52025DC0409

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 18.7.2025

COM(2025) 409 final

ZPRÁVA KOMISE

Výroční zpráva Evropské komise o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři za rok 2023

ZPRÁVA KOMISE

Výroční zpráva Evropské komise o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři za rok 2023

Obsah

1. INTRODUCTION

2. LEGAL BASIS

3. METHODOLOGY AND INFORMATION RECEIVED

4. THE EU OFFSHORE OIL AND GAS SECTOR

4.1 Installations and production

4.2 Offshore inspections, investigations, enforcement actions and regulatory framework

5. INCIDENTS AND SAFETY PERFORMANCE

6. CONCLUSIONS

1. ÚVOD

Výroční zprávu o bezpečnosti činností EU v odvětví ropy a zemního plynu v moři zveřejňuje Evropská komise od roku 2016.

Právním základem této zprávy je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU 1 ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (dále jen: „směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři“). Cílem této zprávy je dosáhnout vysoké úrovně bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, z níž budou mít užitek:

I.pracovníci,

II.životní prostředí,

III.těžební plošiny a zařízení na moři,

IV.hospodářské činnosti, např. rybolov a cestovní ruch.

Směrnice, již provádí členské státy, pomáhá:

I.předcházet závažným haváriím a nehodám,

II.snížit počet nehod,

III.zajistit účinná následná opatření po nehodách a mimořádných událostech, která mají snížit závažnost následků.

Stejně jako minulé zprávy i tato výroční zpráva:

I.poskytuje údaje o počtu a druhu zařízení v EU,

II.informuje o bezpečnostních nehodách v těchto zařízeních,

III.posuzuje výkonnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, pokud jde o bezpečnost.

Zpráva nyní zahrnuje období osmi let a slouží jako záznam o bezpečnosti činností členských států v odvětví ropy a zemního plynu v moři.

Tato zpráva vychází z výročních zpráv a údajů, které členské státy předložily v souladu s požadavky směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři.

Ve Středozemním moři se nachází 164 zařízení v odvětví ropy a zemního plynu, 136 zařízení je umístěno v Severním moři a v Atlantském oceánu, devět v Černém moři a čtyři v Baltském moři. V roce 2023 provedly příslušné orgány členských států v rámci svých jurisdikcí inspekci bezpečnosti 388 zařízení v moři. Země neoznámily žádné závažné havárie.

Počet nehod se zvýšil ze 37 v roce 2022 na 44 v roce 2023.

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD

V souladu s článkem 25 směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři musí Komise zveřejňovat výroční zprávu o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a jejich dopadu na životní prostředí. Tato zpráva vychází z jednotlivých výročních zpráv, které musí členské státy předkládat Komisi. Příloha IX bod 3 směrnice stanoví minimální informace, které musí výroční zprávy uvádět:

I.počet, stáří a umístění zařízení,

II.počet a druh provedených inspekcí a vyšetřování, jakož i všechna opatření k vymáhání práva, rozhodnutí zahájit stíhání,

III.nehody, k nimž došlo,

IV.veškeré významné změny v regulačním rámci pro těžební činnosti v moři,

V.výkonnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři.

Lhůta, ve které musí členské státy požadované informace zveřejňovat a předkládat, je 1. červen následující po vykazovaném období (např. 1. června 2024 pro rok 2023).

Členské státy musí při předkládání informací použít vzory stanovené v prováděcím nařízení Komise (EU) č. 1112/2014 ze dne 13. října 2014 2 . Tyto vzory umožňují:

I.provozovatelům a vlastníkům zařízení v odvětví ropy a zemního plynu v moři sdílet informace o ukazatelích významného rizika,

II.členským státům zveřejnit informace o ukazatelích významného rizika.

Pokyny 3 obsahují další konkrétní informace o prováděcím nařízení a vysvětlují, jak vzory pro podávání zpráv používat.

3. METODIKA A OBDRŽENÉ INFORMACE

Členské státy musí o bezpečnostních nehodách v odvětví ropy a zemního plynu v moři předložit jasně definované informace a použít pro to dané vzory. Údaje musí obsahovat informace o zařízeních v odvětví ropy a zemního plynu v moři v EU, např. jejich počet, druh, umístění a stáří. Zprávy členských států musí rovněž poskytovat informace o počtu i) provedených inspekcí na moři, vyšetřování a opatření k vymáhání práva, ii) nehod podle kategorií a iii) zranění.

Pro tuto výroční zprávu Komise použila informace poskytnuté Bulharskem, Chorvatskem, Kyprem, Dánskem, Francií, Německem, Řeckem, Irskem, Itálií, Lotyšskem, Maltou, Nizozemskem, Polskem, Portugalskem, Rumunskem, Španělskem a Švédskem. Ostatní členské státy nebyly v odvětví ropy a zemního plynu v moři činné nebo nepředložily informace. Všechny členské státy vykonávající činnosti v odvětví ropy a zemního plynu v moři prohlásily, že předložily veškeré požadované informace o všech zařízeních.

