(1)

Investice v Unii přispívají k jejímu růstu tím, že zlepšují její konkurenceschopnost, vytvářejí pracovní místa a úspory z rozsahu a přinášejí kapitál, technologie, inovace a odborné znalosti.

(1)

Unie vítá zahraniční investice, neboť přispívají k jejímu růstu tím, že zlepšují její konkurenceschopnost, vytvářejí pracovní místa a úspory z rozsahu a přinášejí kapitál, technologie, inovace a odborné znalosti.

(3)

V rámci mezinárodních závazků přijatých v rámci Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) a obchodních a investičních dohod uzavřených se třetími zeměmi však mohou Unie a členské státy, po splnění určitých požadavků, omezit přímé zahraniční investice z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

(3)

V čl. 21 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii se však uvádí, že cílem politik a činností Unie je ochrana jejích hodnot, základních zájmů, bezpečnosti, nezávislosti a integrity. Tyto zásady a cíle jsou základem společné obchodní politiky Unie, jak je stanovena v článku 207 Smlouvy o fungování EU, a to i ve vztahu k zahraničním investicím. V této souvislosti mezinárodní závazky přijaté v rámci Světové obchodní organizace (dále jen „WTO“) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (dále jen „OECD“) a obchodních a investičních dohod uzavřených se třetími zeměmi umožňují , aby Unie a členské státy, po splnění určitých požadavků, omezily přímé zahraniční investice z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

(4)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 (4) byl vytvořen rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Unie ze strany členských států. Uvedené nařízení zejména stanovilo mechanismus spolupráce, který členským státům a Komisi umožňuje vyměňovat si informace o přímých zahraničních investicích a vyjadřovat obavy ohledně rizik pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. Tento mechanismus spolupráce vyžaduje, aby členský stát, v němž je taková přímá zahraniční investice plánována nebo dokončena, ve svém rozhodnutí o prověření náležitě zohlednil připomínky ostatních členských států a stanovisko Komise.

(4)

V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 (4) byl vytvořen rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Unie ze strany členských států. Uvedené nařízení zejména stanovilo mechanismus spolupráce, který členským státům a Komisi umožňuje vyměňovat si informace o přímých zahraničních investicích a vyjadřovat obavy ohledně rizik pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. Tento mechanismus spolupráce vyžaduje, aby členský stát, v němž je taková přímá zahraniční investice plánována nebo dokončena (hostitelský členský stát) , ve svém rozhodnutí o prověření náležitě zohlednil připomínky ostatních členských států a stanovisko Komise.

(6a)

Vzhledem k nové povaze investičních toků je navíc nezbytný nový legislativní nástroj. Integrace globálních ekonomik spolu s válkou a geopolitickým napětím vedla ke vzniku nových rizik, jimiž se musí Unie a členské státy zabývat. Dne 20. června 2023 předložila Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě sdělení o „Strategii evropské hospodářské bezpečnosti“, v němž je prověřování přímých zahraničních investic označeno za nástroj na ochranu Unie před riziky pro hospodářskou bezpečnost. V této strategii se zdůrazňuje, že je třeba řešit rizika spojená s odolností dodavatelských řetězců, fyzickou a kybernetickou bezpečností kritických infrastruktur, se zabezpečením technologií a jejich únikem, jakož i se zneužíváním hospodářských závislostí nebo hospodářským nátlakem. Tato rizika hospodářské bezpečnosti jsou relevantní i v souvislosti s prověřováním zahraničních investic, neboť by mohla mít negativní dopad na základní společenské zájmy, jako je prosperita, svrchovanost, bezpečnost a fungování sociálně tržního hospodářství, a tím i na veřejný pořádek členských států a Unie.

(7a)

Z působnosti tohoto nařízení by měly být vyloučeny akvizice, které proběhly na základě nástrojů k řešení krizí jakožto součást příslušného rámce pro řešení krizí (v případě bank, ústředních protistran nebo pojišťoven či zajišťoven). Při řešení krizí má zásadní význam čas, přičemž rozhodnutí jsou přijímána doslova přes noc. Hloubkové prověřování stanovené v tomto nařízení se s nutností včasné reakce zcela rozchází. Aby nebyla ohrožena finanční stabilita, je nutné transakce probíhající v rámci řešení krizí z působnosti nařízení vyloučit. Orgány příslušné k řešení krize by měly toto nařízení v co největší míře zohlednit při provádění opatření k řešení krize se zapojením zahraničního investora, zejména pokud se jedná o strategická aktiva.

(8)

Významná většina členských států (ne však všechny) má legislativní nástroj, který stanoví mechanismus pro prověřování přímých zahraničních investic. V mnoha členských státech se vnitrostátní právní předpisy vztahují i na prověřování investic uvnitř Unie. Mezi členskými státy existují značné rozdíly, pokud jde o rozsah, prahové hodnoty a kritéria používaná k posouzení, zda investice může negativně ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek. Rozdíly existují rovněž v prověřovacích procesech. V některých členských státech lze investici provést předtím, než je schválen její dopad na bezpečnost a veřejný pořádek. Jiné však vyžadují, aby investice byla dokončena až po schválení v rámci prověřovacího mechanismu. Tyto rozdíly představují překážku pro bezproblémové fungování vnitřního trhu. Vytvářejí například nerovné podmínky a zvyšují náklady na dodržování předpisů pro investory, kteří chtějí oznamovat transakce ve více než jednom členském státě. Toto nařízení pomáhá snižovat rozdíly u klíčových prvků mechanismů prováděných na vnitrostátní úrovni. To je zásadní pro zajištění předvídatelnosti platných vnitrostátních režimů a jejich charakteristik pro investory, čímž se sníží související náklady na dodržování předpisů. Ještě větší význam to má vzhledem ke skutečnosti, že úroveň integrace vnitřního trhu může vést k tomu, že jedna transakce ovlivní více členských států v celé Unii. Je například možné, že transakce zaměřená na získání cílové společnosti v jednom členském státě ovlivní bezpečnost a veřejný pořádek také v jiném členském státě, a to z důvodu struktury dodavatelského řetězce nebo jiných ekonomických prvků, které spojují cílovou společnost s jinými společnostmi se sídlem v jiném členském státě. V zájmu řešení těchto problémů vnitřního trhu a pro zajištění větší konzistentnosti a předvídatelnosti je vhodné, aby kritéria a prvky, které se mají používat pro posuzování zahraničních investic, byly stanoveny prostřednictvím opatření na úrovni Unie.

(8)

Významná většina členských států (ne však všechny) má legislativní nástroj, který stanoví mechanismus pro prověřování přímých zahraničních investic. V mnoha členských státech se vnitrostátní právní předpisy vztahují i na prověřování investic uvnitř Unie. Mezi členskými státy existují značné rozdíly, pokud jde o rozsah, prahové hodnoty a kritéria používaná k posouzení, zda investice může negativně ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek. Rozdíly existují rovněž v prověřovacích procesech. V některých členských státech lze investici provést předtím, než je schválen její dopad na bezpečnost a veřejný pořádek. Jiné však vyžadují, aby investice byla dokončena až po schválení v rámci prověřovacího mechanismu. Tyto rozdíly představují překážku pro bezproblémové fungování vnitřního trhu. Tyto nesrovnalosti vytvářejí například nerovné podmínky a zvyšují náklady na dodržování předpisů pro investory, kteří musejí oznamovat transakce v několika členských státech. Toto nařízení pomáhá harmonizovat klíčové prvky mechanismů prováděných na vnitrostátní úrovni. To je zásadní pro zajištění předvídatelnosti platných vnitrostátních režimů a jejich charakteristik pro investory, čímž se sníží související náklady na dodržování předpisů. Ještě větší význam to má vzhledem ke skutečnosti, že vysoká úroveň integrace vnitřního trhu může vést k tomu, že jedna transakce ovlivní více členských států v celé Unii. Je například možné, že transakce zaměřená na získání cílové společnosti v jednom členském státě ovlivní bezpečnost a veřejný pořádek také v  jiných členských státech , a to z důvodu struktury dodavatelského řetězce nebo jiných ekonomických prvků, které spojují cílovou společnost s jinými společnostmi se sídlem v jiném členském státě. V zájmu řešení těchto problémů vnitřního trhu a pro zajištění větší konzistentnosti a předvídatelnosti je vhodné, aby kritéria a prvky, které se mají používat pro posuzování zahraničních investic, byly stanoveny prostřednictvím opatření na úrovni Unie.

(9)

Aby byl zajištěn jednotný přístup k prověřování zahraničních investic v celé Unii, měly by mít všechny členské státy povinnost prověřovat zahraniční investice z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Měly by být tudíž harmonizovány základní prvky vnitrostátních prověřovacích mechanismů. Tato minimální harmonizace zahrnuje rozsah investic, které mají být prověřovány, základní rysy postupu prověřování a součinnost mezi vnitrostátním mechanismem a mechanismem spolupráce Unie. Kromě toho by členské státy měly mít možnost rozšířit oblast působnosti svého vnitrostátního prověřovacího mechanismu i na další druhy zahraničních investic, zahraniční investice v jiných odvětvích, další cílový subjekt v Unii nebo hospodářské činnosti, které příslušný členský stát považuje za kritické pro svou bezpečnost nebo veřejný pořádek. Pokud tak učiní, mělo by být toto prověřování rovněž v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.

(9)

Aby byl zajištěn jednotný přístup k prověřování zahraničních investic v celé Unii, měly by mít všechny členské státy povinnost prověřovat zahraniční investice z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku. Měly by být tudíž harmonizovány základní prvky vnitrostátních prověřovacích mechanismů. Tato minimální harmonizace by měla rovněž zahrnovat rozsah investic, které mají být prověřovány, základní rysy postupu prověřování a součinnost mezi vnitrostátním mechanismem a mechanismem spolupráce Unie včetně jednotných lhůt pro prověřování. Kromě toho by členské státy měly mít možnost rozšířit oblast působnosti svého vnitrostátního prověřovacího mechanismu i na další druhy zahraničních investic, zahraniční investice v jiných odvětvích, další cílový subjekt v Unii nebo hospodářské činnosti, které příslušný členský stát považuje za kritické pro svou bezpečnost nebo veřejný pořádek. Pokud tak učiní, mělo by být toto prověřování rovněž v souladu s ustanoveními tohoto nařízení. Je nezbytné zavést harmonizovaný a zjednodušený přístup ve všech členských státech, který zajistí, aby zahraniční investice, které mohou mít dopad na bezpečnost a veřejný pořádek, podléhaly důsledné kontrole a účinnému rozhodování. Za tímto účelem by prověřovací mechanismy měly minimalizovat složitost administrativních postupů, zabránit zbytečným prodlevám a v případě, že jsou uplatňovány na malé a střední podniky, zohledňovat jejich omezené zdroje. Mimo to by Komise měla zajišťovat koordinaci, aby se zajistila větší bezpečnost Unie a aby se zároveň minimalizovaly případy neefektivnosti a roztříštěné přístupy.

