EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 30.7.2024
COM(2024) 331 final
2024/0191(NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou, pokud jde o stanovení obecných požadavků na doklady o původu vydávané elektronicky podle čl. 17 odst. 4 dodatku A k protokolu 3 k uvedené dohodě
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.Předmět návrhu
Tento návrh se týká rozhodnutí o postoji, který má být zaujat jménem Unie ve smíšeném výboru Dohody mezi EU a Islandem v souvislosti se zamýšleným přijetím rozhodnutí o stanovení obecných požadavků na doklady o původu vydávané elektronicky.
2.Souvislosti návrhu
2.1.Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou
Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (dále jen „dohoda“) si klade za cíl podporovat rozšířením vzájemného obchodu harmonický rozvoj hospodářských vztahů mezi smluvními stranami. Dohoda vstoupila v platnost dne 1. dubna 1973.
2.2.Smíšený výbor
Smíšený výbor zřízený v souladu s článkem 30 dohody může vydávat doporučení a přijímat rozhodnutí. Smíšený výbor vypracovává svá rozhodnutí a doporučení na základě dohody mezi oběma stranami.
2.3.Zamýšlený akt smíšeného výboru
Smíšený výbor má na svém příštím zasedání nebo formou výměny dopisů přijmout rozhodnutí o stanovení obecných požadavků na doklady o původu vydávané elektronicky (dále jen „zamýšlený akt“).
3.Postoj, který má být zaujat jménem Unie
Na prvním technickém jednání o přechodných pravidlech původu, které se konalo dne 5. února 2020 v Bruselu, se většina smluvních stran Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) dohodla na tom, že do přijetí revidovaných pravidel úmluvy budou na přechodném dvoustranném základě provádět souběžně s pravidly úmluvy revidovaná pravidla úmluvy (dále jen „přechodná pravidla původu“).
Od 1. září 2021 vstoupila v platnost síť dvoustranných protokolů o pravidlech původu mezi smluvními stranami úmluvy, na jejichž základě jsou přechodná pravidla použitelná i mezi EU a Islandem.
Cílem přechodných pravidel původu je zavést volnější pravidla, aby se usnadnila kvalifikace preferenčního statusu původu zboží, a umožnit používání elektronicky vydávaných a/nebo předkládaných dokladů o původu.
EU a Island se dohodly na uplatňování ustanovení čl. 17 odst. 4 dodatku A k protokolu 3 k dohodě, pokud jde o doklady o původu vydávané elektronicky, a proto je nutné stanovit rámec obecných požadavků.
Na zasedání smíšeného výboru úmluvy dne 7. prosince 2023 smluvní strany jednomyslně přijaly doporučení smíšeného výboru o používání elektronických osvědčení v rámci stávající úmluvy. Doporučení stanoví seznam podmínek, při jejichž splnění může strana dovozu uznat doklad o původu ve formě průvodního osvědčení EUR.1.
Tyto podmínky jsou totožné s podmínkami, které stanoví obecné požadavky na doklady o původu vydávané elektronicky v rámci tohoto návrhu.
Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování ustanovení týkajících se elektronicky vydávaných dokladů o původu ve formě průvodních osvědčení v Evropské unii, má Komise v úmyslu zavést elektronický systém pro podávání žádostí o průvodní osvědčení vydaná elektronicky, vydávání těchto osvědčení, jakož i pro uchovávání informací a výměnu informací mezi celními orgány členských států a se smluvními stranami úmluvy. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 a jeho prováděcími ustanoveními by měl být zaveden systém pro elektronické doklady o původu ve formě osvědčení (systém EU e-PoC). Postoj, který má EU zaujmout ve smíšeném výboru, by měla stanovit Rada.
Navrhovaný rámec je technické povahy a týká se aktuálně platných přechodných pravidel původu mezi stranami a nemá dopad na podstatu protokolu o pravidlech původu. Není proto nutné provést posouzení dopadů.
4.Právní základ
4.1.Procesněprávní základ
4.1.1.Zásady
Ustanovení čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví přijetí rozhodnutí, jimiž se stanoví „postoje, které mají být jménem Unie zaujaty v orgánu zřízeném dohodou, má-li tento orgán přijímat akty s právními účinky, s výjimkou aktů, které doplňují nebo pozměňují institucionální rámec dohody“.
Pojem „akty s právními účinky“ zahrnuje akty, které mají právní účinky na základě pravidel mezinárodního práva, kterým se dotyčný orgán řídí. Rovněž zahrnuje nástroje, jež podle mezinárodního práva nemají závazný účinek, ale „mohou (...) rozhodujícím způsobem ovlivnit obsah právní úpravy přijaté zákonodárcem Unie“.
4.1.2.Použití na stávající případ
Smíšený výbor je orgán zřízený dohodou, konkrétně Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou.
Akt, který má smíšený výbor přijmout, představuje akt s právními účinky.
Zamýšlený akt nedoplňuje ani nepozměňuje institucionální rámec dohody.
Procesněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je proto čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
4.2.Hmotněprávní základ
4.2.1.Zásady
Hmotněprávní základ rozhodnutí podle čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU závisí v první řadě na cíli a obsahu zamýšleného aktu, k němuž se zaujímá postoj jménem Unie. Má-li zamýšlený akt dvojí účel nebo má-li dvě složky a lze-li jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek identifikovat jako hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být rozhodnutí přijaté na základě čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU založeno na jediném hmotněprávním základě, a sice na tom, který si žádá hlavní nebo převažující účel či složka.
4.2.2.Použití na stávající případ
Hlavní cíl a obsah zamýšleného aktu se týkají společné obchodní politiky.
Hmotněprávním základem navrhovaného rozhodnutí je proto čl. 207 odst. 4 první pododstavec Smlouvy o fungování EU.
4.3.Závěr
Právním základem navrhovaného rozhodnutí by měl být čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 Smlouvy o fungování EU.
5.Rozpočtové důsledky
Obecné požadavky na doklady o původu vydávané elektronicky nemají žádný měřitelný dopad na rozpočet EU, neboť jejich působnost se týká zejména usnadnění obchodu a konsolidace moderních postupů celních orgánů. Umožňují zjednodušení v oblastech, které zůstávají v pravomoci příslušných orgánů, aniž by měly dopad na podstatu pravidel, na jejichž základě zboží získává preferenční status původu. Používání dokladů o původu vydávaných elektronicky zlepšuje účinnost celních kontrol a snižuje riziko podvodů tím, že zavádí bezpečné prostředí pro vydávání a ověřování.
6.Zveřejnění zamýšleného aktu
Vzhledem k tomu, že aktem smíšeného výboru bude doplněn protokol 3 k Dohodě mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou, je vhodné jej po přijetí zveřejnit v Úředním věstníku Evropské unie.
2024/0191 (NLE)
Návrh
ROZHODNUTÍ RADY
o postoji, který má být zaujat jménem Evropské unie ve smíšeném výboru zřízeném Dohodou mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou, pokud jde o stanovení obecných požadavků na doklady o původu vydávané elektronicky podle čl. 17 odst. 4 dodatku A k protokolu 3 k uvedené dohodě
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 4 první pododstavec ve spojení s čl. 218 odst. 9 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Dohoda mezi Evropským hospodářským společenstvím a Islandskou republikou (dále jen „dohoda“) byla uzavřena Unií nařízením Rady (EHS) č. 2842/72 a vstoupila v platnost dne 1. dubna 1973.
(2)Podle článku 30 dohody může smíšený výbor zřízený v souladu s článkem 30 dohody přijímat rozhodnutí.
(3)Smíšený výbor má na svém příštím zasedání přijmout rozhodnutí o stanovení obecných požadavků na doklady o původu vydávané elektronicky.
(4)Je vhodné stanovit postoj, který má být ve smíšeném výboru zaujat jménem Unie, neboť rozhodnutí smíšeného výboru bude pro Unii závazné.
(5)Na prvním technickém jednání o přechodných pravidlech původu, které se konalo dne 5. února 2020 v Bruselu, se většina smluvních stran Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu (dále jen „úmluva“) dohodla na tom, že do přijetí revidovaných pravidel úmluvy budou na přechodném dvoustranném základě provádět souběžně s pravidly úmluvy revidovaná pravidla úmluvy (dále jen „přechodná pravidla původu“).
(6)Uplatňování přechodných pravidel původu zajišťuje přizpůsobení obchodních toků a celních postupů, dokud dne 1. ledna 2025 nevstoupí v platnost revidovaná pravidla úmluvy, na nichž jsou přechodná pravidla původu založena.
(7)Od 1. září 2021 je v platnosti síť dvoustranných protokolů o pravidlech původu mezi několika smluvními stranami úmluvy, na jejichž základě jsou přechodná pravidla původu použitelná, dokud nevstoupí změna úmluvy v platnost.
(8)Hlavními dvěma cíli přechodných pravidel původu je zavést volnější pravidla, aby se usnadnila kvalifikace preferenčního statusu původu zboží, a umožnit používání elektronicky vydávaných nebo předkládaných dokladů o původu.
(9)Unie a Island se dohodly na uplatňování ustanovení čl. 17 odst. 4 dodatku A k protokolu 3 k dohodě, pokud jde o doklady o původu vydávané elektronicky. Proto by měl být stanoven rámec obecných požadavků,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Postoj, který má být zaujat jménem Unie ve smíšeném výboru, vychází z návrhu aktu smíšeného výboru připojeného k tomuto rozhodnutí.
Článek 2
Toto rozhodnutí je určeno Komisi.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně