EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 24.4.2025

COM(2025) 173 final

2025/0090(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zachovávání a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2025/0090 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zachovávání a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 10 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 11 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Je nezbytné řešit úbytek biologické rozmanitosti a degradaci oceánských ekosystémů, zejména v důsledku dopadů změny klimatu na mořské ekosystémy, jako je oteplování a odkysličování oceánů, jakož i okyselování a znečišťování oceánů (včetně znečišťování plasty) a neudržitelného využívání oceánů. Za tímto účelem je nezbytné stanovit pravidla na úrovni EU, aby byly provedeny mezinárodní závazky Unie a jejích členských států.

(2)Cílem Dohody v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachovávání a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce 12 (dále jen „dohoda o BBNJ“ nebo „dohoda“) je zajistit zachovávání a udržitelné využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce v současnosti i v dlouhodobém horizontu prostřednictvím účinného provádění příslušných ustanovení Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, jejímiž smluvními stranami jsou Unie a její členské státy, a další mezinárodní spolupráce a koordinace.

(3)Tato směrnice by měla do práva Unie provést povinnosti vyplývající z dohody o BBNJ v oblasti ochrany životního prostředí, přičemž se uznává, že její další provádění bude záviset také na mezinárodní spolupráci a koordinaci, zejména jak je stanoveno v uvedené dohodě.

(4)EU podepsala dohodu o BBNJ dne 20. září 2023. Dne 17. června 2024 přijala Rada rozhodnutí Rady (EU) 2024/1830 13 o uzavření dohody o BBNJ jménem Unie. Unie dosud neuložila listinu o schválení dohody o BBNJ. Na základě čl. 68 odst. 1 dohody o BBNJ vstupuje dohoda v platnost 120 dní po uložení šedesáté listiny o ratifikaci, schválení, přijetí nebo přistoupení.

(5)Unie je odhodlána zvýšit své úsilí v boji prosti změně klimatu a dosáhnout cílů Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“), přičemž se bude řídit svými zásadami a nejlepšími dostupnými vědeckými poznatky, a to v kontextu dlouhodobého teplotního cíle Pařížské dohody.

(6)Úmluva o biologické rozmanitosti byla schválena jménem Unie v souladu s rozhodnutím Rady 93/626/EHS 14 . Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti byl schválen jménem EU v souladu s rozhodnutím Rady 2014/283/EU 15 a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 511/2014. Úmluva stanoví rámec pro opatření k dosažení souladu s Nagojským protokolem o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání v Unii.

(7)Unie a její členské státy se jako smluvní strany Úmluvy o biologické rozmanitosti zavázaly k dosažení cílů a úkolů celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost z Kchun-mingu a Montrealu, přijatého na patnáctém zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti ve dnech 7.–19. prosince 2022, a dlouhodobé strategické vize, podle níž má být biologická rozmanitost do roku 2050 ceněna, chráněna, obnovována a užívána rozumně a mají se udržovat ekosystémové služby a zdravá planeta a přinést výhody, které jsou zásadní pro všechny lidi. Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 ve sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvaném „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ stanoví řadu cílů, včetně cíle obnovení dobrého stavu prostředí mořských ekosystémů.

(8)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 16 vybízí subjekty veřejného sektoru a veřejné podniky, aby vytvářely a zpřístupňovaly výzkumná data v souladu se zásadou „otevřených dat již od návrhu“ a zásadami „FAIR“. Tato směrnice rovněž ukládá sdílení některých výzkumných dat za účelem jejich opakovaného použití.

(9)Podle dohody o BBNJ jsou činnosti týkající se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním prováděny v zájmu všech států a ve prospěch celého lidstva, zejména ve prospěch rozvoje vědeckého poznání lidstva a podpory zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti, přičemž se zohledňují zájmy a potřeby rozvojových států.

(10)V souladu s článkem 9 dohody o BBNJ je nezbytné podporovat spravedlivé a rovnocenné sdílení přínosů plynoucích z činností, které se týkají mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním a které jsou prováděny za účelem zachovávání a udržitelného využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce.

(11)EU uložila podle článku 70 ve spojení s čl. 10 odst. 1 dohody o BBNJ výjimku 2024/1833, pokud jde o zpětnou působnost stanovenou ve druhé větě uvedeného článku. To znamená, že ustanovení dohody se ve vztahu k Unii použijí pouze na činnosti týkající se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním, které budou sebrány a vytvořeny poté, co dohoda o BBNJ vstoupí pro Unii v platnost.

(12)Tradiční znalosti související s mořskými genetickými zdroji sebranými v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, které jsou v držení původních obyvatel a místních komunit, by měly být zpřístupněny pouze se svobodným, předchozím a informovaným souhlasem nebo schválením a se zapojením těchto původních obyvatel a místních komunit, jak je stanoveno v článku 13 dohody o BBNJ. V takových případech by se měly uplatnit všechny platné vnitrostátní právní předpisy, které původním obyvatelům a místním komunitám, které jsou držiteli tradičních znalostí, umožňují vydat svobodný, předchozí a informovaný souhlas.

(13)Za účelem snížení administrativní zátěže a nákladů na provádění mohou členské státy, pokud je to možné, využít digitální platformu poskytnutou Komisí pro splnění účelu této směrnice.

(14)Dohoda o BBNJ umožňuje zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, v oblastech za hranicemi národní jurisdikce. Opatření přijatá konferencí smluvních stran v rámci dohody o BBNJ by měla být prováděna a v případě potřeby provedena v právních předpisech EU. Až do provedení ve vnitrostátním právu by členské státy neměly snižovat účinnost přijatých opatření. Je nezbytné stanovit postupy potřebné k zajištění koordinace mezi členskými státy a Komisí před předložením jakéhokoli návrhu na zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti nebo návrhu na mimořádné opatření sekretariátu BBNJ.

(15)Podle této směrnice by Komise měla u každého návrhu na zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti nebo u každého návrhu na mimořádné opatření podle článku 19 a čl. 24 odst. 3 dohody o BBNJ provést předběžné právní posouzení. Toto posouzení by mělo zahrnovat posouzení potřeby Unie předložit takový návrh sekretariátu BBNJ.

(16)Dohoda o BBNJ obsahuje ustanovení týkající se posouzení vlivů na životní prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, která odrážejí vývoj na mezinárodní úrovni. Je nezbytné zavést minimální ustanovení upravující způsob, jakým jsou tyto povinnosti v Unii prováděny, s ohledem na povinnosti vyplývající z dohody o BBNJ, a zajistit tak rovné podmínky pro všechny členské státy a zabránit rozporným požadavkům. Vlivy plánovaných činností, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, na mořské prostředí by měly být posouzeny s cílem zohlednit obavy týkající se ochrany lidského zdraví, zvýšit kvalitu života vytvořením lepšího životního prostředí, zachovat rozmanitost druhů a zachovat reprodukční schopnosti ekosystému jako základního zdroje pro život.

(17)Unie je smluvní stranou Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, podepsané dne 25. června 1998 v Aarhusu a ratifikované dne 17. února 2005. Unie je smluvní stranou Úmluvy Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států, podepsané dne 25. února 1991 v Espoo a ratifikované dne 24. června 1997. Povinnosti vyplývající z těchto úmluv by měly být i nadále použitelné v oblastech spadajících do oblasti působnosti této směrnice. Cílem úmluvy z Espoo je posílit mezinárodní spolupráci při posuzování vlivu na životní prostředí, zejména v přeshraničním kontextu. Jedním z cílů Aarhuské úmluvy je zaručit práva veřejnosti na účast při rozhodování o záležitostech životního prostředí, a přispět tak k ochraně práva žít v prostředí zajišťujícím zdraví a životní pohodu. V oblasti působnosti této směrnice by měla být práva veřejnosti na účast při rozhodování v záležitostech životního prostředí vykonávána podle stejných zásad, jaké jsou stanoveny v Aarhuské úmluvě.

(18)Ačkoli účelem této směrnice je stanovit právní rámec upravující činnosti probíhající v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, veškeré činnosti, které mají být prováděny v oblastech podléhajících národní jurisdikci a které mohou mít významný vliv na mořské prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, by měly podléhat posouzení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU 17 , dalšími příslušnými právními předpisy EU, které obsahují ustanovení týkající se posouzení plánovaných činností z hlediska životního prostředí 18 , a vnitrostátními právními předpisy, kterými se provádějí právní předpisy EU. V souladu s čl. 28 odst. 2 dohody o BBNJ by v EU měly být tyto činnosti prováděné v oblastech podléhajících národní jurisdikci posuzovány podle zavedených pravidel EU. V těchto případech by členské státy měly zajistit, aby plnily povinnosti vyplývající z dohody o BBNJ.

(19)Vzhledem k tomu, že jiné platné právní nástroje nebo rámce či globální, regionální, subregionální nebo odvětvové orgány poskytují rámec pro posouzení vlivů plánovaných činností podléhajících národní jurisdikci nebo kontrole, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby prováděly prověřování nebo posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s touto směrnicí za podmínek stanovených v čl. 29 odst. 4 dohody o BBNJ. V takových případech by měl dotčený členský stát zajistit, aby byla zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí zveřejněna prostřednictvím informačního systému pro BBNJ.

(20)Veškeré plány nebo programy připravené nebo přijaté vnitrostátními, regionálními nebo místními orgány členských států, které mohou mít významný vliv na mořské prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, by měly být předmětem posouzení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES 19 a vnitrostátními právními předpisy, kterými se tato směrnice provádí.

(21)Při určování pravděpodobnosti významných vlivů plánovaných činností by členské státy měly vzít v úvahu, jak významné nebo důležité mohou vlivy být. Při tomto určování by měly rovněž zohlednit kritéria stanovená ve směrnici 2011/92/EU.

(22)Aby bylo možné určit, zda plánovaná činnost může způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí, mělo by být prověřování nebo posouzení vlivů takové činnosti na životní prostředí v zásadě provedeno v co nejranější fázi rozhodovacího procesu s cílem určit a posoudit všechny pravděpodobné vlivy, které může mít plánovaná činnost na mořské prostředí. To je důležité zejména pro určení a posouzení neznámých nebo nedostatečně pochopených vlivů plánovaných činností.

(23)Rozhodnutí povolující plánované činnosti, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, vydaná příslušným orgánem nebo orgány, mohou mít podobu široké škály právních aktů (jako jsou povolení záměrů, rozhodnutí, povolení a jiné formy oprávnění) v závislosti na vnitrostátních postupech platných v členských státech. Bez ohledu na podobu, název nebo postup přijímání takových rozhodnutí podle vnitrostátního práva by členské státy měly zajistit, aby plánované činnosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, které mohou způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí, byly před jejich povolením podrobeny posouzení.

(24)Tato směrnice je v souladu s článkem 47 Listiny základních práv a provádí povinnost zaručení přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí podle Aarhuské úmluvy. Dotčená veřejnost, včetně nevládních organizací podporujících ochranu životního prostředí a splňujících veškeré požadavky vnitrostátních právních předpisů, by měla mít možnost přístupu k přezkumu rozhodnutí přijatých členskými státy podle této směrnice.

(25)Účinnost této směrnice vyžaduje, aby se jí fyzické nebo právnické osoby nebo jejich řádně zřízené organizace mohly dovolávat v soudních řízeních a aby vnitrostátní soudy mohly tuto směrnici zohlednit jako prvek práva Unie, například při přezkumu rozhodnutí vnitrostátního orgánu. Kromě toho podle ustálené judikatury Soudního dvora platí, že podle zásady loajální spolupráce stanovené v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii přísluší zajištění soudní ochrany práv osob stanovených právem Unie soudům členských států. Ustanovení čl. 19 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii členským státům ukládá povinnost stanovit prostředky nezbytné k zajištění účinné právní ochrany v oblastech pokrytých právem Unie. Navíc by v souladu s Aarhuskou úmluvou osoby z řad veřejnosti měly mít přístup k právní ochraně za účelem ochrany svého práva žít v prostředí zajišťujícím zdraví a životní pohodu. 

(26)Tato směrnice respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou, včetně svobody projevu a informací, svobody podnikání, práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, zásady zákonnosti a přiměřenosti. Tato směrnice má zajistit plné dodržování těchto práv a zásad a měla by být prováděna v souladu s nimi.

(27)Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech 20 zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Pokud jde o tuto směrnici, považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné, zejména v návaznosti na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci Komise v. Belgie 21  (věc C-543/17),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA 1

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví minimální pravidla týkající se provádění Dohody (dále jen „dohoda o BBNJ“ nebo „dohoda“) v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachovávání a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce v Evropské unii.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „oblastmi za hranicemi národní jurisdikce“ volné moře a oblast ve smyslu čl. 1 odst. 1 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu;

b) „sběrem in situ“ v souvislosti s mořskými genetickými zdroji sběr nebo odběr vzorků mořských genetických zdrojů v oblastech za hranicemi národní jurisdikce;

c) „konferencí smluvních stran“ konference smluvních stran zřízená podle článku 47 dohody o BBNJ;

d) „mořskými genetickými zdroji“ jakýkoli materiál mořského rostlinného, živočišného, mikrobiálního nebo jiného původu obsahující funkční jednotky dědičnosti skutečné nebo potenciální hodnoty;

e) „využíváním mořských genetických zdrojů“ provádění výzkumu a vývoje v oblasti genetického nebo biochemického složení mořských genetických zdrojů, a to i pomocí biotechnologií;

f) „informačním systémem pro BBNJ“ platforma zřízená podle článku 51 dohody o BBNJ;

g) „vědeckým a technickým orgánem BBNJ“ orgán zřízený podle článku 49 dohody o BBNJ;

h) „sekretariátem BBNJ“ sekretariát zřízený podle článku 50 dohody o BBNJ;

i) „plánovanou činností“ činnost zahrnující provádění stavebních prací, výstavbu zařízení, realizaci režimů nebo jiných zásahů do mořského prostředí, včetně pravidelných činností zaměřených na využívání přírodních zdrojů;

j) „činnostmi podléhajícími jurisdikci nebo kontrole“ činnosti vykonávané veřejnými i soukromými subjekty, u nichž může členský stát v souladu s mezinárodním právem vykonávat svou pravomoc nebo působnost;

k) „plány a programy“ plány a programy definované v čl. 2 písm. a) směrnice 2001/42/ES a jejich změny, které podléhají přípravě nebo přijetí orgánem na globální, národní, regionální, subregionální nebo místní úrovni nebo které orgán připravuje k přijetí parlamentem nebo vládou prostřednictvím legislativního postupu a které jsou vyžadovány na základě právních a správních předpisů;

l) „rozhodnutím o povolení“ rozhodnutí přijaté příslušným orgánem nebo orgány, kterým se povoluje provedení plánované činnosti;

m) „dotčenou veřejností“ fyzické a právnické osoby, které jsou nebo mohou být dotčeny rozhodovacími postupy v oblasti životního prostředí uvedenými v kapitole 3 této směrnice nebo které mají na těchto postupech zájem, včetně nevládních organizací podporujících ochranu životního prostředí a splňujících veškeré požadavky podle vnitrostátních právních předpisů;

n) „veřejností“ dotčená veřejnost, jakož i původní obyvatelé a místní komunity s příslušnými tradičními znalostmi a příslušné globální, regionální, subregionální a odvětvové orgány a vědecká obec;

o) „příslušným orgánem“ nebo „příslušnými orgány“ orgán nebo orgány, které členské státy určí jako odpovědné za provádění úkolů vyplývajících z této směrnice;

p) „posouzením vlivů na životní prostředí“ proces přípravy zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí, provedení konzultací, zohlednění zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí a výsledků konzultací při rozhodování a poskytnutí informací o rozhodnutí v souladu s kapitolou 3 této směrnice;

q) „zprávou o posouzení vlivů na životní prostředí“ dokumentace obsahující informace požadované v čl. 10 odst. 4 této směrnice;

r) „kumulativními vlivy“ kombinované a přírůstkové vlivy vyplývající z různých činností, včetně známých minulých a současných a rozumně předvídatelných činností, nebo z opakování podobných činností v průběhu času a důsledky změny klimatu, okyselování oceánů a souvisejících vlivů;

s) „malými nebo přechodnými vlivy“ vlivy, které nemají významný škodlivý dopad na mořské prostředí.

Článek 3

Působnost

1. Tato směrnice se vztahuje na plánované činnosti, které podléhají jurisdikci nebo kontrole členských států a které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce.

2. Tato směrnice se nevztahuje na válečné lodě, vojenská letadla nebo pomocná plavidla. S výjimkou kapitoly 2 se tato směrnice nevztahuje na jiná plavidla nebo letadla, která vlastní nebo provozuje členský stát a používá je v dané době pouze ke státním neobchodním účelům.

3. Tato směrnice se nevztahuje na plánované činnosti podléhající jurisdikci nebo kontrole členských států, které probíhají v oblastech podléhajících národní jurisdikci, s výjimkou ustanovení podle čl. 8 odst. 6 této směrnice.

4. Touto směrnicí není dotčena povinnost příslušných orgánů dodržovat omezení stanovená vnitrostátními právními a správními předpisy a přijatou právní praxí v oblasti zachovávání obchodního a služebního tajemství, včetně duševního vlastnictví, a ochrany veřejného zájmu.

KAPITOLA 2

Mořské genetické zdroje a digitální informace z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získané sekvenováním

Článek 4

Obecná ustanovení

1. Tato kapitola se použije pouze na činnosti týkající se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním, které budou sebrány a vytvořeny od XX [po vstupu dohody o BBNJ v platnost pro EU a její členské státy – Úřad pro publikace vloží datum].

2. Tato kapitola se nevztahuje na:

a) rybolov upravený použitelným mezinárodním právem a činnosti související s rybolovem a

b) ryby nebo jiné živé mořské zdroje, o nichž je známo, že byly uloveny při rybolovu a činnostech souvisejících s rybolovem z oblastí za hranicemi národní jurisdikce, pokud nejsou tyto ryby nebo jiné živé mořské zdroje regulovány z hlediska využívání podle části II dohody o BBNJ.

Článek 5

Činnosti týkající se mořských genetických zdrojů z oblastí za hranicemi národní jurisdikce

Členské státy zajistí, že sběr mořských genetických zdrojů in situ v oblastech za hranicemi národní jurisdikce se provádí s náležitým ohledem na práva a oprávněné zájmy pobřežních států v oblastech podléhajících jejich jurisdikci a s náležitým ohledem na zájmy ostatních států v oblastech za hranicemi národní jurisdikce v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu. Za tímto účelem členské státy v příslušných případech spolupracují, včetně využití informačního systému pro BBNJ, s cílem provést ustanovení této kapitoly.

Článek 6

Oznámení o činnostech týkajících se mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získaných sekvenováním

1. Členské státy zajistí, aby informace uvedené v odstavci 2 a veškeré aktualizace podle odstavce 3 byly oznamovány informačnímu systému pro BBNJ. Členské státy zajistí koordinaci mezi systémem používaným pro oznamování podle odstavce 2 a jinými systémy oznamování stanovenými v jiných právních předpisech Unie.

2. Šest měsíců před sběrem mořských genetických zdrojů in situ v oblastech za hranicemi národní jurisdikce se informačnímu systému pro BBNJ oznámí tyto údaje:

a) povaha sběru a cíle, na jejichž základě je prováděn, v příslušných případech včetně jakéhokoli programu, jehož je součástí;

b) předmět výzkumu nebo, jsou-li známy, mořské genetické zdroje, na které se má výzkum zaměřit nebo které mají být předmětem sběru, a účely, za nimiž bude sběr prováděn;

c) geografické oblasti, ve kterých se má sběr provádět;

d) shrnutí metody a prostředků, které mají být pro sběr použity, včetně jména, tonáže, typu a třídy plavidel, vědeckého zařízení a/nebo použitých studijních metod;

e) informace o případných dalších příspěvcích k navrhovaným velkým programům;

f) předpokládané datum prvního příjezdu a konečného odjezdu výzkumných plavidel anebo v příslušných případech datum rozmístění zařízení a jeho odstranění;

g) jméno (jména) instituce (institucí), která (které) sběr pořádá (pořádají), a osoby pověřené vedením výzkumného projektu;

h) příležitosti pro vědce ze všech států, zejména pro vědce z rozvojových států, aby se účastnili výzkumného projektu nebo v něm byli zastoupeni;

i) rozsah, v němž se předpokládá, že by se státy, které jsou smluvními stranami dohody o BBNJ a mohou potřebovat a požadovat technickou pomoc, zejména rozvojové státy, mohly výzkumného projektu účastnit nebo v něm být zastoupeny;

j) plán správy údajů vypracovaný podle zásad otevřené a odpovědné správy údajů s přihlédnutím ke stávající mezinárodní praxi.

3. Pokud dojde k podstatné změně informací poskytnutých informačnímu systému pro BBNJ před plánovaným sběrem, oznámí se aktualizované informace informačnímu systému pro BBNJ v přiměřené lhůtě a nejpozději do zahájení sběru in situ, je-li to možné.

4. Členské státy zajistí, aby byly informačnímu systému pro BBNJ oznámeny následující údaje spolu s identifikátorem souboru standardizovaným pro BBNJ, jakmile budou k dispozici, nejpozději však do jednoho roku od sběru mořských genetických zdrojů in situ v oblastech za hranicemi národní jurisdikce:

a) úložiště nebo databáze, kde jsou nebo budou uloženy digitální informace o mořských genetických zdrojích získané sekvenováním;

b) místo, kde jsou nebo budou uloženy či uchovávány všechny mořské genetické zdroje sebrané in situ;

c) zpráva s podrobnými údaji o geografické oblasti, v níž se sběr mořských genetických zdrojů uskutečnil, včetně informací o zeměpisné šířce, délce a hloubce sběru, a v dostupném rozsahu i o zjištěních z činnosti;

d) veškeré nezbytné aktualizace plánu správy údajů podle odst. 2 písm. j).

5. Členské státy zajistí, aby vzorky mořských genetických zdrojů a digitální informace o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získané sekvenováním, které se nacházejí v úložištích nebo databázích podléhajících jejich jurisdikci, mohly být identifikovány jako pocházející z oblastí za hranicemi národní jurisdikce v souladu se stávající mezinárodní vědeckou praxí a v proveditelném rozsahu.

6. Členské státy zajistí, aby úložiště, pokud je to proveditelné, a databáze podléhající jejich jurisdikci vypracovaly jednou za dva roky souhrnnou zprávu o přístupu k mořským genetickým zdrojům a digitálním informacím získaným sekvenováním spojeným s jejich identifikátorem souboru standardizovaným pro BBNJ a zpřístupnily tuto zprávu výboru pro přístup a sdílení přínosů zřízenému podle článku 15 dohody o BBNJ.

7. Pokud jsou mořské genetické zdroje z oblastí za hranicemi národní jurisdikce, a je-li to možné, digitální informace o těchto zdrojích získané sekvenováním předmětem využívání, včetně uvedení na trh, fyzickými nebo právnickými osobami podléhajícími jejich jurisdikci, členské státy zajistí, aby byly informačnímu systému pro BBNJ oznámeny následující údaje, včetně identifikátoru souboru standardizovaného pro BBNJ, je-li k dispozici, jakmile budou k dispozici:

a) místo, kde se nacházejí výsledky využívání, jako jsou publikace, udělené patenty a vyvinuté produkty, pokud jsou k dispozici a v rozsahu, ve kterém je to možné;

b) pokud jsou k dispozici, podrobnosti o oznámení po sběru předaném do informačního systému pro BBNJ a týkajícím se mořských genetických zdrojů, které byly předmětem využívání;

c) místo, kde se nachází původní vzorek, který je předmětem využívání;

d) předpokládaná opatření pro přístup k mořským genetickým zdrojům a digitálním informacím o mořských genetických zdrojích získaným sekvenováním, které jsou předmětem využívání, a příslušný plán správy údajů;

e) po uvedení na trh informace o prodeji příslušných produktů a dalším vývoji, pokud jsou k dispozici.

8. Pokud je k dispozici, mohou členské státy v příslušných případech k přípravě a předložení informací uvedených v odstavcích 2 a 4 využít digitální platformu poskytnutou Komisí.

Článek 7

Ukládání mořských genetických zdrojů a digitálních informací o mořských genetických zdrojích získaných sekvenováním

1. Členské státy zajistí, aby fyzické nebo právnické osoby podléhající jejich jurisdikci, které využívají mořské genetické zdroje a digitální informace o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získané sekvenováním, uložily tyto mořské genetické zdroje a digitální informace o mořských genetických zdrojích z oblastí za hranicemi národní jurisdikce získané sekvenováním spolu s jejich identifikátory souboru standardizovanými pro BBNJ do veřejně přístupných úložišť a databází vedených na vnitrostátní nebo mezinárodní úrovni nejpozději do tří let od zahájení takového využívání nebo jakmile budou k dispozici.

2. Členské státy rovněž zajistí, aby fyzické nebo právnické osoby uvedené v odstavci 1 poskytly příslušnému orgánu potvrzení o uložení.

Pokud se na využití podílí více fyzických nebo právnických osob, poskytne osoba odpovědná za dohled nad výzkumným projektem potvrzení o uložení příslušnému orgánu v členském státě, v němž je osoba odpovědná za dohled nad výzkumným projektem usazena nebo v němž má bydliště.

Pokud osoba odpovědná za dohled nad výzkumným projektem není usazena nebo nemá bydliště v Unii, členské státy zajistí, aby fyzické nebo právnické osoby podléhající jejich jurisdikci a zapojené do výzkumného projektu určily osobu ve výzkumném projektu, která je usazena nebo má bydliště v členském státě, aby příslušnému orgánu poskytla potvrzení o uložení.

3. Členské státy zajistí, mimo jiné prostřednictvím koordinace, spolupráce a výměny příslušných informací, aby informace uvedené v odstavcích 1 a 2 byly sdíleny zjednodušeným způsobem, aniž by se nepřiměřeně zvyšovala administrativní zátěž příslušného orgánu nebo orgánů nebo fyzických či právnických osob, které potvrzení o uložení poskytují.

KAPITOLA 3

Posouzení z hlediska životního prostředí

Článek 8

Obecná ustanovení

1. Členské státy zajistí, aby potenciální vlivy plánovaných činností, které podléhají jejich jurisdikci nebo kontrole a které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, na mořské prostředí byly předmětem posouzení před vydáním rozhodnutí o jejich povolení (povolení záměrů) příslušným orgánem nebo orgány v souladu s touto směrnicí.

2. Posouzení uvedené v odstavci 1 může být začleněno do stávajících postupů členských států pro povolování plánovaných činností.

3. Za účelem koordinace a usnadnění postupů posouzení plánovaných činností podléhajících jurisdikci nebo kontrole členských států, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, a zejména za účelem provádění konzultací podle článku 11 mohou dotčené členské státy zřídit na základě rovného zastoupení společný orgán.

4. Pokud se provádí posouzení vlivů plánované činnosti na životní prostředí, členské státy zohlední výsledky příslušných strategických posouzení vlivů na životní prostředí, zejména posouzení provedených podle článku 15, pokud jsou k dispozici.

5. Tato kapitola se nevztahuje na plánované činnosti podléhající jurisdikci nebo kontrole členských států, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce a mají malý nebo přechodný vliv na mořské prostředí.

6. Tato kapitola se nevztahuje na plánované činnosti podléhající jurisdikci nebo kontrole členských států, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, pro které bylo provedeno prověřování nebo posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s požadavky jiných příslušných mezinárodních právních nástrojů nebo rámců nebo příslušných globálních, regionálních, subregionálních nebo odvětvových orgánů. U činností, u nichž bylo provedeno posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s požadavky jiných příslušných právních nástrojů nebo rámců nebo příslušných globálních, regionálních, subregionálních či odvětvových orgánů, členské státy zajistí, aby byly splněny podmínky podle čl. 29 odst. 4 dohody o BBNJ. V takových případech dotčený členský stát zajistí, aby byla zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí zveřejněna prostřednictvím informačního systému pro BBNJ a aby byla činnost monitorována.

7. V případě plánovaných činností, které podléhají jurisdikci nebo pod kontrole členských států a které probíhají v oblastech podléhajících národní jurisdikci a mohou mít významný vliv na mořské prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, použijí členské státy směrnici 2011/92/EU a další příslušné právní předpisy EU, které obsahují ustanovení týkající se posouzení plánovaných činností z hlediska životního prostředí. V případě těchto činností členské státy včas zpřístupní příslušné informace prostřednictvím informačního systému pro BBNJ v průběhu procesu podle směrnice 2011/92/EU a dalších příslušných právních předpisů EU, které obsahují ustanovení týkající se posouzení plánovaných činností z hlediska životního prostředí, a zajistí, aby byla činnost monitorována způsobem, který je v souladu s požadavky uvedené směrnice a vnitrostátních právních předpisů.

Článek 9

Prověřování

1. Pokud může mít plánovaná činnost na mořské prostředí v oblastech za hranicemi národní jurisdikce větší než malý nebo přechodný vliv nebo pokud jsou účinky činnosti neznámé nebo nedostatečně pochopené, provede členský stát, který má jurisdikci nebo kontrolu nad činností, prověřování, aby určil, zda činnost může způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí, a proto se podrobí posouzení.

2. Prověřování se provede v přiměřené lhůtě a musí být dostatečně podrobné, aby členský stát mohl posoudit, zda má rozumné důvody k tomu, aby určil, že plánovaná činnost může způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí.

3. Při provádění prověřování členské státy zohlední alespoň popis plánované činnosti, včetně jejího účelu, umístění, trvání a intenzity, počáteční analýzu potenciálních vlivů, včetně zvážení kumulativních vlivů, a v příslušných případech alternativy k plánované činnosti.

4. Pro účely prověřování členské státy zohlední alespoň tyto faktory:

a) druh plánované činnosti, technologii používanou pro danou činnost a způsob, kterým má být prováděna;

b) dobu trvání plánované činnosti;

c) místo provádění plánované činnosti;

d) charakteristiky a ekosystém daného místa (včetně oblastí zvláštního ekologického nebo biologického významu nebo zranitelnosti) plánované činnosti;

e) potenciální vlivy plánované činnosti, včetně potenciálních kumulativních vlivů a potenciálních vlivů v oblastech podléhajících národní jurisdikci;

f) míru, do jaké jsou účinky plánované činnosti neznámé nebo nedostatečně pochopené;

g) jiné relevantní ekologické nebo biologické faktory.

5. Pokud se na základě prověřování zjistí, že plánovaná činnost může způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí, provede se posouzení vlivů na životní prostředí v souladu s touto kapitolou.

6. Příslušný orgán přijme rozhodnutí o prověřování na základě faktorů uvedených v odstavci 4. Rozhodnutí o prověřování, včetně hlavních důvodů, zda požadovat posouzení, s odkazem na příslušné faktory uvedené v odstavci 4, se zpřístupní veřejnosti, a to i prostřednictvím informačního systému pro BBNJ.

7. Pokud po zveřejnění rozhodnutí o prověřování uvedeného v odstavci 6 smluvní strana dohody o BBNJ nebo vědecký a technický orgán BBNJ vznesou ve lhůtě 40 dnů od zveřejnění rozhodnutí o prověření jakékoli obavy nebo doporučení týkající se zjištění, že plánovaná činnost nemůže způsobit podstatné znečištění nebo vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí, členský stát, který toto zjištění učinil, tyto obavy zohlední. V důsledku toho může členský stát své zjištění přezkoumat.

Článek 10

Stanovení rozsahu a zpráva

1. Pokud má být pro plánovanou činnost provedeno posouzení vlivů na životní prostředí, členské státy zajistí vypracování zprávy o posouzení vlivů na životní prostředí.

2. Zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí se zakládá na stanovisku k jejímu rozsahu vydaném příslušným orgánem.

3. Příslušný orgán vydá stanovisko uvedené v odstavci 2 s přihlédnutím k nejlepším dostupným vědeckým poznatkům a vědeckým informacím, a pokud jsou k dispozici, k příslušným tradičním znalostem původních obyvatel a místních komunit, jakož i k informacím o klíčových environmentálních a jakýchkoli souvisejících vlivech plánované činnosti, jako jsou ekonomické, sociální a kulturní vlivy a vlivy na lidské zdraví, včetně možných kumulativních vlivů a vlivů v oblastech podléhajících národní jurisdikci, a rovněž k přiměřeným alternativám k plánované činnosti.

4. Zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí uvedená v odstavci 1 obsahuje alespoň tyto informace:

a) popis plánované činnosti včetně jejího umístění;

b) stanovisko vydané podle odstavce 3;

c) základní posouzení mořského prostředí, které může být plánovanou činností ovlivněno;

d) popis potenciálních vlivů plánované činnosti, včetně potenciálních kumulativních vlivů a jakýchkoli vlivů činnosti v oblastech podléhajících národní jurisdikci;

e) popis preventivních, zmírňujících a řídících opatření;

f) popis nejistot a mezer ve znalostech;

g) informace o procesu veřejných konzultací;

h) popis zvážení přiměřených alternativ k plánované činnosti;

i) popis následných opatření, včetně plánu environmentální péče, která mají být provedena během provádění a provozu činnosti;

j) všeobecně srozumitelné shrnutí informací uvedených v písmenech a) až i).

5. Aby byla zajištěna úplnost a kvalita zpráv o posouzení vlivů na životní prostředí, členské státy zajistí, aby zprávy vypracovali odborně způsobilí odborníci a aby příslušné orgány měly k dispozici dostatečné odborné znalosti k přezkoumání těchto zpráv nebo k nim měly v případě potřeby přístup.

Článek 11

Konzultace

1. Členské státy zajistí, aby byly v přiměřených lhůtách zpřístupněny veřejnosti následující informace, a to i prostřednictvím informačního systému pro BBNJ a sekretariátu BBNJ:

a) zpráva o posouzení vlivů na životní prostředí podle čl. 10 odst. 1;

b) žádost o povolení plánované činnosti;

c) skutečnost, že plánovaná činnost podléhá posouzení vlivů na životní prostředí;

d) údaje o orgánech příslušných vydat rozhodnutí o povolení činnosti, o orgánech, od kterých je možné obdržet příslušné informace, a o orgánech, na které se lze obracet s připomínkami či dotazy, a také údaje o lhůtách pro podávání připomínek či dotazů;

e) informace o tom, kdy, kde a jakým způsobem budou příslušné informace zpřístupněny;

f) údaje o opatřeních, která umožní účast veřejnosti podle odstavce 4.

2. Smluvní strany dohody o BBNJ, zejména pobřežní smluvní strany přilehlé k místu plánované činnosti a všechny ostatní smluvní strany přilehlé k místu plánované činnosti, a dotčená veřejnost mají včasnou a účinnou možnost účastnit se postupů povolování plánovaných činností uvedených v čl. 12 odst. 2 a za tímto účelem mají právo vyjádřit připomínky a stanoviska před přijetím rozhodnutí o povolení plánované činnosti, když jsou příslušnému orgánu nebo orgánům k dispozici všechny možnosti.

3. Pro účely odstavce 2 členské státy určí potenciálně nejvíce dotčené strany s přihlédnutím k povaze a potenciálním účinkům plánované činnosti na mořské prostředí. Mezi tyto strany patří:

a) pobřežní smluvní strany, u nichž se lze důvodně domnívat, že touto plánovanou činností může být dotčen jejich výkon svrchovaných práv za účelem průzkumu, využívání a ochrany přírodních zdrojů nebo péče o tyto zdroje;

b) smluvní strany, které v oblasti plánované činnosti vykonávají lidské činnosti, včetně hospodářských činností, o nichž se lze důvodně domnívat, že mohou být dotčeny plánovanou činností.

4. Členské státy stanoví podrobná opatření pro informování zúčastněných stran uvedených v odstavci 2 a přiměřené lhůty pro konzultace se zúčastněnými stranami uvedenými v odstavci 2, které nesmí být kratší než 30 dnů, ale nesmí být delší než 85 dnů. Za tímto účelem mohou členské státy využít stávající opatření vyplývající ze směrnice 2011/92/EU a dalších příslušných právních předpisů EU, které obsahují ustanovení týkající se posouzení plánovaných činností z hlediska životního prostředí.

5. Členské státy zajistí, aby výsledky konzultace, včetně příslušných připomínek a stanovisek vyjádřených dotčenými stranami a veřejností, jakož i připomínek a stanovisek vědeckého a technického orgánu BBNJ, byly řádně zohledněny a řešeny v rozhodovacím procesu.

Článek 12

Rozhodování

1. Členské státy zajistí, aby příslušný orgán nebo orgány rozhodly o povolení plánované činnosti, pokud s přihlédnutím ke zmírňujícím nebo řídícím opatřením zjistily, že bylo vynaloženo veškeré přiměřené úsilí k zajištění toho, aby plánovaná činnost mohla být prováděna způsobem, který je v souladu s prevencí významných nepříznivých dopadů na mořské prostředí.

2. Rozhodnutí o povolení plánované činnosti se zakládá na výsledcích konzultací uvedených v článku 11 a obsahuje alespoň tyto údaje:

a) závěr příslušného orgánu o pravděpodobných významných vlivech plánované činnosti na mořské prostředí a hlavní důvody pro povolení;

b) veškeré podmínky připojené k rozhodnutí, popis všech prvků plánované činnosti a/nebo plánovaná opatření k zamezení, prevenci nebo snížení jakéhokoli podstatného znečištění nebo vážné a škodlivé změny mořského prostředí, jakož i monitorovací opatření. V příslušných případech můžou být tato opatření začleněna do plánu environmentální péče.

3. V rozhodnutí nepovolit plánovanou činnost se uvedou hlavní důvody pro neudělení povolení.

4. Po přijetí rozhodnutí, kterým se povoluje nebo nepovoluje plánovaná činnost, členské státy neprodleně zajistí, aby bylo rozhodnutí zpřístupněno veřejnosti, a to i prostřednictvím informačního systému pro BBNJ a sekretariátu BBNJ. Za tímto účelem členské státy zpřístupní připomínky a stanoviska obdržená během konzultací uvedených v článku 11 a popis způsobu, jakým byly tyto připomínky a stanoviska zohledněny nebo jinak řešeny.

Článek 13

Monitorování

1. Členské státy budou s využitím nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vědeckých informací a, pokud jsou k dispozici, příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit monitorovat vlivy všech povolených činností v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, aby zjistily, zda tyto činnosti mohou znečišťovat mořské prostředí nebo způsobit jeho vážnou a škodlivou změnu. Každý členský stát zejména monitoruje environmentální a případné související vlivy schválené činnosti podléhající její jurisdikci nebo kontrole, jako jsou hospodářské, sociální a kulturní vlivy a vlivy na lidské zdraví, a to v souladu s podmínkami připojenými k rozhodnutí o povolení plánované činnosti.

2. Pokud členský stát, který má jurisdikci nebo kontrolu nad povolenou činností, zjistí vážnou a škodlivou změnu mořského prostředí, která buď nebyla v posouzení vlivů na životní prostředí předpokládána, ať už z hlediska povahy nebo závažnosti, nebo která vyplývá z porušení některé z podmínek uvedených v čl. 12 odst. 2 písm. b), nebo pokud smluvní strana dohody o BBNJ nebo vědecký a technický orgán BBNJ vznesou jakékoli obavy nebo doporučení, dotčený členský stát své rozhodnutí přezkoumá. Členský stát za tímto účelem:

a) požaduje, aby byla navržena a provedena opatření k prevenci, zmírnění a/nebo řízení těchto vlivů, nebo přijme jiná nezbytná opatření, a/nebo v příslušných případech činnost zastaví a

b) včas vyhodnotí veškerá provedená opatření nebo kroky přijaté podle písmene a).

V takovém případě členské státy neprodleně informují konferenci smluvních stran BBNJ, ostatní strany dohody o BBNJ a dotčenou veřejnost, a to i prostřednictvím informačního systému pro BBNJ.

3. Členské státy pravidelně, nejméně však jednou za tři roky, zveřejní zprávu o vlivech povolených činností a o výsledcích monitorování požadovaného podle odstavce 1.

4. Členské státy zajistí, aby byly veřejnosti zpřístupněny následující informace, a to i prostřednictvím informačního systému pro BBNJ:

a) monitorovací zprávy;

b) zprávy o přezkumu vlivů povolené činnosti;

c) v případě změny rozhodnutí o povolení činnosti nově přijatá rozhodnutí, včetně informací uvedených v čl. 12 odst. 2.

Článek 14

Přístup k právní ochraně

Členské státy zajistí, aby v souladu s příslušným vnitrostátním právním řádem měly osoby z řad dotčené veřejnosti přístup k přezkumnému řízení soudem nebo jiným nezávislým a nestranným orgánem zřízeným ze zákona, a mohly tak napadat hmotnou nebo procesní zákonnost jakýchkoli rozhodnutí, jednání nebo opomenutí podle článků 8 až 13.

Článek 15

Strategické posouzení vlivů plánů a programů na životní prostředí

Členské státy mohou samostatně nebo ve spolupráci s jinými členskými státy nebo s jinými smluvními stranami dohody o BBNJ provádět strategické posouzení vlivů na životní prostředí pro plány a programy týkající se činností podléhajících jejich jurisdikci nebo kontrole, které mají být prováděny v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, aby bylo možné posoudit potenciální vlivy těchto plánů nebo programů na mořské prostředí. Pokud směrnice 2001/42/ES stanoví povinnost provést strategické posouzení vlivů na životní prostředí, musí členské státy při provádění tohoto posouzení dodržovat ustanovení uvedené směrnice.

KAPITOLA 4

Opatření jako nástroje péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí

Článek 16

Návrh na zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti

1. Členské státy bez ohledu na to, zda jednají jednotlivě nebo společně, zašlou předlohu návrhu podle článku 19 dohody o BBNJ nebo mimořádného opatření podle čl. 24 odst. 3 uvedené dohody Komisi před jeho předložením sekretariátu BBNJ. Po obdržení Komise informuje všechny členské státy a předá jim návrh. Pokud mají ostatní členské státy připomínky, předloží je Komisi do 30 dnů od obdržení návrhu nebo dříve, je-li to odůvodněno mimořádným opatřením. Komise zašle obdržené připomínky ostatním členským státům.

2. Komise předloží předběžné posouzení předlohy návrhu nebo návrhu mimořádných opatření obdržených podle odstavce 1 dříve, než členské státy předloží sekretariátu BBNJ jakýkoli návrh nebo předlohu. Cílem předběžného posouzení je pomoci určit, zda má být návrh nebo mimořádné opatření jménem Unie nebo Unie a jejích členských států předloženo, či nikoli.

3. Komise předloží předběžné posouzení, zda by předlohu návrhu nebo návrh mimořádného opatření obdržené podle odstavce 1 měla Komise jménem Unie předložit sekretariátu BBNJ. Až do provedení tohoto předběžného posouzení a v případě, že předběžné posouzení dospěje k závěru, že je třeba předložit návrh jménem Unie, se členské státy zdrží předložení návrhu nebo mimořádného opatření uvedeného v odstavci 1 sekretariátu BBNJ.

Článek 17

Obsah návrhů

1. Návrhy podle článku 19 dohody o BBNJ týkající se zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, nebo mimořádného opatření podle čl. 24 odst. 3 uvedené dohody se formulují na základě nejlepších dostupných vědeckých poznatků a vědeckých informací, a pokud jsou k dispozici, na základě příslušných tradičních znalostí původních obyvatel a místních komunit, a to v souladu s přístupem předběžné opatrnosti a ekosystémovým přístupem.

2. Při vypracovávání návrhů uvedených v této kapitole se v příslušných případech konzultují zúčastněné strany, včetně států a globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů, jakož i občanské společnosti, vědecké obce, soukromého sektoru, původních obyvatel a místních komunit.

3. Návrhy musí obsahovat následující klíčové prvky ve vztahu k určené oblasti, která je předmětem návrhu:

a) zeměpisný nebo prostorový popis určené oblasti s odkazem na orientační kritéria uvedená v příloze I dohody o BBNJ;

b) informace o všech kritériích uvedených v příloze I dohody o BBNJ;

c) lidské činnosti prováděné v určené oblasti, včetně využívání původními obyvateli a místními komunitami, a jejich případný vliv;

d) popis stavu mořského prostředí a biologické rozmanitosti;

e) popis cílů zachovávání a v příslušných případech udržitelného využívání, které se mají pro danou oblast použít;

f) návrh plánu péče zahrnující navrhovaná opatření a popis navrhovaných monitorovacích, výzkumných a přezkumných činností k dosažení stanovených cílů;

g) doba trvání určení navrhované oblasti a případná opatření;

h) informace o případných konzultacích se státy, včetně sousedních pobřežních států, případně s příslušnými globálními, regionálními, subregionálními a odvětvovými orgány;

i) informace o nástrojích péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, prováděných v rámci příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů;

j) relevantní vědecké podklady a tradiční znalosti původních obyvatel a místních komunit, pokud jsou k dispozici.

4. Členské státy usilují o spolupráci a sdílení informací o návrzích, včetně prvků uvedených v odstavci 3.

Článek 18

Provádění

1. Členské státy zajistí, aby činnosti podléhající jejich jurisdikci nebo kontrole, které probíhají v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, byly prováděny v souladu s rozhodnutími konference smluvních stran přijatými podle části III dohody o BBNJ.

2. Členské státy v příslušných případech podporují přijetí opatření podle příslušných právních nástrojů a rámců a příslušných globálních, regionálních, subregionálních a odvětvových orgánů, jichž jsou členy, na podporu provádění rozhodnutí a doporučení přijatých konferencí smluvních stran podle části III dohody o BBNJ.

Článek 19

Účast veřejnosti

Členské státy zajistí, aby veřejnost měla možnost podílet se na přípravě návrhů na zřízení nástrojů péče o vybrané oblasti, včetně chráněných mořských oblastí, podle článku 15 v souladu s požadavky článků 6 a 7 směrnice 2001/42/ES.

Kapitola 5

Závěrečná ustanovení

Článek 20

Příslušné orgány

1. Do xx [lhůta pro provedení minus čtyři měsíce – Úřad pro publikace vloží datum] členské státy určí příslušné orgány, které budou plnit povinnosti podle kapitol 2 až 5 této směrnice, a oznámí je Komisi.

2. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány plnící povinnosti podle této směrnice měly dostatečný počet kvalifikovaných pracovníků a dostatečné finanční, technické a technologické zdroje pro účinné plnění svých úkolů.

Článek 21

Hodnocení, podávání zpráv a přezkum

1. Do [pěti let od vstupu v platnost – Úřad pro publikace vloží datum] Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, do jaké míry členské státy přijaly opatření nezbytná pro dosažení souladu s touto směrnicí. Členské státy poskytnou Komisi informace nezbytné k vypracování uvedené zprávy.

2. Do [tří let po uplynutí lhůty podle odstavce 1 – Úřad pro publikace vloží datum] provede Komise hodnocení dopadu této směrnice [rovněž s přihlédnutím k vývoji v rámci dohody o BBNJ] a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Členské státy poskytnou Komisi informace potřebné k vypracování této zprávy, včetně shrnutí provádění této směrnice a přijatých opatření a statistických dat, přičemž zvláštní pozornost věnují posouzení vlivů na životní prostředí provedenému podle kapitoly 3. K této zprávě se v případě potřeby připojí legislativní návrh.

Článek 22

Provedení

1. Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [šesti měsíců po vstupu v platnost – Úřad pro publikace vloží datum]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy ode dne […].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn v den jejich úředního vyhlášení. O způsobu odkazu rozhodnou členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 23

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 24

Určení

Tato směrnice je určena členským státům v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

OBSAH

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik

1.3Cíle

1.3.1Obecné cíle

1.3.2Specifické cíle

1.3.3Očekávané výsledky a dopady

1.3.4Ukazatele výkonnosti

1.4Návrh/podnět se týká:

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2Systémy řízení a kontroly

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.7Příspěvky třetích stran

3.3Odhadovaný dopad na příjmy

4.Digitální rozměr

4.1Požadavky digitálního významu

4.2Data

4.3Digitální řešení

4.4Posouzení interoperability

4.5Opatření na podporu digitálního provádění

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Cíle

1.3.1Obecné cíle

1.3.2Specifické cíle

1.3.3Očekávané výsledky a dopady

1.3.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 22  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

 časově omezená doba trvání

–    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–    finanční dopad od RRRR do RRRR u prostředků na závazky a od RRRR do RRRR u prostředků na platby.

 časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2025

–poté plné fungování.

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 23   

 Přímé řízení Komisí

– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–    prostřednictvím výkonných agentur.

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

– Evropská investiční banka a Evropský investiční fond,

– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

– veřejnoprávní subjekty,

– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterým byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii a určené v příslušném základním právním aktu,

–subjekty usazené v členském státě, které se řídí soukromým právem členského státu nebo právem Unie a které mohou být v souladu s odvětvovými pravidly pověřeny vynakládáním finančních prostředků Unie nebo využíváním rozpočtových záruk Unie, pokud jsou tyto subjekty ovládány veřejnoprávními subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby a byly jim poskytnuty dostatečné finanční záruky ve formě společné a nerozdílné odpovědnosti kontrolních subjektů nebo rovnocenné finanční záruky, jež mohou být pro každou akci omezeny na maximální výši podpory Unie.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2Systémy řízení a kontroly 

2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů plnění rozpočtu, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr mezi náklady na kontroly a hodnotou souvisejících spravovaných finančních prostředků) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

3.2.1.1Prostředky ze schváleného rozpočtu

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

================================================================================================

Povinná tabulka

====================================================================================================

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

=================================================================================================

3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků (nevyplňovat v případě decentralizovaných agentur)

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

3.2.3.1 Prostředky ze schváleného rozpočtu

===================================================================

3.2.4Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů 

–    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

3.2.4.1Financované ze schváleného rozpočtu

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky (FTE) 31

===================================================================

Vzhledem k celkově napjaté situaci v okruhu 7, pokud jde o personální obsazení i výši prostředků, budou potřebné lidské zdroje pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ nebo jiných útvarů Komise.

Zaměstnanci potřební k provedení návrhu (v ekvivalentech plného pracovního úvazku):

Popis úkolů:

3.2.5Odhadovaný dopad na investice související s digitálními technologiemi

Povinné: do níže uvedené tabulky by měl být zahrnut nejlepší odhad investic souvisejících s digitálními technologiemi, které návrh/podnět vyžaduje.

Pokud je to pro realizaci návrhu/podnětu nutné, měly by být prostředky z okruhu 7 výjimečně uvedeny v určeném řádku.

Prostředky z okruhů 1–6 by měly být vykázány jako „výdaje politiky v oblasti informačních technologií na operační programy“. Tyto výdaje se týkají provozního rozpočtu, který bude použit na opětovné použití / nákup / vývoj IT platforem/nástrojů přímo souvisejících s prováděním iniciativy a s nimi spojených investic (např. licence, studie, ukládání dat atd.). Informace uvedené v této tabulce by měly být v souladu s údaji uvedenými v oddíle 4 „Digitální rozměr“.

3.2.6Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–    vyžaduje revizi VFR.

3.2.7Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3    Odhadovaný dopad na příjmy 

–    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–    na vlastní zdroje

–    na jiné příjmy

–    uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

4.Digitální rozměr

4.1Požadavky digitálního významu

4.2Data

Soulad s Evropskou strategií pro data

Vysvětlete, jak jsou požadavky sladěny s Evropskou strategií pro data

Soulad se zásadou „pouze jednou“

Vysvětlete, jak byla zohledněna zásada „pouze jednou“ a prověřena možnost opakovaného použití stávajících dat

Vysvětlete, jak jsou nově vytvořená data dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná a jakým způsobem splňují standardy vysoké kvality

Datové toky

4.3Digitální řešení

U každého digitálního řešení uveďte odkaz na příslušný požadavek či požadavky s digitálním významem, popis požadovaných funkcí digitálního řešení, odpovědný subjekt a další relevantní informace, jako jsou například opakovaná použitelnost či přístupnost. V posledním sloupci vysvětlete, zda se u daného digitálního řešení počítá s využitím technologií umělé inteligence.

U každého digitálního řešení vysvětlete, jak je dosaženo jeho souladu s požadavky a povinnostmi zakotvenými v rámci EU pro kybernetickou bezpečnost a s dalšími platnými politikami a legislativními akty v digitální oblasti (jako jsou např. eIDAS, jednotná digitální brána apod.).

Digitální řešení č. 2

4.4Posouzení interoperability

Popište digitální veřejnou službu či služby, na něž se požadavky vztahují

Posouzení dopadu požadavku (požadavků) na přeshraniční interoperabilitu

Monitorování výzkumných projektů v oblasti mořské biologie a šíření souvisejících informací

4.5Opatření na podporu digitálního provádění

(1)

    Rozhodnutí – EU – 2024/1830 – CS – EUR-Lex . 

(2)    Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu, přijatá 10. prosince 1982, vstoupila v platnost 16. listopadu 1994, 1833 UNTS 396: https://treaties.un.org/pages/ViewDetailsIII.aspx?src=TREATY&mtdsg_no=XXI-6&chapter=21&Temp=mtdsg3&clang=_en .

(3)     Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 3 .

(4)    Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016.

(5)    Pařížská dohoda přijatá dne 12. prosince 2015 v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost dne 4. listopadu 2016.

(6)     Text úmluvy | EHK OSN .

(7)     Text úmluvy | EHK OSN .

(8)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:L_202401833 .

(9)     Směrnice – 2011/92 – CS – EIA – EUR-Lex .

(10)    Úř. věst. C , , s. .

(11)    Úř. věst. C , , s. .

(12)    Dohoda v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachovávání a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce, přijatá dne 19. června 2023: https://treaties.un.org/Pages/ViewDetails.aspx?src=TREATY&mtdsg_no=XXI-10&chapter=21&clang=_en .

(13)    Rozhodnutí Rady (EU) 2024/1830 ze dne 17. června 2024 o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody v rámci Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu o zachovávání a udržitelném využívání mořské biologické rozmanitosti v oblastech za hranicemi národní jurisdikce (Úř. věst. L 2024/1830, 19.7.2024).

(14)    Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti, ( Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1 ).

(15)    Rozhodnutí Rady 2014/283/EU ze dne 14. dubna 2014 o uzavření Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a spravedlivém a rovnocenném rozdělení přínosů plynoucích z jejich využívání k Úmluvě o biologické rozmanitosti jménem Evropské unie.

(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a opakovaném použití informací veřejného sektoru (přepracované znění) (Úř. věst. L 172, 26.6.2019, s. 56).

(17)    Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1.

(18)    Například směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1252 ze dne 11. dubna 2024, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1735 ze dne 13. června 2024, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému výroby technologií pro nulové čisté emise a mění nařízení (EU) 2018/1724.

(19)    Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

(20)    Úř. věst. L 369, 17.12.2011, s. 14.

(21)    Rozsudek Soudního dvora ze dne 8. července 2019, Komise v. Belgie, C-543/17, ECLI:EU:C:2019:573.

(22)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(23)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .

(24)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(25)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(26)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(27)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(28)    Nezbytné prostředky by měly být stanoveny na základě údajů o průměrných ročních nákladech, které jsou k dispozici na příslušných internetových stránkách BUDGpedia.

(29)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(30)    Popsaný v oddíle 1.3.2. „Specifické cíle“.

(31)    Pod tabulkou prosím upřesněte, kolik plných pracovních úvazků v rámci uvedeného počtu je již přiděleno na řízení akce a/nebo může být přerozděleno v rámci vašeho GŘ a jaké jsou vaše čisté potřeby.

(32)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.