EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.6.2025

COM(2025) 330 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím v roce 2024

{SWD(2025) 166 final}

OBSAH

1.    Úvod    

2.    Operace makrofinanční pomoci v roce 2024    

2.1    Východní partnerství    

Moldavsko

Ukrajina

2.2    Jižní sousedství    

Egypt

2.3    Západní Balkán    

Severní Makedonie

3.    ZAJIŠŤOVÁNÍ NÁLEŽITÉHO VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ MAKROFINANČNÍ POMOCI: OPERAČNÍ HODNOCENÍ, HODNOCENÍ EX POST    

3.1    Operační hodnocení    

3.2    Hodnocení    

4.    Obecný vývoj v souvislosti s nástrojem makrofinanční pomoci    

4.1    Fungování nástroje makrofinanční pomoci    

4.2    Makrofinanční pomoc ve víceletém finančním rámci 2021–2027    

5.    Výhled do budoucna – operace makrofinanční pomoci a rozpočtová situace v roce 2025    

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím v roce 2024 1

1.Úvod

Makrofinanční pomoc je finanční nástroj EU 2 poskytovaný partnerským zemím, které se potýkají s krizí platební bilance. Od svého vzniku v roce 1990 pomáhá posílit makroekonomickou a finanční stabilitu v zemích sousedících s EU nebo zeměpisně blízkých EU a zároveň podporuje provádění strukturálních reforem. Její poskytování je podmíněno existencí úvěrové dohody, která nemá preventivní charakter, uzavřenou s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) 3 . Jejím cílem je zbavit partnerskou zemi bezprostředního tlaku na řešení základních problémů, které způsobují napětí v platební bilanci. To jí umožní rozšířit fiskální prostor, zlepšit udržitelnost dluhu a zaměřit se na provádění nezbytných reforem. Díky snazšímu provádění makroekonomické korekce mohou mít operace makrofinanční pomoci pozitivní hospodářské a sociální dopady, takže má země více času a prostoru k řešení základních příčin krize platební bilance.

Makrofinanční pomoc má nejčastěji podobu úvěrů financovaných prostřednictvím dluhopisů EU. Od ledna 2023 se přístup k financování makrofinanční pomoci změnil z přístupu „back-to-back“ 4   na jednotnou strukturu, kde jsou emise dluhopisů odděleny od konkrétních výplat. Místo toho nyní Komise vydává dluhopisy EU s jednotnou značkou a výnosy z nich směřuje do centrálního fondu financování, z něhož se financují různé politické programy EU (včetně makrofinanční pomoci). V některých případech může být makrofinanční pomoc tvořena výhradně úvěry, zatímco v jiných případech může jít o kombinaci úvěrů a grantů.

Makrofinanční pomoc se uvolňuje ve splátkách a pouze v případě, že jsou splněny všechny podmínky hospodářské politiky, které jsou s těmito splátkami spojeny, jak bylo dohodnuto s partnerskou zemí. Pro poskytnutí makrofinanční pomoci existuje také politická podmínka, která vyžaduje dodržování demokratických mechanismů (včetně parlamentního systému s více stranami, dodržování zásad právního státu a dodržování lidských práv). Makrofinanční pomoc takto rovněž doplňuje běžnou pomoc, kterou EU poskytuje v rámci spolupráce, a přispívá k dosažení obecnějších cílů, jimiž je zachování stability a podpora prosperity a hodnot EU za jejími hranicemi. To potvrzují i zjištění několika nezávislých hodnocení dokončených operací makrofinanční pomoci 5 , jakož i nedávné metahodnocení operací za poslední desetiletí 6 .

V roce 2024, který byl v souvislosti s rychle probíhajícím geopolitickým vývojem rokem zvýšených výzev, makrofinanční pomoc nadále prokazovala svou schopnost rychle a účinně reagovat na výjimečné okolnosti a zároveň si zachovávala své hlavní poslání, kterým je podpora stability. Makrofinanční pomoc poskytnutá v souvislosti s iniciativou skupiny G7 Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu – vyvolanou pokračující ruskou agresivní válkou – potvrdila závazek Unie promítnout solidaritu do konkrétní podpory Ukrajiny a zároveň pomoci dalším partnerům, kteří se potýkají s hospodářskými důsledky války. Eskalace nepřátelských akcí na Blízkém východě rovněž přiměla Unii poskytnout makrofinanční pomoc klíčovým aktérům v regionu.

Zpráva za rok 2024 byla vypracována v souladu s informačními povinnostmi Komise stanovenými v příslušných právních aktech. Zprávu doplňuje pracovní dokument útvarů Komise, v němž je uvedena podrobnější analýza provádění jednotlivých operací makrofinanční pomoci.

2.Operace makrofinanční pomoci v roce 2024

V roce 2024, v souvislosti s rostoucí agresí Ruska vůči Ukrajině a přetrvávajícími finančními potřebami země, přijala Unie v rámci iniciativy skupiny G7 Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu nový balíček mimořádné makrofinanční pomoci Ukrajině. Po vyplacení 18 miliard EUR v roce 2023 v rámci programu makrofinanční pomoci plus se stal v roce 2024 hlavním nástrojem rozpočtové podpory Unie pro Ukrajinu Nástroj pro Ukrajinu a poskytl 16,5 miliardy EUR rozpočtové pomoci. Nicméně v důsledku pokračující ruské agrese zůstaly finanční potřeby Ukrajiny v roce 2024 na mimořádně vysoké úrovni. To přimělo vedoucí představitele skupiny G7, aby v polovině roku 2024 přislíbili úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu ve výši 45 miliard EUR, které mají být splaceny z mimořádných příjmů pocházejících z imobilizovaných ruských státních aktiv. EU na tento závazek navázala přijetím nařízení (EU) 2024/2773, kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytuje mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině v hodnotě až 18,1 miliardy EUR za vysoce zvýhodněných podmínek, aby se co možná nejvíce zmírnily tlaky na ukrajinské veřejné finance. Úvěry mají 45letou splatnost a 10letou odkladnou lhůtu. Splácení bude záviset především na mimořádných příjmech spojených s imobilizovanými ruskými státními aktivy. Po uvolnění makrofinanční pomoci v prosinci 2024 jsou výplaty naplánovány v průběhu roku 2025.

V roce 2024 Unie rovněž vyplatila poslední tranše své pozměněné makrofinanční pomoci Moldavsku, která měla pomoci řešit dopady energetické krize, jež začala v říjnu 2021, a čelit vedlejším účinkům pokračující ruské agrese proti Ukrajině. Mezitím byla úspěšně vyplacena polovina ze 100 milionů EUR makrofinanční pomoci schválené pro Severní Makedonii, která zemi podpořila v situaci napjatých globálních finančních podmínek, rostoucích cen energií a neočekávaných ztrát státního podniku v oblasti elektrické energie. Druhá a poslední tranše makrofinanční pomoci je k dispozici do roku 2026, ale zdá se nepravděpodobné, že bude čerpána, vzhledem k nedostatečnému pokroku v provádění politických podmínek.

V březnu 2024 Komise uznala kritickou finanční situaci Egypta a jeho důležitou stabilizační úlohu v regionu a navrhla makrofinanční pomoc ve výši 5 miliard EUR, včetně naléhavé krátkodobé operace ve výši 1 miliardy EUR, která byla vyplacena v prosinci 2024 a byla podmíněna hospodářskými reformami a splněním kritérií v oblasti lidských práv. Návrh na zbývající 4 miliardy EUR nadále projednávají Evropský parlament a Rada spolu s návrhem Komise na makrofinanční pomoc pro Jordánsko, který by měl být přijat ve 2. čtvrtletí roku 2025.

Stav provádění operací makrofinanční pomoci v roce 2024 (podle regionů)

1

2

2.1Východní partnerství

·Moldavsko

Moldavsko se zotavuje z energetické krize, jež začala roku 2021. Jeho hospodářské oživení začalo v roce 2023 a posílilo v roce 2024, kdy HDP vzrostl o 2,6 %. Větší soukromá spotřeba díky nízké inflaci a rostoucím reálným mzdám spolu s oživením investic kompenzovaly slabý růst vývozu. Reálné mzdy nadále rostly, zatímco uvolněnější měnová politika podpořila spotřebitelské úvěry a investice. Schodek běžného účtu se poté, co v roce 2023 prudce poklesl, v roce 2024 zvýšil v důsledku většího schodku obchodní bilance způsobeného poklesem vývozu zboží a stabilním dovozem. Rostoucí vývoz služeb v čele s odvětvím informačních a komunikačních technologií částečně kompenzoval pokles vývozu zboží. Remitence ve druhém čtvrtletí roku 2024 nadále klesaly, až na hodnotu 11,4 % HDP, zatímco podíl přílivu přímých zahraničních investic na HDP se během prvních tří čtvrtletí roku 2024 snížil. Rozpočtový schodek se v roce 2024 snížil na 3,9 % HDP, a to díky vyššímu výběru příjmů, nižším kapitálovým výdajům a lepšímu zacílení podpůrných opatření ke zmírnění dopadu vysokých cen energií na domácnosti. V roce 2024 se vláda nadále orientovala na reformy a usilovala o makroekonomickou stabilitu, ale rizika zhoršení (zejména v souvislosti s energetickou situací) zůstávala vysoká. Jednání o přistoupení k EU byla oficiálně zahájena v roce 2024 a v referendu se těsná většina hlasujících vyslovila pro navrhované ústavní změny s cílem vstoupit do EU.

Moldavsko bylo v roce 2021 těžce zasaženo energetickou krizí. Na základě žádosti této země ze dne 19. listopadu 2021 přijala Komise návrh makrofinanční pomoci ve výši 150 milionů EUR (120 milionů EUR ve střednědobých úvěrech a 30 milionů EUR v grantech). Parlament a Rada přijaly v tomto smyslu rozhodnutí dne 6. dubna 2022 (rozhodnutí (EU) 2022/563). Memorandum o porozumění, dohoda o úvěrovém nástroji a grantová dohoda týkající se této makrofinanční pomoci byly podepsány dne 22. června 2022 a ratifikovány moldavským parlamentem dne 14. července 2022.

V reakci na rostoucí přímý i nepřímý dopad ruské útočné války proti Ukrajině na moldavské hospodářství přijala Komise dne 24. ledna 2023 návrh na zvýšení probíhající makrofinanční pomoci o 145 milionů EUR. Z toho bylo až 100 milionů EUR ve formě úvěrů a 45 milionů EUR ve formě grantů. Evropský parlament a Rada přijaly rozhodnutí v tomto smyslu dne 14. června 2023 (rozhodnutí (EU) 2023/1165). Tímto rozhodnutím byla zvýšena celková podpora poskytovaná prostřednictvím této makrofinanční pomoci na 295 milionů EUR (včetně 75 milionů EUR ve formě grantů). Dodatečná finanční pomoc v rámci makrofinanční pomoci byla součástí většího balíčku podpory EU pro Moldavsko, který předsedkyně Komise oznámila v listopadu 2022 a který rovněž obsahoval rozpočtovou podporu ve výši 105 milionů EUR.

Makrofinanční pomoc byla uvolněna v pěti splátkách v souladu s pozměněným memorandem o porozumění, které vstoupilo v platnost dne 5. září 2023. První splátka 50 milionů EUR (včetně 15 milionů EUR ve formě grantů) byla uvolněna dne 1. srpna 2022. Druhá splátka ve výši 50 milionů EUR (10 milionů EUR v grantech) byla uvolněna dne 22. března 2023. Třetí splátka (tj. první „dodatečná splátka“ z dodatečné makrofinanční pomoci) byla uvolněna dne 25. října 2023 (50 milionů EUR ve formě úvěrů) a dne 27. října 2023 (22,5 milionu EUR ve formě grantů). Čtvrtá splátka (tj. druhá „dodatečná splátka“ z pozměněné makrofinanční pomoci) byla uvolněna dne 18. července 2024 (50 milionů EUR ve formě úvěrů a 22,5 milionu EUR ve formě grantů). Pátá a poslední splátka byla uvolněna dne 17. prosince (45 milionů EUR ve formě úvěrů) a 18. prosince 2024 (5 milionů EUR ve formě grantů).

Vyplácení makrofinanční pomoci vykazovalo pozitivní výsledky v rámci rozšířené úvěrové facility / rozšířené finanční facility MMF (dále jen „ECF/EFF“) pro Moldavsko, která byla přijata v prosinci 2021 a dále navýšena v květnu 2022. Po navýšení činí program fondu 815 milionů USD. V prosinci 2023 Výkonná rada MMF rovněž schválila dohodu pro Moldavsko v rámci nástroje pro odolnost a udržitelnost (ve výši 173 milionů USD) na podporu úsilí Moldavska o posílení odolnosti vůči klimatickým otřesům, podporu reforem energetického sektoru, zvýšení připravenosti domácího finančního sektoru a mobilizaci udržitelného financování. Po náhlém odvolání guvernéra Národní banky Moldavska v prosinci 2023 proběhly diskuse o významu řádné správy a řízení a nezávislosti centrální banky. To vedlo k řadě opatření, která MMF umožnila úspěšně dokončit dne 28. června 2024 pátý přezkum v rámci ujednání o ECF/EFF a první přezkum v rámci nástroje pro odolnost a udržitelnost. Dne 17. prosince 2024 MMF dokončil šestý přezkum v rámci ujednání o ECF/EFF a druhý přezkum v rámci nástroje pro odolnost a udržitelnost s Moldavskem, což umožnilo vyplatit 162,6 milionu USD. Očekává se, že program MMF bude zahrnovat další dva přezkumy a potrvá do října 2025.

·Ukrajina

Na pozadí těžké destrukce lidského a fyzického kapitálu, k níž dochází po plošné ruské invazi v roce 2022, prokazuje ukrajinská ekonomika pozoruhodnou odolnost. V roce 2023 vzrostl HDP o 5,3 % a v roce 2024 se předpokládá růst o 3,5 %, i když v druhé polovině roku 2024 bylo zaznamenáno určité zpomalení růstu. Oživení bylo podpořeno znovuotevřením vývozních tras (zejména přes Černé moře a Dunaj) a silnou mezinárodní finanční pomocí (včetně mimořádné makrofinanční pomoci EU v roce 2023 a zavedení Nástroje pro Ukrajinu od roku 2024). Inflace, která v roce 2023 výrazně poklesla, se koncem roku 2024 zrychlila v důsledku rostoucích nákladů na elektřinu po zesílených útocích na energetickou infrastrukturu a v důsledku silného růstu mezd při nedostatku pracovních sil. Národní banka Ukrajiny v reakci na to zpřísnila měnovou politiku a v lednu 2025 zvýšila základní úrokovou sazbu na 14,5 %. Schodek běžného účtu se v roce 2024 zvýšil na 7,6 % HDP, zejména v důsledku snížení mezinárodních grantů, zatímco schodek obchodní bilance zůstal stabilní, protože zvýšený dovoz pro účely obrany a rekonstrukce kompenzoval zisky z vývozu. Navzdory náročnému prostředí zůstává bankovní sektor stabilní a ziskový, klesá podíl úvěrů v selhání a kapitálové rezervy jsou dostatečné. Veřejné finance zůstávají pod tlakem, přičemž fiskální deficit v roce 2024 dosáhl 19,1 % HDP a byl do značné míry způsoben vysokými výdaji na obranu a rekonstrukci. Očekává se, že daňová opatření v roce 2025 posílí příjmy, ale fiskální mezera zůstává značná. Vyhlídky na růst v budoucnosti jsou zastřeny nejistotou spojenou s destrukcí (energetické) infrastruktury, nedostatkem pracovních sil a budoucím průběhem války. V této souvislosti má trvalá mezinárodní podpora i nadále zásadní význam pro hospodářskou stabilitu Ukrajiny a její schopnost čelit ruské agresi.

Po vyplacení 18 miliard EUR v rámci programu makrofinanční pomoci plus v roce 2023 se Nástroj pro Ukrajinu stal v roce 2024 hlavním nástrojem rozpočtové podpory Unie a poskytl 16,5 miliardy EUR v rámci pilíře I. Nicméně stupňující se a pokračující agrese ze strany Ruska dále zvýšila finanční potřeby pro rok 2024 a další roky. Přes podporu poskytnutou prostřednictvím Nástroje pro Ukrajinu a příspěvků dalších partnerů se objevila zbývající finanční mezera. V reakci na to se vedoucí představitelé skupiny G7 na svém summitu v italské Apulii v červnu 2024 zavázali poskytnout Ukrajině 45 miliard EUR ve formě úvěrů v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu, které by měly být splaceny z budoucích mimořádných příjmů pocházejících z imobilizovaných ruských státních aktiv držených v Unii a dalších příslušných jurisdikcích.

Na základě tohoto závazku předložila Komise dne 20. září 2024 návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje mechanismus úvěrové spolupráce pro Ukrajinu a poskytuje mimořádná makrofinanční pomoc Ukrajině. Evropský parlament a Rada přijaly tento návrh dne 24. října 2024 jako nařízení (EU) 2024/2773 (nařízení o mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu), které vstoupilo v platnost dne 29. října 2024. Na základě potvrzených příspěvků partnerů ze skupiny G7 po zasedání ministrů financí skupiny G7 dne 25. října 2024 ve Washingtonu DC Unie potvrdila úvěr v rámci makrofinanční pomoci Ukrajině ve výši 18,1 miliardy EUR, která měla být uvolněna prostřednictvím jediné splátky. Rozhodnutí, kterým se povoluje uvolnění jediné splátky, přijala Evropská komise dne 18. prosince 2024 a první platba Ukrajině ve výši 3 miliardy EUR byla provedena dne 10. ledna 2025. Další výplaty budou následovat v průběhu roku 2025.

Vzhledem k výjimečným okolnostem se tato makrofinanční pomoc vyznačuje velmi zvýhodněnými podmínkami. Ukrajina je i nadále formálně odpovědná za splacení úvěrů v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu, ale splátky mají být financovány z mimořádných příjmů pocházejících z imobilizovaných ruských aktiv. Neočekává se proto, že by Ukrajina použila k přímému splacení úvěrů vlastní zdroje. Splátky budou místo toho řízeny prostřednictvím mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu, aby Ukrajina mohla výhody těchto mimořádných příjmů využít předem a zároveň minimalizovat dopad na své veřejné finance. Pokud se navíc ukáže, že mimořádné příjmy ke splacení úvěru v rámci makrofinanční pomoci nepostačují, vysoce zvýhodněná 45letá splatnost a desetiletá odkladná lhůta před zahájením splácení jistiny poskytnou dostatečný prostor pro zajištění stabilizace ukrajinské makrofiskální situace. Toto uspořádání financování nejenže snižuje okamžitou zátěž ukrajinských veřejných financí, ale také zajišťuje, že toky dluhové služby zůstanou po zahájení v roce 2030 zvládnutelné, což výrazně zmírňuje rizika pro finanční stabilitu v období obnovy. Příliv příjmů do mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu závisí na pokračující imobilizaci těchto aktiv, která podléhá obnovení sankcí každých šest měsíců. Rada schválila poslední obnovení dne 27. ledna 2025. Obnovení sankcí vyžaduje jednomyslnost v Radě.

Stejně jako u předchozích programů makrofinanční pomoci bylo vyplacení tohoto mimořádného úvěru v rámci makrofinanční pomoci ve výši 18,1 miliardy EUR podmíněno splněním politických závazků stanovených v memorandu o porozumění mezi Unií a Ukrajinou. Memorandum o porozumění, které výbor členských států pro makrofinanční pomoc schválil dne 7. listopadu 2024, vstoupilo v platnost dne 4. prosince 2024. Úspěšné splnění politických podmínek v souladu vybranými podmínkami Plánu pro Ukrajinu (pokrývajícími klíčové oblasti reforem, jako je makrofinanční stabilita, státní podniky, veřejná správa, právní stát a obrana) umožnilo uvolnění jediné splátky úvěru v rámci makrofinanční pomoci dne 18. prosince 2024.

2.2Jižní sousedství

·Egypt

Stále nestabilnější situace v Palestině má dopady na celý region včetně Egypta. Počínaje rokem 2024 se však ekonomická nálada v Egyptě výrazně zlepšila po sjednocení roztříštěného režimu směnného kurzu v březnu 2024, které bylo podpořeno rozsáhlými finančními závazky mezinárodních partnerů. Reálný HDP vzrostl v posledním rozpočtovém roce (červenec–červen 2023/2024) o 2,4 % (pokles z 3,8 % v rozpočtovém roce 2022/2023) a ve 3. čtvrtletí 2024 dosáhl meziročně 3,5 %. Nezaměstnanost zůstala v podstatě stabilní a v září 2024 dosáhla 6,7 % (v roce 2024 to bylo 7,0 %). Inflace spotřebitelských cen zůstala v prosinci 2024 na vysoké úrovni 24,1 %, ale byla nižší než dočasné maximum 35,7 % v únoru 2024. Od února do prosince se oficiální rezervy zvýšily z 35,3 miliardy USD na 47,1 miliardy USD (což pokrývá přibližně 10 měsíců dovozu). Důvodem byly postupné příděly z přelomové dohody o Ras El-Hekma o investici státního fondu Spojených arabských emirátů ve výši 35 miliard USD do realitního projektu na severním pobřeží Egypta. Fiskální schodek v rozpočtovém roce 2023/2024 byl rovněž příznivě ovlivněn jednorázovými výnosy z projektu Ras El-Hekma a v rozpočtovém roce 2023/2024 se snížil na 3,6 % HDP (oproti –6,2 % HDP v předchozím rozpočtovém roce). Primární saldo se ve stejném období výrazně zlepšilo. MMF odhaduje, že veřejný dluh do konce rozpočtového roku 2023/2024 klesl na 90,9 % HDP (z 95,9 % v předchozím rozpočtovém roce), protože část příjmů z investiční dohody o Ras El-Hekma byla použita na snížení dluhu. Schodek běžného účtu se v rozpočtovém roce 2023/2024 zhoršil na 5,5 % HDP (v porovnání se schodkem 1,2 % HDP v předchozím rozpočtovém roce). Sjednocení směnných kurzů a posílení důvěry díky mezinárodní podpoře od března podpořilo vývoz a cestovní ruch, ale negativní dopady na běžný účet v důsledku přerušení provozu v oblasti Rudého moře se projevují dlouhodobě a pravděpodobně budou slábnout jen postupně.

Dne 17. března 2024 se EU a Egypt dohodly na prohloubení vzájemných vztahů a rozvoji strategického a komplexního partnerství pro sdílenou prosperitu, stabilitu a bezpečnost, které zahrnuje konkrétní oblasti spolupráce. Základem partnerství je finanční balíček ve výši až 7,4 miliardy EUR, který zahrnuje krátkodobou a dlouhodobou podporu nezbytného programu makrofiskálních a sociálně-ekonomických reforem. Vzhledem ke složité hospodářské a finanční situaci Egypta a jeho úloze důležitého stabilizačního faktoru ve stále nestabilnějším regionu navrhla Komise dne 15. března 2024 podpořit Egypt dvěma operacemi makrofinanční pomoci v celkové výši až 5 miliard EUR formou vysoce zvýhodněných dlouhodobých úvěrů. Balíček makrofinanční pomoci byl rozdělen na i) návrh na krátkodobou operaci makrofinanční pomoci ve výši 1 miliardy EUR (výjimečně na základě článku 213 SFEU 7 ), která by umožnila vyplacení celé částky v jediné splátce v roce 2024 s ohledem na naléhavé finanční potřeby Egypta (a přestávku Evropského parlamentu před volbami v létě 2024), a ii) návrh na běžnou operaci makrofinanční pomoci až do výše 4 miliardy EUR (na základě článku 212 SFEU). Rada schválila krátkodobou makrofinanční pomoc dne 12. dubna 2024 (rozhodnutí (EU) 2024/1144). Evropský parlament a Rada v současné době posuzují návrh na běžnou makrofinanční pomoc.

Balíček makrofinanční pomoci byl navržen ve spojení s rozšířenou finanční facilitou MMF na základě dohody na pracovní úrovni, které bylo dosaženo dne 6. března 2024 a kterou následně dne 29. března 2024 přijala výkonná rada MMF. Program, který byl poprvé přijat v prosinci 2022, byl navýšen ze 3 miliard USD na 8 miliard USD a představuje silné ukotvení dalšího pokroku v hospodářských reformách. MMF a Egypt dosáhly dne 24. prosince 2024 dohody na pracovní úrovni o čtvrtém přezkumu.

Krátkodobá makrofinanční pomoc byla podložena memorandem o porozumění. Memorandum o porozumění stanovilo vyplacení podpory v jediné splátce a obsahovalo soubor dohodnutých reforem hospodářské politiky s cílem zlepšit makroekonomickou stabilitu a odolnost, zlepšit podnikatelské prostředí a konkurenceschopnost a urychlit přechod k ekologickému hospodářství. V souladu s memorandem o porozumění bylo vyplacení podpory podmíněno: i) prováděním dohodnutých reforem hospodářské politiky; ii) prováděním konkrétních a důvěryhodných kroků k dodržování účinných demokratických mechanismů (včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran) a zásady právního státu a zaručení dodržování lidských práv a iii) průběžným vyplácením prostředků z programu MMF. Celkové hodnocení provádění bylo pozitivní. Rozhodnutí o uvolnění makrofinanční pomoci bylo přijato dne 18. prosince 2024 a jediná splátka byla plně vyplacena dne 27. prosince 2024.

2.3Západní Balkán

·Severní Makedonie

Oživování ekonomiky po pandemii COVID-19 je stále pomalé. Reálná produkce se v roce 2024 zvýšila o 2,8 %. Růst byl poháněn investicemi a veřejnou spotřebou, která částečně odráží silný růst mezd ve veřejném sektoru. Díky rostoucím reálným příjmům se zrychlil i růst spotřeby domácností. Vnější bilance přispěla k růstu záporně, neboť poptávka z klíčových vývozních trhů byla slabá. Inflace, která se na začátku roku zmírnila, v září opět vzrostla na meziroční průměr 3,5 %, což je méně než 9,4 % v roce 2023. Tento nárůst v závěru roku byl způsoben především růstem cen potravin, alkoholu a tabáku, a to navzdory vládou stanoveným cenovým stropům na základní zboží. Zatímco díky poklesu cen energií se saldo běžného účtu na konci roku 2023 dostalo do mírného přebytku, v roce 2024 se v důsledku zhoršení schodku obchodu se zbožím a nižšího přebytku v bilanci druhotných důchodů dostalo zpět do schodku (–2,3 %). Schodek prvotních důchodů se rovněž zvýšil.

Dne 6. února 2023 přijala Komise návrh na poskytnutí makrofinanční pomoci Severní Makedonii ve výši 100 milionů EUR ve formě úvěrů, které mají být vyplaceny ve dvou stejných splátkách. Dne 12. července 2023 bylo přijato rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (rozhodnutí (EU) 2023/1461) a v lednu 2024 bylo podepsáno memorandum o porozumění s orgány Severní Makedonie. Memorandum o porozumění obsahuje dvacet politických podmínek (z nichž osm se týká první výplaty) v následujících oblastech: veřejné finance, podnikatelské prostředí, vzdělávání a trh práce, energetika, soudnictví, řádná správa věcí veřejných a boj proti korupci. Komise potvrdila, že všechny podmínky pro první splátku byly splněny, a dne 22. dubna 2024 rozhodla o uvolnění příslušné částky ve výši 50 milionů EUR.

Podmínkou pro poskytnutí makrofinanční pomoci jsou pozitivní výsledky v souvislosti s probíhajícím programem MMF. Dne 22. listopadu 2022 přijala Výkonná rada MMF na základě žádosti orgánů a dohody na pracovní úrovni dohodu o 24měsíční preventivní a likviditní lince. V lednu 2024 MMF dokončil první přezkum programu. Preventivní a likviditní linka MMF však vypršela v listopadu 2024, aniž by proběhlo druhé přezkoumání, což znamená, že v současné době není splněna jedna ze základních podmínek pro vyplacení druhé a poslední splátky makrofinanční pomoci.

První polovina makrofinanční pomoci byla úspěšně vyplacena, ale čerpání druhé a poslední tranše makrofinanční pomoci se zdá být nepravděpodobné. Nová vláda nepokročila v provádění politických podmínek spojených s poslední splátkou 50 milionů EUR, které zahrnují zajištění přijetí několika předpisů parlamentem, mimo jiné sekundárních právních předpisů k zákonu o energetické účinnosti a prováděcích právních předpisů k novému zákonu o boji proti praní peněz. Kromě toho Severní Makedonie nedávno uzavřela dva dvoustranné úvěry ve výši 500 milionů EUR za výhodnou úrokovou sazbu od maďarské státní banky Eximbank, což zmírňuje potřeby vnějšího financování. Za těchto okolností je vyplacení druhé tranše makrofinanční pomoci spíše nepravděpodobné. Období dostupnosti makrofinanční pomoci končí v srpnu 2026.

3.ZAJIŠŤOVÁNÍ NÁLEŽITÉHO VYUŽITÍ PROSTŘEDKŮ MAKROFINANČNÍ POMOCI: OPERAČNÍ HODNOCENÍ, HODNOCENÍ EX POST

1

2

3

3.1Operační hodnocení

V souladu s požadavky nařízení (EU, Euratom) 2024/2509 (finanční nařízení) provádí Komise za pomoci externích poradců operační hodnocení, aby získala přiměřenou jistotu o fungování správních postupů a postupů schvalování finančních transakcí v přijímajících zemích.

Operační hodnocení se zaměřují na systémy správy veřejných financí (zejména na způsob organizace ministerstev financí a centrálních bank a na postupy, které uplatňují) a konkrétně též na to, jak jsou spravovány účty, na něž je finanční pomoc EU vyplácena. Zvláštní pozornost je rovněž věnována fungování, nezávislosti a pracovním programům externích auditorských subjektů a efektivnosti jejich kontrol. Zkoumají se také postupy zadávání veřejných zakázek na centrální úrovni.

Operační hodnocení Moldavska za rok 2020, které bylo provedeno před operací v reakci na COVID-19, poukázalo na významný pokrok v systémech správy veřejných financí a postupů schvalování finančních transakcí od posledního přezkumu v roce 2015. Dospělo k závěru, že moldavské finanční postupy jsou pro následný program makrofinanční pomoci vhodné. Poslední operační hodnocení správních postupů a postupů schvalování finančních transakcí Ukrajiny bylo provedeno v roce 2022, tedy před poskytnutím mimořádné makrofinanční pomoci a makrofinanční pomoci plus. Jednalo se již o třetí podobné hodnocení uskutečněné na Ukrajině, tentokrát však bylo kvůli podmínkám probíhající války provedeno na dálku. Celkově dospělo k závěru, že od posledního hodnocení v roce 2018 bylo dosaženo značného pokroku v posilování systémů řízení veřejných financí a jiných postupů schvalování finančních transakcí. Zdůraznilo také trvalý závazek ukrajinských orgánů k neustálému zlepšování. Hodnocení zdůraznilo, že prioritou jsou reformy řízení veřejných financí v klíčových oblastech, a doporučilo další opatření, jakmile se zlepší bezpečnost, vzhledem k tomu, že bude třeba vynaložit značné úsilí o obnovu. Nástroj pro Ukrajinu zahrnuje přísná auditní a kontrolní opatření, včetně vytvoření nezávislé auditní komise, jejímž úkolem je posuzovat účinnost ukrajinských systémů řízení a kontroly a provádět pravidelné audity na místě.

V roce 2023 bylo s ohledem na novou operaci makrofinanční pomoci provedeno operační hodnocení Severní Makedonie. Externí poradci shledali, že postupy schvalování finančních prostředků země jsou uspokojivé, a její systém řízení veřejných financí považovali za obecně řádný, přičemž konstatovali, že v poslední době došlo k významnému pokroku.

V roce 2024 byla provedena dvě operační hodnocení v rámci přípravy nových operací makrofinanční pomoci v Egyptě a Jordánsku, přičemž první část makrofinanční pomoci Egyptu byla plně provedena v roce 2024 a zbývající část by měla být schválena spolunormotvůrci v roce 2025 spolu s makrofinanční pomocí Jordánsku. Operační hodnocení Egypta bylo druhé od roku 2013 a kvůli zpožděním v bezpečnostním prověřování bylo částečně provedeno na dálku. Egyptské orgány dosáhly významného pokroku, včetně zavedení nových právních předpisů upravujících správu veřejných financí a bankovní operace. Egyptský rámec řízení veřejných financí a postupy schvalování finančních prostředků byly považovány za přiměřené pro program makrofinanční pomoci – za předpokladu, že reformy budou pokračovat v tomto tempu. Operační hodnocení Jordánska bylo druhé od roku 2020 a potvrdilo pokrok ve zlepšování systémů řízení veřejných financí a zvyšování efektivity veřejných prostředků. Přetrvávají však problémy, včetně omezené nezávislosti a transparentnosti úřadu pro audit; nedostatečného využívání výboru pro přezkum stížností v oblasti veřejných zakázek a nedostatečně rozvinutého sekundárního trhu s vládními cennými papíry. Navzdory těmto problémům hodnocení dospělo k závěru, že jordánské finanční systémy poskytují pevný základ pro program makrofinanční pomoci. Závěry operačních hodnocení Jordánska a Egypta budou zohledněny při vytváření podmínek hospodářské politiky pro obě makrofinanční pomoci.

3.2Hodnocení

V souladu s finančním nařízením a odpovídajícími rozhodnutími o makrofinanční pomoci provádí Komise po dokončení operací makrofinanční pomoci jejich hodnocení 8 s cílem posoudit jejich dopad. Dva hlavní cíle těchto hodnocení představuje jednak analýza dopadů makrofinanční pomoci na hospodářství země přijímající pomoc, zejména na udržitelnost její vnější pozice, a jednak posouzení přidané hodnoty opatření EU.

V roce 2024 Komise provedla společné hodnocení ex post operací v zemích Východního partnerství, tedy v Moldavsku, Gruzii a na Ukrajině (2017–2020). Externí zpráva a průvodní pracovní dokument útvarů Komise byly zveřejněny v lednu 2025. Studie dospěla k závěru, že ve všech třech zemích měly operace pozitivní dopad na udržitelnost dluhu a makroekonomickou situaci. To bylo zvláště důležité v případě Ukrajiny, vzhledem k většímu rozsahu operace a její náročnější makroekonomické situaci. Celkově hodnocení dospělo k závěru, že tyto tři operace úspěšně podpořily pozitivní změny v několika klíčových oblastech reforem a že byly v souladu s celkovým politickým rámcem EU i v souladu s reformními programy orgánů a programy jiných dárců.

V roce 2024 Komise zahájila hodnocení ex post operací makrofinanční pomoci v reakci na COVID-19 v deseti partnerských zemích (2020–2022), které bude zveřejněno spolu s doprovodným pracovním dokumentem útvarů Komise v roce 2025. Hodnotící studie posoudí balíček makrofinanční pomoci ve výši 3 miliard EUR poskytnutý v roce 2020 partnerům v regionech východního sousedství, západního Balkánu a jižního sousedství s cílem zmírnit hospodářský dopad pandemie COVID-19.

4.Obecný vývoj v souvislosti s nástrojem makrofinanční pomoci

4

4.1Fungování nástroje makrofinanční pomoci

Ve společném prohlášení Evropského parlamentu a Rady o makrofinanční pomoci 9 z roku 2013 je tato pomoc vymezena jako pomoc makroekonomické a finanční povahy a jednoznačně je v něm uvedeno, že cílem pomoci je „obnova udržitelného stavu vnějšího financování způsobilých zemí a území, které mají s vnějším financováním potíže“. Aby byla makrofinanční pomoc úspěšná jako nástroj pro mimořádné situace, je tedy důležité mobilizovat ji účinně a včas. Rozhodování v rámci řádného legislativního postupu bylo často označováno za časově náročné a za hlavní nedostatek krizového nástroje, který má rychle reagovat na krizi platební bilance 10 .

Za výjimečných okolností spojených s krizí COVID-19 a ruskou agresí proti Ukrajině však byly příslušné balíčky makrofinanční pomoci přijaty velmi rychle, což bylo možné díky tomu, že všechny orgány plně využily procesní pružnosti, kterou měly k dispozici. V uvedených případech se Evropský parlament a Rada dohodly na využití stávajících naléhavých postupů, které umožnily přijetí odpovídající pomoci do jednoho měsíce od předložení návrhů Komise. Evropský parlament se odvolal na zvláštní ustanovení (článek 163) svého jednacího řádu, aby mohl návrh přijmout přímo na svém plenárním zasedání, a přeskočil tak obvyklý krok projednávání ve Výboru pro mezinárodní obchod (INTA).

Jednací řády Evropského parlamentu i Rady stanoví naléhavý postup, který je nezbytný pro rychlé přijetí ve výjimečných situacích, ale standardní postup trvá podstatně déle. To se ukázalo v případě nedávného návrhu Komise na makrofinanční pomoc Jordánsku, která byla navržena v dubnu 2024, ale neočekává se, že bude schválena dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2025. Toto dlouhé zpoždění je částečně způsobeno volbami do Evropského parlamentu v červnu 2024 a následnou potřebou obnovit jeho výbory. V případě Egypta naléhavá potřeba, aby bylo možné poskytnout první část podpory již v druhé polovině roku 2024, přiměla Komisi k tomu, aby v březnu 2024 výjimečně rozhodla o návrhu první naléhavé, ale krátkodobé operace makrofinanční pomoci na pomoc Egyptu na základě článku 213 SFEU (použitelného v případech, kdy je zapotřebí naléhavá finanční pomoc; vyžaduje pouze přijetí Radou). Komise však uznala, že tento přístup není ideální, a proto navrhla poskytnout většinu makrofinanční pomoci Egyptu prostřednictvím druhé a střednědobější operace makrofinanční pomoci, která se řídí běžnými postupy podle článku 212 SFEU (za účasti obou spolunormotvůrců, nikoli pouze Rady). V této souvislosti je důležité poznamenat, že byl změněn zjednodušený postup 11 pro přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu. Na rozdíl od naléhavého postupu nevyžaduje zjednodušený postup žádost předsedy, aby byl návrh považován za naléhavý, a zefektivňuje proces přijetí tím, že vyžaduje méně kroků ke schválení než standardní postup. Tento postup dosud nebyl použit pro probíhající makrofinanční pomoc, ale mohl by dobře zapadat do nouzové povahy makrofinanční pomoci a je vítaným krokem k možnému zvýšení účinnosti běžných operací.

Mimořádná makrofinanční pomoc Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu byla opět provedena bez výslovné vazby na program MMF (i když Ukrajina využívá uspokojivého čerpání z rozšířené finanční facility). Kromě toho využívala rezerv z rozpočtu EU, stejně jako v případě makrofinanční pomoci plus. Byla poskytnuta za vysoce zvýhodněných podmínek se splatností 45 let a desetiletou odkladnou lhůtou. Splátky, včetně úroků a dalších nákladů spojených s úvěrem, jsou hrazeny z mimořádných příjmů plynoucích z imobilizovaných aktiv ruské centrální banky, čímž se minimalizuje dopad na ukrajinské veřejné finance.

Probíhající přípravy na příští víceletý finanční rámec (VFR) jsou příležitostí poučit se z nedávných zkušeností s makrofinanční pomocí. To by mohlo být podnětem k úvahám o budoucnosti makrofinanční pomoci v Evropském parlamentu a Radě.

4.2Makrofinanční pomoc ve víceletém finančním rámci 2021–2027

Současné období víceletého finančního rámce se vyznačuje neobvyklou mírou napětí v mnoha ekonomikách, které vyplývá z důsledků pandemie COVID-19 na celém světě. Partnerské země EU jsou kromě toho i nadále zranitelné kvůli strukturálním nedostatkům svých vlastních ekonomik. Tento region je také nadále vystaven vysoké geopolitické nejistotě a nadále se potýká s hospodářskou nestabilitou, kterou ještě zhoršila ruská agresivní válka proti Ukrajině a v poslední době také eskalace konfliktu na Blízkém východě. Vzhledem k přetrvávajícím obtížným celosvětovým vyhlídkám je pravděpodobné, že bude i v nadcházejících letech velmi potřebné, aby EU byla schopna makrofinanční pomoc poskytovat, ačkoli je již ze samotné povahy krizového nástroje nemožné předvídat jeho rozsah. Je proto důležité zajistit, aby pro nástroj makrofinanční pomoci zůstaly v posledních letech současného víceletého finančního rámce k dispozici dostatečné rozpočtové zdroje.

Úvěry v rámci makrofinanční pomoci jsou zajištěny prostřednictvím záruky na vnější činnost podle nařízení (EU) 2021/947 („nařízení o nástroji NDICI – Globální Evropa“), a to s 9% mírou tvorby rezerv, jak tomu bylo v případě předchozích víceletých finančních rámců 12 . Celkový rozpočet původně vyčleněný na tvorbu rezerv na úvěry makrofinanční pomoci byl stanoven na přibližně 1 miliardu EUR, což odpovídá objemu úvěrů ve výši 11 miliard EUR. Od začátku současného víceletého finančního rámce v roce 2021 a v souvislosti s rozsáhlou podporou EU pro Ukrajinu prostřednictvím makrofinanční pomoci v roce 2022 byly do konce roku 2023 vyčerpány přibližně dvě třetiny vyčleněných rezerv. V této souvislosti bylo po mimořádném zasedání Evropské rady dne 1. února 2024 o přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období do Nástroje pro Ukrajinu převedeno přibližně 225 milionů EUR ze závazků z rezerv souvisejících s mimořádnou operací makrofinanční pomoci pro Ukrajinu ve výši 5 miliard EUR vyplacených v roce 2022. V kombinaci s posílením rozpočtu na tvorbu rezerv na úvěry makrofinanční pomoci to umožnilo mobilizovat dostatečné zdroje na financování schválené krátkodobé makrofinanční pomoci Egyptu ve výši až 1 miliardy EUR. Toto posílení rozpočtu v rámci nástroje NDICI by umožnilo financování běžné operace makrofinanční pomoci Egyptu až do výše 4 miliard EUR, pokud by ji spolunormotvůrci schválili, a zároveň by ponechalo určitý prostor pro další operace makrofinanční pomoci do konce roku 2027 (viz oddíl 5 níže).

5.Výhled do budoucna – operace makrofinanční pomoci a rozpočtová situace v roce 2025

Vzhledem k tomu, že makrofinanční pomoc není programovatelná a je řízena krizemi, je obtížné poskytnout přesnou předpověď ohledně budoucích operací ve zbývající části současného víceletého finančního rámce. Tento oddíl se proto zaměřuje na operace, které již byly schváleny v roce 2025, a poukazuje také na potenciální operace, přičemž upozorňuje na rychle probíhající geopolitický vývoj.

Probíhající konflikt na Blízkém východě zvýšil hospodářskou nejistotu a vážně zasáhl země v regionu. Již jsou plánovány operace v Egyptě a Jordánsku, které trpí poklesem cestovního ruchu a obchodu, což odhaluje strukturální nedostatky obou zemí. Závislost Egypta na nestabilním vnějším financování a nadměrné státní kontrole zvýšila tlak na platební bilanci. V Jordánsku se konflikt přidal k dalším nedávným vnějším šokům, které zhoršily rozpočtové schodky a strukturální problémy, což vedlo k vysokému veřejnému dluhu a potřebám financování. Další země v regionu jsou rovněž silně zasaženy.

Dne 8. října 2023 požádaly jordánské orgány o makrofinanční pomoc ve výši 700 milionů EUR (makrofinanční pomoc IV). V reakci na to Komise dne 8. dubna 2024 navrhla nový balíček makrofinanční pomoci ve výši až 500 milionů EUR. Tento návrh byl vypracován na základě pečlivého posouzení vnějších finančních potřeb Jordánska a jeho schopnosti tyto potřeby pokrýt, a to v souladu se zásadami spravedlivého rozdělení zátěže mezi dárce v úzké koordinaci s MMF a v souladu s novou rozšířenou finanční facilitou pro Jordánsko ve výši 1,2 miliardy USD na období 2024–2027. V lednu 2025 Jordánsko předložilo žádost o novou makrofinanční pomoc ve výši 1 miliardy EUR (tj. navýšení makrofinanční pomoci o 500 milionů EUR, jak navrhla Komise), a to v situaci přetrvávající regionální nejistoty a vzhledem k dalším dopadům na jeho fiskální a hospodářský výhled a potřebě chránit dynamiku svého reformního programu. Schválení operace makrofinanční pomoci IV (ve výši 500 milionů EUR) spolunormotvůrci se očekává ve druhém čtvrtletí roku 2025, přičemž v letech 2025 až 2027 se očekávají tři výplaty. Dne 29. ledna 2025 oznámila předsedkyně von der Leyenová, že Komise předloží návrh další makrofinanční pomoci ve výši 500 milionů EUR, který se očekává na jaře 2025.

Spolunormotvůrci v současné době zvažují druhou část makrofinanční pomoci Egyptu ve výši 5 miliard EUR – hlavní část balíčku makrofinanční pomoci ve výši až 4 miliard EUR na období 2025–2027. Tato makrofinanční pomoc by podpořila Egypt postižený vnějšími otřesy, zejména pokračující agresivní válkou Ruska proti Ukrajině a vedlejšími důsledky eskalace na Blízkém východě. Výsledný odliv portfolií a klesající devizové příjmy z nižšího cestovního ruchu a příjmů ze Suezského průplavu přispívají k výraznému prohloubení mezery ve vnějším financování, přičemž v důsledku složité geopolitické situace přetrvává riziko jejího zhoršení. Přijetí rozhodnutí se v současné době očekává ve druhém čtvrtletí roku 2025.

V listopadu 2022 požádalo Tunisko o makrofinanční pomoc ve výši 1,2 miliardy EUR na podporu svých finančních potřeb v souvislosti se zhoršeným globálním prostředím a vysokými mezinárodními cenami komodit. To následovalo po dohodě na pracovní úrovni dosažené s MMF v říjnu 2022 ohledně nové rozšířené finanční facility (čtyři roky, 1,9 miliardy USD). Rada MMF však program dosud nepřijala, protože Tunisko dosud neprovedlo předchozí opatření, zejména pokud jde o reformu dotací na pohonné hmoty. Rozvíjející se cestovní ruch a stabilní převody finančních prostředků dočasně zmírnily tlak na vnější financování Tuniska. Po pečlivém posouzení předběžných podmínek makrofinanční pomoci a potřeb Tuniska v oblasti vnějšího financování je Komise připravena vytvořit návrh nové makrofinanční pomoci, jakmile bude zaveden program MMF. Bylo to také potvrzeno jako součást komplexního partnerství mezi EU a Tuniskem dohodnutého v červenci 2023. Bylo konstatováno, že by to vyžadovalo zásadní a důrazné provedení dalších reforem.

Libanon uzavřel dohodu s MMF na pracovní úrovni v dubnu 2022 (čtyři roky, 3 miliardy USD), ale dosáhl jen omezeného pokroku v dlouhém seznamu předem požadovaných opatření. Jeho HDP od té doby nadále klesal, mnoho veřejných institucí přestalo fungovat a měna dramaticky ztratila na hodnotě, což vedlo k rozsáhlé dolarizaci libanonské ekonomiky. V lednu 2025 libanonský parlament zvolil prezidenta a o několik dní později byl jmenován nový premiér, čímž skončila více než pětiletá politická slepá ulička a vytvořily se podmínky pro nové prosazování reforem. V únoru 2025 vyjádřila nová vláda svůj záměr znovu zahájit jednání s MMF o novém programu, přičemž zdůraznila možný pozitivní krok při řešení hospodářské krize prostřednictvím mezinárodní pomoci a komplexních reforem. Komise je připravena podpořit komplexní program reforem prostřednictvím operace makrofinanční pomoci, jakmile budou splněny předběžné podmínky (včetně aktualizovaného průběžného vyplácení prostředků z programu MMF).

Podobně náhlé změny na politické scéně v Sýrii v prosinci 2024 vyřešily dlouholetou politickou patovou situaci svržením Asadova režimu. V situaci s novou vládou, která je dosud v počátcích, a s mnoha stále nejasnými charakteristikami (např. stav lidských práv) existuje alespoň teoretická možnost, že by v budoucnu mohlo dojít ke smysluplnému zapojení EU, případně doplněnému o makrofinanční pomoc.

Hospodářský vývoj ve východním sousedství a na západním Balkáně je nadále ovlivňován ruskou agresivní válkou proti Ukrajině, která způsobuje změny v obchodu a finanční narušení. Mimo Ukrajinu válka zatížila domácnosti a podniky, což podpořilo inflaci a zvýšilo finanční potřeby v zemích obou regionů. Ukrajina a Moldavsko jsou i nadále závislé na značné mezinárodní pomoci, přičemž klíčovou roli hraje EU. Nástroj EU pro Ukrajinu ve výši 50 miliard EUR (2024–2027) spolu s nedávno schválenou makrofinanční pomocí Úvěry v rámci urychlení mimořádných příjmů pro Ukrajinu podporují odolnost Ukrajiny. Cílem moldavského plánu růstu (1,9 miliardy EUR, 2025–2027) je posílit přístup na trh a konvergenci příjmů. Nástroj pro reformy a růst pro západní Balkán poskytne až 6 miliard EUR (2024–2027) ve formě grantů a půjček a podpoří tak urychlení reformního úsilí těchto zemí.

Komise je připravena zvážit veškeré budoucí žádosti o makrofinanční pomoc a v případě potřeby navrhne způsobilým partnerům nové a/nebo navazující operace makrofinanční pomoci.

Tabulka 1 uvádí přehled závazků a plateb v rámci grantů makrofinanční pomoci a vyplácení úvěrů v rámci makrofinanční pomoci na roky 2022, 2023, 2024 a (předběžně) 2025.

Tabulka 1: Závazky a platby v rámci grantů makrofinanční pomoci a vyplácení úvěrů v rámci makrofinanční pomoci v období 2022–2025 (v EUR) 13

(1)

 Tato zpráva vychází z informací dostupných do března 2025.

(2)

Právní základ pro makrofinanční pomoc třetím zemím s výjimkou rozvojových zemí tvoří článek 212 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Pokud třetí země vyžaduje naléhavou finanční pomoc, lze jako právní základ použít článek 213 SFEU.

(3)

 Výjimku z této podmínky tvořila mimořádná podpora ve formě makrofinanční pomoci plus poskytnutá Ukrajině po plošné ruské invazi v únoru 2022.

(4)

 V řádně odůvodněných případech (např. malá částka, silná preference příjemce, pokud jde o specifickou strukturu úvěru) lze použít přístup „back-to-back“, kdy Komise vydá dluhopisy a převede výnosy přímo přijímající zemi (např. výplaty úvěrů Moldavsku v červenci a prosinci 2024).

(5)

Všechna hodnocení jsou k dispozici na internetových stránkách Komise: https://ec.europa.eu/info/evaluation-reports-economic-and-financial-affairs-policies-and-spending-activities_en

(6)

 SWD (2023) 0016, Pracovní dokument útvarů Komise Hodnocení makrofinanční pomoci třetím zemím (metahodnocení operací za období 2010–2020).

(7)

 Článek 213 SFEU se použije v případech, kdy je zapotřebí naléhavá finanční pomoc, a vyžaduje pouze přijetí Radou.

(8)

Všechna hodnocení jsou k dispozici na internetových stránkách Komise: https://ec.europa.eu/info/evaluation-reports-economic-and-financial-affairs-policies-and-spending-activities_en

(9)

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady přijaté společně s rozhodnutím o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii (rozhodnutí č. 778/2013/EU ze dne 12. srpna 2013). K dispozici na adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013D0778&from=CS

(10)

 V roce 2023 proběhlo metahodnocení posledních deseti let operací – SWD(2023) 0016, pracovní dokument útvarů Komise, Hodnocení makrofinanční pomoci třetím zemím (metahodnocení operací za období 2010–2020).

(11)

 V rámci zjednodušeného postupu (článek 52 jednacího řádu Evropského parlamentu) může předseda výboru Evropského parlamentu navrhnout, aby byl návrh schválen beze změn. Pokud poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru nevznesou námitky, považuje se navrhovaný postup za schválený. Případně může předseda navrhnout stanovení lhůty pro předložení pozměňovacích návrhů, aniž by byl předtím vypracován návrh zprávy. Pokud poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru nevznesou námitky, považuje se navrhovaný postup za schválený.

(12)

 Nařízení (EU) 2021/947 (nástroj NDICI – Globální Evropa) bylo přijato a vstoupilo v platnost v červnu 2021. Toto nařízení hraje důležitou úlohu při sestavování rozpočtu makrofinanční pomoci, ale nástroj makrofinanční pomoci jako takový zůstává od nástroje NDICI – Globální Evropa oddělen a konkrétní operace makrofinanční pomoci jsou podle potřeby nadále aktivovány samostatnými rozhodnutími ad hoc.

(13)

 V této tabulce nejsou zohledněny žádné návrhy na nové operace makrofinanční pomoci po prosinci 2024.