—

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“),

—

s ohledem na články 8, 10, 19, 79, 83, 151, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“),

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na články 1, 21, 22 a 24 této smlouvy,

—

s ohledem na Evropský pilíř sociálních práv, který Evropský parlament, Rada a Komise dne 17. listopadu 2017 slavnostně vyhlásily a podepsaly, a na sdělení Komise ze dne 4. března 2021 nazvané „Akční plán pro evropský pilíř sociálních práv“(COM(2021)0102),

—

s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen ze dne 18. prosince 1979 a na její všeobecná doporučení,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením ze dne 12. prosince 2006,

—

s ohledem na závěrečné připomínky ke kombinované druhé a třetí pravidelné zprávě Evropské unie, které přijal Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením dne 21. března 2025, a zejména na její doporučení uvedené v článku 6,

—

s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace přijatou Valným shromážděním OSN dne 21. prosince 1965,

—

s ohledem na Pekingskou deklaraci OSN a akční platformu ze dne 15. září 1995 a na výsledky hodnotících konferencí,

—

s ohledem na rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1325 (2000) ze dne 31. října 2000 o ženách, míru a bezpečnosti,

—

s ohledem na Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 ze dne 21. října 2015 a na cíle udržitelného rozvoje v ní stanovené, zejména na cíl udržitelného rozvoje č. 5 – „Dosáhnout genderové rovnosti a posílit postavení všech žen a dívek“ a na cíl udržitelného rozvoje č. 3 – „Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku“ (což zahrnuje ženy a dívky), a na související cíle a ukazatele,

—

s ohledem na zprávu Eurostatu z června 2024 nazvanou „Sustainable development in the European Union: Monitoring report on progress towards the SDGs in an EU context – 2024 edition (Udržitelný rozvoj v Evropské unii: Monitorovací zpráva o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU, 2024) (1),

—

s ohledem na zprávu Komise z května 2023 nazvanou „EU Voluntary Review on the Implementation of the 2030 Agenda for Sustainable Development“ (Dobrovolný přezkum provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030) (2),

—

s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce o stejném odměňování ze dne 29. června 1951 a Úmluvu Mezinárodní organizace práce o násilí a obtěžování ze dne 21. června 2019,

—

s ohledem na rezoluci Mezinárodní organizace práce ze dne 14. června 2024 o důstojné práci a ekonomice péče,

—

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) ze dne 11. května 2011, kterou EU ratifikovala v červnu 2023, a na monitorovací zprávy expertní skupiny pro boj proti násilí na ženách a domácímu násilí (GREVIO) týkající se jejího provádění v jednotlivých zemích,

—

s ohledem na zprávu Rady Evropy z dubna 2021 nazvanou „Second General Report on GREVIO Activities“ (Druhá souhrnná zpráva o činnosti skupiny GREVIO),

—

s ohledem na doporučení, zprávy a rezoluce komisaře Rady Evropy pro lidská práva a orgánů Rady Evropy,

—

s ohledem na Yogyakartské zásady přijaté v listopadu 2006 a na Yogyakartské zásady plus 10, jež byly přijaty v listopadu 2017,

—

s ohledem na stanoviska přijatá Výborem OSN pro lidská práva dne 31. března 2016 ve sdělení č. 2324/2013, Mellet / Irsko, viz výše poznámka pod čarou 6, bod 7.7, a dne 29. března 2011 ve sdělení č. 1608/2007, L.M.R. / Argentina, body 9.3 a 9,

—

s ohledem na směrnice přijaté od roku 1975 týkající se různých aspektů rovného zacházení pro ženy a muže (směrnice 79/7/EHS (3), směrnice 86/613/EHS (4), směrnice 92/85/EHS (5), směrnice 2004/113/ES (6), směrnice 2006/54/ES (7) a směrnice 2010/41/EU (8)),

—

s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (9) („směrnice o rasové rovnosti“), jakož i sdělení Komise ze dne 18. září 2020 s názvem „Unie rovnosti: Akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565),

—

s ohledem na návrh směrnice Rady o provádění zásady rovného zacházení s osobami bez ohledu na náboženské vyznání nebo víru, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci (COM(2008)0426 – „horizontální antidiskriminační směrnice“), předložený Komisí dne 2. července 2008,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu (10),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (11),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (12),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (13) („směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem“),

—

s ohledem na pracovní dokument Evropské služby pro vnější činnost ze dne 4. července 2019 nazvaný „Akční plán EU pro ženy, mír a bezpečnost na období 2019–2024“, jehož platnost byla v listopadu 2023 prodloužena do roku 2027,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“ (COM(2020)0620),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065 ze dne 19. října 2022 o jednotném trhu digitálních služeb a o změně směrnice 2000/31/ES („nařízení o digitálních službách“) (14),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2381 ze dne 23. listopadu 2022 o zlepšení genderové vyváženosti mezi členy orgánů kotovaných společností a o souvisejících opatřeních (15),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970 ze dne 10. května 2023, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů prosazování (16),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1385 ze dne 14. května 2024 o potírání násilí na ženách a domácího násilí (17),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1500 ze dne 14. května 2024 o standardech pro orgány pro rovné zacházení v oblasti rovného zacházení se ženami a muži a rovných příležitostí pro ženy a muže v otázkách zaměstnání a povolání a o změně směrnic 2006/54/ES a 2010/41/EU (18),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1712 ze dne 13. června 2024, kterou se mění směrnice 2011/36/EU o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí (19) („revidovaná směrnice o boji proti obchodování s lidmi“),

—

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti materiálům pohlavního zneužívání dětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (COM(2024)0060), který předložila Komise dne 6. února 2024,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“(COM(2020)0152),

—

s ohledem na společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 25. listopadu 2020 nazvané „Akční plán EU pro rovnost žen a mužů (GAP) III: ambiciózní agenda pro genderovou rovnost a posílení postavení žen v rámci vnější činnosti EU“ (JOIN(2020)0017), jehož platnost byla prodloužena až do roku 2027, a na doprovodný společný pracovní dokument útvarů ze dne 25. listopadu 2020 s názvem „Objectives and Indicators to frame the implementation of the Gender Action Plan III (2021-25)“ (Cíle a ukazatele představující rámec pro provádění akčního plánu pro rovnost žen a mužů III (2021–2025)) (SWD(2020)0284),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. června 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti práv obětí (2020–2025)“ (COM(2020)0258),

—

s ohledem na Evropský plán boje proti rakovině (COM(2021)0044), na Misi EU pro boj proti rakovině a na závěrečnou zprávu zvláštního výboru pro boj proti rakovině,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (20),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. září 2022 o Evropské strategii v oblasti péče (COM(2022)0440), jehož cílem je zajistit kvalitní, cenově dostupné a přístupné pečovatelské služby, aby se zlepšila situace příjemců péče i (formálních a neformálních) pečovatelů (jimiž jsou většinou ženy),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči (21),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1689 ze dne 13. června 2024, kterým se stanoví harmonizovaná pravidla pro umělou inteligenci a mění nařízení (ES) č. 300/2008, (EU) č. 167/2013, (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1139 a (EU) 2019/2144 a směrnice 2014/90/EU, (EU) 2016/797 a (EU) 2020/1828 („akt o umělé inteligenci“) (22),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. září 2024 o provádění strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025(COM(2024)0420),

—

s ohledem na politické směry Ursuly von der Leyenové ze dne 18. července 2024 nazvané „Volba Evropy: politické směry pro příští Evropskou komisi 2024–2029“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. března 2025 nazvané „Plán pro práva žen“ (COM(2025)0097),

—

s ohledem na zprávu Komise z března 2025 nazvanou „Zpráva o rovnosti žen a mužů v EU z roku 2025“,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 2. června 2006 o zdraví žen (23),

—

s ohledem na rozsudek Soudního dvora ze dne 14. prosince 2021, V. M. A. / Stolična obština, rajon „Pančarevo“ (24),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. prosince 2013 o ženách se zdravotním postižením (25),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. listopadu 2018 o situaci zdravotně postižených žen (26),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 13. února 2019 o odmítavých reakcích vůči ženským právům a rovnosti žen a mužů v EU (27),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě a dalších opatřeních pro boj proti násilí na základě pohlaví (28),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 30. ledna 2020 o rozdílech v odměňování žen a mužů (29),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2020 o rovnosti žen a mužů v zahraniční a bezpečnostní politice EU (30),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o strategii EU pro rovnost žen a mužů (31),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o genderové perspektivě koronavirové krize a pokrizového období (32),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o překlenování digitální propasti mezi ženami a muži: účast žen v digitální ekonomice (33),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. února 2021 o budoucích výzvách v oblasti práv žen v Evropě: více než 25 let po Pekingské deklaraci a akční platformě (34),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. června 2021 o prosazování rovnosti žen a mužů ve vzdělávání a zaměstnání v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM) (35),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. června 2021 o stavu sexuálního a reprodukčního zdraví a práv v EU v rámci zdraví žen (36),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 16. září 2021 obsahující doporučení Komisi o určení genderově podmíněného násilí jako nové oblasti trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU (37),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2021 obsahující doporučení Komisi ohledně boje proti genderově podmíněnému násilí: kybernetické násilí (38),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2021 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2018–2020 (39),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 10. března 2022 o Akčním plánu EU pro rovnost žen a mužů III (40),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 3. května 2022 o dosažení ekonomické nezávislosti žen prostřednictvím podnikání a samostatné výdělečné činnosti (41),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2022 nazvané „Směrem ke společným evropským opatřením v oblasti péče“ (42),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2022 o chudobě žen v Evropě (43),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2023 o sexuálním obtěžování v EU a hodnocení MeToo (44),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2023 o regulaci prostituce v EU: její přeshraniční důsledky a dopad na genderovou rovnost a práva žen (45),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. dubna 2024 o zahrnutí práva na umělé přerušení těhotenství do Listiny základních práv EU (46),

—

s ohledem na své doporučení Radě ze dne 19. prosince 2024 k prioritám EU pro 69. zasedání Komise OSN pro postavení žen (47),

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví ze dne 9. dubna 2025 k přepracovanému dlouhodobému rozpočtu Unie v měnícím se světě,

—

s ohledem na zprávu Agentury EU pro základní práva (FRA), Eurostatu a Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE) ze dne 25. listopadu 2024 nazvanou „EU gender-based violence survey: key results“ (Průzkum EU o genderově podmíněném násilí: hlavní výsledky),

—

s ohledem na index rovnosti žen a mužů za rok 2024, který zveřejnil institut EIGE dne 10. prosince 2024,

—

s ohledem na studii nazvanou „Policies for long term carers“ (Politiky pro dlouhodobé pečovatele), který zveřejnilo generální ředitelství pro parlamentní výzkumné služby v červenci 2021,

—

s ohledem na článek 55 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A10-0210/2025),

A.

vzhledem k tomu, že právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace jsou základními právy uznanými ve Smlouvách (48) a v Listině základních práv EU a jsou nezbytné pro další rozvoj EU; vzhledem k tomu, že EU má klíčovou úlohu při odstraňování nerovností a podpoře rovného zacházení, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování EU (49);

B.

vzhledem k tomu, že genderová rovnost je základní hodnotou EU, základním právem a klíčovou zásadou evropského pilíře sociálních práv a nezbytnou podmínkou pokroku a vyžaduje podporu rovných příležitostí od nejranějších fází vzdělávání a odstraňování genderových stereotypů již od dětství; vzhledem k tomu, že Parlament vítá zásady obsažené v prohlášení připojeném ke sdělení Komise ze dne 7. března 2025 s názvem „Plán pro práva žen“ jako minimální normy a zdůrazňuje, že jsou zapotřebí ambicióznější cíle;

C.

vzhledem k tomu, že členské státy získaly v indexu rovnosti žen a mužů za rok 2024 v průměru 71,0 bodu ze 100, což je velmi mírné zlepšení o 0,8 bodu oproti předchozímu vydání indexu; vzhledem k tomu, že roste odpor vůči pokroku v oblasti genderové rovnosti a práv žen, který se projevuje snahou znovu zavádět tradiční genderové role jako normu, zpochybňovat úspěchy dosažené v oblasti genderové rovnosti a blokovat další pokrok; vzhledem k tomu, že mnoho zúčastněných stran, včetně Valného shromáždění OSN, si je vědomo aktivního odporu proti výdobytkům a pokroku v oblasti genderové rovnosti a rostoucího odporu proti právům žen; vzhledem k tomu, že hnutí zaměřená proti genderové rovnosti a narovnání práv každodenně ohrožují základní práva žen a dívek a že celosvětový odpor proti ženám a jejich právům je nejvíce patrný na globálním Jihu, neboť škrty v rozvojové pomoci se dotýkají především žen v rozvojových oblastech a tzv. globální roubíkové pravidlo se cíleně zaměřuje na organizace hájící práva žen; vzhledem k tomu, že je jednoznačně naléhavě nutné jasně potvrdit, střežit a rozvíjet skutečnou genderovou rovnost a lidská práva žen a dívek (50);

D.

vzhledem k tomu, že hnutí, která se staví proti politikám v oblasti genderové rovnosti, rozmanitosti rodin, sňatkům osob stejného pohlaví, sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, se snaží ovlivnit tvorbu vnitrostátních a evropských politik; vzhledem k tomu, že krajně pravicové strany a antidemokratické fašistické ideologie, které jsou stále úspěšnější a populárnější, usilují o omezení zavedených práv, brání legislativnímu pokroku a oslabují institucionální mechanismy určené na ochranu žen, dívek a nejvíce marginalizovaných osob v naší společnosti; vzhledem k tomu, že ohrožují dosažené výsledky v oblasti práv žen, rovnosti žen a mužů a právního státu, jakož i základní práva obecně, v EU a jejích členských státech, mimo jiné prostřednictvím koordinovaných dezinformačních kampaní; vzhledem k tomu, že mechanismy, jejichž prostřednictvím tato hnutí organizují, financují, mobilizují a uplatňují svůj přeshraniční vliv, dosud nejsou dostatečně prozkoumány, ale ve zprávě z roku 2021 (51) se se poukazuje na nadnárodní síť, která činí přeshraniční strategická finanční rozhodnutí; vzhledem k tomu, že po celém světě lze pozorovat znepokojivé rozšiřování tzv. manosféry, neboť influenceři na sociálních sítích on-line propagují falešný narativ, že feminismus a rovnost žen a mužů oslabují práva mužů, a používají přitom extrémní jazyk, normalizují násilí páchané na ženách a dívkách a mají stále silnější vazby na radikalizaci a extremistické ideologie (52); vzhledem k tomu, že by Komise jako strážkyně Smluv měla rovněž stát v čele ochrany práv žen a genderové rovnosti, neboť tento vývoj přímo ohrožuje hodnoty lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti a právního státu zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU; vzhledem k tomu, že některé návrhy Komise zaměřené na zjednodušení právních předpisů, jako je původní návrh pracovního programu Horizont Evropa na rok 2025, mohou bránit genderové rovnosti, stejně jako ohlášený plán stáhnout návrh horizontální antidiskriminační směrnice; vzhledem k tomu, že genderová rovnost je předpokladem pro posílení konkurenceschopnosti a dosažení udržitelného růstu;

E.

vzhledem k tomu, že genderově podmíněné násilí je systémovým problémem a stále celosvětově rozšířeným a endemickým jevem, a to i v EU, a má závažné důsledky pro oběti, včetně žen a dívek, i pro společnost jako celek, protože posiluje systémovou genderovou nerovnost a udržuje škodlivé struktury založené na genderových stereotypech; vzhledem k tomu, že přijetí směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí v roce 2024 bylo důležitým milníkem na cestě k odstranění genderově podmíněného násilí, a vzhledem k tomu, že nyní bude zásadní zajistit její plné a včasné provedení členskými státy a zároveň uznat, že musíme nadále rozvíjet rychlé, inovativní a účinné reakce, mimo jiné prostřednictvím využívání digitálních nástrojů a technologií umělé inteligence; vzhledem k tomu, že přibližně třetina žen v EU, které byly vystaveny sexuálnímu obtěžování, jej zažila v práci, (53), což mělo pro oběti ničivé důsledky; vzhledem k tomu, že z toho vyplývá, že je důležité zavádět konkrétní legislativní opatření pro boj proti genderově podmíněnému násilí na pracovišti, včetně podpory obětí, jakož i důrazná preventivní opatření; vzhledem k tomu, že všechny členské státy podepsaly Istanbulskou úmluvu, ale pět ji zatím neratifikovalo; vzhledem k tomu, že EU přistoupila k úmluvě v roce 2023, pokud jde o záležitosti spadající do její výlučné pravomoci;

F.

vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi představuje jedno z nejzjevnějších porušení základních lidských práv a lidské důstojnosti a představuje stále významnější součást organizované trestné činnosti, která se týká převážně žen, nezletilých osob a dětí a jejímž účelem je sexuální vykořisťování, kdy jsou zranitelné ženy často nalákány prostřednictvím falešných slibů a poté nuceny k sexuálnímu vykořisťování a vystaveny nelidským životním podmínkám; vzhledem k tomu, že obchodování s lidmi je formou moderního otroctví; vzhledem k tomu, že je třeba účinně řešit poptávku, která podporuje všechny formy vykořisťování spojené s obchodováním s lidmi; vzhledem k tomu, že existuje silná vazba mezi obchodováním s lidmi sexuálním vykořisťováním;

G.

vzhledem k tomu, že přístupy k prostituci se v jednotlivých členských státech liší, od kriminalizace poskytovatele nebo uživatele až po legalizaci; vzhledem k tomu, že ženy provozující prostituci čelí v nadprůměrné míře závažnému porušování lidských práv, násilí a vykořisťování, a to včetně genderově podmíněného, psychického, fyzického a sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že vstup do prostituce a setrvání v ní ovlivňuje řada faktorů, včetně chudoby vyplývající ze sociální nespravedlnosti a vyloučení, nerovností, omezeného zaměstnání a diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; vzhledem k tomu, že by měly být uskutečňovány politiky na podporu osob, které chtějí skončit s prostitucí;

H.

vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční práva jsou v mezinárodním a evropském právu v oblasti lidských práv chráněna jako lidská práva, například v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech, Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) a Evropské úmluvě o lidských právech, a představují zásadní prvek komplexního poskytování zdravotní péče; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 11. dubna 2024 vyzval k začlenění sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, včetně práva na umělé přerušení těhotenství, do Listiny základních práv EU; vzhledem k tomu, že sexuální a reprodukční zdraví a práva (54) mají klíčový význam pro kvalitní život a posílené postavení jednotlivců a zahrnují přístup k antikoncepčním službám a informacím, bezpečnému umělému přerušení těhotenství a k vědecky podloženým a přesným informacím, léčbě neplodnosti, komplexní výchově v oblasti sexuality a vztahů odpovídající věku, jakož i ke kvalitní porodnické a gynekologické péči; vzhledem k tomu, že navzdory určitému pokroku zůstávají tyto služby a informace v některých členských státech v praxi často nedostupné a jsou tradičně považovány za problém žen, což tento pokrok podkopává a udržuje genderové nerovnosti; vzhledem k tomu, že aktivní zapojení mužů do sexuálního a reprodukčního zdraví a práv může pomoci zpochybnit škodlivé genderové normy, podpořit společnou odpovědnost za plánování rodiny a podpořit práva a kvalitní život žen;

I.

vzhledem k tomu, že zdravotní práva, zejména sexuální a reprodukční zdraví a práva, jsou základními právy, jež je třeba posílit a která nesmí být za žádných okolností oslabována nebo rušena; vzhledem k tomu, že porušování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, včetně odpírání bezpečných a legálních služeb umělého přerušení těhotenství a všech forem porodnického a gynekologického násilí, představuje genderově podmíněné násilí a porušení základních lidských práv, přesto však více než 20 milionů žen v EU stále nemá přístup k bezpečnému a legálnímu přerušení těhotenství a sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům; vzhledem k tomu, že v některých členských státech stále platí velmi restriktivní zákony zakazující potraty s výjimkou přesně vymezených případů nebo přístupu k umělému přerušení těhotenství brání praktické překážky, což vede k tomu, že ženy musí vyhledávat tajné potraty, cestovat do jiných zemí nebo proti své vůli donosit plod, což je porušením lidských práv a formou genderově podmíněného násilí, které se dotýká práv žen a dívek na život, fyzickou a duševní integritu a bezpečí, rovnost, nediskriminaci a zdraví a způsobuje jim nepatřičnou ekonomickou a duševní zátěž; vzhledem k tomu, že evropská občanská iniciativa nazvaná My Voice, My Choice, jež nasbírala více než 1,2 milionu podpisů, EU vyzývá, aby zajistila přístup k bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství pro všechny a zároveň respektovala rozdělení pravomocí podle Smluv, a požaduje, aby EU přijala právní předpisy na vytvoření finančního mechanismu, který členským státům, jež se k této politice připojí, pomůže zajistit bezpečné umělé přerušení těhotenství pro všechny, kdo k ní nemají přístup; vzhledem k tomu, že v nových studiích o porodnickém násilí se zjistilo, že 21 % až 81 % rodiček, které byly předmětem průzkumu, zažilo jednu nebo více forem porodnického násilí, a ze zjištění vyplývá, že neexistence informovaného souhlasu, péče bez souhlasu, slovní a fyzické násilí a nedostatečná komunikace jsou problémy, které v členských státech stále přetrvávají (55); vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že kvalitní porodní péče má zásadní význam pro lepší zdraví matek a novorozenců, omezení zásahů a zlepšuje prožívání porodu u žen (56);

J.

vzhledem k tomu, že podle posledního průzkumu na úrovni Unie (57) zažilo v EU 31 % žen ve věku 18–74 let v dospělosti fyzické nebo sexuální násilí (včetně vyhrožování) a 20 % žen zažilo fyzické nebo sexuální násilí (včetně vyhrožování) ze strany jiné osoby než partnera a z oficiálních zpráv 17 členských států vyplývá, že v roce 2022 bylo 788 žen zabito svým partnerem nebo rodinným příslušníkem (58); vzhledem k tomu, že z údajů vyplývá, že genderově podmíněné násilí způsobilo 57 % obětí zdravotní následky, od fyzických zranění až po dlouhodobé psychické trauma (59), a že 31 % obětí genderově podmíněného násilí svou zkušenost nikdy nikomu nesvěřilo; vzhledem k tomu, že systémy podpory pro oběti genderově podmíněného násilí v EU jsou stále nedostatečné a z výzkumu vyplývá, že pouze sedm členských států poskytuje ženám dostatek poradenských center, zatímco stávající azylové domy zdaleka nedosahují úrovně doporučené Istanbulskou úmluvou (60); vzhledem k tomu, že další výzkum provedený v členských státech ukazuje, že genderově podmíněné násilí na veřejných místech a v hromadné dopravě je velmi závažným problémem a bezpečnostní opatření a podpora obětí jsou nedostatečné;

K.

vzhledem k tomu, že v letech 2019–2022 došlo k nárůstu zaznamenaných trestných činů souvisejících se sexuálním napadením a znásilněním, a údaje ukazují, že v roce 2022 došlo v EU k 25% nárůstu zdokumentovaných případů sexuálního napadení žen a počet nahlášených případů znásilnění vzrostl ve srovnání s rokem 2019 o 40 % (61); vzhledem k tomu, že podle agentury FRA zažilo až 55 % žen v Evropské unii sexuální obtěžování ve veřejné dopravě a že existuje mnoho zpráv o sexuálních útocích v různých druzích dopravy, které páchají řidiči platforem pro jízdu na zavolání a řidiči taxislužeb; vzhledem k tomu, že všechny tyto údaje ukazují, že ženy nejsou v bezpečí doma, v práci ani ve veřejné sféře a že je naléhavě nutné jednat; vzhledem k tomu, že shromažďování jednotných a srovnatelných údajů rozčleněných podle pohlaví, které poskytuje institut EIGE, má zásadní význam pro budování komplexních politik v oblasti rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že směrnice o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí neobsahuje harmonizovanou definici trestného činu znásilnění založeného na nepřítomnosti souhlasu; vzhledem k tomu, že je důležité rozšířit seznam oblastí trestné činnosti podle čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU o genderově podmíněné násilí, jelikož tento druh násilí splňuje kritéria specifikovaná v tomto článku, aby se připravila půda pro právní předpis obsahující takovou definici;

L.

vzhledem k tomu, že kybernetické násilí páchané na ženách zahrnuje řadu různých forem násilí na základě genderu nebo kombinace genderu a dalších faktorů a je pácháno prostřednictvím informačních a komunikačních technologií (IKT) a šíření umělé inteligence; vzhledem k tomu, že některé formy kybernetického násilí neúměrně postihují ženy a dívky, mají závažnější podobu i specifické a negativní důsledky a více paralyzující účinky na ženy a dívky, například tím, že je umlčují, cenzurují nebo odsouvají do pozadí, a mohou vést k tomu, že se ženy a dívky začnou vyhýbat veřejné sféře; vzhledem k tomu, že ženy v EU jsou každodenně terčem narůstajícího a všudypřítomného kybernetického násilí a že podle agentury FRA jsou ženy i nadále hlavním cílem některých forem kybernetického násilí, jako jsou trestné činy z nenávisti a nenávistné projevy na internetu (62), nebo genderově podmíněné dezinformace, a že političky, novinářky, bloggerky, umělkyně, aktivistky, obránkyně lidských práv a další ženy přítomné na veřejnosti, jakož i osoby LGBTIQ+, čelí vyšší míře násilí a zneužívání v online světě (63), což významně ovlivňuje účast žen na veřejném životě a jejich zastoupení a představuje hrozbu pro demokracii; vzhledem k tomu, že pohlavní zneužívání a vykořisťování dětí má silnou genderovou složku, která neúměrně postihuje dívky online, a proto je považováno za formu genderově podmíněného násilí;

M.

vzhledem k tomu, že každý v EU má právo na přístup k nejvyšším standardům v oblasti tělesného a duševního zdraví a podpůrných služeb, právo na včasný, cenově dostupný a kvalitní přístup k preventivní a diagnostické zdravotní péči a právo na lékařskou péči, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv; vzhledem k tomu, že EU má povinnost zajistit vysokou úroveň ochrany lidského zdraví ve všech politikách a činnostech Unie (64) bez diskriminace na základě pohlaví, sexuální orientace, genderové identity, vyjádření pohlavní příslušnosti, pohlavních znaků nebo z jakéhokoli jiného důvodu;

N.

vzhledem k tomu, že LGBTIQ+ lidé v Evropě stále čelí diskriminaci při přístupu ke zdravotnickým službám, přičemž 16 % respondentů průzkumu uvedlo, že se cítili diskriminováni ze strany zdravotnického personálu nebo pracovníků sociálních služeb kvůli své identitě, a obzvláště vysokou míru transfobního a neuctivého chování ze strany zdravotnického personálu hlásí transgender osoby; vzhledem k tomu, že každý má právo na tělesnou autonomii a bezúhonnost a neměl by být vystaven například nucené sterilizaci nebo medikalizaci, což jsou úkony, které porušují normy v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že ženy čelí celé řadě problémů, které negativně ovlivňují jejich dobré životní podmínky, včetně opožděné diagnózy, předpojatosti vůči bolesti, rozdílů ve výzkumu, omezeného přístupu k základním službám a překážek a problémů, které s tímto přístupem souvisí, což se týká zejména žen se zdravotním postižením, žen ve venkovských oblastech, migrantek (65) a dalších žen, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a žen ve zranitelných situacích; vzhledem k tomu, že muži méně často vyhledávají lékařskou pomoc, protože si obecně méně uvědomují příznaky nebo mají tendenci je bagatelizovat a často nehlásí příznaky nemoci nebo onemocnění (66); vzhledem k tomu, že členské státy, které jsou stranami úmluvy CEDAW, jsou vázány jejími závazky, a to i ohledně přístupu ke zdravotnickým službám; vzhledem k tomu, že zajištění rovného přístupu ke zdravotním službám je zásadní pro ochranu veřejného zdraví, podporu sociálního začlenění a snižování nerovností; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné provést další výzkum a přijmout opatření k řešení přetrvávajících rozdílů ve zdravotním stavu žen a mužů;

O.

vzhledem k tomu, že u žen je ve srovnání s muži větší pravděpodobnost, že se budou potýkat s duševními poruchami, jako je deprese, úzkost a osamělost ve stáří, což může přispět k problémům v oblasti duševního zdraví; vzhledem k tomu, že například v roce 2019 trpělo v EU chronickou depresí více žen (8,7 %) než mužů (5,5 %) starších 15 let (67); vzhledem k tomu, že čtyři z pěti osob s diagnózou autoimunitního onemocnění jsou ženy; vzhledem k tomu, že kardiovaskulární onemocnění jsou i nadále celosvětově nejčastější příčinou úmrtí, přičemž ženy mají vyšší úmrtnost a horší výsledky po akutních příhodách, s tím, že na tato onemocnění umírá 37 % žen ve srovnání s 31 % mužů; vzhledem k tomu, že ženy s kardiovaskulárním onemocněním jsou trvale nedostatečně diagnostikovány, léčeny a zastoupeny v klinických studiích, což vede k dalším a hlubším nerovnostem v oblasti veřejného zdraví;

P.

vzhledem k tomu, že ženy v celé své rozmanitosti jsou trvale znevýhodněny strukturálními a kulturními faktory a jsou neúměrně postiženy různými problémy, například důsledky krize životních nákladů, neboť obvykle patří k nejchudším částem obyvatelstva, a představují tedy 70 % z 1,3 miliardy lidí žijících v podmínkách chudoby, nebo úspornými politikami, které neúměrně postihují ženy, zejména ty, které jsou posuzovány podle rasy a pocházejí a nízkopříjmového prostředí; vzhledem k tomu, že chudoba v EU narůstá a že hlavně ženy dostávají mzdu nižší, než je důstojná mzda, což vede k tomu, že mnohé z nich nejsou schopny uživit sebe a své rodiny, což je případ především transsexuálních žen, u nichž je téměř třikrát větší šance, že se ocitnou bez zaměstnání; vzhledem k tomu, že téměř každá třetí žena narozená mimo EU pracuje v EU na nejistých pracovních místech; vzhledem k tomu, že 18 % migrantek hrozí chudoba; vzhledem k tomu, že ve většině zemí EU jsou povolení k dlouhodobému pobytu a pracovní povolení často přístupnější těm, kteří jsou považováni za vysoce kvalifikované a dobře placené pracovníky, zatímco ti, kteří jsou zařazeni do odvětví se střední a nízkou kvalifikací, mohou být vystaveni riziku vykořisťování a nejisté práce v podhodnocených odvětvích; vzhledem k tomu, že jedinečné výzvy v některých odvětvích předně znevýhodňují ženy, například ženy pracující v zemědělství, které čelí genderově specifickým překážkám, jako je nedostatečný přístup k půdě, potíže s financováním odborné přípravy a vzdělávání v zemědělství a rovné zacházení; vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení mají strukturální příčiny, které je třeba vymýtit a zastavit, zejména prostřednictvím politik zaměstnanosti, bydlení, mobility a přístupu k veřejným službám;

Q.

vzhledem k tomu, že rozdíly na trhu práce, rozdíly v zaměstnanosti žen a mužů napříč odvětvími a regiony, a to i v nejvzdálenějších regionech, a nedostatek spravedlivých pracovních podmínek a nedostatečná bezpečnost pro pracující ženy přetrvávají v celé EU a stávající rozdíly v odměňování žen a mužů jsou do značné míry důsledkem systematického podhodnocování práce vykonávané v odvětvích, v nichž převládají ženy a v nichž je zastoupeno pouze přibližně 20 % mužů, jako je péče, vzdělávání, zdravotnictví a sociální zabezpečení; vzhledem k tomu, že pro odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů je proto třeba vyřešit otázku „zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty“; vzhledem k tomu, že vzdělávání, zejména terciární vzdělávání, odborná příprava a sociální ochrana, má zásadní význam pro rovnost žen a mužů, zejména pro ženy starší 55 let a ženy žijící ve venkovských, odlehlých nebo vylidněných oblastech, které čelí specifickým a větším překážkám; vzhledem k tomu, že vzdělávání má rovněž zásadní význam pro to, aby se každý mohl přizpůsobit změnám na trhu práce a mít přístup ke kvalitním pracovním příležitostem;

R.

vzhledem k tomu, že v roce 2023 činil rozdíl v odměňování žen a mužů v Evropské unii 13 % (68) a v roce 2025 vydělávají ženy v EU v průměru o 15 % za hodinu méně než muži; vzhledem k tomu, že situace je ještě horší v některých regionech, například ve venkovských oblastech, a v některých odvětvích, například ve zdravotnictví, kde rozdíl činí 24 % (69), což vede k velkým rozdílům ve vyplácených částkách důchodů a přispívá k rozdílům v příjmech ve stáří, což způsobuje, že důchodové příjmy žen v EU jsou v průměru o 26,1 % nižší než důchodové příjmy mužů; vzhledem k tomu, že není zaručeno právo na stejnou odměnu za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty a je třeba řešit hlavní příčinu této diskriminace, ať už použitím nástrojů k lepšímu vymezení a porovnání hodnoty práce, ochranou a posílením pracovních práv, případně posílením kolektivního vyjednávání; vzhledem k tomu, že budování inkluzivní ekonomiky a řešení genderových rozdílů by mohlo do roku 2050 výrazně zvýšit HDP Unie na obyvatele, a to z 6,1 % na 9,6 % (70);

S.

vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou nadále nedostatečně zastoupeny v oblasti vzdělávání a zaměstnání, a zejména v oborech STEM, v digitální oblasti a oblasti UI, neboť pouze šestina specialistů v oblasti IKT a třetina absolventů oborů STEM jsou ženy (71); vzhledem k tomu, že muži představují více než 80 % pracovníků v oborech STEM a IKT (72) a že pouze 41 % pracovních míst ve vědě a inženýrství v Unii zastávají ženy; vzhledem k tomu, že ačkoli počet mladých žen, které absolvují obory IKT a STEM, roste, rozdíly v zaměstnanosti a v odměňování žen a mužů zůstávají značné, zejména pokud jde o začínající podniky; vzhledem k tomu, že v roce 2018 tvořily ženy pouze 22 % celosvětových odborníků na umělou inteligenci, což je problém, který jen upevňuje a posiluje stereotypy a předsudky (73); vzhledem k tomu, že tento nesoulad představuje nejen promarněnou příležitost pro technologický pokrok, hospodářský růst, inovace a odolnost EU, ale také omezuje účast a kariéru žen na budoucích trzích práce; vzhledem k tomu, že rostoucí poptávka po dovednostech v oborech STEM v digitálních, čistých a oběhových odvětvích, jakož i v leteckém, kosmickém, obranném a tradičním průmyslu vyžaduje posílení kvalifikace a talentu žen; vzhledem k tomu, že EU čelí mnoha výzvám, které ovlivňují její konkurenceschopnost, což podtrhuje potřebu zvýšené hospodářské činnosti, do níž budou zapojeni všichni; vzhledem k tomu, že přístup žen v celé jejich rozmanitosti ke všem odvětvím, včetně IKT a finančního sektoru, je klíčový pro konkurenceschopnost evropského hospodářství; vzhledem k tomu, že genderová rovnost je jedním z faktorů hospodářského růstu, inovací a sociální soudržnosti;

T.

vzhledem k tomu, že nově vznikající digitální technologie, včetně umělé inteligence, podvodů generovaných umělou inteligencí, vytváření a šíření tzv. deep fake snímků nebo nástrojů ukazujících falešná zobrazení nahého těla a kyberšikany, jsou stále běžnější a představují rizikový faktor pro genderovou rovnost a mohly by udržovat a prohlubovat stávající vzorce genderové nerovnosti, diskriminace a násilí vůči ženám a dívkám; vzhledem k tomu, že genderové předsudky jsou zakotveny v technologiích, včetně systémů umělé inteligence, a stávající obchodní modely dominantních on-line platforem, které jsou založeny na mikrocílené reklamě, hrají roli při šíření a posilování nenávistných projevů a různých forem kybernetického násilí; vzhledem k tomu, že kanály sociálních médií a stále návykovější povaha jejich algoritmů představují rizikový faktor pro duševní pohodu mladých dívek a žen, což je třeba řešit s ohledem na pohlaví; vzhledem k tomu, že tyto technologie, pokud jsou vyvinuty eticky a genderově citlivým způsobem a jsou vhodně využívány, mohou být pro ženy a dívky příležitostí;

U.

vzhledem k tomu, že zpravodajství ve sdělovacích prostředcích často postrádá genderový rozměr a nezpochybňuje genderové stereotypy; vzhledem k tomu, že ženy jsou nedostatečně zastoupeny v profesích v odvětví sdělovacích prostředků na všech úrovních správní struktury, včetně tvorby informací, rozhodovacích procesů a vlastnictví sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že Rada Evropy uvedla, že „ženy představují jen asi čtvrtinu osob, o nichž se mluví, čte nebo které jsou vidět ve zprávách, a jen zřídka jsou zastoupeny na pozici odborníka“ (74); vzhledem k tomu, že podle údajů z 6. ročníku projektu Global Media Monitoring Project v roce 2020 pouze 2 % zpráv v Evropě (75) jasně zpochybňovala genderové stereotypy (76);

V.

vzhledem k tomu, že v celé EU jsou neformální i formální pečovatelské povinnosti i nadále neúměrně vykonávány ženami, což přispívá ke strukturálním genderovým nerovnostem a k genderovým rozdílům v poskytování péče tím, že omezuje schopnost žen účastnit se trhu práce, což vede k nižším výdělkům a nižším důchodům a brání ženám dosáhnout ekonomické nezávislosti za stejných podmínek jako muži a zároveň je vystavuje zdravotním rizikům souvisejícím se stresem (77); vzhledem k tomu, že ženy, které se vracejí na trh práce po mateřské dovolené nebo po delší době strávené péčí o závislé osoby, často čelí obtížím při návratu do zaměstnání, včetně zastarávání dovedností, nižšího výdělkového potenciálu, omezených možností kariérního postupu a diskriminace na pracovišti; vzhledem k tomu, že tyto překážky přispívají k rozdílům v zaměstnanosti a ve výši platů a důchodů žen a mužů a negativně ovlivňují dobré životní podmínky dětí a dalších závislých osob a je třeba je řešit cílenými politickými zásahy a podpůrnými programy;

W.

vzhledem k tomu, že téměř 30 % žen v EU pracuje na částečný úvazek; vzhledem k tomu, že u žen v EU je mnohem více pravděpodobné, že se vzdají placené práce, aby se mohly starat o děti a nebo jiné závislé osoby, a nedostupnost, nepřiměřeně vysoké náklady a nedostatek kvalitní infrastruktury a služeb péče o děti, zejména ve veřejné sféře, jsou i nadále významnou překážkou pro rovné zapojení žen do všech aspektů života včetně práce; vzhledem k tomu, že Mezinárodní organizace práce poukazuje na nedostatek veřejných a soukromých investic do péče o děti a dalších formálních služeb péče a zdůrazňuje, že dlouhodobě nerovný přístup k pečovatelským činnostem obecně přenáší ekonomické a sociální náklady péče převážně na ženy; vzhledem k tomu, že neplacené pečovatelské povinnosti brání přibližně 7,7 milionu žen v EU v účasti na trhu práce a že existuje velký nevyužitý potenciál pro vyvážení odvětví péče pro naše ekonomiky, jak zdůraznily odhady institutu EIGE, podle nichž by se míra zaměstnanosti mohla do roku 2050 zvýšit na 80 %, pokud dojde k podstatnému zlepšení v oblasti rovnosti žen a mužů (78); vzhledem k tomu, že podle Evropského průzkumu kvality života, který provedla nadace Eurofound, je 42 % nepracujících pečovatelů v nejnižším příjmovém kvartilu (ve srovnání s 24 % nepečujících osob), 59 % nepracujících pečovatelů má problémy vyjít s penězi (ve srovnání se 46 % nepečujících osob) a 80 % péče je poskytováno neformálními pečovateli, převážně ženami ve věku 45–75 let, což přispívá k nerovnostem mezi ženami a muži, pokud jde o zaměstnanost a příjmy; vzhledem k tomu, že přibližně každý čtvrtý placený pečovatel je migrant, což je obzvláště důležité vzhledem k tomu, že přibližně 9 z 10 placených pečovatelů jsou ženy;

X.

vzhledem k tomu, že v roce 2024 vydal výbor CEDAW obecné doporučení č. 40 o rovném a inkluzivním zastoupení žen v rozhodovacích systémech a do pilířů dotyčného doporučení zahrnul paritu 50:50 mezi ženami a muži v celé jejich rozmanitosti, pokud jde o rovný přístup k rozhodovacím systémům a rovné pravomoci v nich; vzhledem k tomu, že procentní podíl křesel zastávaných ženami ve vnitrostátních parlamentech vzrostl z 11,3 % v roce 1995 na pouhých 27,2 % v roce 2025 (79); vzhledem k tomu, že v roce 2025 v EU zastávají ženy pouze asi třetinu parlamentních křesel (80); vzhledem k tomu, že navzdory mnoha politickým a legislativním iniciativám čelí ženy strukturálním, kulturním a institucionálním překážkám a výzkum ukazuje, že jsou nedostatečně zastoupeny na všech úrovních hospodářského a politického rozhodování na celém světě, a to i na místní a regionální úrovni, a že dosažení rovnosti žen a mužů a zastoupení žen a mužů v politickém životě i v podnikatelském sektoru – zejména ve správních radách – je vzdálenou perspektivou, která vyžaduje cílená opatření na všech úrovních správy;

Y.

