EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.12.2025

COM(2025) 783 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o uplatňování nařízení o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

Seznam zkratek

Obsah

Seznam zkratek    

Shrnutí    

1.    Úvod    

2.    Aktuální stav: CBAM na konci přechodného období    

2.1 CBAM, stanovení ceny uhlíku a fóra    

2.2. Přechodné období CBAM    

3.    Spolupráce s našimi partnery    

3.1    Spolupráce se zeměmi mimo EU    

3.2    Dopad CBAM na země mimo EU    

3.3. Usnadnění provádění CBAM pro výrobce ze třetích zemí    

3.4. Uplatňování CBAM v Evropském hospodářském prostoru (EHP)    

4.    Zvýšení účinnosti a efektivity CBAM    

4.1    Úvod    

4.2 Navazující zboží    

4.3    Vyhýbání se CBAM: obcházení a jiné praktiky vedoucí k neoprávněnému snížení závazků plynoucích z CBAM    

4.4    Elektřina    

4.4.1 Dovoz elektřiny ze zemí západního Balkánu a z Ukrajiny    

4.4.2 Dovoz elektřiny ze Spojeného království    

4.5    Únik uhlíku    

4.6    Standardní ceny uhlíku    

4.7    Metodika výpočtu obsažených nepřímých emisí    

4.8    Úprava přidělování bezplatných povolenek    

4.9    Zjednodušení administrativních procesů    

5    Výhled: Rozšíření a dokončení CBAM: Krok 2    

5.1 Nepřímé emise    

5.2    Emise z dopravy    

5.3    Rozšíření působnosti CBAM na další odvětví    

5.3.1 Prekurzory    

5.3.2 Další zboží    

5.3.3 Navazující zboží    

6    Závěry, následující kroky    

Shrnutí

Tato zpráva posuzuje uplatňování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) během přechodného období od 1. října 2023 do konce roku 2025. Hodnotí přínos CBAM k řešení úniku uhlíku a podpoře celosvětového stanovování cen uhlíku a zkoumá jeho řízení, správu, vymáhání i jeho mezinárodní rozměr. Zpráva rovněž stanoví plán jeho provádění a doprovodná opatření, která jsou nezbytná k zajištění účinného a efektivního režimu pro konečné uplatňování CBAM od roku 2026.

Během přechodného období v letech 2023–2025 CBAM podporoval monitorování a vykazování emisí obsažených ve zboží dováženém z celého světa.

Očekávané zahájení konečného období CBAM od 1. ledna 2026 již začalo vytvářet pobídky ke snižování emisí obsažených ve zboží dováženém do EU. CBAM se díky své koncepcí, jejíž součástí je odpočet skutečně zaplacené ceny uhlíku od finančního vyrovnání v rámci CBAM, stal rovněž katalyzátorem pro stanovování cen uhlíku. To podpořilo celosvětově rostoucí trend zavádění rozšířených systémů obchodování s emisemi a uhlíkových daní. CBAM rovněž poskytl jedinečnou příležitost k širší celosvětové politické diskusi o opatřeních v oblasti klimatu.

Během tohoto přechodného období se Komise aktivně zapojila do úsilí o koordinovaný postup v oblasti opatření pro uhlíkové vyrovnání na hranicích v příslušných mnohostranných fórech, v rámci iniciativ zaměřených na uhlíkové kluby a koalice podobně smýšlejících subjektů. Rovněž se zapojila do jednání s našimi obchodními partnery a mezinárodními organizacemi (včetně WTO) a na mezinárodních fórech, kde představila a vysvětlovala cíle, koncepci a aspekty provádění CBAM.

V současné době existuje přibližně 80 nástrojů pro stanovení ceny uhlíku zavedených v 95 jurisdikcích, přičemž v roce 2025 jejich pokrytí dosáhlo přibližně 28 % celosvětových emisí skleníkových plynů 1 . Aby bylo možné v odvětvích, na něž se vztahuje CBAM, zohlednit cenu uhlíku skutečně zaplacenou v rámci těchto nástrojů pro stanovení ceny uhlíku, hodlá Komise před přijetím prováděcího aktu, kterým stanoví pravidla pro odpočet ceny uhlíku, v 1. čtvrtletí roku 2026 požádat zúčastněné strany o poskytnutí zpětné vazby.

Na celém světě vzniká stále více dobrovolných systémů stanovování cen uhlíku. To vysílá silný pozitivní signál soukromému i veřejnému sektoru o přínosu stanovování cen uhlíku pro dosažení cílů v oblasti klimatu. Rovněž EU zpřísňuje své politiky v oblasti klimatu. V červenci 2025 navrhla Komise změnu evropského právního rámce pro klima, v jejímž rámci stanovila cíl EU v oblasti klimatu pro rok 2040, kterým je snížení čistých emisí skleníkových plynů v EU do roku 2040 o 90 % oproti roku 1990, jak je uvedeno v politických pokynech Komise na období 2024–2029. V listopadu 2025 se členské státy v Radě pro životní prostředí dohodly na obecném přístupu k právně závaznému hlavnímu cíli pro rok 2040 ve výši 90 %, přičemž domácí cíl by měl činit 85 % a mezinárodní uhlíkové kredity až 5 %. V prosinci 2025 dosáhlo předsednictví Rady a zástupci Evropského parlamentu předběžné dohody ohledně těchto cílů. Navzdory složitosti zavádění nového nástroje se EU podařilo v nebývale krátké době vytvořit funkční rámec správy CBAM. Členské státy, Komise i zúčastněné strany využily přechodného období ke shromáždění údajů a zkušeností, rychlému vyvození závěrů a zavedení mechanismu, který je nejen funkční, ale také se neustále zlepšuje. Nařízení o zjednodušení TCBAM – nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2083 ze dne 8. října 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2023/956 – posílilo stávající správu a poskytlo Komisi větší pravomoci při dohledu nad prováděním CBAM prostřednictvím centralizovaného rejstříku CBAM.

EU pravidelně komunikuje s mezinárodními partnery a zúčastněnými stranami, které se zajímají o fungování CBAM nebo mají připomínky k jeho koncepci či praktickým aspektům jeho provádění. Aktivně také podporuje a financuje projekty v oblasti dekarbonizace ve třetích zemích. Na základě zkušeností získaných během přechodného období CBAM bude Komise i nadále podporovat země v jejich úsilí o dekarbonizaci, včetně provádění CBAM, jak je uvedeno v globální vizi EU v oblasti klimatu a energetiky a v návrhu Globální Evropa. Výsledky modelování uvedené v této zprávě ukazují, že dopad CBAM na nejméně rozvinuté země, rozvojové země a země evropského sousedství je relativně malý. Zejména změna HDP (ve srovnání se scénářem bez CBAM) nejméně rozvinutých zemí celkem je modelována jako méně než 0,01 % do roku 2035. Současně se očekává, že zavedení CBAM přispěje k celosvětovému snížení emisí skleníkových plynů.

CBAM bude zaváděn postupně po dobu 8 let, od roku 2026 do roku 2034, souběžně s postupným ukončováním přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS. To zároveň poskytne čas výrobcům zboží podléhajícího CBAM v EU i mimo ni na to, aby mohli pokračovat v úsilí o dekarbonizaci, a třetím zemím na zavedení systémů pro stanovení ceny uhlíku.

Na základě zkušeností získaných během přechodného období a zpětné vazby od zúčastněných stran se Komise rovněž rozhodla provést v nadcházejících letech posílení a rozšíření CBAM, a to ve dvou krocích.

Krok 1 v letech 2026–2027 počítá s předložením návrhů na rozšíření působnosti na navazující odvětví, posílení CBAM prostřednictvím pravidel proti obcházení, změnu pravidel pro výpočet emisí obsažených v elektřině a dočasný podpůrný mechanismus pro dekarbonizaci odvětví s vysokým zbývajícím rizikem úniku uhlíku, a to na konci roku 2025, a v roce 2026 s prováděcím aktem týkajícím se stanovení pravidel pro odpočet ceny uhlíku skutečně zaplacené ve třetích zemích. Cílem tohoto balíčku je zvýšit účinnost CBAM zmírněním rizika úniku uhlíku u navazujících výrobků, posílením vymáhání tohoto mechanismu, odrazováním od praktik vyhýbání se povinnostem a podporou dekarbonizace elektrických rozvodných sítí ve třetích zemích.

Krok 2 předpokládá, že v roce 2027 bude následovat zpráva s posouzením možností dalšího rozšíření oblasti působnosti mechanismu i) na nepřímé emise z dalšího zboží podléhajícího CBAM (železa a oceli, hliníku a vodíku) a ii) na další odvětví.

1.Úvod

Souvislosti a účel zprávy

Analýza obsažená v této zprávě se zabývá výsledky dosaženými během přechodného období, hodnotí přínos CBAM k řešení úniku uhlíku a podpoře celosvětového stanovování cen uhlíku a zkoumá jeho řízení, správu, vymáhání i jeho mezinárodní rozměr. Zpráva rovněž stanoví plán jeho provádění a doprovodná opatření, která jsou nezbytná k zajištění účinného a efektivního konečného režimu pro uplatňování CBAM od roku 2026.

Zpráva tak rovněž reaguje na požadavky čl. 30 odst. 2 nařízení o CBAM 2 , podle nichž má posoudit relevantní aspekty související s tímto nařízením, např.:

·rozšíření oblasti působnosti nařízení na i) obsažené nepřímé emise z dalšího zboží podléhajícího CBAM (viz kapitola 5.1), ii) emise obsažené v přepravě zboží podléhajícího CBAM a v dopravních službách (viz kapitola 5.2), iii) další zboží (viz kapitola 5.3.2) a iv) jiné vstupní materiály (prekurzory) pro zboží podléhající CBAM (viz kapitola 5.3.1),

·příslušná kritéria, která se v souvislosti s rozšířenou působností použijí,

·technické požadavky na výpočet obsažených emisí u dalšího potenciálního zboží podléhajícího CBAM,

·mezinárodní diskusi o opatřeních v oblasti klimatu (viz kapitoly 2.1 a 3.1) a dopad CBAM na rozvojové země, a zejména na nejméně rozvinuté země (viz kapitola 3.2),

·správu CBAM (viz kapitola 2),

·metodiku výpočtu nepřímých emisí (viz kapitola 4.6).

Během přechodného období byli dovozci povinni čtvrtletně vykazovat emise skleníkových plynů obsažené ve zboží podléhajícím CBAM, které je uváděno na trh EU, aniž by jim vznikaly finanční závazky. Cílem bylo získat spolehlivé údaje, zdokonalit metodiky, vybudovat administrativní kapacitu a připravit konečný systém CBAM.

Na základě údajů CBAM shromážděných v přechodném rejstříku jsme zaznamenali výrazné zlepšení dodržování pravidel pro podávání zpráv CBAM. Ve 3. čtvrtletí 2025 vykázalo 95 % všech dovozců, kteří ročně dovážejí více než 50 tun zboží podléhajícího CBAM, skutečné obsažené emise namísto standardních hodnot.

To je obrovský nárůst oproti 3. čtvrtletí 2023, kdy vstoupila v platnost přechodná pravidla CBAM a kdy skutečné emise vykázalo pouze 11 % dovozců. Dokonce i v případě dovozu menšího množství, který byl doposud z této povinnosti vyňat (na základě souhrnné právní úpravy přijaté Evropským parlamentem a Evropskou radou), více než 50 % dovozců vykázalo skutečné obsažené emise.

Nyní je třeba přejít do druhé fáze a tyto emise řádně ověřit.

CBAM přispěl k celosvětovému trendu zavádění systémů pro stanovení ceny uhlíku a systémů monitorování emisí. Od 1. října 2023, kdy CBAM vstoupil v platnost, se počet nástrojů pro stanovení ceny uhlíku používaných po celém světě zvýšil na 80 nástrojů zavedených v 95 jurisdikcích, přičemž v roce 2025 jejich pokrytí dosáhlo přibližně 28 % celosvětových emisí skleníkových plynů 3 . To rovněž ukazuje, že země berou boj proti změně klimatu vážněji.

Stále více zemí si navíc uvědomuje, že únik uhlíku je rizikem pro všechna energeticky náročná průmyslová odvětví, a několik jurisdikcí zkoumá nebo již zavádí opatření pro uhlíkové vyrovnání na hranicích. Jedná se jak o vyspělé ekonomiky (jako je Austrálie, Kanada, Tchaj-wan a Spojené království), tak o země se středními příjmy i rozvojové země, jako je Brazílie a Turecko.

Na tuto problematiku se zaměřuje také několik mnohostranných iniciativ. Nejnovější z nich je otevřená koalice pro klima, kterou navrhla Brazílie na zasedání klubu COP30, a která navazuje na iniciativy, jako je klimatický klub G7 a inkluzivní fórum o přístupech ke zmírňování emisí uhlíku (Inclusive Forum on Carbon Mitigation Approaches, IFCMA) OECD.

Potenciál CBAM motivovat ke snižování emisí u výrobků uváděných na trh EU se plně projeví až v roce 2026, kdy se mechanismus začne definitivně uplatňovat. Nicméně již nyní existuje řada signálů, že v období od zavedení CBAM si podniky s ekologičtější výrobou udržely nebo zlepšily své postavení na trhu ještě před jeho zavedením, zatímco výrobci s vyšší uhlíkovou náročností čelí tlaku na přizpůsobení 4 . Tyto výsledky ukazují, že CBAM přispívá k pobídkám pro dekarbonizaci průmyslu a ke zvýšení konkurenceschopnosti ekologičtějších subjektů.

Na základě zkušeností získaných během přechodného období přijala EU v roce 2025 cílený balíček zjednodušujících opatření s cílem zefektivnit správu CBAM a snížit administrativní zátěž při zachování environmentální vyváženosti. Mezi klíčové prvky tohoto balíčku patří:

·prahová hodnota de minimis ve výši 50 tun, která vyjímá ze CBAM přibližně 90 % dovozců, ale přitom zachovává pokrytí 99 % obsažených emisí,

·plynulejší plnění požadavků v prvním roce (včetně upravených požadavků na vlastnictví certifikátů),

·vyjasnění pravidel pro povolení a zastoupení a

·posílení integrace dat mezi celními systémy a CBAM.

Očekává se, že souhrn těchto opatření výrazně sníží administrativní zátěž spojenou se CBAM a zjednoduší jeho uplatňování.

Od roku 2026 budou postupně zaváděny finanční závazky vyplývající ze CBAM – souběžně s postupným ukončováním přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS a v odpovídajícím rozsahu. Tím bude zajištěn předvídatelný a vyvážený přechod pro hospodářské subjekty i správní orgány. V souladu s nařízením o CBAM hodlá Komise postupovat ve dvou krocích:

Krok 1 v letech 2026–2027 počítá s předložením návrhů, do konce roku 2025, týkajících se těchto aspektů: rozšíření působnosti na navazující odvětví, pravidla proti obcházení a pravidla pro výpočet emisí obsažených v elektřině a dočasné řešení na podporu odvětví s únikem uhlíku a v roce 2026 prováděcí akt týkající se stanovení pravidel pro odpočet ceny uhlíku skutečně zaplacené ve třetích zemích.

Krok 2: v roce 2027 Komise zváží možnost dalšího rozšíření na další navazující výrobky a další odvětví zahrnutá do systému obchodování s emisemi, jako jsou chemické látky a nepřímé emise.

2.Aktuální stav: CBAM na konci přechodného období

V této části je vysvětleno, jak vedení, diskuse a osvětová činnost v rámci CBAM vytvořily dynamiku vzájemného učení, souběžně s celosvětovým stanovováním cen uhlíku a lepším měřením obsažených emisí. Je v ní také zdokumentováno prohloubení spolupráce se třetími zeměmi, širší povědomí o rizicích úniku uhlíku a vznik plánů na vytvoření vlastních opatření pro uhlíkové vyrovnání na hranicích v několika jurisdikcích.

2.1 CBAM, stanovení ceny uhlíku a fóra

CBAM podporuje a usnadňuje monitorování a vykazování emisí obsažených ve zboží po celém světě a prostřednictvím různých kanálů začal motivovat ke snižování obsažených emisí dovážených do EU.

Za prvé, v zájmu usnadnění dodržování pravidel pro podávání zpráv přechází CBAM od systému započítávání emisí na základě zařízení (používaného v systému EU pro obchodování s emisemi – EU ETS) k metodice na úrovni výrobků.

V rámci systému EU ETS se emise monitorují a ověřují na úrovni zařízení – obvykle závodu nebo výrobního závodu – se zaměřením na celkové přímé emise vyprodukované v rámci jeho hranic. Tento přístup je vhodný u domácích hospodářských subjektů, které podléhají právu EU, ale nelze jej přímo použít na dovoz, u kterého EU nemá pravomoc nad celými průmyslovými zařízeními.

Proto bylo nutné zavést u CBAM jinou metodiku, která by umožňovala přiřadit obsažené emise konkrétnímu zboží (např. tuně oceli, hliníku nebo cementu) uvedenému na trh EU. Komise vypracovala rámec pro započítávání emisí na úrovni výrobků, který vychází z mezinárodních postupů, jako je metodika stanovení uhlíkové stopy a posuzování životního cyklu výrobků, avšak přizpůsobeních tak, aby byla zajištěna rovnocennost s výrobními postupy a pokrytím emisí v rámci systému EU ETS. Namísto výpočtu dopadů v rámci celého životního cyklu (od těžby surovin až po likvidaci) se metoda CBAM zaměřuje na emise výrobku z využívání energie a průmyslových procesů až do okamžiku, kdy výrobek opustí výrobní závod.

Aby byla metodika CBAM prakticky proveditelná, i) vymezuje jasné hranice systému pro každý zahrnutý výrobek na základě jeho výrobního postupu (např. vysokopecní ocel, poměr slínku k cementu), ii) stanoví výchozí emisní faktory, iii) umožňuje použití skutečných naměřených údajů, pokud existuje spolehlivé monitorování (a zároveň umožňuje použití standardních hodnot), a iv) vyžaduje ověření třetí stranou, přičemž v průběhu času postupně směřuje k přizpůsobování se standardům systému EU ETS pro monitorování, vykazování a ověřování. Stručně řečeno, tato metoda podávání zpráv CBAM umožňuje výpočet srovnatelné metriky uhlíku na úrovni výrobků. To umožňuje rovné zacházení s výrobci zboží podléhajícího CBAM v EU i v zahraničí, zajišťuje sledovatelnost obsažených emisí a vytváří základ pro případné celosvětové sbližování pravidel pro započítávání uhlíku.

Kromě toho Komise od roku 2023 uskutečňuje informační a komunikační kampaně na podporu příslušných zúčastněných stran při dodržování CBAM (viz níže).

Toto úsilí přineslo výsledky v oblasti dodržování CBAM, což vedlo k nárůstu vykazování skutečných emisí.

Na začátku přechodného období (4. čtvrtletí 2023 – 2. čtvrtletí 2024) vykazovali téměř všichni dovozci standardní hodnoty. Pouze asi 8–11 % dovozců uvádělo skutečné hodnoty emisí. Zbývajících 89–92 % uvádělo „jiné“ – tj. standardní hodnoty (nebo „skutečné hodnoty nejsou k dispozici“) 5 .

Ve 3. čtvrtletí 2024 byl zaznamenán výrazný posun. Podíl dovozů vykázaných se skutečnými hodnotami vzrostl na 46 %. Ve 4. čtvrtletí 2024 zůstal na úrovni 46 %, v 1. čtvrtletí 2025 se dále zvýšil na 52 % a ve 2. čtvrtletí 2025 na 53 %. Jinými slovy, za necelý rok došlo v systému k přechodu od používání převážně standardních hodnot k situaci, kdy je přibližně polovina všech záznamů uváděna na základě skutečných údajů na úrovni výrobků.

Tento efekt je ještě zřetelnější při pohledu na velké zásilky (>1 000 tun). Jedná se o obchodníky a skupiny, pro které je snadnější získávat údaje od svých dodavatelů. U této skupiny začalo vykazování skutečných hodnot ve 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2024 na nízké úrovni 25–31 %. Od 3. čtvrtletí 2024 se pak zvýšilo na 90–93 %. Čím větší je tedy objem dovozu, tím vyšší je soulad s vykazováním skutečných hodnot, což je plně v souladu s cíli CBAM.

Jinými slovy, z hlediska emisí jsou nejvýznamnější ty objemy, které jsou vykazovány na základě skutečných hodnot. Další podrobnosti týkající se posunu ve vykazování v přechodném rejstříku CBAM jsou uvedeny na obrázku 1:

Obrázek 1: % dovozů vykazujících skutečné hodnoty a jiné (standardní hodnoty) v přechodném období CBAM podle čtvrtletí.

Z předběžné analýzy vyplývá, že ze statistického hlediska mohlo dojít od 4. čtvrtletí 2023 do 2. čtvrtletí 2025 k procentuálnímu snížení odlehlých hodnot o více než polovinu. Mezi možné důvody zlepšování kvality údajů v průběhu času patří následující.

1.Výrobce ze zemí mimo EU poskytuje údaje o zařízeních měřené podle prováděcích pravidel CBAM (v souladu s MRV dle systému EU ETS: údaje o činnostech × emisní faktory/emise z procesů).

2.Výrobce může přiřadit emise k výrobku podléhajícímu CBAM (např. ke konkrétnímu výrobku z oceli, cementu, hliníku) pomocí metodiky CBAM na úrovni výrobků a hranic systému.

3.Je k dispozici dokumentace (údaje o výrobě, použití paliva/energie, emise z procesů, výpočtové listy), takže ji dovozce může nahrát do rejstříku CBAM.

CBAM tedy podpořil a usnadnil monitorování emisí na celém světě, což představuje první nezbytný krok k vypracování opatření na snižování emisí.

CBAM je díky své koncepci a uplatňování odpočtu skutečně zaplacené ceny uhlíku od finančního vyrovnání v rámci CBAM katalyzátorem stanovování cen uhlíku. CBAM zajišťuje internalizaci environmentálních externalit výroby energeticky náročného průmyslového zboží při jeho vstupu na jednotný trh EU. Finanční závazek vstoupí v platnost od roku 2026. Od tohoto okamžiku musí dovozci nakupovat certifikáty CBAM v hodnotě emisí obsažených ve zboží, na něž se vztahují. Tím je zajištěna rovnocennost s rozsahem a cenou uhlíku v rámci systému EU ETS, přičemž se odečte cena uhlíku skutečně zaplacená v zemi původu.

Tato koncepce politiky přináší výhody výrobcům, kteří dokáží měřit a snižovat emise na úrovni výrobků. Vlády jsou tak jasně motivovány k zavádění interních systémů stanovování cen uhlíku a využití příjmů pro domácí účely, místo aby je členské státy EU vybíraly prostřednictvím společné centrální platformy.

Od zahájení CBAM zavádí stanovování cen uhlíku a monitorování, vykazování a ověřování stále více jurisdikcí. Celosvětově se zvýšilo pokrytí a výrobci přešli od vykazování standardních hodnot k vykazování skutečných emisí. To poskytuje třetím zemím jasný cenový signál, který je nezbytný pro zavádění opatření v oblasti stanovování cen uhlíku.

Zajištěním rovnocennosti nákladů na emise mezi dovozem a výrobou v EU řeší CBAM únik uhlíku a motivuje k dovozu ekologičtějších výrobků. Zboží s nižšími emisemi bude vyžadovat méně certifikátů CBAM, čímž se sníží environmentální náklady a zvýší konkurenceschopnost účinných výrobních postupů (jako jsou elektrické obloukové pece využívající nízkouhlíkovou energii k výrobě oceli, cementu s nízkým obsahem slínku a moderního hliníku). S postupným ukončováním přidělování bezplatných povolenek v rámci systému ETS bude tato výhoda stále výraznější a plně se projeví v roce 2032.

Dalším potvrzením trendu, který EU prosazuje, a to propojení obchodu a investic s ověřitelným snižováním emisí uhlíku a nasměrováním kapitálu do ekologičtějších a konkurenceschopnějších dodavatelských řetězců, je nedávno přijaté partnerství v oblasti čistého obchodu a investic s Jihoafrickou republikou.

CBAM poskytl jedinečnou příležitost k podpoře větší politické shody na opatřeních v oblasti klimatu na globální úrovni. Během tohoto přechodného období se Komise aktivně zapojila do příslušných mnohostranných fór a různých koalic podobně smýšlejících subjektů v rámci úsilí o koordinovaný postup v oblasti opatření pro uhlíkové vyrovnání na hranicích, řešení úniku uhlíku a interoperability započítávání uhlíku.

Na konferencích smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) vyjadřovali obchodní partneři EU z rozvojových zemí obavy a nejistotu ohledně CBAM, mimo jiné pokud jde o jeho možný dopad na třetí země a skutečnost, že CBAM nevyjímá ani jinak nezvýhodňuje výrobky z rozvojových zemí. Komise o těchto i dalších otázkách týkajících se CBAM diskutovala s delegacemi ze třetích zemí, podnikatelskými sdruženími a organizacemi občanské společnosti během doprovodných akcí, dvoustranných jednání i při dalších jednáních. Tyto diskuse přispěly k lepšímu porozumění CBAM jako environmentálnímu opatření zaměřenému na únik uhlíku. Potvrdily rovněž otevřenost Komise ke spolupráci se třetími zeměmi a k začlenění konstruktivní zpětné vazby do koncepce CBAM.

Na konferenci COP30 v roce 2025 EU zopakovala, že vítá pokračující dialog s globálními partnery s cílem posílit spolupráci v oblasti politických opatření v boji proti změně klimatu s dopadem na obchod, včetně opatření zabraňujících úniku uhlíku. Komise se zapojí do mobilizačního procesu „Global Mutirão“, na němž se strany COP dohodly, a to prostřednictvím nového dialogu v rámci pomocných orgánů UNFCCC za účasti smluvních stran a dalších zúčastněných stran (včetně Mezinárodního obchodního centra, Konference OSN o obchodu a rozvoji a Světové obchodní organizace). Cílem tohoto dialogu je posoudit příležitosti, výzvy a překážky pro posílení mezinárodní spolupráce v oblasti obchodu. Dialog by se měl mimo jiné zaměřit na přijatá opatření v boji proti změně klimatu, včetně opatření, jako je CBAM, která vyrovnávají rozdíly v cenách uhlíku na hranicích, jakož i na další opatření v oblasti klimatu s dopadem na obchod, jako jsou dotace narušující obchod a omezení vývozu a dovozu nízkouhlíkových technologií a surovin zásadních pro nízkouhlíkové ekonomiky.

EU na konferenci COP30 podpořila také několik vícestranných iniciativ, včetně „Prohlášení vedoucích představitelů o otevřené koalici pro klima“. Prohlášení uznává význam stanovování cen uhlíku a tržních mechanismů jako klíčových nástrojů k prosazování opatření v oblasti klimatu na globální úrovni.

EU se aktivně zapojila do inkluzivního fóra OECD o přístupech ke zmírňování emisí uhlíku (IFCMA), kde spolu s 60 členskými zeměmi podporuje koordinovanější přístupy ke globálnímu úsilí o zmírňování změny klimatu. Evropská komise zejména dobrovolně přispěla ke zvýšení interoperability údajů o uhlíkové náročnosti a systémů monitorování, vykazování a ověřování, což vedlo k vydání dvou dokumentů IFCMA zveřejněných 30. června 2025 6 . Interoperabilita umožňuje použití údajů v široké škále případů. Tím se snižují náklady podniků na vykazování a usnadňuje se vykazování skutečných emisí v rámci CBAM.

Od roku 2023 Komise rovněž podporuje činnost klimatického klubu 7 , který usiluje o mezinárodní spolupráci v oblasti dekarbonizace průmyslu. V září 2025 klimatický klub vydal společné dobrovolné zásady pro opatření zaměřená na řešení úniku uhlíku 8 .

V roce 2025 se Komise také aktivně podílela na společném prohlášení klimatického klubu na konferenci COP30 a na globálním závazku k podpoře růstu trhů s ocelí a cementem s téměř nulovými a nízkými emisemi. Prohlášení i závazek byly vydány 6. listopadu v rámci konference COP30 9 .

EU při provádění CBAM navázala úzký dialog s ostatními členy WTO, a to prostřednictvím několika zasedání, jejichž cílem bylo informovat o aktuálním stavu provádění tohoto mechanismu a získat od členů WTO zpětnou vazbu. CBAM byl pravidelně projednáván ve Výboru pro obchod a životní prostředí. EU rovněž informovala členy WTO o zahájení výzev k předkládání faktických podkladů a o návrzích aktů, které zveřejnila k získání zpětné vazby. Využila také příležitostí na jiných mnohostranných fórech k poskytování aktuálních informací o provádění CBAM partnerům EU.

Třetí země se nyní také připravují na zavedení vlastních mechanismů CBAM nebo o jejich zavedení uvažují. Například Spojené království zavede britský CBAM dne 1. ledna 2027. Britský CBAM bude zaveden přímo (bez přechodného období) a bude se vztahovat na zboží z pěti odvětví, na něž se vztahuje CBAM EU. Jinými slovy, bude se vztahovat na hliník, cement, hnojiva, vodík, železo a ocel, ale nikoli na elektřinu.

Britský CBAM se bude vztahovat na přímé a nepřímé emise ve všech odvětvích a na vybraný počet prekurzorů. Po roce 2027 bude jeho odvětvová působnost přezkoumána s cílem zohlednit případné změny rizik úniku uhlíku.

Další obchodní partneři, včetně Austrálie, Brazílie, Kanady a Tchaj-wanu, oznámili, že podobné nástroje také zvažují.

EU si je vědoma obav svých obchodních partnerů, pokud jde o možné dopady CBAM, a snaží se je v maximální možné míře řešit, aby byl tento mechanismus ještě účinnější a pro zúčastněné strany snadněji proveditelný. Zpětná vazba získaná od partnerských zemí a jejich průmyslových odvětví zároveň významně přispěla ke zjednodušení CBAM.

2.2. Přechodné období CBAM

Přehled údajů

Níže uvedený přehled údajů je podrobně rozpracován v příloze IV.

V období od 4. čtvrtletí 2023 do 2. čtvrtletí 2025 činil podle údajů CBAM dovoz zboží podléhajícího CBAM přibližně 156 milionů tun, z čehož přibližně 69 % tvořily železo a ocel, 15 % hnojiva, 11 % cement a 5 % hliník. Největšími vývozci zboží podléhajícího CBAM do EU v uvedeném období byly Ukrajina a Turecko, které se na celkovém objemu podílely zhruba 14 %, resp. 12 %.

Odhadované kumulované obsažené emise zaznamenané v roce 2024 v přechodném rejstříku CBAM činily celkem 167 milionů tun CO2 ekv., přičemž 102,5 milionu tun CO2 ekv. připadalo na železo a ocel, 38,4 milionu tun CO2 ekv. na hliník, 18 milionů tun CO2 ekv. na hnojiva a 8 milionů tun CO2 ekv. na cement.

Na základě údajů vykázaných deklaranty se v průběhu času výrazně zvýšilo používání skutečných hodnot: z pouhých 8 % ve 4. čtvrtletí 2023 na přibližně 53 % ve 2. čtvrtletí 2025, což dokládá, že stále více dovozců dokázalo smysluplně spolupracovat se svým dodavatelským řetězcem na získávání a vykazování požadovaných údajů.

Pokud jde o elektřinu jako zboží podléhající CBAM, údaje z rejstříku – vykázané deklaranty – ukazují, že mezi 4. čtvrtletím 2023 a 2. čtvrtletím 2025 bylo deklarováno celkem 96 milionů MWh. Hlavními vývozci jsou Spojené království (65 % celkového dovozu elektřiny deklarovaného v rejstříku CBAM), Srbsko (15 %) a Severní Makedonie (5,2 %).

Celkové obsažené emise u kódu KN 27 160 000 činily 86 milionů tun CO2 ekv.. Je důležité poznamenat, že hlavním mechanismem pro výpočet obsažených emisí u elektřiny jako zboží podléhajícího CBAM je použití standardních hodnot na základě výroby elektřiny z fosilních paliv. Tento přístup odráží mechanismus stanovování cen elektřiny v EU, ale omezuje uznání dekarbonizovaných zdrojů elektřiny, což vede k možnému nadhodnocení skutečných obsažených emisí.

Standardní hodnoty z přechodného období vycházejí z jedné globální průměrné standardní hodnoty pro každý kód KN. Komise se proto zavázala zajistit, aby údaje z rejstříku CBAM v konečném období byly následně použity při stanovení standardních hodnot pro CBAM (přičemž přezkum je plánován na rok 2027, jakmile bude ukončeno první vykazované období a příslušné údaje budou k dispozici pro revizi těchto hodnot).

Správa a řízení CBAM

Řízení CBAM vychází z hybridního víceúrovňového rámce zahrnujícího Komisi a orgány členských států (jmenované vnitrostátní příslušné orgány).

Komise dohlíží na provádění CBAM na úrovni EU. Kromě ústředního dohledu Komise zřizuje a spravuje systémy, které jsou nezbytné pro uplatňování CBAM. Může rovněž přezkoumávat prohlášení CBAM předkládaná deklaranty.

V průběhu přechodného období Komise zřídila a spravovala přechodný rejstřík CBAM (1. října 2023 – 31. prosince 2025). Rejstřík slouží jako centrální platforma pro dovozce k předkládání čtvrtletních zpráv o emisích a pro hospodářské subjekty mimo EU ke sdílení údajů o emisích.

Komise rovněž připravuje rejstřík CBAM, který v konečném období nahradí přechodný rejstřík. V roce 2025 byl zaveden Modul pro správu povolení s cílem zjednodušit podávání žádostí dovozců o status schváleného deklaranta pro CBAM, které vnitrostátní příslušné orgány spravují jak přímo, tak prostřednictvím rejstříku CBAM. Rejstřík CBAM byl propojen s jednotným celním portálem EU pro výměnu certifikátů (EU CSW-CERTEX), což umožňuje provádění automatizovaných kontrol povolení CBAM při dovozu celními orgány EU.

V zájmu snížení administrativní zátěže Komise zavedla portál pro provozovatele zařízení ze zemí mimo EU, který umožňuje nahrávání údajů o emisích do rejstříku CBAM. Nahrané údaje mohou být (znovu) používány různými dovozci a pro různé dovozy.

Komise rovněž zřídí a bude spravovat společnou centrální platformu, a to na základě společného zadávacího řízení mezi členskými státy a Komisí, a rozhraní mezi společnou centrální platformou a rejstříkem CBAM. Prodej a zpětný odkup certifikátů CBAM budou probíhat na společné centrální platformě od února 2027. Obě platformy budou umožňovat podávání zpráv a plnění finanční povinnosti deklarantů CBAM.

Sekundární právní předpisy

Komise byla zmocněna k přijetí několika aktů, kterými stanoví pravidla, jež budou platit od začátku konečné fáze a zajistí jednotné uplatňování CBAM v celé EU, zejména s cílem vymezit:

1.pravidla pro výpočet a zveřejňování ceny certifikátů CBAM;

2.metody výpočtu emisí obsažených ve zboží a standardní hodnoty podle země původu a kódu KN;

3.pravidla pro ověřování emisí;

4.podmínky, za kterých vnitrostátní akreditační orgány udělí akreditaci ověřovatelům pro účely CBAM;

5.rozsah informací a periodicitu, časový rozvrh a způsoby jejich předávání s celními orgány;

6.jak se vypočítá úprava bezplatného přidělování, která by snížila počet certifikátů CBAM, jež mají být vyřazeny, ke zohlednění toho, v jakém rozsahu jsou přidělovány bezplatné povolenky v rámci systému EU ETS;

7.pravidla pro konečný rejstřík CBAM;

8.podmínky a postupy týkající se statusu „schváleného deklaranta pro CBAM“.

Výbor pro CBAM se pravidelně schází k projednávání politických a právních záležitostí se zástupci členských států, a schválil výše uvedené akty s dostatečným předstihem před začátkem konečného období. Tyto akty budou zveřejněny do konce roku 2025 a budou platné od 1. ledna 2026.

Za účelem podpory a zohlednění ceny uhlíku ve třetích zemích přijme Komise v prvním čtvrtletí roku 2026 prováděcí akt, kterým stanoví pravidla pro odpočet ceny uhlíku skutečně zaplacené ve třetích zemích.

Vnitrostátní příslušné orgány členských států

Podle článku 11 nařízení o CBAM jmenoval každý členský stát zvláštní orgán pro provádění CBAM na vnitrostátní úrovni. Vnitrostátní příslušné orgány jsou odpovědné za kontakty s dovozci usazenými v jejich členském státě, včetně vyřizování žádostí o status schváleného deklaranta pro CBAM a jeho udělování dovozcům. Vnitrostátní příslušné orgány rovněž vymáhají dodržování povinností vyplývajících z CBAM tím, že na základě předběžného posouzení poskytnutého Komisí uzavírají přezkum prohlášení CBAM a rozhodují, zda by měly být v rámci stanoveném nařízením CBAM uplatněny sankce či nikoli. Komise na svém webovém portálu CBAM vede průběžně aktualizovaný předběžný seznam vnitrostátních příslušných orgánů. Jakmile bude seznam považován za stabilní, Komise jej zveřejní v Úředním věstníku EU.

Dvacet dva členských států jmenovalo jako vnitrostátní příslušný orgán pro CBAM svůj orgán pro životní prostředí (který je zároveň jejich vnitrostátním příslušným orgánem pro systém EU ETS), zatímco sedm členských států jmenovalo svůj celní orgán. Dva členské státy jmenovaly jako vnitrostátní příslušný orgán oba tyto orgány, zatímco v jednom členském státě je celní orgán zároveň vnitrostátním příslušným orgánem pro ETS. V jednom členském státě není vnitrostátním příslušným orgánem ani vnitrostátní příslušný orgán pro ETS, ani celní orgán.

Celní orgány členských států spolupracují s vnitrostátními příslušnými orgány na začlenění CBAM do stávajících celních postupů. Pokud účinné provádění CBAM na vnitrostátní úrovni závisí na různých orgánech, mohou v některých členských státech vzniknout problémy s koordinací.

Zavedení nového mechanismu

Účinné provádění CBAM vyžaduje úzkou spolupráci mezi Komisí a členskými státy. Navzdory tomuto úsilí se při přípravě konečné fáze CBAM objevují určité potíže. Operační připravenost jednotlivých vnitrostátních příslušných orgánů se liší – některé členské státy vyřizují žádosti efektivně, zatímco jiné se potýkají se zpožděním a problémy při vymáhání. Kromě toho bude také důležité zajistit, aby všechny orgány členských států vykládaly pravidla CBAM jednotně.

Provozovatelé a dovozci využívají stávající nástroje k přípravě na konečné období jen pomalu: na specializovaném portálu rejstříku CBAM pro provozovatele se zaregistrovalo pouze 78 provozovatelů zařízení ze třetích zemí, přestože systém pro jednorázové nahrávání byl zaveden na konci prosince 2024. Celkem 5 902 dovozců požádalo o status schváleného deklaranta pro CBAM, což je předpoklad pro pokračování dovozu zboží podléhajícího CBAM do EU od 1. ledna 2026.

Současné problémy v oblasti správy CBAM vyplývají také ze skutečnosti, že CBAM přestavuje zcela nový mechanismus, a to i pro vnitrostátní orgány, dovozce a výrobce ze třetích zemí. Vyžaduje navržení a zavedení nových administrativních postupů, IT systémů a rámců pro zajištění shody s předpisy, a proto pro Komisi, vnitrostátní příslušné orgány, celní orgány i podniky na začátku přirozeně přináší provozní nejistotu a vyžaduje proces osvojování.

Vzhledem ke značným problémům představuje rychlý pokrok dosažený od roku 2023 pro EU, její členské státy a mezinárodní partnery významný úspěch.

V zájmu posílení spolupráce mezi vnitrostátními příslušnými orgány členských států pořádají Komise a vnitrostátní příslušné orgány pravidelně neformální semináře, na nichž si vyměňují názory a osvědčené postupy. Užší spolupráce posiluje vnitrostátní zkušenosti a administrativní kapacitu. Zajišťuje také, že vnitrostátní příslušné orgány odpovědné za CBAM mohou provádět CBAM jednotně v celé EU.

Administrativní náklady

Posouzení administrativních nákladů na CBAM pro orgány členských států je obzvláště náročné, protože CBAM je zcela nový nástroj. Členské státy a Komise proto musely budovat kapacity od nuly a nemohly předem podrobně předvídat všechny možné potřeby jeho provádění. Vnitrostátní příslušné orgány dosud nezavedly všechny administrativní postupy nezbytné k plnému zavedení mechanismu. Některé vnitrostátní příslušné orgány například stále rozvíjejí své administrativní kapacity pro zpracování žádostí o povolení a vymáhání dodržování předpisů.

Na začátku roku 2025 zahájila Komise celoevropský průzkum s cílem získat kvalitativní a kvantitativní zpětnou vazbu od všech členských států ohledně jejich administrativních nákladů souvisejících s prováděním CBAM. Výsledky ukázaly, že situace v jednotlivých členských státech se značně liší, například pokud jde o stupeň jejich přípravy na konečnou fázi a existenci rozpočtových prognóz pro nadcházející období.

V jednotlivých členských státech se rovněž výrazně liší hodnota dovozu a počet dovozců:

·Dva členské státy s nejvyšší hodnotou dovozu zboží podléhajícího CBAM v roce 2024 zaznamenaly dovoz v hodnotě více než 10 miliard EUR každý, zatímco dva členské státy s nejnižší hodnotou zaznamenaly dovoz zboží podléhajícího CBAM pouze v hodnotě méně než 0,10 miliardy EUR každý.

·Počet dovozců CBAM se rovněž značně liší: z 200 000 dovozců v roce 2024 bylo v členském státě s největším počtem dovozců registrováno přibližně 37 000 dovozců a v členském státě s druhým největším počtem dovozců přibližně 21 000 dovozců. Ve dvou členských státech s nejmenším počtem dovozců bylo registrováno pouze 1 200, resp. 400 dovozců.

Tyto značné rozdíly mezi členskými státy se projeví i v konečném období CBAM, které začíná v roce 2026, s výjimkou pro dovozce do 50 tun ročně: předpokládá se, že z 18 000 dovozců, na které by se měl v roce 2026 podle očekávání vztahovat CBAM, bude mít členský stát s nejvyšším počtem registrovaných dovozců 2 700 dovozců (členský stát s druhým nejvyšším počtem dovozců 2 200 dovozců), zatímco dva členské státy s nejnižším počtem dovozců budou mít každý méně než 70 dovozců.

Členské státy si zvolily různé administrativní uspořádání za účelem provádění CBAM, zejména jmenovaly různé orgány jako své vnitrostátní příslušné orgány, například orgány pro životní prostředí/systém EU ETS nebo celní orgány. To může přinášet různé problémy a náklady, například při koordinaci provádění CBAM s celními činnostmi.

Kromě toho byla řada podrobných pravidel a postupů, které jsou nezbytné k provádění CBAM od roku 2026, dokončována ještě ve 4. čtvrtletí roku 2025 prostřednictvím sekundárních právních předpisů (např. prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci), přestože Komise a členské státy již zavedly klíčové součásti CBAM, jako je rejstřík, povolovací procesy a požadavky na podávání zpráv.

Administrativní náklady správních orgánů členských států a Komise se v souvislosti s prováděním CBAM stále vyvíjejí a budou se vyvíjet i nadále, až mechanismus v roce 2026 vstoupí do konečného období, včetně významných změn zavedených balíčkem zjednodušujících opatření, až se v roce 2027 začnou prodávat certifikáty a až vstoupí v platnost změny CBAM, například první rozšíření působnosti na navazující odvětví, které navrhne Komise.

Dohoda o společném zadávání veřejných zakázek a společná centrální platforma

Komise pracuje na zřízení společné centrální platformy, která bude od 1. února 2027 zajišťovat prodej a zpětný odkup certifikátů CBAM. Dne 1. prosince 2025 přijala Komise rozhodnutí o schválení podpisu návrhu dohody o společném zadávání veřejných zakázek, která byl dohodnuta s členskými státy dne 17. listopadu 2025. Jakmile bude tato dohoda o společném zadávání veřejných zakázek podepsána všemi členskými státy i Komisí a vstoupí v platnost, zahájí Komise v průběhu roku 2026 jménem všech stran společné zadávací řízení na služby související se společnou centrální platformou.

Zkušenosti získané během přechodného období

Jedním z hlavních poznatků získaných během prvního roku přechodného období byly administrativní problémy, kterým podniky, zejména malé a střední podniky, a veřejné orgány čelily při seznamování se s novým a složitým nástrojem. Tento poznatek zdůraznil zásadní a naléhavou potřebu zjednodušení CBAM.

Na základě rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami a veřejnými orgány a provozních údajů z prvního vykazovaného období analýza Komise poukázala na nepřiměřené náklady malých a středních podniků na dodržování předpisů, na prodlevy při vyřizování žádostí o povolení ze strany vnitrostátních příslušných orgánů a na riziko nejednotného vymáhání složitých pravidel v celé EU. Složitost některých požadavků na podávání zpráv v kombinaci s různou úrovní připravenosti vnitrostátních příslušných orgánů i podniků ukázaly, že pro zajištění účinnosti CBAM je třeba provést cílené změny.

Balíček zjednodušujících opatření z roku 2025

S ohledem na tuto skutečnost přijala Komise 26. února 2025 legislativní návrh na zjednodušení a posílení CBAM před zahájením jeho konečné fáze a v souladu s Kompasem konkurenceschopnosti pro EU. Po rychlém schválení návrhu Komise Parlamentem a Radou bylo nařízení přijato dne 8. října 2025.

Toto rychlé přijetí umožnilo Komisi a členským státům zohlednit zjednodušující opatření přijatá EU pro zahájení konečného období dne 1. ledna 2026, zejména pokud jde o příslušné sekundární právní předpisy pro konečné období. Tento společný úspěch je důkazem schopnosti EU rychle se přizpůsobit a odhodlání zajistit, aby CBAM byl účinný a současně příznivý pro podniky.

Cílem tohoto nařízení je zajistit administrativní účinnost tak, aby CBAM zůstal praktickým nástrojem příznivým pro podniky, aniž by byly ohroženy jeho cíle v oblasti klimatu. Zásadní roli při snižování administrativní zátěže pro dovozce s malým objemem dovozu hraje zavedení prahové hodnoty de minimis. Zaměřením požadavků CBAM na větší dovozce tato prahová hodnota vyjímá přibližně 90 % dovozců, především malých a středních podniků, z povinností vyplývajících z CBAM, zatímco 99 % obsažených emisí zůstává pokryto, čímž je plně zachován dopad CBAM na životní prostředí.

Pro dovozce, na které se vztahuje CBAM, stanoví nařízení zjednodušené požadavky na podávání zpráv s cílem usnadnit deklarantům dodržování povinností, například v případě složeného zboží. Aby měly zúčastněné strany čas se na své oznamovací a finanční povinnosti připravit, bude prodej certifikátů CBAM na společné centrální platformě zahájen až 1. února 2027 a lhůty pro podávání výročních zpráv byly posunuty na pozdější datum.

Dalším významným zlepšením je skutečnost, že Komise může od roku 2027 stanovit standardní ceny uhlíku pro země, v nichž se uplatňuje nástroj pro stanovení ceny uhlíku. Deklaranti budou mít možnost tyto hodnoty použít a požádat o snížení svého finančního závazku vyplývajícího z CBAM jako alternativu k předložení ověřeného dokladu o skutečném zaplacení ceny uhlíku.

Další zjednodušení se týkala výpočtu finančního závazku schválených deklarantů pro CBAM s cílem snížit jejich zátěž. Mezi tato zjednodušení patří zjednodušená pravidla týkající se životního cyklu certifikátů CBAM od roku 2027, jako je zjednodušený limit pro zpětný odkup a snížení množství povinných čtvrtletních nákupů certifikátů CBAM během roku dovozu (snížení z množství certifikátů pokrývajících 80 % emisí obsažených ve zboží dovezeném od začátku roku na množství pokrývající 50 %).

Přijatá zjednodušení jsou rovněž důležitým předpokladem pro případné budoucí rozšíření působnosti CBAM.

Nařízení dále posiluje CBAM zavedením zvýšeného centralizovaného monitorování ze strany Komise, zejména pokud jde o prahovou hodnotu de minimis, čímž se zvyšuje účinnost a konzistentnost mechanismu. Konsolidovaný dohled na úrovni EU v rámci rejstříku CBAM zajistí jednotné shromažďování, ověřování a vymáhání údajů ve všech členských státech, čímž se sníží rozdíly v provádění na vnitrostátní úrovni.

Zjednodušení a flexibilita nad rámec balíčku zjednodušujících opatření z roku 2025

Vedle zjednodušení zavedených revizí nařízení o CBAM pracuje Komise na významných zjednodušeních a flexibilitě v rámci prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci. Ty usnadní provádění CBAM, mimo jiné i pro hospodářské subjekty a malé a střední podniky ze třetích zemí.

V rámci plánovaného prováděcího aktu, kterým se stanoví pravidla pro odpočet ceny uhlíku zaplacené ve třetí zemi, a doprovodných pokynů k němu bude Evropská komise pracovat na zásadě rovnocennosti a vyjasní, jakým způsobem lze zohlednit nároky na uhlíkové kredity zakoupené v rámci režimů dodržování předpisů, včetně uhlíkových kreditů podle článku 6 Pařížské dohody.

Tato pravidla rovněž upřesní, jakým způsobem lze odečíst uhlíkové daně z paliv používaných při výrobě zboží podléhajícího CBAM. Na základě výměny informací s partnerskými zeměmi a analýz provedených během přechodného období Komise zajistí, aby od závazku vyplývajícího z CBAM mohly být účinně odečteny ceny uhlíku skutečně zaplacené v rámci různých režimů dodržování předpisů, přičemž zohlední jejich specifické rysy a zároveň zajistí environmentální vyváženost CBAM.

Pokud jde o akreditaci a ověřování, bylo vytvořeno několik flexibilních možností. Vnitrostátní akreditační orgány budou moci při uplatňování příslušných mezinárodních norem zohlednit prokázanou způsobilost žadatelů o akreditaci CBAM. Proto se posouzení akreditace CBAM zaměří na znalosti a kompetence nezbytné k uplatňování pravidel metodiky CBAM.

Kromě toho lze každoroční dozorovou činnost nad ověřovatelem CBAM vykonávanou vnitrostátním akreditačním orgánem provádět virtuálně, a nikoli nutně na místě, jak je tomu v případě systému EU ETS. Podmínky, za kterých může ověřovatel CBAM během ověřování provést virtuální návštěvu na místě nebo upustit od povinnosti provést fyzickou návštěvu, jsou flexibilnější než v rámci systému EU ETS, nicméně zajišťují integritu ověřování.

Pokud jde o metodiku výpočtu obsažených emisí, byla zavedena řada zjednodušení. Za prvé, revidovaná metodika umožňuje provozovatelům v určitých případech rozlišovat výpočet emisí u zboží v rámci daného kódu KN, u kterého existuje značná variabilita intenzity emisí. Provozovatelé budou moci například rozlišovat výpočet emisí pro určité druhy cementu v závislosti na obsahu slínku nebo pro určité druhy hnojiv v závislosti na obsahu dusíku.

Za druhé, revidovaná metodika zavádí pravidlo, že pokud se k výrobě určitého druhu zboží v rámci jednoho zařízení používají různé výrobní postupy, emise obsažené v tomto zboží se vypočítají jako průměr emisí vyprodukovaných různými výrobními postupy. Toto opatření sníží riziko praktik obcházení. Revidovaná metodika navíc obsahuje různé novinky upřesňující povahy, které zvýší konzistentnost celkového rámce a usnadní jeho používání hospodářskými subjekty.

Závěr

Navzdory složitosti zavádění nového nástroje se EU podařilo v nebývale krátké době vytvořit funkční rámec správy CBAM. Členské státy, Komise a zúčastněné strany využily přechodného období ke shromáždění údajů a zkušeností, rychlému vyvození závěrů a zavedení mechanismu, který je nejen funkční, ale také se neustále zlepšuje.

Úspěšné spuštění nezbytných administrativních procesů a IT systémů, vypracování komplexních pokynů a školicích materiálů a přijetí zjednodušujících opatření během pouhých dvou a půl roku dokládají schopnost EU inovovat, přizpůsobovat se a nadále zaujímat vedoucí postavení v globální klimatické politice a zároveň zajišťovat ochranu před nežádoucími dopady, jako je únik uhlíku.

Robustnost stávajícího rámce správy byla posílena nařízením o zjednodušení CBAM, které rozšířilo úlohu Komise při dohledu nad prováděním CBAM prostřednictvím centralizovaného rejstříku CBAM. Schopnost Komise zpracovávat údaje a vyměňovat si příslušné informace s vnitrostátními příslušnými orgány zajišťuje, aby informace, které deklaranti a provozovatelé vykazují, byly maximálně využitelné. Současně Komisi umožňuje lépe odhalovat rizika a vnitrostátní orgány vybavuje lepšími nástroji k přijímání vhodných opatření v případech, kdy je to nutné.

Klíčová provozní zlepšení týkající se kvality údajů v přechodném rejstříku CBAM

Jedna z nejčastějších chyb se týkala zadávání číselných údajů, například proto, že deklaranti z různých členských států používali odlišně tečky a čárky pro oddělení desetinných míst a tisíců. Stejně tak dřívější možnost deklarantů vybrat si mezi kilogramy a tunami vedla k chybám, které byly zjištěny při porovnávání údajů z přechodného rejstříku s celními a obchodními údaji. Odstraněním nadbytečných polí, standardizací formátů a zavedením varovných upozornění se počet chyb způsobených nejednotným používáním desetinných údajů a měrných jednotek snížil.

V prvních vykazovaných čtvrtletích byl uváděn větší počet kódů KN, než vyžaduje nařízení CBAM. Zavedení přísných validačních pravidel vedlo k výraznému snížení počtu záznamů s nesprávnými kódy KN (viz příloha IV).

Další problematická oblast se týkala kódů zemí používaných pro zařízení mimo EU, kde byly pro stejnou zemi používány různé zkratky (např. TR a TC pro Turecko, UK a GB pro Spojené království). Integrace portálu pro provozovatele do přechodného rejstříku CBAM umožnila provozovatelům zařízení ve třetích zemích zadat údaje pouze jednou a poté je sdílet s dovozci zboží podléhajícího CBAM přímo prostřednictvím přechodného rejstříku. Tato centralizace informací o provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích zajišťuje lepší konzistentnost kódů zemí. Další podrobnosti jsou uvedeny níže a v příloze IV.

Údaje z přechodného rejstříku CBAM za uvedené časové období (vykazování do 31. srpna 2025)

Čtvrtletní monitorování od 4. čtvrtletí 2023 do 2. čtvrtletí 2025 ukazuje na postupné zlepšování dvou z výše uvedených problémů: Po počáteční fázi s vysokým výskytem chyb došlo ve 2. čtvrtletí 2024 k jejich prudkému poklesu, po němž následovala stabilizace na zbytkových úrovních, kdy chyby prakticky vymizely.

Klesající trend v oblasti chybných kódů zemí byl mírnější, neboť chybovost byla již od počátku (4. čtvrtletí 2023) poměrně nízká, v počátečních obdobích se týkala jen asi 0,5 % prohlášení a v průběhu času se dále postupně snižovala.

Díky nápravným opatřením a průběžné spolupráci se přechodný rejstřík stal spolehlivějším, uživatelsky přívětivějším a účinnějším nástrojem. Tyto zkušenosti ukázaly jasnou přidanou hodnotu přechodného období CBAM pro přípravu na konečný systém. Přechodný rejstřík byl průběžně vylepšován prostřednictvím častých a konkrétních nových verzí, které vycházely z podnětů dovozců, průmyslových odvětví a vnitrostátních příslušných orgánů, aby bylo zajištěno, že řešení budou praktická a použitelná v každodenním provozu.

Portál pro provozovatele

Portál pro provozovatele (O3CI), který byl zaveden 31. prosince 2024, umožňuje provozovatelům zařízení ve třetích zemích vkládat příslušné informace o svých zařízeních a údaje o emisích zboží podléhajícího CBAM, které vyrábějí, přímo do rejstříku CBAM (jak do přechodného, tak do budoucího konečného rejstříku).

Tím se provozovatelům zařízení mimo EU zjednodušuje postup nahrávání a sdílení údajů o jejich zařízeních a emisích s oznamujícími deklaranty.

Od prosince 2024 do srpna 2025 bylo zpracováno 573 žádostí o přístup do portálu pro provozovatele. Velký počet žádostí musel být zejména v počáteční fázi zamítnut. Na podporu žadatelů poskytla Komise širokou škálu podpůrných materiálů, včetně aktualizovaných pokynů pro podniky (březen 2025), informačního přehledu (červenec 2025), příruček a výukových videí. Tyto materiály se ukázaly jako zásadní pro snížení počtu chyb a budování důvěry. Po zveřejnění jasnějších pokynů se počet chyb týkajících se způsobilosti a duplicitních žádostí výrazně snížil.

Poznatky pro konečné období

Zkušenosti s portálem pro provozovatele ukazují, že přechodné období poskytlo důležité a nezbytné příležitosti ke zlepšení systému před zahájením konečného období.

Kromě výše uvedených zlepšení tento proces zdůraznil význam monitorování založeného na datech. Na základě analýzy měsíčních trendů zamítnutí žádostí a jejich důvodů bylo možné rychle určit, kde je nejvíce potřeba zasáhnout – ať už jde o vyjasnění pravidel způsobilosti, zjednodušení postupů nebo zpřísnění požadavků na dokumentaci. Díky tomuto proaktivnímu využívání důkazů bylo zajištěno, že vydané pokyny nebyly obecné, ale cílené a účinné.

Dalším poznatkem byla hodnota postupné adaptace. První zamítnutí odhalila slabá místa systému, ale současně vedla k vytvoření kultury rychlé reakce. Každá aktualizace – ať už se jednalo o nové pokyny, informační přehled nebo vylepšené validační kontroly – byla přímou reakcí na skutečné problémy a žadatelé na ni reagovali pozitivně přizpůsobením svého postupu.

Tento proces rovněž potvrdil, že postup založený na spolupráci a opakovaném vyhodnocování funguje. Kombinace jasných pokynů, důsledné zpětné vazby a aktivního zapojení uživatelů posílila rejstřík, snížila počet chyb a zvýšila důvěru. Systém se tak namísto odmítání žádostí zaměřil na průběžné zlepšování a úspěšnou účast. Tento přístup zajišťuje udržitelnost procesu s ohledem na očekávaný nárůst objemu v roce 2026 a v dalších letech.

Komunikační kampaň zaměřená na CBAM

Na podporu příslušných zúčastněných stran při dodržování CBAM uskutečňuje Komise od roku 2023 několik informačních a komunikačních kampaní. Zahrnují mimo jiné pokyny pro dovozce v EU týkající se pojmů používaných při podávání zpráv CBAM, pokyny pro výrobce ve třetích zemích týkající se pojmů používaných při monitorování emisí produkovaných výrobními zařízeními, obecné a odvětvové webináře a e-learningové moduly na podporu dovozců, vnitrostátních orgánů a hospodářských subjektů mimo EU při porozumění požadavkům CBAM a jejich uplatňování, a na základě dotazů a zpětné vazby od zúčastněných stran soubor pravidelně aktualizovaných často kladených dotazů, který všechny nevyřešené otázky dále objasňuje.

Podrobnější přehled informačních aktivit je uveden v kapitole 3.1. Komise rovněž zřídila speciální webový portál, na němž lze nalézt všechny důležité informace.

Od přijetí nařízení o CBAM v květnu 2023 provádí GŘ TAXUD cílenou komunikační kampaň zaměřenou na CBAM, jejímž cílem je a) informovat o CBAM zúčastněné strany, b) vysvětlit, jak CBAM funguje, poskytnout zúčastněným stranám podrobné a prakticky využitelné informace umožňující plnění požadavků CBAM v přechodném období a přípravu na provádění CBAM v konečné fázi od roku 2026 a c) zapojit zúčastněné strany a cílové skupiny pro šíření informací do dalšího šíření informací mezi příslušnými zúčastněnými stranami.

Hlavní cílovou skupinou komunikační kampaně zaměřené na CBAM byli dovozci zboží podléhajícího CBAM v EU a výrobci zboží podléhajícího CBAM v zemích mimo EU. Zvláštní pozornost byla věnována členským státům s vyšším podílem dovozců zboží podléhajícího CBAM, hlavním třetím zemím původu zboží podléhajícího CBAM a také informování malých a středních podniků.

V rámci komunikační kampaně byla rovněž identifikována a zapojena síť cílových skupin pro šíření informací, které informace o CBAM šířily dále. Patřila k nim příslušná průmyslová sdružení, obchodní komory a delegace EU. Přehled hlavních prvků a činností komunikační kampaně zaměřené na CBAM, jakož i údaje o účasti na veřejných webinářích o CBAM pořádaných v letech 2023 a 2024, jsou uvedeny v příloze I.

GŘ TAXUD připravuje druhou komunikační kampaň zaměřenou na CBAM, která bude probíhat od 4. čtvrtletí 2025 do 4. čtvrtletí 2026 a bude vycházet z výsledků první kampaně. Tato kampaň bude i nadále informovat dovozce, výrobce mimo EU a akreditované ověřovatele o povinnostech a praktických aspektech provádění CBAM v souvislosti se zahájením konečného období CBAM.

3.Spolupráce s našimi partnery

3.1Spolupráce se zeměmi mimo EU

EU pravidelně komunikuje s mezinárodními partnery a zúčastněnými stranami, které se zajímají o fungování CBAM nebo mají připomínky k jeho koncepci či konkrétním aspektům jeho uplatňování.

Ve snaze získat relevantní podněty a navázat konstruktivní dialog s průmyslovými odvětvími EU, členskými státy a zeměmi mimo EU byla zřízena skupina odborníků CBAM, do níž byli jako pozorovatelé zapojeny i některé země mimo EU 10 . Pozorovatelé spolu se zástupci zúčastněných stran poskytují klíčové podněty pro činnost skupiny odborníků, která pomáhá Komisi při vytváření a provádění CBAM.

Komise vede intenzivní dialog s orgány zemí mimo EU rovněž prostřednictvím dialogů na vysoké úrovni, dvoustranných jednání, specializovaných misí do partnerských zemí a výměn v různých výborech. Dialogy týkající se CBAM probíhaly například v rámci dialogu na vysoké úrovni o životním prostředí a změnách klimatu mezi EU a Čínou, Rady EU–Indie pro obchod a technologie, Zelené aliance EU–Japonsko, Ekologického partnerství EU–Korea, dialogu na vysoké úrovni o obchodu mezi EU a Tureckem, dialogu na vysoké úrovni o klimatu mezi EU a Tureckem a Smíšeného výboru pro celní unii mezi EU a Tureckem 11 . Komise se také pravidelně setkávala se zastoupeními zemí mimo EU v Bruselu za účelem výměny názorů na provádění CBAM. V úzké spolupráci s Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) bylo uspořádáno několik misí do partnerských zemí zaměřených na projednání provádění CBAM v těchto zemích (Čína, Egypt, Indie, Japonsko, Jižní Afrika, Jižní Korea, Srbsko a Turecko). Stav provádění CBAM je rovněž pravidelně projednáván v různých obchodních výborech, například ve výborech pro obchod a udržitelný rozvoj zřízených v rámci obchodních dohod s obchodními partnery. Komise se také pravidelně účastní akcí, konferencí a seminářů týkajících se CBAM a poskytuje technické odborné znalosti o fungování CBAM hospodářským subjektům v zemích mimo EU. Jen v roce 2025 Komise představila CBAM na více než 100 setkáních se zástupci zemí mimo EU, průmyslových odvětví a zúčastněných stran.

Komise prostřednictvím delegací EU informuje země mimo EU a jejich podniky o zahájení veřejných konzultací nebo výzev k předložení faktických podkladů, které zúčastněným stranám, včetně zemí mimo EU, umožňují poskytovat zpětnou vazbu k příslušným iniciativám v oblasti CBAM, jako jsou prováděcí opatření CBAM nebo změny nařízení o CBAM 12 .

Dvoustranná spolupráce v rámci CBAM je úzce propojena s činností pracovní skupiny Komise pro mezinárodní diplomacii v oblasti stanovování cen uhlíku a trhů s uhlíkem. Tato pracovní skupina založená v únoru 2024 spolupracuje s více než 40 partnerskými zeměmi na rozšíření trhů s uhlíkem a stanovování cen uhlíku 13 .

Jak je zdůrazněno ve společném sdělení o globální vizi EU v oblasti klimatu a energetiky 14 , EU je odhodlána pomáhat svým partnerům při vytváření jejich vlastních ambiciózních politik v oblasti klimatu a energetiky, podporovat stanovování cen uhlíku a prosazovat normy pro spravedlivý přechod. CBAM poskytuje transparentní, na pravidlech založený cenový signál pro dovoz uhlíku na trh EU, zamezuje úniku uhlíku a motivuje k dekarbonizaci mimo EU.

Komise bude i nadále poskytovat finanční podporu zemím v jejich úsilí o dekarbonizaci, aby se maximalizoval přínos nástroje Globální Evropa k uspokojování potřeb rozvojových zemí v oblasti dekarbonizace a přizpůsobení se změně klimatu v souladu s 30% cílem nástroje v oblasti klimatu a životního prostředí.

Přehled činností v oblasti osvěty a technické podpory

Cílem spolupráce Komise s partnerskými zeměmi je posílit politiky v oblasti dekarbonizace, zejména podporou stanovování cen uhlíku, obchodování s emisemi, uhlíkových daní a systémů monitorování, vykazování a ověřování. V případě potřeby jsou zajišťovány technické výměny týkající se CBAM v úzké spolupráci s činností pracovní skupiny Komise pro mezinárodní diplomacii v oblasti stanovování cen uhlíku a trhů s uhlíkem.

TAIEX (nástroj pro technickou pomoc a výměnu informací) je nástroj EU pro budování institucionálních kapacit, který poskytuje cílenou a rychlou podporu orgánům veřejné správy v kandidátských zemích EU i mimo ně. TAIEX například aktivně podporuje země evropského sousedství v jejich úsilí o dekarbonizaci poskytováním technické pomoci v oblastech mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), monitorování, vykazování a ověřování (MRV) a systému obchodování s emisemi (EU ETS). Podrobný přehled příslušných seminářů a akcí, které byly uspořádány, obsahuje příloha II.

Od roku 2021 poskytuje Globální podpůrný nástroj EU pro vnitrostátně stanovené příspěvky podporu na vyžádání s cílem zvýšit ambice vnitrostátně stanovených příspěvků podle Pařížské dohody, vytvářet systémy MRV a vyvíjet mechanismy stanovování cen uhlíku a daňové politiky, které motivují k nízkouhlíkové výrobě. Patří sem například: plány MRV v Mosambiku a Zambii, právní přezkum vietnamské vyhlášky o systému obchodování s emisemi (ETS), která podporuje rozvoj vnitrostátního systému obchodování s emisemi v odvětvích zapojených do systému EU ETS, a předběžná studie proveditelnosti zavedení uhlíkové daně v Surinamu.

Projekty v oblasti dekarbonizace v zemích mimo EU

V tabulce 1 níže jsou uvedeny příděly v rámci hospodářského a investičního plánu, které byly od roku 2019 poskytnuty zemím východního sousedství v odvětví energetiky a které jim pomáhají realizovat investice potřebné k urychlení ekologické transformace a dekarbonizace.

Tabulka 1: Podpora energetické transformace a dekarbonizace průmyslu prostřednictvím strategie Global Gateway

Unijní strategie Global Gateway podporuje energetickou transformaci a ekologickou industrializaci v partnerských zemích, přičemž energetika představuje více než čtvrtinu jejích stěžejních projektů.

Investice v rámci strategie Global Gateway se zaměřují především na obnovitelnou energii, rozšiřování energetických sítí, přístup k čisté energii a regulační reformy. Snižováním emisí z výroby elektřiny strategie Global Gateway zvyšuje konkurenceschopnost průmyslu a zmírňuje dopady CBAM. Níže jsou uvedeny příklady výsledků strategie Global Gateway v jednotlivých regionech:

Afrika

Cílem iniciativy „Zelená energie“ realizované mezi Afrikou a Evropou (AEGEI) je podpořit v Africe instalaci nejméně 50 GW elektrické energie z obnovitelných zdrojů do roku 2030 a zajistit tak do tohoto roku přístup k elektřině nejméně 100 milionům obyvatel.

Asie a Tichomoří

Iniciativa Týmu Evropa pro přechod na zelenou energii v Bangladéši podporuje ekologickou transformaci Bangladéše prostřednictvím investic do výroby energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.

Latinská Amerika a Karibik

Podpora odvětví větrné energie na Trinidadu a Tobagu: EU poskytuje technickou pomoc na podporu rozvoje odvětví větrné energie na Trinidadu a Tobagu, což přispívá ke snížení jeho závislosti na fosilních palivech.

Euroclima, stěžejní program EU v rámci strategie Global Gateway, vytváří partnerství mezi Evropskou unií a regiony Latinské Ameriky a Karibiku v oblasti správy, politik a investic souvisejících s klimatem. Program Euroclima, který realizují agentury EU a členských států s mnohostrannými partnery, buduje kapacity pro naplňování článku 6 Pařížské dohody, rozvoj trhů s uhlíkem a MRV.

Několik příkladů iniciativ v rámci programu Euroclima financovaného EU, které jsou realizovány prostřednictvím delegované spolupráce:

Období 2023–2025: Ekonomická komise pro Latinskou Ameriku a karibskou oblast (ECLAC): podpora sociálních cen uhlíku a začlenění klimatických kritérií do veřejných investic,

·Období 2024–2025: Program OSN pro životní prostředí (UNEP): zřízení Regionální observatoře pro sledování trhů s uhlíkem pro Latinskou Ameriku a Karibik,

·Období 2024–2025: Gesellschaft für Internationale Zusammenarbeit (GIZ): podpora brazilského zákona o ETS prostřednictvím studií zaměřených na emisní inventury, pravidla MRV a strategie dekarbonizace,

·Období 2024–2025: Rozvojový program OSN (UNDP), Expertise France a GIZ: posílení iniciativ a mechanismů Belize v oblasti změny klimatu a trhu s uhlíkem,

·2024: UNEP: budování kapacit pro naplňování článku 6 ve Střední Americe.

Investice do zeleného vodíku

Dekarbonizace průmyslových odvětví souvisejících s CBAM vyžaduje obnovitelný vodík.

Strategie Global Gateway upřednostňuje investice do vodíkových hodnotových řetězců v partnerských zemích s cílem podpořit zelený růst a snižovat emise. Mezi tyto iniciativy patří:

·zelený vodík v Namibii: v roce 2022 se Namibie stala první africkou zemí, která uzavřela strategické partnerství s EU v oblasti hodnotových řetězců udržitelných surovin a obnovitelného vodíku,

·iniciativa Tým Evropa zaměřená na rozvoj zeleného vodíku v Mauritánii: podpora infrastruktury, vytváření pracovních míst, odborné přípravy a právních/fiskálních rámců pro rozvoj vodíkového hospodářství,

·rozvoj přístavu Lumut v Malajsii: projekt námořního průmyslového města, jehož cílem je vytvořit z přístavu Lumut zelené průmyslové centrum specializované na vodík a obnovitelné zdroje energie.

Jako příklad evropského partnerství s konkrétní zemí za účelem rozvoje nízkouhlíkové a udržitelné infrastruktury odolné vůči změně klimatu lze uvést investice Týmu Evropa do ekologické transformace v Mosambiku v rámci víceletého orientačního programu Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI – Globální Evropa) s cílem dosáhnout dekarbonizovaného energetického mixu, zlepšit přístup k energii z obnovitelných zdrojů v síti i mimo síť a zvýšit energetickou účinnost elektrické sítě.

Zvýšená podpora dekarbonizace ekonomik rozvojových zemí

Strategie Global Gateway jako nástroj na podporu čisté a odolné transformace v rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách bude dále posilovat dekarbonizaci ekonomik rozvojových zemí. Tato podpora přinese trojí užitek: bude přispívat k boji proti změně klimatu na globální úrovni, podpoří rozvoj v partnerských zemích a jasně ukáže solidaritu EU. Podporou úsilí o dekarbonizaci také přispěje ke snížení obsahu uhlíku ve zboží vyváženém z těchto zemí, čímž zvýší konkurenceschopnost jejich průmyslu a zmírní dopad CBAM.

3.2Dopad CBAM na země mimo EU

V souladu s požadavky nařízení o CBAM Komise posoudila dopad CBAM na rozvojové země, a zejména na nejméně rozvinuté země 15 . Tato kapitola se rovněž zabývá dopadem CBAM na země evropského sousedství 16 .

Míra dopadu CBAM na země mimo EU závisí na dvou hlavních faktorech. Za prvé, celkový objem zboží podléhajícího CBAM vyváženého do EU v poměru k celkové hospodářské činnosti – tj. obchodní expozice – země mimo EU je obecným ukazatelem potenciální expozice dané země vůči cenám uhlíku zavedeným prostřednictvím CBAM. Za druhé, důležitá je intenzita emisí vývozního mixu zemí mimo EU, protože vyšší intenzita emisí znamená vyšší cenu uhlíku, kterou musí dovozci z EU zaplatit. V zemích a odvětvích s relativně nízkou intenzitou emisí se očekává nárůst poptávky, zatímco u výrobků s relativně vysokou intenzitou emisí se očekává snížení poptávky. Očekává se, že díky pobídkám k používání čistších výrobních technologií a snížení poptávky po zboží s vysokými emisemi sníží CBAM v zemích mimo EU emise skleníkových plynů s ohledem na vývoz do EU.

Pokud jde o obchodní expozici, mezi nejméně rozvinutými zeměmi vyniká zejména Mozambik. Jeho celkový vývoz zboží podléhajícího CBAM do EU v roce 2024 činil 1,2 miliardy EUR, z čehož většinu tvořil hliník. To odpovídá přibližně 5,5 % HDP Mozambiku. Jak je uvedeno v tabulce 2, expozice ostatních nejméně rozvinutých zemí je jen velmi omezená, přičemž druhý a třetí největší vývozce (Kambodža a Zambie) vyvážejí pouze malé množství zboží podléhajícího CBAM.

Země sousedící s EU obecně vyvážejí do EU více zboží podléhajícího CBAM. Největšími vývozci do EU v miliardách EUR jsou Ukrajina, Egypt a Maroko. Země v blízkosti EU patří mezi třetí země, které jsou nejvíce zasaženy. Jedná se zpravidla o malé ekonomiky, takže absolutní objemy vývozu z těchto zemí jsou přirozeně nízké, ale pro tyto země mohou představovat významný podíl na DPH. Například vývoz zboží podléhajícího CBAM ze Severní Makedonie do EU činil v roce 2024 přibližně 4,1 % HDP 17 .

Tabulka 2: Obchodní expozice největších vývozců mezi nejméně rozvinutými zeměmi a zeměmi evropského sousedství

Zdroj: Comext (2024) – údaje o obchodu a Světová banka (2024) – údaje o HDP

Dopad zavedení CBAM analyzovalo Společné výzkumné středisko Komise (JRC) s využitím modelu všeobecné rovnováhy JRC-GEM-E3 a databáze údajů o oběhovém hospodářství GTAP 11. Zavedení CBAM bylo porovnáno se základním scénářem bez zavedení CBAM, ale s předpokladem pokračování ostatních politik EU v oblasti klimatu 18 . Postupné ukončování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS nebylo zahrnuto do základního scénáře, ale předpokládalo se ve scénáři se CBAM. Zavedení CBAM bylo modelováno společně s postupným ukončováním bezplatných povolenek, neboť CBAM bezplatné povolenky nahrazuje jako hlavní nástroj politiky EU zaměřený na řešení rizika úniku uhlíku. Model zkoumal dopad CBAM na 50 zemí a regionů se zaměřením na nejméně rozvinuté země, vybrané další rozvojové a rozvíjející se ekonomiky a vybrané partnerské země EU 19 . Úplný seznam zahrnutých zemí a další podrobnosti o přístupu k modelování jsou uvedeny v příloze III. CBAM je zaváděn postupně a analýza modelu se zaměřuje na rok 2035, kdy bude mechanismus plně zaveden. Ve všech předchozích letech se očekává, že účinky budou menší.

Celkově výsledky modelu ukazují, že očekávaný dopad CBAM na HDP nejméně rozvinutých zemí je v souhrnu zanedbatelný a do roku 2035 bude činit méně než 0,01 %. CBAM byl navržen se zaměřením na energeticky náročná odvětví a odvětví náročná na emise, a proto se týká především průmyslovějších a rozvinutějších ekonomik. Kromě toho většina nejméně rozvinutých zemí vyváží do EU jen velmi omezené množství zboží podléhajícího CBAM. Dopad na HDP ostatních rozvojových zemí a zemí evropského sousedství je v souhrnu podobně malý.

Makroekonomický dopad CBAM na jednotlivé země je rovněž zanedbatelný, jak ukazuje obrázek 2 níže. Pět nejvíce zasažených nejméně rozvinutých zemí a ostatní rozvojové země zaznamenají velmi omezenou změnu HDP (přibližně –0,01 %) ve srovnání se základním scénářem. Pokud jde o země evropského sousedství, modelování ukazuje, že v případě Ukrajiny, Alžírska a Tuniska dojde pouze k mírnému poklesu HDP oproti základnímu scénáři (0,01 %), zatímco v případě Maroka a Jordánska dojde k mírnému nárůstu (0,02 %, resp. 0,01 %).

Obrázek 2: Dopad CBAM na HDP (změna v % oproti základnímu scénáři v roce 2035) pěti nejvíce postižených rozvojových zemí* (vlevo) a zemí evropského sousedství (vpravo)

   
Zdroj: Model JRC-GEM-E3. *Zahrnuje nejméně rozvinuté země a další rozvojové země. O Mozambiku je pojednáno samostatně níže.

Mosambik je mezi posuzovanými zeměmi jedinečný, protože vyrábí a vyváží především jeden druh zboží podléhajícího CBAM – netvářený hliník 20 – pocházející od jedné společnosti. Jedná se o výrobek s relativně nízkou přidanou hodnotou ve srovnání s více zpracovanými hliníkovými výrobky a v případě Mosambiku s relativně mírnými obsaženými emisemi. Externí studie uvádějí, že výroba hliníku v Mosambiku je relativně čistá, a domnívají se, že vliv zavedení cen uhlíku na tuto výrobu by pravděpodobně byl omezený 21 .

Vzhledem k těmto charakteristikám byl pro modelování potenciálního dopadu na mosambické odvětví hliníku zvolen strukturovanější přístup. Nejprve byly vypočteny fyzické intenzity emisí (kg CO2 ekv./tunu produkce) pro hlavní země vyrábějící hliník, což umožnilo porovnání emisí na základě jednotlivých výrobků. Obrázek 3 ukazuje, že Mosambik patří mezi nejčistší producenty mimo EU, neboť jeho intenzita emisí je pouze 1,04krát vyšší než průměr EU. Následně byly tyto intenzity emisí byly použity k simulaci dopadu zavedení CBAM. Je třeba poznamenat, že standardní modelování použité ve zbytku tohoto oddílu vychází z emisí vyjádřených ve vztahu k celkové hodnotě odvětví (kg CO2 ekv./USD). Tento způsob však nadhodnocuje dopad na země, které se specializují na výrobky s relativně nízkou přidanou hodnotou, jako je Mozambik. Další údaje naleznete v příloze III.

Obrázek 3: Obchodem vážená fyzická intenzita emisí (kg CO2 ekv./tunu) hlavních výrobců hliníku ve vztahu k průměrné intenzitě emisí EU („nižší hodnota je lepší“)

Zdroj: Výpočty Komise na základě údajů z databáze Comext za rok 2023 a ze studie Vidovic et al. (2023) 22

Na základě tohoto přístupu výsledky pro rok 2035 ukazují velmi omezený očekávaný pokles produkce v mosambickém odvětví hliníku, a to o 0,4 % oproti základnímu scénáři. Makroekonomický dopad je navíc zanedbatelný, změna HDP Mosambiku do roku 2035 činí –0,01 % oproti základnímu scénáři.

Pokud jde o dopad na jednotlivá odvětví v hlavních skupinách zemí, Figure 4 ukazuje (procentuální) změnu produkce podle jednotlivých odvětví v nejméně rozvinutých zemích, ostatních rozvojových zemích a rozvíjejících se ekonomikách (země zahrnuté do této kategorie viz příloha III) a zemích evropského sousedství jako celku.

Obrázek 4: Dopad na jednotlivá odvětví (změna produkce v % ve srovnání se základním scénářem v roce 2035) v jednotlivých skupinách zemí: nejméně rozvinuté země, ostatní rozvojové země a země evropského sousedství

 
Zdroj: Model JRC-GEM-E3. Modelování pro Mosambik (zahrnutý do skupiny nejméně rozvinutých zemí) vychází z fyzických intenzit emisí.

Odvětvové změny v jednotlivých nejméně rozvinutých zemích, s výjimkou Mosambiku, jsou obecně velmi malé, a to jak v procentním vyjádření, tak v absolutních hodnotách, a proto nejsou dále analyzovány. Odvětvové opady na jednotlivé země ve skupině „ostatní rozvojové země a rozvíjející se ekonomiky“ nejsou dále analyzovány, protože se jedná o rozsáhlou skupinu zemí, jejichž individuální analýza by přesahovala rozsah této zprávy. Vzhledem k větší expozici zemí evropského sousedství jsou odvětvové dopady v těchto zemích výraznější, zejména v odvětví hnojiv. V tomto odvětví se předpokládá významný dopad na Maroko, Alžírsko a Egypt. Ze zboží, na které se vztahuje CBAM, vyrábí Maroko především hnojiva, která obsahují převážně fosfor a pouze omezené množství dusíku. Při výrobě fosfátových hnojiv se téměř nepoužívá zemní plyn, a proto mají tyto produkty relativně nízkou intenzitu emisí 23 . Naproti tomu Alžírsko a Egypt vyrábějí především hnojiva, která obsahují převážně dusík, a mají tedy vyšší intenzitu emisí. Tyto rozdíly v intenzitě emisí vedou ke zvýšení produkce v marockém odvětví hnojiv ve srovnání se základním scénářem, zatímco produkce v Alžírsku a Egyptě se ve srovnání se základním scénářem snižuje. Odvětvové opady na jednotlivé země ve skupině „ostatní rozvojové země a rozvíjející se ekonomiky“ nejsou dále analyzovány, protože se jedná o rozsáhlou skupinu zemí, jejichž individuální analýza by přesahovala rozsah této zprávy.

Jak bylo uvedeno výše, očekává se, že zavedení CBAM sníží celosvětové emise ekvivalentů CO2 (CO2 ekv.). Obrázek 5 znázorňuje změnu v milionech tun (dále jen „Mt“) CO2 ekv. u tří skupin zemí. V absolutním vyjádření dochází k největšímu poklesu emisí v porovnání se základním scénářem v zemích evropského sousedství: o 11,4 Mt CO2 ekv. U nejméně rozvinutých zemí je snížení absolutních emisí výrazně menší, a to –0,8 Mt CO2 ekv. V relativním vyjádření to představuje změnu emisí o –0,9 % v zemích evropského sousedství a o –0,2 % v nejméně rozvinutých zemích. Skupina „ostatní rozvojové země a rozvíjející se ekonomiky“ vykazuje výrazné snížení emisí: O –7,8 Mt CO2 ekv. Vzhledem k velkému rozsahu této skupiny je však změna v procentním vyjádření omezenější a činí –0,05 %.

Obrázek 6: Změna v Mt CO2 ekv. (ve srovnání se základním scénářem, 2035)

 
Zdroj: Model JRC-GEM-E3

Celkově lze na základě výsledků modelování konstatovat, že dopad na nejméně rozvinuté země, rozvojové země a země evropského sousedství je v souhrnu relativně malý. Vzhledem k tomu, že analýza se zaměřuje na celkové hospodářské dopady (na úrovni země nebo široce vymezených odvětví), bylo by pro dosažení spolehlivých výsledků týkajících se dopadu na jednotlivá odvětví nutné provést podrobnější hodnocení.

Pouze omezený počet dalších studií se zabýval modelováním dopadu CBAM konkrétně na rozvojové země. Tyto studie vycházejí z odlišných základních předpokladů než tato analýza a výrazně se liší i rozsahem a docházejí k odlišným závěrům. Například studie z roku 2023 zaměřená na dopad na Afriku dospěla k závěru, že HDP afrických zemí by se v závislosti na použitém scénáři snížil celkově o 0,33 % až 1,12 % 24 . Tento výsledek však z velké části vychází ze scénářů, které předpokládají, že CBAM se vztahuje na veškeré zboží dovážené do EU a/nebo že nedochází k postupnému ukončování bezplatných povolenek na výrobu zboží podléhajícího CBAM v rámci systému EU ETS. Z tohoto důvodu tato studie značně přeceňuje dopad zavedení CBAM, které se ve skutečnosti provádí souběžně s postupným ukončováním bezplatných povolenek. Dřívější studie (z roku 2021) rovněž modelovala dopad mechanismu podobného CBAM na rozvojové země, ta však nezahrnuje nejméně rozvinuté země 25 . V této studii bylo zjištěno, že CBAM by vedl ke změně struktury obchodu, kdy by některé rozvojové země s vysokými emisemi vyvážely méně a některé rozvinuté země s nízkými emisemi více. Studie rovněž dospěla k závěru, že reálný příjem v rozvojových zemích by se celkově snížil o 5,8 až 10,2 miliardy USD. Tato zjištění však vycházela z odvětvového rozsahu, který se značně liší od rozsahu, který je v současné době legislativně stanoven v rámci CBAM EU 26 .

3.3. Usnadnění provádění CBAM pro výrobce ze třetích zemí

Jak již bylo uvedeno výše, Komise usiluje o to, aby CBAM jako environmentální opatření zaměřené na klima bylo začleněno do širšího mezinárodního kontextu a přestavovalo co nejmenší zátěž pro mezinárodní obchod.

V průběhu přechodného období někteří partneři vznesli dotazy nebo vyjádřili obavy ohledně toho, jak CBAM ovlivní jejich výrobní procesy a vývoz do EU.

3.4. Uplatňování CBAM v Evropském hospodářském prostoru (EHP)

Nařízení o CBAM má význam pro EHP a sekretariát ESVO zahájil proces jeho začlenění do Dohody o EHP. Tento proces v současné době probíhá. Začlenění je prováděno na základě rozhodnutí Smíšeného výboru EHP.

Komise jedná se zeměmi EHP/ESVO o úpravách, které je třeba před začleněním CBAM do Dohody o EHP provést. Jakmile bude tento proces dokončen, stane se nařízení o CBAM v zemích EHP/ESVO plně použitelným, pokud nebudou stanoveny výjimky. V Norsku vláda navrhla zákon týkající se zavedení CBAM do roku 2027 a zahájila veřejnou konzultaci.

4.Zvýšení účinnosti a efektivity CBAM

4.1Úvod

Na základě zkušeností získaných během přechodného období (viz kapitola 2) a zpětné vazby od zúčastněných stran se Komise rozhodla provést posílení a rozšíření CBAM v nadcházejících letech ve dvou krocích.

V prvním kroku v letech 2026–2027 Komise pokročí v činnosti týkající se: i) rozšíření působnosti omezené na vybrané navazující výrobky; ii) dalších opatření proti obcházení; iii) úpravy pravidel pro výpočet emisí obsažených v elektřině; iv) návrhu na odstranění zbývajících rizik úniku uhlíku; v) prováděcího aktu, který stanoví pravidla pro odpočet ceny uhlíku skutečně zaplacené ve třetích zemích, a vi) přezkumu ETS. Referenční hodnoty CBAM budou v roce 2026 revidovány tak, aby odpovídaly novým referenčním hodnotám ETS. Následně v roce 2027 nebo na začátku roku 2028, jakmile bude shromážděn dostatek údajů, budou revidovány standardní hodnoty.

Tento oddíl se zaměřuje na balíček z prosince 2025, v němž Komise předkládá návrh, jehož cílem je posílit účinnost CBAM zmírněním rizika úniku uhlíku u navazujících výrobků, posílením vymáhání tohoto mechanismu a odrazováním od praktik vyhýbání se daňovým povinnostem, a více usnadňujícími prvky vykazování elektřiny, čímž rovněž podpoří dekarbonizaci elektrických sítí ve třetích zemích.

Tento návrh byl vypracován na základě pečlivého přezkumu provádění CBAM během přechodného období a rozsáhlých konzultací se zúčastněnými stranami. Ty potvrdily nutnost uvedené problémy urychleně řešit, aby mohly být naplněny environmentální cíle CBAM. Z tohoto důvodu byl, mimo jiné, v Akčním plánu pro ocel a kovy z března 2025 31 oznámen návrh Komise na rozšíření působnosti CBAM na některé navazující výrobky s vysokým podílem oceli a hliníku a na zavedení dalších opatření proti obcházení. Podrobnosti jsou uvedeny ve zbývající části této kapitoly.

Ve druhém kroku, v roce 2027, Komise posoudí, zda by bylo vhodné předložit návrh na další rozšíření CBAM tím, že do oblasti jeho působnosti zahrne další odvětví, na něž se vztahuje systém EU ETS, ohrožená únikem uhlíku, doplní rozsah výrobků o další navazující zboží a prozkoumá možnosti rozšíření oblasti působnosti i na nepřímé emise, pokud to bude možné. V kapitole 5 této zprávy je uveden přehled analýz, které byly v tomto ohledu dosud provedeny.

4.2 Navazující zboží

CBAM je v současné době omezen na soubor dováženého základního zboží. Navazující zboží zahrnuje tyto základní výrobky jako vstupy do své výroby. Omezený rozsah výrobků podléhajících CBAM je založen na postupu po jednotlivých krocích, který se zpočátku zaměřoval na základní zboží, jež je nejvýznamnější z hlediska obsažených emisí a u něhož je riziko úniku uhlíku největší a nejzřetelnější. Tato volba koncepce byla rovněž přiměřená, protože uhlíkové náklady u zboží na nižších úrovních hodnotového řetězce jsou méně výrazné v porovnání s celkovou přidanou hodnotou na nižších úrovních řetězce, takže rizika úniku se týkají především odvětví na vyšších úrovních řetězce s vyšší uhlíkovou náročností. Nařízení o CBAM však připouští, že může být nutné rozšířit jeho působnost i na navazující zboží, aby bylo možné se připravit na budoucí zvýšení ceny uhlíku v rámci systému EU ETS. Důvodem je skutečnost, že uhlíkové náklady by se pak mohly stát významnější složkou výrobních nákladů navazujícího zboží, což by mohlo motivovat výrobce k přesunu výroby do třetích zemí s méně přísnou politikou v oblasti klimatu nebo vést spotřebitele k nahrazování navazujícího zboží vyrobeného v EU dovozem zboží s uhlíkovou náročností bez uhlíkových nákladů.

Současné prognózy cen uhlíku naznačují, že ceny uhlíku v rámci systému EU ETS budou od roku 2026 nadále růst v souladu s ambicióznějšími cíli EU v oblasti klimatu. S postupným ukončováním bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS a souběžným zaváděním CBAM mohou výrobci navazujících výrobků v EU čelit dvojímu nákladovému tlaku. Budou se potýkat s vyššími cenami vstupů jak u základního zboží z tuzemska, tak u dováženého zboží, které potřebují jako vstupy pro výrobu navazujícího zboží. V důsledku toho se riziko úniku uhlíku pravděpodobně přesune z předcházejících odvětví, na něž se vztahuje CBAM, do pozdějších fází hodnotového řetězce, které zůstávají tomuto riziku vystaveny. Pokud by se tato situace neřešila, vážně by to ohrozilo účinnost CBAM v oblasti klimatu.

Rozšíření CBAM směrem k dalším částem hodnotového řetězce má proto za cíl řešit riziko úniku uhlíku u navazujících výrobků. Navrhované rozšíření vychází z objektivních kritérií obdobných těm, kterými se řídilo stanovení původní oblasti působnosti CBAM, a to z úrovně rizika úniku uhlíku, relevance emisí a technické proveditelnosti přiřazení emisí k tomuto zboží. Samotné riziko úniku uhlíku je v případě navazujícího zboží určeno faktorem nákladového tlaku, který vyjadřuje, do jaké míry uhlíkové náklady ze vstupů podléhajících CBAM ovlivňují celkové náklady navazujícího zboží v porovnání s jeho celkovou přidanou hodnotou, a jeho intenzita obchodu je ukazatelem obchodovatelnosti navazujícího zboží. Navazující výrobky jsou považovány za ohrožené únikem uhlíku, pokud vykazují vysoký nákladový tlak a zároveň vysokou intenzitu obchodu. 

Navrhované první kolo rozšíření působnosti na navazující zboží se zaměřuje výhradně na navazující výrobky s vysokým podílem oceli a hliníku. To přímo vyplývá z Akčního plánu pro ocel a kovy, který toto původní rozšíření zužuje na zboží navazující na „odvětví kovu“ v rámci CBAM. Navazující výrobky z oceli a hliníku jsou nejen vystaveny nejvyššímu riziku úniku uhlíku, ale je u nich také nejlépe technicky proveditelné získat skutečné hodnoty obsažených emisí. Součástí tohoto navrhovaného prvního kola rozšíření působnosti na navazující odvětví je i navazující zboží z jiných odvětví, na něž se vztahuje CBAM, konkrétně z odvětví cementu, hnojiv a vodíku. Namísto toho je v rámci této zprávy posuzována nutnost a možnost rozšíření působnosti na tato odvětví (viz kapitola 5).

Navazující zboží se obvykle vyznačuje delšími, složitějšími a globálnějšími hodnotovými řetězci než základní zboží, na které se působnost CBAM vztahuje v současnosti. Z tohoto důvodu je pro dovozce obtížnější získat od výrobců navazujících výrobků skutečné údaje o emisích. Emise jsou rozděleny mezi různé výrobní kroky navazujícího zboží, což zvyšuje administrativní zátěž při vykazování obsažených emisí. První rozšíření působnosti CBAM na navazující zboží proto počítá s přiměřenou flexibilitou při přiřazování emisí tomuto zboží, aniž by byly ohroženy cíle CBAM.

4.3Vyhýbání se CBAM: obcházení a jiné praktiky vedoucí k neoprávněnému snížení závazků plynoucích z CBAM

Jak bylo oznámeno v Akčním plánu pro ocel a kovy 32 , Komise připravuje další opatření proti vyhýbání se povinnostem. Cílem těchto nových opatření je zabránit tomu, aby dovozci z EU a výrobci ze třetích zemí zneužívali ustanovení nařízení o CBAM k neoprávněnému vyhýbání se platbě finančních závazků vyplývajících z CBAM nebo k jejich snižování, což by narušilo cíl CBAM, kterým je motivovat ke snižování emisí skleníkových plynů.

Vyhýbání se CBAM zahrnuje obcházení a další praktiky, které mají snížit finanční závazky vyplývající z CBAM a které jsou v rozporu s cíli CBAM. Rizikem obcházení se rozumí postupy, pro které neexistuje dostatečné opodstatnění nebo ekonomické zdůvodnění jiné než skutečné úplné nebo částečné vyhnutí se finančním závazkům vyplývajícím z CBAM, které narušují environmentální vyváženost mechanismu.

Další riziko pro účinnost CBAM souvisí se zpracováním kovového šrotu. Šrot zatím není zahrnut do působnosti CBAM a šrotu jako vstupnímu materiálu jsou přiřazovány nulové emise. Emise z výroby šrotu, který je odpadem z fáze výroby, v EU podléhají stanovení ceny uhlíku, protože v rámci systému EU ETS se emise měří na úrovni zařízení. Nezařazení šrotu do CBAM proto vytváří cestu, jejímž prostřednictvím nejsou provozovatelé ze třetích zemí vystaveni rovnocenné odpovědnosti, což snižuje účinnost CBAM při ochraně před únikem uhlíku. Odstranění tzv. šrotové mezery tak patří mezi oblasti, které se v rámci návrhu na posílení CBAM posuzují z hlediska politických zásahů.

Současný rámec pro vymáhání CBAM umožňuje řešit několik rizik obcházení, mimo jiné rizik nesprávného zařazení zboží, podhodnocení množství zboží podléhajícího CBAM v prohlášení CBAM, chybějících prohlášení CBAM (tj. nepředložení prohlášení CBAM při dovozu zboží podléhajícího CBAM) a nesprávného vykazování vzhledem k prahové hodnotě de minimis.

Přísnější ustanovení nařízení o CBAM jsou nezbytná zejména k řešení dvou konkrétních rizik: rizika nesprávného prohlášení o intenzitě emisí a rizika zneužívajících praktik.

CBAM představuje první opatření svého druhu, a proto je k dispozici jen velmi málo zkušeností a empirických údajů, z nichž by bylo možné předvídat budoucí chování zúčastněných stran, kterých se CBAM týká. Konkrétně při vymáhání CBAM to vyžaduje nalezení pečlivě vyvážené rovnováhy mezi účinnou kontrolou na jedné straně a zamezením zbytečné další byrokracii na straně druhé.

Klíčovým prvkem dodatečných opatření proti vyhýbání se povinnostem vyplývajícím z CBAM je tedy operační pružnost. Vzhledem k výše uvedeným nejistotám bude důležité, aby orgány podílející se na vymáhání CBAM, a zejména Komise, která má dohledovou úlohu v oblasti analýzy rizik a odhalování obcházení, měly při řešení nově zjištěných praktik obcházení a vyhýbání se povinnostem dostatečnou flexibilitu. To je rovněž nezbytné při provádění některých připravovaných opatření proti vyhýbání se povinnostem: ačkoli cílem revize nařízení o CBAM bude omezit prostor pro řadu praktik obcházení a vyhýbání se povinnostem, které lze na základě dostupných důkazů předpokládat, je pravděpodobné, že se objeví i další způsoby obcházení/vyhýbání se povinnostem. Aby bylo možné takové případy řešit, je nezbytné mít k dispozici potřebné politické nástroje, které umožní rychlé a rozhodné jednání, například prostřednictvím jasně vymezených, ale účinných přenesených pravomocí. Je třeba zabránit situaci, kdy by zjištěné praktiky vyhýbání se povinnostem nebylo možné postihnout z důvodu příliš rigidní právní a řídicí struktury.

Zároveň bude klíčové, aby různí aktéři zapojení do vymáhání CBAM účinně spolupracovali: vedle Komise se na něm budou podílet zejména vnitrostátní příslušné orgány a celní orgány zemí EU-27. Je třeba zdůraznit, že mezi CBAM a řízením celních rizik existují významné synergie, a to jak v oblasti analýzy rizik, tak v oblasti operativního provádění. Tato výměna a shromažďování informací budou rovněž sloužit jako podklad pro budoucí rozhodnutí Komise při postupu proti praktikám vyhýbání se povinnostem v rámci jejích přenesených pravomocí.

Podrobné pojednání o zjištěných rizicích obcházení CBAM a navrhovaných politických opatřeních bude k dispozici v posouzení dopadů připojeném k legislativnímu návrhu plánovanému na konec roku 2025.

4.4Elektřina

Vzhledem k fyzikálním vlastnostem elektřiny a specifickým formám obchodování s ní se pravidla CBAM pro tuto komoditu mírně liší od pravidel pro ostatní hmotná aktiva. Toto hledisko se týká zejména metodiky, kterou je třeba použít pro výpočet emisí obsažených v dovážené elektřině.

Hlavním pravidlem, které se v rámci CBAM používá pro výpočet obsažených emisí u elektřiny, je na rozdíl od ostatního zboží podléhajícího CBAM standardní hodnota založená na výrobě elektřiny z fosilních paliv. Ačkoli to odráží mechanismus stanovování cen elektřiny v EU, tato metodika omezuje uznání úsilí zemí mimo EU o dekarbonizaci jejich energetického mixu. Přestože dovozci budou moci místo standardních hodnot uvádět skutečné emise, řada zúčastněných stran kritizovala, že podmínky, které musí splnit, aby mohli vykazovat skutečné emise, jsou příliš přísné. Zejména podmínky pro definování smluv o nákupu elektřiny (PPA), přetížení přenosové soustavy a nominace kapacity by byly obtížně splnitelné nebo dokonce nesplnitelné, což brání pobídkám k dekarbonizaci v zemích mimo EU.

V rámci řešení připomínek zúčastněných stran Komise zvažuje několik možností případné úpravy pravidel pro elektřinu, jako je změna standardní hodnoty použitím jiného faktoru než emisního faktoru založeného pouze na CO2, vyjasnění použitelnosti různých typů PPA, zjednodušení požadavků na fyzické přetížení přenosové soustavy a vyjasnění použití kritéria nominace kapacity k použití skutečných hodnot.

Cílem případných změn by bylo zajistit, aby CBAM účinně podporoval dekarbonizační úsilí při výrobě elektřiny v zemích mimo EU a aby finanční závazek vyplývající z CBAM lépe odpovídal obsahu uhlíku v dovážené elektřině.

4.4.1 Dovoz elektřiny ze zemí západního Balkánu a z Ukrajiny

Uvedené změny se budou týkat zejména zemí západního Balkánu. Dovoz elektřiny ze západního Balkánu do EU sice pokrývá jen asi 1 % poptávky po elektřině v EU, ale v některých členských státech (např. v Chorvatsku, Bulharsku nebo Řecku) představuje významný podíl jejich vnitrostátní spotřeby elektřiny 33 . Vývoz elektřiny do EU může být významný i pro některé země západního Balkánu. Vývoz elektřiny do EU například představuje přibližně 58 % vývozu Černé Hory do EU nebo 5 % vývozu Srbska či Albánie do EU. Předpokládá se, že změna pravidel týkajících se standardní hodnoty a zjednodušení pravidel pro vykazování skutečných emisí povede ke snížení závazku vyplývajícího z CBAM při dovozu elektřiny ze zemí, kde jsou přítomny obnovitelné zdroje. Ve většině zemí západního Balkánu je výroba elektřiny vysoce uhlíkově náročná. Změny pravidel pro elektřinu však budou mít významný pozitivní dopad na dovoz ze zemí, kde je podíl obnovitelných zdrojů vyšší, jako je Albánie, kde se k výrobě elektřiny využívá výhradně vodní a solární energie, nebo v Černé Hoře 34 , kde v roce 2023 pocházelo z obnovitelných zdrojů 61 % elektřiny. Zvažované změny pravidel pro elektřinu umožní lépe ocenit úsilí těchto zemí o ekologizaci jejich rozvodných sítí a podpoří další dekarbonizaci, přičemž poskytnou správný cenový signál, a tím podpoří dovoz čistší elektřiny.

Země západního Balkánu a Ukrajina se navíc zavázaly k zavedení systému obchodování s emisemi nebo daně z emisí CO2/uhlíkové daně. Možnost zavedená v rámci zjednodušení CBAM, podle níž mohou deklaranti využít standardní cenu uhlíku pro jednotlivé země, značně zjednoduší uplatňování nároku na zohlednění skutečně zaplacené ceny uhlíku ze strany hospodářských subjektů činných v odvětví elektroenergetiky na západním Balkáně.

4.4.2 Dovoz elektřiny ze Spojeného království

V roce 2024 připadalo na Spojené království 39 % celkového hrubého komerčního dovozu elektřiny do EU (v MWh) ze zemí, které se neúčastní systému EU ETS 35 . V roce 2023 pocházelo více než 60 % elektřiny vyrobené ve Spojeném království z obnovitelných nebo dekarbonizovaných zdrojů 36 . Výrobci elektřiny ve Spojeném království platí cenu uhlíku v rámci systému UK ETS a daň na podporu ceny uhlíku (CPS). Změny pravidel CBAM pro výpočet emisí obsažených v elektřině umožní při dovozu elektřiny ze Spojeného království lépe zohlednit vysokou úroveň dekarbonizace britské elektrizační soustavy ve finančním vyrovnání v rámci CBAM. Možnost uplatnit zaplacenou cenu uhlíku na základě standardních hodnot, která byla zavedena v balíčku zjednodušujících opatření CBAM, navíc řeší obavy, které vyjádřily zejména zúčastněné strany ve Spojeném království, že důkazní břemeno, které je třeba splnit, aby bylo možné odečíst cenu uhlíku zaplacenou ve třetí zemi, je příliš vysoké, zejména pokud prohlášení vychází ze standardních hodnot, protože je obtížné vysledovat zdroj elektřiny, a tudíž předložit důkaz o zaplacené ceně uhlíku. V praxi by odečtení standardních hodnot ceny uhlíku u elektřiny dovážené ze Spojeného království nevedlo k žádnému finančnímu závazku vyplývajícímu z CBAM, pokud by souhrnná cena uhlíku v rámci systému UK ETS a CPS byla vyšší než cena uhlíku v rámci systému EU ETS.

4.5Únik uhlíku

Nařízení o CBAM vyžaduje, aby Komise do roku 2028 a poté každé dva roky předložila zprávu o uplatňování nařízení a fungování CBAM, která by měla zahrnovat posouzení dopadů CBAM na únik uhlíku, a to i v souvislosti s vývozem. Očekává se, že uhlíkové náklady pro provozovatele spadající pod systém EU ETS se zvýší v důsledku omezení přidělování bezplatných povolenek, což odráží klesající emisní strop ETS a předpokládané zvýšení ceny povolenek. Očekává se, že tento zesílený cenový signál pro dekarbonizaci podpoří nákladově efektivní snižování emisí skleníkových plynů. V odvětvích, která jsou navíc ovlivněna zrychleným ukončováním přidělování bezplatných povolenek vyvolaným faktorem CBAM, však může výroba některých výrobků čelit zvýšenému zbytkovému riziku úniku uhlíku. Předběžné odhady naznačují, že v průmyslových odvětvích, kterých se týká faktor CBAM (železo a ocel, cement, hliník, hnojiva, vodík), by v důsledku uplatnění tohoto faktoru podle směrnice o systému EU ETS (čl. 10a odst. 1) bylo v letech 2026 a 2027 bezplatně přiděleno celkem přibližně o 15 milionů povolenek méně. Při předpokládané ceně uhlíku ve výši 95 EUR za tunu to odpovídá odhadované ztrátě bezplatně přidělených povolenek pro dotčené hospodářské subjekty ve výši přibližně 1,4 miliardy EUR v letech 2026–2027 37 .

U zboží, které se má prodávat na vnitřním trhu EU, lze mít za to, že toto postupné ukončování přidělování bezplatných povolenek je zmírněno skutečností, že CBAM zajišťuje, aby u výrobků vyrobených ve třetích zemích a dovezených na vnitřní trh EU byla zaplacena stejná cena uhlíku, jako kdyby byly vyrobeny v EU. Tento zmírňující účinek se však nevztahuje na zboží vyráběné v EU a ve značné míře obchodované se třetími zeměmi, které neuplatňují systém EU ETS ani srovnatelné mechanismy stanovování cen uhlíku. U výrobců tohoto zboží lze mít za to, že čelí zvýšenému zbytkovému riziku úniku uhlíku.

Snížení emisí v rámci systému EU ETS v posledních letech bylo z velké části způsobeno vývojem v odvětví elektřiny. Emise v energeticky náročných průmyslových odvětvích naopak klesaly méně, což lze částečně vysvětlit i poklesem objemu výroby. Tento vývoj poukazuje na nutnost více investovat do dekarbonizačních opatření, protože tyto investice snižují vystavení riziku úniku uhlíku a jsou rovněž potřebné k dosažení cílů EU v oblasti klimatu.

Provozovatelé zařízení v rámci systému EU ETS, kteří čelí zvýšenému riziku úniku uhlíku, proto mohou potřebovat poskytnutí pobídek a podpory pro urychlení investic do dekarbonizačních opatření.

Sdělení Plnění Dohody o čistém průmyslu I rovněž poukázalo na přetrvávající rizika úniku uhlíku, například v souvislosti s vývozem 38 . Komise připravuje další návrh na podporu dekarbonizace příslušných odvětví.

4.6Standardní ceny uhlíku

Nedávno přijaté změny, které mají zjednodušit CBAM, umožňují Komisi od roku 2027 stanovit standardní ceny uhlíku pro země, v nichž se uplatňuje nástroj pro stanovení ceny uhlíku. Deklaranti budou mít možnost využít těchto hodnot a požádat o snížení svého finančního závazku vyplývajícího z CBAM jako alternativu k předložení ověřeného dokladu o skutečném zaplacení ceny uhlíku. Toto zjednodušení zejména umožní účinný odpočet již zaplacené ceny uhlíku za dováženou elektřinu, což by jinak nebylo možné, pokud by prohlášení CBAM vycházelo ze standardních hodnot emisí.

Standardní ceny uhlíku by fungovaly podobně jako standardní hodnoty pro výpočet obsažených emisí: Deklaranti by měli možnost si vybrat, zda využijí standardní cenu uhlíku stanovenou Komisí, která je k dispozici přímo v rejstříku CBAM, nebo zda uplatní odpočet skutečně zaplacené ceny uhlíku na základě ověřeného dokladu. Standardní ceny uhlíku by zajistily automatický odpočet ceny uhlíku skutečně zaplacené v zemi původu u veškerého zboží podléhajícího CBAM, a to počínaje prohlášeními na rok 2027, která se vztahují na dovoz od roku 2026, čímž by se výrazně snížily náklady na dodržování předpisů. Metodický postup pro stanovení standardních cen uhlíku bude vycházet z nejlepších dostupných údajů ze spolehlivých, veřejně dostupných zdrojů a informací poskytnutých třetími zeměmi.

4.7Metodika výpočtu obsažených nepřímých emisí

Obecným pravidlem pro výpočet obsažených nepřímých emisí v rámci CBAM je použití standardních hodnot 39 . Obsažené nepřímé emise lze vykázat pouze při splnění určitých kumulativních podmínek. V přechodném období tato standardní hodnota vychází z pětiletého průměru intenzity emisí elektrické rozvodné sítě země původu. Pro konečné období nařízení o CBAM vyžaduje, aby si Komise zvolila jednu ze tří možností stanovení standardní hodnoty: a) průměrný emisní faktor elektrické rozvodné sítě Unie; b) emisní faktor elektrické rozvodné sítě země původu; c) emisní faktor CO2 cenotvorných zdrojů v zemi původu.

Nařízení rovněž stanoví, že tato volba a metoda výpočtu musí být stanoveny na základě nejvhodnějšího způsobu, jak i) zabránit úniku uhlíku; a ii) zajistit environmentální vyváženost CBAM, tj. v tomto kontextu motivovat hospodářské subjekty ve třetích zemích ke snižování emisí. Komise dospěla k závěru, že v konečné fázi by se měl použít stejný postup výpočtu emisního faktoru, jaký byl použit v přechodné fázi, tj. emisní faktor elektrické rozvodné sítě země původu. Tento závěr vychází z následujících úvah týkajících se tří možností uvedených v nařízení.

Za prvé je třeba vyloučit možnost použití průměrného emisního faktoru elektrické rozvodné sítě EU, protože by nezajistila prevenci úniku uhlíku ani pobídky k dekarbonizaci. Průměrný emisní faktor elektrické rozvodné sítě EU by zajišťoval jen nízkou prevenci úniku uhlíku, protože v důsledku dekarbonizace elektrické sítě EU by byl nízký ve srovnání s převažujícími hodnotami emisního faktoru ve třetích zemích. Jeho hodnota by byla nižší než emisní faktor cenotvorného zdroje elektřiny v EU, který je ve většině případů stále založen na fosilních palivech, a tudíž by neodrážela náklady, kterým čelí výrobci v EU. Na druhou stranu by poskytoval je omezenou motivaci k dekarbonizaci, protože by nezohledňoval pokrok v dekarbonizaci elektrických rozvodných sítí třetích zemí.

Za druhé Komise posoudila možnost použít emisní faktor CO2 cenotvorných zdrojů elektřiny v zemi původu. „Emisní faktor CO2“ odráží pouze intenzitu emisí fosilních zdrojů elektřiny. Bylo zváženo několik způsobů výpočtu tohoto emisního faktoru CO2. První z nich, využívající „mezní emisní faktor CO2 výroby elektřiny“, který by vycházel z marginální elektrárny určující cenu elektřiny na liberalizovaném trhu s elektřinou ve třetí zemi (obvykle zdroj založený na fosilních palivech), byl zamítnut jako neproveditelný. Takový způsob výpočtu by nebyl vhodný pro neliberalizované trhy a byl by také technicky velmi složitý na výpočet, protože by vyžadoval nástroje, jako jsou modely centrálního řízení.

Druhou možností je použití průměrné intenzity emisí zdrojů elektřiny z fosilních paliv ve třetí zemi jako náhradního emisního faktoru CO2 „cenotvorných zdrojů“ elektřiny uvedeného v nařízení o CBAM. Tento způsob výpočtu by bylo možné použít u všech třetích zemí bez ohledu na strukturu jejich energetického trhu. Poskytoval by však jen omezené pobídky k dekarbonizaci, protože by mohl zachycovat pouze změny intenzity emisí technologií využívající fosilní paliva, ale nezohledňoval by přítomnost obnovitelných zdrojů energie.

Za třetí bylo zkoumáno použití emisního faktoru elektrické rozvodné sítě země původu. Jak již bylo uvedeno, tento faktor se v současné době používá pro výpočet obsažených nepřímých emisí během přechodného období CBAM. Tato možnost nejvíce motivuje k dekarbonizaci ve třetích zemích. Ve srovnání s emisním faktorem CO2 poskytuje menší ochranu proti riziku úniku uhlíku. Očekává se však, že tento dopad bude celkově spíše omezený, neboť nepřímé emise v případě cementu a hnojiv, tj. odvětví, na jejichž nepřímé emise se CBAM v současnosti vztahuje, jsou ve srovnání s přímými emisemi zanedbatelné. Nepřímé emise obvykle nepřesahují 10 % přímých emisí 40 .

4.8Úprava přidělování bezplatných povolenek

Počet certifikátů CBAM, které mají deklaranti CBAM vyřadit, bude upraven tak, aby zohledňoval rozsah přidělování bezplatných povolenek v rámci systému EU ETS v období 2026–2034. Při výpočtu této úpravy budou použity referenční hodnoty CBAM, které jsou odvozeny od platných referenčních hodnot EU ETS, na jejichž základě se v rámci systému EU ETS určuje přidělování bezplatných povolenek na úrovni zařízení. Pro účely CBAM jsou uvedené referenční hodnoty EU ETS sloučeny do referenčních hodnot CBAM.

Referenční hodnoty EU ETS jsou stanoveny pro období 2021–2025 a 2026–2030. Referenční hodnoty CBAM, které se budou uplatňovat v období 2026–2030, budou vycházet z referenčních hodnot EU ETS platných v tomto období, aby byly pro dovoz zajištěny rovné podmínky. Referenční hodnoty CBAM budou stanoveny v prováděcím aktu.

4.9Zjednodušení administrativních procesů

V zájmu usnadnění dodržování předpisů, snížení administrativní zátěže všech stran a zajištění přesného podávání zpráv vyvíjí Komise pro rejstřík CBAM v konečném období automatizované procesy, které ve srovnání s přechodným rejstříkem výrazně zvýší efektivitu a přesnost.

Rejstřík CBAM bude provádět automatické validační kontroly pro ověření informací, jako jsou údaje o emisích předložené dovozci, aby se snížila chybovost. Tato automatizace minimalizuje nutnost ručního ověřování a zrychluje dobu zpracování pro deklaranty i vnitrostátní příslušné orgány. Od prosince 2024 mohou provozovatelé zařízení ve třetích zemích předkládat údaje o emisích do rejstříku CBAM pouze jednou, čímž odpadá nutnost opakovaného předkládání údajů více deklaranty. Tím se snižuje administrativní duplicita a zjednodušuje dodržování předpisů pro výrobce ze třetích zemí. Na základě informací vykázaných a zpracovaných v rejstříku CBAM, včetně údajů poskytnutých různými subjekty, bude Komise schopna předvyplňovat šablony pro podávání zpráv v rejstříku CBAM, což zjednoduší oznamovací povinnosti deklarantů a pomůže jim přesně vypočítat a vykázat obsažené emise, sníží chybovost a ušetří čas.

5Výhled: Rozšíření a dokončení CBAM: Krok 2

Kromě zlepšení CBAM provedených a navržených v roce 2025 Komise posuzuje i případnou nutnost a možnost rozšíření působnosti tohoto mechanismu, jak jí rovněž ukládá čl. 30 odst. 2 nařízení o CBAM. Mezi kritéria použitá pro toto posouzení patří zejména riziko úniku uhlíku v příslušných odvětvích, na něž se vztahuje systém EU ETS, s ohledem na intenzitu emisí a intenzitu obchodu a technická proveditelnost vývoje a použití účinné metodiky výpočtu obsažených emisí u analyzovaného zboží.

Na konci přechodného období CBAM Komise navrhuje první úpravy ustanovení týkajících se navazujících výrobků, řízení rizik, standardních hodnot a elektřiny. Do roku 2027 bude CBAM dále revidován a zpřesňován na základě zkušeností a informací získaných během roku 2026, tedy prvního roku konečného období. Na začátku roku 2026 bude také přijat prováděcí akt, který stanoví pravidla pro odpočet ceny uhlíku skutečně zaplacené ve třetích zemích a který určí metodiku a další postup uplatňování tohoto odpočtu v rámci CBAM.

Krok 2 po přezkumu na konci roku 2027: případné návrhy na revizi oblasti působnosti CBAM a nakládání s nepřímými emisemi. Příští zpráva Komise bude předložena do 1. ledna 2028 a poté každé dva roky.

5.1 Nepřímé emise

Současný rámec

Opatření na ochranu proti úniku uhlíku v rámci systému EU ETS se vztahují jak na přímé emise, tak selektivněji i na emise nepřímé. V případě nepřímých emisí je hlavním nástrojem kompenzace nepřímých nákladů (ICC), kdy členské státy mohou hradit část uhlíkových nákladů spojených s výrobou elektřiny za energeticky náročná průmyslová odvětví uvedená v pokynech pro státní podporu. Tyto nepřímé uhlíkové náklady se v jednotlivých členských státech liší v důsledku rozdílné uhlíkové náročnosti technologie stanovení mezních cen.

Některé členské státy se rozhodly ICC poskytovat, zatímco jiné nikoli. ICC pokrývá maximální povolenou intenzitu podpory ve výši 75 % způsobilých nákladů. ICC závisí na uhlíkových nákladech zahrnutých do ceny elektřiny, které se v jednotlivých zeměpisných oblastech EU liší, a na typu průmyslových odvětví v dané ekonomice. V roce 2023 byl do oblasti působnosti CBAM zahrnut také dovoz cementu, hnojiv a aglomerované železné rudy, a to jak z hlediska přímých, tak i nepřímých emisí, protože výrobci v EU v těchto odvětvích nebyli způsobilí pro ICC. Naproti tomu hliník, ocel a vodík jsou od poplatků za nepřímé emise v rámci CBAM osvobozeny, protože výrobci v EU v těchto odvětvích pro ICC způsobilí byli. Tento přístup má zabránit dvojí ochraně proti úniku uhlíku, tedy situaci, kdy by výrobci v EU dostávali kompenzace za své nepřímé uhlíkové náklady prostřednictvím ICC a zároveň by dovozci byli zatíženi poplatkem za nepřímé emise v těchto odvětvích v rámci CBAM.

Možnosti rozšíření CBAM na nepřímé emise ve všech odvětvích, na něž se CBAM vztahuje

Komise prozkoumala několik potenciálních technických řešení umožňujících rozšířit CBAM na nepřímé emise ve všech odvětvích a současně zohlednila jejich provázanost s ICC. V rámci analýzy byla jednotlivá technické řešení, a případně i dílčí řešení, posouzena podle následujících kritérií:

·Kritérium environmentální vyváženosti posuzuje, do jaké míry jsou nepřímé emise daným technickým řešením v rámci CBAM pokryty, a to v závislosti na tom, zda technické řešení poskytuje úplné nebo částečné pokrytí (napříč odvětvími a výrobky) a zda je pokrytí okamžité nebo je uplatňováno postupně.

·Kritérium prevence úniku uhlíku hodnotí, do jaké míry dané technické řešení zmírňuje riziko zvýšení emisí v důsledku přesunu výroby z EU do regionů s méně přísnou politikou v oblasti klimatu, a to v závislosti na tom, do jaké míry toto technické řešení ukládá náklady na nepřímé emise vyplývající z výroby dováženého zboží.

·Kritérium vyváženého přístupu k dovozu posuzuje, zda dané technické řešení zabraňuje situaci, kdy by došlo k překrývání a kdy by výrobci v EU byli za nepřímé emise, na které se vztahuje CBAM, nadměrně kompenzováni.

·Kritérium proveditelnosti zvažuje administrativní zátěž a srozumitelnost daného technického řešení pro regulační orgány, dovozce a hospodářské subjekty.

·Kritérium snadnosti přizpůsobení hodnotí míru a rychlost úprav, které výrobci v EU (v důsledku zrušení ICC) a dovozci do EU (v důsledku nových povinností vyplývajících z CBAM) potřebují provést k zavedení daného technického řešení.

První zvažované technické řešení by znamenalo okamžité zavedení CBAM na všechny nepřímé emise při zahájení konečného období nebo krátce po něm. V úvahu přicházejí dvě dílčí řešení. V rámci dílčího řešení 1a (zachování ICC) by se CBAM vztahoval na všechny nepřímé emise, zatímco ICC by pokračovala. V rámci dílčího řešení 1b (zrušení ICC) by byla ICC okamžitě zrušena současně se zavedením CBAM na nepřímé emise.

Druhé zvažované technické řešení by spočívalo v rozšíření CBAM tak, aby pokrýval pouze tu část nepřímých emisí, která není kompenzována v rámci ICC. V úvahu přichází několik dílčích řešení. Dílčí řešení 2a by předpokládalo maximální intenzitu podpory 75 %, takže CBAM by pokrýval zbývajících 25 % nepřímých emisí. Dílčí řešení 2b by spočívalo ve výpočtu nekompenzovaného podílu nepřímých emisí, na které se vztahuje CBAM, s použitím údajů členských států o skutečných platbách ICC. Řešení 2c by znamenalo provedení odhadu skutečné intenzity podpory s použitím harmonizovaných předpokladů nebo referenčních hodnot. Výpočet skutečné intenzity podpory spočívá v porovnání maximální kompenzace stanovené v pokynech pro státní podporu se skutečně provedenými platbami. V případech, kdy členské státy poskytují kompenzaci nižší, než je maximální částka, je skutečná intenzita podpory nižší a nekompenzovaný podíl nákladů vyšší. V rámci možnosti 2c by se mohla použít harmonizovaná hodnota (např. pozorovaný průměr EU nebo odvětvová referenční hodnota) představující skutečnou maximální intenzitu podpory (která poskytuje přesnější odhad podílu kompenzovaných nepřímých nákladů ve srovnání s pevnou hodnotou použitou v možnosti 2a), aby se předešlo nutnosti vycházet z důvěrných vnitrostátních údajů.

Třetím technickým řešením by bylo postupné rozšiřování CBAM na nepřímé emise při postupném snižování ICC, a to stejným tempem a ve stejnou dobu, aby se zabránilo dvojí ochraně proti úniku uhlíku.

Čtvrtým technickým řešením by bylo postupné rušení ICC a odklad zavedení CBAM na nepřímé emise až do úplného zrušení ICC. Po svém zavedení by se CBAM vztahoval na 100 % nepřímých emisí v jednom kroku.

Páté technické řešení by spočívalo v zachování ICC a současném zavedení CBAM na nepřímé emise dovozu, přičemž výše ICC, kterou mohou příjemci obdržet, by se upravila tak, aby zohledňovala případné rozdíly mezi náklady CBAM na nepřímé emise obsažené ve zboží podléhajícím CBAM a nepřímými uhlíkovými náklady v rámci systému stanovení mezních cen v EU.

Některá ze zvažovaných technických řešení by bylo možné přizpůsobit, pokud by se způsobilost pro ICC rozšířila na odvětví, na něž se vztahuje CBAM, která v současnosti pro ICC způsobilá nejsou, ale pravděpodobně by vyžadovala další úpravy.

Z hlediska environmentální vyváženosti a vyváženého přístupu by mohlo být nejspolehlivější okamžité plné pokrytí nepřímých emisí CBAM uvedené v technickém řešení 1b, to by však vyžadovalo další analýzu. Zachování ICC souběžně s CBAM, jak předpokládá technické řešení 1a, může představovat riziko dvojí ochrany proti úniku uhlíku. Vyváženější výsledky by mohly nabídnout kompromisní přístupy: Technická řešení č. 2 v zásadě umožňují sladit CBAM s ICC tak, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci, ale praktická proveditelnost některých dílčích řešení vyžaduje další analýzu kvůli omezené dostupnosti údajů a složitosti související s různými přístupy k ICC v různých členských státech i dalšími metodickými problémy. Technická řešení č. 3 by mohla potenciálně zajistit plynulejší přechodové mechanismy, i když s různou mírou složitosti. Technické řešení č. 4 se v tomto okamžiku jeví jako poměrně slabé, pokud jde o environmentální vyváženost. Technické řešení č. 5 se jeví jako silné z hlediska environmentální vyváženosti, ale vyžadovalo by pečlivou kalibraci, aby byl zajištěn vyvážený přístup a zabránilo se nadměrné kompenzaci.

Závěrem lze konstatovat, že dosud provedená analýza potvrzuje možnost navrhnout technická řešení pro rozšíření působnosti CBAM na nepřímé emise nad rámec přístupu zakotveného ve stávajícím znění nařízení o CBAM, podle něhož se ICC a CBAM vzájemně vylučují. Je však zapotřebí provést další analýzu, která by jednak plně prozkoumala praktickou proveditelnost některých z těchto řešení a jednak provedla podrobnější posouzení dopadů, jež by tato řešení měla. Výše uvedená kritéria budou použita k posouzení potenciálních technických řešení v porovnání se současným přístupem stanoveným v nařízení o CBAM.

Komise se bude touto problematikou zabývat v souvislosti s případným návrhem v roce 2027, přičemž bude vycházet ze zkušeností získaných s CBAM do té doby a z politik v oblasti ochrany proti úniku uhlíku, které budou posuzovány pro páté obchodovací období systému EU ETS. V konkrétních případech však může být nutné dřívější posouzení. Například v oblasti hnojiv navrhne Komise do druhého čtvrtletí roku 2026 akční plán zaměřený na zajištění dostupnosti a cenové přijatelnosti domácích hnojiv, včetně opatření umožňujících využití recyklovaných živin a dalších alternativ k hnojivům, jak bylo oznámeno v Akčním plánu RESourceEU 41 .

5.2Emise z dopravy

Komise posoudila možnost rozšíření CBAM na emise obsažené v přepravě zboží uvedeného v příloze I nařízení o CBAM a v dopravních službách. Posouzení emisí obsažených v přepravě zboží podléhajícího CBAM se zaměřuje na identifikaci emisí obsažených v přepravě zboží mimo EU souvisejících s dovozem zboží, které v současnosti spadá do oblasti působnosti CBAM, jako je cement, vodík, železo a ocel, hnojiva a hliník. Posouzení možného rozšíření působnosti na dopravní služby se zaměřuje na služby letecké a námořní dopravy.

Klíčová zjištění o emisích obsažených v přepravě zboží uvedeného v příloze I

Odhadované emise vznikající při přepravě zboží podléhajícího CBAM z místa výroby na hranice EU představují přibližně 5 % celkových obsažených emisí. Tento podíl se značně liší v závislosti na zemi původu a způsobu dopravy, což poukazuje na význam vzdálenosti a logistických řešení při posuzování uhlíkové náročnosti zboží dováženého v rámci CBAM.

Přesun výroby zboží podléhajícího CBAM do zahraničí zpravidla neumožňuje plně se vyhnout uhlíkovým nákladům EU souvisejícím s dopravou zboží podléhajícího CBAM určeného pro trh EU, čímž se omezuje případné riziko úniku uhlíku při dovozu v souvislosti s dopravou, protože:

·u zboží podléhajícího CBAM přepravovaného letecky se systém EU ETS již vztahuje na lety v rámci EHP,

·u zboží podléhajícího CBAM přepravovaného po moři systém EU ETS zahrnuje 100 % emisí z plaveb v rámci EHP a 50 % emisí z plaveb mezi přístavem v EHP a přístavem mimo EHP,

·od roku 2028 bude u emisí ze silniční dopravy souvisejících se zbožím podléhajícím CBAM pokryta část přepravy v EHP prostřednictvím systému ETS 2.

Na emise z dopravy související s předcházejícími procesy (tj. distribuce paliv a vstupních materiálů) se bude vztahovat systém EU ETS 2, což může mít dopad na výrobní náklady.

Ačkoli z posouzení Komise vyplývá, že měření, ukládání a sdílení údajů o emisích z dopravy mezi provozovateli logistických služeb by mohlo být technicky proveditelné, navržení a zavedení systému ověřování použitelného pro více provozovatelů logistických služeb v mezinárodním prostředí by bylo složité a vyžadovalo by specifické odborné znalosti. Malí dopravci ve třetích zemích nemusí být vybaveni k poskytování potřebných údajů a proces ověřování emisí z dopravy na úrovni kódů KN představuje velkou výzvu, protože se jedná o praxi, na kterou jsou dopravci nejsou zvyklí. Ověřovatelé CBAM by museli ověřovat emise v různých částech dopravního řetězce, což by proces ověřování značně komplikovalo a zvyšovalo jeho náklady.

Hlavní zjištění o službách letecké a námořní dopravy

V této fázi se potenciální potřeba, vhodnost a účinnost CBAM pro služby letecké a námořní dopravy stále posuzují 42 . Přestože stávající důkazy o úniku uhlíku v letectví za období 2014–2024 jsou omezené, další hodnocení rizika úniku uhlíku může objasnit, zda by rozšíření CBAM na toto odvětví bylo relevantní. Pokud jde o námořní dopravu, zpráva Komise o monitorování provádění rozšíření systému EU ETS na námořní dopravu nezjistila žádné konkrétní důkazy o vyhýbání se pravidlům, která by bylo možné přímo přičíst zavedení systému EU ETS. Komise nicméně pokračuje v monitorování v souladu se směrnicí o systému ETS a nařízení o iniciativě FuelEU Maritime a analyzuje různá možná opatření proti obcházení, včetně CBAM, aby mohla v případě potřeby rychle reagovat.

Očekává se, že regulační náklady související s politikami EU v oblasti klimatu, které by mohly vést k úniku uhlíku, se v budoucnu zvýší. Toto zvýšení nákladů však není způsobeno pouze systémem EU ETS, ale také politikami v oblasti klimatu, které nejsou založeny na cenových nástrojích, zejména nařízením o iniciativě ReFuelEU Aviation a nařízením o iniciativě ReFuelEU Maritime. Vzhledem k tomu, že CBAM se vztahuje pouze na únik uhlíku v souvislosti se systémem EU ETS (nebo jinými formami explicitního stanovení cen uhlíku), nemusí být vhodným nástrojem pro služby letecké a námořní dopravy 43 . Kromě toho by CBAM pro služby letecké a námořní dopravy musel být omezen na podskupinu tras náchylných k úniku uhlíku, což by způsobilo administrativní komplikace.

Souhrnně lze říci, že CBAM pro služby letecké a námořní dopravy by byl administrativně složitý a řešil by pouze část potenciálního rizika úniku uhlíku. Pokud by tedy mělo být přijato politické opatření, mělo by být pečlivě navrženo tak, aby řešilo potenciální únik uhlíku vyplývající nejen z nákladů politik v oblasti stanovování cen uhlíku, ale také z jiných politik, jako jsou opatření související s udržitelným leteckým palivem nebo iniciativou FuelEU Maritime, a zároveň zohledňovalo specifické podmínky příslušných odvětví.

5.3Rozšíření působnosti CBAM na další odvětví

Tato kapitola analyzuje možné rozšíření působnosti CBAM na prekurzory a na další zboží, tj. na zboží, které ve vztahu k současnému zboží, na něž se CBAM vztahuje, není ani prekurzorem, ani navazujícím zbožím. Uvedené rozšíření se označuje také jako horizontální rozšíření působnosti. Při každém případném rozšíření působnosti je třeba rovněž posoudit dopady na mezinárodní obchod a konkurenceschopnost navazujících odvětví EU.

5.3.1 Prekurzory

Cílem tohoto posouzení bylo identifikovat prekurzory zboží, na něž se CBAM vztahuje v současnosti, jakož i prekurzory dalšího zboží, které by případně mohlo být zahrnuto do horizontálního rozšíření oblasti působnosti CBAM.

Nejprve byly zmapovány příslušné hodnotové řetězce zboží, aby bylo možné určit seznam potenciálních prekurzorů. Následně byly analyzovány dostupné údaje o emisích, obchodovatelnosti a zacházení s těmito prekurzory v rámci systému EU ETS. Nakonec byla posouzena technická proveditelnost zařazení jednotlivých prekurzorů do CBAM, a to pomocí stejné metodiky, jaká byla vyvinuta pro rozšíření působnosti (uvedené v kapitole o dalším zboží).

Posouzení technické proveditelnosti rozšíření působnosti na zboží představující prekurzory

Z posouzení vyplývá, že by bylo technicky proveditelné rozšířit oblast působnosti na prekurzory železa a oceli, hliníku a cementu, jakož i chemických látek a keramiky (za předpokladu možného rozšíření CBAM na tato odvětví). Za technicky vhodné výrobky jsou považovány pálené vápno, dolomitické vápno, pálená magnézie, oxid hlinitý (a hydroxid hlinitý). Dalším příkladem by mohl být uhličitan sodný, pokud bude sklářský průmysl považován za potenciálního kandidáta na rozšíření.

Zahrnutí dalších prekurzorů, které mají druhotné produkty 44 , jako je koks, by mohlo být obtížné, protože by bylo nutné vypracovat specifické metodiky pro přiřazení obsažených emisí jednotlivým druhotným produktům, například druhotným produktům koksování (včetně dehtů, olejů a aromatických látek), jakož i rafinérským produktům.

Pokud by byly do CBAM zahrnuty chemické látky (viz níže uvedená kapitola o dalším zboží), mohlo by to mít rovněž důsledky pro nakládání s druhotnými produkty z výroby koksu a rafinérskými produkty, protože představují prekurzory pro výrobu chemických látek a polymerů. Pokud by se tedy rozšíření působnosti CBAM týkalo i chemického odvětví, bylo by možné uvažovat o zahrnutí koksu i jeho druhotných produktů do oblasti jeho působnosti jako relevantních prekurzorů. Alternativně by mohl být koks považován za samostatný prekurzor pro výrobu železa a oceli a feroslitin, přičemž jeho druhotné produkty by byly z působnosti CBAM vyloučeny. Pokud jde o zahrnutí některých prekurzorů organických chemických látek z rafinérských produktů, jako je nafta, pyrolýzní benzín a reformát, o tom je pojednáno v rámci horizontálního rozšíření působnosti (viz kapitola o dalším zboží).

Pokud by byl CBAM rozšířen na různé druhy odpadu jako prekurzorů pro několik odvětví, včetně železa a oceli a hliníku, bylo by to relevantní i pro výrobu skla (skleněné střepy) a buničiny a papíru (recyklovaná buničina).

Analýza neodhalila žádné další relevantní prekurzory pro výrobu vodíku a hnojiv nad rámec těch, na něž se CBAM v současnosti již vztahuje.

Závěrem lze konstatovat, že v rámci posouzení byly identifikovaly některé prekurzory, které by bylo technicky možné do působnosti CBAM zahrnout, zatímco jiné mohou představovat určitý problém z důvodu metodické složitosti.

5.3.2 Další zboží

Cílem tohoto posouzení je identifikovat a prioritizovat potenciální zboží a odvětví, která dosud nejsou zahrnuta do působnosti CBAM, ale jsou považována za ohrožená únikem uhlíku v rámci systému EU ETS, zejména organické chemické látky a polymery.

V rámci analýzy byl použit stejný ukazatel úniku uhlíku jako ve čtvrté fázi systému EU ETS s prahovou hodnotou 0,8 45 . Dalšími kritérii byla přítomnost alespoň jednoho zařízení v systému EU ETS, které patří do stejného kódu NACE jako analyzované odvětví, a roční emise v rámci systému EU ETS ve výši alespoň 25 kilotun CO2 ekv. vykázané v souvislosti s tímto odvětvím. Další úvahy se týkaly možnosti zahrnutí předcházejícího zboží, které v současné době nespadá do oblasti působnosti CBAM (např. oxid hlinitý), a také toho, zda mají analyzovaná odvětví stejné prekurzory a podobné výrobní procesy jako odvětví, na něž se CBAM již vztahuje, nebo zda výrobky těchto odvětví představují přímo navazující zboží.

Ve druhém kroku byla identifikovaná odvětví dále posuzována na základě dalších kritérií, například toho, jak velká část jejich produkce se uskutečňuje v zařízeních, na něž se vztahuje systém EU ETS, jak významná jsou pro výrobu v EU a dovoz ze třetích zemí a jaká je jejich obchodní intenzita.

Nakonec bylo provedeno posouzení, zda zboží identifikované v předchozích dvou krocích ponechat v jeho současné podobě, nebo je sloučit do širších kategorií výrobků s ohledem na kombinaci statistických faktorů a dalších relevantních kritérií 46 .

Složitost chemického odvětví vyžadovala systematický přístup zaměřený na jednotlivé látky v hodnotových řetězcích, který umožňoval identifikaci klíčových látek vhodných pro zahrnutí do CBAM, namísto použití statistické analýzy, jež by vedla k identifikaci látek rozptýlených v hodnotových řetězcích, které nejsou spojeny s procesy vytvářejícími významné emise. Tento přístup byl zaměřen na hodnotové řetězce chemických látek, které jsou spíše jednotlivými látkami než směsmi nebo kombinacemi několika látek. Pro posouzení byly vybrány chemické látky a příslušné polymery, u nichž jsou stanoveny referenční hodnoty EU ETS a které se vyrábějí v EU ve velkých objemech (více než 1 megatuna ročně) nebo způsobují významné emise. Dále byly zohledněny i prekurzory a navazující látky související se zbožím, na které se CBAM již vztahuje, aby bylo zajištěno pokrytí komplexních hodnotových řetězců a zachycení významných emisí.

Na základě výše uvedených kritérií byla pro další posouzení vybrána následující odvětví: buničina a papír, sklo, keramika, feroslitiny, hliník a další neželezné kovy. Zahrnují předběžně identifikované zboží, jakož i podobné zboží v rámci téže skupiny nebo kapitoly harmonizovaného systému nebo specifické prekurzory.

K předběžnému sestavení užšího seznamu přibližně 120 látek, včetně anorganických chemických látek, organických chemických látek a polymerů, byl použit přístup zaměřený na jednotlivé látky. Na základě analýzy bylo zjištěno, že primárními surovinami pro výrobu organických chemických látek jsou uhlí, ropa a zemní plyn, z nichž se získávají důležité základní látky. Rafinérské produkty byly navíc identifikovány jak jako samostatné odvětví, tak jako prekurzory, které slouží pro hodnocení organických chemických látek a polymerů. Chemické látky jsou proto z hlediska úniku uhlíku považovány za rizikové.

Na základě výše uvedených kritérií nebylo k dalšímu posouzení vybráno zboží z těžební činnosti a hnojiva (např. chlorid draselný).

Posouzení technické proveditelnosti rozšíření oblasti působnosti na další zboží

Příslušná kritéria pro výběr dalšího zboží, na které by se měla vztahovat působnost CBAM, jsou: za prvé, význam odvětví z hlediska emisí, zejména zda je dané odvětví jedním z největších celkových producentů emisí skleníkových plynů; za druhé, skutečnost, že je dané odvětví značně ohroženo únikem uhlíku, jak je definováno ve směrnici 2003/87/ES; a za třetí, potřeba najít rovnováhu mezi širokým pokrytím výrobků, pokud jde o emise skleníkových plynů, a snahou o omezení složitosti a administrativní zátěže.

Technická proveditelnost rozšíření oblasti působnosti o další zboží byla posouzena na základě ověření toho, zda je zboží řádně identifikováno (kódy KN nebo jinými prostředky, jako jsou čísla CAS 47 u chemických látek) a zda jsou k dispozici pravidla pro monitorování, zejména pokud jde o výrobní procesy a postupy, které musí být známé a ne příliš složité.

Dalšími uplatněnými kritérii byla potřeba pravidel pro přiřazování emisí v procesech s druhotnými produkty, možnost stanovit standardní hodnoty pro obsažené emise a schopnost systému MRV pokrýt delší hodnotové řetězce. V případě chemických látek a polymerů bylo navíc pro porovnání hodnotových řetězců klíčové porozumět problémům spojeným se sledováním a ověřováním výrobních procesů. Tento aspekt byl vyjádřen pomocí „míry složitosti“, která zohledňuje faktory, jako je počet výrobních postupů, prekurzory, přiřazení emisí druhotným produktům a problémy spojené s monitorováním.

Z posouzení chemických látek a polymerů vyplývá, že díky složitosti chemického průmyslu, který se vyznačuje mnoha pododvětvími a vzájemně propojenými výrobními postupy a procesy, by případné zahrnutí těchto výrobků do CBAM bylo technicky velmi náročné. Toto zjištění je podloženo komplexní analýzou hodnotového řetězce zahrnující základní chemické látky (jako jsou olefiny, aromatické látky a metanol), které jsou spojeny s významnými obsaženými emisemi, a také složitější produkty, jako jsou polymery, z hlediska nařízení o CBAM. Většinu látek lze identifikovat pomocí standardních kódů (KN, CAS), ale některé vyžadují další upřesnění. Z hodnocení nakonec vyplývá, že pro zohlednění složitých výrobních postupů a emisí chemického průmyslu je zapotřebí přesnějších účetních metod.

Pouhé hodnocení látek podle složitosti hodnotového řetězce neposkytuje jasný základ pro rozhodnutí, zda je do CBAM zařadit, či nikoli. Provedené posouzení se zaměřilo na méně složité látky s referenčními hodnotami EU ETS nebo velkým objemem výroby, avšak vysoký objem výrobku nemusí vždy znamenat, že by zahrnutí tohoto výrobku do CBAM bylo technicky proveditelné. Některé jednodušší produkty byly zahrnuty pouze proto, že jsou prekurzory významnějších chemických látek; pokud budou složitější produkty vyloučeny, může být nutné přehodnotit i tyto prekurzory. Další produkty byly posuzovány pouze proto, že se vyskytují jako druhotné produkty, meziprodukty nebo vedlejší produkty, a to i přes nízké objemy výroby a omezenou obchodovatelnost. Jejich vyloučení by mohlo snížit zbytečnou složitost a a celý proces zefektivnit. Celkově lze říci, že navzdory problémům vyplývajícím ze složitých vzájemných vztahů mezi těmito látkami posouzení ukázalo, že zahrnutí některých chemických látek a polymerů do CBAM by bylo technicky proveditelné. Definování jasných podmínek pro zahrnutí nebo nezahrnutí konkrétních chemických látek nebo polymerů do CBAM je však složité. K řešení složitosti tohoto odvětví by mohlo přispět postupné rozšiřování působnosti CBAM na organické chemické látky a polymery. Zpočátku by se například mohlo zvážit zahrnutí preferovaných kandidátů, kteří splňují specifická kritéria, jako jsou relativně jednoduché hodnotové řetězce nebo zavedené referenční hodnoty EU ETS, a poté postupně rozšiřovat působnost na širší škálu látek.

V konečném důsledku by zahrnutí chemických látek a polymerů do CBAM vyžadovalo sledování příslušných chemických látek a polymerů a v nich obsažených emisí v rámci složitých hodnotových řetězců a výrobních postupů, které zasahují do navazujících odvětví, jako jsou čisticí prostředky, kosmetické přípravky, léčiva (navazující na organické chemické látky), textil, obaly a další. Sledování těchto hodnotových řetězců je obzvláště náročné vzhledem k obrovské rozmanitosti a složitosti navazujících výrobků, které zahrnují širokou škálu průmyslových odvětví a použití.

Pokud jde o rafinérské produkty, analýza se zabývala dvěma skupinami: prekurzory organických chemických látek (jako je nafta, pyrolýzní benzín a reformát) a komerčními palivy (ačkoli nafta může spadat do obou kategorií). K zahrnutí rafinérských produktů do CBAM existují dva možné přístupy: 1) zahrnout pouze prekurzory organických chemických látek, čímž by byl pokryt pouze omezený počet produktů, které přispívají ke vzniku obsažených emisí. Tento přístup by však vyloučil většinu emisí rafinérských produktů a vyžadoval by vytvoření nových kategorií, protože současné kódy KN zahrnují širokou škálu látek; nebo 2) zahrnout všechny rafinérské produkty, čímž by byly pokryty veškeré emise v tomto odvětví. Tento přístup však může mít dopad na komerční paliva, která již podléhají zdanění, což by mohlo mít ekonomické a sociální důsledky. Z předběžných zjištění vyplývá, že zahrnutí pouze prekurzorů organických chemických látek by bylo náročné, avšak i kdyby bylo monitorování, vykazování a ověřování (MRV) celého odvětví rafinace obtížné, nezdá se, že by bylo nepřekonatelné, protože podobné procesy MRV již fungují v rámci systému EU ETS.

Z posouzení rovněž vyplývá, že je technicky proveditelné zvážit rozšíření působnosti CBAM na některé výrobky v užším výběru z odvětví, jako jsou buničina a papír, sklo, keramika (včetně žáruvzdorných materiálů) a feroslitiny (např. ferosilicium a ferosilikomangan). Dále lze za potenciální kandidáty považovat také oxid hlinitý a jeho meziprodukt hydroxid hlinitý, které jsou rovněž zahrnuty mezi prekurzory (viz kapitola o prekurzorech). U těchto výrobků buď neexistují technické překážky jejich zahrnutí, nebo jsou tyto výrobky podobné výrobkům v užším výběru, což by zabránilo obcházení pravidel a zajistilo rovné podmínky. V těchto odvětvích se však nacházejí některé skupiny výrobků, které se zdají být příliš různorodé a jejich výrobní proces příliš složitý na to, aby mohly být do CBAM zahrnuty. Tato složitost je hlavním důvodem, proč tato analýza v současné době nepovažuje za kandidáta vhodného na zařazení odvětví neželezných kovů (zahrnující olovo, zinek a měď).

V rámci posouzení byly dále identifikovány skupiny výrobků, které se obvykle vyrábí v zařízeních, na něž se nevztahuje systém EU ETS a které by byly klasifikovány jako navazující zboží potenciálních kandidátů na rozšíření působnosti CBAM. Toto výrobky lze považovat za potenciální kandidáty za splnění dvou podmínek: za prvé, jejich prekurzory musí být do CBAM již zahrnuty a za druhé, zvláštní posouzení musí potvrdit, že jsou ohroženy únikem uhlíku. Ačkoli tyto výrobky nejsou v současné době navrhovány k případnému zahrnutí, mohou být přidány později, jakmile budou formalizována pravidla pro navazující zboží.

Za potenciální kandidáty lze považovat i odpadní materiál z některých odvětví, jako je buničina a papír, sklo a hliník (včetně papírového a lepenkového odpadu, skleněných střepů a hliníkového odpadu a šrotu). Při jejich zahrnutí by však bylo třeba zvážit širší aspekty související se začleněním odpadu do CBAM (viz oddíl výše o vyhýbání se CBAM).

Závěrem lze říci, že rozšíření působnosti CBAM na další zboží přináší jak významné výhody, tak i komplikace. Na jedné straně by mohlo pomoci snížit únik uhlíku, podpořit nízkouhlíkovou výrobu a zvýšit celkové pokrytí hodnotových řetězců podléhajících ceně uhlíku, a tím přispět ke komplexnějšímu snižování emisí skleníkových plynů. Zohlednění potenciálních kandidátů, kteří významně přispívají k emisím, jako jsou chemické látky, polymery a rafinérské produkty, může vést k dosažení účinných výsledků. Na druhou stranu by zahrnutí těchto výrobků do CBAM bylo technicky složité vzhledem k velké různorodosti výrobků a výrobních procesů v těchto odvětvích a potenciálně by zvýšilo administrativní zátěž, zejména pro malé a střední podniky, které nemusí mít zdroje nebo odborné znalosti potřebné pro splnění nových požadavků. Kromě toho může být přiřazování obsažených emisí určitému zboží, jako je odpad nebo navazující výrobky, metodicky náročné a může vyžadovat vývoj nových metodik nebo pravidel. A konečně je třeba tyto výhody a nevýhody důkladně posoudit k zajištění toho, aby rozšíření působnosti CBAM účinně snižovalo emise a zároveň minimalizovalo negativní dopady, což pro dosažení účinného výsledku vyžaduje vyvážený přístup založený na zvážení přínosů pro životní prostředí oproti potenciálním nákladům a problémům.

5.3.3 Navazující zboží

Postupné rozšiřování působnosti na navazující zboží

Čl. 30 odst. 3 nařízení o CBAM vyžaduje, aby Komise předložila zprávu o možném rozšíření působnosti mechanismu na navazující výrobky. Do konce roku 2025 Komise navrhne rozšíření oblasti působnosti na navazující výrobky v odvětví kovů, na něž se vztahuje CBAM – železa a oceli a hliníku, jak je uvedeno v kapitole 4.1. Chemické látky (hnojiva a vodík) a cement do tohoto návrhu zahrnuty nebudou 48 . V této kapitole je uvedeno vysvětlení.

Navazující zboží využívá jako vstupy pro svou výrobu zboží uvedené v příloze I nařízení o CBAM, tj. základní zboží podléhající CBAM. Hlavní zásadou pro rozšíření CBAM na toto zboží je omezit uplatňování uhlíkového vyrovnání na hranicích na emise, na které by se vztahoval systém EU ETS, pokud by zboží bylo vyrobeno v EU.

Pokud Komise navrhne rozšíření na navazující chemické výrobky a cement, použije stejná kritéria, jaká jsou uvedena v kapitole 4.1 o navazujícím zboží u kovů, a to nákladový tlak vyvolaný CBAM, obchodovatelnost, relevanci emisí a technickou proveditelnost.

Navazující chemické výrobky

Zahrnutí výrobků navazujících na základní zboží, hnojiva a vodík, do CBAM před případným horizontálním rozšířením působnosti mechanismu na organické chemické látky a polymery, o němž se hovoří v kapitole výše, by bylo předčasné, a to ze dvou hlavních důvodů.

Za prvé, bez horizontálního rozšíření působnosti by se do započitatelných emisí obsažených v navazujícím zboží započítávaly pouze emise obsažené v prekurzorech současných výrobků podléhajících CBAM. Tím by byla vynechána významná část celkových emisí obsažených v těchto navazujících výrobcích z jejich chemických a polymerních prekurzorů. V takovém případě by nebyla zajištěna plná slučitelnost se systémem EU ETS. Pro zmírnění této nerovnováhy mezi systémem EU ETS a CBAM by bylo nejprve třeba do CBAM zahrnout několik organických chemických látek jako základní zboží podléhající CBAM. Tyto horizontální prekurzory (organické chemické látky a polymery) představují významné množství nebo dokonce většinu emisí obsažených v hnojivech a vodíku. Proto je vhodnější zahrnout identifikované navazující produkty z chemického odvětví pouze v případě horizontálního rozšíření CBAM.

Za druhé, před případným pozdějším horizontálním rozšířením může být lépe propracována metodika přiřazování emisí chemickému průmyslu. Monitorování emisí z chemické výroby může vyžadovat značné úsilí. Řada organických chemikálií se vyrábí ve vysoce integrovaných závodech vyrábějících mnoho produktů. Pokud by bylo nutné monitorovat emise obsažené v každé chemické látce pomocí hranic systému u každé chemické látky zvlášť, což by byl přístup současné metodiky CBAM, vyžadovalo by to monitorování nejen mnoha toků paliv včetně toků různých odpadních plynů a vedlejších produktů z různých procesů na místě, ale také mnoha toků tepla mezi jednotlivými procesy. Chemické látky se často vyrábějí několika výrobními postupy, z nichž každý vyžaduje vlastní metodiku výpočtu emisí. Použitá metodika by také musela zohledňovat skutečnost, že chemické látky se v procesu výroby navazujícího zboží přeměňují nebo spotřebovávají. V důsledku toho by tato metodika musela ke stanovení obsahu základního zboží v navazujícím zboží používat stechiometrické poměry, a nikoli hmotnost vstupního základního zboží, jak je tomu u železa a oceli, hliníku a cementu.

Navazující výrobky z cementu

Množství navazujících výrobků, které jako vstupní surovinu používají cement, je poměrně omezené. Mezi tyto výrobky patří například prefabrikované stavební bloky, cementové dlaždice a cihly a beton připravený pro lití. Objem dovozu výrobků navazujících na cementové výrobky do EU je velmi nízký, přičemž tyto výrobky se vyznačují prvky, které omezují jejich přepravitelnost, například vysokým poměrem hmotnosti k hodnotě. Výrobky, jako je azbestocement a beton připravený pro lití, nejsou navíc vůbec obchodovatelné, protože obchod s azbestocementem jako nebezpečným materiálem je zakázán a beton připravený pro lití je produkt s omezenou životností, který se obvykle vyrábí přímo na stavbě nebo v její blízkosti. Kromě toho se navazující výrobky z cementu obecně vyznačují vysokým stupněm zředění materiálu, kdy cement tvoří v průměru pouze asi 20 % celkové hmotnosti navazujícího zboží. To znamená, že cena uhlíku vztahující se k cementové složce navazujícího zboží pravděpodobně povede pouze k omezenému zvýšení celkové nákladové ceny. Souhrnně lze říci, že na základě výše uvedených skutečností je riziko úniku uhlíku u zboží navazujícího na výrobu cementu omezené. V rámci návrhu na rozšíření působnosti CBAM na navazující zboží z roku 2025 byly proto upřednostněny navazující výrobky, u nichž hrozí větší riziko úniku uhlíku.

6Závěry, následující kroky

Komise dokončuje přípravné práce na zavedení finančního závazku vyplývajícího z CBAM, který má začít platit od 1. ledna 2026. Kromě souhrnného návrhu zavádí i další zjednodušení a možnosti flexibility, aby podnikům, zejména malým a středním, usnadnila dodržování předpisů.

Unijní strategie Global Gateway bude dále podporovat dekarbonizaci ekonomik rozvojových zemí. Tato podpora přinese trojí užitek: bude přispívat k boji proti změně klimatu na globální úrovni, podpoří rozvoj v partnerských zemích a jasně ukáže solidaritu EU. Podporou úsilí o dekarbonizaci také přispěje ke snížení obsahu uhlíku ve zboží vyváženém z těchto zemí, čímž zvýší konkurenceschopnost jejich průmyslu a zmírní dopad CBAM.

Komise nyní předkládá návrh, jehož cílem je posílit účinnost CBAM zmírněním rizika úniku uhlíku u navazujících výrobků, posílením vymáhání tohoto mechanismu, odrazováním od praktik vyhýbání se povinnostem a podporou dekarbonizace elektrických rozvodných sítí ve třetích zemích. Na začátku roku 2026 přijme Komise na základě zásady rovnocennosti prováděcí akt, kterým stanoví pravidla pro odpočet ceny uhlíku skutečně zaplacené ve třetích zemích. Tím dále podpoří zavádění nástrojů pro stanovení cen uhlíku v partnerských zemích.

Ve druhém kroku, v roce 2027, Komise posoudí, zda navrhne další rozšíření CBAM o další odvětví ohrožená únikem uhlíku, na něž se vztahuje systém EU ETS, další navazující zboží nebo nepřímé emise z dalších odvětví, na něž se vztahuje CBAM.

Před 1. lednem 2028 a poté každé dva roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování nařízení o CBAM a fungování CBAM, jak vyžaduje čl. 30 odst. 6 nařízení o CBAM.

(1)

Skupina Světové banky. State and Trends of Carbon Pricing Dashboard (Přehled stavu a trendů v oblasti stanovování cen uhlíku), přístup dne 3. 11. 2025. https://carbonpricingdashboard.worldbank.org/compliance/instrument-detail.

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (Úř. věst. L 130, 16.5.2023, s. 52ELI: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2023/956/oj?locale=cs )

(3)

Skupina Světové banky. State and Trends of Carbon Pricing Dashboard (Přehled stavu a trendů v oblasti stanovování cen uhlíku), přístup dne 3. 11. 2025. https://carbonpricingdashboard.worldbank.org/compliance/instrument-detail.

(4)

V nedávné studii zaměřené na indický ocelářský průmysl, která je jednou z prvních následných analýz dopadu CBAM a která integruje údaje o vývozu z Indie na úrovni podniků se spolehlivými odhady emisí a výroby a rozlišuje mezi podniky s vysokými a nízkými emisemi, bylo uvedeno, že podle výsledků „se zdá, že podniky s intenzitou emisí blížící se průměrným hodnotám EU nebo nižší si udržely stabilní objem obchodu při současném zvýšení cen přibližně o 2–3 %, což odpovídá lepší relativní konkurenceschopnosti v rámci CBAM. Podniky s vysokou intenzitou emisí však zaznamenaly čistý pokles cen přibližně o 9 %. Tyto výsledky v souhrnu ukazují na ranou diferenciaci výsledků trhu v rámci CBAM, kdy vývozci s vyšší emisní účinností mají silnější pozici pro udržení cen, zatímco podniky s vyššími emisemi se potýkají s prvními známkami obchodního tlaku.“ Zdroj: „Early signs the EU Carbon Border Adjustment Mechanism is reshaping EU-India steel trade“ (První náznaky přetváření obchodu s ocelí mezi EU a Indií mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích EU) Gian Luca Vriz, Theodor Cojoianu, Carolyn Fischer, Luca Taschini.

(5)

Používání standardních hodnot bylo povoleno pouze během prvních tří čtvrtletí přechodného období. Poté měly být používány skutečné hodnoty. V případech, kdy deklaranti prokázali své (neúspěšné) úsilí o získání skutečných hodnot svého zboží, mohli zvolit možnost „skutečné hodnoty nejsou k dispozici“, což je funkce zavedená v přechodném rejstříku CBAM, která tento konkrétní proces usnadňuje.

(6)

OECD (2025), „Towards interoperable carbon intensity metrics: Assessing and comparing selected data sources“ (Směrem k interoperabilním metrikám uhlíkové náročnosti: hodnocení a porovnání vybraných zdrojů dat), Pracovní dokumenty inkluzivního fóra o přístupech ke zmírňování emisí uhlíku, č. 8, OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/a9cdb1ba-en . OECD (2025), „Towards interoperable carbon intensity metrics: Assessing monitoring, reporting and verification systems“ (Směrem k interoperabilním metrikám uhlíkové náročnosti: hodnocení systémů monitorování, vykazování a ověřování), Pracovní dokumenty inkluzivního fóra o přístupech ke zmírňování emisí uhlíku, č. 9, OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/b185bcfa-en .

(7)

Klimatický klub je mnohostranné fórum pro dialog, které bylo oficiálně zahájeno v roce 2023 na konferenci COP28 jako globální iniciativa. V současné době má 45 členů (z toho 16 členských států EU), a to jak z vyspělých ekonomik, tak z rozvíjejících se a rozvojových zemí.

(8)

 Klimatický klub (2025). Vysvětlující poznámka: Dobrovolné zásady klimatického klubu pro opatření zaměřená na řešení úniku uhlíku a souvisejících dopadů

(9)

Klimatický klub (2025). COP30 Climate Club Members Statement (Prohlášení členů klimatického klubu na konferenci COP30) a Global Pledge to grow near-zero and low-emissions steel and cement markets (Globální závazek k podpoře růstu trhů s ocelí a cementem s téměř nulovými a nízkými emisemi).

(10)

 Země mimo EU a organizace, které působí ve skupině odborníků CBAM jako pozorovatelé: Austrálie, Kanada, Egypt, Island, Japonsko, Jordánsko, Maroko, Mosambik, Nový Zéland, Norsko, Singapur, Jižní Korea, Švýcarsko, Turecko, Ukrajina, Spojené království, Spojené státy, Energetické společenství, EBRD a OECD.

(11)

 První dialog na vysoké úrovni o klimatu se konal v roce 2021. První zasedání technické pracovní skupiny CBAM se konalo 28. listopadu 2025.

(12)

  https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say_en .

(13)

Evropská komise, „Stronger EU climate diplomacy: expanding carbon pricing worldwide“ (Silnější diplomacie EU v oblasti klimatu: rozšíření stanovování cen uhlíku po celém světě), https://link.europa.eu/VDJX7M .

(14)

JOIN(2025) 25 final.

(15)

Nejméně rozvinuté země jsou země, které jsou klasifikovány (ke konci roku 2024) jako země s nízkou úrovní příjmů a potýkající se se závažnými strukturálními překážkami udržitelného rozvoje. Kategorii nejméně rozvinutých zemí zavedlo Valné shromáždění OSN v roce 1971. Další informace a seznam nejméně rozvinutých zemí naleznete na adrese https://www.un.org/ohrlls/content/list-ldcs .

(16)

https://economy-finance.ec.europa.eu/international-economic-relations/candidate-and-neighbouring-countries/neighbouring-countries-eu/neighbourhood-countries_en.

(17)

Je třeba poznamenat, že Severní Makedonie není k dispozici v databázi GTAP, a proto nebylo možné ji dále analyzovat. Severní Makedonie vyváží do EU především železo a ocel s relativně nízkou intenzitou emisí. Vzhledem k této nízké intenzitě pravděpodobně nedojde k významnému negativnímu dopadu na toto odvětví.

(18)

Základní scénář předpokládá provedení balíčku EU „Fit for 55“, s výjimkou CBAM. Předpokládá se, že zbytek světa se bude řídit referenčním scénářem z Globálního výhledu pro oblast energetiky a klimatu 2024.

(19)

Ty byly vybrány na základě údajů dostupných v databázi GTAP a jsou to: Alžírsko, Egypt, Jordánsko, Maroko, Tunisko a Ukrajina. Arménie, Ázerbájdžán a Gruzie jsou zahrnuty do souhrnného regionu označovaného jako Kavkaz.

(20)

Týká se to především skupiny výrobků KN 76011090.

(21)

Viz rámeček 3 zprávy „ Building a Climate Coalition: Aligning Carbon Pricing, Trade, and Development “ (Vytváření koalice pro klima: sladění stanovování cen uhlíku, obchodu a rozvoje) týkající se případu Mosambiku.

(22)

Vidovic, D., Marmier, A., Zore, L. and Moya, J., Greenhouse gas emission intensities of the steel, fertilisers, aluminium and cement industries in the EU and its main trading partners (Intenzita emisí skleníkových plynů v odvětví oceli, hnojiv, hliníku a cementu v EU a u hlavních obchodních partnerů EU), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2023, doi:10.2760/359533, JRC134682.

(23)

Je třeba poznamenat, že hnojiva obsahující pouze fosfor nejsou do oblasti působnosti CBAM zahrnuty, jsou však zahrnuty výrobky se směsí fosforu a dusíku.

(24)

Implication for African countries of carbon border adjustment mechanism in the EU (Dopady mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích v EU na africké země) (African Climate Foundation a Firoz Lalji Institute for Africa při London School of Economics, 2023).

(25)

A European Union Carbon Border Adjustment Mechanism: Implications for developing countries (Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích Evropské unie: důsledky pro rozvojové země) (UNCTAD, 2021).

(26)

Zahrnuje například ropu, uhlí, chemikálie, sklo a papír, které však nejsou zahrnuty do působnosti CBAM EU.

(27)

Ukraine: Fourth Rapid Damage and Needs Assessment. (Ukrajina: čtvrté rychlé posouzení škod a potřeb)

(28)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/792 ze dne 29. února 2024 o zřízení Nástroje pro Ukrajinu

(29)

Údaje z databáze Comext jsou zde použity k zobrazení trendů v letech před zahájením přechodného období CBAM. Mezi údaji z databáze Comext (zpracovanými Eurostatem) a údaji CBAM (zpracovanými na základě srovnání s celními údaji) se mohou vyskytnout přirozené rozdíly, zejména ve vztahu k Ukrajině.

(30)

např. The impact of the CBAM on the economy of Ukraine (Dopad CBAM na ekonomiku Ukrajiny), Federace zaměstnavatelů Ukrajiny, Centrum pro rozvoj tržního hospodářství Ukrajiny.

(31)

COM(2025) 125.

(32)

COM(2025) 125.

(33)

Zdroj: Eurostat a IEA.

(34)

Zdroj: IEA.

(35)

Zdroj: Evropská komise na základě údajů platformy pro transparentnost sítě ENTSO-E.

(36)

Zdroj: IEA.

(37)

Orientační údaje na základě předběžné analýzy.

(38)

COM(2025) 378.

(39)

Standardní hodnoty v kontextu nepřímých emisí se vztahují na emise obsažené v elektřině spotřebované při výrobě zboží podléhajícího CBAM. Tyto standardní hodnoty se vynásobí skutečnou spotřebou elektřiny při výrobě zboží, čímž se stanoví nepřímé emise.

(40)

Vidovic, D., Marmier, A., Zore, L. and Moya, J., Greenhouse gas emission intensities of the steel, fertilisers, aluminium and cement industries in the EU and its main trading partners (Intenzita emisí skleníkových plynů v odvětví oceli, hnojiv, hliníku a cementu v EU a u hlavních obchodních partnerů EU), Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2023, https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/85cb6b79-60d7-11ee-9220-01aa75ed71a1/language-en , JRC134682.

(41)

economy.ec.europa.eu/document/download/01c448d6-dc93-40d7-9afe-4c2af448d00c_en.

(42)

Návrh studie zadané Generálním ředitelstvím Evropské komise pro mobilitu a dopravu s názvem „Ekonomická studie týkající se posouzení potenciálních úniků uhlíku v odvětví letectví a námořním odvětví a zmírňujících opatření“.

(43)

Pokud jde o leteckou a námořní dopravu, systém EU ETS se v současnosti vztahuje pouze na lety v rámci EHP, emise z plaveb nákladních a osobních lodí plujících v rámci EHP a v kotvišti v přístavu v EHP a 50 % emisí mezi přístavy v EHP a přístavy mimo EHP.

(44)

 „Druhotným produktem“ se rozumí jakýkoli ze dvou nebo více produktů, které jsou výsledkem stejného výrobního procesu.

(45)

Ukazatel úniku uhlíku zohledňuje intenzitu emisí a intenzitu obchodu. Viz seznam, který je k dispozici na adrese: EU ETS phase 4 Preliminary Carbon Leakage (List   6_cll-ei-ti_results_en.pdf ) (Předběžný seznam odvětví ohrožených únikem uhlíku v rámci čtvrté fáze systému EU ETS).

(46)

Mezi tato kritéria patří zahrnutí podobného zboží do stejné kategorie výrobků, aby se zabránilo obcházení, přidání přímo navazujících výrobků do užšího výběru zboží a vyloučení kódů nespecifikovaných výrobků, jakož i zboží s relativně nízkým objemem dovozu nebo nízkou intenzitou obsažených emisí, aby se minimalizovala administrativní zátěž.

(47)

  Chemical Abstracts Service (CAS) obsahuje seznam jedinečných identifikačních čísel pro označení složitých chemických látek.

(48)

Navazující výrobky vyrobené s využitím elektřiny nejsou zohledněny, protože elektřina se používá ve výrobním procesu prakticky veškerého zboží, což znemožňuje stanovení podílu vstupů a emisí obsažených v elektřině ve všech možných dovážených výrobcích.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 16.12.2025

COM(2025) 783 final

PŘÍLOHY

zprávy Komise Evropskému parlamentu a Radě

o uplatňování nařízení o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích

Obsah

Příloha 1: Komunikační kampaň zaměřená na CBAM    

Příloha 2: Podpora dekarbonizace v zemích evropského sousedství prostřednictvím nástroje TAIEX    

Příloha 3: Metodika a další podrobnosti pro modelování dopadu na třetí země    

Příloha 4 Údaje o dovozu podléhajícím CBAM    

Příloha 1: Komunikační kampaň zaměřená na CBAM

Obrázek 1: Cíle a akce komunikační kampaně zaměřené na CBAM

Tabulka: počet účastníků veřejných webinářů o CBAM pořádaných v rámci komunikační kampaně v letech 2023 a 2024

Příloha 2: Podpora dekarbonizace v zemích evropského sousedství prostřednictvím nástroje TAIEX

Jako jeden ze základních pilířů integračního úsilí EU představuje nástroj TAIEX klíčový nástroj pro urychlování sbližování právních a regulačních předpisů se standardy EU, posilování správních rámců a podporu sociálně-ekonomických reforem. Využívá odborných znalostí veřejného sektoru ze všech 27 členských států EU, podporuje vzájemnou výměnu zkušeností, usnadňuje sdílení osvědčených postupů a buduje institucionální odolnost, čímž partnerským zemím umožňuje provádět smysluplné a trvalé reformy.

Hlavním cílem nástroje TAIEX je urychlit proces rozšiřování EU prostřednictvím podpory kandidátských zemí při sbližování s právními předpisy EU a provádění zásadních reforem nezbytných pro členství v EU, včetně řešení kritických výzev, jako je odolnost vůči změně klimatu.

Od zavedení CBAM (v říjnu 2023) se prostřednictvím nástroje TAIEX uskutečnily na základě poptávky následující akce zaměřené na školení o CBAM, stanovování cen uhlíku, uhlíkovou stopu a systém ověřování a validace emisí skleníkových plynů (GHG), a to v Turecku, Severní Makedonii, Egyptě, Maroku, Moldavsku a Ázerbájdžánu:

vTurecko: seminář v rámci nástroje TAIEX o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) Severní Makedonie: mise odborníků v rámci nástroje TAIEX k systému ETS a zavádění stanovování cen uhlíku: monitorování, vykazování, ověřování a akreditace ověřovatelů (MRVA) Egypt: seminář v rámci nástroje TAIEX zaměřený na školení o CBAM

vMaroko: studijní návštěva v rámci nástroje TAIEX zaměřená na zavedení systému ověřování a validace emisí skleníkových plynů: mise odborníků na skleníkové plyny a CBAM a TAIEX k zavedení systému ověřování a validace emisí skleníkových plynů a zavedení CBAM

vMoldavsko: seminář v rámci nástroje TAIEX zaměřený na systém kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA)

vÁzerbájdžán: mise odborníků v rámci nástroje TAIEX zaměřená na zavedení inventury emisí skleníkových plynů a uhlíkovou stopu

Dále je na druhou polovinu roku 2025 plánována řada akcí (jedna mise odborníků a dvě online aktivity) na podporu Černé Hory při provádění a zavádění sekundárních právních předpisů k MRVA, což přispěje ke sladění právních předpisů Černé Hory s acquis EU a splnění referenčního kritéria pro uzavření kapitoly 27. Připravuje se rovněž seminář pro Turecko o technologiích zachycování, využívání a ukládání uhlíku (CCUS) k dosažení uhlíkové neutrality.

Kromě podpory poskytované na základě poptávky bylo v rámci nástroje TAIEX ve spolupráci s projektem TRATOLOW  (Transition towards low emissions and climate-resilient economy in the Western Balkans and Türkiye, Přechod k nízkouhlíkové ekonomice odolné vůči změně klimatu na západním Balkáně a v Turecku) od října 2020 do července 2024 uspořádáno 42 akcí zaměřených na sytém EU ETS, stanovování cen uhlíku, plány na zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, monitorování přizpůsobení se změně klimatu a jeho ukazatele a energetickou transformaci. Celkem se zapojilo 1 515 účastníků ze všech příjemců podpory v rámci projektu TRATOLOW, přičemž na prvním místě bylo Srbsko (378), následované Černou Horou (239) a Bosnou a Hercegovinou (217).

Níže je uveden podrobný seznam akcí uskutečněných v rámci nástroje TAIEX (včetně akcí na základě poptávky, strategických akcí a akcí TAIEX-TRATOLOW) v oblasti dekarbonizace.

Pomoc v rámci nástroje TAIEX zemím NPP

·Turecko

-TAIEX-TRATOLOW: domácí seminář o přizpůsobování se, monitorování a hodnocení TAIEX-TRATOLOW: domácí seminář o zkušenostech s monitorováním přizpůsobování se změně klimatu: nový online systém z Turecka a další postup

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o synergiích a příležitostech: příprava vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu smluvních stran Energetického společenství

-TAIEX-TRATOLOW: seminář na vysoké úrovni o regionálním přístupu ke stanovování cen uhlíku

-TAIEX-TRATOLOW: odvětvový seminář o používání softwarové webové aplikace UNFCCC CRF – nástroje pro přípravu vykazovacích tabulek

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o stanovování cen uhlíku 

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o rozvoji nízkoemisních a klimaticky neutrálních strategií

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o systémech národních databází emisí skleníkových plynů

-TAIEX: seminář o mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM)

·Srbsko

-TAIEX-TRATOLOW: vnitrostátní seminář k akreditaci ověřování ETS v Srbsku

-TAIEX-TRATOLOW: domácí seminář o monitorování cyklu politiky přizpůsobení a jeho ukazatelích

-TAIEX-TRATOLOW: studijní cesta na národní školení pro srbské odborníky na ETS

-TRATOLOW: domácí seminář o požadavcích na monitorování a vykazování v rámci systému ETS

-TAIEX-TRATOLOW: studijní návštěva srbských odborníků v Rakousku na téma „Posuzování žádostí o povolení vypouštění emisí skleníkových plynů a plány monitorování“

-TAIEX-TRATOLOW: domácí seminář pro ověřovatele pro systém EU ETS v Srbsku

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o synergiích a příležitostech: příprava vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu smluvních stran Energetického společenství

-TAIEX-TRATOLOW: seminář na vysoké úrovni o regionálním přístupu ke stanovování cen uhlíku

-TAIEX-TRATOLOW: odvětvový seminář o používání softwarové webové aplikace UNFCCC CRF – nástroje pro přípravu vykazovacích tabulek

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o stanovování cen uhlíku

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o rozvoji nízkoemisních a klimaticky neutrálních strategií (81711)

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o systémech národních databází emisí skleníkových plynů (80927)

·Bosna a Hercegovina

-TAIEX-TRATOLOW a EU4 Energy: seminář o uplatňování systému ETS pro Bosnu a Hercegovinu (85664)

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o synergiích a příležitostech: příprava vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu smluvních stran Energetického společenství (86154)

-TAIEX-TRATOLOW: seminář na vysoké úrovni o regionálním přístupu ke stanovování cen uhlíku (83608)

-TAIEX-TRATOLOW: odvětvový seminář o používání softwarové webové aplikace UNFCCC CRF – nástroje pro přípravu vykazovacích tabulek (81744)

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o stanovování cen uhlíku (82422)

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o rozvoji nízkoemisních a klimaticky neutrálních strategií (81711)

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o systémech národních databází emisí skleníkových plynů (80927)

·Severní Makedonie

-TAIEX: online aktivita zaměřená na provádění směrnice o národních emisních stropech, část 3 (81787)

-TAIEX-TRATOLOW a EU4Energy: domácí seminář o transformaci zaměřený na víceúrovňovou správu: „Posílení úlohy místních aktérů při plánování a provádění energetické transformace, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně na různých úrovních“ (84364)

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o synergiích a příležitostech: příprava vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu smluvních stran Energetického společenství

-TAIEX-TRATOLOW: seminář na vysoké úrovni o regionálním přístupu ke stanovování cen uhlíku

-TAIEX-TRATOLOW: odvětvový seminář o používání softwarové webové aplikace UNFCCC CRF – nástroje pro přípravu vykazovacích tabulek

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o stanovování cen uhlíku

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o rozvoji nízkoemisních a klimaticky neutrálních strategií

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o systémech národních databází emisí skleníkových plynů

-TAIEX: mise odborníků zaměřená na systém ETS a zavádění stanovování cen uhlíku: monitorování, vykazování, ověřování a akreditace ověřovatelů (MRVA)

·Albánie

-TAIEX-TRATOLOW a EU4Energy: domácí seminář o transformaci zaměřený na víceúrovňovou správu: „Posílení úlohy místních aktérů při plánování a provádění energetické transformace, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně na různých úrovních“

-TAIEX-TRATOLOW: domácí seminář o monitorování cyklu politiky přizpůsobení a jeho ukazatelích

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o synergiích a příležitostech: příprava vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu smluvních stran Energetického společenství

-TAIEX-TRATOLOW: seminář na vysoké úrovni o regionálním přístupu ke stanovování cen uhlíku

-TAIEX-TRATOLOW: odvětvový seminář o používání softwarové webové aplikace UNFCCC CRF – nástroje pro přípravu vykazovacích tabulek

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o stanovování cen uhlíku

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o rozvoji nízkoemisních a klimaticky neutrálních strategií

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o systémech národních databází emisí skleníkových plynů

·Černá Hora

-TAIEX-TRATOLOW: domácí seminář o národních adaptačních plánech: role monitorování a hodnocení a další pokrok při provádění adaptace

-TAIEX-TRATOLOW: studijní návštěva zaměřená na provádění systému Evropské unie pro obchodování s emisemi (EU ETS)

-TAIEX-TRATOLOW: domácí seminář o monitorování a ukazatelích přizpůsobení

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o synergiích a příležitostech: příprava vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu smluvních stran Energetického společenství

-TAIEX-TRATOLOW: seminář na vysoké úrovni o regionálním přístupu ke stanovování cen uhlíku

-TAIEX-TRATOLOW: odvětvový seminář o používání softwarové webové aplikace UNFCCC CRF – nástroje pro přípravu vykazovacích tabulek

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o stanovování cen uhlíku

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o rozvoji nízkoemisních a klimaticky neutrálních strategií

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o systémech národních databází emisí skleníkových plynů

·Kosovo

-TAIEX-TRATOLOW: domácí seminář o monitorování a revizi politiky a opatření v oblasti přizpůsobení (82150)

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o synergiích a příležitostech: příprava vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu smluvních stran Energetického společenství (86154)

-TAIEX-TRATOLOW: seminář na vysoké úrovni o regionálním přístupu ke stanovování cen uhlíku (83608)

-TAIEX-TRATOLOW: odvětvový seminář o používání softwarové webové aplikace UNFCCC CRF – nástroje pro přípravu vykazovacích tabulek (81744)

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o stanovování cen uhlíku (82422)

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o rozvoji nízkoemisních a klimaticky neutrálních strategií (81711)

-TAIEX-TRATOLOW: regionální seminář o systémech národních databází emisí skleníkových plynů (80927)

Pomoc v rámci nástroje TAIEX zemím východního sousedství

·Moldavsko

-Seminář v rámci nástroje TAIEX zaměřený na systém kompenzací a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA)

·Ukrajina

-Studijní návštěva v rámci nástroje TAIEX zaměřená na podporu vytvoření a fungování účinného systému záruk původu elektřiny z obnovitelných zdrojů

·Ázerbájdžán

-Mise odborníků v rámci nástroje TAIEX zaměřená na zavedení inventury emisí skleníkových plynů a uhlíkovou stopu (84241)

Pomoc v rámci nástroje TAIEX zemím jižního sousedství

·Maroko

-Studijní návštěva v rámci nástroje TAIEX zaměřená na zavedení systému ověřování a validace emisí skleníkových plynů: Skleníkové plyny a CBAM 

-Mise odborníků v rámci nástroje TAIEX k zavedení systému ověřování a validace emisí skleníkových plynů a zavedení CBAM 

·Egypt

-Seminář v rámci nástroje TAIEX zaměřený na školení o CBAM 

Příloha 3: Metodika a další podrobnosti pro modelování dopadu na třetí země

Metodika

Model JRC-GEM-E3

Model JRC-GEM-E3 je rekurzivní dynamický model všeobecné rovnováhy (CGE), který zohledňuje interakce mezi různými trhy (např. mezinárodním obchodem, trhy určovanými faktory, trhy s uhlíkem v rámci systému EU pro obchodování s emisemi). Modely CGE se běžně používají pro posuzování dopadů změn v environmentálních nebo obchodních politikách a staly se standardním nástrojem pro posuzování dopadů systémů uhlíkového vyrovnání na hranicích, včetně CBAM EU 1 . Vzhledem k tomu, že se jedná o globální model, zahrnuje EU i další významné země nebo regiony světa, včetně explicitního zachycení nejméně rozvinutých zemí, které OSN označuje jako země s nejnižšími ukazateli socioekonomického rozvoje. Model JRC-GEM-E3 je díky podrobnému odvětvovému členění činností v oblasti energetiky (od těžby přes výrobu až po distribuci) a energeticky náročných průmyslových odvětví, jakož i endogenním mechanismům pro splnění limitů emisí uhlíku, hojně využíván pro ekonomickou analýzu dopadů politiky v oblasti klimatu a energetiky 2 .

Model je rozdělen do 35 odvětví činnosti, přičemž podniky v něm minimalizují náklady pomocí produkčních funkcí s konstantní elasticitou substituce (CES). Jednotlivá odvětví jsou vzájemně propojena tím, že poskytují zboží a služby jako meziprodukty pro výrobu jiným odvětvím. Domácnosti jsou vlastníky výrobních faktorů (kvalifikované i nekvalifikované práce a kapitálu) a získávají tak příjmy, které využívají k maximalizaci užitku prostřednictvím spotřeby. Vláda je považována za exogenní a bilaterální obchodní toky mezi zeměmi a regiony jsou modelovány s použitím Armingtonovy obchodní formulace, kdy zboží pocházející z různých zemí představuje nedokonalé substituty. V pětiletých krocích je na trzích zboží a služeb a u výrobních faktorů dosaženo rovnováhy prostřednictvím úprav cen.

Zdroje hlavních vstupních dat:

•Databáze údajů o oběhovém hospodářství GTAP 11 3 (základní rok 2017) obsahující tabulky vstupů a výstupů, národní účty, institucionální transakce, dvoustranný obchod, daně a cla.

•Matice spotřeby k propojení spotřeby domácností podle účelu s produkcí průmyslových odvětví.

•Projekce spotřeby energie a emisí odvozené z modelu POLES-JRC

Úpravy modelu JRC-GEM-E3

Aby bylo možné zachytit dopad na některá důležitá odvětví, na která se CBAM vztahuje, byla pro účely modelové analýzy zvýšena odvětvová granularita modelu JRC-GEM-E3 s využitím nové databáze údajů o oběhovém hospodářství GTAP 11, která explicitně zachycuje odvětví podléhající CBAM EU. Tato úprava umožnila, aby základní databáze modelu výslovně obsahovala:

•hliník,

•cement,

•hnojiva,

•železo a ocel.

V porovnání se standardní databází GTAP 11 jsou v databázi údajů o oběhovém hospodářství GTAP 11 oddělena odvětví hliníku, hnojiv a cementu od agregovaných odvětví neželezných kovů, chemických látek a nekovových minerálních výrobků. Tento soubor údajů vychází z několika zdrojů, včetně statistických údajů o obchodu a energetice, a zachycuje tak rozdíly ve struktuře vstupů v těchto odvětvích i rozdíly v intenzitě obchodu.

Základní scénář

Základní scénář vychází ze současných politik a trendů, ale podle současné legislativy nezahrnuje CBAM. Tento scénář počítá s prováděním balíčku Fit for 55 v rámci EU. Předpokládá se, že zbytek světa vychází ze současného politického scénáře odvozeného z Globálního výhledu pro oblast energetiky a klimatu 2024 4 . Tento scénář předpokládá, že třetí země se řídí stávajícími politikami, ale nemusí nutně dosáhnout svých vnitrostátně stanovených příspěvků podle Pařížské dohody, pokud tyto cíle nejsou podpořeny konkrétními politikami. Předpokládá se, že Spojené království a země ESVO mají zavedený CBAM a stejně přísnou politiku v oblasti klimatu jako EU, např. skutečně zaplacené ceny uhlíku, které se fakticky rovnají cenám v systému EU ETS, a proto z těchto zemí do EU žádné platby v rámci CBAM neplynou, zatímco u třetích zemí se předpokládá, že při vývozu do Spojeného království a zemí ESVO platbám CBAM podléhají.

Hlavní politický scénář: postupné zavádění CBAM a postupné ukončování přidělování bezplatných povolenek v rámci systému ETS

Scénář modeluje CBAM v souladu se současnou legislativou. Nepřímé emise ze spotřeby elektřiny jsou zahrnuty do výpočtu plateb CBAM za hnojiva a cement. Předpokládá se, že stávající politiky v oblasti klimatu ve třetích zemích (kromě Spojeného království a zemí ESVO) nevyužívají skutečně zaplacené ceny uhlíku, a tyto ceny se tudíž se neodečítají od plateb CBAM. Jedná se o konzervativní předpoklad, neboť takové odpočty by vedly k menším dopadům na obchodní toky v reakci na zavedení CBAM.

Současné nařízení o CBAM se již vztahuje na některé výrobky, které jsou v odvětvové klasifikaci modelu JRC-GEM-E3 mimo základní odvětví CBAM. Jedná se o malou část výrobků v kategorii výrobků pro jiná zařízení. To se odráží ve scénáři CBAM, protože u části dovozu do EU v tomto odvětví se CBAM uplatňuje na základě emisí z výroby železných kovů a hliníku, které se v tomto odvětví používají jako meziprodukty.

Zavádění CBAM není prováděno izolovaně, a proto musí být analyzováno společně s postupným ukončováním přidělování bezplatných povolenek v odvětvích, na něž se vztahuje CBAM v EU. V tom se odráží přechod od jednoho opatření proti úniku uhlíku (bezplatné povolenky) k jinému (CBAM). Postupné ukončování probíhá podle harmonogramu stanoveného legislativou.

Proměnné, odvětví a regiony v modelu JRC-GEM-E3

Model poskytuje odhady několika proměnných. V rámci této analýzy se posuzují makroekonomické dopady a následující ukazatele na úrovni odvětví: produkce, dovoz, vývoz, emise CO2 a celkové emise skleníkových plynů. Odvětví zastoupená v modelu JRC-GEM-E3 jsou uvedena v Table 4.

Tabulka 4: Odvětví v modelu JRC-GEM-E3

Pozn.: Tučně vyznačená odvětví jsou považována za odvětví základního zboží a podléhají CBAM. Část odvětví Výrobky pro jiná zařízení (vyznačeno kurzívou) je již zahrnuta v současném nařízení o CBAM.

Databáze údajů o oběhovém hospodářství GTAP 11 obsahuje rozdělení na 141 regionů. Model je agreguje do 50 regionů nebo zemí, včetně několika nejméně rozvinutých zemí a EU jako jednoho regionu, jak je uvedeno v tabulce 5 níže. V tabulce je také uvedeno, které země jsou zahrnuty do tří velkých skupin zemí (nejméně rozvinuté země, ostatní rozvojové a rozvíjející se ekonomiky, země evropského sousedství) uvedených v hlavním textu.

Tabulka 5: Regiony v modelu JRC-GEM-E3

Modelování intenzity emisí a analýza citlivosti

V některých případech se vyvážející třetí země zabývají výrobou a vývozem pouze úzké podmnožiny výrobků zahrnutých do širšího odvětví, na něž se vztahuje CBAM, podle klasifikace v databázi GTAP. To má vliv na intenzitu emisí, která slouží jako základ pro výpočet platby CBAM na hranicích při vývozu do EU. V modelech CGE založených na databázi GTAP se intenzita emisí vyjadřuje v kg CO2 ekv./USD, nikoli ve fyzických intenzitách (kg CO2 ekv./tunu produkce). Pokud vývoz obsahuje nízkou přidanou hodnotu, vede to k vyšší intenzitě ve srovnání s výrobky se stejnými absolutními emisemi, ale vyšší přidanou hodnotou. V těchto případech se může zdát, že intenzita emisí vývozců je v porovnání s EU vysoká, pokud se porovnává širší odvětví, jak je uvedeno v databázi GTAP, přestože na úrovni jednotlivých výrobků je fyzická intenzita emisí podobná jako v EU. To znamená, že v modelech CGE by tyto země vykazovaly relativně vysokou intenzitu emisí, a tedy velký nárůst cen a výrazné snížení vývozu do EU v rámci CBAM, přestože na úrovni jednotlivých výrobků mají fyzickou intenzitu emisí podobnou jako v EU.

Například vzhledem k tomu, že Mosambik vyváží do EU především netvářený hliník s relativně nízkou přidanou hodnotou, je intenzita emisí použitá v modelu CGE pro toto odvětví relativně vysoká, pokud je vyjádřena v kg CO2 ekv./USD. Fyzické emise v Mosambiku jsou však ve srovnání s jinými výrobci netvářeného hliníku ve třetích zemích relativně nízké, a model proto pravděpodobně nadhodnocuje negativní dopad na jeho odvětví hliníku. Pro určení dopadu na Mosambik je v modelu JRC-GEM-E3 použit alternativní přístup. Tento přístup vychází z implicitní sazby CBAM vypočtené na základě fyzické intenzity emisí (kg CO2 ekv./tunu produkce) ve vztahu k EU namísto standardních intenzit emisí databáze GTAP (kg CO2 ekv./USD). Tato metodika využívá fyzické intenzity emisí ze zprávy JRC 5 a počítá vážené intenzity emisí pro odvětví databáze GTAP s využitím aktuálních obchodních statistik z databáze COMEXT (za rok 2023). Země, které mají vyšší fyzickou intenzitu emisí než EU, by čelily vyšším dodatečným nákladům. V případě Mosambiku je obchodem vážená fyzická intenzita emisí hliníku 1,04krát vyšší než v EU. To by znamenalo, že 1% nárůst ceny v EU (v důsledku postupného ukončování přidělování bezplatných povolenek v rámci systému ETS) by se v modelu projevil jako 1,04% nárůst ceny dovozu hliníku z Mosambiku do EU v rámci CBAM.

Ačkoli tento alternativní přístup pravděpodobně lépe vystihuje situaci Mosambiku, nelze jej považovat za dokonalé měřítko. Nezohledňuje například rozdíly v kvalitě v rámci jednotlivých skupin výrobků, které by v EU (při neexistenci uhlíkových nákladů) odůvodňovaly vyšší cenu. Taková přirážka by znamenala, že relativní změna ceny v důsledku postupného ukončování přidělování bezplatných povolenek je v EU nižší než u dovozů nižší kvality bez kvalitativní přirážky. Proto se tento alternativní přístup nepoužívá u všech třetích zemí.

Příloha 4 Údaje o dovozu podléhajícím CBAM

Tato příloha obsahuje všechny důležité informace týkající se údajů. Není-li uvedeno jinak, všechny údaje se vztahují k údajům CBAM za přechodné období od 4. čtvrtletí 2023 do 2. čtvrtletí 2025. Konečné datum 31. srpna 2025 odpovídá dni, kdy byl soubor údajů převzat z přechodného rejstříku CBAM. Žádné údaje zadané po tomto datu nebyly zohledněny. Údaje byly vyčištěny, protože shromažďování údajů z 27 členských států EU je velmi náročné. Kapitola „Aktuální stav: CBAM na konci přechodného období“ se některých z těchto aspektů již dotkl 6 . Další informace o odstranění odlehlých hodnot a následných možných drobných výkyvech (zejména pokud jde o dovážené objemy v tunách) jsou uvedeny níže.

Klíčová provozní zlepšení kvality údajů v přechodném rejstříku CBAM

Jedna z hlavních chyb se týkala zadávání číselných údajů, například proto, že deklaranti z různých členských států používali odlišně tečky a čárky pro oddělení desetinných míst a tisíců. Stejně tak dřívější možnost deklarantů vybrat si mezi kilogramy a tunami vedla k chybám, které byly zjištěny při porovnávání údajů z přechodného rejstříku s celními a obchodními údaji. Odstraněním nadbytečných polí, standardizací formátů a zavedením varovných štítků se snížil počet chyb způsobených nedůsledným používáním desetinných míst a měrných jednotek.

V prvních vykazovaných čtvrtletích byl uváděn větší počet kódů KN, než vyžaduje nařízení o CBAM. Zavedení přísných validačních pravidel vedlo k výraznému snížení počtu záznamů s chybnými kódy KN (viz obrázek 1 níže).

Další problematická oblast se týkala kódů zemí používaných pro zařízení ve třetích zemích, kde byly pro stejnou zemi používány různé zkratky (např. TR a TC pro Turecko, UK a GB pro Spojené království). Integrace portálu pro provozovatele do přechodného rejstříku CBAM umožnila provozovatelům zařízení ve třetích zemích zadat své údaje pouze jednou a poté je sdílet s dovozci zboží podléhajícího CBAM přímo prostřednictvím přechodného rejstříku. Tato centralizace informací o provozovatelích a zařízeních ve třetích zemích zajišťuje lepší konzistentnost kódů zemí. Podrobnější informace naleznete na obrázku 1 níže, který znázorňuje pokles chybovosti v průběhu času.

Obrázek 1: Snížení chybovosti v přechodném rejstříku CBAM

Údaje z přechodného rejstříku CBAM za uvedené časové období (vykazování do 31. srpna 2025)

Čtvrtletní monitorování od 4. čtvrtletí 2023 do 2. čtvrtletí 2025 ukazuje konzistentní vývoj: zelená křivka znázorňuje procentní podíl nesprávných kódů KN (vzhledem k celkovému počtu záznamů). Po počáteční fázi s vysokým výskytem chyb došlo ve 2. čtvrtletí 2024 k jejich prudkému poklesu, po němž následovala stabilizace na zbytkových úrovních, kdy chyby prakticky vymizely. Oranžová křivka znázorňuje procentní podíl nesprávných kódů zemí. V tomto případě byl klesající trend mírnější, neboť chybovost zůstávala již od počátku (4. čtvrtletí 2023) poměrně nízká, v počátečních obdobích se týkala jen asi 0,5 % prohlášení a v průběhu času se dále postupně snižovala.

Díky nápravným opatřením a průběžné spolupráci se přechodný rejstřík stal spolehlivějším, uživatelsky přívětivějším a účinnějším nástrojem. Tyto zkušenosti ukázaly jasnou přidanou hodnotu přechodného období CBAM pro přípravu na konečný systém. Přechodný rejstřík byl průběžně vylepšován prostřednictvím častých a konkrétních nových verzí, které vycházely z podnětů dovozců, průmyslových odvětví a vnitrostátních příslušných orgánů, aby bylo zajištěno, že řešení budou praktická a použitelná v každodenním provozu.

Část 1: Použitá pravidla čištění

Pravidla čištění: základní zásady týkající se odstraňování odlehlých hodnot v tunách

Údaje o tunách vykázané deklaranty pro CBAM byly porovnány s příslušnými celními dovozy všech dovozců v EU. To umožnilo odhalit a následně odstranit nereálné odlehlé hodnoty. Je však třeba zohlednit dva faktory: Za prvé, ne všechny členské státy již přešly na používání mechanismu Surveillance 3. Některé celní údaje tak nejsou ve všech případech dostatečně podrobné. Za druhé, ne všechny informace o celních postupech jsou v EU shromažďovány jednotně. Proto je třeba počítat s dalším zdrojem variability.

Údaje o tunách byly upraveny pouze v případě vysokých odlehlých hodnot. Nebyla provedena žádná úprava údajů týkající se možného podhodnocení, částečně vzhledem k uvedeným okolnostem.

Část 2: Odhad emisí

Veškeré zboží kromě elektřiny jako zboží podléhající CBAM

Emise se v přechodném období neověřují. Všechny údaje o emisích uvedené v této zprávě jsou proto odhady založené na vynásobení množství uvedených v tunách standardními hodnotami přechodného období. Tato metoda má svá omezení: Standardní hodnoty přechodného období vycházejí z jedné globální průměrné standardní hodnoty pro každý kód KN. Nejsou zohledněny rozdíly mezi různými zeměmi a výrobními postupy.

Elektřina jako zboží podléhající CBAM – údaje o emisích

V případě elektřiny jako odvětví, na něž se vztahuje CBAM, využívá 97 % prohlášení mezi 4. čtvrtletím roku 2023 a 2. čtvrtletím roku 2025 standardní hodnoty poskytnuté Komisí a odvozené z databáze Mezinárodní energetické agentury. V rámci každého prohlášení se proto celkové množství dovezené elektřiny vykázané v rejstříku CBAM vynásobí standardní hodnotou přidělenou zemi původu. Prohlášení založená na skutečných hodnotách byla použita bez úprav. Podrobné údaje jsou uvedeny na obrázku 11 a v tabulce 2 níže.

Část 3: Statistika přechodného rejstříku CBAM

Níže je uvedena řada obrázků, které zobrazují přehledy údajů přechodného rejstříku CBAM po očištění v souladu s výše uvedenými pravidly.

Obrázky 1 až 5 poskytují obecný přehled vykázaných údajů CBAM, a to celkově a podle jednotlivých odvětví (kromě elektřiny) v období od 4. čtvrtletí 2023 do 2. čtvrtletí 2025. Z hlediska hmotnosti je největším odvětvím železo a ocel (69 %), a dále hnojiva (15 %), cement (11 %) a hliník (5 %). Nejvíce hlášení předložily vnitrostátní příslušné orgány v Německu, Itálii a Polsku, a to přibližně 18, 16, resp. 15 tisíc hlášení. Lze pozorovat nárůst deklarovaného použití skutečných hodnot, které se celkově zvýšilo z pouhých 8 % na 53 %, přičemž u dovozu nad 1 000 tun se použití skutečných hodnot zvýšilo z 25 % na 93 % 7 . Odvětví cementu a hnojiv (s 84 %, resp. 77 % ve 2. čtvrtletí 2025), která vykazují na základě skutečných hodnot, naznačují, že jsou na použití skutečných hodnot v konečném období nejlépe připravena.

Na obrázcích 6 až 10 jsou zobrazeny stejné přehledy údajů jako na obrázcích 1 až 5, ale se simulovanou prahovou hodnotou 50 tun ročně. Dovozci, kteří za rok celkově dovezli 50 tun nebo méně, nebyli do těchto údajů zahrnuti. Z porovnání údajů vyplývá, že počet deklarantů, dovozců a hlášení výrazně poklesl, zatímco vliv na množství v tunách je sotva patrný. Lze rovněž pozorovat celkový nárůst procentního podílu dovozů vykazovaných na základě skutečných hodnot, což naznačuje, že dovozci větších množství jsou lépe propojeni se svými dodavatelskými řetězci.

Obrázek 11 znázorňuje souhrnné údaje o elektřině jako zboží podléhajícím CBAM od 4. čtvrtletí 2023 do 2. čtvrtletí 2025. Nejvyšší počet hlášení podaly vnitrostátní příslušné orgány v Dánsku (118 hlášení), Rumunsku (107 hlášení) a Bulharsku (65 hlášení). V případě elektřiny zůstalo používání standardních hodnot v průběhu těchto čtvrtletí stabilní a průměrně představovalo 97 % všech prohlášení za čtvrtletí. Je důležité poznamenat, že standardní hodnoty představují pouze intenzitu CO2 elektřiny vyrobené z fosilních paliv vyvážející země, jak je stanoveno v příloze IV nařízení o CBAM.

Obrázky 12 až 16 poskytují podrobnější analýzu pěti největších zemí vyrábějících zboží podléhající CBAM podle celkového množství v tunách: Ukrajina, Turecko, Rusko, Kanada a Čína.

Na obrázcích 17 až 19 jsou uvedeny údaje CBAM z hlediska odhadovaných emisí 8 . Je pozoruhodné, že ačkoli hliník představuje pouze 5 % dovozu z hlediska hmotnosti, jeho emise (v tunách CO2 ekv.) tvoří 24 % celkových emisí (s výjimkou elektřiny jako zboží podléhajícího CBAM). Emise z cementu tvoří pouze polovinu emisí v poměru k jejich hmotnosti.

V tabulce 2 je uveden souhrnný odhad emisí podle jednotlivých kódů KN na základě standardních hodnot přechodného období v souladu s povinnostmi podle čl. 14 odst. 5 nařízení o CBAM.

Obrázek 1: Přechodný rejstřík CBAM, světový přehled zobrazených odvětví (kromě elektřiny jako zboží podléhajícího CBAM), 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 2: Přechodný rejstřík CBAM, světový přehled železa a oceli, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 3: Přechodný rejstřík CBAM, světový přehled hnojiv, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 4: Přechodný rejstřík CBAM, světový přehled cementu, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 5: Přechodný rejstřík CBAM, světový přehled hliníku, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 6: Simulace prahové hodnoty 50 tun ročně – přechodný rejstřík CBAM, světový přehled zobrazených odvětví, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 7: Simulace prahové hodnoty 50 tun ročně – přechodný rejstřík CBAM, světový přehled železa a oceli, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 8: Simulace prahové hodnoty 50 tun ročně – přechodný rejstřík CBAM, světový přehled hnojiv, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 9: Simulace prahové hodnoty 50 tun ročně – přechodný rejstřík CBAM, světový přehled cementu, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 10: Simulace prahové hodnoty 50 tun ročně – přechodný rejstřík CBAM, světový přehled hliníku, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 11: Přechodný rejstřík CBAM, světový přehled elektřiny, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 12: Přechodný rejstřík CBAM, přehled situace v jednotlivých zemích – Ukrajina, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 13: Přechodný rejstřík CBAM, přehled situace v jednotlivých zemích – Turecko, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 14: Přechodný rejstřík CBAM, přehled situace v jednotlivých zemích – Rusko, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 15: Přechodný rejstřík CBAM, přehled situace v jednotlivých zemích – Kanada, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 16: Přechodný rejstřík CBAM, přehled situace v jednotlivých zemích – Čína, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 17: Přechodný rejstřík CBAM, odhadované emise, světový přehled, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 18: Přechodný rejstřík CBAM, odhadované emise, železo a ocel a hliník, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Obrázek 19: Přechodný rejstřík CBAM, odhadované emise, hnojiva a cement, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025

Tabulka 2: Přechodné období CBAM, odhadované emise, úroveň kódů KN, 4. čtvrtletí 2023 až 2. čtvrtletí 2025