EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 22.1.2024

COM(2024) 42 final

2024/0019(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o upisování dodatečných akcií kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Evropskou unií a o změnách Dohody o založení EBRD, pokud jde o omezené a postupné rozšíření zeměpisného rozsahu operací EBRD o subsaharskou Afriku a Irák a o zrušení stanoveného kapitálového omezení pro běžné operace

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

Odůvodnění a cíle návrhu

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) byla založena v roce 1991 s cílem podporovat přechod k tržně orientovaným ekonomikám v zemích střední a východní Evropy po pádu komunistických režimů. Zakládajícími členy byly Evropská unie spolu s Evropskou investiční bankou (EIB) a 40 zeměmi (včetně všech tehdejších členských států Unie). V současnosti 1 je EBRD vlastněna 72 zeměmi, Unií a EIB. EBRD dnes po dvou rozšířeních její původní zeměpisné působnosti podporuje investice ve 38 zemích 2 , které se přihlásily k principům parlamentní demokracie, pluralismu a tržní ekonomiky a které tyto principy používají v praxi s cílem rozvíjet soukromou a podnikatelskou iniciativu 3 .

Navrhované rozhodnutí má Unii umožnit upsání dodatečných splacených akcií EBRD v rámci navýšení kapitálu, o němž rozhodla Rada guvernérů dne 15. prosince 2023, aby byla zajištěna podpora odolnosti a obnovy Ukrajiny ze strany banky v období po roce 2023 a nepřetržitá podpora všech zemí, v nichž banka působí, při řešení nejnaléhavějších problémů souvisejících s přechodem v souladu s mandátem a strategickým směřováním EBRD.

Cílem navrhovaného rozhodnutí je rovněž schválit změny Dohody o založení EBRD, kterými se i) umožní omezené a postupné rozšíření zeměpisného rozsahu operací EBRD o subsaharskou Afriku a Irák a ii) zruší stanovené kapitálové omezení pro běžné operace a pověří Rada ředitelů EBRD, aby stanovila a udržovala vhodná omezení s ohledem na ukazatele kapitálové přiměřenosti.

Navrhované rozhodnutí zmocňuje guvernéra zastupujícího v EBRD Unii k tomu, aby uložil požadovanou upisovací listinu pro nové akcie a doručil EBRD prohlášení o přijetí výše popsaných změn Dohody o založení EBRD.

Unie se stala členem EBRD v návaznosti na rozhodnutí Rady 90/674/EHS 4 ze dne 19. listopadu 1990 o uzavření Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj 5 . Počáteční kapitál EBRD činil 10 miliard ECU, z nichž Unie upsala 3 %.

V roce 1996 guvernéři EBRD rozhodli o zdvojnásobení základního kapitálu EBRD, v jehož rámci Unie upsala 30 000 dodatečných akcií o jmenovité hodnotě akcie 10 000 EUR, čímž se upsaný kapitál Unie navýšil na 600 milionů EUR 6 . Podíl Unie na celkovém základním kapitálu EBRD byl zachován. Dodatečné akcie byly upsány na základě rozhodnutí Rady 97/135/ES 7 , které bylo přijato dne 17. února 1997 a stanoví, že „Evropské společenství by mělo upsat další akcie v důsledku rozhodnutí zdvojnásobit kapitál EBR“. V roce 2010 rozhodla EBRD o navýšení svého základního kapitálu o 10 miliard EUR ve formě 100 000 splacených akcií a 900 000 akcií splatných na požádání s cílem zachovat dostatek kapitálu na udržení přiměřené úrovně činnosti v zemích, kde působí, ve střednědobém horizontu. Unie proto upsala dodatečné akcie na základě rozhodnutí č. 1219/2011/EU, jež bylo přijato dne 16. listopadu 2011 8 .

Na výročním zasedání guvernérů v Samarkandu 18. května 2023 přijala Rada guvernérů EBRD tři strategická rozhodnutí, která budou určovat budoucnost EBRD.

