EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.4.2025

COM(2025) 143 final

2025/0074(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2018/1727, pokud jde o prodloužení časového rámce pro zřízení systému řízení případů Eurojustu

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech Eurojust podporuje spolupráci a koordinaci mezi příslušnými vnitrostátními orgány při vyšetřování a stíhání případů závažné přeshraniční trestné činnosti. 

Národní člen z členského státu, který žádá Eurojust o podporu, otevře případ v systému řízení případů Eurojustu a používá tento informační systém k výměně informací o případu s národními členy z ostatních členských států (nebo v případě třetích zemí se styčnými státními zástupci) zapojenými do příslušného případu. Účelem systému řízení případů je usnadnit bezpečné uchovávání a bezpečnou výměnu citlivých operativních osobních údajů v plném souladu se zárukami ochrany údajů a při dodržení přísných lhůt pro uchovávání. Systém řízení případů je tedy ústředním prvkem podpory Eurojustu poskytované vnitrostátním orgánům.

Stávající systém řízení případů je technicky zastaralý, což byl jeden z důvodů, proč Komise v roce 2021 navrhla změnu nařízení o Eurojustu; tato změna byla přijata jako nařízení (EU) 2023/2131, týkající se elektronické výměny informací v případech terorismu. Posledně uvedené nařízení obsahuje ustanovení o systému řízení případů, která umožňují novou, pružnější technickou koncepci a stanoví přechodné období, jež umožňuje pokračovat v používání „starého“ systému řízení případů do 1. prosince 2025. K návrhu Komise byl připojen legislativní finanční výkaz, aby bylo zajištěno, že Eurojust obdrží finanční a lidské zdroje nezbytné pro zavedení nového systému řízení případů s veškerými nezbytnými funkcemi ve stanovené lhůtě.

V dopise zaslaném Komisi v prosinci 2024 vyjádřil Eurojust obavu, zda dokáže tuto zákonnou lhůtu pro zavedení nového systému řízení případů dodržet. To bylo potvrzeno i při pozdějších jednáních. Hlavními důvody zpoždění jsou obtíže s externím dodavatelem, který podporuje vývoj „nového“ systému řízení případů. Navíc migrace údajů ze „starého“ do „nového“ systému řízení případů a ověřování údajů trvají mnohem déle, než se předpokládalo, zejména proto, že vyžadují manuální zásahy kvůli složité struktuře „starého“ systému řízení případů a zapojení národních zastoupení.

Nařízení o Eurojustu ukládá Eurojustu povinnost uchovávat veškeré operativní osobní údaje v systému řízení případů a zakazuje jejich uchovávání na jiném místě. Příslušné přechodné ustanovení v nařízení o Eurojustu bylo navrženo výslovně za tím účelem, aby mohl Eurojust nadále používat starý systém řízení případů až do zákonné lhůty 1. prosince 2025, ale zároveň aby byla stanovena konečná lhůta pro toto používání.

Pokud by Eurojust používal „starý“ systém řízení případů po uplynutí přechodného období stanoveného v nařízení o Eurojustu, vystavil by se odpovědnosti za protiprávní zpracování operativních osobních údajů. Takové protiprávní zpracování údajů by mohlo být napadeno ve vnitrostátních soudních řízeních a v konečném důsledku předloženo Evropskému soudnímu dvoru. Vnitrostátní soudy by vzhledem k tomu mohly považovat informace a důkazy vyměňované za podpory Eurojustu za nepřípustné, což by mohlo mít negativní dopad na stíhání daného trestného činu, jakož i významný negativní dopad na boj proti závažné přeshraniční trestné činnosti a na bezpečnost v Unii.

Vzhledem k tomu, že přechodná pravidla pro Databázi důkazů o nejzávažnějších mezinárodních zločinech zřízenou na základě nařízení (EU) 2022/838 a vedenou Eurojustem, v níž jsou uchovávány důkazy týkající se mezinárodních zločinů, včetně zločinu agrese vůči Ukrajině, jsou rovněž vázána zákonnou lhůtou 1. prosince 2025, vztahují se tyto obavy stejně tak i na důkazy uložené v této databázi. Pokud by nedošlo k začlenění této databáze do „nového“ systému řízení případů a zpracování údajů by pokračovalo mimo „nový“ systém řízení případů i po 1. prosinci 2025, mohlo by to mít negativní dopad na přípustnost důkazů shromážděných v rámci Mezinárodního střediska pro stíhání zločinu agrese vůči Ukrajině zřízeného Eurojustem, což by mohlo mít nepříznivé dopady dokonce i na stíhání před budoucím zvláštním tribunálem pro zločin agrese vůči Ukrajině.

Komise proto navrhuje technickou změnu příslušného ustanovení nařízení o Eurojustu s cílem zajistit, aby používání „starého“ systému řízení případů zůstalo v souladu se právem, dokud „nový“ systém nebude plně funkční a příslušné údaje nebudou převedeny do „nového“ systému řízení případů. 

•Soulad se stávajícími ustanoveními v dané oblasti politiky

Zavedení nového, modernějšího systému řízení případů pro Eurojust, včetně lépe integrovaného a aktualizovaného Evropského justičního rejstříku pro boj proti terorismu, je v souladu se Strategií digitalizace soudnictví 1 , Strategií bezpečnostní unie EU 2 a Protiteroristickou agendou Evropské unie 3 .  

•Soulad s ostatními politikami Unie

Návrh je v souladu s evropským acquis v oblasti ochrany údajů. Stanoví jasná přechodná pravidla pro pokračující používání „starého“ a spuštění „nového“ systému řízení případů a upravuje jasné záruky pro přechodné období. 

Návrh je rovněž v souladu s celkovou digitalizací prostoru svobody, bezpečnosti a práva, zejména s rámcem pro interoperabilitu 4 . „Nový“ systém řízení případů posílí interoperabilitu s dalšími informačními systémy zřízenými v prostoru svobody, bezpečnosti a práva a usnadní výměny a vyhledávání na Evropském vyhledávacím portálu.  

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právním základem změny právního základu Eurojustu je článek 85 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Podle článku 85 SFEU se struktura, fungování, oblast činnosti a úkoly Eurojustu vymezí nařízením. To zahrnuje rovněž zřízení a fungování systému řízení případů Eurojustu. 

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

Podle zásady subsidiarity stanovené v čl. 5 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) by opatření na úrovni EU měla být přijata pouze tehdy, pokud cílů nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, a proto jich z důvodu rozsahu nebo účinků navrhovaného opatření může být lépe dosaženo na úrovni EU. Je také třeba, aby povaha a intenzita daného opatření odpovídaly zjištěnému problému.

Opatření na úrovni EU je obzvláště potřebné, protože zamýšlená opatření mají přirozený unijní rozměr. Jejich cílem je zlepšit schopnost Eurojustu jednat prostřednictvím bezpečné výměny operativních osobních údajů v systému řízení případů. Posláním Eurojustu je podporovat a posilovat koordinaci a spolupráci mezi vnitrostátními justičními orgány v souvislosti se závažnou trestnou činností včetně terorismu, která se týká dvou nebo více členských států nebo vyžaduje stíhání na společném základě. Tohoto cíle lze v souladu se zásadou subsidiarity dosáhnout pouze na úrovni EU. Členské státy nemohou vytvořit vhodnější právní rámec pro řešení možných zpoždění při zavádění „nového“ systému řízení případů. Je proto na EU, aby v souladu s pravomocemi, které jí svěřují Smlouvy o EU, vytvořila právně závazné nástroje k dosažení těchto výsledků. 

•Proporcionalita

Podle zásady proporcionality stanovené v čl. 5 odst. 4 SEU je třeba přizpůsobit povahu a intenzitu daného opatření zjištěnému problému. Všechny problémy, kterými se tento návrh zabývá, vyžadují podporu členských států na úrovni EU, aby je bylo možné účinně řešit.

Cílem tohoto návrhu je zmírnit zpoždění při zavádění „nového“ systému řízení případů a jeho významné důsledky tím, že navrhuje technickou změnu příslušného ustanovení nařízení o Eurojustu v zájmu zajištění toho, aby používání „starého“ systému řízení případů zůstalo v souladu s právem, dokud nebude „nový“ systém řízení případů plně funkční. Bez této změny nemůže Eurojust po uplynutí stávající zákonné lhůty pokračovat v uchovávání operativních osobních údajů ve „starém“ systému řízení případů, přičemž na jiném místě tyto údaje uchovávat nemůže. Nebude proto schopen plnit svou klíčovou úlohu spočívající v podpoře a posilování spolupráce mezi vnitrostátními orgány členských států při vyšetřování a stíhání závažných forem trestné činnosti včetně terorismu. Aby Eurojust mohl zcela plnit svůj klíčový úkol, je nezbytné zajistit přechodné období, které umožní migraci ze „starého“ na „nový“ systém řízení případů.

V souladu se zásadou proporcionality tak tento návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení jeho cíle.

•Volba nástroje

Podle čl. 85 odst. 1 SFEU je právní rámec Eurojustu vymezen nařízením. Jakákoli změna tohoto právního rámce rovněž vyžaduje nařízení. 

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Nevztahuje se na tento návrh.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nevztahuje se na tento návrh.

•Posouzení dopadů

Nevztahuje se na tento návrh.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nevztahuje se na tento návrh.

