EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.5.2025

COM(2025) 253 final

2025/0126(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie k zamýšlenému rozhodnutí účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech ohledně ustanovení týkajících se úrokových sazeb

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Předmět návrhu

Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má Evropská komise zaujmout jménem Evropské unie v souvislosti s Ujednáním o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) ohledně zamýšleného rozhodnutí změnit ustanovení ujednání týkající se úrokových sazeb. Tato ustanovení stanoví minimální úrokové sazby CIRR, které se vztahují na státní finanční podporu vývozních úvěrů.

2.Souvislosti návrhu

2.1Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech

Ujednání je gentlemanskou dohodou mezi EU, Spojenými státy, Kanadou, Japonskem, Koreou, Norskem, Švýcarskem, Austrálií, Novým Zélandem a Tureckem, jejímž cílem je poskytnout rámec pro řádné používání státem podporovaných vývozních úvěrů. V praxi to znamená jednak zajištění rovných podmínek pro hospodářskou soutěž založenou na ceně a kvalitě vyváženého zboží a služeb, a nikoli na stanovených finančních podmínkách, jednak odstranění dotací a narušení trhu, jež souvisejí se státem podporovanými vývozními úvěry. Ujednání vstoupilo v platnost v dubnu 1978 na dobu neurčitou, a ačkoli je mu poskytována administrativní podpora sekretariátu OECD, nejedná se o akt OECD 1 .

Ujednání je pravidelně aktualizováno s ohledem na politický vývoj a vývoj na finančním trhu, které ovlivňují poskytování státem podporovaných vývozních úvěrů. Ujednání je v EU právně závazné na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 2 . Revize podmínek ujednání se začleňují do práva EU prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 2 uvedeného nařízení.

2.2Účastníci Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech

Komise zastupuje Unii na zasedáních a rozhodovacích postupech účastníků ujednání (dále jen „účastníci“). Rozhodnutí o změnách ujednání se přijímají na základě konsensu. Postoj Unie přijímá Rada a projednávají jej členské státy v rámci pracovní skupiny Rady pro vývozní úvěry 3 .

2.3Zamýšlený akt účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech

Úrokové sazby CIRR jsou pevné minimální úrokové sazby, které mohou být nabízeny jako součást vládní smlouvy o financování vývozu. Úrokové sazby CIRR jsou stanoveny pro každou měnu účastníků ujednání. V roce 2021 prošla ustanovení týkající se úrokových sazeb CIRR komplexní reformou zahrnující provozní aspekty (např. způsoby držení a stanovování úrokových sazeb), jakož i strukturální aspekty (např. základní sazby, marže a přirážky). Cílem reformy úrokových sazeb CIRR bylo harmonizovat úvěrové postupy mezi účastníky a přiblížit úrokové sazby CIRR tržním sazbám.

Participants agreed that the CIRR should continue to be composed of a base rate, linked to government bond yields, and a margin. Marže by však už neměla být fixována ve výši 100 bazických bodů, aby více odrážela tržní podmínky. Nová marže úrokových sazeb CIRR měla být vypočtena podle tohoto vzorce:

Marže úrokových sazeb CIRR = 0,5 * (tříměsíční průměr denních výnosů pětiletého swapového rozpětí) +80 bazických bodů.

Tříměsíční průměr denního pětiletého swapového rozpětí, který se měl použít, se měl získat výpočtem aritmetického průměru denního pětiletého swapového rozpětí za poslední tři kalendářní měsíce v příslušných měnách.

Sazbou, kterou mnozí účastníci používali jako referenční sazbu pro výpočet swapových rozpětí, byla Londýnská mezibankovní nabídková sazba (LIBOR). Po ukončení sazby LIBOR na konci roku 2021 se však účastníci dne 30. prosince 2022 dohodli na zavedení dočasné marže ve výši 100 bazických bodů pro všechny měny po dobu jednoho roku od zavedení nových pravidel týkajících se úrokových sazeb CIRR (do 14. července 2024). Následně dne 6. listopadu 2023 se účastníci dohodli na prodloužení dočasné marže o další rok, tedy do 14. července 2025, nebo do doby, než se dohodnou na alternativě. Vzhledem k tomu, že dočasné řešení ve výši 100 bazických bodů zanedlouho vyprší, je nyní třeba nalézt stabilnější úpravu.

3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie

Ukončením sazby LIBOR v roce 2021 se zkomplikovalo řešení, které účastníci předpokládali pro výpočet marže úrokových sazeb CIRR pro mnoho měn, neboť sazbu LIBOR již nebylo možné použít jako referenční sazbu pro výpočet swapových rozpětí.

