EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.2.2025

COM(2025) 62 final

2025/0034(NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o politickém programu Evropského výzkumného prostoru na období 2025–2027

(Text s významem pro EHP)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

1)prohloubení skutečně funkčního vnitřního trhu znalostí,

2)společně se začít zabývat ekologickou a digitální transformací a dalšími výzvami s dopadem na společnost a zvýšit zapojení společnosti v EVP,

3)rozšíření přístupu k excelenci výzkumu a inovací v celé Unii a posílení propojení mezi inovačními ekosystémy v celé Unii,

4)pokračování ve vzájemně sladěných investicích do výzkumu a inovací a reformách výzkumu a inovací.

Vytvořením nových řídících struktur a prvního politického programu EVP na období 2022–2024 s konkrétními opatřeními vnesla EU do EVP nový impuls a sladila strategie a politiky v oblasti výzkumu a inovací. Významného pokroku bylo dosaženo díky spolupráci s členskými státy, zejména při řešení roztříštěnosti jejich systémů výzkumu a inovací. Iniciativy se zaměřovaly na profesní rozvoj výzkumných pracovníků, infrastrukturu výzkumu, otevřenou vědu, budování důvěry ve vědu prostřednictvím zapojení občanů a mobilizaci zdrojů pro tematickou spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Společný proces stanovování priorit, na němž se podílely členské státy, zúčastněné strany a Komise, podpořil pocit odpovědnosti a zvýšil odhodlání k provádění EVP, zejména prostřednictvím prvního politického programu EVP.

Stejně jako první politický program EVP na období 2022–2024 i druhý politický program EVP na období 2025–2027 nastiňuje konkrétní činnosti v oblasti EVP a slouží jako strategický rámec pro podporu spolupráce mezi zeměmi EU, zvyšování účinnosti systémů výzkumu a inovací a společné řešení společenských problémů. Na základě zkušeností získaných při provádění prvního programu se ve druhém programu podařilo nalézt rovnováhu mezi prohloubením opatření v oblasti současných priorit prostřednictvím strukturálních politik a rozšířením vize EVP prostřednictvím nových opatření v rámci EVP. Strukturální politiky jsou dlouhodobé politiky EVP, jako je například otevřená věda, výzkumné infrastruktury a kariéra výzkumných pracovníků, které se neomezují na jednotlivé politické programy a jsou zakotveny ve vnitrostátních a evropských politikách. Opatření v rámci EVP jsou stručná, politicky orientovaná a zaměřená na cíle tak, aby poskytovala podstatnou přidanou hodnotu pro EU, členské státy a zúčastněné strany. Za nedostatky, u nichž byla považována za nezbytnou spolupráce, byla označena opatření týkající se umělé inteligence ve vědě, bezpečnosti výzkumu, vědy pro politiku a spravedlnosti ve vědě. Díky tomu tak příští politický program EVP na období 2025–2027 získává celkově jasnější politické zaměření a jasnější strukturu, která usnadňuje jeho provádění vnitrostátními správními orgány a zúčastněnými stranami.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

Volba doporučení Rady v návaznosti na zkušenosti získané z prvního politického programu EVP na období 2022–2024 zdůrazňuje závazek Komise posílit spolupráci při správě a řízení EVP tím, že se výsledky práce na spoluvytváření s členskými státy, zeměmi přidruženými k programu Horizont Evropa a zúčastněnými stranami na úrovni EU promítnou do návrhu doporučení Rady předloženého Komisí. Cílem je vybudovat odpovědnost a dobře informovaný závazek členských států a zúčastněných stran jako základ pro další spolupráci na dohodnutých opatřeních a strukturálních politikách pro společnou akci. Pokračuje také v pružném přístupu k provádění opatření v rámci EVP a v dobrovolné povaze politického programu EVP.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2025/0034 (NLE)

Návrh

DOPORUČENÍ RADY

o politickém programu Evropského výzkumného prostoru na období 2025–2027

(Text s významem pro EHP)

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 292 první a druhou větu této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)EU dnes čelí mnoha bezprecedentním výzvám. Celosvětový řád se mění a základy našeho společenského blahobytu a bezpečnosti se otřásají v důsledku turbulentního geopolitického kontextu, rostoucí hospodářské konkurence, nebývale rychlé a transformační technologické revoluce a změny klimatu a jejích důsledků. Nastala naléhavá potřeba posílit vedoucí postavení a strategickou autonomii Evropy v klíčových technologických oblastech. V této souvislosti mají klíčový význam věda, technologie a inovace z hlediska snížení zranitelnosti Evropy a uvolnění jejího plného potenciálu. Výzkum a inovace navíc hrají zásadní roli při zvyšování udržitelné konkurenceschopnosti Evropské unie.

(2)Rozvoj Evropského výzkumného prostoru (EVP) je základem naší snahy na tyto výzvy reagovat. Ambice vytvořit evropský výzkumný prostor jako jednotný trh pro výzkum, technologie a inovace vznikla v roce 2000 a byla zakotvena v Lisabonské smlouvě jako konkrétní cíl EU. Nedávná politická ambice vytvořit „unii výzkumu a inovací“, což by vedlo ke společné evropské strategii a politice v oblasti výzkumu a inovací, a dále usilovat o „pátou svobodu“ ukazuje na trvalou potřebu dále rozvíjet prostor, v němž se země spojují, aby koordinovaly a zlepšovaly své vnitrostátní politiky a ekosystémy v oblasti výzkumu a inovací, a který umožňuje volný pohyb znalostí, výzkumných pracovníků a technologií. Větší koordinace v rámci celé EU prostřednictvím EVP může pomoci stimulovat investice a reformy a hrát zásadní roli při podpoře udržitelné konkurenceschopnosti v souladu s cíli Kompasu konkurenceschopnosti 5 .

(3)Evropský výzkumný prostor dosáhl za posledních 25 let významných úspěchů v klíčových oblastech politiky, jako jsou výzkumné infrastruktury, otevřená věda, mezinárodní spolupráce, genderová vyváženost v oblasti výzkumu a inovací, společné plánování, kariéra výzkumných pracovníků a jejich mobilita. K těmto úspěchům přispěly akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA), z nichž bylo financováno více než 150 000 vynikajících výzkumných pracovníků, zejména prostřednictvím vynikajících doktorských programů, postdoktorandských stipendií a výměnných pobytů pracovníků v oblasti výzkumu a inovací, síť EURAXESS podpořila více než 2 miliony výzkumných pracovníků v kariérním růstu a mobilitě v celé Evropě a cloud pro otevřenou vědu poskytuje bezproblémový přístup ke kvalitním datům a digitálním službám a zároveň podporuje spolupráci napříč hranicemi a obory.

(4)V roce 2021 uzavřely členské státy a Komise novou vizi a politický rámec, které jsou uvedeny v závěrech Rady o řízení EVP v budoucnosti 6 a v Paktu pro výzkum a inovace 7 . Tato vize stanoví společné hodnoty a zásady pro řízení výzkumu a inovací, a určuje priority pro společnou činnost. Členské státy v tomto paktu znovu potvrdily svůj závazek spolupracovat na dosahování cílů EVP, aby podpořily integraci a spolupráci a snížily roztříštěnost v Evropě v oblasti vědeckého výzkumu, technologií a inovací. V závěrech Rady z roku 2024 o zvýšení konkurenceschopnosti EU, posílení EVP a překonání jeho roztříštěnosti členské státy znovu potvrdily svůj závazek zlepšit koordinaci a sladit vnitrostátní politiky v oblasti výzkumu a inovací s cílem vytvořit integrovanější a účinnější výzkumný ekosystém 8 .

(5)První politický program EVP na období 2022–2024 vytvořil pevný základ pro dosažení cílů EVP. Převedl prioritní oblasti Paktu pro výzkum a inovace na soubor konkrétních opatření. Komise, členské státy, přidružené země programu Horizont Evropa a zúčastněné strany na úrovni EU společně provedly 17 opatření. Jedinečnou roli v rámci tohoto nového řízení hraje fórum EVP a jeho podskupiny při podpoře provádění EVP a jeho opatření. Působí jako most mezi orgány na úrovni EU a vnitrostátními a regionálními orgány a usnadňují spolupráci. Tento inkluzivní a participativní přístup zajišťuje, že jsou zohledněny všechny názory. To podporuje inovativní strategie a společnou odpovědnost za politiky, které mají posílit evropský ekosystém výzkumu a inovací. Výbor pro Evropský výzkumný prostor a inovace (ERAC) jako strategický politický poradní orgán na vysoké úrovni poskytuje Radě a Komisi včasné poradenství.

