pěti rozhodců.

ČLÁNEK II.2

Jmenování rozhodců

1.    Mají-li být jmenováni tři rozhodci, každá ze stran jmenuje jednoho z nich. Dva rozhodci jmenovaní stranami vyberou třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.

2.    Má-li být jmenováno pět rozhodců, každá ze stran jmenuje dva z nich. Čtyři rozhodci jmenovaní stranami vyberou pátého rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.



3.    Pokud do 30 dnů od jmenování posledního rozhodce jmenovaného stranami nedosáhnou rozhodci dohody o výběru předsedy rozhodčího soudu, jmenuje předsedu generální tajemník Stálého rozhodčího soudu.

4.    Na pomoc při výběru rozhodců, kteří mají tvořit rozhodčí soud, se vytvoří a v případě potřeby aktualizuje orientační seznam osob disponujících kvalifikacemi uvedenými v odstavci 6, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o ochraně zdraví“), Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“) a Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska“). Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje, jmenuje jej generální tajemník Stálého rozhodčího soudu ze seznamu uvedeného v odstavci 4. Není-li takový seznam k dispozici, jmenuje rozhodce losem generální tajemník Stálého rozhodčího soudu z osob, které byly formálně navrženy jednou ze stran nebo oběma stranami pro účely odstavce 4.



6.    Osoby tvořící rozhodčí soud musí být vysoce kvalifikované osoby s vazbami na strany nebo bez nich, u nichž je zaručena nezávislost a neexistence střetu zájmů, jakož i široká škála zkušeností. Musí mít zejména odborné znalosti v oblasti práva a záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, nesmí přijímat pokyny od žádné ze stran a musí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu. Předseda rozhodčího soudu musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů.

ČLÁNEK II.3

Prohlášení rozhodců

1.    Pokud se u určité osoby zvažuje její jmenování rozhodcem, oznámí tato osoba všechny okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti. V době od svého jmenování a v průběhu celého rozhodčího řízení oznamuje rozhodce tyto okolnosti neprodleně stranám a ostatním rozhodcům, pokud tak již neučinil.

2.    Rozhodce může být odvolán, pokud existují okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

3.    Strana smí požádat o odvolání rozhodce, kterého jmenovala, pouze z důvodu, který se dozvěděla až po tomto jmenování.

4.    Pokud rozhodce nejedná nebo pokud nemůže de iure nebo de facto plnit svou úlohu, použije se postup pro odvolání rozhodců stanovený v článku II.4.



ČLÁNEK II.4

Odvolání rozhodců

1.    Strana, která chce odvolat rozhodce, podá žádost o odvolání do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo oznámeno jmenování daného rozhodce, nebo do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o okolnostech uvedených v článku II.3.

2.    Žádost o odvolání se zasílá druhé straně, odvolanému rozhodci, ostatním rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu. Musí v ní být uvedeny důvody žádosti o odvolání.

3.    Pokud byla podána žádost o odvolání, může druhá strana tuto žádost o odvolání přijmout. Daný rozhodce může rovněž odstoupit. Přijetí žádosti o odvolání nebo odstoupení nepředstavuje uznání důvodů žádosti o odvolání.

4.    Pokud do 15 dnů ode dne oznámení žádosti o odvolání druhá strana žádost o odvolání nepřijme nebo pokud daný rozhodce neodstoupí, může strana, která o odvolání žádá, požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby o odvolání rozhodl.

5.    Nedohodnou-li se strany jinak, musí být v rozhodnutí uvedeném v odstavci 4 uvedeny důvody tohoto rozhodnutí.



ČLÁNEK II.5

Nahrazení rozhodce

1.    S výhradou odstavce 2 tohoto článku, je-li během rozhodčího řízení nutné rozhodce nahradit, je náhradník jmenován nebo vybrán v souladu s postupem stanoveným v článku II.2, který se použije na jmenování nebo výběr rozhodce, který má být nahrazen. Tento postup se použije i v případě, že jedna strana nevyužila svého práva jmenovat rozhodce, který má být nahrazen, nebo se tohoto jmenování účastnit.

2.    V případě nahrazení rozhodce se řízení obnoví ve fázi, kdy nahrazený rozhodce přestal vykonávat své funkce, nerozhodne-li rozhodčí soud jinak.

ČLÁNEK II.6

Zproštění odpovědnosti

S výjimkou případů úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti se strany v maximální míře povolené platnými právními předpisy zřeknou jakýchkoli kroků proti rozhodcům za jakékoli jednání nebo opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.



KAPITOLA III

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

ČLÁNEK III.1

Obecná ustanovení

1.    Datem ustavení rozhodčího soudu je den, kdy přijal své jmenování poslední rozhodce.

2.    Rozhodčí soud zajistí, aby se stranám dostalo rovného zacházení a aby každá z nich měla v příslušné fázi řízení dostatečnou možnost uplatnit svá práva a předložit svůj případ. Rozhodčí soud vede řízení tak, aby nedocházelo k průtahům a zbytečným výdajům a aby byl spor mezi stranami vyřešen.

3.    Nerozhodne-li rozhodčí soud po vyslechnutí stran jinak, koná se slyšení.

4.    Zašle-li strana rozhodčímu soudu sdělení, učiní tak prostřednictvím Mezinárodního úřadu a současně zašle kopii druhé straně. Mezinárodní úřad zašle kopii tohoto sdělení každému rozhodci.



ČLÁNEK III.2

Místo konání rozhodčího řízení

Místem konání rozhodčího řízení je Haag. Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může rozhodčí soud zasedat na jakémkoli jiném místě, které považuje za vhodné pro své jednání.

ČLÁNEK III.3

Jazyk

1.    Jazyky řízení jsou francouzština a angličtina.

2.    Rozhodčí soud může nařídit, aby ke všem dokumentům připojeným k žalobnímu nároku nebo k žalobní odpovědi a ke všem dalším dokumentům předloženým v průběhu řízení v původním jazyce byl přiložen překlad do jednoho z jazyků řízení.

ČLÁNEK III.4

Žalobní nárok

1.    Žalující strana zašle svůj žalobní nárok písemně žalované straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalující strana se může rozhodnout, že své oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.4 bude považovat za žalobní nárok, pokud rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.



2.    Žalobní nárok obsahuje tyto informace:

a)    informace uvedené v čl. I.4 odst. 3 písm. b) až f);

b)    popis skutečností předložených na podporu žalobního nároku a

c)    právní argumenty předložené na podporu žalobního nároku.

3.    K žalobnímu nároku musí být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalující stranou nebo by na ně měl žalobní nárok odkazovat. V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu musí žalobní nárok obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

ČLÁNEK III.5

Žalobní odpověď

1.    Žalovaná strana zašle svou žalobní odpověď písemně žalující straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalovaná strana se může rozhodnout, že odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.5 bude považovat za žalobní odpověď, pokud odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.



2.    Žalobní odpověď musí odpovídat na body žalobního nároku uvedené v souladu s čl. III.4 odst. 2 písm. a) až c) tohoto dodatku. Musí k ní být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalovanou stranou nebo by na ně měla žalobní odpověď odkazovat. V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu musí žalobní odpověď obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    V žalobní odpovědi nebo v pozdější fázi rozhodčího řízení, pokud rozhodčí soud rozhodne, že prodlení je odůvodněno okolnostmi, může žalovaná strana podat protinávrh za předpokladu, že je k tomu rozhodčí soud příslušný.

4.    Na protinávrh se použije čl. III.4 odst. 2 a 3.

ČLÁNEK III.6

Příslušnost pro rozhodčí řízení

1.    Rozhodčí soud rozhodne o své příslušnosti na základě čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu.

2.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu má rozhodčí soud mandát ke zkoumání otázky, která vedla ke sporu, oficiálně zařazené k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 10 odst. 1 protokolu.



3.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu má rozhodčí soud, který projednával hlavní věc, mandát ke zkoumání přiměřenosti sporných kompenzačních opatření, včetně případů, kdy tato opatření byla zcela nebo zčásti přijata v jiné dvoustranné dohodě v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

4.    Předběžná námitka nepříslušnosti rozhodčího soudu musí být podána nejpozději v žalobní odpovědi nebo – v případě protinávrhu – v replice. Skutečnost, že strana jmenovala rozhodce nebo se účastnila jeho jmenování, ji nezbavuje práva vznést takovou předběžnou námitku. Předběžná námitka ohledně toho, že by spor překročil pravomoci rozhodčího soudu, se podá, jakmile je během rozhodčího řízení vznesena otázka, která údajně překračuje jeho pravomoci. Rozhodčí soud může v každém případě přijmout předběžnou námitku podanou po uplynutí stanovené lhůty, pokud se domnívá, že k prodlení došlo z oprávněného důvodu.

5.    Rozhodčí soud může o předběžné námitce uvedené v odstavci 4 rozhodnout tak, že ji bude považovat za předběžnou otázku, nebo prostřednictvím rozhodnutí ve věci samé.

ČLÁNEK III.7

Jiná písemná podání

Rozhodčí soud po konzultaci se stranami rozhodne o jiných písemných podáních kromě žalobního nároku a žalobní odpovědi, které strany musí nebo mohou předložit, a stanoví lhůtu pro jejich předložení.



ČLÁNEK III.8

Lhůty

1.    Lhůty stanovené rozhodčím soudem pro předání písemných dokumentů, včetně žalobního nároku a žalobní odpovědi, nepřekročí 90 dnů, nedohodnou-li se strany jinak.

2.    Rozhodčí soud přijme konečné rozhodnutí do 12 měsíců ode dne svého ustavení. Ve výjimečných případech spojených se zvláštními obtížemi může rozhodčí soud tuto lhůtu prodloužit až o další tři měsíce.

3.    Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se zkrátí na polovinu:

a)    na žádost žalující nebo žalované strany, pokud rozhodčí soud do 30 dnů od této žádosti po vyslechnutí druhé strany rozhodne, že se jedná o naléhavý případ, nebo

b)    pokud se na tom strany dohodly.

4.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu přijme rozhodčí soud své konečné rozhodnutí do šesti měsíců od data, kdy byla oznámena kompenzační opatření v souladu s čl. 11 odst. 1 protokolu.



ČLÁNEK III.9

Předložení věcí Soudnímu dvoru Evropské unie

1.    Při uplatnění článku 7 a čl. 10 odst. 3 protokolu předloží rozhodčí soud věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.    Rozhodčí soud může předložit věc Soudnímu dvůr Evropské unie kdykoli v průběhu řízení za předpokladu, že je schopen dostatečně přesně vymezit právní a skutkový rámec věci a právní otázky, které vyvolává.

Řízení před rozhodčím soudem se přeruší do doby, než Soudní dvůr Evropské unie vydá rozhodnutí.

3.    Kterákoli ze stran může zaslat rozhodčímu soudu odůvodněnou žádost, aby věc předložil Soudnímu dvoru Evropské unie. Rozhodčí soud takovou žádost zamítne, pokud se domnívá, že podmínky pro předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie uvedené v odstavci 1 nejsou splněny. Zamítne-li rozhodčí soud žádost strany o předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie, své rozhodnutí odůvodní v rozhodnutí ve věci samé.

4.    Rozhodčí soud předloží věc Soudnímu dvoru Evropské unie prostřednictvím oznámení. Oznámení obsahuje alespoň tyto informace:

a)    stručný popis sporu;

b)    dotčený právní akt (akty) Unie a/nebo dotčená ustanovení dohody a

c)    pojem práva Unie, který má být vykládán v souladu s čl. 7 odst. 2 protokolu.



Rozhodčí soud oznámí předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie stranám.

5.    Soudní dvůr Evropské unie použije obdobně vnitřní jednací řád použitelný pro výkon své pravomoci rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu Smluv a aktů přijatých orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

6.    Zástupci a advokáti oprávnění zastupovat strany před rozhodčím soudem podle článků I.4, I.5, III.4 a III.5 jsou oprávněni zastupovat strany před Soudním dvorem Evropské unie.

ČLÁNEK III.10

Předběžná opatření

1.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu může kterákoli ze stran v kterékoli fázi rozhodčího řízení požádat o předběžná opatření spočívající v pozastavení kompenzačních opatření.

2.    Žádost podle odstavce 1 musí označovat předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Musí obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.

3.    Strana, která žádá o předběžná opatření, zašle svou žádost písemně druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu. Rozhodčí soud stanoví krátkou lhůtu, v níž může druhá strana předložit písemná nebo ústní vyjádření.



4.    Rozhodčí soud do jednoho měsíce od podání žádosti uvedené v odstavci 1 rozhodne o pozastavení sporných kompenzačních opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)    rozhodčí soud je prima facie přesvědčen o opodstatněnosti věci předložené stranou, která ve své žádosti žádá o předběžná opatření;

b)    rozhodčí soud se domnívá, že až do konečného rozhodnutí by strana žádající o předběžná opatření utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu, pokud by nedošlo k pozastavení kompenzačních opatření, a

c)    újma způsobená straně žádající o předběžná opatření okamžitým uplatněním sporných kompenzačních opatření převažuje nad zájmem na okamžitém a účinném uplatňování daných opatření.

5.    Přerušení řízení podle čl. III.9 odst. 2 druhého pododstavce se nepoužije na řízení podle tohoto článku.

6.    Rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem podle odstavce 4 má pouze prozatímní účinek a není jím dotčeno rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé.

7.    Nestanoví-li rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem v souladu s odstavcem 4 tohoto článku dřívější datum pro ukončení pozastavení, pozastavení končí přijetím konečného rozhodnutí podle čl. 11 odst. 2 protokolu.



8.    Aby se předešlo pochybnostem, pro účely tohoto článku se rozumí, že rozhodčí soud při zvažování příslušných zájmů strany žádající o předběžná opatření a druhé strany zohlední zájmy fyzických osob a hospodářských subjektů stran, avšak toto zohlednění nesmí vést k přiznání reprezentativnosti těchto fyzických osob nebo hospodářských subjektů před rozhodčím soudem.

ČLÁNEK III.11

Důkazní prostředky

1.    Každá strana předloží důkazy o skutečnostech, které jsou základem jejího nároku nebo její obhajoby.

2.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat strany o relevantní informace, které považuje za nezbytné a vhodné. Rozhodčí soud stanoví stranám lhůtu pro odpověď na jeho žádost.

3.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat jakýkoli zdroj o jakékoli informace, které považuje za vhodné. Rozhodčí soud si může rovněž vyžádat stanovisko odborníků, považuje-li to za vhodné, a v příslušných případech s výhradou jakýchkoli podmínek dohodnutých stranami.

4.    Všechny informace získané rozhodčím soudem podle tohoto článku se poskytnou stranám a strany mohou rozhodčímu soudu předložit k těmto informacím připomínky.

5.    Rozhodčí soud poté, co si vyžádal stanovisko druhé strany, přijme vhodná opatření k řešení veškerých otázek vznesených jednou ze stran, které se týkají ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.



6.    Rozhodčí soud rozhodne o přípustnosti, relevantnosti a síle předložených důkazů.

ČLÁNEK III.12

Slyšení

1.    Pokud se musí konat slyšení, rozhodčí soud po konzultaci se stranami oznámí stranám s dostatečným předstihem datum, čas a místo slyšení.

2.    Slyšení je veřejné, nerozhodne-li rozhodčí soud z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.

3.    O každém slyšení vypracuje a podepíše předseda rozhodčího soudu protokol. Pouze tyto protokoly jsou závazné.

4.    Rozhodčí soud může rozhodnout o tom, že se slyšení bude konat virtuálně, v souladu s praxí Mezinárodního úřadu. Strany musí být o této praxi včas informovány. V takových případech se použije obdobně odstavec 1 a odstavec 3.



ČLÁNEK III.13

Absence konání

1.    Pokud žalující strana ve lhůtě stanovené tímto dodatkem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svůj žalobní nárok, nařídí rozhodčí soud ukončení rozhodčího řízení, pokud neexistují nevyřešené otázky, u nichž může být rozhodnutí nezbytné, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

Pokud žalovaná strana ve lhůtě stanovené tímto dodatkem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svou odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo svou žalobní odpověď, nařídí rozhodčí soud pokračování v řízení, aniž by toto nepředložení samo o sobě považoval za přijetí tvrzení žalující strany.

Druhý pododstavec se použije i v případě, že žalující strana nepředloží repliku na protinávrh.

2.    Pokud se strana řádně svolaná v souladu s čl. III.12 odst. 1 nedostaví ke slyšení a nedoloží dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud v rozhodčím řízení pokračovat.

3.    Pokud strana, která byla rozhodčím soudem řádně vyzvána k předložení dalších důkazů, tak neučiní ve stanovených lhůtách, aniž by prokázala dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud rozhodnout na základě důkazů, které má k dispozici.



ČLÁNEK III.14

Ukončení řízení

1.    Je-li prokázáno, že strany měly přiměřeně možnost předložit své argumenty, může rozhodčí soud prohlásit řízení za ukončené.

2.    Rozhodčí soud může, považuje-li to za nezbytné vzhledem k výjimečným okolnostem, rozhodnout z vlastního podnětu nebo na žádost strany o opětovném zahájení řízení kdykoli před přijetím rozhodnutí.

KAPITOLA IV

ROZHODNUTÍ

ČLÁNEK IV.1

Rozhodnutí

Rozhodčí soud usiluje o přijetí rozhodnutí na základě konsensu. Ukáže-li se však, že není možné přijmout rozhodnutí na základě konsensu, je rozhodnutí rozhodčího soudu přijato většinou rozhodců.



ČLÁNEK IV.2

Podoba a účinek rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Rozhodčí soud může v různých okamžicích přijímat samostatná rozhodnutí o různých otázkách.

2.    Veškerá rozhodnutí se vydávají v písemné podobě a uvádějí důvody, o které se opírají. Jsou pro strany konečná a závazná.

3.    Rozhodnutí rozhodčího soudu musí být podepsáno rozhodci, musí obsahovat datum jeho přijetí a místo konání rozhodčího řízení. Kopii rozhodnutí podepsaného rozhodci zašle stranám Mezinárodní úřad.

4.    Mezinárodní úřad rozhodnutí rozhodčího soudu zveřejní.

Při zveřejňování rozhodnutí rozhodčího soudu Mezinárodní úřad dodržuje příslušná pravidla týkající se ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

Pravidla uvedená v druhém pododstavci jsou totožná pro všechny dvoustranné dohody v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tato pravidla přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Strany musí splnit požadavky všech rozhodnutí rozhodčího soudu neprodleně.



6.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu a po obdržení stanoviska stran stanoví rozhodčí soud v rozhodnutí ve věci samé přiměřenou lhůtu pro splnění požadavků svého rozhodnutí v souladu s čl. 10 odst. 5 protokolu s přihlédnutím k vnitřním postupům stran.

ČLÁNEK IV.3

Rozhodné právo, pravidla výkladu, mediátor

1.    Rozhodným právem je dohoda, právní akty Unie, na něž se v ní odkazuje, jakož i jakékoli jiné pravidlo mezinárodního práva relevantní pro uplatňování uvedených nástrojů.

2.    Rozhodčí soud rozhoduje v souladu s pravidly výkladu uvedenými v článku 7 protokolu.

3.    Předchozí rozhodnutí přijatá orgánem pro řešení sporů, pokud jde o přiměřenost kompenzačních opatření podle jiné dvoustranné dohody z těch, která jsou uvedena v čl. 11 odst. 1 protokolu, jsou pro rozhodčí soud závazná.

4.    Rozhodčí soud nesmí rozhodovat jako mediátor nebo ex aequo et bono.



ČLÁNEK IV.4

Vzájemně dohodnuté řešení nebo jiné důvody pro ukončení řízení

1.    Strany se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na řešení svého sporu. Každé takové řešení sdělí společně rozhodčímu soudu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na uvedený požadavek a rozhodčí řízení se pozastaví. Rozhodčí řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

2.    Pokud žalující strana v průběhu řízení písemně informuje rozhodčí soud o tom, že si nepřeje pokračovat v řízení, a pokud žalovaná strana ke dni, kdy toto sdělení rozhodčí soud obdržel, dosud neučinila žádné kroky v řízení, vydá rozhodčí soud oficiální usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud rozhodne o nákladech, které nese žalující strana, odůvodňuje-li to chování této strany.

3.    Dojde-li rozhodčí soud před přijetím rozhodnutí rozhodčího soudu k závěru, že pokračování v řízení se stalo bezpředmětným nebo nemožným z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, informuje rozhodčí soud strany o svém záměru vydat usnesení, kterým se řízení ukončí.

První pododstavec se nepoužije, pokud existují nevyřešené otázky, o nichž může být nezbytné rozhodnout, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.



4.    Rozhodčí soud zašle stranám kopii usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo kopii rozhodnutí přijatého dohodou stran, podepsaných rozhodci. Ustanovení čl. IV.2 odst. 2 až 5 se použijí na rozhodčí rozhodnutí přijatá dohodou stran.

ČLÁNEK IV.5

Oprava rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí rozhodčího soudu může strana oznámením druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu požádat rozhodčí soud, aby ve znění rozhodnutí rozhodčího soudu opravil jakékoli chyby ve výpočtu, administrativní či typografické chyby nebo chyby či opomenutí podobné povahy. Pokud rozhodčí soud považuje žádost za oprávněnou, provede opravu do 45 dnů od obdržení žádosti. Žádost nemá odkladný účinek na lhůtu stanovenou v čl. IV.2 odst. 6.

2.    Rozhodčí soud může do 30 dnů od sdělení svého rozhodnutí provést z vlastního podnětu opravy uvedené v odstavci 1.

3.    Opravy uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádějí písemně a tvoří nedílnou součást rozhodnutí. Použije se čl. IV.2 odst. 2 až 5.



ČLÁNEK IV.6

Poplatky rozhodců

1.    Poplatky uvedené v článku IV.7 musí být přiměřené s přihlédnutím ke složitosti případu, době, kterou rozhodci na případu strávili, a ke všem dalším relevantním okolnostem.

2.    Vytvoří se a v případě potřeby aktualizuje seznam denních náhrad a maximálního a minimálního počtu hodin, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

ČLÁNEK IV.7

Náklady

1.    Každá strana nese své vlastní náklady a polovinu nákladů rozhodčího soudu.

2.    Rozhodčí soud stanoví své náklady ve svém rozhodnutí ve věci samé. Tyto náklady zahrnují pouze:

a)    poplatky rozhodců, které se uvedou zvlášť pro každého rozhodce a stanoví je sám rozhodčí soud v souladu s článkem IV.6;

b)    cestovní a další výdaje rozhodců a



c)    poplatky a výdaje Mezinárodního úřadu.

3.    Náklady uvedené v odstavci 2 musí být přiměřené s ohledem na spornou částku, složitost sporu, dobu, kterou na případu rozhodci a veškeří odborníci jmenovaní rozhodčím soudem strávili, a veškeré další relevantní okolnosti.

ČLÁNEK IV.8

Složení zálohy na náklady

1.    Na začátku rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany, aby složily stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v čl. IV.7 odst. 2.

2.    V průběhu rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany o dodatečné zálohy kromě záloh uvedených v odstavci 1.

3.    Veškeré částky uložené stranami podle tohoto článku se uhradí Mezinárodnímu úřadu a jsou vyplaceny k pokrytí skutečně vynaložených nákladů, zejména včetně poplatků zaplacených rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu.



KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK V.1

Změny

Smíšený výbor může rozhodnutím přijmout změny tohoto dodatku.

________________

PROTOKOL O STÁTNÍ PODPOŘE
K DOHODĚ

O LETECKÉ DOPRAVĚ MEZI

EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

   na jedné straně a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

   na straně druhé,

jednotlivě dále jen „smluvní strana“ a společně dále jen „smluvní strany“,

USILUJÍCE o posílení a prohloubení účasti Švýcarska a jeho podniků na vnitřním trhu Unie, jehož se Švýcarsko účastní na základě Dohody o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací uzavřené v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda“);

UZNÁVAJÍCE, že řádné fungování a jednotnost v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, vyžadují rovné podmínky hospodářské soutěže mezi švýcarskými podniky a podniky Unie na základě hmotněprávních a procesních pravidel, jež jsou rovnocenná pravidlům, která se na vnitřním trhu uplatňují na státní podporu;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE autonomii smluvních stran a úlohu a pravomoci jejich orgánů, a pokud jde o Švýcarsko, dodržování zásad vyplývajících z jeho ústavního pořádku, včetně přímé demokracie, dělby moci a federalismu,

SE DOHODLY TAKTO:



ČLÁNEK 1

Cíle

Cílem tohoto protokolu je zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže mezi podniky Unie a švýcarskými podniky v oblastech vnitřního trhu, jež spadají do oblasti působnosti dohody, a zajistit řádné fungování vnitřního trhu stanovením hmotněprávních a procesních pravidel státní podpory.

ČLÁNEK 2

Vztah k dohodě

1.    Tento protokol a jeho přílohy tvoří nedílnou součást dohody. Nemění oblast působnosti ani cíle dohody.

2.    Články 13 a 14 dohody se zrušují.

3.    Ustanovení čl. 12 odst. 2 dohody se pro účely tohoto protokolu nepoužijí.



ČLÁNEK 3

Státní podpora

1.    Nestanoví-li dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě Švýcarskem nebo některým členským státem Unie nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami v oblasti působnosti dohody, neslučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu.

2.    Níže uvedené je slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu:

a)    podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;

b)    podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;

c)    opatření stanovená v oddíle A přílohy I.

3.    Za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu mohou být považovány:

a)    podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností;

b)    podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu nebo společného zájmu smluvních stran anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu Unie nebo Švýcarska;



c)    podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se zájmem smluvních stran;

d)    podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v míře odporující zájmu smluvních stran;

e)    kategorie podpor stanovené v oddíle B přílohy I.

4.    Podpory poskytnuté v souladu s oddílem C přílohy I se považují za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle článku 4.

5.    Podpory udílené podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo podnikům, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým v tomto protokolu, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem smluvních stran.

6.    Tento protokol se nevztahuje na podpory, u nichž částka poskytnutá jednomu podniku na činnosti spadající do oblasti působnosti dohody představuje podporu de minimis stanovenou v oddíle D přílohy I.

7.    Smíšený výbor může rozhodnout o aktualizaci oddílů A a B přílohy I upřesněním opatření, která jsou slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu, nebo kategorií podpor, které mohou být považovány za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu.



ČLÁNEK 4

Dohled

1.    Pro účely článku 1 dohlíží Unie, v souladu s rozdělením pravomocí mezi Unii a její členské státy, a Švýcarsko, v souladu s pravomocemi vyplývajícími z jeho ústavního pořádku, na uplatňování pravidel státní podpory na svém území v souladu s tímto protokolem.

2.    Pro účely provádění tohoto protokolu udržuje Unie systém dohledu nad státními podporami v souladu s články 93, 106, 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie doplněnými právními akty Unie v oblasti státní podpory a právními akty Unie týkajícími se státní podpory v odvětví letecké dopravy uvedenými v příloze II oddíle A bodě 1.

3.    Pro účely provádění tohoto protokolu Švýcarsko do pěti let po vstupu tohoto protokolu v platnost zavede a udržuje systém dohledu nad státními podporami, který zajišťuje neustálý dohled a vymáhání na úrovni rovnocenné úrovni uplatňované v Unii, jak je stanoveno v odstavci 2, včetně:

a)    nezávislého orgánu dohledu a

b)    postupů k zajištění přezkumu slučitelnosti podpory s řádným fungováním vnitřního trhu ze strany orgánu dohledu, včetně:

i)    předběžného oznámení o plánované podpoře orgánu dohledu;

ii)    posouzení oznámené podpory provedeného orgánem dohledu a jeho pravomoci přezkoumávat neoznámenou podporu;

iii)    napadení podpory, kterou orgán dohledu považuje za neslučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu, u příslušného soudního orgánu s odkladným účinkem od okamžiku, kdy je akt napadnutelný, a

iv)    navrácení poskytnuté podpory, která byla shledána neslučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu, včetně úroků.

4.    V souladu s pravomocemi vyplývajícími z ústavního pořádku Švýcarska se odst. 3 písm. b) body iii) a iv) nepoužije na akty švýcarského Spolkového shromáždění nebo švýcarské Spolkové rady.

5.    Nemůže-li švýcarský orgán dohledu z důvodu omezení své pravomoci podle švýcarského ústavního pořádku napadnout u soudního orgánu podporu švýcarského Spolkového shromáždění nebo švýcarské Spolkové rady, napadne použití této podpory jinými orgány ve všech konkrétních případech. Pokud soudní orgán konstatuje, že uvedená podpora není slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu, vezmou příslušné švýcarské soudní a správní orgány toto zjištění v úvahu při posuzování, zda v jimi projednávané věci tuto podporu použít.

ČLÁNEK 5

Existující podpora

1.    Ustanovení čl. 4 odst. 3 písm. b) se nepoužije na existující podporu, včetně režimů podpory a jednotlivé podpory.

2.    Pro účely tohoto protokolu zahrnuje existující podpora podporu poskytnutou před vstupem tohoto protokolu v platnost a během pěti let po jeho vstupu v platnost.



3.    Do dvanácti měsíců ode dne zavedení systému dohledu podle čl. 4 odst. 3 získá orgán dohledu přehled o existujících režimech podpory spadajících do oblasti působnosti dohody, které jsou stále v platnosti, a provede prima facie posouzení těchto režimů podle kritérií stanovených v článku 3.

4.    Všechny existující režimy podpory ve Švýcarsku podléhají průběžnému přezkumu ze strany orgánu dohledu, pokud jde o jejich slučitelnost s řádným fungováním vnitřního trhu podle odstavců 5, 6 a 7.

5.    Pokud se orgán dohledu domnívá, že existující režim podpory není nebo již není slučitelný s řádným fungováním vnitřního trhu, informuje příslušné orgány o povinnosti dodržovat tento protokol. Je-li takový režim podpory změněn nebo ukončen, informují o tom příslušné orgány orgán dohledu.

6.    Pokud se orgán dohledu domnívá, že opatření přijatá příslušnými orgány jsou vhodná k zajištění slučitelnosti režimu podpory s řádným fungováním vnitřního trhu, uvedená opatření zveřejní.

7.    Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku, pokud se orgán dohledu domnívá, že režim podpory zůstává neslučitelný s řádným fungováním vnitřního trhu, zveřejní své posouzení a napadne použití uvedeného režimu podpory ve všech konkrétních případech v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. b) bodem iii) a čl. 4 odst. 5.

8.    Pokud je pro účely tohoto protokolu existující režim podpory změněn tak, že to má dopad na slučitelnost podpory s řádným fungováním vnitřního trhu, považuje se podpora za novou podporu, a proto se na ni vztahuje čl. 4 odst. 3 písm. b).



ČLÁNEK 6

Transparentnost

1.    Pokud jde o podporu poskytovanou na jejich území, zajistí smluvní strany transparentnost. V případě Unie je transparentnost založena na hmotněprávních a procesních pravidlech, která se v Unii uplatňují na státní podporu spadající do oblasti působnosti dohody. V případě Švýcarska je transparentnost založena na hmotněprávních a procesních pravidlech, jež jsou rovnocenná pravidlům, která se v Unii uplatňují na státní podporu spadající do oblasti působnosti dohody.

2.    Není-li v tomto protokolu stanoveno jinak, zajistí každá smluvní strana ohledně svého území zveřejnění:

a)    poskytnuté podpory;

b)    stanovisek nebo rozhodnutí svých orgánů dohledu;

c)    rozhodnutí příslušných soudních orgánů o slučitelnosti podpory s řádným fungováním vnitřního trhu a

d)    pokynů a sdělení používaných jejími orgány dohledu.



ČLÁNEK 7

Podmínky spolupráce

1.    Smluvní strany spolupracují a vyměňují si informace o státní podpoře v souladu se svými právními předpisy a dostupnými zdroji.

2.    Pro účely jednotného provádění, uplatňování a výkladu hmotněprávních pravidel státní podpory a jejich harmonického rozvoje:

a)    smluvní strany spolupracují a vzájemně konzultují příslušné pokyny a sdělení uvedené v oddíle B přílohy II a

b)    orgány dohledu smluvních stran uzavřou ujednání o pravidelné výměně informací, včetně informací o důsledcích pro použití pravidel pro existující podporu.

ČLÁNEK 8

Konzultace

1.    Smluvní strany vzájemně na žádost jedné z nich v rámci smíšeného výboru konzultují otázky týkající se provádění tohoto protokolu.

2.    V případě vývoje týkajícího se důležitých zájmů smluvní strany, který by mohl ovlivnit fungování tohoto protokolu, se smíšený výbor na žádost smluvní strany sejde na přiměřeně vysoké úrovni do 30 dnů od této žádosti, aby záležitost projednal.



ČLÁNEK 9

Začlenění právních aktů

1.    Bez ohledu na článek 5 Institucionálního protokolu k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací (dále jen „institucionální protokol“), pro účely čl. 3 odst. 4 a 6 a čl. 4 odst. 2 a 3 a s cílem zaručit právní jistotu a jednotnost práva v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko na základě dohody účastní, Švýcarsko a Unie zajistí, aby právní akty Unie přijaté v oblastech, na něž se vztahují oddíly C a D přílohy I a oddíl A přílohy II, byly do uvedených příloh začleněny co nejdříve po svém přijetí.

2.    Přijme-li Unie právní akt v oblasti, na niž se vztahují oddíly C a D přílohy I nebo oddíl A přílohy II, co nejdříve o tom informuje Švýcarsko prostřednictvím smíšeného výboru. Smíšený výbor k danému tématu uspořádá výměnu názorů na žádost kterékoli smluvní strany.

3.    Smíšený výbor jedná v souladu s odstavcem 1 tím, že co nejdříve přijme rozhodnutí o změně oddílů C a D přílohy I a oddílu A přílohy II, včetně nezbytných úprav.

4.    S výhradou článku 6 institucionálního protokolu vstupují rozhodnutí smíšeného výboru podle odstavce 3 tohoto článku v platnost okamžitě, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.



ČLÁNEK 10

Vstup v platnost

1.    Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.

2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;



f)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

i)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

j)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.



ČLÁNEK 11

Změna a výpověď

1.    Tento protokol lze kdykoli změnit na základě vzájemné dohody smluvních stran.

2.    Pokud je dohoda vypovězena v souladu s čl. 36 odst. 3 dohody, pozbývá tento protokol platnosti dnem uvedeným v čl. 36 odst. 4 dohody.

3.    Pokud dohoda pozbude platnosti, zůstanou zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a podniky nabyli na základě dohody přede dnem ukončení platnosti dohody. Smluvní strany se vzájemně dohodnou, jaká opatření se přijmou v souvislosti s právy, která jsou v procesu nabývání.

Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA I

VÝJIMKY A VYSVĚTLENÍ

ODDÍL A

OPATŘENÍ SLUČITELNÁ S ŘÁDNÝM FUNGOVÁNÍM
VNITŘNÍHO TRHU UVEDENÁ V ČL. 3 ODST. 2 PÍSM. c)

Níže uvedená opatření jsou slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu a nevztahuje se na ně čl. 4 odst. 3 písm. b):

[…].

ODDÍL B

KATEGORIE PODPORY, KTERÉ MOHOU BÝT POVAŽOVÁNY ZA SLUČITELNÉ
S ŘÁDNÝM FUNGOVÁNÍM VNITŘNÍHO TRHU,

UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 3 PÍSM. e)

Níže uvedené kategorie podpory mohou být považovány za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu:

[…].



ODDÍL C

BLOKOVÉ VÝJIMKY UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 4

Podpora se považuje za slučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu a je vyňata z oznamovací povinnosti podle článku 4, pokud je poskytnuta v souladu s hmotněprávními podmínkami stanovenými v těchto ustanoveních:

1)    Kapitoly I a III nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1), naposledy pozměněného nařízením Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023 (Úř. věst. L 167, 30.6.2023, s. 1).

2)    Články 1 až 6 rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3).

ODDÍL D

PODPORA DE MINIMIS UVEDENÁ V ČL. 3 ODST. 6

„Podpora de minimis“ má význam, který má v nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L, 2023/2831, 15.12.2023).



V případě podpory udílené podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu má „podpora de minimis“ význam, který má v nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 12. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L, 2023/2832, 15.12.2023).

________________

PŘÍLOHA II

OBECNÉ A ODVĚTVOVÉ AKTY POUŽITELNÉ V EVROPSKÉ UNII
UVEDENÉ V ČL. 4 ODST. 2

ODDÍL A

OBECNÉ A ODVĚTVOVÉ AKTY

1)    Pro účely tohoto protokolu a podle čl. 4 odst. 2 použije Unie tyto akty:

a)    nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9);

b)    nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2015/1589 (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) 2016/2105 ze dne 1. prosince 2016 (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 19);

c)    nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023 (Úř. věst. L 167, 30.6.2023, s. 1);



d)    rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3);

e)    nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L, 2023/2831, 15.12.2023);

f)    nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L, 2023/2832, 15.12.2023);

g)    nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 ze dne 24. září 2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství (Úř. věst. L 293, 31.10.2008, s. 3).

2)    Pro účely tohoto protokolu a podle čl. 4 odst. 3 Švýcarsko zavede a udržuje systém dohledu nad státními podporami, který zajišťuje neustálý dohled a vymáhání na úrovni rovnocenné úrovni uplatňované v Unii, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 a bodě 1 tohoto oddílu.



ODDÍL B

POKYNY, SDĚLENÍ A ROZHODOVACÍ PRAXE
EVROPSKÉ KOMISE

1)    Pro účely tohoto protokolu a podle čl. 4 odst. 3 švýcarský orgán dohledu a příslušné soudní orgány ve Švýcarsku náležitě zohlední příslušné pokyny a sdělení závazné pro Evropskou komisi, jakož i její rozhodovací praxi, a v co největší možné míře se jimi řídí, aby zajistily dohled a vymáhání na úrovni rovnocenné úrovni uplatňované v Unii.

2)    Evropská komise oznámí smíšenému výboru pokyny a sdělení, které považuje podle dohody za relevantní, a zveřejní je.

________________

Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


POZMĚŇOVACÍ PROTOKOL
K DOHODĚ

MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O PŘEPRAVĚ ZBOŽÍ A CESTUJÍCÍCH

PO ŽELEZNICI A SILNICI

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „smluvní strany“,

OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE význam Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici, uzavřené v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda“);

PŘEJÍCE SI podporovat přepravu cestujících a zboží po silnici a železnici mezi smluvními stranami v rámci oblasti působnosti dohody;

UZNÁVAJÍCE politiky smluvních stran týkající se přesunu zboží ze silnic na železnici;

PŘEJÍCE SI, pokud jde o železniční dopravu, zachovat kvalitní dopravní systém založený na výkonnosti, přitažlivosti a spolehlivosti přepravy zboží a cestujících, které jsou nezbytné pro obyvatelstvo a hospodářství;

UZNÁVAJÍCE nutnost vyjasnit právo železničních podniků provozovat mezinárodní osobní železniční dopravu, včetně oprávnění k nástupu cestujících na kterékoli stanici nacházející se na mezinárodní trase a výstupu cestujících na jiné takové stanici, včetně případů, kdy se tyto stanice nacházejí na území druhé smluvní strany;



UZNÁVAJÍCE, že s výhradou platných pravidel hospodářské soutěže nebrání platné právo Unie mezinárodním seskupením provozovat mezinárodní služby, včetně mezinárodních služeb, které se částečně skládají ze služeb zapojených v rámci taktového jízdního řádu;

UZNÁVAJÍCE, že je důležité usnadnit nové služby mezinárodní osobní železniční dopravy, a tím zlepšit mezinárodní železniční spojení mezi smluvními stranami, a zároveň zajistit, aby cestující využívající výlučně švýcarské vnitrostátní služby nebyli tímto způsobem negativně ovlivněni;

UZNÁVAJÍCE výhody pro cestující, které mohou vyplynout z otevření trhu pro poskytování služeb mezinárodní osobní železniční dopravy, a tudíž význam zajištění účinného přístupu k infrastruktuře a rovných podmínek pro poskytování těchto služeb s přihlédnutím k výjimkám uděleným Švýcarsku;

UZNÁVAJÍCE švýcarský poplatek za těžká nákladní vozidla a cíl být v souladu se zásadami pro výběr poplatků za silniční vozidla v Unii;

UZNÁVAJÍCE výhody úzké spolupráce mezi Švýcarskem a Agenturou Evropské unie pro železnice na základě článku 75 nařízení (EU) 2016/796 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1),

SE DOHODLY TAKTO:


ČLÁNEK 1

Změny dohody

Dohoda se mění takto:

1)    V článku 2 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.    Tato dohoda se vztahuje na mezinárodní přepravu cestujících a zboží po železnici a na kombinovanou mezinárodní dopravu.

Tato dohoda se nevztahuje na čistě vnitrostátní železniční přepravu cestujících ve smyslu vnitrostátní dálkové, regionální a místní dopravy ve Švýcarsku.

Tato dohoda se nevztahuje na železniční podniky, které provozují pouze městskou, příměstskou nebo regionální dopravu na místních a regionálních nezávislých sítích v případě dopravních služeb poskytovaných na železniční infrastruktuře nebo na sítích určených pouze pro provoz městské nebo příměstské železniční dopravy.“

2)    V článku 3 se na konci odstavce 2 doplňuje nová odrážka, která zní:

„–    „mezinárodní přepravou cestujících po železnici“ osobní doprava, při níž vlak překračuje hranici mezi smluvními stranami, včetně oprávnění k nástupu cestujících na kterékoli stanici nacházející se na mezinárodní trase a výstupu cestujících na jiné takové stanici, včetně případů, kdy se tyto stanice nacházejí na území druhé smluvní strany, za předpokladu, že hlavním účelem dané dopravní služby je přeprava cestujících mezi stanicemi nacházejícími se na území jedné smluvní strany a stanicemi nacházejícími se na území druhé smluvní strany.“


3)    Článek 7 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    S výhradou odstavců 2 a 3 Švýcarsko přijme nebo zachová v souladu s čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu k dohodě (dále jen „institucionální protokol“) ujednání odpovídající právním předpisům Unie o technických podmínkách platných pro silniční dopravu, podle oddílu 3 přílohy 1.“;

b)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Švýcarsko přijme nebo zachová v souladu s čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu právní předpisy odpovídající právním předpisům Unie o technické kontrole vozidel uvedeným v oddíle 3 přílohy 1.“

4)    Článek 9 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Mezinárodní přeprava zboží po silnici pro cizí potřebu a rovněž jízdy bez nákladu mezi územími smluvních stran podléhají povolení Unie, jehož vzor je uveden v příloze 3, podle právních předpisů Unie uvedených v příloze 1 nebo na základě švýcarského povolení podle odpovídajících švýcarských právních předpisů přijatých nebo zachovaných v souladu s čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu.“;


b)    odstavec 4 se nahrazuje tímto:

„4.    Postupy, kterými se řídí vydávání, obnovení a odnímání povolení, a postupy, kterými se řídí vzájemná pomoc, se upravují právními předpisy Unie uvedenými v oddíle 1 přílohy I nebo odpovídajícími švýcarskými právními předpisy přijatými nebo zachovanými v souladu s čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu.“

5)    V článku 17 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.    Vzory těchto licencí a postupů jejich získání, užívání a obnovování se stanoví v právních předpisech Unie uvedených v oddíle 1 přílohy 1 nebo v odpovídajících švýcarských právních předpisech přijatých nebo zachovaných v souladu s čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu.“

6)    Článek 24 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Železniční podniky a mezinárodní seskupení usazené na území jedné ze smluvních stran mají právo tranzitu a právo přístupu k železniční infrastruktuře na území druhé smluvní strany za účelem provozování mezinárodních služeb za podmínek stanovených v právních předpisech Unie uvedených v oddíle 4 přílohy 1.“;


b)    vkládá se nový odstavec, který zní:

„1a.    V průběhu mezinárodní osobní dopravy mají železniční podniky oprávnění k nástupu cestujících na kterékoli stanici nacházející se na mezinárodní trase a výstupu cestujících na jiné takové stanici, včetně případů, kdy se tyto stanice nacházejí na území téže smluvní strany, za předpokladu, že hlavním účelem dané dopravní služby je přeprava cestujících z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany. Příslušný regulační subjekt nebo subjekty rozhodnou na žádost příslušných orgánů nebo dotčených železničních podniků o tom, zda je hlavním účelem dané dopravní služby přeprava cestujících z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany.“

7)    Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 24a

Výjimky z dynamické harmonizace týkající se železniční dopravy

Výjimkami ve smyslu čl. 5 odst. 7 institucionálního protokolu jsou:

1.    Možnost uložit společnostem provozujícím osobní dopravu povinnost účastnit se systému integrace cen ve veřejné dopravě, tj. nabízet cestujícím využívajícím síť různých společností provozujících veřejnou dopravu jedinou přepravní smlouvu, pokud těmto společnostem zůstane pravomoc určovat ceny.


2.    Použití švýcarských nástrojů pro řízení kapacity, které stanoví minimální počet tras vlaků za hodinu pro vymezené druhy dopravy, včetně nákladní, regionální a dálkové osobní dopravy, které mohou rovněž sloužit mezinárodnímu účelu. Na tyto nástroje se vztahuje zásada nediskriminace uvedená v čl. 1 odst. 3 dohody.

S podniky, které plánují a provozují služby mezinárodní osobní železniční dopravy ve Švýcarsku, se ve stávajících švýcarských postupech konzultace v rámci švýcarských nástrojů pro řízení kapacity zachází jako se zúčastněnými stranami.

3.    Možnost upřednostnit osobní dopravu podle taktového jízdního řádu platného pro služby na železnici na celém území Švýcarska.

Kritérium uvedené v prvním pododstavci se použije nediskriminačním způsobem pro přidělování tras vlaků společnostem, které podávají srovnatelné žádosti, pokud jde o četnost služeb.

Přednost podle prvního pododstavce se dává službám, které jsou nezbytné pro taktový jízdní řád.

Pokud podnik před uplynutím lhůty pro postup ročního přidělování předloží žádost o trasu vlaku pro mezinárodní osobní dopravu ve Švýcarsku, které nelze ve fázi vzájemné koordinace vyhovět, má tato žádost přednost pro využití zbývající nepřidělené kapacity, včetně kapacity, která byla zajištěna švýcarskými nástroji pro řízení kapacity, ale nebyla během postupu ročního přidělování požadována.


Unie nebo její členské státy mohou na svém území upřednostnit společnosti, které jsou usazené v Unii a provozují služby osobní železniční dopravy, před švýcarskou mezinárodní osobní železniční dopravou, která provozuje část mezinárodní dopravy podle švýcarského taktového jízdního řádu a která dopravu neposkytuje v rámci mezinárodního seskupení.

4.    Právo zahrnout nediskriminační ustanovení do povolení a koncesí udělovaných podnikům železniční dopravy a mezinárodním seskupením v souvislosti se sociálními normami, jako jsou místní a odvětvové platové a pracovní podmínky ve Švýcarsku.

5.    Povinnosti nabídkového řízení v případě závazků veřejné služby v přeshraniční regionální, městské a příměstské osobní železniční dopravě: Švýcarsko může přímo zadat veřejnou zakázku na služby pro část přeshraniční regionální, městské a příměstské osobní železniční dopravy, která je provozována na území Švýcarska. V takovém případě Švýcarsko zadá veřejnou zakázku na služby buď provozovateli, kterému byla zadána veřejná zakázka na služby na území Unie, nebo provozovateli, který spolupracuje s železničním podnikem, jemuž byla zadána veřejná zakázka na služby na provozování tratě na území Unie.

S výhradou tohoto odstavce se příslušné orgány předem vzájemně konzultují o podmínkách veřejné služby, která má být zadána, včetně načasování zadávacího řízení.“


8)    Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 29a

Účast na činnosti Agentury Evropské unie pro železnice

Švýcarsko má právo účastnit se v souladu s článkem 75 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1) činnosti Agentury Evropské unie pro železnice (dále jen „ERA“); tato účast zahrnuje náležitý přístup k databázím a registrům.

ERA nemá ve Švýcarsku žádné výkonné pravomoci. Příslušné články nařízení (EU) 2016/796, jež by takové výkonné pravomoci agentury ERA ve Švýcarsku zakládaly, se proto do přílohy 1 dohody nezačleňují.“

9)    Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 32a

Vyloučení zvýšení kapacity silnic

Jako výjimka ve smyslu čl. 5 odst. 7 institucionálního protokolu se nová infrastruktura pro účely bezpečnosti silničního provozu, jako například stavba druhého silničního tunelu v Gotthardu, nepovažuje za zvýšení kapacity silnic a omezení silniční kapacity na stávající úroveň se nepovažuje za jednostranné množstevní omezení.“


10)    Článek 40 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 40

Švýcarská opatření

1.    Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 37 a vzhledem ke zvýšení maximální povolené hmotnosti podle čl. 7 odst. 3 Švýcarsko zavede nediskriminační daň z vozidel. Daň bude zejména vycházet ze zásad uvedených v čl. 38 odst. 1 a z postupů stanovených v příloze 10.

2.    Poplatky budou rozděleny do kategorií na základě emisí z vozidel. Společný výbor rozhodne na žádost Švýcarska o rozdělení do kategorií zcela nebo částečně založených na spotřebě.

3.    Vážený průměr poplatků za vozidla s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla podle dokladu o registraci vozidla nepřevyšující 40 t a jedoucí na vzdálenost 300 km přes Alpy nesmí přesáhnout 325 CHF. V kategorii vozidel, které způsobují největší znečištění, nesmí poplatek přesáhnout 380 CHF.

4.    Část poplatků uvedených v odstavci 3 může být tvořena mýtným za použití specializované alpské infrastruktury. Tato část nesmí tvořit více než 15 % poplatků uvedených v odstavci 3.


5.    Vážený průměr uvedený v odstavci 3 se stanoví podle počtu vozidel v jednotlivých kategoriích, která jsou provozována ve Švýcarsku. Počet vozidel v každé kategorii se stanoví na základě odhadů, které budou přezkoumány společným výborem. Společný výbor určí vážený průměr na základě přezkumů, které budou prováděny každé dva roky, aby byly zohledněny vývojové trendy struktury vozového parku provozovaného ve Švýcarsku a vývoj emisí a spotřeby.“

11)    Článek 42 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 42

Přezkoumání výše poplatků

1.    Dne 1. ledna 2007 a následně ve dvouletých intervalech budou maximální výše poplatků podle čl. 40 odst. 3 upravovány podle míry inflace ve Švýcarsku v předchozích dvou letech. Za tímto účelem Švýcarsko zašle společnému výboru nejpozději do 30. září roku předcházejícího úpravě nezbytné statistické údaje, na jejichž základě dojde ke zvažované úpravě. Společný výbor se na žádost Unie sejde do 30 dnů od obdržení této zprávy, aby jednal o zvažovaných úpravách.

2.    Od 1. ledna 2007 může společný výbor na žádost jedné ze smluvních stran přezkoumat výši poplatků podle čl. 40 odst. 3 a po vzájemné dohodě je upravit. Přezkoumání se provádí na základě těchto kritérií:

   výše a struktura daní v obou smluvních stranách, zejména s ohledem na srovnatelné trasy přes Alpy,


   rozložení dopravy mezi srovnatelné trasy přes Alpy,

   vývojové trendy rozložení jednotlivých způsobů dopravy v alpském regionu,

   rozvoj železniční infrastruktury v oblasti Alp.“

12)    V článku 46 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

1.    Pokud po 1. lednu 2005, bez ohledu na konkurenceschopné ceny železniční dopravy a řádné provádění opatření podle článku 36, které se týká kvalitativních parametrů, vzniknou problémy s plynulostí silniční dopravy švýcarským alpským regionem a pokud za období 10 týdnů nepřesáhne průměrná míra využití železniční kapacity ve Švýcarsku (kombinovaná doprava s doprovodem a bez doprovodu) 66 %, Švýcarsko může odchylně od čl. 40 odst. 3 a 4 zvýšit poplatky stanovené v čl. 40 odst. 3 o více než 12,5 %. Veškeré příjmy z tohoto zvýšení musí být využity k posílení konkurenceschopnosti železniční a kombinované dopravy vůči dopravě po silnici.“

(13)    Článek 51 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 51

Společný výbor

1.    Zřizuje se společný výbor.

Společný výbor se skládá ze zástupců smluvních stran.


2.    Společnému výboru spolupředsedají zástupce Unie a zástupce Švýcarska.

3.    Společný výbor:

a)    zajišťuje řádné fungování a účinnou správu a uplatňování této dohody;

b)    poskytuje fórum pro vzájemné konzultace a průběžnou výměnu informací mezi smluvními stranami, zejména s cílem nalézt řešení jakýchkoli obtíží s výkladem nebo uplatňováním dohody nebo právního aktu Unie, na který se v dohodě odkazuje v souladu s článkem 10 institucionálního protokolu;

c)    vydává doporučení smluvním stranám v záležitostech týkajících se této dohody;

d)    přijímá rozhodnutí, je-li tak stanoveno v této dohodě a

e)    odpovídá za sledování a uplatňování této dohody, a zejména čl. 27 odst. 6 a článků 33, 34, 35, 36, 39, 40, 42, 45, 46 a 47;

f)    vykonává jakoukoli jinou pravomoc, kterou mu uděluje tato dohoda.

4.    Společný výbor jedná na základě jednomyslnosti.

Rozhodnutí jsou pro smluvní strany závazná a smluvní strany přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich provedení.


5.    Společný výbor zasedá nejméně jednou ročně, střídavě v Bruselu a Bernu, pokud spolupředsedové nerozhodnou jinak. Sejde se rovněž na žádost kterékoli ze smluvních stran. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že zasedání společného výboru se uskuteční prostřednictvím videokonference nebo telekonference.

6.    Společný výbor přijme svůj jednací řád a podle potřeby jej aktualizuje.

7.    Společný výbor může rozhodnout o vytvoření jakékoli pracovní skupiny nebo skupiny odborníků, která mu může být nápomocna při plnění jeho povinností.“

14)    V článku 53 se název nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 53

Profesní tajemství“.

15)    Vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 53a

Utajované informace a citlivé neutajované informace

1.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze smluvních stran zpřístupnila utajované informace.


2.    Na nakládání s utajovanými informacemi nebo materiály poskytovanými smluvními stranami nebo vyměňovanými mezi smluvními stranami podle této dohody a na jejich ochranu se vztahuje Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací uzavřená v Bruselu dne 28. dubna 2008 a veškerá bezpečnostní ujednání, kterými se uvedená dohoda provádí.

3.    Společný výbor přijme prostřednictvím rozhodnutí pokyny pro nakládání s citlivými neutajovanými informacemi, které si smluvní strany mezi sebou vyměňují, za účelem zajištění jejich ochrany.“

16)    Článek 55 se mění takto:

a)    odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.    Pokud si jedna ze smluvních stran přeje revidovat ustanovení této dohody, uvědomí o tom společný výbor. S výhradou odstavce 3 vstoupí pozměněná verze této dohody v platnost po dokončení příslušných vnitřních postupů.“;

b)    odstavec 2 se zrušuje;

c)    odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Přílohy 5, 6, 8 a 9 lze změnit rozhodnutím společného výboru v souladu s čl. 51 odst. 3 písm. d).“


17)    Článek 57 se nahrazuje tímto:

„Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Švýcarska.“

18)    Příloha 1 se mění takto:

a)    za názvem se vkládají nové body, které znějí:

„1.    V rámci oblasti působnosti dohody se právní akty Unie uvedené v této příloze použijí s výhradou zásady dynamické harmonizace podle článku 5 institucionálního protokolu a s výhradou výjimek uvedených v odstavci 7 uvedeného článku.

2.    Není-li v technických úpravách uvedeno jinak, považují se práva a povinnosti stanovené pro členské státy v právních aktech Unie uvedených v této příloze za práva a povinnosti stanovené pro Švýcarsko. To platí při plném respektování institucionálního protokolu.“;

b)    oddíl 4 se mění takto:

i)    doplňují se nové akty, které znějí:

„–    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).


   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (přepracované znění) (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).

   Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/545 ze dne 7. dubna 2016 o postupech a kritériích týkajících se rámcových dohod pro přidělování kapacity železniční infrastruktury (Úř. věst. L 94, 8.4.2016, s. 1).

   Rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2075 ze dne 4. září 2017, kterým se nahrazuje příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 295, 14.11.2017, s. 69).“;

ii)    zrušují se tyto akty:

„–    Směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství (Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25).

   Směrnice Rady 95/18/ES ze dne 19. června 1995 o vydávání licencí železničním podnikům (Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 70).

   Směrnice Rady 95/19/ES ze dne 19. června 1995 o přidělování kapacit železniční infrastruktury a o zpoplatnění infrastruktury (Úř. věst. L 143, 27.6.1995, s. 75).“;


iii)    v položce týkající se směrnice 2007/59/ES se doplňují nová slova, která znějí:

„Licence strojvedoucího a doplňkové osvědčení vydané v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2007/59/ES a odpovídajícími ustanoveními přijatými nebo zachovanými ve švýcarském právním řádu podle článku 5 institucionálního protokolu se vzájemně uznávají.“;

iv)    v položce týkající se směrnice (EU) 2016/797 se doplňují nová slova, která znějí:

„Na směrnici (EU) 2016/797 se vztahují přechodná opatření k zachování plynulé železniční dopravy mezi Švýcarskem a Unií stanovená rozhodnutím Výboru pro pozemní dopravu Společenství–Švýcarsko č. 2/2019 (Úř. věst. L 13, 17.1.2020, s. 43) včetně veškerých následných změn, pokud a v jaké míře smluvní strany ve společném výboru rozhodnou o úpravách, jimiž se uvedená opatření prodlouží, s přihlédnutím k čl. 29a druhému pododstavci dohody a článku 5 institucionálního protokolu. Odkazuje-li směrnice (EU) 2016/797 na „Agenturu Evropské unie pro železnice“, odkaz se pro území Švýcarska považuje za odkaz na „švýcarský vnitrostátní bezpečnostní orgán.“;


v)    v položce týkající se směrnice (EU) 2016/798 se doplňují nová slova, která znějí:

„Na směrnici (EU) 2016/798 se vztahují přechodná opatření k zachování plynulé železniční dopravy mezi Švýcarskem a Unií stanovená rozhodnutím Výboru pro pozemní dopravu Společenství–Švýcarsko č. 2/2019 (Úř. věst. L 13, 17.1.2020, s. 43) včetně veškerých následných změn, pokud a v jaké míře smluvní strany ve společném výboru rozhodnou o úpravách, jimiž se uvedená opatření prodlouží, s přihlédnutím k čl. 29a druhému pododstavci dohody a článku 5 institucionálního protokolu. Odkazuje-li směrnice (EU) 2016/798 na „Agenturu Evropské unie pro železnice“, odkaz se pro území Švýcarska považuje za odkaz na „švýcarský vnitrostátní bezpečnostní orgán.“;

vi)    v položce týkající se prováděcího nařízení (EU) 2018/545 se doplňují nová slova, která znějí:

„Na prováděcí nařízení (EU) 2018/545 se vztahují přechodná opatření k zachování plynulé železniční dopravy mezi Švýcarskem a Unií stanovená rozhodnutím Výboru pro pozemní dopravu Společenství–Švýcarsko č. 2/2019 (Úř. věst. L 13, 17.1.2020, s. 43) včetně veškerých následných změn, pokud a v jaké míře smluvní strany ve společném výboru rozhodnou o úpravách, jimiž se uvedená opatření prodlouží, s přihlédnutím k čl. 29a druhému pododstavci dohody a článku 5 institucionálního protokolu. Odkazuje-li prováděcí nařízení (EU) 2018/545 na „Agenturu Evropské unie pro železnice“, odkaz se pro území Švýcarska považuje za odkaz na „švýcarský vnitrostátní bezpečnostní orgán.“;


vii)    v položce týkající se prováděcího nařízení (EU) 2018/763 se doplňují nová slova, která znějí:

„Na prováděcí nařízení (EU) 2018/763 se vztahují přechodná opatření k zachování plynulé železniční dopravy mezi Švýcarskem a Unií stanovená rozhodnutím Výboru pro pozemní dopravu Společenství–Švýcarsko č. 2/2019 (Úř. věst. L 13, 17.1.2020, s. 43) včetně veškerých následných změn, pokud a v jaké míře smluvní strany ve společném výboru rozhodnou o úpravách, jimiž se uvedená opatření prodlouží, s přihlédnutím k čl. 29a druhému pododstavci dohody a článku 5 institucionálního protokolu. Odkazuje-li prováděcí nařízení (EU) 2018/763 na „Agenturu Evropské unie pro železnice“, odkaz se pro území Švýcarska považuje za odkaz na „švýcarský vnitrostátní bezpečnostní orgán.“;

viii)    v položce týkající se prováděcího nařízení (EU) 2019/250 se doplňují nová slova, která znějí:

„Na prováděcí nařízení (EU) 2019/250 se vztahují přechodná opatření k zachování plynulé železniční dopravy mezi Švýcarskem a Unií stanovená rozhodnutím Výboru pro pozemní dopravu Společenství–Švýcarsko č. 2/2019 (Úř. věst. L 13, 17.1.2020, s. 43) včetně veškerých následných změn, pokud a v jaké míře smluvní strany ve společném výboru rozhodnou o úpravách, jimiž se uvedená opatření prodlouží, s přihlédnutím k čl. 29a druhému pododstavci dohody a článku 5 institucionálního protokolu. Odkazuje-li prováděcí nařízení (EU) 2019/250 na „Agenturu Evropské unie pro železnice“, odkaz se pro území Švýcarska považuje za odkaz na „švýcarský vnitrostátní bezpečnostní orgán.“;


c)    v oddíle 5 se doplňuje nový akt, který zní:

„–    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2338 ze dne 14. prosince 2016 (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 22); s výjimkou článků 5 a 5a nařízení (ES) č. 1370/2007 za podmínek uvedených v čl. 24a odst. 5 dohody.“

19)    Příloha 10 se nahrazuje tímto:

PŘÍLOHA 10

PRAVIDLA PRO POUŽÍVÁNÍ POPLATKŮ
STANOVENÝCH V ČLÁNKU 40

S výhradou čl. 40 odst. 4 se poplatky stanovené v článku 40 používají takto:

a)    v případě dopravy ve Švýcarsku se poplatky zvyšují nebo snižují úměrně rozsahu, v jakém je skutečně ujetá vzdálenost ve Švýcarsku kratší nebo delší než 300 km;

b)    poplatky jsou úměrné hmotnostní kategorii vozidla.“


20)    Společné prohlášení připojené k tomuto protokolu se doplňuje k prohlášením připojeným k závěrečnému aktu dohody.

ČLÁNEK 2

Vstup v platnost

1.    Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.

2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;


d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

i)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

j)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;


l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

INSTITUCIONÁLNÍ PROTOKOL
K DOHODĚ

MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O PŘEPRAVĚ ZBOŽÍ A CESTUJÍCÍCH

PO ŽELEZNICI A SILNICI

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „smluvní strany“,

VZHLEDEM K TOMU, že Unie a Švýcarsko jsou vázány četnými dvoustrannými dohodami v různých oblastech, které stanoví zvláštní práva a povinnosti, jež jsou v některých ohledech podobné právům a povinnostem stanoveným v Unii;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že účelem těchto dvoustranných dohod je zvýšit konkurenceschopnost Evropy a vytvořit užší hospodářské vazby mezi smluvními stranami založené na rovnosti, reciprocitě a obecné rovnováze jejich výhod, práv a povinností;

ROZHODNUTY posílit a prohloubit účast Švýcarska na vnitřním trhu Unie na základě stejných pravidel, jaká platí pro vnitřní trh, při zachování jeho nezávislosti a nezávislosti jeho orgánů, a pokud jde o Švýcarsko, dodržování zásad vyplývajících z přímé demokracie, federalismu a odvětvové povahy jeho účasti na vnitřním trhu;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE, že je zachována pravomoc švýcarského Spolkového soudu a všech ostatních švýcarských soudů, jakož i soudů členských států a Soudního dvora Evropské unie vykládat dohodu v jednotlivých případech;


VĚDOMY SI zajištění jednotnosti v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a to jak současných, tak budoucích,

SE DOHODLY TAKTO:

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Cíle

1.    Cílem tohoto protokolu je zaručit smluvním stranám a hospodářským subjektům a jednotlivcům větší právní jistotu, rovné zacházení a rovné podmínky v oblasti související s vnitřním trhem, jež spadá do oblasti působnosti Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici uzavřené v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda“).


2.    Za tímto účelem poskytuje tento protokol nová institucionální řešení, která usnadní trvalé a vyvážené posilování hospodářských vztahů mezi smluvními stranami. S ohledem na zásady mezinárodního práva stanoví tento protokol zejména institucionální řešení dohody, jež jsou společná pro dvoustranné dohody, které byly nebo mají být uzavřeny v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, aniž by se měnila oblast působnosti nebo cíle dohody, zejména:

a)    postup pro sladění dohody s právními akty Unie, které se dohody týkají;

b)    jednotný výklad a uplatňování dohody a právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje;

c)    dohled nad uplatňováním dohody a uplatňování dohody a

d)    řešení sporů v rámci dohody.

ČLÁNEK 2

Vztah k dohodě

1.    Tento protokol a jeho příloha a dodatek tvoří nedílnou součást dohody.

2.    Ustanovení dohody zrušená tímto protokolem jsou uvedena níže:

a)    čl. 49 odst. 1 a 2;


b)    článek 50;

c)    čl. 52 odst. 1 až 4 a odst. 6;

d)    článek 54;

e)    čl. 55 odst. 2;

f)    následující část přílohy 1:

„V souladu s čl. 52 odst. 6 této dohody Švýcarsko použije právní předpisy rovnocenné těmto:“.

3.    Odkazy na „Evropské společenství“ nebo „Společenství“ v dohodě se považují za odkazy na Unii.

ČLÁNEK 3

Dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní

1.    Stávající a budoucí dvoustranné dohody mezi Unií a Švýcarskem v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, se považují za soudržný celek, který zajišťuje rovnováhu mezi právy a povinnostmi mezi Unií a Švýcarskem.


2.    Dohoda představuje dvoustrannou dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní.

KAPITOLA 2

SLADĚNÍ DOHODY S PRÁVNÍMI AKTY UNIE

ČLÁNEK 4

Účast na vypracovávání právních aktů Unie („tvorba rozhodnutí“)

1.    Při vypracovávání návrhu právního aktu Unie v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, o tom Evropská komise (dále jen „Komise“) informuje Švýcarsko a neformální cestou konzultuje odborníky Švýcarska stejně, jako žádá o stanoviska odborníků z členských států Unie pro vypracování svých návrhů.

Na žádost kterékoli smluvní strany se uskuteční předběžná výměna názorů ve společném výboru.

Smluvní strany se na žádost kterékoli z nich znovu vzájemně konzultují v rámci společného výboru v důležitých okamžicích fáze předcházející přijetí právního aktu Unií, a to v průběžném informačním a konzultačním procesu.


2.    Při přípravě aktů v přenesené pravomoci týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.

3.    Při přípravě prováděcích aktů týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů, které později předloží výborům, jež jsou Komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.

4.    Je-li to nutné k zajištění řádného fungování dohody, odborníci Švýcarska se podílejí na práci výborů, na něž se nevztahují odstavce 2 a 3. Seznam těchto výborů a případně dalších výborů s podobnými charakteristikami vypracuje a aktualizuje společný výbor.

5.    Tento článek se nepoužije na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky uvedené v čl. 5 odst. 7.


ČLÁNEK 5

Začlenění právních aktů Unie

1.    Aby byla zaručena právní jistota a jednotnost práva v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní na základě dohody, Švýcarsko a Unie zajistí, aby právní akty Unie přijaté v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, byly do dohody začleněny co nejdříve po přijetí.

2.    Švýcarsko přijme nebo zachová ustanovení svého právního řádu s cílem dosáhnout výsledku, jehož má být dosaženo právními akty Unie začleněnými do dohody v souladu s odstavcem 4, případně s výhradou úprav, o nichž rozhodne společný výbor.

3.    Přijme-li Unie právní akt v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, co nejdříve o tom informuje Švýcarsko prostřednictvím společného výboru. Společný výbor k danému tématu uspořádá výměnu názorů na žádost kterékoli smluvní strany.

4.    Společný výbor jedná v souladu s odstavcem 1 tím, že co nejdříve přijme rozhodnutí o změně příloh 1, 3, 4 a 7 dohody, včetně nezbytných úprav.

5.    Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může společný výbor, je-li to nezbytné pro zajištění soudržnosti dohody s jejími přílohami ve znění podle odstavce 4, navrhnout ke schválení smluvními stranami v souladu s jejich vnitřními postupy revizi dohody.


6.    Odkazy v dohodě na právní akty Unie, které již nejsou v platnosti, se považují za odkazy na právní akt Unie o zrušení začleněný do přílohy 1 dohody ode dne vstupu v platnost rozhodnutí společného výboru o odpovídající změně přílohy dohody podle odstavce 4, není-li v uvedeném rozhodnutí stanoveno jinak.

7.    Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti následujících výjimek:

   čl. 7 odst. 3 dohody,

   článek 14 dohody,

   článek 15 dohody,

   článek 20 dohody,

   článek 24a dohody,

   článek 32a dohody,

   článek 40 dohody,

   článek 42 dohody.


8.    S výhradou článku 6 vstupují rozhodnutí společného výboru podle odstavce 4 v platnost okamžitě, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

9.    Aby usnadnily proces přijímání rozhodnutí, spolupracují smluvní strany v dobré víře během celého průběhu postupu stanoveného v tomto článku.

ČLÁNEK 6

Plnění ústavních povinností Švýcarskem

1.    Během výměny názorů uvedené v čl. 5 odst. 3 informuje Švýcarsko Unii o tom, zda rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti.

2.    Pokud rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti, má na to Švýcarsko maximálně dva roky ode dne sdělení této informace podle odstavce 1, s výjimkou případů konání referenda, kdy se toto období prodlouží o jeden rok.

3.    Dokud Švýcarsko nesdělí, že splnilo své ústavní povinnosti, provádějí smluvní strany rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 prozatímně, pokud Švýcarsko Unii neinformuje, že prozatímní provádění rozhodnutí není možné, a neuvede pro to důvody.


Prozatímní provádění nesmí v žádném případě nastat přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

4.    Jakmile Švýcarsko splní své ústavní povinnosti uvedené v odstavci 1, neprodleně to oznámí Unii prostřednictvím společného výboru.

5.    Rozhodnutí vstupuje v platnost dnem doručení oznámení podle odstavce 4, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

KAPITOLA 3

VÝKLAD A UPLATŇOVÁNÍ DOHODY

ČLÁNEK 7

Zásada jednotného výkladu

1.    Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 a v souladu se zásadami mezinárodního práva veřejného se dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a právní akty Unie, na něž se v těchto dohodách odkazuje, vykládají a uplatňují jednotně v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.


2.    Právní akty Unie, na něž se v dohodě odkazuje, a ustanovení dohody, pokud jejich uplatňování zahrnuje pojmy práva Unie, se před podpisem dohody i po podpisu vykládají a uplatňují v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

ČLÁNEK 8

Zásada účinného a harmonického uplatňování

1.    Komise a příslušné švýcarské orgány spolupracují a vzájemně si pomáhají při zajišťování dohledu nad uplatňováním dohody. Mohou si vyměňovat informace o činnostech dohledu nad uplatňováním dohody. Mohou si vyměňovat názory a projednávat otázky společného zájmu.

2.    Každá smluvní strana přijme vhodná opatření k zajištění účinného a harmonického uplatňování dohody na svém území.

3.    Dohled nad uplatňováním dohody provádějí smluvní strany společně v rámci společného výboru.

Pokud se Komise nebo příslušné švýcarské orgány dozvědí o případu nesprávného uplatňování dohody, může být záležitost postoupena společnému výboru s cílem nalézt přijatelné řešení.


4.    Jak Komise, tak příslušné švýcarské orgány dohlížejí na uplatňování dohody druhou smluvní stranou. Použije se postup stanovený v článku 10.

Jsou-li k zajištění účinného a harmonického uplatňování dohody nezbytné určité kontrolní pravomoci orgánů Unie ve vztahu k jedné smluvní straně, jako jsou vyšetřovací a rozhodovací pravomoci, musí být v dohodě konkrétně stanoveny.

ČLÁNEK 9

Zásada výlučnosti

Smluvní strany se zavazují, že v případě sporů ohledně výkladu nebo uplatňování dohody a právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje, nebo případně ohledně souladu rozhodnutí, jež Komise přijme na základě dohody, s dohodou nebudou usilovat o jiné způsoby řešení, než které jsou stanoveny v tomto protokolu.


ČLÁNEK 10

Postup v případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním

1.    V případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním dohody nebo právního aktu Unie, na který se v dohodě odkazuje, se smluvní strany vzájemně konzultují v rámci společného výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení. Za tímto účelem se společnému výboru poskytnou všechny užitečné informace, aby mohl situaci podrobně posoudit. Společný výbor posoudí všechny možnosti, které umožní zachovat řádné fungování dohody.

2.    Pokud společný výbor není schopen nalézt řešení obtíží uvedených v odstavci 1 do tří měsíců ode dne, kdy mu byly obtíže předloženy, může kterákoli smluvní strana požádat rozhodčí soud, aby spor vyřešil v souladu s pravidly stanovenými v dodatku.

3.    Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení uvedeného v čl. 7 odst. 2 a pokud je výklad takového ustanovení relevantní pro vyřešení sporu a nezbytný k tomu, aby o sporu mohl rozhodnout, předloží rozhodčí soud tuto otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení spadajícího do oblasti působnosti výjimky z povinnosti dynamické harmonizace uvedené v čl. 5 odst. 7 a pokud spor nezahrnuje výklad nebo použití pojmů práva Unie, vyřeší rozhodčí soud spor bez předložení této otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.


4.    Pokud rozhodčí soud pokládá otázku Soudnímu dvoru Evropské unie podle odstavce 3:

a)    rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je pro rozhodčí soud závazné a

b)    Švýcarsko požívá stejných práv jako členské státy a orgány Unie a obdobně podléhá stejným řízením před Soudním dvorem Evropské unie.

5.    Každá smluvní strana přijme veškerá nezbytná opatření, aby v dobré víře provedla rozhodnutí rozhodčího soudu.

Smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, informuje druhou smluvní stranu prostřednictvím společného výboru o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu.


ČLÁNEK 11

Kompenzační opatření

1.    Pokud smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, neinformuje druhou smluvní stranu v přiměřené lhůtě stanovené v souladu s čl. IV.2 odst. 6 dodatku o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, nebo pokud se druhá smluvní strana domnívá, že oznámená opatření nejsou v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu, může tato druhá smluvní strana přijmout přiměřená kompenzační opatření v rámci dohody nebo jakékoli jiné dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní (dále jen „kompenzační opatření“), s cílem odstranit možnou nerovnováhu. Oznámí smluvní straně, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, kompenzační opatření, která budou upřesněna v oznámení. Tato kompenzační opatření nabývají účinku tři měsíce ode dne tohoto oznámení.

2.    Pokud společný výbor do jednoho měsíce ode dne oznámení zamýšlených kompenzačních opatření nepřijme rozhodnutí o pozastavení, změně nebo zrušení těchto kompenzačních opatření, může kterákoli smluvní strana předložit otázku přiměřenosti těchto kompenzačních opatření k rozhodčímu řízení v souladu s dodatkem.

3.    Rozhodčí soud rozhodne ve lhůtách stanovených v čl. III.8 odst. 4 dodatku.

4.    Kompenzační opatření nemají zpětný účinek. Zejména musí být zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli již před nabytím účinnosti kompenzačních opatření.


ČLÁNEK 12

Spolupráce mezi jurisdikcemi

1.    V zájmu podpory jednotného výkladu se švýcarský Spolkový soud a Soudní dvůr Evropské unie dohodnou na dialogu a jeho podmínkách.

2.    Švýcarsko má právo předložit Soudnímu dvoru Evropské unie spisy účastníků řízení nebo písemná vyjádření, pokud soud členského státu Unie předloží Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku týkající se výkladu dohody nebo ustanovení právního aktu Unie, které jsou v ní uvedeny.

KAPITOLA 4

JINÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 13

Finanční příspěvek

1.    Švýcarsko přispívá na financování činností agentur, informačních systémů a jiných činností Unie uvedených v článku 1 přílohy, k nimž má přístup, v souladu s tímto článkem a přílohou.

Společný výbor může přijmout rozhodnutí o změně přílohy.


2.    Unie může kdykoli pozastavit účast Švýcarska na činnostech uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu v souladu s platebními podmínkami stanovenými v článku 2 přílohy.

Pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu, zašle Unie Švýcarsku formální upomínku. Není-li do 30 dnů ode dne obdržení této formální upomínky provedena platba v plné výši, může Unie pozastavit účast Švýcarska na příslušné činnosti.

3.    Finanční příspěvek je tvořen součtem:

a)    provozního příspěvku a

b)    poplatku za účast.

4.    Finanční příspěvek má podobu ročního finančního příspěvku a je splatný ke dnům uvedeným ve výzvách k poskytnutí finančních prostředků vydaných Komisí.

5.    Provozní příspěvek vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách.


Pro tento účel se údaji o HDP v tržních cenách smluvních stran rozumí nejnovější údaje dostupné k 1. lednu roku, v němž se provádí roční platba, poskytnuté Statistickým úřadem Evropské unie, s náležitým ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky uzavřenou v Lucemburku dne 26. října 2004. Přestane-li uvedená dohoda platit, určí se HDP Švýcarska na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

6.    Provozní příspěvek pro každou agenturu Unie se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na její schválený roční rozpočet zapsaný v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1 přílohy.

Provozní příspěvek na informační systémy a jiné činnosti se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na příslušný rozpočet pro daný rok, jak je stanoveno v dokumentech k plnění rozpočtu, jako jsou pracovní programy nebo smlouvy.

Všechny referenční částky vycházejí z prostředků na závazky.

7.    Roční poplatek za účast činí 4 % ročního provozního příspěvku vypočítaného v souladu s odstavci 5 a 6.

8.    Komise Švýcarsku poskytne příslušné informace týkající se výpočtu jeho finančního příspěvku. Tyto informace se poskytují s náležitým ohledem na pravidla Unie týkající se důvěrnosti a ochrany údajů.


9.    Veškeré finanční příspěvky Švýcarska nebo platby od Unie a výpočet částek, které mají být splaceny nebo obdrženy, se provádějí v eurech.

10.    Pokud se vstup tohoto protokolu v platnost neshoduje s počátkem kalendářního roku, upraví se provozní příspěvek Švýcarska na daný rok v souladu s metodikou a platebními podmínkami stanovenými v článku 5 přílohy.

11.    Prováděcí pravidla k tomuto článku jsou obsažena v příloze.

12.    Tři roky po vstupu tohoto protokolu v platnost a následně každé tři roky přezkoumá společný výbor podmínky účasti Švýcarska podle článku 1 přílohy a v případě potřeby je upraví.

ČLÁNEK 14

Odkazy na území

Kdykoli právní akty Unie začleněné do dohody obsahují odkazy na území „Evropské unie“, „Unie“, „společného trhu“ nebo „vnitřního trhu“, považují se tyto odkazy pro účely dohody za odkazy na území uvedená v článku 57 dohody.


ČLÁNEK 15

Odkazy na státní příslušníky členských států Unie

Kdykoli právní akty Unie začleněné do dohody zmiňují státní příslušníky členských států Unie, považují se tito státní příslušníci členských států Unie pro účely dohody za státní příslušníky členských států Unie a Švýcarska.

ČLÁNEK 16

Vstup v platnost a provedení právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do dohody o jejich vstupu v platnost nebo provedení se pro účely dohody nepoužijí.

Lhůty a data pro Švýcarsko pro uvedení v platnost a provedení rozhodnutí, kterými se do dohody začleňují právní akty Unie, vyplývají z čl. 5 odst. 8 a čl. 6 odst. 5, jakož i z ustanovení o přechodných opatřeních.

ČLÁNEK 17

Adresáti právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do dohody o tom, že jsou určeny členským státům Unie, se pro účely dohody nepoužijí.


KAPITOLA 5

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 18

Provádění

1.    Smluvní strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z dohody a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejích cílů.

2.    Smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění zamýšleného výsledku právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje, a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejich cílů.

ČLÁNEK 19

Vstup v platnost

1.    Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.


2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;


h)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

i)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

j)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

ČLÁNEK 20

Změna a výpověď

1.    Tento protokol lze kdykoli změnit na základě vzájemné dohody smluvních stran.


2.    Pokud je dohoda vypovězena v souladu s čl. 58 odst. 3 dohody, pozbývá tento protokol platnosti dnem uvedeným v čl. 58 odst. 4 dohody.

3.    Pokud dohoda pozbude platnosti, zůstanou zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli na základě dohody přede dnem ukončení platnosti dohody. Smluvní strany se vzájemně dohodnou, jaká opatření se přijmou v souvislosti s právy, která jsou v procesu nabývání.

Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA TÝKAJÍCÍ SE POUŽITÍ ČLÁNKU 13 protokolu

ČLÁNEK 1

Seznam činností agentur, informačních systémů a jiných činností Unie,
na které má Švýcarsko finančně přispívat

Švýcarsko finančně přispívá na:

a)    agentury:

žádné;

b)    informační systémy:

žádné;

c)    jiné činnosti:

žádné.


ČLÁNEK 2

Platební podmínky

1.    Platby splatné podle článku 13 protokolu se provádějí v souladu s tímto článkem.

2.    Při vydání výzvy k poskytnutí finančních prostředků v rozpočtovém roce sdělí Komise Švýcarsku tyto informace:

a)    výše provozního příspěvku a

b)    výše poplatku za účast.

3.    Komise sdělí Švýcarsku co nejdříve, nejpozději však 16. dubna každého rozpočtového roku, tyto informace související s účastí Švýcarska:

a)    částky v prostředcích na závazky ze schváleného ročního rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok pro každou agenturu Unie, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1, a částky v prostředcích na závazky ve vztahu ke schválenému rozpočtu Unie pro daný rok pro příslušný rozpočet na informační systémy a jiné činnosti, zahrnující účast Švýcarska v souladu s článkem 1;

b)    výše poplatku za účast podle čl. 13 odst. 7 protokolu a


c)    pokud jde o agentury, v roce N+1 částky rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie ve vztahu k ročnímu rozpočtu Unie uvedené v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie na rok N.

4.    Komise na základě svého návrhu rozpočtu poskytne odhad informací podle odst. 3 písm. a) a b) co nejdříve, nejpozději však do 1. září rozpočtového roku.

5.    Komise vydá Švýcarsku nejpozději 16. dubna a, je-li to použitelné na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, nejdříve 22. října a nejpozději 31. října každého rozpočtového roku výzvu k poskytnutí finančních prostředků ve výši odpovídající příspěvku Švýcarska podle dohody na každou z agentur, informačních systémů nebo jiných činností, jichž se Švýcarsko účastní.

6.    Výzva (výzvy) k poskytnutí finančních prostředků uvedená (uvedené) v bodě 5 je rozložena (jsou rozloženy) do těchto splátek:

a)    první splátka každého roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána do 16. dubna, odpovídá částce až do výše odhadu ročního finančního příspěvku na danou agenturu, informační systém nebo jinou činnost uvedeného v odstavci 4;

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy;


b)    případně druhá splátka roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána nejdříve 22. října a nejpozději 31. října, odpovídá rozdílu mezi částkou uvedenou v odstavci 4 a částkou uvedenou v odstavci 5, pokud je částka uvedená v odstavci 5 vyšší.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků do 21. prosince.

U každé výzvy k poskytnutí finančních prostředků může Švýcarsko provádět samostatné platby za každou agenturu, informační systém nebo jinou činnost.

7.    V prvním roce provádění protokolu vydá Komise do 90 dnů po vstupu protokolu v platnost jedinou výzvu k poskytnutí finančních prostředků.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy.

8.    V případě prodlení s platbou finančního příspěvku vzniká Švýcarsku povinnost uhradit úrok z prodlení z dlužné částky, počínaje dnem splatnosti až do dne, kdy je dlužná částka uhrazena v plné výši.

Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, nebo 0 % podle toho, která je vyšší, zvýšená o 3,5 procentního bodu.


ČLÁNEK 3

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie
s ohledem na plnění rozpočtu

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie se provede v roce N+1, kdy se počáteční provozní příspěvek upraví směrem nahoru nebo dolů o rozdíl mezi počátečním provozním příspěvkem a upraveným příspěvkem vypočítaným s použitím klíče pro stanovení příspěvku za rok N na výši rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v rámci příslušné dotační položky (příslušných dotačních položek) rozpočtu Unie. Rozdíl případně zohlední u každé agentury upravený provozní příspěvek na základě procentního podílu, jak je definován v článku 1.

ČLÁNEK 4

Stávající ujednání

Článek 13 protokolu a tato příloha se nepoužijí na zvláštní ujednání mezi Švýcarskem a Unií, která zahrnují finanční příspěvky Švýcarska. Agentury, informační systémy a jiné činnosti, na něž se taková ujednání vztahují, jsou tyto:

   systém TACHOnet, zřízený prováděcím nařízením Komise (EU) 2016/68 ze dne 21. ledna 2016 o společných postupech a specifikacích nezbytných pro propojení elektronických rejstříků karet řidiče (Úř. věst. L 15, 22.1.2016, s. 51), naposledy pozměněným prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1503 ze dne 25. srpna 2017 (Úř. věst. L 221, 26.8.2017, s. 10), použitelným podle přílohy 1 dohody,


   jednotné kontaktní místo Agentury Evropské unie pro železnice (ERA), zřízené článkem 12 nařízení (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č. 881/2004 (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1), podle správního ujednání mezi švýcarským Spolkovým úřadem pro dopravu a Agenturou Evropské unie pro železnice, uzavřeného v Bruselu dne 13. prosince 2019.

ČLÁNEK 5

Přechodná opatření

V případě, že dnem vstupu protokolu v platnost není 1. leden, použije se odchylně od článku 2 tento článek.

V prvním roce provádění protokolu se ve vztahu k provoznímu příspěvku splatnému za daný rok, který se vztahuje na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, jak je stanoveno v souladu s článkem 13 protokolu a články 1 až 3 této přílohy, provozní příspěvek sníží na poměrném základě vynásobením částky splatného ročního provozního příspěvku poměrem:

a)    počtu kalendářních dnů ode dne vstupu protokolu v platnost do 31. prosince daného roku a

b)    celkového počtu kalendářních dnů daného roku.



Dodatek

DODATEK O ROZHODČÍM SOUDU

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK I.1

Oblast působnosti

Pokud jedna ze smluvních stran (dále jen „strany“) předloží spor k rozhodčímu řízení v souladu s čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu, použijí se pravidla stanovená v tomto dodatku.

ČLÁNEK I.2

Soudní kancelář a služby sekretariátu

Mezinárodní úřad Stálého rozhodčího soudu v Haagu (dále jen „Mezinárodní úřad“) plní funkce soudní kanceláře a zajišťuje nezbytné služby sekretariátu.


ČLÁNEK I.3

Oznámení a výpočet lhůt

1.    Oznámení, včetně sdělení nebo návrhů, smějí být zasílána jakýmkoli komunikačním prostředkem, který osvědčuje jejich předání nebo umožňuje jejich ověření.

2.    Tato oznámení smějí být zasílána elektronicky pouze v případě, že strana pro tento účel určila nebo schválila adresu.

3.    Tato oznámení se zasílají v případě Švýcarska odboru pro Evropu švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí a v případě Unie právní službě Komise.

4.    Jakákoli lhůta stanovená v tomto dodatku začne běžet ode dne následujícího po příslušné události nebo úkonu. Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadá na nepracovní den orgánů Unie nebo vlády Švýcarska, končí lhůta pro doručení dokumentu první následující pracovní den. Započítávají se dny pracovního klidu, které spadají do daného období.

ČLÁNEK I.4

Oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Strana, která hodlá zahájit rozhodčí řízení (dále jen „žalující strana“), zašle druhé straně (dále jen „žalovaná strana“) a Mezinárodnímu úřadu oznámení o zahájení rozhodčího řízení.


2.    Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem následujícím po dni, kdy je oznámení o jeho zahájení přijato žalovanou stranou.

3.    Oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahuje tyto informace:

a)    požadavek, aby byl spor předložen k rozhodčímu řízení;

b)    jména a kontaktní údaje stran;

c)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalující strany;

d)    právní základ řízení (čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu) a:

i)    v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu otázka, která vedla ke sporu, oficiálně zařazená k vyřešení na pořad jednání společného výboru v souladu s čl. 10 odst. 1 protokolu a

ii)    v případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu rozhodnutí rozhodčího soudu, prováděcí opatření uvedená v čl. 10 odst. 5 protokolu a sporná kompenzační opatření;

e)    určení jakéhokoli pravidla, které je předmětem sporu nebo se k němu vztahuje;

f)    stručný popis sporu a

g)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.


4.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu může oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

5.    Žádné tvrzení o dostatečnosti oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

ČLÁNEK I.5

Odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Do 60 dnů od obdržení oznámení o zahájení rozhodčího řízení zašle žalovaná strana žalující straně a Mezinárodnímu úřadu odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, která obsahuje tyto informace:

a)    jména a kontaktní údaje stran;

b)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalované strany;

c)    odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 3 písm. d) až f) a

d)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.


2.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu může odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 4 tohoto dodatku a informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    Neposkytnutí odpovědi nebo neúplná či opožděná odpověď žalované strany na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

4.    Požádá-li žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, aby se rozhodčí soud skládal z pěti rozhodců, určí žalující strana do 30 dnů od obdržení odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení dalšího rozhodce.

ČLÁNEK I.6

Zastoupení a pomoc

1.    Strany jsou před rozhodčím soudem zastoupeny jedním nebo více zástupci. Zástupcům mohou být nápomocni poradci nebo advokáti.

2.    Jakákoli změna zástupců nebo jejich adres se oznámí druhé straně, Mezinárodnímu úřadu a rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat důkazy o pravomocích svěřených zástupcům stran.


KAPITOLA II

SLOŽENÍ ROZHODČÍHO SOUDU

ČLÁNEK II.1

Počet rozhodců

Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců. Požádá-li o to žalující strana ve svém oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, je rozhodčí soud složen z pěti rozhodců.

ČLÁNEK II.2

Jmenování rozhodců

1.    Mají-li být jmenováni tři rozhodci, každá ze stran jmenuje jednoho z nich. Dva rozhodci jmenovaní stranami vyberou třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.

2.    Má-li být jmenováno pět rozhodců, každá ze stran jmenuje dva z nich. Čtyři rozhodci jmenovaní stranami vyberou pátého rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.


3.    Pokud do 30 dnů od jmenování posledního rozhodce jmenovaného stranami nedosáhnou rozhodci dohody o výběru předsedy rozhodčího soudu, jmenuje předsedu generální tajemník Stálého rozhodčího soudu.

4.    Na pomoc při výběru rozhodců, kteří mají tvořit rozhodčí soud, se vytvoří a v případě potřeby aktualizuje orientační seznam osob disponujících kvalifikacemi uvedenými v odstavci 6, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o ochraně zdraví“), Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“) a Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska“). Společný výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje, jmenuje jej generální tajemník Stálého rozhodčího soudu ze seznamu uvedeného v odstavci 4. Není-li takový seznam k dispozici, jmenuje rozhodce losem generální tajemník Stálého rozhodčího soudu z osob, které byly formálně navrženy jednou ze stran nebo oběma stranami pro účely odstavce 4.


6.    Osoby tvořící rozhodčí soud musí být vysoce kvalifikované osoby s vazbami na strany nebo bez nich, u nichž je zaručena nezávislost a neexistence střetu zájmů, jakož i široká škála zkušeností. Musí mít zejména odborné znalosti v oblasti práva a záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, nesmí přijímat pokyny od žádné ze stran a musí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu. Předseda rozhodčího soudu musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů.

ČLÁNEK II.3

Prohlášení rozhodců

1.    Pokud se u určité osoby zvažuje její jmenování rozhodcem, oznámí tato osoba všechny okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti. V době od svého jmenování a v průběhu celého rozhodčího řízení oznamuje rozhodce tyto okolnosti neprodleně stranám a ostatním rozhodcům, pokud tak již neučinil.

2.    Rozhodce může být odvolán, pokud existují okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

3.    Strana smí požádat o odvolání rozhodce, kterého jmenovala, pouze z důvodu, který se dozvěděla až po tomto jmenování.

4.    Pokud rozhodce nejedná nebo pokud nemůže de iure nebo de facto plnit svou úlohu, použije se postup pro odvolání rozhodců stanovený v článku II.4.


ČLÁNEK II.4

Odvolání rozhodců

1.    Strana, která chce odvolat rozhodce, podá žádost o odvolání do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo oznámeno jmenování daného rozhodce, nebo do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o okolnostech uvedených v článku II.3.

2.    Žádost o odvolání se zasílá druhé straně, odvolanému rozhodci, ostatním rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu. Musí v ní být uvedeny důvody žádosti o odvolání.

3.    Pokud byla podána žádost o odvolání, může druhá strana tuto žádost o odvolání přijmout. Daný rozhodce může rovněž odstoupit. Přijetí žádosti o odvolání nebo odstoupení nepředstavuje uznání důvodů žádosti o odvolání.

4.    Pokud do 15 dnů ode dne oznámení žádosti o odvolání druhá strana žádost o odvolání nepřijme nebo pokud daný rozhodce neodstoupí, může strana, která o odvolání žádá, požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby o odvolání rozhodl.

5.    Nedohodnou-li se strany jinak, musí být v rozhodnutí uvedeném v odstavci 4 uvedeny důvody tohoto rozhodnutí.


ČLÁNEK II.5

Nahrazení rozhodce

1.    S výhradou odstavce 2 tohoto článku, je-li během rozhodčího řízení nutné rozhodce nahradit, je náhradník jmenován nebo vybrán v souladu s postupem stanoveným v článku II.2, který se použije na jmenování nebo výběr rozhodce, který má být nahrazen. Tento postup se použije i v případě, že jedna strana nevyužila svého práva jmenovat rozhodce, který má být nahrazen, nebo se tohoto jmenování účastnit.

2.    V případě nahrazení rozhodce se řízení obnoví ve fázi, kdy nahrazený rozhodce přestal vykonávat své funkce, nerozhodne-li rozhodčí soud jinak.

ČLÁNEK II.6

Zproštění odpovědnosti

S výjimkou případů úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti se strany v maximální míře povolené platnými právními předpisy zřeknou jakýchkoli kroků proti rozhodcům za jakékoli jednání nebo opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.


KAPITOLA III

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

ČLÁNEK III.1

Obecná ustanovení

1.    Datem ustavení rozhodčího soudu je den, kdy přijal své jmenování poslední rozhodce.

2.    Rozhodčí soud zajistí, aby se stranám dostalo rovného zacházení a aby každá z nich měla v příslušné fázi řízení dostatečnou možnost uplatnit svá práva a předložit svůj případ. Rozhodčí soud vede řízení tak, aby nedocházelo k průtahům a zbytečným výdajům a aby byl spor mezi stranami vyřešen.

3.    Nerozhodne-li rozhodčí soud po vyslechnutí stran jinak, koná se slyšení.

4.    Zašle-li strana rozhodčímu soudu sdělení, učiní tak prostřednictvím Mezinárodního úřadu a současně zašle kopii druhé straně. Mezinárodní úřad zašle kopii tohoto sdělení každému rozhodci.


ČLÁNEK III.2

Místo konání rozhodčího řízení

Místem konání rozhodčího řízení je Haag. Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může rozhodčí soud zasedat na jakémkoli jiném místě, které považuje za vhodné pro své jednání.

ČLÁNEK III.3

Jazyk

1.    Jazyky řízení jsou francouzština a angličtina.

2.    Rozhodčí soud může nařídit, aby ke všem dokumentům připojeným k žalobnímu nároku nebo k žalobní odpovědi a ke všem dalším dokumentům předloženým v průběhu řízení v původním jazyce byl přiložen překlad do jednoho z jazyků řízení.

ČLÁNEK III.4

Žalobní nárok

1.    Žalující strana zašle svůj žalobní nárok písemně žalované straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalující strana se může rozhodnout, že své oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.4 bude považovat za žalobní nárok, pokud rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.


2.    Žalobní nárok obsahuje tyto informace:

a)    informace uvedené v čl. I.4 odst. 3 písm. b) až f);

b)    popis skutečností předložených na podporu žalobního nároku a

c)    právní argumenty předložené na podporu žalobního nároku.

3.    K žalobnímu nároku musí být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalující stranou nebo by na ně měl žalobní nárok odkazovat. V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu musí žalobní nárok obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

ČLÁNEK III.5

Žalobní odpověď

1.    Žalovaná strana zašle svou žalobní odpověď písemně žalující straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalovaná strana se může rozhodnout, že odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.5 bude považovat za žalobní odpověď, pokud odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.


2.    Žalobní odpověď musí odpovídat na body žalobního nároku uvedené v souladu s čl. III.4 odst. 2 písm. a) až c) tohoto dodatku. Musí k ní být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalovanou stranou nebo by na ně měla žalobní odpověď odkazovat. V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu musí žalobní odpověď obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    V žalobní odpovědi nebo v pozdější fázi rozhodčího řízení, pokud rozhodčí soud rozhodne, že prodlení je odůvodněno okolnostmi, může žalovaná strana podat protinávrh za předpokladu, že je k tomu rozhodčí soud příslušný.

4.    Na protinávrh se použije čl. III.4 odst. 2 a 3.

ČLÁNEK III.6

Příslušnost pro rozhodčí řízení

1.    Rozhodčí soud rozhodne o své příslušnosti na základě čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu.

2.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu má rozhodčí soud mandát ke zkoumání otázky, která vedla ke sporu, oficiálně zařazené k vyřešení na pořad jednání společného výboru v souladu s čl. 10 odst. 1 protokolu.


3.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu má rozhodčí soud, který projednával hlavní věc, mandát ke zkoumání přiměřenosti sporných kompenzačních opatření, včetně případů, kdy tato opatření byla zcela nebo zčásti přijata v jiné dvoustranné dohodě v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

4.    Předběžná námitka nepříslušnosti rozhodčího soudu musí být podána nejpozději v žalobní odpovědi nebo – v případě protinávrhu – v replice. Skutečnost, že strana jmenovala rozhodce nebo se účastnila jeho jmenování, ji nezbavuje práva vznést takovou předběžnou námitku. Předběžná námitka ohledně toho, že by spor překročil pravomoci rozhodčího soudu, se podá, jakmile je během rozhodčího řízení vznesena otázka, která údajně překračuje jeho pravomoci. Rozhodčí soud může v každém případě přijmout předběžnou námitku podanou po uplynutí stanovené lhůty, pokud se domnívá, že k prodlení došlo z oprávněného důvodu.

5.    Rozhodčí soud může o předběžné námitce uvedené v odstavci 4 rozhodnout tak, že ji bude považovat za předběžnou otázku, nebo prostřednictvím rozhodnutí ve věci samé.

ČLÁNEK III.7

Jiná písemná podání

Rozhodčí soud po konzultaci se stranami rozhodne o jiných písemných podáních kromě žalobního nároku a žalobní odpovědi, které strany musí nebo mohou předložit, a stanoví lhůtu pro jejich předložení.


ČLÁNEK III.8

Lhůty

1.    Lhůty stanovené rozhodčím soudem pro předání písemných dokumentů, včetně žalobního nároku a žalobní odpovědi, nepřekročí 90 dnů, nedohodnou-li se strany jinak.

2.    Rozhodčí soud přijme konečné rozhodnutí do 12 měsíců ode dne svého ustavení. Ve výjimečných případech spojených se zvláštními obtížemi může rozhodčí soud tuto lhůtu prodloužit až o další tři měsíce.

3.    Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se zkrátí na polovinu:

a)    na žádost žalující nebo žalované strany, pokud rozhodčí soud do 30 dnů od této žádosti po vyslechnutí druhé strany rozhodne, že se jedná o naléhavý případ, nebo

b)    pokud se na tom strany dohodly.

4.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu přijme rozhodčí soud své konečné rozhodnutí do šesti měsíců od data, kdy byla oznámena kompenzační opatření v souladu s čl. 11 odst. 1 protokolu.


ČLÁNEK III.9

Předložení věcí Soudnímu dvoru Evropské unie

1.    Při uplatnění článku 7 a čl. 10 odst. 3 protokolu předloží rozhodčí soud věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.    Rozhodčí soud může předložit věc Soudnímu dvůr Evropské unie kdykoli v průběhu řízení za předpokladu, že je schopen dostatečně přesně vymezit právní a skutkový rámec věci a právní otázky, které vyvolává.

Řízení před rozhodčím soudem se přeruší do doby, než Soudní dvůr Evropské unie vydá rozhodnutí.

3.    Kterákoli ze stran může zaslat rozhodčímu soudu odůvodněnou žádost, aby věc předložil Soudnímu dvoru Evropské unie. Rozhodčí soud takovou žádost zamítne, pokud se domnívá, že podmínky pro předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie uvedené v odstavci 1 nejsou splněny. Zamítne-li rozhodčí soud žádost strany o předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie, své rozhodnutí odůvodní v rozhodnutí ve věci samé.

4.    Rozhodčí soud předloží věc Soudnímu dvoru Evropské unie prostřednictvím oznámení. Oznámení obsahuje alespoň tyto informace:

a)    stručný popis sporu;

b)    dotčený právní akt (akty) Unie a/nebo dotčená ustanovení dohody a


c)    pojem práva Unie, který má být vykládán v souladu s čl. 7 odst. 2 protokolu.

Rozhodčí soud oznámí předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie stranám.

5.    Soudní dvůr Evropské unie použije obdobně vnitřní jednací řád použitelný pro výkon své pravomoci rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu Smluv a aktů přijatých orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

6.    Zástupci a advokáti oprávnění zastupovat strany před rozhodčím soudem podle článků I.4, I.5, III.4 a III.5 jsou oprávněni zastupovat strany před Soudním dvorem Evropské unie.

ČLÁNEK III.10

Předběžná opatření

1.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu může kterákoli ze stran v kterékoli fázi rozhodčího řízení požádat o předběžná opatření spočívající v pozastavení kompenzačních opatření.

2.    Žádost podle odstavce 1 musí označovat předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Musí obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.


3.    Strana, která žádá o předběžná opatření, zašle svou žádost písemně druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu. Rozhodčí soud stanoví krátkou lhůtu, v níž může druhá strana předložit písemná nebo ústní vyjádření.

4.    Rozhodčí soud do jednoho měsíce od podání žádosti uvedené v odstavci 1 rozhodne o pozastavení sporných kompenzačních opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)    rozhodčí soud je prima facie přesvědčen o opodstatněnosti věci předložené stranou, která ve své žádosti žádá o předběžná opatření;

b)    rozhodčí soud se domnívá, že až do konečného rozhodnutí by strana žádající o předběžná opatření utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu, pokud by nedošlo k pozastavení kompenzačních opatření, a

c)    újma způsobená straně žádající o předběžná opatření okamžitým uplatněním sporných kompenzačních opatření převažuje nad zájmem na okamžitém a účinném uplatňování daných opatření.

5.    Přerušení řízení podle čl. III.9 odst. 2 druhého pododstavce se nepoužije na řízení podle tohoto článku.

6.    Rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem podle odstavce 4 má pouze prozatímní účinek a není jím dotčeno rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé.


7.    Nestanoví-li rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem v souladu s odstavcem 4 tohoto článku dřívější datum pro ukončení pozastavení, pozastavení končí přijetím konečného rozhodnutí podle čl. 11 odst. 2 protokolu.

8.    Aby se předešlo pochybnostem, pro účely tohoto článku se rozumí, že rozhodčí soud při zvažování příslušných zájmů strany žádající o předběžná opatření a druhé strany zohlední zájmy fyzických osob a hospodářských subjektů stran, avšak toto zohlednění nesmí vést k přiznání reprezentativnosti těchto fyzických osob nebo hospodářských subjektů před rozhodčím soudem.

ČLÁNEK III.11

Důkazní prostředky

1.    Každá strana předloží důkazy o skutečnostech, které jsou základem jejího nároku nebo její obhajoby.

2.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat strany o relevantní informace, které považuje za nezbytné a vhodné. Rozhodčí soud stanoví stranám lhůtu pro odpověď na jeho žádost.

3.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat jakýkoli zdroj o jakékoli informace, které považuje za vhodné. Rozhodčí soud si může rovněž vyžádat stanovisko odborníků, považuje-li to za vhodné, a v příslušných případech s výhradou jakýchkoli podmínek dohodnutých stranami.

4.    Všechny informace získané rozhodčím soudem podle tohoto článku se poskytnou stranám a strany mohou rozhodčímu soudu předložit k těmto informacím připomínky.


5.    Rozhodčí soud poté, co si vyžádal stanovisko druhé strany, přijme vhodná opatření k řešení veškerých otázek vznesených jednou ze stran, které se týkají ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

6.    Rozhodčí soud rozhodne o přípustnosti, relevantnosti a síle předložených důkazů.

ČLÁNEK III.12

Slyšení

1.    Pokud se musí konat slyšení, rozhodčí soud po konzultaci se stranami oznámí stranám s dostatečným předstihem datum, čas a místo slyšení.

2.    Slyšení je veřejné, nerozhodne-li rozhodčí soud z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.

3.    O každém slyšení vypracuje a podepíše předseda rozhodčího soudu protokol. Pouze tyto protokoly jsou závazné.

4.    Rozhodčí soud může rozhodnout o tom, že se slyšení bude konat virtuálně, v souladu s praxí Mezinárodního úřadu. Strany musí být o této praxi včas informovány. V takových případech se použije obdobně odstavec 1 a odstavec 3.


ČLÁNEK III.13

Absence konání

1.    Pokud žalující strana ve lhůtě stanovené tímto dodatkem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svůj žalobní nárok, nařídí rozhodčí soud ukončení rozhodčího řízení, pokud neexistují nevyřešené otázky, u nichž může být rozhodnutí nezbytné, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

Pokud žalovaná strana ve lhůtě stanovené tímto dodatkem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svou odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo svou žalobní odpověď, nařídí rozhodčí soud pokračování v řízení, aniž by toto nepředložení samo o sobě považoval za přijetí tvrzení žalující strany.

Druhý pododstavec se použije i v případě, že žalující strana nepředloží repliku na protinávrh.

2.    Pokud se strana řádně svolaná v souladu s čl. III.12 odst. 1 nedostaví ke slyšení a nedoloží dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud v rozhodčím řízení pokračovat.

3.    Pokud strana, která byla rozhodčím soudem řádně vyzvána k předložení dalších důkazů, tak neučiní ve stanovených lhůtách, aniž by prokázala dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud rozhodnout na základě důkazů, které má k dispozici.


ČLÁNEK III.14

Ukončení řízení

1.    Je-li prokázáno, že strany měly přiměřeně možnost předložit své argumenty, může rozhodčí soud prohlásit řízení za ukončené.

2.    Rozhodčí soud může, považuje-li to za nezbytné vzhledem k výjimečným okolnostem, rozhodnout z vlastního podnětu nebo na žádost strany o opětovném zahájení řízení kdykoli před přijetím rozhodnutí.

KAPITOLA IV

ROZHODNUTÍ

ČLÁNEK IV.1

Rozhodnutí

Rozhodčí soud usiluje o přijetí rozhodnutí na základě konsensu. Ukáže-li se však, že není možné přijmout rozhodnutí na základě konsensu, je rozhodnutí rozhodčího soudu přijato většinou rozhodců.


ČLÁNEK IV.2

Podoba a účinek rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Rozhodčí soud může v různých okamžicích přijímat samostatná rozhodnutí o různých otázkách.

2.    Veškerá rozhodnutí se vydávají v písemné podobě a uvádějí důvody, o které se opírají. Jsou pro strany konečná a závazná.

3.    Rozhodnutí rozhodčího soudu musí být podepsáno rozhodci, musí obsahovat datum jeho přijetí a místo konání rozhodčího řízení. Kopii rozhodnutí podepsaného rozhodci zašle stranám Mezinárodní úřad.

4.    Mezinárodní úřad rozhodnutí rozhodčího soudu zveřejní.

Při zveřejňování rozhodnutí rozhodčího soudu Mezinárodní úřad dodržuje příslušná pravidla týkající se ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

Pravidla uvedená v druhém pododstavci jsou totožná pro všechny dvoustranné dohody v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Společný výbor tato pravidla přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Strany musí splnit požadavky všech rozhodnutí rozhodčího soudu neprodleně.


6.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu a po obdržení stanoviska stran stanoví rozhodčí soud v rozhodnutí ve věci samé přiměřenou lhůtu pro splnění požadavků svého rozhodnutí v souladu s čl. 10 odst. 5 protokolu s přihlédnutím k vnitřním postupům stran.

ČLÁNEK IV.3

Rozhodné právo, pravidla výkladu, mediátor

1.    Rozhodným právem je dohoda, právní akty Unie, na něž se v ní odkazuje, jakož i jakékoli jiné pravidlo mezinárodního práva relevantní pro uplatňování uvedených nástrojů.

2.    Rozhodčí soud rozhoduje v souladu s pravidly výkladu uvedenými v článku 7 protokolu.

3.    Předchozí rozhodnutí přijatá orgánem pro řešení sporů, pokud jde o přiměřenost kompenzačních opatření podle jiné dvoustranné dohody z těch, která jsou uvedena v čl. 11 odst. 1 protokolu, jsou pro rozhodčí soud závazná.

4.    Rozhodčí soud nesmí rozhodovat jako mediátor nebo ex aequo et bono.


ČLÁNEK IV.4

Vzájemně dohodnuté řešení nebo jiné důvody pro ukončení řízení

1.    Strany se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na řešení svého sporu. Každé takové řešení sdělí společně rozhodčímu soudu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na uvedený požadavek a rozhodčí řízení se pozastaví. Rozhodčí řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

2.    Pokud žalující strana v průběhu řízení písemně informuje rozhodčí soud o tom, že si nepřeje pokračovat v řízení, a pokud žalovaná strana ke dni, kdy toto sdělení rozhodčí soud obdržel, dosud neučinila žádné kroky v řízení, vydá rozhodčí soud oficiální usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud rozhodne o nákladech, které nese žalující strana, odůvodňuje-li to chování této strany.

3.    Dojde-li rozhodčí soud před přijetím rozhodnutí rozhodčího soudu k závěru, že pokračování v řízení se stalo bezpředmětným nebo nemožným z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, informuje rozhodčí soud strany o svém záměru vydat usnesení, kterým se řízení ukončí.

První pododstavec se nepoužije, pokud existují nevyřešené otázky, o nichž může být nezbytné rozhodnout, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.


4.    Rozhodčí soud zašle stranám kopii usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo kopii rozhodnutí přijatého dohodou stran, podepsaných rozhodci. Ustanovení čl. IV.2 odst. 2 až 5 se použijí na rozhodčí rozhodnutí přijatá dohodou stran.

ČLÁNEK IV.5

Oprava rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí rozhodčího soudu může strana oznámením druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu požádat rozhodčí soud, aby ve znění rozhodnutí rozhodčího soudu opravil jakékoli chyby ve výpočtu, administrativní či typografické chyby nebo chyby či opomenutí podobné povahy. Pokud rozhodčí soud považuje žádost za oprávněnou, provede opravu do 45 dnů od obdržení žádosti. Žádost nemá odkladný účinek na lhůtu stanovenou v čl. IV.2 odst. 6.

2.    Rozhodčí soud může do 30 dnů od sdělení svého rozhodnutí provést z vlastního podnětu opravy uvedené v odstavci 1.

3.    Opravy uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádějí písemně a tvoří nedílnou součást rozhodnutí. Použije se čl. IV.2 odst. 2 až 5.


ČLÁNEK IV.6

Poplatky rozhodců

1.    Poplatky uvedené v článku IV.7 musí být přiměřené s přihlédnutím ke složitosti případu, době, kterou rozhodci na případu strávili, a ke všem dalším relevantním okolnostem.

2.    Vytvoří se a v případě potřeby aktualizuje seznam denních náhrad a maximálního a minimálního počtu hodin, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Společný výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

ČLÁNEK IV.7

Náklady

1.    Každá strana nese své vlastní náklady a polovinu nákladů rozhodčího soudu.

2.    Rozhodčí soud stanoví své náklady ve svém rozhodnutí ve věci samé. Tyto náklady zahrnují pouze:

a)    poplatky rozhodců, které se uvedou zvlášť pro každého rozhodce a stanoví je sám rozhodčí soud v souladu s článkem IV.6;


b)    cestovní a další výdaje rozhodců a

c)    poplatky a výdaje Mezinárodního úřadu.

3.    Náklady uvedené v odstavci 2 musí být přiměřené s ohledem na spornou částku, složitost sporu, dobu, kterou na případu rozhodci a veškeří odborníci jmenovaní rozhodčím soudem strávili, a veškeré další relevantní okolnosti.

ČLÁNEK IV.8

Složení zálohy na náklady

1.    Na začátku rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany, aby složily stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v čl. IV.7 odst. 2.

2.    V průběhu rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany o dodatečné zálohy kromě záloh uvedených v odstavci 1.

3.    Veškeré částky uložené stranami podle tohoto článku se uhradí Mezinárodnímu úřadu a jsou vyplaceny k pokrytí skutečně vynaložených nákladů, zejména včetně poplatků zaplacených rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu.


KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK V.1

Změny

Společný výbor může rozhodnutím přijmout změny tohoto dodatku.

PROTOKOL O STÁTNÍ PODPOŘE
K DOHODĚ

MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O PŘEPRAVĚ ZBOŽÍ A CESTUJÍCÍCH

PO ŽELEZNICI A SILNICI

EVROPSKÁ UNIE, dále jenUnie“,

   na jedné straně a

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jenŠvýcarsko,

   na straně druhé,

jednotlivě dále jen smluvní strana a společně dále jen smluvní strany“,

USILUJÍCE o posílení a prohloubení účasti Švýcarska a jeho podniků na vnitřním trhu Unie, jehož se Švýcarsko účastní na základě Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici uzavřené v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda“);

UZNÁVAJÍCE, že řádné fungování a jednotnost v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, vyžadují rovné podmínky hospodářské soutěže mezi švýcarskými podniky a podniky Unie na základě hmotněprávních a procesních pravidel, jež jsou rovnocenná pravidlům, která se na vnitřním trhu uplatňují na státní podporu;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE autonomii smluvních stran a úlohu a pravomoci jejich orgánů, a pokud jde o Švýcarsko, dodržování zásad vyplývajících z jeho ústavního pořádku, včetně přímé demokracie, dělby moci a federalismu,

SE DOHODLY TAKTO:


ČLÁNEK 1

Cíle

Cílem tohoto protokolu je zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže mezi podniky Unie a švýcarskými podniky v oblastech vnitřního trhu, jež spadají do oblasti působnosti dohody, a zajistit řádné fungování vnitřního trhu stanovením hmotněprávních a procesních pravidel státní podpory.

ČLÁNEK 2

Vztah k dohodě

Tento protokol a jeho přílohy tvoří nedílnou součást dohody. Nemění oblast působnosti ani cíle dohody.

ČLÁNEK 3

Státní podpora

1.    Nestanoví-li dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě Švýcarskem nebo některým členským státem Unie nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami v oblasti působnosti dohody, neslučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu.


2.    Níže uvedené je slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu:

a)    podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;

b)    podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;

c)    podpory, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu nebo které představují náhradu za určitá plnění související s pojmem veřejné služby;

d)    opatření stanovená v oddíle A přílohy I.

3.    Za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu mohou být považovány:

a)    podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností;

b)    podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu nebo společného zájmu smluvních stran anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu Unie nebo Švýcarska;

c)    podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se zájmem smluvních stran;


d)    podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v míře odporující zájmu smluvních stran;

e)    kategorie podpor stanovené v oddíle B přílohy I.

4.    Podpory poskytnuté v souladu s oddílem C přílohy I se považují za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle článku 4.

5.    Podpory udílené podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo podnikům, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým v tomto protokolu, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem smluvních stran.

6.    Tento protokol se nevztahuje na podpory, u nichž částka poskytnutá jednomu podniku na činnosti spadající do oblasti působnosti dohody představuje podporu de minimis stanovenou v oddíle D přílohy I.

7.    Společný výbor může rozhodnout o aktualizaci oddílů A a B přílohy I upřesněním opatření, která jsou slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu, nebo kategorií podpor, které mohou být považovány za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu.


ČLÁNEK 4

Dohled

1.    Pro účely článku 1 dohlíží Unie, v souladu s rozdělením pravomocí mezi Unii a její členské státy, a Švýcarsko, v souladu s pravomocemi vyplývajícími z jeho ústavního pořádku, na uplatňování pravidel státní podpory na svém území v souladu s tímto protokolem.

2.    Pro účely provádění tohoto protokolu udržuje Unie systém dohledu nad státními podporami v souladu s články 93, 106, 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie doplněnými právními akty Unie v oblasti státní podpory a právními akty Unie týkajícími se státní podpory v odvětvích přepravy zboží a cestujících po železnici a silnici uvedenými v příloze II oddíle A bodě 1.

3.    Pro účely provádění tohoto protokolu Švýcarsko do pěti let po vstupu tohoto protokolu v platnost zavede a udržuje systém dohledu nad státními podporami, který zajišťuje neustálý dohled a vymáhání na úrovni rovnocenné úrovni uplatňované v Unii, jak je stanoveno v odstavci 2, včetně:

a)    nezávislého orgánu dohledu a

b)    postupů k zajištění přezkumu slučitelnosti podpory s řádným fungováním vnitřního trhu ze strany orgánu dohledu, včetně:

i)    předběžného oznámení o plánované podpoře orgánu dohledu;


ii)    posouzení oznámené podpory provedeného orgánem dohledu a jeho pravomoci přezkoumávat neoznámenou podporu;

iii)    napadení podpory, kterou orgán dohledu považuje za neslučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu, u příslušného soudního orgánu s odkladným účinkem od okamžiku, kdy je akt napadnutelný, a

iv)    navrácení poskytnuté podpory, která byla shledána neslučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu, včetně úroků.

4.    V souladu s pravomocemi vyplývajícími z ústavního pořádku Švýcarska se odst. 3 písm. b) body iii) a iv) nepoužije na akty švýcarského Spolkového shromáždění nebo švýcarské Spolkové rady.

5.    Nemůže-li švýcarský orgán dohledu z důvodu omezení své pravomoci podle švýcarského ústavního pořádku napadnout u soudního orgánu podporu švýcarského Spolkového shromáždění nebo švýcarské Spolkové rady, napadne použití této podpory jinými orgány ve všech konkrétních případech. Pokud soudní orgán konstatuje, že uvedená podpora není slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu, vezmou příslušné švýcarské soudní a správní orgány toto zjištění v úvahu při posuzování, zda v jimi projednávané věci tuto podporu použít.


ČLÁNEK 5

Existující podpora

1.    Ustanovení čl. 4 odst. 3 písm. b) se nepoužije na existující podporu, včetně režimů podpory a jednotlivé podpory.

2.    Pro účely tohoto protokolu zahrnuje existující podpora podporu poskytnutou před vstupem tohoto protokolu v platnost a během pěti let po jeho vstupu v platnost.

3.    Do dvanácti měsíců ode dne zavedení systému dohledu podle čl. 4 odst. 3 získá orgán dohledu přehled o existujících režimech podpory spadajících do oblasti působnosti dohody, které jsou stále v platnosti, a provede prima facie posouzení těchto režimů podle kritérií stanovených v článku 3.

4.    Všechny existující režimy podpory ve Švýcarsku podléhají průběžnému přezkumu ze strany orgánu dohledu, pokud jde o jejich slučitelnost s řádným fungováním vnitřního trhu podle odstavců 5, 6 a 7.

5.    Pokud se orgán dohledu domnívá, že existující režim podpory není nebo již není slučitelný s řádným fungováním vnitřního trhu, informuje příslušné orgány o povinnosti dodržovat tento protokol. Je-li takový režim podpory změněn nebo ukončen, informují o tom příslušné orgány orgán dohledu.

6.    Pokud se orgán dohledu domnívá, že opatření přijatá příslušnými orgány jsou vhodná k zajištění slučitelnosti režimu podpory s řádným fungováním vnitřního trhu, uvedená opatření zveřejní.


7.    Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku, pokud se orgán dohledu domnívá, že režim podpory zůstává neslučitelný s řádným fungováním vnitřního trhu, zveřejní své posouzení a napadne použití uvedeného režimu podpory ve všech konkrétních případech v souladu s čl. 4 odst. 3 písm. b) bodem iii) a čl. 4 odst. 5.

8.    Pokud je pro účely tohoto protokolu existující režim podpory změněn tak, že to má dopad na slučitelnost podpory s řádným fungováním vnitřního trhu, považuje se podpora za novou podporu, a proto se na ni vztahuje čl. 4 odst. 3 písm. b).

ČLÁNEK 6

Transparentnost

1.    Pokud jde o podporu poskytovanou na jejich území, zajistí smluvní strany transparentnost. V případě Unie je transparentnost založena na hmotněprávních a procesních pravidlech, která se v Unii uplatňují na státní podporu spadající do oblasti působnosti dohody. V případě Švýcarska je transparentnost založena na hmotněprávních a procesních pravidlech, jež jsou rovnocenná pravidlům, která se v Unii uplatňují na státní podporu spadající do oblasti působnosti dohody.

2.    Není-li v tomto protokolu stanoveno jinak, zajistí každá smluvní strana ohledně svého území zveřejnění:

a)    poskytnuté podpory;

b)    stanovisek nebo rozhodnutí svých orgánů dohledu;


c)    rozhodnutí příslušných soudních orgánů o slučitelnosti podpory s řádným fungováním vnitřního trhu a

d)    pokynů a sdělení používaných jejími orgány dohledu.

ČLÁNEK 7

Podmínky spolupráce

1.    Smluvní strany spolupracují a vyměňují si informace o státní podpoře v souladu se svými právními předpisy a dostupnými zdroji.

2.    Pro účely jednotného provádění, uplatňování a výkladu hmotněprávních pravidel státní podpory a jejich harmonického rozvoje:

a)    smluvní strany spolupracují a vzájemně konzultují příslušné pokyny a sdělení uvedené v oddíle B přílohy II a

b)    orgány dohledu smluvních stran uzavřou ujednání o pravidelné výměně informací, včetně informací o důsledcích pro použití pravidel pro existující podporu.


ČLÁNEK 8

Konzultace

1.    Smluvní strany vzájemně na žádost jedné z nich v rámci společného výboru konzultují otázky týkající se provádění tohoto protokolu.

2.    V případě vývoje týkajícího se důležitých zájmů smluvní strany, který by mohl ovlivnit fungování tohoto protokolu, se společný výbor na žádost smluvní strany sejde na přiměřeně vysoké úrovni do 30 dnů od této žádosti, aby záležitost projednal.

ČLÁNEK 9

Začlenění právních aktů

1.    Bez ohledu na článek 5 Institucionálního protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici (dále jen „institucionální protokol“), pro účely čl. 3 odst. 4 a 6 a čl. 4 odst. 2 a 3 a s cílem zaručit právní jistotu a jednotnost práva v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko na základě dohody účastní, Švýcarsko a Unie zajistí, aby právní akty Unie přijaté v oblastech, na něž se vztahují oddíly C a D přílohy I a oddíl A přílohy II, byly do uvedených příloh začleněny co nejdříve po svém přijetí.


2.    Přijme-li Unie právní akt v oblasti, na niž se vztahují oddíly C a D přílohy I nebo oddíl A přílohy II, co nejdříve o tom informuje Švýcarsko prostřednictvím společného výboru. Společný výbor k danému tématu uspořádá výměnu názorů na žádost kterékoli smluvní strany.

3.    Společný výbor jedná v souladu s odstavcem 1 tím, že co nejdříve přijme rozhodnutí o změně oddílů C a D přílohy I a oddílu A přílohy II, včetně nezbytných úprav.

4.    S výhradou článku 6 institucionálního protokolu vstupují rozhodnutí společného výboru podle odstavce 3 tohoto článku v platnost okamžitě, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

ČLÁNEK 10

Vstup v platnost

1.    Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.

2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;


b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

i)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

j)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;


k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

ČLÁNEK 11

Změna a výpověď

1.    Tento protokol lze kdykoli změnit na základě vzájemné dohody smluvních stran.

2.    Pokud je dohoda vypovězena v souladu s čl. 58 odst. 3 dohody, pozbývá tento protokol platnosti dnem uvedeným v čl. 58 odst. 4 dohody.

3.    Pokud dohoda pozbude platnosti, zůstanou zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a podniky nabyli na základě dohody přede dnem ukončení platnosti dohody. Smluvní strany se vzájemně dohodnou, jaká opatření se přijmou v souvislosti s právy, která jsou v procesu nabývání.


Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA I

VÝJIMKY A VYSVĚTLENÍ

ODDÍL A

OPATŘENÍ SLUČITELNÁ S ŘÁDNÝM FUNGOVÁNÍM
VNITŘNÍHO TRHU UVEDENÁ V ČL. 3 ODST. 2 PÍSM. d)

Níže uvedená opatření jsou slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu a nevztahuje se na ně čl. 4 odst. 3 písm. b):

[…].

ODDÍL B

KATEGORIE PODPORY, KTERÉ MOHOU BÝT POVAŽOVÁNY ZA SLUČITELNÉ
S ŘÁDNÝM FUNGOVÁNÍM VNITŘNÍHO TRHU,

UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 3 PÍSM. e)

Níže uvedené kategorie podpory mohou být považovány za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu:

[…].


ODDÍL C

BLOKOVÉ VÝJIMKY UVEDENÉ V ČL. 3 ODST. 4

Podpora se považuje za slučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu a je vyňata z oznamovací povinnosti podle článku 4, pokud je poskytnuta v souladu s hmotněprávními podmínkami stanovenými v těchto ustanoveních:

1)    Kapitoly I a III nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1), naposledy pozměněného nařízením Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023 (Úř. věst. L 167, 30.6.2023, s. 1).

2)    Článek 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1), naposledy pozměněného nařízením (EU) 2016/2338 ze dne 14. prosince 2016 (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 22). Pro Švýcarsko se článek 9 chápe s výjimkou článků 5 a 5a uvedeného nařízení za podmínek uvedených v čl. 24a odst. 5 dohody.


ODDÍL D

PODPORA DE MINIMIS UVEDENÁ V ČL. 3 ODST. 6

„Podpora de minimis“ má význam, který má v nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L, 2023/2831, 15.12.2023).

V případě podpory udílené podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu má „podpora de minimis“ význam, který má v nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 12. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L, 2023/2832, 15.12.2023).

________________

PŘÍLOHA II

OBECNÉ A ODVĚTVOVÉ AKTY POUŽITELNÉ V EVROPSKÉ UNII
UVEDENÉ V ČL. 4 ODST. 2

ODDÍL A

OBECNÉ A ODVĚTVOVÉ AKTY

1)    Pro účely tohoto protokolu a podle čl. 4 odst. 2 použije Unie tyto akty:

a)    nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. L 248, 24.9.2015, s. 9);

b)    nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2015/1589 (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) 2016/2105 ze dne 1. prosince 2016 (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 19);

c)    nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023 (Úř. věst. L 167, 30.6.2023, s. 1);


d)    nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L, 2023/2831, 15.12.2023);

e)    nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L, 2023/2832, 15.12.2023);

f)    nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70 (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1), naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2338 ze dne 14. prosince 2016 (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 22).

2)    Pro účely tohoto protokolu a podle čl. 4 odst. 3 Švýcarsko zavede a udržuje systém dohledu nad státními podporami, který zajišťuje neustálý dohled a vymáhání na úrovni rovnocenné úrovni uplatňované v Unii, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 2 a bodě 1 tohoto oddílu.


ODDÍL B

POKYNY, SDĚLENÍ A ROZHODOVACÍ PRAXE
EVROPSKÉ KOMISE

1)    Pro účely tohoto protokolu a podle čl. 4 odst. 3 švýcarský orgán dohledu a příslušné soudní orgány ve Švýcarsku náležitě zohlední příslušné pokyny a sdělení závazné pro Evropskou komisi, jakož i její rozhodovací praxi, a v co největší možné míře se jimi řídí, aby zajistily dohled a vymáhání na úrovni rovnocenné úrovni uplatňované v Unii.

2)    Evropská komise oznámí společnému výboru pokyny a sdělení, které považuje podle dohody za relevantní, a zveřejní je.

________________

Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


POZMĚŇOVACÍ PROTOKOL
K DOHODĚ

MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O VZÁJEMNÉM UZNÁVÁNÍ POSUZOVÁNÍ SHODY

EVROPSKÁ UNIE (dále jen „Unie“),

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „smluvní strany“,

S OHLEDEM na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody, uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999, která vstoupila v platnost dne 1. června 2002 (dále jen „dohoda“),

VZHLEDEM K TOMU, že smluvní strany se dohodly na rozsáhlém dvoustranném balíčku, včetně institucionálního protokolu k této dohodě, s cílem stabilizovat a rozvíjet vzájemné vztahy v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní,

VZHLEDEM K TOMU, že v rámci tohoto rozsáhlého dvoustranného balíčku je nezbytné aktualizovat některá ustanovení dohody,

SE DOHODLY TAKTO:


ČLÁNEK 1

Změny dohody

Dohoda se mění takto:

1)    článek 1 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 1

Účel

1.    Společenství a Švýcarsko si vzájemně uznávají protokoly, certifikáty, oprávnění a značky shody vydávané subjekty uznanými v souladu s postupy této dohody (dále jen‚ „uznané subjekty posuzování shody“) a prohlášení výrobce o shodě potvrzující shodu s požadavky druhé strany v oblastech, pokud jde o výrobky podle přílohy 1 kapitoly 11 oddílu I bodu A v době vstupu pozměňovacího protokolu k této dohodě v platnost.


2.    Pro zamezení zdvojení postupů si Společenství a Švýcarsko vzájemně uznávají protokoly, certifikáty a oprávnění vydávané uznanými subjekty posuzování shody a prohlášení výrobce o shodě potvrzující shodu s jejich požadavky v oblastech, na které se vztahuje článek 3. Protokoly, certifikáty, oprávnění a prohlášení výrobce o shodě dokládají shodu s právními předpisy Společenství a mohou odkazovat na odpovídající předpisy Švýcarska přijaté nebo zachovávané podle čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu. Značky shody požadované právními předpisy některé ze stran musí být připevněny na výrobky uváděné na trh této strany.“;

2)    článek 3 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 3

Oblast působnosti

1.    Tato dohoda se vztahuje na závazné postupy posuzování shody vyplývající z právních a správních předpisů uvedených v příloze 1, a pokud jde o ustanovení, na něž se vztahuje čl. 1 odst. 2, odpovídající předpisy Švýcarska přijaté nebo zachovávané v souladu s čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu.


2.    V příloze 1 jsou definována výrobní odvětví, na která se vztahuje tato dohoda. Příloha se dělí na odvětvové kapitoly a ty se dále v zásadě dělí takto:

Oddíl I: Právní a správní předpisy

Oddíl II: Subjekty posuzování shody

Oddíl III: Orgány, které provádějí jmenování

Oddíl IV: Zvláštní pravidla pro jmenování subjektů posuzování shody

Oddíl V: Případná dodatečná ustanovení.

3.    Příloha 2 stanoví obecná pravidla pro jmenování subjektů posuzování shody.“;

3)    článek 9 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 9

Provádění dohody

1.    Strany spolupracují za účelem zajištění uspokojivého uplatňování právních a správních předpisů uvedených v příloze 1, a pokud jde o ustanovení, na něž se vztahuje čl. 1 odst. 2, odpovídající předpisy Švýcarska přijaté nebo zachovávané v souladu s čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu.


2.    Orgány, které provádějí jmenování, se vhodným způsobem přesvědčují o tom, zda uznané subjekty posuzování shody v jejich pravomoci dodržují obecné zásady pro jmenování uvedené v příloze 2, s výhradou ustanovení uvedených v oddílu IV přílohy 1.

3.    Uznané subjekty posuzování shody spolupracují vhodným způsobem v rámci koordinační a srovnávací činnosti, kterou provádějí obě strany v odvětvích, na která se vztahuje příloha 1, aby bylo zajištěno, že postupy posuzování shody podle právních a správních předpisů stran uvedených v této dohodě jsou používány jednotným způsobem. Orgány, které provádějí jmenování, vynaloží nejvyšší úsilí, aby zajistily, že subjekty posuzování shody vhodným způsobem spolupracují.“;

4)    článek 10 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 10

Smíšený výbor

1.    Zřizuje se smíšený výbor (dále jen „výbor“).

Výbor se skládá ze zástupců stran.

2.    Výboru spolupředsedají zástupce Unie a zástupce Švýcarska.


3.    Výbor:

a)    zajišťuje řádné fungování a účinnou správu a uplatňování této dohody;

b)    poskytuje fórum pro vzájemné konzultace a průběžnou výměnu informací mezi stranami, zejména s cílem nalézt řešení jakýchkoli obtíží s výkladem nebo uplatňováním dohody nebo právního aktu Unie, na který se v dohodě odkazuje v souladu s článkem 10 institucionálního protokolu k této dohodě;

c)    vydává doporučení stranám v záležitostech týkajících se této dohody;

d)    přijímá rozhodnutí v případech stanovených touto dohodou a na návrh jedné ze stran přijímá rozhodnutí o doplnění kapitol do přílohy 1 této dohody a

e)    jeho odpovědností je:

   vypracovávat postupy pro provádění ověření podle článku 7,

   vypracovávat postupy pro provádění ověření podle článku 8,


   rozhodovat o uznání subjektů posuzování shody zpochybněných podle článku 8,

   rozhodovat o zrušení uznání uznaných subjektů posuzování shody zpochybněných podle článku 8 a

   je-li to nezbytné pro zajištění soudržnosti, přijímat na návrh jedné ze stran rozhodnutí o změně přílohy 2.

4.    Výbor jedná na základě jednomyslnosti.

Rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich provedení.

5.    Výbor zasedá nejméně jednou ročně, střídavě v Bruselu a Bernu, pokud spolupředsedové nerozhodnou jinak. Sejde se rovněž na žádost kterékoli ze stran. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že zasedání výboru se uskuteční prostřednictvím videokonference nebo telekonference.

6.    Výbor přijme svůj jednací řád a podle potřeby jej aktualizuje.

7.    Výbor může rozhodnout o vytvoření jakékoli pracovní nebo skupiny odborníků, která mu může být nápomocna při plnění jeho povinností.“;


5)    článek 11 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 11

Uznání, zrušení uznání, změna rozsahu a pozastavení činnosti subjektů posuzování shody

1.    Na uznání subjektů posuzování shody, pokud jde o požadavky stanovené v příslušných kapitolách přílohy 1 a pokud jde o ustanovení, na něž se vztahuje čl. 1 odst. 2 a odpovídající předpisy Švýcarska přijaté nebo zachovávané podle čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu, se použije tento postup:

a)    Strana, která si přeje, aby byl určitý subjekt uznán za subjekt posuzování shody, oznámí písemně svůj návrh v tomto smyslu druhé straně a svou žádost doplní vhodnými informacemi.

b)    Pokud druhá strana s návrhem souhlasí nebo nevznese žádné námitky do 60 dnů od oznámení návrhu, považuje se subjekt posuzování shody za uznaný v souladu s podmínkami článku 5.

c)    Pokud druhá strana vznese písemně námitky v rámci lhůty 60 dnů, použije se článek 8.


2.    Každá ze stran může zrušit nebo pozastavit či odvolat pozastavení uznání určitého subjektu posuzování shody ve své pravomoci. Dotyčná strana musí okamžitě oznámit písemně druhé straně své rozhodnutí spolu s datem tohoto rozhodnutí. Zrušení, pozastavení nebo odvolání pozastavení uznání nabývá účinku k uvedenému datu. Toto zrušení nebo pozastavení bude vyznačeno ve společném seznamu subjektů posuzování shody uvedeném v příloze 1.

3.    Každá ze stran může navrhnout, aby byl pozměněn rozsah činnosti uznaného subjektu posuzování shody v její pravomoci. Na rozšíření a omezení rozsahu se použijí postupy stanovené v čl. 11 odst. 1, resp. 2.

4.    Za výjimečných okolností může jedna strana zpochybnit technickou způsobilost určitého uznaného subjektu posuzování shody v pravomoci druhé strany. V tom případě se použije článek 8.

5.    Protokoly, certifikáty, oprávnění a značky shody vydané určitým subjektem posuzování shody po datu, kdy bylo jeho uznání zrušeno nebo pozastaveno, strany nemusí uznat. Protokoly, certifikáty, oprávnění a značky shody vydané určitým subjektem posuzování shody před datem, kdy bylo jeho uznání zrušeno nebo pozastaveno, strany i nadále uznávají, pokud příslušný orgán, který provádí jmenování, neomezí nebo nezruší jejich platnost. Strana, v jejíž pravomoci tento příslušný orgán, který provádí jmenování, působí, oznámí písemně druhé straně všechny změny týkající se omezení nebo zrušení platnosti.“;


6)    článek 12 se zrušuje;

7)    článek 13 se mění takto:

a)    název se nahrazuje tímto:

„Služební tajemství“;

b)    vkládá se nový druhý pododstavec, který zní:

„Technické úpravy příslušných kapitol přílohy 1 mohou obsahovat zvláštní ustanovení o ochraně informací, jak je uvedeno v prvním pododstavci.“;

8)    vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 13A

Utajované informace a citlivé neutajované informace

1.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze stran zpřístupnila utajované informace.

2.    Na nakládání s utajovanými informacemi nebo materiály poskytnutými stranami nebo vyměňovanými mezi stranami podle této dohody a na jejich ochranu se vztahuje Dohoda mezi Švýcarskou konfederací a Evropskou unií o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací uzavřená v Bruselu dne 28. dubna 2008 a veškerá bezpečnostní ujednání, kterými se uvedená dohoda provádí.


3.    Výbor přijme prostřednictvím rozhodnutí pokyny pro nakládání s citlivými neutajovanými informacemi, které si strany mezi sebou vyměňují, za účelem zajištění jejich ochrany.“;

9)    článek 17 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 17

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Švýcarska.“


ČLÁNEK 2

Změny přílohy 1

Příloha 1 se mění takto:

1)    za seznam kapitol se vkládá nový text, který zní:

„OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Není-li v technických úpravách uvedeno jinak, považují se práva a povinnosti stanovené pro členské státy Unie v právních aktech Unie začleněných do této přílohy za práva a povinnosti stanovené pro Švýcarsko. To platí při plném respektování institucionálního protokolu k této dohodě. Pro účely jasnosti a vzhledem ke zvláštnostem této dohody se výše uvedené použije pouze tehdy, pokud zmíněná práva a povinnosti spadají do oblasti působnosti této dohody.

ČLÁNEK 2

1.    Pokud má členský stát Unie předložit informace Evropské komisi (dále jen „Komise“), Švýcarsko předloží tyto informace Komisi prostřednictvím výboru. Pokud má Komise předložit informace jednomu nebo několika členským státům Unie, pokud jde o Švýcarsko, předloží tyto informace Švýcarsku prostřednictvím výboru, není-li v technických úpravách konkrétních kapitol této přílohy stanoveno jinak.


2.    Pokud mají příslušné orgány členských států Unie předkládat informace příslušným orgánům jiného členského státu Unie, předloží tyto informace rovněž příslušným orgánům Švýcarska a zároveň informují Komisi, není-li v technických úpravách konkrétních kapitol této přílohy stanoveno jinak. Příslušné orgány Švýcarska předkládají informace příslušným orgánům členských států Unie a informují o nich Komisi.

3.    Výbor se může prostřednictvím technických úprav konkrétních kapitol této přílohy dohodnout na vhodných řešeních zajišťujících přímou výměnu informací v oblastech, kde je vyžadován rychlý přenos informací.

4.    Odstavci 1 a 2 nejsou dotčena odvětvová pravidla a opatření vztahující se na výměnu informací prostřednictvím informačních systémů.

ČLÁNEK 3

Pokud právní akt Unie stanovený v této příloze vyžaduje, aby příslušné orgány členských států Unie nebo hospodářské subjekty v členských státech Unie poskytovaly informace nebo údaje prostřednictvím digitálních nástrojů, a je-li to relevantní pro provádění této dohody, každá konkrétní kapitola této přílohy stanoví, zda příslušné švýcarské orgány a hospodářské subjekty ve Švýcarsku mohou tyto informace a/nebo údaje poskytnout prostřednictvím příslušného švýcarského rozhraní. Pokud konkrétní kapitola této přílohy umožňuje použití takového rozhraní, musí být rozsah a podmínky takového použití dohodnuty a stanoveny v téže kapitole.


ČLÁNEK 4

1.    Kdykoli právní akty Unie uvedené v této příloze nebo odpovídající předpisy Švýcarska přijaté nebo zachovávané v souladu s čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu ukládají hospodářským subjektům, osobám nebo subjektům usazeným v Unii, resp. ve Švýcarsku zvláštní povinnosti, mohou tyto povinnosti, je-li to relevantní pro účely provádění této dohody, plnit rovněž hospodářské subjekty, osoby nebo subjekty usazené ve Švýcarsku, resp. v Unii, není-li v technických úpravách konkrétních kapitol této přílohy stanoveno jinak.

2.    Kdykoli právní akty Unie uvedené v této příloze nebo odpovídající předpisy Švýcarska přijaté nebo zachovávané v souladu s čl. 5 odst. 2 institucionálního protokolu stanoví, že hospodářský subjekt, osoba nebo subjekt uvedené v prvním pododstavci tohoto článku zpřístupní příslušným orgánům jedné strany konkrétní informace, mohou se tyto orgány obrátit na příslušné orgány druhé strany nebo navázat přímý kontakt s těmito hospodářskými subjekty, osobami nebo subjekty na území druhé strany za účelem získání těchto informací.“;

2)    v kapitole 4 se vkládá nová věta, která bude umístěna na pozici určenou během technického postupu:

„V zájmu jasnosti se Švýcarsko účastní činnosti Výboru pro zdravotnické prostředky a Koordinační skupiny pro zdravotnické prostředky jako pozorovatel v souladu s příslušným jednacím řádem.“;


3)    v kapitole 5 se za nadpis vkládá nový odstavec, který zní:

„Tato kapitola se vztahuje na spotřebiče plynných paliv podle definice v nařízení (EU) 2016/426 uvedené v bodě 1 oddílu I této kapitoly, jakož i na požadavky na energetickou účinnost a emise týkající se teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva podle definice ve směrnici 92/42/EHS uvedené v bodě 2 oddílu I této kapitoly.“;

4)    v kapitole 5 se oddíl I nahrazuje tímto:

„Oddíl I

Právní a správní předpisy

Předpisy podle čl. 1 odst. 2

Evropská unie

1.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99).

2.

Směrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21. května 1992 o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva (Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 17), naposledy pozměněná nařízením Komise (EU) č. 813/2013 ze dne 2. srpna 2013, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů a kombinovaných ohřívačů (Úř. věst. L 239, 6.9.2013, s. 136).“;


5)    v kapitole 11 se oddíl I nahrazuje tímto:

„Oddíl I

Právní a správní předpisy

A.    Předpisy podle čl. 1 odst. 1

Evropská unie

1.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17), použitelná od 11. dubna 2009.

Švýcarsko

100.

Nařízení ze dne 5. září 2012 o prohlášení o množstvích u nebalených a balených výrobků (RS 941.204), ve znění pozdějších předpisů.

101.

Nařízení spolkového ministerstva spravedlnosti a policie ze dne 10. září 2012 o prohlášení o množstvích u nebalených a balených výrobků (RS 941.204.1), ve znění pozdějších předpisů.


B.    Předpisy podle čl. 1 odst. 2

Evropská unie

1.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/34/ES ze dne 23. dubna 2009 o společných ustanoveních pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly (přepracované znění) (Úř. věst. L 106, 28.4.2009, s. 7).

2.

Směrnice Rady 75/107/EHS ze dne 19. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se lahví používaných jako odměrné obalové nádoby (Úř. věst. L 42, 15.2.1975, s. 14).

3.

Směrnice Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu (Úř. věst. L 46, 21.2.1976, s. 1).

4.

Směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a o zrušení směrnice 71/354/EHS (Úř. věst. L 39, 15.2.1980, s. 40), naposledy pozměněná směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/3/ES ze dne 11. března 2009 (Úř. věst. L 114, 7.5.2009, s. 10).

5.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).

6.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149).

7.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/17/EU ze dne 9. března 2011, kterou se zrušují směrnice Rady 71/317/EHS, 71/347/EHS, 71/349/EHS, 74/148/EHS, 75/33/EHS, 76/765/EHS, 76/766/EHS a 86/217/EHS, pokud jde o metrologii (Úř. věst. L 71, 18.3.2011, s. 1).“;

6)    v kapitole 15 se vkládá nová věta, která bude umístěna na pozici určenou během technického postupu:

„Bez ohledu na článek 4 institucionálního protokolu se Švýcarsko neúčastní přípravy návrhů, které jsou v něm uvedeny a které se týkají vývoje, výroby, uvádění na trh a používání léčivých přípravků, a švýcarští odborníci nejsou ohledně těchto návrhů konzultováni, a to ani v souvislosti s postupy týkajícími se léčivých přípravků. Uplatňování příslušných ustanovení právních aktů Unie uvedených v tomto oddíle Švýcarskem, jak stanoví článek 1 přílohy 1, neopravňuje Švýcarsko k účasti v Evropské agentuře pro léčivé přípravky, s výjimkou účasti jako pozorovatel na zasedáních pracovní skupiny inspektorů správné výrobní a distribuční praxe v souladu s příslušným jednacím řádem.“

ČLÁNEK 3

Vstup v platnost

1.    Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.


2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;


h)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

i)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

j)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.


Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok ve smyslu níže uvedené formulace, ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „za Švýcarskou konfederaci“)

INSTITUCIONÁLNÍ PROTOKOL
K DOHODĚ

MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O VZÁJEMNÉM UZNÁVÁNÍ POSUZOVÁNÍ SHODY

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „smluvní strany“,

VZHLEDEM K TOMU, že Unie a Švýcarsko jsou vázány četnými dvoustrannými dohodami v různých oblastech, které stanoví zvláštní práva a povinnosti, jež jsou v některých ohledech podobné právům a povinnostem stanoveným v Unii,

PŘIPOMÍNAJÍCE, že účelem těchto dvoustranných dohod je zvýšit konkurenceschopnost Evropy a vytvořit užší hospodářské vazby mezi smluvními stranami založené na rovnosti, reciprocitě a obecné rovnováze jejich výhod, práv a povinností,

ROZHODNUTY posílit a prohloubit účast Švýcarska na vnitřním trhu Unie na základě stejných pravidel, jaká platí pro vnitřní trh, při zachování jeho nezávislosti a nezávislosti jeho orgánů, a pokud jde o Švýcarsko, dodržování zásad vyplývajících z přímé demokracie, federalismu a odvětvové povahy jeho účasti na vnitřním trhu,


OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE, že je zachována pravomoc švýcarského Spolkového soudu a všech ostatních švýcarských soudů, jakož i soudů členských států a Soudního dvora Evropské unie vykládat dohodu v jednotlivých případech,

VĚDOMY SI zajištění jednotnosti v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a to jak současných, tak budoucích,

SE DOHODLY TAKTO:


KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Cíle

1.    Cílem tohoto protokolu je zaručit smluvním stranám a hospodářským subjektům a jednotlivcům větší právní jistotu, rovné zacházení a rovné podmínky v oblasti související s vnitřním trhem, jež spadá do oblasti působnosti Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody, uzavřené v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda“).

2.    Za tímto účelem poskytuje tento protokol nová institucionální řešení, která usnadní trvalé a vyvážené posilování hospodářských vztahů mezi smluvními stranami. S ohledem na zásady mezinárodního práva stanoví tento protokol zejména institucionální řešení dohody, jež jsou společná pro dvoustranné dohody, které byly nebo mají být uzavřeny v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, aniž by se měnila oblast působnosti nebo cíle dohody, zejména:

a)    postup pro sladění dohody s právními akty Unie, které se dohody týkají;


b)    jednotný výklad a uplatňování dohody a právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje;

c)    dohled nad uplatňováním dohody a uplatňování dohody a

d)    řešení sporů v rámci dohody.

ČLÁNEK 2

Vztah k dohodě

1.    Tento protokol a jeho příloha a dodatek tvoří nedílnou součást dohody.

2.    Ustanovení dohody zrušená tímto protokolem jsou uvedena níže:

a)    čl. 1 odst. 3;

b)    článek 14;

c)    článek 19.

3.    Odkazy na „Evropské společenství“ nebo „Společenství“ v dohodě se považují za odkazy na Unii.


ČLÁNEK 3

Dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní

1.    Stávající a budoucí dvoustranné dohody mezi Unií a Švýcarskem v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, se považují za soudržný celek, který zajišťuje rovnováhu mezi právy a povinnostmi mezi Unií a Švýcarskem.

2.    Dohoda představuje dvoustrannou dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní.


KAPITOLA 2

SLADĚNÍ DOHODY S PRÁVNÍMI AKTY UNIE

ČLÁNEK 4

Účast na vypracovávání právních aktů Unie („tvorba rozhodnutí“)

1.    Při vypracovávání návrhu právního aktu Unie v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, o tom Evropská komise (dále jen „Komise“) informuje Švýcarsko a neformální cestou konzultuje odborníky Švýcarska stejně, jako žádá o stanoviska odborníků z členských států Unie pro vypracování svých návrhů.

Na žádost kterékoli smluvní strany se uskuteční předběžná výměna názorů ve smíšeném výboru.

Smluvní strany se na žádost kterékoli z nich znovu vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru v důležitých okamžicích fáze předcházející přijetí právního aktu Unií, a to v průběžném informačním a konzultačním procesu.

2.    Při přípravě aktů v přenesené pravomoci týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.


3.    Při přípravě prováděcích aktů týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů, které později předloží výborům, jež jsou Komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.

4.    Je-li to nutné k zajištění řádného fungování dohody, odborníci Švýcarska se podílejí na práci výborů, na něž se nevztahují odstavce 2 a 3. Seznam těchto výborů a případně dalších výborů s podobnými charakteristikami vypracuje a aktualizuje smíšený výbor.

5.    Tento článek se nepoužije na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky uvedené v čl. 5 odst. 7.

ČLÁNEK 5

Začlenění právních aktů Unie

1.    Aby byla zaručena právní jistota a jednotnost práva v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní na základě dohody, Švýcarsko a Unie zajistí, aby právní akty Unie přijaté v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, byly do dohody začleněny co nejdříve po přijetí.


2.    Švýcarsko přijme nebo zachová ustanovení svého právního řádu s cílem dosáhnout výsledku, jehož má být dosaženo právními akty Unie začleněnými do dohody v souladu s odstavcem 4, případně s výhradou úprav, o nichž rozhodne smíšený výbor.

3.    Přijme-li Unie právní akt v oblasti, na niž se vztahuje dohoda, co nejdříve o tom informuje Švýcarsko prostřednictvím smíšeného výboru. Smíšený výbor k danému tématu uspořádá výměnu názorů na žádost kterékoli smluvní strany.

4.    Smíšený výbor jedná v souladu s odstavcem 1 tím, že co nejdříve přijme rozhodnutí o změně přílohy 1 dohody, včetně nezbytných úprav.

5.    Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může smíšený výbor, je-li to nezbytné pro zajištění soudržnosti dohody s přílohou 1 ve znění podle odstavce 4, navrhnout ke schválení smluvními stranami v souladu s jejich vnitřními postupy revizi dohody.

6.    Odkazy v dohodě na právní akty Unie, které již nejsou v platnosti, se považují za odkazy na právní akt Unie o zrušení začleněný do přílohy 1 dohody ode dne vstupu v platnost rozhodnutí smíšeného výboru o odpovídající změně přílohy 1 dohody podle odstavce 4, není-li v uvedeném rozhodnutí stanoveno jinak.

7.    Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky uvedené níže:

   čl. 1 odst. 1.


8.    S výhradou článku 6 vstupují rozhodnutí smíšeného výboru podle odstavce 4 v platnost okamžitě, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

9.    Aby usnadnily proces přijímání rozhodnutí, spolupracují smluvní strany v dobré víře během celého průběhu postupu stanoveného v tomto článku.

ČLÁNEK 6

Plnění ústavních povinností Švýcarskem

1.    Během výměny názorů uvedené v čl. 5 odst. 3 informuje Švýcarsko Unii o tom, zda rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti.

2.    Pokud rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti, má na to Švýcarsko maximálně dva roky ode dne sdělení této informace podle odstavce 1, s výjimkou případů konání referenda, kdy se toto období prodlouží o jeden rok.

3.    Dokud Švýcarsko nesdělí, že splnilo své ústavní povinnosti, provádějí smluvní strany rozhodnutí uvedené v čl. 5 odst. 4 prozatímně, pokud Švýcarsko Unii neinformuje, že prozatímní provádění rozhodnutí není možné, a neuvede pro to důvody.


Prozatímní provádění nesmí v žádném případě nastat přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

4.    Jakmile Švýcarsko splní své ústavní povinnosti uvedené v odstavci 1, neprodleně to oznámí Unii prostřednictvím smíšeného výboru.

5.    Rozhodnutí vstupuje v platnost dnem doručení oznámení podle odstavce 4, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

KAPITOLA 3

VÝKLAD A UPLATŇOVÁNÍ DOHODY

ČLÁNEK 7

Zásada jednotného výkladu

1.    Za účelem dosažení cílů stanovených v článku 1 a v souladu se zásadami mezinárodního práva veřejného se dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a právní akty Unie, na něž se v těchto dohodách odkazuje, vykládají a uplatňují jednotně v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.


2.    Právní akty Unie, na něž se v dohodě odkazuje, a ustanovení dohody, pokud jejich uplatňování zahrnuje pojmy práva Unie, se před podpisem dohody i po podpisu vykládají a uplatňují v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

ČLÁNEK 8

Zásada účinného a harmonického uplatňování

1.    Komise a příslušné švýcarské orgány spolupracují a vzájemně si pomáhají při zajišťování dohledu nad uplatňováním dohody. Mohou si vyměňovat informace o činnostech dohledu nad uplatňováním dohody. Mohou si vyměňovat názory a projednávat otázky společného zájmu.

2.    Každá smluvní strana přijme vhodná opatření k zajištění účinného a harmonického uplatňování dohody na svém území.

3.    Kontrolu nad uplatňováním dohody provádějí smluvní strany společně v rámci smíšeného výboru.

Pokud se Komise nebo příslušné švýcarské orgány dozvědí o případu nesprávného uplatňování dohody, může být záležitost postoupena smíšenému výboru s cílem nalézt přijatelné řešení.


4.    Jak Komise, tak příslušné švýcarské orgány dohlížejí na uplatňování dohody druhou smluvní stranou. Použije se postup stanovený v článku 10.

Jsou-li k zajištění účinného a harmonického uplatňování dohody nezbytné určité kontrolní pravomoci orgánů Unie ve vztahu k jedné smluvní straně, jako jsou vyšetřovací a rozhodovací pravomoci, musí být v dohodě konkrétně stanoveny.

ČLÁNEK 9

Zásada výlučnosti

Smluvní strany se zavazují, že v případě sporů ohledně výkladu nebo uplatňování dohody a právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje, nebo případně ohledně souladu rozhodnutí, jež Komise přijme na základě dohody, s dohodou nebudou usilovat o jiné způsoby řešení, než které jsou stanoveny v tomto protokolu.


ČLÁNEK 10

Postup v případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním

1.    V případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním dohody nebo právního aktu Unie, na který se v dohodě odkazuje, se smluvní strany vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení. Za tímto účelem se smíšenému výboru poskytnou všechny užitečné informace, aby mohl situaci podrobně posoudit. Smíšený výbor posoudí všechny možnosti, které umožní zachovat řádné fungování dohody.

2.    Pokud smíšený výbor není schopen nalézt řešení obtíží uvedených v odstavci 1 do tří měsíců ode dne, kdy mu byly obtíže předloženy, může kterákoli smluvní strana požádat rozhodčí soud, aby spor vyřešil v souladu s pravidly stanovenými v dodatku.

3.    Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení uvedeného v čl. 7 odst. 2 a pokud je výklad takového ustanovení relevantní pro vyřešení sporu a nezbytný k tomu, aby o sporu mohl rozhodnout, předloží rozhodčí soud tuto otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení spadajícího do oblasti působnosti výjimky z povinnosti dynamické harmonizace uvedené v čl. 5 odst. 7 a pokud spor nezahrnuje výklad nebo použití pojmů práva Unie, vyřeší rozhodčí soud spor bez předložení této otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.


4.    Pokud rozhodčí soud pokládá otázku Soudnímu dvoru Evropské unie podle odstavce 3:

a)    rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je pro rozhodčí soud závazné a

b)    Švýcarsko požívá stejných práv jako členské státy a orgány Unie a obdobně podléhá stejným řízením před Soudním dvorem Evropské unie.

5.    Každá smluvní strana přijme veškerá nezbytná opatření, aby v dobré víře provedla rozhodnutí rozhodčího soudu.

Smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, informuje druhou smluvní stranu prostřednictvím smíšeného výboru o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu.


ČLÁNEK 11

Kompenzační opatření

1.    Pokud smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, neinformuje druhou smluvní stranu v přiměřené lhůtě stanovené v souladu s čl. IV.2 odst. 6 dodatku o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, nebo pokud se druhá smluvní strana domnívá, že oznámená opatření nejsou v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu, může tato druhá smluvní strana přijmout přiměřená kompenzační opatření v rámci dohody nebo jakékoli jiné dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní (dále jen „kompenzační opatření“), s cílem odstranit možnou nerovnováhu. Oznámí smluvní straně, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, kompenzační opatření, která budou upřesněna v oznámení. Tato kompenzační opatření nabývají účinku tři měsíce ode dne tohoto oznámení.

2.    Pokud smíšený výbor do jednoho měsíce ode dne oznámení zamýšlených kompenzačních opatření nepřijme rozhodnutí o pozastavení, změně nebo zrušení těchto kompenzačních opatření, může kterákoli smluvní strana předložit otázku přiměřenosti těchto kompenzačních opatření k rozhodčímu řízení v souladu s dodatkem.

3.    Rozhodčí soud rozhodne ve lhůtách stanovených v čl. III.8 odst. 4 dodatku.


4.    Kompenzační opatření nemají zpětný účinek. Zejména musí být zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli již před nabytím účinnosti kompenzačních opatření.

ČLÁNEK 12

Spolupráce mezi jurisdikcemi

1.    V zájmu podpory jednotného výkladu se švýcarský Spolkový soud a Soudní dvůr Evropské unie dohodnou na dialogu a jeho podmínkách.

2.    Švýcarsko má právo předložit Soudnímu dvoru Evropské unie spisy účastníků řízení nebo písemná vyjádření, pokud soud členského státu Unie předloží Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku týkající se výkladu dohody nebo ustanovení právního aktu Unie, které jsou v ní uvedeny.


KAPITOLA 4

JINÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 13

Finanční příspěvek

1.    Švýcarsko přispívá na financování činností agentur Unie, informačních systémů a jiných činností uvedených v článku 1 přílohy, k nimž má přístup, v souladu s tímto článkem a přílohou.

Smíšený výbor může přijmout rozhodnutí o změně přílohy.

2.    Unie může kdykoli pozastavit účast Švýcarska na činnostech uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu v souladu s platebními podmínkami stanovenými v článku 2 přílohy.

Pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu, zašle Unie Švýcarsku formální upomínku. Není-li do 30 dnů ode dne obdržení této formální upomínky provedena platba v plné výši, může Unie pozastavit účast Švýcarska na příslušné činnosti.


3.    Finanční příspěvek je tvořen součtem:

a)    provozního příspěvku a

b)    poplatku za účast.

4.    Finanční příspěvek má podobu ročního finančního příspěvku a je splatný ke dnům uvedeným ve výzvách k poskytnutí finančních prostředků vydaných Komisí.

5.    Provozní příspěvek vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách.

Pro tento účel se údaji o HDP v tržních cenách smluvních stran rozumí nejnovější údaje dostupné k 1. lednu roku, v němž se provádí roční platba, poskytnuté Statistickým úřadem Evropské unie (EUROSTAT), s náležitým ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky, uzavřenou v Lucemburku dne 26. října 2004. Přestane-li uvedená dohoda platit, určí se HDP Švýcarska na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

6.    Provozní příspěvek pro každou agenturu Unie se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na její schválený roční rozpočet zapsaný v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1 přílohy.


Provozní příspěvek na informační systémy a jiné činnosti se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na příslušný rozpočet pro daný rok, jak je stanoveno v dokumentech k plnění rozpočtu, jako jsou pracovní programy nebo smlouvy.

Všechny referenční částky vycházejí z prostředků na závazky.

7.    Roční poplatek za účast činí 4 % ročního provozního příspěvku vypočítaného v souladu s odstavci 5 a 6.

8.    Komise Švýcarsku poskytne příslušné informace týkající se výpočtu jeho finančního příspěvku. Tyto informace se poskytují s náležitým ohledem na pravidla Unie týkající se důvěrnosti a ochrany údajů.

9.    Veškeré finanční příspěvky Švýcarska nebo platby od Unie a výpočet částek, které mají být splaceny nebo obdrženy, se provádějí v eurech.

10.    Pokud se vstup tohoto protokolu v platnost neshoduje s počátkem kalendářního roku, upraví se provozní příspěvek Švýcarska na daný rok v souladu s metodikou a platebními podmínkami stanovenými v článku 5 přílohy.

11.    Prováděcí pravidla k tomuto tohoto článku jsou obsažena v příloze.

12.    Tři roky po vstupu tohoto protokolu v platnost a následně každé tři roky přezkoumá smíšený výbor podmínky účasti Švýcarska podle článku 1 přílohy a v případě potřeby je upraví.


ČLÁNEK 14

Odkazy na území

Kdykoli právní akty Unie začleněné do dohody obsahují odkazy na území „Evropské unie“, „Unie“, „společného trhu“ nebo „vnitřního trhu“, považují se tyto odkazy pro účely dohody za území uvedená v článku 17 dohody.

ČLÁNEK 15

Odkazy na státní příslušníky členských států Unie

Kdykoli právní akty Unie začleněné do dohody zmiňují státní příslušníky členských států Unie, považují se tito státní příslušníci členských států Unie pro účely dohody za státní příslušníky členských států Unie a Švýcarska.


ČLÁNEK 16

Vstup v platnost a provedení právních aktů Unie

1.    Ustanovení právních aktů Unie začleněných do dohody o jejich vstupu v platnost nebo provedení se pro účely dohody nepoužijí.

2.    Lhůty a data pro Švýcarsko pro uvedení v platnost a provedení rozhodnutí, kterými se do dohody začleňují právní akty Unie, vyplývají z čl. 5 odst. 8 a čl. 6 odst. 5, jakož i z ustanovení o přechodných opatřeních.

ČLÁNEK 17

Adresáti právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do dohody o tom, že jsou určeny členským státům Unie, se pro účely dohody nepoužijí.


KAPITOLA 5

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 18

Provádění

1.    Smluvní strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z dohody a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejích cílů.

2.    Smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění zamýšleného výsledku právních aktů Unie, na něž se v dohodě odkazuje, a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejich cílů.

ČLÁNEK 19

Vstup v platnost

1.    Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.


2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;


h)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

i)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

j)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

ČLÁNEK 20

Změna a výpověď

1.    Tento protokol lze kdykoli změnit na základě vzájemné dohody smluvních stran.


2.    Pokud je dohoda vypovězena v souladu s čl. 21 odst. 3 dohody, pozbývá tento protokol platnosti dnem uvedeným v čl. 21 odst. 4 dohody.

3.    Pokud dohoda pozbude platnosti, zůstanou zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli na základě dohody přede dnem ukončení platnosti dohody. Smluvní strany se vzájemně dohodnou, jaká opatření se přijmou v souvislosti s právy, která jsou v procesu nabývání.

Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok ve smyslu níže uvedené formulace, ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA

PŘÍLOHA TÝKAJÍCÍ SE POUŽITÍ ČLÁNKU 13 PROTOKOLU

ČLÁNEK 1

Seznam činností agentur, informačních systémů a jiných činností Unie, na které má Švýcarsko finančně přispívat

Švýcarsko finančně přispívá na:

a)    agentury:

žádné;

b)    informační systémy:

databáze EudraGMDP zřízená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků 1 ;


c)    jiné činnosti:

žádné.

ČLÁNEK 2

Platební podmínky

1.    Platby splatné podle článku 13 protokolu se provádějí v souladu s tímto článkem.

2.    Při vydání výzvy k poskytnutí finančních prostředků v rozpočtovém roce sdělí Komise Švýcarsku tyto informace:

a)    výše provozního příspěvku a

b)    výše poplatku za účast.


3.    Komise sdělí Švýcarsku co nejdříve, nejpozději však 16. dubna každého rozpočtového roku, tyto informace související s účastí Švýcarska:

a)    částky v prostředcích na závazky ze schváleného ročního rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok pro každou agenturu Unie, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1, a částky v prostředcích na závazky ve vztahu ke schválenému rozpočtu Unie pro daný rok pro příslušný rozpočet na informační systémy a jiné činnosti, zahrnující účast Švýcarska v souladu s článkem 1;

b)    výše poplatku za účast podle čl. 13 odst. 7 protokolu a

c)    pokud jde o agentury, v roce N+1 částky rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie ve vztahu k ročnímu rozpočtu Unie uvedené v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie na rok N.

4.    Komise na základě svého návrhu rozpočtu poskytne odhad informací podle odst. 3 písm. a) a b) co nejdříve, nejpozději však do 1. září rozpočtového roku.

5.    Komise vydá Švýcarsku nejpozději 16. dubna a, je-li to použitelné na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, nejdříve 22. října a nejpozději 31. října každého rozpočtového roku výzvu k poskytnutí finančních prostředků ve výši odpovídající příspěvku Švýcarska podle dohody na každou z agentur, informačních systémů nebo jiných činností, jichž se Švýcarsko účastní.


6.    Výzva (výzvy) k poskytnutí finančních prostředků uvedená (uvedené) v bodě 5 je rozložena (jsou rozloženy) do těchto splátek:

a)    první splátka každého roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána do 16. dubna, odpovídá částce až do výše odhadu ročního finančního příspěvku na danou agenturu, informační systém nebo jinou činnost uvedeného v odstavci 4;

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy;

b)    případně druhá splátka roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána nejdříve 22. října a nejpozději 31. října, odpovídá rozdílu mezi částkou uvedenou v odstavci 4 a částkou uvedenou v odstavci 5, pokud je částka uvedená v odstavci 5 vyšší.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků do 21. prosince.

U každé výzvy k poskytnutí finančních prostředků může Švýcarsko provádět samostatné platby za každou agenturu, informační systém nebo jinou činnost.

7.    V prvním roce provádění protokolu vydá Komise do 90 dnů po vstupu protokolu v platnost jedinou výzvu k poskytnutí finančních prostředků.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy.


8.    V případě prodlení s platbou finančního příspěvku vzniká Švýcarsku povinnost uhradit úrok z prodlení z dlužné částky, počínaje dnem splatnosti až do dne, kdy je dlužná částka uhrazena v plné výši.

Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, nebo 0 % podle toho, která je vyšší, zvýšená o 3,5 procentního bodu.

ČLÁNEK 3

Úprava finančního příspěvku Švýcarska
agenturám Unie s ohledem na plnění rozpočtu

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie se provede v roce N+1, kdy se počáteční provozní příspěvek upraví směrem nahoru nebo dolů o rozdíl mezi počátečním provozním příspěvkem a upraveným příspěvkem vypočítaným s použitím klíče pro stanovení příspěvku za rok N na výši rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v rámci příslušné dotační položky (příslušných dotačních položek) rozpočtu Unie. Rozdíl případně zohlední u každé agentury upravený provozní příspěvek na základě procentního podílu, jak je definován v článku 1.


ČLÁNEK 4

Stávající ujednání

Článek 13 protokolu a tato příloha se nevztahují na zvláštní ujednání mezi Švýcarskem a Unií, která zahrnují finanční příspěvky Švýcarska. Agentury, informační systémy a jiné činnosti, na něž se tato ujednání vztahují, jsou tyto:

Evropská agentura pro chemické látky zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

ČLÁNEK 5

Přechodná opatření

V případě, že dnem vstupu protokolu v platnost není 1. leden, použije se odchylně od článku 2 tento článek.


V prvním roce provádění protokolu se ve vztahu k provoznímu příspěvku splatnému za daný rok, který se vztahuje na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, jak je stanoveno v souladu s článkem 13 protokolu a články 1 až 3 této přílohy, provozní příspěvek sníží na poměrném základě vynásobením částky splatného ročního provozního příspěvku poměrem:

a)    počtu kalendářních dnů ode dne vstupu protokolu v platnost do 31. prosince daného roku a

b)    celkového počtu kalendářních dnů daného roku.



Dodatek

DODATEK O ROZHODČÍM SOUDU

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK I.1

Oblast působnosti

Pokud jedna ze smluvních stran (dále jen „strany“) předloží spor k rozhodčímu řízení v souladu s čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu, použijí se pravidla stanovená v tomto dodatku.

ČLÁNEK I.2

Soudní kancelář a služby sekretariátu

Mezinárodní úřad Stálého rozhodčího soudu v Haagu (dále jen „Mezinárodní úřad“) plní funkce soudní kanceláře a zajišťuje nezbytné služby sekretariátu.


ČLÁNEK I.3

Oznámení a výpočet lhůt

1.    Oznámení, včetně sdělení nebo návrhů, smějí být zasílána jakýmkoli komunikačním prostředkem, který osvědčuje jejich předání nebo umožňuje jejich ověření.

2.    Tato oznámení smějí být zasílána elektronicky pouze v případě, že strana pro tento účel určila nebo schválila adresu.

3.    Tato oznámení se zasílají v případě Švýcarska odboru pro Evropu švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí a v případě Unie právní službě Komise.

4.    Jakákoli lhůta stanovená v tomto dodatku začne běžet ode dne následujícího po příslušné události nebo úkonu. Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadá na nepracovní den orgánů Unie nebo vlády Švýcarska, končí lhůta pro doručení dokumentu první následující pracovní den. Započítávají se dny pracovního klidu, které spadají do daného období.


ČLÁNEK I.4

Oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Strana, která hodlá zahájit rozhodčí řízení (dále jen „žalující strana“), zašle druhé straně (dále jen „žalovaná strana“) a Mezinárodnímu úřadu oznámení o zahájení rozhodčího řízení.

2.    Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem následujícím po dni, kdy je oznámení o jeho zahájení přijato žalovanou stranou.

3.    Oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahuje tyto informace:

a)    požadavek, aby byl spor předložen k rozhodčímu řízení;

b)    jména a kontaktní údaje stran;

c)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalující strany;

d)    právní základ řízení (čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu) a:

i)    v případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu otázka, která vedla ke sporu, oficiálně zařazená k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 10 odst. 1 protokolu a


ii)    v případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu rozhodnutí rozhodčího soudu, prováděcí opatření uvedená v čl. 10 odst. 5 protokolu a sporná kompenzační opatření;

e)    určení jakéhokoli pravidla, které je předmětem sporu nebo se k němu vztahuje;

f)    stručný popis sporu a

g)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.

4.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu může oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

5.    Žádné tvrzení o dostatečnosti oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.


ČLÁNEK I.5

Odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Do 60 dnů od obdržení oznámení o zahájení rozhodčího řízení zašle žalovaná strana žalující straně a Mezinárodnímu úřadu odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, která obsahuje tyto informace:

a)    jména a kontaktní údaje stran;

b)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalované strany;

c)    odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 3 písm. d) až f) a

d)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.

2.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu může odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 4 tohoto dodatku a informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    Neposkytnutí odpovědi nebo neúplná či opožděná odpověď žalované strany na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.


4.    Požádá-li žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, aby se rozhodčí soud skládal z pěti rozhodců, určí žalující strana do 30 dnů od obdržení odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení dalšího rozhodce.

ČLÁNEK I.6

Zastoupení a pomoc

1.    Strany jsou před rozhodčím soudem zastoupeny jedním nebo více zástupci. Zástupcům mohou být nápomocni poradci nebo advokáti.

2.    Jakákoli změna zástupců nebo jejich adres se oznámí druhé straně, Mezinárodnímu úřadu a rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost strany požadovat důkazy o pravomocích svěřených zástupcům stran.


KAPITOLA II

SLOŽENÍ ROZHODČÍHO SOUDU

ČLÁNEK II.1

Počet rozhodců

Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců. Požádá-li o to žalující strana ve svém oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, je rozhodčí soud složen z pěti rozhodců.

ČLÁNEK II.2

Jmenování rozhodců

1.    Mají-li být jmenováni tři rozhodci, každá ze stran jmenuje jednoho z nich. Dva rozhodci jmenovaní stranami vyberou třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.

2.    Má-li být jmenováno pět rozhodců, každá ze stran jmenuje dva z nich. Čtyři rozhodci jmenovaní stranami vyberou pátého rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.


3.    Pokud do 30 dnů od jmenování posledního rozhodce jmenovaného stranami nedosáhnou rozhodci dohody o výběru předsedy rozhodčího soudu, jmenuje předsedu generální tajemník Stálého rozhodčího soudu.

4.    Na pomoc při výběru rozhodců, kteří mají tvořit rozhodčí soud, se vytvoří a v případě potřeby aktualizuje orientační seznam osob disponujících kvalifikacemi uvedenými v odstavci 6, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o ochraně zdraví“), Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“) a Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska“). Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje, jmenuje jej generální tajemník Stálého rozhodčího soudu ze seznamu uvedeného v odstavci 4. Není-li takový seznam k dispozici, jmenuje rozhodce losem generální tajemník Stálého rozhodčího soudu z osob, které byly formálně navrženy jednou ze stran nebo oběma stranami pro účely odstavce 4.


6.    Osoby tvořící rozhodčí soud musí být vysoce kvalifikované osoby s vazbami na strany nebo bez nich, u nichž je zaručena nezávislost a neexistence střetu zájmů, jakož i široká škála zkušeností. Musí mít zejména odborné znalosti v oblasti práva a záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, nesmí přijímat pokyny od žádné ze stran a musí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu. Předseda rozhodčího soudu musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů.

ČLÁNEK II.3

Prohlášení rozhodců

1.    Pokud se u určité osoby zvažuje její jmenování rozhodcem, oznámí tato osoba všechny okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti. V době od svého jmenování a v průběhu celého rozhodčího řízení oznamuje rozhodce tyto okolnosti neprodleně stranám a ostatním rozhodcům, pokud tak již neučinil.

2.    Rozhodce může být odvolán, pokud existují okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

3.    Strana smí požádat o odvolání rozhodce, kterého jmenovala, pouze z důvodu, který se dozvěděla až po tomto jmenování.


4.    Pokud rozhodce nejedná nebo pokud nemůže de iure nebo de facto plnit svou úlohu, použije se postup pro odvolání rozhodců stanovený v článku II.4.

ČLÁNEK II.4

Odvolání rozhodců

1.    Strana, která chce odvolat rozhodce, podá žádost o odvolání do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo oznámeno jmenování daného rozhodce, nebo do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o okolnostech uvedených v článku II.3.

2.    Žádost o odvolání se zasílá druhé straně, odvolanému rozhodci, ostatním rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu. Musí v ní být uvedeny důvody žádosti o odvolání.

3.    Pokud byla podána žádost o odvolání, může druhá strana tuto žádost o odvolání přijmout. Daný rozhodce může rovněž odstoupit. Přijetí žádosti o odvolání nebo odstoupení nepředstavuje uznání důvodů žádosti o odvolání.

4.    Pokud do 15 dnů ode dne oznámení žádosti o odvolání druhá strana žádost o odvolání nepřijme nebo pokud daný rozhodce neodstoupí, může strana, která o odvolání žádá, požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby o odvolání rozhodl.


5.    Nedohodnou-li se strany jinak, musí být v rozhodnutí uvedeném v odstavci 4 uvedeny důvody tohoto rozhodnutí.

ČLÁNEK II.5

Nahrazení rozhodce

1.    S výhradou odstavce 2 tohoto článku, je-li během rozhodčího řízení nutné rozhodce nahradit, je náhradník jmenován nebo vybrán v souladu s postupem stanoveným v článku II.2, který se použije na jmenování nebo výběr rozhodce, který má být nahrazen. Tento postup se použije i v případě, že jedna strana nevyužila svého práva jmenovat rozhodce, který má být nahrazen, nebo se tohoto jmenování účastnit.

2.    V případě nahrazení rozhodce se řízení obnoví ve fázi, kdy nahrazený rozhodce přestal vykonávat své funkce, nerozhodne-li rozhodčí soud jinak.

ČLÁNEK II.6

Zproštění odpovědnosti

S výjimkou případů úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti se strany v maximální míře povolené platnými právními předpisy zřeknou jakýchkoli kroků proti rozhodcům za jakékoli jednání nebo opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.


KAPITOLA III

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

ČLÁNEK III.1

Obecná ustanovení

1.    Datem ustavení rozhodčího soudu je den, kdy přijal své jmenování poslední rozhodce.

2.    Rozhodčí soud zajistí, aby se stranám dostalo rovného zacházení a aby každá z nich měla v příslušné fázi řízení dostatečnou možnost uplatnit svá práva a předložit svůj případ. Rozhodčí soud vede řízení tak, aby nedocházelo k průtahům a zbytečným výdajům a aby byl spor mezi stranami vyřešen.

3.    Nerozhodne-li rozhodčí soud po vyslechnutí stran jinak, koná se slyšení.

4.    Zašle-li strana rozhodčímu soudu sdělení, učiní tak prostřednictvím Mezinárodního úřadu a současně zašle kopii druhé straně. Mezinárodní úřad zašle kopii tohoto sdělení každému rozhodci.


ČLÁNEK III.2

Místo konání rozhodčího řízení

Místem konání rozhodčího řízení je Haag. Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může rozhodčí soud zasedat na jakémkoli jiném místě, které považuje za vhodné pro své jednání.

ČLÁNEK III.3

Jazyk

1.    Jazyky řízení jsou francouzština a angličtina.

2.    Rozhodčí soud může nařídit, aby ke všem dokumentům připojeným k žalobnímu nároku nebo k žalobní odpovědi a ke všem dalším dokumentům předloženým v průběhu řízení v původním jazyce byl přiložen překlad do jednoho z jazyků řízení.


ČLÁNEK III.4

Žalobní nárok

1.    Žalující strana zašle svůj žalobní nárok písemně žalované straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalující strana se může rozhodnout, že své oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.4 bude považovat za žalobní nárok, pokud rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.    Žalobní nárok obsahuje tyto informace:

a)    informace uvedené v čl. I.4 odst. 3 písm. b) až f);

b)    popis skutečností předložených na podporu žalobního nároku a

c)    právní argumenty předložené na podporu žalobního nároku.

3.    K žalobnímu nároku musí být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalující stranou nebo by na ně měl žalobní nárok odkazovat. V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu musí žalobní nárok obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.


ČLÁNEK III.5

Žalobní odpověď

1.    Žalovaná strana zašle svou žalobní odpověď písemně žalující straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalovaná strana se může rozhodnout, že odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.5 bude považovat za žalobní odpověď, pokud odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

2.    Žalobní odpověď musí odpovídat na body žalobního nároku uvedené v souladu s čl. III.4 odst. 2 písm. a) až c) tohoto dodatku. Musí k ní být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalovanou stranou nebo by na ně měla žalobní odpověď odkazovat. V případech uvedených v čl. 10 odst. 3 protokolu musí žalobní odpověď obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    V žalobní odpovědi nebo v pozdější fázi rozhodčího řízení, pokud rozhodčí soud rozhodne, že prodlení je odůvodněno okolnostmi, může žalovaná strana podat protinávrh za předpokladu, že je k tomu rozhodčí soud příslušný.

4.    Na protinávrh se použije čl. III.4 odst. 2 a 3.


ČLÁNEK III.6

Příslušnost pro rozhodčí řízení

1.    Rozhodčí soud rozhodne o své příslušnosti na základě čl. 10 odst. 2 nebo čl. 11 odst. 2 protokolu.

2.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu má rozhodčí soud mandát ke zkoumání otázky, která vedla ke sporu, oficiálně zařazené k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 10 odst. 1 protokolu.

3.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu má rozhodčí soud, který projednával hlavní věc, mandát ke zkoumání přiměřenosti sporných kompenzačních opatření, včetně případů, kdy tato opatření byla zcela nebo zčásti přijata v jiné dvoustranné dohodě v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

4.    Předběžná námitka nepříslušnosti rozhodčího soudu musí být podána nejpozději v žalobní odpovědi nebo – v případě protinávrhu – v replice. Skutečnost, že strana jmenovala rozhodce nebo se účastnila jeho jmenování, ji nezbavuje práva vznést takovou předběžnou námitku. Předběžná námitka ohledně toho, že by spor překročil pravomoci rozhodčího soudu, se podá, jakmile je během rozhodčího řízení vznesena otázka, která údajně překračuje jeho pravomoci. Rozhodčí soud může v každém případě přijmout předběžnou námitku podanou po uplynutí stanovené lhůty, pokud se domnívá, že k prodlení došlo z oprávněného důvodu.


5.    Rozhodčí soud může o předběžné námitce uvedené v odstavci 4 rozhodnout tak, že ji bude považovat za předběžnou otázku, nebo prostřednictvím rozhodnutí ve věci samé.

ČLÁNEK III.7

Jiná písemná podání

Rozhodčí soud po konzultaci se stranami rozhodne o jiných písemných podáních kromě žalobního nároku a žalobní odpovědi, které strany musí nebo mohou předložit, a stanoví lhůtu pro jejich předložení.

ČLÁNEK III.8

Lhůty

1.    Lhůty stanovené rozhodčím soudem pro předání písemných dokumentů, včetně žalobního nároku a žalobní odpovědi, nepřekročí 90 dnů, nedohodnou-li se strany jinak.

2.    Rozhodčí soud přijme konečné rozhodnutí do 12 měsíců ode dne svého ustavení. Ve výjimečných případech spojených se zvláštními obtížemi může rozhodčí soud tuto lhůtu prodloužit až o další tři měsíce.


3.    Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se zkrátí na polovinu:

a)    na žádost žalující nebo žalované strany, pokud rozhodčí soud do 30 dnů od této žádosti po vyslechnutí druhé strany rozhodne, že se jedná o naléhavý případ, nebo

b)    pokud se na tom strany dohodly.

4.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu přijme rozhodčí soud své konečné rozhodnutí do šesti měsíců od data, kdy byla oznámena kompenzační opatření v souladu s čl. 11 odst. 1 protokolu.

ČLÁNEK III.9

Předložení věcí Soudnímu dvoru Evropské unie

1.    Při uplatnění článku 7 a čl. 10 odst. 3 protokolu předloží rozhodčí soud věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.    Rozhodčí soud může předložit věc Soudnímu dvůr Evropské unie kdykoli v průběhu řízení za předpokladu, že je schopen dostatečně přesně vymezit právní a skutkový rámec věci a právní otázky, které vyvolává.

Řízení před rozhodčím soudem se přeruší do doby, než Soudní dvůr Evropské unie vydá rozhodnutí.


3.    Kterákoli ze stran může zaslat rozhodčímu soudu odůvodněnou žádost, aby věc předložil Soudnímu dvoru Evropské unie. Rozhodčí soud takovou žádost zamítne, pokud se domnívá, že podmínky pro předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie uvedené v odstavci 1 nejsou splněny. Zamítne-li rozhodčí soud žádost strany o předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie, své rozhodnutí odůvodní v rozhodnutí ve věci samé.

4.    Rozhodčí soud předloží věc Soudnímu dvoru Evropské unie prostřednictvím oznámení. Oznámení obsahuje alespoň tyto informace:

a)    stručný popis sporu;

b)    dotčený právní akt (akty) Unie a/nebo dotčená ustanovení dané dohody a

c)    pojem práva Unie, který má být vykládán v souladu s čl. 7 odst. 2 protokolu.

Rozhodčí soud oznámí předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie stranám.

5.    Soudní dvůr Evropské unie použije obdobně vnitřní jednací řád použitelný pro výkon své pravomoci rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu Smluv a aktů přijatých orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

6.    Zástupci a advokáti oprávnění zastupovat strany před rozhodčím soudem podle článků I.4, I.5, III.4 a III.5 jsou oprávněni zastupovat strany před Soudním dvorem Evropské unie.


ČLÁNEK III.10

Předběžná opatření

1.    V případech uvedených v čl. 11 odst. 2 protokolu může kterákoli ze stran v kterékoli fázi rozhodčího řízení požádat o předběžná opatření spočívající v pozastavení kompenzačních opatření.

2.    Žádost podle odstavce 1 tohoto článku musí označovat předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Musí obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.

3.    Strana, která žádá o předběžná opatření, zašle svou žádost písemně druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu. Rozhodčí soud stanoví krátkou lhůtu, v níž může druhá strana předložit písemná nebo ústní vyjádření.

4.    Rozhodčí soud do jednoho měsíce od podání žádosti uvedené v odstavci 1 rozhodne o pozastavení sporných kompenzačních opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)    rozhodčí soud je prima facie přesvědčen o opodstatněnosti věci předložené stranou, která ve své žádosti žádá o předběžná opatření;

b)    rozhodčí soud se domnívá, že až do konečného rozhodnutí by strana žádající o předběžná opatření utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu, pokud by nedošlo k pozastavení kompenzačních opatření, a


c)    újma způsobená straně žádající o předběžná opatření okamžitým uplatněním sporných kompenzačních opatření převažuje nad zájmem na okamžitém a účinném uplatňování daných opatření.

5.    Přerušení řízení podle čl. III.9 odst. 2 druhého pododstavce se nepoužije na řízení podle tohoto článku.

6.    Rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem podle odstavce 4 má pouze prozatímní účinek a není jím dotčeno rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé.

7.    Nestanoví-li rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem v souladu s odstavcem 4 tohoto článku dřívější datum pro ukončení pozastavení, pozastavení končí přijetím konečného rozhodnutí podle čl. 11 odst. 2 protokolu.

8.    Aby se předešlo pochybnostem, pro účely tohoto článku se rozumí, že rozhodčí soud při zvažování příslušných zájmů strany žádající o předběžná opatření a druhé strany zohlední zájmy fyzických osob a hospodářských subjektů stran, avšak toto zohlednění nesmí vést k přiznání reprezentativnosti těchto fyzických osob nebo hospodářských subjektů před rozhodčím soudem.

ČLÁNEK III.11

Důkazní prostředky

1.    Každá strana předloží důkazy o skutečnostech, které jsou základem jejího nároku nebo její obhajoby.


2.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat strany o relevantní informace, které považuje za nezbytné a vhodné. Rozhodčí soud stanoví stranám lhůtu pro odpověď na jeho žádost.

3.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat jakýkoli zdroj o jakékoli informace, které považuje za vhodné. Rozhodčí soud si může rovněž vyžádat stanovisko odborníků, považuje-li to za vhodné, a případně s výhradou jakýchkoli podmínek dohodnutých stranami.

4.    Všechny informace získané rozhodčím soudem podle tohoto článku se poskytnou stranám a strany mohou rozhodčímu soudu předložit k těmto informacím připomínky.

5.    Rozhodčí soud poté, co si vyžádal stanovisko druhé strany, přijme vhodná opatření k řešení veškerých otázek vznesených jednou ze stran, které se týkají ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

6.    Rozhodčí soud rozhodne o přípustnosti, relevantnosti a síle předložených důkazů.

ČLÁNEK III.12

Slyšení

1.    Pokud se musí konat slyšení, rozhodčí soud po konzultaci se stranami oznámí stranám s dostatečným předstihem datum, čas a místo slyšení.


2.    Slyšení je veřejné, nerozhodne-li rozhodčí soud z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.

3.    O každém slyšení vypracuje a podepíše předseda rozhodčího soudu protokol. Pouze tyto protokoly jsou závazné.

4.    Rozhodčí soud může rozhodnout o tom, že se slyšení bude konat virtuálně, v souladu s praxí Mezinárodního úřadu. Strany musí být o této praxi včas informovány. V takových případech se použije obdobně odstavec 1 a odstavec 3.

ČLÁNEK III.13

Absence konání

1.    Pokud žalující strana ve lhůtě stanovené tímto dodatkem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svůj žalobní nárok, nařídí rozhodčí soud ukončení rozhodčího řízení, pokud neexistují nevyřešené otázky, u nichž může být rozhodnutí nezbytné, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

Pokud žalovaná strana ve lhůtě stanovené tímto dodatkem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svou odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo svou žalobní odpověď, nařídí rozhodčí soud pokračování v řízení, aniž by toto nepředložení samo o sobě považoval za přijetí tvrzení žalující strany.

Druhý pododstavec se použije i v případě, že žalující strana nepředloží repliku na protinávrh.


2.    Pokud se strana řádně svolaná v souladu s čl. III.12 odst. 1 nedostaví ke slyšení a nedoloží dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud v rozhodčím řízení pokračovat.

3.    Pokud strana, která byla rozhodčím soudem řádně vyzvána k předložení dalších důkazů, tak neučiní ve stanovených lhůtách, aniž by prokázala dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud rozhodnout na základě důkazů, které má k dispozici.

ČLÁNEK III.14

Ukončení řízení

1.    Je-li prokázáno, že strany měly přiměřeně možnost předložit své argumenty, může rozhodčí soud prohlásit řízení za ukončené.

2.    Rozhodčí soud může, považuje-li to za nezbytné vzhledem k výjimečným okolnostem, rozhodnout z vlastního podnětu nebo na žádost strany o opětovném zahájení řízení kdykoli před přijetím rozhodnutí.


KAPITOLA IV

ROZHODNUTÍ

ČLÁNEK IV.1

Rozhodnutí

Rozhodčí soud usiluje o přijetí rozhodnutí na základě konsensu. Ukáže-li se však, že není možné přijmout rozhodnutí na základě konsensu, je rozhodnutí rozhodčího soudu přijato většinou rozhodců.

ČLÁNEK IV.2

Podoba a účinek rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Rozhodčí soud může v různých okamžicích přijímat samostatná rozhodnutí o různých otázkách.

2.    Veškerá rozhodnutí se vydávají v písemné podobě a uvádějí důvody, o které se opírají. Jsou pro strany konečná a závazná.

3.    Rozhodnutí rozhodčího soudu musí být podepsáno rozhodci, musí obsahovat datum jeho přijetí a místo konání rozhodčího řízení. Kopii rozhodnutí podepsaného rozhodci zašle stranám Mezinárodní úřad.


4.    Mezinárodní úřad rozhodnutí rozhodčího soudu zveřejní.

Při zveřejňování rozhodnutí rozhodčího soudu Mezinárodní úřad dodržuje příslušná pravidla týkající se ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

Pravidla uvedená v druhém pododstavci jsou totožná pro všechny dvoustranné dohody v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tato pravidla přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Strany musí splnit požadavky všech rozhodnutí rozhodčího soudu neprodleně.

6.    V případech uvedených v čl. 10 odst. 2 protokolu a po obdržení stanoviska stran stanoví rozhodčí soud v rozhodnutí ve věci samé přiměřenou lhůtu pro splnění požadavků svého rozhodnutí v souladu s čl. 10 odst. 5 protokolu s přihlédnutím k vnitřním postupům stran.

ČLÁNEK IV.3

Rozhodné právo, pravidla výkladu, mediátor

1.    Rozhodným právem je dohoda, právní akty Unie, na něž se v ní odkazuje, jakož i jakékoli jiné pravidlo mezinárodního práva relevantní pro uplatňování uvedených nástrojů.


2.    Rozhodčí soud rozhoduje v souladu s pravidly pro výklad uvedenými v článku 7 protokolu.

3.    Předchozí rozhodnutí přijatá orgánem pro řešení sporů, pokud jde o přiměřenost kompenzačních opatření podle jiné dvoustranné dohody z těch, která jsou uvedena v čl. 11 odst. 1 protokolu, jsou pro rozhodčí soud závazná.

4.    Rozhodčí soud nesmí rozhodovat jako mediátor nebo ex aequo et bono.

ČLÁNEK IV.4

Vzájemně dohodnuté řešení nebo jiné důvody pro ukončení řízení

1.    Strany se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na řešení svého sporu. Každé takové řešení sdělí společně rozhodčímu soudu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na uvedený požadavek a rozhodčí řízení se pozastaví. Rozhodčí řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

2.    Pokud žalující strana v průběhu řízení písemně informuje rozhodčí soud o tom, že si nepřeje pokračovat v řízení, a pokud žalovaná strana ke dni, kdy toto sdělení rozhodčí soud obdržel, dosud neučinila žádné kroky v řízení, vydá rozhodčí soud oficiální usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud rozhodne o nákladech, které nese žalující strana, odůvodňuje-li to chování této strany.


3.    Dojde-li rozhodčí soud před přijetím rozhodnutí rozhodčího soudu k závěru, že pokračování v řízení se stalo bezpředmětným nebo nemožným z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, informuje rozhodčí soud strany o svém záměru vydat usnesení, kterým se řízení ukončí.

První pododstavec se nepoužije, pokud existují nevyřešené otázky, o nichž může být nezbytné rozhodnout, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

4.    Rozhodčí soud zašle stranám kopii usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo kopii rozhodnutí přijatého dohodou stran, podepsanou rozhodci. Ustanovení čl. IV.2 odst. 2 až 5 se použijí na rozhodčí rozhodnutí přijatá dohodou stran.

ČLÁNEK IV.5

Oprava rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí rozhodčího soudu může strana oznámením druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu požádat rozhodčí soud, aby ve znění rozhodnutí rozhodčího soudu opravil jakékoli chyby ve výpočtu, administrativní či typografické chyby nebo chyby či opomenutí podobné povahy. Pokud rozhodčí soud považuje žádost za oprávněnou, provede opravu do 45 dnů od obdržení žádosti. Žádost nemá odkladný účinek na lhůtu stanovenou v čl. IV.2 odst. 6.


2.    Rozhodčí soud může do 30 dnů od sdělení svého rozhodnutí provést z vlastního podnětu opravy uvedené v odstavci 1.

3.    Opravy uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádějí písemně a tvoří nedílnou součást rozhodnutí. Použije se čl. IV.2 odst. 2 až 5.

ČLÁNEK IV.6

Poplatky rozhodců

1.    Poplatky uvedené v článku IV.7 musí být přiměřené s přihlédnutím ke složitosti případu, době, kterou rozhodci na případu strávili, a ke všem dalším relevantním okolnostem.

2.    Vytvoří se a v případě potřeby aktualizuje seznam denních náhrad a maximálního a minimálního počtu hodin, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

ČLÁNEK IV.7

Náklady

1.    Každá strana nese své vlastní náklady a polovinu nákladů rozhodčího soudu.


2.    Rozhodčí soud stanoví své náklady ve svém rozhodnutí ve věci samé. Tyto náklady zahrnují pouze:

a)    poplatky za práci rozhodců, které se uvedou zvlášť pro každého rozhodce a stanoví je sám rozhodčí soud v souladu s článkem IV.6;

b)    cestovní a další výdaje rozhodců a

c)    poplatky a výdaje Mezinárodního úřadu.

3.    Náklady uvedené v odstavci 2 musí být přiměřené s ohledem na spornou částku, složitost sporu, dobu, kterou na případu rozhodci a veškeří odborníci jmenovaní rozhodčím soudem strávili, a veškeré další relevantní okolnosti.

ČLÁNEK IV.8

Složení zálohy na náklady

1.    Na začátku rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany, aby složily stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v čl. IV.7 odst. 2.

2.    V průběhu rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany o dodatečné zálohy kromě záloh uvedených v odstavci 1.


3.    Veškeré částky uložené stranami podle tohoto článku se uhradí Mezinárodnímu úřadu a jsou vyplaceny k pokrytí skutečně vynaložených nákladů, zejména včetně poplatků zaplacených rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK V.1

Změny

Smíšený výbor může rozhodnutím přijmout změny tohoto dodatku.

________________

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


POZMĚŇOVACÍ PROTOKOL
K DOHODĚ

MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O OBCHODU SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „strany“,

PŘIPOMÍNAJÍCE cíl Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, uzavřené v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda“), posílit vztahy v oblasti volného obchodu mezi stranami zlepšením přístupu obou stran na trh se zemědělskými produkty druhé strany;

PŘIPOMÍNAJÍCE svrchovanost stran, pokud jde o jejich zemědělskou politiku;

UZNÁVAJÍCE potřebu změnit dohodu v důsledku zřízení společného prostoru bezpečnosti potravin prostřednictvím Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin, uzavřeného v […] dne […] (dále jen „protokol, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin“), jenž zahrnuje určité oblasti, jež dosud spadaly do oblasti působnosti dohody;

UZNÁVAJÍCE potřebu přizpůsobit institucionální ustanovení dohody, zvýšit její účinnost a účelnost a zajistit soulad se společným prostorem bezpečnosti potravin;



POTVRZUJÍCE, že dohoda by měla být založena na rovnosti, reciprocitě a obecné rovnováze výhod, práv a povinností stran v oblastech, na něž se dohoda vztahuje;

PŘIPOMÍNAJÍCE vnitřní vazbu mezi dohodou a šesti jinými dohodami mezi Evropským společenstvím a Švýcarskem, uzavřenými v Lucemburku dne 21. června 1999;

POTVRZUJÍCE vnitřní vazbu mezi dohodou a společným prostorem bezpečnosti potravin zřízeným protokolem, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin, s nímž tvoří soudržný celek,

SE DOHODLY TAKTO:


ČLÁNEK 1

Změny dohody a jejích příloh

Dohoda se mění takto:

1)    Veškeré odkazy na „Evropské společenství“ nebo „Společenství“ v dohodě se považují za odkazy na Evropskou unii;

2)    článek 5 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 5

Odstranění technických překážek obchodu se zemědělskými produkty

S cílem podpořit obchod se zemědělskými produkty strany odstraní nebo omezí technické překážky v souladu s těmito přílohami dohody:

   Příloha 7 o obchodu s vinařskými produkty,

   Příloha 8 o vzájemném uznávání a ochraně názvů lihovin a aromatizovaných vinných nápojů,

   Příloha 9 o ekologicky vyprodukovaných zemědělských produktech a potravinách,

   Příloha 10 o uznávání kontrol dodržování obchodních podmínek pro ovoce a zeleninu,



   Příloha 12 o ochraně označení původu a zeměpisných označení zemědělských produktů a potravin.“;

3)    článek 6 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 6

Společný výbor pro zemědělství

1.    Zřizuje se Společný výbor pro zemědělství.

Společný výbor pro zemědělství se skládá ze zástupců stran.

2.    Společnému výboru pro zemědělství spolupředsedají zástupce Unie a zástupce Švýcarska.

3.    Společný výbor pro zemědělství:

a)    zajišťuje řádné fungování a účinnou správu a uplatňování této dohody;

b)    poskytuje fórum pro vzájemné konzultace a průběžnou výměnu informací mezi stranami, zejména s cílem nalézt řešení jakýchkoli obtíží s výkladem nebo uplatňováním dohody v souladu s článkem 7a;


c)    vydává doporučení stranám v záležitostech týkajících se této dohody;

d)    přijímá rozhodnutí, je-li tak stanoveno v této dohodě, a

e)    vykonává jakoukoli jinou pravomoc, kterou mu uděluje tato dohoda.

4.    Společný výbor pro zemědělství jedná na základě jednomyslnosti.

Rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich provedení.

5.    Společný výbor pro zemědělství zasedá nejméně jednou ročně, střídavě v Bruselu a Bernu, pokud spolupředsedové nerozhodnou jinak. Sejde se rovněž na žádost kterékoli ze stran. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že zasedání Společného výboru pro zemědělství se uskuteční prostřednictvím videokonference nebo telekonference.

Společný výbor pro zemědělství může rozhodnout o přijetí rozhodnutí písemným postupem.

6.    Společný výbor pro zemědělství přijme na svém prvním zasedání svůj jednací řád.

7.    Společný výbor pro zemědělství může rozhodnout o vytvoření jakékoli pracovní skupiny nebo skupiny odborníků, která mu může být nápomocna při plnění jeho povinností.“;


4)    článek 7 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 7

Zásada výlučnosti

Strany se zavazují, že spor týkající se výkladu nebo uplatňování této dohody nepředloží k jinému způsobu řešení, než který je v této dohodě stanoven.“;

5)    vkládají se nové články, které znějí:

„ČLÁNEK 7a

Postup v případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním

1.    V případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním této dohody se strany vzájemně konzultují v rámci Společného výboru pro zemědělství s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení. Za tímto účelem se Společnému výboru pro zemědělství poskytnou všechny užitečné informace, aby mohl situaci podrobně posoudit. Společný výbor pro zemědělství posoudí všechny možnosti, které umožní zachovat řádné fungování dohody.

2.    Pokud Společný výbor pro zemědělství není schopen nalézt řešení obtíží uvedených v odstavci 1 do tří měsíců ode dne, kdy mu byly obtíže předloženy, může kterákoli strana požádat rozhodčí soud, aby spor vyřešil v souladu s pravidly stanovenými v protokolu o rozhodčím soudu k dohodě.


3.    Každá strana přijme veškerá nezbytná opatření, aby v dobré víře provedla rozhodnutí rozhodčího soudu.

Strana, u níž rozhodčí soud shledal, že tuto dohodu nedodržela, informuje druhou stranu prostřednictvím Společného výboru pro zemědělství o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu.

4.    Postupem uvedeným v odstavci 2 tohoto článku nejsou dotčeny koncese udělené a stanovené v přílohách 1 až 3 této dohody ani jejich správa.

ČLÁNEK 7b

Kompenzační opatření

1.    Pokud strana, u níž rozhodčí soud shledal, že tuto dohodu nedodržela, neinformuje druhou stranu v přiměřené lhůtě stanovené v souladu s čl. IV.2 odst. 6 protokolu o rozhodčím soudu k této dohodě o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, nebo pokud se druhá strana domnívá, že oznámená opatření nejsou v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu, může tato druhá strana přijmout přiměřená kompenzační opatření v rámci této dohody nebo protokolu, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin (dále jen „kompenzační opatření“), s cílem odstranit možnou nerovnováhu. Oznámí straně, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, kompenzační opatření, která budou upřesněna v oznámení. Tato kompenzační opatření nabývají účinku tři měsíce ode dne tohoto oznámení.



2.    Pokud Společný výbor pro zemědělství do jednoho měsíce ode dne oznámení zamýšlených kompenzačních opatření nepřijme rozhodnutí o pozastavení, změně nebo zrušení těchto kompenzačních opatření, může kterákoli strana předložit otázku přiměřenosti těchto kompenzačních opatření k rozhodčímu řízení v souladu s protokolem o rozhodčím soudu k této dohodě.

3.    Rozhodčí soud rozhodne ve lhůtách stanovených v čl. III.8 odst. 3 protokolu o rozhodčím soudu k této dohodě.

4.    Kompenzační opatření nemají zpětný účinek. Zejména musí být zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli již před nabytím účinnosti kompenzačních opatření.“;

6)    v článku 9 se název nahrazuje tímto:

„Služební tajemství“;

7)    vkládá se nový článek, který zní:

„ČLÁNEK 9a

Utajované informace a citlivé neutajované informace

1.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze stran zpřístupnila utajované informace.



2.    Na nakládání s utajovanými informacemi nebo materiály poskytnutými stranami nebo vyměňovanými mezi stranami podle této dohody a na jejich ochranu se vztahuje Dohoda mezi Švýcarskou konfederací a Evropskou unií o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací uzavřená v Bruselu dne 28. dubna 2008 a jakékoli bezpečnostní ujednání, kterými se uvedená dohoda provádí.

3.    Společný výbor pro zemědělství přijme prostřednictvím rozhodnutí pokyny pro nakládání s citlivými neutajovanými informacemi, které si strany mezi sebou vyměňují, za účelem zajištění jejich ochrany.“;

8)    v článku 11 se slovo „výbor“ nahrazuje slovy „Společný výbor pro zemědělství“, v čl. 12 odst. 2 se slovo „výboru“ nahrazuje slovy „Společnému výboru pro zemědělství“ a v čl. 13 odst. 2 se slovo „výboru“ nahrazuje slovy „Společného výboru pro zemědělství“;

9)    článek 15 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 15

Přílohy, dodatky a protokol

Přílohy této dohody, včetně jejích dodatků, a protokol o rozhodčím soudu k této dohodě tvoří její nedílnou součást.“;


10)    článek 16 se nahrazuje tímto:

„ČLÁNEK 16

Územní působnost

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na která se vztahuje Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování Evropské unie za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Švýcarska.“;

11)    v článku 17 se doplňují nové odstavce, které znějí:

5.    Je-li tato dohoda vypovězena v souladu s odstavcem 3, pozbývá protokol, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin, dnem uvedeným v odstavci 4 platnosti.

6.    Přestane-li dohoda platit, zůstanou zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty již na základě dohody nabyli. Strany se vzájemně dohodnou, jaká opatření se přijmou v souvislosti s právy, která jsou v procesu nabývání.“;

12)    přílohy 4, 5, 6 a 11 se zrušují dnem vstupu protokolu, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin, v platnost;

13)    znění obsažené v příloze tohoto protokolu se doplňuje jako protokol k dohodě.



ČLÁNEK 2

Přechodné uplatňování příloh 4, 5, 6 a 11 dohody

Účinky příloh 4, 5, 6 a 11 budou zachovány během přechodného období stanoveného v článku 32 protokolu, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin, který podle uvedeného ustanovení začíná dnem vstupu uvedeného protokolu v platnost a končí nejpozději 24 měsíců po jeho vstupu v platnost.

Pro účely dohody se datum konce tohoto přechodného období určí rozhodnutím Společného výboru pro zemědělství zřízeného podle článku 6 dohody po oznámení Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin zřízeného článkem 11 protokolu, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin.

ČLÁNEK 3

Vstup v platnost

1.    Tento protokol strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.


2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;


g)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

i)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

j)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.


Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA

PROTOKOL
O ROZHODČÍM SOUDU

K DOHODĚ
MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O OBCHODU SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK I.1

Oblast působnosti

Pokud jedna ze stran předloží spor k rozhodčímu řízení v souladu s čl. 7a odst. 2 nebo čl. 7b odst. 2 dohody, použijí se pravidla stanovená v tomto protokolu.


ČLÁNEK I.2

Soudní kancelář a služby sekretariátu

Mezinárodní úřad Stálého rozhodčího soudu v Haagu (dále jen „Mezinárodní úřad“) plní funkce soudní kanceláře a zajišťuje nezbytné služby sekretariátu.

ČLÁNEK I.3

Oznámení a výpočet lhůt

1.    Oznámení, včetně sdělení nebo návrhů, smějí být zasílána jakýmkoli komunikačním prostředkem, který osvědčuje jejich předání nebo umožňuje jejich ověření.

2.    Tato oznámení smějí být zasílána elektronicky pouze v případě, že strana pro tento účel určila nebo schválila adresu.

3.    Tato oznámení se zasílají v případě Švýcarska odboru pro Evropu švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí a v případě Unie právní službě Komise.


4.    Jakákoli lhůta stanovená v tomto protokolu začne běžet ode dne následujícího po příslušné události nebo úkonu. Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadá na nepracovní den orgánů Unie nebo vlády Švýcarska, končí lhůta pro doručení dokumentu první následující pracovní den. Započítávají se dny pracovního klidu, které spadají do daného období.

ČLÁNEK I.4

Oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Strana, která hodlá zahájit rozhodčí řízení (dále jen „žalující strana“), zašle druhé straně (dále jen „žalovaná strana“) a Mezinárodnímu úřadu oznámení o zahájení rozhodčího řízení.

2.    Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem následujícím po dni, kdy je oznámení o jeho zahájení přijato žalovanou stranou.

3.    Oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahuje tyto informace:

a)    požadavek, aby byl spor předložen k rozhodčímu řízení;

b)    jména a kontaktní údaje stran;

c)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalující strany;


d)    právní základ řízení (čl. 7a odst. 2 nebo čl. 7b odst. 2 dohody) a:

i)    v případech uvedených v čl. 7a odst. 2 dohody otázka, která vedla ke sporu, oficiálně zařazená k vyřešení na pořad jednání Společného výboru pro zemědělství v souladu s čl. 7a odst. 1 dohody a

ii)    v případech uvedených v čl. 7b odst. 2 dohody rozhodnutí rozhodčího soudu, prováděcí opatření uvedená v čl. 7a odst. 3 dohody a sporná kompenzační opatření;

e)    určení jakéhokoli pravidla, které je předmětem sporu nebo se k němu vztahuje;

f)    stručný popis sporu a

g)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.

4.    Žádné tvrzení o dostatečnosti oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.


ČLÁNEK I.5

Odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Do 60 dnů od obdržení oznámení o zahájení rozhodčího řízení zašle žalovaná strana žalující straně a Mezinárodnímu úřadu odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, která obsahuje tyto informace:

a)    jména a kontaktní údaje stran;

b)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalované strany;

c)    odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 3 písm. d) až f) a

d)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.

2.    Neposkytnutí odpovědi nebo neúplná či opožděná odpověď žalované strany na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

3.    Požádá-li žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, aby se rozhodčí soud skládal z pěti rozhodců, určí žalobce do 30 dnů od obdržení odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení dalšího rozhodce.


ČLÁNEK I.6

Zastoupení a pomoc

1.    Strany jsou před rozhodčím soudem zastoupeny jedním nebo více zástupci. Zástupcům mohou být nápomocni poradci nebo advokáti.

2.    Jakákoli změna zástupců nebo jejich adres se oznámí druhé straně, Mezinárodnímu úřadu a rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat důkazy o pravomocích svěřených zástupcům stran.

KAPITOLA II

SLOŽENÍ ROZHODČÍHO SOUDU

ČLÁNEK II.1

Počet rozhodců

Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců. Požádá-li o to žalující strana ve svém oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, je rozhodčí soud složen z pěti rozhodců.


ČLÁNEK II.2

Jmenování rozhodců

1.    Mají-li být jmenováni tři rozhodci, každá ze stran jmenuje jednoho z nich. Dva rozhodci jmenovaní stranami vyberou třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.

2.    Má-li být jmenováno pět rozhodců, každá ze stran jmenuje dva z nich. Čtyři rozhodci jmenovaní stranami vyberou pátého rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.

3.    Pokud do 30 dnů od jmenování posledního rozhodce jmenovaného stranami nedosáhnou rozhodci dohody o výběru předsedy rozhodčího soudu, jmenuje předsedu generální tajemník Stálého rozhodčího soudu.

4.    Na pomoc při výběru rozhodců, kteří mají tvořit rozhodčí soud, se vytvoří a v případě potřeby aktualizuje orientační seznam osob disponujících kvalifikacemi uvedenými v odstavci 6, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o ochraně zdraví“), Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“) a Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska“). Společný výbor pro zemědělství tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.


5.    Pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje, jmenuje jej generální tajemník Stálého rozhodčího soudu ze seznamu uvedeného v odstavci 4. Není-li takový seznam k dispozici, jmenuje rozhodce losem generální tajemník Stálého rozhodčího soudu z osob, které byly formálně navrženy jednou ze stran nebo oběma stranami pro účely odstavce 4.

6.    Osoby tvořící rozhodčí soud musí být vysoce kvalifikované osoby s vazbami na strany nebo bez nich, u nichž je zaručena nezávislost a neexistence střetu zájmů, jakož i široká škála zkušeností. Musí mít zejména odborné znalosti v oblasti práva a záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, nesmí přijímat pokyny od žádné ze stran a musí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu. Předseda rozhodčího soudu musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů.

ČLÁNEK II.3

Prohlášení rozhodců

1.    Pokud se u určité osoby zvažuje její jmenování rozhodcem, oznámí tato osoba všechny okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti. V době od svého jmenování a v průběhu celého rozhodčího řízení oznamuje rozhodce tyto okolnosti neprodleně stranám a ostatním rozhodcům, pokud tak již neučinil.

2.    Rozhodce může být odvolán, pokud existují okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.


3.    Strana smí požádat o odvolání rozhodce, kterého jmenovala, pouze z důvodu, který se dozvěděla až po tomto jmenování.

4.    Pokud rozhodce nejedná nebo pokud nemůže de iure nebo de facto plnit svou úlohu, použije se postup pro odvolání rozhodců stanovený v článku II.4.

ČLÁNEK II.4

Odvolání rozhodců

1.    Strana, která chce odvolat rozhodce, podá žádost o odvolání do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo oznámeno jmenování daného rozhodce, nebo do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o okolnostech uvedených v článku II.3.

2.    Žádost o odvolání se zasílá druhé straně, odvolanému rozhodci, ostatním rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu. Musí v ní být uvedeny důvody žádosti o odvolání.

3.    Pokud byla podána žádost o odvolání, může druhá strana tuto žádost o odvolání přijmout. Daný rozhodce může rovněž odstoupit. Přijetí žádosti o odvolání nebo odstoupení nepředstavuje uznání důvodů žádosti o odvolání.

4.    Pokud do 15 dnů ode dne oznámení žádosti o odvolání druhá strana žádost o odvolání nepřijme nebo pokud daný rozhodce neodstoupí, může strana, která o odvolání žádá, požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby o odvolání rozhodl.


5.    Nedohodnou-li se strany jinak, musí být v rozhodnutí uvedeném v odstavci 4 uvedeny důvody tohoto rozhodnutí.

ČLÁNEK II.5

Nahrazení rozhodce

1.    S výhradou odstavce 2 tohoto článku, je-li během rozhodčího řízení nutné rozhodce nahradit, je náhradník jmenován nebo vybrán v souladu s postupem stanoveným v článku II.2, který se použije na jmenování nebo výběr rozhodce, který má být nahrazen. Tento postup se použije i v případě, že jedna strana nevyužila svého práva jmenovat rozhodce, který má být nahrazen, nebo se tohoto jmenování účastnit.

2.    V případě nahrazení rozhodce se řízení obnoví ve fázi, kdy nahrazený rozhodce přestal vykonávat své funkce, nerozhodne-li rozhodčí soud jinak.

ČLÁNEK II.6

Zproštění odpovědnosti

S výjimkou případů úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti se strany v maximální míře povolené platnými právními předpisy zřeknou jakýchkoli kroků proti rozhodcům za jakékoli jednání nebo opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.


KAPITOLA III

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

ČLÁNEK III.1

Obecná ustanovení

1.    Datem ustavení rozhodčího soudu je den, kdy přijal své jmenování poslední rozhodce.

2.    Rozhodčí soud zajistí, aby se stranám dostalo rovného zacházení a aby každá z nich měla v příslušné fázi řízení dostatečnou možnost uplatnit svá práva a předložit svůj případ. Rozhodčí soud vede řízení tak, aby nedocházelo k průtahům a zbytečným výdajům a aby byl spor mezi stranami vyřešen.

3.    Nerozhodne-li rozhodčí soud po vyslechnutí stran jinak, koná se slyšení.

4.    Zašle-li strana rozhodčímu soudu sdělení, učiní tak prostřednictvím Mezinárodního úřadu a současně zašle kopii druhé straně. Mezinárodní úřad zašle kopii tohoto sdělení každému rozhodci.


ČLÁNEK III.2

Místo konání rozhodčího řízení

Místem konání rozhodčího řízení je Haag. Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může rozhodčí soud zasedat na jakémkoli jiném místě, které považuje za vhodné pro své jednání.

ČLÁNEK III.3

Jazyk

1.    Jazyky řízení jsou francouzština a angličtina.

2.    Rozhodčí soud může nařídit, aby ke všem dokumentům připojeným k žalobnímu nároku nebo k žalobní odpovědi a ke všem dalším dokumentům předloženým v průběhu řízení v původním jazyce byl přiložen překlad do jednoho z jazyků řízení.

ČLÁNEK III.4

Žalobní nárok

1.    Žalující strana zašle svůj žalobní nárok písemně žalované straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalující strana se může rozhodnout, že své oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.4 bude považovat za žalobní nárok, pokud rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.


2.    Žalobní nárok obsahuje tyto informace:

a)    informace uvedené v čl. I.4 odst. 3 písm. b) až f);

b)    popis skutečností předložených na podporu žalobního nároku a

c)    právní argumenty předložené na podporu žalobního nároku.

3.    K žalobnímu nároku musí být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalující stranou nebo by na ně měl žalobní nárok odkazovat.

ČLÁNEK III.5

Žalobní odpověď

1.    Žalovaná strana zašle svou žalobní odpověď písemně žalující straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalovaná strana se může rozhodnout, že odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.5 bude považovat za žalobní odpověď, pokud odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

2.    Žalobní odpověď musí odpovídat na body žalobního nároku uvedené v souladu s čl. III.4 odst. 2 písm. a) až c) tohoto protokolu. Musí k ní být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalovanou stranou nebo by na ně měla žalobní odpověď odkazovat.


3.    V žalobní odpovědi nebo v pozdější fázi rozhodčího řízení, pokud rozhodčí soud rozhodne, že prodlení je odůvodněno okolnostmi, může žalovaná strana podat protinávrh za předpokladu, že je k tomu rozhodčí soud příslušný.

4.    Na protinávrh se použije čl. III.4 odst. 2 a 3.

ČLÁNEK III.6

Příslušnost pro rozhodčí řízení

1.    Rozhodčí soud rozhodne o své příslušnosti na základě čl. 7a odst. 2 nebo čl. 7b odst. 2 dohody.

2.    V případech uvedených v čl. 7a odst. 2 dohody má rozhodčí soud mandát ke zkoumání otázky, která vedla ke sporu, oficiálně zařazené k vyřešení na pořad jednání Společného výboru pro zemědělství v souladu s čl. 7a odst. 1 dohody.

3.    V případech uvedených v čl. 7b odst. 2 dohody má rozhodčí soud, který projednával hlavní věc, mandát ke zkoumání přiměřenosti sporných kompenzačních opatření, včetně případů, kdy tato opatření byla zcela nebo zčásti přijata v protokolu, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin.


4.    Předběžná námitka nepříslušnosti rozhodčího soudu musí být podána nejpozději v žalobní odpovědi nebo – v případě protinávrhu – v replice. Skutečnost, že strana jmenovala rozhodce nebo se účastnila jeho jmenování, ji nezbavuje práva vznést takovou předběžnou námitku. Předběžná námitka ohledně toho, že by spor překročil pravomoci rozhodčího soudu, se podá, jakmile je během rozhodčího řízení vznesena otázka, která údajně překračuje jeho pravomoci. Rozhodčí soud může v každém případě přijmout předběžnou námitku podanou po uplynutí stanovené lhůty, pokud se domnívá, že k prodlení došlo z oprávněného důvodu.

5.    Rozhodčí soud může o předběžné námitce uvedené v odstavci 4 rozhodnout tak, že ji bude považovat za předběžnou otázku, nebo prostřednictvím rozhodnutí ve věci samé.

ČLÁNEK III.7

Jiná písemná podání

Rozhodčí soud po konzultaci se stranami rozhodne o jiných písemných podáních kromě žalobního nároku a žalobní odpovědi, které strany musí nebo mohou předložit, a stanoví lhůtu pro jejich předložení.


ČLÁNEK III.8

Lhůty

1.    Lhůty stanovené rozhodčím soudem pro předání písemných dokumentů, včetně žalobního nároku a žalobní odpovědi, nepřekročí 90 dnů, nedohodnou-li se strany jinak.

2.    Rozhodčí soud přijme konečné rozhodnutí do 12 měsíců ode dne svého ustavení. Ve výjimečných případech spojených se zvláštními obtížemi může rozhodčí soud tuto lhůtu prodloužit až o další tři měsíce.

3.    Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se zkrátí na polovinu:

a)    na žádost žalující nebo žalované strany, pokud rozhodčí soud do 30 dnů od této žádosti po vyslechnutí druhé strany rozhodne, že se jedná o naléhavý případ, nebo

b)    pokud se na tom strany dohodly.

4.    V případech uvedených v čl. 7b odst. 2 dohody přijme rozhodčí soud své konečné rozhodnutí do šesti měsíců od data, kdy byla oznámena kompenzační opatření v souladu s čl. 7b odst. 1 dohody.


ČLÁNEK III.9

Předběžná opatření

1.    V případech uvedených v čl. 7b odst. 2 dohody může kterákoli ze stran v kterékoli fázi rozhodčího řízení požádat o předběžná opatření spočívající v pozastavení kompenzačních opatření.

2.    Žádost podle odstavce 1 musí označovat předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Musí obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.

3.    Strana, která žádá o předběžná opatření, zašle svou žádost písemně druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu. Rozhodčí soud stanoví krátkou lhůtu, v níž může druhá strana předložit písemná nebo ústní vyjádření.

4.    Rozhodčí soud do jednoho měsíce od podání žádosti uvedené v odstavci 1 rozhodne o pozastavení sporných kompenzačních opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)    rozhodčí soud je prima facie přesvědčen o opodstatněnosti věci předložené stranou, která ve své žádosti žádá o předběžná opatření;

b)    rozhodčí soud se domnívá, že až do konečného rozhodnutí by strana žádající o předběžná opatření utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu, pokud by nedošlo k pozastavení kompenzačních opatření, a


c)    újma způsobená straně žádající o předběžná opatření okamžitým uplatněním sporných kompenzačních opatření převažuje nad zájmem na okamžitém a účinném uplatňování daných opatření.

5.    Rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem podle odstavce 4 má pouze prozatímní účinek a není jím dotčeno rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé.

6.    Nestanoví-li rozhodnutí rozhodčího soudu v souladu s odstavcem 4 tohoto článku dřívější datum pro ukončení pozastavení, pozastavení končí přijetím konečného rozhodnutí podle čl. 7b odst. 2 dohody.

7.    Aby se předešlo pochybnostem, pro účely tohoto článku se rozumí, že rozhodčí soud při zvažování příslušných zájmů strany žádající o předběžná opatření a druhé strany zohlední zájmy fyzických osob a hospodářských subjektů stran, avšak toto zohlednění nesmí vést k přiznání reprezentativnosti těchto fyzických osob nebo hospodářských subjektů před rozhodčím soudem.

ČLÁNEK III.10

Důkazní prostředky

1.    Každá strana předloží důkazy o skutečnostech, které jsou základem jejího nároku nebo její obhajoby.


2.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat strany o relevantní informace, které považuje za nezbytné a vhodné. Rozhodčí soud stanoví stranám lhůtu pro odpověď na jeho žádost.

3.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat jakýkoli zdroj o jakékoli informace, které považuje za vhodné. Rozhodčí soud si může rovněž vyžádat stanovisko odborníků, považuje-li to za vhodné, a v příslušných případech s výhradou jakýchkoli podmínek dohodnutých stranami.

4.    Všechny informace získané rozhodčím soudem podle tohoto článku se poskytnou stranám a strany mohou rozhodčímu soudu předložit k těmto informacím připomínky.

5.    Rozhodčí soud poté, co si vyžádal stanovisko druhé strany, přijme vhodná opatření k řešení veškerých otázek vznesených jednou ze stran, které se týkají ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

6.    Rozhodčí soud rozhodne o přípustnosti, relevantnosti a síle předložených důkazů.

ČLÁNEK III.11

Slyšení

1.    Pokud se musí konat slyšení, rozhodčí soud po konzultaci se stranami oznámí stranám s dostatečným předstihem datum, čas a místo slyšení.


2.    Slyšení je veřejné, nerozhodne-li rozhodčí soud z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.

3.    O každém slyšení vypracuje a podepíše předseda rozhodčího soudu protokol. Pouze tyto protokoly jsou závazné.

4.    Rozhodčí soud může rozhodnout, že se slyšení uskuteční virtuálně v souladu s praxí Mezinárodního úřadu. Strany musí být o této praxi včas informovány. V takových případech se použije obdobně odstavec 1 a odstavec 3.

ČLÁNEK III.12

Absence konání

1.    Pokud žalující strana ve lhůtě stanovené tímto protokolem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svůj žalobní nárok, nařídí rozhodčí soud ukončení rozhodčího řízení, pokud neexistují nevyřešené otázky, u nichž může být rozhodnutí nezbytné, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

Pokud žalovaná strana ve lhůtě stanovené tímto protokolem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svou odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo svou žalobní odpověď, nařídí rozhodčí soud pokračování v řízení, aniž by toto nepředložení samo o sobě považoval za přijetí tvrzení žalující strany.


Druhý pododstavec se použije i v případě, že žalující strana nepředloží repliku na protinávrh.

2.    Pokud se strana řádně svolaná v souladu s čl. III.11 odst. 1 nedostaví ke slyšení a nedoloží dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud v rozhodčím řízení pokračovat.

3.    Pokud strana, která byla rozhodčím soudem řádně vyzvána k předložení dalších důkazů, tak neučiní ve stanovených lhůtách, aniž by prokázala dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud rozhodnout na základě důkazů, které má k dispozici.

ČLÁNEK III.13

Ukončení řízení

1.    Je-li prokázáno, že strany měly přiměřeně možnost předložit své argumenty, může rozhodčí soud prohlásit řízení za ukončené.

2.    Rozhodčí soud může, považuje-li to za nezbytné vzhledem k výjimečným okolnostem, rozhodnout z vlastního podnětu nebo na žádost strany o opětovném zahájení řízení kdykoli před přijetím rozhodnutí.


KAPITOLA IV

ROZHODNUTÍ

ČLÁNEK IV.1

Rozhodnutí

Rozhodčí soud usiluje o přijetí rozhodnutí na základě konsensu. Ukáže-li se však, že není možné přijmout rozhodnutí na základě konsensu, je rozhodnutí rozhodčího soudu přijato většinou rozhodců.

ČLÁNEK IV.2

Podoba a účinek rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Rozhodčí soud může v různých okamžicích přijímat samostatná rozhodnutí o různých otázkách.

2.    Veškerá rozhodnutí se vydávají v písemné podobě a uvádějí důvody, o které se opírají. Jsou pro strany konečná a závazná.

3.    Rozhodnutí rozhodčího soudu musí být podepsáno rozhodci, musí obsahovat datum jeho přijetí a místo konání rozhodčího řízení. Kopii rozhodnutí podepsaného rozhodci zašle stranám Mezinárodní úřad.


4.    Mezinárodní úřad rozhodnutí rozhodčího soudu zveřejní.

Při zveřejňování rozhodnutí rozhodčího soudu Mezinárodní úřad dodržuje příslušná pravidla týkající se ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

Pravidla uvedená v druhém pododstavci jsou totožná pro všechny dvoustranné dohody v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Společný výbor pro zemědělství tato pravidla přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Strany musí splnit požadavky všech rozhodnutí rozhodčího soudu neprodleně.

6.    V případech uvedených v čl. 7a odst. 2 dohody a po obdržení stanoviska stran stanoví rozhodčí soud v rozhodnutí ve věci samé přiměřenou lhůtu pro splnění požadavků svého rozhodnutí v souladu s čl. 7a odst. 3 dohody s přihlédnutím k vnitřním postupům stran.

ČLÁNEK IV.3

Rozhodné právo, pravidla výkladu, mediátor

1.    Rozhodným právem je dohoda, jakož i jakékoli jiné pravidlo mezinárodního práva relevantní pro její uplatňování.


2.    Předchozí rozhodnutí přijatá orgánem pro řešení sporů, pokud jde o přiměřenost kompenzačních opatření podle protokolu, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin, který je uveden v čl. 7b odst. 1 dohody, jsou pro rozhodčí soud závazná.

3.    Rozhodčí soud nesmí rozhodovat jako mediátor nebo ex aequo et bono.

ČLÁNEK IV.4

Vzájemně dohodnuté řešení nebo jiné důvody pro ukončení řízení

1.    Strany se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na řešení svého sporu. Každé takové řešení sdělí společně rozhodčímu soudu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na uvedený požadavek a rozhodčí řízení se pozastaví. Rozhodčí řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

2.    Pokud žalující strana v průběhu řízení písemně informuje rozhodčí soud o tom, že si nepřeje pokračovat v řízení, a pokud žalovaná strana ke dni, kdy toto sdělení rozhodčí soud obdržel, dosud neučinila žádné kroky v řízení, vydá rozhodčí soud oficiální usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud rozhodne o nákladech, které nese žalující strana, odůvodňuje-li to chování této strany.


3.    Dojde-li rozhodčí soud před přijetím svého rozhodnutí k závěru, že pokračování v řízení se stalo bezpředmětným nebo nemožným z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, informuje strany o svém záměru vydat usnesení, kterým se řízení ukončí.

První pododstavec se nepoužije, pokud existují nevyřešené otázky, o nichž může být nezbytné rozhodnout, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

4.    Rozhodčí soud zašle stranám kopii usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo kopii rozhodnutí přijatého dohodou stran, podepsaných rozhodci. Ustanovení čl. IV.2 odst. 2 až 5 se použijí na rozhodčí rozhodnutí přijatá dohodou stran.

ČLÁNEK IV.5

Oprava rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí rozhodčího soudu může strana oznámením druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu požádat rozhodčí soud, aby ve znění rozhodnutí rozhodčího soudu opravil jakékoli chyby ve výpočtu, administrativní či typografické chyby nebo chyby či opomenutí podobné povahy. Pokud rozhodčí soud považuje žádost za oprávněnou, provede opravu do 45 dnů od obdržení žádosti. Žádost nemá odkladný účinek na lhůtu stanovenou v čl. IV.2 odst. 6.


2.    Rozhodčí soud může do 30 dnů od sdělení svého rozhodnutí provést z vlastního podnětu opravy uvedené v odstavci 1.

3.    Opravy uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádějí písemně a tvoří nedílnou součást rozhodnutí. Použije se čl. IV.2 odst. 2 až 5.

ČLÁNEK IV.6

Poplatky rozhodců

1.    Poplatky uvedené v článku IV.7 musí být přiměřené s přihlédnutím ke složitosti případu, době, kterou rozhodci na případu strávili, a ke všem dalším relevantním okolnostem.

2.    Vytvoří se a v případě potřeby aktualizuje seznam denních náhrad a maximálního a minimálního počtu hodin, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Společný výbor pro zemědělství tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

ČLÁNEK IV.7

Náklady

1.    Každá strana nese své vlastní náklady a polovinu nákladů rozhodčího soudu.


2.    Rozhodčí soud stanoví své náklady ve svém rozhodnutí ve věci samé. Tyto náklady zahrnují pouze:

a)    poplatky rozhodců, které se uvedou zvlášť pro každého rozhodce a stanoví je sám rozhodčí soud v souladu s článkem IV.6;

b)    cestovní a další výdaje rozhodců a

c)    poplatky a výdaje Mezinárodního úřadu.

3.    Náklady uvedené v odstavci 2 musí být přiměřené s ohledem na spornou částku, složitost sporu, dobu, kterou na případu rozhodci a veškeří odborníci jmenovaní rozhodčím soudem strávili, a veškeré další relevantní okolnosti.

ČLÁNEK IV.8

Složení zálohy na náklady

1.    Na začátku rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany, aby složily stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v čl. IV.7 odst. 2.

2.    V průběhu rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany o dodatečné zálohy kromě záloh uvedených v odstavci 1.


3.    Veškeré částky uložené stranami podle tohoto článku se uhradí Mezinárodnímu úřadu a jsou vyplaceny k pokrytí skutečně vynaložených nákladů, zejména včetně poplatků zaplacených rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK V.1

Změny

Společný výbor pro zemědělství může rozhodnutím přijmout změny tohoto protokolu.

________________

PROTOKOL
K DOHODĚ

MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O OBCHODU SE ZEMĚDĚLSKÝMI PRODUKTY
, 
KTERÝM SE VYTVÁŘÍ SPOLEČNÝ PROSTOR BEZPEČNOSTI POTRAVIN

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „strany“,

ROZHODNUTY zvýšit bezpečnost potravin a krmiv v celém potravinovém řetězci na území členských států Unie a Švýcarska vytvořením společného prostoru bezpečnosti potravin, který doplňuje Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999;

USILUJÍCE o prevenci a tlumení přenosných nákaz zvířat, které mohou mít významný dopad na veřejné zdraví a bezpečnost potravin;

USILUJÍCE o prevenci a kontrolu škůdců a chorob rostlin;

USILUJÍCE o boj proti antimikrobiální rezistenci;

POTVRZUJÍCE svou ochotu posílit ochranu zvířat a podporovat dobré životní podmínky zvířat;

USILUJÍCE o zaručení poctivých praktik ve všech fázích produkce, zpracování a distribuce potravin a krmiv a o posílení boje proti podvodným nebo klamavým praktikám v zemědělsko-potravinovém řetězci;


PŘEJÍCE SI prohloubit své úsilí o koordinaci svých postojů a vzájemně se podporovat při své práci v rámci mezinárodních organizací;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že Unie a Švýcarsko jsou vázány četnými dvoustrannými dohodami v různých oblastech, které stanoví zvláštní práva a povinnosti, jež jsou v některých ohledech podobné právům a povinnostem stanoveným v Unii;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že účelem těchto dvoustranných dohod je zvýšit konkurenceschopnost Evropy a vytvořit užší hospodářské vazby mezi stranami založené na rovnosti, reciprocity a obecné rovnováze jejich výhod, práv a povinností;

ROZHODNUTY posílit a prohloubit účast Švýcarska na vnitřním trhu Unie na základě stejných pravidel, jaká platí pro vnitřní trh, při zachování jeho nezávislosti a nezávislosti jeho orgánů, a pokud jde o Švýcarsko, dodržování zásad vyplývajících z přímé demokracie, federalismu a odvětvové povahy jeho účasti na vnitřním trhu;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE, že je zachována pravomoc švýcarského Spolkového soudu a všech ostatních švýcarských soudů, jakož i soudů členských států a Soudního dvora Evropské unie vykládat tento protokol v jednotlivých případech;

VĚDOMY SI zajištění jednotnosti v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, a to jak současných, tak budoucích,

SE DOHODLY TAKTO:


ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Účel

Účelem tohoto protokolu je rozšířit oblast působnosti Dohody mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, uzavřené v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“), na celý potravinový řetězec vytvořením společného prostoru bezpečnosti potravin mezi stranami a zaručit stranám a hospodářským subjektům a jednotlivcům větší právní jistotu, rovné zacházení a rovné podmínky v oblasti vnitřního trhu spadající do oblasti působnosti společného prostoru bezpečnosti potravin.

ČLÁNEK 2

Oblast působnosti

Oblast působnosti společného prostoru bezpečnosti potravin zahrnuje všechny fáze produkce, zpracování a distribuce potravin, krmiv a vedlejších produktů živočišného původu; zdraví a dobré životní podmínky zvířat; zdraví rostlin a přípravky na ochranu rostlin; rozmnožovací materiál rostlin; antimikrobiální rezistenci; šlechtění zvířat; kontaminující látky a rezidua; materiály a předměty určené pro styk s potravinami; označení a také související úřední kontroly.


ČLÁNEK 3

Dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní

1.    Stávající a budoucí dvoustranné dohody mezi Unií a Švýcarskem v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, se považují za soudržný celek, který zajišťuje rovnováhu mezi právy a povinnostmi mezi Unií a Švýcarskem.

2.    Tento protokol představuje dvoustrannou dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní.

ČLÁNEK 4

Definice

Pro účely tohoto protokolu se „právními akty přijatými na základě kteréhokoli z právních aktů uvedených v příloze I“ rozumí právní akty určené jako akty v přenesené pravomoci nebo prováděcí akty v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), jakož i jiné nelegislativní právní akty přijaté na základě kteréhokoli z právních aktů uvedených v příloze I.


ČÁST II

SPOLEČNÝ PROSTOR BEZPEČNOSTI POTRAVIN

ČLÁNEK 5

Zřízení a cíle společného prostoru bezpečnosti potravin

1.    Strany zřizují společný prostor bezpečnosti potravin.

2.    Cíle společného prostoru bezpečnosti potravin jsou tyto:

a)    zvýšení bezpečnosti potravin a krmiv v celém potravinovém řetězci;

b)    zajištění vysoké úrovně zdraví lidí, zvířat a rostlin v celém potravinovém řetězci a ve všech oblastech činnosti, jejichž hlavním cílem je boj proti možnému šíření nákaz zvířat, včetně nákaz přenosných na člověka, nebo škodlivých organismů rostlin nebo rostlinných produktů, a zajištění ochrany životního prostředí před riziky, která mohou vyplývat z přípravků na ochranu rostlin;

c)    integrované provádění harmonizovaných norem vztahujících se na celý potravinový řetězec;

d)    zvýšené úsilí o boj proti antimikrobiální rezistenci;

e)    posílení ochrany zvířat a prosazování vysokých standardů dobrých životních podmínek zvířat a


f)    prohloubení společného úsilí stran o koordinaci jejich postojů a jejich vzájemnou podporu při práci v rámci mezinárodních organizací.

ČLÁNEK 6

Fungování společného prostoru bezpečnosti potravin

Strany zajistí účinné fungování společného prostoru bezpečnosti potravin. Za tímto účelem Unie nepovažuje Švýcarsko za třetí zemi, pokud jde o právní akty Unie, které jsou začleněny do tohoto protokolu v souladu s článkem 13 nebo které musí být dočasně uplatňovány v souladu s článkem 15, za předpokladu, že Švýcarsko splní svou povinnost uplatňovat všechny tyto právní akty v souladu s tímto protokolem.

ČLÁNEK 7

Výjimky

1.    Povinnost začlenit právní akty stanovená v článku 13 ani povinnost dočasně uplatňovat právní akty přijaté na základě kteréhokoli z právních aktů uvedených v příloze I stanovená v článku 15 se nevztahuje na tyto oblasti:

a)    Záměrné uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a uvádění produktů, které obsahují geneticky modifikované organismy nebo z nich sestávají, a potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů na trh.


V této oblasti může Švýcarsko nadále uplatňovat ustanovení švýcarského práva za těchto podmínek:

   Švýcarsko povoluje uvádět na trh potraviny a krmiva povolené v Unii, které obsahují náhodná nebo technicky nevyhnutelná stopová množství materiálu, který obsahuje geneticky modifikované organismy, sestává z nich nebo je z nich vyroben, nepřekračující prahové hodnoty stanovené v právu Unie, při jejichž překročení musí být tyto potraviny nebo krmiva označeny jako potraviny nebo krmiva obsahující geneticky modifikované organismy nebo vyrobené z geneticky modifikovaných organismů;

   Švýcarsko povoluje uvádění na trh a používání krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů, které byly povoleny v Unii.

b)    Dobré životní podmínky zvířat, včetně minimálních norem pro ochranu zvířat chovaných pro hospodářské účely, ochrany živých obratlovců během přepravy a souvisejících činností, jakož i některé požadavky na povinné označování.

V této oblasti může Švýcarsko nadále uplatňovat ustanovení švýcarského práva:

i)    týkající se ochrany zvířat chovaných pro hospodářské účely;

ii)    týkající se přepravy zvířat uvnitř jeho území, včetně tranzitu skotu, ovcí, koz, prasat, koní nebo drůbeže určených k porážce, a stanovující, že tento tranzit je povolen pouze po železnici nebo letecky;


iii)    týkající se povinného označování živočišných produktů vyrobených bolestivými zákroky bez anestezie nebo vyrobených nuceným krmením a stanovující, že:

   produkty dovezené do Švýcarska, které byly získány ze zvířat, která byla podrobena bolestivým zákrokům bez předchozí anestezie, musí být při dodání spotřebitelům speciálně označeny. Pod pojem „bolestivé zákroky“ spadají techniky, jako je odstraňování rohů, kastrace, krácení ocasů, krácení zobáků nebo odříznutí žabích stehýnek, pokud jsou prováděny bez předchozí anestezie. Požadavek na povinné označování se nepoužije, pokud je zákaz takových praktik upraven právními předpisy v zemi původu nebo pokud je produkce certifikována jako prostá těchto postupů,

   produkty pocházející z výrobního procesu, který zahrnuje nucené krmení, musí být při dodání spotřebitelům ve Švýcarsku speciálně označeny;

iv)    pokud jde o požadavky na označování týkající se chovu domácích králíků a nosnic určených k produkci vajec, stanovící, že slepičí vejce a králičí maso pocházející ze zvířat chovaných v klecovém chovu dovážené do Švýcarska musí být při dodání spotřebitelům ve Švýcarsku speciálně označeny. Tento požadavek na povinné označování se nepoužije, pokud je zákaz takových praktik upraven právními předpisy v zemi původu nebo pokud je produkce certifikována jako prostá těchto postupů;

v)    zavádějící a uplatňující zákaz dovozu kožešin a kožešinových výrobků vyrobených krutým způsobem.


c)    Dovoz hovězího masa ze skotu potenciálně léčeného hormonálními stimulátory růstu.

V této oblasti může Švýcarsko nadále uplatňovat ustanovení švýcarského práva za těchto podmínek:

   takové maso je dováženo pouze pro domácí spotřebu a uvádění tohoto masa na trh v Unii je nadále zakázáno,

   užití takového masa se omezí výhradně na přímý prodej spotřebiteli prostřednictvím maloobchodu, přičemž se použijí vhodná pravidla označování,

   takové maso se do Švýcarska dováží výhradně přes švýcarská stanoviště hraniční kontroly,

   je zaveden vhodný systém vysledovatelnosti a distribuce, aby se zabránilo jakékoli možnosti pozdějšího vstupu takového masa na území členských států Unie,

   Švýcarsko každoročně předloží Evropské komisi (dále jen „Komise“) zprávu o původu a místu určení dovozu a vyjmenuje v ní kontroly provedené za účelem zajištění dodržování podmínek uvedených v předchozích odrážkách.


2.    Na žádost jedné ze stran se významný vývoj právního řádu stran týkající se oblastí uvedených v odstavci 1 projedná ve Smíšeném výboru pro bezpečnost potravin.

ČLÁNEK 8

Podpora v mezinárodních organizacích

Strany se dohodly, že budou usilovat o koordinaci svých postojů a vzájemnou podporu v mezinárodních organizacích v oblasti, na kterou se vztahuje společný prostor bezpečnosti potravin.

ČLÁNEK 9

Finanční příspěvek

1.    Švýcarsko přispívá na financování činností agentur, informačních systémů a jiných činností Unie uvedených v článku 1 přílohy II, k nimž má přístup, v souladu s tímto článkem a přílohou II.

Smíšený výbor pro bezpečnost potravin může přijmout rozhodnutí o změně přílohy II.

2.    Unie může kdykoli pozastavit účast Švýcarska na činnostech uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu v souladu s platebními podmínkami stanovenými v článku 2 přílohy II.


Pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu, zašle Unie Švýcarsku formální upomínku. Není-li do 30 dnů ode dne obdržení této formální upomínky provedena platba v plné výši, může Unie pozastavit účast Švýcarska na příslušné činnosti.

3.    Finanční příspěvek je tvořen součtem:

a)    provozního příspěvku a

b)    poplatku za účast.

4.    Finanční příspěvek má podobu ročního finančního příspěvku a je splatný ke dnům uvedeným ve výzvách k poskytnutí finančních prostředků vydaných Komisí.

5.    Provozní příspěvek vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách.

Pro tento účel se údaji o HDP v tržních cenách stran rozumí nejnovější údaje dostupné k 1. lednu roku, v němž se provádí roční platba, poskytnuté Statistickým úřadem Evropské unie (EUROSTAT), s náležitým ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky, podepsanou v Lucemburku dne 26. října 2004. Přestane-li uvedená dohoda platit, určí se HDP Švýcarska na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).


6.    Provozní příspěvek pro každou agenturu Unie se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na její schválený roční rozpočet zapsaný v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1 přílohy II.

Provozní příspěvek na informační systémy a jiné činnosti se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na příslušný rozpočet pro daný rok, jak je stanoveno v dokumentech k plnění rozpočtu, jako jsou pracovní programy nebo smlouvy.

Všechny referenční částky vycházejí z prostředků na závazky.

7.    Roční poplatek za účast činí 4 % ročního provozního příspěvku vypočítaného v souladu s odstavci 5 a 6.

8.    Komise Švýcarsku poskytne příslušné informace týkající se výpočtu jeho finančního příspěvku. Tyto informace se poskytují s náležitým ohledem na pravidla Unie týkající se důvěrnosti a ochrany údajů.

9.    Veškeré finanční příspěvky Švýcarska nebo platby od Unie a výpočet částek, které mají být splaceny nebo obdrženy, se provádějí v eurech.

10.    Pokud se vstup tohoto protokolu v platnost neshoduje s počátkem kalendářního roku, upraví se provozní příspěvek Švýcarska na daný rok v souladu s metodikou a platebními podmínkami stanovenými v článku 4 přílohy II.

11.    Prováděcí pravidla k tomuto článku jsou obsažena v příloze II.


12.    Tři roky po vstupu tohoto protokolu v platnost a následně každé tři roky přezkoumá Smíšený výbor pro bezpečnost potravin podmínky účasti Švýcarska podle článku 1 přílohy II a v případě potřeby je upraví.

ČÁST III

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 10

Cíle

Aby bylo dosaženo účelu tohoto protokolu, poskytuje tato část institucionální řešení usnadňující trvalé a vyvážené posilování hospodářských vztahů mezi stranami v oblastech, na něž se vztahuje společný prostor bezpečnosti potravin. S ohledem na zásady mezinárodního práva stanoví tato část zejména institucionální řešení společného prostoru bezpečnosti potravin, jež jsou společná pro dvoustranné dohody, které byly nebo mají být uzavřeny v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, aniž by se měnila oblast působnosti nebo cíle tohoto protokolu, zejména:

a)    postup pro sladění tohoto protokolu s právními akty Unie, které jsou pro tento protokol relevantní;


b)    jednotný výklad a uplatňování tohoto protokolu a právních aktů Unie, na něž se v tomto protokolu odkazuje;

c)    dohled nad uplatňováním tohoto protokolu a uplatňování tohoto protokolu a

d)    řešení sporů v rámci tohoto protokolu.

ČLÁNEK 11

Smíšený výbor pro bezpečnost potravin

1.    Zřizuje se Smíšený výbor pro bezpečnost potravin.

Smíšený výbor pro bezpečnost potravin se skládá ze zástupců stran.

2.    Smíšenému výboru pro bezpečnost potravin spolupředsedají zástupce Unie a zástupce Švýcarska.

3.    Smíšený výbor pro bezpečnost potravin:

a)    zajišťuje řádné fungování a účinnou správu a uplatňování tohoto protokolu;


b)    poskytuje fórum pro vzájemné konzultace a průběžnou výměnu informací mezi stranami, zejména s cílem nalézt řešení jakýchkoli obtíží s výkladem nebo uplatňováním tohoto protokolu nebo právního aktu Unie, na který se odkazuje v tomto protokolu v souladu s článkem 20;

c)    vydává doporučení stranám v záležitostech týkajících se tohoto protokolu;

d)    přijímá rozhodnutí, je-li tak stanoveno v tomto protokolu a

e)    vykonává jakoukoli jinou pravomoc, kterou mu uděluje tento protokol.

4.    V případě změny článků 1 až 6, 10 až 15 nebo 17 nebo 18 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie (dále jen „protokol (č. 7)“), připojeného ke Smlouvě o fungování EU, Smíšený výbor pro bezpečnost potravin odpovídajícím způsobem změní dodatek 2.

5.    Smíšený výbor pro bezpečnost potravin jedná na základě jednomyslnosti.

Rozhodnutí jsou pro strany závazná a strany přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich provedení.

6.    Smíšený výbor pro bezpečnost potravin zasedá nejméně jednou ročně, střídavě v Bruselu a Bernu, pokud spolupředsedové nerozhodnou jinak. Sejde se rovněž na žádost kterékoli ze stran. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že zasedání Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin se uskuteční prostřednictvím videokonference nebo telekonference.


Smíšený výbor pro bezpečnost potravin může rozhodnout o přijetí rozhodnutí písemným postupem.

7.    Smíšený výbor pro bezpečnost potravin přijme na svém prvním zasedání svůj jednací řád.

8.    Smíšený výbor pro bezpečnost potravin může rozhodnout o vytvoření jakékoli pracovní skupiny nebo skupiny odborníků, která mu může být nápomocna při plnění jeho povinností.

KAPITOLA 2

SLADĚNÍ PROTOKOLU S PRÁVNÍMI AKTY UNIE

ČLÁNEK 12

Účast na vypracovávání právních aktů Unie („tvorba rozhodnutí“)

1.    Při vypracovávání návrhu právního aktu Unie v souladu se Smlouvou o fungování EU v oblasti, na niž se vztahuje tento protokol, o tom Komise informuje Švýcarsko a neformální cestou konzultuje odborníky Švýcarska stejně, jako žádá o stanoviska odborníků z členských států Unie pro vypracování svých návrhů.

Na žádost kterékoli strany se uskuteční předběžná výměna názorů ve Smíšeném výboru pro bezpečnost potravin.


Strany se na žádost kterékoli z nich znovu vzájemně konzultují v rámci Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin v důležitých okamžicích fáze předcházející přijetí právního aktu Unií, a to v průběžném informačním a konzultačním procesu.

2.    Při přípravě aktů v přenesené pravomoci týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje tento protokol, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.

3.    Při přípravě prováděcích aktů týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje tento protokol, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů, které později předloží výborům, jež jsou Komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.

4.    Je-li to nutné k zajištění řádného fungování tohoto protokolu, odborníci Švýcarska se podílejí na práci výborů, na něž se nevztahují odstavce 2 a 3. Seznam těchto výborů a případně dalších výborů s podobnými charakteristikami vypracuje a aktualizuje Smíšený výbor pro bezpečnost potravin.

5.    Tento článek se nepoužije na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky uvedené v čl. 13 odst. 7.


ČLÁNEK 13

Začlenění právních aktů Unie

1.    Aby byla zaručena právní jistota a jednotnost práva v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní na základě tohoto protokolu, Švýcarsko a Unie zajistí, aby právní akty Unie přijaté v oblasti, na niž se vztahuje tento protokol, byly do tohoto protokolu začleněny co nejdříve po přijetí.

2.    Právní akty Unie začleněné do tohoto protokolu v souladu s odstavcem 4 jsou po začlenění do tohoto protokolu součástí právního řádu Švýcarska, případně s výhradou úprav, o nichž rozhodne Smíšený výbor pro bezpečnost potravin.

3.    Přijme-li Unie právní akt v oblasti, na niž se vztahuje tento protokol, co nejdříve o tom informuje Švýcarsko prostřednictvím Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin. Smíšený výbor pro bezpečnost potravin k danému tématu uspořádá výměnu názorů na žádost kterékoli strany.

4.    Smíšený výbor pro bezpečnost potravin jedná v souladu s odstavcem 1 tím, že co nejdříve přijme rozhodnutí o změně oddílu 2 přílohy I, včetně nezbytných úprav.

5.    Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může Smíšený výbor pro bezpečnost potravin, v zájmu zajištění soudržnosti tohoto protokolu s přílohou I ve znění podle odstavce 4, navrhnout ke schválení stranami v souladu s jejich vnitřními postupy revizi tohoto protokolu.


6.    Odkazy v tomto protokolu na právní akty Unie, které již nejsou v platnosti, se považují za odkazy na právní akt Unie o zrušení začleněný do přílohy I tohoto protokolu ode dne vstupu v platnost rozhodnutí Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin o odpovídající změně přílohy I tohoto protokolu podle odstavce 4, není-li v uvedeném rozhodnutí stanoveno jinak.

7.    Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky uvedené v článku 7.

8.    S výhradou článku 14 vstupují rozhodnutí Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin podle odstavce 4 v platnost okamžitě, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

9.    Aby usnadnily proces přijímání rozhodnutí, spolupracují strany v dobré víře během celého průběhu postupu stanoveného v tomto článku.

ČLÁNEK 14

Plnění ústavních povinností Švýcarskem

1.    Během výměny názorů uvedené v čl. 13 odst. 3 informuje Švýcarsko Unii o tom, zda rozhodnutí uvedené v čl. 13 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti.


2.    Pokud rozhodnutí uvedené v čl. 13 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti, má na to Švýcarsko maximálně dva roky ode dne sdělení této informace podle odstavce 1, s výjimkou případů konání referenda, kdy se toto období prodlouží o jeden rok.

3.    Dokud Švýcarsko nesdělí, že splnilo své ústavní povinnosti, provádějí strany rozhodnutí uvedené v čl. 13 odst. 4 prozatímně, pokud Švýcarsko Unii neinformuje, že prozatímní provádění rozhodnutí není možné, a neuvede pro to důvody.

Prozatímní provádění nesmí v žádném případě nastat přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

4.    Jakmile Švýcarsko splní své ústavní povinnosti uvedené v odstavci 1, neprodleně to oznámí Unii prostřednictvím Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin.

5.    Rozhodnutí vstupuje v platnost dnem doručení oznámení podle odstavce 4, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.


ČLÁNEK 15

Dočasné použití právních aktů
přijatých na základě kteréhokoli z právních aktů uvedených v příloze I

1.    Pokud je právní akt přijatý na základě kteréhokoli z právních aktů uvedených v příloze I použitelný v Unii před přijetím příslušného rozhodnutí Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin podle čl. 13 odst. 4, Švýcarsko tento akt dočasně použije ode dne jeho použitelnosti v Unii, aby bylo zaručeno jeho souběžné používání.

Dočasné použití podle prvního pododstavce tohoto odstavce končí vstupem v platnost rozhodnutí Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin v souladu s čl. 13 odst. 8 nebo jeho prozatímním prováděním v souladu s čl. 14 odst. 3, nerozhodne-li Smíšený výbor pro bezpečnost potravin o pozdějším ukončení.

2.    Pokud za výjimečných okolností a z objektivně opodstatněných důvodů nemůže Švýcarsko dočasně použít právní akt zcela nebo zčásti podle odstavce 1, neprodleně to oznámí Smíšenému výboru pro bezpečnost potravin a uvede důvody, proč tak nemůže učinit. Strany se vzájemně konzultují při nejbližší příležitosti v rámci Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin.

