EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 19.11.2025

COM(2025) 835 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

STRATEGIE EVROPSKÉ DATOVÉ UNIE






ZPŘÍSTUPNĚNÍ DAT PRO UMĚLOU INTELIGENCI

1. Úvod – Zpřístupnění dat pro umělou inteligenci

Umělá inteligence proměňuje světové hospodářství a EU potřebuje velké objemy vysoce kvalitních dat, aby mohla konkurovat a podporovat inovace. Bez těchto údajů nemůže EU vytvořit silné modely umělé inteligence, optimalizovat zdravotní péči nebo energetický systém ani si udržet vedoucí postavení v průmyslu. Zejména pro malé a střední podniky bude mít lepší přístup k datům rozhodující význam pro rozšíření a udržení konkurenceschopnosti.

EU položila pevné základy pro vytvoření bezpečného a interoperabilního jednotného trhu s daty prostřednictvím klíčových právních předpisů, jako je nařízení o datech 1 , a investic do společných evropských datových prostorů 2 . Akční plán pro kontinent umělé inteligence 3 a Strategie pro využívání umělé inteligence 4 zároveň vytvořily podmínky pro to, aby EU zaujala vedoucí postavení v oblasti rozvoje a zavádění umělé inteligence.

EU se však potýká s nedostatkem dat pro vývoj umělé inteligence a s rostoucím geopolitickým soupeřením, v němž jsou data stále více považována za strategickou výhodu. Mnoho cenných dat zůstává izolovaných nebo nevyužitých, a to i kvůli složité změti pravidel týkajících se údajů, zatímco globální konkurenti je rychleji využívají k získání technologických a průmyslových výhod.

Aby se usnadnilo dodržování předpisů a zlepšila předvídatelnost, navrhuje souhrnný balíček pro digitální oblast zjednodušení regulačního prostředí údajů sloučením čtyř právních nástrojů do jediného uceleného rámce pro údaje. Kromě toho bude tato strategie doprovázena komplexním podpůrným balíčkem podle nařízení o datech s cílem podpořit společnosti a usnadnit dodržování předpisů. Vzorové smluvní podmínky, standardní doložky týkající se cloudu a zvláštní kontaktní místo pomohou zejména malým a středním podnikům zorientovat se v povinnostech, snížit právní složitost a zaměřit se na inovace. Vzorové doložky budou uplatňovány na vztahy mezi podniky a veřejnou správou i vztahy mezi podniky a budou podporovat tvorbu dat, sdílení a zjednodušování smluv. 5

Strategie evropské datové unie přesouvá pozornost od pravidel k výsledkům. Za tímto účelem bude EU postupovat ve třech prioritních oblastech:

·rozšíření přístupu k datům pro umělou inteligenci pomocí iniciativ, jako jsou datové laboratoře, které nabízejí důvěryhodné služby pseudonymizace a sdružují datové zdroje napříč veřejnými a soukromými subjekty, aby společnostem a výzkumným pracovníkům poskytly vysoce kvalitní soubory dat,

·zjednodušení pravidel týkajících se údajů, aby se podnikům a výzkumným pracovníkům usnadnilo sdílení údajů, včetně reformy souhlasu se soubory cookies, aby se snížila únava z neustálého klikání na souhlasy (tzv. cookies fatigue) a zároveň chránila práva,

·posílení celosvětové pozice EU v oblasti mezinárodních datových toků odstraněním neopodstatněných obchodních překážek, aby evropské společnosti mohly konkurovat na celosvětové úrovni za rovných podmínek.

2. Navazování na Evropskou strategii pro data (2020–2025)

Evropskou strategií pro data z roku 2020 6 vytvořila EU právní a institucionální základy pro bezpečný a spravedlivý jednotný trh s daty. Cílem bylo uvolnit potenciál dat pro inovace a růst a zároveň chránit práva. V souvislosti s generativní umělou inteligencí a rostoucím geopolitickým soupeřením je však zřejmé, že EU musí jít nad rámec vybudovaných základů.

Evropská strategie pro data byla určujícím faktorem hlavních právních předpisů, které mají budovat důvěru, podporovat sdílení dat a vyjasnit pravidla v celém hodnotovém řetězci dat. Nařízení o evropské správě dat vytvořilo mechanismy pro důvěryhodné sdílení údajů, stanovilo regulaci zprostředkovatelů, zavedlo rámec pro dobrovolné sdílení údajů společnostmi pro účely obecného zájmu (dobrovolný datový altruismus) a zpřístupnilo některé chráněné datové soubory veřejného sektoru. Nařízení o datech zpřístupňuje data z připojených výrobků a služeb tím, že vyjasňuje práva na přístup a používání. A konečně, podle směrnice o otevřených datech a jejího prováděcího aktu o datových souborech s vysokou hodnotou (platného od června 2024) musely být některé datové soubory veřejného sektoru dobrovolně a otevřeně zpřístupněny ve strojově čitelných formátech. Mezi zbývající problémy stávajícího legislativního rámce však patří nejednotné provádění na vnitrostátní úrovni a nejistota ohledně obchodního tajemství.

Mezi podpůrná opatření, která byla zavedena v rámci Evropské strategie pro data, patří spolupráce s Evropským sborem pro datové inovace s cílem koordinovat úsilí členských států a žádost o normalizaci, která má vytvořit základy evropského rámce pro důvěryhodné údaje 7 .

Aby se jednotný evropský trh s daty stal skutečností, investovala Komise v letech 2021 až 2024 částku ve výši 336 milionů EUR do čtrnácti strategických společných evropských datových prostorů, které pokrývají klíčová hospodářská odvětví a oblasti veřejného zájmu a doplňují úsilí na vnitrostátní úrovni a v soukromém sektoru. Tyto prostory poskytují bezpečnou infrastrukturu a rámec správy pro dobrovolné sdílení dat za dohodnutých podmínek. Hlavním úkolem je nyní rozšířit toto úsilí tak, aby mělo dopad na celou EU.

3. Tři výzvy, které EU musí v současnosti řešit

Vzhledem k tomu, že technologie a služby umělé inteligence mění globální prostředí, musí EU naléhavě čelit třem novým strategickým výzvám: nedostatku dat, složitosti právních předpisů a rostoucí celosvětové hospodářské soutěži.

Nedostatek dat: strukturální překážka pro inovace

S rozvojem generativní umělé inteligence, velkých jazykových modelů (LLM) a agentní umělé inteligence 8 se přístup k rozsáhlým, kvalitním, pro model novým a na konkrétní oblasti zaměřeným datovým souborům stal určujícím faktorem globální konkurenceschopnosti. Podle společnosti Epoch AI se velikost datových souborů používaných k trénování velkých jazykových modelů zdvojnásobuje přibližně každých šest měsíců 9 .

Velké jazykové modely a další druhy základních modelů vyžadují rozsáhlé a různorodé soubory trénovacích dat. Studie naznačují, že při současném trendu by objem veřejně dostupných trénovacích dat mohl být vyčerpán mezi lety 2026 a 2032 10 .

Výzva pro EU je dvojí: i) rozšířit dostupnost vysoce kvalitních datových souborů, včetně odvětvových datových souborů a ii) zajistit, aby výpočetní infrastruktura potřebná ke zpracování těchto datových souborů byla dostupná ve větším měřítku. Mnohé evropské podniky, zejména malé a střední podniky a startupy, nemají dostatečný objem rozmanitých dat a přístup k evropským výpočetním kapacitám, které jsou potřebné pro vývoj konkurenceschopných řešení umělé inteligence. Bez urychlených opatření hrozí, že EU zůstane pozadu.

Složitost právních předpisů: roztříštěnost brání rozšíření

V návaznosti na Evropskou strategii pro data z roku 2020 zavedla EU přelomová nařízení, která vycházejí z již existujících pravidel, a sice nařízení o evropské správě dat 11 , nařízení o datech a různých odvětvových předpisů, jako je nařízení o evropském prostoru pro zdravotní údaje 12 . Každá z těchto iniciativ byla zaměřena na konkrétní otázky, jako jsou mechanismy sdílení údajů, spravedlivé rozdělení hodnoty a řešení zatěžujících požadavků na lokalizaci. Složitá souhra obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) 13 a odvětvových právních předpisů a nerovnoměrné provádění v jednotlivých členských státech však vytvořily roztříštěné regulační prostředí, právní nejistotu, a to i pro orgány veřejné správy, a zvýšily náklady na dodržování předpisů, zejména pro startupy a malé a střední podniky.

Například na poskytovatele služeb zprostředkování dat, kteří jsou stále ještě rozvíjející se oblastí, se vztahují omezující právní povinnosti, které snižují jejich schopnost růstu. Je třeba se vyvarovat zatěžování ekosystémů v rané fázi vývoje nepřiměřenými požadavky, které brání přijetí modelů sdílení dat a zavádění datových prostorů. Pro uvolnění inovací musí EU zjednodušit pravidla pro přístup k údajům a jejich používání.

Celosvětová hospodářská soutěž: data jako strategické aktivum

V soupeření v oblasti umělé inteligence je přístup k datům s vysokou hodnotou klíčovou strategickou výhodou. V celosvětovém měřítku se data stala geopolitickým aktivem a přístup k nim, jejich lokalizace a kontrola se stále častěji používají jako mocenské nástroje. Zatímco EU podporuje otevřené, bezpečné, spravedlivé a důvěryhodné datové toky, jiné jurisdikce uplatňují asertivní nebo ochranářské strategie. Lokalizace a restriktivní režimy přístupu v zahraničí omezují přístup EU ke globálním zdrojům a vystavují podniky EU hospodářským a bezpečnostním rizikům. Aby bylo možné plně využít potenciál evropské umělé inteligence, musí Unie považovat data za hlavní strategický zdroj a investovat do bezpečných, vysoce kvalitních a interoperabilních datových souborů, které odrážejí evropské hodnoty a standardy. Posílení schopnosti Evropy shromažďovat, spravovat a využívat vlastní data je ekonomickým i bezpečnostním imperativem. EU musí zabezpečit prospěšné toky, chránit citlivé neosobní údaje v EU a podporovat digitální suverenitu v podmínkách sílícího technologického soupeření.

4. Tři pilíře strategie evropské datové unie

Pilíř I: Rozšíření přístupu ke kvalitním datům pro umělou inteligenci a inovace

Konkurenceschopnost EU v oblasti umělé inteligence a digitálních inovací závisí na přístupu k datům a infrastruktuře vysoké kvality pro bezpečné sdílení a využívání dat ve větším měřítku. Prostřednictvím společných evropských datových prostorů, rámců správy a významných investicí do cloudových technologií a výpočetní techniky EU již položila pevné základy. Nyní je třeba přejít od pilotních projektů a roztříštěných iniciativ k jednotnému, interoperabilnímu a udržitelnému datovému ekosystému, který podpoří průlomové inovace a posílí digitální suverenitu EU.

Za tímto účelem bude Komise jednat ve dvou vzájemně se doplňujících směrech. Zaprvé, zahájí stěžejní iniciativy, které řeší nejnaléhavější úzká místa v EU: omezený přístup ke kriticky významným datovým souborům, nedostatečná infrastruktura pro rozsáhlý vývoj umělé inteligence a potřeba důvěryhodného prostředí, včetně datových laboratoří, které propojují datové prostory s vývojáři umělé inteligence. Tyto datové laboratoře budou sloužit jako specializovaná servisní zařízení poskytující bezpečné prostředí, praktické nástroje a odbornou podporu pro sdružování, kurátorství, pseudonymizaci a anonymizaci dat. Pomohou podnikům, zejména malým a středním podnikům, přeměnit data na použitelné zdroje pro trénování umělé inteligence a zároveň zachovat kontrolu nad daty. Toto úsilí bude probíhat ruku v ruce se Strategií pro využívání umělé inteligence a zajistí, aby dostupnost dat přímo podporovala zavádění umělé inteligence a inovace napříč průmyslovými odvětvími a veřejným sektorem. Zadruhé, posílí toto úsilí pomocí horizontálních nástrojů: právní jistota pro sdružování dat, normy pro kvalitu dat a investice do kapacit syntetických dat 14 , které zajistí rozsah, důvěru a dlouhodobou udržitelnost ve všech odvětvích.

I.Rozšiřování společných evropských datových prostorů

Společné evropské datové prostory mají zásadní význam pro budování jednotného trhu s daty. V další fázi dojde k jejich rozšíření a propojení s infrastrukturou umělé inteligence prostřednictvím datových laboratoří a továren na umělou inteligenci, čímž se datové fondy EU stanou palivem pro důvěryhodnou umělou inteligenci. V úzké součinnosti se Strategií pro využívání umělé inteligence tyto snahy zajistí, aby datové prostory přímo umožňovaly rozvoj a zavádění umělé inteligence ve všech odvětvích.

Cloudový middleware Simpl 15 umožní interoperabilitu napříč iniciativami prostřednictvím otevřeného zdrojového kódu, modulární a bezpečné sady komponent. Tím se sníží překážky pro malé a střední podniky a vytvoří rychlejší vazby mezi ekosystémy. Centrum podpory datových prostorů posílí jejich využívání, zejména mezi malými a středními podniky, a to prostřednictvím zvyšování povědomí a praktických pokynů.

Budoucí financování společných evropských datových prostorů ze strany EU bude upřednostňovat odvětví veřejného zájmu, jako je zdravotnictví, mobilita, energetika, veřejná správa a životní prostředí, zatímco vyspělé oblasti, jako je výroba a finance, budou přecházet na tržně orientované modely. Komise bude tento přechod podporovat prosazováním normalizace, interoperability a rámců pro společné investice. Klíčovými cíli zůstanou integrace koncových uživatelů, připravenost na umělou inteligenci a finanční udržitelnost.

Mezi stěžejní opatření EU v rámci Strategie pro využívání umělé inteligence patří využití společných evropských datových prostorů k urychlení zavádění umělé inteligence v klíčových odvětvích a podpora vývoje modelů hraniční umělé inteligence prostřednictvím Iniciativy pro hraniční umělou inteligenci. Tato opatření jsou úzce propojena s dalšími stěžejními opatřeními Strategie pro využívání umělé inteligence, jako jsou základní modely pro průmysl, objevy ve farmaceutické oblasti využívající umělou inteligencí, města pro autonomní řízení, přičemž každé z nich čerpá z odvětvových dat zpřístupněných prostřednictvím společných evropských datových prostorů. Tento přístup se promítá do konkrétních možností použití: centra screeningu využívající umělou inteligenci ve zdravotnictví, která ověřují diagnostické nástroje s využitím evropského prostoru pro zdravotní údaje 16 ; důvěryhodné sdružování dat ve výrobě prostřednictvím datového prostoru pro zpracovatelský průmysl k trénování modelů specializované a hraniční umělé inteligence; zemědělsko-potravinářská platforma využívající umělou inteligenci, která podporuje zavádění zemědělských nástrojů založených na umělé inteligenci ve společném datovém prostoru pro zemědělství.

Od roku 2026 bude pokračovat zavádění datových prostorů v prioritních odvětvích, které bude podpořeno probíhajícími investicemi EU v přibližné výši 100 milionů EUR, jež umožní důvěryhodné a rozsáhlé využívání dat pro aplikace umělé inteligence. Evropský prostor pro zdravotní údaje podpoří diagnostiku využívající umělou inteligenci a personalizovanou medicínu a bude sloužit jako hlavní most mezi ekosystémy zdravotních údajů a vývojem umělé inteligence a umožní datovým laboratořím a továrnám na umělou inteligenci využívat anonymizované a syntetické datové soubory v důvěryhodném prostředí pro zpracování; společný evropský datový prostor pro mobilitu umožní propojení vozidel, infrastruktury a logistiky pro bezpečnější a ekologičtější dopravu; datový prostor pro energetiku usnadní inteligentní a flexibilní energetické služby; datový prostor pro média podpoří kreativní průmysly prostřednictvím kulturních inovací založených na umělé inteligenci. Datové laboratoře budou fungovat jako praktické vstupní body do těchto datových prostorů a pomohou organizacím získat přístup k datům, připravit je a efektivně využívat pro umělou inteligenci. V tomto rámci rozšíří evropský datový prostor pro právní oblast přístup k právním a soudním datům prostřednictvím společných identifikátorů a metadat pro judikaturu a právní předpisy, což právním technologiím umožní tato data využívat. V této souvislosti bude prozkoumána potřeba souboru údajů o smluvních podmínkách pro automatizované uzavírání smluv.

Komise zrychlí digitalizaci životního prostředí prostřednictvím datového prostoru v rámci Zelené dohody, který umožní komunitě používající ekologické technologie v digitální oblasti rozšiřovat meziodvětvová řešení pomocí opětovně použitelných komponent a datových souborů. Mezi prioritní opatření patří služby založené na datech pro Evropskou strategii pro vodohospodářskou odolnost, digitalizace povolovacích řízení, pilotní projekty zaměřené na sledovatelnost textilních výrobků a přírodní kredity a pokročilé monitorování lesů pomocí strojového učení na základě otevřených a důvěrných dat.

Evropský datový prostor pro obranu vytvoří důvěryhodné prostředí pro sdružování operativních údajů, průmyslových a výzkumných dat s cílem vyvinout obranné systémy nové generace, posílit průmyslové kapacity a posílit technologickou suverenitu EU tím, že se sníží závislost na poskytovatelích ze třetích zemí. Na základě zkušeností Ukrajiny v oblasti obrany založené na datech Komise prozkoumá možnosti spolupráce a výměny znalostí. Iniciativa bude vypracována ve spolupráci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami, včetně podniků.  17

II.Datové laboratoře

Jak je uvedeno v Akčním plánu pro kontinent umělé inteligence, datové laboratoře budou specializovanými zařízeními, která propojí držitele dat, společné evropské datové prostory, datové ekosystémy specifické pro jednotlivé oblasti a ekosystém umělé inteligence v EU. Datové laboratoře 18 budou poskytovat praktické služby – například sdružování dat 19 , jejich kurátorství 20 , označování a pseudonymizace 21 – s cílem pomoci organizacím, zejména startupům a scaleupům, bezpečně sdílet a používat data, usnadnit trénování umělé inteligence na základě spolupráce a podpořit vývoj modelů umělé inteligence v klíčových odvětvích a pokrýt různé modely správy a vydávání licencí. V souladu se Strategií pro využívání umělé inteligence budou datové laboratoře převádět dostupnost vysoce kvalitních dat do konkrétního nasazení umělé inteligence a budou sloužit jako praktické nástroje, které urychlí experimentování, přijímání a rozšiřování řešení. Mohou být také využívány k provádění úkolů, které vyžadují pokročilé zdroje umělé inteligence jménem datových prostorů a dalších datových infrastruktur, například k vytváření syntetických dat nebo k provádění předběžného zabezpečení soukromí a obchodního tajemství, aby pomohly organizacím bezpečně sdílet a používat data.

Sdružováním veřejných a soukromých zdrojů pomohou datové laboratoře překonat hlavní selhání trhu: omezenou dostupnost různorodých a vysoce kvalitních dat a neochotu sdílet údaje, jež jsou v držení soukromých subjektů, pro trénování umělé inteligence. Budou fungovat prostřednictvím stávajících přístupových kanálů a rámců, aniž by vyžadovaly přímý přenos dat. Datové prostory přitom zůstávají důvěryhodnými infrastrukturami, kde jsou data spravována a zpřístupňována, zatímco datové laboratoře mohou fungovat jako provozní rozhraní, které umožňuje jejich bezpečné využívání s přidanou hodnotou pro umělou inteligenci.

Účast bude dobrovolná a držitelé dat budou rozhodovat o tom, jak, kdy a kým mohou být data používána. Bez výslovného souhlasu nebudou předávána žádná data. Všechny činnosti budou chráněny přísnými zárukami zachování důvěrnosti a podporovány decentralizovanými technikami na ochranu soukromí, jako je federativní učení, homomorfní šifrování a zabezpečený vícestranný výpočet. Data lze zpracovávat lokálně nebo v různých uzlech, aniž by byla sloučena do jediného úložiště, čímž se zajistí, že zůstanou pod kontrolou původního držitele. Tento model, který je výhodný zejména pro malé a střední podniky, podporuje soulad s pravidly EU pro ochranu údajů, zabezpečuje důvěrnost a buduje důvěru a současně rozšiřuje využívání dat pro umělou inteligenci.

Výpočetní kapacita EU se vyvinula z vysoce výkonné výpočetní techniky zaměřené na vědu v rámci společného podniku EuroHPC v továrny na umělou inteligenci, které tuto koncepci rozšiřují na podporu vývoje umělé inteligence a propojují výpočetní infrastrukturu s přístupem k datům a experimentováním. Připravované gigatovárny na umělou inteligenci budou dále rozšiřovat výpočetní zařízení pro umělou inteligenci.

V tomto rámci budou podle iniciativy pro továrny na umělou inteligenci prostřednictvím společného podniku EuroHPC zřízeny první datové laboratoře, které poskytnou bezpečné prostředí a datové služby pro propojení vývojářů umělé inteligence se společnými evropskými datovými prostory v oblastech, jako je zdravotnictví, zpracovatelský průmysl, energetika a klima, a rozšíří se na jazyky, kybernetickou bezpečnost a kulturní dědictví. Aby se jejich služby dostaly k podnikům a orgánům veřejné správy, budou datové laboratoře úzce spolupracovat s evropskými centry pro digitální inovace, která fungují jako kontaktní místa pro uživatele a pomáhají sladit potřeby v oblasti dat s konkrétními možnostmi použití.

Další datové laboratoře budou zřízeny nezávisle na sobě v jiných oblastech, aby řešily specifické odvětvové potřeby nebo potřeby výzkumu, například v odvětví energetiky. Připravované gigatovárny na umělou inteligenci budou dále rozšiřovat výpočetní zařízení pro umělou inteligenci a připravovat model Data Lab ke komerčnímu zavedení v celé EU, čímž se z něj stane soběstačný ekosystém služeb, který propojuje výpočetní techniku, data a inovace v oblasti umělé inteligence.

Datové laboratoře budou poskytovat služby konkrétně v devíti klíčových oblastech:

·Most mezi datovými prostory a ekosystémy umělé inteligence: praktické propojení, které společnostem umožňuje získat přístup k vysoce kvalitním a interoperabilním datům propojením společných evropských datových prostorů s vývojáři umělé inteligence, infrastrukturami a odvětvovými ekosystémy. 

·Technická infrastruktura a nástroje: datové kontejnery umožní efektivní ukládání a organizaci dat, jež doplní bezpečné prostředí pro zpracování citlivých dat na místě spolu s připravenými nástroji pro přípravu dat a technikami pro ochranu soukromí, které zajistí anonymizaci a generování syntetických dat. Bude zajištěn vysoký standard použitelnosti, rychlosti a škálovatelnosti, aby byly nástroje jednoduché, spolehlivé a snadno použitelné.

·Sdružování dat: podpora podniků při shromažďování údajů z veřejných a omezených zdrojů – zejména dat používaných pro účely inovací – s využitím důvěryhodných mechanismů sdílení dat ve společných evropských datových prostorech. Datové laboratoře podpoří podniky v dodržování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže při výměně nebo sdružování dat. V návaznosti na horizontální pokyny, které poskytují společnostem praktické pokyny ke spolupráci a sdílení zdrojů, a v návaznosti na ně bude Komise dále podporovat datové laboratoře v této úloze formou zvláštních pokynů týkajících se osvědčených postupů při výměně a sdílení údajů. Kromě toho budou na základě žádosti podle sdělení o neformálním poradenství k dispozici pokyny přizpůsobené jednotlivým datovým laboratořím. 

·Služby pseudonymizace a anonymizace: poskytování pokročilých nástrojů a odborných znalostí k odstranění nebo zamaskování identifikátorů osob. Tyto služby budou zahrnovat takové techniky, jako je pseudonymizace, anonymizace a diferenciální ochrana soukromí, které umožní bezpečné opakované použití dat při zachování analytické užitečnosti.

·Generování syntetických dat: podpora pro vytváření vysoce kvalitních syntetických datových souborů, které kopírují statistické vlastnosti skutečných údajů, aniž by byly odhaleny citlivé nebo důvěrné informace. Datové laboratoře poskytnou nástroje a odborné znalosti pro vytváření, ověřování a srovnávání syntetických dat pro trénování a testování modelů umělé inteligence, což doplní úsilí o anonymizaci a zlepší dostupnost dat v citlivých oblastech.

·Kurátorství, označování a vektorizace dat: komplexní podpora pro čištění, označování, anotaci, obohacování a vektorizaci datových souborů, aby byly spolehlivé, reprezentativní a použitelné pro trénování umělé inteligence. Zahrnuje procesy zajišťování kvality, transparentní dokumentaci a spolupráci s odbornými skupinami při označování jednotlivých oblastí.

·Regulační pokyny a odborná příprava: přizpůsobené poradenství, které pomáhá podnikům dodržovat právní předpisy EU, v kombinaci s odbornou přípravou pro vývojáře umělé inteligence zaměřenou na používání dat a právní povinnosti, jako jsou předpisy o umělé inteligenci, autorské právo, obchodní tajemství a právo hospodářské soutěže, v kombinaci s odbornou přípravou pro vývojáře umělé inteligence zaměřenou na používání dat a právní povinnosti.

·Most mezi datovými prostory a ekosystémy umělé inteligence: praktické propojení, které společnostem umožňuje získat přístup k vysoce kvalitním a interoperabilním datům propojením společných evropských datových prostorů s vývojáři umělé inteligence, infrastrukturami a odvětvovými ekosystémy. 

Usnadnění přístupu k datům: služba řízená poptávkou, jež startupům a malým a středním podnikům umožňuje uvést své potřeby týkající se údajů, přičemž datové laboratoře jim pomohou najít příslušné datové soubory a překonat tržní, právní nebo administrativní překážky.

III.Akt EU pro rozvoj cloudu a umělé inteligence

Předpokladem pro to, aby EU dosáhla cílů stanovených v této strategii, jsou udržitelná kapacita datových center a suverénní cloudové služby a služby umělé inteligence. S rostoucím množstvím generovaných dat roste potřeba tato data shromažďovat, uchovávat, kombinovat a zpracovávat. Aby se minimalizovala latence 22 a snížila závislost na infrastruktuře umístěné v jiných částech světa, potřebuje EU dostatečnou kapacitu datových center.

Aby byla zajištěna dostupnost udržitelné infrastruktury datových center a suverénních cloudových služeb a služeb umělé inteligence pro podniky a orgány veřejné správy v EU, předloží Komise v prvním čtvrtletí roku 2026 návrh aktu pro rozvoj cloudu a umělé inteligence. Tato iniciativa podpoří inovace v celém hodnotovém řetězci cloudu a umělé inteligence, od integrace nejmodernějších procesorů přes technologie udržitelného chlazení až po hardware a software umělé inteligence. Urychlí také zavádění udržitelných kapacit datových center a zajistí, že EU bude mít infrastrukturu potřebnou pro bezpečné a suverénní cloudové služby a služby umělé inteligence.

IV.Strategické datové fondy: veřejný sektor, vědecké, kulturní a jazykové zdroje

Konkurenceschopnost EU v oblasti umělé inteligence závisí na přístupu k vysoce kvalitním, strukturovaným a důvěryhodným datům. Zásadními faktory umožňujícími spolehlivé modely umělé inteligence, průlomové výsledky výzkumu a technologickou suverenitu jsou vědecké, kulturní a jazykové datové soubory.

Referenční datové soubory veřejného sektoru podle směrnice o otevřených datech budou rozšířeny. Soubory dat s vysokou hodnotou 23 musí být k dispozici zdarma, prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací (API), ve strojově čitelném formátu a případně poskytovány k hromadnému stahování. V roce 2026 Komise navrhne rozšířit seznam datových souborů s vysokou hodnotou o právní, soudní, správní a další data. Bude to přínosné pro startupy a malé a střední podniky. Komise bude rovněž sledovat, zda by měly být přidány další datové soubory.

Vědecké údaje již prokázaly svou transformační hodnotu, jak je vidět na příkladu programu AlphaFold 24 . Dobře strukturované databáze snižují náklady na výzkum a vývoj, urychlují inovace a otevírají nové možnosti v oblasti materiálů, léčiv, energetiky a biotechnologií. V návaznosti na to bude Komise pokračovat v mapování stávajících databází, stanovovat priority ve spolupráci s odborníky, zajišťovat práva na využívání a financovat nové digitální infrastruktury v souladu s Evropskou strategií pro výzkumné a technologické infrastruktury. V tomto ohledu vytváří evropský cloud pro otevřenou vědu, což je společný evropský datový prostor pro výzkum a vývoj, federaci datových úložišť s důvěryhodnou platformou pro sdílení a opakované použití vysoce kvalitních, dohledatelných, přístupných, interoperabilních a opakovaně použitelných výzkumných dat, nástrojů a služeb napříč obory a hranicemi v Evropě. Podpoří vědecké činnosti využívající umělou inteligenci v rámci RAISE 25 . Připravovaný návrh aktu o Evropském výzkumném prostoru (EVP) 26 současně posílí právní podmínky pro sdílení a opakované použití výsledků výzkumu, publikací a dat financovaných z veřejných zdrojů pro vědecké účely a posílí i přístup k nim.

Rovněž budou rozšířeny kulturní a jazykové zdroje EU. V návaznosti na iniciativu Europeana 27 bude na rozvoj umělé inteligence zpřístupněno více než 30 milionů digitalizovaných děl z evropských kulturních institucí. Komise prozkoumá, jak prohloubit spolupráci a podpořit udělování licencí mezi veřejnoprávními vysílacími organizacemi a poskytovateli umělé inteligence s cílem zpřístupnit jejich audiovizuální archivy pro trénování umělé inteligence, a to s ohledem na odměny držitelů práv.

Pilotní projekty v rámci evropského prostoru pro jazyková data a Aliance pro jazykové technologie (konsorcium ALT-EDIC) budou provádět crowdsourcing datových souborů specifických pro jednotlivé oblasti, včetně dat z menších jazyků, a doplní tak již dostupných 477 miliard tokenů, přičemž datové soubory specifické pro jednotlivé oblasti jsou srovnatelné s předními datovými soubory pro trénování umělé inteligence. Pomohou také zajistit, aby byly do vývoje velkých jazykových modelů (LLM) umělé inteligence zahrnuty i zřídka používané jazyky, což bude mít dopad na kvalitu výsledků systémů umělé inteligence v těchto jazycích.

V.Horizontální faktory: syntetická data, sdružování dat a standardy

Vedle stěžejních iniciativ potřebuje EU také horizontální opatření, která by šla napříč odvětvími a dala celé datové ekonomice větší rozsah.

Syntetická data jako faktor pro získání vedoucí pozice v oblasti umělé inteligence

Syntetická data 28 mohou umožnit trénování umělé inteligence v oblastech, kde je dat málo nebo jsou citlivá, od výzkumu vzácných onemocnění až po robotiku nebo případy autonomního řízení. Umožňují vývoj modelů umělé inteligence, aniž by byly odhaleny osobní nebo chráněné informace, což posiluje konkurenceschopnost i inovace chránící soukromí.

Aby bylo možné tento potenciál využívat, Komise vypracuje pokyny a normy pro důvěryhodné používání syntetických dat, prozkoumá související právní otázky, povede konzultace ohledně dobrovolného evropského systému certifikace a prozkoumá možnost zřízení „továrny na syntetická data“, která by poskytla přístup k vysoce výkonné výpočetní technice pro generování rozsáhlých datových souborů. Program Horizont Evropa bude rovněž financovat špičkový výzkum a vývoj v oblasti technik generování syntetických dat.

Vytvoření podmínek pro strategické sdružování dat

Mnoho společností, například v oblasti zdravotnictví, mobility, energetiky, zemědělství a výroby, nemá k dispozici rozsáhlé a různorodé datové soubory potřebné k trénování pokročilých modelů umělé inteligence. Sdružování dat týkajících se raných fází výrobního cyklu výrobků a služeb by mohlo nabídnout společné výhody, ale právní nejistota a obavy z porušení práva hospodářské soutěže spolupráci brzdí.

Komise bude i nadále usilovat o zajištění právní jasnosti pro podniky v souladu s výzvou, aby se pravidla proměnila ve výsledky, kterou ve své zprávě o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti vyslovil Mario Draghi. Horizontální pokyny pro dohody o spolupráci mezi soutěžiteli z roku 2023 již vysvětlují, kdy je sdružování dat v souladu s právem hospodářské soutěže EU, a uvádějí praktické příklady a ochranná opatření.

Aby se ještě více usnadnila zákonná a efektivní spolupráce v oblasti dat prostřednictvím datových laboratoří, vydá Komise zvláštní pokyny týkající se osvědčených postupů při výměně a sdružování dat.

Kromě toho může Komise na základě žádosti podle sdělení o neformálním poradenství poskytnout pokyny v oblasti práva hospodářské soutěže pro konkrétní projekty a iniciativy týkající se údajů a zahrnující více zemí, které podporují přeshraniční inovace, odolnost průmyslového odvětví a vývoj umělé inteligence. Stane-li se sdružování dat důvěryhodnou a právně bezpečnou možností, může EU zpřístupnit efektivnost a urychlit průlomové objevy v klíčových odvětvích.

Zvyšování standardu kvality dat a jejich sběru

Bez spolehlivých standardů hrozí, že i nejambicióznější snahy o sdílení dat budou roztříštěné a naleznou nízkou míru uplatnění. Evropský rámec pro důvěryhodné údaje 29 již stanoví pravidla pro sdílení dat, metadata a správu dat, ale je třeba dále pracovat na řešení nových problémů.

Komise podá žádost o vypracování evropské normy kvality dat, která by zahrnovala otázku úplnosti, soudržnosti, původu, sémantické jasnosti a správy dat a podnikům, regulačním orgánům a výzkumným pracovníkům by poskytla měřítka pro spolehlivé datové soubory. Tato činnost doplní probíhající úsilí o normalizaci kvality dat a dokumentace podle aktu o umělé inteligenci a zajistí soudržnost mezi požadavky na správu dat a vývoj umělé inteligence.

Zvláštní iniciativa bude zaměřena na normalizaci postupů anotace a označování, což usnadní vyhledávání, kombinování a opakované používání dat a zároveň zajistí důvěryhodnost jejich původu a podmínek použití, což má zásadní význam pro rozšiřování trénování umělé inteligence a opakované používání napříč odvětvími. Pracovní setkání zahrnující více zúčastněných stran se bude zabývat také standardy sběru dat z připojených výrobků, senzorů a kamer – včetně výběru vzorků, metadat, označování časovými razítky, kalibrace a integrity – a bude řešit klíčovou překážku efektivního sdružování a opakovaného používání dat.

PILÍŘ II: Zjednodušení pravidel týkajících se dat

Rámec EU pro data musí zůstat jasný, praktický a vstřícný k inovacím. V zájmu snížení zátěže a posílení konkurenceschopnosti předkládá Komise legislativní návrh označovaný jako souhrnný balíček pro digitální oblast, jehož cílem je mimo jiné modernizovat a konsolidovat horizontální acquis EU týkající se dat. Kromě toho Komise také oznámí, že bude pracovat na možnosti dodržování předpisů jedním kliknutím, jež umožní automatizované poskytování informací regulátorům, a balíček podpůrných opatření k nařízení o datech, včetně vzorových smluv, standardních doložek, pokynů ke kompenzacím a obchodním tajemstvím a právní poradenskou službu pro malé a střední podniky.

I.Zjednodušení acquis EU týkajícího se dat

Regulační rámec EU pro data se rychle rozrostl, přičemž vznikla nová práva, ale zároveň se zvýšila jeho složitost a prohloubila roztříštěnost. Zjednodušení je nutné ke snížení nákladů na dodržování předpisů, snadnějšímu používání pravidel a lepší podpoře inovací.

Za tímto účelem Komise předkládá výše uvedený souhrnný balíček pro digitální oblast. Aktualizuje acquis, odstraní zbytečnou zátěž a zároveň zachová základní zásady datové ekonomiky EU. Souhrnný balíček bude zaměřen na tyto prioritní reformy:

·Odstranění zastaralých pravidel. Souhrnný balíček zruší nařízení o volném toku neosobních údajů 30 , protože jeho funkce jsou již zahrnuty v nařízení o datech, a zároveň výslovně zachová zásadu volného toku neosobních údajů a zákaz neodůvodněné lokalizace.

·Zjednodušení pravidel pro sdílení údajů. Souhrnný balíček zruší nařízení o evropské správě dat a jeho základní ustanovení převede do nařízení o datech. Povinnosti zprostředkovatelů dat budou srozumitelnější, méně náročné a dobrovolné, aby se umožnilo zavedení životaschopných modelů a jejich širší využití.

·Konsolidace sdílení dat veřejného sektoru. Pravidla, která jsou nyní rozdělena do nařízení o evropské správě dat a směrnice o otevřených datech, budou zachována a sloučena do jedné kapitoly nařízení o datech. Zjednoduší se tak povinnosti a zároveň zachovává otevřenost, transparentnost a spravedlivý přístup. Nový rámec bude dále řešit nerovnováhu pravomocí při sdílení údajů a zajistí spravedlivé podmínky a skutečné výhody pro malé a střední podniky. Datové laboratoře označí slibné nové datové soubory veřejného sektoru, na něž se pravidla pro data veřejného sektoru dosud nevztahují.

·Modernizace pravidel pro cookies a podobné technologie. Souhrnný balíček zreformuje pravidla týkající se cookies, která jsou v současnosti uvedena ve směrnici o soukromí a elektronických komunikacích, a převádí je do rámce obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Navrhne praktická řešení: cookies a podobné technologie pro určité účely s nízkým rizikem by měly být považovány za oprávněné, zatímco u jiných účelů by se provozovatelé měli spoléhat na některý z právních základů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Nabídkou možností jednoho kliknutí zjednoduší také bannery. Webové stránky budou muset respektovat preference uživatelů, a to i prostřednictvím jejich prohlížečů. Mimo rámec souhrnného balíčku pro digitální oblast bude rámec pro ochranu soukromí na internetu reformován tak, aby platná pravidla odpovídala současným potřebám a umožňovala účinnou ochranu osob a podniků, aniž by byla ohrožena základní práva a aby byla zachována nezávislá žurnalistika. Příslušná ustanovení budou začleněna do jiných právních nástrojů, což umožní konečné zrušení směrnice.

·Vývoj rámce ochrany soukromí vstřícného k inovacím. Cílené změny obecného nařízení o ochraně osobních údajů zejména zpřesní pojem osobních údajů, na úrovni EU harmonizují případy, kdy by mělo být provedeno posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, zjednoduší oznamování porušení ochrany údajů dozorovým úřadům, zjednoduší oznamování porušení ochrany údajů prostřednictvím jednotného vstupního místa EU, zjednoduší informační povinnosti v případech, kdy lze důvodně předpokládat, že fyzické osoby již informace mají, a riziko pro subjekt údajů je nízké; objasní, že oprávněný zájem může být právním základem pro trénování umělé inteligence, včetně náhodného zpracování zvláštních kategorií dat; zpřesní ustanovení o automatizovaném individuálním rozhodování.

Jedna z klíčových změn se týká uvolnění dat pro umělou inteligenci prostřednictvím důvěryhodné anonymizace. Nejistota ohledně dostatečné anonymizace osobních údajů představuje v současnosti základní problém, který často odrazuje od sdílení údajů. Podniky obtížně určují případy, kdy pseudonymizované údaje přestávají být pro určité subjekty osobními údaji. Tato nejistota komplikuje sdílení údajů v případech, kdy jsou požadavky obecného nařízení o ochraně osobních údajů dodržovány z důvodu opatrnosti. Komise podpoří podniky tím, že upřesní prostředky a kritéria umožňující určit, zda data získaná pseudonymizací představují pro určité subjekty osobní údaje.

Bude se jednat o posouzení stavu dostupných technik a vypracování kritérií pro posouzení rizika opětovné identifikace. Podniky jsou sice i nadále plně odpovědné za dodržování obecného nařízení o ochraně osobních údajů, ale používáním těchto prostředků a kritérií mohou prokázat, že data nemohou vést k opětovné identifikaci. Změny rovněž usnadní trénování modelů umělé inteligence s příslušnými ochrannými opatřeními. Cílem těchto změn je zajistit právní jasnost pro vývoj umělé inteligence, včetně případů náhodného zpracování citlivých údajů, kdy vývojáři vyvinuli skutečné úsilí o odstranění těchto údajů, a zároveň chránit práva fyzických osob a konkurenceschopnost podniků.

·Zpřesnění nařízení o datech v zájmu praktického provádění. Základní prvky nařízení o datech zůstanou beze změn. Současně bude sdílení dat mezi podniky a veřejnou správou omezeno na mimořádné situace, čímž se sníží zátěž a zároveň se zajistí reakce na krize. Další cílené úpravy zabrání „úniku“ dat mimo EU, zavedou přizpůsobené režimy pro cloudové služby na zakázku a odstraní ustanovení o inteligentních smlouvách.

·Snížení zátěže pro rozvíjející se podniky. Nová kategorie malých podniků se střední tržní kapitalizací (250–749 zaměstnanců) rozšíří ustanovení vztahující se na podniky typu malých a středních podniků podle nařízení o datech, směrnice o otevřených datech a integrovaných pravidel nařízení o evropské správě dat.

II.Vytvoření rámce pro data, jenž obstojí v budoucnosti

V rámci kontroly účelnosti digitálního acquis bude Komise pokračovat v přezkumu acquis EU týkajícího se dat, aby zůstalo soudržné, přiměřené a vstřícné vůči inovacím. Se zvláštním důrazem na malé a střední podniky identifikuje překrývání, nedostatky a nejasné interakce, mimo jiné v souvislosti s odvětvovými právními předpisy týkajícími se dat, aby vytvořila předvídatelnější meziodvětvový rámec.

Kromě toho zmodernizujeme právní předpisy o digitalizaci a ochraně údajů 31 . Cílené změny mohou usnadnit dodržování předpisů a posílit jejich prosazování, a podpořit tak rozvoj spolehlivých a důvěryhodných inovací.

Zprostředkování dat se stává čím dál větším problémem, protože některé podniky osobní údaje shromažďují, agregují a obchodují s nimi bez vědomí fyzických osob, jejich smysluplného souhlasu nebo kontroly z jejich strany. Takové neprůhledné praktiky podkopávají základní zásady právních předpisů o ochraně údajů a soukromí, narušují hospodářskou soutěž a podrývají důvěru veřejnosti v digitální trhy. Je třeba posílit prosazování platných pravidel. Komise posoudí, zda k tomu, aby se tyto praktiky omezily, zvýšila se transparentnost obchodování s daty a fyzické osoby a podniky mohly důvěřovat způsobu, jakým jsou údaje zpřístupňovány a vyměňovány v celé Unii, jsou zapotřebí další ochranná opatření.

III.Dodržování předpisů jedním kliknutím

V současné době podniky vynakládají na dodržování předpisů značné množství času a finančních prostředků. Dokonce i data, která jsou již v digitální podobě, se často musí přeformátovat a znovu předložit několika orgánům, kde se kontrolují ručně. Tato duplicita způsobuje roztříštěný dohled a odvádí zdroje od inovací.

Kromě zjednodušení pravidel investuje EU do technologií, které mají dodržování předpisů automatizovat. Prostřednictvím programů Horizont Evropa a Digitální Evropa podporuje společné datové modely, rámce interoperability a automatizovanou analýzu. Pilotní projekty již ukazují, jak mohou automatizované kontroly dodržování předpisů v reálném čase fungovat v praxi. Prvním příkladem tohoto přístupu v oblasti právních předpisů týkajících se výrobků je digitální pas výrobku.

Na základě těchto zkušeností by „dodržování předpisů jedním kliknutím“ umožnilo strojově ověřovat plnění regulačních požadavků a přeměnit data podniků na standardizované digitální certifikáty o souladu s předpisy – podobně jako digitální pas výrobku umožňuje automatický soulad výrobků s předpisy.

Dodržování předpisů jedním kliknutím by mohlo být obzvláště cenné v oblastech, jako je kybernetická bezpečnost, kde podniky čelí požadavkům podle směrnice NIS2 32 , aktu o kybernetické odolnosti 33 a dalších rámců.

Hlavním nástrojem, o nějž se tento přístup bude opírat, bude nařízení o Evropské podnikatelské peněžence. Poskytne důvěryhodné a interoperabilní digitální prostředí pro ukládání, správu a sdílení ověřitelných pověření, včetně certifikátů o souladu s předpisy. Podniky by mohly Evropské podnikatelské peněženky využívat ke své digitální identifikaci, identifikaci a ověřování uživatelů ekosystému a k prokazování souladu s mnoha předpisy EU tím, že budou předkládat certifikátů o souladu s předpisy, zatímco regulační orgány veřejného sektoru by získaly bezpečný a okamžitý přístup k ověřeným informacím. Evropská podnikatelská peněženka se časem stane společnou infrastrukturou podporující administrativní procesy, jako je udělování licencí, zadávání veřejných zakázek a přístup k financování, a umožní bezproblémovou digitální interakci mezi podniky a orgány na celém jednotném trhu.

Pro zajištění důvěry a právní jistoty bude zásadní určit, kdo nese odpovědnost v případě chyb, zneužití nebo selhání systému – zda podnik, certifikační subjekt nebo regulační orgán. Komise proto tyto otázky prozkoumá v připravované veřejné konzultaci, v níž posoudí jak možnosti, tak záruky potřebné k vybudování spolehlivého a odpovědného ekosystému automatizovaného dodržování předpisů.

Kromě snížení nákladů pro malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací by takový systém poskytl tvůrcům politik přehled o tom, jak pravidla fungují v praxi, a posílil by regulaci založenou na důkazech. Dodržování předpisů jedním kliknutím by se mohlo stát základním kamenem programu EU pro zjednodušení digitalizace a sladit konkurenceschopnost s důvěrou a odpovědností.

IV.Pomoc podnikům s dodržováním nařízení o datech

Nařízení o datech představuje hlavní soubor pravidel pro používání a sdílení dat. Aby podniky, zejména malé a střední podniky a malé podniky se střední tržní kapitalizací, mohly plně využít jeho potenciálu a soustředit se spíše na inovace než na byrokracii, vydala již Komise dokument uvádějící odpovědi na časté dotazy 34 a pokyny k datům ve vozidle 35 a dále je doplní o širší balíček podpůrných opatření.

Mezi okamžitá opatření patří:

·vzorové smluvní podmínky pro sdílení dat, které sníží právní komplikovanost, transakční náklady a podnikům dodají jistotu při uzavírání nových partnerství,

·standardní smluvní doložky pro cloudové služby, které usnadní změnu poskytovatele a zajistí spravedlivější smlouvy a podpoří hospodářskou soutěž a inovace na evropském trhu s cloudovými službami.

Další opatření, která budou postupně zaváděna, budou zahrnovat:

·pokyny týkající se přiměřené kompenzace, které objasní, co lze účtovat za sdílení údajů, a poskytnou právní jistotu držitelům i příjemcům dat (1. čtvrtletí 2026),

·nové pokyny k vybraným definicím v nařízení o datech (1. čtvrtletí 2026),

·právní poradenská služba podle nařízení o datech, která bude podnikům poskytovat přímou pomoc s konkrétními dotazy ohledně uplatňování nových pravidel a bude se přednostně věnovat malým a středním podnikům, aby jejich dotazy byly vyřízeny rychle a s patřičnou pozorností (4. čtvrtletí 2025).

Tato opatření společně usnadní orientaci v nařízení o datech, sníží zbytečné náklady a poskytnou podnikům srozumitelnost a důvěru, kterou potřebují k využití nových příležitostí v datové ekonomice EU. Komise bude pečlivě sledovat využívání smluvních nástrojů, zejména vzorových smluvních ujednání a standardních smluvních doložek, a podle potřeby je bude revidovat, doplňovat nebo upravovat v souladu s mezinárodním vývojem v oblasti sdílení údajů.

Komise bude usilovat o zajištění součinnosti mezi komunitou zadavatelů veřejných zakázek a evropskými datovými prostory s cílem zvýšit efektivitu veřejného sektoru, přičemž bude vycházet z plánu vytvořeného evropským prostorem pro zdravotní údaje a pracovní skupinou velkých zadavatelů pro efektivitu zdravotnictví. 36  

Pilíř III: Ochrana svrchovanosti EU v oblasti údajů prostřednictvím strategické mezinárodní politiky v oblasti údajů

Suverenita v oblasti údajů je podstatou digitální budoucnosti EU. Znamená to, že EU si musí zachovat kontrolu nad tím, jak jsou údaje zpřístupňovány, používány a chráněny, a to jak na svém území, tak v zahraničí. Suverenita vyžaduje otevřenost vůči důvěryhodným partnerům, včetně přeshraniční výměny údajů, ale za spravedlivých a bezpečných podmínek, které jsou v souladu s hodnotami a zájmy EU. Nelze pokračovat v situaci, kdy zahraniční subjekty mají neomezený přístup na trh EU, zatímco evropské podniky čelí v zahraničí neodůvodněným překážkám.

Chránit svrchovanost znamená také chránit odolnost EU. Kybernetické útoky, únik technologií, sledování a vynucená závislost ohrožují kriticky významná data. EU musí zajistit dostupnost, integritu a bezpečnost citlivých datových souborů a zabránit jejich zneužívání nebo využívání, zejména subjekty mimo EU.

Za tímto účelem bude Komise prosazovat strategii, která kombinuje otevřenost a sílu: spravedlivé podmínky pro přístup k datům a jejich přeshraniční předávání jako pilíř digitálního obchodu, ochrana citlivých neosobních údajů EU prostřednictvím jasných záruk a prohloubení spolupráce s důvěryhodnými partnery. Bude také usilovat o vytvoření takových modelů globální správy, které zohlední zájmy a hodnoty EU a zabrání roztříštěnosti na konkurenční bloky. Tato strategie doplní dlouhodobý přístup EU k bezpečným tokům osobních údajů, který byl vytvořen prostřednictvím acquis EU v oblasti ochrany údajů.

Zatímco EU vytvořila spolehlivý právní rámec a prosazuje „volný tok dat na základě důvěry“ na mezinárodní úrovni, nové neodůvodněné požadavky na lokalizaci dat, kontroly vývozu a diskriminační pravidla v zahraničí ohrožují svrchovanost. Komise proto bude jednat důrazněji na obranu zájmů EU a regulační autonomie a v případech, kdy dochází ke zneužívání otevřenosti nebo k účelovému využívání slabých míst, přijme odpovídající opatření.

I.Spravedlivé přeshraniční datové toky a záruky pro citlivé neosobní údaje v EU

Komise zakotví spravedlivé podmínky a účinnou kontrolu přeshraničních datových toků do mezinárodního digitálního obchodu. Strukturované výměny, např. v rámci digitálních partnerství a dialogů EU, se budou zabývat stávající nerovnováhou, kdy data z EU proudí do zahraničí bez odpovídajících záruk.

Pokud budou nedostatky přetrvávat, přijme Komise na základě objektivních kritérií přiměřená opatření, přičemž bude plně respektovat mezinárodní závazky Unie. Ve 2. čtvrtletí 2026 vydá pokyny k posouzení zacházení se subjekty z EU třetími zeměmi a v 1. čtvrtletí 2026 vypracuje soubor nástrojů proti úniku dat, který bude řešit požadavky na lokalizaci, vyloučení z trhu nebo nedostatečné záruky či jakékoli jiné neoprávněné zacházení. Tento soubor nástrojů může vycházet z nástrojů, jako je nařízení o prosazování pravidel mezinárodního obchodu 37 , protinátlakový nástroj 38 a případně z úvah o hospodářské bezpečnosti, nebo se jimi inspirovat, a zaměří se na technologie a osvědčené postupy, které posílí odolnost EU. Pokud strukturální narušení nebo přetrvávající diskriminační praktiky nebudou odstraněny, zváží Komise v případě potřeby další opatření k zajištění spravedlivých podmínek pro přístup k datům a jejich používání.

Současně bude Komise lépe chránit citlivé neosobní údaje v EU, čímž doplní ochranu osobních údajů zaručenou obecným nařízením o ochraně osobních údajů a rozhodnutími o odpovídající ochraně. Ve spolupráci se zúčastněnými stranami a na základě výsledků důkladných posouzení rizik přijme do třetího čtvrtletí roku 2026 první balíček cílených opatření.

II.Propojení ekosystémů EU pro sdílení dat s ekosystémy podobně smýšlejících třetích zemí

Právní rámec EU pro ochranu údajů, kybernetickou bezpečnost, prosazování a soudní ochranu je pro zahraniční držitele dat spolehlivým základem. Komise bude podporovat bezpečné, konvergentní a interoperabilní propojení mezi datovými ekosystémy EU a datovými systémy podobně smýšlejících partnerů, aby do EU přilákala více datových toků.

Plánovaná opatření zahrnují i) podpůrné služby a infrastrukturu, jako jsou společné evropské datové prostory, které umožní bezproblémové přeshraniční sdílení; ii) poskytování nástrojů, jako jsou standardní smluvní doložky, které podnikům pomáhají zajišťovat výměnu dat v souladu s právními předpisy iii) a zakotvení závazků týkajících se přeshraničního sdílení údajů do dvoustranných a vícestranných mezinárodních dohod.

V zájmu posílení sbližování a interoperability bude Komise v mezinárodních dialozích a síti digitálních partnerství podporovat evropský rámec pro důvěryhodné údaje. Rovněž prozkoumá možnost vytvoření značky důvěryhodnosti, která by mohla být spojena s modelem vyspělosti datových prostorů – standardizovaným rámcem určeným k hodnocení schopností iniciativ v oblasti datových prostorů – s cílem podpořit spolupráci s veřejnými správami a podniky v zahraničí.

III.Posílení významu EU v globální správě dat

Konkurenční modely správy dat rozdělují globální prostředí. Komise bude na mezinárodní úrovni, zejména v nově vznikajících rámcích, intenzivněji prosazovat přístupy EU a posilovat koalice s podobně smýšlejícími partnery.

Do roku 2026 Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) v souladu s Mezinárodní digitální strategií 39 prohloubí a propojí digitální partnerství v oblasti správy dat, sladí se s partnery, kteří sdílejí společné cíle, a v rámci tradičních obchodních dohod budou dále rozvíjet dohody o digitálním obchodu a kapitoly o digitální oblasti. Bude se i nadále aktivně angažovat na fórech, jako jsou G7, G20, OECD a OSN, a využívat nástroje, jako je „Prohlášení OECD o přístupu vlád k osobním údajům“.

Zvláštní pozornost bude věnována prosazování přístupů EU a vzájemně výhodné spolupráci s kandidátskými zeměmi, potenciálními kandidátskými zeměmi a nejbližšími sousedy. EU bude rovněž spolupracovat s partnery na vytvoření sdílené platformy pro vybraná veřejná data s vysokou hodnotou (např. kulturní dědictví) a bude usilovat o důvěryhodná ujednání o tocích citlivých údajů, přístupu veřejné správy a pravidlech pro jednotlivá odvětví.

5. Strategie evropské datové unie: zpřístupnění dat pro umělou inteligenci

Aby byla ve věku umělé inteligence zajištěna konkurenceschopnost, přechází strategie evropské datové unie od stanovování pravidel k dosahování výsledků. Vychází ze základů vytvořených v roce 2020 a je zaměřena na nedostatek dat, složitost právních předpisů a celosvětovou hospodářskou soutěž.

Ústředním fórem správy zůstane Evropský sbor pro datové inovace, který bude reformován za účelem prohloubení odborných rozprav a strategického dialogu s členskými státy a průmyslovým odvětvím. Současně se hlavním nástrojem pro zpětnou vazbu z jednotlivých odvětví stane Aliance pro využívání umělé inteligence, která zajistí, aby společnosti, výzkumní pracovníci a veřejní činitelé podíleli na podobě provádění. Středisko pro sledování umělé inteligence bude mapovat nové trendy a promítat je do politických poznatků.

Cílená opatření rozšíří vysoce kvalitní data, zjednoduší regulační prostředí a posílí roli EU v globálních datových tocích. Pro malé a střední podniky a inovátory to znamená dodržování předpisů s nižšími náklady, snadnější přístup k datům a příznivější mezinárodní prostředí.

Jen to, co se dá změřit, se dá i provést. Proto Komise oznámila plán pro jednotný trh, který má zvýšit tempo a urychlit procesy. Strategie evropské datové unie může k plánu vhodným způsobem přispět, což tvůrcům politik a průmyslu, zejména malým a středním podnikům, pomůže při odstraňování překážek a dotváření jednotného trhu s daty.

Strategie evropské datové unie, která funguje ruku v ruce se Strategií pro využívání umělé inteligence, zajišťuje, aby datová základna EU přímo podporovala vývoj, zavádění a využívání umělé inteligence ve všech odvětvích.

Dlouhodobá vize je jasná: svrchovaná evropská datová ekonomika, v níž data proudí bezpečně a zodpovědně, pohánějí umělou inteligenci, podporují inovace a zvyšují konkurenceschopnost.

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854 ze dne 13. prosince 2023 o harmonizovaných pravidlech pro spravedlivý přístup k datům a jejich využívání a o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice (EU) 2020/1828.

(2)

Evropská komise, Pracovní dokument útvarů Komise o společných evropských datových prostorech, SWD(2024) 21 final, 24. ledna 2024.

(3)

 Evropská komise (2025). Akční plán pro kontinent umělé inteligence. Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. COM(2025) 165 final. Brusel: Evropská komise.

(4)

Evropská komise, Strategie pro využívání umělé inteligence, COM(2025) 723 final, Brusel, 8. října 2025.

(5)

  Aktualizované vzorové smluvní doložky EU týkající se umělé inteligence | Komunita zadavatelů veřejných zakázek

(6)

Evropská strategie pro data – Utváření digitální budoucnosti Evropy, Úřad pro publikace, 2020,  https://data.europa.eu/doi/10.2775/645928

(7)

Evropská komise, Prováděcí rozhodnutí Komise C(2025) 4135 ze dne 1. července 2025 o žádosti o normalizaci podané evropským normalizačním organizacím, pokud jde o evropský rámec pro důvěryhodná data na podporu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854, k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/enorm/mandate/614_en (vyhledáno dne 27. října 2025)

(8)

„Pod pojmem agentní umělá inteligence se rozumí systémy umělé inteligence, které se mohou samostatně rozhodovat a provádět akce. To agentům umožňuje rozumět jazyku, uvažovat o úkolech, autonomně provádět akce k dosažení předem definovaných cílů a komunikovat s okolním světem, včetně interakcí s lidmi.

(9)

Robi Rahman a David Owen (2024), „The size of datasets used to train language models doubles approximately every six months“ (Velikost datových souborů používaných k trénování jazykových modelů se zdvojnásobuje přibližně každých šest měsíců). Zveřejněno online na epoch.ai. Dostupné na adrese: „https://epoch.ai/data-insights/dataset-size-trend“ [online zdroj]

(10)

Villalobos, P., Ho, A., Sevilla, J., Besiroglu, T., Heim, L., & Hobbhahn, M. (2024). Pozice: Dojdou nám data? Limity škálování velkých jazykových modelů na základě dat generovaných člověkem. In K. Chaudhuri, S. Jegelka, L. Song, D. L. Silver, & Y. Ermon (Eds.), Proceedings of the 41st International Conference on Machine Learning (Průběh 41. mezinárodní konference o strojovém učení) (Vol. 235, s. 42085–42101). PMLR. https://proceedings.mlr.press/v235/villalobos24a.html

(11)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/868 ze dne 30. května 2022 o evropské správě dat a o změně nařízení (EU) 2018/1724 (Úř. věst. L 152, 3.6.2022, s. 1).

(12)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/327 ze dne 11. února 2025 o evropském prostoru pro zdravotní údaje a o změně směrnice 2011/24/EU a nařízení (EU) 2024/2847.

(13)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

(14)

Syntetická data jsou uměle generovaná data, která nejsou shromažďována na základě událostí ve skutečném světě, ale jsou vytvářena tak, aby statisticky napodobovala vlastnosti, vzorce a vztahy skutečného datového souboru.

(15)

Simpl je bezpečný middleware s otevřeným zdrojovým kódem, který podporuje přístup k datům a interoperabilitu v evropských iniciativách v oblasti dat. Poskytuje několik kompatibilních komponent, které lze používat zdarma a které dodržují společný standard kvality dat a jejich sdílení; https://simpl-programme.ec.europa.eu/  

(16)

Bude také vycházet z Evropského plánu boje proti rakovině, ze Strategie pro vědy o živé přírodě a z Plánu EU pro kardiovaskulární zdraví.

(17)

Tato iniciativa se bude řídit studií proveditelnosti Evropské obranné agentury, která má být dokončena do konce roku 2025.

(18)

V některých kontextech se pro označení podobných zařízení, která umožňují používat data strukturovaným, bezpečným a důvěryhodným způsobem v různých prostředích, používá pojem „datové kontejnery“. Spolu s širší koncepcí „kontejnerizace dat“ odrážejí doplňující přístup k organizaci a řízení výměny dat a podporují interoperabilitu a soudržnost v celém ekosystému umělé inteligence v EU.

(19)

Spojení a sdílení dat z různých zdrojů do jednoho centralizovaného úložiště nebo sdíleného prostředí.

(20)

Organizace, integrace, validace a údržba dat včetně jejich označování pro zajištění lepšího přístupu a využití.

(21)

Ustanovení čl. 4 odst. 5 nařízení (EU) 2016/679: „Zpracování osobních údajů tak, že již nemohou být přiřazeny konkrétnímu subjektu údajů bez použití dodatečných informací, pokud jsou tyto dodatečné informace uchovávány odděleně a vztahují se na ně technická a organizační opatření, aby bylo zajištěno, že nebudou přiřazeny identifikované či identifikovatelné fyzické osobě.“

(22)

Latence je doba, za kterou data projdou z jednoho bodu sítě do druhého.

(23)

V souladu s přílohou I směrnice o otevřených datech pocházejí tyto datové soubory s vysokou hodnotou z následujících kategorií: geoprostorová data, pozorování Země a životní prostředí; meteorologické; statistiky, společnosti a vlastnictví společností, mobilita. Lze doplňovat nové kategorie.

(24)

AlphaFold je systém umělé inteligence vyvinutý společností Deep Mind, který využívá hluboké učení a velké množství dat k předpovídání struktur proteinů. Pomáhá urychlit průlomový výzkum v mnoha oblastech biologie.

(25)

 Evropská komise (2025). Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě – Evropská strategie pro umělou inteligenci ve vědě: Příprava půdy pro Zdroj pro vědu o umělé inteligenci v Evropě (Resource for AI Science in Europe, RAISE). Brusel, 8. října 2025, COM(2025) 724 final.

(26)

Evropská komise, připravovaný návrh aktu o Evropském výzkumném prostoru (EVP) oznámený v pracovním programu Komise na rok 2025, Brusel, 11. února 2025, k dispozici na adrese: https://commission.europa.eu/strategy-and-policy/strategy-documents/commission-work-programme/commission-work-programme-2025  

(27)

Europeana, Evropská digitální platforma pro kulturní dědictví, k dispozici na adrese: https://www.europeana.eu/cs (vyhledáno dne 27. října 2025)

(28)

 Viz definice uvedená výše

(29)

Viz také Evropská komise, Prováděcí rozhodnutí Komise C(2025) 4135 o evropském rámci pro důvěryhodné údaje.

(30)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii.

(31)

Pracovní program Komise EUR-Lex – 52025DC0870 – CS- EUR-Lex .

(32)

 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2555 ze dne 14. prosince 2022 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii a o změně nařízení (EU) č. 910/2014 a směrnice (EU) 2018/1972 a o zrušení směrnice (EU) 2016/1148 (směrnice NIS 2), Úř. věst. L 333, 27.12.2022, s. 80.

(33)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2847 ze dne 23. října 2024 o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost produktů s digitálními prvky a o změně nařízení (EU) č. 168/2013 a (EU) 2019/1020 a směrnice (EU) 2020/1828 (akt o kybernetické odolnosti), Úř. věst. L, 2024/2847, 20.11.2024.

(34)

Evropská komise, Často kladené otázky – nařízení o datech, verze 1.3, Brusel, 12. září 2025, k dispozici na adrese: https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/commission-publishes-frequently-asked-questions-about-data-act

(vyhledáno dne 27. října 2025)

(35)

Evropská komise, Pokyny k datům ve vozidle, doprovodné nařízení (EU) 2023/2854 (nařízení o datech), C(2025) 6119 final, Brusel, 12. září 2025

(36)

Může evropský prostor pro zdravotní údaje umožnit lepší zadávání veřejných zakázek? – Velcí zadavatelé vyšetřují | Komunita zadavatelů veřejných zakázek

(37)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 654/2014 ze dne 15. května 2014 o výkonu práv Unie za účelem uplatňování a prosazování pravidel mezinárodního obchodu a o změně nařízení Rady (ES) č. 3286/94, Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 50.

(38)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2675 ze dne 22. listopadu 2023 o ochraně Unie a jejích členských států před hospodářským nátlakem třetích zemí (protinátlakový nástroj), Úř. věst. L 322, 27.11.2023.

(39)

Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Společné sdělení Evropskému parlamentu a Radě – Mezinárodní digitální strategie pro Evropskou unii, JOIN(2025) 140 final, Brusel, 5. června 2025.