EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 25.11.2025

COM(2025) 951 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A EVROPSKÉ CENTRÁLNÍ BANCE

Zohlednění rámce správy ekonomických záležitostí ve vnitrostátní fiskální politice

{SWD(2025) 951 final}

Úvod

Dnešní podzimní balíček přichází v době vážných problémů v EU i na celém světě, nicméně se předpokládá, že ekonomika EU zůstane odolná a bude i nadále mírně růst. Jako jedna z nejotevřenějších ekonomik světa je EU vystavena rostoucím omezením celosvětového obchodu, napětí a často nekalé konkurenci ze strany ostatních obchodních partnerů, což umocňuje nejistotu spojenou s ruskou válečnou agresí proti Ukrajině. Poslední údaje naznačují, že hospodářská činnost v první polovině roku 2025 rostla rychleji, než se očekávalo, částečně v důsledku předsunutí výroby a vývozu zboží před uložením vyšších dovozních cel ze strany USA. Ačkoli se očekává, že dynamika ve druhé polovině roku poleví, reálný HDP eurozóny by měl v roce 2025 vzrůst o 1,3 %, což je mírně více, než kolik uvádějí předpoklady uvedené v prognóze Komise z jara 2025. Ačkoli se očekává, že tempo růstu v roce 2026 poleví, odolné spotřebitelské výdaje a investice by měly podpořit růst reálného HDP o 1,2 % 1 .

Udržení fiskální stability je rozhodující pro podporu udržitelného růstu a odolnosti. Reformovaný fiskální rámec EU, který vstoupil v platnost v roce 2024, je nyní plně funkční. Dnešní podzimní balíček představuje důležitý milník při zavádění tohoto rámce do praxe. Všechny členské státy předložily své střednědobé fiskálně-strukturální plány a Rada ke každému z nich 2 přijala doporučení stanovující dráhu čistých výdajů 3 .

Toto sdělení hodnotí fiskální vývoj v roce 2025 a rozpočtový výhled na rok 2026, přičemž posuzuje, jak členské státy dodržují fiskální rámec EU. Do působnosti tohoto sdělení spadají všechny členské státy se zvláštním zaměřením na eurozónu. Členské státy eurozóny předložily Euroskupině a Komisi své návrhy rozpočtových plánů na rok 2026 a Komise přijala stanoviska ke každému z nich. Kromě toho toto sdělení hodnotí, zda členské státy v postupu při nadměrném schodku dostojí účinným opatřením v reakci na příslušná doporučení Rady 4 .

Fiskální rámec EU umožňuje nezbytné zvýšení výdajů na obranu. V reakci na současnou geopolitickou situaci a zvýšené bezpečnostní výzvy vyplývající z ruské válečné agrese proti Ukrajině vyzvala Komise členské státy, aby požádaly o aktivaci národních únikových doložek pro obranu v rámci iniciativ Připravenost 2030 5 . Národní únikové doložky poskytují členským státům flexibilitu při zvyšování výdajů na obranu, aniž toto zvýšení musejí okamžitě kompenzovat škrty ve výdajích nebo opatřeními na zvýšení příjmů. Flexibilita tak poskytuje členským státům potřebný čas na to, aby v rámci svých rozpočtů zohlednily vyšší výdaje na obranu. Umožňuje členským státům dočasně se odchýlit od dráhy čistých výdajů doporučené Radou, pokud tyto odchylky souvisejí se zvýšením výdajů na obranu, a to až o 1,5 % HDP v průběhu příštích čtyř let. Rada dosud aktivovala národní únikovou doložku pro šestnáct členských států (Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Řecko, Slovensko a Slovinsko).

Toto sdělení je rozčleněno do dvou oddílů. Oddíl I obsahuje přehled fiskální situace v eurozóně, včetně výhledu na další roky, který vychází z návrhů rozpočtových plánů členských států a z prognózy Komise z podzimu 2025. Zkoumá celkovou orientaci fiskální politiky a její základní složky a rovněž hodnotí přiměřenost orientace v eurozóně jako celku. Oddíl II se zaměřuje na hodnocení Komise, jak členské státy dodržují stropy pro růst čistých výdajů doporučené Radou. U členských států eurozóny se při hodnocení zohledňují informace uvedené v jejich návrzích rozpočtových plánů. V případě členských států, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, se při hodnocení zohledňují zprávy členských států o opatřeních přijatých v reakci na příslušná doporučení Rady. A konečně, oddíl II obsahuje shrnutí zprávy podle čl. 126 odst. 3 SFEU, na jejímž základě Komise posuzuje nové případy zahájení postupu při nadměrném schodku. V přílohách jsou uvedeny podkladové analýzy a údaje.

I.Fiskální vývoj a orientace fiskální politiky v eurozóně

Očekává se, že celkový schodek veřejných financí eurozóny se v letech 2025 i 2026 mírně zvýší. Podle prognózy Komise z podzimu 2025 má celkový schodek eurozóny vzrůst z 3,1 % HDP v roce 2024 na 3,2 % HDP v roce 2025. Na základě současné politiky se očekává, že schodek v roce 2026 vzroste na 3,3 % HDP.

Po výrazném poklesu v předchozích letech začal celkový poměr dluhu k HDP eurozóny v roce 2025 narůstat a očekává se, že na konci roku 2026 vzroste na 89,8 % HDP z přibližně 88 % na konci roku 2024. Tento nárůst je způsoben přetrvávajícími primárními schodky a vnitřní dynamikou dluhu zvyšující zadlužení. Kromě toho se rozdíl mezi úrokovou sazbou a mírou růstu („efekt sněhové koule“) stane méně příznivým, protože implicitní úroková míra placená z dluhu se zvyšuje, zatímco inflace (deflátor HDP) se dále zmírňuje. Míra zadlužení čtyř členských států bude podle prognóz v příštím roce vyšší než 100 %.

V letech 2025 a 2026 se očekává celkově neutrální orientace fiskální politiky eurozóny 6 . V návaznosti na provádění střednědobých plánů členské státy v roce 2025 omezily růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů a/nebo zvýšily příjmy. Toto omezení bylo do značné míry kompenzováno nárůstem investic financovaných z vnitrostátních zdrojů (zejména na obranu) a výdaji financovanými z grantů 7 v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (RRF) a dalších finančních prostředků EU. V důsledku toho se očekává, že celková orientace fiskální politiky v roce 2025 bude celkově neutrální. Očekává se, že celková orientace fiskální politiky eurozóny zůstane celkově neutrální i v roce 2026, neboť určité malé omezení čistých běžných a ostatních kapitálových výdajů bude kompenzováno rostoucím čerpáním grantů z Nástroje pro oživení a odolnost v posledním roce jeho provádění a z dalších finančních prostředků EU. Důležité je, že výdaje na obranu by se měly rovněž postupně zvyšovat, a to z 1,4 % HDP v roce 2024 na 1,7 % v roce 2026.

Očekává se, že veřejné investice v eurozóně v roce 2026 dále porostou, a to na základě kombinace vnitrostátního a unijního financování. Investice by měly v roce 2026 poskytnout další expanzivní příspěvek pro orientaci fiskální politiky eurozóny. Veřejné investice v eurozóně by měly do roku 2026 vzrůst na 3,7 % HDP z 3,0 % v roce 2019. Navýšení v letech 2019–2026 bylo podpořeno jak z národních rozpočtů, tak z rozpočtu EU, zejména z Nástroje pro oživení a odolnost. Investice do obrany rovněž nabývají na dynamice, přičemž přibližně třetina předpokládaného nárůstu investic v letech 2025–2026 je způsobena vyššími investicemi do obrany.

Orientace fiskální politiky eurozóny se zdá být v letech 2025 i 2026 celkově přiměřená. Celkově neutrální orientace je v souladu s poklesem inflace a její předpokládanou stabilizací kolem 2 % a s potřebou zachovat stále mírný výhled růstu v nejistém prostředí. Je v souladu s úsilím členských států eurozóny dodržovat maximální míry růstu čistých výdajů doporučené Radou a využívat flexibility v rámci národní únikové doložky pro obranu.

Složení orientace fiskální politiky je přiměřené. Konsolidace národních veřejných financí, která je způsobena zpomalením čistých běžných výdajů, v zásadě odpovídá potřebám korekcí, které se odrážejí v doporučených drahách čistých výdajů, zejména v zemích s vysokým schodkem a vysokým zadlužením. Současně Nástroj pro oživení a odolnost a další možnosti financování EU přispívají k neutralizaci kontrakčního dopadu této konsolidace. Nárůst investic – jak prostřednictvím vnitrostátního financování, tak financování z Nástroje pro oživení a odolnost – navíc podporuje priority a růstový potenciál EU. V roce 2026 bude nadále zapotřebí podporovat budování obranných schopností členských států a zároveň zajistit, aby členské státy s potřebami korekcí pokračovaly ve svém fiskálním úsilí, zejména v oblasti výdajů nesouvisejících s obranou.

II.Hodnocení návrhů rozpočtových plánů, účinných opatření členských států při nadměrném schodku a fiskální situace v ostatních členských státech

(I)Přístup k posuzování souladu s fiskálním rámcem EU

Podle reformovaného rámce správy ekonomických záležitostí je růst čistých výdajů jediným operačním ukazatelem pro sledování toho, jak členské státy plní příslušná doporučení Rady. V rámci svých střednědobých plánů se členské státy zavazují k maximální míře růstu čistých výdajů vyjádřené v ročním a kumulativním vyjádření a v případě žádosti o prodloužení období korekce k souboru reforem a investic 8 . Po schválení Radou se tyto maximální míry růstu nebo stropy stávají referenčními hodnotami pro posuzování souladu během doby platnosti plánů. Pro členské státy, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku, jsou referenční hodnotou pro soulad nápravné dráhy čistých výdajů stanovené Radou. V současné době podléhá postupu při nadměrném schodku devět členských států: Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko, Rakousko, Rumunsko a Slovensko. Členské státy, pro které Rada aktivovala národní únikovou doložku pro výdaje na obranu, se mohou dočasně odchýlit od doporučených maximálních měr růstu čistých výdajů, pokud se tyto odchylky týkají zvýšení výdajů na obranu, až o 1,5 % HDP v období 2025–2028. To se týká šestnácti členských států: Belgie, Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Chorvatsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Německo, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko a Řecko.

Posouzení souladu provedené Komisí vychází z prognózy Komise z podzimu 2025 a upozorňuje na rizika ohrožující soulad s cílem zajistit, aby politické pokyny Unie mohly být vhodně začleněny do vnitrostátních rozpočtových opatření. Prognóza Komise zohledňuje informace poskytnuté členskými státy v jejich návrzích rozpočtových plánů na rok 2026 (v případě členských států eurozóny), v jejich zprávách o účinných opatřeních (v případě zemí, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku) 9 a v obecné rovině ve vnitrostátních rozpočtech všech členských států 10 . Posouzení souladu vychází ze srovnání růstu čistých výdajů podle prognózy Komise z podzimu 2025 s maximálním růstem čistých výdajů doporučeným Radou, přičemž se zohledňuje flexibilita, kterou šestnácti výše uvedeným členským státům poskytuje národní úniková doložka pro obranu 11 . Rámeček 1 nabízí ucelený přehled o tom, jak Komise provedla posouzení souladu, což dokládá zjištění uvedená v tomto sdělení.

(II)Členské státy, které předložily návrh rozpočtového plánu

V případě členských států eurozóny jsou v návrzích rozpočtových plánů uvedena opatření na straně výdajů a příjmů, která hodlají provést v roce 2026. Většina členských států eurozóny předložila své návrhy rozpočtových plánů na rok 2026 v souladu se zákonnou lhůtou v polovině října. Belgie a Španělsko plány dosud nepředložily, protože v jejich parlamentech nebyl předložen rozpočet na rok 2026 15 . Dne 13. května 2025 předložilo Rakousko návrh svého plánu zahrnující roky 2025 i 2026 a Komise vydala stanovisko dne 23. června 2025 16 . Členské státy, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku, by mohly návrh rozpočtového plánu využít také k podávání zpráv o účinných opatřeních přijatých v rámci postupu při nadměrném schodku.

A)Členské státy, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku

Předpokládá se, že tři členské státy eurozóny, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku, dodrží doporučený maximální růst čistých výdajů.

·V případě Itálie se předpokládá, že čisté výdaje v letech 2025 a 2026 porostou v rámci stropů doporučených Radou. V důsledku toho se postup při nadměrném schodku pozastavuje.

·V případě Slovenska se předpokládá, že čisté výdaje v roce 2025 porostou v rámci stropů doporučených Radou, zatímco růst čistých výdajů v roce 2026 by měl překročit strop doporučený Radou. Očekává se však, že předpokládaná odchylka bude v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka pro obranu. V důsledku toho se postup při nadměrném schodku pozastavuje.

·V případě Francie se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 bude mírně převyšovat strop doporučený Radou, ale odchylka nepřesáhne 0,3 % HDP, neboť v takovém případě by existovala silná domněnka neúčinnosti opatření. Naproti tomu se předpokládá, že čisté výdaje v roce 2026 porostou v rámci stropu doporučeného Radou. V důsledku toho se postup při nadměrném schodku pozastavuje. Komise konstatuje, že toto posouzení je vzhledem k probíhajícím parlamentním diskusím zatíženo značnou nejistotou.

U jednoho členského státu eurozóny, vůči němuž je veden postup při nadměrném schodku, se předpokládá riziko významného nesouladu s doporučeným maximálním růstem čistých výdajů.

·V případě Malty se předpokládá, že čisté výdaje v letech 2025 a 2026 (v ročním vyjádření) porostou v rámci stropů doporučených Radou. Vzhledem k velké odchylce v roce 2024 je však kumulativní odchylka v letech 2025 a 2026 výrazně vyšší než 0,6 % HDP v obou letech, což znamená silnou domněnku neúčinnosti opatření. Ačkoli je postup při nadměrném schodku v této fázi pozastaven, protože nejsou k dispozici výsledné údaje za rok 2025, Malta čelí riziku významného nesouladu, a proto nemusí dostát účinným opatřením, což by si mohlo vyžádat posílení postupu při nadměrném schodku. Je však třeba poznamenat, že náprava nadměrného schodku v roce 2026 je dosažitelná vzhledem k velkému objemu mimořádných příjmů, k němuž došlo v roce 2024.

B)Členské státy, vůči nimž není veden postup při nadměrném schodku

Předpokládá se, že šest členských států eurozóny, vůči nimž není veden postup při nadměrném schodku, dodrží doporučený maximální růst čistých výdajů.

·V případě Finska 17 a Lucemburska se předpokládá, že čisté výdaje v roce 2026 porostou v rámci stropů doporučených Radou.

·U Německa, Estonska, Řecka a Lotyšska se předpokládá, že růst čistých výdajů překročí strop doporučený Radou. Očekává se však, že odchylky předpokládané u těchto členských států budou v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka pro obranu.

U tří členských států eurozóny, vůči nimž není veden postup při nadměrném schodku, se má za to, že splňují povinnosti v oblasti rozpočtové politiky vyplývající z Paktu o stabilitě a růstu díky jejich téměř vyrovnanému nebo přebytkovému stavu rozpočtu, ačkoli se předpokládá, že růst čistých výdajů překročí doporučený maximální růst čistých výdajů.

·Předpokládá se, že stav rozpočtu Irska, Kypru a Portugalska bude přebytkový (Irsko a Kypr) nebo téměř vyrovnaný (Portugalsko), což přispěje ke snížení poměru veřejného dluhu k HDP. Komise zároveň konstatuje, že Irsku hrozí, že překročí doporučený maximální růst čistých výdajů, zatímco Kypru a Portugalsku hrozí, že doporučený maximální růst čistých výdajů překročí významně.

U tří členských států eurozóny, vůči nimž není veden postup při nadměrném schodku, se předpokládá riziko nesouladu s doporučeným maximálním růstem čistých výdajů.

·V případě Chorvatska, Litvy a Slovinska se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2026 překročí strop doporučený Radou. Po zohlednění flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka, však předpokládaná kumulativní odchylka v roce 2026 je nižší než 0,6 % HDP.

U jednoho členského státu eurozóny, vůči němuž není veden postup při nadměrném schodku, se předpokládá riziko významného nesouladu s doporučeným maximálním růstem čistých výdajů.

·V případě Nizozemska se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2026 výrazně překročí strop doporučený Radou, neboť roční i kumulovaná odchylka jsou vyšší než 0,3 % a 0,6 % HDP.

(III)Členské státy, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku a které nepředložily návrh rozpočtového plánu

U členských států eurozóny, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku, které na podzim nepředložily návrh rozpočtového plánu, a u členských států mimo eurozónu, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku, Komise na základě své prognózy rovněž provedla posouzení účinných opatření. V důsledku toho se postup při nadměrném schodku v případě všech dotčených členských států pozastavuje.

·V případě Rakouska se předpokládá, že čisté výdaje v letech 2025 a 2026 (v ročním i kumulativním vyjádření) porostou v rámci stropů doporučených Radou. Prognóza Komise pro Rakousko z podzimu 2025 zahrnuje politická opatření, která již byla stanovena v návrhu rozpočtového plánu předloženém dne 13. května 2025, a také novější informace. Rakousko tedy podle předpokladů dodrží doporučený maximální růst čistých výdajů.

·V případě Belgie a Polska se předpokládá, že růst čistých výdajů v letech 2025 a 2026 (v kumulativním vyjádření) překročí stropy stanovené nápravnou drahou. Očekává se však, že odchylky budou v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka pro obranu. Předpokládá se tedy, že Belgie a Polsko dodrží doporučený maximální růst čistých výdajů.

·V případě Maďarska se předpokládá, že růst čistých výdajů v letech 2025 a 2026 (v kumulativním vyjádření) překročí stropy stanovené nápravnou drahou. V roce 2025 se očekává, že kumulativní odchylka bude v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka pro obranu, a v roce 2026 zůstane nižší než hranice 0,6 % HDP, při jejímž překročení by existovala silná domněnka neúčinnosti opatření. Ačkoli je postup při nadměrném schodku v této fázi pozastaven, Maďarsko čelí riziku nesouladu v roce 2026, a proto nemusí dostát účinným opatřením, což by si mohlo vyžádat posílení postupu při nadměrném schodku.

·V případě Rumunska se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2025 jen mírně překročí strop doporučený Radou (0,1 % HDP) a čisté výdaje v roce 2026 porostou v rámci stropu doporučeného Radou. Je to díky balíčkům fiskální konsolidace, které Rumunsko přijalo v létě. V důsledku toho se postup při nadměrném schodku pozastavuje. Komise proto v současné době v souladu s nařízením o společných ustanoveních a nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost nenavrhne pozastavení finančních prostředků EU v rámci postupu makroekonomické podmíněnosti. Zároveň bude v krátkodobém horizontu pro Rumunsko naprosto nezbytné, aby důsledně provedlo opatření fiskální konsolidace přijatá v posledních měsících a zefektivnilo veřejné investice. Kromě toho, jak je zdůrazněno v doporučení Rady přijatém podle čl. 126 odst. 7 SFEU ze dne 8. července 2025, Rumunsko by mělo posílit svou daňovou správu a rozpočtový proces, aby zabránilo nadměrným výdajům v poměru k plánům. Provádění těchto politických závazků přispěje k zajištění trvalé účinnosti opatření. Ve střednědobém horizontu budou k nápravě nadměrného schodku do roku 2030 zapotřebí další opatření fiskální konsolidace.

(IV)Jiné členské státy

Komise na základě své prognózy rovněž posuzovala dodržování doporučeného maximálního růstu čistých výdajů jinými členskými státy. 

·V případě Česka a Dánska se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2026 překročí strop doporučený Radou. Očekává se však, že odchylky předpokládané u těchto členských států budou v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka pro obranu. Předpokládá se tedy, že Česko a Dánsko dodrží doporučený maximální růst čistých výdajů.

·V případě Švédska se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2026 překročí strop doporučený Radou a přesáhne 0,3 % HDP. Vzhledem k výsledkům pro roky 2024 a 2025 se však čisté výdaje v kumulativním vyjádření v roce 2026 budou pohybovat v rámci stropu doporučeného Radou. Předpokládá se tedy, že Švédsko dodrží doporučený maximální růst čistých výdajů.

·V případě Španělska se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2026 překročí strop doporučený Radou, ale odchylka je nižší než 0,3 % (ročně) a 0,6 % HDP (kumulativně). Předpokládá se tedy, že Španělsku bude v roce 2026 hrozit nesoulad s doporučeným maximálním růstem čistých výdajů.

·U Bulharska 18 se předpokládá, že růst čistých výdajů v roce 2026 překročí strop doporučený Radou, přičemž se zohlednila flexibilita, kterou poskytuje národní úniková doložka pro obranu. Proto se předpokládá, že Bulharsku bude v roce 2026 hrozit nesoulad s doporučeným maximálním růstem čistých výdajů.

(V)Zpráva podle čl. 126 odst. 3

V rámci podzimního balíčku 2025 přijala Komise pro Německo a Finsko zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU 19 . V případě Finska je důvodem zprávy skutečnost, že schodek v roce 2024 překročil referenční hodnotu 3 % HDP a plánovaný schodek na rok 2025 převyšuje 3 % HDP; v případě Německa je jím plánovaný schodek na rok 2025, který je vyšší než 3 % HDP. Ve zprávě se konstatuje, že v této fázi není důvod k zahájení postupu při nadměrném schodku v případě Německa, protože překročení schodku nad hodnotu 3 % HDP je plně vysvětleno zvýšením výdajů na obranu a umožňuje to národní úniková doložka. Ve Finsku lze schodek převyšující 3 % HDP v roce 2025 vysvětlit zvýšením výdajů na obranu a flexibilitou, která je umožněna národní únikovou doložkou, pouze částečně. Komise proto zváží, zda v případě Finska navrhne zahájení postupu při nadměrném schodku.

(VI)Závěry a další kroky

Členské státy se vyzývají, aby při přijímání svého zákona o rozpočtu zohlednily stanovisko Komise k jejich návrhu rozpočtového plánu. Devatenáct členských států, u nichž bylo vyhodnoceno, že dodržují maximální růst, se vyzývá, aby v roce 2026 pokračovaly v provádění fiskálních politik podle plánu. Osm členských států, u nichž panuje riziko nesouladu, se vyzývá, aby v rámci svého vnitrostátního rozpočtového procesu přijaly nezbytná opatření, která zajistí, že fiskální politika v roce 2026 bude v souladu s doporučením Rady. Je to důležité zejména v případě členských států, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku, aby se předešlo případnému posílení postupu při nadměrném schodku na jaře. Komise je připravena spolupracovat se všemi členskými státy a podporovat úsilí o zajištění souladu s revidovaným rámcem správy ekonomických záležitostí.

Komise zváží, zda v případě Finska navrhne zahájení postupu při nadměrném schodku. V případě Finska Komise s ohledem na zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU a po zohlednění stanoviska Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 SFEU zváží, zda navrhne Radě přijmout rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 SFEU o existenci nadměrného schodku. Pokud Rada rozhodne, že existuje nadměrný schodek, přijme zároveň v souladu s čl. 126 odst. 7 SFEU doporučení, v němž stanoví nápravnou dráhu čistých výdajů.

Komise předloží aktualizované posouzení na jaře 2026. Aktualizované posouzení souladu bude založeno na výsledných údajích za rok 2025, prognóze Komise z jara 2026 a výročních zprávách o pokroku, které musí členské státy předložit do 30. dubna 2026 20 . Fiskální posouzení bude zahrnovat první výpočet kontrolního účtu pro každý členský stát, který provede Komise na základě výsledných údajů. Tento kontrolní účet bude sledovat odchylky od dráhy růstu čistých výdajů u všech členských států a poslouží jako podklad pro donucovací opatření 21 . Kromě toho bude jarní hodnocení sledovat také provádění reforem a investic, které jsou základem prodloužení období fiskální korekce na sedm let, což se týká Španělska, Francie, Itálie, Finska, Belgie, Rakouska, Německa a Rumunska.

PŘÍLOHA I: Roční a kumulované odchylky růstu čistých výdajů v letech 2025 a 2026 oproti doporučením

PŘÍLOHA II: Základní makroekonomické a fiskální ukazatele

PŘÍLOHA III: Celková fiskální situace a orientace fiskální politiky eurozóny

(I)Schodek veřejných financí a jeho faktory v období 2025–2026

Očekává se, že v letech 2025 a 2026 se celkový schodek veřejných financí v eurozóně jako celku zvýší, přičemž mezi jednotlivými zeměmi existují značné rozdíly. Očekává se, že v roce 2026 se schodek oproti roku 2025 zvýší ve dvanácti zemích. Osm členských států eurozóny bude mít schodek vyšší než 3 % HDP a u sedmi z nich se očekává, že schodek bude činit 4 % nebo více. 

Hlavním faktorem způsobujícím schodek eurozóny je vývoj výdajů. Předpokládá se, že poměr výdajů k HDP v eurozóně se v roce 2025 zvýší o 0,5 p. b. a v roce 2026 o 0,3 p. b. Předpokládá se, že výdaje na obranu se budou neustále zvyšovat (z 1,4 % HDP v roce 2024 na 1,7 % v roce 2026) a podíl úrokových výdajů na HDP se rovněž zvýší. Ve většině členských států došlo v roce 2026 k nárůstu investic, které byly podpořeny jak z vnitrostátních prostředků, tak i z prostředků EU. Téměř polovina nárůstu veřejných investic v letech 2019–2026 souvisí s investicemi financovanými EU, zejména z Nástroje pro oživení a odolnost. Předpokládá se, že většina zemí eurozóny vynaloží na veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů více než před pandemií. Itálie a Litva vyčnívají nárůstem vyšším než 1 % HDP. Z funkčního hlediska se očekává, že výdaje na obranu se v roce 2026 ve většině zemí EU rovněž zvýší. Výrazný nárůst se očekává v Estonsku (více než 1 p. b.) a Lotyšsku (kolem 1 p. b.). Je třeba poznamenat, že načasování dodávek vojenského vybavení může rok od roku způsobit určitou volatilitu hodnot.

(II)Veřejný dluh v období 2025–2026

Vývoj poměru veřejného dluhu k HDP se bude podle prognóz v letech 2025 a 2026 v jednotlivých zemích eurozóny lišit v závislosti na konsolidačním úsilí a makroekonomickém vývoji. Po výrazném poklesu ve většině členských států eurozóny v letech 2000–2024 se předpokládá, že v letech 2025–2026 se míra zadlužení zvýší ve čtrnácti členských státech eurozóny. Do roku 2026 budou mít poměr veřejného dluhu k HDP vyšší než 100 % nadále čtyři členské státy (Belgie, Řecko, Francie a Itálie). Současně se předpokládá další výrazný pokles dluhu v Řecku a na Kypru kvůli jejich značným primárním přebytkům.

Ve většině členských států eurozóny je změna poměru veřejného dluhu k HDP v letech 2026 až 2025 způsobena primárním saldem a určitou vnitřní dynamikou dluhu. Očekává se, že vnitřní dynamika dluhu bude obzvláště významná (více než 1 p. b. HDP) v Řecku, Portugalsku, Irsku, Itálii, Litvě a Nizozemsku. Efekt sněhové koule bude i nadále působit na snižování zadlužení, neboť se očekává, že rozdíl mezi úrokovou sazbou a mírou růstu zůstane ve všech členských státech s výjimkou Itálie příznivý, i když je výrazně menší než v předchozích letech, zejména v důsledku nižší inflace a vyšších implicitních úrokových sazeb placených z veřejných dluhů.

(III) Fiskální politika v zemích eurozóny: 2025 a 2026

Orientace fiskální politiky v eurozóně předpokládaná v roce 2025 je celkově neutrální, přičemž mezi jednotlivými zeměmi panují značné rozdíly 22 . Očekává se, že pokles čistých běžných výdajů bude do značné míry kompenzován expanzivním impulsem veřejných investic a výdajů financovaných EU. Fiskální vývoj však zůstává v jednotlivých členských státech různorodý a pohybuje se od poklesu o 1,4 % HDP v Estonsku po růst o 1,5 % HDP v Lotyšsku (graf 6). Tuto různorodost lze částečně přičíst koncepci nového rámce správy ekonomických záležitostí, který rozlišuje požadavky na fiskální korekci podle fiskálních problémů členských států, a částečně rozdílnému fiskálnímu impulsu výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších finančních prostředků EU.

Konkrétně se očekává, že pět členských států eurozóny bude v roce 2025 provádět kontrakční fiskální politiku, zatímco devět členských států bude provádět expanzivní politiku a šest členských států zachová celkově neutrální orientaci. Pokud jde o členské státy s vysokým zadlužením, předpokládá se, že v Itálii, Francii, Rakousku, na Slovensku a ve Finsku bude hlavní faktor ovlivňující celkovou orientaci fiskální politiky kontrakční příspěvek čistých běžných výdajů. Očekává se, že tato složka bude expanzivní v pěti z deseti zemí eurozóny, které využívají flexibility v rámci národní únikové doložky pro obranu. Ve většině členských států se očekává, že investice financované z vnitrostátních zdrojů – zejména výdaje financované prostřednictvím grantů z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších nástrojů EU – poskytnou ekonomice kvalitní fiskální podporu. Ve třech členských státech se předpokládá, že příspěvek z investic financovaných z vnitrostátních zdrojů bude ve výši 0,5 procentního bodu HDP nebo vyšší (Finsko, Slovensko a Estonsko). V sedmi zemích (Estonsko, Řecko, Chorvatsko, Litva, Portugalsko, Slovensko a Lotyšsko) se předpokládá, že příspěvek z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších výdajů financovaných EU bude ve výši 0,5 procentního bodu HDP nebo vyšší. Očekává se, že žádný členský stát eurozóny nezaznamená v této složce pokles.

Očekává se, že celková orientace fiskální politiky eurozóny bude v roce 2026 neutrální, a to nejen kvůli vnitrostátním rozpočtům, ale i rozpočtu EU. Doporučené dráhy čistých výdajů by samy o sobě znamenaly celkově neutrální orientaci fiskální politiky eurozóny v roce 2026, přičemž flexibilita, kterou umožňuje národní úniková doložka pro obranu, by podpořila expanzivnější orientaci. Podle prognózy Komise z podzimu 2025 bude orientace fiskální politiky eurozóny v roce 2026 celkově neutrální. Očekává se, že expanzivní rozpočty v některých členských státech a rostoucí čerpání grantů z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších finančních prostředků EU (které nejsou zahrnuty do čistých výdajů) budou kompenzovány fiskálními omezeními v jiných členských státech. 

Očekává se, že orientace fiskální politiky zemí eurozóny budou v roce 2026 i nadále rozdílné. Očekává se, že v roce 2026 bude šest členských států eurozóny provádět kontrakční fiskální politiku, zatímco v dalších deseti členských státech bude fiskální politika expanzivní a v pěti státech bude celkově neutrální. Orientace fiskální politiky členských států eurozóny v roce 2026 se mají pohybovat od poklesu o 1,3 % HDP na Slovensku po růst o 3,0 % HDP v Estonsku. Podle prognóz budou hlavním faktorem celkové orientace fiskální politiky ve většině členských států eurozóny čisté běžné výdaje, přičemž výrazný pokles (o 0,5 % HDP nebo více) se předpokládá ve Finsku, Rakousku, na Maltě, ve Francii a na Slovensku. Ve většině členských států se očekává, že vysoce kvalitní fiskální podporu poskytnou ekonomice investice financované z vnitrostátních zdrojů a zejména výdaje financované z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších finančních prostředků EU. V případě Řecka, Portugalska a Bulharska je expanzivní orientace do značné míry způsobena předpokládaným rychlejším čerpáním prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost.

(IV) Přiměřenost orientace fiskální politiky a kombinace politik

Na přiměřenost orientace fiskální politiky lze nahlížet ze tří různých úhlů.

Orientace fiskální politiky v letech 2025 a 2026 je z makroekonomického hlediska přiměřená. Celkově neutrální orientace fiskální politiky v roce 2025 doplnila uvolněnou měnovou politiku ECB, neboť inflace nadále klesá a výhled růstu stále provází vysoká nejistota. V roce 2026 je celkově neutrální orientace fiskální politiky slučitelná s očekávanou stabilizací inflace na úrovni kolem 2 %, přičemž nepoškozuje stále ještě mírný výhled růstu v náročném globálním prostředí a v kontextu (malé) záporné mezery výstupu 23 .

Zadruhé, orientace fiskální politiky se z hlediska složení zdá být přiměřená. Její investiční obsah v letech 2025 a 2026 bude stimulovat potenciální růst ve střednědobém horizontu.  Zatímco čisté běžné výdaje mají být omezeny, což je odrazem potřeby konsolidace v několika členských státech, investice financované z vnitrostátních zdrojů zůstávají zachovány. Celkové investice rovněž podporuje nárůst výdajů financovaných z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost, neboť provádění nástroje se s blížícím se konečným datem provádění zrychluje. Kromě toho se zdá, že orientace fiskální politiky je slučitelná s potřebou zvýšit výdaje na obranu a aktivovat národní únikovou doložku pro několik členských států eurozóny a zároveň pokračovat v konsolidaci výdajů na jiné než obranné účely.

Pokud jde o zeměpisné členění, zdá se, že orientace fiskální politiky eurozóny na roky 2025 a 2026 je celkově v souladu s potřebou fiskální obezřetnosti v členských státech s vysokým zadlužením. Většina členských států s vysokým zadlužením a vysokým schodkem ve skutečnosti omezí čisté výdaje financované ze státních rozpočtů. V některých členských státech s vysokým zadlužením se však nepředpokládá, že by orientace fiskální politiky založená na státních rozpočtech byla kontrakční, a to z důvodu flexibility, kterou umožňuje národní úniková doložka pro vyšší výdaje na obranu 24 . Expanzivní orientace v několika členských státech je do značné míry způsobena také předpokládaným rychlejším čerpáním prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost.

Příloha iv: postupy při nadměrném schodku

Od zveřejnění jarního balíčku přijala Rada revidovaná doporučení podle čl. 126 odst. 7 SFEU pro Rumunsko i Belgii a v případě Rakouska rozhodla o zahájení postupu při nadměrném schodku, což vedlo k přijetí doporučení podle čl. 126 odst. 7 SFEU pro Rakousko. Všem třem členským státům byla stanovena lhůta pro přijetí účinných opatření do 15. října 2025.

V následujících bodech je uvedeno posouzení souladu s doporučením předloženým v rámci postupu při nadměrném schodku (s přihlédnutím k případné flexibilitě, kterou umožňuje národní úniková doložka pro obranu). V případě zemí, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku a které na podzim předložily návrh rozpočtového plánu, je ve stanoviscích k návrhům uvedeno podrobnější hodnocení se zaměřením na rok 2026.

Rakousko: Spolu s rozhodnutím Rady ze dne 8. července 2025, že Rakousko vykazuje nadměrný schodek z důvodu nedodržení kritéria schodku, přijala Rada rovněž doporučení, v němž se stanoví dráha maximálního růstu čistých výdajů s cílem ukončit situaci nadměrného schodku do roku 2028. Růst čistých výdajů Rakouska se podle prognózy Komise z podzimu 2025 zvýší v roce 2025 o 2,2 %, což je nárůst v mezích maximálního tempa růstu ve výši 2,6 % doporučeného Radou. Na kumulativním základě zůstává růst čistých výdajů v roce 2025 rovněž v rámci maximálního tempa růstu ve výši 2,6 % doporučeného Radou. Pokud jde o rok 2026, růst čistých výdajů by se měl zvýšit o 2,1 %, což je nárůst v mezích maximálního tempa růstu ve výši 2,2 % doporučeného Radou. Na kumulativním základě zůstává růst čistých výdajů v roce 2026 rovněž v rámci maximálního tempa růstu ve výši 4,8 % doporučeného Radou. Rakousko tak dodržuje maximální růst čistých výdajů stanovený v doporučení Rady.

Belgie: Po předložení, posouzení a schválení střednědobého fiskálního strukturálního plánu Belgie přijala Rada dne 20. června 2025 revidované doporučení, které je v souladu s dráhou čistých výdajů uvedenou v belgickém střednědobém plánu s cílem ukončit situaci nadměrného schodku do roku 2029. Růst čistých výdajů Belgie se na základě prognózy Komise z podzimu 2025 zvýší v roce 2025 o 4,2 %, což je nárůst přesahující maximální tempo růstu ve výši 3,6 % doporučené Radou. To odpovídá roční odchylce o 0,3 % HDP a kumulativní odchylce o 0,3 % HDP v roce 2025. Po zohlednění flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka, je však předpokládaná kumulativní odchylka v roce 2025 v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka. Pokud jde o rok 2026, růst čistých výdajů by se měl zvýšit o 2,9 % v roce 2026, což je nárůst přesahující maximální tempo růstu ve výši 2,5 % doporučené Radou. To odpovídá roční odchylce o 0,3 % HDP a kumulativní odchylce o 0,5 % HDP v roce 2026. Po zohlednění flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka, je však předpokládaná kumulativní odchylka v roce 2026 v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka. Belgie tak dodržuje maximální růst čistých výdajů uvedený v doporučení Rady.

Francie: Dne 21. ledna 2025 přijala Rada doporučení, v němž stanoví dráhu maximálního růstu čistých výdajů s cílem ukončit ve Francii situaci nadměrného schodku do roku 2029. Růst čistých výdajů Francie se podle prognózy Komise z podzimu 2025 zvýší v roce 2025 o 1,0 %, což je nárůst přesahující maximální tempo růstu ve výši 0,8 % doporučené Radou. Odpovídá to roční odchylce o 0,1 % HDP v roce 2025. Na kumulativním základě zůstává růst čistých výdajů v rámci maximálního tempa růstu ve výši 4,6 % doporučeného Radou. Pokud jde o rok 2026, čisté výdaje by se měly zvýšit o 0,7 %, což je nárůst v mezích maximálního tempa růstu ve výši 1,2 % doporučeného Radou. Na kumulativním základě zůstává růst čistých výdajů rovněž v rámci maximálního tempa růstu ve výši 5,8 % doporučeného Radou. Francie tak dodržuje maximální růst čistých výdajů uvedený v doporučení Rady pro rok 2026, ale v roce 2025 hrozí riziko nesouladu.

Maďarsko: Dne 18. února 2025 přijala Rada doporučení, v němž stanoví dráhu maximálního růstu čistých výdajů s cílem ukončit v Maďarsku situaci nadměrného schodku do roku 2026. Růst čistých výdajů Maďarska se podle prognózy Komise z podzimu 2025 zvýší v roce 2025 o 7,6 %, což je nárůst přesahující maximální tempo růstu ve výši 4,3 % doporučené Radou. To odpovídá roční odchylce o 1,3 % HDP a kumulativní odchylce o 0,6 % HDP v roce 2025. Po zohlednění flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka, je však předpokládaná kumulativní odchylka v roce 2025 v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka. Pokud jde o rok 2026, růst čistých výdajů by se měl zvýšit o 7,4 % v roce 2026, což je nárůst přesahující maximální tempo růstu ve výši 4,0 % doporučené Radou. To odpovídá roční odchylce o 1,3 % HDP a kumulativní odchylce o 1,9 % HDP v roce 2026. I po zohlednění flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka, činí předpokládaná kumulativní odchylka v roce 2026 stále 0,5 % HDP. Maďarsko tak dodržuje maximální růst čistých výdajů uvedený v doporučení Rady pro rok 2025, ale v roce 2026 mu hrozí riziko nesouladu.

Itálie: Dne 21. ledna 2025 přijala Rada doporučení, v němž stanoví dráhu maximálního růstu čistých výdajů s cílem ukončit v Itálii situaci nadměrného schodku do roku 2026. Růst čistých výdajů Itálie se podle prognózy Komise z podzimu 2025 zvýší v roce 2025 o 1,2 %, což je nárůst v mezích maximálního tempa růstu ve výši 1,3 % doporučeného Radou. Na kumulativním základě zůstává růst čistých výdajů rovněž v rámci maximálního tempa růstu ve výši –0,7 % doporučeného Radou. Pokud jde o rok 2026, růst čistých výdajů by se měl zvýšit o 1,5 %, což je nárůst v mezích maximálního tempa růstu ve výši 1,6 % doporučeného Radou. Na kumulativním základě zůstává růst čistých výdajů rovněž v rámci maximálního tempa růstu ve výši 0,9 % doporučeného Radou. Itálie tak dodržuje maximální čisté výdaje stanovené v doporučení Rady.

Malta: Dne 21. ledna 2025 přijala Rada doporučení, v němž stanoví dráhu maximálního růstu čistých výdajů s cílem ukončit na Maltě situaci nadměrného schodku do roku 2027. Růst čistých výdajů Malty se podle prognózy Komise z podzimu 2025 zvýší v roce 2025 o 4,4 %, což je nárůst v rámci maximálního tempa růstu ve výši 6,0 % doporučeného Radou. Nicméně se očekává, že na kumulativním základě překročí růst čistých výdajů maximální tempo růstu ve výši 13,8 % doporučené Radou. Odpovídá to kumulativní odchylce o 2,0 % HDP v roce 2025. Pokud jde o rok 2026, růst čistých výdajů by se měl zvýšit o 4,6 %, což je nárůst v mezích maximálního tempa růstu ve výši 5,8 % doporučeného Radou. Na kumulativním základě se očekává, že růst čistých výdajů překročí maximální tempo růstu ve výš 20,4 % doporučené Radou s kumulativní odchylkou o 1,5 % HDP v roce 2026. Maltě tak v letech 2025 a 2026 hrozí významný nesoulad s maximálními čistými výdaji uvedenými v doporučení Rady.