3.    Pokud Švýcarsko dočasně nebo prozatímně neuplatňuje právní akt v souladu s odstavcem 1, může Unie přijmout opatření nezbytná k zajištění integrity svého prostoru bezpečnosti potravin. Unie tato opatření neprodleně oznámí Smíšenému výboru pro bezpečnost potravin a uvede důvody, proč tak učinila.


ČLÁNEK 16

Zveřejnění právních aktů přijatých na základě kteréhokoli z právních aktů uvedených v příloze I

Strany neprodleně a snadno přístupným způsobem zveřejní a aktualizují seznam nelegislativních právních aktů přijatých na základě kteréhokoli z právních aktů uvedených v příloze I, které jsou začleněny do tohoto protokolu v souladu s článkem 13 nebo které musí být dočasně používány v souladu s článkem 15.

KAPITOLA 3

VÝKLAD A UPLATŇOVÁNÍ PROTOKOLU

ČLÁNEK 17

Zásada jednotného výkladu

1.    Za účelem dosažení cílů stanovených v tomto protokolu a v souladu se zásadami mezinárodního práva veřejného se dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a právní akty Unie, na něž se v těchto dohodách odkazuje, vykládají a uplatňují jednotně v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.


2.    Právní akty Unie, na něž se v tomto protokolu odkazuje, a ustanovení tohoto protokolu, pokud jejich uplatňování zahrnuje pojmy práva Unie, se před podpisem tohoto protokolu i po podpisu vykládají a uplatňují v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

ČLÁNEK 18

Zásada účinného a harmonického uplatňování

1.    Komise a příslušné švýcarské orgány spolupracují a vzájemně si pomáhají při zajišťování dohledu nad uplatňováním tohoto protokolu. Mohou si vyměňovat informace o činnostech dohledu nad uplatňováním tohoto protokolu. Mohou si vyměňovat názory a projednávat otázky společného zájmu.

2.    Každá strana přijme vhodná opatření k zajištění účinného a harmonického uplatňování tohoto protokolu na svém území.

3.    Dohled nad uplatňováním tohoto protokolu provádějí strany společně v rámci Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin.

Pokud se Komise nebo příslušné švýcarské orgány dozvědí o případu nesprávného uplatňování dohody, může být záležitost postoupena Smíšenému výboru pro bezpečnost potravin s cílem nalézt přijatelné řešení.


4.    Jak Komise, tak příslušné švýcarské orgány dohlížejí na uplatňování tohoto protokolu druhou stranou. Použije se postup stanovený v článku 20.

Jsou-li k zajištění účinného a harmonického uplatňování tohoto protokolu nezbytné určité kontrolní pravomoci orgánů Unie ve vztahu k jedné straně, jako jsou vyšetřovací a rozhodovací pravomoci, musí být v tomto protokolu konkrétně stanoveny.

ČLÁNEK 19

Zásada výlučnosti

Strany se zavazují, že v případě sporů ohledně výkladu nebo uplatňování tohoto protokolu a právních aktů Unie, na něž se v tomto protokolu odkazuje, nebo případně ohledně souladu rozhodnutí, jež Komise přijme na základě tohoto protokolu, s tímto protokolem nebudou usilovat o jiné způsoby řešení, než které jsou stanoveny v tomto protokolu.


ČLÁNEK 20

Postup v případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním

1.    V případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním tohoto protokolu nebo právního aktu Unie, na který se v tomto protokolu odkazuje, se strany vzájemně konzultují v rámci Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení. Za tímto účelem se Smíšenému výboru pro bezpečnost potravin poskytnou všechny užitečné informace, aby mohl situaci podrobně posoudit. Smíšený výbor pro bezpečnost potravin posoudí všechny možnosti, které umožní zachovat řádné fungování tohoto protokolu.

2.    Pokud Smíšený výbor pro bezpečnost potravin není schopen nalézt řešení obtíží uvedených v odstavci 1 do tří měsíců ode dne, kdy mu byly obtíže předloženy, může kterákoli strana požádat rozhodčí soud, aby spor vyřešil v souladu s pravidly stanovenými v dodatku 1.

3.    Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení uvedeného v čl. 17 odst. 2 a pokud je výklad takového ustanovení relevantní pro vyřešení sporu a nezbytný k tomu, aby o sporu mohl rozhodnout, předloží rozhodčí soud tuto otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení spadajícího do oblasti působnosti výjimky z povinnosti dynamické harmonizace uvedené v čl. 13 odst. 7 a pokud spor nezahrnuje výklad nebo použití pojmů práva Unie, vyřeší rozhodčí soud spor bez předložení této otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.


4.    Pokud rozhodčí soud pokládá otázku Soudnímu dvoru Evropské unie podle odstavce 3:

a)    rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je pro rozhodčí soud závazné a

b)    Švýcarsko požívá stejných práv jako členské státy a orgány Unie a obdobně podléhá stejným řízením před Soudním dvorem Evropské unie.

5.    Každá strana přijme veškerá nezbytná opatření, aby v dobré víře provedla rozhodnutí rozhodčího soudu.

Strana, u níž rozhodčí soud shledal, že tento protokol nedodržela, informuje druhou stranu prostřednictvím Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu.


ČLÁNEK 21

Kompenzační opatření

1.    Pokud strana, u níž rozhodčí soud shledal, že tento protokol nedodržela, neinformuje druhou stranu v přiměřené lhůtě stanovené v souladu s čl. IV.2 odst. 6 dodatku 1 o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, nebo pokud se druhá strana domnívá, že oznámená opatření nejsou v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu, může tato druhá strana přijmout přiměřená kompenzační opatření v rámci tohoto protokolu nebo jakékoli jiné dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, nebo dohody o obchodu se zemědělskými produkty (dále jen „kompenzační opatření“), s cílem odstranit možnou nerovnováhu. Oznámí straně, u níž rozhodčí soud shledal, že tento protokol nedodržela, kompenzační opatření, která budou upřesněna v oznámení. Tato kompenzační opatření nabývají účinku tři měsíce ode dne tohoto oznámení.

2.    Pokud Smíšený výbor pro bezpečnost potravin do jednoho měsíce ode dne oznámení zamýšlených kompenzačních opatření nepřijme rozhodnutí o pozastavení, změně nebo zrušení těchto kompenzačních opatření, může kterákoli strana předložit otázku přiměřenosti těchto kompenzačních opatření k rozhodčímu řízení v souladu s dodatkem 1.

3.    Rozhodčí soud rozhodne ve lhůtách stanovených v čl. III.8 odst. 4 dodatku 1.


4.    Kompenzační opatření nemají zpětný účinek. Zejména musí být zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli již před nabytím účinnosti kompenzačních opatření.

ČLÁNEK 22

Spolupráce mezi jurisdikcemi

1.    V zájmu podpory jednotného výkladu se švýcarský Spolkový soud a Soudní dvůr Evropské unie dohodnou na dialogu a jeho podmínkách.

2.    Švýcarsko má právo předložit Soudnímu dvoru Evropské unie spisy účastníků řízení nebo písemná vyjádření, pokud soud členského státu Unie předloží Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku týkající se výkladu tohoto protokolu nebo ustanovení právního aktu Unie, které jsou v ní uvedeny.


ČÁST IV

JINÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 23

Odkazy na území

Pokud právní akty Unie začleněné do tohoto protokolu v souladu s článkem 13 nebo akty, které mají být dočasně používány v souladu s článkem 15, odkazují na území „Evropské unie“, „Unie“, „společného trhu“ nebo „vnitřního trhu“, považují se tyto odkazy pro účely tohoto protokolu za odkazy na území uvedená v článku 16 dohody o obchodu se zemědělskými produkty.

ČLÁNEK 24

Odkazy na státní příslušníky členských států Unie

Pokud právní akty Unie začleněné do tohoto protokolu v souladu s článkem 13 nebo akty, které mají být dočasně používány v souladu s článkem 15, obsahují odkazy na státní příslušníky členských států Unie, považují se tyto odkazy pro účely tohoto protokolu za odkazy na státní příslušníky členských států Unie a Švýcarska.


ČLÁNEK 25

Vstup v platnost a provedení právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do tohoto protokolu o jejich vstupu v platnost nebo provedení se pro účely tohoto protokolu nepoužijí.

Lhůty a data pro Švýcarsko pro uvedení v platnost a provedení rozhodnutí, kterými se do tohoto protokolu začleňují právní akty Unie, vyplývají z čl. 13 odst. 8 a čl. 14 odst. 5, jakož i z ustanovení o přechodných opatřeních.

ČLÁNEK 26

Adresáti právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie, jež byly začleněny do tohoto protokolu v souladu s článkem 13 nebo které mají být dočasně používány v souladu s článkem 15 a uvádějí, že jsou určeny členským státům Unie, nejsou pro účely tohoto protokolu relevantní.


ČÁST V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 27

Služební tajemství

Představitelé, odborníci a ostatní zástupci stran jsou povinni i po skončení výkonu svých funkcí nešířit informace získané v rámci tohoto protokolu, na které se vztahuje služební tajemství.

ČLÁNEK 28

Utajované informace a citlivé neutajované informace

1.    Žádné ustanovení tohoto protokolu nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze stran zpřístupnila utajované informace.

2.    Na nakládání s utajovanými informacemi nebo materiály poskytnutými stranami nebo vyměňovanými mezi stranami podle tohoto protokolu a na jejich ochranu se vztahuje Dohoda mezi Švýcarskou konfederací a Evropskou unií o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací uzavřená v Bruselu dne 28. dubna 2008 a veškeré bezpečnostní ujednání, kterými se uvedená dohoda provádí.


3.
   Smíšený výbor pro bezpečnost potravin přijme prostřednictvím rozhodnutí pokyny pro nakládání s citlivými neutajovanými informacemi, které si strany mezi sebou vyměňují, za účelem zajištění jejich ochrany.

ČLÁNEK 29

Provádění

1.    Strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z tohoto protokolu a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jeho cílů.

 2.    Strany přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění zamýšleného výsledku právních aktů Unie, na něž se v tomto protokolu odkazuje, a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jeho cílů.

ČLÁNEK 30

Přílohy a dodatky

Přílohy a dodatky k tomuto protokolu jsou jeho nedílnou součástí.


ČLÁNEK 31

Územní působnost

Tento protokol se vztahuje na území uvedená v článku 16 dohody o obchodu se zemědělskými produkty.

ČLÁNEK 32

Přechodná opatření

1.    Stanoví se přechodné období, které začíná dnem vstupu tohoto protokolu v platnost a končí nejpozději 24 měsíců od jeho vstupu v platnost. Přechodné období se nevztahuje na článek 11.

2.    Ustanovení tohoto protokolu jiná než článek 11 se použijí od prvního dne následujícího po skončení přechodného období, s výjimkou přílohy I oddílu 2 části C bodů 14 a 15, pro něž se ustanovení tohoto protokolu použijí ode dne jeho vstupu v platnost.

3.    Během přechodného období se na přílohy 4, 5, 6 a 11 uvedené dohody nadále vztahuje dohoda o obchodu se zemědělskými produkty.


4.    Švýcarsko může oznámit Smíšenému výboru pro bezpečnost potravin své přání ukončit přechodné období do 24 měsíců od vstupu tohoto protokolu v platnost. V takovém případě Smíšený výbor pro bezpečnost potravin stanoví datum ukončení přechodného období a informuje o tom Společný výbor pro zemědělství zřízený článkem 6 dohody o obchodu se zemědělskými produkty.

5.    Do konce přechodného období aktualizuje Smíšený výbor pro bezpečnost potravin datum začlenění uvedené v prvním pododstavci oddílu 2 přílohy I v položkách pro každý z příslušných právních aktů.

ČLÁNEK 33

Vstup v platnost

1.    Tento protokol strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.

2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;


b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

i)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;


j)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

n)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

ČLÁNEK 34

Změna a výpověď

1.    Tento protokol lze kdykoli změnit na základě vzájemné dohody stran.

2.    Kterákoli strana může tento protokol ukončit oznámením druhé straně.


3.    Tento protokol pozbývá platnosti šest měsíců po obdržení oznámení uvedeného v odstavci 2.

4.    V případě ukončení platnosti tohoto protokolu v souladu s odstavcem 2 tohoto článku pozbývá dohoda o obchodu se zemědělskými produkty platnosti dnem uvedeným v odstavci 3 tohoto článku. V takovém případě se použije čl. 17 odst. 4 dohody o obchodu se zemědělskými produkty.

5.    Pokud je dohoda o obchodu se zemědělskými produkty ukončena v souladu s čl. 17 odst. 3 uvedené dohody, pozbývá tento protokol platnosti dnem uvedeným v čl. 17 odst. 4 uvedené dohody.

6.    Pokud tento protokol pozbude platnosti, zůstanou zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli na základě tohoto protokolu přede dnem ukončení platnosti tohoto protokolu. Strany se vzájemně dohodnou, jaká opatření se přijmou v souvislosti s právy, která jsou v procesu nabývání. 

Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA I

PRÁVNÍ AKTY V OBLASTI SPOLEČNÉHO PROSTORU BEZPEČNOSTI POTRAVIN

ODDÍL 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

Právní akty, které jsou začleněny do tohoto protokolu v souladu s článkem 13 nebo které musí být dočasně používány v souladu s článkem 15, se použijí s výhradou výjimek uvedených v článku 7 a vykládají se takto:

Není-li v technických úpravách uvedeno jinak:

   považují se práva a povinnosti stanovené pro členské státy Unie v těchto aktech za práva a povinnosti stanovené pro Švýcarsko,

   jakýkoli jiný odkaz na členské státy v těchto aktech se považuje za odkaz na Švýcarsko,

   odkazy na fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny v členských státech Unie, v těchto aktech se považují za odkazy na fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve Švýcarsku.


To platí při plném respektování institucionálních ustanovení.

S cílem zohlednit zvláštní povahu společného prostoru bezpečnosti potravin a pro účely čl. 18 odst. 4 poslední věty má Komise ve vztahu ke Švýcarsku pravomoci, které jí byly v těchto aktech svěřeny, není-li v technických úpravách stanoveno jinak. Kdykoli Komise vykonává tyto pravomoci, měla by spolupracovat s příslušnými švýcarskými orgány v souladu s praxí týkající se použitelných právních předpisů.

ODDÍL 2

SEZNAM PRÁVNÍCH AKTŮ

Právní akty uvedené v tomto oddíle se považují za akty zahrnující právní akty přijaté na jejich základě a začleněné do tohoto protokolu rozhodnutími Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin v souladu s čl. 13 odst. 4 až do data začlenění uvedeného v položce pro každý příslušný právní akt uvedený v tomto oddíle.

Příslušné datum je stanoveno v příslušném rozhodnutí Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin.

Pro účely tohoto protokolu se ustanovení právních aktů uvedených v tomto oddíle upravují takto:

Pokud některý z níže uvedených právních aktů odkazuje na povinnosti členských států podle nařízení (EU) 2016/679 nebo směrnice 2002/58/ES, považují se tyto odkazy, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy.


A. Úřední kontroly a dovoz

1.    32017 R 0625: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

1.1    32021 R 1756: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1756 ze dne 6. října 2021 (Úř. věst. L 357, 8.10.2021, s. 27),

1.2    32024 R 3115: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3115 ze dne 27. listopadu 2024 (Úř. věst. L, 2024/3115, 16.12.2024, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


Pro účely tohoto protokolu se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

a)    odkazy na celní režimy se považují za odkazy na příslušné švýcarské právní předpisy;

b)    v příloze I se doplňují nové body, které znějí: „31. Území Švýcarska“.

B. Rozmnožovací materiál rostlin

2.    31966 L 0401: Směrnice Rady 66/401/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva pícnin na trh (Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2298).

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

2.1    31969 L 0063: směrnice Rady 69/63/EHS ze dne 18. února 1969 (Úř. věst. L 48, 26.2.1969, s. 8),

2.2    31971 L 0162: směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971 (Úř. věst. L 87, 17.4.1971, s. 24),

2.3    31972 L 0274: směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972 (Úř. věst. L 171, 29.7.1972, s. 37),

2.4    31972 L 0418: směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972 (Úř. věst. L 287, 26.12.1972, s. 22),


2.5    31973 L 0438: směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973 (Úř. věst. L 356, 27.12.1973, s. 79),

2.6    31975 L 0444: směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975 (Úř. věst. L 196, 26.7.1975, s. 6),

2.7    31978 L 0055: směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977 (Úř. věst. L 16, 20.1.1978, s. 23),

2.8    31978 L 0692: směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978 (Úř. věst. L 236, 26.8.1978, s. 13),

2.9    31978 L 1020: směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978 (Úř. věst. L 350, 14.12.1978, s. 27),

2.10    31979 L 0692: směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979 (Úř. věst. L 205, 13.8.1979, s. 1),

2.11    31986 L 0155: směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986 (Úř. věst. L 118, 7.5.1986, s. 23),

2.12    31988 L 0332: směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988 (Úř. věst. L 151, 17.6.1988, s. 82),

2.13    31988 L 0380: směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988 (Úř. věst. L 187, 16.7.1988, s. 31),


2.14    31996 L 0072: směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996 (Úř. věst. L 304, 27.11.1996, s. 10),

2.15    31998 L 0095: směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998 (Úř. věst. L 25, 1.2.1999, s. 1),

2.16    31998 L 0096: směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998 (Úř. věst. L 25, 1.2.1999, s. 27),

2.17    32001 L 0064: směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001 (Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 60),

2.18    32003 L 0061: směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23),

2.19    32004 L 0117: směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004 (Úř. věst. L 14, 18.1.2005, s. 18)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

3.    31966 L 0402: Směrnice Rady 66/402/EHS ze dne 14. června 1966 o uvádění osiva obilovin na trh (Úř. věst. 125, 11.7.1966, s. 2309),


ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

3.1    31969 L 0060: směrnice Rady 69/60/EHS ze dne 18. února 1969 (Úř. věst. L 48, 26.2.1969, s. 1),

3.2    31971 L 0162: směrnice Rady 71/162/EHS ze dne 30. března 1971 (Úř. věst. L 87, 17.4.1971, s. 24),

3.3    31972 L 0274: směrnice Rady 72/274/EHS ze dne 20. července 1972 (Úř. věst. L 171, 29.7.1972, s. 37),

3.4    31972 L 0418: směrnice Rady 72/418/EHS ze dne 6. prosince 1972 (Úř. věst. L 287, 26.12.1972, s. 22),

3.5    31973 L 0438: směrnice Rady 73/438/EHS ze dne 11. prosince 1973 (Úř. věst. L 356, 27.12.1973, s. 79),

3.6    31975 L 0444: směrnice Rady 75/444/EHS ze dne 26. června 1975 (Úř. věst. L 196, 26.7.1975, s. 6),

3.7    31978 L 0055: směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977 (Úř. věst. L 16, 20.1.1978, s. 23),

3.8    31978 L 0692: směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978 (Úř. věst. L 236, 26.8.1978, s. 13),


3.9    31978 L 1020: směrnice Rady 78/1020/EHS ze dne 5. prosince 1978 (Úř. věst. L 350, 14.12.1978, s. 27),

3.10    31979 L 0692: směrnice Rady 79/692/EHS ze dne 24. července 1979 (Úř. věst. L 205, 13.8.1979, s. 1),

3.11    31986 L 0155: směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986 (Úř. věst. L 118, 7.5.1986, s. 23),

3.12    31988 L 0332: směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988 (Úř. věst. L 151, 17.6.1988, s. 82),

3.13    31988 L 0380: směrnice Rady 88/380/EHS ze dne 13. června 1988 (Úř. věst. L 187, 16.7.1988, s. 31),

3.14    31996 L 0072: směrnice Rady 96/72/ES ze dne 18. listopadu 1996 (Úř. věst. L 304, 27.11.1996, s. 10),

3.15    31998 L 0095: směrnice Rady 98/95/ES ze dne 14. prosince 1998 (Úř. věst. L 25, 1.2.1999, s. 1),

3.16    31998 L 0096: směrnice Rady 98/96/ES ze dne 14. prosince 1998 (Úř. věst. L 25, 1.2.1999, s. 27),

3.17    32001 L 0064: směrnice Rady 2001/64/ES ze dne 31. srpna 2001 (Úř. věst. L 234, 1.9.2001, s. 60),


3.18    32003 L 0061: směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23),

3.19    32004 L 0117: směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004 (Úř. věst. L 14, 18.1.2005, s. 18)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

4.    31968 L 0193: Směrnice Rady 68/193/EHS ze dne 9. dubna 1968 o uvádění révového vegetativního množitelského materiálu na trh (Úř. věst. L 93, 17.4.1968, s. 15),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

4.1    31971 L 0140: směrnice Rady 71/140/EHS ze dne 22. března 1971 (Úř. věst. L 71, 25.3.1971, s. 16),

4.2    31974 L 0648: směrnice Rady 74/648/EHS ze dne 9. prosince 1974 (Úř. věst. L 352, 28.12.1974, s. 43),

4.3    31978 L 0055: směrnice Rady 78/55/EHS ze dne 19. prosince 1977 (Úř. věst. L 16, 20.1.1978, s. 23),

4.4    31978 L 0692: směrnice Rady 78/692/EHS ze dne 25. července 1978 (Úř. věst. L 236, 26.8.1978, s. 13),


4.5    31986 L 0155: směrnice Rady 86/155/EHS ze dne 22. dubna 1986 (Úř. věst. L 118, 7.5.1986, s. 23),

4.6    31988 L 0332: směrnice Rady 88/332/EHS ze dne 13. června 1988 (Úř. věst. L 151, 17.6.1988, s. 82),

4.7    32002 L 0011: směrnice Rady 2002/11/ES ze dne 14. února 2002 (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 20)

4.8    32003 L 0061: směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23)

4.9    32003 R 1829: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

5.    31998 L 0056: Směrnice Rady 98/56/ES ze dne 20. července 1998 (Úř. věst. 226, 13.8.1998, s. 16),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

5.1    32003 R 0806: nařízení Rady (ES) č. 806/2003 ze dne 14. dubna 2003 (Úř. věst. L 122, 16.5.2003, s. 1),


5.2    32003 L 0061: směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

6.    31999 L 0105: Směrnice Rady 1999/105/ES ze dne 22. prosince 1999 o uvádění reprodukčního materiálu lesních dřevin na trh (Úř. věst. L 11, 15.1.2000, s. 17), včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

7.    32002 L 0053: Směrnice Rady 2002/53/ES ze dne 13. června 2002 o Společném katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

7.1    32003 R 1829: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

8.    32002 L 0054: Směrnice Rady 2002/54/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva řepy na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 12),


ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

8.1    32003 L 0061: směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23),

8.2    32004 L 0117: směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004 (Úř. věst. L 14, 18.1.2005, s. 18)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

9.    32002 L 0055: Směrnice Rady 2002/55/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva zeleniny na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 33),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

9.1    32003 L 0061: směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23),

9.2    32003 R 1829: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1),

9.3    32004 L 0117: směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004 (Úř. věst. L 14, 18.1.2005, s. 18)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


10.    32002 L 0056: Směrnice Rady 2002/56/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění sadby brambor na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 60),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

10.1    32003 L 0061: směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

11.    32002 L 0057: Směrnice Rady 2002/57/ES ze dne 13. června 2002 o uvádění osiva olejnin a přadných rostlin na trh (Úř. věst. L 193, 20.7.2002, s. 74),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

11.1    32002 L 0068: směrnice Rady 2002/68/ES ze dne 19. července 2002 (Úř. věst. L 195, 24.7.2002, s. 32),

11.2    32003 L 0061: směrnice Rady 2003/61/ES ze dne 18. června 2003 (Úř. věst. L 165, 3.7.2003, s. 23),

11.3    32004 L 0117: směrnice Rady 2004/117/ES ze dne 22. prosince 2004 (Úř. věst. L 14, 18.1.2005, s. 18)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


12.    32008 L 0072: Směrnice Rady 2008/72/ES ze dne 15. července 2008 o uvádění sadby a rozmnožovacího materiálu zeleniny mimo osiva na trh (Úř. věst. L 205, 1.8.2008, s. 28), včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

13.    32008 L 0090: Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8), včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

C. Přípravky na ochranu rostlin

14.    32009 R 1107: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

14.1    32013 R 0518: nařízení Rady (EU) č. 518/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 72),

14.2    32017 R 0625: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1),

14.3    32019 R 1009: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1),


14.4    32019 R 1381: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1),

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

Pro účely tohoto protokolu se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

V příloze I patří Švýcarsko do zóny B – střed.

15.    32009 L 0128: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES ze dne 21. října 2009, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství za účelem dosažení udržitelného používání pesticidů (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 71),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

15.1    32019 R 1243: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 241)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


D. Zdraví rostlin

16.    32016 R 2031: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

16.1    32017 R 0625: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1),

16.2    32024 R 3115: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3115 ze dne 27. listopadu 2024 (Úř. věst. L, 2024/3115, 16.12.2024),

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

Pro účely tohoto protokolu se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

a)    v čl. 45 odst. 1 může být v informačních materiálech kromě nebo namísto vlajky Unie použit obrázek švýcarské vlajky nebo státního znaku;


b)    v příloze VII může být v rostlinolékařském pasu kromě nebo namísto vlajky Unie použit obrázek švýcarské vlajky nebo státního znaku;

c)    v příloze VIII může být na rostlinolékařských osvědčeních, rostlinolékařském osvědčení pro zpětný vývoz a předvývozním osvědčení namísto vlajky Unie použit obrázek švýcarského státního znaku. Osvědčení se vydávají jménem Švýcarska a v případě potřeby se výraz „EU“ nahradí výrazem „CH“;

d)    odkaz na nařízení (EHS) č. 2658/87 se považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy.

E. Krmivo

17.    32002 L 0032: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

17.1    32009 R 0219: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109),

17.2    32019 R 1243: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 241)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


18.    32003 R 1831: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

18.1    32009 R 0596: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009 (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 14),

18.2    32009 R 0767: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 (Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1),

18.3    32019 R 1243: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 241),

18.4    32019 R 1381: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

19.    32005 R 0183: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 ze dne 12. ledna 2005, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv (Úř. věst. L 35, 8.2.2005, s. 1),


ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

19.1    32009 R 0219: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109),

19.2    32019 R 0004: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 1),

19.3    32019 R 1243: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 241)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

20.    32009 R 0767: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 ze dne 13. července 2009 o uvádění na trh a používání krmiv, o změně nařízení (ES) č. 1831/2003 a o zrušení směrnice Rady 79/373/EHS, směrnice Komise 80/511/EHS, směrnic Rady 82/471/EHS, 83/228/EHS, 93/74/EHS, 93/113/ES a 96/25/ES a rozhodnutí Komise 2004/217/ES (Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 1), včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

Pro účely tohoto protokolu se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:


Švýcarsko může nadále uplatňovat ustanovení švýcarských právních předpisů, která stanoví omezení týkající se používání krmných surovin získaných z odrůd Cannabis sp. pro zvířata určená k produkci potravin, kromě těch, která jsou stanovena v příloze III nařízení (ES) č. 767/2009.

F. Šlechtění zvířat – zootechnika

21.    31990 L 0428: Směrnice Rady 90/428/EHS ze dne 26. června 1990 o obchodu s koňovitými určenými pro soutěže a o podmínkách jejich účasti v soutěžích (Úř. věst. L 224, 18.8.1990, s. 60),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

21.1    32008 L 0073: směrnice Rady 2008/73/ES ze dne 15. července 2008 (Úř. věst. L 219, 14.8.2008, s. 40)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

22.    32016 R 1012: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66), včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


G. Zdraví zvířat, tlumení zoonózy

23.    32016 R 0429: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

23.1    32017 R 0625: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

Pro účely tohoto protokolu se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

V čl. 49 odst. 1 se Švýcarsko zavazuje, že ponese náklady na přepravu a obnovu antigenů, očkovacích látek a diagnostických činidel dodaných Švýcarsku podle tohoto ustanovení.

24.    32013 R 0576: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 576/2013 ze dne 12. června 2013 o neobchodních přesunech zvířat v zájmovém chovu a o zrušení nařízení (ES) č. 998/2003 (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 1), včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


25.    32001 R 0999: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

25.1    32003 R 1128: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1128/2003 ze dne 16. června 2003 (Úř. věst. L 160, 28.6.2003, s. 1),

25.2    32005 R 0932: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 932/2005 ze dne 8. června 2005 (Úř. věst. L 163, 23.6.2005, s. 1),

25.3    32006 R 1923: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1923/2006 ze dne 18. prosince 2006 (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 1),

25.4    32009 R 0220: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 220/2009 ze dne 11. března 2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 155),

25.5    32013 R 0517: nařízení Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1),

25.6    32017 R 0625: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


26.    32003 R 2160: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

26.1    32009 R 0596: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009 (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 14),

26.2    32013 R 0517: nařízení Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1),

26.3    32016 R 0429: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

27.    32003 L 0099: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31)

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

27.1    32006 L 0104: směrnice Rady 2006/104/ES ze dne 20. listopadu 2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 352),


27.2    32009 R 0219: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109),

27.3    32013 L 0020: směrnice Rady 2013/20/EU ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 234)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

H. Potraviny – obecné předpisy

28.    32002 R 0178: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

28.1    32003 R 1642: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1642/2003 ze dne 22. července 2003 (Úř. věst. L 245, 29.9.2003, s. 4),

28.2    32009 R 0596: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009 (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 14),

28.3    32017 R 0745: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1),


28.4    32019 R 1243: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 241),

28.5    32019 R 1381: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

Pro účely tohoto protokolu se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

a)    Švýcarko se podílí na práci Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“);

b)    Švýcarsko finančně přispívá na činnosti uvedené v písmenu a) v souladu s článkem 9 tohoto protokolu a přílohou II tohoto protokolu;

c)    Švýcarsko se plně účastní činnosti správní rady úřadu a poradního sboru úřadu a má v jejich rámci stejná práva a povinnosti jako členské státy Unie, s výjimkou hlasovacího práva;

d)    Vybraní a jmenovaní švýcarští odborníci se plně účastní činnosti vědeckých výborů a vědeckých komisí a mají v jejich rámci stejná práva a povinnosti jako všichni ostatní odborníci, kteří se jich účastní v souladu s platným právním rámcem;


e)    Švýcarsko může určit příslušné organizace působící v oblastech spadajících do působnosti úřadu, které mohou být úřadu nápomocny;

f)    odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie 1 může úřad, pokud tak rozhodne, zaměstnat na základě smlouvy švýcarské státní příslušníky, kteří v plném rozsahu požívají svých občanských práv. Úřad může souhlasit s vysláním odborníků Švýcarskem;

g)    Švýcarsko uděluje úřadu a jeho zaměstnancům v rámci jejich služebních povinností pro úřad výsady a imunity stanovené v dodatku 2, které jsou založeny na článcích 1 až 6, 10 až 15 a 17 a 18 protokolu (č. 7). Odkazy na příslušné články uvedeného protokolu jsou pro informaci uvedeny v závorkách;

h)    Švýcarsko se plně účastní činnosti sítí provozovaných úřadem a má v jejich rámci stejná práva a povinnosti jako členské státy Unie.

I. Potraviny – hygiena

29.    31989 L 0108: Směrnice Rady 89/108/EHS ze dne 21. prosince 1988 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hluboce zmrazených potravin určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 40, 11.2.1989, s. 34),


ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

29.1    32003 R 1882: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1),

29.2    32006 L 0107: směrnice Rady 2006/107/ES ze dne 20. listopadu 2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 411),

29.3    32008 R 1137: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008 (Úř. věst. L 311, 21.11.2008, s. 1),

29.4    32013 L 0020: směrnice Rady 2013/20/EU ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 234)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

30.    32004 R 0852: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

30.1    32009 R 0219: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


31.    32004 R 0853: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 55),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

31.1    32009 R 0219: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 109),

31.2    32013 R 0517: nařízení Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1),

31.3    32019 R 1243: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 241),

31.4    32021 R 1756: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1756 ze dne 6. října 2021 (Úř. věst. L 357, 8.10.2021, s. 27)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

J. Potraviny – složky, stopy a obchodní normy

32.    32002 L 0046: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/46/ES ze dne 10. června 2002 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se doplňků stravy (Úř. věst. L 183, 12.7.2002, s. 51),


ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

32.1    32008 R 1137: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008 (Úř. věst. L 311, 21.11.2008, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

33.    32003 R 2065: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatických přípravcích používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

33.1    32009 R 0596: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009 (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 14),

33.2    32019 R 1243: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1243 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 241),

33.3    32019 R 1381: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


34.    32006 R 1925: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1925/2006 ze dne 20. prosince 2006 o přidávání vitaminů a minerálních látek a některých dalších látek do potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 26),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

34.1    32008 R 0108: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 108/2008 ze dne 15. ledna 2008 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 11),

34.2    32011 R 1169: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

35.    32008 R 1331: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

35.1    32019 R 1381: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


36.    32008 R 1332: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1332/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských enzymech a o změně směrnice Rady 83/417/EHS, nařízení Rady (ES) č. 1493/1999, směrnice 2000/13/ES, směrnice Rady 2001/112/ES a nařízení (ES) č. 258/97 (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 7), včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

37.    32008 R 1333: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16), včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

38.    32008 R 1334: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a (ES) č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

38.1    32011 R 1169: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18),

38.2    32014 R 0251: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14),

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


39.    32013 R 0609: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 609/2013 ze dne 12. června 2013 o potravinách určených pro kojence a malé děti, potravinách pro zvláštní lékařské účely a náhradě celodenní stravy pro regulaci hmotnosti a o zrušení směrnice Rady 92/52/EHS, směrnic Komise 96/8/ES, 1999/21/ES, 2006/125/ES a 2006/141/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/39/ES a nařízení Komise (ES) č. 41/2009 a (ES) č. 953/2009 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 35), včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

40.    32015 L 2203: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2203 ze dne 25. listopadu 2015 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se kaseinů a kaseinátů určených k lidské spotřebě a o zrušení směrnice Rady 83/417/EHS (Úř. věst. L 314, 1.12.2015, s. 1), včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

41.    32015 R 2283: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

41.1    32019 R 1381: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1)


a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

K. Potraviny – rezidua pesticidů a veterinárních léčivých přípravků a kontaminující látky

42.    31993 R 0315: Nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

42.1    32003 R 1882: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1),

42.2    32009 R 0596: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009 (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 14)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

43.    32005 R 0396: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

43.1    32008 R 0299: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 299/2008 ze dne 11. března 2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 67),


43.2    32017 R 0625: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

44.    32009 R 0470: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 470/2009 ze dne 6. května 2009, kterým se stanoví postupy Společenství pro stanovení limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, kterým se zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 2377/90 a kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 11), včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

Pro účely tohoto protokolu se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

a)    Články 3, 9, 10, 11, 13, 15, 17, 25 a 27 se pro účely tohoto protokolu nevztahují na Švýcarsko.

b)    Švýcarsko se neúčastní činnosti Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky ani skupiny odborníků pro veterinární léčivé přípravky.

Švýcarsko se neúčastní přípravy návrhů týkajících se stanovení maximálních limitů reziduí farmakologicky účinných látek v potravinách živočišného původu, pokud jsou stanoveny v rámci postupů týkajících se veterinárních léčivých přípravků, a odborníci Švýcarska nejsou v této souvislosti konzultováni.


L. Materiál určený pro styk s potravinami

45.    32004 R 1935: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

45.1    32009 R 0596: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 596/2009 ze dne 18. června 2009 (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 14),

45.2    32019 R 1381: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1381 ze dne 20. června 2019 (Úř. věst. L 231, 6.9.2019, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

46.    31984 L 0500: Směrnice Rady 84/500/EHS ze dne 15. října 1984 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se keramických předmětů určených pro styk s potravinami (Úř. věst. L 277, 20.10.1984, s. 12), včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


M. Označení potravin, obchodní úprava potravin a související reklama a výživová a zdravotní tvrzení

47.    32000 R 1760: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1760/2000 ze dne 17. července 2000 o systému identifikace a registrace skotu, o označování hovězího masa a výrobků z hovězího masa a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 820/97 (Úř. věst. L 204, 11.8.2000, s. 1.),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

47.1    32013 R 0517: nařízení Rady (EU) č. 517/2013 ze dne 13. května 2013 (Úř. věst. L 158, 10.6.2013, s. 1),

47.2    32014 R 0653: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 653/2014 ze dne 15. května 2014 (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 33),

47.3    32016 R 0429: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

48.    32006 R 1924: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 404, 30.12.2006, s. 9),


ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

48.1    32008 R 0107: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 107/2008 ze dne 15. ledna 2008 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 8),

48.2    32008 R 0109: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 109/2008 ze dne 15. ledna 2008, kterým se mění nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 14),

48.3    32011 R 1169: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18),

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

49.    32011 R 1169: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

49.1    32015 R 2283: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 (Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1)


a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

Pro účely tohoto protokolu se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

a)    Švýcarsko může nadále uplatňovat ustanovení švýcarských právních předpisů, která vyžadují povinné označování země původu a místa provenience a stanoví, že u produktů pocházejících z Unie:

   se přijímá označení „EU“ jako země produkce a

   jméno nebo obchodní firma a adresa provozovatele potravinářského podniku splňují požadavek na povinné uvedení země výroby;

b)    Švýcarsko může nadále uplatňovat ustanovení svých právních předpisů, která vyžadují povinné označování nezamýšlených stop alergenů v potravinách.

50.    32011 L 0091: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/91/EU ze dne 13. prosince 2011 o údajích nebo značkách určujících šarži, ke které potravina patří (Úř. věst. L 334, 16.12.2011, s. 1).

N. Potraviny – ostatní

51.    31999 L 0002: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/2/ES ze dne 22. února 1999 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením (Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 16),


ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

51.1    32003 R 1882: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1882/2003 ze dne 29. září 2003 (Úř. věst. L 284, 31.10.2003, s. 1),

51.2    32008 R 1137: nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října 2008 (Úř. věst. L 311, 21.11.2008, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

52.    31999 L 0003: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/3/ES ze dne 22. února 1999 o stanovení seznamu Společenství potravin a složek potravin ošetřovaných ionizujícím zářením (Úř. věst. L 66, 13.3.1999, s. 24).

53.    32009 L 0032: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/32/ES ze dne 23. dubna 2009 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se extrakčních rozpouštědel používaných při výrobě potravin a složek potravin (Úř. věst. L 141, 6.6.2009, s. 31), včetně právních aktů přijatých na základě této směrnice, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

54.    32009 L 0054: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45), včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


55.    32016 R 0052: Nařízení Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90 (Úř. věst. L 13, 20.1.2016, s. 2), včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

O. Geneticky modifikované organismy

Prahová hodnota uvedená v čl. 7 odst. 1 písm. a) první odrážce tohoto protokolu je stanovena v čl. 12 odst. 2 a čl. 24 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).

Krmiva vyrobená z geneticky modifikovaných organismů ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) druhé odrážky tohoto protokolu se povolují podle článku 19 nařízení (ES) č. 1829/2003.

P. Dobré životní podmínky zvířat

56.    32005 R 0001: Nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

56.1    32017 R 0625: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1)


a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.

Pro účely tohoto protokolu se ustanovení uvedeného nařízení upravují takto:

V čl. 1 odst. 3 se doplňuje nová věta, která zní:

„Švýcarsko může nadále uplatňovat ustanovení svých právních předpisů týkající se přepravy zvířat uvnitř Švýcarska, včetně tranzitu skotu, ovcí, koz, prasat, koní nebo drůbeže určených k porážce, a stanovující, že tento tranzit je povolen pouze po železnici nebo letecky ve Švýcarsku.“

57.    32009 R 1099: Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

57.1    32017 R 0625: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


Q. Vedlejší produkty živočišného původu

58.    32009 R 1069: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a o zrušení nařízení (ES) č. 1774/2002 (nařízení o vedlejších produktech živočišného původu) (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

58.1    32010 L 0063: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33),

58.2    32013 R 1385: nařízení Rady (EU) č. 1385/2013 ze dne 17. prosince 2013 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 86),

58.3    32017 R 0625: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1),

58.4    32019 R 1009: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 ze dne 5. června 2019 (Úř. věst. L 170, 25.6.2019, s. 1)

a včetně právních aktů přijatých na základě tohoto nařízení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.



R. Sanitární a fytosanitární záležitosti – ostatní

59.    31996 L 0022: Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3),

ve znění tohoto právního aktu (těchto právních aktů):

59.1    32003 L 0074: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/74/ES ze dne 22. září 2003 (Úř. věst. L 262, 14.10.2003, s. 17),

59.2    32008 L 0097: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/97/ES ze dne 19. listopadu 2008 (Úř. věst. L 318, 28.11.2008, s. 9).

Pro účely tohoto protokolu se ustanovení uvedené směrnice upravují takto:

ustanovení čl. 11 odst. 2 písm. b) se nevztahuje na Švýcarsko ani se neuplatní ve Švýcarsku.

S. Antimikrobiální rezistence

60.    32019 R 0006: Článek 107 (s výjimkou odstavce 6) a článek 118 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43) ve spojení s čl. 37 odst. 5 uvedeného nařízení, včetně právních aktů přijatých na základě uvedených ustanovení, které byly začleněny do 31. prosince 2024.


Pro účely tohoto protokolu se ustanovení čl. 107 odst. 5 upravují takto:

a)    léčivé přípravky obsahující antimikrobiální látky nebo skupiny antimikrobik vyhrazené k léčbě určitých infekcí u lidí v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2022/1255 (Úř. věst. L 191, 20.7.2022, s. 58) se nesmí používat u zvířat;

b)    právní akty přijaté na základě čl. 107 odst. 6 nařízení (EU) 2019/6 se nepovažují za zahrnuté do odkazu na článek 107 nařízení (EU) 2019/6;

c)    Švýcarsko a odborníci Švýcarska se neúčastní činnosti Stálého výboru pro veterinární léčivé přípravky ani skupiny odborníků pro veterinární léčivé přípravky. Švýcarsko se neúčastní přípravy návrhů, které se týkají výroby, uvádění na trh a používání veterinárních léčivých přípravků, a odborníci Švýcarska nejsou ohledně těchto návrhů konzultováni.

61.    32019 R 0004: Ustanovení čl. 17 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/4 ze dne 11. prosince 2018 o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 1).

________________

PŘÍLOHA II

POUŽITÍ ČLÁNKU 9 PROTOKOLU, 
KTERÝM SE VYTVÁŘÍ SPOLEČNÝ PROSTOR BEZPEČNOSTI POTRAVIN

Článek 1

Seznam činností agentur, informačních systémů a jiných činností Unie, na které má Švýcarsko finančně přispívat

Švýcarsko finančně přispívá na:

a)    agentury:

   Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) zřízený nařízením (ES) č. 178/2002 2 ;


b)    informační systémy:

   Portál EUROPHYT zřízený směrnicí Komise 94/3/ES ze dne 21. ledna 1994 3 ,

   Systém včasné výměny informací pro potraviny a krmiva (RASFF) zřízený nařízením (ES) č. 178/2002 4 ,

   Online platforma Evropské komise pro sanitární a fytosanitární certifikaci (TRACES) zřízená nařízením (EU) 2017/625 5 ,

   Informační systém EU pro nákazy zvířat (ADIS) zřízený nařízením (EU) 2020/2002 6 ;


c)    jiné činnosti:

žádné.

Článek 2

Platební podmínky

1.    Platby splatné podle článku 9 Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin (dále jen „protokol“) se provádějí v souladu s tímto článkem.

2.    Při vydání výzvy k poskytnutí finančních prostředků v rozpočtovém roce sdělí Komise Švýcarsku tyto informace:

a)    výše provozního příspěvku a

b)    výše poplatku za účast.


3.    Komise sdělí Švýcarsku co nejdříve, nejpozději však 16. dubna každého rozpočtového roku, tyto informace související s účastí Švýcarska:

a)    částky v prostředcích na závazky ze schváleného ročního rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok pro každou agenturu Unie, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1, a částky v prostředcích na závazky ve vztahu ke schválenému rozpočtu Unie pro daný rok pro příslušný rozpočet na informační systémy a jiné činnosti, zahrnující účast Švýcarska v souladu s článkem 1;

b)    výše poplatku za účast podle čl. 9 odst. 7 protokolu a

c)    pokud jde o agentury, v roce N+1 částky rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie ve vztahu k ročnímu rozpočtu Unie uvedené v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie na rok N.

4.    Komise na základě svého návrhu rozpočtu poskytne odhad informací podle odst. 3 písm. a) a b) co nejdříve, nejpozději však do 1. září rozpočtového roku.

5.    Komise vydá Švýcarsku nejpozději 16. dubna a, je-li to použitelné na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, nejdříve 22. října a nejpozději 31. října každého rozpočtového roku výzvu k poskytnutí finančních prostředků ve výši odpovídající příspěvku Švýcarska podle protokolu na každou z agentur, informačních systémů nebo jiných činností, jichž se Švýcarsko účastní.


6.    Výzva (výzvy) k poskytnutí finančních prostředků uvedená (uvedené) v bodě 5 je rozložena (jsou rozloženy) do těchto splátek:

a)    první splátka každého roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána do 16. dubna, odpovídá částce až do výše odhadu ročního finančního příspěvku na danou agenturu, informační systém nebo jinou činnost uvedeného v odstavci 4.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy;

b)    případně druhá splátka roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána nejdříve 22. října a nejpozději 31. října, odpovídá rozdílu mezi částkou uvedenou v odstavci 4 a částkou uvedenou v odstavci 5, pokud je částka uvedená v odstavci 5 vyšší.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků do 21. prosince.

U každé výzvy k poskytnutí finančních prostředků může Švýcarsko provádět samostatné platby za každou agenturu, informační systém nebo jinou činnost.

7.    V prvním roce provádění protokolu vydá Komise do 90 dnů po vstupu protokolu v platnost jedinou výzvu k poskytnutí finančních prostředků.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy.


8.    V případě prodlení s platbou finančního příspěvku vzniká Švýcarsku povinnost uhradit úrok z prodlení z dlužné částky, počínaje dnem splatnosti až do dne, kdy je dlužná částka uhrazena v plné výši.

Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, nebo 0 % podle toho, která je vyšší, zvýšená o 3,5 procentního bodu.

ČLÁNEK 3

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie s ohledem na plnění rozpočtu

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie se provede v roce N+1, kdy se počáteční provozní příspěvek upraví směrem nahoru nebo dolů o rozdíl mezi počátečním provozním příspěvkem a upraveným příspěvkem vypočítaným s použitím klíče pro stanovení příspěvku za rok N na výši rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v rámci příslušné dotační položky (příslušných dotačních položek) Unie. Rozdíl případně zohlední u každé agentury upravený provozní příspěvek na základě procentního podílu, jak je definován v článku 1.


ČLÁNEK 4

Přechodná opatření

V případě, že dnem vstupu protokolu v platnost není 1. leden, použije se odchylně od článku 2 tento článek.

V prvním roce provádění protokolu se ve vztahu k provoznímu příspěvku splatnému za daný rok, který se vztahuje na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, jak je stanoveno v souladu s článkem 9 protokolu a články 1 až 3 této přílohy, provozní příspěvek sníží na poměrném základě vynásobením částky splatného ročního provozního příspěvku poměrem:

   počtu kalendářních dnů ode dne vstupu v platnost do 31. prosince daného roku a

   celkového počtu kalendářních dnů daného roku.


Dodatek 1

ROZHODČÍ SOUD

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK I.1

Oblast působnosti

Pokud jedna ze stran (dále jen „strany“) předloží spor k rozhodčímu řízení v souladu s čl. 20 odst. 2 nebo čl. 21 odst. 2 Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin (dále jen „protokol“), použijí se pravidla stanovená v tomto dodatku.


ČLÁNEK I.2

Soudní kancelář a služby sekretariátu

Mezinárodní úřad Stálého rozhodčího soudu v Haagu (dále jen „Mezinárodní úřad“) plní funkce soudní kanceláře a zajišťuje nezbytné služby sekretariátu.

ČLÁNEK I.3

Oznámení a výpočet lhůt

1.    Oznámení, včetně sdělení nebo návrhů, smějí být zasílána jakýmkoli komunikačním prostředkem, který osvědčuje jejich předání nebo umožňuje jejich ověření.

2.    Tato oznámení smějí být zasílána elektronicky pouze v případě, že strana pro tento účel určila nebo schválila adresu.

3.    Tato oznámení se zasílají v případě Švýcarska odboru pro Evropu švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí a v případě Unie právní službě Komise.


4.    Jakákoli lhůta stanovená v tomto dodatku začne běžet ode dne následujícího po příslušné události nebo úkonu. Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadá na nepracovní den orgánů Unie nebo vlády Švýcarska, končí lhůta pro doručení dokumentu první následující pracovní den. Započítávají se dny pracovního klidu, které spadají do daného období.

ČLÁNEK I.4

Oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Strana, která hodlá zahájit rozhodčí řízení (dále jen „žalující strana“), zašle druhé straně (dále jen „žalovaná strana“) a Mezinárodnímu úřadu oznámení o zahájení rozhodčího řízení.

2.    Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem následujícím po dni, kdy je oznámení o jeho zahájení přijato žalovanou stranou.

3.    Oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahuje tyto informace:

a)    požadavek, aby byl spor předložen k rozhodčímu řízení;

b)    jména a kontaktní údaje stran;

c)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalující strany;


d)    právní základ řízení (čl. 20 odst. 2 nebo čl. 21 odst. 2 protokolu) a:

i)    v případech uvedených v čl. 20 odst. 2 protokolu otázka, která vedla ke sporu, oficiálně zařazená k vyřešení na pořad jednání Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin v souladu s čl. 21 odst. 1 protokolu a

ii)    v případech uvedených v čl. 21 odst. 2 protokolu rozhodnutí rozhodčího soudu, prováděcí opatření uvedená v čl. 20 odst. 5 protokolu a sporná kompenzační opatření;

e)    určení jakéhokoli pravidla, které je předmětem sporu nebo se k němu vztahuje;

f)    stručný popis sporu a

g)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.

4.    V případech uvedených v čl. 20 odst. 3 protokolu může oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

5.    Žádné tvrzení o dostatečnosti oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.


ČLÁNEK I.5

Odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Do 60 dnů od obdržení oznámení o zahájení rozhodčího řízení zašle žalovaná strana žalující straně a Mezinárodnímu úřadu odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, která obsahuje tyto informace:

a)    jména a kontaktní údaje stran;

b)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalované strany;

c)    odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 3 písm. d) až f) a

d)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.

2.    V případech uvedených v čl. 20 odst. 3 protokolu může odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 4 tohoto dodatku a informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.


3.    Neposkytnutí odpovědi nebo neúplná či opožděná odpověď žalované strany na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

4.    Požádá-li žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, aby se rozhodčí soud skládal z pěti rozhodců, určí žalobce do 30 dnů od obdržení odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení dalšího rozhodce.

ČLÁNEK I.6

Zastoupení a pomoc

1.    Strany jsou před rozhodčím soudem zastoupeny jedním nebo více zástupci. Zástupcům mohou být nápomocni poradci nebo advokáti.

2.    Jakákoli změna zástupců nebo jejich adres se oznámí druhé straně, Mezinárodnímu úřadu a rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat důkazy o pravomocích svěřených zástupcům stran.


KAPITOLA II

SLOŽENÍ ROZHODČÍHO SOUDU

ČLÁNEK II.1

Počet rozhodců

Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců. Požádá-li o to žalující strana ve svém oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, je rozhodčí soud složen z pěti rozhodců.

ČLÁNEK II.2

Jmenování rozhodců

1.    Mají-li být jmenováni tři rozhodci, každá ze stran jmenuje jednoho z nich. Dva rozhodci jmenovaní stranami vyberou třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.

2.    Má-li být jmenováno pět rozhodců, každá ze stran jmenuje dva z nich. Čtyři rozhodci jmenovaní stranami vyberou pátého rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.


3.    Pokud do 30 dnů od jmenování posledního rozhodce jmenovaného stranami nedosáhnou rozhodci dohody o výběru předsedy rozhodčího soudu, jmenuje předsedu generální tajemník Stálého rozhodčího soudu.

4.    Na pomoc při výběru rozhodců, kteří mají tvořit rozhodčí soud, se vytvoří a v případě potřeby aktualizuje orientační seznam osob disponujících kvalifikacemi uvedenými v odstavci 6, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o ochraně zdraví“), Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“) a Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska“). Smíšený výbor pro bezpečnost potravin tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely protokolu.

5.    Pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje, jmenuje jej generální tajemník Stálého rozhodčího soudu ze seznamu uvedeného v odstavci 4. Není-li takový seznam k dispozici, jmenuje rozhodce losem generální tajemník Stálého rozhodčího soudu z osob, které byly formálně navrženy jednou ze stran nebo oběma stranami pro účely odstavce 4.


6.    Osoby tvořící rozhodčí soud musí být vysoce kvalifikované osoby s vazbami na strany nebo bez nich, u nichž je zaručena nezávislost a neexistence střetu zájmů, jakož i široká škála zkušeností. Musí mít zejména odborné znalosti v oblasti práva a záležitostí, na něž se vztahuje tento protokol, nesmí přijímat pokyny od žádné ze stran a musí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu. Předseda rozhodčího soudu musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů.

ČLÁNEK II.3

Prohlášení rozhodců

1.    Pokud se u určité osoby zvažuje její jmenování rozhodcem, oznámí tato osoba všechny okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti. V době od svého jmenování a v průběhu celého rozhodčího řízení oznamuje rozhodce tyto okolnosti neprodleně stranám a ostatním rozhodcům, pokud tak již neučinil.

2.    Rozhodce může být odvolán, pokud existují okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

3.    Strana smí požádat o odvolání rozhodce, kterého jmenovala, pouze z důvodu, který se dozvěděla až po tomto jmenování.


4.    Pokud rozhodce nejedná nebo pokud nemůže de iure nebo de facto plnit svou úlohu, použije se postup pro odvolání rozhodců stanovený v článku II.4.

ČLÁNEK II.4

Odvolání rozhodců

1.    Strana, která chce odvolat rozhodce, podá žádost o odvolání do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo oznámeno jmenování daného rozhodce, nebo do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o okolnostech uvedených v článku II.3.

2.    Žádost o odvolání se zasílá druhé straně, odvolanému rozhodci, ostatním rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu. Musí v ní být uvedeny důvody žádosti o odvolání.

3.    Pokud byla podána žádost o odvolání, může druhá strana tuto žádost o odvolání přijmout. Daný rozhodce může rovněž odstoupit. Přijetí žádosti o odvolání nebo odstoupení nepředstavuje uznání důvodů žádosti o odvolání.

4.    Pokud do 15 dnů ode dne oznámení žádosti o odvolání druhá strana žádost o odvolání nepřijme nebo pokud daný rozhodce neodstoupí, může strana, která o odvolání žádá, požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby o odvolání rozhodl.

5.    Nedohodnou-li se strany jinak, musí být v rozhodnutí uvedeném v odstavci 4 uvedeny důvody tohoto rozhodnutí.


ČLÁNEK II.5

Nahrazení rozhodce

1.    S výhradou odstavce 2 tohoto článku, je-li během rozhodčího řízení nutné rozhodce nahradit, je náhradník jmenován nebo vybrán v souladu s postupem stanoveným v článku II.2, který se použije na jmenování nebo výběr rozhodce, který má být nahrazen. Tento postup se použije i v případě, že jedna strana nevyužila svého práva jmenovat rozhodce, který má být nahrazen, nebo se tohoto jmenování účastnit.

2.    V případě nahrazení rozhodce se řízení obnoví ve fázi, kdy nahrazený rozhodce přestal vykonávat své funkce, nerozhodne-li rozhodčí soud jinak.

ČLÁNEK II.6

Zproštění odpovědnosti

S výjimkou případů úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti se strany v maximální míře povolené platnými právními předpisy zřeknou jakýchkoli kroků proti rozhodcům za jakékoli jednání nebo opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.


KAPITOLA III

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

ČLÁNEK III.1

Obecná ustanovení

1.    Datem ustavení rozhodčího soudu je den, kdy přijal své jmenování poslední rozhodce.

2.    Rozhodčí soud zajistí, aby se stranám dostalo rovného zacházení a aby každá z nich měla v příslušné fázi řízení dostatečnou možnost uplatnit svá práva a předložit svůj případ. Rozhodčí soud vede řízení tak, aby nedocházelo k průtahům a zbytečným výdajům a aby byl spor mezi stranami vyřešen.

3.    Nerozhodne-li rozhodčí soud po vyslechnutí stran jinak, koná se slyšení.

4.    Zašle-li strana rozhodčímu soudu sdělení, učiní tak prostřednictvím Mezinárodního úřadu a současně zašle kopii druhé straně. Mezinárodní úřad zašle kopii tohoto sdělení každému rozhodci.


ČLÁNEK III.2

Místo konání rozhodčího řízení

Místem konání rozhodčího řízení je Haag. Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může rozhodčí soud zasedat na jakémkoli jiném místě, které považuje za vhodné pro své jednání.

ČLÁNEK III.3

Jazyk

1.    Jazyky řízení jsou francouzština a angličtina.

2.    Rozhodčí soud může nařídit, aby ke všem dokumentům připojeným k žalobnímu nároku nebo k žalobní odpovědi a ke všem dalším dokumentům předloženým v průběhu řízení v původním jazyce byl přiložen překlad do jednoho z jazyků řízení.

ČLÁNEK III.4

Žalobní nárok

1.    Žalující strana zašle svůj žalobní nárok písemně žalované straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalující strana se může rozhodnout, že své oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.4 bude považovat za žalobní nárok, pokud rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.


2.    Žalobní nárok obsahuje tyto informace:

a)    informace uvedené v čl. I.4 odst. 3 písm. b) až f);

b)    popis skutečností předložených na podporu žalobního nároku a

c)    právní argumenty předložené na podporu žalobního nároku.

3.    K žalobnímu nároku musí být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalující stranou nebo by na ně měl žalobní nárok odkazovat. V případech uvedených v čl. 20 odst. 3 protokolu musí žalobní nárok obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

ČLÁNEK III.5

Žalobní odpověď

1.    Žalovaná strana zašle svou žalobní odpověď písemně žalující straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalovaná strana se může rozhodnout, že odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.5 bude považovat za žalobní odpověď, pokud odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.


2.    Žalobní odpověď musí odpovídat na body žalobního nároku uvedené v souladu s čl. III.4 odst. 2 písm. a) až c) tohoto dodatku. Musí k ní být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalovanou stranou nebo by na ně měla žalobní odpověď odkazovat. V případech uvedených v čl. 20 odst. 3 protokolu musí žalobní odpověď obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    V žalobní odpovědi nebo v pozdější fázi rozhodčího řízení, pokud rozhodčí soud rozhodne, že prodlení je odůvodněno okolnostmi, může žalovaná strana podat protinávrh za předpokladu, že je k tomu rozhodčí soud příslušný.

4.    Na protinávrh se použije čl. III.4 odst. 2 a 3.

ČLÁNEK III.6

Příslušnost pro rozhodčí řízení

1.    Rozhodčí soud rozhodne o své příslušnosti na základě čl. 20 odst. 2 nebo čl. 21 odst. 2 protokolu.

2.    V případech uvedených v čl. 20 odst. 2 protokolu má rozhodčí soud mandát ke zkoumání otázky, která vedla ke sporu, oficiálně zařazené k vyřešení na pořad jednání Smíšeného výboru pro bezpečnost potravin v souladu s čl. 20 odst. 1 protokolu.


3.
   V případech uvedených v čl. 21 odst. 2 protokolu má rozhodčí soud, který projednával hlavní věc, mandát ke zkoumání přiměřenosti sporných kompenzačních opatření, včetně případů, kdy tato opatření byla zcela nebo zčásti přijata v jiné dvoustranné dohodě v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, nebo v dohodě o obchodu se zemědělskými produkty.

4.    Předběžná námitka nepříslušnosti rozhodčího soudu musí být podána nejpozději v žalobní odpovědi nebo – v případě protinávrhu – v replice. Skutečnost, že strana jmenovala rozhodce nebo se účastnila jeho jmenování, ji nezbavuje práva vznést takovou předběžnou námitku. Předběžná námitka ohledně toho, že by spor překročil pravomoci rozhodčího soudu, se podá, jakmile je během rozhodčího řízení vznesena otázka, která údajně překračuje jeho pravomoci. Rozhodčí soud může v každém případě přijmout předběžnou námitku podanou po uplynutí stanovené lhůty, pokud se domnívá, že k prodlení došlo z oprávněného důvodu.

5.    Rozhodčí soud může o předběžné námitce uvedené v odstavci 4 rozhodnout tak, že ji bude považovat za předběžnou otázku, nebo prostřednictvím rozhodnutí ve věci samé.

ČLÁNEK III.7

Jiná písemná podání

Rozhodčí soud po konzultaci se stranami rozhodne o jiných písemných podáních kromě žalobního nároku a žalobní odpovědi, které strany musí nebo mohou předložit, a stanoví lhůtu pro jejich předložení.


ČLÁNEK III.8

Lhůty

1.    Lhůty stanovené rozhodčím soudem pro předání písemných dokumentů, včetně žalobního nároku a žalobní odpovědi, nepřekročí 90 dnů, nedohodnou-li se strany jinak.

2.    Rozhodčí soud přijme konečné rozhodnutí do 12 měsíců ode dne svého ustavení. Ve výjimečných případech spojených se zvláštními obtížemi může rozhodčí soud tuto lhůtu prodloužit až o další tři měsíce.

3.    Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se zkrátí na polovinu:

a)    na žádost žalující nebo žalované strany, pokud rozhodčí soud do 30 dnů od této žádosti po vyslechnutí druhé strany rozhodne, že se jedná o naléhavý případ, nebo

b)    pokud se na tom strany dohodly.

4.    V případech uvedených v čl. 21 odst. 2 protokolu přijme rozhodčí soud své konečné rozhodnutí do šesti měsíců od data, kdy byla oznámena kompenzační opatření v souladu s čl. 21 odst. 1 protokolu.


ČLÁNEK III.9

Předložení věcí Soudnímu dvoru Evropské unie

1.    Při uplatnění článku 17 a čl. 20 odst. 3 protokolu předloží rozhodčí soud věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.    Rozhodčí soud může předložit věc Soudnímu dvůr Evropské unie kdykoli v průběhu řízení za předpokladu, že je schopen dostatečně přesně vymezit právní a skutkový rámec věci a právní otázky, které vyvolává.

Řízení před rozhodčím soudem se přeruší do doby, než Soudní dvůr Evropské unie vydá rozhodnutí.

3.    Kterákoli ze stran může zaslat rozhodčímu soudu odůvodněnou žádost, aby věc předložil Soudnímu dvoru Evropské unie. Rozhodčí soud takovou žádost zamítne, pokud se domnívá, že podmínky pro předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie uvedené v odstavci 1 nejsou splněny. Zamítne-li rozhodčí soud žádost strany o předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie, své rozhodnutí odůvodní v rozhodnutí ve věci samé.

4.    Rozhodčí soud předloží věc Soudnímu dvoru Evropské unie prostřednictvím oznámení. Oznámení obsahuje alespoň tyto informace:

a)    stručný popis sporu;

b)    dotčený právní akt (akty) Unie a/nebo dotčená ustanovení protokolu a


c)    pojem práva Unie, který má být vykládán v souladu s čl. 17 odst. 2 protokolu.

Rozhodčí soud oznámí předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie stranám.

5.    Soudní dvůr Evropské unie použije obdobně vnitřní jednací řád použitelný pro výkon své pravomoci rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu Smluv a aktů přijatých orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

6.    Zástupci a advokáti oprávnění zastupovat strany před rozhodčím soudem podle článků I.4, I.5, III.4 a III.5 jsou oprávněni zastupovat strany před Soudním dvorem Evropské unie.

ČLÁNEK III.10

Předběžná opatření

1.    V případech uvedených v čl. 21 odst. 2 protokolu může kterákoli ze stran v kterékoli fázi rozhodčího řízení požádat o předběžná opatření spočívající v pozastavení kompenzačních opatření.

2.    Žádost podle odstavce 1 musí označovat předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Musí obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.


3.    Strana, která žádá o předběžná opatření, zašle svou žádost písemně druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu. Rozhodčí soud stanoví krátkou lhůtu, v níž může druhá strana předložit písemná nebo ústní vyjádření.

4.    Rozhodčí soud do jednoho měsíce od podání žádosti uvedené v odstavci 1 rozhodne o pozastavení sporných kompenzačních opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)    rozhodčí soud je prima facie přesvědčen o opodstatněnosti věci předložené stranou, která ve své žádosti žádá o předběžná opatření;

b)    rozhodčí soud se domnívá, že až do konečného rozhodnutí by strana žádající o předběžná opatření utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu, pokud by nedošlo k pozastavení kompenzačních opatření, a

c)    újma způsobená straně žádající o předběžná opatření okamžitým uplatněním sporných kompenzačních opatření převažuje nad zájmem na okamžitém a účinném uplatňování daných opatření.

5.    Přerušení řízení podle čl. III.9 odst. 2 druhého pododstavce se nepoužije na řízení podle tohoto článku.

6.    Rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem podle odstavce 4 má pouze prozatímní účinek a není jím dotčeno rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé.


7.    Nestanoví-li rozhodnutí rozhodčího soudu v souladu s odstavcem 4 tohoto článku dřívější datum pro ukončení pozastavení, pozastavení končí přijetím konečného rozhodnutí podle čl. 21 odst. 2 protokolu.

8.    Aby se předešlo pochybnostem, pro účely tohoto článku se rozumí, že rozhodčí soud při zvažování příslušných zájmů strany žádající o předběžná opatření a druhé strany zohlední zájmy fyzických osob a hospodářských subjektů stran, avšak toto zohlednění nesmí vést k přiznání reprezentativnosti těchto fyzických osob nebo hospodářských subjektů před rozhodčím soudem.

ČLÁNEK III.11

Důkazní prostředky

1.    Každá strana předloží důkazy o skutečnostech, které jsou základem jejího nároku nebo její obhajoby.

2.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat strany o relevantní informace, které považuje za nezbytné a vhodné. Rozhodčí soud stanoví stranám lhůtu pro odpověď na jeho žádost.

3.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat jakýkoli zdroj o jakékoli informace, které považuje za vhodné. Rozhodčí soud si může rovněž vyžádat stanovisko odborníků, považuje-li to za vhodné, a v příslušných případech s výhradou jakýchkoli podmínek dohodnutých stranami.


4.    Všechny informace získané rozhodčím soudem podle tohoto článku se poskytnou stranám a strany mohou rozhodčímu soudu předložit k těmto informacím připomínky.

5.    Rozhodčí soud poté, co si vyžádal stanovisko druhé strany, přijme vhodná opatření k řešení veškerých otázek vznesených jednou ze stran, které se týkají ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

6.    Rozhodčí soud rozhodne o přípustnosti, relevantnosti a síle předložených důkazů.

ČLÁNEK III.12

Slyšení

1.    Pokud se musí konat slyšení, rozhodčí soud po konzultaci se stranami oznámí stranám s dostatečným předstihem datum, čas a místo slyšení.

2.    Slyšení je veřejné, nerozhodne-li rozhodčí soud z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.

3.    O každém slyšení vypracuje a podepíše předseda rozhodčího soudu protokol. Pouze tyto protokoly jsou závazné.


4.    Rozhodčí soud může rozhodnout o tom, že se slyšení bude konat virtuálně, v souladu s praxí Mezinárodního úřadu. Strany musí být o této praxi včas informovány. V takových případech se použije obdobně odstavec 1 a odstavec 3.

ČLÁNEK III.13

Absence konání

1.    Pokud žalující strana ve lhůtě stanovené tímto dodatkem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svůj žalobní nárok, nařídí rozhodčí soud ukončení rozhodčího řízení, pokud neexistují nevyřešené otázky, u nichž může být rozhodnutí nezbytné, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

Pokud žalovaná strana ve lhůtě stanovené tímto dodatkem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svou odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo svou žalobní odpověď, nařídí rozhodčí soud pokračování v řízení, aniž by toto nepředložení samo o sobě považoval za přijetí tvrzení žalující strany.

Druhý pododstavec se použije i v případě, že žalující strana nepředloží repliku na protinávrh.

2.    Pokud se strana řádně svolaná v souladu s čl. III.12 odst. 1 nedostaví ke slyšení a nedoloží dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud v rozhodčím řízení pokračovat.


3.    Pokud strana, která byla rozhodčím soudem řádně vyzvána k předložení dalších důkazů, tak neučiní ve stanovených lhůtách, aniž by prokázala dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud rozhodnout na základě důkazů, které má k dispozici.

ČLÁNEK III.14

Ukončení řízení

1.    Je-li prokázáno, že strany měly přiměřeně možnost předložit své argumenty, může rozhodčí soud prohlásit řízení za ukončené.

2.    Rozhodčí soud může, považuje-li to za nezbytné vzhledem k výjimečným okolnostem, rozhodnout z vlastního podnětu nebo na žádost strany o opětovném zahájení řízení kdykoli před přijetím rozhodnutí.


KAPITOLA IV

ROZHODNUTÍ

ČLÁNEK IV.1

Rozhodnutí

Rozhodčí soud usiluje o přijetí rozhodnutí na základě konsensu. Ukáže-li se však, že není možné přijmout rozhodnutí na základě konsensu, je rozhodnutí rozhodčího soudu přijato většinou rozhodců.

ČLÁNEK IV.2

Podoba a účinek rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Rozhodčí soud může v různých okamžicích přijímat samostatná rozhodnutí o různých otázkách.

2.    Veškerá rozhodnutí se vydávají v písemné podobě a uvádějí důvody, o které se opírají. Jsou pro strany konečná a závazná.

3.    Rozhodnutí rozhodčího soudu musí být podepsáno rozhodci, musí obsahovat datum jeho přijetí a místo konání rozhodčího řízení. Kopii rozhodnutí podepsaného rozhodci zašle stranám Mezinárodní úřad.


4.    Mezinárodní úřad rozhodnutí rozhodčího soudu zveřejní.

Při zveřejňování rozhodnutí rozhodčího soudu Mezinárodní úřad dodržuje příslušná pravidla týkající se ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

Pravidla uvedená v druhém pododstavci jsou totožná pro všechny dvoustranné dohody v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor pro bezpečnost potravin tato pravidla přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely protokolu.

5.    Strany musí splnit požadavky všech rozhodnutí rozhodčího soudu neprodleně.

6.    V případech uvedených v čl. 20 odst. 2 protokolu a po obdržení stanoviska stran stanoví rozhodčí soud v rozhodnutí ve věci samé přiměřenou lhůtu pro splnění požadavků svého rozhodnutí v souladu s čl. 20 odst. 5 protokolu s přihlédnutím k vnitřním postupům stran.

ČLÁNEK IV.3

Rozhodné právo, pravidla výkladu, mediátor

1.    Rozhodným právem je protokol, právní akty Unie, na něž se v ní odkazuje, jakož i jakékoli jiné pravidlo mezinárodního práva relevantní pro uplatňování uvedených nástrojů.


2.    Rozhodčí soud rozhoduje v souladu s pravidly výkladu uvedenými v článku 17 protokolu.

3.    Předchozí rozhodnutí přijatá orgánem pro řešení sporů, pokud jde o přiměřenost kompenzačních opatření podle jiné dvoustranné dohody z těch, která jsou uvedena v čl. 21 odst. 2 protokolu, jsou pro rozhodčí soud závazná.

4.    Rozhodčí soud nesmí rozhodovat jako mediátor nebo ex aequo et bono.

ČLÁNEK IV.4

Vzájemně dohodnuté řešení nebo jiné důvody pro ukončení řízení

1.    Strany se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na řešení svého sporu. Každé takové řešení sdělí společně rozhodčímu soudu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na uvedený požadavek a rozhodčí řízení se pozastaví. Rozhodčí řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

2.    Pokud žalující strana v průběhu řízení písemně informuje rozhodčí soud o tom, že si nepřeje pokračovat v řízení, a pokud žalovaná strana ke dni, kdy toto sdělení rozhodčí soud obdržel, dosud neučinila žádné kroky v řízení, vydá rozhodčí soud oficiální usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud rozhodne o nákladech, které nese žalující strana, odůvodňuje-li to chování této strany.


3.    Dojde-li rozhodčí soud před přijetím rozhodnutí rozhodčího soudu k závěru, že pokračování v řízení se stalo bezpředmětným nebo nemožným z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, informuje rozhodčí soud strany o svém záměru vydat usnesení, kterým se řízení ukončí.

První pododstavec se nepoužije, pokud existují nevyřešené otázky, o nichž může být nezbytné rozhodnout, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

4.    Rozhodčí soud zašle stranám kopii usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo kopii rozhodnutí přijatého dohodou stran, podepsaných rozhodci. Ustanovení čl. IV.2 odst. 2 až 5 se použijí na rozhodčí rozhodnutí přijatá dohodou stran.

ČLÁNEK IV.5

Oprava rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí rozhodčího soudu může strana oznámením druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu požádat rozhodčí soud, aby ve znění rozhodnutí rozhodčího soudu opravil jakékoli chyby ve výpočtu, administrativní či typografické chyby nebo chyby či opomenutí podobné povahy. Pokud rozhodčí soud považuje žádost za oprávněnou, provede opravu do 45 dnů od obdržení žádosti. Žádost nemá odkladný účinek na lhůtu stanovenou v čl. IV.2 odst. 6.


2.    Rozhodčí soud může do 30 dnů od sdělení svého rozhodnutí provést z vlastního podnětu opravy uvedené v odstavci 1.

3.    Opravy uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádějí písemně a tvoří nedílnou součást rozhodnutí. Použije se čl. IV.2 odst. 2 až 5.

ČLÁNEK IV.6

Poplatky rozhodců

1.    Poplatky uvedené v článku IV.7 musí být přiměřené s přihlédnutím ke složitosti případu, době, kterou rozhodci na případu strávili, a ke všem dalším relevantním okolnostem.

2.    Vytvoří se a v případě potřeby aktualizuje seznam denních náhrad a maximálního a minimálního počtu hodin, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor pro bezpečnost potravin tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely protokolu.

ČLÁNEK IV.7

Náklady

1.    Každá strana nese své vlastní náklady a polovinu nákladů rozhodčího soudu.


2.    Rozhodčí soud stanoví své náklady ve svém rozhodnutí ve věci samé. Tyto náklady zahrnují pouze:

a)    poplatky rozhodců, které se uvedou zvlášť pro každého rozhodce a stanoví je sám rozhodčí soud v souladu s článkem IV.6;

b)    cestovní a další výdaje rozhodců a

c)    poplatky a výdaje Mezinárodního úřadu.

3.    Náklady uvedené v odstavci 2 musí být přiměřené s ohledem na spornou částku, složitost sporu, dobu, kterou na případu rozhodci a veškeří odborníci jmenovaní rozhodčím soudem strávili, a veškeré další relevantní okolnosti.

ČLÁNEK IV.8

Složení zálohy na náklady

1.    Na začátku rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany, aby složily stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v čl. IV.7 odst. 2.

2.    V průběhu rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany o dodatečné zálohy kromě záloh uvedených v odstavci 1.


3.    Veškeré částky uložené stranami podle tohoto článku se uhradí Mezinárodnímu úřadu a jsou vyplaceny k pokrytí skutečně vynaložených nákladů, zejména včetně poplatků zaplacených rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK V.1

Změny

Smíšený výbor pro bezpečnost potravin může rozhodnutím přijmout změny tohoto dodatku.


Dodatek 2

VÝSADY A IMUNITY
EVROPSKÉHO ÚŘADU PRO BEZPEČNOST POTRAVIN

ČLÁNEK 1

(odpovídající článku 1 protokolu (č. 7))

Prostory a budovy Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnění. Majetek a pohledávky úřadu se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora Evropské unie.

ČLÁNEK 2

(odpovídající článku 2 protokolu (č. 7))

Archivy úřadu jsou nedotknutelné.


ČLÁNEK 3

(odpovídající článkům 3 a 4 protokolu (č. 7))

1.    Úřad, jeho pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.

2.    Na zboží a služby určené pro úřední potřebu úřadu a vyvážené ze Švýcarska nebo poskytované úřadu ve Švýcarsku se neuplatňují žádná nepřímá cla ani daně.

3.    Osvobození od DPH je přiznáno, pokud skutečná kupní cena zboží a služeb uvedených na faktuře nebo v příslušném dokladu činí nejméně sto švýcarských franků (včetně daně). Úřad je osvobozen od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro jeho úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou ve Švýcarsku zcizeny úplatně ani bezúplatně, jinak než za podmínek schválených vládou Švýcarska.

4.    Osvobození od DPH, spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou prominutí daně po předložení příslušných švýcarských formulářů dodavateli zboží či poskytovateli služeb.

5.    Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.


ČLÁNEK 4

(odpovídající článku 5 protokolu (č. 7))

Úřad požívá pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů ve Švýcarsku stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.

Úřední korespondence a jiná úřední komunikace úřadu nepodléhá cenzuře.

ČLÁNEK 5

(odpovídající článku 6 protokolu (č. 7))

Průkazy Unie vydávané členům a zaměstnancům úřadu se uznávají za platné cestovní doklady na území Švýcarska. Tyto průkazy jsou vydávány úředníkům a jiným zaměstnancům za podmínek stanovených služebním řádem úředníků a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Unie 7 .


ČLÁNEK 6

(odpovídající článku 10 protokolu (č. 7))

Zástupci členských států Unie, kteří se účastní činnosti úřadu, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání ve Švýcarsku nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.

ČLÁNEK 7

(odpovídající článku 11 protokolu (č. 7))

Na území Švýcarska úředníci a jiní zaměstnanci úřadu bez ohledu na svou státní příslušnost:

a)    jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, s výhradou použití ustanovení smluv jednak o pravidlech určujících odpovědnost úředníků a jiných zaměstnanců vůči Unii a jednak o příslušnosti Soudního dvora Evropské unie rozhodovat spory mezi Unií a jejich úředníky a jinými zaměstnanci. Této imunity požívají i po ukončení své funkce;

b)    nepodléhají oni ani jejich manželé či manželky a jimi vyživovaní rodinní příslušníci předpisům omezujícím přistěhovalectví a určujícím náležitosti přihlašování cizinců;


c)    požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací;

d)    požívají práva bezcelně dovážet bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby v souvislosti s prvním nástupem do funkce ve Švýcarsku a práva bezcelně zpětně vyvézt bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby při ukončení výkonu funkce v dané zemi, v obou případech s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou Švýcarska;

e)    požívají práva bezcelně dovézt automobil pro svou osobní potřebu, který získali v zemi svého posledního pobytu nebo v zemi, jejímiž jsou státními příslušníky, za podmínek daného vnitřního trhu, a bezcelně zpětně vyvézt automobil, s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou Švýcarska.

ČLÁNEK 8

(odpovídající článku 12 protokolu (č. 7))

Platy, mzdy a služební požitky, které poskytuje úřad svým úředníkům a jiným zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch úřadu, jejíž podmínky a způsob vybírání stanoví právo Unie.

Úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od švýcarských federálních, kantonálních a obecních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje úřad.


ČLÁNEK 9

(odpovídající článku 13 protokolu (č. 7))

S úředníky a jinými zaměstnanci úřadu, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách úřadu zřizují bydliště na území Švýcarska, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi Švýcarskem a členskými státy Unie, zacházeno jak ve Švýcarsku, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členským státem Unie. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto článku a v jejich péči.

Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v prvním pododstavci, který se nachází ve Švýcarsku, je osvobozen od dědické daně ve Švýcarsku; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Při použití ustanovení tohoto článku se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.


ČLÁNEK 10

(odpovídající článku 14 protokolu (č. 7))

Právo Unie stanoví systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie.

Úředníci a jiní zaměstnanci úřadu tedy nejsou povinni účastnit se švýcarského systému sociálního pojištění, pokud se na ně již vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie. Na rodinné příslušníky zaměstnanců úřadu, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, se vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie, pokud nejsou zaměstnáni jiným zaměstnavatelem než úřadem a pokud nepobírají dávky sociálního zabezpečení od členského státu Unie nebo Švýcarska.

ČLÁNEK 11

(odpovídající článku 15 protokolu (č. 7))

Právo Unie stanoví kategorie úředníků a jiných zaměstnanců úřadu, na které se použijí všechna nebo některá ustanovení článků 7, 8 a 9.

Jména, funkce a adresy úředníků a jiných zaměstnanců zařazených do jednotlivých kategorií jsou pravidelně sdělovány Švýcarsku.


ČLÁNEK 12

(odpovídající článku 17 protokolu (č. 7))

Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány úředníkům a jiným zaměstnancům úřadu výhradně v zájmu úřadu.

Úřad je povinen zbavit úředníka nebo jiného zaměstnance imunity ve všech případech, kdy podle jejího názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy úřadu.

ČLÁNEK 13

(odpovídající článku 18 protokolu (č. 7))

Při uplatňování tohoto dodatku jedná úřad ve vzájemné shodě s odpovědnými úřady Švýcarska nebo příslušných členských států Unie.

________________

(1)    Nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385), včetně veškerých následných změn.
(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(3)    Směrnice Komise 94/3/ES ze dne 21. ledna 1994, kterou se zavádí postup pro oznamování zadržení zásilky nebo škodlivého organismu pocházejících ze třetích zemí a představujících bezprostřední nebezpečí pro zdraví rostlin (Úř. věst. L 32, 5.2.1994, s. 37).
(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).
(6)    Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/2002 ze dne 7. prosince 2020, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o hlášení nákaz uvedených na seznamu a podávání zpráv o nich v rámci Unie, formáty a postupy pro předkládání programů dozoru v rámci Unie a eradikačních programů a podávání zpráv o nich a pro žádost o uznání statusu území prostého nákazy a o počítačový informační systém (Úř. věst. L 412, 8.12.2020, s. 1).
(7) .    Nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385), včetně veškerých následných změn.
Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


DOHODA
MEZI EVROPSKOU UNIÍ

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O ELEKTŘINĚ

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „smluvní strany“,

BEROUCE V ÚVAHU stávající zvláště úzkou integraci elektrizačních soustav Unie a Švýcarska a skutečnost, že Švýcarsko je součástí skupiny evropských zemí, které rozvíjely přeshraniční obchod s elektřinou v Evropě na základě spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav s cílem využít výhod sdílených zdrojů energie;

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že v posledních dvou desetiletích byl v Unii vytvořen podrobný právní rámec pro organizaci účinného vnitřního trhu s elektřinou s mechanismy obchodování s elektřinou, jako je propojení trhů v celé Unii, který nahradil dřívější rámec spolupráce;

UZNÁVAJÍCE, že neuplatňování pravidel Unie pro obchod s elektřinou a bezpečnost dodávek ve Švýcarsku a z toho vyplývající nepřítomnost Švýcarska ve společných systémech obchodování, platformách a koordinačních orgánech, které se řídí právem Unie, představuje stále větší výzvy pro spolupráci v oblasti elektřiny mezi smluvními stranami a pro jejich bezpečnost dodávek, což vede k neefektivnosti trhu, vyšším transakčním nákladům, právní nejistotě a nedostatečné spolehlivosti při výměně elektřiny, což vede k dodatečným nákladům pro odběratele elektřiny;



ZDŮRAZŇUJÍCE, že cílem této dohody je s přihlédnutím ke stávající fyzicky úzké integraci švýcarské elektrizační soustavy do evropské elektrizační soustavy posílit vzájemnou spolupráci v odvětví elektřiny, umožnit účast Švýcarska ve všech systémech obchodování, platformách a společných koordinačních orgánech, které se řídí právem Unie, podpořit přeshraniční obchodování s elektřinou, zvýšit hospodářskou účinnost a sociální blahobyt, posílit bezpečnost dodávek, zvýšit stabilitu sítě a usnadnit přechod na energetický systém s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů v Evropě do roku 2050 ke vzájemnému prospěchu Švýcarska a Unie;

BEROUCE V ÚVAHU, že účast Švýcarska na vnitřním trhu Unie s elektřinou vyžaduje integraci Švýcarska způsobem, který smluvním stranám zajistí stejná práva a povinnosti. To zase vyžaduje vhodná pravidla pro rovné podmínky, které zajistí otevřenou a spravedlivou hospodářskou soutěž mezi smluvními stranami, včetně příslušných pravidel ohledně hospodářské soutěže, životního prostředí a výroby energie z obnovitelných zdrojů;

BEROUCE NA VĚDOMÍ potřebu úzké spolupráce mezi smluvními stranami a jejich orgány za účelem řádného výkladu a uplatňování pravidel vnitřního trhu s elektřinou a posílení regionální stability sítě, jakož i bezpečnosti dodávek, zejména v době energetické krize;

ZDŮRAZŇUJÍCE, že smluvní strany přikládají ve své spolupráci podle této dohody velký význam bezpečnosti dodávek elektřiny a že hlavním účelem této dohody je vytvořit spolehlivá pravidla, která zaručí, že obě smluvní strany budou pokračovat ve výměně elektřiny i v době energetické krize, a to na základě jasných pravidel, aby se mohly spolehnout na vzájemné toky elektřiny, čímž se sníží náklady pro její spotřebitele;



UZNÁVAJÍCE, že dlouhodobé fyzické přeshraniční rezervace kapacity omezují zásadu přístupu třetích stran, jak je provedena v pravidlech Unie pro trh s elektřinou, a že nakládání s historickými smlouvami s dlouhodobými fyzickými rezervacemi se zeměmi mimo Unii může vyvolat složité právní otázky, měla by tato dohoda poskytnout právní jistotu, pokud jde o postupné rušení těchto rezervací a režim platný v přechodném období;

PO ZVÁŽENÍ přínosů přeshraničního obchodování s elektřinou a pobídek k investicím do nákladově efektivních, čistých a bezpečných dodávek elektřiny v Unii a Švýcarsku;

UZNÁVAJÍCE, že veřejné vlastnictví elektrizační infrastruktury může být legitimní politickou volbou;

USILUJÍCE o posílení a prohloubení účasti Švýcarska a jeho podniků na vnitřním trhu Unie, jehož se Švýcarsko účastní na základě této dohody;

UZNÁVAJÍCE, že řádné fungování a jednotnost v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, vyžadují rovné podmínky hospodářské soutěže mezi švýcarskými podniky a podniky Unie na základě hmotněprávních a procesních pravidel, jež jsou rovnocenná pravidlům, která se na vnitřním trhu uplatňují na státní podporu;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE autonomii smluvních stran a úlohu a pravomoci jejich orgánů, a pokud jde o Švýcarsko, dodržování zásad vyplývajících z jeho ústavního pořádku, včetně přímé demokracie, dělby moci a federalismu,

VZHLEDEM K TOMU, že Unie a Švýcarsko jsou vázány četnými dvoustrannými dohodami v různých oblastech, které stanoví zvláštní práva a povinnosti, jež jsou v některých ohledech podobné právům a povinnostem stanoveným v Unii;



PŘIPOMÍNAJÍCE, že účelem těchto dvoustranných dohod je zvýšit konkurenceschopnost Evropy a vytvořit užší hospodářské vazby mezi smluvními stranami založené na rovnosti, reciprocitě a obecné rovnováze jejich výhod, práv a povinností;

ROZHODNUTY posílit a prohloubit účast Švýcarska na vnitřním trhu Unie na základě stejných pravidel, jaká platí pro vnitřní trh, při zachování jeho nezávislosti a nezávislosti jeho orgánů, a pokud jde o Švýcarsko, dodržování zásad vyplývajících z přímé demokracie, federalismu a odvětvové povahy jeho účasti na vnitřním trhu;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE, že je zachována pravomoc švýcarského Spolkového soudu a všech ostatních švýcarských soudů, jakož i soudů členských států a Soudního dvora Evropské unie vykládat dohodu v jednotlivých případech;

VĚDOMY SI zajištění jednotnosti v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a to jak současných, tak budoucích,

SE DOHODLY TAKTO:



ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Účel

1.    Účelem této dohody je umožnit účast Švýcarska na vnitřním trhu s elektřinou v Unii zajištěním jednotného uplatňování pravidel vnitřního trhu s elektřinou, v případě potřeby upravených, za podmínek stanovených v této dohodě.