Zaprvé Rada guvernérů přijala usnesení č. 258, v němž je uvedeno, že pro to, aby EBRD mohla plnit své poslání na Ukrajině a zajišťovat nepřetržitou podporu v období po roce 2023, bude zapotřebí další podpora akcionářů. Usnesení bylo přijato v souvislosti s útočnou válkou proti Ukrajině, kterou v únoru 2022 zahájilo Rusko za podpory běloruské vlády. EBRD je od vyhlášení nezávislosti Ukrajiny v srpnu 1991 jejím největším institucionálním investorem a pevným partnerem.

Vzhledem ke svému jedinečnému mandátu a komparativním výhodám je akcionářům jasné, že EBRD musí i nadále hrát zásadní úlohu v mezinárodním úsilí – v úzké spolupráci s Unií a dalšími mezinárodními finančními institucemi – s cílem podporovat ukrajinskou reálnou ekonomiku v době války a během poválečné obnovy, a to při zachování vlastní finanční síly. Rada guvernérů proto podporu Ukrajiny v současnosti i v budoucnosti určila jako nejvyšší prioritu EBRD.

Rada guvernérů rovněž uvedla, že EBRD musí pokračovat v podpoře všech zemí, v nichž působí. Mnohé z nich, například země, které přijímají uprchlíky, a země, jejichž ekonomika je ve velké míře závislá na Rusku, jsou válkou i nadále negativně ovlivněny.

Rada guvernérů dále dospěla k závěru, že nejúčinnější formou podpory akcionářů je splacený kapitál a že konečné rozhodnutí o výši a době navýšení kapitálu přijme do konce roku 2023. Navýšení kapitálu má EBRD poskytnout prostředky nezbytné pro další podporu Ukrajiny a současně ochránit její finanční sílu a rating AAA. Konkrétně je nutné k zajištění trvalé úrovně činnosti v době války a vysoké úrovně investic ve fázi obnovy Ukrajiny.

V souladu s tím přijala Rada guvernérů dne 15. prosince 2023 usnesení č. 265 9 , kterým EBRD povolila navýšení počtu jejích akcií o 400 000 nových akcií v ceně 10 000 EUR za akcii, tedy v celkové hodnotě 4 miliardy EUR, se dnem účinnosti 31. prosince 2024.

Účastí na navýšení kapitálu si Unie zachová svůj 3% přímý podíl na celkovém upsaném kapitálu EBRD. Akcionáři EBRD jsou rovněž EIB (3 %) a jednotlivé členské státy (EU-27, cca 48,4 %), takže dohromady má Unie v současnosti většinový podíl ve výši 54,4 %.

Unie bude moci poměrným způsobem upsat 12 102 nových akcií o jmenovité hodnotě akcie 10 000 EUR, čímž se navýší počet splacených akcií Unie na 102 146. Akcie mají být spláceny po dobu pěti let ve stejně velkých splátkách.

Tabulka 1: Podíl Unie v EBRD po navýšení kapitálu

Zadruhé Rada guvernérů v květnu 2023 usnesením č. 259 10 rozhodla o pokračování v omezeném a postupném rozšíření o subsaharskou Afriku a Irák, a to prostřednictvím změny zeměpisného rozsahu operací EBRD, jenž je vymezen v článku 1 Dohody o založení EBRD. Ve zprávě Rady ředitelů EBRD určené Radě guvernérů byl učiněn závěr, že mandát a obchodní model EBRD by byly nejvhodnější pro šest zemí subsaharské Afriky, totiž Benin, Ghanu, Keňu, Nigérii, Pobřeží slonoviny a Senegal, přičemž první investice by se měly uskutečnit od roku 2025 za předpokladu, že tyto země požádají o členství v EBRD a o status země působnosti EBRD a že tyto žádosti následně schválí Rada guvernérů EBRD. Toto rozhodnutí odráží rostoucí hospodářské vazby mezi zeměmi, v nichž EBRD v současnosti působí, a subsaharskou Afrikou a Irákem a možnost rozvíjet v uvedených ekonomikách soukromý sektor v souladu s mandátem banky v oblasti přechodu. To je o to důležitější vzhledem k tomu, jakou roli hraje Rusko v destabilizaci regionu.

Analýza, již provedla EBRD, potvrzuje, že omezené a postupné rozšíření o výše uvedených šest zemí subsaharské Afriky a Irák 1) nenaruší její schopnost podporovat země, v nichž již působí, 2) neohrozí její úvěrový rating AAA ani 3) nepovede k žádosti o další kapitálové příspěvky. Toto omezené a postupné rozšíření zeměpisného rozsahu jejích operací bude navíc umožněno změnou článku 1 Dohody o založení EBRD. Rada guvernérů jasně vyjádřila, že rozšíření musí být provedeno tak, aby nebylo rozptýleno zaměření EBRD na podporu zemí, v nichž již působí, včetně Ukrajiny a dalších zemí postižených ruskou válečnou agresí.

Podle podmínek stanovených v přijatém usnesení budou všechny žádosti o status přijímající země posouzeny po ratifikaci příslušné změny článku 1 Dohody o založení EBRD a jejím vstupu v platnost 11 . Všechny obdržené žádosti budou posouzeny v souladu se zavedenými postupy správy a řízení EBRD.

EBRD nepředpokládá, že by v těchto zemích uskutečňovala investice dříve než v roce 2025.

Zatřetí Rada guvernérů v květnu 2023 v souladu s doporučeními, která byla vydána v rámci přezkumu rámce kapitálové přiměřenosti zadaného skupinou G20, rozhodla usnesením č. 260 12 o odstranění stanoveného kapitálového omezení pro běžné operace z čl. 12 odst. 1 Dohody o založení EBRD a o převedení všech aspektů rámce kapitálové přiměřenosti EBRD do působnosti Rady ředitelů 13 . Tím se připraví půda pro pružnější a dynamičtější řízení kapitálu a současně zajistí průběžná kontrola hlavních kapitálových ukazatelů ze strany akcionářů.

Ustanovení čl. 12 odst. 1 Dohody o založení EBRD v současnosti stanoví formální omezení nominální hodnoty běžných kapitálových závazků, které může EBRD převzít. Toto ustanovení je podobné ustanovení v zakládacích dokumentech jiných mezinárodních rozvojových bank.

V posledním desetiletí však akcionáři přikládají stále větší význam tomu, aby mezinárodní rozvojové banky využívaly svůj kapitál inovativně s cílem využívat svou kapitálovou kapacitu optimálním způsobem a být schopny maximalizovat svůj dopad. Nejnovější a nejkomplexnější soubor návrhů na podporu tohoto cíle byl předložen v rámci nezávislého přezkumu rámců kapitálové přiměřenosti mezinárodních rozvojových bank zadaného skupinou G20. V rámci přezkumu byla vydána rozsáhlá doporučení, kterými se EBRD a Rada guvernérů pečlivě zabývaly. Zejména bylo mezinárodním rozvojovým bankám doporučeno, aby přesunuly konkrétní cílové hodnoty využití – jako je cílová hodnota stanovená podle čl. 12 odst. 1 – ze stanov do rámců kapitálové přiměřenosti. Tímto opatřením by se zvýšila pružnost, neboť by EBRD mohla v budoucnu provádět nezbytné úpravy cílových hodnot, aniž by musela měnit své základní dokumenty.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Partnerství Unie s EBRD je silnější než kdy jindy. EBRD je zapojena do plnění rozpočtu Unie prostřednictvím nepřímého řízení (granty, finanční nástroje a rozpočtové záruky), čímž podporuje dosažení cílů politiky v rámci víceletého finančního rámce EU. EBRD je také klíčovým subjektem přispívajícím k realizaci strategie Global Gateway. Unie poskytla od vzniku EBRD 40 % celkových dárcovských prostředků, a je tak největším dárcem banky. V roce 2022 přispěla Unie na podporu, již EBRD poskytuje zemím, v nichž působí, darováním finančních prostředků ve výši 998 milionů EUR a poskytnutím záruk na podporu společných priorit v rámci Unie i mimo ni.

Jen v roce 2022 podepsaly Unie a EBRD důležité dohody zaměřené na budoucnost, jako je dohoda o finančním rámcovém partnerství, záruční dohoda v rámci Programu InvestEU a dvě záruční dohody v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+). Při čerpání finančních prostředků EU by EBRD měla i nadále dodržovat pravidla a postupy stanovené ve finančním nařízení 14 .

EBRD je největším institucionálním investorem na Ukrajině a již třicet let podporuje přechod země k udržitelné tržní ekonomice. V návaznosti na ruskou útočnou válku proti Ukrajině EBRD úzce spolupracuje s Unií a dalšími mezinárodními partnery, jako je Mezinárodní měnový fond (MMF), na podpoře plnění společných cílů na Ukrajině. Vzhledem k rozsahu podpory, kterou Ukrajina potřebuje v dlouhodobém horizontu, je pro maximalizaci dopadu omezených zdrojů zásadní účinná a efektivní koordinace s ostatními aktéry včetně mezinárodních rozvojových bank a mezinárodních finančních institucí. Společné cíle jsou dány závazkem ukrajinské vlády obnovit a udržet makroekonomickou stabilitu a přibližovat se k členství v Unii.

V této souvislosti má Unie ve vztahu k EBRD tyto cíle: i) přinejmenším si zachovat podíl na celkovém počtu hlasů na současné úrovni, aby bylo možné pokračovat v uskutečňování politických priorit EU na Ukrajině, jakož i v dalších zemích, v nichž EBRD působí; ii) změnit Dohodu o založení EBRD za účelem a) omezeného a postupného rozšíření zeměpisné působnosti EBRD o některé země subsaharské Afriky a Irák a b) zrušení stanoveného kapitálového omezení pro běžné operace a převedení všech aspektů rámce kapitálové přiměřenosti EBRD do působnosti Rady ředitelů v souladu s doporučeními vydanými v rámci nezávislého přezkumu zadaného skupinou G20, aby bylo umožněno pružné a dynamické řízení kapitálu a současně byla zajištěna průběžná kontrola hlavních kapitálových ukazatelů ze strany akcionářů.

•Soulad s ostatními politikami Unie

EBRD byla založena s posláním „posilovat přechod na otevřené tržní hospodářství a podporovat soukromé a podnikatelské aktivity v zemích, které se zavázaly k používání zásad demokracie se systémem více politických stran, plurality a tržního hospodářství“ ve střední a východní Evropě, Střední Asii, od roku 2006 v Mongolsku a od roku 2012 také v jižním a východním Středomoří. EBRD při své činnosti obecně uplatňuje a prosazuje normy a politiky Unie. Prostřednictvím svých projektů využívá EBRD politický dialog a uplatňování podmínek (např. dopad na transformaci, normy pro správu a řízení společností, zadávání veřejných zakázek, environmentální normy atd.), aby vyhověla požadavkům Unie v oblastech, jako je environmentální a sociální politika.

Reakce EBRD na ruskou útočnou válku proti Ukrajině je silná a v souladu s politikou Unie, neboť banka rychle oznámila komplexní balíček, jehož cílem bylo realizovat v letech 2022–2023 na podporu Ukrajiny investice ve výši 3 miliard EUR 15 . Reakce EBRD zahrnuje i významnou podporu dalších zemí, v nichž banka působí a které jsou válkou postiženy, prostřednictvím rámce pro odolnost a obživu. EBRD se aktivně podílí na činnosti řídicího výboru platformy pro koordinaci dárců, která je složena z vysokých úředníků Ukrajiny, skupiny G7 a Unie. Tato platforma koordinuje financování okamžitých potřeb Ukrajiny, jakož i financování úsilí o její hospodářské oživení a obnovu. Účast na navýšení splaceného kapitálu EBRD je nejúčinnějším a nejefektivnějším nástrojem, kterým lze zajistit co největší páku a stabilní základ pro další investice EBRD na Ukrajině.