Polsko: Dne 21. ledna 2025 přijala Rada doporučení, v němž stanoví dráhu maximálního růstu čistých výdajů s cílem ukončit v Polsku situaci nadměrného schodku do roku 2028. Růst čistých výdajů Polska se podle prognózy Komise z podzimu 2025 zvýší v roce 2025 o 7,1 %, což je nárůst přesahující maximální tempo růstu ve výši 6,3 % doporučené Radou. To odpovídá roční odchylce o 0,3 % HDP a kumulativní odchylce o 0,6 % HDP v roce 2025. Po zohlednění flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka, je však předpokládaná kumulativní odchylka v roce 2025 v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka. Pokud jde o rok 2026, růst čistých výdajů by se měl zvýšit o 4,2 %, což je nárůst v mezích maximálního tempa růstu ve výši 4,4 % doporučeného Radou. Na kumulativním základě činí předpokládaná odchylka v roce 2026 0,5 % HDP. Po zohlednění flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka, je však předpokládaná kumulativní odchylka v roce 2026 v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka. Polsko tak dodržuje maximální růst čistých výdajů uvedený v doporučení Rady.

Rumunsko: Rada přijala dne 20. června 2025 rozhodnutí v souladu s čl. 126 odst. 8 SFEU, v němž stanoví, že Rumunsko nepřijalo žádná účinná opatření v reakci na doporučení Rady ze dne 21. ledna 2025. Dne 8. července 2025 přijala Rada revidované doporučení, v němž stanovila revidovanou dráhu maximálního růstu čistých výdajů s cílem ukončit v Rumunsku situaci nadměrného schodku do roku 2030. Růst čistých výdajů Rumunska se podle prognózy Komise z podzimu 2025 zvýší v roce 2025 o 3,0 %, což je nárůst přesahující maximální tempo růstu ve výši 2,8 % doporučené Radou. To odpovídá roční odchylce o 0,1 % HDP a kumulativní odchylce o 0,1 % HDP v roce 2025. Pokud jde o rok 2026, růst čistých výdajů by se měl snížit o –0,3 %, což je v mezích maximálního tempa růstu ve výši 2,6 % doporučeného Radou. Na kumulativním základě zůstává růst čistých výdajů rovněž v rámci maximálního tempa růstu ve výši 5,5 % doporučeného Radou. Rumunsko tak dodržuje maximální růst čistých výdajů uvedený v doporučení Rady pro rok 2026, ale v roce 2025 hrozí riziko nesouladu.

Slovensko: Dne 21. ledna 2025 přijala Rada doporučení, v němž stanoví dráhu maximálního růstu čistých výdajů s cílem ukončit na Slovensku situaci nadměrného schodku do roku 2027. Růst čistých výdajů Slovenska se podle prognózy Komise z podzimu 2025 zvýší v roce 2025 o 2,5 %, což je nárůst v rámci maximálního tempa růstu ve výši 3,8 % doporučeného Radou. Na kumulativním základě zůstává růst čistých výdajů rovněž v rámci maximálního tempa růstu ve výši 10,3 % doporučeného Radou. Pokud jde o rok 2026, růst čistých výdajů Slovenska by se měl zvýšit o 1,7 %, což je nárůst přesahující maximální tempo růstu ve výši 0,9 % doporučené Radou. To odpovídá roční odchylce o 0,3 % HDP a kumulativní odchylce o –1,0 % HDP v roce 2026. Po zohlednění flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka, je však předpokládaná kumulativní odchylka v roce 2026 v rámci flexibility, kterou poskytuje národní úniková doložka. Slovensko tak dodržuje maximální růst čistých výdajů stanovený v doporučení Rady.

Příloha V: Analýza udržitelnosti dluhu

Tato příloha obsahuje analýzu citlivosti vývoje veřejného dluhu vůči možným makroekonomickým otřesům, jak vyžaduje článek 7 nařízení (EU) č. 473/2013. Stochastické projekce dluhu se používají k posouzení možného dopadu rizik pro růst nominálního HDP, vývoje finančních trhů a fiskálních otřesů, které ovlivňují stav veřejných rozpočtů, na dynamiku veřejného dluhu 25 .

Stochastické projekce odrážejí makroekonomickou nejistotu v souvislosti s jedním „centrálním“ scénářem projekcí dluhu v období 2026–2030. V tomto scénáři se vychází z obvyklého předpokladu nezměněné fiskální politiky od posledního roku horizontu prognózy 26 . Tento scénář proto nezahrnuje závazky fiskální konsolidace po roce 2026 ve střednědobých fiskálních strukturálních plánech předložených členskými státy.

Otřesy se aplikují na makroekonomické podmínky předpokládané v centrálním scénáři, aby se dosáhlo rozložení možných vývojových trendů dluhu (tzv. kužel [cone] ve vějířových grafech znázorněných v grafu 9). Tento kužel odpovídá rozsáhlému souboru možných makroekonomických podmínek, přičemž je u růstu, krátkodobých a dlouhodobých úrokových sazeb a primárního salda simulováno až 10 000 otřesů. Velikost a korelace těchto otřesů odráží historickou volatilitu a vztahy mezi těmito proměnnými. Vějířové grafy tudíž poskytují pravděpodobnostní informace o dynamice dluhu v eurozóně s ohledem na možné otřesy růstu, úrokových sazeb a primárního salda, jejichž velikost odráží stav pozorovaný v minulosti.

Předpokládaný vývoj dluhu v centrálním scénáři je ve vějířovém grafu vyznačen červenou čarou. Medián výsledku simulací je znázorněn jako přerušovaná černá čára. Kužel pokrývá 80 % všech možných vývojů dluhu, zatímco vývoje vyplývající z 20 % nejméně pravděpodobných otřesů nejsou znázorněny. Různě stínovaná pole uvnitř kužele představují různé části celkového rozložení pravděpodobnosti vývoje dluhu.

Medián dluhu pro rok 2030 se odhaduje na 92,7 % HDP, tj. existuje stejná pravděpodobnost, že dluh bude vyšší nebo nižší než tato úroveň. Základní scénář navíc ukazuje na mírné zvýšení míry zadlužení v příštích pěti letech a stochastické projekce s 75% pravděpodobností naznačují, že dluh by mohl být v roce 2030 skutečně vyšší než v roce 2025.

(1)

     Komise zveřejnila prognózu z podzimu 2025 dne 17. listopadu 2025 a evropskou makroekonomickou zprávu (SWD(2025) 957) dne 25. listopadu 2025.

(2)

Doporučení Rady, které stanoví dráhu čistých výdajů pro každý členský stát, je k dispozici v záložce fiskálního dohledu https://economy-finance.ec.europa.eu/economic-surveillance-eu-member-states/country-pages_en .

(3)

     „Čistými výdaji“ se rozumí veřejné výdaje očištěné o úrokové výdaje, diskreční opatření na straně příjmů, výdaje na programy Unie, které jsou plně kompenzovány příjmy z fondů Unie, vnitrostátní výdaje na spolufinancování programů financovaných Unií, cyklické prvky výdajů na dávky v nezaměstnanosti a jednorázová a jiná dočasná opatření (nařízení (EU) 2024/1263, článek 2).

(4)

     Podzimní balíček zahrnuje zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(5)

     Komise a vysoká představitelka předložily dne 19. března 2025 bílou knihu o evropské obraně – připravenost 2030 .  

(6)

     Orientace fiskální politiky měří krátkodobý impuls pro ekonomiku vyvolaný diskreční fiskální politikou.

(7)

Pojmem „granty“ se označují veřejné výdaje financované z nevratné podpory („granty“) z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších finančních prostředků EU.

(8)

     Osm členských států se zavázalo k reformám a investicím, které podpoří prodloužení období korekce: Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Rakousko, Rumunsko a Španělsko.

(9)

     Přehled probíhajících a ukončených postupů při nadměrném schodku je k dispozici zde . Doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 o nápravě nadměrného schodku vyžadují, aby členské státy, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, podávaly každých šest měsíců zprávu o opatřeních přijatých v reakci na doporučení. V případě zemí eurozóny, na něž se vztahuje postup při nadměrném schodku, může jako zpráva o účinných opatřeních posloužit návrh rozpočtového plánu.

(10)

     V souladu s právními požadavky musí být makroekonomické prognózy, z nichž vycházejí vnitrostátní rozpočty, vypracovány nebo schváleny nezávisle. V některých členských státech (Belgie, Lucembursko, Nizozemsko, Rakousko a Slovinsko) vypracovává prognózy vnitrostátní nezávislá fiskální instituce. V ostatních členských státech makroekonomickou prognózu schvaluje vnitrostátní nezávislá fiskální instituce (Kypr, Estonsko, Řecko, Španělsko, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Litva, Lotyšsko, Malta a Portugalsko) nebo nezávislý výbor odborníků (Německo a Slovensko). Ve Francii hodnotí makroekonomické prognózy nezávislá fiskální instituce. Ve Finsku vypracovává makroekonomickou prognózu odbor ministerstva financí v souladu s právními požadavky EU na funkční nezávislost, avšak neexistuje žádné oficiální schvalování nezávislou fiskální institucí. Makroekonomické prognózy používané v ročních rozpočtech posuzují nebo schvalují rovněž některé nezávislé fiskální instituce mimo eurozónu.

(11)

     Výdaje na obranu relevantní pro posouzení souladu jsou výdaje na obranu financované z vnitrostátních zdrojů, jak jsou definovány v klasifikaci funkcí vládních institucí (COFOG) v rámci Evropského systému národních účtů (ESA2010).

(12)

     Podrobné tabulky pro jednotlivé země, z nichž hodnocení vychází, viz fiskální statistické tabulky poskytující základní údaje důležité pro hodnocení rozpočtových politik členských států, SWD(2025) 951 final, Brusel, 25.11.2025.

(13)

     Podle čl. 2 odst. 2 pozměněného nařízení (ES) č. 1467/97.

(14)

     Posílení postupu znamená, že Komise doporučí Radě, aby přijala rozhodnutí o neúčinnosti opatření podle čl. 126 odst. 8.

(15)

     Komise průběžně sleduje fiskální vývoj v Belgii a Španělsku a při přípravě podzimní prognózy zvážila všechna relevantní politická opatření. Návrh rozpočtového plánu na rok 2025 nepředložilo ani Španělsko.

(16)

     Komise ve svém stanovisku dospěla k závěru, že návrh rozpočtového plánu Rakouska na roky 2025 a 2026 je v souladu s ustanoveními Paktu o stabilitě a růstu. Stanovisko Komise k návrhu rozpočtového plánu Rakouska ze dne 23. června 2025, C(2025) 4106 final.

(17)

     Komise se však domnívá, že Finsko nesplňuje kritérium schodku podle článku 126 SFEU a že Rada sice aktivovala pro Finsko národní únikovou doložku, ale schodek přesahující referenční hodnotu v roce 2025 není plně vysvětlen zvýšením výdajů na obranu (viz níže).

(18)

     Po vstupu do eurozóny dne 1. ledna 2026 bude Bulharsko podléhat stejným oznamovacím povinnostem jako všechny ostatní členské státy eurozóny, včetně předkládání návrhu rozpočtového plánu na podzim.

(19)

     Zpráva Komise vypracovaná v souladu s čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie ze dne 25. listopadu 2025, COM(2025) 950 final. Tato zpráva analyzuje schodky veřejných financí s ohledem na požadavky Smlouvy, aby bylo možné dospět k závěru, zda v členském státě existuje riziko nadměrného schodku. Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů naopak analyzují čisté výdaje plánované na rok 2026 v porovnání s příslušnými doporučeními Rady.

(20)

     V případě zemí, vůči nimž je veden postup při nadměrném schodku, může být zpráva z jara 2026 o opatřeních přijatých v reakci na doporučení Rady podle čl. 126 odst. 7 o nápravě nadměrného schodku zahrnuta do výroční zprávy o pokroku.

(21)

     Popis možných kroků v oblasti dohledu v případě kladné odchylky od doporučeného maximálního růstu čistých výdajů viz také rámeček 1. Podrobné vysvětlení kontrolního účtu je obsaženo ve fiskálních statistických tabulkách, které poskytují základní údaje důležité pro hodnocení rozpočtových politik členských států, SWD(2025) 951 final, Brusel, 25. 11. 2025.

(22)

     Souhrn čistých výdajů použitý pro posouzení orientace fiskální politiky zahrnuje výdaje financované z grantů nástroje RRF a dalších finančních prostředků EU. Orientace fiskální politiky je považována za celkově neutrální při hodnotě v rozmezí –0,25 % / +0,25 % HDP, zatímco mimo toto rozmezí je považována za expanzivní (–) nebo kontrakční (+).

(23)

     Střednědobý potenciální růst HDP v eurozóně pro rok 2026 se odhaduje na 1,2 %.

(24)

     Pro fiskální udržitelnost je důležitá část orientace fiskální politiky financovaná z vnitrostátních zdrojů (tj. bez vlivu financování EU), která by měla být v členských státech s velkými fiskálními problémy mírně kontrakční.

(25)

     Zde použitá metodika stochastických projekcí veřejného dluhu je uvedena v publikaci Bec at al. (2025), The stochastic simulations of the Commission's debt sustainability analysis: a refined approach, ECFIN Discussion Paper Series (Stochaistické simulace analýzy udržitelného dluhu provedené Komisí: zpřesněný přístup, GŘ pro hospodářské a finanční záležitosti (ECFIN), Discussion Paper Series).

(26)

     Prognóza Komise z podzimu 2025 zahrnuje opatření fiskální politiky, která byla přijata a/nebo přinejmenším věrohodně oznámená, a informace, které byly dostupné k 31. říjnu 2025. Po roce 2026 se strukturální primární saldo mění pouze o předpokládané (čisté) náklady na stárnutí obyvatelstva.