2.    V tomto ohledu je cílem této dohody:

a)    zaručit všem účastníkům trhu rovný přístup na unijní a švýcarský trh s elektřinou, včetně přístupu ke společným systémům obchodování, platformám a koordinačním orgánům;

b)    podporovat přeshraniční obchod s elektřinou ke vzájemnému prospěchu Unie a Švýcarska, mimo jiné lepším přidělováním a řízením kapacity přenosové soustavy, zejména pokud jde o propojovací vedení;

c)    zajistit stabilitu regionální elektrické sítě a připojení švýcarské elektrizační soustavy k propojené soustavě Unie;

d)    zajistit vysoký stupeň bezpečnosti dodávek;



e)    zaručit integritu a transparentnost velkoobchodního trhu s elektřinou;

f)    zvýšit a podpořit podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a zaručit vysokou úroveň ochrany životního prostředí v odvětví elektřiny s cílem usnadnit přechod na energetický systém s nulovými čistými emisemi skleníkových plynů v Evropě do roku 2050;

g)    posílit spolupráci mezi smluvními stranami, jejich příslušnými regulačními orgány a provozovateli v odvětví elektřiny.

ČLÁNEK 2

Oblast působnosti

1.    Tato dohoda se vztahuje na odvětví elektřiny, pokud jde o její výrobu, přenos, distribuci, dodávky a obchodování s ní.

2.    Tato dohoda se vztahuje rovněž na záležitosti přímo související s odvětvím elektřiny, jak je stanoveno v této dohodě.

ČLÁNEK 3

Zákaz diskriminace

Smluvní strany se zavazují, že při uplatňování této dohody nepřijmou diskriminační opatření.



ČÁST II

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE ÚČASTI NA VNITŘNÍM TRHU S ELEKTŘINOU

ČLÁNEK 4

Pravidla upravující odvětví elektřiny

Švýcarsko uplatňuje právní akty v odvětví elektřiny stanovené v příloze I.

ČLÁNEK 5

Švýcarský provozovatel přenosové soustavy

1.    Aniž jsou dotčena ustanovení o oddělení provozovatelů přenosových soustav v právních aktech stanovených v příloze I, nesmí být žádné ustanovení této dohody vykládáno tak, že brání švýcarským veřejným subjektům, jako jsou kantony a obce, v držení přímé nebo nepřímé většiny v provozovateli švýcarské přenosové soustavy.

2.    Žádné ustanovení této dohody nebrání společnostem působícím v odvětví elektřiny v držení přímé nebo nepřímé většiny ve švýcarském provozovateli přenosové soustavy v mezích ustanovení o oddělení provozovatelů přenosových soustav v právních aktech stanovených v příloze I.



ČLÁNEK 6

Švýcarští provozovatelé distribučních soustav

Aniž jsou dotčena ustanovení o oddělení provozovatelů distribučních soustav v právních aktech uvedených v příloze I, nesmí být žádné ustanovení této dohody vykládáno tak, že brání švýcarským veřejným subjektům, jako jsou kantony nebo obce:

a)    v plném vlastnictví nebo držení přímé nebo nepřímé většiny ve švýcarských provozovatelích distribučních soustav;

b)    v organizaci svých provozovatelů sítí a subjektů pro výrobu nebo dodávky podle veřejného práva.

ČLÁNEK 7

Švýcarská univerzální služba

1.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že brání Švýcarsku v přijetí opatření na ochranu spotřebitele, která stanoví právo domácností a podniků pod určitou prahovou hodnotou spotřeby využívat univerzální služby, včetně služeb poskytovatele poslední instance v souladu s ustanoveními právních aktů stanovených v příloze I.

2.    Tato dohoda nesmí být vykládána tak, že brání cenové regulaci univerzální služby v souladu s ustanoveními právních aktů stanovených v příloze I.



ČLÁNEK 8

Přechodný režim pro stávající dlouhodobé rezervace kapacity
v propojovacích vedeních na švýcarských hranicích

1.    Za účelem zajištění souladu se zásadou nediskriminačního přístupu k elektrizační soustavě se se vstupem této dohody v platnost zruší stávající dlouhodobé rezervace kapacity elektřiny v propojovacích vedeních mezi Švýcarskem a Francií, které jsou stanoveny ve smlouvách uzavřených před 1. lednem 2002 a které jsou uvedeny v oddíle B přílohy II. Finanční náhrada se poskytuje držitelům těchto smluv na přechodné období končící sedm let po vstupu této dohody v platnost, avšak nejdéle do dne ukončení příslušné stávající smlouvy uvedené v oddíle B přílohy II, pokud tato smlouva skončí dříve. Změny smluv uvedených v oddíle B přílohy II nemají vliv na zrušení dlouhodobých rezervací kapacity nebo na přechodné období.

2.    Oddíl A přílohy II stanoví zásady finanční náhrady a úkoly vnitrostátních regulačních orgánů související s náhradou a jejím financováním.

3.    Bez ohledu na odstavec 1 se rezervace kapacity týkající se přeshraničních vodních elektráren s menším objemem rezervace kapacity nepřesahujícím 65 MW, jak je uvedeno v oddíle C přílohy II, zachovávají během přechodného období končícího 15 let po vstupu této dohody v platnost, avšak ne déle než ke dni ukončení příslušné stávající koncese, pokud koncese skončí dříve, a poté se zruší.



ČLÁNEK 9

Bezpečnost dodávek a rezervy

1.    Smluvní strany přikládají ve své spolupráci podle této dohody velký význam bezpečnosti dodávek elektřiny. Aby bylo zajištěno fungování trhů s elektřinou a tok elektřiny tam, kde je to nejvíce zapotřebí, zůstanou přeshraniční propojovací vedení otevřená, a to i v době elektroenergetické krize, v souladu s touto dohodou. Je třeba se vyvarovat opatření ohrožujících bezpečnost dodávek elektřiny, zejména v případě elektroenergetických krizí, zejména zásahů, jako jsou nepatřičná omezení přeshraničních toků elektřiny.

2.    Švýcarsko může přijmout nezbytná, přiměřená a nenarušující opatření k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny, zejména vytvořením a zavedením rezerv elektřiny v rozsahu, v jakém jsou slučitelná s touto dohodou.

3.    Při posuzování své vnitrostátní přiměřenosti zdrojů může Švýcarsko učinit předpoklady s přihlédnutím ke zvláštnostem vnitrostátní poptávky po elektřině a její nabídky, včetně takových zvláštností vyplývajících ze skutečnosti, že Švýcarsko není členským státem Unie, nebo z prvků, které mohou být obzvláště důležité pro bezpečnost dodávek ve Švýcarsku, jako je snížená dostupnost jaderné energie a plynu pro výrobu elektřiny v sousedních zemích, jsou-li tyto obavy posouzeny přiměřeným a rozumným způsobem.

4.    Za účelem zajištění účinnosti pravidel státní podpory pro přiměřenost výrobních kapacit podle této dohody a zohlednění nových možností výměny elektřiny na základě závazných pravidel po vstupu této dohody v platnost nesmí státní podpora na přiměřené rezervy poskytnutá před vstupem této dohody v platnost, která není slučitelná s touto dohodou, trvat déle než šest let po vstupu této dohody v platnost.



ČLÁNEK 10

Účast Švýcarska v institucích a jiných subjektech

1.    Švýcarsko a příslušní švýcarští aktéři se účastní činnosti institucí, výborů, regionů, režimů, platforem, iniciativ a dalších podobných subjektů relevantních podle této dohody.

2.    Konkrétně:

a)    švýcarský vnitrostátní regulační orgán se účastní činnosti Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“);

b)    švýcarský provozovatel přenosové soustavy se účastní činnosti Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“);

c)    švýcarští provozovatelé distribučních soustav se účastní činnosti Evropského subjektu pro provozovatele distribučních soustav (dále jen „subjekt EU DSO“).

3.    Podrobnosti týkající se účasti Švýcarska jsou stanoveny v přílohách.



ČLÁNEK 11

Využívání zdrojů energie a vlastnictví výrobních zařízení

1.    Švýcarsko si zachová právo stanovit podmínky pro využívání svých energetických zdrojů, včetně využívání vodní energie, v mezích příslušných použitelných právních předpisů podle této dohody, jakož i svou volbu mezi různými energetickými zdroji a základní skladbu svého zásobování energií.

2.    Žádné ustanovení této dohody nebrání veřejným subjektům, aby vlastnily výrobní zařízení, včetně vodních elektráren, v mezích příslušných platných právních předpisů o elektřině.

ČÁST III

STÁTNÍ PODPORA

ČLÁNEK 12

Cíle ustanovení o státní podpoře

1.    Cílem této části je zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže mezi podniky Unie a švýcarskými podniky v oblastech vnitřního trhu, jež spadají do oblasti působnosti této dohody, a zajistit řádné fungování vnitřního trhu stanovením hmotněprávních a procesních pravidel státní podpory.



2.    Tato část a její přílohy nemění oblast působnosti ani cíle této dohody.

ČLÁNEK 13

Státní podpora

1.    Nestanoví-li tato dohoda jinak, podpory poskytované v jakékoli formě Švýcarskem nebo některým členským státem Unie nebo ze státních prostředků, které narušují nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo výrobu určitých produktů, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi smluvními stranami v oblasti působnosti této dohody, neslučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu.

2.    Níže uvedené je slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu:

a)    podpory sociální povahy poskytované individuálním spotřebitelům za podmínky, že se poskytují bez diskriminace na základě původu výrobků;

b)    podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi;

c)    opatření stanovená v oddíle A přílohy III.

3.    Za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu mohou být považovány:

a)    podpory, které mají napomáhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností;



b)    podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu nebo společného zájmu smluvních stran anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství některého členského státu Unie nebo Švýcarska;

c)    podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se zájmem smluvních stran;

d)    podpory určené na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v míře odporující zájmu smluvních stran;

e)    kategorie podpor stanovené v oddíle B přílohy III.

4.    Podpory poskytnuté v souladu s oddílem C přílohy III se považují za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu a jsou vyňaty z oznamovací povinnosti podle článku 14.

5.    Podpory udílené podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu nebo podnikům, které mají povahu fiskálního monopolu, podléhají pravidlům obsaženým v této dohodě, pokud uplatnění těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem smluvních stran.

6.    Tato část se nevztahuje na podpory, u nichž částka poskytnutá jednomu podniku na činnosti spadající do oblasti působnosti této dohody představuje podporu de minimis stanovenou v oddíle D přílohy III.



7.    Smíšený výbor zřízený článkem 25 této dohody (dále jen „smíšený výbor“) může rozhodnout o aktualizaci oddílů A a B přílohy III upřesněním opatření, která jsou slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu, nebo kategorií podpor, které mohou být považovány za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu.

ČLÁNEK 14

Dohled

1.    Pro účely článku 12 dohlíží Unie, v souladu s rozdělením pravomocí mezi Unii a její členské státy, a Švýcarsko, v souladu se svým ústavním rozdělením pravomocí, na uplatňování pravidel státní podpory na svém území v souladu s touto částí.

2.    Pro účely provádění této části udržuje Unie systém dohledu nad státními podporami v souladu s články 93, 106, 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) doplněnými právními akty Unie v oblasti státní podpory a právními akty Unie týkajícími se státní podpory v odvětví elektřiny uvedenými v příloze IV oddíle A bodě 1.

3.    Pro účely provádění této části Švýcarsko do pěti let po vstupu této dohody v platnost zavede a udržuje systém dohledu nad státními podporami, který zajišťuje neustálý dohled a vymáhání na úrovni rovnocenné úrovni uplatňované v Unii, jak je stanoveno v odstavci 2, včetně:

a)    nezávislého orgánu dohledu a



b)    postupů k zajištění přezkumu slučitelnosti podpory s řádným fungováním vnitřního trhu ze strany orgánu dohledu, včetně:

i)    předběžného oznámení o plánované podpoře orgánu dohledu;

ii)    posouzení oznámené podpory provedeného orgánem dohledu a jeho pravomoci přezkoumávat neoznámenou podporu;

iii)    napadení podpory, kterou orgán dohledu považuje za neslučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu, u příslušného soudního orgánu s odkladným účinkem od okamžiku, kdy je akt napadnutelný, a

iv)    navrácení poskytnuté podpory, která byla shledána neslučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu, včetně úroků.

4.    V souladu s pravomocemi vyplývajícími z ústavního pořádku Švýcarska se odst. 3 písm. b) body iii) a iv) nevztahují na akty švýcarského Spolkového shromáždění nebo švýcarské Spolkové rady.

5.    Nemůže-li švýcarský orgán dohledu z důvodu omezení své pravomoci podle švýcarského ústavního pořádku napadnout u soudního orgánu podporu švýcarského Spolkového shromáždění nebo švýcarské Spolkové rady, napadne použití této podpory jinými orgány ve všech konkrétních případech. Pokud soudní orgán konstatuje, že uvedená podpora není slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu, vezmou příslušné švýcarské soudní a správní orgány toto zjištění v úvahu při posuzování, zda v jimi projednávané věci tuto podporu použít.



ČLÁNEK 15

Existující podpora

1.    Ustanovení čl. 14 odst. 3 písm. b) se nepoužije na existující podporu, včetně režimů podpory a jednotlivé podpory.

2.    Pro účely této dohody zahrnuje existující podpora podporu poskytnutou před vstupem této dohody v platnost a do pěti let po jejím vstupu v platnost.

3.    Do dvanácti měsíců ode dne zavedení systému dohledu podle čl. 14 odst. 3 získá orgán dohledu přehled o existujících režimech podpory spadajících do oblasti působnosti této dohody, které jsou stále v platnosti, a provede prima facie posouzení těchto režimů podle kritérií stanovených v článku 13.

4.    Všechny existující režimy podpory ve Švýcarsku podléhají průběžnému přezkumu ze strany orgánu dohledu, pokud jde o jejich slučitelnost s řádným fungováním vnitřního trhu podle odstavců 5, 6 a 7.

5.    Pokud se orgán dohledu domnívá, že existující režim podpory není nebo již není slučitelný s řádným fungováním vnitřního trhu, informuje příslušné orgány o povinnosti dodržovat tuto část. Je-li takový režim podpory změněn nebo ukončen, informují o tom příslušné orgány orgán dohledu.

6.    Pokud se orgán dohledu domnívá, že opatření přijatá příslušnými orgány jsou vhodná k zajištění slučitelnosti režimu podpory s řádným fungováním vnitřního trhu, uvedená opatření zveřejní.



7.    Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku, pokud se orgán dohledu domnívá, že režim podpory zůstává neslučitelný s řádným fungováním vnitřního trhu, zveřejní své posouzení a napadne použití uvedeného režimu podpory ve všech konkrétních případech v souladu s čl. 14 odst. 3 písm. b) bodem iii) a čl. 14 odst. 5.

8.    Pokud je pro účely této části existující režim podpory změněn tak, že to má dopad na slučitelnost podpory s řádným fungováním vnitřního trhu, považuje se podpora za novou podporu, a proto se na ni vztahuje čl. 14 odst. 3 písm. b).

ČLÁNEK 16

Transparentnost

1.    Pokud jde o podporu poskytovanou na jejich území, zajistí smluvní strany transparentnost. V případě Unie je transparentnost založena na hmotněprávních a procesních pravidlech, která se v Unii uplatňují na státní podporu spadající do oblasti působnosti této dohody. V případě Švýcarska je transparentnost založena na hmotněprávních a procesních pravidlech, jež jsou rovnocenná pravidlům, která se v Unii uplatňují na státní podporu spadající do oblasti působnosti této dohody.

2.    Není-li v této části stanoveno jinak, zajistí každá smluvní strana ohledně svého území zveřejnění:

a)    poskytnuté podpory;

b)    stanovisek nebo rozhodnutí svých orgánů dohledu;



c)    rozhodnutí příslušných soudních orgánů o slučitelnosti podpory s řádným fungováním vnitřního trhu a

d)    pokynů a sdělení používaných jejími orgány dohledu.

ČLÁNEK 17

Podmínky spolupráce

1.    Smluvní strany spolupracují a vyměňují si informace o státní podpoře v souladu se svými právními předpisy a dostupnými zdroji.

2.    Pro účely jednotného provádění, uplatňování a výkladu hmotněprávních pravidel státní podpory a jejich harmonického rozvoje:

a)    smluvní strany spolupracují a vzájemně konzultují příslušné pokyny a sdělení uvedené v oddíle B přílohy IV a

b)    orgány dohledu smluvních stran uzavřou ujednání o pravidelné výměně informací, včetně informací o důsledcích pro použití pravidel pro existující podporu.



ČLÁNEK 18

Konzultace

1.    Smluvní strany vzájemně na žádost jedné z nich v rámci smíšeného výboru konzultují otázky týkající se provádění této části.

2.    V případě vývoje týkajícího se důležitých zájmů smluvní strany, který by mohl ovlivnit fungování této části, se smíšený výbor na žádost smluvní strany sejde na přiměřeně vysoké úrovni do 30 dnů od této žádosti, aby záležitost projednal.

ČLÁNEK 19

Začlenění právních aktů týkajících se státní podpory

1.    Bez ohledu na článek 27, pro účely čl. 13 odst. 4 a 6 a čl. 14 odst. 2 a 3 a s cílem zaručit právní jistotu a jednotnost práva v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko na základě této dohody účastní, Švýcarsko a Unie zajistí, aby právní akty Unie přijaté v oblastech, na něž se vztahují oddíly C a D přílohy III a oddíl A přílohy IV, byly do uvedených příloh začleněny co nejdříve po svém přijetí.

2.    Přijme-li Unie právní akt v oblasti, na niž se vztahují oddíly C a D přílohy III nebo oddíl A přílohy IV, co nejdříve o tom informuje Švýcarsko prostřednictvím smíšeného výboru. Smíšený výbor k danému tématu uspořádá výměnu názorů na žádost kterékoli smluvní strany.



3.    Smíšený výbor jedná v souladu s odstavcem 1 tím, že co nejdříve přijme rozhodnutí o změně oddílů C a D přílohy III a oddílu A přílohy IV, včetně nezbytných úprav.

4.    S výhradou článku 28 vstupují rozhodnutí smíšeného výboru podle odstavce 3 tohoto článku v platnost okamžitě, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

ČÁST IV

OBLASTI SOUVISEJÍCÍ S TRHEM S ELEKTŘINOU

ČLÁNEK 20

Životní prostředí

1.    Smluvní strany zajistí vysokou úroveň ochrany životního prostředí v odvětví elektřiny.

2.    Švýcarsko zajistí vysokou úroveň ochrany životního prostředí v souladu s čl. 27 odst. 3 a přílohou V.



ČLÁNEK 21

Energie z obnovitelných zdrojů

1.    Smluvní strany spolupracují v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zejména pokud jde o jejich zavádění a podporu.

2.    Smluvní strany se zavazují zvýšit podíl energie z obnovitelných zdrojů ve svých energetických systémech. Švýcarsko uplatňuje právní akty týkající se obnovitelných zdrojů energie uvedené v příloze VI, a zejména stanoví vhodný orientační cíl v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

3.    Smluvní strany usilují o urychlení svých plánovacích a povolovacích postupů.

ČLÁNEK 22

Spolupráce v oblasti infrastruktury

1.    Smluvní strany spolupracují s cílem usnadnit včasný rozvoj a interoperabilitu elektrizační infrastruktury propojující jejich území.

2.    Každá smluvní strana zajistí, aby byly vypracovány, zveřejněny a pravidelně aktualizovány plány rozvoje sítě pro elektroenergetickou přenosovou soustavu.



3.    Pro účely případné kvalifikace švýcarských projektů infrastruktury jakožto projektů ve společném zájmu podle čl. 2 bodu 1 a čl. 4 odst. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 1 se v případě Švýcarska předpokládá vysoká úroveň konvergence politického rámce. Švýcarsko zajistí podobný harmonogram pro urychlené provádění a další opatření na podporu politiky, jak je stanoveno v uvedeném nařízení.

ČÁST V

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 23

Cíle institucionálních ustanovení

1.    Cílem této části je zaručit smluvním stranám a hospodářským subjektům a jednotlivcům větší právní jistotu, rovné zacházení a rovné podmínky v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, které spadají do oblasti působnosti této dohody.



2.    Za tímto účelem poskytuje tato část institucionální řešení, která usnadní trvalé a vyvážené posilování hospodářských vztahů mezi smluvními stranami. S ohledem na zásady mezinárodního práva stanoví tato část zejména institucionální řešení této dohody, jež jsou společná pro dvoustranné dohody, které byly nebo mají být uzavřeny v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, aniž by se měnila oblast působnosti nebo cíle této dohody, zejména:

a)    postup pro sladění dohody s právními akty Unie, jež jsou pro tuto dohodu relevantní;

b)    jednotný výklad a uplatňování této dohody a právních aktů Unie, na něž se v této dohodě odkazuje;

c)    dohled nad uplatňováním této dohody a uplatňování této dohody a

d)    řešení sporů v rámci této dohody.

ČLÁNEK 24

Dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní

1.    Stávající a budoucí dvoustranné dohody mezi Unií a Švýcarskem v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, se považují za soudržný celek, který zajišťuje rovnováhu mezi právy a povinnostmi mezi Unií a Švýcarskem.



2.    Tato dohoda představuje dvoustrannou dohodu v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní.

ČLÁNEK 25

Smíšený výbor

1.    Zřizuje se smíšený výbor. Smíšený výbor se skládá ze zástupců smluvních stran.

2.    Smíšenému výboru spolupředsedají zástupce Unie a zástupce Švýcarska.

3.    Smíšený výbor:

a)    zajišťuje řádné fungování a účinnou správu a uplatňování této dohody;

b)    poskytuje fórum pro vzájemné konzultace a průběžnou výměnu informací mezi smluvními stranami, zejména s cílem nalézt řešení jakýchkoli obtíží s výkladem nebo uplatňováním této dohody nebo právního aktu Unie, na který se odkazuje v této dohodě v souladu s článkem 32;

c)    vydává doporučení smluvním stranám v záležitostech týkajících se této dohody;

d)    přijímá rozhodnutí, je-li tak výslovně stanoveno v této dohodě, a



e)    vykonává jakoukoli jinou pravomoc, kterou mu uděluje tato dohoda.

4.    V případě změny článků 1 až 6, 10 až 15, 17 nebo 18 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „protokol (č. 7)“), smíšený výbor odpovídajícím způsobem změní dodatek přílohy I.

5.    Smíšený výbor jedná na základě jednomyslnosti.

Rozhodnutí jsou pro smluvní strany závazná a smluvní strany přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich provedení.

6.    Smíšený výbor zasedá nejméně jednou ročně, střídavě v Bruselu a Bernu, pokud spolupředsedové nerozhodnou jinak. Sejde se rovněž na žádost kterékoli ze smluvních stran. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že zasedání smíšeného výboru se uskuteční prostřednictvím videokonference nebo telekonference.

7.    Smíšený výbor přijme svůj jednací řád a podle potřeby jej aktualizuje.

8.    Smíšený výbor může rozhodnout o vytvoření jakékoli pracovní skupiny nebo skupiny odborníků, která mu může být nápomocna při plnění jeho povinností.



KAPITOLA 2

SLADĚNÍ TÉTO DOHODY S PRÁVNÍMI AKTY UNIE

ČLÁNEK 26

Účast na vypracovávání právních aktů Unie („tvorba rozhodnutí“)

1.    Při vypracovávání návrhu právního aktu Unie v souladu se Smlouvou o fungování EU v oblasti, na niž se vztahuje tato dohoda, o tom Evropská komise (dále jen „Komise“) informuje Švýcarsko a neformální cestou konzultuje odborníky Švýcarska stejně, jako žádá o stanoviska odborníků z členských států Unie pro vypracování svých návrhů.

Na žádost kterékoli smluvní strany se uskuteční předběžná výměna názorů ve smíšeném výboru.

Smluvní strany se na žádost kterékoli z nich znovu vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru v důležitých okamžicích fáze předcházející přijetí právního aktu Unií, a to v průběžném informačním a konzultačním procesu.

2.    Při přípravě aktů v přenesené pravomoci týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje tato dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.



3.    Při přípravě prováděcích aktů týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje tato dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Evropská komise zajistí, aby se do přípravy návrhů, které předloží výborům, jež jsou Komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.

4.    Je-li to nutné k zajištění řádného fungování této dohody, odborníci Švýcarska se podílejí na práci výborů, na něž se nevztahují odstavce 2 a 3. Seznam těchto výborů a případně dalších výborů s podobnými charakteristikami vypracuje a aktualizuje smíšený výbor.

5.    Tento článek se nepoužije na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky uvedené v čl. 27 odst. 8.

ČLÁNEK 27

Začlenění právních aktů Unie

1.    Aby byla zaručena právní jistota a jednotnost práva v oblasti související s vnitřním trhem, jíž se Švýcarsko účastní na základě této dohody, Švýcarsko a Unie zajistí, aby právní akty Unie přijaté v oblasti, na niž se vztahuje tato dohoda, byly do této dohody začleněny co nejdříve po přijetí.

2.    Právní akty Unie začleněné do příloh I a VI v souladu s odstavcem 5 jsou po začlenění do této dohody součástí právního řádu Švýcarska, případně s výhradou úprav, o nichž rozhodne smíšený výbor.



3.    V oblasti působnosti odvětví elektřiny Švýcarsko přijme nebo zachová ustanovení stanovující požadavky, které zajistí alespoň stejnou úroveň ochrany životního prostředí, jaká je stanovena v právních aktech Unie začleněných do přílohy V v souladu s odstavcem 5. Ustanovení švýcarských právních předpisů přijatých nebo zachovávaných v souladu s tímto odstavcem se nelze dovolávat k omezení volného přístupu zboží a služeb z Unie, které splňují požadavky stanovené v právních aktech Unie uvedených v příloze V, na švýcarský trh.

4.    Přijme-li Unie právní akt v oblasti, na niž se vztahuje tato dohoda, co nejdříve o tom informuje Švýcarsko prostřednictvím smíšeného výboru. Smíšený výbor k danému tématu uspořádá výměnu názorů na žádost kterékoli smluvní strany.

5.    Smíšený výbor jedná v souladu s odstavcem 1 tím, že co nejdříve přijme rozhodnutí o změně příloh I, V a VI této dohody, včetně nezbytných úprav.

6.    Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, může smíšený výbor, v zájmu zajištění soudržnosti této dohody s přílohami I, V a VI ve znění podle odstavce 5, navrhnout ke schválení smluvními stranami v souladu s jejich vnitřními postupy revizi této dohody.

7.    Odkazy v této dohodě na právní akty Unie, které již nejsou v platnosti, se považují za odkazy na právní akt Unie o zrušení začleněný do příloh I, V a VI ode dne vstupu v platnost rozhodnutí smíšeného výboru o odpovídající změně příloh I, V a VI, není-li v uvedeném rozhodnutí stanoveno jinak.



8.    Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti následující výjimky:

   ustanovení čl. 9 odst. 3.

9.    S výhradou článku 28 vstupují rozhodnutí smíšeného výboru podle odstavce 5 v platnost okamžitě, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

10.    Aby usnadnily proces přijímání rozhodnutí, spolupracují smluvní strany v dobré víře během celého průběhu postupu stanoveného v tomto článku.

ČLÁNEK 28

Plnění ústavních povinností Švýcarskem

1.    Během výměny názorů uvedené v čl. 27 odst. 4 informuje Švýcarsko Unii o tom, zda rozhodnutí uvedené v čl. 27 odst. 5 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti.

2.    Pokud rozhodnutí uvedené v čl. 27 odst. 5 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti, má na to Švýcarsko maximálně dva roky ode dne sdělení této informace podle odstavce 1, s výjimkou případů konání referenda, kdy se toto období prodlouží o jeden rok.



3.    Dokud Švýcarsko nesdělí, že splnilo své ústavní povinnosti, provádějí smluvní strany rozhodnutí uvedené v čl. 27 odst. 5 prozatímně, pokud Švýcarsko Unii neinformuje, že prozatímní provádění rozhodnutí není možné, a neuvede pro to důvody.

Prozatímní provádění nesmí v žádném případě nastat přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

4.    Jakmile Švýcarsko splní své ústavní povinnosti uvedené v odstavci 1, neprodleně to oznámí Unii prostřednictvím smíšeného výboru.

5.    Rozhodnutí vstupuje v platnost dnem doručení oznámení podle odstavce 4, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.



KAPITOLA 3

VÝKLAD A UPLATŇOVÁNÍ DOHODY

ČLÁNEK 29

Zásada jednotného výkladu

1.    Za účelem dosažení cílů stanovených v článcích 1, 12 a 23 a v souladu se zásadami mezinárodního práva veřejného se dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a právní akty Unie, na něž se v těchto dohodách odkazuje, vykládají a uplatňují jednotně v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

2.    Právní akty Unie, na něž se v této dohodě odkazuje, a ustanovení této dohody, pokud jejich uplatňování zahrnuje pojmy práva Unie, se před podpisem této dohody i po podpisu vykládají a uplatňují v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.



ČLÁNEK 30

Zásada účinného a harmonického uplatňování

1.    Komise a příslušné švýcarské orgány spolupracují a vzájemně si pomáhají při zajišťování dohledu nad uplatňováním této dohody. Mohou si vyměňovat informace o činnostech dohledu nad uplatňováním této dohody. Mohou si vyměňovat názory a projednávat otázky společného zájmu.

2.    Každá smluvní strana přijme vhodná opatření k zajištění účinného a harmonického uplatňování této dohody na svém území.

3.    Kontrolu nad uplatňováním této dohody provádějí smluvní strany společně v rámci smíšeného výboru. Pokud se Komise nebo příslušné švýcarské orgány dozvědí o případu nesprávného uplatňování dohody, může být záležitost postoupena smíšenému výboru s cílem nalézt přijatelné řešení.

4.    Jak Komise, tak příslušné švýcarské orgány dohlížejí na uplatňování této dohody druhou smluvní stranou. Použije se postup stanovený v článku 32 této dohody.

Jsou-li k zajištění účinného a harmonického uplatňování této dohody nezbytné určité kontrolní pravomoci orgánů Unie ve vztahu k jedné smluvní straně, jako jsou vyšetřovací a rozhodovací pravomoci, musí být v této dohodě konkrétně stanoveny.



ČLÁNEK 31

Zásada výlučnosti

Smluvní strany se zavazují, že v případě sporů ohledně výkladu nebo uplatňování této dohody a právních aktů Unie, na něž se odkazuje v této dohodě, nebo případně ohledně souladu rozhodnutí, jež Komise přijme na základě této dohody, s touto dohodou nebudou usilovat o jiné způsoby řešení, než které jsou stanoveny v této části.

ČLÁNEK 32

Postup v případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním

1.    V případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním této dohody nebo právního aktu Unie, na který se v dohodě odkazuje, se smluvní strany vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení. Za tímto účelem se smíšenému výboru poskytnou všechny užitečné informace, aby mohl situaci podrobně posoudit. Smíšený výbor posoudí všechny možnosti, které umožní zachovat řádné fungování této dohody.

2.    Pokud smíšený výbor není schopen nalézt řešení obtíží uvedených v odstavci 1 do tří měsíců ode dne, kdy mu byly obtíže předloženy, může kterákoli smluvní strana požádat rozhodčí soud, aby spor vyřešil v souladu s pravidly stanovenými v protokolu.



3.    Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení uvedeného v čl. 29 odst. 2 a pokud je výklad takového ustanovení relevantní pro vyřešení sporu a nezbytný k tomu, aby o sporu mohl rozhodnout, předloží rozhodčí soud tuto otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení spadajícího do oblasti působnosti výjimky z povinnosti dynamické harmonizace uvedené v čl. 27 odst. 8 a pokud spor nezahrnuje výklad nebo použití pojmů práva Unie, vyřeší rozhodčí soud spor bez předložení této otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.

4.    Pokud rozhodčí soud pokládá otázku Soudnímu dvoru Evropské unie podle odstavce 3:

a)    rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je pro rozhodčí soud závazné a

b)    Švýcarsko požívá stejných práv jako členské státy a orgány Unie a obdobně podléhá stejným řízením před Soudním dvorem Evropské unie.

5.    Každá smluvní strana přijme veškerá nezbytná opatření, aby v dobré víře provedla rozhodnutí rozhodčího soudu. Smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že tuto dohodu nedodržela, informuje druhou smluvní stranu prostřednictvím smíšeného výboru o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu.



ČLÁNEK 33

Kompenzační opatření

1.    Pokud smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že tuto dohodu nedodržela, neinformuje druhou smluvní stranu v přiměřené lhůtě stanovené v souladu s čl. IV.2 odst. 6 protokolu o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, nebo pokud se druhá smluvní strana domnívá, že oznámená opatření nejsou v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu, může tato druhá smluvní strana přijmout přiměřená kompenzační opatření v rámci této dohody nebo jakékoli jiné dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní (dále jen „kompenzační opatření“), s cílem odstranit možnou nerovnováhu. Oznámí smluvní straně, u níž rozhodčí soud shledal, že tuto dohodu nedodržela, kompenzační opatření, která budou upřesněna v oznámení. Tato kompenzační opatření nabývají účinku tři měsíce ode dne tohoto oznámení.

2.    Pokud smíšený výbor do jednoho měsíce ode dne oznámení zamýšlených kompenzačních opatření nepřijme rozhodnutí o pozastavení, změně nebo zrušení těchto kompenzačních opatření, může kterákoli smluvní strana předložit otázku přiměřenosti těchto kompenzačních opatření k rozhodčímu řízení v souladu s protokolem.

3.    Rozhodčí soud rozhodne ve lhůtách stanovených v čl. III.8 odst. 4 protokolu.

4.    Kompenzační opatření nemají zpětný účinek. Zejména musí být zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli již před nabytím účinnosti kompenzačních opatření.



ČLÁNEK 34

Spolupráce mezi jurisdikcemi

1.    V zájmu podpory jednotného výkladu se švýcarský Spolkový soud a Soudní dvůr Evropské unie dohodnou na dialogu a jeho podmínkách.

2.    Švýcarsko má právo předložit Soudnímu dvoru Evropské unie spisy účastníků řízení nebo písemná vyjádření, pokud soud členského státu Unie předloží Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku týkající se výkladu této dohody nebo ustanovení právního aktu Unie, které jsou v ní uvedeny.

ČLÁNEK 35

Odkazy na území

Kdykoli právní akty Unie začleněné do této dohody odkazují na území „Evropské unie“, „Unie“, „společného trhu“ nebo „vnitřního trhu“, považují se tyto odkazy pro účely této dohody za odkazy na území uvedená v článku 43.



ČLÁNEK 36

Odkazy na státní příslušníky členských států Unie

Kdykoli právní akty Unie začleněné do této dohody odkazují na státní příslušníky členských států Unie, považují se tyto odkazy pro účely této dohody za odkazy na státní příslušníky členských států Unie a Švýcarska.

ČLÁNEK 37

Vstup v platnost a provedení právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do této dohody o jejich vstupu v platnost nebo provedení se pro účely této dohody nepoužijí.

Lhůty a data pro Švýcarsko pro uvedení v platnost a provedení rozhodnutí, kterými se do této dohody začleňují právní akty Unie, vyplývají z čl. 27 odst. 9 a čl. 28 odst. 5, jakož i z ustanovení o přechodných opatřeních.

ČLÁNEK 38

Adresáti právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do této dohody o tom, že jsou určeny členským státům Unie, se pro účely této dohody nepoužijí.



ČÁST VI

JINÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 39

Obecné úpravy

Tato část stanoví obecné úpravy použitelné na právní akty Unie uvedené v přílohách I a VI, není-li v příslušné příloze stanoveno jinak.

ČLÁNEK 40

Výměna informací

1.    Pokud má členský stát Unie nebo jeho příslušný orgán předložit informace Komisi, Švýcarsko nebo jeho příslušný orgán předloží tyto informace Komisi prostřednictvím smíšeného výboru.

2.    Pokud má členský stát Unie nebo jeho příslušný orgán předložit informace jednomu nebo více dalším členským státům Unie, předloží tyto informace rovněž přímo Švýcarsku, přičemž informuje Komisi. Pokud má Švýcarsko nebo jeho příslušný orgán předložit informace jednomu nebo více členským státům Unie nebo jejich příslušným orgánům, učiní tak přímo a prostřednictvím smíšeného výboru o tom uvědomí Komisi.



3.    Smíšený výbor se může dohodnout na vhodných řešeních zajišťujících přímou výměnu informací v oblastech, kde je požadován rychlý přenos informací.

4.    Odstavci 1 a 2 nejsou dotčena odvětvová pravidla a opatření vztahující se na výměnu informací prostřednictvím informačních systémů.

5.    Není-li v odstavci 1 stanoveno jinak, pokud je během vypracovávání rozhodnutí nebo zprávy, stanoviska, doporučení nebo jiného podobného dokumentu nezbytná výměna informací mezi agenturou ACER nebo jinými orgány Unie a švýcarským orgánem, probíhá tato výměna přímo mezi příslušnými subjekty, pokud smíšený výbor nerozhodne, že by taková výměna měla probíhat jeho prostřednictvím.

6.    Pokud si Komise nebo ACER za účelem výkonu pravomocí, které jim byly svěřeny, potřebují vyměňovat informace s podniky ve Švýcarsku, mohou si je vyměňovat přímo s těmito podniky, pokud smíšený výbor nestanoví pro tyto případy jiný postup.

7.    Pokud jsou při vypracovávání rozhodnutí Unie konzultovány členské státy Unie, jejich orgány nebo podniky, jsou stejným způsobem konzultovány Švýcarsko, jeho orgány a jeho podniky.



ČLÁNEK 41

Nezávazné dokumenty

1.    Pokud Komise, ACER nebo jiné orgány Unie vydávají zprávy, stanoviska, prohlášení, doporučení nebo jiné podobné dokumenty členským státům Unie nebo jejich orgánům, mohou tak učinit i ve vztahu ke Švýcarsku nebo jeho orgánům. Pokud jsou při vypracovávání těchto dokumentů konzultovány členské státy Unie, jejich orgány nebo podniky, jsou stejným způsobem konzultovány Švýcarsko, jeho orgány a jeho podniky.

2.    Nejsou-li tyto dokumenty zveřejněny, předkládá Komise tyto dokumenty prostřednictvím smíšeného výboru. Smíšený výbor se může dohodnout na stanovení přímé výměny. ACER a další orgány poskytují dokumenty přímo.

ČLÁNEK 42

Zveřejňování informací

1.    Pokud má členský stát Unie zveřejnit určité informace, zveřejní podle této dohody příslušné informace odpovídajícím způsobem i Švýcarsko.

2.    Mají-li být v souladu s aktem uvedeným v přílohách zveřejněny informace v Úředním věstníku Evropské unie, zveřejní v něm orgán Unie rovněž odpovídající informace o Švýcarsku.



ČÁST VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 43

Územní oblast působnosti

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování EU za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Švýcarska.

ČLÁNEK 44

Vývojová doložka pro rozšířenou spolupráci

Smluvní strany prohlašují, že jsou ochotny zvážit prohloubení spolupráce v odvětví energetiky nad rámec elektřiny, zejména v oblasti vodíku nebo plynů z obnovitelných zdrojů.

ČLÁNEK 45

Utajované informace a citlivé neutajované informace

1.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze smluvních stran zpřístupnila utajované informace.



2.    Na nakládání s utajovanými informacemi nebo materiály poskytovanými smluvními stranami nebo vyměňovanými mezi smluvními stranami podle této dohody a na jejich ochranu se vztahuje Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací uzavřená v Bruselu dne 28. dubna 2008 a veškerá bezpečnostní ujednání, kterými se uvedená dohoda provádí.

3.    Smíšený výbor přijme prostřednictvím rozhodnutí pokyny pro nakládání s citlivými neutajovanými informacemi, které si smluvní strany mezi sebou vyměňují, za účelem zajištění jejich ochrany.

ČLÁNEK 46

Služební tajemství

Představitelé, odborníci a ostatní zástupci smluvních stran jsou povinni i po skončení výkonu svých funkcí nešířit informace získané v rámci této dohody, na které se vztahuje služební tajemství.

ČLÁNEK 47

Přílohy a protokoly

Přílohy a protokoly připojené k této dohodě tvoří její nedílnou součást.



ČLÁNEK 48

Provádění

1.    Smluvní strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z této dohody a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejích cílů.

2.    Smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění zamýšleného výsledku právních aktů Unie, na něž se v této dohodě odkazuje, a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejich cílů.

ČLÁNEK 49

Finanční příspěvek

1.    Švýcarsko přispívá na financování činností agentur, informačních systémů a jiných činností Unie uvedených v článku 1 přílohy VII, k nimž má přístup, v souladu s tímto článkem a přílohou VII.

Smíšený výbor může přijmout rozhodnutí o změně přílohy VII.

2.    Unie může kdykoli pozastavit účast Švýcarska na činnostech uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu v souladu s platebními podmínkami stanovenými v článku 2 přílohy VII.



Pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu, zašle Unie Švýcarsku formální upomínku. Není-li do 30 dnů ode dne obdržení této formální upomínky provedena platba v plné výši, může Unie pozastavit účast Švýcarska na příslušné činnosti.

3.    Finanční příspěvek je tvořen součtem:

a)    provozního příspěvku a

b)    poplatku za účast.

4.    Finanční příspěvek má podobu ročního finančního příspěvku a je splatný ke dnům uvedeným ve výzvách k poskytnutí finančních prostředků vydaných Komisí.

5.    Provozní příspěvek vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách.

Pro tento účel se údaji o HDP v tržních cenách smluvních stran rozumí nejnovější údaje dostupné k 1. lednu roku, v němž se provádí roční platba, poskytnuté Statistickým úřadem Evropské unie, s náležitým ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky, uzavřenou v Lucemburku dne 26. října 2004. Přestane-li uvedená dohoda platit, určí se HDP Švýcarska na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).



6.    Provozní příspěvek pro každou agenturu Unie se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na její schválený roční rozpočet zapsaný v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1 přílohy VII.

Provozní příspěvek na informační systémy a jiné činnosti se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na příslušný rozpočet pro daný rok, jak je stanoveno v dokumentech k plnění daného rozpočtu, jako jsou pracovní programy nebo smlouvy. Všechny referenční částky vycházejí z prostředků na závazky.

7.    Roční poplatek za účast činí 4 % ročního provozního příspěvku vypočítaného v souladu s odstavci 5 a 6.

8.    Komise Švýcarsku poskytne příslušné informace týkající se výpočtu jeho finančního příspěvku. Tyto informace se poskytují s náležitým ohledem na pravidla Unie týkající se důvěrnosti a ochrany údajů.

9.    Veškeré finanční příspěvky Švýcarska nebo platby od Unie a výpočet částek, které mají být splaceny nebo obdrženy, se provádějí v eurech.

10.    Pokud se vstup této dohody v platnost neshoduje s počátkem kalendářního roku, upraví se provozní příspěvek Švýcarska na daný rok v souladu s metodikou a platebními podmínkami stanovenými v článku 4 přílohy VII.

11.    Prováděcí pravidla k tomuto článku jsou obsažena v příloze VII.



12.    Tři roky po vstupu této dohody v platnost a následně každé tři roky přezkoumá smíšený výbor podmínky účasti Švýcarska podle článku 1 přílohy VII a v případě potřeby je upraví.

ČLÁNEK 50

Vstup v platnost

1.    Tuto dohodu smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost.

2.    Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;



d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

i)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

j)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;



m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

n)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

ČLÁNEK 51

Změna a výpověď

1.    Tuto dohodu lze kdykoli změnit na základě vzájemné dohody smluvních stran.

2.    Unie nebo Švýcarsko mohou tuto dohodu vypovědět oznámením svého rozhodnutí druhé smluvní straně. Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců po obdržení tohoto oznámení.

3.    Pokud tato dohoda pozbude platnosti, zůstanou zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli na základě této dohody přede dnem ukončení platnosti této dohody. Smluvní strany se vzájemně dohodnou, jaká opatření se přijmou v souvislosti s právy, která jsou v procesu nabývání.



Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA I

ELEKTŘINA

Není-li v technických úpravách uvedeno jinak:

   považují se práva a povinnosti stanovené pro členské státy Unie v právních aktech Unie začleněných do této přílohy za práva a povinnosti stanovené pro Švýcarsko,

   odkazy na fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny v členských státech Unie, v těchto aktech se považují za odkazy na fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve Švýcarsku.

To platí při plném respektování institucionálních ustanovení obsažených v části V této dohody.



UVÁDĚNÉ AKTY

1.    32019 R 0941: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/941 ze dne 5. června 2019 o rizikové připravenosti v odvětví elektroenergetiky a o zrušení směrnice 2005/89/ES (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/941/oj)

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) 2019/941 upravují takto:

a)    v čl. 3 odst. 1 se slova „Každý členský stát určí co nejdříve, nejpozději však 5. ledna 2020“ nahrazují tímto:

„Švýcarsko určí nejpozději tři roky po vstupu dohody v platnost“;

b)    v čl. 7 odst. 1 se slova „Do čtyř měsíců po zjištění regionálních scénářů elektroenergetických krizí v souladu s čl. 6 odst. 1“ nahrazují tímto:

„Nejpozději tři roky a čtyři měsíce po vstupu dohody v platnost“;

c)    v čl. 7 odst. 4 se slova „Do čtyř měsíců od zjištění regionálních scénářů elektroenergetických krizí v souladu s čl. 6 odst. 1“ nahrazují tímto:

„Nejpozději tři roky a čtyři měsíce po vstupu této dohody v platnost“;

d)    články 10 a 14 se použijí nejpozději tři roky po vstupu této dohody v platnost.



2.    32019 R 0942: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/942/oj), ve znění:

   32024 R 1787: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 ze dne 13. června 2024 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942 (Úř. věst. L 1787, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1787/oj)

   32024 R 1789: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13. června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009 (přepracované znění) (Úř. věst. L 1789, 15.7.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1789/oj)

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) 2019/942 upravují takto:

a)    nařízení (EU) 2019/942 se použije pouze na záležitosti spadající do oblasti působnosti této dohody;



b)    bez ohledu na obecné ustanovení na začátku přílohy I této dohody se má za to, že pojem „členský stát (členské státy)“ obsažený v nařízení (EU) 2019/942 zahrnuje kromě svého významu v nařízení (EU) 2019/942 i Švýcarsko. Podobně se má za to, že pojem „regulační orgán“ obsažený v nařízení (EU) 2019/942 zahrnuje kromě svého významu v nařízení (EU) 2019/942 i regulační orgán Švýcarska;

c)    v článku 3 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.    Pokud jde o Švýcarsko, má agentura ACER pravomoci, které jí byly svěřeny v souladu s články 3 až 10 a 12 nařízení (EU) 2019/942, není-li v této dohodě stanoveno jinak. Dříve než agentura ACER přijme rozhodnutí týkající se Švýcarska, konzultuje příslušný švýcarský orgán.“;

d)    v čl. 5 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro čl. 9 odst. 6 písm. b) nařízení (EU) 2015/1222 se použije tento postup:

Pokud se změna regionů pro výpočet kapacity týká přidělení švýcarských hranic konkrétnímu regionu, má Švýcarsko právo požádat smíšený výbor, aby rozhodl o schválení přidělení švýcarských hranic konkrétnímu regionu.

Není-li rozhodnutí smíšeného výboru dosaženo do šesti měsíců od podání žádosti, rozhodne ACER o regionech pro výpočet kapacity v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce s přihlédnutím k obavám Švýcarska.



Pokud se smíšený výbor rozhodne neschválit přidělení švýcarských hranic konkrétnímu regionu, připraví ACER nové rozhodnutí, v němž zohlední obavy Švýcarska.“;

e)    v článku 21 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Národní regulační orgán Švýcarska se plně účastní činnosti rady regulačních orgánů, jakož i všech dalších přípravných orgánů ACER, včetně pracovních skupin, výborů a pracovních podskupin, pokud jde o záležitosti spadající do oblasti působnosti této dohody. V radě regulačních orgánů však nemá právo hlasovat. Vnitřní jednací řád rady regulačních orgánů a vnitřní jednací řád pro fungování pracovních skupin zajistí plnou účinnost účasti švýcarského národního regulačního orgánu Švýcarska.“;

f)    v článku 31 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Švýcarsko se podílí na financování ACER. Za tímto účelem se použijí postupy stanovené v článku 49 této dohody.“;

g)    „Švýcarsko uděluje agentuře ACER a jejím zaměstnancům v rámci jejich služebních povinností pro ACER výsady a imunity stanovené v dodatku k této příloze, které jsou založeny na článcích 1 až 6, 10 až 15, 17 a 18 protokolu (č. 7). Odkazy na příslušné články protokolu jsou pro informaci uvedeny v závorkách;



h)    v článku 39 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.    Odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie stanoveného v nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385), včetně veškerých následných změn může ACER, pokud tak rozhodne, zaměstnávat na základě smlouvy švýcarské státní příslušníky, kteří požívají veškerých občanských práv. ACER může přijmout vyslání odborníků Švýcarskem.“;

i)    v čl. 41 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43) o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise se pro účely uvedeného nařízení použije rovněž na veškeré dokumenty ACER týkající se Švýcarska.“

3.    32020 D 2152: Rozhodnutí Komise (EU) 2020/2152 ze dne 17. prosince 2020 o poplatcích splatných Agentuře Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů za shromažďování, zpracovávání a analýzu informací předávaných podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 (Úř. věst. L 428, 18.12.2020, s. 68, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2020/2152/oj)



4.    32019 R 943: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/943/oj), ve znění:

   32022 R 0869: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. EU L 152, 3.6.2022, s. 45, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/869/oj)

   32024 R 1747: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1747 ze dne 13. června 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943, pokud jde o zlepšení uspořádání unijního trhu s elektřinou (Úř. věst. L, 2024/1747, 26.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1747/oj)

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) 2019/943 upravují takto:

a)    v čl. 14 odst. 8 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud má Komise v úmyslu změnit nabídkovou zónu, která se vztahuje na švýcarské území, předloží návrh rozhodnutí smíšenému výboru ke schválení. Smíšený výbor rozhodne do šesti měsíců od předložení. Pokud smíšený výbor změnu nabídkové zóny týkající se švýcarského území neschválí, připraví Komise nové rozhodnutí, v němž zohlední obavy Švýcarska.“;



b)    v čl. 15 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud má Komise v úmyslu změnit nabídkovou zónu, která se vztahuje na švýcarské území, předloží návrh rozhodnutí smíšenému výboru ke schválení. Smíšený výbor rozhodne do šesti měsíců od předložení. Pokud smíšený výbor změnu nabídkové zóny týkající se švýcarského území neschválí, připraví Komise nové rozhodnutí, v němž zohlední obavy Švýcarska.“;

c)    kapacitní mechanismy zavedené Švýcarskem schvaluje příslušný švýcarský orgán. Pokud tedy jde o tyto kapacitní mechanismy, v čl. 21 odst. 8 se slovo „Komise“ nahrazuje slovy „příslušný švýcarský orgán“;

d)    v čl. 24 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)    učinit předpoklady s přihlédnutím ke zvláštnostem vnitrostátní poptávky po elektřině a její nabídky, včetně takových zvláštností vyplývajících ze skutečnosti, že Švýcarsko není členským státem Unie, nebo z prvků, které mohou být obzvláště důležité pro bezpečnost dodávek ve Švýcarsku, jako je možná snížená dostupnost jaderné energie a plynu pro výrobu elektřiny v sousedních zemích, jsou-li tyto obavy posouzeny přiměřeným a rozumným způsobem;“

e)    v případech týkajících se Švýcarska má Komise pravomoci podle článků 34, 63 a 64;



f)    v čl. 65 odst. 2 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

„Má-li Komise v úmyslu vyžádat si informace pro účely tohoto článku od podniku se sídlem ve Švýcarsku, poskytne švýcarskému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu žádost o informace včetně lhůty, v níž je dotyčný podnik povinen tyto informace poskytnout. Vnitrostátní regulační orgán si tyto informace neprodleně vyžádá od dotčeného podniku a do své žádosti zahrne informace podle odstavce 3. Švýcarský vnitrostátní regulační orgán předá odpověď dotyčných podniků Komisi ihned po jejím obdržení.

Pokud podnik neposkytne informace požadované podle třetího pododstavce ve lhůtě stanovené Komisí nebo poskytne neúplné informace, může Komise požádat švýcarský vnitrostátní regulační orgán, aby přijal rozhodnutí podle odstavce 5.“;

g)    v čl. 65 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pokud o to Komise požádá podle odstavce 2, požádá švýcarský vnitrostátní regulační orgán podnik, jehož se rozhodnutí týká, o poskytnutí požadovaných informací.“;

h)    v čl. 66 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Jsou-li splněny podmínky tohoto odstavce týkající se odpovědi švýcarského vnitrostátního regulačního orgánu na žádost o informace podle čl. 65 odst. 2, může Komise požádat švýcarský vnitrostátní regulační orgán, aby přijal rozhodnutí podle tohoto odstavce s ohledem na dotčené podniky.“;



i)    vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 66a

Rozhodnutí přijatá švýcarským vnitrostátním regulačním orgánem podle článků 65 a 66 podléhají soudní kontrole švýcarských soudů.“;

j)    článek 7b, čl. 12 odst. 2 až 7, čl. 19a odst. 3 až 9, články 19e, 19f, 50 a 63 se provedou nejpozději tři roky po vstupu této dohody v platnost.

5.    32010 R 0838: Nařízení Komise (EU) č. 838/2010 ze dne 23. září 2010 o stanovení pokynů týkajících se vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav a společného regulačního přístupu k poplatkům za přenos (Úř. věst. L 250, 24.9.2010, s. 5, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2010/838/oj)

Pro účely této dohody má Komise pravomoci podle části A bodů 3.3 a 5.1 přílohy nařízení (EU) č. 838/2010.

6.    32013 R 0543: Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 (Úř. věst. EU L 163, 15.6.2013, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2013/543/oj), ve znění:

   32019 R 943: nařízení (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54)



7.    32015 R 1222: Nařízení Komise (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/1222/oj), ve znění:

   32021 R 0280: prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/280 ze dne 22. února 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2015/1222, (EU) 2016/1719, (EU) 2017/2195 a (EU) 2017/1485 s cílem sladit je s nařízením (EU) 2019/943 (Úř. věst. EU L 62, 23.2.2021, s. 24, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/1222/oj)

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) 2015/1222 upravují takto:

a)    v článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6.    Švýcarský provozovatel přenosové soustavy a organizátoři trhu se účastní jednotného propojení denních a vnitrodenních trhů za stejných podmínek jako provozovatelé přenosových soustav a organizátoři trhu z Unie, jakmile jsou splněny technické a regulační podmínky podle tohoto nařízení. Komise ve svém rozhodnutí podle čl. 1 odst. 5 zohlední, že se má za to, že provádění dohody splňuje podmínky podle čl. 1 odst. 4. Všichni zúčastnění aktéři urychleně podniknou nezbytné kroky, aby Švýcarsku umožnili do devíti měsíců od vstupu dohody v platnost připojit se k propojování trhů.“;



b)    pokud jde o podmínky nebo metodiky, jejichž přijetí je stanoveno v nařízení (EU) 2015/1222:

i)    švýcarský provozovatel přenosové soustavy, nominovaní organizátoři trhu s elektřinou a vnitrostátní regulační orgán se podílejí na vypracování jakýchkoli nových nebo pozměněných podmínek nebo metodik a jejich připomínky se při rozhodování o podmínkách nebo metodikách zohlední;

ii)    při hlasování a při zvažování, zda je dosaženo příslušného počtu členských států nebo obyvatel pro kvalifikovanou většinu, se zohlední Švýcarsko a jeho obyvatelstvo;

iii)    odkazy na „regiony tvořené více než pěti členskými státy“ v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci a na „regiony tvořené pěti nebo méně členskými státy“ v čl. 9 odst. 3 třetím pododstavci se chápou jako odkazy na „regiony tvořené více než čtyřmi členskými státy Unie a Švýcarskem“ nebo na „regiony tvořené čtyřmi nebo méně členskými státy Unie a Švýcarskem“;

iv)    je-li přidělení švýcarských hranic regionu pro výpočet kapacity změněno podle čl. 9 odst. 6 písm. b), použije se postup stanovený v čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) 2019/942;

v)    ve Švýcarsku se použijí podmínky nebo metodiky, které již byly přijaty ke dni podpisu této dohody, a



vi)    švýcarský vnitrostátní regulační orgán začlení do jednoho měsíce do švýcarského regulačního řádu nové nebo pozměněné podmínky nebo metodiky, které přijímá ACER v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) 2015/1222. Podmínky nebo metodiky se ve Švýcarsku prozatímně uplatňují ode dne jejich použitelnosti v Unii. Prozatímní provádění končí tímto začleněním do švýcarského regulačního řádu, které provedl švýcarský vnitrostátní regulační orgán.

8.    32016 R 1719: Nařízení Komise (EU) 2016/1719 ze dne 26. září 2016, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity na dlouhodobém trhu (Úř. věst. L 259, 27.9.2016, s. 42, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1719/oj), ve znění:

   32021 R 0280: prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/280 ze dne 22. února 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2015/1222, (EU) 2016/1719, (EU) 2017/2195 a (EU) 2017/1485 s cílem sladit je s nařízením (EU) 2019/943 (Úř. věst. EU L 62, 23.2.2021, s. 24, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2021/280/oj)

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) 2016/1719 upravují takto:

a)    v článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6.    Švýcarský provozovatel přenosové soustavy a organizátoři trhu se účastní jednotné platformy pro přidělování za stejných podmínek jako provozovatelé přenosových soustav a organizátoři trhu z Unie, jakmile jsou splněny technické a regulační podmínky podle tohoto nařízení. Komise ve svém rozhodnutí podle odstavce 5 zohlední, že se má za to, že provádění dohody splňuje podmínky podle odstavce 4. Všechny zúčastněné strany urychleně podniknou nezbytné kroky, aby Švýcarsku umožnily připojit se k propojování trhů do devíti měsíců po vstupu dohody v platnost.“;



b)    pokud jde o podmínky nebo metodiky, jejichž přijetí je stanoveno v nařízení (EU) 2016/1719:

i)    švýcarský provozovatel přenosové soustavy a vnitrostátní regulační orgán se podílejí na vypracování jakýchkoli nových nebo pozměněných podmínek nebo metodik a jejich připomínky se při rozhodování o podmínkách nebo metodikách zohlední;

ii)    při hlasování a při zvažování, zda je dosaženo příslušného počtu členských států nebo obyvatel pro kvalifikovanou většinu, se zohlední Švýcarsko a jeho obyvatelstvo;

iii)    odkazy na „regiony tvořené více než pěti členskými státy“ v čl. 4 odst. 3 prvním pododstavci a na „regiony tvořené pěti nebo méně členskými státy“ v čl. 4 odst. 3 třetím pododstavci se chápou jako odkazy na „regiony tvořené více než čtyřmi členskými státy Unie a Švýcarskem“ nebo na „regiony tvořené čtyřmi nebo méně členskými státy Unie a Švýcarskem“;

iv)    ve Švýcarsku se použijí podmínky nebo metodiky, které již byly přijaty ke dni podpisu této dohody, a

v)    švýcarský vnitrostátní regulační orgán začlení do jednoho měsíce do švýcarského regulačního řádu nové nebo pozměněné podmínky nebo metodiky, které přijímá ACER v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) 2016/1719. Podmínky nebo metodiky se ve Švýcarsku prozatímně uplatňují ode dne jejich použitelnosti v Unii. Prozatímní provádění končí tímto začleněním do švýcarského regulačního řádu, které provedl švýcarský vnitrostátní regulační orgán.



9.    32017 R 2195: Nařízení Komise (EU) 2017/2195 ze dne 23. listopadu 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro obchodní zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice (Úř. věst. L 312, 28.11.2017, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2195/oj), ve znění:

   32021 R 0280: prováděcího nařízení (EU) 2021/280 ze dne 22. února 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2015/1222, (EU) 2016/1719, (EU) 2017/2195 a (EU) 2017/1485 s cílem sladit je s nařízením (EU) 2019/943 (Úř. věst. EU L 62, 23.2.2021, s. 24, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/1222/oj)

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) 2017/2195 upravují takto:

a)    v článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„9.    Švýcarský provozovatel přenosové soustavy a organizátoři trhu se účastní evropských platforem pro výměnu standardních produktů regulační energie za stejných podmínek jako provozovatelé přenosových soustav a organizátoři trhu z Unie, jakmile jsou splněny technické a regulační podmínky podle tohoto nařízení. Komise ve svém rozhodnutí podle odstavce 7 zohlední, že se má za to, že provádění dohody splňuje podmínky podle odstavce 6. Všichni zúčastnění aktéři urychleně podniknou nezbytné kroky, aby Švýcarsku umožnili do devíti měsíců od vstupu dohody v platnost připojit se k propojování trhů.“;



b)    pokud jde o podmínky nebo metodiky, jejichž přijetí je stanoveno v nařízení (EU) 2017/2195:

i)    švýcarský provozovatel přenosové soustavy a vnitrostátní regulační orgán se podílejí na vypracování jakýchkoli nových nebo pozměněných podmínek nebo metodik a jejich připomínky se při rozhodování o podmínkách nebo metodikách zohlední;

ii)    při hlasování a při zvažování, zda je dosaženo příslušného počtu členských států nebo obyvatel pro kvalifikovanou většinu, se zohlední Švýcarsko a jeho obyvatelstvo;

iii)    odkazy na „regiony tvořené více než pěti členskými státy“ v čl. 4 odst. 4 a na „regiony tvořené pěti členskými státy nebo méně“ v čl. 4 odst. 4 se chápou jako odkazy na „regiony složené z více než čtyř členských států Unie a Švýcarska“ nebo na „regiony složené ze čtyř nebo méně členských států Unie a Švýcarska“;

iv)    ve Švýcarsku se použijí podmínky nebo metodiky, které již byly přijaty ke dni podpisu této dohody, a

v)    švýcarský vnitrostátní regulační orgán začlení do jednoho měsíce do švýcarského regulačního řádu nové nebo pozměněné podmínky nebo metodiky, které přijímá ACER v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) 2017/2195. Podmínky nebo metodiky se ve Švýcarsku prozatímně uplatňují ode dne jejich použitelnosti v Unii. Prozatímní provádění končí tímto začleněním do švýcarského regulačního řádu, které provedl švýcarský vnitrostátní regulační orgán.



10.    32017 R 2196: Nařízení Komise (EU) 2017/2196 ze dne 24. listopadu 2017, kterým se stanoví kodex sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy (Úř. věst. EU L 312, 28.11.2017, s. 54, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/2196/oj)

11.    32016 R 1388: Nařízení Komise (EU) 2016/1388 ze dne 17. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro připojení spotřeby (Úř. věst. EU L 223, 18.8.2016, s. 10, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1388/oj)

Pro účely této dohody má Komise pravomoci podle článku 51.

12.    32016 R 0631: Nařízení Komise (EU) 2016/631 ze dne 14. dubna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě (Úř. věst. EU L 112, 27.4.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/631/oj)

Pro účely této dohody má Komise pravomoci podle článku 61.

13.    32016 R 1447: Nařízení Komise (EU) 2016/1447 ze dne 26. srpna 2016, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení vysokonapěťových stejnosměrných soustav a nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením k elektrizační soustavě (Úř. věst. EU L 241, 8.9.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1447/oj)

Pro účely této dohody má Komise pravomoci podle článku 78.



14.    32017 R 1485: Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (Úř. věst. EU L 220, 25.8.2017, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2017/1485/oj), ve znění:

   32021 R 0280: prováděcího nařízení (EU) 2021/280 ze dne 22. února 2021 (Úř. věst. L 62, 23.2.2021, s. 24)

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) 2017/1485 upravují takto:

a)    pokud jde o podmínky nebo metodiky, jejichž přijetí je stanoveno v nařízení (EU) 2017/1485:

i)    švýcarský provozovatel přenosové soustavy a vnitrostátní regulační orgán se podílejí na vypracování jakýchkoli nových nebo pozměněných podmínek nebo metodik a jejich připomínky se při rozhodování o podmínkách nebo metodikách zohlední;

ii)    při hlasování a při zvažování, zda je dosaženo příslušného počtu členských států nebo obyvatel pro kvalifikovanou většinu, se zohlední Švýcarsko a jeho obyvatelstvo;

iii)    odkazy na „regiony tvořené více než pěti členskými státy“ v čl. 5 odst. 5 a na „regiony tvořené pěti členskými státy nebo méně“ v čl. 5 odst. 5 se chápou jako odkazy na „regiony složené z více než čtyř členských států Unie a Švýcarska“ nebo na „regiony složené ze čtyř nebo méně členských států Unie a Švýcarska“;



iv)    ve Švýcarsku se použijí podmínky nebo metodiky, které již byly přijaty ke dni podpisu této dohody, a

v)    švýcarský vnitrostátní regulační orgán začlení do jednoho měsíce do švýcarského regulačního řádu nové nebo pozměněné podmínky nebo metodiky, které přijímá ACER v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) 2017/1485. Podmínky nebo metodiky se ve Švýcarsku prozatímně uplatňují ode dne jejich použitelnosti v EU. Prozatímní provádění končí tímto začleněním do švýcarského regulačního řádu, které provedl švýcarský vnitrostátní regulační orgán.



15.    32024 L 01366: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1366 ze dne 11. března 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 zavedením kodexu sítě pro odvětvová pravidla pro aspekty kybernetické bezpečnosti přeshraničních toků elektřiny (Úř. věst. EU L, 2024/1366, 24.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/1366/oj)

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) 2024/1366 upravují takto:

a)    vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 1a

1.    Do vstupu dohody v platnost Švýcarsko zřídí nebo určí tyto orgány a subjekty:

a)    vnitrostátní vládní nebo regulační orgán odpovědný za plnění úkolů svěřených „příslušnému orgánu“ v tomto nařízení; pokud jde o Švýcarsko, odkazy v tomto nařízení na „příslušný orgán“ se považují za odkazy na tento určený orgán;



b)    jeden nebo více týmů pro reakce na počítačové bezpečnostní incidenty (týmy CSIRT) odpovědných za řešení incidentů v oblasti působnosti tohoto nařízení v souladu s přesně definovaným postupem; tyto týmy mohou navázat spolupráci s vnitrostátními týmy CSIRT členských států Unie, pokud je to nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení; v rámci těchto vztahů spolupráce Švýcarsko zprostředkovává účinnou, účelnou a bezpečnou výměnu informací s těmito vnitrostátními týmy CSIRT za použití příslušných protokolů pro sdílení informací, včetně semaforového protokolu. Pokud jde o Švýcarsko, odkazy v tomto nařízení na „CSIRT“ se považují za odkazy na tým nebo týmy určené podle prvního pododstavce.

Švýcarsko určí jeden ze svých týmů CSIRT jako koordinátora pro účely koordinovaného zveřejňování informací o zranitelnostech (dále jen „koordinující tým CSIRT“). Koordinující tým CSIRT vystupuje jako důvěryhodný zprostředkovatel, který v případě potřeby usnadňuje interakci mezi fyzickou nebo právnickou osobou oznamující zranitelnost a výrobcem nebo poskytovatelem případných zranitelných produktů informační a komunikační technologie (IKT) nebo služeb IKT, a to na žádost kterékoli z těchto stran. Mezi úkoly koordinačního týmu CSIRT patří:

i)    identifikace a kontaktování dotčených subjektů;



ii)    pomoc fyzickým nebo právnickým osobám oznamujícím zranitelnost a

iii)    jednání o lhůtách pro zveřejnění a řešení zranitelností, které mají dopad na více subjektů.

Švýcarsko zajistí, aby fyzické nebo právnické osoby mohly oznámit zranitelnost koordinačnímu týmu CSIRT anonymně, pokud o to požádají. Koordinační tým CSIRT zajistí, aby byla s ohledem na oznámenou zranitelnost provedena s náležitou péčí následná opatření, a zajistí anonymitu fyzické nebo právnické osoby oznamující zranitelnost. Pokud by nahlášená zranitelnost mohla mít významný dopad na subjekty nejen ve Švýcarsku, ale také v jednom nebo více členských státech Unie, švýcarský koordinační tým CSIRT případně spolupracuje s dalšími koordinačními týmy CSIRT v rámci sítě CSIRT;

c)    jeden nebo více příslušných orgánů odpovědných za řešení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí v oblasti působnosti tohoto nařízení, které vymezí vnitrostátní plán reakce na rozsáhlé kybernetické bezpečnostní incidenty a krize v oblasti elektřiny, v němž jsou stanoveny cíle a opatření pro řízení rozsáhlých kybernetických bezpečnostních incidentů a krizí. Pokud jde o Švýcarsko, odkazy v tomto nařízení na „orgány pro řízení kybernetických krizí“, „orgány pro řízení kybernetických krizí ovlivňujících bezpečnost sítí a informací“ nebo „vnitrostátní orgány pro řízení kybernetických krizí“ se považují za odkazy na uvedený určený orgán;



d)    kontaktní místo vykonávající styčnou funkci za účelem zajištění přeshraniční spolupráce v oblasti působnosti tohoto nařízení mezi švýcarskými orgány a příslušnými orgány členských států Unie a případně s Komisí a Agenturou Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „ENISA“), jakož i meziodvětvové spolupráce s dalšími příslušnými orgány ve Švýcarsku. Pokud jde o Švýcarsko, odkazy v tomto nařízení na „národní jednotné kontaktní místo“ se považují za odkazy na toto určené kontaktní místo;

e)    příslušný orgán odpovědný za kybernetickou bezpečnost. Pokud jde o Švýcarsko, odkazy v tomto nařízení na „příslušné orgány odpovědné za kybernetickou bezpečnost“ se považují za odkazy na tento určený orgán.

2.    Do vstupu dohody v platnost Švýcarsko oznámí Komisi, agentuře ACER, v rámci sítě ENTSO pro elektřinu a subjektu EU DSO název a kontaktní údaje příslušných orgánů uvedených v odstavci 1.“;

b)    pokud jde o podmínky nebo metodiky či plány, jejichž přijetí je stanoveno v nařízení (EU) 2024/1366:

i)    švýcarský provozovatel přenosové soustavy, provozovatelé distribučních soustav prostřednictvím subjektu EU DSO a příslušný orgán se podílejí na vypracování jakýchkoli nových nebo pozměněných podmínek nebo metodik či plánů a jejich připomínky se zohlední při rozhodování o podmínkách nebo metodikách;



ii)    při hlasování o podmínkách nebo metodikách či plánech a při zvažování, zda je dosaženo příslušného počtu členských států Unie nebo obyvatel pro kvalifikovanou většinu, se zohlední Švýcarsko a jeho obyvatelstvo;

iii)    odkazy na „daný region pro provoz soustavy [se] skládá z více než pěti členských států“ v čl. 7 odst. 3 se považují za odkazy na „daný region pro provoz soustavy [se] skládá z více než čtyř členských států Evropské unie a Švýcarska“;

iv)    ve Švýcarsku se použijí podmínky nebo metodiky a plány, které již byly přijaty ke dni podpisu této dohody;

v)    příslušný švýcarský orgán začlení do jednoho měsíce do švýcarského regulačního řádu nové nebo pozměněné podmínky nebo metodiky a plány, které přijímá Unie v souladu s postupem stanoveným v nařízení (EU) 2024/1366. Podmínky nebo metodiky se ve Švýcarsku prozatímně uplatňují ode dne jejich použitelnosti v Unii. Prozatímní provádění končí tímto začleněním do švýcarského regulačního řádu, které provedl švýcarský vnitrostátní regulační orgán;

c)    v čl. 2 odst. 6 a v čl. 33 odst. 2 písm. a) bodu i) se odkaz na nařízení (EU) 2016/679 považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy;

d)    článek 5 poslední věta, čl. 38 odst. 8, čl. 41 odst. 2 druhá věta, čl. 41 odst. 3, čl. 41 odst. 7 a čl. 43 odst. 4 se nepoužijí;



e)    v článku 37 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„Pokud se příslušný orgán dozví o neopravené zranitelnosti, aniž by bylo prokázáno, že je dosud aktivně zneužívána, bez zbytečného odkladu koordinuje svou činnost s týmem koordinujícím CSIRT za účelem koordinovaného zveřejnění zranitelnosti, jak je stanoveno v čl. 1a odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.“;

f)    v článku 40 se odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„Pokud je kybernetický útok označen nebo se očekává, že bude označen jako rozsáhlý kybernetický bezpečnostní incident a je zasaženo Švýcarsko, ad hoc skupina pro přeshraniční krizovou koordinaci o tom neprodleně informuje vnitrostátní orgány pro řízení kybernetických krizí ve Švýcarsku a v členských státech Unie zasažených incidentem, jakož i Komisi a Evropskou síť styčných organizací pro řešení kybernetických krizí („EU CyCLONe“). V takové situaci ad hoc skupina pro přeshraniční krizovou koordinaci podporuje síť EU CyCLONe, pokud jde o odvětvová specifika.“;

g)    v článku 42 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„Týmy CSIRT neprodleně předají informace obdržené od agentury ENISA dotčeným subjektům.“



16.    32019 L 0944: Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. EU L 158, 14.6.2019, s. 125, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/944/oj), ve znění:

   32022 R 0869: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 45, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/869/oj)

   32024 L 1711: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1711 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944, pokud jde o zlepšení uspořádání unijního trhu s elektřinou (Úř. věst. EU L, 2024/1711, 26.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1711/oj)

Pro účely této dohody se směrnice (EU) 2019/944 upravuje takto:

a)    v případech týkajících se Švýcarska má Komise pravomoci podle čl. 44 odst. 1, článku 63 a čl. 66 odst. 1;

b)    článek 6a, čl. 7 odst. 1 až 2 a 4 až 5, článek 8, čl. 12 odst. 1, článek 15, čl. 15a odst. 1 až 8, články 16 a 23, čl. 24 odst. 1 a 3, články 28 a 28a, čl. 29 odst. 1, články 32, 38 a 66a se provedou nejpozději tři roky po vstupu této dohody v platnost;



c)    ustanovení čl. 35 odst. 1 a 2 se provedou, pokud jde o oddělení vlastnictví provozovatelů distribučních soustav organizovaných podle švýcarského veřejného práva, nejpozději tři roky po vstupu této dohody v platnost;

d)    národní regulační orgán Švýcarska plní úkoly týkající se připojení a přístupu k vnitrostátním sítím, včetně sazeb za přenos a distribuci, podle čl. 59 odst. 1 písm. a) a čl. 59 odst. 7 písm. a) nejpozději pět let po vstupu této dohody v platnost;

e)    smíšený výbor má pravomoc podle článku 65.

17.    32023 R 1162: Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1162 ze dne 6. června 2023 o požadavcích na interoperabilitu a nediskriminačních a transparentních postupech pro přístup k údajům z měření a o spotřebě (Úř. věst. EU L 154, 15.6.2023, s. 10, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/1162/oj)

18.    32011 R 1227: Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. EU L 326, 8.12.2011, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2011/1227/oj), ve znění:

   32024 R 1106: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1106 ze dne 11. dubna 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 1227/2011 a (EU) 2019/942, pokud jde o zlepšení ochrany Unie před manipulací s trhem na velkoobchodním trhu s energií (Úř. věst. EU L, 2024/1106, 17.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1106/oj)



Pro účely této dohody se nařízení (EU) č. 1227/2011 upravuje takto:

a)    v čl. 1 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„V případě derivátů na elektřinu, na které se nevztahuje čl. 2 odst. 4 a které jsou přijaty k obchodování v obchodním systému nebo v systému obchodování s technologiemi distribuovaného registru se sídlem ve Švýcarsku, Švýcarsko nadále uplatňuje pravidla zakazující manipulaci s trhem a obchodování zasvěcených osob, která zajišťují srovnatelný standard ochrany jako v Unii.“;

b)    v článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„6.    Ve Švýcarsku se toto nařízení vztahuje pouze na velkoobchodní trhy s elektřinou, nikoli však na odvětví zemního plynu.“;

c)    v článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:

„1a.    Účastníci trhu, kteří jsou v okamžiku vstupu této dohody v platnost registrováni u švýcarského vnitrostátního regulačního orgánu i u vnitrostátního regulačního orgánu členského státu Unie, uvedou své registrační povinnosti do souladu s tímto článkem.“;

d)    v článku 13 se vkládá nový odstavec, který zní:

„8a.    Pokud jde o Švýcarsko, agentura provádí přeshraniční vyšetřování podle čl. 13 odst. 5 až 8 v úzké a aktivní spolupráci se švýcarským národním regulačním orgánem.



V rámci těchto přeshraničních vyšetřování provádějí příslušné švýcarské orgány, zejména švýcarský vnitrostátní regulační orgán, na švýcarském území v úzké spolupráci s agenturou vyšetřovací opatření podle článku 13a, čl. 13b odst. 2 a článku 13c.

Agentura může vyzvat švýcarský vnitrostátní regulační orgán, aby přijal konkrétní vyšetřovací opatření, a příslušné švýcarské orgány tato opatření provedou. Agentura se na svou žádost podílí na provádění opatření.

Švýcarský vnitrostátní regulační orgán shromažďuje informace nezbytné k tomu, aby agentura mohla účinně provádět vyšetřování, a bez zbytečného odkladu po dokončení příslušného vyšetřovacího opatření tyto informace sdílí s agenturou.

Pokud má agentura v úmyslu komunikovat s osobami na švýcarském území, a to i pro účely žádostí o informace podle čl. 13b odst. 1, předá švýcarský vnitrostátní regulační orgán těmto osobám a agentuře příslušné informace.

Zprávu o vyšetřování uvedenou v čl. 13 odst. 11 vypracuje agentura. Opatření uvedená v čl. 13 odst. 11 přijme švýcarský vnitrostátní regulační orgán.“;

e)    pro opatření přijatá příslušnými švýcarskými orgány podle čl. 13 odst. 8a se pojmem „agentura“ v čl. 13g odst. 1 a 4 rozumí „příslušný švýcarský orgán“;



f)    za článek 13j se vkládá nový článek, který zní:

„Článek 13k

Opatření přijatá příslušnými švýcarskými orgány podle čl. 13 odst. 8a a článku 13g podléhají soudní kontrole švýcarských soudů.“

19.    32014 R 1348: Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. EU L 363, 18.12.2014, s. 121, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2014/1348/oj)

20.    32012 D 1117(01): Rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012, kterým se zřizuje Koordinační skupina pro otázky elektrické energie (Úř. věst. EU C 353, 17.11.2012, s. 2)



Dodatek

VÝSADY A IMUNITY

ČLÁNEK 1

(odpovídající článku 1 protokolu (č. 7))

Prostory a budovy agentury jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnění. Majetek a pohledávky agentury se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora Evropské unie.

ČLÁNEK 2

(odpovídající článku 2 protokolu (č. 7))

Archivy agentury jsou nedotknutelné.

ČLÁNEK 3

(odpovídající článkům 3 a 4 protokolu (č. 7))

1.    Agentura, její pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.



2.    Na zboží a služby určené pro úřední potřebu agentury a vyvážené ze Švýcarska nebo poskytované agentuře ve Švýcarsku se neuplatňují žádná nepřímá cla ani daně.

3.    Osvobození od DPH lze uplatnit, pokud skutečná nákupní cena zboží a služeb, která je uvedena na faktuře nebo na odpovídajícím dokladu, činí nejméně jedno sto švýcarských franků (včetně daně). Agentura je osvobozena od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro její úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou ve Švýcarsku zcizeny úplatně ani bezúplatně, jinak než za podmínek schválených vládou Švýcarska.

4.    Osvobození od DPH, spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou prominutí daně po předložení příslušných švýcarských formulářů dodavateli zboží či poskytovateli služeb.

5.    Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.

ČLÁNEK 4

(odpovídající článku 5 protokolu (č. 7))

Agentura požívá pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů ve Švýcarsku stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.

Úřední korespondence a jiná úřední komunikace agentury nepodléhá cenzuře.



ČLÁNEK 5

(odpovídající článku 6 protokolu (č. 7))

Průkazy Unie vydávané členům a zaměstnancům agentury se uznávají za platné cestovní doklady na území Švýcarska. Tyto průkazy jsou vydávány úředníkům a jiným zaměstnancům za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem Unie (nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385), včetně veškerých následných změn).

ČLÁNEK 6

(odpovídající článku 10 protokolu (č. 7))

Zástupci členských států Unie, kteří se účastní činnosti agentury, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání ve Švýcarsku nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.



ČLÁNEK 7

(odpovídající článku 11 protokolu (č. 7))

Na území Švýcarska úředníci a jiní zaměstnanci agentury bez ohledu na svou státní příslušnost:

a)    jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, s výhradou použití ustanovení smluv jednak o pravidlech určujících odpovědnost úředníků a jiných zaměstnanců vůči Unii a jednak o příslušnosti Soudního dvora Evropské unie rozhodovat spory mezi Unií a jejich úředníky a jinými zaměstnanci. Této imunity požívají i po ukončení své funkce;

b)    nepodléhají oni ani jejich manželé či manželky a jimi vyživovaní rodinní příslušníci předpisům omezujícím přistěhovalectví a určujícím náležitosti přihlašování cizinců;

c)    požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací;

d)    požívají práva bezcelně dovážet bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby v souvislosti s prvním nástupem do funkce ve Švýcarsku a práva bezcelně zpětně vyvézt bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby při ukončení výkonu funkce v dané zemi, v obou případech s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou Švýcarska;



e)    požívají práva bezcelně dovézt automobil pro svou osobní potřebu, který získali v zemi svého posledního pobytu nebo v zemi, jejímiž jsou státními příslušníky, za podmínek daného vnitřního trhu, a bezcelně zpětně vyvézt automobil, s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou Švýcarska.

ČLÁNEK 8

(odpovídající článku 12 protokolu (č. 7))

Platy, mzdy a služební požitky, které poskytuje agentura svým úředníkům a jiným zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch agentury, jejíž podmínky a způsob vybírání stanoví právo Unie.

Úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od švýcarských federálních, kantonálních a obecních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje agentura.



ČLÁNEK 9

(odpovídající článku 13 protokolu (č. 7))

S úředníky a jinými zaměstnanci agentury, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách agentury zřizují bydliště na území Švýcarska, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi Švýcarskem a členskými státy Unie, zacházeno jak ve Švýcarsku, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členským státem Unie. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto článku a v jejich péči.

Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v prvním pododstavci, který se nachází ve Švýcarsku, je osvobozen od dědické daně ve Švýcarsku; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Při použití ustanovení tohoto článku se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.



ČLÁNEK 10

(odpovídající článku 14 protokolu (č. 7))

Právo Unie stanoví systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie.

Úředníci a jiní zaměstnanci agentury tedy nejsou povinni účastnit se švýcarského systému sociálního pojištění, pokud se na ně již vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie. Na rodinné příslušníky zaměstnanců agentury, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, se vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie, pokud nejsou zaměstnáni jiným zaměstnavatelem než agenturou a pokud nepobírají dávky sociálního zabezpečení od členského státu Unie nebo Švýcarska.

ČLÁNEK 11

(odpovídající článku 15 protokolu (č. 7))

Právo Unie stanoví kategorie úředníků a jiných zaměstnanců agentury, na které se použijí všechna nebo některá ustanovení článků 7, 8 a 9.

Jména, funkce a adresy úředníků a jiných zaměstnanců zařazených do jednotlivých kategorií jsou pravidelně sdělovány Švýcarsku.



ČLÁNEK 12

(odpovídající článku 17 protokolu (č. 7))

Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány úředníkům a jiným zaměstnancům agentury výhradně v zájmu agentury.

Agentura je povinna zbavit úředníka nebo jiného zaměstnance imunity ve všech případech, kdy podle jejího názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy agentury.

ČLÁNEK 13

(odpovídající článku 18 protokolu (č. 7))

Při uplatňování tohoto dodatku jedná agentura ve vzájemné shodě s odpovědnými úřady Švýcarska nebo příslušných členských států Unie.

________________

PŘÍLOHA II

PŘECHODNÝ REŽIM PRO STÁVAJÍCÍ DLOUHODOBÉ REZERVACE KAPACITY
V PROPOJOVACÍCH VEDENÍCH NA ŠVÝCARSKÝCH HRANICÍCH

ODDÍL A

ZÁSADY FINANČNÍ NÁHRADY

ČLÁNEK 1

Obecné zásady a oblast působnosti

1.    Tato příloha stanoví zásady přechodného mechanismu finančních náhrad pro držitele smluv uvedených v oddíle B.

2.    Finanční náhrada se vypočítá na základě ekonomické hodnoty rezervované kapacity pro smluvní strany vypočtené podle článku 2.

3.    Finanční náhrada se poskytuje na přechodné období stanovené v čl. 8 odst. 1 této dohody.



4.    Před účastí Švýcarska na jednotném propojení denních trhů získají držitelé smluv, kteří chtějí obdržet finanční náhradu, nezbytnou přeshraniční kapacitu prostřednictvím dražby pořádané Společným alokačním úřadem v souladu s platnými pravidly a postupy stanovenými tímto úřadem. Držitelé smluv nemají nárok na náhradu, pokud se jim nepodařilo získat potřebnou kapacitu prostřednictvím dražebního procesu.

5.    Jakmile se Švýcarsko připojí k jednotnému propojení denních trhů, držitelé smluv, kteří chtějí obdržet finanční náhradu, prokáží, že jejich nabídka byla přijata v procesu jednotného propojení denních trhů v souladu s platnými pravidly a postupy, jež jsou definovány v nařízení (EU) 2015/1222 ze dne 24. července 2015, kterým se stanoví rámcový pokyn pro přidělování kapacity a řízení přetížení (Úř. věst. L 197, 25.7.2015, s. 24, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/1222/oj).

ČLÁNEK 2

Výpočet finanční náhrady

1.    Finanční náhrada se vypočítá na základě objemu náhrady (v MW za danou hodinu), jak je definována v odstavcích 2 a 3, vynásobeného vyrovnávací cenou (v EUR/MWh), jak je definována v odstavci 4.



2.    Objem náhrady pro každou smlouvu činí:

a)    v období před přistoupením Švýcarska k jednotnému propojení denních trhů kapacita (v MW za danou hodinu) přidělená držiteli smlouvy v dražebním procesu; při žádosti o náhradu držitelé smluv doloží, že byla získána a využita kapacita do výše objemu smlouvy na hranicích a že výrobní zařízení je k dispozici v příslušném obchodním intervalu;

b)    po přistoupení Švýcarska k jednotnému propojení denních trhů objem (v MW za danou hodinu) úspěšné nabídky v procesu jednotného propojení denních trhů v příslušné nabídkové zóně až do maximálního objemu smluv; při žádosti o finanční náhradu držitelé smluv doloží objem úspěšné nabídky a dostupnost výrobního zařízení v příslušném obchodním intervalu.

3.    V kterémkoli daném roce se objem náhrady podle odstavce 2 sníží na tato procenta:

   74,3 % pro směr z Francie do Švýcarska v zimě (1. října až 30. dubna) a 68,5 % v létě (1. května až 30. září),

   93,9 % pro směr ze Švýcarska do Francie v zimě (1. října až 30. dubna) a 100 % v létě (1. května až 30. září).

4.    Cena náhrady se vypočítá ex post jako kladný cenový rozdíl mezi zúčtovacími cenami na denním trhu Švýcarska a Francie s ohledem na směr historické rezervace kapacity, vyplývající z výsledku trhu v denním časovém rámci, vypočtený pro každý obchodní interval zvlášť. Je-li cenový rozdíl záporný, nevyplácí se žádná náhrada.



5.    Výše náhrady vypočítaná podle odstavců 1 až 4 se dále sníží o 20 %, aby se zohlednil příspěvek držitelů smluv na údržbu a investiční náklady sítě.

6.    V případě, že celkové platby náhrad držitelům smluv vypočtené podle odstavců 1 až 5 převyšují příjem z přetížení pocházející z francouzsko-švýcarské hranice nebo příjem z přetížení, který je na ni přidělen, platby náhrad se pro všechny držitele smlouvy úměrně sníží, aby se zajistilo, že celkové vyrovnávací platby nepřesáhnou disponibilní příjem z přetížení.

7.    Celková finanční náhrada pro každého držitele smlouvy vypočtená podle tohoto článku se držitelům smluv vyplácí ex post měsíčně.

ČLÁNEK 3

Financování náhrady

Finanční náhrada podle článku 2 je financována z příjmu z přetížení vytvořeného přidělením kapacity na francouzsko-švýcarské hranici, a to buď získané z dražby kapacity na této hranici prováděné Společným alokačním úřadem, nebo přidělené hranici na základě metodiky rozdělování příjmů z přetížení.



ČLÁNEK 4

Provádění, kontrola a řešení sporů

1.    Vnitrostátní regulační orgány Francie a Švýcarska se v případě potřeby dohodnou na postupech pro provádění pravidel uvedených v této příloze do tří měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost. Návrh postupů oznámí ACER, Komisi a smíšenému výboru dva měsíce ode dne vstupu této dohody v platnost.

2.    Vnitrostátní regulační orgány Francie a Švýcarska odpovídají za ověřování toho, zda provozovatelé přenosových soustav a držitelé smluv dodržují postupy vypracované podle odstavce 1, včetně toho, že náhrada poskytovaná držitelům smluv je omezena na smlouvy uvedené v oddíle B této přílohy. Do 1. března následujícího roku zašlou agentuře ACER a smíšenému výboru výroční zprávu o uplatňování přechodného mechanismu.

3.    V případě, že vnitrostátní regulační orgány nedosáhnou shody o postupech podle odstavce 1 do tří měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost, může Švýcarsko předložit záležitost smíšenému výboru, který rozhodne o prováděcích postupech do šesti měsíců ode dne tohoto postoupení.

4.    Bez ohledu na odstavce 1 až 3 mají držitelé smluv právo obdržet finanční náhradu ode dne vstupu této dohody v platnost do konce přechodného období.



ODDÍL B

DLOUHODOBÉ SMLOUVY O REZERVACI KAPACITY
S FINANČNÍ NÁHRADOU

Směr

Název smlouvy

Technologie

Maximální konečné datum

FR => CH

EOS CNP Cattenom 3/4

Jaderná energie

Konec výrobní činnosti jednotek

FR => CH

NOK 94 / EDF 95

Jaderná energie

30. září 2036

FR => CH

EDL Cattenom 3 / 4

Jaderná energie

Konec výrobní činnosti jednotek

FR => CH

EDL 2000

Jaderná energie

31. prosince 2039

FR => CH

Participation Bugey 2

Jaderná energie

Konec výrobní činnosti jednotky

FR => CH

Participation Bugey 3

Jaderná energie

Konec výrobní činnosti jednotky

FR => CH

EOS Cleuson Dixence

Vodní energie

30. dubna 2030

CH => FR

EOS Cleuson Dixence

Vodní energie

30. dubna 2030

FR => CH

Emosson Pompage

Vodní energie

Konec výrobní činnosti jednotky

CH => FR

Emosson Turbine

Vodní energie

Konec výrobní činnosti jednotky



ODDÍL C

VODNÍ ELEKTRÁRNY, KTERÉ SI PONECHÁVAJÍ REZERVACI KAPACITY
NEPŘESAHUJÍCÍ 65 MW

Směr

Název elektrárny

Maximální rezervace kapacity [MW]

Maximální konečné datum

FR => CH

Kembs

35

Konec koncese (31.12.2035)

FR => CH

FM Chatelot

15

Konec koncese (31.12.2028)

CH => FR

FM Chatelot

30

Konec koncese (31.12.2028)

AT => CH

GKW Inn

13,3

Konec koncese
(po roce 2050)

CH => IT

Kraftwerke Hinterrhein

65

Konec koncese (31.12.2042)

FR => CH

Bagnes Martigny (Champsec)

2

Konec koncese (31.12.2041)

CH => FR

Forces Motrices de Mauvoisin

41

Konec koncese (31.12.2041)

________________

PŘÍLOHA III

STÁTNÍ PODPORA

VÝJIMKY A VYSVĚTLENÍ

ODDÍL A

OPATŘENÍ SLUČITELNÁ S ŘÁDNÝM FUNGOVÁNÍM
VNITŘNÍHO TRHU

UVEDENÁ V ČL. 13 ODST. 2 PÍSM. c)

1.    Níže uvedená stávající opatření Švýcarska jsou slučitelná s řádným fungováním vnitřního trhu a nevztahuje se na ně čl. 14 odst. 3 písm. b):

a)    investiční dotace na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle článků 25 až 29 zákona o energiích 2 (dále jen „EnG“), včetně dočasného osvobození od poplatků za vodu podle článku 50a zákona o vodní energii 3 ;

b)    rozdílové smlouvy na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle článků 29a až 29e EnG;

c)    příspěvek na provozní náklady na biomasu podle článku 33a EnG;

d)    geotermální záruky podle článku 33 EnG;



e)    kompenzace za opatření týkající se reziduálního toku podle čl. 80 odst. 2 zákona o ochraně vod 4 a

f)    kompenzace za opatření na ekologickou obnovu související s vodní energií (špičkování, přemisťování sedimentů a migrace ryb) podle článku 34 EnG. 

2.    Švýcarské orgány se zavazují, že od vstupu této dohody v platnost lze zařízením, na něž se nevztahuje výjimka podle čl. 5 odst. 2 písm. b) nebo čl. 5 odst. 4 nařízení (EU) 2019/943 5 , poskytnout novou podporu na výrobu elektřiny v rámci opatření uvedených v bodě 1, pouze pokud:

   jsou povinna prodávat svou výrobu elektrické energie na trhu,

   nejsou motivována k tomu, aby nabízela svou produkci pod svými mezními náklady, a neobdrží provozní podporu na výrobu na žádná období, kdy je tržní hodnota této produkce záporná.

3.    Ustanovení bodu 1 písm. a) a b) pozbývají platnosti deset let po vstupu této dohody v platnost a ustanovení bodu 1 písm. c) až f) pozbývají platnosti šest let po vstupu této dohody v platnost. Po uplynutí těchto lhůt švýcarský orgán dohledu tato opatření zahrne do svého průběžného přezkumu podle čl. 15 odst. 4.



ODDÍL B

KATEGORIE PODPORY, KTERÉ MOHOU BÝT POVAŽOVÁNY
ZA SLUČITELNÉ S ŘÁDNÝM FUNGOVÁNÍM

VNITŘNÍHO TRHU,

UVEDENÉ V ČL. 13 ODST. 3 PÍSM. e)

Níže uvedené kategorie podpory mohou být považovány za slučitelné s řádným fungováním vnitřního trhu:

[…]



ODDÍL C

BLOKOVÉ VÝJIMKY UVEDENÉ V ČL. 13 ODST. 4

Podpora se považuje za slučitelnou s řádným fungováním vnitřního trhu a je vyňata z oznamovací povinnosti podle článku 14, pokud je poskytnuta v souladu s hmotněprávními podmínkami stanovenými v těchto ustanoveních:

a)    kapitoly I a III nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. EU L 187, 26.6.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/651/oj), naposledy pozměněného nařízením Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023, o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a nařízení (EU) 2022/2473, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy (Úř. věst. EU L 167, 30.6.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1315/oj);

b)    články 1 až 6 rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L 7, 11.1.2012, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2832/oj).



ODDÍL D

PODPORA DE MINIMIS UVEDENÁ V ČL. 13 ODST. 6

„Podpora de minimis“ má význam, který má v nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. EU L, 2023/2831, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2831/oj).

V případě podpory udílené podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu má „podpora de minimis“ význam, který má v nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 12. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. L, 2023/2832, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2382/oj).

________________

PŘÍLOHA IV

STÁTNÍ PODPORA

OBECNÉ A ODVĚTVOVÉ AKTY POUŽITELNÉ V EVROPSKÉ UNII

UVEDENÉ V ČL. 14 ODST. 2

ODDÍL A

OBECNÉ A ODVĚTVOVÉ AKTY

1)    Pro účely části III a podle čl. 14 odst. 2 této dohody použije Unie tyto akty:

a)    nařízení Rady (EU) 2015/1589 ze dne 13. července 2015, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. EU L 248, 24.9.2015, s. 9, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2015/1589/oj);

b)    nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (EU) 2015/1589, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 108 Smlouvy o fungování Evropské unie (Úř. věst. EU L 140, 30.4.2004, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/794/oj), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) 2016/2105 ze dne 1. prosince 2016, kterým se mění příloha I nařízení (ES) č. 794/2004, pokud jde o formulář pro oznamování státní podpory v odvětví rybolovu a akvakultury (Úř. věst. EU L 327, 2.12.2016, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/2105/oj);



c)    nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. EU L 187, 26.6.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2014/651/oj), naposledy pozměněné nařízením Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023 o změně nařízení (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem, a nařízení (EU) 2022/2473, kterým se určité kategorie podpory pro podniky působící v oblasti produkce, zpracování a uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh prohlašují za slučitelné s vnitřním trhem podle článků 107 a 108 Smlouvy (Úř. věst. EU L 167, 30.6.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1315/oj);

d)    rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. EU L 7, 11.1.2012, s. 3, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2012/21(1)/oj);

e)    nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. EU L, 2023/2831, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2831/oj);

f)    nařízení Komise (EU) 2023/2832 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu (Úř. věst. EU L, 2023/2832, 15.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2832/oj).



2)    Pro účely části III a podle čl. 14 odst. 3 této dohody Švýcarsko zavede a udržuje systém dohledu nad státními podporami, který zajišťuje neustálý dohled a vymáhání na úrovni rovnocenné úrovni uplatňované v Unii, jak je stanoveno v čl. 14 odst. 2 a bodě 1 tohoto oddílu.

ODDÍL B

POKYNY, SDĚLENÍ
A ROZHODOVACÍ PRAXE KOMISE

1)    Pro účely části III a podle čl. 14 odst. 3 této dohody švýcarský orgán dohledu a příslušné soudní orgány ve Švýcarsku náležitě zohlední příslušné pokyny a sdělení závazné pro Komisi, jakož i její rozhodovací praxi, a v co největší možné míře se jimi řídí, aby zajistily dohled a vymáhání na úrovni rovnocenné úrovni uplatňované v Unii.

2)    Komise oznámí smíšenému výboru pokyny a sdělení, které považuje podle této dohody za relevantní, a zveřejní je.

________________

PŘÍLOHA V

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Příslušné právní akty Unie o ochraně životního prostředí uvedené v článku 20 a čl. 27 odst. 3 této dohody jsou tyto:

1.    32011 L 0092: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. EU L 26, 28.1.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2011/92/oj), ve znění:

   32014 L 0052: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/52/EU ze dne 16. dubna 2014, kterou se mění směrnice Rady 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. EU L 124, 25.4.2014, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2014/52/oj).

2.    32001 L 0042: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2001/42/oj).

3.    32016 L 0802: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2016/802/oj).



4.    32010 L 0075: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. EU L 334, 17.12.2010, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2010/75/oj).

5.    32009 L 0147: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. EU L 20, 26.1.2010, s. 7, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/147/oj), ve znění:

   32013 L 0017: směrnice Rady 2013/17/EU ze dne 13. května 2013, kterou se v důsledku přistoupení Chorvatské republiky upravují některé směrnice v oblasti životního prostředí (Úř. věst. EU L 158, 10.6.2013, s. 193, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/17/oj),

   32019 R 1010: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS (Úř. věst. EU L 170, 25.6.2019, s. 115, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1010/oj).



6.    32004 L 0035: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. EU L 143, 30.4.2004, s. 56, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2004/35/oj), ve znění:

   32006 L 0021: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/21/ES ze dne 15. března 2006 o nakládání s odpady z těžebního průmyslu a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. EU L 102, 11.4.2006, s. 15, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2006/21/oj),

   32009 L 0031: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES ze dne 23. dubna 2009 o geologickém ukládání oxidu uhličitého a o změně směrnice Rady 85/337/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES, 2001/80/ES, 2004/35/ES, 2006/12/ES a 2008/1/ES a nařízení (ES) č. 1013/2006 (Úř. věst. EU L 140, 5.6.2009, s. 114, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2009/31/oj),

   32013 L 0030: směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. EU L 178, 28.6.2013, s. 66, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2013/30/oj),



   32019 R 1010: nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1010 ze dne 5. června 2019 o sladění povinností podávání zpráv v oblasti právních předpisů souvisejících s politikou životního prostředí a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 a (EU) č. 995/2010, směrnic Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES, 2004/35/ES, 2007/2/ES, 2009/147/ES a 2010/63/EU, nařízení Rady (ES) č. 338/97 a (ES) č. 2173/2005 a směrnice Rady 86/278/EHS (Úř. věst. EU L 170, 25.6.2019, s. 115, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/1010/oj).

________________

PŘÍLOHA VI

ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

Není-li v technických úpravách uvedeno jinak,

   považují se práva a povinnosti stanovené pro členské státy Unie v právních aktech Unie uvedených v této příloze za práva a povinnosti stanovené pro Švýcarsko,

   odkazy na fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny v členských státech Unie, v těchto aktech se považují za odkazy na fyzické nebo právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve Švýcarsku.

To platí při plném respektování institucionálních ustanovení obsažených v části V této dohody.



UVÁDĚNÉ AKTY

1.    32018 L 2001: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. EU L 328, 21.12.2018, s. 82, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2018/2001/oj), ve znění:

   32023 L 2413: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (Úř. věst. EU L, 2023/2413, 31.10.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2023/2413/oj),

   32022 R 0759: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/759 ze dne 14. prosince 2021, kterým se mění příloha VII směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o metodiku výpočtu množství energie z obnovitelných zdrojů využité pro chlazení a dálkové chlazení (Úř. věst. EU L 139, 18.5.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2022/759/oj),

   32024 L1711: směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1711 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001 a (EU) 2019/944, pokud jde o zlepšení uspořádání trhu Unie s elektřinou (Úř. věst. L, 2024/1711, 26.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1711/oj).



Pro účely této dohody se směrnice (EU) 2018/2001 upravuje takto:

a)    v článku 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Definice pojmu se použije pouze tehdy, je-li tento pojem použit v ustanovení, které bylo začleněno do přílohy VI dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskem o elektřině.“;

b)    článek 3 se mění takto:

i)    odstavec 1 se nepoužije;

ii)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„Švýcarsko stanoví orientační cíl, jímž je 48,4% podíl energie z obnovitelných zdrojů na jeho hrubé konečné spotřebě energie v roce 2030. Smíšený výbor upraví tento cíl pro období po roce 2030 s přihlédnutím k platnému cíli v Unii. Švýcarsko nejméně jednou za dva roky zveřejní informace a informuje smíšený výbor zřízený dohodou mezi Evropskou unií a Švýcarskem o elektřině o pokroku dosaženém při plnění tohoto cíle a o provádění článků 19 a 26 až 31a směrnice (EU) 2018/2001, jak je stanoveno v příloze VI uvedené dohody.“;

iii)    v odstavci 3c se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)    použití pilařského dřeva, dýhařského dřeva, průmyslové kulatiny, pařezů a kořenů k výrobě elektřiny;“;



iv)    odst. 3c písm. b) a odstavce 4, 5 a 6 se nepoužijí;

v)    odstavec 4a se mění takto:

„4a.    Švýcarsko stanoví rámec, který může zahrnovat režimy podpory a opatření usnadňující přijímání smluv o nákupu energie z obnovitelných zdrojů a který umožňuje zavádění elektřiny z obnovitelných zdrojů na úrovni, která je v souladu s vnitrostátním cílem uvedeným v odstavci 2. Tento rámec by měl řešit zejména přetrvávající překážky bránící vysokým dodávkám elektřiny z obnovitelných zdrojů a rozvoj nezbytné přenosové, distribuční a skladovací infrastruktury, včetně skladování energie na stejném místě. Při navrhování tohoto rámce Švýcarsko zohlední dodatečnou energii z obnovitelných zdrojů potřebnou k uspokojení poptávky v odvětví dopravy, průmyslu, stavebnictví, vytápění a chlazení a k výrobě obnovitelných paliv nebiologického původu.“;

c)    článek 5 se nepoužije;

d)    články 8 až 14 se nepoužijí;

e)    články 15 a 15b až 16f se nepoužijí; místo toho Švýcarsko zachová a zavede srovnatelná pravidla, aby dosáhlo cíle zvýšit svůj podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Tato pravidla zahrnují:

i)    přidělení oblastí, v nichž lze stavět zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie;

ii)    účast veřejnosti;



iii)    rychlé a účinné postupy udělování povolení;

iv)    odpovídající status veřejného zájmu ohledně obnovitelných zdrojů energie;

f)    článek 15a se nepoužije;

g)    článek 17 se nepoužije;

h)    ustanovení čl. 18 odst. 1, 2 a 4 až 6 se nepoužijí;

i)    v článku 18 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„Švýcarsko stanoví rámec, který zajistí, aby dostatečný počet vyškolených a kvalifikovaných osob provádějících instalaci i) všech forem systémů pro vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů v budovách, průmyslu a zemědělství, ii) solárních fotovoltaických systémů, včetně skladování energie, a iii) dobíjecích bodů umožňujících odezvu na straně poptávky ohledně růstu energie z obnovitelných zdrojů potřebného k dosažení cílů stanovených v souladu s čl. 3 odst. 2.“;

j)    Švýcarsko nepoužije článek 19 na energii jinou než elektřinu vyrobenou z pilařského dřeva, dýhařského dřeva, průmyslové kulatiny, pařezů a kořenů;

k)    článek 20 a čl. 20a odst. 3 a 4 se nepoužijí;

l)    ustanovení čl. 20a odst. 1, 2 a 5 se použijí tři roky po vstupu této dohody v platnost;



m)    články 21 a 22 se nepoužijí; místo toho Švýcarsko zachová a zavede srovnatelná pravidla pro samospotřebitele elektřiny z obnovitelných zdrojů a společenství pro obnovitelné zdroje v oblasti elektřiny;

n)    články 22a až 25 se nepoužijí;

o)    v článku 26 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Švýcarsko může stanovit svůj podíl biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy vyrobených z potravinářských a krmných plodin na 0 %.“;

p)    ustanovení čl. 27 odst. 1 až 5 se nepoužijí;

q)    ustanovení čl. 28 odst. 6 a 7 se nepoužijí;

r)    ustanovení čl. 29 odst. 7a a 7b se nepoužijí;

s)    ustanovení čl. 29a odst. 2 se nepoužijí;



t)    článek 30 se mění takto:

i)    v odst. 1 prvním pododstavci se úvodní text nahrazuje tímto:

„Mají-li se obnovitelná paliva započítávat do cílů uvedených v čl. 3 odst. 2, požádají členské státy hospodářské subjekty, aby prostřednictvím povinných nezávislých a transparentních auditů v souladu s prováděcím aktem přijatým podle odstavce 8 tohoto článku prokázaly, že byla splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 a v čl. 29a odst. 1 pro obnovitelná paliva. Za tím účelem na hospodářských subjektech požadují, aby použily systém hmotnostní bilance, který:“;

ii)    odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.    Pokud je dodávka zpracována, informace o parametrech udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů dodávky se upraví a spojí s výstupem v souladu s těmito pravidly:

a)    je-li výsledkem zpracování dodávky surovin pouze jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin, paliv z biomasy nebo obnovitelných paliv nebiologického původu, velikost dodávky a související objemy parametrů udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů se upraví použitím konverzního faktoru představujícího poměr mezi hmotností výstupu určeného pro tuto výrobu a hmotností suroviny vstupující do procesu;



b)    je-li výsledkem zpracování dodávky surovin více než jeden výstup, jenž je určen pro výrobu biopaliv, biokapalin nebo paliv z biomasy nebo obnovitelných paliv nebiologického původu, uplatní se na každý výstup samostatný konverzní faktor a použije se samostatná hmotnostní bilance.“;

iii)    v odst. 3 prvním pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„1.    Členské státy přijmou opatření k zajištění toho, aby hospodářské subjekty předkládaly spolehlivé informace týkající se souladu s kritérii udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovenými v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 a čl. 29a odst. 1 a aby hospodářské subjekty na požádání zpřístupnily příslušnému členskému státu údaje použité k vypracování těchto informací.“;

iv)    v odst. 3 druhém pododstavci se první věta nahrazuje tímto:

„Povinnosti stanovené v tomto odstavci platí bez ohledu na to, zda jsou obnovitelná paliva vyráběna v Unii nebo jsou do Unie dovážena.“;

v)    v odstavci 10 se úvodní věta nahrazuje tímto:

„10.    Na žádost Švýcarska, jež se může zakládat na žádosti hospodářského subjektu, Komise na základě všech dostupných důkazů přezkoumá, zda byla splněna kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů stanovená v čl. 29 odst. 2 až 7 a 10 a čl. 29a odst. 1, pokud jde o zdroje obnovitelných paliv.“;



vi)    v odstavci 10 se písmena a) a b) nahrazují tímto:

„a)    pro účely uvedené v čl. 29 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) zohlednit obnovitelná paliva z tohoto zdroje, nebo

b)    odchylně od odstavce 9 žádat od dodavatele zdroje obnovitelných paliv, aby předložil další důkazy o splnění těchto kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a těchto minimálních hodnot úspor emisí skleníkových plynů.“;

u)    v článku 31a se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„Do 21. listopadu 2024 Komise zajistí, aby byla zřízena databáze Unie, která umožní sledování kapalných a plynných obnovitelných paliv (dále jen „databáze Unie“).“;

v)    články 32 až 39 se nepoužijí;

w)    přílohy I, IA, IV a VIII se nepoužijí;

x)    příloha IX část A písm. a) a p) se nepoužijí;

y)    přílohy X a XI se nepoužijí.



2.    32019 R807: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/807 ze dne 13. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o stanovení surovin s vysokým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, a o certifikaci biopaliv, biokapalin a paliv z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. EU L 133, 21.5.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2019/807/oj)

3.    32023 R 1184: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením unijní metodiky, v níž jsou vymezena podrobná pravidla pro výrobu kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy (Úř. věst. EU L 157, 20.6.2023, s. 11, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/1184/oj)

4.    32024 R 1408: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1408, kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1184, pokud jde o sladění technického pojmu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (Úř. věst. EU L, 2024/1408, 21.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/1408/oj)

5.    32023 R 1640: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1640 ze dne 5. června 2023 o metodice pro určení podílu biopaliva a bioplynu pro dopravu vyrobených z biomasy zpracovávané ve společném procesu s fosilními palivy (Úř. věst. EU L 205, 18.8.2023, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2023/1640/oj)



6.    32023 R 1185: nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/1185 ze dne 10. února 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 stanovením minimální hodnoty pro úspory emisí skleníkových plynů z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku a upřesněním metodiky pro posuzování úspor emisí skleníkových plynů z kapalných a plynných paliv z obnovitelných zdrojů nebiologického původu používaných v odvětví dopravy a z recyklovaných paliv s obsahem uhlíku (Úř. věst. L 157, 20.6.2023, s. 20, http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1185/oj)

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1185 upravují takto:

a)    ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1185 o výpočtu cílů pro paliva a elektřinu z obnovitelných zdrojů energie dodávaných do odvětví dopravy a cílů pro pokročilá biopaliva a bioplyn podle čl. 25 odst. 2 směrnice (EU) 2018/2001 se nepoužijí;

b)    ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/1185 týkající se recyklovaných paliv s obsahem uhlíku se nepoužijí.

7.    32022 R 2448: prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/2448 ze dne 13. prosince 2022 o stanovení operativních pokynů ohledně důkazů pro prokázání souladu s kritérii udržitelnosti pro lesní biomasu uvedenými v článku 29 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (Úř. věst. EU L 320, 14.12.2022, s. 4, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2022/2448/oj)



8.    32022 D 599: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/599 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu „Biomass Biofuels Sustainability voluntary scheme (2BSvs)“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 173, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/599/oj)

9.    32022 D 600: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/600 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu „Bonsucro EU“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 176, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/600/oj)

10.    32022 D 601: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/601 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu „Better Biomass“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 179, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/601/oj)

11.    32022 D 602: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/602 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu „International Sustainability & Carbon Certification - ISCC EU“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 182, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/602/oj)



12.    32022 D 604: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/604 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu „Red Tractor Farm Assurance Crops and Sugar Beet Scheme“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 188, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/604/oj)

13.    32022 D 605: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/605 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu „REDcert-EU“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 191, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/605/oj)

14.    32022 D 606: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/606 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu „Round Table on Responsible Soy with EU RED Requirements (RTRS EU RED)“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 194, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/606/oj)

15.    32022 D 607: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/607 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu „Roundtable on Sustainable Biomaterials (RSB) EU RED“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 197, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/607/oj)



16.    32022 D 608: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/608 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu „Scottish Quality Crops Farm Assurance Scheme (SQC)“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 200, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/608/oj)

17.    32022 D 609: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/609 ze dne 8. dubna 2022 o uznání nepovinného režimu „SURE“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 203, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/609/oj)

18.    32022 D 610: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/610 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu „Trade Assurance Scheme for Combinable Crops (TASCC)“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 206, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/610/oj)

19.    32022 D 611: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/611 ze dne 8. dubna 2022 o uznání režimu „Universal Feed Assurance Scheme (UFAS)“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 114, 12.4.2022, s. 209, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/611/oj)



20.    32022 D 2461: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/2461 ze dne 14. prosince 2022, kterým se uznává režim „KZR INiG“ pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, pokud jde o biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku, a ruší prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/603 (Úř. věst. EU L 321, 15.12.2022, s. 38, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/2461/oj)

21.    32022 D 1657: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/1657 ze dne 26. září 2022 o uznání nepovinného režimu „Sustainable Biomass Program“ pro prokázání souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 na biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 249, 27.9.2022, s. 53, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/1657/oj)

22.    32022 D 1656: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/1656 ze dne 26. září 2022 o uznání rakouského režimu zemědělské certifikace (AACS) pro prokázání souladu s požadavky stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 pro biopaliva, biokapaliny, paliva z biomasy, kapalná a plynná paliva z obnovitelných zdrojů nebiologického původu a recyklovaná paliva s obsahem uhlíku (Úř. věst. EU L 249, 27.9.2022, s. 50, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/1656/oj)

23.    32022 R 996: prováděcí nařízení Komise (EU) 2022/996 ze dne 14. června 2022 o pravidlech pro ověřování kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů a kritérií nízkého rizika nepřímé změny ve využívání půdy (Úř. věst. EU L 168, 27.6.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2022/996/oj)



24.    32022 D 1655: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2022/1655 ze dne 26. září 2022, kterým se uznává zpráva obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování sójových bobů v Argentině podle čl. 31 odst. 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (Úř. věst. EU L 249, 27.9.2022, s. 47, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2022/1655/oj)

25.    32024 D 861: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2024/861 ze dne 15. března 2024 o uznání zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování řepky olejky v Kanadě podle čl. 31 odst. 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (Úř. věst. EU L, 2024/861, 19.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2024/861/oj)

26.    32023 D 1760: prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2023/1760 ze dne 11. září 2023 o uznání zprávy obsahující informace o typických emisích skleníkových plynů z pěstování řepky olejky v Austrálii podle čl. 31 odst. 3 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (Úř. věst. EU L 224, 12.9.2023, s. 105, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2023/1760/oj)

________________

PŘÍLOHA VII

PŘÍLOHA TÝKAJÍCÍ SE POUŽITÍ ČLÁNKU 49 TÉTO DOHODY

ČLÁNEK 1

Seznam činností agentur, informačních systémů
a jiných činností Unie, na které má Švýcarsko finančně přispívat

Švýcarsko finančně přispívá na:

a)    agentury:

   Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/942 ze dne 5. června 2019, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 22, použitelným podle přílohy I této dohody), s přihlédnutím k oblasti působnosti této dohody, na 85 % příslušné dotační položky rozpočtu Unie pro daný rok;



b)    informační systémy:

   databáze Unie zřízená směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82, použitelnou podle přílohy VI dohody);

c)    jiné činnosti:

žádné.

ČLÁNEK 2

Platební podmínky

1.    Platby splatné podle článku 49 této dohody se provádějí v souladu s tímto článkem.

2.    Při vydání výzvy k poskytnutí finančních prostředků v rozpočtovém roce sdělí Komise Švýcarsku tyto informace:

a)    výše provozního příspěvku a

b)    výše poplatku za účast.



3.    Komise sdělí Švýcarsku co nejdříve, nejpozději však 16. dubna každého rozpočtového roku, tyto informace související s účastí Švýcarska:

a)    částky v prostředcích na závazky ze schváleného ročního rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok pro každou agenturu Unie, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1, a částky v prostředcích na závazky ve vztahu ke schválenému rozpočtu Unie pro daný rok pro příslušný rozpočet na informační systémy a jiné činnosti, zahrnující účast Švýcarska v souladu s článkem 1;

b)    výši poplatku za účast podle čl. 49 odst. 7 této dohody a

c)    pokud jde o agentury, v roce N+1 částky rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie ve vztahu k ročnímu rozpočtu Unie uvedené v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie na rok N.

4.    Komise na základě svého návrhu rozpočtu poskytne odhad informací podle odst. 3 písm. a) a b) co nejdříve, nejpozději však do 1. září rozpočtového roku.

5.    Komise vydá Švýcarsku nejpozději 16. dubna a, je-li to použitelné na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, nejdříve 22. října a nejpozději 31. října každého rozpočtového roku výzvu k poskytnutí finančních prostředků ve výši odpovídající příspěvku Švýcarska podle této dohody na každou z agentur, informačních systémů nebo jiných činností, jichž se Švýcarsko účastní.



6.    Výzva (výzvy) k poskytnutí finančních prostředků uvedená (uvedené) v bodě 5 je rozložena (jsou rozloženy) do těchto splátek:

a)    první splátka každého roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána do 16. dubna, odpovídá částce až do výše odhadu ročního finančního příspěvku na danou agenturu, informační systém nebo jinou činnost uvedeného v odstavci 4.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy;

b)    případně druhá splátka roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána nejdříve 22. října a nejpozději 31. října, odpovídá rozdílu mezi částkou uvedenou v odstavci 4 a částkou uvedenou v odstavci 5, pokud je částka uvedená v odstavci 5 vyšší.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků do 21. prosince.

U každé výzvy k poskytnutí finančních prostředků může Švýcarsko provádět samostatné platby za každou agenturu, informační systém nebo jinou činnost. 

7.    V prvním roce provádění této dohody vydá Komise do 90 dnů po vstupu této dohody v platnost jedinou výzvu k poskytnutí finančních prostředků.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy.

8.    V případě prodlení s platbou finančního příspěvku vzniká Švýcarsku povinnost uhradit úrok z prodlení z dlužné částky, počínaje dnem splatnosti až do dne, kdy je dlužná částka uhrazena v plné výši.



Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, nebo 0 % podle toho, která je vyšší, zvýšená o 3,5 procentního bodu.

ČLÁNEK 3

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie s ohledem na plnění rozpočtu

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie se provede v roce N+1, kdy se počáteční provozní příspěvek upraví směrem nahoru nebo dolů o rozdíl mezi počátečním provozním příspěvkem a upraveným příspěvkem vypočítaným s použitím klíče pro stanovení příspěvku za rok N na výši rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v rámci příslušné dotační položky (příslušných dotačních položek) rozpočtu Unie. Rozdíl případně zohlední u každé agentury upravený provozní příspěvek na základě procentního podílu, jak je definován v článku 1.

ČLÁNEK 4

Přechodná opatření

V případě, že dnem vstupu této dohody v platnost není 1. leden, použije se odchylně od článku 2 tento článek.



V prvním roce provádění dohody se ve vztahu k provoznímu příspěvku splatnému za daný rok, který se vztahuje na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, jak je stanoveno v souladu s článkem 49 dohody a články 1 až 3 této přílohy, provozní příspěvek sníží na poměrném základě vynásobením částky splatného ročního provozního příspěvku poměrem:

a)    počtu kalendářních dnů ode dne vstupu dohody v platnost do 31. prosince daného roku a

b)    celkového počtu kalendářních dnů daného roku.

________________

PROTOKOL

PROTOKOL O ROZHODČÍM SOUDU

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK I.1

Oblast působnosti

Pokud jedna ze smluvních stran (dále jen „strany“) předloží spor k rozhodčímu řízení v souladu s čl. 32 odst. 2 nebo čl. 33 odst. 2 této dohody, použijí se pravidla stanovená v tomto protokolu.

ČLÁNEK I.2

Soudní kancelář a služby sekretariátu

Mezinárodní úřad Stálého rozhodčího soudu v Haagu (dále jen „Mezinárodní úřad“) plní funkce soudní kanceláře a zajišťuje nezbytné služby sekretariátu.



ČLÁNEK I.3

Oznámení a výpočet lhůt

1.    Oznámení, včetně sdělení nebo návrhů, smějí být zasílána jakýmkoli komunikačním prostředkem, který osvědčuje jejich předání nebo umožňuje jejich ověření.

2.    Tato oznámení smějí být zasílána elektronicky pouze v případě, že strana pro tento účel určila nebo schválila adresu.

3.    Tato oznámení se zasílají v případě Švýcarska odboru pro Evropu švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí a v případě Unie právní službě Komise.

4.    Jakákoli lhůta stanovená v tomto protokolu začne běžet ode dne následujícího po příslušné události nebo úkonu. Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadá na nepracovní den orgánů Unie nebo vlády Švýcarska, končí lhůta pro doručení dokumentu první následující pracovní den. Započítávají se dny pracovního klidu, které spadají do daného období.

ČLÁNEK I.4

Oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Strana, která hodlá zahájit rozhodčí řízení (dále jen „žalující strana“), zašle druhé straně (dále jen „žalovaná strana“) a Mezinárodnímu úřadu oznámení o zahájení rozhodčího řízení.



2.    Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem následujícím po dni, kdy je oznámení o jeho zahájení přijato žalovanou stranou.

3.    Oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahuje tyto informace:

a)    požadavek, aby byl spor předložen k rozhodčímu řízení;

b)    jména a kontaktní údaje stran;

c)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalující strany;

d)    právním základem řízení je čl. 32 odst. 2 nebo čl. 33 odst. 2 této dohody a:

i)    v případech uvedených v čl. 32 odst. 2 této dohody otázka, která vedla ke sporu, oficiálně zařazená k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 32 odst. 1 této dohody a

ii)    v případech uvedených v čl. 33 odst. 2 této dohody rozhodnutí rozhodčího soudu, prováděcí opatření uvedená v čl. 32 odst. 5 této dohody a sporná kompenzační opatření;

e)    určení jakéhokoli pravidla, které je předmětem sporu nebo se k němu vztahuje;

f)    stručný popis sporu a

g)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.



4.    V případech uvedených v čl. 32 odst. 3 této dohody může oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

5.    Žádné tvrzení o dostatečnosti oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

ČLÁNEK I.5

Odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Do 60 dnů od obdržení oznámení o zahájení rozhodčího řízení zašle žalovaná strana žalující straně a Mezinárodnímu úřadu odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, která obsahuje tyto informace:

a)    jména a kontaktní údaje stran;

b)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalované strany;

c)    odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 3 písm. d) až f) a

d)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.



2.    V případech uvedených v čl. 32 odst. 3 této dohody může odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 4 tohoto protokolu a informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    Neposkytnutí odpovědi nebo neúplná či opožděná odpověď žalované strany na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

4.    Požádá-li žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, aby se rozhodčí soud skládal z pěti rozhodců, určí žalující strana do 30 dnů od obdržení odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení dalšího rozhodce.

ČLÁNEK I.6

Zastoupení a pomoc

1.    Strany jsou před rozhodčím soudem zastoupeny jedním nebo více zástupci. Zástupci mohou být nápomocni poradci nebo advokáti.

2.    Jakákoli změna zástupců nebo jejich adres se oznámí druhé straně, Mezinárodnímu úřadu a rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat důkazy o pravomocích svěřených zástupcům stran.



KAPITOLA II

SLOŽENÍ ROZHODČÍHO SOUDU

ČLÁNEK II.1

Počet rozhodců

Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců. Požádá-li o to žalující strana ve svém oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, je rozhodčí soud složen z pěti rozhodců.

ČLÁNEK II.2

Jmenování rozhodců

1.    Mají-li být jmenováni tři rozhodci, každá ze stran jmenuje jednoho z nich. Dva rozhodci jmenovaní stranami vyberou třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.

2.    Má-li být jmenováno pět rozhodců, každá ze stran jmenuje dva z nich. Čtyři rozhodci jmenovaní stranami vyberou pátého rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.



3.    Pokud do 30 dnů od jmenování posledního rozhodce jmenovaného stranami nedosáhnou rozhodci dohody o výběru předsedy rozhodčího soudu, jmenuje předsedu generální tajemník Stálého rozhodčího soudu.

4.    Na pomoc při výběru rozhodců, kteří mají tvořit rozhodčí soud, se vytvoří a v případě potřeby aktualizuje orientační seznam osob disponujících kvalifikacemi uvedenými v odstavci 6, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o ochraně zdraví“), Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“) a Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska“). Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje, jmenuje jej generální tajemník Stálého rozhodčího soudu ze seznamu uvedeného v odstavci 4. Není-li takový seznam k dispozici, jmenuje rozhodce losem generální tajemník Stálého rozhodčího soudu z osob, které byly formálně navrženy jednou ze stran nebo oběma stranami pro účely odstavce 4.



6.    Osoby tvořící rozhodčí soud musí být vysoce kvalifikované osoby s vazbami na strany nebo bez nich, u nichž je zaručena nezávislost a neexistence střetu zájmů, jakož i široká škála zkušeností. Musí mít zejména odborné znalosti v oblasti práva a záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, nesmí přijímat pokyny od žádné ze stran a musí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu. Předseda rozhodčího soudu musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů.

ČLÁNEK II.3

Prohlášení rozhodců

1.    Pokud se u určité osoby zvažuje její jmenování rozhodcem, oznámí tato osoba všechny okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti. V době od svého jmenování a v průběhu celého rozhodčího řízení oznamuje rozhodce tyto okolnosti neprodleně stranám a ostatním rozhodcům, pokud tak již neučinil.

2.    Rozhodce může být odvolán, pokud existují okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

3.    Strana smí požádat o odvolání rozhodce, kterého jmenovala, pouze z důvodu, který se dozvěděla až po tomto jmenování.

4.    Pokud rozhodce nejedná nebo pokud nemůže de iure nebo de facto plnit svou úlohu, použije se postup pro odvolání rozhodců stanovený v článku II.4.



ČLÁNEK II.4

Odvolání rozhodců

1.    Strana, která chce odvolat rozhodce, podá žádost o odvolání do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo oznámeno jmenování daného rozhodce, nebo do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o okolnostech uvedených v článku II.3.

2.    Žádost o odvolání se zasílá druhé straně, odvolanému rozhodci, ostatním rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu. Musí v ní být uvedeny důvody žádosti o odvolání.

3.    Pokud byla podána žádost o odvolání, může druhá strana tuto žádost o odvolání přijmout. Daný rozhodce může rovněž odstoupit. Přijetí žádosti o odvolání nebo odstoupení nepředstavuje uznání důvodů žádosti o odvolání.

4.    Pokud do 15 dnů ode dne oznámení žádosti o odvolání druhá strana žádost o odvolání nepřijme nebo pokud daný rozhodce neodstoupí, může strana, která o odvolání žádá, požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby o odvolání rozhodl.

5.    Nedohodnou-li se strany jinak, musí být v rozhodnutí uvedeném v odstavci 4 uvedeny důvody tohoto rozhodnutí.



ČLÁNEK II.5

Nahrazení rozhodce

1.    S výhradou odstavce 2 tohoto článku, je-li během rozhodčího řízení nutné rozhodce nahradit, je náhradník jmenován nebo vybrán v souladu s postupem stanoveným v článku II.2, který se použije na jmenování nebo výběr rozhodce, který má být nahrazen. Tento postup se použije i v případě, že jedna strana nevyužila svého práva jmenovat rozhodce, který má být nahrazen, nebo se tohoto jmenování účastnit.

2.    V případě nahrazení rozhodce se řízení obnoví ve fázi, kdy nahrazený rozhodce přestal vykonávat své funkce, nerozhodne-li rozhodčí soud jinak.

ČLÁNEK II.6

Zproštění odpovědnosti

S výjimkou případů úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti se strany v maximální míře povolené platnými právními předpisy zřeknou jakýchkoli kroků proti rozhodcům za jakékoli jednání nebo opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.



KAPITOLA III

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

ČLÁNEK III.1

Obecná ustanovení

1.    Datem ustavení rozhodčího soudu je den, kdy přijal své jmenování poslední rozhodce.

2.    Rozhodčí soud zajistí, aby se stranám dostalo rovného zacházení a aby každá z nich měla v příslušné fázi řízení dostatečnou možnost uplatnit svá práva a předložit svůj případ. Rozhodčí soud vede řízení tak, aby nedocházelo k průtahům a zbytečným výdajům a aby byl spor mezi stranami vyřešen.

3.    Nerozhodne-li rozhodčí soud po vyslechnutí stran jinak, koná se slyšení.

4.    Zašle-li strana rozhodčímu soudu sdělení, učiní tak prostřednictvím Mezinárodního úřadu a současně zašle kopii druhé straně. Mezinárodní úřad zašle kopii tohoto sdělení každému rozhodci.



ČLÁNEK III.2

Místo konání rozhodčího řízení

Místem konání rozhodčího řízení je Haag. Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může rozhodčí soud zasedat na jakémkoli jiném místě, které považuje za vhodné pro své jednání.

ČLÁNEK III.3

Jazyk

1.    Jazyky řízení jsou francouzština a angličtina.

2.    Rozhodčí soud může nařídit, aby ke všem dokumentům připojeným k žalobnímu nároku nebo k žalobní odpovědi a ke všem dalším dokumentům předloženým v průběhu řízení v původním jazyce byl přiložen překlad do jednoho z jazyků řízení.

ČLÁNEK III.4

Žalobní nárok

1.    Žalující strana zašle svůj žalobní nárok písemně žalované straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalující strana se může rozhodnout, že své oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.4 bude považovat za žalobní nárok, pokud rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.



2.    Žalobní nárok obsahuje tyto informace:

a)    informace uvedené v čl. I.4 odst. 3 písm. b) až f);

b)    popis skutečností předložených na podporu žalobního nároku a

c)    právní argumenty předložené na podporu žalobního nároku.

3.    K žalobnímu nároku musí být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalující stranou nebo by na ně měl žalobní nárok odkazovat. V případech uvedených v čl. 32 odst. 3 této dohody musí žalobní nárok obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

ČLÁNEK III.5

Žalobní odpověď

1.    Žalovaná strana zašle svou žalobní odpověď písemně žalující straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalovaná strana se může rozhodnout, že odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.5 bude považovat za žalobní odpověď, pokud odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.



2.    Žalobní odpověď musí odpovídat na body žalobního nároku uvedené v souladu s čl. III.4 odst. 2 písm. a) až c) tohoto protokolu. Musí k ní být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalovanou stranou nebo by na ně měla žalobní odpověď odkazovat. V případech uvedených v čl. 32 odst. 3 této dohody musí žalobní odpověď obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    V žalobní odpovědi nebo v pozdější fázi rozhodčího řízení, pokud rozhodčí soud rozhodne, že prodlení je odůvodněno okolnostmi, může žalovaná strana podat protinávrh za předpokladu, že je k tomu rozhodčí soud příslušný.

4.    Na protinávrh se použije čl. III.4 odst. 2 a 3.

ČLÁNEK III.6

Příslušnost pro rozhodčí řízení

1.    Rozhodčí soud rozhodne o své příslušnosti na základě čl. 32 odst. 2 nebo čl. 33 odst. 2 této dohody.

2.    V případech uvedených v čl. 32 odst. 2 této dohody má rozhodčí soud mandát ke zkoumání otázky, která vedla ke sporu, oficiálně zařazené k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 32 odst. 1 této dohody.



3.    V případech uvedených v čl. 33 odst. 2 této dohody má rozhodčí soud, který projednával hlavní věc, mandát ke zkoumání přiměřenosti sporných kompenzačních opatření, včetně případů, kdy tato opatření byla zcela nebo zčásti přijata v jiné dvoustranné dohodě v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

4.    Předběžná námitka nepříslušnosti rozhodčího soudu musí být podána nejpozději v žalobní odpovědi nebo – v případě protinávrhu – v replice. Skutečnost, že strana jmenovala rozhodce nebo se účastnila jeho jmenování, ji nezbavuje práva vznést takovou předběžnou námitku. Předběžná námitka ohledně toho, že by spor překročil pravomoci rozhodčího soudu, se podá, jakmile je během rozhodčího řízení vznesena otázka, která údajně překračuje jeho pravomoci. Rozhodčí soud může v každém případě přijmout předběžnou námitku podanou po uplynutí stanovené lhůty, pokud se domnívá, že k prodlení došlo z oprávněného důvodu.

5.    Rozhodčí soud může o předběžné námitce uvedené v odstavci 4 rozhodnout tak, že ji bude považovat za předběžnou otázku, nebo prostřednictvím rozhodnutí ve věci samé.

ČLÁNEK III.7

Jiná písemná podání

Rozhodčí soud po konzultaci se stranami rozhodne o jiných písemných podáních kromě žalobního nároku a žalobní odpovědi, které strany musí nebo mohou předložit, a stanoví lhůtu pro jejich předložení.



ČLÁNEK III.8

Lhůty

1.    Lhůty stanovené rozhodčím soudem pro předání písemných dokumentů, včetně žalobního nároku a žalobní odpovědi, nepřekročí 90 dnů, nedohodnou-li se strany jinak.

2.    Rozhodčí soud přijme konečné rozhodnutí do 12 měsíců ode dne svého ustavení. Ve výjimečných případech spojených se zvláštními obtížemi může rozhodčí soud tuto lhůtu prodloužit až o další tři měsíce.

3.    Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se zkrátí na polovinu:

a)    na žádost žalující nebo žalované strany, pokud rozhodčí soud do 30 dnů od této žádosti po vyslechnutí druhé strany rozhodne, že se jedná o naléhavý případ, nebo

b)    pokud se na tom strany dohodly.

4.    V případech uvedených v čl. 33 odst. 2 této dohody přijme rozhodčí soud své konečné rozhodnutí do šesti měsíců od data, kdy byla oznámena kompenzační opatření v souladu s čl. 33 odst. 1 této dohody.



ČLÁNEK III.9

Předložení věcí Soudnímu dvoru Evropské unie

1.    Při uplatnění článku 29 a čl. 32 odst. 3 této dohody předloží rozhodčí soud věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.    Rozhodčí soud může předložit věc Soudnímu dvůr Evropské unie kdykoli v průběhu řízení za předpokladu, že je schopen dostatečně přesně vymezit právní a skutkový rámec věci a právní otázky, které vyvolává.

Řízení před rozhodčím soudem se přeruší do doby, než Soudní dvůr Evropské unie vydá rozhodnutí.

3.    Kterákoli ze stran může zaslat rozhodčímu soudu odůvodněnou žádost, aby věc předložil Soudnímu dvoru Evropské unie. Rozhodčí soud takovou žádost zamítne, pokud se domnívá, že podmínky pro předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie uvedené v odstavci 1 nejsou splněny. Zamítne-li rozhodčí soud žádost strany o předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie, své rozhodnutí odůvodní v rozhodnutí ve věci samé.

4.    Rozhodčí soud předloží věc Soudnímu dvoru Evropské unie prostřednictvím oznámení. Oznámení obsahuje alespoň tyto informace:

a)    stručný popis sporu;

b)    dotčený právní akt (akty) Unie a/nebo dotčená ustanovení této dohody a



c)    pojem práva Unie, který má být vykládán v souladu s čl. 29 odst. 2 této dohody.

Rozhodčí soud oznámí předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie stranám.

5.    Soudní dvůr Evropské unie použije obdobně vnitřní jednací řád použitelný pro výkon své pravomoci rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu Smluv a aktů přijatých orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

6.    Zástupci a advokáti oprávnění zastupovat strany před rozhodčím soudem podle článků I.4, I.5, III.4 a III.5 jsou oprávněni zastupovat strany před Soudním dvorem Evropské unie.

ČLÁNEK III.10

Předběžná opatření

1.    V případech uvedených v čl. 33 odst. 2 této dohody může kterákoli ze stran v kterékoli fázi rozhodčího řízení požádat o předběžná opatření spočívající v pozastavení kompenzačních opatření.

2.    Žádost podle odstavce 1 musí označovat předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Musí obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.



3.    Strana, která žádá o předběžná opatření, zašle svou žádost písemně druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu. Rozhodčí soud stanoví krátkou lhůtu, v níž může druhá strana předložit písemná nebo ústní vyjádření.

4.    Rozhodčí soud do jednoho měsíce od podání žádosti uvedené v odstavci 1 rozhodne o pozastavení sporných kompenzačních opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)    rozhodčí soud je prima facie přesvědčen o opodstatněnosti věci předložené stranou, která ve své žádosti žádá o předběžná opatření;

b)    rozhodčí soud se domnívá, že až do konečného rozhodnutí by strana žádající o předběžná opatření utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu, pokud by nedošlo k pozastavení kompenzačních opatření, a

c)    újma způsobená straně žádající o předběžná opatření okamžitým uplatněním sporných kompenzačních opatření převažuje nad zájmem na okamžitém a účinném uplatňování daných opatření.

5.    Přerušení řízení podle čl. III.9 odst. 2 druhého pododstavce se nepoužije na řízení podle tohoto článku.

6.    Rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem podle odstavce 4 má pouze prozatímní účinek a není jím dotčeno rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé.



7.    Nestanoví-li rozhodnutí rozhodčího soudu v souladu s odstavcem 4 tohoto článku dřívější datum pro ukončení pozastavení, pozastavení končí přijetím konečného rozhodnutí podle čl. 33 odst. 2 této dohody.

8.    Aby se předešlo pochybnostem, pro účely tohoto článku se rozumí, že rozhodčí soud při zvažování příslušných zájmů strany žádající o předběžná opatření a druhé strany zohlední zájmy fyzických osob a hospodářských subjektů stran, avšak toto zohlednění nesmí vést k přiznání reprezentativnosti těchto fyzických osob nebo hospodářských subjektů před rozhodčím soudem.

ČLÁNEK III.11

Důkazní prostředky

1.    Každá strana předloží důkazy o skutečnostech, které jsou základem jejího nároku nebo její obhajoby.

2.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat strany o relevantní informace, které považuje za nezbytné a vhodné. Rozhodčí soud stanoví stranám lhůtu pro odpověď na jeho žádost.

3.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat jakýkoli zdroj o jakékoli informace, které považuje za vhodné. Rozhodčí soud si může rovněž vyžádat stanovisko odborníků, považuje-li to za vhodné, a v příslušných případech s výhradou jakýchkoli podmínek dohodnutých stranami.

4.    Všechny informace získané rozhodčím soudem podle tohoto článku se poskytnou stranám a strany mohou rozhodčímu soudu předložit k těmto informacím připomínky.



5.    Rozhodčí soud poté, co si vyžádal stanovisko druhé strany, přijme vhodná opatření k řešení veškerých otázek vznesených jednou ze stran, které se týkají ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

6.    Rozhodčí soud rozhodne o přípustnosti, relevantnosti a síle předložených důkazů.

ČLÁNEK III.12

Slyšení

1.    Pokud se musí konat slyšení, rozhodčí soud po konzultaci se stranami oznámí stranám s dostatečným předstihem datum, čas a místo slyšení.

2.    Slyšení je veřejné, nerozhodne-li rozhodčí soud z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.

3.    O každém slyšení vypracuje a podepíše předseda rozhodčího soudu protokol. Pouze tyto protokoly jsou závazné.

4.    Rozhodčí soud může rozhodnout o tom, že se slyšení bude konat virtuálně, v souladu s praxí Mezinárodního úřadu. Strany musí být o této praxi včas informovány. V takových případech se použije obdobně odstavec 1 a odstavec 3.



ČLÁNEK III.13

Absence konání

1.    Pokud žalující strana ve lhůtě stanovené tímto protokolem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svůj žalobní nárok, nařídí rozhodčí soud ukončení rozhodčího řízení, pokud neexistují nevyřešené otázky, u nichž může být rozhodnutí nezbytné, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

Pokud žalovaná strana ve lhůtě stanovené tímto protokolem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svou odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo svou žalobní odpověď, nařídí rozhodčí soud pokračování v řízení, aniž by toto nepředložení samo o sobě považoval za přijetí tvrzení žalující strany.

Druhý pododstavec se použije i v případě, že žalující strana nepředloží repliku na protinávrh.

2.    Pokud se strana řádně svolaná v souladu s čl. III.12 odst. 1 nedostaví ke slyšení a nedoloží dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud v rozhodčím řízení pokračovat.

3.    Pokud strana, která byla rozhodčím soudem řádně vyzvána k předložení dalších důkazů, tak neučiní ve stanovených lhůtách, aniž by prokázala dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud rozhodnout na základě důkazů, které má k dispozici.



ČLÁNEK III.14

Ukončení řízení

1.    Je-li prokázáno, že strany měly přiměřeně možnost předložit své argumenty, může rozhodčí soud prohlásit řízení za ukončené.

2.    Rozhodčí soud může, považuje-li to za nezbytné vzhledem k výjimečným okolnostem, rozhodnout z vlastního podnětu nebo na žádost strany o opětovném zahájení řízení kdykoli před přijetím rozhodnutí.

KAPITOLA IV

ROZHODNUTÍ

ČLÁNEK IV.1

Rozhodnutí

Rozhodčí soud usiluje o přijetí rozhodnutí na základě konsensu. Ukáže-li se však, že není možné přijmout rozhodnutí na základě konsensu, je rozhodnutí rozhodčího soudu přijato většinou rozhodců.



ČLÁNEK IV.2

Podoba a účinek rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Rozhodčí soud může v různých okamžicích přijímat samostatná rozhodnutí o různých otázkách.

2.    Veškerá rozhodnutí se vydávají v písemné podobě a uvádějí důvody, o které se opírají. Jsou pro strany konečná a závazná.

3.    Rozhodnutí rozhodčího soudu musí být podepsáno rozhodci, musí obsahovat datum jeho přijetí a místo konání rozhodčího řízení. Kopii rozhodnutí podepsaného rozhodci zašle stranám Mezinárodní úřad.

4.    Mezinárodní úřad rozhodnutí rozhodčího soudu zveřejní.

Při zveřejňování rozhodnutí rozhodčího soudu Mezinárodní úřad dodržuje příslušná pravidla týkající se ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

Pravidla uvedená v druhém pododstavci jsou totožná pro všechny dvoustranné dohody v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tato pravidla přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Strany musí splnit požadavky všech rozhodnutí rozhodčího soudu neprodleně.



6.    V případech uvedených v čl. 32 odst. 2 této dohody a po obdržení stanoviska stran stanoví rozhodčí soud v rozhodnutí ve věci samé přiměřenou lhůtu, aby vyhověl svému rozhodnutí v souladu s čl. 32 odst. 5 této dohody s přihlédnutím k vnitřním postupům stran.

ČLÁNEK IV.3

Rozhodné právo, pravidla výkladu, mediátor

1.    Rozhodným právem je tato dohoda, právní akty Unie, na něž se v ní odkazuje, jakož i jakékoli jiné pravidlo mezinárodního práva relevantní pro uplatňování uvedených nástrojů.

2.    Rozhodčí soud rozhoduje v souladu s pravidly výkladu uvedenými v článku 29 této dohody.

3.    Předchozí rozhodnutí přijatá orgánem pro řešení sporů, pokud jde o přiměřenost kompenzačních opatření podle jiné dvoustranné dohody z těch, která jsou uvedena v čl. 33 odst. 1, jsou pro rozhodčí soud závazná.

4.    Rozhodčí soud nesmí rozhodovat jako mediátor nebo ex aequo et bono.



ČLÁNEK IV.4

Vzájemně dohodnuté řešení nebo jiné důvody pro ukončení řízení

1.    Strany se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na řešení svého sporu. Každé takové řešení sdělí společně rozhodčímu soudu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na uvedený požadavek a rozhodčí řízení se pozastaví. Rozhodčí řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

2.    Pokud žalující strana v průběhu řízení písemně informuje rozhodčí soud o tom, že si nepřeje pokračovat v řízení, a pokud žalovaná strana ke dni, kdy toto sdělení rozhodčí soud obdržel, dosud neučinila žádné kroky v řízení, vydá rozhodčí soud oficiální usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud rozhodne o nákladech, které nese žalující strana, odůvodňuje-li to chování této strany.

3.    Dojde-li rozhodčí soud před přijetím rozhodnutí rozhodčího soudu k závěru, že pokračování v řízení se stalo bezpředmětným nebo nemožným z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, informuje rozhodčí soud strany o svém záměru vydat usnesení, kterým se řízení ukončí.

První pododstavec se nepoužije, pokud existují nevyřešené otázky, o nichž může být nezbytné rozhodnout, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.



4.    Rozhodčí soud zašle stranám kopii usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo kopii rozhodnutí přijatého dohodou stran, podepsaných rozhodci. Ustanovení čl. IV.2 odst. 2 až 5 se použijí na rozhodčí rozhodnutí přijatá dohodou stran.

ČLÁNEK IV.5

Oprava rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí rozhodčího soudu může strana oznámením druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu požádat rozhodčí soud, aby ve znění rozhodnutí rozhodčího soudu opravil jakékoli chyby ve výpočtu, administrativní či typografické chyby nebo chyby či opomenutí podobné povahy. Pokud rozhodčí soud považuje žádost za oprávněnou, provede opravu do 45 dnů od obdržení žádosti. Žádost nemá odkladný účinek na lhůtu stanovenou v čl. IV.2 odst. 6.

2.    Rozhodčí soud může do 30 dnů od sdělení svého rozhodnutí provést z vlastního podnětu opravy uvedené v odstavci 1.

3.    Opravy uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádějí písemně a tvoří nedílnou součást rozhodnutí. Použije se čl. IV.2 odst. 2 až 5.



ČLÁNEK IV.6

Poplatky rozhodců

1.    Poplatky uvedené v článku IV.7 musí být přiměřené s přihlédnutím ke složitosti případu, době, kterou rozhodci na případu strávili, a ke všem dalším relevantním okolnostem.

2.    Vytvoří se a v případě potřeby aktualizuje seznam denních náhrad a maximálního a minimálního počtu hodin, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

ČLÁNEK IV.7

Náklady

1.    Každá strana nese své vlastní náklady a polovinu nákladů rozhodčího soudu.

2.    Rozhodčí soud stanoví své náklady ve svém rozhodnutí ve věci samé. Tyto náklady zahrnují pouze:

a)    poplatky rozhodců, které se uvedou zvlášť pro každého rozhodce a stanoví je sám rozhodčí soud v souladu s článkem IV.6;

b)    cestovní a další výdaje rozhodců a



c)    poplatky a výdaje Mezinárodního úřadu.

3.    Náklady uvedené v odstavci 2 musí být přiměřené s ohledem na spornou částku, složitost sporu, dobu, kterou na případu rozhodci a veškeří odborníci jmenovaní rozhodčím soudem strávili, a veškeré další relevantní okolnosti.

ČLÁNEK IV.8

Složení zálohy na náklady

1.    Na začátku rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany, aby složily stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v čl. IV.7 odst. 2.

2.    V průběhu rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany o dodatečné zálohy kromě záloh uvedených v odstavci 1.

3.    Veškeré částky uložené stranami podle tohoto článku se uhradí Mezinárodnímu úřadu a jsou vyplaceny k pokrytí skutečně vynaložených nákladů, zejména včetně poplatků zaplacených rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu.



KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK V.1

Změny

Smíšený výbor může rozhodnutím přijmout změny tohoto protokolu.

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/869 ze dne 30. května 2022, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě, mění nařízení (ES) č. 715/2009, (EU) 2019/942 a (EU) 2019/943 a směrnice 2009/73/ES a (EU) 2019/944 a zrušuje nařízení (EU) č. 347/2013 (Úř. věst. EU L 152, 3.6.2022, s. 45, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/869/oj).
(2)    Energiegesetz, 30. září 2016 (EnG, SR 730.0), znění použitelné ke dni 1. ledna 2025.
(3)    Bundesgesetz über die Nutzbarmachung der Wasserkräfte, 22. prosince 1916 (WRG, SR 721 80), znění použitelné ke dni 1. ledna 2023.
(4)    Bundesgesetz über den Schutz der Gewässer, 24. ledna 1991 (GschG, SR 814 20), znění použitelné ke dni 1. února 2023.
(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/943 ze dne 5. června 2019 o vnitřním trhu s elektřinou, Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 54, ve znění podle přílohy.
Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


DOHODA
MEZI EVROPSKOU UNIÍ

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O OCHRANĚ ZDRAVÍ

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „smluvní strany“,

PŘEJÍCE SI podpořit spolupráci ve prospěch zdraví obyvatel smluvních stran, zejména připravenost a reakci v případě vážných přeshraničních zdravotních hrozeb;

BEROUCE V ÚVAHU, že zdravotní hrozby se nezastaví na státních hranicích, jež se Švýcarskem sdílí několik členských států Unie, a že společné hranice překračuje každodenně velký počet osob, a tudíž bude ve společném zájmu zlepšit výměnu odborných znalostí v oblasti vážných přeshraničních zdravotních hrozeb;

ROZHODNUTY co nejúčinněji reagovat na vážné přeshraniční zdravotní hrozby, mimo jiné výměnou informací prostřednictvím společných systémů a vzájemných kapacit epidemiologického dozoru;

BEROUCE V ÚVAHU, že účast Švýcarska v institucích, jiných subjektech a strukturách Unie pro prevenci a kontrolu nemocí a v rámci sítí dozoru a varování, jakož i uplatňování podobných mechanismů připravenosti a reakce pro prevenci a kontrolu vážných přeshraničních zdravotních hrozeb zlepší úroveň ochrany zdraví obyvatelstva smluvních stran;



UZNÁVAJÍCE, že dvoustranná dohoda mezi smluvními stranami o ochraně zdraví by měla poskytnout jasný a pevný právní základ pro spolupráci v oblasti zdravotní bezpečnosti;

BEROUCE V ÚVAHU, že Unie zavedla mechanismy a struktury pro koordinaci prevence, připravenosti a reakce v oblasti vážných přeshraničních zdravotních hrozeb a že účast Švýcarska v těchto mechanismech a strukturách by mohla být ku vzájemnému prospěchu obou smluvních stran;

UZNÁVAJÍCE, že podpora výměny odborných znalostí mezi smluvními stranami, a to i prostřednictvím vyslání odborníků, je oboustranně přínosná;

BEROUCE V ÚVAHU, že byl stanoven právní základ pro účast Švýcarska v programech Unie, včetně programu EU pro zdraví („EU4Health“) a UZNÁVAJÍCE důležitost podpory spolupráce mezi smluvními stranami v záležitostech souvisejících se zdravím, na než se vztahuje tato dohoda a Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

SDÍLEJÍCE obecné cíle programu EU4Health; BEROUCE V ÚVAHU společné cíle a hodnoty a silné vazby smluvních stran v oblasti zdraví;

UZNÁVAJÍCE společné přání smluvních stran rozvíjet, posilovat, podněcovat a rozšiřovat své vztahy a spolupráci;



BEROUCE V ÚVAHU, že užší spolupráce v oblasti vážných přeshraničních zdravotních hrozeb a účast Švýcarska v Evropském středisku pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „středisko“) zvýší úroveň ochrany zdraví obyvatelstva smluvních stran a že uvedená účast by měla zahrnovat finanční příspěvek, který je třeba stanovit pro každé programové období;

PŘIPRAVENY prozkoumat možnost rozšíření své spolupráce tak, aby do budoucna zahrnovala i další záležitosti související se zdravím;

ROZHODNUTY posílit spolupráci mezi smluvními stranami v oblastech upravených touto dohodou na základě stejných pravidel, jaká platí v Unii, při zachování jejich nezávislosti a nezávislosti jejich orgánů, a pokud jde o Švýcarsko, dodržování zásad vyplývajících z přímé demokracie a federalismu;

UZNÁVAJÍCE, že tato dohoda nepředstavuje dohodu v oblastech souvisejících s vnitřním trhem Unie, jichž se Švýcarsko účastní;

BEROUCE V ÚVAHU, že je nicméně vhodné, aby byly na tuto dohodu analogicky použity zvláštní zásady týkající se institucionálních ustanovení, jež jsou společná pro dohody, které byly nebo mají být uzavřeny v oblastech souvisejících s vnitřním trhem Unie, jichž se Švýcarsko účastní;

OPĚTOVNĚ POTVRZUJÍCE, že je zachována pravomoc švýcarského Spolkového soudu a všech ostatních švýcarských soudů, jakož i soudů členských států a Soudního dvora Evropské unie vykládat tuto dohodu v jednotlivých případech,

SE DOHODLY TAKTO:



KAPITOLA 1

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Účel

Účelem této dohody je posílit spolupráci mezi smluvními stranami s cílem:

a)    chránit a zlepšovat zdraví obyvatel členských států Unie a Švýcarska;

b)    bojovat proti nejzávažnějším chorobám podporou výzkumu jejich příčin, přenosu a jejich předcházení, jakož i podporou zdravotní informovanosti a zdravotní gramotnosti;

c)    zajistit trvale vysokou úroveň dozoru nad vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami na území smluvních stran a koordinovat jejich systémy varování a reakce na tyto hrozby.


ČLÁNEK 2

Oblast působnosti

Smluvní strany posílí a rozšíří spolupráci v oblasti zdravotní bezpečnosti. Rozsah této spolupráce je omezen na tyto oblasti:

   mechanismy zdravotní bezpečnosti týkající se vážných přeshraničních zdravotních hrozeb,

   Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „středisko“).

ČLÁNEK 3

Spolupráce

Smluvní strany spolupracují, vyměňují si informace a koordinují své politiky týkající se vážných přeshraničních zdravotních hrozeb prostřednictvím mechanismů a struktur stanovených v právních aktech Unie uvedených v příloze I, zejména prostřednictvím unijních sítí dozoru a varování a mechanismů připravenosti a reakce pro prevenci a kontrolu přenosných nemocí. Smluvní strany posílí svou celkovou spolupráci v oblasti zdravotní bezpečnosti, včetně epidemiologického dozoru, s cílem zlepšit připravenost a reakci na mimořádné situace.


KAPITOLA 2

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 4

Obecný obsah

Aby byla smluvním stranám zaručena právní jistota, pokud jde o spolupráci stanovenou v této dohodě, a s ohledem na zásady mezinárodního práva stanoví tato kapitola institucionální řešení podobná řešením, jež jsou společná pro dvoustranné dohody, které byly nebo mají být uzavřeny v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, aniž by se měnila oblast působnosti této dohody, zejména:

a)    postup pro sladění této dohody s právními akty Unie, které jsou pro tuto dohodu relevantní;

b)    jednotný výklad a uplatňování této dohody a právních aktů Unie, na něž se v příloze I odkazuje;

c)    dohled nad uplatňováním této dohody a uplatňování této dohody a

d)    řešení sporů v rámci této dohody.


ČLÁNEK 5

Účast na vypracovávání právních aktů Unie („tvorba rozhodnutí“)

1.    Při vypracovávání návrhu právního aktu Unie v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) v oblasti, na niž se vztahuje tato dohoda, o tom Evropská komise (dále jen „Komise“) informuje Švýcarsko a neformální cestou konzultuje odborníky Švýcarska stejně, jako žádá o stanoviska odborníků z členských států Unie pro vypracování svých návrhů.

Na žádost kterékoli smluvní strany se uskuteční předběžná výměna názorů ve smíšeném výboru.

Smluvní strany se na žádost kterékoli z nich znovu vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru v důležitých okamžicích fáze předcházející přijetí právního aktu Unií, a to v průběžném informačním a konzultačním procesu.

2.    Při přípravě aktů v přenesené pravomoci týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje tato dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.

3.    Při přípravě prováděcích aktů týkajících se základních aktů práva Unie v oblasti, na niž se vztahuje tato dohoda, v souladu se Smlouvou o fungování EU Komise zajistí, aby se do přípravy návrhů, které později předloží výborům, jež jsou Komisi nápomocny při výkonu jejích výkonných pravomocí, Švýcarsko zapojilo v co největší míře, a vede konzultace s odborníky Švýcarska na stejném základě jako s odborníky z členských států Unie.


4.    Je-li to nutné k zajištění řádného fungování této dohody, odborníci Švýcarska se podílejí na práci výborů, na něž se nevztahují odstavce 2 a 3. Seznam těchto výborů a případně dalších výborů s podobnými charakteristikami vypracuje a aktualizuje smíšený výbor.

5.    Tento článek se nepoužije na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky uvedené v čl. 6 odst. 5.

ČLÁNEK 6

Začlenění právních aktů Unie

1.    Aby byla zaručena právní jistota a jednotnost práva, pokud jde o spolupráci stanovenou v této dohodě, Švýcarsko a Unie zajistí, aby právní akty Unie přijaté v oblasti, na niž se vztahuje tato dohoda, byly do této dohody začleněny co nejdříve po přijetí.

2.    Právní akty Unie začleněné do této dohody v souladu s odstavcem 4 jsou po začlenění do této dohody součástí právního řádu Švýcarska, případně s výhradou úprav, o nichž rozhodne smíšený výbor.

3.    Přijme-li Unie právní akt v oblasti, na niž se vztahuje tato dohoda, co nejdříve o tom informuje Švýcarsko prostřednictvím smíšeného výboru. Smíšený výbor k danému tématu uspořádá výměnu názorů na žádost kterékoli smluvní strany.


4.    Smíšený výbor jedná v souladu s odstavcem 1 tím, že co nejdříve přijme rozhodnutí o změně přílohy I této dohody, včetně nezbytných úprav.

5.    Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na právní akty Unie nebo jejich ustanovení spadající do oblasti působnosti výjimky. Tato dohoda neobsahuje žádnou výjimku.

6.    S výhradou článku 7 vstupují rozhodnutí smíšeného výboru podle odstavce 4 v platnost okamžitě, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

7.    Aby usnadnily proces přijímání rozhodnutí, spolupracují smluvní strany v dobré víře během celého průběhu postupu stanoveného v tomto článku.

ČLÁNEK 7

Plnění ústavních povinností Švýcarskem

1.    Během výměny názorů uvedené v čl. 6 odst. 3 informuje Švýcarsko Unii o tom, zda rozhodnutí uvedené v čl. 6 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti.

2.    Pokud rozhodnutí uvedené v čl. 6 odst. 4 ke své závaznosti vyžaduje, aby Švýcarsko splnilo své ústavní povinnosti, má na to Švýcarsko maximálně dva roky ode dne sdělení této informace podle odstavce 1, s výjimkou případů konání referenda, kdy se toto období prodlouží o jeden rok.


3.    Dokud Švýcarsko nesdělí, že splnilo své ústavní povinnosti, provádějí smluvní strany rozhodnutí uvedené v čl. 6 odst. 4 prozatímně, pokud Švýcarsko Unii neinformuje, že prozatímní provádění rozhodnutí není možné, a neuvede pro to důvody. Prozatímní provádění nesmí v žádném případě nastat přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

4.    Jakmile Švýcarsko splní své ústavní povinnosti uvedené v odstavci 1, neprodleně to oznámí Unii prostřednictvím smíšeného výboru.

5.    Rozhodnutí vstupuje v platnost dnem doručení oznámení podle odstavce 4, avšak v žádném případě přede dnem, kdy začne být odpovídající právní akt Unie použitelný v Unii.

ČLÁNEK 8

Odkazy na území

Kdykoli právní akty Unie začleněné do této dohody obsahují odkazy na území „Evropské unie“ nebo „Unie“, považují se tyto odkazy pro účely této dohody za odkazy na území uvedená v článku 20.


ČLÁNEK 9

Odkazy na státní příslušníky členských států Unie

Kdykoli právní akty Unie začleněné do této dohody odkazují na státní příslušníky členských států Unie, považují se tyto odkazy pro účely této dohody za odkazy na státní příslušníky členských států Unie a Švýcarska.

ČLÁNEK 10

Vstup v platnost a provedení právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do této dohody o jejich vstupu v platnost nebo provedení se pro účely této dohody nepoužijí.

Lhůty a data pro Švýcarsko pro uvedení v platnost a provedení rozhodnutí, kterými se do této dohody začleňují právní akty Unie, vyplývají z čl. 6 odst. 6 a čl. 7 odst. 5, jakož i z ustanovení o přechodných opatřeních.

ČLÁNEK 11

Adresáti právních aktů Unie

Ustanovení právních aktů Unie začleněných do této dohody o tom, že jsou určeny členským státům Unie, se pro účely této dohody nepoužijí.


ČLÁNEK 12

Zásada jednotného výkladu

1.    Za účelem dosažení cíle stanoveného v článku 4 a v souladu se zásadami mezinárodního práva veřejného se tato dohoda a právní akty Unie, na něž se v této dohodě odkazuje, vykládají a uplatňují jednotně v oblastech, na které se vztahuje tato dohoda.

2.    Právní akty Unie, na něž se odkazuje v příloze I, a ustanovení této dohody, pokud jejich uplatňování zahrnuje pojmy práva Unie, se před podpisem této dohody i po podpisu vykládají a uplatňují v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie.

ČLÁNEK 13

Zásada účinného a harmonického uplatňování

1.    Komise a příslušné švýcarské orgány spolupracují a vzájemně si pomáhají při zajišťování dohledu nad uplatňováním této dohody. Mohou si vyměňovat informace o činnostech dohledu nad uplatňováním této dohody. Mohou si vyměňovat názory a projednávat otázky společného zájmu.


2.    Každá smluvní strana přijme vhodná opatření k zajištění účinného a harmonického uplatňování této dohody na svém území.

3.    Dohled nad uplatňováním této dohody provádějí smluvní strany společně v rámci smíšeného výboru. Pokud se Komise nebo příslušné švýcarské orgány dozvědí o případu nesprávného uplatňování dohody, může být záležitost postoupena smíšenému výboru s cílem nalézt přijatelné řešení.

4.    Jak Komise, tak příslušné švýcarské orgány dohlížejí na uplatňování této dohody druhou smluvní stranou. Použije se postup stanovený v článku 15.

ČLÁNEK 14

Zásada výlučnosti

Smluvní strany se zavazují, že v případě sporů ohledně výkladu nebo uplatňování této dohody a právních aktů Unie, na něž se odkazuje v příloze I, nebo případně ohledně souladu rozhodnutí, jež Komise přijme na základě této dohody, s touto dohodou nebudou usilovat o jiné způsoby řešení, než které jsou stanoveny v této dohodě.


ČLÁNEK 15

Postup v případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním

1.    V případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním této dohody nebo právního aktu Unie, na který se odkazuje v příloze I, se smluvní strany vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení. Za tímto účelem se smíšenému výboru poskytnou všechny užitečné informace, aby mohl situaci podrobně posoudit. Smíšený výbor posoudí všechny možnosti, které umožní zachovat řádné fungování této dohody.

2.    Pokud smíšený výbor není schopen nalézt řešení obtíží uvedených v odstavci 1 do tří měsíců ode dne, kdy mu byly obtíže předloženy, může kterákoli smluvní strana požádat rozhodčí soud, aby spor vyřešil v souladu s pravidly stanovenými v protokolu o rozhodčím soudu.

3.    Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení uvedeného v čl. 12 odst. 2 a pokud je výklad takového ustanovení relevantní pro vyřešení sporu a nezbytný k tomu, aby o sporu mohl rozhodnout, předloží rozhodčí soud tuto otázku Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pokud dá spor podnět k otázce výkladu nebo uplatňování některého ustanovení spadajícího do oblasti působnosti výjimky z povinnosti dynamické harmonizace uvedené v čl. 6 odst. 5 a pokud spor nezahrnuje výklad nebo použití pojmů práva Unie, vyřeší rozhodčí soud spor bez předložení této otázky Soudnímu dvoru Evropské unie.


4.    Pokud rozhodčí soud pokládá otázku Soudnímu dvoru Evropské unie podle odstavce 3:

a)    rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie je pro rozhodčí soud závazné a

b)    Švýcarsko požívá stejných práv jako členské státy a orgány Unie a obdobně podléhá stejným řízením před Soudním dvorem Evropské unie.

5.    Každá smluvní strana přijme veškerá nezbytná opatření, aby v dobré víře provedla rozhodnutí rozhodčího soudu. Smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že tuto dohodu nedodržela, informuje druhou smluvní stranu prostřednictvím smíšeného výboru o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu.


ČLÁNEK 16

Kompenzační opatření

1.    Pokud smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že tuto dohodu nedodržela, neinformuje druhou smluvní stranu v přiměřené lhůtě stanovené v souladu s čl. IV.2 odst. 6 protokolu o rozhodčím soudu o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, nebo pokud se druhá smluvní strana domnívá, že oznámená opatření nejsou v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu, může tato druhá smluvní strana přijmout přiměřená kompenzační opatření s cílem odstranit možnou nerovnováhu. Kompenzační opatření mohou být přijata pouze v rámci této dohody nebo v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. c) a čl. 20 odst. 4 Dohody mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie, uzavřené v... dne... (dále jen „dohoda o účasti Švýcarska na programech Unie“), pokud jde o účast Švýcarska na programu činnosti Unie v oblasti zdraví 1 . Smluvní strany přijímající kompenzační opatření oznámí smluvní straně, u níž rozhodčí soud shledal, že tuto dohodu nedodržela, kompenzační opatření, která budou upřesněna v oznámení. Tato kompenzační opatření nabývají účinku tři měsíce ode dne tohoto oznámení.


2.    Pokud smíšený výbor do jednoho měsíce ode dne oznámení zamýšlených kompenzačních opatření nepřijme rozhodnutí o pozastavení, změně nebo zrušení těchto kompenzačních opatření, může kterákoli smluvní strana předložit otázku přiměřenosti těchto kompenzačních opatření k rozhodčímu řízení v souladu s protokolem o rozhodčím soudu.

3.    Rozhodčí soud rozhodne ve lhůtách stanovených v čl. III.8 odst. 4 protokolu o rozhodčím soudu.

4.    Kompenzační opatření nemají zpětný účinek. Zejména musí být zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli již před nabytím účinnosti kompenzačních opatření.

ČLÁNEK 17

Spolupráce mezi jurisdikcemi

1.    V zájmu podpory jednotného výkladu se švýcarský Spolkový soud a Soudní dvůr Evropské unie dohodnou na dialogu a jeho podmínkách.

2.    Švýcarsko má právo předložit Soudnímu dvoru Evropské unie spisy účastníků řízení nebo písemná vyjádření, pokud soud členského státu Unie předloží Soudnímu dvoru Evropské unie předběžnou otázku týkající se výkladu této dohody nebo ustanovení právního aktu Unie, který je uveden v příloze I.


ČLÁNEK 18

Provádění

1.    Smluvní strany přijmou veškerá vhodná obecná i zvláštní opatření k plnění závazků vyplývajících z této dohody a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit splnění jejího účelu.

2.    Smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění zamýšleného výsledku právních aktů Unie, na něž se odkazuje v příloze I, a zdrží se přijímání jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení jejich cílů.

ČLÁNEK 19

Smíšený výbor

1.    Zřizuje se smíšený výbor.

Smíšený výbor se skládá ze zástupců smluvních stran.

2.    Smíšenému výboru spolupředsedají zástupce Evropské unie a zástupce Švýcarska.

3.    Smíšený výbor:

a)    zajišťuje řádné fungování a účinnou správu a uplatňování této dohody;


b)    může si vyměňovat informace a konzultovat otázky týkající se této dohody a souvisejících finančních aspektů;

c)    poskytuje fórum pro vzájemné konzultace a průběžnou výměnu informací mezi smluvními stranami, zejména s cílem nalézt řešení jakýchkoli obtíží s výkladem nebo uplatňováním této dohody nebo právního aktu Unie, na který se odkazuje v příloze I v souladu s článkem 15;

d)    zajišťuje, ve spolupráci se smíšeným výborem zřízeným dohodou o účasti Švýcarska na programech Unie (dále jen „smíšený výbor pro účast na programech Unie“), řádné fungování a účinné provádění účasti Švýcarska na programu činnosti Unie v oblasti zdraví, a to pouze v záležitostech, na něž se vztahuje tato dohoda; za tímto účelem smíšený výbor informuje smíšený výbor pro účast na programech Unie, pokud:

i)    je třeba přijmout nový protokol k dohodě o účasti Švýcarska na programech Unie týkající se programu činnosti Unie v oblasti zdraví;

ii)    je třeba v důsledku změn v oblasti působnosti této dohody protokol změnit;

iii)    pořad jednání jeho zasedání zahrnuje záležitosti související s tímto programem;

e)    vydává doporučení smluvním stranám v záležitostech týkajících se této dohody;

f)    přijímá rozhodnutí, je-li tak stanoveno v této dohodě;


g)    v případě změny článků 1 až 6, 10 až 15 nebo 17 nebo 18 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie (dále jen „protokol (č. 7)“), připojeného ke Smlouvě o fungování Evropské unie, smíšený výbor odpovídajícím způsobem změní dodatek a

h)    vykonává jakoukoli jinou pravomoc, kterou mu uděluje tato dohoda.

4.    Smíšený výbor jedná na základě jednomyslnosti.

Rozhodnutí jsou pro smluvní strany závazná a smluvní strany přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich provedení.

5.    Smíšený výbor zasedá nejméně jednou ročně, střídavě v Bruselu a Bernu, pokud spolupředsedové nerozhodnou jinak. Sejde se rovněž na žádost kterékoli ze smluvních stran. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že zasedání smíšeného výboru se uskuteční prostřednictvím videokonference nebo telekonference.

6.    Smíšený výbor přijme na svém prvním zasedání svůj jednací řád a podle potřeby jej aktualizuje.

7.    Smíšený výbor může rozhodnout o vytvoření jakékoli pracovní skupiny nebo skupiny odborníků, která mu může být nápomocna při plnění jeho povinností.


KAPITOLA 3

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 20

Územní oblast působnosti

Tato dohoda se vztahuje na jedné straně na území, na které se vztahují Smlouva o Evropské unii a Smlouva o fungování EU za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé na území Švýcarska.

ČLÁNEK 21

Revize

1.    Smluvní strany pravidelně přezkoumávají fungování této dohody v rámci smíšeného výboru a mohou zvážit její revizi, zejména za účelem zlepšení své spolupráce nebo jejího rozšíření na další záležitosti související se zdravím.

2.     S ohledem na takové možné uvážení mohou smluvní strany v souladu se svými vnitřními postupy zahájit jednání za účelem revize této dohody.

3.    Výsledek veškerých jednání podléhá ratifikaci nebo schválení smluvními stranami v souladu s jejich příslušnými vnitřními postupy.


ČLÁNEK 22

Služební tajemství

Představitelé, odborníci a ostatní zástupci smluvních stran jsou povinni i po skončení výkonu svých funkcí nešířit informace získané v rámci této dohody, na které se vztahuje služební tajemství.

ČLÁNEK 23

Utajované informace a citlivé neutajované informace

1.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že vyžaduje, aby některá ze smluvních stran zpřístupnila utajované informace.

2.    Na nakládání s utajovanými informacemi nebo materiály poskytnutými smluvními stranami nebo vyměňovanými mezi smluvními stranami podle této dohody a na jejich ochranu se vztahuje Dohoda mezi Švýcarskou konfederací a Evropskou unií o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací uzavřená v Bruselu dne 28. dubna 2008 a veškerá bezpečnostní ujednání, kterými se uvedená dohoda provádí.

3.    Smíšený výbor přijme prostřednictvím rozhodnutí pokyny pro nakládání s citlivými neutajovanými informacemi, které si smluvní strany mezi sebou vyměňují, za účelem zajištění jejich ochrany.


ČLÁNEK 24

Přílohy, dodatky a protokoly

Přílohy, dodatky a protokoly k této dohodě tvoří její nedílnou součást.

ČLÁNEK 25

Finanční příspěvek

1.    Švýcarsko přispívá na financování činností agentur, informačních systémů a jiných činností Unie uvedených v článku 1 přílohy II, k nimž má přístup, v souladu s tímto článkem a přílohou II.

Smíšený výbor může přijmout rozhodnutí o změně přílohy II.

2.    Unie může kdykoli pozastavit účast Švýcarska na činnostech uvedených v odstavci 1 tohoto článku, pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu v souladu s platebními podmínkami stanovenými v článku 2 přílohy II.

Pokud Švýcarsko nedodrží platební lhůtu, zašle Unie Švýcarsku formální upomínku. Není-li do 30 dnů ode dne obdržení této formální upomínky provedena platba v plné výši, může Unie pozastavit účast Švýcarska na příslušné činnosti.


3.    Finanční příspěvek je tvořen součtem:

a)    provozního příspěvku a

b)    poplatku za účast.

4.    Finanční příspěvek má podobu ročního finančního příspěvku a je splatný ke dnům uvedeným ve výzvách k poskytnutí finančních prostředků vydaných Komisí.

5.    Provozní příspěvek vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách. Pro tento účel se údaji o HDP v tržních cenách smluvních stran rozumí nejnovější údaje dostupné k 1. lednu roku, v němž se provádí roční platba, poskytnuté Statistickým úřadem Evropské unie (EUROSTAT), s náležitým ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky uzavřenou v Lucemburku dne 26. října 2004. Přestane-li uvedená dohoda platit, určí se HDP Švýcarska na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

6.    Provozní příspěvek pro každou agenturu Unie se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na její schválený roční rozpočet zapsaný v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1 přílohy II. Provozní příspěvek na informační systémy a jiné činnosti se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na příslušný rozpočet pro daný rok, jak je stanoveno v dokumentech k plnění rozpočtu (jako jsou pracovní programy nebo smlouvy).

Všechny referenční částky vycházejí z prostředků na závazky.


7.    Roční poplatek za účast činí 4 % ročního provozního příspěvku vypočítaného v souladu s odstavci 5 a 6.

8.    Komise Švýcarsku poskytne příslušné informace týkající se výpočtu jeho finančního příspěvku. Tyto informace se poskytují s náležitým ohledem na pravidla Unie týkající se důvěrnosti a ochrany údajů.

9.    Veškeré finanční příspěvky Švýcarska nebo platby od Unie a výpočet částek, které mají být splaceny nebo obdrženy, se provádějí v eurech.

10.    Pokud se vstup této dohody v platnost neshoduje s počátkem kalendářního roku, upraví se provozní příspěvek Švýcarska na daný rok v souladu s metodikou a platebními podmínkami stanovenými v článku 4 přílohy II.

11.    Prováděcí pravidla k tomuto článku jsou obsažena v příloze II.

12.    Tři roky po vstupu této dohody v platnost a následně každé tři roky přezkoumá smíšený výbor podmínky účasti Švýcarska podle článku 1 přílohy II a v případě potřeby je upraví.


ČLÁNEK 26

Vstup v platnost

1.    Tuto dohodu smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost.

2.    Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;


e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

i)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

j)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;


m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;

n)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

ČLÁNEK 27

Výpověď

1.    Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět oznámením druhé smluvní straně.

2.    Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců po obdržení oznámení uvedeného v odstavci 1.

3.    Pokud tato dohoda pozbude platnosti, zůstanou zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli na základě této dohody přede dnem pozbytí platnosti této dohody. Smluvní strany se vzájemně dohodnou, jaká opatření se přijmou v souvislosti s právy, která jsou v procesu nabývání.


Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA I

PRÁVNÍ AKTY UNIE
ZAČLENĚNÉ V SOULADU

S ČLÁNKEM 6 DOHODY

Není-li v technických úpravách uvedeno jinak, považují se práva a povinnosti stanovené pro členské státy Unie v právních aktech Unie začleněných do této přílohy za práva a povinnosti stanovené pro Švýcarsko. To platí při plném respektování institucionálních ustanovení obsažených v kapitole 2 dohody.

Vážné přeshraniční zdravotní hrozby

1.    32022 R 2371 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 ze dne 23. listopadu 2022 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU (Úř. věst. EU L 314, 6.12.2022, s. 26, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2371/oj).

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (EU) 2022/2371 upravují takto:

a)    Švýcarsko se plně účastní činnosti Výboru pro zdravotní bezpečnost a má v jeho rámci stejná práva a povinnosti jako členské státy Unie, s výjimkou hlasovacího práva;


b)    Švýcarsko je plnoprávným uživatelem systému včasného varování a reakce (EWRS) zřízeného nařízením (EU) 2022/2371;

c)    Švýcarsko použije definici uvedenou v čl. 3 bodě 10 nařízení (EU) 2022/2371 pouze pro účely provádění této dohody;

d)    Švýcarsko poskytne zprávy uvedené v čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2371 ve stejných lhůtách, jaké jsou stanoveny v uvedeném článku pro členské státy Unie, avšak v žádném případě ne dříve než jeden rok po vstupu této dohody v platnost. Švýcarsko svou zprávu předá prostřednictvím systému EWRS;

e)    v čl. 7 odst. 5 nařízení (EU) 2022/2371 se zrušují slova „Evropské unie“. Druhou větou, pokud jde o Švýcarsko, se rozumí „Tyto vnitrostátní bezpečnostní předpisy musí poskytovat úroveň ochrany utajovaných informací v souladu s Dohodou mezi Švýcarskou konfederací a Evropskou unií o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací a jejími bezpečnostními opatřeními.“;

f)    pro účely této dohody je účast na společném zadávacím řízení uvedená v čl. 12 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2022/2371 otevřena i Švýcarsku;

g)    ustanovení čl. 12 odst. 4 písm. a), b), c), e) a f) nařízení (EU) 2022/2371 se na Švýcarsko nevztahují;


h)    pravomoc Švýcarska uznat a ukončit stav ohrožení veřejného zdraví na vnitrostátní úrovni zůstává článkem 23 nařízení (EU) 2022/2371 nedotčena;

i)    ustanovení čl. 25 písm. a) a b) nařízení (EU) 2022/2371 se na Švýcarsko nevztahují;

j)    v čl. 27 odst. 1 nařízení (EU) 2022/2371 se odkaz na nařízení (EU) 2016/679 a na směrnici 2002/58/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy.

2.    32023 R 1808 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/1808 ze dne 21. září 2023, kterým se stanoví vzor formuláře pro poskytování informací o plánování prevence, připravenosti a reakce v souvislosti s vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371 (Úř. věst. EU L 234, 22.9.2023, s. 105, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2023/1808/oj).

3.    32024 R 0892 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/892 ze dne 22. března 2024, kterým se určují referenční laboratoře Evropské unie pro některé konkrétní oblasti veřejného zdraví (Úř. věst. EU L, 2024/892, 25.3.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/892/oj).

4.    32024 R 1232 Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/1232 ze dne 5. března 2024, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2371, pokud jde o posouzení stavu provádění vnitrostátních plánů prevence, připravenosti a reakce a jejich vztahu k plánu prevence, připravenosti a reakce Unie (Úř. věst. EU L, 2024/1232, 8.5.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2024/1232/oj).


5.    32024 R 2959 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2959 ze dne 29. listopadu 2024, kterým se určují referenční laboratoře Evropské unie v oblasti veřejného zdraví pro bakterie přenášené potravinami a vodou, pro střevní parazity a prvoky přenášené potravinami, vodou a vektory a pro viry přenášené potravinami a vodou (Úř. věst. EU L, 2024/2959, 2.12.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_impl/2024/2959/oj).

6.    32018 D 0945 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2018/945 ze dne 22. června 2018 o přenosných nemocích a souvisejících zvláštních zdravotních problémech, které musí být podchyceny epidemiologickým dozorem, a o příslušných definicích případů (Úř. věst. EU L 170, 6.7.2018, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2018/945/oj).

7.    32017 D 0253 Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/253 ze dne 13. února 2017, kterým se stanoví postup vydávání varovných hlášení v rámci systému včasného varování a reakce zřízeného v souvislosti s vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a postup výměny informací, konzultací a koordinace reakce na tyto hrozby v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (Úř. věst. EU L 37, 14.2.2017, s. 23, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2017/253/oj), ve znění:

   32021 D 0858 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/858 ze dne 27. května 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/253, pokud jde o varovná hlášení v souvislosti s vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a trasování kontaktů cestujících zjištěných prostřednictvím formuláře pro trasování cestujících (Úř. věst. EU L 188, 28.5.2021, s. 106, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2021/858/oj),


   32021 D 1212 prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/1212 ze dne 22. července 2021, kterým se mění prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/253, pokud jde o varovná hlášení v souvislosti s vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a trasování kontaktů osob vystavených nákaze zjištěných v souvislosti s vyplňováním formulářů pro trasování cestujících (Úř. věst. EU L 263, 23.7.2021, s. 32, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec_impl/2021/1212/oj).

EVROPSKÉ STŘEDISKO PRO PREVENCI A KONTROLU NEMOCÍ

8.    32004 R 0851 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. EU L 142, 30.4.2004, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/851/oj), ve znění:

   32022 R 2370 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2370 ze dne 23. listopadu 2022, kterým se mění nařízení (ES) č. 851/2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. EU L 314, 6.12.2022, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2370/oj).

Pro účely této dohody se ustanovení nařízení (ES) č. 851/2004 upravují takto:

a)    Švýcarsko se účastní činnosti střediska;

b)    Švýcarsko finančně přispívá na činnosti střediska v souladu s článkem 25 dohody;


c)    Švýcarsko se plně účastní činnosti správní rady střediska a má v jeho rámci stejná práva a povinnosti jako členské státy Unie, s výjimkou hlasovacího práva;

d)    Švýcarsko se plně účastní činnosti poradního sboru střediska a má v jeho rámci stejná práva a povinnosti jako členské státy Unie;

e)    Švýcarsko uděluje středisku a jeho zaměstnancům v rámci jejich služebních povinností pro agenturu výsady a imunity stanovené v dodatku, které jsou založeny na článcích 1 až 6, 10 až 15 a 17 a 18 protokolu (č. 7). Odkazy na příslušné články uvedeného protokolu jsou pro informaci uvedeny v závorkách;

f)    odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie (stanoveného v nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385), včetně veškerých následných změn) může středisko, pokud tak rozhodne, zaměstnávat na základě smlouvy švýcarské státní příslušníky, kteří požívají veškerých občanských práv. Středisko může souhlasit s vysláním odborníků Švýcarskem;

g)    Švýcarsko se plně účastní činnosti sítí provozovaných střediskem a má v jejich rámci stejná práva a povinnosti jako členské státy Unie;


h)    v čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 851/2004 se za slova „v jednotlivých konkrétních případech organizuje v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy“ vkládají slova „a s jejich pomocí“;

i)    v článku 20a nařízení (ES) č. 851/2004 se odkaz na nařízení (EU) 2016/679 a na směrnici 2002/58/ES považuje, pokud jde o Švýcarsko, za odkaz na příslušné vnitrostátní právní předpisy.



Dodatek

OVÝSADÁCH A IMUNITÁCH

ČLÁNEK 1
(odpovídající článku 1 protokolu (č. 7))

Prostory a budovy agentury jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnění. Majetek a pohledávky agentury se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora Evropské unie.

ČLÁNEK 2
(odpovídající článku 2 protokolu (č. 7))

Archivy agentury jsou nedotknutelné.

ČLÁNEK 3
(odpovídající článkům 3 a 4 protokolu (č. 7))

1.    Agentura, její pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.


2.    Na zboží a služby určené pro úřední potřebu agentury a vyvážené ze Švýcarska nebo poskytované agentuře ve Švýcarsku se neuplatňují žádná nepřímá cla ani daně.

3.    Osvobození od DPH je přiznáno, pokud skutečná kupní cena zboží a služeb uvedených na faktuře nebo v příslušném dokladu činí nejméně sto švýcarských franků (včetně daně). Agentura je osvobozena od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro její úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou ve Švýcarsku zcizeny úplatně ani bezúplatně, jinak než za podmínek schválených vládou Švýcarska.

4.    Osvobození od DPH, spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou prominutí daně po předložení příslušných švýcarských formulářů dodavateli zboží či poskytovateli služeb.

5.    Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.

ČLÁNEK 4
(odpovídající článku 5 protokolu (č. 7))

Agentura požívá pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů ve Švýcarsku stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.

Úřední korespondence a jiná úřední komunikace agentury nepodléhá cenzuře.


ČLÁNEK 5
(odpovídající článku 6 protokolu (č. 7))

Průkazy Unie vydávané členům a zaměstnancům agentury se uznávají za platné cestovní doklady na území Švýcarska. Tyto průkazy jsou vydávány úředníkům a jiným zaměstnancům za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem Unie (nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385), včetně veškerých následných změn).

ČLÁNEK 6
(odpovídající článku 10 protokolu (č. 7))

Zástupci členských států Unie, kteří se účastní činnosti agentury, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání ve Švýcarsku nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.


ČLÁNEK 7
(odpovídající článku 11 protokolu (č. 7))

Na území Švýcarska úředníci a jiní zaměstnanci agentury bez ohledu na svou státní příslušnost:

a)    jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, s výhradou použití ustanovení smluv jednak o pravidlech určujících odpovědnost úředníků a jiných zaměstnanců vůči Unii a jednak o příslušnosti Soudního dvora Evropské unie rozhodovat spory mezi Unií a jejich úředníky a jinými zaměstnanci. Této imunity požívají i po ukončení své funkce;

b)    nepodléhají oni ani jejich manželé či manželky a jimi vyživovaní rodinní příslušníci předpisům omezujícím přistěhovalectví a určujícím náležitosti přihlašování cizinců;

c)    požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací;

d)    požívají práva bezcelně dovážet bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby v souvislosti s prvním nástupem do funkce ve Švýcarsku a práva bezcelně zpětně vyvézt bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby při ukončení výkonu funkce v dané zemi, v obou případech s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou Švýcarska;


e)    požívají práva bezcelně dovézt automobil pro svou osobní potřebu, který získali v zemi svého posledního pobytu nebo v zemi, jejímiž jsou státními příslušníky, za podmínek daného vnitřního trhu, a bezcelně zpětně vyvézt automobil, s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou Švýcarska.

ČLÁNEK 8
(odpovídající článku 12 protokolu (č. 7))

Platy, mzdy a služební požitky, které poskytuje agentura svým úředníkům a jiným zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch agentury, jejíž podmínky a způsob vybírání stanoví právo Unie.

Úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od švýcarských federálních, kantonálních a obecních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje agentura.

ČLÁNEK 9
(odpovídající článku 13 protokolu (č. 7))

S úředníky a jinými zaměstnanci agentury, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách agentury zřizují bydliště na území Švýcarska, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi Švýcarskem a členskými státy Unie, zacházeno jak ve Švýcarsku, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členským státem Unie. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto článku a v jejich péči.


Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v prvním pododstavci, který se nachází ve Švýcarsku, je osvobozen od dědické daně ve Švýcarsku; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Při použití ustanovení tohoto článku se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.

ČLÁNEK 10
(odpovídající článku 14 protokolu (č. 7))

Právo Unie stanoví systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie.

Úředníci a jiní zaměstnanci agentury tedy nejsou povinni účastnit se švýcarského systému sociálního pojištění, pokud se na ně již vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie. Na rodinné příslušníky zaměstnanců agentury, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, se vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie, pokud nejsou zaměstnáni jiným zaměstnavatelem než agenturou a pokud nepobírají dávky sociálního zabezpečení od členského státu Unie nebo Švýcarska.


ČLÁNEK 11
(odpovídající článku 15 protokolu (č. 7))

Právo Unie stanoví kategorie úředníků a jiných zaměstnanců agentury, na které se použijí všechna nebo některá ustanovení článků 7, 8 a 9.

Jména, funkce a adresy úředníků a jiných zaměstnanců zařazených do jednotlivých kategorií jsou pravidelně sdělovány Švýcarsku.

ČLÁNEK 12
(odpovídající článku 17 protokolu (č. 7))

Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány úředníkům a jiným zaměstnancům agentury výhradně v zájmu agentury.

Agentura je povinna zbavit úředníka nebo jiného zaměstnance imunity ve všech případech, kdy podle jejího názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy agentury.

ČLÁNEK 13
(odpovídající článku 18 protokolu (č. 7))

Při uplatňování tohoto dodatku jedná agentura ve vzájemné shodě s odpovědnými úřady Švýcarska nebo příslušných členských států Unie.

________________

PŘÍLOHA II

O POUŽITÍ
ČLÁNKU 25 DOHODY

ČLÁNEK 1

Seznam činností agentur,
informačních systémů a jiných činností Unie,

na které má Švýcarsko finančně přispívat

Švýcarsko finančně přispívá na:

a)    agentury:

   Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, zřízené nařízením (ES) č. 851/2004, (Úř. věst. EU L 142, 30.4.2004, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/851/oj), ve znění podle přílohy I;


b)    informační systémy:

   systém včasného varování a reakce (EWRS), zřízený nařízením (EU) 2022/2371, (Úř. věst. EU L 314, 6.12.2022, s. 26, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2371/oj), ve znění podle přílohy I, pokud není příspěvek Švýcarska na tento informační systém již v plném rozsahu pokryt příspěvkem Švýcarska na činnost střediska a na program činnosti Unie v oblasti zdraví;

c)    jiné činnosti:

   žádné.

ČLÁNEK 2

Platební podmínky

1.    Platby splatné podle článku 25 dohody se provádějí v souladu s tímto článkem.

2.    Při vydání výzvy k poskytnutí finančních prostředků v rozpočtovém roce sdělí Komise Švýcarsku tyto informace:

a)    výše provozního příspěvku a

b)    výše poplatku za účast.


3.    Komise sdělí Švýcarsku co nejdříve, nejpozději však 16. dubna každého rozpočtového roku, tyto informace související s účastí Švýcarska:

a)    částky v prostředcích na závazky ze schváleného ročního rozpočtu Unie zapsaného v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie pro daný rok pro každou agenturu Unie, přičemž se pro každou agenturu zohlední veškeré upravené provozní příspěvky vymezené v článku 1, a částky v prostředcích na závazky ve vztahu ke schválenému rozpočtu Unie pro daný rok pro příslušný rozpočet na informační systémy a jiné činnosti, zahrnující účast Švýcarska v souladu s článkem 1;

b)    výše poplatku za účast podle čl. 25 odst. 7 dohody a

c)    pokud jde o agentury, v roce N+1 částky rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie ve vztahu k ročnímu rozpočtu Unie uvedené v příslušné dotační položce (příslušných dotačních položkách) rozpočtu Unie na rok N.

4.    Komise na základě svého návrhu rozpočtu poskytne odhad informací podle odst. 3 písm. a) a b) co nejdříve, nejpozději však do 1. září rozpočtového roku.

5.    Komise vydá Švýcarsku nejpozději 16. dubna a, je-li to použitelné na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, nejdříve 22. října a nejpozději 31. října každého rozpočtového roku výzvu k poskytnutí finančních prostředků ve výši odpovídající příspěvku Švýcarska podle této dohody na každou z agentur, informačních systémů nebo jiných činností, jichž se Švýcarsko účastní.


6.    Výzva (výzvy) k poskytnutí finančních prostředků uvedená (uvedené) v bodě 5 je rozložena (jsou rozloženy) do těchto splátek:

a)    první splátka každého roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána do 16. dubna, odpovídá částce až do výše odhadu ročního finančního příspěvku na danou agenturu, informační systém nebo jinou činnost uvedeného v odstavci 4;

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy;

b)    případně druhá splátka roku v souvislosti s výzvou k poskytnutí finančních prostředků, která má být vydána nejdříve 22. října a nejpozději 31. října, odpovídá rozdílu mezi částkou uvedenou v odstavci 4 a částkou uvedenou v odstavci 5, pokud je částka uvedená v odstavci 5 vyšší.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou v této výzvě k poskytnutí finančních prostředků do 21. prosince.

U každé výzvy k poskytnutí finančních prostředků může Švýcarsko provádět samostatné platby za každou agenturu, informační systém nebo jinou činnost.

7.    V prvním roce provádění této dohody vydá Komise do 90 dnů po vstupu této dohody v platnost jedinou výzvu k poskytnutí finančních prostředků.

Švýcarsko uhradí částku uvedenou ve výzvě k poskytnutí finančních prostředků nejpozději 60 dnů od vydání této výzvy.


8.    V případě prodlení s platbou finančního příspěvku vzniká Švýcarsku povinnost uhradit úrok z prodlení z dlužné částky, počínaje dnem splatnosti až do dne, kdy je dlužná částka uhrazena v plné výši.

Úrokovou sazbou pro pohledávky nezaplacené ke dni splatnosti je sazba uplatňovaná Evropskou centrální bankou na její hlavní refinanční operace zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie platná první den měsíce, ve kterém je pohledávka splatná, nebo 0 % podle toho, která je vyšší, zvýšená o 3,5 procentního bodu.

ČLÁNEK 3

Úprava finančního příspěvku Švýcarska
agenturám Unie s ohledem na plnění rozpočtu

Úprava finančního příspěvku Švýcarska agenturám Unie se provede v roce N+1, kdy se počáteční provozní příspěvek upraví směrem nahoru nebo dolů o rozdíl mezi počátečním provozním příspěvkem a upraveným příspěvkem vypočítaným s použitím klíče pro stanovení příspěvku za rok N na výši rozpočtových závazků přijatých v souvislosti s prostředky na závazky schválenými v roce N v rámci příslušné dotační položky (příslušných dotačních položek) rozpočtu Unie. Rozdíl případně zohlední u každé agentury upravený provozní příspěvek na základě procentního podílu, jak je definován v článku 1.


ČLÁNEK 4

Přechodná opatření

V případě, že dnem vstupu této dohody v platnost není 1. leden, použije se odchylně od článku 2 tento článek.

V prvním roce provádění této dohody se ve vztahu k provoznímu příspěvku splatnému za daný rok, který se vztahuje na příslušnou agenturu, informační systém nebo jinou činnost, jak je stanoveno v souladu s článkem 25 dohody a články 1 až 3 této přílohy, provozní příspěvek sníží na poměrném základě vynásobením částky splatného ročního provozního příspěvku poměrem:

a)    počtu kalendářních dnů ode dne vstupu této dohody v platnost do 31. prosince daného roku a

b)    celkového počtu kalendářních dnů daného roku.

________________

PROTOKOL
O ROZHODČÍM SOUDU

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK I.1

Oblast působnosti

Pokud jedna ze smluvních stran (dále jen „strany“) předloží spor k rozhodčímu řízení v souladu s čl. 15 odst. 2 nebo čl. 16 odst. 2 dohody, použijí se pravidla stanovená v tomto protokolu.

ČLÁNEK I.2

Soudní kancelář a služby sekretariátu

Mezinárodní úřad Stálého rozhodčího soudu v Haagu (dále jen „Mezinárodní úřad“) plní funkce soudní kanceláře a zajišťuje nezbytné služby sekretariátu.


ČLÁNEK I.3

Oznámení a výpočet lhůt

1.    Oznámení, včetně sdělení nebo návrhů, smějí být zasílána jakýmkoli komunikačním prostředkem, který osvědčuje jejich předání nebo umožňuje jejich ověření.

2.    Tato oznámení smějí být zasílána elektronicky pouze v případě, že strana pro tento účel určila nebo schválila adresu.

3.    Tato oznámení se zasílají v případě Švýcarska odboru pro Evropu švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí a v případě Unie právní službě Komise.

4.    Jakákoli lhůta stanovená v tomto protokolu začne běžet ode dne následujícího po příslušné události nebo úkonu. Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadá na nepracovní den orgánů Unie nebo vlády Švýcarska, končí lhůta pro doručení dokumentu první následující pracovní den. Započítávají se dny pracovního klidu, které spadají do daného období.

ČLÁNEK I.4

Oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Strana, která hodlá zahájit rozhodčí řízení (dále jen „žalující strana“), zašle druhé straně (dále jen „žalovaná strana“) a Mezinárodnímu úřadu oznámení o zahájení rozhodčího řízení.


2.    Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem následujícím po dni, kdy je oznámení o jeho zahájení přijato žalovanou stranou.

3.    Oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahuje tyto informace:

a)    požadavek, aby byl spor předložen k rozhodčímu řízení;

b)    jména a kontaktní údaje stran;

c)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalující strany;

d)    právní základ řízení (čl. 15 odst. 2 nebo čl. 16 odst. 2 dohody) a:

i)    v případech uvedených v čl. 15 odst. 2 dohody otázka, která vedla ke sporu, oficiálně zařazená k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 15 odst. 1 dohody a

ii)    v případech uvedených v čl. 16 odst. 2 dohody rozhodnutí rozhodčího soudu, prováděcí opatření uvedená v čl. 15 odst. 5 dohody a sporná kompenzační opatření;

e)    určení jakéhokoli pravidla, které je předmětem sporu nebo se k němu vztahuje;

f)    stručný popis sporu a

g)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.


4.    V případech uvedených v čl. 15 odst. 3 dohody může oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

5.    Žádné tvrzení o dostatečnosti oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

ČLÁNEK I.5

Odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Do 60 dnů od obdržení oznámení o zahájení rozhodčího řízení zašle žalovaná strana žalující straně a Mezinárodnímu úřadu odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, která obsahuje tyto informace:

a)    jména a kontaktní údaje stran;

b)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalované strany;

c)    odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 3 písm. d) až f) a

d)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.


2.    V případech uvedených v čl. 15 odst. 3 dohody může odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahovat rovněž odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 4 tohoto protokolu a informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    Neposkytnutí odpovědi nebo neúplná či opožděná odpověď žalované strany na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

4.    Požádá-li žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, aby se rozhodčí soud skládal z pěti rozhodců, určí žalující strana do 30 dnů od obdržení odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení dalšího rozhodce.

ČLÁNEK I.6

Zastoupení a pomoc

1.    Strany jsou před rozhodčím soudem zastoupeny jedním nebo více zástupci. Zástupcům mohou být nápomocni poradci nebo advokáti.

2.    Jakákoli změna zástupců nebo jejich adres se oznámí druhé straně, Mezinárodnímu úřadu a rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat důkazy o pravomocích svěřených zástupcům stran.


KAPITOLA II

SLOŽENÍ ROZHODČÍHO SOUDU

ČLÁNEK II.1

Počet rozhodců

Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců. Požádá-li o to žalující strana ve svém oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, je rozhodčí soud složen z pěti rozhodců.

ČLÁNEK II.2

Jmenování rozhodců

1.    Mají-li být jmenováni tři rozhodci, každá ze stran jmenuje jednoho z nich. Dva rozhodci jmenovaní stranami vyberou třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.

2.    Má-li být jmenováno pět rozhodců, každá ze stran jmenuje dva z nich. Čtyři rozhodci jmenovaní stranami vyberou pátého rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.


3.    Pokud do 30 dnů od jmenování posledního rozhodce jmenovaného stranami nedosáhnou rozhodci dohody o výběru předsedy rozhodčího soudu, jmenuje předsedu generální tajemník Stálého rozhodčího soudu.

4.    Na pomoc při výběru rozhodců, kteří mají tvořit rozhodčí soud, se vytvoří a v případě potřeby aktualizuje orientační seznam osob disponujících kvalifikacemi uvedenými v odstavci 6, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro tuto dohodu, Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“) a Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska“). Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely této dohody.

5.    Pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje, jmenuje jej generální tajemník Stálého rozhodčího soudu ze seznamu uvedeného v odstavci 4. Není-li takový seznam k dispozici, jmenuje rozhodce losem generální tajemník Stálého rozhodčího soudu z osob, které byly formálně navrženy jednou ze stran nebo oběma stranami pro účely odstavce 4.


6.    Osoby tvořící rozhodčí soud musí být vysoce kvalifikované osoby s vazbami na strany nebo bez nich, u nichž je zaručena nezávislost a neexistence střetu zájmů, jakož i široká škála zkušeností. Musí mít zejména odborné znalosti v oblasti práva a záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, nesmí přijímat pokyny od žádné ze stran a musí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu. Předseda rozhodčího soudu musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů.

ČLÁNEK II.3

Prohlášení rozhodců

1.    Pokud se u určité osoby zvažuje její jmenování rozhodcem, oznámí tato osoba všechny okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti. V době od svého jmenování a v průběhu celého rozhodčího řízení oznamuje rozhodce tyto okolnosti neprodleně stranám a ostatním rozhodcům, pokud tak již neučinil.

2.    Rozhodce může být odvolán, pokud existují okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

3.    Strana smí požádat o odvolání rozhodce, kterého jmenovala, pouze z důvodu, který se dozvěděla až po tomto jmenování.


4.    Pokud rozhodce nejedná nebo pokud nemůže de iure nebo de facto plnit svou úlohu, použije se postup pro odvolání rozhodců stanovený v článku II.4.

ČLÁNEK II.4

Odvolání rozhodců

1.    Strana, která chce odvolat rozhodce, podá žádost o odvolání do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo oznámeno jmenování daného rozhodce, nebo do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o okolnostech uvedených v článku II.3.

2.    Žádost o odvolání se zasílá druhé straně, odvolanému rozhodci, ostatním rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu. Musí v ní být uvedeny důvody žádosti o odvolání.

3.    Pokud byla podána žádost o odvolání, může druhá strana tuto žádost o odvolání přijmout. Daný rozhodce může rovněž odstoupit. Přijetí žádosti o odvolání nebo odstoupení nepředstavuje uznání důvodů žádosti o odvolání.

4.    Pokud do 15 dnů ode dne oznámení žádosti o odvolání druhá strana žádost o odvolání nepřijme nebo pokud daný rozhodce neodstoupí, může strana, která o odvolání žádá, požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby o odvolání rozhodl.


5.    Nedohodnou-li se strany jinak, musí být v rozhodnutí uvedeném v odstavci 4 uvedeny důvody tohoto rozhodnutí.

ČLÁNEK II.5

Nahrazení rozhodce

1.    S výhradou odstavce 2 tohoto článku, je-li během rozhodčího řízení nutné rozhodce nahradit, je náhradník jmenován nebo vybrán v souladu s postupem stanoveným v článku II.2, který se použije na jmenování nebo výběr rozhodce, který má být nahrazen. Tento postup se použije i v případě, že jedna strana nevyužila svého práva jmenovat rozhodce, který má být nahrazen, nebo se tohoto jmenování účastnit.

2.    V případě nahrazení rozhodce se řízení obnoví ve fázi, kdy nahrazený rozhodce přestal vykonávat své funkce, nerozhodne-li rozhodčí soud jinak.

ČLÁNEK II.6

Zproštění odpovědnosti

S výjimkou případů úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti se strany v maximální míře povolené platnými právními předpisy zřeknou jakýchkoli kroků proti rozhodcům za jakékoli jednání nebo opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.


KAPITOLA III

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

ČLÁNEK III.1

Obecná ustanovení

1.    Datem ustavení rozhodčího soudu je den, kdy přijal své jmenování poslední rozhodce.

2.    Rozhodčí soud zajistí, aby se stranám dostalo rovného zacházení a aby každá z nich měla v příslušné fázi řízení dostatečnou možnost uplatnit svá práva a předložit svůj případ. Rozhodčí soud vede řízení tak, aby nedocházelo k průtahům a zbytečným výdajům a aby byl spor mezi stranami vyřešen.

3.    Nerozhodne-li rozhodčí soud po vyslechnutí stran jinak, koná se slyšení.

4.    Zašle-li strana rozhodčímu soudu sdělení, učiní tak prostřednictvím Mezinárodního úřadu a současně zašle kopii druhé straně. Mezinárodní úřad zašle kopii tohoto sdělení každému rozhodci.


ČLÁNEK III.2

Místo konání rozhodčího řízení

Místem konání rozhodčího řízení je Haag. Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může rozhodčí soud zasedat na jakémkoli jiném místě, které považuje za vhodné pro své jednání.

ČLÁNEK III.3

Jazyk

1.    Jazyky řízení jsou francouzština a angličtina.

2.    Rozhodčí soud může nařídit, aby ke všem dokumentům připojeným k žalobnímu nároku nebo k žalobní odpovědi a ke všem dalším dokumentům předloženým v průběhu řízení v původním jazyce byl přiložen překlad do jednoho z jazyků řízení.


ČLÁNEK III.4

Žalobní nárok

1.    Žalující strana zašle svůj žalobní nárok písemně žalované straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalující strana se může rozhodnout, že své oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.4 bude považovat za žalobní nárok, pokud rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.

2.    Žalobní nárok obsahuje tyto informace:

a)    informace uvedené v čl. I.4 odst. 3 písm. b) až f);

b)    popis skutečností předložených na podporu žalobního nároku a

c)    právní argumenty předložené na podporu žalobního nároku.

3.    K žalobnímu nároku musí být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalující stranou nebo by na ně měl žalobní nárok odkazovat. V případech uvedených v čl. 15 odst. 3 dohody musí žalobní nárok obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.


ČLÁNEK III.5

Žalobní odpověď

1.    Žalovaná strana zašle svou žalobní odpověď písemně žalující straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalovaná strana se může rozhodnout, že odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.5 bude považovat za žalobní odpověď, pokud odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

2.    Žalobní odpověď musí odpovídat na body žalobního nároku uvedené v souladu s čl. III.4 odst. 2 písm. a) až c) tohoto protokolu. Musí k ní být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalovanou stranou nebo by na ně měla žalobní odpověď odkazovat. V případech uvedených v čl. 15 odst. 3 dohody musí žalobní odpověď obsahovat pokud možno rovněž informace o nutnosti předložit věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

3.    V žalobní odpovědi nebo v pozdější fázi rozhodčího řízení, pokud rozhodčí soud rozhodne, že prodlení je odůvodněno okolnostmi, může žalovaná strana podat protinávrh za předpokladu, že je k tomu rozhodčí soud příslušný.

4.    Na protinávrh se použije čl. III.4 odst. 2 a 3.


ČLÁNEK III.6

Příslušnost pro rozhodčí řízení

1.    Rozhodčí soud rozhodne o své příslušnosti na základě čl. 15 odst. 2 nebo čl. 16 odst. 2 dohody.

2.    V případech uvedených v čl. 15 odst. 2 dohody má rozhodčí soud mandát ke zkoumání otázky, která vedla ke sporu, oficiálně zařazené k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 15 odst. 1 dohody.

3.    V případech uvedených v čl. 16 odst. 2 dohody má rozhodčí soud, který projednával hlavní věc, mandát ke zkoumání přiměřenosti sporných kompenzačních opatření, včetně případů, kdy tato opatření byla zcela nebo zčásti přijata v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. c) a čl. 20 odst. 4 dohody o účasti Švýcarska na programech Unie, pokud jde o účast Švýcarska na programu činnosti Unie v oblasti zdraví.

4.    Předběžná námitka nepříslušnosti rozhodčího soudu musí být podána nejpozději v žalobní odpovědi nebo – v případě protinávrhu – v replice. Skutečnost, že strana jmenovala rozhodce nebo se účastnila jeho jmenování, ji nezbavuje práva vznést takovou předběžnou námitku. Předběžná námitka ohledně toho, že by spor překročil pravomoci rozhodčího soudu, se podá, jakmile je během rozhodčího řízení vznesena otázka, která údajně překračuje jeho pravomoci. Rozhodčí soud může v každém případě přijmout předběžnou námitku podanou po uplynutí stanovené lhůty, pokud se domnívá, že k prodlení došlo z oprávněného důvodu.


5.    Rozhodčí soud může o předběžné námitce uvedené v odstavci 4 rozhodnout tak, že ji bude považovat za předběžnou otázku, nebo prostřednictvím rozhodnutí ve věci samé.

ČLÁNEK III.7

Jiná písemná podání

Rozhodčí soud po konzultaci se stranami rozhodne o jiných písemných podáních kromě žalobního nároku a žalobní odpovědi, které strany musí nebo mohou předložit, a stanoví lhůtu pro jejich předložení.

ČLÁNEK III.8

Lhůty

1.    Lhůty stanovené rozhodčím soudem pro předání písemných dokumentů, včetně žalobního nároku a žalobní odpovědi, nepřekročí 90 dnů, nedohodnou-li se strany jinak.

2.    Rozhodčí soud přijme konečné rozhodnutí do 12 měsíců ode dne svého ustavení. Ve výjimečných případech spojených se zvláštními obtížemi může rozhodčí soud tuto lhůtu prodloužit až o další tři měsíce.


3.    Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se zkrátí na polovinu:

a)    na žádost žalující nebo žalované strany, pokud rozhodčí soud do 30 dnů od této žádosti po vyslechnutí druhé strany rozhodne, že se jedná o naléhavý případ, nebo

b)    pokud se na tom strany dohodly.

4.    V případech uvedených v čl. 16 odst. 2 dohody přijme rozhodčí soud své konečné rozhodnutí do šesti měsíců od data, kdy byla oznámena kompenzační opatření v souladu s čl. 16 odst. 1 dohody.

ČLÁNEK III.9

Předložení věcí Soudnímu dvoru Evropské unie

1.    Při uplatnění článku 12 a čl. 15 odst. 3 dohody předloží rozhodčí soud věc Soudnímu dvoru Evropské unie.

2.    Rozhodčí soud může předložit věc Soudnímu dvůr Evropské unie kdykoli v průběhu řízení za předpokladu, že je schopen dostatečně přesně vymezit právní a skutkový rámec věci a právní otázky, které vyvolává. Řízení před rozhodčím soudem se přeruší do doby, než Soudní dvůr Evropské unie vydá rozhodnutí.


3.    Kterákoli ze stran může zaslat rozhodčímu soudu odůvodněnou žádost, aby věc předložil Soudnímu dvoru Evropské unie. Rozhodčí soud takovou žádost zamítne, pokud se domnívá, že podmínky pro předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie uvedené v odstavci 1 nejsou splněny. Zamítne-li rozhodčí soud žádost strany o předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie, své rozhodnutí odůvodní v rozhodnutí ve věci samé.

4.    Rozhodčí soud předloží věc Soudnímu dvoru Evropské unie prostřednictvím oznámení. Oznámení obsahuje alespoň tyto informace:

a)    stručný popis sporu;

b)    dotčený právní akt (akty) Unie a/nebo dotčená ustanovení této dohody a

c)    pojem práva Unie, který má být vykládán v souladu s čl. 12 odst. 2 dohody.

Rozhodčí soud oznámí předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie stranám.

5.    Soudní dvůr Evropské unie použije obdobně vnitřní jednací řád použitelný pro výkon své pravomoci rozhodovat o předběžných otázkách týkajících se výkladu Smluv a aktů přijatých orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

6.    Zástupci a advokáti oprávnění zastupovat strany před rozhodčím soudem podle článků I.4, I.5, III.4 a III.5 jsou oprávněni zastupovat strany před Soudním dvorem Evropské unie.


ČLÁNEK III.10

Předběžná opatření

1.    V případech uvedených v čl. 16 odst. 2 dohody může kterákoli ze stran v kterékoli fázi rozhodčího řízení požádat o předběžná opatření spočívající v pozastavení kompenzačních opatření.

2.    Žádost podle odstavce 1 tohoto článku musí označovat předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Musí obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.

3.    Strana, která žádá o předběžná opatření, zašle svou žádost písemně druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu. Rozhodčí soud stanoví krátkou lhůtu, v níž může druhá strana předložit písemná nebo ústní vyjádření.

4.    Rozhodčí soud do jednoho měsíce od podání žádosti uvedené v odstavci 1 rozhodne o pozastavení sporných kompenzačních opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)    rozhodčí soud je prima facie přesvědčen o opodstatněnosti věci předložené stranou, která ve své žádosti žádá o předběžná opatření;


b)    rozhodčí soud se domnívá, že až do konečného rozhodnutí by strana žádající o předběžná opatření utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu, pokud by nedošlo k pozastavení kompenzačních opatření, a

c)    újma způsobená straně žádající o předběžná opatření okamžitým uplatněním sporných kompenzačních opatření převažuje nad zájmem na okamžitém a účinném uplatňování daných opatření.

5.    Přerušení řízení podle čl. III.9 odst. 2 druhého pododstavce se nepoužije na řízení podle tohoto článku.

6.    Rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem podle odstavce 4 má pouze prozatímní účinek a není jím dotčeno rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé.

7.    Nestanoví-li rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem v souladu s odstavcem 4 tohoto článku dřívější datum pro ukončení pozastavení, pozastavení končí přijetím konečného rozhodnutí podle čl. 16 odst. 2 dohody.

8.    Aby se předešlo pochybnostem, pro účely tohoto článku se rozumí, že rozhodčí soud při zvažování příslušných zájmů strany žádající o předběžná opatření a druhé strany zohlední zájmy fyzických osob a hospodářských subjektů stran, avšak toto zohlednění nesmí vést k přiznání reprezentativnosti těchto fyzických osob nebo hospodářských subjektů před rozhodčím soudem.


ČLÁNEK III.11

Důkazní prostředky

1.    Každá strana předloží důkazy o skutečnostech, které jsou základem jejího nároku nebo její obhajoby.

2.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat strany o relevantní informace, které považuje za nezbytné a vhodné. Rozhodčí soud stanoví stranám lhůtu pro odpověď na jeho žádost.

3.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat jakýkoli zdroj o jakékoli informace, které považuje za vhodné. Rozhodčí soud si může rovněž vyžádat stanovisko odborníků, považuje-li to za vhodné, a v příslušných případech s výhradou jakýchkoli podmínek dohodnutých stranami.

4.    Všechny informace získané rozhodčím soudem podle tohoto článku se poskytnou stranám a strany mohou rozhodčímu soudu předložit k těmto informacím připomínky.

5.    Rozhodčí soud poté, co si vyžádal stanovisko druhé strany, přijme vhodná opatření k řešení veškerých otázek vznesených jednou ze stran, které se týkají ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

6.    Rozhodčí soud rozhodne o přípustnosti, relevantnosti a síle předložených důkazů.


ČLÁNEK III.12

Slyšení

1.    Pokud se musí konat slyšení, rozhodčí soud po konzultaci se stranami oznámí stranám s dostatečným předstihem datum, čas a místo slyšení.

2.    Slyšení je veřejné, nerozhodne-li rozhodčí soud z vážných důvodů z úřední povinnosti nebo na návrh stran jinak.

3.    O každém slyšení vypracuje a podepíše předseda rozhodčího soudu protokol. Pouze tyto protokoly jsou závazné.

4.    Rozhodčí soud může rozhodnout o tom, že se slyšení bude konat virtuálně, v souladu s praxí Mezinárodního úřadu. Strany musí být o této praxi včas informovány. V takových případech se použije obdobně odstavec 1 a odstavec 3.

ČLÁNEK III.13

Absence konání

1.    Pokud žalující strana ve lhůtě stanovené tímto protokolem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svůj žalobní nárok, nařídí rozhodčí soud ukončení rozhodčího řízení, pokud neexistují nevyřešené otázky, u nichž může být rozhodnutí nezbytné, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.


Pokud žalovaná strana ve lhůtě stanovené tímto protokolem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svou odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo svou žalobní odpověď, nařídí rozhodčí soud pokračování v řízení, aniž by toto nepředložení samo o sobě považoval za přijetí tvrzení žalující strany.

Druhý pododstavec se použije i v případě, že žalující strana nepředloží repliku na protinávrh.

2.    Pokud se strana řádně svolaná v souladu s čl. III.12 odst. 1 nedostaví ke slyšení a nedoloží dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud v rozhodčím řízení pokračovat.

3.    Pokud strana, která byla rozhodčím soudem řádně vyzvána k předložení dalších důkazů, tak neučiní ve stanovených lhůtách, aniž by prokázala dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud rozhodnout na základě důkazů, které má k dispozici.

ČLÁNEK III.14

Ukončení řízení

1.    Je-li prokázáno, že strany měly přiměřeně možnost předložit své argumenty, může rozhodčí soud prohlásit řízení za ukončené.

2.    Rozhodčí soud může, považuje-li to za nezbytné vzhledem k výjimečným okolnostem, rozhodnout z vlastního podnětu nebo na žádost strany o opětovném zahájení řízení kdykoli před přijetím rozhodnutí.


KAPITOLA IV

ROZHODNUTÍ

ČLÁNEK IV.1

Rozhodnutí

Rozhodčí soud usiluje o přijetí rozhodnutí na základě konsensu. Ukáže-li se však, že není možné přijmout rozhodnutí na základě konsensu, je rozhodnutí rozhodčího soudu přijato většinou rozhodců.

ČLÁNEK IV.2

Podoba a účinek rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Rozhodčí soud může v různých okamžicích přijímat samostatná rozhodnutí o různých otázkách.

2.    Veškerá rozhodnutí se vydávají v písemné podobě a uvádějí důvody, o které se opírají. Jsou pro strany konečná a závazná.

3.    Rozhodnutí rozhodčího soudu musí být podepsáno rozhodci, musí obsahovat datum jeho přijetí a místo konání rozhodčího řízení. Kopii rozhodnutí podepsaného rozhodci zašle stranám Mezinárodní úřad.


4.    Mezinárodní úřad rozhodnutí rozhodčího soudu zveřejní.

Při zveřejňování rozhodnutí rozhodčího soudu Mezinárodní úřad dodržuje příslušná pravidla týkající se ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

Pravidla uvedená v druhém pododstavci jsou totožná pro všechny dvoustranné dohody v oblastech vnitřního trhu, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro tuto dohodu, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tato pravidla přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely této dohody.

5.    Strany musí splnit požadavky všech rozhodnutí rozhodčího soudu neprodleně.

6.    V případech uvedených v čl. 15 odst. 2 dohody a po obdržení stanoviska stran stanoví rozhodčí soud v rozhodnutí ve věci samé přiměřenou lhůtu pro splnění požadavků svého rozhodnutí v souladu s čl. 15 odst. 5 dohody s přihlédnutím k vnitřním postupům stran.

ČLÁNEK IV.3

Rozhodné právo, pravidla výkladu, mediátor

1.    Rozhodným právem je tato dohoda, právní akty Unie, na něž se v ní odkazuje, jakož i jakékoli jiné pravidlo mezinárodního práva relevantní pro uplatňování uvedených nástrojů.


2.    Rozhodčí soud rozhoduje v souladu s pravidly výkladu uvedenými v článku 12 dohody.

3.    Rozhodčí soud nesmí rozhodovat jako mediátor nebo ex aequo et bono.

ČLÁNEK IV.4

Vzájemně dohodnuté řešení nebo jiné důvody pro ukončení řízení

1.    Strany se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na řešení svého sporu. Každé takové řešení sdělí společně rozhodčímu soudu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na uvedený požadavek a rozhodčí řízení se pozastaví. Rozhodčí řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

2.    Pokud žalující strana v průběhu řízení písemně informuje rozhodčí soud o tom, že si nepřeje pokračovat v řízení, a pokud žalovaná strana ke dni, kdy toto sdělení rozhodčí soud obdržel, dosud neučinila žádné kroky v řízení, vydá rozhodčí soud oficiální usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud rozhodne o nákladech, které nese žalující strana, odůvodňuje-li to chování této strany.


3.    Dojde-li rozhodčí soud před přijetím rozhodnutí rozhodčího soudu k závěru, že pokračování v řízení se stalo bezpředmětným nebo nemožným z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, informuje rozhodčí soud strany o svém záměru vydat usnesení, kterým se řízení ukončí. První pododstavec se nepoužije, pokud existují nevyřešené otázky, o nichž může být nezbytné rozhodnout, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

4.    Rozhodčí soud zašle stranám kopii usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo kopii rozhodnutí přijatého dohodou stran, podepsaných rozhodci. Ustanovení čl. IV.2 odst. 2 až 5 se použijí na rozhodčí rozhodnutí přijatá dohodou stran.

ČLÁNEK IV.5

Oprava rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí rozhodčího soudu může strana oznámením druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu požádat rozhodčí soud, aby ve znění rozhodnutí rozhodčího soudu opravil jakékoli chyby ve výpočtu, administrativní či typografické chyby nebo chyby či opomenutí podobné povahy. Pokud rozhodčí soud považuje žádost za oprávněnou, provede opravu do 45 dnů od obdržení žádosti. Žádost nemá odkladný účinek na lhůtu stanovenou v čl. IV.2 odst. 6.


2.    Rozhodčí soud může do 30 dnů od sdělení svého rozhodnutí provést z vlastního podnětu opravy uvedené v odstavci 1.

3.    Opravy uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádějí písemně a tvoří nedílnou součást rozhodnutí. Použije se čl. IV.2 odst. 2 až 5.

ČLÁNEK IV.6

Poplatky rozhodců

1.    Poplatky uvedené v článku IV.7 musí být přiměřené s přihlédnutím ke složitosti případu, době, kterou rozhodci na případu strávili, a ke všem dalším relevantním okolnostem.

2.    Vytvoří se a v případě potřeby aktualizuje seznam denních náhrad a maximálního a minimálního počtu hodin, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro tuto dohodu, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely této dohody.

ČLÁNEK IV.7

Náklady

1.    Každá strana nese své vlastní náklady a polovinu nákladů rozhodčího soudu.


2.    Rozhodčí soud stanoví své náklady ve svém rozhodnutí ve věci samé. Tyto náklady zahrnují pouze:

a)    poplatky rozhodců, které se uvedou zvlášť pro každého rozhodce a stanoví je sám rozhodčí soud v souladu s článkem IV.6;

b)    cestovní a další výdaje rozhodců a

c)    poplatky a výdaje Mezinárodního úřadu.

3.    Náklady uvedené v odstavci 2 musí být přiměřené s ohledem na spornou částku, složitost sporu, dobu, kterou na případu rozhodci a veškeří odborníci jmenovaní rozhodčím soudem strávili, a veškeré další relevantní okolnosti.

ČLÁNEK IV.8

Složení zálohy na náklady

1.    Na začátku rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany, aby složily stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v čl. IV.7 odst. 2.

2.    V průběhu rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany o dodatečné zálohy kromě záloh uvedených v odstavci 1.


3.    Veškeré částky uložené stranami podle tohoto článku se uhradí Mezinárodnímu úřadu a jsou vyplaceny k pokrytí skutečně vynaložených nákladů, zejména včetně poplatků zaplacených rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK V.1

Změny

Smíšený výbor může rozhodnutím přijmout změny tohoto protokolu.

(1)    Na období 2021–2027 je to program EU4Health stanovený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).
Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


DOHODA
MEZI EVROPSKOU UNIÍ

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O PRAVIDELNÉM FINANČNÍM PŘÍSPĚVKU ŠVÝCARSKA

NA SNIŽOVÁNÍ HOSPODÁŘSKÝCH A SOCIÁLNÍCH ROZDÍLŮ

V EVROPSKÉ UNII

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“,

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“,

dále jen „smluvní strany“,

BEROUCE V ÚVAHU úzké vazby mezi smluvními stranami;

BEROUCE V ÚVAHU rozsáhlý dvoustranný balíček mezi smluvními stranami, jehož cílem je stabilizovat a rozvíjet jejich dvoustranné vztahy, včetně účasti Švýcarska na vnitřním trhu;

BEROUCE V ÚVAHU význam, který mají v této souvislosti opatření přispívající ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Unii, jež by měla být zaměřena na podporu trvalého a vyváženého posilování hospodářských a sociálních vztahů mezi Unií a jejími členskými státy a Švýcarskem a zároveň by měla reagovat na důležité společné výzvy;

BEROUCE V ÚVAHU, že spolupráce mezi Švýcarskem a partnerskými státy v souvislosti s pravidelným finančním příspěvkem Švýcarska je založena na společných hodnotách, zásadách řádné správy věcí veřejných a společném závazku nulové tolerance vůči korupci a řídí se jimi,

SE DOHODLY TAKTO:


ČÁST I

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 1

Cíle

V souvislosti s rozsáhlým dvoustranným balíčkem dohod sdílejí smluvní strany celkový cíl přispět ke snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Unii.

Pravidelný finanční příspěvek Švýcarska je proto zaměřen na podporu trvalého a vyváženého posilování hospodářských a sociálních vztahů mezi Unií a jejími členskými státy a Švýcarskem při současném řešení důležitých společných výzev.

ČLÁNEK 2

Předmět

1.    Tato dohoda stanoví základ pro pravidelný finanční příspěvek Švýcarska k dosažení cílů stanovených v článku 1.

2.    Pravidelný finanční příspěvek Švýcarska doplňuje opatření Unie a jejích členských států v oblasti soudržnosti a jejich reakci na důležité společné výzvy.


ČLÁNEK 3

Definice

Pro účely této dohody se rozumí:

a)    „seznamem dohod“ tyto dohody:

i)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob, uzavřená v Lucemburku dne 21. června 1999;

ii)    Dohoda o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací, uzavřená v Lucemburku dne 21. června 1999;

iii)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici, uzavřená v Lucemburku dne 21. června 1999;

iv)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, uzavřená v Lucemburku dne 21. června 1999;

v)    Dohoda mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody, uzavřená v Lucemburku dne 21. června 1999;


vi)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie, uzavřená v […] dne […];

vii)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program, uzavřená v […] dne […];

viii)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o elektřině, uzavřená v […] dne […];

ix)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví, uzavřená v […] dne […] a

x)    Protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty, kterým se vytváří společný prostor bezpečnosti potravin, uzavřený v […] dne […];

b)    „příspěvkovým obdobím“ časový rámec, k němuž je přiřazen daný finanční příspěvek Švýcarska;

c)    „prováděcím obdobím“ časový rámec, během něhož musí být daný finanční příspěvek Švýcarska proveden a finanční prostředky vyplaceny; každé prováděcí období trvá nejméně deset let;

d)    „partnerským státem“ členský stát Unie, který využívá pravidelného finančního příspěvku Švýcarska v daném příspěvkovém období;


e)    „partnerskými státy v oblasti soudržnosti“ členské státy Unie, jejichž hrubý národní důchod (dále jen „HND“) na obyvatele podle standardu kupní síly je nižší než 90 % průměrného HND Unie na obyvatele ve standardech kupní síly za stejné referenční období. Referenční období pro údaje, které mají být použity, je stejné jako referenční období, jež se použije pro určení způsobilosti členských států Unie v rámci Fondu soudržnosti Unie platného ke dni zahájení příslušného příspěvkového období;

f)    „podpůrným opatřením“ program nebo projekt prováděný s podporou daného finančního příspěvku Švýcarska.

ČLÁNEK 4

Rámec upravující pravidelný finanční příspěvek Švýcarska

1.    Pravidelný finanční příspěvek Švýcarska je strukturován na základě po sobě jdoucích příspěvkových období.

Každé příspěvkové období začíná dva roky po začátku období pokrytého víceletým finančním rámcem Unie (dále jen „VFR“). Trvá po dobu odpovídající počtu let pokrytých VFR, k němuž se vztahuje.

2.    Pro každé příspěvkové období platí následující:

a)    Švýcarsko se zavazuje poskytnout finanční příspěvek stanovený na základě přílohy I.


b)    Za účelem splnění závazku přijatého podle písmene a) uzavřou smluvní strany právně nezávazné memorandum o porozumění (dále jen „memorandum o porozumění“) nejpozději dvanáct měsíců před koncem probíhajícího příspěvkového období.

Za tímto účelem zahájí smíšený výbor jednání nejpozději 36 měsíců před koncem uvedeného příspěvkového období.

V každém memorandu o porozumění musí být uvedeny tyto prvky:

i)    výše daného finančního příspěvku Švýcarska stanovená na základě odstavce 1 přílohy I;

ii)    příděly finančních prostředků jednotlivým zemím v oblasti soudržnosti podle dodatku 2 přílohy I;

iii)    tematické oblasti pro daný finanční příspěvek Švýcarska v oblasti soudržnosti;

iv)    pokud je stanoveno, že část daného finančního příspěvku Švýcarska bude použita v reakci na další důležité společné výzvy: zjištěné důležité společné výzvy; jejich příslušné tematické oblasti; kritéria pro výběr partnerských států dotčených zjištěnými společnými výzvami a rozdělení mezi finanční prostředky přidělené na oblast soudržnosti a finanční prostředky přidělené na zjištěné společné výzvy podle bodu 2 přílohy I;


v)    obecný popis zamýšleného obsahu dohod s jednotlivými zeměmi mezi Švýcarskem a partnerskými státy (dále jen „dohody s jednotlivými zeměmi“);

vi)    doba trvání prováděcího období podle čl. 3 písm. c).

c)    Není-li memorandum o porozumění uzavřeno ve lhůtě uvedené v písm. b) první větě, použije se článek 16. V případě sporu, jenž je v souladu s čl. 16 odst. 2 předložen rozhodčímu soudu, rozhodčí soud ověří, zda smluvní strany při jednáních uvedených v písmenu b) jednaly v dobré víře za účelem splnění závazku podle písmene a).

ČLÁNEK 5

Dohody s jednotlivými zeměmi a další podpůrná opatření

1.    Švýcarsko uzavře s partnerskými státy v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) a částí II, jakož i s prvky stanovenými v memorandu o porozumění dohody s jednotlivými zeměmi a případně připraví další podpůrná opatření v rámci svého řízení nebo ve formě příspěvků na příslušné nástroje financování.

2.    Dohody s jednotlivými zeměmi zohlední unijní politiky a vnitrostátní strategické rámce pro investice v rámci politiky soudržnosti Unie schválené Evropskou komisí (dále jen „Komise“).


3.    Dohody s jednotlivými zeměmi stanoví zejména: rozdělení finančních prostředků mezi tematické oblasti; podpůrná opatření; řídicí a kontrolní struktury; platné podmínky a příslušné orgány v dotčeném partnerském státě. Obsahují rovněž zvláštní pravidla týkající se postupu a opatření uvedených v čl. 13 odst. 5.

4.    Pro každé příspěvkové období jsou prostředky přidělované jednotlivým zemím v oblasti soudržnosti formálně přiděleny partnerským státům po uzavření příslušných dohod s jednotlivými zeměmi, a to nejpozději dva roky po začátku příspěvkového období, k němuž se vztahují.

5.    Pokud je stanoveno, že určitý podíl finančního příspěvku Švýcarska bude použit v reakci na další důležité společné výzvy, prostředky přidělované jednotlivým zemím v oblasti zjištěných společných výzev jsou formálně přiděleny partnerským státům po uzavření příslušných dohod s jednotlivými zeměmi, a to nejpozději pět let po začátku příspěvkového období, k němuž se vztahují.

6.    Nejsou-li dohody s jednotlivými zeměmi uvedené v odstavcích 4 a 5 uzavřeny ve lhůtách v nich uvedených, použije se článek 16.

V případě sporu, jenž je v souladu s čl. 16 odst. 2 předložen rozhodčímu soudu, rozhodčí soud ověří, zda Švýcarsko a příslušný partnerský stát při sjednávání dohody s jednotlivou zemí jednaly v dobré víře.

7.    Prostředky z daného finančního příspěvku Švýcarska mohou být použity pouze do konce příslušného prováděcího období.


ČLÁNEK 6

Komunikace mezi Švýcarskem a Komisí

1.    Švýcarsko informuje Komisi o dohodách s jednotlivými zeměmi uvedených v čl. 5 odst. 1 do jednoho měsíce od jejich zveřejnění v Úřední sbírce švýcarských federálních zákonů.

2.    Pokud jde o provádění pravidelného finančního příspěvku Švýcarska, Švýcarsko a Komise spolu komunikují na technické úrovni jednou ročně nebo kdykoli nastane potřeba.

ČLÁNEK 7

Míry spolufinancování

Pokud jde o podpůrná opatření, za jejichž provádění nesou odpovědnost partnerské státy, jsou míry spolufinancování ze strany Švýcarska u jeho pravidelného finančního příspěvku stejné jako míry spolufinancování ze strany Unie v rámci unijních nástrojů politiky soudržnosti a jiných relevantních nástrojů, ledaže se Švýcarsko a dotčený partnerský stát dohodnou jinak.


ČLÁNEK 8

Státní podpora a veřejné zakázky

Provádění podpůrných opatření musí být v souladu s platnými pravidly státní podpory a zadávání veřejných zakázek.

ČLÁNEK 9

Odpovědnost

Odpovědnost Švýcarska je omezena na poskytování finančních prostředků v souladu s dohodami s jednotlivými zeměmi a dalšími podpůrnými opatřeními. Švýcarsko tudíž nepřebírá odpovědnost vůči třetím stranám.

ČLÁNEK 10

Změny týkající se členství v Unii

1.    V případě změny týkající se členství v Unii zahrnující stát, jehož HND na obyvatele podle standardu kupní síly je nižší než 90 % průměrného HND Unie na obyvatele podle standardu kupní síly, se finanční příspěvek Švýcarska úměrně upraví ode dne, kdy změna členství nabude účinku.


Referenční období pro údaje, které mají být použity, je stejné jako referenční období, jež se použije pro Fond soudržnosti Unie platný v den zahájení příslušného příspěvkového období, nebo pokud není k dispozici, poslední tříleté období, za které jsou údaje dostupné.

2.    Výši úpravy uvedené v odstavci 1 určí smluvní strany.

ČÁST II

PROVÁDĚNÍ A ŘÍZENÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ

ČLÁNEK 11

Společné hodnoty

Provádění pravidelného finančního příspěvku Švýcarska je založeno na společných hodnotách dodržování lidských práv, demokracie, právního státu, lidské důstojnosti a rovnosti.

ČLÁNEK 12

Řízení pravidelného finančního příspěvku Švýcarska

1.    Švýcarsko odpovídá za celkové řízení svého pravidelného finančního příspěvku.


2.    Náklady Švýcarska na řízení jsou zahrnuty v celkové částce daného finančního příspěvku stanovené v memorandu o porozumění podle čl. 4 odst. 2 písm. b).

ČLÁNEK 13

Zásady provádění

1.    Dohody s jednotlivými zeměmi se sjednávají a provádějí v duchu rovného partnerství mezi partnerskými státy a Švýcarskem.

2.    Odpovědnost za provádění dohodnutých podpůrných opatření nesou partnerské státy, které poskytnou vhodné řídicí a kontrolní systémy, aby bylo zajištěno řádné provádění a řízení.

3.    Aniž je dotčen odstavec 2, odpovědnost za podpůrná opatření přímo prováděná Švýcarskem nese Švýcarsko, které poskytne vhodné řídicí a kontrolní systémy, aby bylo zajištěno řádné provádění a řízení.

4.    Provádění podpůrných opatření je v souladu se společnými hodnotami uvedenými v článku 11 a se zásadami řádné správy věcí veřejných a řádného finančního řízení a zajišťuje transparentnost, nediskriminaci, účinnost a odpovědnost.

Vychází ze společného závazku Švýcarska a partnerských států bojovat při provádění finančního příspěvku Švýcarska proti veškerým formám korupce a stanoví účinná opatření a postupy pro prevenci, odhalování a řešení veškerých jednání, která ohrožují řádné využívání finančních prostředků, s přihlédnutím ke zjištěným rizikům.


5.    V případě porušení povinnosti stanovené v odstavci 4, které ovlivňuje nebo může ovlivnit řádné provádění konkrétního podpůrného opatření, může Švýcarsko s ohledem na dotčené konkrétní podpůrné opatření přijmout na základě posouzení a postupu, který zaručuje účinné právo partnerského státu být vyslechnut, vhodná, přiměřená a účinná opatření.

6.    Švýcarsko může provádět kontroly v souladu se svými vnitřními požadavky. Partnerské státy za tímto účelem poskytnou veškerou nezbytnou pomoc, informace a dokumentaci.

7.    Při provádění auditů švýcarské auditní orgány náležitě zohlední zásady jednotného auditu a proporcionality ve vztahu k úrovni rizika, aby se zabránilo zdvojování auditů a řídicích kontrol týchž výdajů s cílem minimalizovat náklady na řídicí kontroly a audity a administrativní zátěž příjemců.

ČÁST III

INSTITUCIONÁLNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 14

Smíšený výbor

1.    Zřizuje se smíšený výbor.

Smíšený výbor skládá ze zástupců smluvních stran.


2.    Smíšenému výboru spolupředsedají zástupce Unie a zástupce Švýcarska.

3.    Smíšený výbor:

a)    zajišťuje řádné fungování a účinnou správu a uplatňování této dohody;

b)    poskytuje fórum pro vzájemné konzultace a průběžnou výměnu informací mezi smluvními stranami, zejména s cílem nalézt řešení jakýchkoli obtíží s výkladem nebo uplatňováním této dohody v souladu s článkem 16;

c)    vydává doporučení smluvním stranám v záležitostech týkajících se této dohody;

d)    přijímá rozhodnutí, je-li tak stanoveno v této dohodě a

e)    vykonává jakoukoli jinou pravomoc, kterou mu uděluje tato dohoda.

4.    Smíšený výbor jedná na základě jednomyslnosti. Rozhodnutí jsou pro smluvní strany závazná a smluvní strany přijmou veškerá nezbytná opatření k jejich provedení.

5.    Smíšený výbor zasedá nejméně jednou ročně, střídavě v Bruselu a Bernu, pokud spolupředsedové nerozhodnou jinak. Sejde se rovněž na žádost kterékoli ze smluvních stran. Spolupředsedové se mohou dohodnout, že zasedání smíšeného výboru se uskuteční prostřednictvím videokonference nebo telekonference.


6.    Smíšený výbor přijme na svém prvním zasedání svůj jednací řád.

7.    Smíšený výbor může rozhodnout o vytvoření jakékoli pracovní skupiny nebo skupiny odborníků, která mu může být nápomocna při plnění jeho povinností.

ČLÁNEK 15

Zásada výlučnosti

Smluvní strany se zavazují, že spor týkající se výkladu nebo uplatňování dohody nepředloží k jinému způsobu řešení, než který je v této dohodě stanoven.

ČLÁNEK 16

Postup v případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním

1.    V případě obtíží s výkladem nebo uplatňováním dohody se smluvní strany vzájemně konzultují v rámci smíšeného výboru s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení. Za tímto účelem se smíšenému výboru poskytnou všechny užitečné informace, aby mohl situaci podrobně posoudit. Smíšený výbor posoudí všechny možnosti, které umožní zachovat řádné fungování dohody.


2.    Pokud smíšený výbor není schopen nalézt řešení obtíží uvedených v odstavci 1 do tří měsíců ode dne, kdy mu byly obtíže předloženy, může kterákoli smluvní strana požádat rozhodčí soud, aby spor v souladu s pravidly stanovenými v protokolu o rozhodčím soudu (dále jen „protokol“) vyřešil.

3.    Při řešení sporu mezi smluvními stranami podle této dohody je rozhodčí soud příslušný k výkladu této dohody. Při určování souladu opatření s touto dohodou může rozhodčí soud v příslušných případech zohlednit právo každé smluvní strany jiné než tato dohoda jako skutkovou okolnost. Rozhodčí soud přitom postupuje podle převládajícího výkladu práva jednotlivých smluvních stran jiného než této dohody soudy a orgány příslušné smluvní strany, jakož i případně příslušnými mezinárodními subjekty pro řešení sporů. Jakýkoli výklad práva smluvní strany jiného než této dohody rozhodčím soudem není pro soudy ani orgány této smluvní strany závazný.

4.    Rozhodčí soud není příslušný k rozhodování sporů týkajících se provádění dohod s jednotlivými zeměmi.

5.    Každá smluvní strana přijme veškerá nezbytná opatření, aby v dobré víře provedla rozhodnutí rozhodčího soudu.

Smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, informuje druhou smluvní stranu prostřednictvím smíšeného výboru o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu.


ČLÁNEK 17

Kompenzační opatření

1.    Pokud smluvní strana, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, neinformuje druhou smluvní stranu v přiměřené lhůtě stanovené v souladu s čl. IV.2 odst. 6 protokolu o opatřeních, která přijala, aby splnila požadavky rozhodnutí rozhodčího soudu, nebo pokud se druhá smluvní strana domnívá, že oznámená opatření nejsou v souladu s rozhodnutím rozhodčího soudu, může tato druhá smluvní strana přijmout přiměřená kompenzační opatření v rámci této dohody nebo jakékoli dohody, která je součástí seznamu dohod podle definice v čl. 3 písm. a) (dále jen „kompenzační opatření“), s cílem odstranit možnou nerovnováhu. Oznámí smluvní straně, u níž rozhodčí soud shledal, že dohodu nedodržela, kompenzační opatření, která budou upřesněna v oznámení. Tato kompenzační opatření nabývají účinku tři měsíce ode dne tohoto oznámení.

2.    Pokud smíšený výbor do jednoho měsíce ode dne oznámení zamýšlených kompenzačních opatření nepřijme rozhodnutí o pozastavení, změně nebo zrušení těchto kompenzačních opatření, může kterákoli smluvní strana předložit otázku přiměřenosti těchto kompenzačních opatření k rozhodčímu řízení v souladu s protokolem.

3.    Rozhodčí soud rozhodne ve lhůtách stanovených v čl. III.8 odst. 4 protokolu.

4.    Kompenzační opatření nemají zpětný účinek. Zejména musí být zachována práva a povinnosti, které jednotlivci a hospodářské subjekty nabyli již před nabytím účinnosti kompenzačních opatření.


ČÁST IV

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 18

První finanční příspěvek Švýcarska podle této dohody
a jednorázový dodatečný finanční závazek

1.    Švýcarsko se zavazuje poskytnout svůj první finanční příspěvek podle této dohody (dále jen „první finanční příspěvek“) od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2036 v souladu s přílohou II a jednorázový dodatečný finanční závazek na období od konce roku 2024 do konce roku 2029 v souladu s přílohou III.

2.    Nejsou-li určité prvky prvního finančního příspěvku stanoveny v příloze II, uzavřou smluvní strany do dvanácti měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost právně nezávazné memorandum o porozumění, aby splnily závazek přijatý podle odstavce 1. Za tímto účelem zahájí smíšený výbor jednání okamžitě po dni vstupu této dohody v platnost.

3.    Nejsou-li určité prvky jednorázového dodatečného finančního závazku stanoveny v příloze III, uzavřou smluvní strany do dvanácti měsíců ode dne vstupu této dohody v platnost právně nezávazné memorandum o porozumění, aby splnily závazek přijatý podle odstavce 1. Za tímto účelem zahájí smíšený výbor jednání okamžitě po dni vstupu této dohody v platnost.


4.    Prostředky přidělované jednotlivým zemím z prvního finančního příspěvku v oblasti soudržnosti a z jednorázového dodatečného finančního závazku jsou partnerským státům formálně přiděleny po uzavření příslušných dohod s jednotlivými zeměmi nejpozději tři roky ode dne vstupu této dohody v platnost.

5.    Prostředky přidělované jednotlivým zemím z prvního finančního příspěvku v oblasti migrace jsou partnerským státům formálně přiděleny po uzavření příslušných dohod s jednotlivými zeměmi nejpozději pět let od začátku příspěvkového období.

6.    Nejsou-li memoranda o porozumění uvedená v odstavcích 2 a 3 uzavřena ve lhůtě v nich uvedené, použije se obdobně čl. 4 odst. 2 písm. c).

7.    Nejsou-li dohody s jednotlivými zeměmi uvedené v odstavcích 4 a 5 uzavřeny ve lhůtě v nich uvedené, použije se obdobně čl. 5 odst. 6.

ČLÁNEK 19

Protokol, přílohy a dodatky

Protokol, přílohy a dodatky k této dohodě tvoří její nedílnou součást.


ČLÁNEK 20

Vstup v platnost

1.    Tuto dohodu smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost.

2.    Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;


e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

f)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

i)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

j)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie;


m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program.

ČLÁNEK 21

Výpověď

Každá smluvní strana může tuto dohodu vypovědět oznámením druhé smluvní straně. Tato dohoda pozbývá platnosti šest měsíců po obdržení oznámení.

Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA I

PRVKY
PRAVIDELNÉHO FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU ŠVÝCARSKA

UVEDENÉHO V ČL. 4 ODST. 2 PÍSM. a)

PRO NÁSLEDUJÍCÍ PŘÍSPĚVKOVÁ OBDOBÍ

1.    Výše finančního příspěvku Švýcarska na dané příspěvkové období se stanoví na základě těchto prvků:

a)    výše finančního příspěvku Švýcarska za předchozí příspěvkové období, a to poměrně podle délky daného příspěvkového období, případně včetně úpravy v souladu s článkem 10, a to poměrně podle délky daného příspěvkového období;

b)    zvýšení nebo snížení částky vyplývající z použití písmene a) v souladu s metodou stanovenou v dodatku 1 na základě těchto faktorů:

i)    inflace ve Švýcarsku, měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (dále jen „HISC“) ve Švýcarsku, a

ii)    korekčního faktoru, který řeší případný rozdíl mezi inflací ve Švýcarsku a inflací v partnerských státech v rozsahu, v jakém není kompenzován vývojem směnného kurzu, s cílem zachovat kupní sílu pravidelného finančního příspěvku Švýcarska;


c)    zvýšení nebo snížení částky stanovené na základě písmen a) a b) při uvážení politických hledisek. Toto zvýšení nebo snížení nepřesáhne 10 % částky stanovené na základě písmen a) a b).

2.    Podíl finančního příspěvku Švýcarska na dané příspěvkové období vyhrazený pro oblast soudržnosti činí nejméně 90 % částky stanovené v souladu s odstavcem 1.

3.    Podíl finančního příspěvku Švýcarska na dané příspěvkové období v oblasti soudržnosti vyčleněný na dohody s jednotlivými zeměmi činí nejméně 90 % částky finančního příspěvku Švýcarska vyhrazené pro tuto oblast, určené v souladu s odstavcem 2.

4.    Částka vyčleněná na dohody s jednotlivými zeměmi v oblasti soudržnosti se přidělí partnerským státům v souladu s klíčem pro stanovení příspěvku uvedeným v dodatku 2.



Dodatek 1

METODA
PRO STANOVENÍ ÚPRAVY

UVEDENÉ V ODST. 1 PÍSM. b) PŘÍLOHY I

Zvýšení nebo snížení uvedené v odst. 1 písm. b) přílohy I se vypočítá podle této metody:

1.    částka vyplývající z použití odst. 1 písm. a) přílohy I se vynásobí indexačním faktorem uvedeným v odstavci 2 tohoto dodatku;

2.    indexační faktor je součinem:

a)    inflace ve Švýcarsku, měřené indexem HISC ve Švýcarsku, mezi posledním rokem, vypočítané jako aritmetický průměr za posledních dostupných dvanáct měsíců ke dni výpočtu, a prvním rokem předchozího příspěvkového období, vypočítané jako dvanáctiměsíční aritmetický průměr daného kalendářního roku, a

b)    korekčního faktoru, měřeného poměrem reálného směnného kurzu skupiny partnerských států v oblasti soudržnosti v předchozím příspěvkovém období vůči Švýcarsku mezi posledním rokem a prvním rokem předchozího příspěvkového období, který odráží reálné zhodnocení nebo znehodnocení, jež tato skupina zaznamenala v daném období.


Pro účely výpočtu indexačního faktoru platí následující:

i)    reálný směnný kurz skupiny partnerských států v oblasti soudržnosti v předchozím příspěvkovém období se skládá z nominálního směnného kurzu těchto partnerských států vůči švýcarskému franku vynásobeného souhrnným ukazatelem založeným na HISC těchto partnerských států a vyděleného švýcarským HISC.

Reálné zhodnocení pro tuto skupinu partnerských států zahrnuje zvýšení reálného směnného kurzu a reálné znehodnocení pro tuto skupinu partnerských států zahrnuje snížení reálného směnného kurzu;

ii)    souhrnný ukazatel založený na HISC u těchto partnerských států se stanoví jako dvanáctiměsíční aritmetický průměr indexu HISC u této skupiny partnerských států za použití metodiky HISC stanovené v Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky, uzavřené v Lucemburku dne 26. října 2004, přičemž však váhami je klíč pro stanovení příspěvku uvedený v dodatku 2;

iii)    nominální směnný kurz partnerských států vůči švýcarskému franku se stanoví jako vážený aritmetický průměr nominálních směnných kurzů těchto partnerských států vůči švýcarskému franku, přičemž váhami je klíč pro stanovení příspěvku uvedený v dodatku 2. Nominální směnné kurzy použité při výpočtu pro daný rok jsou dvanáctiměsíčním průměrem měsíčních údajů za daný rok odvozeným z denních směnných kurzů.


Komise vypočítá korekční faktor podle odst. 2 písm. b) tohoto dodatku. Tento výpočet Komise sdílí se Švýcarskem prostřednictvím smíšeného výboru jeden měsíc po jeho získání.

3.    Nejsou-li údaje pro daný rok dostupné, použijí se pro něj údaje za posledních dvanáct měsíců, které jsou ke dni výpočtu k dispozici.

4.    Údaje HISC a údaje o směnném kurzu použité pro výpočet indexačního faktoru se získají od Statistického úřadu Unie (dále jen „Eurostat“) na základě statistik zveřejněných Eurostatem, s náležitým ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky, uzavřenou v Lucemburku dne 26. října 2004. V případě potřeby se údaje o směnných kurzech získají z veřejných databází Evropské centrální banky, centrálních bank partnerských států a/nebo Švýcarské národní banky.



Dodatek 2

KLÍČ PRO STANOVENÍ PŘÍSPĚVKU
V PŘÍPADĚ PRAVIDELNÉHO FINANČNÍHO PŘÍSPĚVKU ŠVÝCARSKA

V OBLASTI SOUDRŽNOSTI

Prostředky přidělované jednotlivým partnerským státům z finančního příspěvku Švýcarska v oblasti soudržnosti na dané příspěvkové období odpovídají procentnímu podílu švýcarského finančního příspěvku v oblasti soudržnosti získaného provedením těchto kroků:

a)    výpočtu aritmetického průměru podílů obyvatel a rozlohy partnerského státu na celkovém počtu obyvatel a celkové rozloze všech partnerských států. Pokud však podíl partnerského státu na celkovém počtu obyvatel převyšuje jeho podíl na celkové rozloze o pětinásobek nebo více, což dokládá mimořádně vysokou hustotu obyvatel, použije se v rámci tohoto kroku pouze podíl na celkovém počtu obyvatel;

b)    snížení nebo zvýšení procentních hodnot získaných výpočtem podle písmene a) koeficientem představujícím jednu třetinu procentního podílu, o který je HND na obyvatele daného partnerského státu podle standardu kupní síly vyšší nebo nižší než průměrný HND na obyvatele všech partnerských států (průměr vyjádřený jako 100 %), a

c)    přepočtení podílů získaných výpočtem podle písmene b) tak, aby se jejich součet rovnal 100 %.


Referenční období pro údaje, které mají být použity, je stejné jako referenční období, jež se použije pro Fond soudržnosti Unie platný v den zahájení příslušného příspěvkového období, nebo pokud není k dispozici, poslední tříleté období, za které jsou údaje dostupné.

________________

PŘÍLOHA II

PRVNÍ FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK ŠVÝCARSKA
PODLE TÉTO DOHODY NA OBDOBÍ 2030–2036

1.    První finanční příspěvek Švýcarska podle této dohody (dále jen „první finanční příspěvek“) na období od 1. ledna 2030 do 31. prosince 2036 (dále jen „příspěvkové období“) činí 350 000 000 CHF na každý rok tohoto období.

