Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1) do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Dalmatinski med“

EU č.: PDO-HR-02837 – 14.4.2022

CHOP (X) CHZO ( )

1.   Název (názvy) (CHZO)

„Dalmatinski med“

2.   Členský stát nebo třetí země

Chorvatská republika

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.4 Ostatní produkty živočišného původu (vejce, med, různé mléčné výrobky kromě másla atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

3.2.1   Definice výrobku

„Dalmatinski med“ je med produkovaný včelstvy včely medonosné kraňské (Apis mellifera carnica, Pollmann 1879) z nektaru šalvěje lékařské (Salvia officinalis L.), trnovce Kristova (Paliurus spina-christi Mill.), saturejky (Satureja spp.), vřesovců (Erica spp.), mandarinky (Citrus unshiu Marc.) a medovice nalezené na javoru montpellierském (Acer monspessulanum L.) a dalších druzích listnatých rostlin rostoucích v Dalmácii.

Termín „Dalmatinski med“ se vztahuje na tyto druhy medu:

—	jednokvěté medy, tj. medy, v nichž převládá nektar jednoho rostlinného druhu, přičemž každý z nich má vlastní melissopalynologické, organoleptické a fyzikálně-chemické vlastnosti uvedené v této specifikaci,

—	šalvějový med,

—	med z trnovce Kristova,

—	saturejkový med,

—	vřesovcový med,

—	mandarinkový med,

—	květový med, tj. vícekvětový med složený z nektarů různých rostlin, v němž nepřevládá jeden druh rostliny,

—	med z medovice z javoru montpellierského,

—	med z medovice z listnatých stromů.

3.2.2   Pylové vlastnosti:

Typ medu	Pylová spektra		Poznámka:
	Druhy rostlin, které produkují nektar:	Druhy rostlin, které neprodukují nektar:	Pokud se od celkového obsahu pylu odečítá obsah pylu druhů rostlin, které neprodukují nektar, musí se použít následující pravidla:
Šalvějový med	Paliurus spina christi, Erica arborea, Rhamnus spp., Cirsium spp., Trifolium pratense, Liliaceae, Apiaceae a Centaurea spp.	Helianthemum spp., Cistus spp., Fraxinus spp., Quercus ilex, Quercus spp. a Fraxinus ornus	>10 % pylu šalvěje
Med z trnovce Kristova	Trifolium pretense, Vicia spp., Melilotus spp., Apiaceae, Salvia officinalis, Brassicaceae a Cornus sanguinea	Fraxinus ornus, Dactylis glomerata a Helianthemum spp.	>50 % pylu trnovce Kristova
Saturejkový med	Apiaceae, Rhamnus spp., Centaurea spp., Trifolium pratense, Asteraceae – typ Taraxacum, Allium spp., Liliaceae a Lotus corniculatus	Helianthemum spp., Fraxinus spp., Filipendula vulgaris, Plantago spp. a Dactylis glomerata	>25 % pylu saturejky
Mandarinkový med	Rhamnus alaternus, Asteraceae – typ Taraxacum, Brassicaceae, Erica arborea, Apiaceae a Melilotus officinalis	Fraxinus ornus, Quercus ilex, Quercus spp., Olea europea a Cistus spp.	>5 % pylu mandarinky
Vřesovcový med	Hedera helix, Satureja cuneifolia, Brassicaceae, Apiaceae, Asteraceae, Salvia officinalis, Myrtus communis a Rhamnus spp.	Cistus spp., Fraxinus ornus a Ephedra spp.	>50 % pylu vřesovce
Květový med	Trifolium pretense, Apiaceae, Paliurus spina-christi, Melilotus spp., Rhamnus spp., Liliaceae, Centaurea spp., Salvia officinalis, Vicia spp., Lotus corniculatus a Cornus sanguinea	Fraxinus ornus, Helianthemum spp., Quercus spp. a Cistus spp.	–
Med z medovice z javoru montpellierského	Trifolium pretense, Cerinthe minor, Apiaceae, Rhamnus spp., Melilotus spp., Allium spp. a Paliurus spina-christi	Fraxinus spp., Dactylis glomerata, Helianthemum spp., Quercus spp. a Ephedra spp.	Poměr medovicových prvků a pylu druhů rostlin, které produkují nektar, se může pohybovat od 1,17 do 7,55.
Med z medovice z listnatých stromů	Trifolium pretense, Apiaceae, Rhamnus spp., Paliurus spina-christi, Melilotus spp. a Liliaceae	Fraxinus ornus, Helianthemum spp. Cistus spp. a Quercus spp.	Poměr medovicových prvků a pylu druhů rostlin, které produkují nektar, se může pohybovat od 0,38 do 4,46.

3.2.3   Organoleptické vlastnosti

Typ medu	Barva	Aroma	Chuť	Vůně
Šalvějový med	Světle až tmavě jantarová, s charakteristickým nazelenalým leskem	Střední intenzita; léčivé byliny, sušené a aromatické květy, kafr, sušené nebo vařené ovoce	Středně až velmi dlouho trvající, středně až velmi sladká, se střední kyselostí a mírnou až střední hořkostí	Středně dlouho trvající, květinová; sušené a aromatické květiny, bylinný likér, mandle
Med z trnovce Kristova	Světle až tmavě jantarová	Nízká až střední intenzita, teplé; karamel, vařené ovoce	Středně až velmi dlouho trvající, středně až velmi sladká, s nízkou kyselostí	Středně dlouho trvající, teplá; vanilka, mléčný karamel, vosk, vařené ovoce
Saturejkový med	Světle až tmavě jantarová	Střední až vysoká intenzita; sušené byliny, vlhká země	Středně až velmi dlouho trvající, středně sladká, s nízkou kyselostí a mírnou až střední hořkostí	Středně až velmi dlouho trvající; pyl, vlhká země, aromatické byliny
Vřesovcový med	Hnědá až tmavě hnědá s oranžovými a červenými odstíny	Střední intenzita; karamel, vařený cukr	Mírně až středně dlouho trvající, středně sladká, s mírnou hořkostí	Slabě až středně dlouho trvající; karamel, aromatické dřevo, lepidlo
Mandarinkový med	Světle žlutá až oranžová	Středně intenzivní, aroma pomerančových květů, pomerančové marmelády	Mírně až středně dlouho trvající, středně sladká, s nízkou kyselostí	Středně dlouho trvající, květinová, ovocná, anýzová
Květový med	Žlutá až hnědá	Středně až silně intenzivní, ovocné, po vařeném ovoci nebo kompotu, aromatických bylinách, lučních bylinách a vosku	Středně až velmi dlouho trvající, s ostrou sladkou příchutí, středně až velmi sladká, se střední kyselostí	Středně až velmi dlouho trvající, květinová; čerstvé ovoce, kompot, karamel nebo máslový karamel, melasa, aromatické byliny
Med z medovice z javoru montpellierského	Hnědá až tmavě hnědá s červenými odstíny	Středně intenzivní; melasa, sušená rajčata, sušené byliny, kvasnicový extrakt	Středně dlouho trvající, mírně až středně sladká s mírnou slaností a nízkou kyselostí	Středně intenzivní; melasa a sušené ovoce, kvasnicový extrakt, sušená rajčata, fíkový džem, datle
Med z medovice z listnatých stromů	Tmavě jantarová až tmavě hnědá	Středně až velmi intenzivní; melasa, karamel, sušené byliny, zpracované ovoce, hořké mandle	Středně dlouho trvající, středně sladká s nízkou až střední kyselostí, někdy trpká	Středně intenzivní; melasa a sušené ovoce, zpracované ovoce, karamel, balzamikový ocet, sušené bylinky

3.2.4   Fyzikálně-chemické parametry

Typ medu	Elektrická vodivost	Obsah hydroxymetylfurfuralu (HMF)	Obsah vody	Aktivita diastázy
Šalvějový med	0,20 –0,45  mS/cm	Max. 15 mg/kg pro všechny medy v době uvedení výrobku na trh	Max. 18,5 % pro saturejkový a vřesovcový med; max. 18,0 % pro všechny ostatní medy	Min. DN 8 pro všechny druhy medu s výjimkou mandarinkového medu, kde se DN může pohybovat mezi 4 a 8 dle Schadeho stupnice, za podmínky, že obsah hydroxymetylfurfuralu nepřekročí 10 mg/kg.
Med z trnovce Kristova	0,50 –0,80  mS/cm
Saturejkový med	0,20 –0,55  mS/cm
Vřesovcový med	0,45 –1,05  mS/cm
Mandarinkový med	0,15 –0,35  mS/cm
Květový med	Max. 0,80  mS/cm
Med z medovice z javoru montpellierského	Min. 1,30  mS/cm
Med z medovice z listnatých stromů	Min. 0,80  mS/cm

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Krmení včelstev v době, kdy jsou včely na pastvě, tj. v době, kdy se vyrábí „Dalmatinski med“, je zakázáno. Krmení je povoleno s ohledem na zajištění dostatečné zásoby potravy pro zimní období a období bez potravy, krmení však musí být ukončeno nejméně čtrnáct dní před začátkem sezóny pastvy. Jako krmivo je povolen pouze cukrový sirup a/nebo medocukrové těsto. Krmivo může být vyrobeno ze stolního cukru pocházejícího mimo vymezenou zeměpisnou oblast, ale nesmí tvořit více než 50 % sušiny na roční úrovni. Časový rámec krmení včelstev byl stanoven tak, aby krmivo neovlivnilo kvalitu produktu „Dalmatinski med“ ani jeho vazbu na zeměpisnou oblast.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Všechny kroky výroby produktu „Dalmatinski med“ (pastva, vytočení, filtrace a skladování medu) se musejí uskutečnit v zeměpisné oblasti vymezené v bodě 4.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Pro zajištění kvality a sledovatelnosti musí být med balen ve vymezené zeměpisné oblasti. Při přepravě může v důsledku nevyhovujících (vysokých) teplot dojít ke změně fyzikálně-chemických parametrů a organoleptických vlastností medu nebo může med nasát pachy z okolí či vlhkost ze vzduchu. Balení medu ve vymezené oblasti slouží také k tomu, aby se zabránilo přimíchávání medů z jiných oblastí. Med je balen do nádob různých velikostí. Je třeba používat vzduchotěsné uzávěry, nejlépe kovové, aby med neztratil svou vůni a aroma a neabsorboval pachy z okolí a vlhkost ze vzduchu.

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

Při uvedení na trh musí být každý obal označen logem „Dalmatinski med“. Kromě loga musí být na obalu uvedeny údaje o druhu medu, výrobci a roce výroby a musí být opatřen razítkem s identifikačním číslem. Logo je tvořeno žlutou stuhou ve tvaru kruhu, nad nímž a pod nímž je uprostřed umístěn nápis „Dalmatinski med“. V kruhu je stylizovaná žlutá včela a pod ní modré mořské vlny. Vlevo a vpravo od včely jsou další modré stylizované stuhy (obrázek 1).

Obrázek 1

logo „Dalmatinski med“

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Zeměpisná oblast produkce „Dalmatinski med“ zahrnuje Zadarskou, Šibenicko-kninskou, Splitsko-dalmatskou a Dubrovnicko-neretvanskou župu.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

Příčinou jedinečných vlastností produktu „Dalmatinski med“ je rostlinná skladba Dalmácie, krajinné a klimatické faktory a dlouholetá tradice včelařství.

Specifičnost zeměpisné oblasti

Vymezená zeměpisná oblast se vyznačuje množstvím ostrovů a pobřežním pásem s přilehlými horskými pásmy. Pro dalmatské podnebí jsou typická horká a suchá léta a mírné a deštivé zimy. Dalmácie má v rámci Chorvatska nejjasnější oblohu a vyznačuje se přírodní vegetací a extenzivním zemědělstvím. Specifické složení místní květeny je výsledkem působení kombinace středomořského, přechodného středomořského a alpského podnebí. O vzájemném působení moře a hor nejzřetelněji svědčí kombinace alpské a středomořské flóry, jež se objevují velmi blízko sebe, jakož i řada endemických druhů, které jsou důkazem botanické jedinečnosti této oblasti. Odhaduje se, že na ostrovech a v úzkém pobřežním pásu se vyskytuje přibližně 1 450 druhů, zatímco v oblastech s převažující středomořskou vegetací se vyskytuje až 1 600 druhů. Tyto druhy spolu s druhy rostoucími na svazích horských pásem přiléhajících k moři čítají celkem přibližně 2 500 druhů a poddruhů, které se vyskytují v širší pobřežní oblasti a tvoří 44 % všech rostlinných zdrojů Chorvatska. V pobřežní oblasti bylo zjištěno celkem 192 endemických taxonů, což představuje více než polovinu (53,5 %) všech endemických druhů Chorvatska. Tato botanická jedinečnost je příčinou specifického profilu pylového spektra i organoleptických vlastností produktu „Dalmatinski med“.

Specifičnost produktu

Při určování vlastností medu hraje zásadní roli souvislost mezi klimatickými a půdními podmínkami a složením rostlin, jakož i místní včelařské postupy. Melissopalynologická analýza vzorků medu ukázala, že obsah pylu šalvěje se pohybuje od 11 % do 67 % s průměrnou hodnotou 24 %. Ze vzorků saturejkového medu vyplývá, že obsah saturejkového pylu se pohybuje od 22 % do 80 % s průměrnou hodnotou 51 %. Stejně jako šalvěj není ani saturejka nijak zvlášť hojná, uvedené hodnoty tedy svědčí o jedinečné povaze tohoto medu.

Med z trnovce Kristova obvykle obsahuje více než 60 % pylu. Předchozí hranice obsahu pylu 45 %, která byla nutná pro označení medu jako jednokvětého, byla proto zvýšena na 50 %, aby se ještě více zdůraznila specifičnost dalmatského medu z trnovce Kristova ve srovnání se stejným druhem medu vyráběného jinde. Další specifickou vlastností medu je jeho elektrická vodivost, která byla u téměř poloviny vzorků vyšší než 0,8 mS/cm. V analyzovaných vzorcích navíc nebyly nalezeny žádné medovicové prvky, což svědčí o tom, že byť se jedná o nektarový med, nadprůměrné hodnoty jsou způsobeny jeho specifickým chemickým složením.

Citrusové medy, nejčastěji pomerančový a citronový, jsou svými organoleptickými vlastnostmi známé na celosvětovém trhu. S ohledem na to představují monokulturní plantáže mandarinek satsuma v deltě řeky Neretvy jedinečný rostlinný zdroj, umožňující produkci mandarinkového medu, a jsou důkazem odlišnosti tohoto medu ve srovnání s jinými druhy citrusových medů. Vřesovcový med s průměrným obsahem včelího pylu 63 % je typicky převážně jednokvětý. Dřívější minimální obsah pylových zrn 45 %, který byl nutný pro označení medu jako jednokvětého, byl proto zvýšen na 50 %, aby se ještě více zdůraznila jeho specifičnost ve srovnání s vřesovcovými medy vyráběnými jinde. Tato odlišnost se projevuje i v pylovém spektru, které se vyznačuje vyšším podílem pylu břečťanu popínavého (Hedera helix) a saturejky klínolisté, čímž se med liší od medu z jiných oblastí. Květový med tvoří z hlediska botanického původu největší podíl produkce medu ve vymezené zeměpisné oblasti. Z pylových spekter vzorků medu vyplývá, že nejčastěji se v medu vyskytuje pyl Trifolium pratense, Apiaceae, Paliurus spina christi, Melilotus spp. a Rhamnus spp., což tento med nejen odlišuje od květového medu produkovaného v jiných oblastech, ale také zdůrazňuje jeho jedinečnost.

V Dalmácii se vyrábí rovněž med z medovice z listnatých stromů. Zvláštností je, že medovici vyskytující se na javoru montpellierském, který hojně roste ve vnitrozemské části pohoří Biokovo, nevylučují mšice nebo červci, jak je obvyklé, ale druh cvrčka (Acericerus heydenii, Kirschbaum, 1868). Tento medovicový med se liší od ostatních druhů medovicového medu z listnatých stromů elektrickou vodivostí 1,50–2,01 mS/cm se střední hodnotou 1,77 mS/cm. Specifickou vlastností tohoto medovicového medu je, že zůstává dlouho viskózní. V oblasti se vyrábí také medovicový med z dubu cesmínového, dubu pýřitého a dubu letního.

Příčinná souvislost mezi specifičností zeměpisné oblasti a specifičností produktu

Produkci nektaru u hlavních druhů rostlin a výskyt hmyzu produkujícího medovici silně ovlivňují specifické klimatické, edafické a orografické faktory; na základě toho je poté určen botanický původ a fyzikálně-chemické a organoleptické vlastnosti medu. Jediným medem, u něhož je tato souvislost patrná, je šalvějový med. Šalvěj roste především v krasových oblastech, na zvláště kamenitém podloží v místech vystavených větru bóra. Příčinnou souvislost dokládá charakteristický organoleptický profil medu a specifické, pro Dalmácii jedinečné pylové spektrum, jež se liší od pylového spektra ostatních oblastí, kde se šalvějový med může vyrábět.

Středomořské a vysokohorské rostliny rostoucí blízko sebe tvoří specifickou květinovou kompozici a dodávají produktu „Dalmatinski med“ osobitý charakter. Nejpatrnější je to u květového medu, který vykazuje výraznější organoleptické vlastnosti, jež jsou dány složením nektaru a zejména esenciálními složkami rostlin rostoucích ve středomořském a submediteránním podnebí.

Dalším specifikem zeměpisné oblasti jsou monokulturní plantáže mandarinek satsuma v deltě řeky Neretvy, které jsou zdrojem velkého množství nektaru a bezprostředně určují botanický původ a organoleptický profil mandarinkového medu. O této specifičnosti svědčí přítomnost prvků těkavých látek, které se v jiných citrusových medech nevyskytují.

Vymezená zeměpisná oblast je rovněž jedinečná svými klimatickými podmínkami, příznivými pro hmyz druhu Acericerus heydenii a rozsáhlé háje javoru montpellierského, které jsou předpokladem pro produkci specifického druhu medovicového medu s fyzikálně-chemickými parametry (relativně vysoká elektrická vodivost a nízký obsah vody) a organoleptickým profilem, jenž se liší od profilu medovicového medu získaného z listnatých stromů mimo Dalmácii.

„Dalmatinski med“ je známý a ceněný již od starověku. Jeho kvalitu vyzdvihoval Plinius, a to zejména v případě medu zvaného olinitio z ostrova Šolta (tehdy Olynta), kterého si Římané cenili více než medu z pohoří Hyméttos. Včelařství má dlouhou tradici. V roce 1875 bylo založeno včelařské družstvo na ostrově Šolta, následované v roce 1905 družstvem na ostrově Pag a dalším družstvem v roce 1910 na ostrově Pelješac. V současné době Sdružení včelařů Dalmácie sdružuje 31 včelařských družstev s celkem 1 887 včelaři. Způsob výroby produktu „Dalmatinski med“ je úzce spojen s dovednostmi místních včelařů, které jsou výsledkem zkušeností a tradice předávané po generace. Využívají se i moderní technologie, přičemž se dodržují správné včelařské postupy. V období pastvy se včely nepřikrmují a nepoužívají se ani žádné prostředky proti chorobám. Kvalita medu, o níž svědčí nízký obsah HMF, je zajištěna teplotou ve výrobním řetězci, která nikdy nepřesáhne 40 °C. Vysoká úroveň včelařských dovedností se projevuje schopností vhodně umístit úly a správně načasovat vytáčení medu, aby se udržel nízký obsah vody. Kombinace těchto dovedností a charakteristik zeměpisné oblasti svědčí produkci jednokvětých medů.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://poljoprivreda.gov.hr/UserDocsImages/dokumenti/hrana/zoi-zozp-zts/10_7_23%20Specifikacija_Dalmatinski_med.pdf

---

(1)   Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2012/1151/oj