V kandidátských zemích se snaha EBRD o naplnění cílů týkajících se přechodu vhodně doplňuje s cílem přibližovat se k přistoupení k Unii. Z předběžné analýzy Komise týkající se statusu Ukrajiny jako kandidátské země na členství v Unii vyplývá, že k tomu, aby Ukrajina splňovala normy Unie, bude zapotřebí provést podstatné všeobecné reformy. Úsilí EBRD – a podmínky, které budou toto úsilí doprovázet – bude v souladu s úspěšným provedením těchto reforem s cílem podpořit cíle Ukrajiny v souvislosti s členstvím.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Kapitál EBRD byl navýšen již dvakrát, a to v letech 1996 a 2011 16 . Unie v obou případech upsala dodatečný kapitál podle svého podílu na kapitálu.

Poté co vstoupila v platnost Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), bylo v roce 2011 rozhodnutí o účasti na navýšení kapitálu přijato postupem spolurozhodování, přičemž právním základem byl článek 212 SFEU, který stanoví, že Unie provádí činnosti hospodářské, finanční a technické spolupráce včetně pomoci zejména se třetími zeměmi.

Na článku 212 SFEU bylo založeno i rozhodnutí č. 602/2012/EU o změně Dohody o založení EBRD, kterou bylo stanoveno rozšíření operací EBRD o jižní a východní Středomoří.

Vzhledem k výše uvedeným precedentům a k tomu, že účelem navýšení kapitálu je umožnit EBRD, aby podpořila odolnost a obnovu Ukrajiny, je za odpovídající základ pro navrhované rozhodnutí včetně doplňkové změny čl. 12 odst. 1 považován článek 212 SFEU.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Navrhované rozhodnutí se týká přímého členství Unie v EBRD a podílu Unie v EBRD.

•Proporcionalita

Nevztahuje se na tento návrh.

•Volba nástroje

Daného účelu lze dosáhnout pouze rozhodnutím Rady a Parlamentu.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Navýšení kapitálu

•Posouzení dopadů

Vzhledem k okolnostem uvedeným v předchozích dvou oddílech nevypracovala Komise v souladu se zásadou proporcionality a dosavadní praxí formální posouzení dopadů.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Podíl Unie na upsaném kapitálu EBRD činí přibližně 3,03 %, takže by Unie zvýšila svůj upsaný kapitál o 121 020 000 EUR ve formě splacených akcií v ceně 10 000 EUR za akcii. Členové EBRD mohou upisovat do 30. června 2025 nebo později, nejpozději však do 31. prosince 2025, jak může stanovit Rada ředitelů do 30. června 2025.

První splátku zaplatí každý člen EBRD podle toho, co nastane později, do i) 30. dubna 2025, nebo ii) 60 dní ode dne, kdy upisovací listina nabude účinnosti. Zbylé čtyři splátky jsou splatné 30. dubna 2026, 30. dubna 2027, 30. dubna 2028 a 30. dubna 2029.

Tento podnět vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci okruhu 6 nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o víceletém finančním rámci (VFR). To bude určeno na základě jednání mezi Radou a Evropským parlamentem, až Komise sestaví návrh rozpočtu na rok 2025.

Změny Dohody o založení EBRD nemají žádné důsledky pro rozpočet Unie.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

·prosazování cílů EU,

·využívání kapitálu EBRD,

·opatřeních zajišťujících transparentnost operací EBRD prostřednictvím finančních zprostředkovatelů,

·příspěvcích EBRD na podstupování rizik a účinnosti při získávání dalších finančních prostředků ze soukromého sektoru,

·spolupráci mezi EIB a EBRD mimo EU.

2024/0019 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o upisování dodatečných akcií kapitálu Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Evropskou unií a o změnách Dohody o založení EBRD, pokud jde o omezené a postupné rozšíření zeměpisného rozsahu operací EBRD o subsaharskou Afriku a Irák a o zrušení stanoveného kapitálového omezení pro běžné operace

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Na základě čl. 4 odst. 3 Dohody o založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (dále jen „EBRD“) rozhodla Rada guvernérů EBRD dne 15. prosince 2023 usnesením č. 265 17 o navýšení základního kapitálu EBRD o 4 000 000 000 EUR s cílem zachovat dostatek kapitálu na udržení přiměřené úrovně činnosti v zemích, kde EBRD působí, ve střednědobém období ve stanovených mezích.

(2)Před tímto navýšením kapitálu drží Unie 90 044 akcií o jmenovité hodnotě akcie 10 000 EUR.

(3)Podle usnesení č. 265 se základní kapitál EBRD navyšuje o 400 000 splacených akcií a členové EBRD mohou do 30. června 2025 nebo později, nejpozději však do 31. prosince 2025, jak může stanovit Rada ředitelů EBRD do 30. června 2025, upsat počet celých akcií poměrně ke svému stávajícímu podílu. Navýšení kapitálu má být zaplaceno v pěti splátkách, které každý člen zaplatí podle toho, co nastane později, do i) 30. dubna 2025 nebo ii) 60 dní ode dne, kdy upisovací listina nabude účinnosti. Zbylé čtyři splátky jsou splatné 30. dubna 2026, 30. dubna 2027, 30. dubna 2028 a 30. dubna 2029. Unie tedy bude moci upsat 12 102 nových akcií o jmenovité hodnotě akcie 10 000 EUR, tj. v celkové hodnotě 121 020 000 EUR, čímž se navýší počet splacených akcií Unie na 102 146.

(4)Navýšení kapitálu je nezbytné pro to, aby EBRD mohla pokračovat v činnostech a investicích na Ukrajině během války a zejména po válce, a podpořit tak obnovu Ukrajiny. Navýšení kapitálu současně s podporou těchto činností zajišťuje, že tímto úsilím nebude omezena schopnost EBRD uspokojovat potřeby ostatních zemí, v nichž působí. To je v souladu s požadavkem uvedeným v čl. 13 bodě v) Dohody o založení EBRD, tedy že banka udržuje rozumné rozdělení svých investic. Navýšení splaceného kapitálu proto udržuje finanční sílu EBRD, která je schopna naplňovat svůj mandát a plnit cíle akcionářů ve všech zemích, v nichž působí.

(5)Je vhodné, aby Unie upsala tyto dodatečné akcie, což jí umožní dosáhnout cílů Unie v oblasti vnějších ekonomických vztahů a zachovat si v EBRD svou hlasovací sílu.

(6)Usnesením č. 259 18 , které bylo přijato dne 18. května 2023, hlasovala Rada guvernérů EBRD pro potřebné změny Dohody o založení EBRD, které EBRD umožní rozšířit omezeným a postupným způsobem zeměpisný rozsah jejích operací o subsaharskou Afriku a Irák a zároveň zachovají její plný závazek k Ukrajině a zemím, v nichž působí již v současnosti. Tímto usnesením bylo potvrzeno, že rozšíření mandátu EBRD by mělo být dosaženo, aniž by byly od jejích akcionářů požadovány další kapitálové příspěvky.

(7)Zeměpisný rozsah operací EBRD by se měl rozšířit omezeným a postupným způsobem o subsaharskou Afriku a Irák a měl by být plně v souladu s hodnotami EBRD, které spočívají v podpoře zemí, které se přihlásily k zásadám parlamentní demokracie, právního státu, dodržování lidských práv, pluralismu a tržní ekonomiky a které tyto zásady uplatňují v praxi. EBRD vypracovala za účelem zahájení svých činností v dotyčných regionech etapový přístup, který zohlední regionální a národní zvláštnosti. První investice ve vybraných zemích subsaharské Afriky by se měly uskutečnit od roku 2025 19 . Vzhledem k zaměření EBRD na rozvoj soukromého sektoru a jejímu mandátu v oblasti přechodu může banka subsaharské Africe a Iráku přinést značnou přidanou hodnotu, která má pro Unii geostrategický význam.

(8)Zástupci Unie v řídících orgánech EBRD by měli EBRD vybízet, aby při rozšiřování svých operací o subsaharskou Afriku a Irák pokračovala v těsné spolupráci s Unií a ve spolupráci s občanskou společností a dále rozvíjela úzkou spolupráci s ostatními evropskými a mezinárodními veřejnými finančními institucemi s cílem plně využít komparativních výhod.

(9)V souladu se zavedenou praxí by EBRD předtím, než schválí své působení v nové zemi, měla provést podrobné technické posouzení hospodářských a politických podmínek v dotčené zemi, včetně: posouzení závazku dané země dodržovat principy parlamentní demokracie, pluralismu a tržní ekonomiky, jak stanoví článek 1 Dohody o založení EBRD, posouzení nedostatků při procesu přechodu a vyhodnocení činností, které v dané zemi vyvíjejí jiné mezinárodní finanční instituce, a priorit, u nichž by EBRD nejlépe mohla využít svých jedinečných znalostí a dovedností. Takové posouzení by mělo být provedeno ve všech případech, kdy nová země požádá o členství v EBRD a o status země působnosti EBRD a Rada guvernérů EBRD tuto žádost následně schválí.

(10)Usnesením č. 260 20 uznala Rada guvernérů EBRD, jak zásadní úlohu zastává EBRD v řešení naléhavých celosvětových problémů a uplatňování doporučení vydaných v rámci nezávislého přezkumu rámců kapitálové přiměřenosti zadaného skupinou G20. Aby bylo možné optimálně využívat kapitálovou kapacitu EBRD k dosažení maximálního možného dopadu v přijímajících zemích, je nutné provést změnu čl. 12 odst. 1 Dohody o založení EBRD, kterou se zruší stanovené kapitálové omezení.

(11)Podle článku 56 Dohody o založení EBRD se Rada guvernérů EBRD všech členů dotázala, zda s navrhovanými změnami souhlasí.

(12)Navýšení kapitálu a změny Dohody o založení EBRD by proto měly být schváleny jménem Unie,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Unie podle usnesení č. 265 Rady guvernérů EBRD upíše v EBRD do 30. června 2025 nebo později, nejpozději však do 31. prosince 2025, jak může stanovit Rada ředitelů EBRD do 30. června 2025, 12 102 dodatečných akcií o jmenovité hodnotě akcie 10 000 EUR.

Upisování se provádí v pěti splátkách, z nichž první se zaplatí podle toho, co nastane později, do i) 30. dubna 2025 nebo ii) 60 dní ode dne, kdy upisovací listina Unie nabude účinnosti. Zbylé čtyři splátky jsou splatné 30. dubna 2026, 30. dubna 2027, 30. dubna 2028 a 30. dubna 2029.

Článek 2

Guvernér EBRD zastupující Unii uloží požadovanou upisovací listinu jménem Unie.

Článek 3

Změna článku 1 Dohody o založení EBRD, která umožňuje omezené a postupné rozšíření zeměpisného rozsahu jejích operací o subsaharskou Afriku a Irák, a změna čl. 12 odst. 1 uvedené dohody, kterou se ruší stanovené kapitálové omezení, se schvalují jménem Unie.

Článek 4

Guvernér EBRD zastupující Unii doručí EBRD jménem Unie prohlášení o přijetí změn.

Článek 5

V rámci výroční zprávy Evropskému parlamentu podá guvernér EBRD zastupující Unii rovněž zprávu o činnostech a operacích EBRD v subsaharské Africe a Iráku.

Článek 6

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

☒ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 21  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

Podpořit vnější činnost EU investicemi v sousedství, v rozvojových zemích a ve zbytku světa, včetně pomoci zemím, jež se připravují na přistoupení k Unii.

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

☒ Časově omezená doba trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–☒    finanční dopad do roku 2025 u prostředků na závazky a od roku 2025 do roku 2029 22 u prostředků na platby.

◻Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 23   

☒ Přímé řízení Komisí

–☒ prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–☒    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pokud je návrhem/podnětem dotčen více než jeden operační okruh, zopakuje se výše uvedený oddíl:

Tento oddíl se vyplní pomocí „rozpočtových údajů správní povahy“, jež se nejprve uvedou v příloze legislativního finančního výkazu (příloha 5 rozhodnutí Komise o interních pravidlech pro plnění oddílu Komise v souhrnném rozpočtu Evropské unie), která se pro účely konzultace mezi útvary vloží do aplikace DECIDE.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–☒    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–☒    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

06 je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–◻    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).

–☒    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.

–Bude určeno na základě jednání mezi Radou a Evropským parlamentem, až Komise sestaví návrh rozpočtu na rok 2025.

–◻    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–☒    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–☒    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

(1)    Na konci roku 2023.

(2)    Albánie, Arménie, Ázerbájdžán, Bělorusko (přístup ke zdrojům EBRD je od března 2022 pozastaven), Bosna a Hercegovina, Bulharsko, Černá Hora, Česká republika, Egypt, Estonsko, Gruzie, Chorvatsko, Jordánsko, Kazachstán, Kosovo, Kypr, Kyrgyzská republika, Libanon, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Maroko, Moldavsko, Mongolsko, Polsko, Rumunsko, Rusko (od roku 2014 se neuskutečňují žádné nové operace a od března 2022 je pozastaven přístup ke zdrojům EBRD), Řecko, Severní Makedonie, Slovenská republika, Slovinsko, Srbsko, Tádžikistán, Tunisko, Turecko, Turkmenistán, Ukrajina, Uzbekistán.

(3)    Přístup Ruské federace a Běloruska ke zdrojům EBRD byl dne 1. dubna 2022 podle čl. 8 odst. 3 Dohody o založení EBRD pozastaven.

(4)    Úř. věst. L 372, 31.12.1990, s. 1.

(5)    Podle rozhodnutí Rady 90/674/EHS ze dne 19. listopadu 1990 Unii v EBRD zastupuje Komise.

(6)    Tato částka se skládala ze splaceného kapitálu ve výši 157,5 milionu EUR a kapitálu splatného na požádání ve výši 442,5 milionu EUR.

(7)    Úř. věst. L 57, 26.2.1997, s. 4.

(8)    Úř. věst. L 313, 26.11.2011, s. 1.

(9)     Usnesení č. 265

(10)     Usnesení č. 259  

(11)    Aby změna článku 1 nabyla účinnosti, musí ji podpořit 3/4 členů EBRD, včetně nejméně dvou přijímajících zemí, kteří představují 4/5 celkového počtu hlasů v EBRD.

(12)     Usnesení č. 260

(13)    Aby změna čl. 12 odst. 1 nabyla účinnosti, musely by ji podpořit nejméně 3/5 členů EBRD představující alespoň 85 % celkového počtu hlasů v EBRD.

(14)    Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(15)    Dne 23. října 2023 EBRD oznámila, že cíle realizovat financování ve výši 3 mld. EUR na podporu ukrajinské reálné ekonomiky bylo dosaženo.

(16)    V roce 1996 byl kapitál EBRD navýšen proto, aby bylo možné zvýšit objem operací banky v regionech, kde původně působila, v souladu s jejím mandátem v oblasti přechodu, zatímco v roce 2011 bylo navýšení kapitálu odsouhlaseno v důsledku finanční krize roku 2008 a zřejmé potřeby akcionářů banky posílit její činnost s cílem pomoci prosazovat a podporovat oživení v regionu její působnosti.

(17)     Usnesení č. 265

(18)     Usnesení č. 259

(19)    Benin, Ghana, Keňa, Nigérie. Pobřeží slonoviny a Senegal – za předpokladu, že tyto země požádají o status přijímající země EBRD a že jejich žádosti budou schváleny.

(20)     Usnesení č. 260

(21)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(22)    Možnými finančními důsledky pro období po roce 2027 není dotčeno nařízení o víceletém finančním rámci pro období po roce 2027.

(23)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia.

(24)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(25)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(26)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(27)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(28)    Možné rozpočtové důsledky pro období po roce 2027 jsou orientační a slouží pouze pro informaci, aniž je předjímána dohoda na nařízení o víceletém finančním rámci pro období po roce 2027.

(29)    Podle oficiální rozpočtové nomenklatury.

(30)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(31)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(32)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(33)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(34)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(35)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(36)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).