2.    Z částky uvedené v odstavci 1 na každý rok příspěvkového období se 308 000 000 CHF přidělí na spolupráci v oblasti soudržnosti a 42 000 000 CHF na spolupráci v oblasti migrace.

3.    První finanční příspěvek Švýcarska přispívá k cílům stanoveným v článku 1 této dohody.

4.    První finanční příspěvek Švýcarska je prováděn po dobu deseti let (dále jen „prováděcí období“), počínaje stejným dnem jako příspěvkové období.

5.    Podíl finančního příspěvku v oblasti soudržnosti vyčleněný na dohody s jednotlivými zeměmi činí alespoň 90 % částky přidělené na tuto oblast.

6.    Švýcarsku je k dispozici až 5 % příslušných částek na spolupráci v oblasti soudržnosti a migrace na pokrytí nákladů na řízení a až 2 % na sdílení švýcarských odborných znalostí (Švýcarský fond odbornosti a partnerství).


7.    Partnerskými státy pro spolupráci v oblasti soudržnosti jsou členské státy Unie, jejichž HND na obyvatele podle standardu kupní síly je nižší než 90 % průměrného HND Unie na obyvatele podle standardu kupní síly za stejné referenční období. Referenční období pro údaje, které mají být použity, je stejné jako referenční období, jež se použije pro určení způsobilosti členských států Unie v rámci Fondu soudržnosti Unie platného ke dni zahájení příslušného příspěvkového období.

8.    Potenciálními partnerskými státy v oblasti migrace jsou členské státy Unie, které čelí mimořádnému migračnímu tlaku a/nebo které se se Švýcarskem shodují na potřebě posílit řízení migrace.

9.    V oblastech spolupráce týkajících se soudržnosti a migrace mohou smluvní strany dosáhnout vzájemného porozumění ohledně vyhrazení zvláštní částky pro fond zaměřený na konkrétní téma (soudržnost) a pro fond rychlé reakce (migrace). V příslušných případech jsou dané prvky stanoveny v memorandu o porozumění v souladu s čl. 18 odst. 2 dohody.

10.    Tematické oblasti spolupráce v rámci prvního finančního příspěvku Švýcarska vycházejí z úspěšné spolupráce v rámci předchozího příspěvku Švýcarska vybraným členským státům Unie. Doplňují Unií vyvíjené úsilí v oblasti soudržnosti a řízení migrace na začátku příspěvkového období.

11.    V souladu s čl. 18 odst. 2 dohody smluvní strany v memorandu o porozumění upřesní, o jaké oblasti zájmu z následujících tematických oblastí se jedná:

a)    soudržnost:

i)    inkluzivní lidský a sociální rozvoj;


ii)    udržitelný hospodářský rozvoj podporující začlenění;

iii)    zelená transformace a

iv)    demokracie a účast;

b)    migrace.

________________

PŘÍLOHA III

JEDNORÁZOVÝ DODATEČNÝ FINANČNÍ ZÁVAZEK ŠVÝCARSKA
NA OBDOBÍ

OD KONCE ROKU 2024 DO KONCE ROKU 2029

1.    V souladu s článkem 18 této dohody se Švýcarsko zavazuje poskytnout jednorázový dodatečný finanční závazek na období od konce roku 2024 do konce roku 2029, který odráží úroveň partnerství a spolupráce Švýcarska a Unie v uvedeném období. Tento jednorázový dodatečný finanční závazek činí 130 000 000 CHF ročně až do vstupu dohod uvedených v čl. 20 odst. 2 této dohody v platnost a 350 000 000 CHF ročně na období mezi vstupem dohod uvedených v čl. 20 odst. 2 této dohody v platnost a koncem roku 2029. Pro rok, v němž vstoupí v platnost dohody uvedené v čl. 20 odst. 2 této dohody, se částka jednorázového dodatečného závazku vypočítá poměrným dílem.

2.    Jednorázový dodatečný finanční závazek Švýcarska je prováděn po dobu deseti let (dále jen „prováděcí období“), počínaje stejným dnem jako příspěvkové období prvního finančního příspěvku Švýcarska.

3.    Jednorázový dodatečný finanční závazek se použije na spolupráci v oblasti soudržnosti.

4.    Podíl jednorázového finančního závazku vyčleněný na dohody s jednotlivými zeměmi musí činit alespoň 90 % částky jednorázového dodatečného finančního závazku Švýcarska.


5.    Švýcarsku je k dispozici až 5 % částky jednorázového finančního závazku na pokrytí nákladů na řízení a až 2 % na sdílení švýcarských odborných znalostí (Švýcarský fond odbornosti a partnerství).

6.    Partnerskými státy pro spolupráci jsou členské státy Unie, jejichž HND na obyvatele podle standardu kupní síly je nižší než 90 % průměrného HND Unie na obyvatele podle standardu kupní síly za stejné referenční období. Referenční období pro údaje, které mají být použity, je stejné jako referenční období, jež se použije pro určení způsobilosti členských států Unie v rámci Fondu soudržnosti Unie platného ke dni zahájení prováděcího období jednorázového dodatečného finančního závazku.

7.    Smluvní strany mohou dosáhnout vzájemného porozumění ohledně vyhrazení zvláštní částky pro fond zaměřený na konkrétní téma v oblasti soudržnosti. V příslušných případech jsou dané prvky stanoveny v memorandu o porozumění v souladu s čl. 18 odst. 3 dohody.

8.    Není-li v článku 18 této dohody a v této příloze stanoveno jinak, použijí se cíle a pravidla pro provádění pravidelného finančního příspěvku Švýcarska stanovené v dohodě obdobně na jednorázový dodatečný finanční závazek.

9.    Tematické oblasti spolupráce v rámci jednorázového dodatečného finančního závazku Švýcarska vycházejí z úspěšné spolupráce v rámci předchozího příspěvku Švýcarska vybraným členským státům Unie. Doplňují Unií vyvíjené úsilí v oblasti soudržnosti na začátku prováděcího období jednorázového dodatečného finančního závazku.


10.    V souladu s čl. 18 odst. 3 dohody smluvní strany v memorandu o porozumění upřesní, o jaké oblasti zájmu z následujících tematických oblastí se jedná:

i)    inkluzivní lidský a sociální rozvoj;

ii)    udržitelný hospodářský rozvoj podporující začlenění;

iii)    zelená transformace a

iv)    demokracie a účast.

________________

PROTOKOL
O ROZHODČÍM SOUDU

KAPITOLA I

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK I.1

Oblast působnosti

Pokud jedna ze smluvních stran (dále jen „strany“) předloží spor k rozhodčímu řízení v souladu s čl. 16 odst. 2 nebo čl. 17 odst. 2 dohody, použijí se pravidla stanovená v tomto protokolu.

ČLÁNEK I.2

Soudní kancelář a služby sekretariátu

Mezinárodní úřad Stálého rozhodčího soudu v Haagu (dále jen „Mezinárodní úřad“) plní funkce soudní kanceláře a zajišťuje nezbytné služby sekretariátu.


ČLÁNEK I.3

Oznámení a výpočet lhůt

1.    Oznámení, včetně sdělení nebo návrhů, smějí být zasílána jakýmkoli komunikačním prostředkem, který osvědčuje jejich předání nebo umožňuje jejich ověření.

2.    Tato oznámení smějí být zasílána elektronicky pouze v případě, že strana pro tento účel určila nebo schválila adresu.

3.    Tato oznámení se zasílají v případě Švýcarska odboru pro Evropu švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí a v případě Unie právní službě Komise.

4.    Jakákoli lhůta stanovená v tomto protokolu začne běžet ode dne následujícího po příslušné události nebo úkonu. Pokud poslední den pro doručení dokumentu připadá na nepracovní den orgánů Unie nebo vlády Švýcarska, končí lhůta pro doručení dokumentu první následující pracovní den. Započítávají se dny pracovního klidu, které spadají do daného období.


ČLÁNEK I.4

Oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Strana, která hodlá zahájit rozhodčí řízení (dále jen „žalující strana“), zašle druhé straně (dále jen „žalovaná strana“) a Mezinárodnímu úřadu oznámení o zahájení rozhodčího řízení.

2.    Rozhodčí řízení se považuje za zahájené dnem následujícím po dni, kdy je oznámení o jeho zahájení přijato žalovanou stranou.

3.    Oznámení o zahájení rozhodčího řízení obsahuje tyto informace:

a)    požadavek, aby byl spor předložen k rozhodčímu řízení;

b)    jména a kontaktní údaje stran;

c)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalující strany;

d)    právní základ řízení (čl. 16 odst. 2 nebo čl. 17 odst. 2 dohody) a:

i)    v případech uvedených v čl. 16 odst. 2 dohody otázka, která vedla ke sporu, oficiálně zařazená k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 16 odst. 1 dohody a

ii)    v případech uvedených v čl. 17 odst. 2 dohody rozhodnutí rozhodčího soudu, prováděcí opatření uvedená v čl. 16 odst. 5 dohody a sporná kompenzační opatření;


e)    určení jakéhokoli pravidla, které je předmětem sporu nebo se k němu vztahuje;

f)    stručný popis sporu a

g)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.

4.    Žádné tvrzení o dostatečnosti oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

ČLÁNEK I.5

Odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení

1.    Do 60 dnů od obdržení oznámení o zahájení rozhodčího řízení zašle žalovaná strana žalující straně a Mezinárodnímu úřadu odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, která obsahuje tyto informace:

a)    jména a kontaktní údaje stran;

b)    jméno a adresa zástupce (zástupců) žalované strany;

c)    odpověď na informace uvedené v oznámení o zahájení rozhodčího řízení v souladu s čl. I.4 odst. 3 písm. d) až f) a


d)    určení rozhodce, nebo má-li být jmenováno pět rozhodců, určení dvou rozhodců.

2.    Neposkytnutí odpovědi nebo neúplná či opožděná odpověď žalované strany na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebrání ustavení rozhodčího soudu. Spor s konečnou platností rozhodne rozhodčí soud.

3.    Požádá-li žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, aby se rozhodčí soud skládal z pěti rozhodců, určí žalující strana do 30 dnů od obdržení odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení dalšího rozhodce.

ČLÁNEK I.6

Zastoupení a pomoc

1.    Strany jsou před rozhodčím soudem zastoupeny jedním nebo více zástupci. Zástupcům mohou být nápomocni poradci nebo advokáti.

2.    Jakákoli změna zástupců nebo jejich adres se oznámí druhé straně, Mezinárodnímu úřadu a rozhodčímu soudu. Rozhodčí soud může kdykoli z vlastního podnětu nebo na žádost účastníka řízení požadovat důkazy o pravomocích svěřených zástupcům stran.


KAPITOLA II

SLOŽENÍ ROZHODČÍHO SOUDU

ČLÁNEK II.1

Počet rozhodců

Rozhodčí soud se skládá ze tří rozhodců. Požádá-li o to žalující strana ve svém oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo žalovaná strana ve své odpovědi na oznámení o zahájení rozhodčího řízení, je rozhodčí soud složen z pěti rozhodců.

ČLÁNEK II.2

Jmenování rozhodců

1.    Mají-li být jmenováni tři rozhodci, každá ze stran jmenuje jednoho z nich. Dva rozhodci jmenovaní stranami vyberou třetího rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.

2.    Má-li být jmenováno pět rozhodců, každá ze stran jmenuje dva z nich. Čtyři rozhodci jmenovaní stranami vyberou pátého rozhodce, který bude předsedou rozhodčího soudu.


3.    Pokud do 30 dnů od jmenování posledního rozhodce jmenovaného stranami nedosáhnou rozhodci dohody o výběru předsedy rozhodčího soudu, jmenuje předsedu generální tajemník Stálého rozhodčího soudu.

4.    Na pomoc při výběru rozhodců, kteří mají tvořit rozhodčí soud, se vytvoří a v případě potřeby aktualizuje orientační seznam osob disponujících kvalifikacemi uvedenými v odstavci 6, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o ochraně zdraví“), Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty uzavřenou v Lucemburku dne 21. června 1999 (dále jen „dohoda o obchodu se zemědělskými produkty“) a Dohodu mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii uzavřenou v […] dne […] (dále jen „dohoda o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska“). Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Pokud některá ze stran rozhodce nejmenuje, jmenuje jej generální tajemník Stálého rozhodčího soudu ze seznamu uvedeného v odstavci 4. Není-li takový seznam k dispozici, jmenuje rozhodce losem generální tajemník Stálého rozhodčího soudu z osob, které byly formálně navrženy jednou ze stran nebo oběma stranami pro účely odstavce 4.


6.    Osoby tvořící rozhodčí soud musí být vysoce kvalifikované osoby s vazbami na strany nebo bez nich, u nichž je zaručena nezávislost a neexistence střetu zájmů, jakož i široká škála zkušeností. Musí mít zejména odborné znalosti v oblasti práva a záležitostí, na něž se vztahuje tato dohoda, nesmí přijímat pokyny od žádné ze stran a musí zastávat svou funkci jako soukromé osoby a nesmí jednat podle pokynů žádné organizace nebo vlády, pokud jde o záležitosti týkající se sporu. Předseda rozhodčího soudu musí mít rovněž zkušenosti s postupy řešení sporů.

ČLÁNEK II.3

Prohlášení rozhodců

1.    Pokud se u určité osoby zvažuje její jmenování rozhodcem, oznámí tato osoba všechny okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o její nestrannosti nebo nezávislosti. V době od svého jmenování a v průběhu celého rozhodčího řízení oznamuje rozhodce tyto okolnosti neprodleně stranám a ostatním rozhodcům, pokud tak již neučinil.

2.    Rozhodce může být odvolán, pokud existují okolnosti, které by mohly vyvolat oprávněné pochybnosti o jeho nestrannosti nebo nezávislosti.

3.    Strana smí požádat o odvolání rozhodce, kterého jmenovala, pouze z důvodu, který se dozvěděla až po tomto jmenování.

4.    Pokud rozhodce nejedná nebo pokud nemůže de iure nebo de facto plnit svou úlohu, použije se postup pro odvolání rozhodců stanovený v článku II.4.


ČLÁNEK II.4

Odvolání rozhodců

1.    Strana, která chce odvolat rozhodce, podá žádost o odvolání do 30 dnů ode dne, kdy jí bylo oznámeno jmenování daného rozhodce, nebo do 30 dnů ode dne, kdy se dozvěděla o okolnostech uvedených v článku II.3.

2.    Žádost o odvolání se zasílá druhé straně, odvolanému rozhodci, ostatním rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu. Musí v ní být uvedeny důvody žádosti o odvolání.

3.    Pokud byla podána žádost o odvolání, může druhá strana tuto žádost o odvolání přijmout. Daný rozhodce může rovněž odstoupit. Přijetí žádosti o odvolání nebo odstoupení nepředstavuje uznání důvodů žádosti o odvolání.

4.    Pokud do 15 dnů ode dne oznámení žádosti o odvolání druhá strana žádost o odvolání nepřijme nebo pokud daný rozhodce neodstoupí, může strana, která o odvolání žádá, požádat generálního tajemníka Stálého rozhodčího soudu, aby o odvolání rozhodl.

5.    Nedohodnou-li se strany jinak, musí být v rozhodnutí uvedeném v odstavci 4 uvedeny důvody tohoto rozhodnutí.


ČLÁNEK II.5

Nahrazení rozhodce

1.    S výhradou odstavce 2 tohoto článku, je-li během rozhodčího řízení nutné rozhodce nahradit, je náhradník jmenován nebo vybrán v souladu s postupem stanoveným v článku II.2, který se použije na jmenování nebo výběr rozhodce, který má být nahrazen. Tento postup se použije i v případě, že jedna strana nevyužila svého práva jmenovat rozhodce, který má být nahrazen, nebo se tohoto jmenování účastnit.

2.    V případě nahrazení rozhodce se řízení obnoví ve fázi, kdy nahrazený rozhodce přestal vykonávat své funkce, nerozhodne-li rozhodčí soud jinak.

ČLÁNEK II.6

Zproštění odpovědnosti

S výjimkou případů úmyslného protiprávního jednání nebo hrubé nedbalosti se strany v maximální míře povolené platnými právními předpisy zřeknou jakýchkoli kroků proti rozhodcům za jakékoli jednání nebo opomenutí v souvislosti s rozhodčím řízením.


KAPITOLA III

ROZHODČÍ ŘÍZENÍ

ČLÁNEK III.1

Obecná ustanovení

1.    Datem ustavení rozhodčího soudu je den, kdy přijal své jmenování poslední rozhodce.

2.    Rozhodčí soud zajistí, aby se stranám dostalo rovného zacházení a aby každá z nich měla v příslušné fázi řízení dostatečnou možnost uplatnit svá práva a předložit svůj případ. Rozhodčí soud vede řízení tak, aby nedocházelo k průtahům a zbytečným výdajům a aby byl spor mezi stranami vyřešen.

3.    Nerozhodne-li rozhodčí soud po vyslechnutí stran jinak, koná se slyšení.

4.    Zašle-li strana rozhodčímu soudu sdělení, učiní tak prostřednictvím Mezinárodního úřadu a současně zašle kopii druhé straně. Mezinárodní úřad zašle kopii tohoto sdělení každému rozhodci.


ČLÁNEK III.2

Místo konání rozhodčího řízení

Místem konání rozhodčího řízení je Haag. Pokud to vyžadují výjimečné okolnosti, může rozhodčí soud zasedat na jakémkoli jiném místě, které považuje za vhodné pro své jednání.

ČLÁNEK III.3

Jazyk

1.    Jazyky řízení jsou francouzština a angličtina.

2.    Rozhodčí soud může nařídit, aby ke všem dokumentům připojeným k žalobnímu nároku nebo k žalobní odpovědi a ke všem dalším dokumentům předloženým v průběhu řízení v původním jazyce byl přiložen překlad do jednoho z jazyků řízení.

ČLÁNEK III.4

Žalobní nárok

1.    Žalující strana zašle svůj žalobní nárok písemně žalované straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalující strana se může rozhodnout, že své oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.4 bude považovat za žalobní nárok, pokud toto oznámení rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku.


2.    Žalobní nárok obsahuje tyto informace:

a)    informace uvedené v čl. I.4 odst. 3 písm. b) až f);

b)    popis skutečností předložených na podporu žalobního nároku a

c)    právní argumenty předložené na podporu žalobního nároku.

3.    K žalobnímu nároku musí být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalující stranou nebo by na ně měl žalobní nárok odkazovat.

ČLÁNEK III.5

Žalobní odpověď

1.    Žalovaná strana zašle svou žalobní odpověď písemně žalující straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu ve lhůtě stanovené rozhodčím soudem. Žalovaná strana se může rozhodnout, že odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení podle článku I.5 bude považovat za žalobní odpověď, pokud odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení rovněž splňuje podmínky uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

2.    Žalobní odpověď musí odpovídat na body žalobního nároku uvedené v souladu s čl. III.4 odst. 2 písm. a) až c) tohoto protokolu. Musí k ní být pokud možno přiloženy veškeré dokumenty a jiné důkazy uvedené žalovanou stranou nebo by na ně měla žalobní odpověď odkazovat.


3.    V žalobní odpovědi nebo v pozdější fázi rozhodčího řízení, pokud rozhodčí soud rozhodne, že prodlení je odůvodněno okolnostmi, může žalovaná strana podat protinávrh za předpokladu, že je k tomu rozhodčí soud příslušný.

4.    Na protinávrh se použije čl. III.4 odst. 2 a 3.

ČLÁNEK III.6

Příslušnost pro rozhodčí řízení

1.    Rozhodčí soud rozhodne o své příslušnosti na základě čl. 16 odst. 2 nebo čl. 17 odst. 2 dohody.

2.    V případech uvedených v čl. 16 odst. 2 dohody má rozhodčí soud mandát ke zkoumání otázky, která vedla ke sporu, oficiálně zařazené k vyřešení na pořad jednání smíšeného výboru v souladu s čl. 16 odst. 1 dohody.

3.    V případech uvedených v čl. 17 odst. 2 dohody má rozhodčí soud, který projednával hlavní věc, mandát ke zkoumání přiměřenosti sporných kompenzačních opatření, včetně případů, kdy tato opatření byla zcela nebo zčásti přijata v jiné dvoustranné dohodě, která je součástí seznamu dohod podle definice v čl. 3 písm. a) dohody.


4.    Předběžná námitka nepříslušnosti rozhodčího soudu musí být podána nejpozději v žalobní odpovědi nebo – v případě protinávrhu – v replice. Skutečnost, že strana jmenovala rozhodce nebo se účastnila jeho jmenování, ji nezbavuje práva vznést takovou předběžnou námitku. Předběžná námitka ohledně toho, že by spor překročil pravomoci rozhodčího soudu, se podá, jakmile je během rozhodčího řízení vznesena otázka, která údajně překračuje jeho pravomoci. Rozhodčí soud může v každém případě přijmout předběžnou námitku podanou po uplynutí stanovené lhůty, pokud se domnívá, že k prodlení došlo z oprávněného důvodu.

5.    Rozhodčí soud může o předběžné námitce uvedené v odstavci 4 rozhodnout tak, že ji bude považovat za předběžnou otázku, nebo prostřednictvím rozhodnutí ve věci samé.

ČLÁNEK III.7

Jiná písemná podání

Rozhodčí soud po konzultaci se stranami rozhodne o jiných písemných podáních kromě žalobního nároku a žalobní odpovědi, které strany musí nebo mohou předložit, a stanoví lhůtu pro jejich předložení.


ČLÁNEK III.8

Lhůty

1.    Lhůty stanovené rozhodčím soudem pro předání písemných dokumentů, včetně žalobního nároku a žalobní odpovědi, nepřekročí 90 dnů, nedohodnou-li se strany jinak.

2.    Rozhodčí soud přijme konečné rozhodnutí do dvanácti měsíců ode dne svého ustavení. Ve výjimečných případech spojených se zvláštními obtížemi může rozhodčí soud tuto lhůtu prodloužit až o další tři měsíce.

3.    Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 se zkrátí na polovinu:

a)    na žádost žalující nebo žalované strany, pokud rozhodčí soud do 30 dnů od této žádosti po vyslechnutí druhé strany rozhodne, že se jedná o naléhavý případ;

b)    v případech uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. c) a čl. 18 odst. 6 dohody;

c)    v případech uvedených v čl. 5 odst. 6 a čl. 18 odst. 7 dohody, pokud Švýcarsko neuzavřelo žádné dohody s jednotlivými zeměmi, nebo

d)    pokud se na tom strany dohodly.


4.    V případech uvedených v čl. 17 odst. 2 dohody přijme rozhodčí soud své konečné rozhodnutí do šesti měsíců od data, kdy byla oznámena kompenzační opatření v souladu s čl. 17 odst. 1 dohody.

ČLÁNEK III.9

Předběžná opatření

1.    V případech uvedených v čl. 17 odst. 2 dohody může kterákoli ze stran v kterékoli fázi rozhodčího řízení požádat o předběžná opatření spočívající v pozastavení kompenzačních opatření.

2.    Žádost podle odstavce 1 musí označovat předmět sporu, okolnosti, které dokládají naléhavost, jakož i skutkové i právní důvody, které prima facie odůvodňují nařízení navrhovaných předběžných opatření. Musí obsahovat veškeré dostupné důkazy a důkazní návrhy, jež mají odůvodnit nařízení předběžných opatření.

3.    Strana, která žádá o předběžná opatření, zašle svou žádost písemně druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu. Rozhodčí soud stanoví krátkou lhůtu, v níž může druhá strana předložit písemná nebo ústní vyjádření.


4.    Rozhodčí soud do jednoho měsíce od podání žádosti uvedené v odstavci 1 rozhodne o pozastavení sporných kompenzačních opatření, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)    rozhodčí soud je prima facie přesvědčen o opodstatněnosti věci předložené stranou, která ve své žádosti žádá o předběžná opatření;

b)    rozhodčí soud se domnívá, že až do konečného rozhodnutí by strana žádající o předběžná opatření utrpěla vážnou a nenapravitelnou újmu, pokud by nedošlo k pozastavení kompenzačních opatření, a

c)    újma způsobená straně žádající o předběžná opatření okamžitým uplatněním sporných kompenzačních opatření převažuje nad zájmem na okamžitém a účinném uplatňování daných opatření.

5.    Rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem podle odstavce 4 má pouze prozatímní účinek a není jím dotčeno rozhodnutí rozhodčího soudu ve věci samé.

6.    Nestanoví-li rozhodnutí přijaté rozhodčím soudem v souladu s odstavcem 4 tohoto článku dřívější datum pro ukončení pozastavení, pozastavení končí přijetím konečného rozhodnutí podle čl. 17 odst. 2 protokolu.


7.    Aby se předešlo pochybnostem, pro účely tohoto článku se rozumí, že rozhodčí soud při zvažování příslušných zájmů strany žádající o předběžná opatření a druhé strany zohlední zájmy fyzických osob a hospodářských subjektů stran, avšak toto zohlednění nesmí vést k přiznání reprezentativnosti těchto fyzických osob nebo hospodářských subjektů před rozhodčím soudem.

ČLÁNEK III.10

Důkazní prostředky

1.    Každá strana předloží důkazy o skutečnostech, které jsou základem jejího nároku nebo její obhajoby.

2.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat strany o relevantní informace, které považuje za nezbytné a vhodné. Rozhodčí soud stanoví stranám lhůtu pro odpověď na jeho žádost.

3.    Rozhodčí soud může na žádost jedné ze stran nebo z vlastní iniciativy požádat jakýkoli zdroj o jakékoli informace, které považuje za vhodné. Rozhodčí soud si může rovněž vyžádat stanovisko odborníků, považuje-li to za vhodné, a v příslušných případech s výhradou jakýchkoli podmínek dohodnutých stranami.

4.    Všechny informace získané rozhodčím soudem podle tohoto článku se poskytnou stranám a strany mohou rozhodčímu soudu předložit k těmto informacím připomínky.


5.    Rozhodčí soud poté, co si vyžádal stanovisko druhé strany, přijme vhodná opatření k řešení veškerých otázek vznesených jednou ze stran, které se týkají ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

6.    Rozhodčí soud rozhodne o přípustnosti, relevantnosti a síle předložených důkazů.

ČLÁNEK III.11

Slyšení

1.    Pokud se musí konat slyšení, rozhodčí soud po konzultaci se stranami oznámí stranám s dostatečným předstihem datum, čas a místo slyšení.

2.    Slyšení je veřejné, nerozhodne-li rozhodčí soud z vážných důvodů z vlastního podnětu nebo na návrh stran jinak.

3.    O každém slyšení vypracuje a podepíše předseda rozhodčího soudu protokol. Pouze tyto protokoly jsou závazné.

4.    Rozhodčí soud může rozhodnout o tom, že se slyšení bude konat virtuálně, v souladu s praxí Mezinárodního úřadu. Strany musí být o této praxi včas informovány. V takových případech se použije obdobně odstavec 1 a odstavec 3.


ČLÁNEK III.12

Absence konání

1.    Pokud žalující strana ve lhůtě stanovené tímto protokolem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svůj žalobní nárok, nařídí rozhodčí soud ukončení rozhodčího řízení, pokud neexistují nevyřešené otázky, u nichž může být rozhodnutí nezbytné, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.

Pokud žalovaná strana ve lhůtě stanovené tímto protokolem nebo rozhodčím soudem bez dostatečného důvodu nepředloží svou odpověď na oznámení o zahájení rozhodčího řízení nebo svou žalobní odpověď, nařídí rozhodčí soud pokračování v řízení, aniž by toto nepředložení samo o sobě považoval za přijetí tvrzení žalující strany.

Druhý pododstavec se použije i v případě, že žalující strana nepředloží repliku na protinávrh.

2.    Pokud se strana řádně svolaná v souladu s čl. III.11 odst. 1 nedostaví ke slyšení a nedoloží dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud v rozhodčím řízení pokračovat.

3.    Pokud strana, která byla rozhodčím soudem řádně vyzvána k předložení dalších důkazů, tak neučiní ve stanovených lhůtách, aniž by prokázala dostatečné důvody, proč tak neučinila, může rozhodčí soud rozhodnout na základě důkazů, které má k dispozici.


ČLÁNEK III.13

Ukončení řízení

1.    Je-li prokázáno, že strany měly přiměřeně možnost předložit své argumenty, může rozhodčí soud prohlásit řízení za ukončené.

2.    Rozhodčí soud může, považuje-li to za nezbytné vzhledem k výjimečným okolnostem, rozhodnout z vlastního podnětu nebo na žádost strany o opětovném zahájení řízení kdykoli před přijetím rozhodnutí.

KAPITOLA IV

ROZHODNUTÍ

ČLÁNEK IV.1

Rozhodnutí

Rozhodčí soud usiluje o přijetí rozhodnutí na základě konsensu. Ukáže-li se však, že není možné přijmout rozhodnutí na základě konsensu, je rozhodnutí rozhodčího soudu přijato většinou rozhodců.


ČLÁNEK IV.2

Podoba a účinek rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Rozhodčí soud může v různých okamžicích přijímat samostatná rozhodnutí o různých otázkách.

2.    Veškerá rozhodnutí se vydávají v písemné podobě a uvádějí důvody, o které se opírají. Jsou pro strany konečná a závazná.

3.    Rozhodnutí rozhodčího soudu musí být podepsáno rozhodci, musí obsahovat datum jeho přijetí a místo konání rozhodčího řízení. Kopii rozhodnutí podepsaného rozhodci zašle stranám Mezinárodní úřad.

4.    Mezinárodní úřad rozhodnutí rozhodčího soudu zveřejní.

Při zveřejňování rozhodnutí rozhodčího soudu Mezinárodní úřad dodržuje příslušná pravidla týkající se ochrany osobních údajů, služebního tajemství a oprávněných zájmů důvěrnosti.

Pravidla uvedená v druhém pododstavci jsou totožná pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tato pravidla přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

5.    Strany musí splnit požadavky všech rozhodnutí rozhodčího soudu neprodleně.


6.    V případech uvedených v čl. 16 odst. 2 dohody a po obdržení stanoviska stran stanoví rozhodčí soud v rozhodnutí ve věci samé přiměřenou lhůtu pro splnění požadavků svého rozhodnutí v souladu s čl. 16 odst. 5 dohody s přihlédnutím k vnitřním postupům stran.

ČLÁNEK IV.3

Rozhodné právo, pravidla výkladu, mediátor

1.    Rozhodným právem je dohoda, jakož i pravidla a zásady mezinárodního práva použitelné mezi stranami pro výklad smluv.

2.    Předchozí rozhodnutí přijatá orgánem pro řešení sporů, pokud jde o přiměřenost kompenzačních opatření podle jiné dvoustranné dohody z těch, která jsou uvedena v čl. 17 odst. 1 dohody, jsou pro rozhodčí soud závazná.

3.    Rozhodčí soud nesmí rozhodovat jako mediátor nebo ex aequo et bono.


ČLÁNEK IV.4

Vzájemně dohodnuté řešení nebo jiné důvody pro ukončení řízení

1.    Strany se mohou kdykoli vzájemně dohodnout na řešení svého sporu. Každé takové řešení sdělí společně rozhodčímu soudu. Pokud je nutné, aby řešení bylo schváleno podle příslušných vnitrostátních postupů kterékoli strany, musí oznámení obsahovat odkaz na uvedený požadavek a rozhodčí řízení se pozastaví. Rozhodčí řízení se ukončí, pokud se takové schválení nevyžaduje, nebo po oznámení ukončení všech vnitrostátních postupů.

2.    Pokud žalující strana v průběhu řízení písemně informuje rozhodčí soud o tom, že si nepřeje pokračovat v řízení, a pokud žalovaná strana ke dni, kdy toto sdělení rozhodčí soud obdržel, dosud neučinila žádné kroky v řízení, vydá rozhodčí soud oficiální usnesení o ukončení řízení. Rozhodčí soud rozhodne o nákladech, které nese žalující strana, odůvodňuje-li to chování této strany.

3.    Dojde-li rozhodčí soud před přijetím rozhodnutí rozhodčího soudu k závěru, že pokračování v řízení se stalo bezpředmětným nebo nemožným z jiných důvodů, než jsou důvody uvedené v odstavcích 1 a 2, informuje rozhodčí soud strany o svém záměru vydat usnesení, kterým se řízení ukončí.

První pododstavec se nepoužije, pokud existují nevyřešené otázky, o nichž může být nezbytné rozhodnout, a pokud to rozhodčí soud považuje za vhodné.


4.    Rozhodčí soud zašle stranám kopii usnesení o ukončení rozhodčího řízení nebo kopii rozhodnutí přijatého dohodou stran, podepsaných rozhodci. Ustanovení čl. IV.2 odst. 2 až 5 se použijí na rozhodčí rozhodnutí přijatá dohodou stran.

ČLÁNEK IV.5

Oprava rozhodnutí rozhodčího soudu

1.    Do 30 dnů od obdržení rozhodnutí rozhodčího soudu může strana oznámením druhé straně a rozhodčímu soudu prostřednictvím Mezinárodního úřadu požádat rozhodčí soud, aby ve znění rozhodnutí rozhodčího soudu opravil jakékoli chyby ve výpočtu, administrativní či typografické chyby nebo chyby či opomenutí podobné povahy. Pokud rozhodčí soud považuje žádost za oprávněnou, provede opravu do 45 dnů od obdržení žádosti. Žádost nemá odkladný účinek na lhůtu stanovenou v čl. IV.2 odst. 6.

2.    Rozhodčí soud může do 30 dnů od sdělení svého rozhodnutí provést z vlastního podnětu opravy uvedené v odstavci 1.

3.    Opravy uvedené v odstavci 1 tohoto článku se provádějí písemně a tvoří nedílnou součást rozhodnutí. Použije se čl. IV.2 odst. 2 až 5.


ČLÁNEK IV.6

Poplatky rozhodců

1.    Poplatky uvedené v článku IV.7 musí být přiměřené s přihlédnutím ke složitosti případu, době, kterou rozhodci na případu strávili, a ke všem dalším relevantním okolnostem.

2.    Vytvoří se a v případě potřeby aktualizuje seznam denních náhrad a maximálního a minimálního počtu hodin, který je společný pro všechny dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jakož i pro dohodu o ochraně zdraví, dohodu o obchodu se zemědělskými produkty a dohodu o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska. Smíšený výbor tento seznam přijme a aktualizuje rozhodnutím pro účely dohody.

ČLÁNEK IV.7

Náklady

1.    Každá strana nese své vlastní náklady a polovinu nákladů rozhodčího soudu.

2.    Rozhodčí soud stanoví své náklady ve svém rozhodnutí ve věci samé. Tyto náklady zahrnují pouze:

a)    poplatky rozhodců, které se uvedou zvlášť pro každého rozhodce a stanoví je sám rozhodčí soud v souladu s článkem IV.6;


b)    cestovní a další výdaje rozhodců a

c)    poplatky a výdaje Mezinárodního úřadu.

3.    Náklady uvedené v odstavci 2 musí být přiměřené s ohledem na spornou částku, složitost sporu, dobu, kterou na případu rozhodci a veškeří odborníci jmenovaní rozhodčím soudem strávili, a veškeré další relevantní okolnosti.

ČLÁNEK IV.8

Složení zálohy na náklady

1.    Na začátku rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany, aby složily stejnou částku jako zálohu na náklady uvedené v čl. IV.7 odst. 2.

2.    V průběhu rozhodčího řízení může Mezinárodní úřad požádat strany o dodatečné zálohy kromě záloh uvedených v odstavci 1.

3.    Veškeré částky uložené stranami podle tohoto článku se uhradí Mezinárodnímu úřadu a jsou vyplaceny k pokrytí skutečně vynaložených nákladů, zejména včetně poplatků zaplacených rozhodcům a Mezinárodnímu úřadu.


KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK V.1

Změny

Smíšený výbor může rozhodnutím přijmout změny tohoto protokolu.

Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


DOHODA
MEZI EVROPSKOU UNIÍ

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O PODMÍNKÁCH

ÚČASTI ŠVÝCARSKÉ KONFEDERACE
NA ČINNOSTI AGENTURY EVROPSKÉ UNIE
 PRO KOSMICKÝ PROGRAM

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“, na jedné straně

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE, dále jen „Švýcarsko“, na straně druhé,

dále jen „smluvní strany“,

BEROUCE V ÚVAHU nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 1 , kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program (dále jen „nařízení“);

BEROUCE V ÚVAHU, že podle článku 98 nařízení by Agentura Evropské unie pro Kosmický program (dále jen „agentura“) měla být otevřena účasti třetích zemí a mezinárodních organizací, a že tato účast a podmínky by tudíž měly být stanoveny v dohodě uzavřené za tímto účelem s Evropskou unií;


UZNÁVAJÍCE, že Švýcarsko se účastní programů evropského globálního navigačního družicového systému (dále jen „GNSS“) a finančně na ně přispívá podle Dohody o spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé týkající se evropských programů družicové navigace, uzavřené v Bruselu dne 18. prosince 2013 (dále jen „dohoda o spolupráci“), která se prozatímně provádí ode dne 1. ledna 2014;

PŘIPOMÍNAJÍCE, že článek 16 dohody o spolupráci stanoví, že Švýcarsko by mělo být oprávněno účastnit se činností agentury v souladu s podmínkami, jež budou stanoveny v dohodě mezi Unií a Švýcarskem;

UZNÁVAJÍCE, že Unie a Švýcarsko uzavřely v Bruselu dne 28. dubna 2008 dohodu o bezpečnostních postupech pro výměnu utajovaných informací;

BEROUCE V ÚVAHU žádost Švýcarska o účast na činnosti agentury;

BEROUCE V ÚVAHU společný zájem na účasti Švýcarska na činnosti agentury;

PŘEJÍCE SI posílit úzkou spolupráci mezi Unií a Švýcarskem v oblasti družicové navigace,

SE DOHODLY TAKTO:


ČLÁNEK 1

Rozsah účasti

1.    Švýcarsko se účastní činnosti agentury ve vztahu ke složkám Galileo a EGNOS Kosmického programu Unie a přispívá k ní v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení, v dohodě o spolupráci a v této dohodě.

2.    Švýcarsko se účastní činnosti agentury ve vztahu k dalším složkám Kosmického programu Unie a přispívá k ní, pokud Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie (dále jen „dohoda o účasti Švýcarska na programech Unie“), uzavřená v... dne..., stanoví účast Švýcarska na těchto složkách uvedeného programu a účast Švýcarska na činnosti agentury ve vztahu k těmto složkám v souladu s podmínkami stanovenými v nařízení, v dohodě o účasti na programech Unie a v této dohodě.

ČLÁNEK 2

Správní rada

Jeden zástupce Švýcarska se účastní správní rady agentury jako pozorovatel bez hlasovacího práva a v souladu s podmínkami stanovenými v jednacím řádu správní rady.


ČLÁNEK 3

Komise pro bezpečnostní akreditaci

Pouze v záležitostech, které se přímo týkají Švýcarska, se jeden zástupce Švýcarska účastní Komise pro bezpečnostní akreditaci jako pozorovatel bez hlasovacího práva a v souladu s podmínkami stanovenými v jednacím řádu Komise pro bezpečnostní akreditaci. Záležitosti, které se přímo týkají Švýcarska, jsou upřesněny v pořadu jednání, který před každým zasedáním vypracuje předseda Komise pro bezpečnostní akreditaci, a před daným zasedáním jsou sděleny Švýcarsku.

ČLÁNEK 4

Finanční příspěvek

Švýcarsko přispívá k příjmům agentury každoročně částkou vypočtenou podle vzorce uvedeného v příloze I.


ČLÁNEK 5

Ochrana údajů

1.    Švýcarsko uplatňuje svá vnitrostátní pravidla týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volného pohybu těchto údajů 2 .

2.    Pro účely této dohody se na zpracování osobních údajů prováděné agenturou použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 3 .

3.    Švýcarsko dodržuje pravidla důvěrného zacházení s dokumenty v držení agentury, jak je stanoveno v jednacím řádu správní rady a Komise pro bezpečnostní akreditaci agentury.


ČLÁNEK 6

Právní postavení

Švýcarsko uznává právní subjektivitu agentury. Ve Švýcarsku má nejširší způsobilost k právům a právním úkonům, kterou švýcarské právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

ČLÁNEK 7

Odpovědnost

Odpovědnost agentury se řídí čl. 97 odst. 1, 3 a 5 nařízení.

ČLÁNEK 8

Soudní dvůr Evropské unie

Švýcarsko uznává pravomoc Soudního dvora Evropské unie rozhodovat ve věcech týkajících se agentury podle čl. 97 odst. 2 a 4 nařízení.


ČLÁNEK 9

Výsady a imunity

Švýcarsko uděluje agentuře a jejím zaměstnancům v rámci jejich služebních povinností pro agenturu výsady a imunity stanovené v příloze II, které jsou založeny na článcích 1 až 6, 10 až 15 a 17 a 18 protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie, připojeného ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „protokol (č. 7)“). Odkazy na příslušné články uvedeného protokolu jsou pro informaci uvedeny v závorkách.

ČLÁNEK 10

Dočasní zaměstnanci a vyslaní úředníci a odborníci

Odchylně od čl. 12 odst. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie, stanoveného v nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii 4 , může agentura, pokud tak rozhodne, zaměstnávat na základě smlouvy švýcarské státní příslušníky, kteří požívají veškerých občanských práv. Agentura může souhlasit s vysláním odborníků Švýcarskem.


ČLÁNEK 11

Předcházení podvodům

Ustanovení ohledně článku 95 nařízení vztahující se na finanční kontrolu prováděnou Unií ve Švýcarsku, která se týká účastníků činností agentury, jsou uvedena v příloze III.

ČLÁNEK 12

Výbor

1.    Výbor složený ze zástupců Evropské komise a Švýcarska sleduje řádné provádění této dohody a zajišťuje v tomto ohledu soustavné poskytování informací a výměnu názorů. Výbor se schází na žádost Švýcarska nebo Evropské komise. O práci výboru je informována správní rada agentury.

Zástupce Evropské komise mohou doprovázet zástupci agentury.

2.    Ve výboru jsou sdíleny informace o plánovaných právních předpisech Unie, které mají přímý dopad na nařízení či je mění nebo u kterých se předpokládá, že budou mít důsledky pro finanční příspěvek stanovený v článku 4 této dohody, a probíhá v něm o těchto otázkách výměna názorů.


3.    Výbor může v souladu s příslušnými vnitřními postupy smluvních stran přijmout rozhodnutí o změně příloh této dohody.

4.    V případě změny článků 1 až 6, článků 10 až 15 nebo článků 17 nebo 18 protokolu (č. 7) změní výbor odpovídajícím způsobem přílohu II.

ČLÁNEK 13

Řešení sporů

Veškeré spory týkající se výkladu nebo uplatňování této dohody se řeší prostřednictvím konzultací ve výboru uvedeném v článku 12.

ČLÁNEK 14

Přílohy

Přílohy této dohody tvoří její nedílnou součást.


ČLÁNEK 15

Vstup v platnost

1.    Tuto dohodu smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup této dohody v platnost.

2.    Tato dohoda vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení k následujícím nástrojům:

a)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

b)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho členskými státy na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob;

c)    Institucionální protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

d)    Pozměňovací protokol k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;

e)    Protokol o státní podpoře k Dohodě o letecké dopravě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací;


f)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

g)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

h)    Protokol o státní podpoře k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přepravě zboží a cestujících po železnici a silnici;

i)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o obchodu se zemědělskými produkty;

j)    Institucionální protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

k)    Pozměňovací protokol k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o vzájemném uznávání posuzování shody;

l)    Dohoda mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o pravidelném finančním příspěvku Švýcarska na snižování hospodářských a sociálních rozdílů v Evropské unii;

m)    Dohoda mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Švýcarskou konfederací na straně druhé o účasti Švýcarské konfederace na programech Unie.


3.    Bez ohledu na odstavec 1 se smluvní strany dohodly na prozatímním provádění této dohody, v souladu se svými příslušnými vnitřními postupy a právními předpisy, ode dne 1. ledna 2026, pokud je datum podpisu této dohody před 1. červencem 2026, nebo ode dne 1. ledna roku následujícího po jejím podpisu, pokud je datum podpisu této dohody po 30. červnu 2026.

ČLÁNEK 16

Revize

Tuto dohodu lze kdykoli změnit na základě vzájemné dohody smluvních stran.

ČLÁNEK 17

Výpověď a platnost

1.    Tato dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

2.    Každá smluvní strana může po konzultaci v rámci výboru uvedeného v článku 12 vypovědět tuto dohodu oznámením druhé smluvní straně. Platnost dohody končí šest měsíců ode dne přijetí tohoto oznámení.


3.    Tato dohoda pozbývá platnosti dnem, kdy pozbude platnosti dohoda o spolupráci a žádný protokol k dohodě o účasti Švýcarska na programech Unie nestanoví účast Švýcarska na činnosti agentury.

Sepsáno v […] dne […] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k této dohodě své podpisy.

(Podpisový blok obsahující tyto formulace ve všech 24 jazycích EU: „Za Evropskou unii“ a „Za Švýcarskou konfederaci“)

PŘÍLOHA I

FINANČNÍ PŘÍSPĚVEK ŠVÝCARSKA
NA AGENTURU EVROPSKÉ UNIE PRO KOSMICKÝ PROGRAM

1.    Finanční příspěvek Švýcarska k příjmům agentury pro rok N, jak je uvedeno v nařízení, je tvořen součtem:

a)    provozního příspěvku a

b)    poplatku za účast.

Provozní příspěvek vychází z klíče pro stanovení příspěvku, který je definován jako poměr hrubého domácího produktu (dále jen „HDP“) Švýcarska v tržních cenách k HDP Unie v tržních cenách. Pro tento účel se údaji o HDP v tržních cenách smluvních stran rozumí nejnovější údaje dostupné k 1. lednu roku, v němž se provádí roční platba, poskytnuté Statistickým úřadem Evropské unie (EUROSTAT), s náležitým ohledem na Dohodu mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky, uzavřenou v Lucemburku dne 26. října 2004. Přestane-li uvedená dohoda platit, určí se HDP Švýcarska na základě údajů poskytnutých Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).


Provozní příspěvek se vypočítá tak, že se klíč pro stanovení příspěvku použije na části schváleného rozpočtu agentury, které jsou relevantní pro účast Švýcarska, jak je uvedeno v nařízení, pro rok N.

Roční poplatek za účast odpovídá procentnímu podílu ročního provozního příspěvku vypočítaného v souladu s předchozím pododstavcem. Roční poplatek za účast má tyto hodnoty:

   v roce 2026: 2 %

   v roce 2027: 3 %

   v roce 2028 a následujících letech: 4 %.

Od roku 2028 může výši poplatku za účast upravovat výbor v souladu s čl. 12 odst. 3 této dohody.

2.    Finanční příspěvek se hradí v eurech.

3.    Náklady na cestu a pobyt zástupců a odborníků ze Švýcarska v rámci jejich účasti na jednáních pořádaných agenturou v souvislosti s prováděním činností agentury budou hrazeny agenturou na stejném základě a podle postupů platných pro odborníky z členských států Unie.


4.    V souladu s touto dohodou předloží Evropská komise Švýcarsku žádost o poskytnutí finančních prostředků ve výši odpovídající jeho příspěvku do rozpočtu agentury. Švýcarsko svůj finanční příspěvek zaplatí nejpozději 45 dnů po obdržení žádosti o poskytnutí finančních prostředků.

5.    V případě prodlení Švýcarska s úhradou příspěvku se Švýcarsku účtují úroky z prodlení z částky dlužné ke dni splatnosti. Jako úroková sazba se použije sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, zveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná v první den měsíce splatnosti, zvýšená o 3,5 procentního bodu.

________________

PŘÍLOHA II

VÝSADY A IMUNITY 5

ČLÁNEK 1

(odpovídající článku 1 protokolu (č. 7))

Prostory a budovy agentury jsou nedotknutelné. Jsou vyloučeny z domovních prohlídek, rekvizic, zabavení či vyvlastnění. Majetek a pohledávky agentury se nemohou stát předmětem jakéhokoli výkonu správního nebo soudního rozhodnutí bez zmocnění Soudního dvora Evropské unie.

ČLÁNEK 2

(odpovídající článku 2 protokolu (č. 7))

Archivy agentury jsou nedotknutelné.


ČLÁNEK 3

(odpovídající článkům 3 a 4 protokolu (č. 7))

1.    Agentura, její pohledávky, příjmy a ostatní majetek jsou osvobozeny od veškerých přímých daní.

2.    Na zboží a služby určené pro úřední potřebu agentury a vyvážené ze Švýcarska nebo poskytované agentuře ve Švýcarsku se neuplatňují žádná nepřímá cla ani daně.

3.    Osvobození od DPH je přiznáno, pokud skutečná kupní cena zboží a služeb uvedených na faktuře nebo v příslušném dokladu činí nejméně sto švýcarských franků (včetně daně). Agentura je osvobozena od veškerých cel, zákazů a omezení při dovozu a vývozu, pokud jde o předměty určené pro její úřední potřebu; takto dovezené předměty nebudou ve Švýcarsku zcizeny úplatně ani bezúplatně, jinak než za podmínek schválených vládou Švýcarska.

4.    Osvobození od DPH, spotřebních daní a jakýchkoli jiných nepřímých daní probíhá formou prominutí daně po předložení příslušných švýcarských formulářů dodavateli zboží či poskytovateli služeb.

5.    Osvobození se nevztahuje na daně, dávky a poplatky představující pouze odměnu za veřejně prospěšné služby.



ČLÁNEK 4

(odpovídající článku 5 protokolu (č. 7))

Agentura požívá pro svou úřední komunikaci a předávání veškerých dokumentů ve Švýcarsku stejného zacházení, jaké daný stát přiznává diplomatickým zastoupením.

Úřední korespondence a jiná úřední komunikace agentury nepodléhá cenzuře.

ČLÁNEK 5

(odpovídající článku 6 protokolu (č. 7))

Průkazy Unie vydávané členům a zaměstnancům agentury se uznávají za platné cestovní doklady na území Švýcarska. Tyto průkazy jsou vydávány úředníkům a jiným zaměstnancům za podmínek stanovených služebním a pracovním řádem Unie (nařízení (EHS) č. 31, (ESAE) č. 11, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropského hospodářského společenství a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385), včetně veškerých následných změn).


ČLÁNEK 6

(odpovídající článku 10 protokolu (č. 7))

Zástupci členských států Unie, kteří se účastní činnosti agentury, jejich poradci a techničtí experti požívají po dobu výkonu své činnosti a během cest na místo zasedání ve Švýcarsku nebo při návratu z něj obvyklých výsad, imunit a výhod.

ČLÁNEK 7

(odpovídající článku 11 protokolu (č. 7))

Na území Švýcarska úředníci a jiní zaměstnanci agentury bez ohledu na svou státní příslušnost:

a)    jsou vyňati z pravomoci soudů pro úkony spojené s výkonem jejich funkce, včetně ústních a písemných projevů, s výhradou použití ustanovení smluv jednak o pravidlech určujících odpovědnost úředníků a jiných zaměstnanců vůči Unii a jednak o příslušnosti Soudního dvora Evropské unie rozhodovat spory mezi Unií a jejich úředníky a jinými zaměstnanci. Této imunity požívají i po ukončení své funkce;

b)    nepodléhají oni ani jejich manželé či manželky a jimi vyživovaní rodinní příslušníci předpisům omezujícím přistěhovalectví a určujícím náležitosti přihlašování cizinců;


c)    požívají v oblasti měnových a devizových předpisů výhod přiznávaných obvykle zaměstnancům mezinárodních organizací;

d)    požívají práva bezcelně dovážet bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby v souvislosti s prvním nástupem do funkce ve Švýcarsku a práva bezcelně zpětně vyvézt bytové zařízení a jiné věci osobní potřeby při ukončení výkonu funkce v dané zemi, v obou případech s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou Švýcarska;

e)    požívají práva bezcelně dovézt automobil pro svou osobní potřebu, který získali v zemi svého posledního pobytu nebo v zemi, jejímiž jsou státními příslušníky, za podmínek daného vnitřního trhu, a bezcelně zpětně vyvézt automobil, s výhradou podmínek považovaných za nezbytné vládou Švýcarska.

ČLÁNEK 8

(odpovídající článku 12 protokolu (č. 7))

Platy, mzdy a služební požitky, které poskytuje agentura svým úředníkům a jiným zaměstnancům, podléhají dani ve prospěch agentury, jejíž podmínky a způsob vybírání stanoví právo Unie.

Úředníci a jiní zaměstnanci jsou osvobozeni od švýcarských federálních, kantonálních a obecních daní z platů, mezd a požitků, které jim poskytuje agentura.


ČLÁNEK 9

(odpovídající článku 13 protokolu (č. 7))

S úředníky a jinými zaměstnanci agentury, kteří si výlučně z důvodů výkonu svých funkcí ve službách agentury zřizují bydliště na území Švýcarska, je pro účely vybírání daní z příjmu, z majetku a dědické daně a dodržování smluv o zamezení dvojího zdanění, uzavřených mezi Švýcarskem a členskými státy Unie, zacházeno jak ve Švýcarsku, tak ve státě, jehož jsou daňovými rezidenty, tak, jako by si zachovali své původní bydliště v posledně jmenovaném státě, je-li tento stát členským státem Unie. Toto ustanovení se vztahuje rovněž na manžela nebo manželku, pokud nevykonává vlastní profesionální činnost, a na děti vyživované osobami uvedenými v tomto článku a v jejich péči.

Movitý majetek ve vlastnictví osob uvedených v prvním pododstavci, který se nachází ve Švýcarsku, je osvobozen od dědické daně ve Švýcarsku; pro stanovení této daně je tento majetek posuzován, jako by se nacházel ve státě, jehož jsou tyto osoby daňovými rezidenty, s výhradou práv třetích zemí a případného použití ustanovení mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění.

Při použití ustanovení tohoto článku se nepřihlíží k bydlišti získanému výlučně k výkonu funkcí ve službách jiných mezinárodních organizací.


ČLÁNEK 10

(odpovídající článku 14 protokolu (č. 7))

Právo Unie stanoví systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie.

Úředníci a jiní zaměstnanci agentury tedy nejsou povinni účastnit se švýcarského systému sociálního pojištění, pokud se na ně již vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie. Na rodinné příslušníky zaměstnanců agentury, kteří s nimi žijí ve společné domácnosti, se vztahuje systém sociálních dávek příslušejících úředníkům a jiným zaměstnancům Unie, pokud nejsou zaměstnáni jiným zaměstnavatelem než agenturou a pokud nepobírají dávky sociálního zabezpečení od členského státu Unie nebo Švýcarska.

ČLÁNEK 11

(odpovídající článku 15 protokolu (č. 7))

Právo Unie stanoví kategorie úředníků a jiných zaměstnanců agentury, na které se použijí všechna nebo některá ustanovení článku 7, článku 8 a článku 9.

Jména, funkce a adresy úředníků a jiných zaměstnanců zařazených do jednotlivých kategorií jsou pravidelně sdělovány Švýcarsku.


ČLÁNEK 12

(odpovídající článku 17 protokolu (č. 7))

Výsady, imunity a výhody jsou přiznávány úředníkům a jiným zaměstnancům agentury výhradně v zájmu agentury.

Agentura je povinna zbavit úředníka nebo jiného zaměstnance imunity ve všech případech, kdy podle jejího názoru zrušení této imunity není v rozporu se zájmy agentury.

ČLÁNEK 13

(odpovídající článku 18 protokolu (č. 7))

Při uplatňování této přílohy jedná agentura ve vzájemné shodě s odpovědnými úřady Švýcarska nebo příslušných členských států Unie.

________________

PŘÍLOHA III

FINANČNÍ KONTROLA
ŠVÝCARSKÝCH ÚČASTNÍKŮ

ČINNOSTÍ AGENTURY

ČLÁNEK 1

Přímá komunikace

Agentura a Evropská komise komunikují přímo se všemi osobami nebo subjekty usazenými ve Švýcarsku, které se účastní činností agentury jako smluvní strany, jako účastníci programů agentury, jako příjemci plateb z rozpočtu agentury nebo Unie nebo jako subdodavatelé. Tyto osoby mohou Evropské komisi a agentuře přímo poskytnout veškeré relevantní informace a dokumentaci, jež jsou povinny předkládat na základě nástrojů, na které odkazuje tato dohoda, a uzavřených smluv nebo dohod a rozhodnutí přijatých na jejich základě.


ČLÁNEK 2

Audity

1.    V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 6 , nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 7 , jakož i ostatními nástroji, na které odkazuje tato dohoda, mohou smlouvy nebo dohody uzavřené a rozhodnutí přijatá s příjemci usazenými ve Švýcarsku stanovit, že úředníci agentury a Evropské komise nebo jiné osoby pověřené agenturou a Evropskou komisí mohou v prostorách příjemců a jejich subdodavatelů kdykoli provádět vědecké, finanční, technologické nebo jiné audity.

2.    Úředníci agentury a Evropské komise, jakož i ostatní osoby pověřené agenturou a Evropskou komisí mají odpovídající přístup do míst, k pracím a dokumentům a ke všem ostatním informacím – včetně jejich elektronické podoby – potřebným pro výkon takových auditů. Toto přístupové právo je jasně stanoveno ve smlouvách nebo dohodách uzavřených s cílem provádět nástroje, na které odkazuje tato dohoda.

3.    Evropský účetní dvůr má stejná práva jako Evropská komise.


4.    Audity lze nadále provádět po dobu pěti let po ukončení platnosti této dohody nebo podle podmínek uzavřených smluv nebo dohod a přijatých rozhodnutí.

5.    O auditech prováděných na švýcarském území musí být předem informován příslušný švýcarský auditní orgán. Poskytnutí této informace není právní podmínkou pro provádění těchto auditů.

ČLÁNEK 3

Kontroly na místě

1.    Podle této dohody jsou Evropská komise a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) oprávněny provádět kontroly a inspekce na místě na švýcarském území za podmínek stanovených v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 8 .

2.    Kontroly a inspekce na místě připravuje a vede Evropská komise v úzké spolupráci s příslušným švýcarským auditním orgánem nebo jinými příslušnými švýcarskými orgány určenými příslušným švýcarským auditním orgánem, které jsou včas informovány o předmětu, účelu a právním základu těchto kontrol a inspekcí, aby mohly poskytnout veškerou nezbytnou podporu. Za tímto účelem se úředníci příslušných švýcarských orgánů mohou účastnit kontrol a inspekcí na místě.


3.    Pokud si to dotčené švýcarské orgány přejí, provádějí kontroly a inspekce na místě společně s Evropskou komisí.

4.    Pokud se účastníci programu brání kontrole nebo inspekci na místě, poskytnou švýcarské orgány kontrolorům Evropské komise v souladu s vnitrostátními předpisy nezbytnou podporu, která provedení kontroly nebo inspekce na místě umožní.

5.    Evropská komise co nejdříve sdělí příslušnému švýcarskému auditnímu orgánu veškeré skutečnosti nebo podezření týkající se nesrovnalostí, jež během kontroly nebo inspekce na místě zaznamenala. Evropská komise je v každém případě povinna informovat příslušný švýcarský auditní orgán o výsledku těchto kontrol a inspekcí.

ČLÁNEK 4

Informace a konzultace

1.    Pro účely řádného provádění této přílohy si příslušné švýcarské orgány a orgány Unie pravidelně vyměňují informace a na žádost jedné ze smluvních stran provádějí konzultace.

2.    Příslušné švýcarské orgány neprodleně informují agenturu a Evropskou komisi o všech zaznamenaných skutečnostech nebo podezřeních, které se týkají nesrovnalostí v oblasti uzavírání a provádění smluv nebo dohod uzavřených za použití nástrojů, na které odkazuje tato dohoda.


ČLÁNEK 5

Důvěrnost informací

Informace sdělené nebo získané v jakékoli formě na základě této přílohy podléhají služebnímu tajemství a jsou chráněny stejným způsobem, jakým jsou chráněny obdobné informace švýcarským právem a odpovídajícími ustanoveními použitelnými pro orgány Unie. Tyto informace nelze sdělovat jiným osobám kromě osob v dotčených orgánech Unie, v členských státech nebo ve Švýcarsku, pro něž je jejich znalost vzhledem k jejich funkci nezbytná, a nelze je využívat k jiným účelům než k zajištění účinné ochrany finančních zájmů smluvních stran.

ČLÁNEK 6

Správní opatření a sankce

Aniž je dotčeno použití švýcarského trestního práva, může agentura nebo Evropská komise uložit správní opatření a sankce v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 a nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 9 .


ČLÁNEK 7

Vymáhání a vykonatelnost

Rozhodnutí agentury nebo Evropské komise přijaté v oblasti působnosti této dohody, které ukládá peněžitý závazek jiným osobám než státům, je vykonatelné ve Švýcarsku. Doložka jeho vykonatelnosti se připojí k tomuto rozhodnutí po jeho přezkoumání omezeném jen na ověření jeho pravosti vnitrostátním orgánem, který k tomu určí vláda Švýcarska. Výkon rozhodnutí se provádí v souladu se švýcarským právem a soudním řádem. Tato vykonatelná rozhodnutí se považují za vykonatelné tituly ve smyslu spolkového zákona o vymáhání dluhů a konkursu a nepodléhají přezkumu ve věci samé u švýcarských soudů. Vláda Švýcarska oznámí vnitrostátní orgán, který určila pro účely tohoto článku, agentuře, Evropské komisi a Soudnímu dvoru Evropské unie.

Pro vykonatelnost rozsudků Soudního dvora Evropské unie vynesených na základě rozhodčí doložky platí stejné podmínky.

Zákonnost usnesení o výkonu podléhá kontrole Soudního dvora Evropské unie. Rozhodování o stížnostech na protiprávní postup při výkonu rozhodnutí však spadá do pravomoci soudních orgánů Švýcarska.

________________

(1)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí Kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro Kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013 a (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 69, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/696/oj).
(2)    S ohledem na rozhodnutí Komise 2000/518/ES ze dne 26. července 2000 na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES o odpovídající ochraně osobních údajů ve Švýcarsku (Úř. věst. L 215, 25.8.2000, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/dec/2000/518/oj).
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1725/oj).
(4)    Úř. věst. 45, 14.6.1962, s. 1385, včetně veškerých následných změn.
(5)    Odkazy na příslušné články uvedeného protokolu jsou pro informaci uvedeny v závorkách.
(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2024/2509 ze dne 23. září 2024, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (přepracované znění) (Úř. věst. L, 2024/2509, 26.9.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/2509/oj).
(7)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).
(8)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/1996/2185/oj).
(9)    Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


PROTOKOL
MEZI EVROPSKOU UNIÍ

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

O PARLAMENTÁRNÍ SPOLUPRÁCI

EVROPSKÁ UNIE (dále jen „Unie“)

a

ŠVÝCARSKÁ KONFEDERACE (dále jen „Švýcarsko“),

dále jen „smluvní strany“,

BEROUCE V ÚVAHU úzké vzájemné vazby na základě blízkosti, sdílených hodnot a společné evropské kultury, jakož i skutečnost, že jejich hospodářství jsou z hlediska obchodu a investic silně propojena;

SDÍLEJÍCE cíl přispět k hladkému fungování a dalšímu rozvoji komplexního partnerství Unie a Švýcarska tak, aby dosáhlo svého plného potenciálu;

VÍTAJÍCE uzavření jednání o rozsáhlém dvoustranném balíčku pro stabilizaci a rozvoj svých vztahů, k němuž došlo v prosinci 2024;

PŘEJÍCE SI přispět k posílení spolupráce mezi Evropským parlamentem a švýcarským Spolkovým shromážděním,

SE DOHODLY TAKTO:



ČLÁNEK 1

Zřizuje se smíšený parlamentní výbor. Prostřednictvím dialogu a diskuse přispívá k lepšímu porozumění mezi smluvními stranami ohledně rozsáhlého dvoustranného balíčku a možného dalšího rozvoje jejich dvoustranných vztahů.

ČLÁNEK 2

Smíšený parlamentní výbor je složen ze stejného počtu poslanců Evropského parlamentu a poslanců švýcarského Spolkového shromáždění. Celkový počet členů smíšeného parlamentního výboru je stanoven v jeho jednacím řádu.

ČLÁNEK 3

Smíšený parlamentní výbor se schází střídavě v Unii a ve Švýcarsku nejméně jednou ročně.


ČLÁNEK 4

Smíšený parlamentní výbor po svém zřízení:

a)    může od smluvních stran požadovat příslušné informace týkající se provádění jakékoli dohody, která je součástí rozsáhlého dvoustranného balíčku, jakož i jakékoli možné budoucí dvoustranné dohody v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a smluvní strany mu poté požadované informace poskytnou;

b)    je pravidelně informován o rozhodnutích a doporučeních smíšených výborů zřízených jakoukoli dohodou, která je součástí rozsáhlého dvoustranného balíčku, a jakoukoli možnou budoucí dvoustrannou dohodou v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, a

c)    může vydávat doporučení smluvním stranám.

ČLÁNEK 5

Smíšený parlamentní výbor přijme svůj jednací řád dvoutřetinovou většinou svých členů.


ČLÁNEK 6

1.    Tento protokol smluvní strany ratifikují nebo schválí v souladu se svými postupy. Smluvní strany si navzájem oznámí dokončení vnitřních postupů nezbytných pro vstup tohoto protokolu v platnost.

2.    Tento protokol vstupuje v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po uložení posledního oznámení podle odstavce 1.

ČLÁNEK 7

Tento protokol lze kdykoli změnit na základě vzájemné dohody smluvních stran.

Kterákoli smluvní strana může tento protokol kdykoli vypovědět písemným oznámením druhé smluvní straně diplomatickou cestou. Vypovězení nabývá účinku tři měsíce po obdržení tohoto oznámení.

Sepsáno v [místo] dne [datum] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém, bulharském, českém, dánském, estonském, finském, francouzském, chorvatském, irském, italském, litevském, lotyšském, maďarském, maltském, německém, nizozemském, polském, portugalském, rumunském, řeckém, slovenském, slovinském, španělském a švédském, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.


NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní řádně zplnomocnění zástupci k tomuto protokolu své podpisy.

Za Evropskou unii

Za Švýcarskou konfederaci

Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
EVROPSKÉ UNIE A ŠVÝCARSKÉ KONFEDERACE

O ZAHÁJENÍ DIALOGU NA VYSOKÉ ÚROVNI

O ROZSÁHLÉM DVOUSTRANNÉM BALÍČKU

A O MOŽNÉM DALŠÍM ROZVOJI

DVOUSTRANNÝCH VZTAHŮ

MEZI EVROPSKOU UNIÍ A ŠVÝCARSKEM

Evropská unie a Švýcarská konfederace,

BEROUCE V ÚVAHU úzké vzájemné vazby na základě blízkosti, sdílených hodnot a společné evropské kultury, jakož i skutečnost, že jejich hospodářství jsou z hlediska obchodu a investic silně propojena;

SDÍLEJÍCE cíl přispět k hladkému fungování a dalšímu rozvoji komplexního partnerství Evropské Unie a Švýcarska tak, aby dosáhlo svého plného potenciálu;

PŘIPOMÍNAJÍCE obecnou shodu ze dne 27. října 2023 mezi zástupci švýcarské Spolkové rady a Evropské komise, a zejména bod 7 této shody;

VÍTAJÍCE uzavření jednání o rozsáhlém dvoustranném balíčku pro stabilizaci a rozvoj svých vztahů, k němuž došlo v prosinci 2024,

prohlašují, že bude zahájen dialog na vysoké úrovni,

   kterému budou společně předsedat komisař odpovědný za vztahy se Švýcarskem a ministr švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí,



   jehož cílem bude podpora vzájemného porozumění a spolupráce v souvislosti s vyjednaným rozsáhlým dvoustranným balíčkem a možným dalším rozvojem jejich dvoustranných vztahů,

   v jehož rámci budou projednávány otázky společného zájmu, zejména účast Švýcarska na vnitřním trhu a možnosti posílení partnerství mezi Švýcarskem a Evropskou unií, a

   v jehož rámci bude pravidelně vyhodnocováno provádění rozsáhlého dvoustranného balíčku, práce smíšených výborů a možný další rozvoj jejich dvoustranných vztahů.

Dialog na vysoké úrovni se bude konat každoročně, střídavě ve Švýcarsku a v Bruselu, s cílem přezkoumat dosažený pokrok a projednat budoucí spolupráci. První dialog se bude konat do tří měsíců po vstupu rozsáhlého dvoustranného balíčku v platnost a při této příležitosti budou společně vymezeny jeho podrobné podmínky.

Tímto společným prohlášením není dotčeno zahájení politického dialogu o záležitostech týkajících se společné zahraniční a bezpečnostní politiky mezi vysokým představitelem Evropské Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a ministrem švýcarského Federálního ministerstva zahraničních věcí, který je veden zvlášť.

Podepsáno v [místo] dne [datum] ve dvou vyhotoveních v jazyce anglickém a francouzském.

Za Evropskou unii

Za Švýcarskou konfederaci

Top

V Bruselu dne 13.6.2025

COM(2025) 308 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace, prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie a o prozatímním provádění Dohody o podmínkách účasti Švýcarské konfederace na činnosti Agentury Evropské unie pro Kosmický program


Prohlášení uvedená v čl. 2 odst. 2 rozhodnutí Rady o uzavření
rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace,

prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Unie

Společná prohlášení připojená k Pozměňovacímu protokolu
k Dohodě mezi Evropským společenstvím a jeho

členskými státy na jedné straně

a Švýcarskou konfederací na straně druhé o volném pohybu osob:

Společné prohlášení o občanství Unie

Pojem občanství Unie zavedený Maastrichtskou smlouvou (nyní článek 9 Smlouvy o Evropské unii a čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie) nemá v Dohodě o volném pohybu osob žádný ekvivalent.

Z toho vyplývá, že začleněním směrnice 2004/38/ES do dohody, s výhradou v dohodě stanovených výjimek, není dotčeno hodnocení toho, jaký význam pro dohodu budou mít budoucí právní předpisy Unie a judikatura Soudního dvora Evropské unie založené na pojmu občanství Unie před podpisem dohody nebo po něm. Tento význam se určí v souladu s dohodou o volném pohybu osob, včetně ustanovení institucionálního protokolu k dohodě.

Dohoda neposkytuje právní základ pro politická práva státních příslušníků členských států a Švýcarska.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
O PŘEDCHÁZENÍ A BOJI PROTI ZNEUŽITÍ PRÁV

PŘIZNANÝCH SMĚRNICÍ 2004/38/ES

Smluvní strany potvrzují společný cíl, kterým je předcházení a boj proti zneužití práv přiznaných směrnicí 2004/38/ES 1 v souladu s článkem 35 uvedené směrnice, zejména pokud jde o přístup k sociální pomoci.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
O ODEPŘENÍ SOCIÁLNÍ POMOCI A UKONČENÍ POBYTU

PŘED NABYTÍM TRVALÉHO POBYTU

Smluvní strany sdílejí názor, že občané Unie a švýcarští státní příslušníci by se neměli stát nepřiměřenou zátěží pro systémy sociální pomoci Švýcarska a členských států. Z tohoto důvodu strany:

i)    mohou během prvních tří měsíců pobytu odepřít přístup k sociální pomoci osobám, které nejsou zaměstnanými osobami, osobami samostatně výdělečně činnými nebo osobami ponechávajícími si postavení zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné, a jejich rodinným příslušníkům, aniž by bylo provedeno individuální posouzení poměrů dané osoby;

ii)    mohou odepřít poskytnutí sociální pomoci ekonomicky neaktivním osobám, které nesplňují požadavek mít dostatečné prostředky pro sebe a své rodinné příslušníky;


iii)    mohou prvouchazečům o zaměstnání a osobám, které již nemají postavení zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné, odepřít poskytnutí sociální pomoci, aniž by bylo provedeno individuální posouzení poměrů dané osoby.

V souladu s články 14 a 15 směrnice 2004/38/ES 2 mohou Švýcarsko a členské státy vyhostit osoby, které již nesplňují požadavky týkající se práva pobytu, jako jsou osoby, které již nemají postavení zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné a nepožívají práva pobytu na základě jiných ustanovení směrnice. Aby si zaměstnané osoby nebo osoby samostatně výdělečně činné, které se staly nedobrovolně nezaměstnanými, aniž se jedná o osoby dočasně neschopné pracovat v důsledku nemoci nebo úrazu, ponechaly postavení pracovníka, musí se zaregistrovat u příslušných úřadů práce jako uchazeči o zaměstnání a musí splňovat požadavky pro to, aby mohly být i nadále registrovány u veřejných služeb zaměstnanosti jako uchazeči o zaměstnání, pokud tyto požadavky nejsou diskriminační. V této souvislosti může hostitelský stát v jednotlivých případech a s použitím stejného standardu jako u svých vlastních státních příslušníků zohlednit, zda uchazeč o zaměstnání skutečně spolupracuje s příslušným úřadem v dobré víře za účelem opětovného vstupu na trh práce. Cílem této spolupráce je, aby uchazeč o zaměstnání nalezl zaměstnání v přiměřené době.

To by mělo být uplatňováno v souladu se zásadou proporcionality.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
O OZNÁMENÍ O NÁSTUPU DO ZAMĚSTNÁNÍ

Smluvní strany sdílejí názor, že dynamickou harmonizací s právními akty Unie v oblasti volného pohybu osob ze strany Švýcarska by nemělo být dotčeno uplatňování přiměřených a nediskriminačních správních povinností zaměstnavatelů oznamovat orgánům nástup do zaměstnání, jako je švýcarský postup pro oznamování krátkodobých pracovních pobytů, s cílem umožnit příslušným orgánům provádět účinné kontroly trhu práce.

Těmito správními povinnostmi by nemělo být dotčeno právo pobytu dané osoby, a to ani za účelem získání trvalého pobytu.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
O ÚMLUVĚ O UZNÁVÁNÍ KVALIFIKACÍ

Smluvní strany konstatují, že všechny členské státy a Švýcarsko jsou stranami Úmluvy o uznávání kvalifikací týkajících se vysokoškolského vzdělávání v evropském regionu, a potvrzují, že při provádění dohody dodržují tuto úmluvu ve znění platném ke dni podpisu pozměňovacího protokolu.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O VOLNÝCH PRACOVNÍCH MÍSTECH

Dynamická harmonizace s acquis v oblasti EURES ze strany Švýcarska by neměla být v rozporu s vnitrostátními právními předpisy provádějícími článek 121a švýcarské federální ústavy, který stanoví povinnost švýcarských zaměstnavatelů registrovat volná pracovní místa týkající se určitých profesí s nadprůměrnou úrovní nezaměstnanosti v regionálním středisku zaměstnanosti (RAV) před jejich zveřejněním a předáním na portál EURES.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
O SPOLEČNÝCH CÍLECH TÝKAJÍCÍCH SE VOLNÉHO POHYBU SLUŽEB

PO DOBU AŽ 90 PRACOVNÍCH DNŮ

A ZAJIŠTĚNÍ PRÁVA VYSLANÝCH PRACOVNÍKŮ

Švýcarsko a Unie sdílejí společný cíl poskytovat svým občanům i hospodářským subjektům spravedlivé podmínky pro volný pohyb služeb po dobu až 90 dnů skutečné práce za kalendářní rok (což zahrnuje vysílání pracovníků) a zároveň plně zajišťovat práva pracovníků.

Švýcarsko a Unie sdílejí názor, že přiměřené a nediskriminační kontroly jsou nezbytné k zajištění volného pohybu služeb a správného a účinného uplatňování pravidel na ochranu pracovníků tím, že se zabrání zneužívání a obcházení.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
O ÚČINNÝCH KONTROLNÍCH SYSTÉMECH

VČETNĚ ŠVÝCARSKÉHO DUÁLNÍHO SYSTÉMU PROSAZOVÁNÍ

Smluvní strany prohlašují, že kontrolní systémy zavedené Švýcarskem a členskými státy by měly být přiměřené, účinné a nediskriminační. Příslušné donucovací orgány podle vnitrostátního práva by měly na svém území provádět účinné kontroly, aby zajistily soulad s platnými pravidly a předpisy. Odpovědnost za provádění účinných kontrol k zajištění souladu s platnými pravidly a předpisy nesou určené orgány a další příslušné monitorovací a donucovací orgány podle vnitrostátního práva, které mohou jako v případě Švýcarska v souladu s jeho duálním systémem prosazování zahrnovat sociální partnery. Tento režim zajišťuje, že pravomoci těchto subjektů v oblasti kontroly a sankcí jsou dodržovány a respektovány. Kontroly by měly být prováděny přiměřeným a nediskriminačním způsobem s přihlédnutím k tomu, že dohoda omezuje volný pohyb služeb na 90 dnů skutečné práce za kalendářní rok.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O ZÁSADĚ
„STEJNÉ ODMĚNY ZA STEJNOU PRÁCI NA STEJNÉM MÍSTĚ“

A O PŘIMĚŘENÉ A ODPOVÍDAJÍCÍ ÚROVNI

OCHRANY VYSLANÝCH PRACOVNÍKŮ

Vzhledem ke společnému cíli, kterým je dodržování zásady „stejné odměny za stejnou práci na stejném místě“, a skutečnosti, že Švýcarsko tuto zásadu uplatňuje od vstupu dohody v platnost dne 1. června 2002 a že v posledních letech její provádění na základě objektivní analýzy rizik a přiměřenosti kontrol posílilo, mohou Švýcarsko i Unie zaručit přiměřenou a odpovídající úroveň ochrany. Jejich cílem je zaručit volný pohyb služeb a zároveň zajistit spravedlivé a účinné prosazování předpisů, čímž se zabrání jakýmkoli případům zneužití nebo obcházení.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
O ÚČASTI ŠVÝCARSKA

NA ČINNOSTECH EVROPSKÉHO ORGÁNU PRO PRACOVNÍ ZÁLEŽITOSTI

Švýcarsko by mělo mít možnost nadále se účastnit zasedání a jednání správní rady Evropského orgánu pro pracovní záležitosti jako pozorovatel, aniž jsou dotčena pracovní ujednání, která by tento orgán mohl se Švýcarskem uzavřít v souladu s článkem 42 nařízení (EU) 2019/1149 3 .


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
O DEKLARATORNÍM SYSTÉMU REGISTRACE

PŘÍHRANIČNÍCH PRACOVNÍKŮ

Smluvní strany se dohodly, že pokud Švýcarsko zváží registraci příhraničních pracovníků pro deklaratorní účely v souladu s článkem 7a dohody, mělo by tuto záležitost řešit se sousedními členskými státy na příslušných dvoustranných fórech. Tato jednání by neměla vést k rozdílnému zacházení s příhraničními pracovníky podle dohody a nejsou jimi dotčena práva a povinnosti příhraničních pracovníků podle dohody.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
O ZAŘAZENÍ DVOU PRÁVNÍCH AKTŮ EU

DO PŘÍLOHY I DOHODY

Smluvní strany sdílejí názor, že nařízení (EU) 2024/2747 4 částečně spadá do oblasti působnosti dohody. Dohodly se, že smíšený výbor přijme nezbytná opatření, která zajistí začlenění tohoto nařízení do přílohy I dohody, a to ihned poté, co vstoupí v platnost pozměňovací protokol k dohodě. Začlenění zohlední horizontální povahu nařízení a jeho možné vazby na jiné dvoustranné dohody mezi smluvními stranami.


Smluvní strany sdílejí názor, že směrnice (EU) 2024/2841 5 částečně spadá do oblasti působnosti dohody. Dohodly se, že smíšený výbor přijme nezbytná opatření, která zajistí začlenění této směrnice do přílohy I dohody, a to ihned poté, co vstoupí v platnost pozměňovací protokol k dohodě.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
PŘIPOJENÉ K PROTOKOLU O STÁTNÍ PODPOŘE

K DOHODĚ O LETECKÉ DOPRAVĚ MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ

Poskytne-li Evropská komise v jakékoli formě finanční podporu, která nepodléhá pravidlům státní podpory podle tohoto protokolu a která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami v oblasti působnosti dohody, může Švýcarsko požádat o konzultace za účelem projednání této záležitosti.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
PŘIPOJENÉ K POZMĚŇOVACÍMU PROTOKOLU

K DOHODĚ MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O PŘEPRAVĚ ZBOŽÍ

A CESTUJÍCÍCH PO ŽELEZNICI A SILNICI

1.    Smluvní strany konstatují, že platné právní předpisy EU umožňují, aby nezávislé vnitrostátní subjekty pro přidělování kapacity měly pravomoc přidělovat trasy vlaků nediskriminačním způsobem.

Smluvní strany konstatují, že v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32) zůstává řízení dopravy v pravomoci vnitrostátních provozovatelů infrastruktury.

2.    Smluvní strany konstatují, že s výhradou příslušných pravidel hospodářské soutěže nebrání platné právo EU mezinárodním seskupením provozovat mezinárodní služby, včetně mezinárodních služeb, které se částečně skládají ze služeb zapojených v rámci taktového jízdního řádu.

3.    Smluvní strany usilují o prodloužení přechodných opatření k zachování plynulé železniční dopravy mezi Švýcarskem a Evropskou unií stanovených rozhodnutím Výboru pro pozemní dopravu Společenství–Švýcarsko č. 2/2019 (Úř. věst. EU L 13, 17.1.2020, s. 43) ve tříletých intervalech, s výhradou příslušných rozhodnutí společného výboru.


SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
PŘIPOJENÉ K PROTOKOLU O STÁTNÍ PODPOŘE

K DOHODĚ MEZI EVROPSKÝM SPOLEČENSTVÍM

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O PŘEPRAVĚ ZBOŽÍ

A CESTUJÍCÍCH PO ŽELEZNICI A SILNICI

Poskytne-li Evropská komise v jakékoli formě finanční podporu, která nepodléhá pravidlům státní podpory podle tohoto protokolu a která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami v oblasti působnosti dohody, může Švýcarsko požádat o konzultace za účelem projednání této záležitosti.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ
PŘIPOJENÉ K DOHODĚ

MEZI EVROPSKOU UNIÍ

A ŠVÝCARSKOU KONFEDERACÍ O ELEKTŘINĚ

Poskytne-li Evropská komise v jakékoli formě finanční podporu, která nepodléhá pravidlům státní podpory podle této Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o elektřině a která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a ovlivňuje obchod mezi smluvními stranami v oblasti působnosti dohody, může Švýcarsko požádat o konzultace za účelem projednání této záležitosti.


Prohlášení uvedená v čl. 2 odst. 3 rozhodnutí Rady o uzavření
rozsáhlého balíčku dohod za účelem konsolidace,

prohloubení a rozšíření dvoustranných vztahů se Švýcarskou konfederací jménem Evropské unie

PROHLÁŠENÍ ŠVÝCARSKA
O OPATŘENÍCH, KTERÁ MAJÍ BÝT PŘIJATA VE VZTAHU K OSOBÁM SAMOSTATNĚ VÝDĚLEČNĚ ČINNÝM

V SOUVISLOSTI S POSTUPEM PRO OZNAMOVÁNÍ KRÁTKODOBÝCH PRACOVNÍCH POBYTŮ

Švýcarsko prohlašuje, že s ohledem na řešení týkající se vysílání pracovníků popsaná v příloze I dohody a na společné prohlášení o oznámení o nástupu do zaměstnání přijme v případě potřeby opatření k zajištění toho, aby osoby samostatně výdělečně činné tato pravidla neobcházely.


Společné prohlášení připojené k Dohodě
mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o ochraně zdraví

PROHLÁŠENÍ
ŠVÝCARSKÉ KONFEDERACE

K ANALOGICKÉMU ZAČLENĚNÍ INSTITUCIONÁLNÍCH PRVKŮ

DO DOHODY O OCHRANĚ ZDRAVÍ

Švýcarská konfederace prohlašuje, že institucionální prvky společné dohodám v oblastech souvisejících s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní, jsou do této dohody začleněny pouze analogicky, neboť je to nezbytné pro fungování v ní stanovené spolupráce. To nepředstavuje precedens, pokud jde o budoucí dohody mimo oblasti související s vnitřním trhem, jichž se Švýcarsko účastní.

________________

(1)    Směrnice 2004/38/ES (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77), použitelná podle přílohy I dohody.
(2)    Směrnice 2004/38/ES (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77), použitelná podle přílohy I dohody.
(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1149 ze dne 20. června 2019, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti, mění nařízení (ES) č. 883/2004, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 a zrušuje rozhodnutí (EU) 2016/344 (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 21), včetně veškerých následných změn.
(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2747 ze dne 9. října 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro mimořádné situace na vnitřním trhu a pro odolnost na vnitřním trhu a mění nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu) (Úř. věst. L, 2024/2747, 8.11.2024).
(5)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2841 ze dne 23. října 2024, kterou se zavádí evropský průkaz osoby se zdravotním postižením a evropský parkovací průkaz pro osoby se zdravotním postižením (Úř. věst. L, 2024/2841, 14.11.2024).
Top