vzhledem k tomu, že katastrofický stav klimatu a genderové nerovnosti jsou vzájemně propojeny a že klimatická krize udržuje stávající nerovnosti, včetně přístupu ke vzdělání a pracovním příležitostem, přístupu k půdě a přírodním zdrojům a kontroly nad nimi a účasti na rozhodování (81); vzhledem k tomu, že škodlivé účinky změny klimatu a degradace ekosystémů dopadají neúměrně na ženy a dívky, zejména ty, které jsou již v marginalizovaném postavení, včetně původních a dalších komunit závislých na přírodních zdrojích;

Z.

vzhledem k tomu, že Unie čelí četným krizím, včetně klimatických katastrof, ozbrojených konfliktů, pandemií a populismu, jejichž dopady jsou genderově podmíněné; vzhledem k tomu, že ozbrojené konflikty dopadají neúměrně na ženy a dívky, a to i tím, že zvyšují využívání genderově podmíněného násilí jako válečné zbraně (82), vedou k celkovému zhoršení práv žen a mají ničivé důsledky pro to, aby ženy a dívky na celém světě mohly plně uplatňovat lidská práva; vzhledem k tomu, že i přes to, že agenda žen, míru a bezpečnosti má zásadní význam pro současné globální výzvy v oblasti míru a bezpečnosti, ženy v zahraniční politice, obraně, bezpečnosti a budování míru stále chybí a nezaujímají vedoucí pozice, a to do míry, která není kvůli nedostatečnému shromažďování údajů zcela známa; vzhledem k tomu, že bylo vypracováno několik projektů s cílem shromažďovat komplexní údaje, jako je index #SHEcurity, které mohou sloužit jako osvědčené postupy a příklady pro sběr údajů na úrovni EU; vzhledem k tomu, že ženy jsou v mírových jednáních stále nedostatečně zastoupeny a v roce 2022 představovaly pouze 16 % vyjednavačů v aktivních mírových procesech vedených nebo spoluvedených Organizací spojených národů (83); vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do zahraniční a bezpečnostní politiky EU znamená uznání a potírání specifických aspektů genderové otázky a dopadu celosvětových jevů, jako jsou změna klimatu, migrace, obchod a bezpečnost, a rovněž zohlednění zkušeností a potřeb žen a skupin, které čelí kombinované a mnohonásobné diskriminaci a marginalizaci, při tvorbě politik; vzhledem k tomu, že akční plán pro rovnost žen a mužů (GAP) je ambiciózní strategií EU, která má přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 5, a urychlit pokrok v oblasti genderové rovnosti; vzhledem k tomu, že posílení postavení žen je prioritou všech vnějších politik a opatření EU, které rovněž hrály aktivní úlohu při utváření Agendy 2030; vzhledem k tomu, že ve svých vnějších politikách se EU zavázala zajistit, aby 85 % všech nových programů přispívalo k genderové rovnosti a k posílení postavení žen; vzhledem k tomu, že tento závazek v současné době ve vnitřních politikách EU chybí, a to i na úrovni členských států, což představuje riziko nerovnoměrného pokroku v oblasti genderové rovnosti v rámci EU;

AA.

vzhledem k tomu, že diskriminace na základě charakteristik uvedených v článku 21 Listiny základních práv EU je zakázána; vzhledem k tomu, že mnoho žen, dívek a zranitelných skupin, včetně osob se zdravotním postižením, osob ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, osob posuzovaných podle rasy, osob z etnického, menšinového nebo přistěhovaleckého prostředí, LGBTIQ+ osob, zejména transsexuálních a intersexuálních žen, Romů a osob, které zakoušejí diskriminaci z důvodu věku (mladší i starší lidé) (dále jen „seznam důvodů zákazu diskriminace“), čelí v EU vzájemně se prolínajícím nerovnostem a diskriminaci; vzhledem k tomu, že ženy a dívky se zdravotním postižením tvoří 29,2 % ženské populace v EU a že čelí vyloučení a diskriminaci ve všech oblastech života a také vysoké míře genderově podmíněného násilí; vzhledem k tomu, že ženy a LGBTIQ+ osoby, ať už v tranzitu nebo v přijímacích zařízeních, jsou často vystaveny specifickým genderově podmíněným rizikům, včetně násilí, nedostatečného přístupu ke zdravotní péči a právní nejistoty; vzhledem k tomu, že by to mělo být konkrétně řešeno;

AB.

vzhledem k tomu, že genderové nerovnosti jsou patrnější v některých odvětvích, jako je zemědělství, finanční a spotřebitelské služby (84), zdravotnictví a péče (85), obory STEM (86), a v některých oblastech, jako jsou venkovské regiony, ostrovy a nejvzdálenější regiony; vzhledem k tomu, že ženy z těchto oblastí a odvětví, které se potýkají s diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, čelí specifickým strukturálním překážkám, které jim ztěžují účast na trhu práce a přístup ke zdravotní péči, vzdělávání, bydlení, digitální konektivitě a základním veřejným službám a infrastruktuře, a v některých případech k nim nemají přístup vůbec; vzhledem k tomu, že ve venkovských oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů, dochází k vylidňování, přičemž mladí lidé, zejména dívky a ženy, opouštějí tyto oblasti ve větší míře (87), což ohrožuje jejich právo zůstat v těchto oblastech; vzhledem k tomu, že k řešení přetrvávajících genderových rozdílů, zejména ve výše uvedených odvětvích a regionech, a k zajištění toho, aby ženy a dívky nezůstaly při provádění strategie rovnosti žen a mužů opomenuty, je zapotřebí cílený a průřezový přístup;

AC.

vzhledem k tomu, že všechny členské státy mají povinnost jednat v nejlepším zájmu dětí tím, že chrání jejich právo na rodinný život a zakazují diskriminaci na základě rodinného stavu či sexuální orientace jejich rodičů nebo jejich metody početí; vzhledem k tomu, že přibližně dva miliony dětí mohou stále čelit právní nejistotě při přeshraničním uznávání rodin; vzhledem k tomu, že Komise v roce 2022 předložila návrh nařízení Rady (88) o rodičovství a vytvoření evropského osvědčení o rodičovství, které stále čeká na konečné rozhodnutí Rady;

AD.

vzhledem k tomu, že Plán pro práva žen potvrzuje pevné odhodlání EU chránit a prosazovat genderovou rovnost a práva žen a nastiňuje zásady a dlouhodobou vizi pokroku, na nichž bude založena strategie pro rovnost žen a mužů po roce 2025;

1.

vyzývá Komisi, aby na základě první strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 předložila ambiciózní strategii pro rovnost žen a mužů na období 2026–2030 s konkrétními, měřitelnými, hmatatelnými legislativními a nelegislativními opatřeními a cíli v níže uvedených klíčových oblastech;

2.

vyzývá Komisi, aby Radě předložila návrh na zahrnutí genderově podmíněného násilí jako nové oblasti trestné činnosti uvedené v čl. 83 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a aby bezodkladně vymýtila všechny formy násilí na ženách a dívkách, včetně systémového násilí, neboť tento jev představuje jedno z nejrozšířenějších porušování základních práv v EU;

3.

vyzývá Komisi, aby urychleně zveřejnila své doporučení týkající se prevence škodlivých praktik vůči ženám a dívkám, včetně všech forem porodnického a gynekologického násilí, nedbalosti v lékařském prostředí, nucených potratů a nucené sterilizace, odepření péče při umělém přerušení těhotenství a mrzačení ženských a intersexuálních pohlavních orgánů, a aby zajistila, že bude doplňovat směrnici (EU) 2024/1385;

4.

vyzývá Komisi, aby sledovala a podporovala rychlé provedení směrnice (EU) 2024/1385 o potírání násilí na ženách a domácího násilí;

5.

naléhavě žádá Komisi, aby uznala feminicidu jako samostatný a svébytný trestný čin, a zdůrazňuje, že chápání feminicidy jako „zabití ženy nebo dívky kvůli jejímu pohlaví“ je zásadní pro pochopení základních příčin tohoto jevu spojených s genderovou diskriminací a nerovnováhou moci;

6.

znovu vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro členské státy týkající se provádění směrnice (EU) 2024/1385 o potírání násilí na ženách a domácího násilí a násilí ve všech oblastech života, včetně jasných pokynů pro komplexní a věkově přiměřené vzdělávání v oblasti sexuality a vztahů s důrazem na vzdělání týkající se souhlasu v souladu s mezinárodními normami, a aby věnovala zvláštní pozornost plnému provádění a prosazování všech článků směrnice, a zejména článku 35, který se zabývá distribucí vzdělávacích materiálů týkajících se souhlasu a organizováním osvětových kampaní nebo programů s cílem zvýšit povědomí o skutečnosti, že pohlavní styk bez souhlasu je považován za trestný čin;

7.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zdůraznila význam prvku směrnice (EU) 2024/1385 týkajícího se podávání zpráv, aby směrnice účinně pomáhala při prevenci a odstraňování násilí páchaného na ženách a dívkách; vyzývá Komisi, aby upřednostnila prevenci genderově podmíněného násilí, a to jak online, tak offline, a zároveň zdůrazňuje význam vhodných, cílených a včasných preventivních opatření prostřednictvím vzdělávání, digitální gramotnosti, odborné přípravy odborníků a informačních a osvětových kampaní jako klíčového prvku v boji proti násilí na ženách a dívkách v souladu s ustanoveními souvisejících právních předpisů EU;

8.

vyzývá Komisi, aby řešila specifické potřeby obětí genderově podmíněného násilí, mimo jiné prostřednictvím psychosociální podpory, bydlení pro oběti, programů celoživotního učení a péče o děti, a vyzývá k řádné ochraně obětí a přeživších, a to zajištěním a zvýšením dlouhodobých veřejných investic a zaručením účinných reakcí, které by měly být strukturální, průřezové a zaměřené na oběti a měly by řešit základní sociální, hospodářské a kulturní příčiny genderově podmíněného násilí;

9.

vyzývá Komisi, aby apelovala na členské státy, které dosud neratifikovaly Istanbulskou úmluvu, aby tak učinily, a aby tento proces urychlila; vyzývá Komisi, aby zajistila, sledovala a podporovala proces provádění;

10.

zdůrazňuje, že marginalizované skupiny čelí zvýšenému riziku násilí a že prolínající se formy diskriminace zesilují dopady genderově podmíněného násilí a opětovné viktimizace; vyzývá tedy Komisi, aby vypracovala a ve spolupráci s členskými státy zavedla povinnou komplexní odbornou přípravu pro všechny právníky, včetně soudců a státních zástupců, na témata související s problematikou genderově podmíněného násilí, intersekcionality a podpory obětí, aby bylo zajištěno, že právníci budou dostatečně vybaveni pro projednávání věcí, jak online, tak i offline, genderově citlivým a intersekcionálním způsobem, a aby bylo zajištěno, že oběti nebudou během soudního řízení vystaveny sekundární viktimizaci;

11.

vyzývá Komisi, aby předložila právní předpisy EU, které by trestně postihovaly znásilnění při neexistenci souhlasu ve všech členských státech; konstatuje, že 14 členských států buď stále vyžaduje určitou formu násilí, aby bylo znásilnění postižitelné trestním právem, nebo souhlas výslovně nezmiňuje; znovu opakuje, že znásilnění je nejen porušením základních práv žen a jejich tělesné autonomie a integrity, ale také formou sexuálního vykořisťování žen a dívek, což je v EU podle Smlouvy o fungování EU trestným činem (89); vyzývá členské státy, které stále používají definici znásilnění založenou na předpokladu násilí, aby zahájily legislativní změny s cílem uvést tuto definici do souladu s nejnovějšími mezinárodními normami a článkem 36 Istanbulské úmluvy;

12.

zdůrazňuje právní povinnost Komise a členských států chránit práva žen a jejich fyzickou integritu; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila rychlé a úplné provedení revidované směrnice o boji proti obchodování s lidmi, která stanoví přísnější pravidla, poskytuje silnější nástroje pro boj proti obchodování s lidmi, včetně nových forem sexuálního vykořisťování, a organizovaným zločineckým skupinám, například prostřednictvím lepší přeshraniční komunikace, a zejména chrání práva příslušnic menšin a migrantek; zdůrazňuje, že snižování poptávky je klíčovým nástrojem pro prevenci a omezování obchodování s lidmi, neboť to se zaměřuje na finanční pobídky; dále naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly úsilí o záchranu a rehabilitaci obětí;

13.

zdůrazňuje, že přístup společnosti k prostituci ovlivňuje její chápání rovnosti žen a mužů a práv žen a vyjadřuje poselství a normy; vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy v tom, aby přijaly opatření v oblasti prevence, dekriminalizace osob a zejména žen provozujících prostituci, snižování poptávky, trestání klientů, destigmatizace a odstraňování stereotypů, a aby zajistily dostatečné financování pro snadno dostupné a kvalitní programy pro ty, kteří se chtějí vymanit z prostituce; vyzývá členské státy, aby zajistily, že osoby provozující prostituci budou aktivně zapojeny do tvorby politik týkajících se jejich práv; žádá Komisi, aby toto úsilí podporovala;

14.

odsuzuje praxi náhradního mateřství, která zahrnuje reprodukční vykořisťování a využívání ženského těla pro finanční nebo jiný zisk, zejména v případě zvláště zranitelných žen ve třetích zemích; vyzývá Komisi, aby přijala opatření na podporu ukončení tohoto jevu;

15.

vyzývá Komisi, aby doporučila podporu EU pro studie o vztahu mezi genderově podmíněným násilím, násilím mezi partnery a rakovinou;

16.

zdůrazňuje, že zdraví je jedním ze základních práv, a proto musí mít všichni přístup ke kvalitním, cenově dostupným a přístupným zdravotnickým službám, které respektují jejich informovaný souhlas a tělesnou autonomii; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila všeobecný přístup ke kvalitní zdravotní péči, která zohledňuje genderové hledisko, je zaměřená na pacienty a výsledky v souladu s nejvyššími standardy pro ženy a dívky v celé jejich rozmanitosti, zejména pro skupiny, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, včetně osob se zdravotním postižením a osob ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, obětí genderově podmíněného násilí, rasizovaných osob a osob etnického, menšinového nebo přistěhovaleckého původu, starších osob, osob LGBTIQ+, zejména intersexuálních žen, transgender a nebinárních osob, žen ve venkovských a odlehlých oblastech a nejvzdálenějších regionech, těhotných žen a matek, zejména matek samoživitelek; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl zdravotnický personál vyškolen tak, aby byl schopen řešit zdravotní problémy s ohledem na genderové aspekty a reagovat v případě genderově podmíněného a sexuálního násilí;

17.

vyzývá Komisi, aby se urychleně zabývala rozdíly v oblasti zdraví žen a mužů, mimo jiné tím, že bude řešit genderově specifické zdravotní potřeby a rizika ve všech fázích života, přičemž bude zvláštní pozornost věnovat nemocem, které neúměrně postihují ženy, řešit genderové rozdíly a předsudky v lékařském výzkumu, odborné přípravě a klinických hodnoceních a povzbuzovat více žen k profesní dráze ve zdravotnictví; vyzývá Komisi, aby předložila konkrétní akční plán pro řešení těchto problémů a aby dále zaměřila nadcházející iniciativy související se zdravím na koncepci genderové medicíny, kterou zavedla WHO (90);

18.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že nová Strategie pro rovnost žen a mužů bude více zaměřena na rovnost žen a mužů v oblasti veřejného zdraví; vyzývá Komisi, aby vycházela z hlubšího porozumění faktorům, které ovlivňují výsledky léčby, tím, že bude podporovat shromažďování většího množství kvalitnějších rozčleněných údajů, které jí umožní identifikovat rozdíly v oblasti zdraví v podskupinách, které by jinak v rámci populace nemusely být zjevné, a navrhne zdravotní intervence zaměřené na podskupiny, v nichž se tyto rozdíly vyskytují, a bude sledovat výsledky v oblasti zdraví u rizikových skupin; konstatuje, že zvláštní pozornost by měla být věnována těhotným a kojícím ženám;

19.

vyzývá Komisi, aby se zabývala přetrvávajícími problémy v oblasti duševního zdraví, s nimiž se potýkají ženy a dívky a marginalizované skupiny, a naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila univerzální přístup k péči o duševní zdraví zohledňující genderové aspekty a zvýšila investice do zdravotnických zařízení ve venkovských oblastech a vyvinula adaptabilní řešení, jako jsou mobilní zdravotní kliniky;

20.

vyzývá Komisi, aby na úrovni EU odstranila překážky a nerovnosti v přístupu žen ke zdravotní péči, a to pokud jde o ženy v celé jejich rozmanitosti, včetně žen ze zranitelných skupin;

21.

vyzývá členské státy EU, aby zajistily a zaručily přístup k základním zdravotnickým službám a lékům, a vyzývá Komisi, aby zvýšila investice do začleňování genderového hlediska do systémů zdravotní péče; zdůrazňuje, že odborná příprava všech zdravotnických pracovníků by měla zahrnovat přístup zohledňující genderové aspekty; vyzývá Komisi, aby zajistila, že nikdo, zejména ženy se zdravotním postižením, nebude vystaven škodlivé, invazivní nebo nevratné léčbě proti své vůli, a aby stanovila, že všechny lékařské zákroky budou založeny na osobním, svobodném a plně informovaném souhlasu každého jednotlivce;

22.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala komplexní strategii EU pro řešení vysoce specifických zdravotních potřeb žen v každé životní fázi a aby se zabývala faktory, které ovlivňují zdraví žen a dívek, a to i začleněním zdraví do evropského semestru;

23.

zdůrazňuje, že při řešení společných výzev v oblasti zdravotní péče je důležitá spolupráce a výměna osvědčených postupů na evropské úrovni spolu s účinným využíváním souvisejících fondů EU, a vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci mezi jednotlivými útvary zabývajícími se příslušnou politikou, a zajistila tak systematické začleňování rovnosti žen a mužů do všech iniciativ týkajících se zdraví; žádá Komisi, aby vybízela členské státy k tomu, aby zavedly nebo rozšířily své systémy zdravotního pojištění, které nabízejí komplexní a cenově dostupnou péči, a aby je v těchto krocích podporovala;

24.

vyzývá Komisi, aby rozvíjela genderově citlivý přístup ke zdravotní péči a zaměřila se na konkrétní oblasti, v nichž přetrvávají problémy, jako je péče o duševní zdraví, léčba onkologických onemocnění a endometriózy nebo zdravotní péče o matky; vyzývá Komisi, aby vypracovala společné celounijní normy pro předporodní, porodní a poporodní péči poskytovanou porodními asistentkami a pro zdravotní péči pro novorozence a matky s cílem aktualizovat směrnici EU o porodních asistentkách (91) v souladu s mezinárodními normami a umožnit zdravotnickým pracovníkům sdílet osvědčené postupy v této oblasti; vyzývá k vytvoření rámce EU pro bezpečné používání léčivých přípravků během těhotenství a kojení;

25.

vyzývá Komisi, aby podporovala systémy zdravotní péče při vypracovávání, provádění a hodnocení genderově zaměřených strategií prevence nemocí, neboť prevence může zlepšit kvalitu života žen a dívek; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby zavedla opatření, která posílí prevenci a současně zvýší povědomí o právu na přístup ke zdravotním službám;

26.

zdůrazňuje, že je třeba řešit územní rozdíly v přístupu ke zdravotní péči zajištěním dostupnosti zdravotnických služeb zohledňujících genderové aspekty ve venkovských, odlehlých a vylidněných oblastech; vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do mobilních zdravotnických jednotek, telemedicíny a odborné přípravy a umisťování zdravotníků v regionech s nedostatečnou dostupností péče;

27.

vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní a závazný rámec a zajistila plný a rovný přístup ke všem službám zdravotní péče v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví pro všechny osoby v EU, bez ohledu na jejich migrační nebo pobytový status; konstatuje, že tyto služby a práva zahrnují kvalitní porodní péči, gynekologickou, předporodní, porodní a poporodní péči poskytovanou porodními asistentkami, péči o novorozence, komplexní informace a služby v oblasti plánování rodičovství, péči související se změnou pohlaví, přístup k lékařsky asistované reprodukci, péči v oblasti plodnosti a léčbu neplodnosti, bezpečné a cenově dostupné moderní antikoncepční metody podle vlastní volby, právo na bezpečné a legální umělé přerušení těhotenství (prostřednictvím medikace nebo chirurgického zákroku), výchovu v oblasti sexuality a vztahů odpovídající věku, prevenci sexuálních přenosných infekcí, postexpoziční profylaxi, detekci a léčbu, neboť se jedná o nedílnou součást lidských práv těchto osob, na jejichž dodržování je založen právní stát; zdůrazňuje, že členské státy musí zajistit, aby tyto služby byly přístupné, cenově dostupné a nediskriminační; vyzývá Komisi, aby považovala všechna porušení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv žen za formu genderově podmíněného násilí;

28.

zdůrazňuje, že každá strategie rovnosti by měla řešit všechny formy genderově podmíněného násilí, včetně porušování sexuálního a reprodukčního zdraví a práv žen a zhoršování situace v této oblasti; opakuje, že prioritně je třeba zajistit přístup žen ke zdravotní péči a veřejným službám, zejména přístup žen, které se staly oběťmi násilí, k umělému přerušením těhotenství a k psychologické podpoře; vyzývá Komisi, aby v případech, kdy dochází k regresi práv žen, včetně omezení sexuálního a reprodukčního zdraví a práv či omezení přístupu k péči související s umělým přerušením těhotenství nebo k sexuální výchově, uplatňovala sankce, neboť takovéto kroky musí být považovány za porušení hodnot EU a vést k přiměřené institucionální reakci, včetně řízení o porušení Smlouvy a důsledků pro financování; vyzývá Komisi, aby zřídila mechanismus monitorování a vyvozování odpovědnosti, který by v členských státech urychleně řešil jakýkoli retrogresivní vývoj nebo jeho hrozby v oblasti rovnosti žen a mužů a veškerá porušení práv žen, a to i pokud jde o sexuální a reprodukční zdraví a práva a také práva LGBTIQ+ osob, a aby současně používala stávající mechanismy pro posuzování dodržování zásad právního státu nebo základních práv a zahrnovala do své výroční zprávy o právním státu zvláštní dílčí pilíř o genderově podmíněném násilí; vyzývá Komisi, aby se snažila do podpory sexuálního a reprodukčního zdraví a práv zapojit muže, kteří by se tak mohli aktivně podílet na řešení problému spočívajícím v rostoucí nevoli mladých mužů vůči mladým ženám a feminismu;

29.

vyzývá členské státy a Komisi, aby do Listiny základních práv EU zahrnuly sexuální a reprodukční zdraví a práva, včetně práva na bezpečnou a legální péči v souvislosti s umělým přerušením těhotenství, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. dubna 2024;

30.

zdůrazňuje, že mnoho občanů EU se domnívá, že přístup k bezpečnému umělému přerušení těhotenství by měl být v EU umožněn všem, bez ohledu na to, kdo jsou a odkud pocházejí, což se mimo jiné projevuje v úspěšné evropské občanské iniciativě „My voice, my choice“, v níž je EU vyzvána k tomu, aby přijala právní předpisy, které by vytvořily finanční mechanismus pomáhající členským státům, jež se k této politice dobrovolně připojí, zajistit bezpečné přerušení těhotenství pro všechny, kteří k němu nemají přístup; naléhavě vyzývá Komisi, aby tomuto požadavku co nejdříve vyhověla a vytvořila mechanismus finanční solidarity mezi členskými státy, který by ženám v EU zajistil přístup k umělému přerušení těhotenství;

31.

vyzývá Komisi, aby vydala doporučení členským státům o tom, jak bojovat proti všem formám porodnického a gynekologického násilí, různé ponižující, zneužívající nebo škodlivé praktiky či praktiky představující zanedbávání, mimo jiné včetně takzvaného „extra stehu po porodu“ (husband stitch); vyzývá Komisi, aby umožnila výměnu názorů mezi členskými státy na téma porodnického a gynekologického násilí a aby pověřila institut EIGE vypracováním souboru kvantitativních a kvalitativních ukazatelů pro měření prevalence a projevů porodnického násilí a vyčlenila odpovídající zdroje na řešení tohoto problému;

32.

vyzývá Komisi, aby v rámci provádění směrnice o potírání násilí na ženách a domácího násilí vydala jasné pokyny pro poskytování péče v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví obětem sexuálního násilí, a to v souladu s mezinárodními normami v oblasti veřejného zdraví a lidských práv, včetně norem WHO pro klinickou péči o oběti znásilnění;

33.

konstatuje, že plodnost je zásadním aspektem zdraví žen, a zdůrazňuje, že je třeba aktivně řešit mnohostranné faktory a problémy související s plodností, jako je nedostatečný přístup ke zdravotní péči a léčbě související s plodností nebo nedostatečné informace a podpůrné služby; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že informace o zachování plodnosti budou přístupné všem;

34.

vyzývá Komisi, aby sledovala provádění směrnice o přiměřené minimální mzdě (92) a směrnice o transparentnosti odměňování (93), včetně záruky přísných požadavků na podávání zpráv o odměňování, účinného přístupu k soudním opravným prostředkům pro oběti diskriminace v odměňování a odpovídajících sankcí za nedodržování, a provedení směrnice o ženách v řídících a dozorčích orgánech (94) ve vnitrostátním právu, a podala o tom Parlamentu zprávu; naléhavě vyzývá Komisi, aby sledovala a zaručila řádné a včasné prosazování těchto směrnic, které mají pro ženy na trhu práce zásadní význam a umožní jim po celou dobu jejich kariéry požívat stejných práv a podmínek;

35.

zdůrazňuje, že Parlament bude důrazně vystupovat proti všem pokusům o zrušení nebo oslabení směrnice o transparentnosti odměňování;

36.

naléhavě vyzývá Komisi, aby aktivně podporovala vstup žen na trh práce a jejich setrvání na něm, přijala opatření ke snížení rozdílů v zaměstnanosti, odměňování a důchodech žen a mužů a investovala do programů celoživotního učení pro ženy a dívky; vyzývá Komisi, aby stanovila celounijní cíle zaměřené na zvýšení účasti žen na trhu práce; vítá analýzu institutu EIGE týkající se hlavních překážek zaměstnanosti žen v Evropě, včetně překážek bránících zaměstnání na plný úvazek, která členským státům poskytuje základ pro řešení strukturálních překážek zaměstnanosti žen; žádá Komisi, aby vybízela členské státy k zajištění rovného přístupu žen k práci, v rámci níž jsou dodržována příslušná práva a za níž je vyplácena důstojná mzda, a to i prostřednictvím kolektivního vyjednávání; vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy k přijetí rozhodných opatření k postihování podniků, které odlišně zacházejí s muži a ženami a nedodržují pracovněprávní předpisy;

37.

vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily politiky a nástroje financování, které podporují ženy vracející se na trh práce po mateřské dovolené nebo delším přerušení kariéry v souvislosti s pečovatelskými povinnostmi; zdůrazňuje význam aktivních opatření na trhu práce, na míru šitých programů rekvalifikace a prohlubování dovedností a individuálního pracovního poradenství a žádá Komisi, aby vybízela zaměstnavatele k tomu, aby ženám vracejícím se na trh práce nabízeli flexibilní a kvalitní pracovní příležitosti; zdůrazňuje, že je třeba řešit diskriminaci žen na pracovišti, zejména žen s dětmi; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby diskriminace v souvislosti s těhotenstvím a mateřstvím byla odstraňována přijetím flexibilních pracovních podmínek, které budou náležitě koncipovány a propagovány; vyzývá Komisi, aby bezodkladně navrhla právní předpisy o pravidlech práce na dálku a o právu odpojit se a aby zajistila, že se tak stane způsobem, který bude zohledňovat genderové aspekty a nebude prohlubovat stávající genderové nerovnosti; vyzývá Komisi, aby podporovala pracoviště zohledňující genderové aspekty a zajistila ženám s neinfekčními chorobami, chronickými onemocněními, zdravotním postižením a symptomy menopauzy rovná práva a příležitosti při přístupu na pracoviště a setrvání na něm;

38.

vyzývá Komisi, aby navrhla právní rámec pro potírání genderově podmíněného násilí na pracovišti, a zajistila tak ochranu všech pracovníků před genderově podmíněným násilím, včetně obtěžování, zastrašování a jakékoli formy sexuálního násilí na pracovišti; vyzývá členské státy, které dosud neratifikovaly úmluvu MOP č. 190 o násilí a obtěžování na pracovišti, aby tak učinily a aby uznaly právo na pracoviště bez násilí a obtěžování, včetně genderově podmíněného násilí;

39.

naléhavě vyzývá Komisi, aby s ještě větším úsilím řešila otázku diskriminace, jíž čelí nejzranitelnější ženy, dívky, osoby dotčené automatizací pracovních míst a osoby, které čelí diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám uvedeným v ustanoveních o zákazu diskriminace; připomíná, že u těchto skupin je větší pravděpodobnost, že se budou potýkat se specifickými nebo nepřiměřenými problémy na trhu práce, jako je vysoká míra nezaměstnanosti, nízká mzda a nejisté zaměstnání a potíže s přístupem k ochraně pracovníků, mateřské dovolené a sociálnímu zabezpečení; vyzývá Komisi, aby podporovala programy zajišťující rovné příležitosti, včetně přístupu k vedoucím a rozhodovacím funkcím pro všechny, kteří čelí diskriminaci a nejistotě na trhu práce; konstatuje, že toho by mělo být dosaženo mimo jiné zajištěním provádění směrnice o rovnosti v zaměstnání (95) ve všech členských státech, posílením orgánů pro rovné zacházení, jak je stanoveno ve směrnici (EU) 2024/1499 (96), a zajištěním přístupu k minimální mzdě na rovnoprávném základě s ostatními; zdůrazňuje, že je třeba vypracovat cílené strategie zaměstnanosti a prohlubování dovedností pro ženy starší 55 let a ženy žijící ve venkovských nebo strukturálně znevýhodněných regionech, které se potýkají s řadou překážek; vyzývá Komisi, aby podporovala členské státy při vytváření inkluzivních politik trhu práce, a to i prostřednictvím nástrojů politiky soudržnosti a Evropského sociálního fondu plus (ESF+);

40.

vyzývá Komisi k zajištění toho, aby členské státy při reformě důchodových systémů a úpravě věku odchodu do důchodu zohlednily genderový rozměr a aby vzaly v úvahu rozdíly mezi pracovními modely žen a mužů, včetně všech neplacených praktik v oblasti zaměstnání, a zohlednily vyšší riziko diskriminace z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, kterému jsou ženy na trhu práce vystaveny; vyzývá Komisi a členské státy, aby předložily komplexní plán na řešení rozdílů ve výši důchodů žen a mužů, mimo jiné zajištěním odpovídající podpory v případě péče o děti a zmírněním jevu zvaného „sankce za mateřství“, posílením finanční gramotnosti žen a zlepšením finančního poradenství pro ženy, tak aby se zmenšily rozdíly v investicích mezi ženami a muži;

41.

vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici 79/7/EHS o sociálním zabezpečení (97) s cílem zajistit, aby umožňovala přijetí pozitivních opatření a přispěla k odstranění rozdílu ve výši důchodů žen a mužů;

42.

zdůrazňuje, že ženy v současné době představují pouze třetinu podnikatelů v EU (98), a zdůrazňuje, že je třeba přijmout cílená opatření k odstranění rozdílů mezi muži a ženami v oblasti podnikání;

43.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny pro členské státy, soukromý sektor a občanskou společnost, a pomohla tak stanovit cíle a strategie v oblasti rovnosti žen a mužů, včetně rovných příležitostí k výkonu vedoucích funkcí v ekonomice, a to i pro podnikatelky, a odstranit překážky bránící ženám při zakládání a vlastnictví podniků s cílem snížit rozdíly mezi ženami a muži v podnikání; vyzývá Komisi, aby členské státy v tomto úsilí podpořila a prosazovala genderovou rovnost v přístupu k financování a zabývala se přetrvávajícími rozdíly mezi muži a ženami v oblasti vedení podniků a inovací;

44.

připomíná, že rozdíly mezi ženami a muži v digitálním odvětví a v odvětví umělé inteligence nevyhnutelně vedou k předpojatým algoritmům; vyzývá proto Komisi, aby podporovala genderovou rovnost ve společnostech, které se zabývají činnostmi souvisejícími s umělou inteligencí a IKT, mimo jiné prostřednictvím financování projektů v digitálním odvětví vedených ženami a podpory minimálního počtu výzkumných pracovnic, které se účastní výzev k předkládání návrhů na financování výzkumu v oblasti umělé inteligence a IKT; vyzývá Komisi, aby předložila cílené iniciativy na podporu žen v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM) a motivovala dívky ke kariéře související se STEM, IKT a umělou inteligencí, mimo jiné stanovením cíle pro účast výzkumných pracovnic v projektech týkajících se STEM a umělé inteligence, aby se odstranily celkové rozdíly v dovednostech a genderové rozdíly v tomto odvětví; zdůrazňuje, že při digitální transformaci je třeba zohlednit zájmy žen a zranitelných skupin; vyzývá Komisi a Eurostat, aby zlepšily sledování genderového složení v profesích STEM, jako jsou pracovníci ve zdravotnictví;

45.

zdůrazňuje, že posílení postavení žen jako občanů a ekonomických subjektů je etickou i ekonomickou nutností a že dosažení účinné a spravedlivé „unie dovedností“ vyžaduje zvláštní úsilí zaměřené na to, aby byly odstraněny překážky, které v současnosti omezují účast na trhu práce, zejména u žen; naléhavě vyzývá Komisi, aby podporovala ekonomické aktivity žen a zajistila rovnost na všech úrovních v průběhu celého profesního života všech osob v EU, neboť vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je předpokladem evropského úspěchu, konkurenceschopnosti a udržitelného růstu, bude zajištění této rovnosti znamenat přínos pro evropskou společnost, hospodářství i svět práce; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že návrhy na zjednodušení právních předpisů nebudou v rozporu s cílem dosáhnout rovnosti žen a mužů;

46.

poukazuje na to, že zásada stejné odměny za stejnou nebo rovnocennou práci zakotvená v právních předpisech EU musí být uplatňována v praxi; vyzývá Komisi, aby řešila systémové rozdíly v odměňování způsobené nedostatečným uznáváním a podhodnocením práce v odvětvích s převahou žen, jako je pečovatelství, zdravotnictví, vzdělávání a maloobchod; požaduje závazná opatření EU k zajištění stejné odměny za rovnocennou práci a ke zlepšení pracovních podmínek v podhodnocených odvětvích s převahou žen; naléhavě proto vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy a sociálními partnery vypracovala genderově neutrální nástroje a kritéria pro hodnocení práce, které by umožnily definovat a porovnávat „hodnotu práce“ v celé EU s cílem spravedlivěji hodnotit a odměňovat práci vykonávanou v odvětvích, kde převažují ženy; konstatuje, že toho by mělo být dosaženo zajištěním práv na kolektivní vyjednávání, posílením inspekcí práce a zaručením rovného zastoupení pracujících žen v sociálním dialogu;

47.

vyzývá Komisi a členské státy, aby účinně řešily přetrvávající rozdíly v odměňování žen a mužů, a to mimo jiné tím, že zaměří prostředky ESF+ na podporu boje proti genderovým stereotypům v rámci vzdělávání a pracovního poradenství a také na podporu chart diverzity a dalších iniciativ v tomto směru v soukromém a veřejném sektoru;

48.

vyzývá Komisi, aby připravovaná strategie boje proti chudobě zohledňovala rovnost žen a mužů tím, že se výrazně zaměří na strukturální chudobu žen; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily hospodářská a sociální opatření k řešení chudoby a sociálního vyloučení žen, zejména pokud jde o přístup k důstojnému a cenově dostupnému bydlení, energii a dopravě; zdůrazňuje, že důstojné a cenově dostupné bydlení je základním právem, které je nutno chránit a chápat jako nezbytný předpoklad pro požívání dalších základních práv; připomíná, že nerovnost v oblasti bydlení vede mnoho žen k životu v nedůstojných podmínkách plných nebezpečí a k tomu, že jsou ohroženy bezdomovectvím a násilím; vyzývá Komisi, aby tuto skutečnost zohlednila ve svém nadcházejícím plánu EU pro cenově dostupné bydlení a aby věnovala zvláštní pozornost potřebám bydlení obětí genderově podmíněného násilí a odpovídajícím kapacitám azylových domů; zdůrazňuje, že členské státy by měly účinně zajistit přístup k sociálnímu zabezpečení a bydlení pro všechny, a vyzývá Komisi, aby zajištění tohoto přístupu neustále podporovala; naléhavě vyzývá Komisi, aby i nadále bojovala proti menstruační chudobě, což je nedostatečný přístup k menstruačním hygienickým potřebám a zařízením, který podle odhadů postihuje 10 % menstruující populace v Unii a neúměrně postihuje marginalizované a zranitelné skupiny, a omezuje je tak v účasti na společenském, vzdělávacím a profesním životě; vyzývá Komisi, aby zajistila přístup k menstruačním výrobkům a začala tím, že zahájí přezkum směrnice 2004/113/ES s cílem zrušit DPH u menstruačních výrobků a odstranit neodůvodněné cenové rozdíly – často označované jako „růžová daň“ –, které vedou k vyšším nákladům na zdravotnické výrobky a služby prodávané ženám;

49.

zdůrazňuje, že je důležité zajistit přístup dívek ke kvalitnímu vzdělání, jež je předpokladem rovnosti žen a mužů a k tomu, aby ženy získaly pevné postavení a mohly plně požívat svých práv; naléhavě vyzývá Komisi k zajištění toho, aby všichni, bez ohledu na pohlaví a věk, měli přístup ke všem úrovním vzdělávání a odborné přípravy, jež podporují rovnost žen a mužů a odstraňují genderové stereotypy a škodlivé společenské normy, a k tomu, aby zejména podporovala nejzranitelnější ženy, dívky a osoby, které se při své vzdělávací cestě potýkají s diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, že Unie dovedností bude řešit genderovou nerovnováhu s cílem posílit postavení všech osob celé EU;

50.

naléhavě žádá Komisi, aby investovala do profesního rozvoje pedagogů s cílem lépe bojovat proti genderovým stereotypům v rámci vzdělávání dětí a dospělých, odborného vzdělávání a přípravy, odborné přípravy na pracovišti a také v rámci veškerého formálního a neformálního vzdělávání a aby poskytla vydavatelům pokyny k odstranění genderových stereotypů ve vzdělávacích materiálech; vyzývá Komisi, aby podporovala povinné programy odborné přípravy pro všechny osoby pracující v odvětví vzdělávání, včetně neformálního vzdělávání a dobrovolníků, a také bezpečnou infrastrukturu, mechanismy pro podávání zpráv důvěrné povahy a disciplinární opatření;

51.

vyzývá Komisi, aby si uvědomila, že klíčovou součástí odbourávání genderových stereotypů a řešení škodlivého chování je komplexní, vědecky přesná a věkově přiměřená výchova v oblasti sexuality a vztahů založená na souhlasu a uznávající lidská práva a genderovou rovnost, a aby vypracovala pokyny EU pro takové vzdělávání v členských státech; poznamenává, že cílem by mělo být poskytnout mladým lidem znalosti o tělesné autonomii, zdravých vztazích, reprodukčním zdraví a prevenci genderově podmíněného násilí a diskriminace; zdůrazňuje, že je důležité chránit nezletilé na internetu před násilným a škodlivým pornografickým obsahem;

52.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření ke snížení rozdílů mezi ženami a muži, zejména v odvětvích STEM, umělé inteligence a digitálních technologií, a to podporou integrované strategie pro posílení vzdělávání žen a dívek v těchto odvětvích od raného věku; zdůrazňuje, že tato strategie by měla zahrnovat iniciativy zaměřené na motivaci žen a dívek k volbě oborů STEM, a vyzývá Komisi, aby zajistila rovný přístup žen ke kurzům odborné přípravy, stážím a vzdělávacím kurzům v těchto oborech, a to podporou odborné přípravy a celoživotního učení, šířením úspěšných a inkluzivních osvědčených postupů v oblasti vzdělávání, prosazováním ženských vzorů a podněcováním žen k získávání znalostí a rozvoji dovedností nezbytných k tomu, aby měly rovný přístup k pracovním příležitostem v nově vznikajících oblastech, jako je digitální odvětví a ekologická transformace, a v hospodářství a podnikání obecně, a aby upřednostňovala rozmanitost a inkluzi v oborech STEM; konstatuje, že je třeba rovněž motivovat chlapce ke studiu a práci v odvětví vzdělávání, zdravotnictví a sociální péče; zdůrazňuje, že v celkovém procesu poskytování vzdělávání a odborné přípravy ženám a dívkám a v mnoha procesech volby zaměstnání začínají hrát klíčovou úlohu digitální technologie a platformy; vyjadřuje politování nad negativními dopady nerovného přístupu k technologiím, které mohou bránit rozvoji digitální gramotnosti žen a dívek; vyzývá Komisi, aby zajistila, že ženy a dívky v celé jejich rozmanitosti nebudou nepřiměřeně postiženy nedostatečným přístupem k technologiím;

53.

vyzývá Komisi, aby nadále uplatňovala a rozvíjela politiku nulové tolerance vůči všem formám genderově podmíněného násilí v digitálním prostředí; připomíná, že sdílení intimního materiálu bez souhlasu, včetně deepfake, kybernetického pronásledování, kybernetického obtěžování a kybernetického podněcování k násilí nebo nenávisti (nenávistných projevů), je podle směrnice (EU) 2024/1385 o potírání násilí vůči ženám a domácího násilí trestným činem a že definice těchto trestných činů by měly být řádně provedeny vnitrostátními právními předpisy členských států; vyzývá k posílení spolupráce v celé EU při odhalování a stíhání digitálních genderově podmíněných trestných činů, včetně kybernetického obtěžování a neoprávněného šíření manipulovaných médií; zdůrazňuje potřebu přeshraniční digitální forenzní kapacity a justičního vzdělávání v této oblasti; vyzývá Komisi, aby dále monitorovala a rozvíjela politiku týkající se dalších typů genderově podmíněného násilí na internetu, zejména pokud jde o násilí, jehož oběťmi se stávají dívky a mladí lidé z řad LGBTQI+;

54.

vyzývá Komisi, aby zavedla preventivní opatření a záruky ve všech oblastech digitální politiky se zvláštním důrazem na rovnost žen a mužů, násilí na základě pohlaví a lidská práva a na ochranu nezletilých osob online; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila plné prosazování povinností v oblasti posuzování rizik a zmírňování rizik v rámci stávajících nástrojů, jako je akt o digitálních službách, včetně jeho kodexu chování, a akt o umělé inteligenci a aby rovněž vypracovala nové politické návrhy, například v rámci Evropského demokratického štítu a aktu o digitální spravedlnosti; vyzývá k veřejné kontrole každoročních posouzení rizik souvisejících s genderově podmíněným násilím a zmírňujících opatření zavedených velmi velkými online platformami a velmi velkými internetovými vyhledávači s cílem usnadnit výzkum a lepší pochopení tohoto jevu;

55.

vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost způsobům, jakými mohou algoritmy reprodukovat a zesilovat sexistický nebo ponižující obsah, a to stanovením pravidel pro větší transparentnost a izolováním údajů generovaných umělou inteligencí podle pohlaví s cílem identifikovat vzorce diskriminace; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zavedly politiky a prováděly vzdělávací a osvětové programy zaměřené na prevenci, uznávání a reakci na genderově podmíněné násilí, zejména mezi mladými lidmi; vyzývá Komisi, aby investovala do výzkumu, který sleduje rovnost žen a mužů ve sdělovacích prostředcích a digitálních odvětvích, a to i z průřezového hlediska;

56.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že bude v praxi uplatňováno právo na péči, které je uvedeno jako zásada 18 evropského pilíře sociálních práv; zdůrazňuje, že pečovatelská práce musí být uznávána, odměňována a podporována, a to i jako veřejný statek, a vyzývá k vytvoření kvalitních, cenově dostupných a přístupných systémů péče, které zajistí důstojnost jak pro příjemce péče, tak pro pečovatele;

57.

vyzývá proto Komisi, aby evropskou strategii v oblasti péče rozpracovala do podoby komplexní evropské dohody o péči, která by se týkala jak formálních, tak neformálních pečovatelů (v obou případech převážně žen) a pro niž by byly vytvořeny závazné legislativní a finanční nástroje umožňující investovat do cenově dostupné a kvalitní péče o děti, mimoškolních vzdělávacích programů a služeb dlouhodobé péče a zajistit k nim všeobecný přístup; opakuje, že dohoda o péči by měla být přístupem k péči založeným na právech a že financování infrastruktury péče by mělo probíhat prostřednictvím progresivního zdanění a veřejných zdrojů; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby unijní a vnitrostátní politiky pro neformální pečující osoby byly zaměřeny na finanční podporu a odlehčení, odbornou přípravu, začlenění do důchodového a zdravotního systému, aby se zmírnily nepříznivé dopady poskytování péče na kariéru a ekonomickou nezávislost žen; vyzývá Komisi, aby zvýšila investice do zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti a ochrany zdraví v odvětví péče, kde většinu pracovníků tvoří ženy;

58.

vyzývá Komisi, aby umožnila legální postupy vedoucí k formalizaci postavení migrujících pracovnic, které jsou neúměrně postiženy diskriminací z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a bylo tak možné uznávat jejich kvalifikaci a oceňovat jejich významný přínos k systémům péče v EU, poskytovat jim přístup ke kvalitním pracovním místům v souladu s připravovaným plánem pro kvalitní pracovní místa a zajistit pro ně spravedlivé pracovní podmínky a podporovat rovné příležitosti v odvětví péče;

59.

vyzývá Komisi, aby naléhala na členské státy, aby zajistily urychlené neomezené provedení směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a opatření, která obsahuje, ve svém právu; vyzývá dále Komisi, aby vytvořila mechanismy k přísnému prosazování směrnice, k jeho kontrole a ke každoročnímu podávání zpráv, jak se v ní uvádí, aby zahájila v případě nutnosti řízení pro neplnění povinností nebo přijala jiná donucovací opatření, tak aby zajistila dodržování všech jejích ustanovení, aby v rámci příštího víceletého finančního rámce (VFR) vyčlenila zvláštní finanční prostředky a aby předložila návrh doporučení týkajícího se norem kvality na úrovni EU pro služby dlouhodobé péče, mj. pro personální zajištění, odbornou přípravu a zajištění kvality; vyzývá Komisi, aby přezkoumala směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem a zajistila, že bude plnit svůj účel, aby ji zpřísnila tím, že rozšíří mateřskou, otcovskou a společnou rodičovskou dovolenou a zlepší pobídky k tomu, aby si rodičovskou dovolenou bral i druhý rodič, což dále ochrání rodiče a umožní skloubit placené zaměstnání a pečovatelské povinnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby prodloužila placenou mateřskou a otcovskou dovolenou v členských státech, podpořila nepřevoditelnou rodičovskou dovolenou a přijala opatření k přerozdělení pečovatelských povinností v rámci domácností a mezi státem a rodinou;

60.

zdůrazňuje, že nedostatečná dopravní infrastruktura, chybějící spoje v rámci veřejné dopravy a cenově nedostupné možnosti v oblasti mobility představují genderově podmíněnou strukturální překážku, která brání ženám v přístupu k zaměstnání, vzdělání, zdravotní péči a pečovatelským službám, zejména ve venkovských, odlehlých a nízkopříjmových oblastech; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci širšího úsilí o snížení dopravní chudoby a podporu územní rovnosti upřednostnily investice do inkluzivních, bezpečných, cenově dostupných a udržitelných dopravních systémů, které by zohlednily specifické vzorce a potřeby žen v oblasti mobility;

61.

poukazuje na to, že je v EU třeba zavést model založený na zásadě „stejných příjmů a stejné odpovědnosti za péči“ s cílem dosáhnout větší genderové vyváženosti v případě všech členských států, orgánů a institucí EU, pokud jde o pečovatelské povinnosti; vyzývá k důraznému prosazování otcovské dovolené, kterou zavádí směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem, a ke zvyšování povědomí o úzkém propojení mezi opatřeními zajišťujícími tuto rovnováhu a genderovými rozdíly v poskytování péče, které se promítají do rozdílů v zaměstnanosti, v odměňování a ve výši důchodů žen a mužů; zdůrazňuje, že pečovatelské povinnosti nesmějí být překážkou kariérního postupu žen;

62.

vyzývá k zavedení Evropského dne rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, který by připadal každoročně na 20. března, a symbolicky tak odrážel stejnou délku dne a noci na jaře;

63.

poukazuje na škodlivé účinky, které má zhoršování životního prostředí na zdraví žen a dívek, zejména na dopad perfluoralkylovaných a polyfluoralkylovaných látek (PFAS), a naléhavě požaduje, aby Komise zvyšovala povědomí o těchto vazbách a zajistila v rámci veškeré své činnosti koordinovaný komplexní přístup k této vazbě mezi změnou klimatu a genderovou rovností a prosazovala opatření, která by zabránila dalšímu zhoršování životního prostředí a zdraví žen, dívek a ohrožených skupin obyvatel;

64.

zdůrazňuje, že oblast zahraniční politiky, bezpečnosti a obrany musí být chápána v širším smyslu a musí se k ní přistupovat s ohledem na člověka, mj. s ohledem na sociální, vzdělávací, environmentální a kulturní aspekty a na sociální a klimatickou spravedlnost, což jsou všechno oblasti, které vyžadují pevnou demokracii a rovnost, mj. rovnost mezi muži a ženami; zdůrazňuje, že je nutné prosazovat agendu žen, míru a bezpečnosti, což je jedna ze základních zásad společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU (SZBP), a znovu opakuje, že je k tomu nutné přihlížet v rámci veškerého financování této politiky a mít na paměti širší aspekty bezpečnosti; vyzývá Komisi, aby zhodnotila pokrok dosažený při realizaci agendy žen, míru a bezpečnosti na úrovni EU a předložila své závěry Radě a Evropskému parlamentu; naléhavě vyzývá Komisi, aby na základě hodnocení dosaženého pokroku předložila akční plán navazující na akční plán pro ženy, mír a bezpečnost na období 2019–2024, který by byl upraven a rozšířen podle měnící se povahy konfliktů a nových hrozeb, a aby představila opatření k dosažení genderově vyváženého a genderově citlivého vedoucího postavení žen na rozhodovacích úrovních EU; vyzývá k dalšímu uplatňování rezoluce OSN č. 1325 prostřednictvím národních akčních plánů pro ženy, mír a bezpečnost (NAP 1325-IV) a vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly nábor, udržení a postup žen ve vnitrostátních ozbrojených silách a v civilních misích a aby začlenily genderové hledisko do tvorby, plánování a provádění bezpečnostní a obranné politiky;

65.

vyzývá Komisi, aby v souladu s akčním plánem EU pro ženy, mír a bezpečnost zajistila důsledné udržitelné plánování rozpočtu vyčleněného na veškerou činnost související s rovností žen a mužů v odvětví obrany a bezpečnosti EU; zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit zvláštní finanční prostředky na opatření týkající se rovnosti žen a mužů v rámci misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), mj. na zvláštní rozpočtovou položku pro poradce pro otázky rovnosti žen a mužů v rámci civilních misí SBOP;

66.

poukazuje na to, že k prohlubování stávajících nerovností dochází v důsledku krizí, jako jsou ozbrojené konflikty, okupace území, přírodní katastrofy a humanitární krize, energetická chudoba, změna klimatu a krize životních nákladů; zdůrazňuje, že feministky, osoby LGBTIQ+ a obhájce lidských práv v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, zejména v zemích, které zaznamenávají ústup od demokracie, je nutné chránit na základě zvláštních mechanismů; vyzývá Komisi, aby do budoucí strategie pro rovnost žen a mužů na období po roce 2025 začlenila krizové řízení, připravenost a bezpečnost;

67.

vyzývá Komisi, aby provedla další kontrolu úspěchu dosaženého při realizaci stávajícího akčního plánu pro rovnost žen a mužů (GAP III) a aby pokračovala v používání mechanismu, pomocí něhož lze sledovat výši finančních prostředků EU věnovaných na rovnost žen a mužů, které byly přiděleny a vyplaceny v partnerských zemích, a aby o tom podávala zprávy prostřednictvím třetího akčního plánu pro rovnost žen a mužů; naléhavě vyzývá Komisi, aby zachovala vysoké tempo a náročné cíle při provádění tohoto plánu, a vyzývá ji, aby zahájila přípravu náročného akčního plánu pro rovnost žen a mužů na období po roce 2027 (GAP IV) a zajistila jeho včasné přijetí, mimo jiné tím, že v nadcházejícím návrhu VFR na období 2028–2034 vyčlení na provádění tohoto plánu dostatečné finanční prostředky; zdůrazňuje, že nedílnou součástí čtvrtého akčního plánu by měly být klíčové zásady třetího akčního plánu, tj. přístup založený na lidských právech, včetně práv v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, intersekcionalita a genderově transformativní přístup, a že je nutné zajistit jejich důslednější konkrétní realizaci; vyzývá Komisi, aby zvýšila politickou a finanční podporu iniciativ a úřadů OSN zaměřených na prosazování rovnosti mezi muži a ženami, jako je orgán UN Women a Populační fond OSN (UNFPA), se zvláštním zaměřením na partnerství fondu UNFPA;

68.

vyzývá Komisi, aby zřídila zvláštní podpůrnou službu provozovanou prostřednictvím diplomatických zastoupení EU ve třetích zemích, která by měla zvláštní mandát poskytovat podporu obráncům práv žen a ženským organizacím na celém světě s cílem bojovat proti antigenderovým hnutím; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby znovu potvrdily svůj závazek v oblasti rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v celosvětovém měřítku a aby zvýšily finanční prostředky pro ženské organizace, zejména na globálním Jihu a v regionech, kde je rovnost žen a mužů ohrožena, a vyplnily tak mezery ve financování rozvojové pomoci věnované organizacím hájícím práva žen, které byly způsobeny škrty v pomoci ze strany americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID);

69.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila provázanost veškeré vnitřní a vnější politiky v oblasti rovnosti žen a mužů, jmenovitě v nadcházející strategii pro rovnost žen a mužů na období po roce 2025 (GAP III a GAP IV), a její koordinaci se všemi dalšími relevantními stávajícími a připravovanými strategiemi, rámci a akčními plány, jako je strategie EU pro osoby se zdravotním postiženým na období 2021–2030, strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů, strategie EU v oblasti práv obětí, strategie pro osoby LGBTIQ a akční plán EU proti rasismu; vyzývá Komisi, aby zajistila větší transparentnost a zapojení zúčastněných stran do realizace všech iniciativ týkajících se rovnosti žen a mužů a aby systematičtěji zapojovala Parlament do kontroly a hodnocení těchto opatření;

70.

se znepokojením bere na vědomí alarmující nárůst trestných činů z nenávisti a nenávistných projevů namířených proti ženám, osobám LGBTIQ+, rasovým nebo etnickým menšinám a dalším marginalizovaným skupinám a poukazuje na souvislost mezi zhoršujícím se stavem právního státu a demokratických norem a porušováním základních práv, zejména práv žen a menšin; zdůrazňuje, že nedůsledné uplatňování záruk ve všech členských státech vede k nedostatečné ochraně a vystavuje určité skupiny vyššímu riziku diskriminace a násilí; vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným pokrokem při uplatňování zákonů týkajících se rovnosti a boje proti diskriminaci v některých členských státech a naléhavě vyzývá Komisi, aby se ve strategii pro rovnost žen a mužů na období po roce 2025 tímto problémem zabývala; vítá zrušení rozhodnutí o stažení horizontální antidiskriminační směrnice a naléhavě vyzývá členské státy, aby tento právní předpis neprodleně přijaly;

71.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila komplexní mechanismus zaměřený na monitorování a zajištění odpovědnosti s cílem urychleně řešit pokračující podkopávání demokracie, práv žen a rovnosti žen a mužů, včetně sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a práv osob LGBTIQ+, které jsou neoddělitelně spjaty; vyzývá Komisi, aby při posuzování dodržování zásad právního státu nebo základních svobod vycházela ze stávajících mechanismů a aby postupně vypracovala zvláštní mechanismus, který by zahrnoval všechny hodnoty Unie uvedené v článku 2 Smlouvy o EU, včetně demokracie, právního státu a základních a lidských práv, mj. práv žen, a který by fungoval na základě interinstitucionální dohody mezi Komisí, Parlamentem a Radou a zajistil jednotný přístup ke každoročnímu monitorování ve všech členských státech a v případech, kdy nedojde k odstranění nedostatků, jasnou vazbu na konkrétní opatření Unie; konstatuje, že veškerá opatření proti zhoršování situace by měla odrážet meziodvětvovou perspektivu; naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla hloubkový průzkum antigenderových hnutí, tak aby získala větší přehled o jejich současné činnosti a strategiích jejich financování; zdůrazňuje, že pochopení této dynamiky má zásadní význam pro zachování moderní, inkluzivní a tolerantní Evropy;

72.

s velkým znepokojením poukazuje na růst tzv. manosféry; poukazuje na to, že algoritmy používané platformami sociálních médií zesilují extrémní misogynní obsah; naléhavě vyzývá Komisi, aby vyšetřila a uvalila sankce na velmi velké online platformy, které neplní své povinnosti týkající se odstraňování škodlivého obsahu; naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala rostoucí rozdíly v postojích mladých mužů a žen k genderové rovnosti, posoudila jejich společenské důsledky, zejména v online prostředí, a aby vypracovala opatření k řešení a potírání nárůstu misogynních a krajně pravicových hodnot mezi chlapci a mladými muži, pokud jde o rovnost žen a mužů a práva žen; vyzývá proto Komisi, aby ve školách podporovala komplexní sexuální a vztahovou výchovu odpovídající věku, zvyšovala kritickou mediální gramotnost, bojovala proti zavádějícím informacím a dezinformacím o genderových otázkách a řešila genderové stereotypy; zdůrazňuje, že je nutné zajistit hlubší pochopení fenoménu a ideologie tzv. incelů, a poukazuje na význam prevence založené na aktivnějších opatřeních proti tomuto jevu a jejich narativům i proti potenciálním základním problémům v oblasti duševního zdraví a bezpečnosti;

73.

připomíná zásadní nepostradatelnou úlohu, kterou hrají organizace občanské společnosti, zejména organizace hájící práva žen a obránkyně lidských práv, včetně organizací činných v humanitární oblasti, v systému kontrol a protivah ve zdravé demokracii při obhajobě a prosazování genderové rovnosti, lidských práv a základních svobod, především v dobách politického, sociálního a institucionálního odporu; vyzývá Komisi, aby uznala organizace občanské společnosti, organizace hájící práva žen a obránkyně lidských práv, feministická hnutí a hnutí na obranu osob LGBTIQ+ a sexuálních a reprodukčních práv, které mají zásadní význam při prosazování inkluzivních politických reforem, napadání diskriminačních praktik a mobilizaci komunit při obraně základních práv v EU i ve světě, a aby je chránila, zajistila jejich bezpečnost a podporovala je; konstatuje, že se stále častěji stávají terčem krajně pravicových aktérů a aktérů odmítajících uvedená práva; vyzývá Komisi, aby do politiky EU a do strategie pro rovnost žen a mužů na období po roce 2025 začlenila jako horizontální pilíř opatření a doporučení týkající se ochrany a podpory organizací občanské společnosti, které se zabývají právy žen, rovností žen a mužů a bojem proti diskriminaci;

74.

naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila trvalé přístupné financování organizací hájících práva žen, mj. na základě nového VFR, a aby zachovala a upevnila svůj závazek podporovat občanskou společnost, a to i finančně prostřednictvím programu Občané, rovnost, práva a hodnoty (CERV), a zajistila, aby tento program zůstal silným nástrojem pro řešení vznikajících hrozeb pro práva a svobody; vyzývá zejména Komisi, aby s cílem reagovat na potřeby nedostatečně financovaných organizací občanské společnosti a na rostoucí hrozby a výzvy pro občanský prostor a hodnoty EU zachovala tento program jako samostatný program v rámci přímého řízení a podstatně navýšila jeho financování; naléhavě vyzývá Komisi, aby zachovala ty složky programů, které se věnují rovnosti žen a mužů a právům žen, mj. sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, ale i specializované složky, jako je Daphne, které by měly v novém VFR zůstat samostatným programem se samostatnou rozpočtovou položkou pro boj proti genderově podmíněnému násilí a diskriminaci, a to i vůči LGBTIQ osobám;

75.

varuje, že významná část finančních prostředků, které stojí za růstem antigenderových hnutí v celé EU, pochází od zahraničních aktérů; opakuje, že veškeré financování musí být v souladu se společnými hodnotami Unie, jak jsou zakotveny v článku 2 Smlouvy o EU a v Listině základních práv, a musí zajistit, aby finanční podpora vedla k upevnění demokratických hodnot EU; vyzývá Komisi, aby přezkoumala a zkontrolovala veškeré stávající financování, a to způsobem zohledňujícím rovnost žen a mužů, pokud jde o zásadu „neškodit“, aby se zajistilo, aby na protidemokratické a protigenderové cíle a projekty nesměřovaly žádné finanční prostředky EU; naléhavě vyzývá Komisi, aby v členských státech pečlivě sledovala čerpání finančních prostředků poskytnutých v rámci sdíleného řízení, které se zaměřují na prosazování genderové rovnosti a podporu občanské společnosti, mj. ženských nevládních organizací, s cílem zajistit, aby nedocházelo k záměrnému pozastavování nebo rušení výzev k předkládání návrhů na získání těchto finančních prostředků;

76.

vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala, jak členské státy plní rozsudky Evropského soudu pro lidská práva a Soudního dvora Evropské unie, zejména ty, které se týkají rovnosti žen a mužů, zákazu diskriminace a práv menšin, a aby zajistila, aby členské státy dodržovaly veškeré své mezinárodní závazky;

77.

vyzývá k dostatečnému financování výzkumu EU v oblasti genderové rovnosti, včetně Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a Agentury EU pro základní práva, prostřednictvím nástrojů, jako jsou projekty plánů pro rovnost žen a mužů financované z programu Horizont Evropa; vyzývá ke zlepšení metodiky, která by měla zjišťovat nejen příjemce finančních prostředků, ale také transformační potenciál programů; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly finanční prostředky EU poskytovány pouze na projekty, které by byly v souladu se základními právy a zásadami EU, mj. se zásadou rovnosti žen a mužů, s přístupem k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům a s odstraněním genderově podmíněného násilí; naléhavě vyzývá Komisi, aby zajistila sociálně i jinak spravedlivou transformaci, která by fungovala pro všechny, a vypracovala meziodvětvovou strategii zohledňující rovnost žen a mužů s cílem řešit klíčové otázky, a zdůrazňuje, že je třeba výrazně navýšit investice do základních sociálních služeb s cílem přispět k nezávislosti, rovnosti a emancipaci žen;

78.

uznává, že řada žen v EU čelí nerovnostem a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a naléhavě vyzývá Komisi, aby v nové strategii pro rovnost žen a mužů na období po roce 2025 a v rámci všech legislativních i nelegislativních opatření dále rozvíjela používání intersekcionality coby průřezové zásady;

79.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se v rámci veškeré politiky týkající se rovnosti žen a mužů zabývaly intersekcionalitou a uznaly, že genderově podmíněné násilí a diskriminace jsou umocněny také takovými faktory, jako je věk, rasa, etnický původ, status z hlediska menšin, zdravotní postižení, genderová identita a sexuální orientace, a že spolupůsobení těchto faktorů vytváří vícečetné jedinečné formy diskriminace, které vyžadují cílená opatření zaměřená na daný kontext;

80.

vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se opatření vztahovala na celé území EU a aby poskytovala účinné nástroje k řešení regionálních rozdílů v oblasti genderové rovnosti mezi členskými státy EU a jejich regiony i uvnitř těchto států a regionů; zdůrazňuje, že tato opatření by měla být adaptabilní a měla by mít dostatečné zdroje k řešení rozdílů mezi muži a ženami s ohledem na dostupné zdroje, přístupnost a pokrok dosažený v jednotlivých regionech;

81.

vyjadřuje politování nad tím, že navzdory zásadní úloze, kterou ženy ve venkovských oblastech hrají při udržování svých komunit a zachování životaschopnosti zemědělství, jejich přínos často není uznáván a že nadále čelí četným problémům, včetně omezených pracovních příležitostí, horšího přístupu ke službám, méně rozvinuté infrastruktury a nedostatečného zastoupení v rozhodovacím procesu; vyzývá Komisi, aby vytvořila a realizovala dílčí programy a opatření zaměřené na ženy ve venkovských oblastech;

82.

vyzývá Komisi, aby posílila a podpořila složení Rady pro genderovou rovnost, která by sdružovala ministry a státní tajemníky zodpovědné za genderovou rovnost a zabývala se otázkami ženských práv a genderové rovnosti, s cílem přijmout společná konkrétní opatření, tak aby se o otázkách genderové rovnosti jednalo na nejvyšší politické úrovni, mj. v rámci předsednictví v Radě;

83.

naléhavě vyzývá Komisi, aby sledovala a podporovala rychlé uplatňování směrnice o standardech pro orgány pro rovné zacházení (směrnice (EU) 2024/1499) a aby předložila členským státům doporučení týkající se standardů pro jejich fungování a úkoly s cílem usnadnit správné provedení směrnice v právu členských států a zajistit jednotné uspořádání orgánů pro rovné zacházení v celé Unii; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU přistoupila k Evropské úmluvě o lidských právech, a doporučuje, aby se Komise zasadila o dosažení tohoto cíle a požádala Soudní dvůr Evropské unie o vypracování právního stanoviska;

84.

oceňuje konstruktivní spolupráci Evropského institutu pro rovnost žen a mužů a jeho specializovanou práci, která hraje klíčovou úlohu při odpovídajícím shromažďování údajů, analýze srovnatelných rozčleněných údajů, zajišťování výzkumu a vydávání pokynů orgánům EU a členským státům, ale i při kontrole uplatňování právních předpisů EU týkajících se rovnosti žen a mužů ve všech členských státech EU; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby měl institut dostatečné finanční a lidské zdroje a kapacity, aby mohl účinně plnit své úkoly; připomíná, že institut má trvalé problémy s nedostatkem zaměstnanců, které se v důsledku prudkého nárůstu žádostí o odbornou pomoc ještě prohloubily; požaduje proto, aby mu byli přiděleni noví dočasní zaměstnanci;

85.

vyzývá Komisi, aby aktivně konzultovala s ženami a dívkami v celé jejich rozmanitosti a zapojila je prostřednictvím jejich zastupujících organizací do přípravy a provádění strategie pro rovnost žen a mužů na období po roce 2025;

86.

vyzývá Komisi, aby uznala důležitou úlohu organizací občanské společnosti a subjektů na různých úrovních, jako jsou venkovské komunity, místní akční skupiny, místní a regionální obce, ale i akademická obec a instituce, jako je Výbor regionů, při zajišťování rovnosti žen a mužů; vyzývá proto Komisi, aby uplatňovala inkluzivní přístup a úzce zapojila všechny tyto zúčastněné strany do plnění cílů strategie pro rovnost žen a mužů na období po roce 2025;

87.

poukazuje na význam spolupráce s odborníky v této oblasti; vyzývá Komisi, aby zajistila také řádné financování politiky genderové rovnosti a její podporu na místní a regionální úrovni a to, aby fondy soudržnosti a obnovy EU obsahovaly požadavky na stanovení jasných cílů v oblasti genderové rovnosti, aby se zajistilo, že regionální rozvoj přispěje ke snížení rozdílů mezi muži a ženami, a nikoli k jejich prohloubení, jelikož má přímý vliv na řadu oblastí ovlivňujících genderovou rovnost, jako je zaměstnanost, vzdělávání, infrastruktura péče, zdravotnictví, podpora žen, které se staly oběťmi násilí, a městské plánování a doprava zohledňující rovnost žen a mužů;

88.

vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s institutem EIGE a Eurostatem zajistila a zlepšila pravidelné, spolehlivé a přiměřené shromažďování srovnatelných údajů rozčleněných podle pohlaví na úrovni EU a členských států a jejich vykazování a analýzu; vyzývá Komisi, aby vypracovala společnou metodiku sledování sběru údajů, není-li k dispozici, a zdůrazňuje, že je třeba vypracovat horizontální definice EU s cílem usnadnit posuzování dopadů nejrůznějších oblastí politiky EU na rovnost žen a mužů; vyzývá Komisi, aby zlepšila zejména shromažďování údajů o prevenci, stíhání a trestání genderově podmíněného násilí, včetně vražd žen, znásilnění a jiného sexuálního násilí, a to zaznamenáváním komplexních srovnatelných údajů o obětech i pachatelích rozčleněných podle pohlaví, věkové skupiny, vztahu mezi obětí a pachatelem a druhu trestného činu, jak je uvedeno ve směrnici o boji proti násilí páchanému na ženách a domácímu násilí, a je-li to možné, podle genderové identity, rasového nebo etnického původu, sexuální orientace, pohlavních znaků, zdravotního postižení a občanství, a aby zajistila, aby byly tyto údaje pravidelně přezkoumávány a využívány k tvorbě politických opatření, přidělování zdrojů a dalším opatřením zaměřeným na prevenci a řešení sexuálního a jiného genderově podmíněného násilí; podporuje spolupráci členských států s občanskou společností při zajišťování práv obětí a při vytváření konkrétních politických opatření;

89.

zdůrazňuje, že předpokladem pro rozvoj politiky v oblasti rovnosti žen a mužů je vyčlenění odpovídajících zdrojů a provádění strategie pro rovnost žen a mužů na období po roce 2025;

°

° °

90.

pověřuje svou předsedkyni, aby předala toto usnesení Radě a Komisi.