(12)

Prověřování zahraničních investic by mělo být prováděno v souladu s tímto nařízením, s přihlédnutím ke všem dostupným faktickým informacím a při dodržení zásady proporcionality a dalších zásad zakotvených ve Smlouvách. Kromě toho by prověřování zahraničních investic, které jsou prováděny prostřednictvím dceřiných společností zahraničního investora usazených v Unii, mělo ve všech případech splňovat požadavky vyplývající z práva Unie, a zejména ustanovení Smlouvy o svobodě usazování a volném pohybu kapitálu, jak jsou vykládána v judikatuře Soudního dvora Evropské unie, v souladu s cílem zachovat otevřený vnitřní trh podporující začlenění. Veškerá omezení svobody usazování a volného pohybu kapitálu v Unii, včetně prověřování a opatření vyplývajících z prověřování, jako jsou zmírňující opatření a zákazy, by měla být založena na skutečném a dostatečně závažném ohrožení základního zájmu společnosti a měla by být přiměřená a nezbytná, jak stanoví judikatura Soudního dvora. Zároveň platí, že pokud je posuzována oprávněnost a přiměřenost omezení, mohou být při posuzování jakýchkoli omezení svobody usazování nebo volného pohybu kapitálu, případně i ve stanovisku Komise přijatém podle tohoto nařízení, zohledněna specifika investic v Unii uskutečňovaných prostřednictvím dceřiné společnosti zahraničního investora. To by mělo být provedeno s ohledem na začlenění systémů členských států do mechanismu spolupráce v celé Unii.

(12)

Prověřování zahraničních investic by mělo být prováděno v souladu s tímto nařízením, s přihlédnutím ke všem dostupným faktickým informacím a při dodržení zásady proporcionality a dalších zásad zakotvených ve Smlouvách. Kromě toho by prověřování zahraničních investic, které jsou prováděny prostřednictvím dceřiných společností zahraničního investora usazených v Unii, mělo ve všech případech splňovat požadavky vyplývající z práva Unie, a zejména ustanovení Smlouvy o svobodě usazování a volném pohybu kapitálu, jak jsou vykládána v judikatuře Soudního dvora Evropské unie, v souladu s cílem zachovat fungující, otevřený a odolný vnitřní trh podporující začlenění. Veškerá omezení svobody usazování a volného pohybu kapitálu v Unii, včetně prověřování a opatření vyplývajících z prověřování, jako jsou zmírňující opatření a zákazy, by měla být založena na skutečném a dostatečně závažném ohrožení základního zájmu společnosti a měla by být přiměřená a nezbytná, jak stanoví judikatura Soudního dvora. Při posuzování oprávněnosti a přiměřenosti jakýchkoli omezení svobody usazování nebo volného pohybu kapitálu, a to i případně kteréhokoli stanoviska nebo rozhodnutí Komise přijatého podle tohoto nařízení, by zároveň měla být zohledněna specifika investic v rámci Unie uskutečňovaných prostřednictvím dceřiné společnosti zahraničního investora. To by mělo být provedeno s ohledem na začlenění systémů členských států do mechanismu spolupráce v celé Unii.

(14)

Je rovněž nezbytné, aby se zvýšila odpovědnost členského státu , v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena, vůči Komisi a těm členským státům, které vyjadřují řádně odůvodněné obavy o svůj veřejný pořádek nebo bezpečnost nebo o bezpečnost Unie.

(14)

Je rovněž nezbytné, aby se zvýšila odpovědnost hostitelského členského státu vůči Komisi a těm členským státům, které vyjadřují řádně odůvodněné obavy o svůj veřejný pořádek nebo bezpečnost nebo o bezpečnost Unie.

(15)

Společným rámcem stanoveným v tomto nařízení by neměla být dotčena výhradní odpovědnost členských států chránit národní bezpečnost, jak je stanovena v čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii. Rovněž by jím neměla být dotčena ochrana podstatných zájmů jejich bezpečnosti podle článku 346 Smlouvy o fungování EU.

(15)

Společným rámcem stanoveným v tomto nařízení by neměla být dotčena výhradní odpovědnost jednotlivých členských států chránit národní bezpečnost, jak je stanovena v čl. 4 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii. Rovněž by jím neměla být dotčena ochrana podstatných zájmů bezpečnosti členských států podle článku 346 Smlouvy o fungování EU.

(17)

K zahraničním investicím na zelené louce dochází v případě, že zahraniční investor nebo jeho dceřiná společnost v Unii zřídí nové zařízení nebo nový podnik v Unii. Zahraniční investice na zelené louce by měly spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení v případě, že je členský stát považuje za relevantní pro účely prověřování zahraničních investic vzhledem k tomu, že vytvářejí dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a těmito zařízeními nebo podniky. Kromě toho může zahraniční investor zřízením nových zařízení ovlivňovat bezpečnost a veřejný pořádek, včetně případů, kdy se toto riziko týká základních ekonomických vstupů. Členské státy se proto vybízejí, aby zahrnuly zahraniční investice na zelené louce do rozsahu transakcí, na které se vztahují jejich prověřovací mechanismy , zejména pokud k těmto investicím dochází v odvětvích souvisejících s jejich bezpečností nebo veřejným pořádkem nebo pokud vykazují takové vlastnosti, jako je velikost nebo zásadní povaha, které se týkají jejich bezpečnosti nebo veřejného pořádku.

(17)

K zahraničním investicím na zelené louce dochází v případě, že zahraniční investor nebo jeho dceřiná společnost v Unii zřídí nové zařízení nebo nový podnik v Unii, za účelem výkonu nové hospodářské činnosti v Unii. Zřízením nových zařízení může zahraniční investor ovlivňovat bezpečnost a veřejný pořádek, včetně případů, kdy se toto riziko týká základních ekonomických vstupů. Členské státy by proto měly zahrnout zahraniční investice na zelené louce do rozsahu transakcí, na něž se vztahují jejich prověřovací mechanismy.

(18)

Pro zajištění konzistentních a předvídatelných postupů prověřování je vhodné stanovit základní rysy prověřovacích mechanismů, které mají členské státy provádět. Tyto prvky by měly zahrnovat přinejmenším rozsah transakcí, které podléhají požadavku na získání povolení, lhůty pro prověřování a možnost podniků dotčených rozhodnutím o prověření podat proti těmto rozhodnutím opravný prostředek. Pravidla a postupy týkající se prověřovacích mechanismů by měly být transparentní a neměly by vést k diskriminaci mezi třetími zeměmi.

(18)

Pro zajištění konzistentních a předvídatelných postupů prověřování je vhodné stanovit základní rysy prověřovacích mechanismů, které mají členské státy provádět. Tyto prvky by měly zahrnovat přinejmenším rozsah transakcí, které podléhají požadavku na získání povolení, lhůty pro prověřování a možnost podniků dotčených rozhodnutím o prověření podat proti těmto rozhodnutím opravný prostředek prostřednictvím standardního mechanismu odvolání, a schopnost prověřovacích orgánů účinně řešit případy nedodržování předpisů nebo jejich obcházení . Pravidla a postupy týkající se prověřovacích mechanismů by měly být transparentní a neměly by vést k diskriminaci mezi třetími zeměmi. Postup podávání žádosti o povolení by měl zajistit, aby byly požadavky na dodržování omezeny na minimum.

(19)

Mechanismus spolupráce stanovený v nařízení (EU) 2019/452 členským státům umožňuje spolupracovat a vzájemně si pomáhat v případech, kdy by přímá zahraniční investice v jednom členském státě mohla mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v jiných členských státech či projektů nebo programů v zájmu Unie. Tento mechanismus se dosud ukázal jako velmi užitečný, a proto by měl být podle tohoto nařízení zachován a posílen.

(19)

Mechanismus spolupráce stanovený v nařízení (EU) 2019/452 členským státům umožňuje spolupracovat a vzájemně si pomáhat v případech, kdy by přímá zahraniční investice v jednom členském státě mohla mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v jiných členských státech nebo Unii či projektů nebo programů v zájmu Unie. Tento mechanismus se dosud ukázal jako velmi užitečný, a proto by měl být podle tohoto nařízení zachován , posílen a rozšířen, aby byl zajištěn jednotnější přístup k zahraničním investicím v celé Unii.

(20)

Aby se zajistilo, že zahraniční investice, které by mohly mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v Unii, budou náležitě identifikovány, měly by členské státy prověřovat zahraniční investice, pokud je cílový subjekt v Unii součástí projektu nebo programu v zájmu Unie nebo se na něm podílí nebo pokud se hospodářská činnost cílového subjektu v Unii týká technologie, majetku, zařízení, vybavení, sítě, systému nebo služby, které mají zvláštní význam pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie. Kromě těchto kritérií se mohou prověřovací mechanismy vztahovat i na další odvětví, cílové subjekty v Unii nebo hospodářské činnosti, které příslušný členský stát považuje za kritické pro svou bezpečnost nebo veřejný pořádek.

(20)

Aby se zajistilo, že zahraniční investice, které by mohly mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v Unii, budou náležitě identifikovány, měly by členské státy prověřovat zahraniční investice, pokud je cílový subjekt v Unii součástí projektu nebo programu v zájmu Unie nebo se na něm podílí nebo pokud se hospodářská činnost cílového subjektu v Unii týká technologie, materiálu, majetku, zařízení, vybavení, sítě, systému nebo služby, které mají zvláštní význam pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie. Členské státy by rovněž měly prověřovat zahraniční investice na zelené louce v takových citlivých programech nebo odvětvích, pokud z charakteristik investora a velikosti transakce vyplývá konkrétní riziko. Kromě těchto kritérií se mohou prověřovací mechanismy vztahovat i na další odvětví, cílové subjekty v Unii nebo hospodářské činnosti, které příslušný členský stát považuje za kritické pro svou bezpečnost nebo veřejný pořádek.

(21)

Pro zajištění toho, že se mechanismus spolupráce zaměří pouze na ty zahraniční investice, u nichž je vzhledem k charakteristikám zahraničního investora nebo cílové subjekty v Unii možné, že budou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, je vhodné stanovit podmínky založené na riziku pro oznamování zahraničních investic, které jsou v členském státě prověřovány, ostatním členským státům a Komisi. Pokud zahraniční investice nesplňuje některou z podmínek, může členský stát, v němž je zahraniční investice prověřována, oznámit zahraniční investici ostatním členským státům a Komisi, a to i v případě, že cílový subjekt v Unii provádí významnou činnost v jiných členských státech nebo patří do skupiny podniků, která má několik společností v různých členských státech.

(21)

Pro zajištění toho, že se mechanismus spolupráce zaměří pouze na ty zahraniční investice, u nichž je vzhledem k charakteristikám zahraničního investora nebo cílové subjekty v Unii možné, že budou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek, je vhodné stanovit podmínky založené na riziku pro oznamování zahraničních investic, které jsou v členském státě prověřovány, ostatním členským státům a Komisi. Členský stát by měl zejména posoudit, zda zahraničního investora nekontroluje nebo neovlivňuje vláda třetí země. Kontrolu nebo vliv lze určit na základě kritérií, jako jsou prahové hodnoty přímého nebo nepřímého vlastnictví, povaha a rozsah financování ze strany třetích zemí a konkrétní mechanismy správy a řízení, jako jsou zlaté akcie. Tyto podmínky by měly zahrnovat případy netransparentních nebo nejasných vlastnických struktur nebo případy, kdy není znám konečný příjemce. Pokud zahraniční investice nesplňuje některou z podmínek, může členský stát, v němž je zahraniční investice prověřována, oznámit zahraniční investici ostatním členským státům a Komisi, a to i v případě, že cílový subjekt v Unii provádí významnou činnost v jiných členských státech nebo patří do skupiny podniků, která má několik společností v různých členských státech.

(22)

V zájmu zajištění toho, aby byl možný vliv zahraničních investic na bezpečnost nebo veřejný pořádek jednoho nebo více členských států náležitě identifikován, by měly mít členské státy možnost poskytnout připomínky členskému státu, v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena, a to i v případě, kdy tento členský stát tuto zahraniční investici neprověřuje nebo kdy je zahraniční investice prověřována, ale není oznámena mechanismu spolupráce. Žádosti o informace, odpovědi a připomínky členských států by měly být současně oznámeny Komisi.

(22)

V zájmu zajištění toho, aby byl možný vliv zahraničních investic na bezpečnost nebo veřejný pořádek jednoho nebo více členských států náležitě identifikován, by měly mít členské státy možnost poskytnout připomínky členskému státu, v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena, a to i v případě, kdy tento členský stát tuto zahraniční investici neprověřuje nebo kdy je zahraniční investice prověřována, ale není oznámena mechanismu spolupráce. Žádosti o informace, odpovědi a připomínky členských států by měly být současně oznámeny Komisi, aby byla v celém procesu zajištěna transparentnost.

(23)

V zájmu zajištění toho, aby byl možný vliv zahraniční investice na bezpečnost nebo veřejný pořádek více než jednoho členského státu nebo Unie jako celku náležitě identifikován, by Komise měla mít možnost vydat stanovisko ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU určené členskému státu , v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena , a to i v případě, že tato zahraniční investice není v tomto členském státě prověřována nebo že je prověřována, ale není oznámena mechanismu spolupráce.

(23)

V zájmu zajištění toho, aby byl možný vliv zahraniční investice na bezpečnost nebo veřejný pořádek více než jednoho členského státu nebo Unie jako celku náležitě identifikován, by Komise měla mít možnost vydat stanovisko ve smyslu článku 288 Smlouvy o fungování EU určené hostitelskému členskému státu, a to i v případě, že tato zahraniční investice není v tomto členském státě prověřována nebo že je prověřována, ale není oznámena mechanismu spolupráce. Komise by měla svá stanoviska v zájmu transparentnosti a předvídatelnosti založit na konkrétních a doložených rizicích a řídit se kritérii pro vydávání stanovisek, a to i pokud jde o doložená bezpečnostní rizika nebo znepokojivé skutečnosti přeshraničního dosahu.

(24)

V zájmu umožnění ochrany bezpečnosti nebo veřejného pořádku v případech, kdy je možný vliv důsledkem zahraniční investice do cílového subjektu v Unii, který zajišťuje rozvoj, údržbu nebo pořízení infrastruktury, technologií nebo vstupů, které jsou pro Unii jako celek zásadní, by navíc Komise měla mít možnost vydat stanovisko. To by Komisi poskytlo nástroj k ochraně projektů a programů, které slouží Unii jako celku a představují důležitý příspěvek k její bezpečnosti či veřejnému pořádku. Stanovisko Komise, v němž se uvádí možný dopad na projekty nebo programy v zájmu Unie z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, by mělo být oznámeno všem členským státům.

(24)

V zájmu zajištění ochrany bezpečnosti nebo veřejného pořádku v případech, kdy je možný vliv důsledkem zahraniční investice do cílového subjektu v Unii, který zajišťuje rozvoj, údržbu nebo pořízení infrastruktury, technologií nebo vstupů, které jsou pro Unii jako celek zásadní, by navíc Komise měla mít možnost vydat stanovisko. To by Komisi poskytlo nástroj k ochraně projektů a programů, které slouží Unii jako celku a představují důležitý příspěvek k její bezpečnosti či veřejnému pořádku. Stanovisko Komise, v němž se uvádí možný dopad na projekty nebo programy v zájmu Unie z důvodu bezpečnosti nebo veřejného pořádku, by mělo být oznámeno všem členským státům.

(25)

Komise by dále měla mít možnost přijmout stanovisko určené všem členským státům, pokud identifikuje několik zahraničních investic, které by v celkovém součtu mohly mít dopad na bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie. To by mohlo platit zejména v případě, kdy několik zahraničních investic vykazuje srovnatelné vlastnosti. Patří sem případy, kdy zahraniční investice provádí stejný zahraniční investor nebo zahraniční investoři představující podobná rizika nebo kdy se několik zahraničních investic týká stejného cílového subjektu či stejné infrastruktury, včetně transevropské infrastruktury v oblasti dopravy, energií a komunikace. Členské státy a Komise by měly prodiskutovat analýzu rizik a možné způsoby řešení rizik uvedených ve stanovisku.

(25)

Komise by dále měla mít možnost přijmout stanovisko určené všem členským státům, pokud identifikuje několik zahraničních investic, které by v celkovém součtu mohly mít dopad na bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie. To by mohlo platit zejména v případě, kdy několik zahraničních investic vykazuje srovnatelné vlastnosti. Patří sem případy, kdy zahraniční investice provádí stejný zahraniční investor nebo zahraniční investoři představující podobná rizika nebo kdy se několik zahraničních investic týká stejného cílového subjektu v Unii či infrastruktury, včetně transevropské infrastruktury v oblasti dopravy, energií a komunikace. Členské státy a Komise by mě měly prodiskutovat analýzu rizik a možné způsoby řešení rizik uvedených ve stanovisku a zajistit koordinovaný přístup.

(26)

Pro ochranu bezpečnosti nebo veřejného pořádku a za současného poskytnutí větší jistoty investorům by členské státy měly mít možnost předložit připomínky a Komise by měla mít možnost vydat stanovisko k dokončeným zahraničním investicím, které nebyly oznámeny ve lhůtě 15 měsíců od dokončení přímé zahraniční investice.

(26)

Pro ochranu bezpečnosti nebo veřejného pořádku a za současného poskytnutí větší jistoty investorům by členské státy měly mít možnost předložit připomínky a Komise by měla mít možnost vydat stanovisko k dokončeným zahraničním investicím, které nebyly oznámeny do 15 měsíců od dokončení přímé zahraniční investice.

(27)

Pro větší přehlednost by měl být seznam projektů nebo programů v zájmu Unie uveden v příloze I. Tyto projekty a programy by měly zahrnovat veškeré zahraniční investice do transevropských dopravních, energetických a komunikačních sítí, jakož i programy poskytující finanční prostředky na výzkum a vývoj činností souvisejících s bezpečností nebo veřejným pořádkem Unie. Vzhledem k významu těchto projektů a programů pro bezpečnost a veřejný pořádek Unie by členské státy měly prověřovat zahraniční investice do podniků v Unii, které jsou součástí těchto projektů nebo programů nebo se na nich podílejí, včetně těch, které jsou financovány z prostředků Unie.

(27)

Pro větší přehlednost by měl být seznam projektů nebo programů v zájmu Unie uveden v příloze I. Tyto projekty a programy by měly zahrnovat veškeré zahraniční investice do transevropských dopravních, energetických a komunikačních sítí, jakož i programy poskytující finanční prostředky na výzkum a vývoj činností souvisejících s bezpečností nebo veřejným pořádkem Unie. Vzhledem k významu těchto projektů a programů pro bezpečnost a veřejný pořádek Unie a jejich přirozenou přeshraniční a propojující povahu, by členské státy měly prověřovat zahraniční investice do podniků v Unii, které jsou součástí těchto projektů nebo programů nebo se na nich podílejí, včetně těch, které jsou financovány z prostředků Unie.

(28)

K zajištění toho, aby byl možný vliv zahraniční investice na bezpečnost nebo veřejný pořádek jednoho nebo více členských států náležitě řešen, by měly členské státy, které obdrží řádně odůvodněné připomínky jiných členských států nebo stanovisko Komise, tyto připomínky nebo stanovisko v co největší míře zohlednit, a to i v případě, kdy se domnívají, že jejich vlastní bezpečnost nebo veřejný pořádek nejsou ovlivněny. Členský stát by měl v případě potřeby koordinovat svou činnost s Komisí a dotčenými členskými státy a poskytnout jim písemnou zpětnou vazbu k přijatému rozhodnutí a k tomu, jakým způsobem byly připomínky a stanoviska v co největší míře zohledněny. Konečné rozhodnutí o zahraničních investicích by mělo zůstat ve výlučné pravomoci členského státu, v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena.

(28)

K zajištění toho, aby byl možný vliv zahraniční investice na bezpečnost nebo veřejný pořádek jednoho nebo více členských států náležitě řešen, by měly členské státy, které obdrží řádně odůvodněné připomínky jiných členských států nebo stanovisko Komise, tyto připomínky nebo stanovisko v co největší míře zohlednit, a to i v případě, kdy se domnívají, že jejich vlastní bezpečnost nebo veřejný pořádek nejsou ovlivněny. Členský stát by měl v případě potřeby koordinovat svou činnost s Komisí a dotčenými členskými státy a poskytnout jim svůj návrh rozhodnutí a spolu s ním písemnou zpětnou vazbu k tomu, jakým způsobem byly připomínky a stanoviska v co největší míře zohledněny. Přitom by mělo být možné předkládat k návrhu rozhodnutí pozměňující návrhy, které zohlední názory vyjádřené danými členskými státy a Komisí.

(28a)

V některých případech mohou mezi hostitelským členským státem a jiným členským státem nebo Komisí vzniknout neshody ohledně toho, zda investice může ovlivnit bezpečnost a veřejný pořádek členského státu nebo Unie. Pokud bude řešení takových sporů ponecháno výhradně na hostitelském členském státě, může to mít dopad na bezpečnost a veřejný pořádek Unie jako celku a narušit fungování mechanismu spolupráce. V takových případech by proto Komise měla být zmocněna přijmout rozhodnutí, přičemž své posouzení pravděpodobnosti toho, že investice ovlivní bezpečnost a veřejný pořádek, by měla stavět na informacích poskytnutých hostitelským členským státem, a z vlastních zjištění, pokud se uskutečnilo šetření. Ve všech ostatních případech by konečné rozhodnutí mělo zůstat v pravomoci hostitelského členského státu.

(28b)

V rámci rozdělení odpovědnosti mezi členské státy a Komisi podle tohoto nařízení naráží vnitrostátní prověřovací orgány na omezení při vyšetřování zahraničních investičních transakcí, které se uskutečňují za jejich zeměpisnými hranicemi. To může mít dopad na účinnost jejich analýzy. Jedná se například o situaci, kdy se zákazníci cílové společnosti nacházejí v jiném členském státě, zatímco jejich názory mohou být zásadní pro posouzení citlivosti cílového subjektu vůči rizikům v oblasti bezpečnosti nebo veřejného pořádku, například jde-li o to, zda pro zboží nebo služby cílového subjektu existují alternativní dodavatelé. Vzhledem ke své přeshraniční perspektivě má Komise dobré předpoklady k tomu, aby se těmito omezeními zabývala a přispěla k posouzení dopadu zahraničních investičních transakcí na bezpečnost a veřejný pořádek. Proto by jí měly být poskytnuty náležité vyšetřovací pravomoci za účelem shromáždění všech nezbytných informací. Komise by měla mít možnost požadovat informace od subjektů v jiném členském státě, pokud tyto informace nelze účinně získat prostřednictvím mechanismu spolupráce. Pravomoc Komise požadovat informace by měla vycházet z řádně odůvodněné žádosti členského státu. Pokud se však vnitrostátní orgány potýkají s právními nebo procesními omezeními, jako jsou krátké procesní lhůty, měla by mít Komise možnost jednat nezávisle za předpokladu, že byl hostitelský členský stát informován. Tato pravomoc by měla být omezena na informace nezbytné k posouzení dopadu transakce na více než jeden členský stát, včetně nepříznivých dopadů na programy a projekty Unie.

(29)

K zajištění účinného fungování mechanismu spolupráce je důležité požadovat, aby členský stát, který oznamuje zahraniční investici mechanismu spolupráce, poskytl minimální míru informací ve standardizovaném formátu. Pokud se spolupráce týká zahraniční investice, která nebyla oznámena mechanismu spolupráce, měl by být členský stát , v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena, schopen poskytnout alespoň stejnou minimální míru informací. Komise a členské státy si mohou vyžádat doplňující informace od členského státu, v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena. Taková žádost o doplňující informace by měla být řádně odůvodněná, omezená na informace nezbytné k tomu, aby členské státy mohly předložit připomínky nebo aby Komise mohla vydat stanovisko, přiměřená účelu žádosti a neměla by oznamující členský stát nepřiměřeně zatěžovat.

(29)

K zajištění účinného fungování mechanismu spolupráce je důležité požadovat, aby členský stát, který oznamuje zahraniční investici mechanismu spolupráce, poskytl minimální soubor informací ve standardizovaném formátu. Pokud se spolupráce týká zahraniční investice, která nebyla oznámena mechanismu spolupráce, měl by být hostitelský členský stát schopen poskytnout alespoň stejnou minimální míru informací. Komise a členské státy si mohou vyžádat doplňující informace od členského státu, v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena. Taková žádost o doplňující informace by měla být řádně odůvodněná, omezená na informace nezbytné k tomu, aby členské státy mohly předložit připomínky nebo aby Komise mohla vydat stanovisko, přiměřená účelu žádosti a neměla by oznamující členský stát a příslušné společnosti nepřiměřeně zatěžovat. Komise si může případně vyžádat informace od jiných subjektů Unie, jako je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění, jednotný mechanismus dohledu nebo Evropská centrální banka.

(30)

K zajištění toho, že spolupráce bude založena na úplných a přesných informacích, by měl zahraniční investor nebo podnik poskytnout veškeré relevantní informace požadované členským státem, v němž je usazen, nebo členským státem , v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena . Za výjimečných okolností, pokud se členskému státu navzdory veškerému úsilí nedaří informace požadované jiným členským státem nebo Komisí získat, by měl tento členský stát bezodkladně informovat dotčený členský stát nebo Komisi. V takovém případě by jakákoli připomínka poskytnutá jiným členským státem nebo jakékoli stanovisko vydané Komisí v rámci mechanismu spolupráce měly vycházet z informací, které mají členské státy nebo Komise k dispozici.

(30)

K zajištění toho, že spolupráce bude založena na úplných a přesných informacích, by měl zahraniční investor nebo podnik poskytnout veškeré relevantní informace požadované členským státem, v němž je usazen, nebo hostitelským členským státem. Za výjimečných okolností, pokud se členskému státu navzdory veškerému úsilí nedaří informace požadované jiným členským státem nebo Komisí získat, by měl tento členský stát bezodkladně informovat dotčený členský stát nebo Komisi. V takovém případě by jakákoli připomínka poskytnutá jiným členským státem nebo jakékoli stanovisko vydané Komisí v rámci mechanismu spolupráce měly vycházet z informací, které mají členské státy nebo Komise k dispozici.

(31)

K zajištění toho, že mechanismus spolupráce bude využíván pouze pro účely ochrany bezpečnosti nebo veřejného pořádku, by měly členské státy řádně odůvodnit každou žádost o informace o konkrétní zahraniční investici v jiném členském státě a každou připomínku, kterou tomuto členskému státu poskytnou. Stejné požadavky platí v případě, kdy Komise požádá o informace o konkrétní přímé zahraniční investici nebo vydá stanovisko určené členskému státu.

(31)

K zajištění toho, že mechanismus spolupráce bude využíván výlučně pro účely ochrany bezpečnosti nebo veřejného pořádku, by měly členské státy řádně odůvodnit každou žádost o informace týkající se konkrétní zahraniční investice v jiném členském státě a každou připomínku, kterou tomuto členskému státu poskytnou . To je zásadně důležité, aby se předešlo zneužití tohoto mechanismu a zajistilo, aby se zaměřoval výhradně na otázky bezpečnosti a veřejného pořádku . Stejné požadavky platí v případě, kdy Komise požádá o informace o konkrétní přímé zahraniční investici nebo vydá stanovisko určené členskému státu.

(31a)

Aniž je dotčen mechanismus spolupráce, je nezbytné věnovat větší pozornost účasti nebo podílu společností ze třetích zemí na projektech společného zájmu nebo na kritických infrastrukturách, které mají pro Unii strategický význam, aby veřejné orgány mohly zasáhnout, pokud je pravděpodobné, že by tato účast nebo podíl mohly ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie a pokud nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení. Členské státy mohou předkládat připomínky ostatním členským státům a Komisi. Komise si případně může vyžádat dodatečné informace a situaci sledovat.

(32)

Členské státy nebo případně Komise mohou zvážit relevantní informace, které obdrží od hospodářských subjektů, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů (jako jsou odborové svazy) ohledně zahraniční investice s pravděpodobným negativním vlivem na bezpečnost nebo veřejný pořádek.

(32)

Členské státy nebo případně Komise mohou zvážit relevantní informace, které obdrží od hospodářských subjektů, organizací občanské společnosti a sociálních partnerů (jako jsou odborové svazy) ohledně zahraniční investice s pravděpodobným negativním vlivem na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Tyto informace by měly být důkladně posouzeny a mohou vést k zahájení prověřování ze strany hostitelského členského státu.

(33)

Členský stát , v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena, může informovat ostatní členské státy nebo Komisi v případě, že si přeje, aby dále analyzovaly jeden nebo více aspektů zahraniční investice, která je posuzována v rámci mechanismu spolupráce, nebo jestliže se dozví o nových okolnostech nebo nových informacích, které mohou mít vliv na posouzení zahraniční investice. Ostatním členským státům a Komisi pak může být poskytnut dodatečný čas k tomu, aby své posouzení zahraniční investice doplnily.

(33)

Hostitelský členský stát může informovat ostatní členské státy nebo Komisi v případě, že se dozví o nových okolnostech nebo nových informacích, které mohou mít vliv na posouzení oznámené zahraniční investice. Ostatním členským státům a Komisi pak může být poskytnut dodatečný čas k tomu, aby své posouzení zahraniční investice doplnily. V takových případech je jakékoli prodloužení lhůty pro posouzení omezeno na minimum a nemělo by zbytečně zpozdit celkové prověřování.

(34)

K zajištění účinnosti a efektivity mechanismu spolupráce je nezbytné sladit lhůty a postupy v případech, kdy je v několika členských státech prověřováno několik zahraničních investic spojených s toutéž širší transakcí. V případě těchto transakcí zahrnujících více zemí by měl žadatel podat různé žádosti o povolení v dotčených členských státech současně . Kromě toho by tyto členské státy měly žádosti současně oznámit mechanismu spolupráce. Aby bylo zajištěno účinné vyřizování těchto transakcí zahrnujících více zemí, měly by dotčené členské státy koordinovat svou činnost a dohodnout se na tom, zda zahraniční investice podléhají oznamovací povinnosti a  kdy by měly být oznámeny . Kromě toho by dotčené členské státy měly rovněž koordinovat konečné rozhodnutí. Pokud dotčené členské státy hodlají zahraniční investice povolit za určitých podmínek, měly by zajistit, aby tyto podmínky byly vzájemně slučitelné a aby přiměřeně řešily přeshraniční rizika. Před zákazem zahraniční investice by měly dotčené členské státy zvážit, zda pro řešení možného vlivu na bezpečnost nebo veřejný pořádek nepostačuje podmíněné povolení s koordinovanými opatřeními a jejich koordinovaným vymáháním. Komise by měla mít možnost se na této koordinaci podílet.

(34)

K zajištění účinnosti a efektivity mechanismu spolupráce je nezbytné sladit lhůty a postupy v případech, kdy je v několika členských státech prověřováno několik zahraničních investic spojených s toutéž širší transakcí. V případě těchto transakcí zahrnujících více zemí by měl žadatel podat různé žádosti o povolení v dotčených členských státech v omezené časové lhůtě . Kromě toho by se tyto členské státy měly snažit žádosti oznámit v omezené časové lhůtě mechanismu spolupráce. Aby bylo zajištěno účinné vyřizování těchto transakcí zahrnujících více zemí, měly by dotčené členské státy koordinovat svou činnost a dohodnout se na tom, zda zahraniční investice podléhají oznamovací povinnosti a  jak budou harmonizovány jejich procesní lhůty . Kromě toho by dotčené členské státy měly rovněž koordinovat obsah svého konečného rozhodnutí. Pokud dotčené členské státy hodlají zahraniční investice povolit za určitých podmínek, měly by zajistit, aby tyto podmínky byly vzájemně slučitelné a aby přiměřeně řešily přeshraniční rizika. Před zákazem zahraniční investice by měly dotčené členské státy zvážit, zda pro řešení možného vlivu na bezpečnost nebo veřejný pořádek nepostačuje podmíněné povolení s koordinovanými opatřeními a jejich koordinovaným vymáháním. Komise by měla mít možnost se na této koordinaci plně podílet.

(34a)

V zájmu zajištění účinné a bezpečné výměny informací mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí podle tohoto nařízení by Komise měla zřídit a udržovat bezpečný, šifrovaný digitální systém, který splňuje nejvyšší možné úrovně ochrany a zabezpečení údajů. Aby byla zajištěna důvěrnost a integrita komunikace, měla by veškerá komunikace podle tohoto nařízení probíhat výhradně prostřednictvím tohoto systému a ten by měl zahrnovat kapacity pro monitorování a audit, aby byl zajištěn soulad s bezpečnostními standardy.

(34b)

Za účelem bezpečného a efektivního podávání a zpracovávání dokumentů v souvislosti s prověřováním zahraničních investic a omezení administrativní zátěže pro žadatele i orgány by měl být na úrovni Unie zřízen jednotný elektronický portál. Tento portál by měl poskytnout jednotný mechanismus, jehož prostřednictvím by žadatelé a jejich zástupci mohli elektronicky předkládat transakce vnitrostátním prověřovacím orgánům. Komise by měla tento systém vytvořit tak, aby byl uživatelsky vstřícný a v souladu s platnými předpisy o ochraně údajů a bezpečnostními standardy.

(35)

Pro zajištění jednotného přístupu k prověřování investic v celé Unii je nezbytné, aby v tomto nařízení byly stanoveny normy a kritéria používané k posuzování pravděpodobných rizik pro bezpečnost a veřejný pořádek na úrovni Unie. Tyto normy a kritéria by měly zahrnovat dopad na bezpečnost, integritu a  fungování kritické infrastruktury, dostupnost kritických technologií (včetně klíčových základních technologií) a nepřetržité dodávky kritických vstupů pro bezpečnost nebo veřejný pořádek, jejichž narušení, selhání, ztráta nebo zničení by mělo značný dopad na bezpečnost a veřejný pořádek v jednom nebo více členských státech nebo v Unii jako celku. V tomto ohledu by členské státy a Komise měly rovněž zohlednit kontext a okolnosti zahraniční investice. To by mělo zahrnovat zejména otázku, zda je investor přímo nebo nepřímo ovládán vládou třetí země, například prostřednictvím významného financování , či zda jsou za jeho účasti sledovány politické cíle třetích zemí s cílem usnadnit rozvoj jejich vojenských schopností. V této souvislosti by členské státy a Komise případně měly rovněž zvážit, proč se na zahraničního investora, jeho skutečného vlastníka nebo některou z jeho dceřiných společností či osobu jednající jménem takového zahraničního investora nebo na jeho příkaz vztahuje jakýkoli druh omezujících opatření Unie podle článku 215 Smlouvy o fungování EU.

(35)

Pro zajištění jednotného přístupu k prověřování investic v celé Unii je nezbytné, aby v tomto nařízení byly stanoveny normy a kritéria používané k posuzování pravděpodobných rizik pro bezpečnost a veřejný pořádek na úrovni Unie. Tyto normy a kritéria by měly zahrnovat dopad na bezpečnost, integritu , fungování a  odolnost kritické infrastruktury a vnitřního trhu , dostupnost a přijímání kritických technologií a znalostí (včetně klíčových základních technologií) , nepřetržité dodávky kritických vstupů pro bezpečnost nebo veřejný pořádek, jejichž narušení, selhání, ztráta nebo zničení by mělo značný dopad na bezpečnost a veřejný pořádek v jednom nebo více členských státech nebo v Unii jako celku , bezpečnost vojenských zařízení a jiných citlivých veřejných zařízení a schopnost řešit strategické závislosti . V tomto ohledu by členské státy a Komise měly rovněž zohlednit kontext a okolnosti zahraniční investice. To by mělo zahrnovat zejména otázku, zda se investor podílí na nezákonných činnostech, např. opakovaném nedodržování právních norem Unie , zda jsou za jeho účasti sledovány politické cíle třetích zemí , nebo zda má v úmyslu usnadnit rozvoj jejich vojenských schopností či porušování mezinárodního práva. Sledování politických cílů třetí země může znamenat, že by její vláda měla vliv na podniky, což by vedlo k významnému narušení trhu . V této souvislosti by členské státy a Komise případně měly rovněž zvážit, proč se na zahraničního investora, jeho skutečného vlastníka nebo některou z jeho dceřiných společností či osobu jednající jménem takového zahraničního investora nebo na jeho příkaz vztahuje jakýkoli druh omezujících opatření Unie podle článku 215 Smlouvy o fungování EU.

(36)

Jestliže se členský stát , v němž je zahraniční investice plánována nebo dokončena, domnívá, že zahraniční investice může mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v Unii, je vhodné požadovat, aby tento členský stát přijal vhodná opatření ke zmírnění rizik, pokud jsou taková opatření k dispozici a pokud je považuje za přiměřená, přičemž v co největší míře zohlední připomínky ostatních členských států a případné stanovisko Komise. Zahraniční investice by měly být zakázány pouze výjimečně a v případech, kdy zmírňující opatření nebo opatření dostupná podle práva Unie nebo vnitrostátního práva jiná než prověřovací mechanismus nestačí ke zmírnění dopadu na bezpečnost nebo veřejný pořádek.

(36)

Jestliže se hostitelský členský stát domnívá, že zahraniční investice může mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek v Unii, je vhodné požadovat, aby tento členský stát přijal vhodná opatření ke zmírnění rizik, pokud jsou taková opatření k dispozici a pokud je považuje za přiměřená, přičemž v co největší míře zohlední připomínky ostatních členských států a případné stanovisko Komise. Zahraniční investice by měly být zakázány pouze výjimečně a v případech, kdy zmírňující opatření nebo opatření dostupná podle práva Unie nebo vnitrostátního práva jiná než prověřovací mechanismus nestačí ke zmírnění dopadu na bezpečnost nebo veřejný pořádek.

(37)

Na podporu provádění mechanismu spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy by měla být zachována skupina odborníků pro prověřování zahraničních investic zřízená podle nařízení (EU) 2019/452.

(37)

Na podporu provádění mechanismu spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy by měla být zachována skupina odborníků pro prověřování zahraničních investic zřízená podle nařízení (EU) 2019/452 a její úkoly by měly být aktualizovány v souladu s tímto nařízením .

(37a)

V zájmu zvýšení transparentnosti a usnadnění procesu pro investory by členské státy měly zveřejňovat a pravidelně aktualizovat pokyny k prověřovacím postupům, lhůtám a kritériím pro posuzování rizik. V zájmu zajištění transparentnosti a jednotného uplatňování tohoto nařízení ve všech členských státech by Komise měla zveřejňovat a pravidelně aktualizovat pokyny týkající se požadavků na úrovni Unie a klíčových koncepcí a hodnotících kritérií stanovených tímto nařízením. Komise by také měla spravovat veřejně dostupný seznam všech prověřovacích mechanismů zavedených v členských státech.

(39)

K zajištění účinnosti mechanismu koordinace by měla být kontaktní místa zřízená členskými státy a Komisí vhodně umístěna v rámci příslušných správních orgánů. Kontaktní místa by měla disponovat kvalifikovanými pracovníky a pravomocemi potřebnými k výkonu jejich práce v rámci mechanismu koordinace a k zajištění řádného nakládání s důvěrnými informacemi.

(39)

K zajištění účinnosti mechanismu koordinace by měla být kontaktní místa zřízená členskými státy a Komisí vhodně strategicky umístěna v rámci příslušných správních orgánů. Kontaktní místa by měla disponovat kvalifikovanými pracovníky a pravomocemi potřebnými k výkonu jejich práce v rámci mechanismu koordinace a k zajištění řádného nakládání s důvěrnými informacemi v souladu s platnými právními rámci .

(40)

Členské státy a Komise by měly být vybízeny k tomu, aby spolupracovaly s příslušnými orgány podobně smýšlejících třetích zemí v záležitostech souvisejících s prověřováním zahraničních investic, které mohou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Taková správní spolupráce by měla usilovat o zlepšení efektivity rámce pro prověřování zahraničních investic členskými státy a posílení spolupráce mezi členskými státy a Komisí podle tohoto nařízení. Komise by měla být o těchto dvoustranných kontaktech informována, pokud se týkají systémových otázek souvisejících s prověřováním investic. Komise by rovněž měla mít možnost sledovat vývoj, pokud jde o prověřovací mechanismy ve třetích zemích.

(40)

Členské státy a Komise by měly být vybízeny k tomu, aby aktivně spolupracovaly s příslušnými orgány podobně smýšlejících třetích zemí v záležitostech souvisejících s prověřováním zahraničních investic, které mohou mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Taková správní spolupráce by měla usilovat o zlepšení efektivity rámce pro prověřování zahraničních investic členskými státy a posílení spolupráce mezi členskými státy a Komisí podle tohoto nařízení. Komise by měla být o těchto dvoustranných kontaktech informována, pokud se týkají systémových otázek , trendů či osvědčených postupů souvisejících s prověřováním investic. Komise by rovněž měla mít možnost sledovat vývoj, pokud jde o prověřovací mechanismy ve třetích zemích.

(40a)

Toto nařízení by mělo být považováno za součást širšího balíčku obranných nástrojů Unie, jejichž cílem je řešit bezpečnostní rizika, včetně nařízení o zahraničních subvencích a nástroje pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, a je třeba zajistit, aby oblast působnosti byla navržena v souladu s těmito opatřeními, aby se zabránilo zdvojování činností a byl zajištěn cílený a přiměřený přístup.

(41)

Členské státy a Komise zajistí důvěrnost informací, které poskytují nebo získávají při uplatňování tohoto nařízení, v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie. Pokud by neoprávněné zpřístupnění informací mohlo v různé míře poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států, měl by původce informací tyto informace označit jako důvěrné v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie. Při odpovídání na žádosti o přístup k dokumentům zpracovávaným podle tohoto nařízení členské státy a Komise koordinují a  poskytují alespoň takovou úroveň ochrany chráněných zájmů, jaká je k dispozici podle článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 (5), s ohledem na ochranu cílů vyšetřování. Komise by měla přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany důvěrných informací v souladu zejména s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/443 (6) a rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (7). Členské státy a Komise by rovněž měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění dodržování Dohody mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Unie (8). To zahrnuje zejména povinnost zajistit, aby stupeň utajení utajovaných informací nebyl snížen či aby tyto informace nebyly odtajněny bez předchozího písemného souhlasu původce. S jakýmikoli citlivými informacemi, které nejsou utajované, nebo s informacemi, které jsou poskytnuty jako důvěrné, by orgány měly nakládat odpovídajícím způsobem.

(41)

Členské státy a Komise by měly zajistit nejvyšší úroveň důvěrnosti informací, které poskytují nebo získávají při uplatňování tohoto nařízení, v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie. Pokud by neoprávněné zpřístupnění informací mohlo v různé míře poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států, měl by původce informací tyto informace označit jako důvěrné v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie. Při odpovídání na žádosti o přístup k dokumentům zpracovávaným podle tohoto nařízení by měly členské státy a Komise koordinovat a  poskytovat alespoň takovou úroveň ochrany chráněných zájmů, jaká je k dispozici podle článku 4 nařízení (ES) č. 1049/2001 (5), s ohledem na zachování integrity vyšetřování. Komise by měla přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany důvěrných informací v souladu zejména s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/443 (6) a rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (7). Členské státy a Komise by rovněž měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění dodržování Dohody mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Unie (8). To zahrnuje zejména povinnost zachovat důvěrnost utajovaných informací a  zajistit, aby jejich stupeň utajení nebyl snížen či aby tyto informace nebyly odtajněny bez předchozího písemného souhlasu původce. S jakýmikoli citlivými informacemi, které nejsou utajované, nebo s informacemi, které jsou poskytnuty jako důvěrné, by orgány měly nakládat odpovídajícím způsobem.

(43)

Komise vypracuje výroční zprávu o provádění tohoto nařízení a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. K zajištění větší transparentnosti by tato zpráva měla být zveřejněna. Zpráva by měla vycházet mimo jiné ze zpráv, které všechny členské státy důvěrně předkládají Komisi s náležitým ohledem na potřebu zajistit ochranu důvěrnosti některých informací, zejména v případech, kdy by zveřejnění údajů mohlo ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie nebo ohrozit obchodní tajemství.

(43)

Komise vypracuje výroční zprávu o provádění tohoto nařízení a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě. K zajištění větší transparentnosti by tato zpráva měla být zveřejněna. Zpráva by měla vycházet mimo jiné ze zpráv, které všechny členské státy důvěrně předkládají Komisi s náležitým ohledem na potřebu zajistit ochranu důvěrnosti některých informací, zejména v případech, kdy by zveřejnění údajů mohlo ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie nebo ohrozit obchodní tajemství. Zpráva by měla obsahovat informace o nových trendech a rizikových faktorech i aktualizované informace o relevantním legislativním vývoji v členských státech.

(44)

Komise by měla zhodnotit fungování a účinnost tohoto nařízení pět let po datu jeho použitelnosti a poté každých pět let a předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě. V této zprávě by mělo být posouzeno, zda by mělo být toto nařízení pozměněno, či nikoliv. Navrhne-li zpráva změnu tohoto nařízení, může k ní být připojen legislativní návrh.

(44)

Komise by měla zhodnotit fungování a účinnost tohoto nařízení tři roky po datu jeho použitelnosti a poté každých pět let a předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva by měla obsahovat zejména posouzení přínosu tohoto nařízení k hospodářské bezpečnosti Unie. Mělo by v ní být posouzeno, zda by mělo být toto nařízení pozměněno, či nikoliv. Navrhne-li zpráva změnu tohoto nařízení, může k ní být připojen legislativní návrh.

(46)

Představuje-li zahraniční investice spojení spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (12), nemělo by být uplatňováním tohoto nařízení dotčeno uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004. Toto nařízení a čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004 by měly být uplatňovány konzistentně. Pokud se příslušná oblast působnosti těchto dvou nařízení překrývá, měly by být důvody pro prověření stanovené v článku 12 tohoto nařízení a pojem oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004 vykládány soudržně, aniž by bylo dotčeno posouzení slučitelnosti vnitrostátních opatření zaměřených na ochranu těchto zájmů s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie.

(46)

Představuje-li zahraniční investice spojení spadající do oblasti působnosti nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (12), nemělo by být uplatňováním tohoto nařízení dotčeno uplatňování čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004. Toto nařízení a čl. 21 odst. 4 nařízení (ES) č. 139/2004 by měly být uplatňovány konzistentně. Pokud se příslušná oblast působnosti těchto dvou nařízení překrývá, měly by být důvody pro prověření stanovené v článku 1 tohoto nařízení a pojem oprávněných zájmů ve smyslu čl. 21 odst. 4 třetího pododstavce nařízení (ES) č. 139/2004 vykládány soudržně, aniž by bylo dotčeno posouzení slučitelnosti vnitrostátních opatření zaměřených na ochranu těchto zájmů s obecnými zásadami a jinými ustanoveními práva Unie.

(49)

Aby se zohlednil vývoj týkající se projektů nebo programů v zájmu Unie a upravil seznam technologií, aktiv, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností, které mají zvláštní význam pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení. Seznam projektů a programů v zájmu Unie uvedený v příloze I by měl zahrnovat projekty nebo programy, na které se vztahuje právo EU a které zajišťují rozvoj, údržbu nebo nabývání kritické infrastruktury, kritických technologií nebo kritických vstupů, které jsou zásadní pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. Seznam technologií, aktiv, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností se zvláštním významem pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie uvedený v příloze II by měl zahrnovat oblasti, v nichž může zahraniční investice ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě nebo v Unii jako celku prostřednictvím cílového subjektu v Unii, který se neúčastní projektu nebo programu v zájmu Unie ani z něj nezískává finanční prostředky. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(49)

Aby se zohlednil vývoj týkající se projektů nebo programů v zájmu Unie a upravil seznam technologií , materiálů , aktiv, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností, které mají zvláštní význam pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie, zejména s ohledem na posouzení rizik, které má být provedeno podle strategie hospodářské bezpečnosti Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny příloh tohoto nařízení. Seznam projektů a programů v zájmu Unie uvedený v příloze I by měl zahrnovat projekty nebo programy, na které se vztahuje právo EU a které zajišťují rozvoj, údržbu nebo nabývání kritické infrastruktury, kritických technologií nebo kritických vstupů, které jsou zásadní pro bezpečnost nebo veřejný pořádek. Seznam technologií , materiálů , aktiv, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností se zvláštním významem pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie uvedený v příloze II by měl zahrnovat oblasti, v nichž může zahraniční investice ovlivnit bezpečnost nebo veřejný pořádek ve více než jednom členském státě nebo v Unii jako celku prostřednictvím cílového subjektu v Unii, který se neúčastní projektu nebo programu v zájmu Unie ani z něj nezískává finanční prostředky . Komise by měla přílohu I aktualizovat zejména v případě, že budou v souvislosti s budoucími víceletými finančními rámci zavedeny nové projekty nebo programy v zájmu Unie . Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (16). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(50)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o  formulář , který má být použit pro poskytování minimálních informací o zahraničních investicích, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(50)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o  formuláře , které mají být použity pro poskytování minimálních informací o zahraničních investicích a pro podávání žádostí o povolení , by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(51)

Nařízení (EU) 2019/452 by mělo být zrušeno. Aby byl členským státům a subjektům umožněn dostatek času na přípravu na provádění, toto nařízení by se mělo použít od... [doplnit datum: 15  měsíců po vstupu v platnost]. V přechodném období mezi vstupem tohoto nařízení v platnost a jeho použitím by se mělo nadále používat nařízení (EU) 2019/452,

(51)

Nařízení (EU) 2019/452 by mělo být zrušeno. Aby byl členským státům a subjektům umožněn dostatek času na přípravu na provádění, toto nařízení by se mělo použít od... [doplnit datum: 12  měsíců po vstupu v platnost] . Mělo by být použitelné bez ohledu na zřízení jednotného portálu pro podávání žádostí o povolení . V přechodném období mezi vstupem tohoto nařízení v platnost a jeho použitím by se mělo nadále používat nařízení (EU) 2019/452,

(1)

„zahraniční investicí“ přímá zahraniční investice nebo investice v Unii se zahraniční kontrolou , která umožňuje skutečnou účast na řízení nebo kontrole cílového subjektu v Unii;

(1)

„zahraniční investicí“ investice jakéhokoliv druhu, kterou provádí buď sám zahraniční investor nebo dceřiná společnost zahraničního investora v  Unii a jejímž cílem je vytvořit nebo udržet dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a cílovým subjektem v  Unii , jemuž zahraniční investor poskytuje kapitál za účelem výkonu hospodářské činnosti v členském státě , což umožňuje skutečnou účast na řízení nebo kontrole tohoto cílového subjektu v Unii;

(1a)

„investicí na zelené louce“ zahraniční investice uskutečněná zřízením nových zařízení nebo nového podniku za účelem výkonu nové hospodářské činnosti v Unii;

(1b)

„nástrojem k řešení krize“ jakýkoliv nástroj k řešení krize v souladu se směrnicí 2014/59/EU, nařízením (EU) č. 806/2014, nařízením (EU) 2021/23, nařízením (EU) č. 1093/2010 nebo nařízením (EU) č. 648/2012;

(1c)

„vnitřní restrukturalizací“ změny ve skutečném podílu na řízení cílového subjektu v Unii nebo kontrole nad ním, k nimž dochází v řetězci vlastnictví a které v konečném důsledku nevedou ke změně vlastnictví cílového subjektu nebo kontroly nad ním;

(2)

„přímou zahraniční investicí“ investice jakékoli povahy, kterou provádí zahraniční investor a která slouží k tomu, aby vytvořila nebo udržela dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a stávajícím cílovým subjektem v EU nebo cílovým subjektem v EU, který má být založen, jemuž zahraniční investor poskytuje kapitál za účelem výkonu hospodářské činnosti v členském státě;

(3)

„investicí v Unii se zahraniční kontrolou“ investice jakékoli povahy, kterou provádí zahraniční investor prostřednictvím dceřiné společnosti zahraničního investora v Unii a která slouží k tomu, aby vytvořila nebo udržela dlouhodobé a přímé vztahy mezi zahraničním investorem a stávajícím cílovým subjektem v EU nebo cílovým subjektem v EU, který má být založen, jemuž zahraniční investor poskytuje kapitál za účelem výkonu hospodářské činnosti v členském státě;

(7)

„dceřinou společností zahraničního investora v Unii“ podnik , který vykonává hospodářskou činnost, založený podle právních předpisů členského státu a splňující podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 (18), který je přímo nebo nepřímo ovládán zahraničním investorem;

(7)

„dceřinou společností zahraničního investora v Unii“ podnik založený podle právních předpisů členského státu a splňující podmínky stanovené v čl. 22 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 (18), který je přímo nebo nepřímo ovládán zahraničním investorem;

(7a)

„skutečným vlastníkem“ jakákoli fyzická osoba, která v konečném důsledku vlastní nebo ovládá právnickou osobu nebo podobné právní uspořádání;

(7b)

„neprůhlednou vlastnickou strukturou“ uspořádání, v němž je vlastnictví nebo kontrola subjektu nejasné, zatajené nebo obtížně zjistitelné mimo jiné z důvodu použití složitých právních struktur, více vrstev vlastnictví, pověřených akcionářů, svěřenských fondů nebo jiných mechanismů, které zakrývají totožnost skutečného vlastníka;

(8)

„cílovým subjektem v Unii“ podnik zřízený podle právních předpisů členského státu;

(8)

„cílovým subjektem v Unii“ podnik , který byl nebo má být zřízen podle právních předpisů členského státu;

(9)

„cílovým subjektem v Unii vykonávajícím hospodářskou činnost v jedné z oblastí uvedených v příloze II“ se rozumí cílový subjekt v Unii, který vykonává nebo má v úmyslu vykonávat hospodářskou činnost v oblasti technologií, prostředků, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností, které mají zvláštní význam pro bezpečnost nebo veřejný pořádek Unie a jsou uvedeny v příloze II , a to i prostřednictvím jejich vlastnictví, používání, výroby nebo dodávek ;

(9)

„cílovým subjektem v Unii vykonávajícím hospodářskou činnost v jedné z oblastí uvedených v příloze II“ se rozumí cílový subjekt v Unii, který vykonává nebo má v úmyslu vykonávat hospodářskou činnost v oblasti návrhu, vývoje, těžby, zpracování, výroby, recyklace či dodávání technologií, materiálů prostředků, zařízení, vybavení, sítí, systémů, služeb a hospodářských činností, které jsou uvedeny v příloze II;

(18)

„projekty nebo programy v zájmu Unie“ projekty nebo programy, na které se vztahuje právo Unie a které zajišťují rozvoj, údržbu nebo nabývání kritické infrastruktury, kritických technologií nebo kritických vstupů, jež jsou zásadní pro bezpečnost nebo veřejný pořádek a jsou uvedeny v příloze I;

(18)

„projekty nebo programy v zájmu Unie“ projekty nebo programy, na které se vztahuje právo Unie a které zajišťují rozvoj, údržbu nebo nabývání kritické infrastruktury, kritických technologií , kritických a základních služeb nebo kritických vstupů, jež jsou zásadní pro bezpečnost nebo veřejný pořádek a jsou uvedeny v příloze I;

(18a)

„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž je plánována nebo dokončena zahraniční investice;

(23a)

„kritickou infrastrukturou“ aktivum, zařízení, vybavení, síť či systém nebo část aktiva, zařízení, vybavení, sítě či systému, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby;

a)

prověřovacímu orgánu musí být poskytnuty odpovídající postupy, aby mohl stanovit, zda má pravomoc rozhodovat o zahraniční investici, u níž byla podána žádost o povolení , a provést počáteční přezkum, po němž v případě potřeby následuje hloubkové šetření s cílem určit, zda tato zahraniční investice může mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek. Účelem hloubkového šetření je zejména určit, zda je rozhodnutí o prověření podle čl. 14 odst. 1 vhodné, a stanovit jeho obsah;

a)

prověřovacímu orgánu musí být poskytnuty odpovídající postupy a zdroje , aby mohl stanovit, zda má pravomoc rozhodovat o zahraniční investici, u níž byla podána žádost o povolení . Prověřování zahrnuje počáteční přezkum trvající nejvýše 35 kalendářních dnů po obdržení úplné žádosti o povolení , po němž v případě potřeby následuje hloubkové šetření s cílem určit, zda tato zahraniční investice může mít negativní vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek , a to s přihlédnutím alespoň ke kritériím stanoveným v článku 13 . Účelem hloubkového šetření je zejména určit, zda je rozhodnutí o prověření podle čl. 14 odst. 1 vhodné, a stanovit jeho obsah;

aa)

prověřovací orgán je oprávněn prověřovat investice na zelené louce;

b)

prověřovací orgán sleduje a zajišťuje dodržování prověřovacího mechanismu a rozhodnutí o prověření. Zejména zavede odpovídající postupy, které umožní identifikovat a zamezit obcházení prověřovacího mechanismu a rozhodnutí o prověření;

b)

prověřovací orgán sleduje a zajišťuje dodržování prověřovacího mechanismu a rozhodnutí o prověření. Zejména zavede odpovídající postupy a zdroje , které umožní identifikovat , řešit a zamezit obcházení prověřovacího mechanismu a rozhodnutí o prověření;

c)

prověřovací orgán je oprávněn zahájit prověřování zahraničních investic z vlastního podnětu po dobu nejméně 15 měsíců po dokončení zahraniční investice, která nepodléhá povinnosti získat povolení, pokud má prověřovací orgán důvod se domnívat, že zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek;

c)

prověřovací orgán je oprávněn zahájit prověřování zahraničních investic z vlastního podnětu do 15 měsíců po dokončení zahraniční investice, která nepodléhá povinnosti získat povolení, pokud má prověřovací orgán důvod se domnívat, že zahraniční investice může mít vliv na bezpečnost nebo veřejný pořádek;

d)

důvěrné informace, včetně obchodně citlivých informací, poskytnuté členskému státu provádějícímu prověřování jsou chráněny;

d)

důvěrné informace poskytnuté členskému státu provádějícímu prověřování , včetně obchodně citlivých informací a informací, které dotčené podniky označily za důvěrné, jsou chráněny;

e)

zahraniční investoři, dceřiné společnosti zahraničních investorů v Unii, jejichž prostřednictvím se zahraniční investice uskutečňuje, a podniky dotčené rozhodnutím o prověrce mají možnost podat proti tomuto rozhodnutí o prověření opravný prostředek ;

e)

zahraniční investoři, dceřiné společnosti zahraničních investorů v Unii, jejichž prostřednictvím se zahraniční investice uskutečňuje, a podniky dotčené rozhodnutím o prověrce mají možnost včas a účinným způsobem podat proti tomuto rozhodnutí o prověření opravný prostředek .

f)

výroční zpráva se zveřejňuje a obsahuje informace o příslušném legislativním vývoji v členském státě a souhrnné a anonymizované údaje o prověřovaných investicích, včetně výsledku rozhodnutí o prověření, státní příslušnosti, případně země usazení stran investic oznámených prověřovacímu orgánu, a hospodářských odvětví, v nichž se tyto transakce uskutečnily;

f)

výroční zpráva se zveřejňuje a obsahuje informace o příslušném legislativním vývoji v členském státě a souhrnné a anonymizované údaje o prověřovaných investicích, včetně výsledku rozhodnutí o prověření, státní příslušnosti, případně země usazení stran investic oznámených prověřovacímu orgánu, a hospodářských odvětví, v nichž se tyto transakce uskutečnily , a případně projektů a programů spojených se zájmy Unie ;

g)

zahraniční investice podléhající požadavku na získání povolení podle odstavce 4 podává žadatel žádající o povolení u prověřovacího orgánu a její prověření se provádí před dokončením zahraniční investice;

g)

zahraniční investice podléhající požadavku na získání povolení podle odstavce 4 a 4a podává žadatel žádající o povolení u prověřovacího orgánu a její prověření se provádí před dokončením zahraniční investice;

ga)

členské státy uplatňují během celého postupu standardní klíčové body postupu a místa pro strukturovanou komunikaci s žadateli, včetně formálního potvrzování úplného podání do pěti pracovních dnů a informování dotčených podniků, pokud se prověřovací orgán rozhodne zahájit hloubkové šetření;

h)

prověřovací orgán je oprávněn uložit zmírňující opatření, zakázat nebo zrušit zahraniční investice podléhající požadavku na získání povolení podle odstavce 4, u nichž nebyla žádost podána nebo byla podána po dokončení, a případně účinně řešit důsledky nedodržení zmírňujících opatření;

h)

prověřovací orgán je oprávněn uložit zmírňující opatření, zakázat nebo zrušit zahraniční investice podléhající požadavku na získání povolení podle odstavců 4 nebo 4 a , u nichž nebyla žádost podána nebo byla podána po dokončení, a případně účinně řešit důsledky nedodržení zmírňujících opatření;

ha)

prověřovací orgány jsou oprávněny ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce zahraničním investorům, kteří nepožádají o povolení, pokud je vyžadováno, nedodržují zmírňující opatření nebo se pokusí jinak obejít prověřovací mechanismus nebo rozhodnutí o prověření; sankce odrážejí rozsah a povahu porušení;

hb)

prověřovací orgán zavede odpovídající postupy a bezpečné kanály pro přijímání informací o zahraničních investicích od organizací občanské společnosti, hospodářských subjektů a sociálních partnerů;

a)

je součástí některého z projektů nebo programů v zájmu Unie uvedených v příloze I nebo se na nich podílí, a to i jako příjemce finančních prostředků ve smyslu čl. 2 odst. 53 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018 / 1046 (19) , nebo

a)

je součástí některého z projektů nebo programů v zájmu Unie uvedených v příloze I nebo se na nich podílí, a to i jako příjemce finančních prostředků ve smyslu čl. 2 bodu 59 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2024 / 2509 (19a) , nebo

a)

jsou splněny podmínky stanovené v odst. 4 písm. a) nebo b) tohoto článku;

b)

investor splňuje jednu nebo více podmínek stanovených v čl. 5 odst. 1 písm. b) bodech i) až iii); a

c)

hodnota transakce činí alespoň 250 milionů EUR.

a)

splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 4 písm. a); nebo

a)

splňuje podmínky stanovené v čl. 4 odst. 4 písm. a) nebo čl. 4 odst. 4a) ; nebo

i)

zahraniční investor nebo dceřiná společnost zahraničního investora v Unii je přímo nebo nepřímo ovládána vládou třetí země, včetně státních orgánů, regionálních nebo místních orgánů nebo ozbrojených sil, a to i prostřednictvím vlastnické struktury, významného financování, zvláštních práv nebo státem jmenovaných ředitelů nebo manažerů;

i)

zahraniční investor nebo dceřiná společnost zahraničního investora v Unii je přímo nebo nepřímo ovládána vládou třetí země, včetně státních orgánů, regionálních nebo místních orgánů nebo ozbrojených sil, a to i prostřednictvím vlastnické struktury, významného financování, zvláštních práv nebo státem jmenovaných ředitelů nebo manažerů nebo jiných prvků, jejichž cílem je ovlivňovat rozhodnutí vedení ;

ii)

zahraniční investor, fyzická osoba nebo subjekt ovládající zahraničního investora, skutečný vlastník zahraničního investora, některá z dceřiných společností zahraničního investora nebo jakákoli jiná strana vlastněná nebo ovládaná takovým zahraničním investorem nebo jednající jeho jménem či na jeho příkaz podléhá omezujícím opatřením Unie podle článku 215 Smlouvy o fungování EU; nebo

ii)

zahraniční investor, fyzická osoba nebo subjekt ovládající zahraničního investora, skutečný vlastník zahraničního investora, některá z dceřiných společností zahraničního investora nebo jakákoli jiná strana vlastněná nebo ovládaná takovým zahraničním investorem nebo jednající jeho jménem či na jeho příkaz podléhá omezujícím opatřením Unie podle článku 215 Smlouvy o fungování EU;

iii)

zahraniční investor nebo některá z jeho dceřiných společností se podíleli na zahraniční investici, která byla v předchozí době prověřena členským státem a nebyla povolena nebo byla povolena pouze s podmínkami; při zjišťování této skutečnosti oznamující členský stát vychází z informací, které má k dispozici, včetně informací obsažených v zabezpečené databázi zřízené podle čl. 7 odst. 10 a informací poskytnutých zahraničním investorem v této věci .

iii)

zahraniční investor nebo některá z jeho dceřiných společností se podíleli na zahraniční investici, která byla v předchozí době prověřena členským státem a  která nebyla povolena nebo byla povolena pouze s podmínkami; při zjišťování této skutečnosti oznamující členský stát vychází z informací, které má k dispozici, včetně informací obsažených v zabezpečené databázi zřízené podle čl. 7 odst. 10 a informací poskytnutých zahraničním investorem v této věci ; nebo

iiia)

vlastnická struktura investora je neprůhledná.

a)

do 15 kalendářních dnů od obdržení příslušné žádosti o povolení zahraniční investice, která splňuje některou z podmínek stanovených v čl. 5 odst. 1 nebo 3;

a)

do 15 kalendářních dnů od obdržení úplné žádosti o povolení zahraniční investice, která splňuje některou z podmínek stanovených v čl. 5 odst. 1 , 2a nebo 3;

b)

do 60 kalendářních dnů od obdržení žádosti o povolení zahraničních investic, které splňují podmínky stanovené v čl. 5 odst. 2.

b)

do 5 kalendářních dnů od zahájení hloubkového šetření ve věci zahraničních investic, které splňují podmínky stanovené v čl. 5 odst. 2.

a)

žadatelé žádající o povolení podávají své žádosti o povolení ve všech příslušných členských státech v tentýž den a jednotlivé žádosti o povolení musí obsahovat odkaz na ostatní žádosti;

b)

pokud členský stát obdrží žádost o povolení, která splňuje podmínky stanovené v písmenu a), koordinuje svou činnost s ostatními dotčenými členskými státy, mimo jiné s cílem určit, zda se použije písmeno c), nebo d) tohoto odstavce; Komise se může na žádost jednoho nebo více členských států na této koordinaci podílet;

c)

pokud se žádosti o povolení týkají zahraniční investice, která splňuje některou z podmínek stanovených v čl. 5 odst. 1, zašlou příslušné členské státy svá oznámení mechanismu spolupráce v tentýž den a ve lhůtě stanovené v odst. 1 písm. a) tohoto článku;

d)

pokud se žádosti o povolení týkají zahraniční investice, která splňuje podmínky stanovené v čl. 5 odst. 2, příslušné členské státy se vynasnaží zaslat svá oznámení mechanismu spolupráce v tentýž den.

a)

zašle stanoviska splňující podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) a c) všem členským státům, které poskytly připomínky, a oznámí ostatním členským státům, že stanovisko bylo vydáno , prostřednictvím zabezpečeného a šifrovaného systému uvedeného v čl. 12 odst. 4 ;

a)

zašle stanoviska splňující podmínky stanovené v odst. 2 písm. a) a c) všem členským státům, které poskytly připomínky, a oznámí ostatním členským státům, že stanovisko bylo vydáno;

b)

zašle stanoviska splňující podmínky uvedené v odst. 2 písm. b) a stanoviska splňující podmínky uvedené v odstavci 3 všem členským státům prostřednictvím zabezpečeného a šifrovaného systému uvedeného v čl. 12 odst. 4 .

b)

zašle stanoviska splňující podmínky uvedené v odst. 2 písm. b) a stanoviska splňující podmínky uvedené v odstavci 3 všem členským státům.

a)

oznámí své rozhodnutí o prověření příslušným členským státům a Komisi prostřednictvím zabezpečeného a šifrovaného systému uvedeného v čl. 12 odst. 4 nejpozději do tří kalendářních dnů poté, co bylo zasláno příslušným stranám zahraniční investice;

aa)

míru, v jaké zohlednil připomínky členských států nebo stanovisko Komise; a

ab)

důvod jeho případného nesouhlasu s připomínkami členských států nebo se stanoviskem Komise.

b)

poskytne písemné vysvětlení příslušným členským státům a Komisi prostřednictvím zabezpečeného a šifrovaného systému uvedeného v čl. 12 odst. 4 nejpozději do sedmi kalendářních dnů od oznámení rozhodnutí o prověření podle písmene a), pokud jde o:

i)

míru, v jaké zohlednil připomínky členských států nebo stanovisko Komise; nebo

ii)

důvod jeho nesouhlasu s připomínkami členských států nebo se stanoviskem Komise.

a)

povolí zahraniční investici pod podmínkou zmírňujících opatření; nebo

b)

zakáže zahraniční investici, pokud zjistí, že rizika pro bezpečnost a veřejný pořádek Unie nelze odpovídajícím způsobem řešit prostřednictvím zmírňujících opatření.

a)

členské státy informují oznamující členský stát prostřednictvím zabezpečeného a šifrovaného systému uvedeného v čl. 12 odst. 4 o tom, že si vyhrazují právo poskytnout připomínky nejpozději do 15 kalendářních dnů po obdržení oznámení podle článku 5;

a)

členské státy informují oznamující členský stát o tom, že si vyhrazují právo poskytnout připomínky nejpozději do 15 kalendářních dnů po obdržení oznámení podle článku 5;

b)

Komise informuje oznamující členský stát prostřednictvím zabezpečeného a šifrovaného systému uvedeného v čl. 12 odst. 4 o tom, že si vyhrazuje právo vydat stanovisko nejpozději do 20 kalendářních dnů od obdržení oznámení podle článku 5.

b)

Komise informuje oznamující členský stát o tom, že si vyhrazuje právo vydat stanovisko nejpozději do 20 kalendářních dnů od obdržení oznámení podle článku 5.

a)

vyhradí-li si členský stát právo poskytnout připomínky k oznámené zahraniční investici, aniž by si od oznamujícího členského státu vyžádal doplňující informace, zašle příslušné připomínky oznamujícímu členskému státu prostřednictvím zabezpečeného a šifrovaného systému uvedeného v čl. 12 odst. 4 nejpozději do 35 kalendářních dnů od obdržení úplného oznámení zahraniční investice;

a)

vyhradí-li si členský stát právo poskytnout připomínky k oznámené zahraniční investici, aniž by si od oznamujícího členského státu vyžádal doplňující informace, zašle příslušné připomínky oznamujícímu členskému státu nejpozději do 35 kalendářních dnů od obdržení úplného oznámení zahraniční investice;

b)

vyhradí-li si Komise právo vydat stanovisko k oznámené zahraniční investici, aniž by si od oznamujícího členského státu vyžádala doplňující informace, zašle příslušné stanovisko oznamujícímu členskému státu prostřednictvím zabezpečeného a šifrovaného systému uvedeného v čl. 12 odst. 4 nejpozději do 45 kalendářních dnů od obdržení úplného oznámení zahraniční investice;

b)

vyhradí-li si Komise právo vydat stanovisko k oznámené zahraniční investici, aniž by si od oznamujícího členského státu vyžádala doplňující informace, zašle příslušné stanovisko oznamujícímu členskému státu nejpozději do 45 kalendářních dnů od obdržení úplného oznámení zahraniční investice;

c)

vyhradí-li si členský stát právo poskytnout připomínky k oznámené zahraniční investici a vyžádá si od oznamujícího členského státu doplňující informace, zašle příslušné připomínky oznamujícímu členskému státu prostřednictvím zabezpečeného a šifrovaného systému uvedeného v čl. 12 odst. 4 nejpozději do 20 kalendářních dnů od obdržení úplných doplňujících informací;

c)

vyhradí-li si členský stát právo poskytnout připomínky k oznámené zahraniční investici a vyžádá si od oznamujícího členského státu doplňující informace, zašle příslušné připomínky oznamujícímu členskému státu nejpozději do 20 kalendářních dnů od obdržení úplných doplňujících informací;

d)

vyhradí-li si Komise právo vydat stanovisko a vyžádá si od oznamujícího členského státu doplňující informace, poskytne příslušné stanovisko oznamujícímu členskému státu prostřednictvím zabezpečeného a šifrovaného systému uvedeného v čl. 12 odst. 4 nejpozději do 30 kalendářních dnů po obdržení úplných dodatečných informací.

d)

vyhradí-li si Komise právo vydat stanovisko a vyžádá si od oznamujícího členského státu doplňující informace, poskytne příslušné stanovisko oznamujícímu členskému státu nejpozději do 30 kalendářních dnů po obdržení úplných dodatečných informací.

a)

schůzka uvedená ve čl. 7 odst. 6 se uskuteční do 20 kalendářních dnů poté, co hostitelský členský stát obdrží poslední připomínku nebo stanovisko podle článku 7, podle toho, co nastane později;

b)

hostitelský členský stát předloží svůj návrh rozhodnutí podle čl. 7 odst. 8 do deseti kalendářních dnů po schůzce uvedené v čl. 7 odst. 6;

c)

námitka členského státu nebo Komise podle čl. 7 odst. 9 musí být vznesena do deseti kalendářních dnů od obdržení návrhu rozhodnutí o prověření podle čl. 7 odst. 8.

a)

oznamující členský stát přijme své rozhodnutí o prověření až po uplynutí lhůt uvedených v písmenech a) až d) odstavce 3 tohoto článku;

b)

pokud si členské státy ani Komise nevyhradily právo vydat připomínky nebo stanovisko ve lhůtách podle odstavce 1 tohoto článku, přijme oznamující členský stát rozhodnutí o prověření do 60 kalendářních dnů ode dne oznámení;

c)

v návaznosti na námitku vznesenou podle čl. 7 odst. 9 předá hostitelský členský stát a členský stát, který námitku vznesl, informace uvedené v čl. 7 odst. 9a do pěti kalendářních dnů;

d)

v návaznosti na rozhodnutí Komise podle čl. 7 odst. 9b přijme hostitelský členský stát své rozhodnutí o prověření do 15 kalendářních dnů od oznámení uvedeného ve čl. 7 odst. 9d;

e)

oznámení rozhodnutí o prověření podle čl. 7 odst. 9f se uskuteční do tří kalendářních dnů.

a)

Komise přijme své rozhodnutí do 20 kalendářních dnů od přijetí úplných informací uvedených ve čl. 7 odst. 9a;

b)

oznámení podle čl. 7 odst. 9d se uskuteční do tří kalendářních dnů.

(a)

připomínky členských států nebo stanovisko Komise se zašlou nejpozději do 35 kalendářních dnů po obdržení úplných informací požadovaných podle odstavce 5;

(b)

v případě řízení zahájených podle odstavce 1 má Komise dalších 15 kalendářních dnů na vydání stanoviska po uplynutí lhůty pro členský stát stanovené v písmenu a) tohoto odstavce.

a)

uvádí právní základ a účel, konkretizuje požadované informace a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich poskytnutí;

b)

je řádně odůvodněná a omezuje se na informace, jež jsou nezbytně nutné k posouzení možného dopadu transakce na bezpečnost nebo veřejný pořádek;

c)

obsahuje upozornění, že pokud budou poskytnuté informace nesprávné, neúplné nebo zavádějící, mohou být uložena penále podle článku 6;

d)

obsahuje upozornění, že v případě nespolupráce může Komise přijmout rozhodnutí na základě údajů, které má k dispozici.

a)

pokuty nepřesahující 1 % celkového obratu dané strany či subjektu za předchozí účetní období; nebo

b)

penále, pokud jsou poskytnuty neúplné, nesprávné nebo zavádějící informace nebo pokud nejsou požadované informace poskytnuty ve stanovené lhůtě. Tato penále nepřekročí 5 % průměrného celkového denního obratu dané strany či subjektu v předchozím účetním období za každý pracovní den prodlení, počítáno ode dne stanoveného v rozhodnutí až do splnění povinnosti.

e)

činnost zahraničního investora, jeho název a adresu a

e)

činnost zahraničního investora, jeho název a adresu ;

ea)

případně důvody oznámení, včetně toho, zda je splněna některá z podmínek pro oznámení zahraniční investice uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. b) bodech i) až iii);

eb)

zda je cílový subjekt v Unii příjemcem finančních prostředků ve smyslu čl. 2 odst. 59 nařízení (EU) 2024/2509 nebo prostředků z jakéhokoli fondu nebo finančního nástroje, který Unie vytvořila nebo spravuje, a