(6)Komise vyzdvihla úspěchy politického programu EVP na období 2022–2024 a nového řízení ve sdělení „Provádění Evropského výzkumného prostoru v roce 2024“ 9 . Mezi hlavní úspěchy při řešení řady potřeb v oblasti výzkumu a inovací v celé Evropě v rámci prvního politického programu EVP na období 2022–2024 patří: 1) vytvoření Koalice pro reformu hodnocení výzkumu (Coalition for Advancing Research Assessment, CoARA), 2) zveřejnění „Kodexu chování s nulovou tolerancí pro potírání násilí založeného na pohlaví v systému výzkumu a inovací EU“, 3) stimulace transformace zelené energie prostřednictvím realizace strategického programu pro výzkum a inovace v rámci pilotního projektu EVP pro zelený vodík, 4) vytvoření „sítě řídících orgánů pro výzkum a inovace a soudržnost“ (RIMA), která propojuje aktéry politiky v oblasti výzkumu a inovací a řídící orgány s cílem posoudit rozdíly v inovacích, zvýšit excelenci a využít stávající rozšiřující nástroje, a 5) vytvoření nového rámce pro sledování a hodnocení EVP.

(7)Druhý politický program EVP na období 2025–2027 vychází z tohoto přístupu a je zaměřen na řešení současných problémů. Na základě Paktu pro výzkum a inovace, prioritních oblastí pro společnou akci a výsledků provádění prvního politického programu EVP na období 2022–2024 nastiňuje 11 strukturálních politik EVP a osm konkrétních opatření v rámci EVP. Ty jsou výsledkem rozsáhlého procesu spoluvytváření v rámci fóra EVP a výboru ERAC a cílem je zahájit jejich realizaci v roce 2025. První a druhý politický program EVP jsou vzájemně propojeny. Politický program EVP na období 2025–2027 zajišťuje kontinuitu probíhajících politik v rámci prvního programu, řeší hlavní dlouhodobé cíle EVP a je dostatečně flexibilní, aby mohl reagovat na nové strategické potřeby.

DOPORUČUJE:

1.Členské státy přijímají politický program EVP na období 2025–2027 s 11 strukturálními dlouhodobými politikami EVP, které nejsou omezeny na jednotlivé programy politiky, ale i nadále mají tříletý pracovní plán, a s 8 opatřeními EVP, která mají být dokončena v rámci tohoto tříletého politického programu. Všechny návrhy EVP jsou podrobněji popsány v příloze.

2.Členské státy dobrovolně provádějí následující strukturální politiky a opatření v rámci EVP v souladu se čtyřmi prioritními oblastmi Paktu pro výzkum a inovace pro společnou akci. Tyto strukturální politiky a opatření se zaměřují na to, aby i) přinášely jasnou přidanou hodnotu na vnitrostátní a evropské úrovni, ii) vytvářely dopad tím, že do tří let přinesou konkrétní výsledky a hmatatelné výstupy, iii) vycházely z neustálého spoluvytváření mezi členskými státy, Komisí a zúčastněnými stranami, iv) byly samostatné s jednou hlavní činností, což znamená, že nebudou obsahovat žádná dílčí opatření, a v) byly prováděny v rámci proměnné geometrie umožňující flexibilitu rozsahu, ve kterém se mohou zapojit jednotlivé země.

1.Prioritní oblast: Prohloubení skutečně funkčního vnitřního trhu znalostí

Volný pohyb výzkumných pracovníků, znalostí a dat má zásadní význam pro vybudování účinnějšího a inkluzivnějšího evropského systému výzkumu a inovací. Pomáhá minimalizovat duplicitu zdrojů a vytvářet kritické množství potřebné k dosažení účinnosti. Pro posílení konkurenceschopnosti EU je nezbytné posílit její mezinárodní postavení a vedoucí postavení ve vědě prováděním průkopnického základního a aplikovaného výzkumu.

EU bude na této prioritě nadále pracovat prostřednictvím následujících strukturálních politik:

Otevřená věda – Umožnění otevřené vědy prostřednictvím sdílení a opakovaného použití dat, mimo jiné prostřednictvím evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC); Výzkumné infrastruktury – Posílení udržitelnosti, dostupnosti a odolnosti výzkumných infrastruktur v Evropském výzkumném prostoru; Rovnost žen a mužů, rovné příležitosti pro všechny a inkluzivita – Posílení inkluzivní a průřezové rovnosti žen a mužů v Evropském výzkumném prostoru; Kariéra a mobilita výzkumných pracovníků a systémy hodnocení a odměňování výzkumu – Zatraktivnění a udržitelnost kariéry ve výzkumu a reforma hodnocení výzkumu; Zhodnocování znalostí – Rozšiřování kapacit a činností v oblasti zhodnocování znalostí; Globální zapojení – Globální přístup k výzkumu a inovacím.

Pro příští tři roky jsou v rámci EVP navržena následující opatření:

·Rovnost v otevřené vědě;

·Podpora evropského ekosystému vědy pro politiku (S4P);

·Usnadnění a urychlení odpovědného využívání umělé inteligence ve vědě v EU;

·Posílení bezpečnosti výzkumu.

2.Prioritní oblast: Společně se začít zabývat ekologickou a digitální transformací a dalšími výzvami s dopadem na společnost a zvýšit zapojení společnosti v EVP

Aby mohl EVP zvýšit konkurenceschopnost, zlepšit kvalitu života lidí v EU a řešit společenské výzvy, jako je například ekologická a digitální transformace, musí vytvářet synergie s odvětvovými politikami a průmyslovou politikou. Investice do výzkumu a inovací musí přinést konkrétní výsledky, které bude možno využít a zavést na trhu.

Základními přístupy k řešení této prioritní oblasti jsou následující strukturální politiky:

Iniciativy založené na výzvách – Učinit ze strategického plánu pro energetické technologie (SET) klíčovou tematickou složku EVP; Synergie se vzděláváním a evropskou agendou dovedností – Zlepšení propojení mezi výzkumem a inovacemi a vysokoškolským vzděláváním v rámci EVP a plné využití potenciálu evropských ekosystémů výzkumu a inovací; Aktivní zapojení občanů a společnosti do výzkumu a inovací – Zvyšování důvěry ve vědu prostřednictvím účasti občanů, jejich zapojení a komunikace o vědě.

Pro příští tři roky jsou navržena následující opatření v rámci EVP:

·Urychlení investic do výzkumu a inovací pro průmyslovou transformaci a udržitelnost konkurenceschopnosti Evropy;

·Urychlení metodik nového přístupu s cílem dosáhnout pokroku v biomedicínském výzkumu a testování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků;

·Harmonizovaný a koordinovaný rámec pro evropský přístup k integritě a etice v oblasti výzkumu a inovací tváří v tvář novým výzvám.

3.Prioritní oblast: Rozšíření přístupu k excelenci výzkumu a inovací v celé Unii a posílení propojení mezi inovačními ekosystémy v celé Unii

Excelence ve výzkumu se týká celé Evropy napříč všemi věkovými kategoriemi, obory a odvětvími. Dosud není využíván její plný potenciál kvůli významným rozdílům v příležitostech pro výzkumné pracovníky a inovátory v rámci EVP. Strukturální politikou pro řešení této prioritní oblasti je vytvoření synergií mezi programy financování EU, vnitrostátními a regionálními programy – Zlepšit přístup EU k excelenci.

Pro příští tři roky je navrženo následující opatření v rámci EVP:

·Posílení výzkumu a inovací: Nová éra v řízení výzkumu.

4.Prioritní oblast: Pokračování ve vzájemně sladěných investicích do výzkumu a inovací a reformách výzkumu a inovací

Vzhledem k tomu, že se EU zaměřuje na klíčové oblasti budoucí konkurenceschopnosti, udržitelnosti a blahobytu, bylo by kontraproduktivní zdvojovat, nahrazovat nebo tříštit investice a iniciativy v oblasti výzkumu a inovací. Přeshraniční spolupráce může zvýšit efektivitu tím, že bude sdružovat zdroje s cílem dosáhnout kritického množství a zvýšit účinky přelévání znalostí, a tak podpořit inovace. Zajištění účinnosti a dopadu těchto investic bude v některých případech vyžadovat také navrhování, provádění a monitorování strukturálních reforem vnitrostátních systémů výzkumu a vývoje. Cílem těchto reforem bude posílit vědeckou excelenci, dosáhnout zhodnocení výsledků výzkumu, posílit vazby mezi vědou a podniky a lépe zaměřit politiky na podporu inovací v podnicích.

V rámci tohoto cíle není v rámci EVP navrženo žádné konkrétní opatření, ale všeobecně se uznává, že zvýšení investic do výzkumu a inovací a přijetí strukturálních reforem zůstává i nadále klíčovou prioritou pro Evropskou komisi a členské státy, které by měly úzce spolupracovat s využitím souboru stávajících nástrojů. Konkrétněji se očekává, že provádění opatření v oblasti výzkumu a inovací v rámci nástroje EU pro oživení a odolnost posílí vnitrostátní inovační kapacitu, a to zejména v zemích, které dosud zaostávají.

Evropská komise provádí v rámci evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik hloubkovou analýzu vnitrostátních systémů výzkumu a inovací a vydává doporučení pro jednotlivé země, jak zvýšit inovační potenciál příslušné země. Poté Komise sleduje politické reakce členských států, aby posoudila pokrok při odstraňování zjištěných nedostatků v oblasti výzkumu a inovací. Členské státy a přidružené země mohou na podporu svého úsilí o zlepšení svých systémů výzkumu a inovací prostřednictvím reforem získat odbornou podporu v rámci nástroje na podporu politik v rámci programu Horizont, který se ukázal jako velmi přínosný při zlepšování tvorby politik a určování cest k reformám, a dvoustranného posíleného dialogu s členskými státy o společně dohodnutých tématech v oblasti výzkumu a inovací.

3.Zavedený rámec spolupráce mezi Evropskou komisí, členskými státy, přidruženými zeměmi a organizacemi zúčastněných stran v podobě fóra EVP a výboru ERAC by měl být zachován jako ústřední mechanismus řízení EVP. Provádění příštího politického programu EVP na období 2025–2027 bude i nadále inkluzivní a transparentní snahou na všech úrovních správy s cílem podporovat spoluvytváření tohoto programu a pocit odpovědnosti za něj. Fórum EVP zůstává i nadále diskusním fórem pro nové výzvy, které se objevují mimo činnosti politického programu EVP na období 2025–2027, vyžadují spolupráci mezi zeměmi a jsou zahrnuty v Paktu pro výzkum a inovace, jako jsou například následná opatření týkající se svobody vědeckého výzkumu.

4.Koordinované provádění by mělo zajistit aktivní a široké zapojení zúčastněných stran na úrovni EU v rámci celého spektra od výzkumu až po inovace a zavádění na trh. Je třeba přezkoumat kategorie zúčastněných stran ve fóru EVP s cílem dosáhnout většího zastoupení všech jednotlivých zájmů.

5.Členské státy a Evropská komise by měly podporovat plné zapojení zemí přidružených k programu Horizont Evropa a zastřešujících organizací zúčastněných stran na úrovni EU do provádění politického programu EVP na období 2025–2027.

6.Investice do výzkumu a inovací v EU nesplňují očekávání a i nadále zůstávají pod úrovní investic mnoha světových konkurentů EU. EU v současné době vynakládá na výzkum a vývoj přibližně 2,3 % svého HDP, což je mnohem méně než 3% cíl pro výzkum a vývoj stanovený v roce 2002 v barcelonském prohlášení. Pro splnění mnohostranného úkolu, kterým je dosažení 3% cíle, je zapotřebí koordinovaných opatření na podporu veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje. Další reformy jsou zapotřebí rovněž ke zlepšení vnitrostátních ekosystémů výzkumu a inovací a k maximalizaci dopadu zvýšení investic do výzkumu a inovací. Kromě prioritní oblasti Paktu pro výzkum a inovace „Pokračování ve vzájemně sladěných investicích do výzkumu a inovací a reformách výzkumu a inovací“ by členské státy a Komise měly pokračovat v úsilí i v tomto směru.

7.Evropská komise a členské státy by měly pokračovat v provádění mechanismu monitorování EVP, který je nastíněn v Paktu pro výzkum a inovace v Evropě a podrobně popsán v „Rámci pro budoucí mechanismus monitorování EVP“, který Komise předložila Radě dne 10. června 2022 10 . Mechanismus monitorování EVP bude hodnotit pokrok při plnění priorit EVP definovaných v Paktu pro výzkum a inovace. Mechanismus monitorování EVP by měl zahrnovat:

1)pravidelně aktualizovaný přehled výsledků EVP pro monitorování pokroku při plnění cílů EVP na úrovni EU i na vnitrostátní úrovni;

2)pravidelnou monitorovací zprávu o EVP, kterou předkládá Komise Radě a která přezkoumává provádění politického programu EVP;

3)pravidelné zprávy o stavu EVP v jednotlivých zemích, v nichž se hodnotí pokrok zemí při provádění politického programu EVP.

Členské státy budou pokračovat ve výměně informací o EVP, zejména poskytováním údajů a informací prostřednictvím politické platformy EVP. Členské státy budou rovněž podporovat provádění opatření v rámci EVP a výsledků EVP ve svých zemích, přičemž budou využívat dostupnou podporu.

V Bruselu dne

(1)    DOPORUČENÍ RADY (EU) 2021/2122.

(2)    COM(2024) 490.

(3)     https://european-research-area.ec.europa.eu/

(4)    16179/24.

(5)    COM(2025) 30 final.

(6)    14308/21.

(7)    DOPORUČENÍ RADY (EU) 2021/2122.

(8)    16179/24.

(9)    COM(2024) 490.

(10)    POZNÁMKA RADY 9578/22.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.2.2025

COM(2025) 62 final

PŘÍLOHA

návrhu DOPORUČENÍ RADY

o politickém programu Evropského výzkumného prostoru na období 2025–2027

PŘÍLOHA

Podrobné vysvětlení strukturálních politik a opatření v rámci EVP

Návrhy strukturálních politik a opatření v rámci EVP jsou podrobněji popsány v následujícím pořadí. Vycházejí z procesu spoluvytváření, který probíhal s členskými státy, přidruženými zeměmi programu Horizont Evropa a zúčastněnými stranami od března 2023 do listopadu 2024:

Strukturální politiky EVP

·umožnění otevřené vědy pomocí sdílení a opakovaného použití dat, mimo jiné prostřednictvím evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC)

·posílení udržitelnosti, dostupnosti a odolnosti výzkumných infrastruktur v rámci EVP

·posílení inkluzivní a průřezové rovnosti žen a mužů v Evropském výzkumném prostoru

·zatraktivnění a zvýšení udržitelnosti kariéry ve výzkumu

·reforma hodnocení výzkumu

·rozšiřování kapacit a činností v oblasti zhodnocování znalostí

·globální přístup k výzkumu a inovacím

·vytvoření strategického plánu pro energetické technologie (SET) jako klíčové tematické složky EVP

·zlepšení propojení mezi výzkumem a inovacemi a vysokoškolským vzděláváním v rámci EVP a plné využití potenciálu evropských ekosystémů výzkumu a inovací

·zvýšení důvěry ve vědu prostřednictvím účasti občanů, jejich zapojení a komunikace o vědě

·zlepšení přístupu EU k excelenci

Opatření v rámci EVP

·rovnost v otevřené vědě

·rozvoj evropského ekosystému vědy pro politiku (S4P)

·usnadnění a urychlení odpovědného využívání umělé inteligence ve vědě v EU

·posílení bezpečnosti výzkumu

·urychlení investic do výzkumu a inovací v zájmu průmyslové transformace a udržitelnosti konkurenceschopnosti Evropy

·urychlení metodiky nového přístupu s cílem dosáhnout pokroku v biomedicínském výzkumu a testování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků

·vytvoření harmonizovaného a koordinovaného rámce pro evropský přístup k integritě a etice v oblasti výzkumu a inovací tváří v tvář novým výzvám

Strukturální politiky EVP

1.Umožnit otevřenou vědu prostřednictvím sdílení a opakovaného použití dat, mimo jiné prostřednictvím evropského cloudu pro otevřenou vědu (EOSC)

Cíle

·jsou odměňovány a vyučovány postupy a dovednosti otevřené vědy a stávají se „novou normou“;

·normy, nástroje a služby umožňují výzkumným pracovníkům vyhledávat, zpřístupňovat, znovu používat a kombinovat výsledky;

·je zavedena a udržována sjednocená infrastruktura řízená komunitou, která umožňuje otevřené sdílení vědeckých výsledků;

·Evropa je v čele sítě výzkumných dat FAIR 1 se zavedenými vazbami na další datové prostory;

·výzkumným pracovníkům jsou poskytovány lepší právní podmínky a zdroje pro přístup k výsledkům výzkumu financovaného z veřejných zdrojů a jejich opětovné použití a pro využívání publikací a dat pro vědecké účely.

Popis

Cílem této strukturální politiky je dosáhnout zásadní změny výzkumných komunit a výzkumných infrastruktur v celé Evropě. Bude usilovat o vytvoření lepšího právního rámce EU pro otevřené sdílení, bezproblémový přístup a spolehlivé opakované použití výzkumných dat a dalších digitálních výzkumných objektů používaných a vytvářených během celého životního cyklu výzkumu. Příklady činností:

·podporovat využívání uzlu EU evropského cloudu pro otevřenou vědu evropskou výzkumnou komunitou;

·podporovat rozšíření federace EOSC o několik uzlů a zajistit její škálovatelnost prostřednictvím společných norem a zásad používání federace EOSC od roku 2025;

·vést další konzultace se zúčastněnými stranami a shromažďovat další důkazy o určených možnostech politiky s cílem zajistit vhodnost legislativního a regulačního rámce EU pro autorská práva a údaje pro výzkum;

·rozšířit monitorovací rámec evropského cloudu pro otevřenou vědu o nejmodernější metodiky pro hodnocení dopadu souvisejících politik a postupů.

Očekávané výsledky

·vytvořit vysoce hodnotnou federaci evropského cloudu pro otevřenou vědu a zvýšit její využívání;

·zvýšit množství a produktivitu výzkumných dat FAIR v Evropě;

·identifikovat oblasti pro legislativní i nelegislativní opatření s cílem zajistit legislativní a regulační rámec EU pro autorská práva a údaje, který bude vhodný pro výzkum;

·vyhodnotit dopad politik a postupů v oblasti otevřené vědy na základě zpravodajské platformy pro politiku v oblasti otevřené vědy.

2.Posílit udržitelnost, dostupnost a odolnost výzkumných infrastruktur v EVP

Cíle

·posílení služeb výzkumné infrastruktury lépe přizpůsobených potřebám uživatelů v kontextu současných i nových vědeckých, technologických a inovačních výzev a priorit politiky EU;

·posílení evropského ekosystému výzkumné infrastruktury, konsolidace stávající výzkumné infrastruktury a identifikace nových projektů výzkumné infrastruktury, které zaplní mezery;

·vytvoření integrovanějších a udržitelnějších systémů přístupu k výzkumné infrastruktuře a jejím službám;

·větší dopad na výzkum a společnost a posílení spolupráce s průmyslem;

·vytvoření lepších vazeb mezi různými druhy infrastruktur (výzkumné infrastruktury, technologické infrastruktury, elektronické infrastruktury, datové infrastruktury);

·dosáhnutí většího zapojení zúčastněných stran do činností v oblasti výzkumné infrastruktury.

Popis

Tato strukturální politika zajišťuje otevřenost, dostupnost a bezpečnost udržitelných výzkumných infrastruktur světové úrovně pro výzkumné pracovníky a inovátory v Evropě, dále rozvíjí a upevňuje výzkumné infrastruktury, jejich integrační funkci v ekosystému výzkumu a inovací a jejich potenciál pro řešení priorit EU. Dlouhodobá strategie zefektivní prostředí výzkumných infrastruktur a identifikuje a upřednostní služby a technologie v oblasti výzkumných infrastruktur, které jsou nezbytné pro zvýšení konkurenceschopnosti a strategické autonomie EU v oblasti vědy a techniky a její schopnosti řešit společenské výzvy.

·vypracování dlouhodobé strategie v oblasti výzkumných infrastruktur;

·provádění jasného monitorování výkonnosti jednotlivých výzkumných infrastruktur;

·provedení jasné analýzy finanční podpory výzkumných infrastruktur;

·provedení strategické analýzy prostředí pro výzkumné infrastruktury v Evropě.

Očekávané výsledky

·Z dlouhodobých a opakujících se činností: (1) Dlouhodobá strategie EU pro výzkumné infrastruktury včetně nového strategického přístupu k podpoře výzkumných infrastruktur ze strany EU; (2) plán ESFRI do roku 2026 a klíčové prvky pro analýzu prostředí do roku 2028, (3) monitorování ukazatelů ESFRI; (4) zapojení zúčastněných stran (zprávy o událostech/aktivitách).

·Z krátkodobých aktivit zprávy s doporučeními týkajícími se: (1) financování včetně součinnosti s vnitrostátním a regionálním financováním, EU a dalšími zdroji, (2) mezinárodní spolupráce s ohledem na bezpečnost výzkumu; (3) posouzení dopadů plánu ESFRI; (4) odolnosti a ekologizace evropských výzkumných infrastruktur; (5) dalšího posílení konsorcií ERIC jako součásti ekosystému výzkumné infrastruktury.

3.Posílit inkluzivní a průřezovou rovnost žen a mužů v Evropském výzkumném prostoru

Cíle

·prohloubit politický dialog a koordinaci politik a opatření týkajících se inkluzivní a průřezové rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací včetně institucionálních/strukturálních změn prostřednictvím inkluzivních plánů pro rovnost žen a mužů (GEP), průřezovosti, začlenění genderového rozměru do obsahu výzkumu a inovací, ukončení násilí na základě pohlaví a rozvoje genderového rozpočtování;

·prosazovat inkluzivní a průřezovou rovnost žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím využívání stávajících doporučení a nástrojů;

·zlepšit sběr dat, monitorování a hodnocení inkluzivní a průřezové rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací s cílem identifikovat úspěšné postupy a výzvy a případné nedostatky, které by měly být řešeny budoucími politikami a opatřeními;

·snížit geografické rozdíly v řešení inkluzivní a průřezové rovnosti žen a mužů mezi členskými státy a přidruženými zeměmi; 

·dosáhnout vyšší míry účasti žen a nedostatečně zastoupených výzkumných pracovníků ve všech aspektech rozmanitosti, zlepšit kvalitu pracovních (a studijních) podmínek včetně spravedlivějšího náboru, povyšování a přidělování rozpočtu, dostupnosti opatření pro sladění pracovního a soukromého života, bezpečnějšího prostředí bez genderového násilí, lepší genderové rovnováhy v rozhodovacích pozicích a objektivních a kvalitnějších výstupů výzkumu a inovací.

Popis

Tato strukturální politika zlepší kvalitu a společenský význam výzkumu a inovací, pomůže přilákat do evropského systému výzkumu a inovací více různorodých talentů a udržet je v něm, pomůže zajistit, aby každý mohl maximálně využívat svůj potenciál, a prokáže, že EU je i nadále odhodlána zaujmout vedoucí postavení na mezinárodní úrovni při zajišťování inkluzivní a průřezové rovnosti žen a mužů v oblasti výzkumu a inovací.

Očekávané výsledky

·navrhnout přístup k monitorování a hodnocení pro účinné provádění inkluzivních plánů GEP;

·vypracovat pokyny pro uplatňování průřezovosti v politice výzkumu a inovací včetně ukazatelů;

·navrhnout přístup k monitorování a hodnocení, který by zvýšil využívání začlenění genderového rozměru do obsahu výzkumu a inovací;

·posílený mechanismus zohledňování rovnosti žen a mužů za účelem součinnosti s dalšími opatřeními v rámci EVP na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni;

·provádět kodex chování v oblasti násilí na základě pohlaví v oblasti výzkumu a inovací, který byl vypracován v rámci opatření č. 5 politického programu EVP na období 2022–2024;

·zásady vypracované pro genderové rozpočtování a sledování výdajů v oblasti výzkumu a inovací.

4.Zatraktivnit kariéry ve výzkumu a učinit je udržitelnými 

Cíle

·podporovat uznávání výzkumných profesí a interoperabilitu a srovnatelnost kariér ve výzkumu v různých odvětvích a členských státech;

·zlepšit nábor a pracovní podmínky včetně aspektů souvisejících s otevřeným a transparentním náborem založeným na zásluhách (OTM-R);

·posílit dovednosti výzkumných pracovníků s cílem podpořit meziodvětvovou a mezioborovou kariéru;

·podporovat lepší kariérní rozvoj a postup a utvářet nové investiční cesty s cílem snížit nejistotu a rozšířit spektrum kariérních příležitostí;

·usilovat o vyváženější pohyb talentů včetně meziodvětvových toků;

·zajistit efektivní a spolehlivé údaje ze Střediska pro sledování kariéry v oblasti výzkumu a inovací;

·vytvářet synergie s dalšími souvisejícími politickými opatřeními v oblasti EVP a souvisejícími současnými a budoucími iniciativami EU, jako je například balíček Komise týkající se mobility talentů a dovedností.

Popis

Cílem strukturální politiky je zvýšit atraktivitu a udržitelnost kariéry výzkumných pracovníků v Evropě, a to podporou společného provádění všech opatření vyplývajících z opatření č. 4 politického programu EVP na období 2022–2024 ze strany EU, členských států, přidružených zemí a zúčastněných stran a sledováním výsledků provádění těchto iniciativ a reforem v praxi. Toto opatření bude zahrnovat výměnu osvědčených postupů, vypracování pokynů a doporučení a příspěvek ke konsolidaci Střediska pro sledování kariéry v oblasti výzkumu a inovací (ReICO).

Očekávané výsledky

·společné vytváření pokynů pro provádění doporučení Rady o kariéře v oblasti výzkumu, pro kvalitnější pracovní místa a lépe fungující trh práce ve výzkumu;

·skupina odborníků pro sdílení zkušeností a posílení kariéry v oblasti výzkumu na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni a na úrovni organizací;

·konsolidované středisko ReICO se zapojením příslušných aktérů mimo komunitu v oblasti výzkumu a inovací, a společné odstraňování nedostatků;

·doporučení pro lepší profesní rozvoj a kariérní postup včetně evropských modelů, jako je postup jmenování na stálé pracovní místo, a souvisejících mechanismů hodnocení a financování;

·spoluvytvářené investiční cesty, spojování a koordinace sil a společné navrhování iniciativ s cílem snížit nejistotu a usnadnit kariérní cesty k neakademickým kariérám v oblasti výzkumu.

5.Reformovat hodnocení výzkumu

Cíle

·provést institucionální změny s cílem zlepšit hodnocení výzkumu;

·měřit úroveň pokroku dosaženého při reformách hodnocení výzkumu;

·zvyšovat znalosti a povědomí o reformách;

·identifikovat nedostatky v reformách, veškeré omezující nebo blokující faktory a další potřebná opatření;

·v konečném důsledku přispět ke zvýšení kvality, výkonnosti a dopadu výzkumu, a tím i k zatraktivnění kariéry v oblasti výzkumu.

Popis

Současný způsob hodnocení výzkumných projektů, výzkumných pracovníků, výzkumných jednotek a výzkumných institucí je stále do značné míry založen na omezeném souboru výstupů a činností v oblasti výzkumu, především na publikacích, a převládá v něm nevhodné používání některých ukazatelů a metod, jimiž se hodnotí kvalita, výkonnost a dopad výzkumu.

·identifikace a široké sdílení osvědčených postupů, souborů nástrojů a doporučení pro hodnocení výzkumu;

·pořádání mezinárodních dialogů, akcí zaměřených na šíření informací a vzájemné učení mezi Komisí, Koalicí pro podporu hodnocení výzkumu (Coalition for Advancing Research Assessment, CoARA) a členskými státy;

·provádění reforem hodnocení výzkumu ve výzkumných institucích;

·vypracování studie s cílem identifikovat změny vnitrostátních rámců, změny provedené výzkumnými institucemi a změny očekávané v akčních plánech signatářů Dohody o reformě hodnocení výzkumu;

·pokračování vnitrostátních dialogů mezi vnitrostátními orgány a výzkumnými organizacemi.

Očekávané výsledky

·znalosti, povědomí a zapojení do postupů a reforem hodnocení výzkumu ze strany koalice CoARA, výzkumných organizací (včetně organizací provádějících, financujících a hodnotících výzkum), vnitrostátních orgánů a institucí EU;

·podpora, mapování a analýza změn provedených ve vnitrostátních rámcích a v jednotlivých výzkumných institucích;

·identifikace případných zbývajících nedostatků reforem a případných opatření, která jsou ještě nutná na všech úrovních (institucionální, vnitrostátní a evropské).

·

6.Rozšiřovat kapacity a činnosti v oblasti zhodnocování znalostí

Cíle

·posílit zhodnocování a využívání znalostí, dovedností a odborné podpory;

·zlepšit přístup k duševnímu bohatství a údajům získaným z výzkumu a inovací a jejich využívání;

·upevnit kulturu zhodnocování znalostí.

Popis

EU čelí výzvám při převádění výsledků výzkumu a inovací na společenské využití a ekonomickou hodnotu a při udržování hodnoty v rámci EU, které má zásadní význam pro fungování vnitřního trhu. Tato strukturální politika se bude snažit dokončit evropské znalostní prostředí následujícími způsoby:

·budování způsobilosti zprostředkovatelů k posilování vazeb mezi akademickou obcí, průmyslem a veřejnými orgány;

·zlepšování přístupu k duševnímu vlastnictví a jeho ochrany, zejména prostřednictvím odpovědného udělování licencí a sdílené správy dat;

·posilování valorizačních kapacit a dovedností aktérů v oblasti výzkumu a inovací včetně výzkumných ústavů a financujících organizací;

·zvýšení využívání výsledků multidisciplinárního výzkumu včetně sociálních, uměleckých a humanitních věd;

·zlepšení rámce měření pro zachycení vytvořené širší společenské hodnoty.

Očekávané výsledky

·evropský systém zásad odpovědného udělování licencí a sdíleného přístupu ke správě dat, který by usnadnil rozsáhlejší meziodvětvovou spolupráci, přinesl prospěch podnikům i společnosti a zohlednil bezpečnostní aspekty výzkumu;

·„výukové laboratoře pro tvorbu hodnot“ pro rozvoj dovedností v oblasti zhodnocování poznatků a podnikání prostřednictvím cílených školení, vzájemného učení a kontaktu se vzory;

·politické pokyny pro zvýšení a urychlení přejímání výsledků v oblasti výzkumu a inovací multidisciplinární povahy v Evropském výzkumném prostoru, které vycházejí z podkladové studie Komise a z práce na vytvoření specializovaného společenství odborníků;

·komplexní rámec měření, který by zachycoval široké spektrum činností v oblasti zhodnocování poznatků a umožnil tak sledovat výkonnost EVP v této oblasti.

7.Globální přístup k výzkumu a inovacím

Cíle

·zaručit, aby politický program EVP na období 2025–2027 zahrnoval mezinárodní rozměr jako průřezovou, dlouhodobou a základní charakteristiku ekosystému výzkumu a inovací.

·posílení rozhraní mezi vědou, politikou a diplomacií;

·řešení globálních výzev při ochraně strategických zájmů, hodnot a zásad Unie, jejích členských států a přidružených zemí;

·podpora rovných podmínek na úrovni EU u mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací;

·prohloubení znalostí o dvoustranné spolupráci vedené členskými státy a přidruženými zeměmi se zeměmi mimo EU.

Popis

V souvislosti se zásadními změnami geopolitického, vědeckého a technologického prostředí musí EU strategičtěji využívat sílu mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací.

Tato strukturální politika bude prováděna prostřednictvím činností a diskusí stálé podskupiny fóra EVP pro globální přístup k výzkumu a inovacím:

·opakované mapování dvoustranné a mnohostranné vědecké spolupráce členských států, přidružených zemí a zúčastněných stran;

·podpora součinnosti s dalšími programy a iniciativami EU, jako je například strategie Global Gateway;

·koordinace a sladění s ostatními opatřeními v rámci EVP, jako je například navrhované opatření týkající se bezpečnosti výzkumu;

·poskytování podnětů a pokynů k posílení mezinárodního rozměru příštího rámcového programu.

Očekávané výsledky

·evropský rámec pro vědeckou diplomacii (2025);

·plán pro mnohostranný dialog o hodnotách a zásadách mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací (2025);

·nové pilotní iniciativy přístupu Tým Evropa, které budou zahrnovat i Latinskou Ameriku a Karibik v roce 2025 a Indii v roce 2026; a rozšíření současných přístupů Týmu Evropa k Africe a Číně;

·stanovisko ke způsobu organizace mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a inovací se třetími zeměmi v rámci příštího rámcového programu.

8.Učinit ze strategického plánu pro energetické technologie (SET) klíčovou tematickou složku EVP

Cíle

·hlubší propojení mezi komunitou v oblasti výzkumu a inovací a průmyslem s cílem podpořit zavádění inovací v oblasti čisté energie, aniž by se zvýšila administrativní zátěž;

·vytvoření společných přístupů k průřezovým otázkám včetně udržitelnosti již od návrhu, rozvoje dovedností, výzkumu a inovací přizpůsobených společenským potřebám, digitalizace, pronikání na trh a přístupnosti trhu;

·přezkoumání současného rozsahu technologií tak, aby zahrnoval i nové relevantní technologie v oblasti čisté energie;

·nová spolupráce mezi evropskými technologickými a inovačními platformami a evropskými průmyslovými sdruženími.

Popis

Tato strukturální politika přispěje k celkovým cílům EVP prohloubením koordinace mezi programy a iniciativami v oblasti výzkumu a inovací čisté energie na úrovni EU a na vnitrostátní a institucionální úrovni a posílením spolupráce mezi aktéry v celé Evropě s cílem přispět k dosažení celkových cílů v oblasti klimatu a životního prostředí. Kromě toho to, že se přepracovaný plán SET stane strukturální politikou nového politického programu EVP, bude hnacím motorem pro zahájení a rozvíjení nových klíčových iniciativ a lepší propojení cíle výzkumu a inovací v oblasti čisté energie s širší perspektivou výzkumu a inovací. Například strategie EU v oblasti solární energie stanoví jako jedno ze svých opatření přípravu společného strategického programu výzkumu a inovací v oblasti solární energie s členskými státy. Mezi další plánované činnosti patří:

·zřídit pět průřezových pracovních skupin, které budou vydávat nástroje a vypracovávat doporučení týkající se průřezových otázek v rámci plánu SET;

·vytvořit pracovní skupinu pro vodík s cílem realizovat pilotní projekt EVP pro zelený vodík;

·sladit priority v oblasti výzkumu a inovací mezi členskými státy a EU a zároveň podporovat přeshraniční společná opatření evropských výzkumných center, univerzit a průmyslových odvětví.

Očekávané výsledky

·sladění všech strategických programů pro výzkum a inovace specifických pro danou oblast/technologii a prováděcích plánů s novými prioritami EU a vypracování společných prováděcích a investičních plánů;

·politická doporučení k lepšímu začlenění následujících oblastí do energetického výzkumného a inovačního rámce plánu SET: oběhovost a náhrada materiálů; výzkum a inovace pro potřeby společnosti; digitalizace, dovednosti; pronikání na trh;

·zlepšené sledování pokroku prostřednictvím informačního systému plánu SET.

9.Zlepšit propojení mezi výzkumem a inovacemi a vysokoškolským vzděláváním v rámci EVP a plně využít potenciál evropských ekosystémů výzkumu a inovací

Cíle

·dosáhnout lepší soudržnosti mezi strategiemi, politikami, programy a financováním výzkumu a inovací a vysokoškolským vzděláváním. Užší spolupráce a dialog mezi těmito dvěma oblastmi na úrovni EU a na vnitrostátní, regionální a institucionální úrovni;

·dosáhnout silnějších a propojenějších regionálních systémů výzkumu a inovací a zmenšení evropských rozdílů v inovacích;

·zlepšovat znalosti, ukazatele a nástroje pro provádění komplexních meziodvětvových strategií a sladit inovace s širšími společenskými cíli;

·zvýšit úroveň povědomí o výzkumu a vzdělávání a jejich lepší doplňkovost;

·snížit roztříštěnost a regionální rozdíly v evropském prostředí výzkumu a inovací;

·posílit spolupráci mezi akademickými, veřejnými a soukromými subjekty.

Popis

Cílem této strukturální politiky je vytvořit strukturovanou a cílenou výměnnou platformu, která by podporovala systematičtější přístup, a to i v oblasti řízení a podpory, a která by zapojila jak zástupce výzkumu, tak zástupce vysokého školství. Za vytvoření pevných partnerství mezi aktéry v oblasti vzdělávání a v oblasti výzkumu a inovací, kteří budou spolupracovat na vytváření nových mechanismů a pobídek s cílem snížit roztříštěnost a překlenout regionální rozdíly.

Očekávané výsledky

·vypracovat doporučení vytvořená za účelem navrhování a provádění strategií na institucionální, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni;

·identifikace současných právních překážek na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni; zásad a hlavních prvků nezbytných pro vytvoření právního rámce pro zavedení páté svobody; doporučení pro upevnění pozice evropských vysokoškolských institucí v čele světového výzkumu a inovací;

·identifikace politik, mechanismů a pobídek na podporu pevnějších partnerství mezi vysokoškolskými institucemi a ostatními aktéry výzkumu a inovací;

·přijetí plánu ambicí pro strategické sladění EVP/EHP (v oblasti vysokoškolského vzdělávání).

10.Zvyšovat důvěru ve vědu prostřednictvím účasti občanů, jejich zapojení a komunikace o vědě 

Cíl

·zvýšit zapojení veřejnosti do výzkumu a inovací, občanské vědy a vědecké komunikace prostřednictvím společně vypracovaných pokynů;

·vyvinout účinnější mechanismy pro významné a inkluzivní zapojení veřejnosti do výzkumu a inovací;

·posílit vazby mezi vědou a společností na vnitrostátní/regionální/místní úrovni;

·zvýšit vědeckou gramotnost a vědecký kapitál prostřednictvím užších vazeb mezi vědeckou komunitou a mladými lidmi a lidmi, kteří se obvykle nezabývají vědou.

Popis

Tato strukturální politika představuje mnohostranný přístup s cílem posílit důvěru ve vědu a tím i demokratickou správu věcí veřejných, a navazuje tak na úspěchy opatření č. 14 politického programu EVP na období 2022–2024 „Přiblížení vědy občanům“.

Očekávané výsledky

·hlavní zásady inkluzivního zapojení: vypracovat společné přístupy pro zapojení veřejnosti do výzkumu a inovací a vědecké komunikace;

·aktivity propojující výzkumné pracovníky a mladé lidi: inovativní způsoby účinného a inkluzivního angažování a zapojení mladých lidí do vědy prostřednictvím přizvání odborníků z praxe, kteří poskytnou osvědčené vnitrostátní postupy, a navázat na tuto práci při přípravě příruček a pokynů v rámci projektů financovaných EU;

·propojování vědy a občany, organizace činností, které propojují a posilují místní komunity v oblasti výzkumu a inovací s různými zúčastněnými stranami a občany v souvislosti s tématem vědy a její role ve společnosti;

·vzájemné učení o důvěře ve vědu, upevňování a sdílení znalostí o tom, jak budovat, měřit a posilovat důvěru prostřednictvím zapojení veřejnosti;

·mechanismus a systém financování určený k povznesení osvědčených postupů vnitrostátních iniciativ v oblasti účasti a zapojení občanů na úroveň EU.

11.Zlepšit přístup EU k excelenci

Cíle

·zlepšit přístup k excelenci v celé EU;

·přispívat k soudržnému a synergickému navrhování a provádění investic EU do výzkumu a inovací z programů politiky soudržnosti a 10. rámcového programu pro výzkum a inovace;

·navázat užší vazby mezi regionálními orgány s ohledem na iniciativy v rámci programů výzkumu a inovací a poskytovat pobídky k zahájení vnitrostátních iniciativ, které doplňují iniciativy na úrovni EU.

Popis

I nadále přetrvávají překážky, které brání zlepšování excelence a budování silnějších synergií mezi politikou soudržnosti a programem Horizont Evropa. Strukturální politika tyto překážky řeší posilováním spolupráce mezi orgány zapojenými do řízení Evropského fondu pro regionální rozvoj a programu Horizont Evropa na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU.

·pokračování práce podskupiny RIMA v rámci Fóra EVP, která sdružuje vnitrostátní orgány pro výzkum a inovace a řídící orgány programů politiky soudržnosti s cílem usnadnit sdílení informací o výsledcích a postupech iniciativ EU.

Očekávané výsledky

·doporučení týkající se zlepšení přístupu k excelenci a zajištění soudržnosti a součinnosti mezi programy;

·zpráva o pokroku při provádění doporučení z první fáze průzkumu RIMA podle stávajícího právního rámce (např. komunikace, budování kapacit, dlouhodobé plánování, dostupnost údajů a přístup založený na datech, prováděcí pravidla a modely koordinace mezi oběma komunitami);

·poradenství ohledně vytváření silnějších synergií v budoucnu mezi politikou soudržnosti, zejména v oblasti inteligentní specializace, při současném využití synergií s opatřeními financovanými v rámci části programu „Rozšiřování“ a rámcového programu;

·výměna osvědčených postupů pro zlepšení přístupu k excelenci, zejména vnitrostátních politik, opatření a nástrojů, které usnadňují přístup k vědeckým a inovačním sítím, a návrhů politik, zejména pro spolupráci mezi členskými státy.

Opatření v rámci EVP

12.Rovnost v otevřené vědě 

Cíle

·identifikace překážek a výzev týkajících se rovnosti v praktickém uplatňování otevřené vědy a navrhnutí způsobů, jak na ně politicky reagovat;

·rozšíření neziskových modelů vědeckého publikování s otevřeným přístupem, které budou mít široký dopad a budou uznávány napříč obory včetně hodnocení výzkumu;

·budování kapacit v oblasti dovedností týkajících se otevřené vědy a spravedlivého přístupu výzkumné komunity EVP k infrastrukturám otevřené vědy;

·rozvoj politických přístupů EU s cílem identifikovat cesty k větší rovnosti postupů a infrastruktur v oblasti otevřené vědy.

Popis

Zavedení otevřené vědy vyžaduje silnou politickou podporu a značné investice do zdrojů, zejména do infrastruktur (a přístupu k nim), koordinace, technologické připravenosti, otevřené vědy a digitálních dovedností a vytvoření účinných pobídek a systémů uznávání a oceňování výzkumných pracovníků. Ty se mezi jednotlivými evropskými zeměmi a organizacemi – ale i v celosvětovém měřítku – značně liší a vytvářejí celkovou potřebu spravedlivějších přístupů v rámci EVP.

·přezkoumání vnitrostátních zkušeností a politických rámců v souvislosti s přístupem, pokrytím a návrhem infrastruktur pro otevřenou vědu, politikami vědeckého publikování a kapacitami výzkumných pracovníků v oblasti otevřené vědy;

·zahájení vzájemného učení o rovnosti v otevřené vědě v letech 2025/2026;

·podpora šíření dovedností a odborné přípravy s cílem řešit nerovnosti v praktickém uplatňování otevřené vědy;

·pořádání seminářů pro orgány veřejné správy s cílem identifikovat doporučení pro instituce a tvůrce politik a vydat zprávu v roce 2027.

Očekávané výsledky

·zhodnocení výzev v oblasti rovnosti v otevřené vědě v zemích EVP (s ohledem na stávající rozmanitost rámců, kapacit, financování atd.);

·politická a finanční podpora provozu vysoce kvalitních neziskových služeb otevřeného přístupu k odborným publikacím v celém EVP;

·vývoj a šíření sdílených nástrojů, školicích metod a služeb pro zvýšení kapacity dovedností v oblasti otevřené vědy; ve spolupráci se zúčastněnými stranami;

·doporučení pro rozvoj politického přístupu EU k rovnosti v otevřené vědě v rámci jejích jednotlivých postupů.

13.Podporovat evropský ekosystém vědy pro politiku (S4P)

Cíle

Toto opatření má tři vzájemně propojené cíle:

·další rozvoj „vědy pro politiku“ a zlepšení průřezového začlenění znalostí do veřejných politik;

·podpora a posílení evropského ekosystému S4P napříč všemi přístupy, odvětvími a úrovněmi správy;

·podpora spolupráce mezi sítěmi příslušných aktérů a podpora identifikace a výměny osvědčených postupů a vzájemného učení.

Popis  

V zájmu podpory rozhraní mezi vědou a politikou v celé Evropě a řešení roztříštěnosti ekosystémů S4P bude dosaženo dvou hlavních milníků:

·síť korespondentů pro vědu a politiku, která sdružuje úředníky působící v oblasti S4P ve vnitrostátních institucích zabývajících se politikou výzkumu a inovací v celé Evropě, jejichž cílem je koordinovat úsilí o začlenění přístupů v oblasti S4P do svých správních postupů na všech úrovních řízení a podporovat vzájemné učení mezi jednotlivými zeměmi; 

·společenství praxe v oblasti S4P s cílem podpořit silné celoevropské a mezinárodní vazby a větší interakci, vzájemné učení a spolupráci sítí a aktérů S4P.

Očekávané výsledky

·pravidelný dialog mezi sítí, komunitou odborníků z praxe a dalšími zainteresovanými stranami s cílem prozkoumat, jak vytvořit nezbytné podmínky pro účinné propojení výzkumu a politiky;

·podpora vzájemného učení, které posiluje dovednosti a kompetence a umožňuje spolupráci v oblasti S4P napříč různými odvětvími a úrovněmi správy;

·vytvoření střediska pro sledování evropského prostředí S4P a jeho praxe, které shromažďuje faktory úspěchu a společné problémy spojené s působením na rozhraní vědy a politiky.

14.Usnadnit a urychlit odpovědné využívání umělé inteligence ve vědě v EU

Cíle

Navrhovat, podporovat, slaďovat a koordinovat politická opatření s cílem urychlit a usnadnit odpovědné zavádění umělé inteligence v evropské vědě a výzkumu, což povede k:

·sladění politiky v oblasti umělé inteligence ve vědě včetně společného určování prioritních oblastí;

·rozsáhlejšímu sdílení odborných znalostí a zdrojů mezi zeměmi;

·základu pro spolupráci a budoucí zapojení, pro sdílení osvědčených postupů a pro přilákání dalších podobně smýšlejících partnerů;

·užší spolupráci a zapojení zúčastněných stran, vytváření sítí a budování komunity.

Popis

Toto opatření se zaměří na tři klíčová témata vyplývající z politických priorit nové Komise:

·strategie pro umělou inteligenci ve vědě;

·zřízení Evropské rady pro výzkum umělé inteligence;

·dohoda o zaměření financování umělé inteligence ve vědě.

Tato témata budou projednávána a rozvíjena formou pravidelných setkání, seminářů zaměřených na budování kapacit, na nichž budou předkládány důkazy a vývoj politik, a také praktických seminářů, na nichž se bude spolupracovat na slaďování politik, pokynů a programů financování.

Očekávané výsledky

·aktualizace, propagace a šíření vyvíjejících se pokynů EVP pro používání generativní umělé inteligence ve výzkumu (nejméně jednou ročně v letech 2025, 2026 a 2027);

·společný plán pro umělou inteligenci ve vědě (2025);

·strategický program financování dohodnutý s členskými státy a případně také s evropskými poskytovateli finančních prostředků (2026);

·společné projekty, pokud je účastníci považují za proveditelné/užitečné (2026–2027);

·dohodnutý plán pro soustavnou spolupráci a rozvoj politiky (2027).

·

15.Posílit bezpečnost výzkumu

Cíl

·zlepšit bezpečnost výzkumu v EU, aby bylo zachováno silné a otevřené akademické prostředí, přičemž základem bude doporučení Rady o bezpečnosti výzkumu;

·poskytnout tvůrcům politik platformu pro sdílení zkušeností a provádění a rozvoj vnitrostátního přístupu ke zmírňování rizik při současném respektování akademické svobody a institucionální autonomie;

·umožnit evropskému odvětví výzkumu a inovací optimalizovat příležitosti a zmírňovat rizika mezinárodní spolupráce a udržet mezinárodní spolupráci na otevřené a bezpečné úrovni.

Popis

Vzhledem ke způsobu proudění znalostí napříč Evropským výzkumným prostorem a k silným mezinárodním vazbám v odvětví výzkumu a inovací není možné řešit bezpečnost výzkumu pouze úsilím na vnitrostátní úrovni. Koordinované úsilí na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU poskytne rámec pro sdílení osvědčených postupů a zajištění konzistentnosti. V prvním roce budou moci členské státy zhodnotit svůj současný stav a naplánovat další kroky, aby si vzájemně pomohly dosáhnout základní úrovně bezpečnosti výzkumu.

Očekávané výsledky

Toto opatření bude provádět rámec doporučení Rady o bezpečnosti výzkumu 2 následujícím způsobem:

·usilovat o vytvoření evropského prostoru pro spolupráci v oblasti bezpečnosti výzkumu prostřednictvím strukturální spolupráce mezi odborníky z členských států, poskytovateli finančních prostředků na výzkum a organizacemi zainteresovaných stran v oblasti výzkumu a inovací na úrovni EU, jakož i prostřednictvím zřízení Evropského odborného centra pro bezpečnost výzkumu;

·svolat tvůrce politik, odborníky a profesionály z praxe k jednání o tématu bezpečnosti výzkumu na evropské stěžejní konferenci o bezpečnosti výzkumu, která se bude konat každé dva roky (2025, 2027);

·mapovat, monitorovat a analyzovat opatření a iniciativy v oblasti bezpečnosti výzkumu na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, mimo jiné prostřednictvím dvouletého monitoru bezpečnosti výzkumu (2025, 2027);

·podporovat sdílení informací, vzájemné učení a budování kapacit, zejména pro účely rozvoje vnitrostátních přístupů k bezpečnosti výzkumu; 

·vypracovat pokyny a nástroje pro bezpečnostní opatření v programech financování výzkumu na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU, jakož i pro řízení rizik a postupy náležité péče v organizacích provádějících výzkum (tj: v jednotné platformě pro řešení zahraničních zásahů do oblasti výzkumu a inovací);

·užší spolupráce s mezinárodními partnery v oblasti přístupů a opatření k bezpečnosti výzkumu.

Vzhledem k citlivé povaze tohoto tématu, které se často týká citlivých nebo utajovaných informací, bude účast na něm zpravidla omezena na odborníky z členských států.

16.Urychlit investice do výzkumu a inovací pro průmyslovou transformaci a udržitelnost konkurenceschopnosti Evropy

Cíl

·dosáhnout lepšího porozumění potřebám průmyslu v oblasti výsledků výzkumu a inovací a investic do nich, což umožní tvůrcům politik a financujícím agenturám navrhnout a zavést cílené nástroje pro mobilizaci investic do výzkumu a inovací;

·zvýšit součinnost při financování výzkumu a inovací, zejména ze strany průmyslu, pro účely přenosu technologií, demonstrátorů, rozšiřování, ověřování a technologických infrastruktur;

·usnadnit cestu k zavádění a využívání pokročilých technologií v průmyslu se zaměřením na udržitelnost a společenský prospěch.

Popis

Urychlení investic do výzkumu a inovací vyžaduje systematický přístup k navrhování a utváření programu výzkumu a inovací podle potřeb průmyslu a komplexní a operativní rámec pro účinný přenos výsledků výzkumu a inovací do průmyslového využití.

·integrace současných nástrojů na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni, vyzdvihování osvědčených postupů při jejich používání, usnadňování výměny zkušeností a poskytování příležitostí členským státům a regionům ke sdílení osvědčených postupů a k přinášení nových poznatků;

·zavedení plánovaného evropského přístupu k technologickým infrastrukturám včetně vybraných pilotních opatření, rámce řízení a možných systémů financování;

·rozvoj, testování a provádění přístupu založeného na souboru politických nástrojů pro urychlení dekarbonizace energeticky náročných průmyslových odvětví a podporu oběhového hospodářství při současném zajištění příspěvku ze strany společenství plánu SET.

Očekávané výsledky

·zmapování politických nástrojů podporujících průmyslový výzkum a inovace;

·evropská politika v oblasti technologických infrastruktur a provádění jejích opatření vedoucích k větší dostupnosti a využívání těchto infrastruktur ze strany průmyslu včetně malých a středních podniků, začínajících podniků a rozvíjejících se podniků;

·budování a výměna znalostí a zkušeností v oblasti vnitrostátních plánů průmyslových technologií pro dekarbonizaci energeticky náročných průmyslových odvětví;

·přispívání k evropské monitorovací platformě pro technologie a průmyslové demonstrátory (INCITE). 

·

17.Urychlení metodik nového přístupu s cílem dosáhnout pokroku v biomedicínském výzkumu a testování léčivých přípravků a zdravotnických prostředků

Cíl

Cílem tohoto opatření je prostřednictvím sladěného a koordinovaného přístupu ve všech členských státech a přidružených zemích urychlit vývoj, validaci/kvalifikaci, přijímání a zavádění metodik nového přístupu v biomedicínském výzkumu a při zákonem vyžadovaných zkouškách léčivých přípravků a zdravotnických prostředků.

Popis

Ačkoli jsou členské státy vázány směrnicí 2010/63/EU, která požaduje nahrazení postupů na zvířatech ve výzkumu, vzdělávání a při zákonem vyžadovaných zkouškách, jakmile budou k dispozici platné alternativní přístupy, neexistuje žádný koordinační mechanismus, který by zajistil vývoj a validaci metodik nového přístupu. Opatření v rámci EVP aktivně zapojí všechny aktéry tím, že zajistí koordinaci v rámci celé EU, která bude zahrnovat příslušná ministerstva, regulační agentury, organizace financující výzkum, akademickou obec, farmaceutický průmysl a průmysl zdravotnických technologií, smluvní výzkumné organizace, malé a střední podniky (MSP) a začínající podniky, s cílem sladit vnitrostátní a regionální politiky za účelem urychlení vývoje, validace, přijetí a zavádění metodik nového přístupu.

Toto opatření podpoří čtyři pracovní skupiny zabývající se následujícími tématy: 1) rozvoj metodik nového přístupu a společných evropských infrastruktur, 2) validace/kvalifikace, přijetí a využívání metodik nového přístupu, 3) vzdělávání a odborná příprava, 4) otevřenost a informovanost.

Očekávané výsledky

·program rozvoje metodik nového přístupu a infrastruktury, který určuje, kde jsou metodiky nového přístupu nejpotřebnější a kde se očekává jejich největší krátkodobý až střednědobý dopad (4. čtvrtletí 2027);

·členské státy a zúčastněné strany určí opatření, která by mohly společně podporovat za účelem rozvoje nových metodik nového přístupu a souvisejících infrastruktur (1. čtvrtletí 2028);

·strategie pro přijetí a zavádění metodik nového přístupu, která stanoví kritéria pro používání metodik nového přístupu (3. čtvrtletí 2027);

·členské státy a zúčastněné strany společně podporují validaci a kvalifikaci omezeného souboru metodik nového přístupu určených k přijetí a zavedení do zákonem vyžadovaných zkoušek léčivých přípravků a zdravotnických prostředků (4. čtvrtletí 2027 – 3. čtvrtletí 2028);

·plán vzdělávání a odborné přípravy v oblasti metodik nového přístupu (1. čtvrtletí 2027) a společné programy vzdělávání a odborné přípravy (2. čtvrtletí 2027 – 2. čtvrtletí 2028);

·harmonizovaný program otevřenosti a informovanosti v oblasti metodik nového přístupu, který zlepšuje otevřený přístup k protokolům metodik nového přístupu a k výsledkům pokusů na zvířatech. Program poskytne pokyny pro členy etických komisí, hodnotitele a regulační orgány na základě osvědčených postupů v zúčastněných členských státech. Navrhuje konkrétní opatření ke zvýšení důvěry regulačních orgánů v metodiky nového přístupu včetně lepšího pochopení potenciálu a omezení metodik nového přístupu (2. čtvrtletí 2028);

·alespoň jedna významná konference s cílem zvýšit povědomí občanské společnosti a pacientů o biomedicínském výzkumu a o objevování a vývoji léků (3. čtvrtletí 2028).

18.Vytvořit harmonizovaný a koordinovaný rámec pro evropský přístup k integritě a etice v oblasti výzkumu a inovací tváří v tvář novým výzvám

Cíle

·vytvoření platformy pro usnadnění diskusí o novém přístupu k etice a integritě v oblasti výzkumu, který je technologicky neutrální a usnadní inovace a podpoří excelenci, přičemž bude respektovat zjednodušení a přístup „etika již od návrhu“;

·koordinace opatření na posilování etiky a integrity, předcházení porušování předpisů a řešení překážek při uplatňování stávajících etických pokynů;

·postupné vytvoření evropské sítě pro zavedení rámce pro integritu a etiku výzkumu, včetně plánu opatření a ukazatelů výkonnosti;

·vytvoření vize ekosystému etického poradenství a podpory založeného na důvěře, který umožní vědě a výzkumu prosazovat odpovědné inovace v souladu se společenskými zájmy.

Popis

Cílem tohoto opatření je předvídat, řešit a zmírňovat vznikající výzvy a předcházet jim a chránit integritu výzkumu v kritických technologických oblastech s ohledem na nedávnou aktualizaci Evropského kodexu chování pro integritu výzkumu a doporučení Komise o technologických oblastech s kritickým významem pro hospodářskou bezpečnost EU.

·zaujmout společný přístup k integritě a etice s cílem usnadnit reakce odvětví na tuto výzvu a další vznikající výzvy;

·současně poskytovat širokou škálu nástrojů pro předvídání, prevenci, řízení a zmírňování nových výzev narušujících integritu výzkumu;

·vytvořit skutečně funkční, soudržný a udržitelný evropský přístup na podporu výzkumných pracovníků při řešení etických výzev.

Očekávané výsledky

·vytvoření koordinační struktury (v podobě evropské platformy), která bude sdružovat stávající evropské sítě pro etiku a integritu výzkumu;

·podrobný plán opatření a ukazatelů výkonnosti;

·praktické pokyny, provozní soubory nástrojů a standardní operační postupy;

·přístup ke společným vzdělávacím akcím na pilotním základě.

19.Posílit výzkum a inovace: nová éra v řízení výzkumu

Cíl

·dosáhnout lepšího uznání profese vedoucího výzkumu, jakož i atraktivních a jasnějších kariérních cest pro vedoucí výzkumu;

·zajistit rozsáhlý a snadný přístup ke vzdělávacím materiálům a k aktivitám/nástrojům prohlubování dovedností pro vedoucí výzkumu včetně začínajících vedoucích výzkumu a včetně pokynů týkajících se nástrojů umělé inteligence;

·vytvořit uznávaný celoevropský systém vzdělávání a rozvoje dovedností pro vedoucí výzkumu s prvky vzájemného učení a mobility, které zajistí začlenění priorit a hodnot EVP, např. etiky a integrity výzkumu, otevřené vědy a rovnosti žen a mužů;

·zlepšit vytváření kontaktů s vedoucími výzkumu v soukromém sektoru pro účely trojúhelníkového přístupu (veřejné organizace provádějící výzkum – organizace financující výzkum a průmysl), což povede k lepší informovanosti o programech profesního rozvoje, kariérním postupu a dostupných možnostech odborné přípravy.

Popis

Vzhledem k tomu, že se zintenzivňují výzkumné procesy a rostou očekávání ohledně vytváření společenského dopadu, získává klíčový význam specializovaná podpora ze strany vedoucích výzkumu. Cílem této iniciativy je posílit profesi vedoucích výzkumu, která je v rámci EVP stále podceňována, a poskytnout podporu jejímu strategickému rozvoji. Zdůrazňuje potřebu koordinované politické podpory EU a jednotlivých států, která by umožnila vytvářet kvalifikované odborníky, lepší kariérní vyhlídky, lepší pracovní podmínky, rovnost žen a mužů, odbornou přípravu a mobilitu.

Očekávané výsledky

·zavedení a realizace zastřešujícího a flexibilního kariérního a kompetenčního rámce pro vedoucí výzkumu v roce 2025; uskutečnění informační kampaně založené na důkazech v členských státech, jejíž výsledky budou zveřejněny v roce 2026;

·spoluvytvoření Evropské charty pro vedoucí výzkumu v roce 2026 a vytvoření trojúhelníkového přístupu organizací provádějících výzkum, organizací financujících výzkum a evropského průmyslu, což zajistí uznávání napříč odvětvími; navržení přístupů k budování kapacit; a analýza úlohy řízení výzkumu u vybraných opatření financovaných v rámci rozšiřování účasti na programu Horizont Evropa s cílem sledovat dopad na celkovou účinnost a efektivitu systému výzkumu a inovací;

·zahájení provozu centralizovaného online střediska v roce 2027, nejlépe v rámci připravované platformy EVP pro využívání talentů, které bude shromažďovat současné a nové učební plány, vzdělávací materiály, nástroje pro prohlubování dovedností vedoucích výzkumu a přístup k důležitým vzdělávacím a certifikačním programům pro stávající i začínající odborníky.

(1)    Dohledatelná, přístupná, interoperabilní a opakovaně použitelná.

(2)    DOPORUČENÍ RADY (EU) 9097/1/24.