Jako cestu vpřed po 14. červenci 2025 tudíž EU podporuje trvalé používání 100 bazických bodů jako marže úrokových sazeb CIRR pro všechny měny. Trvalé používání 100 bazických bodů by zjednodušilo systém úrokových sazeb CIRR a poskytlo obchodní jistotu. Jedná se rovněž o atraktivní řešení z hlediska transparentnosti, která u řešení swapového rozpětí často chyběla, zejména pokud jde o použité referenční sazby. Mimo to i když návrat k přístupu 100 bazických bodů odráží tržní podmínky méně než řešení zamýšlené účastníky, další klíčové části reformy, včetně provozních prvků, jsou zachovány.

Pokud by se účastníci na trvalém řešení pro zavedení marže úrokové sazby CIRR nedohodli, EU by podpořila prodloužení stávajícího dočasného řešení, konkrétně prodloužení dočasné marže ve výši 100 bazických bodů pro všechny měny přinejmenším o jeden rok od 14. července 2025.

Proto se doporučuje, aby postojem Unie na zasedání účastníků v červnu 2025 bylo schválit zamýšlené rozhodnutí účastníků ujednání přijmout nová pravidla ke stanovení marže úrokových sazeb CIRR.

4.Právní základ

4.1Procesněprávní základ

4.1.1Zásady

Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) zavádí rozhodnutí, kterými se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.

Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterými se dotyčný orgán řídí. Zahrnuje rovněž nástroje, které podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“ 4 .

4.1.2Uplatnění v tomto konkrétním případě

Zamýšlený akt může rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právních předpisů EU, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES. Je tomu tak na základě článku 2 uvedeného nařízení, který stanoví, že „Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 3, kterými se mění příloha II, pokud je to nezbytné v důsledku změn pravidel, které dojednali účastníci ujednání“.

Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž čl. 218 odst. 9 SFEU.

4.2Hmotněprávní základ

4.2.1Zásady

Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se postoj jménem Unie zaujímá. Sleduje-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté podle čl. 218 odst. 9 SFEU založeno na jediném hmotněprávním základu, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel nebo složka.

4.2.2Uplatnění v tomto konkrétním případě

Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají vývozních úvěrů, což spadá do působnosti společné obchodní politiky. Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je tudíž článek 207 SFEU.

4.3Závěr

Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování EU ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.

2025/0126 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie k zamýšlenému rozhodnutí účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech ohledně ustanovení týkajících se úrokových sazeb

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Pravidla uvedená v Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech (dále jen „ujednání“) byla provedena v právu EU nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011, a stala se tak pro Unii právně závaznými 5 .

(2)Účastníci musí rozhodnout o řešení ohledně změny ustanovení ujednání o stanovení marže úrokových sazeb CIRR po ukončení sazby LIBOR.

(3)Zamýšlené rozhodnutí změnit ustanovení týkající se úrokových sazeb CIRR by mělo zajistit větší jasnost a harmonizovat úvěrové postupy, a tím posílit rovné podmínky mezi účastníky.

(4)Je vhodné stanovit postoj, který má být zaujat jménem Unie písemným postupem účastníků ujednání, neboť zamýšlené rozhodnutí bude moci rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah práva EU na základě článku 1 nařízení (EU) č. 1233/2011,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Postoj, který má být jménem Unie zaujat v souvislosti s Ujednáním o státem podporovaných vývozních úvěrech, ohledně přezkumu ustanovení ujednání týkajících se úrokových sazeb, zejména pokud jde o stanovení marže, je v souladu s přílohou tohoto rozhodnutí.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem přijetí.

V Bruselu dne

(1)    Ve smyslu článku 5 Úmluvy OECD.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 45).

(3)    Rozhodnutí Rady o zřízení Pracovní skupiny pro koordinaci politiky pojištění úvěrů, zajištění úvěrů a finančních úvěrů (Úř. věst. 66, 27.10.1960, s. 1339).

(4)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. října 2014, Německo v. Rada, C-399/12, ECLI:EU:C:2014:2258, body 61 až 64.

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1233/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o uplatňování některých pravidel v oblasti státem podporovaných vývozních úvěrů a o zrušení rozhodnutí Rady 2001/76/ES a 2001/77/ES (Úř. věst. L 326, 8.12.2011, s. 45) (dále jen „nařízení (EU) č. 1233/2011“).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.5.2025

COM(2025) 253 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie k zamýšlenému rozhodnutí účastníků Ujednání o státem podporovaných vývozních úvěrech ohledně ustanovení týkajících se úrokových sazeb

PŘÍLOHA

Postojem, který má být jménem Unie zaujat v souvislosti s Ujednáním o státem podporovaných vývozních úvěrech ohledně přezkumu ustanovení týkajících se úrokových sazeb, je nahradit články 11 až 15 přílohy XII následujícím článkem, který zní:

„STANOVENÍ MARŽE

11.    Marže úrokových sazeb CIRR se stanoví na 100 bazických bodů pro všechny měny.“