4. ODVĚTVÍ ROPY A ZEMNÍHO PLYNU V MOŘÍCH EU

4.1 Zařízení a těžba

Členské státy vykázaly v roce 2023 ve vodách EU 313 zařízení (viz tabulka 1):

·Většina zařízení v moři 4 se nacházela ve Středozemním moři. Nejaktivnějším členským státem je Itálie (45 % všech zařízení ve vodách EU), kterou následuje Chorvatsko.

·V Severním moři a Atlantském oceánu se většina zařízení (přibližně 37 % všech zařízení ve vodách EU) nacházela v nizozemské části Severního moře (známé jako výlučná ekonomická zóna Nizozemska).

·V Černém moři má dobře zavedené odvětví těžby ropy a zemního plynu na moři Rumunsko. Bulharsko pokračovalo v průzkumu uhlovodíků na moři, ale má pouze jedno zařízení a těží malé množství ropy a zemního plynu.

·V Baltském moři má zařízení v moři pouze Polsko.

Tabulka 1: Zařízení ke dni 1. ledna 2023: typ zařízení podle regionu a členského státu

Region	Země	Typ zařízení (*)
		FMI	NUI	FNP	FPI	Celkem (region/země)	Změna oproti roku 2022
Baltské moře		3	1	0	0	4	--
	Polsko	3	1	0	0	4	--
Černé moře		5	4	0	0	9	+1
	Bulharsko	0	1	0	0	1	--
	Rumunsko	5	3	0	0	8	+1
Středozemní moře		15	147	0	2	164	0
	Chorvatsko	2	17	0	0	19	--
	Řecko	1	1	0	0	2	--
	Itálie	11	127	0	2	140	--
	Španělsko	1	2	0	0	3	0
Severní moře a Atlantský oceán		39	92	5	0	136	+1
	Dánsko	7	11	1	0	19	--
	Německo	1	1	0	0	2	--
	Irsko	0	0	0	0	0	–2
	Nizozemsko	31	80	4	0	115	+3
Celkem (typ zařízení)		62	244	5	2	313	+2

(*) FMI: pevné zařízení s osádkou, FNP: pevné jiné než těžební zařízení, FPI: plovoucí těžební zařízení, NUI: pevné zařízení obvykle bez osádky.

Více než polovina zařízení v moři byla uvedena do provozu v letech 1980 až 2000. V roce 2023 byla do provozu uvedena dvě nová pevná zařízení. Od roku 2010 výrazně klesá výstavba nových těžebních zařízení v regionu Severního moře a Atlantského oceánu.

Přibližně 74 % domácí ropy a zemního plynu v EU (15 518 kilotun ropného ekvivalentu (dále jen „ktoe“)) se těží v Severním moři a Atlantském oceánu (viz tabulka 2). Největší podíl na těžbě v Severním moři a Atlantském oceánu mají Nizozemsko a Dánsko. Ve Středozemním moři nejvíce těží Itálie a Chorvatsko. Španělsko a Řecko netěží. V Černém moři je významná pouze těžba Rumunska.

Tabulka 2: Těžba ropy a zemního plynu v moři v EU v ktoe v roce 2023

Region	Země	ktoe	Podíl na celkové těžbě v EU v %	změna v % oproti roku 2022
Baltské moře		284	1,8 %	+4,7 %
	Polsko	284	1,8 %	+4,7 %
Černé moře		1786	11,5 %	+93,7 %
	Bulharsko	7	0,0 %	–50,3 %
	Rumunsko	1778	11,5 %	+96,1 %
Středozemní moře		1897	12,2 %	–8,3 %
	Chorvatsko	193	1,2 %	–2,3 %
	Řecko	60	0,4 %	--
	Itálie	1645	10,6 %	–12,1 %
	Španělsko	0	0,0 %	--
Severní moře a Atlantský oceán		11552	74,4 %	–11,2 %
	Dánsko	4700	30,3 %	+6,0 %
	Německo	706	4,5 %	–6,5 %
	Nizozemsko	6146	39,6 %	–21,3 %
Celkem		15 518	100 %	–4,6 %

Těžba se zvýšila v Rumunsku (+96 %) s kladnými hodnotami také v Dánsku (+6 %) a Polsku (+4,7 %), ale ve všech ostatních členských státech, zejména v Nizozemsku (pokračování trendu od roku 2022) a Bulharsku, se snížila. Řecko obnovilo těžbu, která byla zastavena v roce 2022. Španělsko žádnou těžbu neprovádělo. Ve srovnání s těžbou v členských státech v roce 2021 došlo v EU v roce 2023 k 4,6% poklesu těžby (přibližně 746 ktoe).

Z celkové těžby v EU měřené v ktoe představoval plyn 67 % a ropa 33 %. Nejvíce ropy těžilo Dánsko (3 410 ktoe), dále Německo (698 ktoe), Itálie (380 ktoe), Polsko (260 ktoe), Nizozemsko (265 ktoe) a Řecko (50ktoe).

4.2 Inspekce na moři, vyšetřování, opatření k vymáhání práva a regulační rámec

Příslušné orgány členských států v roce 2023 pravidelně kontrolovaly zařízení v moři ve svých jurisdikcích (viz tabulka 3). Čím více zařízení daná země měla, tím více inspekcí obvykle provedla.

Ve srovnání s rokem 2022 se celkový počet inspekcí v EU snížil (z 524 na 435). Třebaže se počet inspekcí v některých jurisdikcích zvýšil (např. v Rumunsku), ve většině jurisdikcí se jejich počet snížil.

V Nizozemsku se počet inspekcí oproti roku 2022 snížil o 30. Současně Nizozemsko během vykazovaného období vyřadilo z provozu 32 zařízení.

Tabulka 3: Inspekce na moři podle regionů a členských států v roce 2023

Region	Země	Inspekce	Počet pracovních dnů na zařízení (bez doby strávené na cestě)	Počet zkontrolovaných zařízení
Baltské moře		1	1	1
	Polsko	1	1	1
Černé moře		30	203	9
	Bulharsko	0	0	0
	Rumunsko	30	203	9
Středozemní moře		269	295	249
	Chorvatsko	28	36	8
	Kypr	2	6	2
	Řecko	1	12	1
	Itálie	238	241	238
	Španělsko	0	0	0
Severní moře a Atlantský oceán		135	219	129
	Dánsko	20	123	16
	Německo	3	6	1
	Irsko	0	0	0
	Nizozemsko	112	90	112
Celkem		435	718	388 5

Článek 18 směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři dává příslušným vnitrostátním orgánům práva a pravomoci týkající se činností a zařízení v jejich jurisdikci. Mezi tyto pravomoci patří právo zakázat provoz a požadovat opatření zajišťující soulad s řízením rizik i bezpečný provoz.

V roce 2023 neproběhlo žádné vyšetřování závažných havárií (jelikož nebyly hlášeny žádné závažné havárie).

V roce 2023 nebyla přijata žádná donucovací opatření.

5. NEHODY A VÝKONNOST V OBLASTI BEZPEČNOSTI

Provozovatelé a vlastníci zařízení a vnitrostátní orgány musí podat zprávu o havárii nebo situaci vážného nebezpečí (dále jen „událost“). Je však možné, že jednu událost lze zařadit do více než jedné kategorie nehod. Například je třeba u stejné události oznámit dvě kategorie nehod, pokud došlo a) k neúmyslnému úniku plynu, který si vyžadoval b) evakuaci pracovníků.

V roce 2023 oznámily členské státy 44 událostí 6 (37 v roce 2022):

-Dánsko – 12 událostí, ale žádné závažné havárie (stejně jako v roce 2022). 7

-Chorvatsko – 8 událostí, ale žádné závažné havárie (v porovnání se 2 událostmi v roce 2022). 8

-Nizozemsko – 24 událostí, ale žádné závažné havárie 9 (11 událostí v roce 2022). 10

Z nehod, k nimž došlo v roce 2023, patřilo 86,36 % do kategorie neúmyslných úniků zemního plynu a/nebo ropy, 6,82 % se týkalo selhání rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí a 6,82 % se týkalo ztráty kontroly nad vrtem. Žádná z těchto nehod nevedla ke ztrátám na životech. Rovněž nebyly hlášeny žádné srážky plavidel ani havárie vrtulníků.

Tabulka 4: Nehody podle kategorií (stanovené v příloze IX směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři) v roce 2023

Kategorie		Celkem	Podíl v kategorii celkem	Podíl událostí celkem
a)	Neúmyslné úniky – celkem	38	100 %	86,36 %
	Požáry způsobené vznícením ropy/plynu	0	0 %	0,00 %
	Exploze způsobené vznícením ropy/plynu	0	0 %	0,00 %
	Nevznícený plyn	14	37 %	31,82 %
	Nevznícená ropa	7	18 %	15,91 %
	Nebezpečné látky	17	45 %	38,64 %
b)	Ztráta kontroly nad vrtem – celkem	3	100 %	6,82 %
	Erupce	0	0 %	0,00 %
	Aktivace bezpečnostního uzávěru / aktivace diverteru	3	100 %	6,82 %
	Selhání ochrany vrtu	0	0 %	0,00 %
c)	Selhání rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí	3	100 %	6,82 %
d)	Snížení integrity konstrukce – celkem	0	0 %	0,00 %
	Snížení integrity konstrukce	0	--	0,00 %
	Ztráta stability /vztlaku	0	--	0,00 %
	Selhání udržování polohy	0	--	0,00 %
e)	Srážky plavidel	0	--	0,00 %
f)	Havárie vrtulníků	0	--	0,00 %
g)	Smrtelné úrazy (*)	0	--	0,00 %
h)	Vážná zranění pěti nebo více osob při jedné havárii	0	--	0,00 %
i)	Evakuace pracovníků	0	--	0,00 %
j)	Ekologické havárie	0	--	0,00 %
Celkem		44		100,00 %
(*) Pouze v případě, že se týkají závažné havárie.

Celkový počet nehod v EU se zvýšil ze 37 v roce 2022 na 44 v roce 2023. Tento rozdíl vyplývá především z nárůstu neúmyslných úniků ropy a plynu (z 28 na 38). Počet událostí souvisejících se selháním rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí se snížil ze 7 na 3. Počet nehod představujících ztrátu kontroly nad vrtem zůstal přibližně stejný (dvě v roce 2022 a tři v roce 2023) a byl stejný jako při podávání zpráv pro rok 2021. V roce 2023 nebyly jako závažné havárie klasifikovány žádné nehody. Orgány členských států společně s provozovateli posuzují příčiny nehod, aby určily, zda je třeba provést vyšetřování nebo přijmout opatření k vymáhání práva.

6. ZÁVĚRY

V roce 2023 existovalo v EU 313 zařízení pro těžbu ropy a zemního plynu v moři. Nizozemsko vyřadilo během vykazovaného období z provozu 32 zařízení.

Celková těžba ropy a zemního plynu se snížila z 16 264 ktoe v roce 2022 na 15 518 ktoe v roce 2023 (4,6% pokles těžby ve srovnání s 11% poklesem mezi lety 2021 a 2022). 70 % celkové těžby ropy a zemního plynu v moři v EU připadá na Dánsko a Nizozemsko.

Komise posoudila bezpečnost činností EU v odvětví ropy a zemního plynu v moři na základě informací, které poskytly členské státy v souladu s pravidly prováděcího nařízení o podávání zpráv. Přesnost analýzy Komise se proto odvíjí od přesnosti těchto informací.

V roce 2023 se vnitrostátní orgány dále snažily zajistit vysokou úroveň bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři prostřednictvím inspekcí 388 zařízení (ve srovnání se 485 v roce 2022). Ve vykazovaném období nebyla oznámena žádná donucovací opatření.

V roce 2023 nedošlo k žádným závažným haváriím. Celkový počet nehod se zvýšil ze 37 v roce 2022 na 44 v roce 2023. Nebyly hlášeny žádné ztráty na životech. Došlo ke 49 zraněním 11 a k osmi vážným zraněním 12 .

Závěrem lze říci, že díky povinným inspekcím a přijatým nápravným opatřením, jak stanoví směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři, práce orgánů členských států opět zajistila bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři.

Aby se tato úroveň bezpečnosti i nadále zachovala, Komise dále úzce spolupracuje se skupinou orgánů dohledu nad pobřežními vodami Evropské unie (EUOAG). EUOAG prosazuje osvědčené postupy pro bezpečné provádění všech činností a pomáhá vnitrostátním orgánům zastoupeným ve skupině.

(1)

Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66.

(2)

Úř. věst. L 302, 22.10.2014, s. 2.

(3)

Pokyny k prováděcímu nařízení Komise (EU) č. 1112/2014 ze dne 13. října 2014.

(4)

Údaje v kapitole 4.1 se netýkají mobilních vrtných jednotek v moři.

(5)

Je možné, že zařízení bylo během vykazovaného roku podrobeno inspekci více než jednou, proto se „počet inspekcí“ (435) liší od počtu „celkových zařízení“ (388), a to vzhledem k počtu vyřazených zařízení v průběhu roku a počtu zařízení, která v průběhu roku zahájila provoz.

(6)

Na určité události se oznamovací povinnost nevztahuje (např. události nesouvisející s operacemi).

(7)

V případě Dánska všech 12 nehod představovaly neúmyslné úniky.

(8)

V případě Chorvatska bylo z 8 událostí způsobeno 5 událostí neúmyslnými úniky a tři selháním rozhodujících prvků bezpečnosti a ochrany životního prostředí.

(9)

Závažné havárie zahrnují nehody, které by mohly způsobit smrt nebo vážná zranění (i když k nim nedošlo).

(10)

V případě Nizozemska nehody představovaly ztrátu kontroly nad třemi vrty a 21 neúmyslných úniků.

(11)

Polsko, Řecko a Itálie – každý jedno, Rumunsko 3, Dánsko 25 a Nizozemsko 12.

(12)

Itálie a Nizozemsko – každý jedno, Dánsko 6.

Choose the experimental features you want to try