•Základní práva

Systém řízení případů Eurojustu byl zřízen s cílem zajistit bezpečné nakládání s operativními osobními údaji a dodržování lhůt pro uchovávání stanovených v nařízení o Eurojustu. Aby se zabránilo obcházení těchto pravidel, zakazuje nařízení o Eurojustu uchovávat operativní osobní údaje mimo systém řízení případů.

Aby bylo možné migrovat údaje ze „starého“ do „nového“ systému řízení případů a ověřit správnost migrovaných údajů, budou muset oba systémy po určitou dobu fungovat souběžně. To povede k duplicitě údajů a ovlivní zásadu minimalizace údajů. Avšak účelem této dočasné duplicity je umožnit bezpečný přechod na novou technickou infrastrukturu, při němž bude zohledněna zásada záměrné ochrany údajů a zároveň budou zajištěny nejpřísnější normy bezpečnosti IKT, a díky tomu budou standardně poskytovány lepší záruky ochrany údajů. Neexistuje navíc žádný jiný, rychlejší způsob migrace údajů ze „starého“ do „nového“ systému řízení případů. Velká část uložených údajů, například přílohy, má individualizovaná přístupová práva, která je při migraci nutné udržovat manuálně. Dále, jelikož jednotlivá národní zastoupení uchovávala údaje různými způsoby, musí být tyto údaje migrovány s podporou a zapojením pracovníků příslušných národních zastoupení. Migrace proto závisí také na jejich pracovní zátěži a dostupnosti. Duplicita je omezena na nezbytně nutnou míru. Eurojust může používat „starý“ systém řízení případů jen do doby, než bude dokončena migrace a ověřování údajů, přičemž maximální lhůta je pevně stanovena na 1. prosince 2027. Tento dopad na minimalizaci údajů je proto odůvodněný.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet EU.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Nevztahuje se na tento návrh.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

Nevztahuje se na tento návrh.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Navrhovaná změna prodlužuje zákonnou lhůtu stanovenou v čl. 80 odst. 9 nařízení (EU) 2018/1727 pro udržování „starého“ a zřízení „nového“ systému řízení případů, a to z 1. prosince 2025 na 1. prosince 2027. Díky této změně bude mít Eurojust další dva roky na zajištění úspěšného přechodu na „nový“ systém řízení případů.

Dále v návaznosti na druhou část věty čl. 80 odst. 9 nařízení (EU) 2018/1727, která stanoví, že „starý“ systém řízení případů by musel zastavit provoz, jakmile zahájí provoz „nový“ systém, se doplňuje další část věty, aby se zajistilo, že Eurojust bude moci migrovat údaje ze „starého“ do „nového“ systému řízení případů. Migrace ze „starého“ do „nového“ systému řízení případů vyžaduje značné manuální zásahy, neboť jednotlivá národní zastoupení Eurojustu uchovávají informace a přílohy různými způsoby, takže tento proces bude vyžadovat několik měsíců. Po migraci údajů bude před tím, než bude „starý“ systém řízení případů moci ukončit provoz, nutné ověřit jejich přesnost. Tato přechodná fáze však musí být časově omezena. „Starý“ systém řízení případů lze používat pouze do doby, než bude zaveden „nový“ systém řízení případů a dokončena migrace a ověření přesnosti údajů, nebo do konečné zákonné lhůty 1. prosince 2027, po jejímž uplynutí již nesmí být „starý“ systém řízení případů používán. Tato prodloužená zákonná lhůta poskytuje Eurojustu dostatek času na zřízení „nového“ systému řízení případů a zároveň stanoví maximální lhůtu v samotném právním základu.

2025/0074 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) 2018/1727, pokud jde o prodloužení časového rámce pro zřízení systému řízení případů Eurojustu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 85 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 5 byla zřízena Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a byly stanoveny její úkoly, pravomoci a funkce. 

(2)Za účelem bezpečného uchovávání všech operativních osobních údajů zřídil Eurojust systém řízení případů složený z dočasných pracovních souborů a rejstříku. Prostřednictvím systému řízení případů si národní členové Eurojustu vyměňují veškeré informace o případech bezpečně a v plném souladu s pravidly pro ochranu údajů. Eurojust nesmí pro zpracování operativních osobních údajů zřídit jiný automatizovaný soubor údajů. 

(3)Nařízení (EU) 2018/1727 bylo změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2131 6 s cílem zajistit právní rámec pro modernizovaný systém řízení případů. Tento nový systém řízení případů má integrovat a umožňovat funkce Evropského justičního rejstříku pro boj proti terorismu a zlepšit schopnost Eurojustu zjišťovat vazby mezi přeshraničními soudními řízeními proti osobám podezřelým z teroristických trestných činů a informacemi zpracovávanými v Eurojustu, které se týkají jiných případů závažných trestných činů, a zároveň zpravidla plně využívat stávajících vnitrostátních a unijních mechanismů pro porovnávání biometrických údajů.

(4)Lhůta pro zavedení nového systému řízení případů je 1. prosince 2025. Vzhledem k vnějším faktorům a složitosti této migrace však Eurojust nebude schopen zřídit nový systém řízení případů v této lhůtě. Proto je nezbytné stanovit, že do doby, než bude nový systém řízení případů zřízen, Eurojust může nadále používat systém řízení případů složený z dočasných pracovních souborů a rejstříku.

(5)Aby mohl Eurojust otestovat funkčnost a interoperabilitu nového systému řízení případů a zajišťovat je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/903 7 a provést migraci údajů ze systému řízení případů složeného z dočasných pracovních souborů a rejstříku do nového systému řízení případů, je nezbytné tuto lhůtu prodloužit.

(6)Eurojust by měl být schopen udržovat systém řízení případů složený z dočasných pracovních souborů a rejstříku i po zahájení provozu nového systému řízení případů, aby provedl migraci údajů ze systému řízení případů složeného z dočasných pracovních souborů a rejstříku do nového systému řízení případů a ověřil správnost migrovaných údajů, avšak nejdéle do 1. prosince 2027. Prodloužení stávajícího časového rámce pro zavádění nového systému řízení případů o dva roky by mělo Eurojustu poskytnout dostatek času na dokončení zavádění nového systému řízení případů a zároveň omezit dobu, během níž je výjimečně povolena duplicita operativních osobních údajů.

(7)[V souladu s články 1 a 2 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.] NEBO [V souladu s článkem 3 a čl. 4a odst. 1 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, oznámilo Irsko [dopisem ze dne …] své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.]

(8)V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(9)V souladu s článkem 42 nařízení (EU) 2018/1725 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne […],

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2018/1727

V článku 80 nařízení (EU) 2018/1727 se odstavec 9 nahrazuje tímto:  

„9. Eurojust může do dne 1. prosince 2027 nadále používat systém řízení případů složený z dočasných pracovních souborů a rejstříku, pokud před uvedeným dnem dosud není zaveden nový systém řízení případů a dokončena migrace údajů ze systému řízení případů složeného z dočasných pracovních souborů a rejstříku, jakož i ověření přesnosti těchto údajů.“

Článek 2

Vstup v platnost 

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ A DIGITÁLNÍ VÝKAZ

1.FRAMEWORK OF THE PROPOSAL/INITIATIVE

1.1.Title of the proposal/initiative

1.2.Policy area(s) concerned

1.3.Objective(s)

1.3.1.General objective(s)

1.3.2.Specific objective(s)

1.3.3.Expected result(s) and impact

1.3.4.Indicators of performance

1.4.The proposal/initiative relates to:

1.5.Grounds for the proposal/initiative

1.5.1.Requirement(s) to be met in the short or long term including a detailed timeline for roll-out of the implementation of the initiative

1.5.2.Added value of EU involvement (it may result from different factors, e.g. coordination gains, legal certainty, greater effectiveness or complementarities). For the purposes of this section 'added value of EU involvement' is the value resulting from EU action, that is additional to the value that would have been otherwise created by Member States alone.

1.5.3.Lessons learned from similar experiences in the past

1.5.4.Compatibility with the multiannual financial framework and possible synergies with other appropriate instruments

1.5.5.Assessment of the different available financing options, including scope for redeployment

1.6.Duration of the proposal/initiative and of its financial impact

1.7.Method(s) of budget implementation planned

2.MANAGEMENT MEASURES

3.ESTIMATED FINANCIAL IMPACT OF THE PROPOSAL/INITIATIVE

4.Digital dimensions

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1Název návrhu/podnětu

1.2Příslušné oblasti politik 

1.3Cíle

1.3.1Obecné cíle

1.3.2Specifické cíle

1.3.3Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.3.4Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.4Návrh/podnět se týká: 

 nové akce 

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 8  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci

1.5Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení EU (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto oddílu se „přidanou hodnotou ze zapojení EU“ rozumí hodnota plynoucí z akce Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6Doba trvání návrhu/podnětu a jeho finančního dopadu

1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 9   

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

4.Digitální rozměr

(1)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitalizace soudnictví v Evropské unii – Soubor příležitostí (COM(2020) 710 final).

(2)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii bezpečnostní unie EU (COM(2020) 605 final).

(3)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Protiteroristická agenda pro EU (COM (2020) 795 final).

(4)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV.

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2018/1727/oj ).

(6)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2131 ze dne 4. října 2023, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 a rozhodnutí Rady 2005/671/SVV, pokud jde o elektronickou výměnu informací v případech terorismu (Úř. věst. L, 2023/2131, 11.10.2023, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2131/oj ).

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/903 ze dne 13. března 2024, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (nařízení o interoperabilní Evropě) (Úř. věst. L, 2024/903, 22.3.2024, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2024/903/oj ).

(8)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(9)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx .