EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 3.3.2025

COM(2025) 64 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Čtvrtý výhled pro čisté ovzduší

Čtvrtý výhled pro čisté ovzduší

1.Úvod

Díky právním předpisům EU na ochranu čistého ovzduší a společným opatřením EU a místních, regionálních a celostátních orgánů se úroveň znečištění ovzduší v EU v posledních desetiletích snížila. Emise pěti hlavních látek znečišťujících ovzduší v období 2005–2024 výrazně poklesly. Přesto kvalita ovzduší zůstává vážným problémem pro zdraví evropských občanů, zejména v městských oblastech, kde úroveň znečištění stále překračuje doporučené úrovně WHO 1 , a pro stav ekosystémů.

Přístup EU ke zlepšování kvality ovzduší zahrnuje opatření ve třech oblastech (neboli „pilířích“). Prvním z nich jsou normy kvality vnějšího ovzduší stanovené v revidované směrnici o kvalitě vnějšího ovzduší 2 . Druhým je stanovení národních závazků ke snížení emisí podle směrnice o národních závazcích ke snížení emisí (směrnice o národních emisních stropech) 3  pro hlavní látky znečišťující ovzduší přes hranice států 4 . Třetím pilířem je stanovení emisních norem zakotvených v právních předpisech na úrovni EU pro klíčové zdroje znečištění, od emisí z vozidel a lodí až po energetiku a průmysl, a také požadavky na ekodesign kotlů a kamen. Většina emisí ze zemědělské činnosti však není regulována.

EU zintenzivnila činnost v rámci všech tří pilířů, aby se přizpůsobila novým politickým a vědeckým trendům. V zájmu plnění Zelené dohody pro Evropu a cíle EU dosáhnout nulového znečištění pro životní prostředí bez toxických látek byla především revidována směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší, která zavádí ambicióznější normy kvality vnějšího ovzduší pro rok 2030, díky nimž má EU nejpozději do roku 2050 dosáhnout nulového znečištění ovzduší. Normy jsou lépe sladěny s aktualizovanými pokyny Světové zdravotnické organizace (WHO) pro kvalitu ovzduší ohledně hlavních látek znečišťujících ovzduší 5 . Tyto ambicióznější normy kvality vnějšího ovzduší znamenají, že členské státy budou muset emise látek znečišťujících ovzduší ještě více snižovat.

Od roku 2022 EU v rámci druhého pilíře, kterým je směrnice o národních emisních stropech, provádí každoroční kontroly plnění národních závazků ke snížení emisí pro období 2020–2029 u pěti nejškodlivějších látek znečišťujících ovzduší přes hranice států. První kontrola plnění závazků v roce 2022 s využitím údajů o emisích za rok 2020 odhalila, že je třeba přijmout mnohem razantnější opatření, zejména ke snížení emisí amoniaku.

Třetím pilířem je řešení problému emisí u zdroje. Za tímto účelem bylo od vydání třetího výhledu pro čisté ovzduší 6 dokončeno několik revizí právních předpisů. Patří mezi ně dokončení emisní normy Euro 7 pro nová motorová vozidla 7 , revize směrnice o průmyslových emisích 8 a, což je důležité, soubor iniciativ Fit for 55 a REPowerEU. Stále pokračují práce na revizi kritérií pro ekodesign kotlů na pevná paliva a lokálních topidel.

Toto čtvrté vydání výhledu pro čisté ovzduší hodnotí vyhlídky na dosažení cílů směrnice o národních emisních stropech od roku 2030 dále, pokud jde o snižování emisí látek znečišťujících ovzduší a následné dopady na kvalitu ovzduší, zdraví, ekosystémy a hospodářství. Doplňuje druhou zprávu o provádění směrnice o národních emisních stropech zveřejněnou v červenci 2024 9 a poskytuje analýzu zaměřenou na budoucnost. Tato analýza vychází z výše uvedených revizí právních předpisů a ze sdělení o klimatickém cíli pro EU pro rok 2040 a jeho posouzení dopadů 10 .

Čtvrtý výhled pro čisté ovzduší přímo přispívá ke druhé zprávě o monitorování a výhledu v oblasti nulového znečištění, kterou vypracovaly Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) a Společné výzkumné středisko (JRC) 11 , a to tím, že analyzuje vyhlídky na dosažení dvou cílů akčního plánu pro nulové znečištění ovzduší 12 . Tyto cíle jsou následující:

-do roku 2030 snížit v EU dopady znečištění ovzduší na zdraví (vyjádřené jako předčasná úmrtí) o více než 55 % a

-snížit počet ekosystémů, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, o 25 % (ve srovnání s úrovní v roce 2005).

Čtvrtý výhled pro čisté ovzduší poskytuje aktualizovanou analýzu, která má sloužit jako podklad pro probíhající hodnocení směrnice o národních emisních stropech, jež má být dokončeno do konce roku 2025 13 , a zdůrazňuje vedlejší přínosy snížení emisí metanu pro klima a kvalitu ovzduší.

2.Stav emisí látek znečišťujících ovzduší a kvality ovzduší

1.

2.

2.1.Současné emise látek znečišťujících ovzduší a kvalita ovzduší

V průběhu let EU emise hlavních látek znečišťujících ovzduší snížila, i když velmi rozdílným tempem v závislosti na druhu znečišťující látky. Jak je vidět na obrázku 1, EU již od roku 2005 snížila emise SO2 o více než 80 %, NOx o 50 % a NMVOC a PM2,5 o více než 30 %. Emise amoniaku (NH3), které z více než 90 % pocházejí ze zemědělství, zůstávají na stejné úrovni, což představuje důvod ke znepokojení, a v některých členských státech se v posledních letech dokonce zvýšily.

Obrázek 1: Vývoj emisí v EU-27 v letech 2005–2022 (vyjádřený jako % úrovně v roce 2005)

Zdroj: Evropská agentura pro životní prostředí na základě inventur emisí látek znečišťujících ovzduší členských států

Navzdory celkovému poklesu znečištění ovzduší jsou dopady znečištění na zdraví a ekosystémy i nadále problematické. V roce 2022 byla většina lidí žijících v městských oblastech v EU vystavena znečištění ovzduší na úrovni, která poškozuje jejich zdraví 14 . Agentura pro EEA odhaduje, že znečištění ovzduší je vůbec největším zdravotním rizikem souvisejícím se životním prostředím v Evropě a rovněž rizikem, které neúměrně postihuje citlivé a zranitelné sociální skupiny 15 . Boj proti znečištění ovzduší je proto také otázkou spravedlnosti a rovnosti.

Každoročně lze v EU přibližně 239 000 předčasných úmrtí přičíst expozici jemným částicím, 70 000 ozonu a 48 000 oxidu dusičitému 16 . Agentura EEA rovněž odhaduje, že v roce 2022 překročilo kritické zatížení z hlediska eutrofizace 73 % ekosystémů v EU. Velká část lesů a agroekosystémů byla vystavena koncentracím přízemního ozonu přesahujícím prahové hodnoty, což vedlo k poškození vegetace a snížení výnosů 17 .

2.2.Soulad s právními předpisy EU na ochranu čistého ovzduší

Po přezkoumání emisních inventur za rok 2020, které členské státy předložily v roce 2022 18 , dospěla Komise k závěru, že čtrnáct členských států nesplnilo své závazky ke snížení emisí alespoň u jedné znečišťující látky. V jedenácti z těchto členských států je jednou z nadměrně vypouštěných znečišťujících látek amoniak. V důsledku toho Komise zaslala čtrnácti členským státům výzvy týkající se devatenácti případů nesplnění závazků 19 . Na základě posouzení plnění závazků v roce 2023 Komise v listopadu 2023 zaslala další výzvy a odůvodněná stanoviska 20 . Inventury pro rok 2024 naznačují mírné zlepšení, ačkoli situace v oblasti plnění závazků u amoniaku je i nadále problematická – svůj závazek ke snížení emisí stále nesplnilo osm členských států 21 .

Z údajů o emisích za rok 2022 předložených členskými státy v roce 2024 vyplývá, že několik členských států musí přijmout mnohem důslednější opatření ke snížení emisí několika znečišťujících látek, chtějí-li splnit své ambicióznější závazky v oblasti snižování emisí na období od roku 2030. Z analýzy agentury EEA 22 vyplývá, že v osmi, respektive v pěti členských státech je nutné, aby jejich emise PM2,5, respektive NOx v letech 2022 až 2030 klesly o více než 30 %. V případě emisí NMVOC a amoniaku musí v letech 2022 až 2030 své emise snížit o více než 10 % osm, respektive deset členských států.

Členské státy stanovily své politiky a opatření k řešení znečištění ovzduší v národních programech omezování znečištění ovzduší 23 . Směrnice o národních emisních stropech vyžaduje, aby členské státy aktualizovaly své programy nejméně jednou za čtyři roky nebo dříve 24 , pokud údaje z nejnovější inventury nebo emisní prognózy naznačují, že nesplní závazky ke snížení emisí. Druhá zpráva Komise o provádění směrnice o národních emisních stropech 25 shrnuje posouzení národních programů omezování znečištění ovzduší předložených členskými státy.

Pokud jde o soulad se směrnicemi o kvalitě vnějšího ovzduší, k lednu 2025 probíhalo v 16 členských státech 25 řízení o nesplnění povinnosti z důvodu nesprávného uplatňování směrnic o kvalitě vnějšího ovzduší. Řízení před Soudním dvorem EU i vnitrostátními soudy potvrzují, že v mnoha případech byly plány kvality ovzduší nedostatečné a/nebo nebyla přijata dostatečná opatření ke snížení znečištění ovzduší.

3.Provádění směrnice o národních emisních stropech

3.

3.1.Změny právních předpisů a politické souvislosti

Od třetího výhledu pro čisté ovzduší Rada a Parlament dokončily legislativní práce na všech dokumentech souvisejících s balíčkem Fit for 55 z roku 2021, který zvyšuje cíl EU snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní v roce 1990. Tento cíl byl dále zvýšen prostřednictvím plánu REPowerEU 26 , jehož cílem je ukončit závislost EU na dovozu plynu, ropy a uhlí z Ruska.

V únoru 2024 předložila Evropská komise sdělení o klimatickém cíli EU pro rok 2040 a doprovodné posouzení dopadů a doporučila snížit čisté emise skleníkových plynů v EU v roce 2040 o 90 % oproti úrovni z roku 1990. Jako základ pro modelování, z něhož vychází tento čtvrtý výhled pro čisté ovzduší, byl vzat v úvahu vývoj energetického systému EU ve „scénáři S3“ uvedeného posouzení dopadů, který znázorňuje plán snížení emisí skleníkových plynů v rámci upřednostňované cílové varianty. Ambicióznější politiky v oblasti energetiky a klimatu obecně přinášejí vedlejší přínosy pro kvalitu ovzduší tím, že snižují emise klíčových látek znečišťujících ovzduší (PM2.5, NOx a SO2) 27 .

Pokud jde o emise z dopravy, analýza čtvrtého výhledu pro čisté ovzduší vychází z přijaté emisní normy Euro 7 a zahrnuje revidované cíle pro emise CO2 u osobních vozů a nákladních vozidel a dalších těžkých vozidel.

Čtvrtý výhled pro čisté ovzduší zahrnuje změny, které přinesla revidovaná směrnice o průmyslových emisích (IED). Modelování předpokládá přinejmenším soulad s horním limitem úrovní emisí spojených se závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT-AEL) 28 . Zohlednění výsledku revize směrnice IED znamenalo zrušení některých modelových změn provedených pro třetí výhled pro čisté ovzduší, např. návrhu zahrnout velké podniky zabývající se chovem skotu.

3.2.Vyhlídky na splnění závazků ke snížení emisí obsažených ve směrnici o národních emisních stropech

Podle výsledků čtvrtého výhledu pro čisté ovzduší za stávajících vnitrostátních opatření a právních předpisů EU a v souladu s výše uvedenými změnami politických souvislostí (jedná se o „výchozí“ politický scénář 29 ) směřují k dosažení splnění všech svých závazků ke snížení emisí v roce 2030 pouze čtyři členské státy 30 . Všechny ostatní členské státy musí pro splnění svých povinností přijmout další opatření. Je třeba přijmout opatření zejména ke snížení emisí amoniaku, neboť emise musí do roku 2030 snížit 21 členských států. V tabulce 1 jsou uvedeny členské státy, u nichž se předpokládá, že své závazky v oblasti snižování emisí nesplní, podle typu znečišťující látky. Tyto výsledky výhledového modelování potvrzují trend pozorovaný v údajích analyzovaných agenturou EEA (viz oddíl 2.2).

Při pohledu na modelování úrovní emisí v roce 2025 a na to, zda jsou členské státy na lineární trajektorii snižování emisí 31 k dosažení svých ambicióznějších závazků ke snížení emisí do roku 2030, směřuje ke snížení emisí všech pěti znečišťujících látek v potřebném rozsahu pouze osm členských států 32 . Zbývající členské státy musí přijmout rychlá opatření, zejména ke snížení emisí amoniaku. Odhady ukazují, že v roce 2025 nebude na lineární trajektorii snižování emisí amoniaku sedmnáct členských států. Použití všech dostupných technických opatření 33 by umožnilo splnit závazky do roku 2030 všem členským státům, s výjimkou jednoho členského státu, pokud jde o NH3.

Analýza potvrzuje poměrně znepokojivé vyhlídky na splnění závazků pro NH3, na které upozorňovaly i předchozí výhledové zprávy. Od třetí výhledové zprávy se zvýšil počet zemí, u nichž se očekává, že nesplní závazky ke snížení emisí PM2,5. To lze vysvětlit nárůstem odhadovaných emisí ze spalování tuhých paliv (biomasy a uhlí) v sektoru bydlení v souvislosti s novými informacemi začleněnými do modelu GAINS o struktuře zařízení, spotřebě dřeva a uhlí a emisních faktorech.

Tabulka 1: Členské státy, u nichž se předpokládá, že své závazky ke snížení emisí nesplní

Zdroj: Na základě výsledků modelování ústavu IIASA (2025).

Pozn.: Pro rok 2025 je posouzení provedeno na základě lineární trajektorie snižování emisí, jak je vysvětleno v poznámce pod čarou 31. „–“ znamená, že se předpokládá, že všechny členské státy cíle splní.

3.3.Rozšíření škály emisí, na které se vztahuje směrnice o národních emisních stropech

Modelování, na němž je založeno toto vydání výhledu pro čisté ovzduší, se řídí novým přístupem, pokud jde o zahrnutí emisí kondenzovatelných částic. Jedná se o emise, které mají nejprve formu páry (uvnitř komína nebo v jeho blízkosti) a které se při vypouštění do okolního ovzduší mění na částice. Tyto emise je důležité zahrnout, protože snižují kvalitu vzduchu, který dýcháme. Emise kondenzovatelných částic jsou významné zejména při vytápění domácností a odhaduje se, že jejich úroveň je přibližně stejná jako úroveň emisí filtrovatelných částic. Jelikož v nedávné době došlo přidáním kondenzovatelných částic 34 ke zlepšení oficiálního vykazování emisí, zahrnuje nyní nastavení výchozího modelu konzistentní zastoupení kondenzovatelné části emisí částic spojených se spalováním dřeva a uhlí v sektoru bydlení 35 .

V rámci analýzy citlivosti byly testovány alternativní předpoklady, aby se zjistil účinek zahrnutí pouze filtrovatelných částic nebo zahrnutí souboru vyšších emisních faktorů, které zohledňují nesprávné postupy spalování. Vyhlídky na splnění závazků ke snížení emisí PM2,5 se v závislosti na těchto předpokladech téměř nemění 36 , ale celkový objem vykázaných emisí se mění v závislosti na přesném emisním faktoru, který byl použit.

Dalším zlepšením modelování reálných emisí je zahrnutí emisí NOX a NMVOC ze zemědělství. Tyto zdroje emisí jsou z kontrol plnění závazků podle směrnice o národních emisních stropech 37 vyloučeny z důvodu neexistence dostatečně spolehlivých údajů v době stanovení závazků. Novější údaje nyní umožňují tyto informace do modelů zahrnout. Pokud by tyto emise byly zahrnuty, změnil by se předpokládaný stav splnění závazků v několika členských státech.

Při zahrnutí emisí NOX ze zemědělství se vyhlídky na splnění závazků ke snížení emisí do roku 2030 v rámci výchozího scénáře zhoršují. Očekává se, že míra nesplnění závazků vzroste ze dvou členských států (MT, RO) na osm (DK, FR, HU, IE, LT, MT, RO, SE). Při zahrnutí emisí NMVOC ze zemědělství se vyhlídky na nesplnění závazků podle výchozího scénáře pro rok 2030 také zhorší a zvýší se ze tří členských států (HU, LT, SI) na šest členských států (HU, IE, LT, LU, SI, ES). To ukazuje, že ačkoli to směrnice o národních emisních stropech v současné době nevyžaduje, je v několika členských státech třeba přijmout další opatření, aby se plně využil potenciál tohoto odvětví ke zmírnění znečištění ovzduší.

4.Vyhlídky na splnění cílů nulového znečištění v oblasti čistoty ovzduší

4.

4.1.Cíle EU v oblasti čistoty ovzduší do roku 2030 v akčním plánu nulového znečištění

Akční plán nulového znečištění obsahuje dva cíle na úrovni EU pro rok 2030 týkající se čistoty ovzduší:

1)snížit dopady znečištění ovzduší na zdraví (vyjádřené jako předčasná úmrtí) o více než 55 % ve srovnání s rokem 2005;

2)snížit plochu ekosystémů v EU, v nichž znečištění ovzduší ohrožuje biologickou rozmanitost, vyjádřenou jako plochu ekosystémů, které překročily „kritické zatížení“ ukládání dusíku o 25 % (ve srovnání s údaji z roku 2005).

V souladu s analýzou shrnutou ve třetím výhledu pro čisté ovzduší je EU v současné době na dobré cestě ke splnění cíle nulového znečištění za účelem snížení dopadů na zdraví podle výchozího scénáře. Analýza odhaduje snížení počtu předčasných úmrtí v letech 2005 až 2030 o 62 %. Není však na dobré cestě ke včasnému splnění cíle týkajícího se ekosystémů, neboť se v ohrožených oblastech mezi lety 2005 a 2030 očekává pouze 19% snížení plochy 38 .

4.1.1.Cíl týkající se zdraví a celkové dopady na zdraví v rámci různých scénářů

Pozaďové koncentrace látek znečišťujících ovzduší a expozice obyvatelstva

Už v rámci výchozího scénáře by koncentrace znečišťujících látek měly podle očekávání v průběhu času klesat a předpokládá se, že do roku 2030 by koncentrace PM2,5 měly překročit hodnotu 20 µg/m3 ve velmi málo oblastech EU. Předpokládá se však, že v roce 2030 a dokonce ještě v roce 2050 budou úrovně znečištění v rozsáhlých oblastech stále vyšší než 5 µg/m3 v současnosti doporučovaných pokyny WHO týkajícími se kvality ovzduší.

Převedení úrovní pozaďových koncentrací na dopady na zdraví obyvatel EU ukazuje, že počet lidí, kteří budou žít v čistém ovzduší, se výrazně zvýší. Ačkoli by to znamenalo významné zlepšení, je třeba přijmout další politická opatření, aby se omezily negativní dopady na zdraví i pro zbývající (zhruba) polovinu obyvatel EU, která bude v roce 2050 stále vystavena znečištění překračujícímu hodnoty stanovené v pokynech WHO pro rok 2021.

Jak je patrné z obrázku 2, výsledky se pro jednotlivé země liší, ačkoli se u všech předpokládá trvalé zlepšování pozaďových koncentrací i podílu obyvatelstva vystaveného znečištění. Ukazuje také, že v případě některých zemí by podle scénáře, který předpokládá, že své závazky ke snížení emisí splní všechny členské státy, bylo do roku 2030 dosaženo dalšího zlepšení.

Obrázek 2: Obyvatelstvo EU-27 vystavené různým koncentracím PM2,5

Zdroj: IIASA (2025)

Pozn.: „ERC“ je scénář, který předpokládá, že své závazky ke snížení emisí splní všechny členské státy. MTFR je scénář „všech technických opatření“.

V současné době žije většina obyvatel EU (97 %) v oblastech s úrovní znečištění emisemi NO2 pod současným limitem EU ve výši 40 µg/m3 a téměř 60 % obyvatel žije v oblastech, kde bude v roce 2025 platit limit doporučený v pokynech WHO ve výši 10 µg/m3. Ve všech scénářích se předpokládá, že do roku 2030 tento podíl vzroste na více než 70 % a v případě realizace všech technických opatření dosáhne přes 80 %. Dále pak všechny scénáře předpokládají, že do roku 2050 bude žít v oblastech, kde znečištění zůstane pod úrovní NO2 doporučenou WHO, více než 95 % obyvatel EU.

Předčasná úmrtí a dosažení cíle nulového znečištění

U předčasných úmrtí 39 v důsledku expozice PM2,5 se předpokládá, že do roku 2030 a 2050 ve všech scénářích (včetně výchozího) klesnou přibližně o 62–79 % ve srovnání s údaji z roku 2005. Předčasná úmrtí budou klesat o něco rychleji, pokud země splní své závazky ke snížení emisí, a mnohem rychleji, pokud přijmou i všechna technická opatření.

Za předpokladu, že všechny politiky zahrnuté do výchozího scénáře přinesou zamýšlené výsledky, dosáhne EU cíle nulového znečištění zdraví s dostatečnou rezervou v roce 2030. Tento cíl je formulován na úrovni EU, ale znamená také snížení předčasných úmrtí o 55 % nebo více na úrovni většiny jednotlivých členských států.

Obrázek 3: Případy předčasných úmrtí v důsledku expozice celkovým koncentracím PM2,5 v EU-27, v tisících případů za rok

Zdroj: IIASA (2025).

Pozn.: Označená hodnota 55 % označuje cíl nulového znečištění. V souladu s tím, jak byl stanoven cíl nulového znečištění, jsou zahrnuty pouze antropogenní zdroje emisí PM2,5.

Přestože tato prognóza ukazuje, že by mělo být dosaženo výrazného zlepšení oproti základnímu scénáři, v absolutních číslech 40 to stále znamená odhadem 220 000 předčasných úmrtí v důsledku expozice PM2,5 v roce 2030. Přijetí všech technických opatření by snížilo počet předčasných úmrtí o více než 37 000.

Expozice NO2 podle výchozího scénáře bude podle odhadů v roce 2030 příčinou přibližně 68 000 předčasných úmrtí. Přijetí všech technických opatření by snížilo počet úmrtí o více než 11 000. V letech 2030–2050 by se měl počet předčasných úmrtí v důsledku expozice emisím NO2 snížit o více než polovinu. Předpokládá se, že expozice přízemnímu ozonu způsobí v roce 2030 podle výchozího scénáře přibližně 65 100 předčasných úmrtí 41 , přičemž tento počet se bude v jednotlivých scénářích a v čase lišit jen mírně.

4.1.2.Cíl týkající se ekosystémů a celkové dopady na ekosystémy

Znečištění ovzduší ovlivňuje zdraví ekosystémů prostřednictvím dopadů na okyselování, eutrofizaci a ozon. Výsledky modelování 42 ukazují výrazné zlepšení v průběhu času, pokud jde o okyselování: podle výchozího scénáře by v roce 2030 trpěla kyselými depozicemi překračujícími kritické zatížení méně než 3 % plochy ekosystémů v EU, zatímco v roce 2005 to bylo 15 %. To dokládá přínosy významného snížení emisí SO2, kterého již bylo dosaženo v posledních desetiletích. Přínosy by byly ještě větší, pokud by všechny členské státy splnily své závazky ke snížení emisí nebo pokud by byla přijata všechna technická opatření.

V souladu s předchozími výhledovými zprávami je situace podstatně méně příznivá, pokud jde o dopady znečištění ovzduší na eutrofizaci 43 . To souvisí se současnou prognózou, že EU nedosáhne cíle nulového znečištění ekosystémů pouze na základě politik výchozího scénáře. Podle tohoto scénáře by v roce 2030 stále trpělo eutrofizací 69 % ekosystémů EU (snížení z 86 % v roce 2005). Za výchozích podmínek by byly chráněné oblasti v roce 2030 i nadále silně postiženy, přičemž 60 % oblastí sítě Natura 2000 by trpělo eutrofizací (snížení z 78 % v roce 2005). Pokud by byla přijata všechna technická opatření, podíl ekosystémů EU trpících eutrofizací by do roku 2030 klesl na 59 % (a na 49 % v oblastech sítě Natura 2000).

Obrázek 4: Ekosystémy v EU-27 překračující hodnoty kritické zátěže z hlediska eutrofizace

Zdroj: IIASA (2025)

Pozn.: Vyznačená linie 25 % označuje cíl nulového znečištění.

Model GAINS byl použit k odhadu nákladově efektivního souboru opatření potřebných k dosažení cíle 25% snížení na úrovni EU (scénář „ZPAP“ na obrázku 4). Toho lze dosáhnout přijetím dalších opatření k omezení emisí amoniaku ve všech členských státech (amoniak je látkou znečišťující ovzduší s největším dopadem na ekosystémy). Tato opatření by se týkala emisí z hnoje od skotu (zejména rozmetávání hnoje na polích), následovala by opatření ke zmírnění emisí z používání minerálních hnojiv a z chovu prasat a drůbeže.

Celkově by tato opatření v roce 2030 snížila ve srovnání s výchozím scénářem emise amoniaku na úrovni EU-27 o 14 % a zároveň by splnila cíl nulového znečištění v oblasti eutrofizace. Přijetím těchto opatření by se také výrazně zlepšily vyhlídky na splnění závazků podle směrnice o národních emisních stropech ke snížení emisí amoniaku a v roce 2030 by závazky nesplnilo méně členských států (pokles z 21 na 7).

Směrnice o národních emisních stropech označuje tato opatření jako povinná nebo dobrovolná 44 . V průběhu probíhajícího hodnocení směrnice o národních emisních stropech Komise posoudí, zda tento seznam opatření a jejich povinný nebo dobrovolný status stále odpovídají svému účelu. Zohlední také příslušné poznatky z probíhajícího procesu revize metodického dokumentu EHK OSN k zamezení emisím amoniaku ze zemědělských zdrojů a k jejich snižování k Úmluvě o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států 45 . Členské státy, zejména země, které se při plnění současných nebo budoucích závazků ke snížení emisí amoniaku potýkají s problémy, se mezitím důrazně vyzývají, aby zintenzivnily provádění zmírňujících opatření:

–přijetím vnitrostátních právních předpisů, které stanoví závaznost některých zemědělských postupů,

–propagací těchto postupů prostřednictvím komunikačních a osvětových kampaní, a to i poskytováním poradenství pro zemědělské podniky, v rámci společné zemědělské politiky.

Toto úsilí by mělo být součástí integrovaného přístupu k dusíku, zejména ze zemědělství a mělo by zahrnovat opatření k řešení eutrofizace vodních ekosystémů způsobené vyplavováním a odtékáním dusičnanů ze zemědělských polí a znečištěním sladkovodních zdrojů, včetně podzemních vod. Komise v současné době hodnotí směrnici o dusičnanech a na základě tohoto hodnocení, jehož zveřejnění je v současné době plánováno na druhou polovinu roku 2025, posoudí potřebu dalších kroků.

Očekává se, že provádění nařízení o obnově přírody 46 zintenzívní úsilí o snížení tlaků na ekosystémy způsobených znečištěním a také zvýší celkovou odolnost ekosystémů. Řešení založená na přírodě, která zmírní dopady znečištění ovzduší ve městech na lidské zdraví, může také poskytnout obnova městských ekosystémů.

4.2.Hospodářské dopady

Hospodářských dopadů znečištění ovzduší je celá řada. Většina dopadů není zohledněna v tržních cenách, zejména přímé účinky znečištění na zdraví. Náklady vznikají také v důsledku poškození ekosystémů (včetně zemědělských oblastí a lesů) a materiálů vlivem znečištění ovzduší. Znečištění ovzduší má také nepřímé dopady, včetně některých makroekonomických důsledků, které se odrážejí v tržních cenách. Náklady na opatření ke snižování znečištění ovzduší by proto měly být porovnávány s přínosy, které tato opatření přinášejí společnosti, a to tak, že se těmto přínosům přiřadí peněžní hodnota 47 .

Podle výchozího scénáře se odhaduje, že škody na zdraví způsobené znečištěním ovzduší se budou do roku 2030 pohybovat v rozmezí 290 až 950 miliard EUR ročně. Odhaduje se, že do roku 2050 klesnou na 191 až 745 miliard EUR 48 , protože se sníží expozice obyvatelstva znečištěnému ovzduší. Vezmeme-li v úvahu pouze dopady expozice úrovním znečištění ovzduší převyšujícím úrovně v pokynech WHO (2021), odhadují se škody na zdraví do roku 2030 na 105 až 347 miliard EUR ročně. Odhaduje se, že do roku 2050 klesnou na 35 až 124 miliard EUR. Podle scénáře se všemi přijatými technickými opatřeními se předpokládá, že škody na zdraví způsobené expozicí úrovním převyšujícím úrovně v pokynech WHO klesnou ve srovnání s výchozím scénářem do roku 2030 o více než třetinu.

Ekonomické náklady na poškození ekosystémů v důsledku znečištění ovzduší 49 v roce 2030 se pohybují v rozmezí od 3,7 do 11,0 miliardy EUR. Ve výchozím scénáři se předpokládá, že do roku 2050 se tato částka sníží jen nepatrně na 3,3 až 9,9 miliardy EUR, což odráží pouze mírné snížení počtu oblastí sítě Natura 2000 vystavených eutrofizaci. Náklady na škody na úrodě a na lesích se podle výchozího scénáře odhadují na 13,0 až18,0 miliardy EUR v roce 2030 a jsou jen nepatrně nižší, pokud budou přijata všechna technická opatření. Důvodem je skutečnost, že pokud se zohlední pouze zmírňující opatření EU, dojde k omezenému zlepšení úrovní ozonu, které způsobují škody v zemědělství a v lesích (viz následující oddíl). Ekonomické náklady na škody na materiálech způsobené znečištěním ovzduší se podle výchozího scénáře odhadují na 742 milionů EUR v roce 2030 a v roce 2050 klesnou na 384 milionů EUR.

Předpokládá se, že různé scénáře přinesou různou úroveň netržních přínosů a různou úroveň dodatečných nákladů na potřebná opatření ke snižování znečištění v porovnání se současnými politikami. Ve všech posuzovaných scénářích ukazuje analýza poměru přínosů a nákladů ve srovnání s výchozím scénářem čisté přímé přínosy (přínosy minus náklady).

Opatření k omezování znečištění ovzduší a jejich pozitivní účinky na kvalitu ovzduší mají také širší makroekonomické dopady 50 , které se odrážejí na trhu. Opatření ke snižování znečištění generují v některých odvětvích náklady a v jiných obchodní příležitosti, zatímco kvalita ovzduší má dopad jak na produktivitu práce, tak i plodin, a tedy na hospodářství jako celek. Na základě nedávných předpokladů o účincích na produktivitu práce 51  by všechny scénáře vedoucí k čistšímu ovzduší zvýšily ve srovnání s výchozím scénářem HDP EU v roce 2030 (totéž platí pro roky 2040 a 2050, obrázek 5).

Obrázek 5: Makroekonomické tržní dopady scénářů politiky v oblasti čistoty ovzduší v % změny HDP EU ve srovnání s výchozím scénářem

Zdroj: IIASA (2025) na základě modelování JRC s předpoklady OECD (2019) týkajícími se produktivity práce.

To ukazuje, že ekonomické účinky opatření ke snížení znečištění jsou převážně pozitivní. Čistý účinek je největší ve scénáři, kdy jsou přijata všechna technická opatření (+0,24 %), přičemž ve scénářích pro rok 2030, kdy jsou splněny závazky ke snížení emisí a cíle nulového znečištění, je účinek omezenější. Rozložení dopadů podle odvětví ukazuje, že ve srovnání s výchozím scénářem by došlo k malému snížení produkce (pod 2 %) pouze v odvětví živočišné výroby.

5.Vedlejší přínosy snížení emisí metanu a černého uhlíku u opatření pro čisté ovzduší a klima

Směrnice o národních emisních stropech uznává souvislost mezi znečištěním ovzduší na jedné straně a metanem a černým uhlíkem, dvěma hlavními znečišťujícími látkami s krátkou životností ovlivňujícími klima, na straně druhé. Členské státy mají povinnost vykazovat národní emise černého uhlíku, pokud jsou tyto údaje k dispozici; v současné době tak činí všechny členské státy s výjimkou dvou. Komise se emisemi metanu zabývá v rámci probíhajícího hodnocení směrnice o národních emisních stropech a analyzuje, zda rozhodnutí spolunotmotvůrců nezařadit v době přijetí směrnice metan mezi regulované látky znečišťující ovzduší nebrání větším synergiím s politikami v oblasti klimatu a dalšími politikami.

Metan je silně znečišťující látkou ovlivňující klima a zároveň prekurzorem znečištění přízemním ozonem. Antropogenní emise metanu v EU pocházejí hlavně ze zemědělství (56 %), odpadů (24 %) a energetiky (16 %) 52 . V roce 2024 vstoupilo v platnost nařízení EU o snižování emisí metanu v odvětví energetiky 53 . Jeho oblast působnost se vztahuje na ropu, zemní plyn a uhlí. Nařízení obsahuje řadu opatření, která společně přispějí ke zlepšení měření a vykazování emisí metanu v EU, ke snižování emisí metanu v EU prostřednictvím povinných opatření ke snižování emisí, ke zvýšení transparentnosti emisí metanu v EU a na celém světě a k motivaci mezinárodních partnerů EU k měření, vykazování a snižování emisí metanu. V EU však zůstává z velké části neřešen vysoký podíl emisí metanu ze zemědělství. Řešení problému metanu jako prekurzoru ozonu pomůže členským státům splnit přísnější cílové hodnoty pro ozon podle revidované směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší 54 .

Černý uhlík 55 , neboli saze, tvoří jemné částice a má negativní dopady na zdraví a životní prostředí. Vzniká při nedokonalém spalování fosilního paliva a dřeva. Černý uhlík pohlcuje světlo a teplo v ovzduší a přispívá tak rovněž ke změně klimatu. Černý uhlík usazený na ledu a sněhu snižuje albedo zemského povrchu 56 , čímž přispívá k oteplování, zejména v arktických oblastech.

Snížení emisí metanu a černého uhlíku proto může přinést výhody jak z hlediska čistoty ovzduší, tak z hlediska zmírnění změny klimatu, čímž se zvýší poměr přínosů a nákladů opatření k jejich snížení. Z modelování provedeného pro účely této zprávy vyplývá, že výchozí úroveň emisí černého uhlíku v EU by měla v letech 2020 až 2030 výrazně klesnout (o 45 %), a to především v důsledku postupného zavádění požadavků na ekodesign domácích spotřebičů pro vytápění a menšího využívání uhlí v tomto odvětví. Čtvrtina dosaženého snížení pochází z odvětví dopravy, a to především díky pokročilým emisním normám Euro pro motorová vozidla, které vyžadují instalaci účinných filtrů pevných částic. Pokud budou přijata všechna technická opatření, bylo by možné dosáhnout ještě většího snížení (66 % pod výchozí úroveň roku 2020).

Podle výchozího scénáře této zprávy se předpokládá, že emise metanu v EU klesnou v období 2020–2030 o 21 % a do roku 2040 se sníží o 31 %, a to díky dalším opatřením k dekarbonizaci hospodářství a snížení emisí z nakládání s odpady.

Vzhledem k tomu, že metan se přenáší v hemisférickém měřítku, je však nezbytné doplnit opatření na úrovni EU globálními opatřeními. V listopadu 2021 uspořádala EU společně se Spojenými státy Globální metanový závazek 57 , který dodal impuls k urychlení těchto opatření. Předkládá dobrovolný závazek snížit do roku 2030 celosvětové emise metanu nejméně o 30 % oproti roku 2020.

Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států zároveň je fórem k prozkoumání synergií mezi mezinárodními pravidly pro čisté ovzduší a klima. Zejména proces revize Göteborského protokolu (viz následující oddíl) otevřel diskusi o úloze metanu jako prekurzoru ozonu, a tedy znečišťující látky důležité pro politiky v oblasti klimatu a čistoty ovzduší.

Zde provedené modelování potvrzuje, že existuje velký potenciál ke globálnímu snížení metanu a dalších prekurzorů ozonu (NOx, NMVOC a oxidu uhelnatého). Společná opatření na celosvětové úrovni sníží koncentrace ozonu v Evropě, díky čemuž řada dalších míst bude splňovat cíl stanovený pro ozon ve směrnici o kvalitě vnějšího ovzduší, a to ve větší míře, než kdyby EU podnikla kroky sama nebo kdyby byla přijata celosvětová opatření ke snížení pouze metanu, nikoli ostatních prekurzorů. Dopad dodatečných zmírňujících opatření je obzvláště výrazný v roce 2040 58 .

6.Znečištění přesahující hranice států a mezinárodní opatření

Znečištění ovzduší v dané zemi pochází z více zdrojů: domácích emisí, emisí vyprodukovaných v sousedních zemích a přírodních zdrojů. Ve většině členských států jsou hlavními zdroji znečištění domácí zdroje, a proto je prioritou snížit domácí emise, aby se snížila úroveň pozadí u látek znečišťujících ovzduší. Analýza však potvrzuje, že ve většině členských států je významný podíl na pozaďové koncentraci PM2,5 generován v jiných členských státech 59 . To poukazuje na přeshraniční povahu znečištění ovzduší, která odůvodňuje přijetí opatření na úrovni EU, neboť znečištění ovzduší vytvořené v jednom členském státě může mít negativní dopady za vnitrostátními hranicemi 60 . Analýza navíc ukazuje, že na pozaďové koncentraci látek znečišťujících ovzduší mají podíl také zdroje ze třetích zemí, a to na různých úrovních v závislosti na zeměpisné poloze členských států 61 . Předpokládá se, že v průběhu času a se zvyšující se přísností scénářů EU pro snižování znečištění ovzduší bude podíl znečištění z EU klesat (v důsledku dodatečných opatření v EU), čímž se zvýší relativní podíl zdrojů mimo EU (zejména pokud země mimo EU neomezují znečištění ovzduší na stejné úrovni ambicí). To podtrhuje potřebu, aby EU přijala důraznější opatření na dvoustranné úrovni (zejména v souvislosti s přístupovými politikami a politikami sousedství, ale také prostřednictvím budování silnějších mezinárodních partnerství) a na mnohostranných fórech, jako je Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států.

Povinnosti vyplývající ze směrnice o národních emisních stropech jsou do velké míry zohledněny na mezinárodní úrovni prostřednictvím Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států a jejího pozměněného Göteborského protokolu. V posledních letech tento protokol ratifikovalo více zemí, ale stále jej ratifikovalo jen velmi málo sousedních zemí mimo EU. V EU se k němu jako smluvní strany zatím nepřipojily dva členské státy 62 , ale jsou blízko dokončení ratifikačního procesu. V prosinci 2023 se smluvní strany rozhodly, že je nutná další revize, aby bylo možné splnit cíle protokolu tím, že se zintenzivní opatření ke snížení znečištění ovzduší v Evropě a Severní Americe. Prioritou při revizi Göteborského protokolu bude zvážit, jak bude možné dosáhnout jeho ratifikace dalšími zeměmi, které v současné době nejsou jeho smluvními stranami. Jako základ pro analýzu provedenou v procesu revize k určení možných závazků ke snížení emisí pro dotčený region bude rovněž použito modelování, z něhož tato zpráva vychází. Očekává se, že proces revize skončí do prosince 2026, nicméně skupina pracovní program a předpokládané datum ukončení pravidelně upravuje. Jak bylo uvedeno v předchozím oddíle, smluvní strany Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států nadále zkoumají možné synergie mezi mezinárodními rámci pro čisté ovzduší a klima, jak dosáhnout ratifikace dalšími zeměmi v regionu EHK OSN a jak může Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států více inspirovat podobné mezinárodní smlouvy. Tuto ambici sleduje i rezoluce UNEA 6/10 63 „Promoting regional cooperation on air pollution to improve air quality globally“ (Podpora regionální spolupráce v oblasti znečištění ovzduší s cílem zlepšit kvalitu ovzduší v celosvětovém měřítku), která byla schválena v březnu 2024. Rezoluce vedla k vytvoření nové platformy pro výměnu informací o řízení kvality ovzduší 64 Koalicí pro klima a čisté ovzduší. Cílem této nové platformy je usnadnit výměnu informací a poznatků o osvědčených postupech na regionální a nižší než regionální úrovni a pomoci s plněním pokynů a prozatímních cílů WHO týkajících se kvality ovzduší.

7.Závěr

Čtvrtý výhled pro čisté ovzduší potvrzuje, že emise látek znečišťujících ovzduší v EU nadále klesají. To je dobrá zpráva pro občany EU, pro hospodářství a pro společnost. Za posledních 20 let se EU podařilo výrazně snížit emise většiny z pěti hlavních znečišťujících látek, které upravuje směrnice o národních emisních stropech. Výjimkou zůstává amoniak, jehož emise klesly mnohem méně, přičemž své závazky ke snížení emisí v roce 2022 stále nesplnilo osm členských států. Probíhající hodnocení směrnice o národních emisních stropech objasní, co se při provádění směrnice osvědčilo a jaké vznikají problémy, a to i při plnění závazků týkajících se snížení emisí.

Výhled v případě emisí amoniaku zůstává znepokojivý. Předložené prognózy naznačují, že své (ambicióznější) závazky ke snížení emisí do roku 2030 možná nesplní 21 členských států. Tyto členské státy musí přijmout další významná opatření ke snížení emisí amoniaku u zdroje tím, že podpoří správnou zemědělskou praxi, a to i v rámci provádění společné zemědělské politiky členskými státy. Další opatření jsou nutná také k omezení emisí PM2,5, u nichž se v současnosti předpokládá, že své závazky ke snížení těchto emisí do roku 2030 nesplní osm členských států.

Celkově je EU na dobré cestě ke splnění cíle akčního plánu pro nulové znečištění týkajícího se zdraví. Stále však není na dobré cestě ke splnění cíle týkajícího se ekosystémů v roce 2030. To zdůrazňuje potřebu většího úsilí ke snížení emisí amoniaku. Výsledky této analýzy celkově ukazují, že ačkoli EU a její členské státy společně dosáhly zřetelného pokroku, je třeba přijmout další opatření ke snížení negativních dopadů znečištění ovzduší na zdraví a životní prostředí, a to v souladu s ambicí EU dosáhnout nulového znečištění a v plné součinnosti se závazkem nové Komise dosáhnout udržitelné prosperity, což je také v souladu s procesem revize Göteborského protokolu. Slibnou cestou k dosažení čistšího ovzduší je uplatnění přístupu „jedno zdraví“, který uznává, že zdraví lidí, zvířat a životního prostředí jsou vzájemně propojeny.

V zájmu realizace očekávaných snížení emisí, která jsou v této zprávě uvedena, je důležité v plném rozsahu provádět stávající právní předpisy a využít k tomu podporu, kterou má Komise pro členské státy k dispozici 65 . To zahrnuje i přijetí opatření členských států pro splnění ambicióznějších norem kvality ovzduší, které byly v nedávné době přijaty v rámci revidované směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší. Další opatření by ještě více snížila dopady znečištění ovzduší na zdraví a ekosystémy a zajistila by makroekonomické přínosy. Ambiciózní cíl v oblasti klimatu pro rok 2040 nejen upevní a posílí klimatické ambice EU, ale také zajistí vedlejší přínosy v podobě čistého ovzduší, které zlepší veřejné zdraví a podpoří hospodářství 66 .

Příloha: Metodické rozdíly oproti třetímu výhledu pro čisté ovzduší

Klíčové aktualizace od třetího výhledu pro čisté ovzduší

–Výchozí scénář zohledňuje nově přijaté a navrhované politiky EU. Vychází zejména z modelování provedeného pro posouzení dopadů, které doprovází sdělení o klimatickém cíli EU pro rok 2040 („scénář S3“, který znázorňuje cestu ke snížení emisí skleníkových plynů v rámci upřednostňované cílové varianty v uvedeném posouzení dopadů), zejména pokud jde o vývoj energetického systému EU. Nyní zahrnuje revidovanou směrnici IED, zatímco třetí výhled pro čisté ovzduší vycházel z legislativního návrhu Komise, který byl ambicióznější, zejména pokud jde o zahrnutí velkých podniků zabývajících se chovem skotu do regulovaných činností.

–K výpočtu emisí látek znečišťujících ovzduší a koncentrací PM2,5 a NO2byl použit model GAINS, a to podle stejného přístupu a stejné verze modelu jako v případě třetího výhledu pro čisté ovzduší. Koncentrace ozonu však byly vypočteny pomocí modelu EMEP 67 , což je změna oproti třetímu výhledu pro čisté ovzduší, v němž byly vypočteny rovněž pomocí modelu GAINS.

–Výchozí scénář byl aktualizován tak, aby co nejvíce odrážel nejnovější emisní inventury, prognózy a politiky a opatření členských států, přičemž byly zohledněny informace získané od členských států během konzultací o výchozím scénáři.

–Výchozí scénář nyní zahrnuje konzistentní zastoupení kondenzovatelné části emisí částic, zatímco v třetím výhledu pro čisté ovzduší bylo toto zastoupení použito pouze pro analýzu citlivosti.

–K posouzení dopadů na zdraví byla použita aktualizovaná metodika. Ačkoli metodika zůstává do značné míry v souladu s třetím výhledem pro čisté ovzduší, dopady týkající se nemocnosti u emisí PM2,5 a NO2 jsou odhadovány na základě nové práce v rámci studie EMAPEC („Odhad nemocnosti ze znečištění ovzduší a jejích ekonomických důsledků“), kterou koordinuje WHO 68 .

Komplexnější popis aktualizací modelovacího rámce je k dispozici v dokumentu ústavu IIASA (2025).

(1)     https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2660

(2)    Směrnice (EU) 2024/2881 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu.

(3)    Směrnice (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší.

(4)    Oxid siřičitý (SO2), oxidy dusíku (NOx), amoniak (NH3), nemethanové těkavé organické sloučeniny (NMVOC) a jemné částice (PM2,5).

(5)    WHO (2021) WHO Global Air Quality Guidelines (Pokyny WHO týkající se kvality ovzduší) .

(6)    COM(2022) 673 final.

(7)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1257 ze dne 24. dubna 2024 o schvalování typu motorových vozidel a motorů, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska jejich emisí a životnosti baterie (Euro 7).

(8)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1785 ze dne 24. dubna 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) a směrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů.

(9)    COM(2024) 348 final.

(10)    COM(2024) 63 final, podkladové posouzení dopadů: SWD(2024) 63 final.

(11)     https://environment.ec.europa.eu/strategy/zero-pollution-action-plan/zero-pollution-targets_en

(12)    COM(2021) 400 final.

(13)    Podle článku 13 směrnice o národních emisních stropech. Podrobnější informace o hodnocení včetně stanovených hodnotících otázek jsou k dispozici na portálu Podělte se o svůj názor a na internetových stránkách Komise pro ovzduší .

(14)    Evropská agentura pro životní prostředí (2024), Stav kvality ovzduší v Evropě v roce 2024 .

(15)    EEA, Zpráva č. 22/2018 .

(16)     https://www.eea.europa.eu/en/analysis/publications/harm-to-human-health-from-air-pollution-2024 . Tento odhad vychází z monitorování koncentrací znečištění ovzduší a zahrnuje pouze předčasná úmrtí způsobená znečištěním ovzduší překračujícím úroveň pokynů WHO týkajících se kvality ovzduší, na rozdíl od jiných odhadů obsažených ve zbývající části této zprávy, které vycházejí z výsledků modelování v dokumentu „Support to the development of the fourth Clean Air Outlook“ (Podpora vypracování čtvrtého výhledu pro čisté ovzduší) autorů Klimont et al., IIASA et al., 2025 [IIASA 2025], a které zohledňují všechny dopady (včetně těch nedosahujících úrovně pokynů WHO), aby se zachoval soulad s analýzami předchozího výhledu pro čisté ovzduší.

(17)     https://www.eea.europa.eu/en/analysis/publications/impacts-of-air-pollution-on-ecosystems-in-europe

(18)    Emisní inventury se vykazují s dvouletým zpožděním, což znamená, že se kontroly plnění závazků v období 2020–29 poprvé uskutečnily v roce 2022.

(19)     https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/CS/inf_23_142

(20)     https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/inf_23_5380 .

(21)    Výsledky přezkumu inventur 2024 jsou shrnuty v horizontální zprávě o přezkumu z roku 2024 .

(22)     https://www.eea.europa.eu/publications/national-emission-reduction-commitments-directive-2024 ; Tyto údaje jsou založeny na údajích předložených členskými státy, a to bez ohledu na přezkum těchto předložených údajů Komisí.

(23)    K dispozici na adrese https://environment.ec.europa.eu/topics/air/reducing-emissions-air-pollutants/national-air-pollution-control-programmes-and-projections_en .

(24)    Tato dřívější aktualizace zahrnuje aktualizaci politik a opatření k řešení znečištění ovzduší.

(25)    COM(2024) 348 final.

(26)    COM(2022) 230 final.

(27)    Scénáře v posouzení dopadů pro klimatický cíl na rok 2040 (SWD(2024) 63 final) předpokládají snížení emisí SO2, NOx a PM2.5 v období 2015–2040 o přibližně 60–75 %.

(28)    Revidovaná směrnice IED povede k většímu důrazu na spodní limit rozsahu BAT-AEL a k jeho většímu uplatňování. Revidovaná směrnice IED tak pravděpodobně povede ke snížení emisí nad rámec zde předpokládaného snížení, nicméně v současné době není možné odhadnout rozsah tohoto dalšího snížení.

(29)    Popis všech scénářů uvedených v této zprávě naleznete v oddílu 3 dokumentu ústavu IIASA (2025). Všechny zde uvedené výsledky vycházejí z modelu GAINS ( https://gains.iiasa.ac.at/gains ).

(30)    EE, EL, IT, FI.

(31)    Podle čl. 4 odst. 2 směrnice o národních emisních stropech jsou orientační úrovně emisí pro rok 2025 vypočítány z lineární trajektorie snižování emisí spojující úrovně emisí stanovené v závazcích ke snížení emisí pro rok 2020 a úrovně emisí stanovené v závazcích ke snížení emisí pro rok 2030. Posouzení se tedy provádí na základě maximální povolené úrovně emisí, která je průměrnou maximální povolenou úrovní vyplývajících ze závazků ke snížení emisí na období 2020–29 a 2030.

(32)    BE, CY, EE, EL, IT, MT, AT, FI.

(33)    Scénář maximálního technicky proveditelného snížení označovaný jako „všechna technická opatření“.

(34)    K tomuto zlepšení došlo po zavedení souboru emisních faktorů zahrnujících kondenzovatelné částice v příručce EEA/EMEP. Podle zprávy ústavu IIASA (2025) nezahrnuje do svých inventur kondenzovatelnou část emisí částic ze spalování tuhých paliv v domácnostech pět členských států (Rakousko, Estonsko, Německo, Litva a Lucembursko). Model GAINS používá emisní faktory částic specifické pro danou zemi, které předpokládají, že kondenzovatelná frakce je zahrnuta i pro těchto pět zemí. Tento předpoklad byl členským státům sdělen během konzultací, které s nimi ústav IIASA vedl na začátku roku 2024.

(35)    Ve třetím výhledu pro čisté ovzduší byly kondenzovatelné částice důsledně zahrnuty pouze do analýzy citlivosti.

(36)    Za tímto se skrývají některé změny v rozpětí splnění závazků, které se v jednotlivých členských státech mění různým směrem. Patří sem případy, kdy zahrnutí vysokých emisních faktorů vede k příznivějšímu rozpětí plnění závazků.

(37)    Ustanovení čl. 4 odst. 3 písm. d) směrnice o národních emisních stropech.

(38)    Očekává se, že cíl snížení emisí o 25 % bude splněn v letech 2040 až 2045.

(39)    Dopady znečištění ovzduší na zdraví přesahují rámec úmrtnosti a zahrnují i nemocnost. Tyto dopady byly analyzovány a vyjádřeny v penězích, aby bylo možné posoudit ekonomické dopady i přínosy nižšího znečištění ovzduší (viz oddíl 4.2).

(40)    S použitím stejného metodického přístupu jako v druhém výhledu pro čisté ovzduší, který byl základem pro stanovení cílů nulového znečištění.

(41)    To je poměrně výrazná změna ve srovnání s odhadovanými 50 000 úmrtími způsobenými expozicí ozonu v třetím výhledu pro čisté ovzduší. Je to způsobeno rozvinutějším a podrobnějším přístupem k modelování, jak je vysvětleno v dokumentu ústavu IIASA (2025).

(42)    Odhad dopadů na ekosystémy se řídí stejnou metodikou, která byla použita ve třetím výhledu pro čisté ovzduší, a vychází ze stejné databáze kritické zátěže sestavené prostřednictvím Koordinačního centra pro účinky Pracovní skupiny pro účinky v rámci Úmluvy o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států (viz zpráva ústavu IIASA, 2025).

(43)    Posuzuje se jako plocha ekosystémů, kde ukládání dusíku překračuje kritické zatížení.

(44)    Příloha III část 2.

(45)    Verze dokumentu z roku 2014 je k dispozici zde: https://unece.org/DAM/env/documents/2012/EB/ECE_EB.AIR_120_ENG.pdf , přičemž nová verze by měla být k dispozici v roce 2025.

(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1991 ze dne 24. června 2024 o obnově přírody a o změně nařízení (EU) 2022/869.

(47)    Popis metodiky, na níž jsou založeny výsledky v této části, viz zpráva ústavu IIASA (2025).

(48)    Rozpětí odrážejí to, zda se úmrtnost posuzuje na základě hodnoty střední délky života nebo hodnoty statistického života; hodnoty jsou vyjádřeny za rok v cenách roku 2015. Byl zvolen konzervativní přístup, který vylučuje dopady NO2 v případech, kdy existuje možnost dvojího započítání účinků oproti kvantifikaci účinků PM2,5.

(49)    Tyto dopady jsou odhadovány prostřednictvím ztráty ekosystémových služeb pouze v oblastech sítě Natura 2000 v důsledku eutrofizace. Celková ztráta ekosystémových služeb je tedy podhodnocena.

(50)    Dopady vypočítalo Společné výzkumné středisko Evropské komise pomocí modelu JRC-GEM-E3 ( https://joint-research-centre.ec.europa.eu/gem-e3_en ). Podrobnější informace naleznete v oddílu 5.5 zprávy ústavu IIASA (2025).

(51)    Dechezleprêtre, A., Rivers, N., & Stadler, B. The economic cost of air pollution: Evidence from Europe (Ekonomické náklady na znečištění ovzduší, důkaz z Evropy). OECD Economics Department Working Papers, 2019 [OECD, 2019].

(52)    Údaje z roku 2022 na základě skleníkových plynů agentury EEA – prohlížeče dat (včetně odvětví využívání půdy).

(53)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 ze dne 13. června 2024 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942.

(54)      Revidovaná směrnice zachovává cílovou hodnotu 120 μg/m3, ale snižuje počet kalendářních dnů, kdy může být tato hodnota překročena, na 18 (z 25) dnů v průměru za tři roky.

(55)      Prvky z tohoto popisu pocházejí z Koalice pro klima a čisté ovzduší .

(56)    Schopnost odrážet sluneční světlo.

(57)     https://www.globalmethanepledge.org/ . V lednu 2025 se ho účastnilo více než 150 zemí.

(58)    Vzhledem ke krátké době, která zbývá k provedení zmírňujících opatření, je prostor pro další zmírnění do roku 2030 omezenější.

(59)      Podrobné výsledky týkající se původu koncentrací PM2.5 v členských jsou k dispozici v dokumentu ústavu IIASA (2025). Přestože se přes hranice přenášejí i další látky znečišťující ovzduší, zpráva podrobněji analyzovala částice PM2,5, protože mají největší dopad na zdraví.

(60)    Účinnost přeshraničního monitorování znečišťujících látek lze výrazně zvýšit využitím družicových dat a služeb EU, jako je například služba monitorování atmosféry programu Copernicus (CAMS).

(61)    Největší prospěch z omezení znečištění v sousedních zemích, které nejsou členy EU, a z nižších emisí z mezinárodní lodní dopravy (to se týká zejména ostrovů) by měly menší a izolovanější členské státy.

(62)

   Itálie a Polsko.

(63)     https://documents.un.org/doc/undoc/gen/k24/008/31/pdf/k2400831.pdf

(64)     https://aqmx.org/

(65)    Mimo jiné prostřednictvím podpory EU, jako je Nástroj pro technickou podporu ( https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/technical-support-instrument/technical-support-instrument-tsi_en ), a iniciativ v oblasti výzkumu a inovací financovaných EU, které se týkají prevence a nápravy znečištění ovzduší ( https://research-and-innovation.ec.europa.eu/document/c9d4c0b5-f85e-4599-986d-e6b2438229fc_en )

(66)    Viz SWD(2024) 63 final, část 1, oddíl 6.3.

(67)      Model chemického transportu vyvinutý a vedený Meteorologickým syntézním centrem – západ (MSC-W) Evropského programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování (EMEP), obecný popis viz Simpson et al. (2012) https://doi.org/10.5194/acp-12-7825-2012 .

(68)       https://doi.org/10.1097/EE9.0000000000000314