9.   Předsednictvo je orgánem odpovědným za povolování schůzí a pracovních cest výborů mimo běžná pracovní místa a za udělování slyšení , jakož i za povolování studijních a informativních cest zpravodajů .

9.   Předsednictvo je orgánem odpovědným za schvalování výdajů na slyšení.

7.   Konference předsedů předkládá Parlamentu návrhy týkající se složení a působnosti výborů, vyšetřovacích výborů, smíšených parlamentních výborů a stálých delegací. Konference předsedů je odpovědná za povolování delegací ad hoc .

7.   Konference předsedů předkládá Parlamentu návrhy týkající se složení a působnosti výborů, zvláštních výborů, vyšetřovacích výborů, smíšených parlamentních výborů a stálých meziparlamentních delegací. Konference předsedů je orgánem příslušným k tomu, aby Parlamentu navrhla zřízení dočasných legislativních výborů v souladu s článkem 207a .

7a.     Konference předsedů je orgánem odpovědným za povolování pracovních cest mimo běžná pracovní místa a meziparlamentních setkání.

1.     Pokud má návrh právně závazného aktu finanční dopady, Parlament posoudí, zda jsou k dispozici dostatečné finanční prostředky.

2.     Věcně příslušný výbor ověří, zda jsou návrhy právně závazných aktů z finančního hlediska slučitelné s nařízením o víceletém finančním rámci.

3.     Pokud věcně příslušný výbor mění finanční zajištění projednávaného aktu, vyžádá si stanovisko výboru příslušného pro rozpočtové otázky.

4.     Mimoto se výbor příslušný pro rozpočtové otázky může z vlastního podnětu zabývat otázkami týkajícími se finanční slučitelnosti návrhů právně závazných aktů. V takových případech o tom řádně informuje věcně příslušný výbor.

5.     Rozhodne-li se výbor příslušný pro rozpočtové otázky zpochybnit finanční slučitelnost návrhu, oznámí své závěry Parlamentu předtím, než Parlament o návrhu hlasuje.

3.    V usnesení Parlamentu se uvede vhodný právní základ a připojí se k němu doporučení týkající se obsahu požadovaných návrhů.

3.    Věcně příslušný výbor může takový návrh rovněž předložit z vlastního podnětu. Požádá výbor příslušný pro právní záležitosti o stanovisko o vhodnosti právního základu, jež musí být bez zbytečného odkladu poskytnuto.

4.    Pokud má návrh finanční dopady, Parlament uvede , jak je možné zajistit dostatečné finanční prostředky .

4.    Výbor příslušný pro rozpočtové otázky může věcně příslušnému výboru poskytnout stanovisko k potenciálním finančním dopadům návrhu. Toto stanovisko vydá, pokud jej o něj věcně příslušný výbor požádá. Každé takové stanovisko musí být poskytnuto bez zbytečného odkladu.

4a.     K usnesení Parlamentu se připojí doporučení týkající se obsahu požadovaného návrhu.

4b.     Usnesení Parlamentu musí být dáno na vědomí Radě a Komisi, aby mohlo být případně zahrnuto do společného prohlášení o ročním interinstitucionálním plánování podle čl. 38 odst. 2.

6.   Konference předsedů výborů pravidelně monitoruje, zda Komise dodržuje bod 10 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, podle nějž má Komise na žádosti o předložení návrhů odpovědět do tří měsíců prostřednictvím přijetí zvláštního sdělení, v němž oznámí, jak v dané věci zamýšlí dále postupovat. Konference předsedů výborů pravidelně informuje o výsledcích tohoto monitorování Konferenci předsedů.

6.   Konference předsedů výborů pravidelně monitoruje a informuje Konferenci předsedů o tom , zda Komise dodržuje bod 16 třetí pododstavec rámcové dohody a bod 10 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů, podle nichž má Komise na žádosti o předložení návrhů odpovědět do tří měsíců prostřednictvím přijetí zvláštního sdělení, v němž oznámí, jak v dané věci zamýšlí dále postupovat.

1.   Předseda postupuje příslušnému výboru k projednání návrhy právně závazných aktů, které Parlament obdržel od ostatních orgánů nebo od členských států. O postoupení návrhů jsou současně informovány ostatní výbory.

1.   Předseda postupuje příslušnému výboru nebo výborům příslušným podle článku 58 k projednání návrhy právně závazných aktů, které Parlament obdržel od ostatních orgánů nebo od členských států. Předseda může současně jednomu nebo více výborům postoupit návrhy na vypracování stanoviska podle článku 56. O postoupení návrhů jsou současně informovány ostatní výbory a politické skupiny .

1a.     Do dvou týdnů od postoupení může výbor nebo politická skupina předsedovo postoupení návrhu příslušnému výboru nebo výborům napadnout. V takovém případě předloží výbor nebo politická skupina alespoň týden před následující schůzí Konference předsedů podrobné písemné odůvodnění a odůvodněnou alternativu na základě přílohy VI.

2.   V případě pochybností může předseda předtím, než oznámí v  Parlamentu postoupení příslušnému výboru, předložit Konferenci předsedů otázku ohledně příslušnosti. Konference předsedů přijme rozhodnutí na základě doporučení Konference předsedů výborů nebo předsedy Konference předsedů výborů v souladu s čl. 211 odst . 2

2.   V případě pochybností může předseda před postoupením uvedeným v  odstavci 1 požádat Konferenci předsedů výborů o doporučení k otázce příslušnosti. Konference předsedů výborů nebo její předseda přijmou toto doporučení na své příští schůzi. Po obdržení doporučení postoupí předseda příslušný návrh výboru. O postoupení návrhu jsou současně informovány politické skupiny. Do dvou týdnů od postoupení může politická skupina předsedovo postoupení návrhu příslušnému výboru nebo výborům napadnout. V takovém případě předloží tato skupina alespoň dva týdny před příští schůzí Konference předsedů podrobné písemné odůvodnění a odůvodněnou alternativu na základě přílohy VI . O postoupení rozhodne Konference předsedů na své příští schůzi.

2a.     Výbor, kterému předseda nepostoupil návrh na vypracování stanoviska podle odstavce 1, může do dvou týdnů od postoupení požádat Konferenci předsedů výborů o povolení vypracovat takové stanovisko. Tato žádost musí být založena na písemném odůvodnění, že věc do značné míry spadá do působnosti tohoto výboru podle přílohy VI. Konference předsedů výborů nebo její předseda přijme rozhodnutí na své příští schůzi a informuje o tom předsedu.

3.   Předseda oznámí postoupení návrhu v Parlamentu poté, co návrh obdrží ve všech úředních jazycích Evropské unie, a s výjimkou žádostí o použití postupu pro naléhavé případy podle článku 163 poté, co byly vyřešeny veškeré případné spory o příslušnost mezi výbory v souladu s čl. 211 odst. 2, . Jakmile bylo postoupení oznámeno v Parlamentu, je zveřejněno na internetových stránkách Parlamentu.

3.   Předseda oznámí postoupení návrhu v Parlamentu poté, co návrh obdrží ve všech úředních jazycích Evropské unie, a s výjimkou žádostí o použití postupu pro naléhavé případy podle článku 163 poté, co byly vyřešeny veškeré případné otázky ohledně příslušnosti mezi výbory. Jakmile bylo postoupení oznámeno v Parlamentu, je zveřejněno na internetových stránkách Parlamentu.

4.     Příslušný výbor může kdykoli jmenovat zpravodaje, který sleduje přípravu návrhu. Příslušný výbor přitom věnuje zvláštní pozornost návrhům, které jsou uvedeny v pracovním programu Komise.

5.     V případě rozporu mezi ustanovením jednacího řádu týkajícím se druhého a třetího čtení a jiným ustanovením jednacího řádu má přednost ustanovení týkající se druhého a třetího čtení.

5a.     Pro účely výpočtu lhůt uvedených v tomto článku se neberou v úvahu týdny, kdy neprobíhá žádná parlamentní činnost, ani týdny vyhrazené pro vnější činnost Parlamentu.

2.   Po rozhodnutí o postupu, kterým je třeba se řídit, a  pokud se nepoužije zjednodušený postup podle článku 52, jmenuje výbor z členů nebo stálých náhradníků zpravodaje k návrhu právně závazného aktu , pokud tak již neučinil na základě čl. 48 odst. 4 .

2.   Po rozhodnutí o postupu, kterým je třeba se řídit, a  za podmínky, že se nepoužije zjednodušený postup podle článku 52, jmenuje výbor z členů nebo stálých náhradníků zpravodaje k návrhu právně závazného aktu.

2.   Předseda výboru může případně navrhnout , aby předseda výboru nebo zpravodaj vypracovali pozměňovací návrhy na základě jednání ve výboru . Nevznesou-li poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru námitku, považuje se navržený postup za schválený a pozměňovací návrhy jsou odeslány členům výboru .

2.   Předseda výboru může případně navrhnout stanovení lhůty pro předložení pozměňovacích návrhů, aniž by byl předem vypracován návrh zprávy . Nevznesou-li poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru námitku, považuje se navržený postup za schválený.

1.     Ve výjimečných případech, aniž je dotčen čl. 51 odst. 2, může Konference předsedů na žádost příslušného výboru povolit jmenování nejvýše tří spoluzpravodajů. Obecně platí, že spoluzpravodajové pocházejí z různých politických skupin.

2.     Jmenování spoluzpravodajů není povoleno podle odstavce 1 pro zprávy společně vypracované výbory podle článku 58, pro stanoviska podle článku 56 nebo pro zprávy z vlastního podnětu, s výjimkou zpráv z vlastního podnětu rozpočtové nebo institucionální povahy.

4.   Návrhy usnesení předložené Parlamentu se projednávají formou krátkého přednesení stanoveného v článku 160. Pozměňovací návrhy k těmto návrhům usnesení a žádosti o dílčí nebo oddělené hlasování jsou přípustné k projednání v plénu pouze tehdy, pokud je předložil zpravodaj za účelem zohlednění nových informací, nebo nejméně jedna desetina poslanců. Politické skupiny mohou předložit alternativní návrhy usnesení v souladu s čl. 181 odst. 3. Na návrhy usnesení výboru a pozměňovací návrhy k těmto usnesením se použije článek 190. Článek 190 se použije rovněž pro jediné hlasování o alternativních návrzích usnesení.

4.   Návrhy usnesení předložené Parlamentu se projednávají formou krátkého přednesení stanoveného v článku 160 , nebo se přímo předkládají k hlasování v plénu . Pozměňovací návrhy k těmto návrhům usnesení a žádosti o dílčí nebo oddělené hlasování jsou přípustné k projednání v plénu pouze tehdy, pokud je předložil zpravodaj za účelem zohlednění nových informací, nebo nejméně jedna desetina poslanců. Politické skupiny mohou předložit alternativní návrhy usnesení v souladu s čl. 181 odst. 3. Na návrhy usnesení výboru a pozměňovací návrhy k těmto usnesením se použije článek 190. Článek 190 se použije rovněž pro jediné hlasování o alternativních návrzích usnesení.

5.   Odstavec 4 se nepoužije, splňuje-li předmět zprávy podmínky pro projednání při přednostní rozpravě v plénu nebo je-li zpráva navržena podle práva podnětu podle článků 46 nebo 47 či byla-li zpráva uznána za strategickou (18).

5.   Odstavec 4 se nepoužije, splňuje-li předmět zprávy podmínky pro projednání při přednostní rozpravě v plénu nebo je-li zpráva navržena podle práva podnětu podle článků 46 nebo 47 , byla-li zpráva uznána za strategickou zprávu nebo za zprávu o provádění nebo jedná-li se o výroční zprávu o činnosti a monitorovací zprávu uvedenou v prováděcích ustanoveních stanovených Konferencí předsedů .

5a.     Předsedové výborů mohou s předsedy jiných výborů uzavřít dohodu o přidělení zprávy z vlastního podnětu nebo nelegislativní zprávy určitému výboru.

1.    Jestliže si výbor, jemuž byla otázka postoupena nejdříve, přeje seznámit se se stanoviskem jiného výboru nebo jestliže si jiný výbor přeje sdělit své stanovisko výboru, jemuž byla otázka postoupena nejdříve, požádají tyto výbory předsedu Parlamentu, aby byl podle čl. 210 odst. 2 jmenován jeden výbor jako příslušný výbor a druhý výbor jako výbor pověřený vypracováním stanoviska.

1.    Výborům může být povoleno vypracovat stanovisko podle článku 48 nebo článku 54, pokud dotčená otázka do značné míry spadá do jejich oblasti působnosti podle (18a) .

1a.     Předsedové a zpravodajové příslušného výboru a výboru pověřeného vypracováním stanoviska jsou vázáni zásadou řádné a loajální spolupráce. Zpravodajové těchto výborů se vzájemně informují a usilují o dohodu na textech, která se rozhodnou předložit svým výborům, a na svých postojích k pozměňovacím návrhům.

2.   Pokud se stanovisko týká návrhu právně závazného aktu, obsahuje návrhy na změnu textu, který byl postoupen výboru, popřípadě s připojeným krátkými odůvodněními. Za tato odůvodnění je odpovědný jejich autor a nehlasuje se o nich. V případě potřeby předloží výbor pověřený vypracováním stanoviska stručné písemné odůvodnění ke stanovisku jako celku. Za toto stručné písemné odůvodnění odpovídá zpravodaj pro toto stanovisko.

2.   Pokud se stanovisko týká návrhu právně závazného aktu, obsahuje návrhy na změnu textu, který byl postoupen výboru, popřípadě s připojeným krátkými odůvodněními. Za tato odůvodnění je odpovědný jejich autor a nehlasuje se o nich. V případě potřeby předloží výbor pověřený vypracováním stanoviska stručné písemné odůvodnění ke stanovisku jako celku. Za toto stručné písemné odůvodnění odpovídá zpravodaj pro toto stanovisko.

2a.    Pokud se stanovisko netýká návrhu právně závazného aktu, obsahuje pozměňovací návrhy k návrhu zprávy příslušného výboru. Harmonogram stanovený příslušným výborem poskytne výborům pověřeným vypracováním stanoviska dostatek času na stanovení konkrétní lhůty pro předložení jejich pozměňovacích návrhů a dokončení jejich práce.

2b.     O pozměňovacích návrzích výborů pověřených vypracováním stanoviska příslušný výbor hlasuje . Pozměňovací návrhy výboru pověřeného vypracováním stanoviska, které příslušný výbor nepřijal, může tento výbor pověřený vypracováním stanoviska předložit přímo k projednání v Parlamentu, s výjimkou stanovisek podle článku 93, článku 118 a přílohy V.

2c.    Stanovisko se zabývá pouze záležitostmi, které spadají do působnosti výboru pověřeného vypracováním stanoviska. Pozměňovací návrhy, které nespadají do působnosti tohoto výboru pověřeného vypracováním stanoviska, nejsou přípustné.

3.     Příslušný výbor stanoví lhůtu, v níž musí výbor pověřený vypracováním stanoviska toto stanovisko zaujmout, aby je mohl příslušný výbor vzít v úvahu. Jakékoli změny oznámených lhůt musí příslušný výbor neprodleně sdělit výboru nebo výborům pověřeným vypracováním stanoviska. Příslušný výbor nesmí dospět ke konečným závěrům před uplynutím uvedené lhůty.

4.     Výbor pověřený vypracováním stanoviska může případně rozhodnout, že svůj postoj předloží ve formě pozměňovacích návrhů, které mají být po svém přijetí předloženy přímo v příslušném výboru. Tyto pozměňovací návrhy předkládá jménem výboru pověřeného vypracováním stanoviska jeho předseda nebo zpravodaj.

5.     Výbor pověřený vypracováním stanoviska předloží pozměňovací návrhy uvedené v odstavci 4 ve lhůtě pro předložení pozměňovacích návrhů, kterou stanoví příslušný výbor.

6.   Všechna stanoviska a pozměňovací návrhy přijaté výborem pověřeným vypracováním stanoviska se připojí ke zprávě příslušného výboru jako přílohy.

6.   Všechna stanoviska přijatá výbory pověřenými vypracováním stanoviska se připojí ke zprávě příslušného výboru jako přílohy.

7.     Výbory pověřené vypracováním stanoviska ve smyslu tohoto článku nemohou předkládat pozměňovací návrhy k projednání v Parlamentu.

8.   Předseda a zpravodaj výboru pověřeného vypracováním stanoviska jsou přizváni k účasti na schůzích příslušného výboru jako poradci v rozsahu , v  jakém se jednání týká záležitostí společného zájmu .

8.   Předseda a zpravodaj výboru pověřeného vypracováním stanoviska jsou přizváni k účasti na schůzích příslušného výboru jako poradci . Zpravodaj výboru pověřeného vypracováním stanoviska je rovněž zván jako poradce na schůze stínových zpravodajů a na přípravné schůze, které se konají v rámci interinstitucionálních jednání. Pokud jde o řádný legislativní postup, použije se tento odstavec pouze na fázi prvního čtení.

1.     Aniž je dotčeno použití článku 48, pokud má návrh právně závazného aktu dopad na rozpočet Unie, postoupí předseda tento návrh výboru příslušnému pro rozpočtové otázky. Tento výbor poté předloží rozpočtové posouzení návrhu, jestliže to považuje za vhodné nebo jestliže o to požádá věcně příslušný výbor. Tímto odstavcem není dotčena možnost výboru příslušného pro rozpočtové otázky být pověřen předložením stanoviska podle článku 56 nebo jednat společně s jedním nebo více výbory podle článku 58.

2.     Věcně příslušný výbor stanoví lhůtu, v níž má být rozpočtové posouzení předloženo. Případné změny oznámeného harmonogramu musí příslušný výbor neprodleně oznámit výboru příslušnému pro rozpočtové otázky. Věcně příslušný výbor nepřijme svou zprávu před uplynutím této lhůty.

3.     V rámci rozpočtového posouzení výbor příslušný pro rozpočtové otázky posoudí, zda návrh právně závazného aktu stanoví dostatečné finanční a lidské zdroje, a vyhodnotí potenciální dopad navrhovaného financování na ostatní programy nebo politiky Unie. Rovněž určí, zda je návrh slučitelný s víceletým finančním rámcem, systémem vlastních zdrojů a příslušnou interinstitucionální dohodou, jakož i s rozpočtovými zásadami stanovenými ve finančním nařízení. Výbor příslušný pro rozpočtové otázky případně rovněž určí, zda je návrh v souladu s postojem Parlamentu k případnému návrhu na změnu nebo nahrazení tohoto rámce, systému, této dohody nebo těchto zásad.

4.     Rozpočtové posouzení sestává z hodnocení aspektů návrhu právně závazného aktu uvedeného v odstavci 3. Rozpočtové posouzení může případně rovněž obsahovat pozměňovací návrhy k tomuto návrhu, které se týkají výhradně aspektů uvedených v odstavci 3. Pozměňovací návrhy k těmto aspektům předložené věcně příslušným výborem jsou nepřípustné. Rozpočtové posouzení, včetně pozměňovacích návrhů, se začlení do zprávy jako takové.

5.     Pokud je vypracováno rozpočtové posouzení, příslušný výbor a výbor příslušný pro rozpočtové otázky spolupracují v průběhu celého postupu s cílem zajistit plný soulad mezi politickými a rozpočtovými cíli. Za tímto účelem pozvou zpravodaje druhé strany k diskusím v Parlamentu týkajícím se návrhu právně závazného aktu, včetně setkání zpravodajů a stínových zpravodajů.

6.     Pokud je předloženo rozpočtové posouzení, vyjednávací tým uvedený v čl. 74 odst. 1 zahrnuje zpravodaje z výboru příslušného pro rozpočtové otázky, pokud jde o aspekty uvedené v odstavci 3. Pokud rozpočtové posouzení předloženo není, může věcně příslušný výbor v kterékoli fázi interinstitucionálních jednání požádat výbor příslušný pro rozpočtové otázky o pomoc vyjednávacímu týmu uvedenému v čl. 74 odst. 1 v souvislosti s aspekty uvedenými v odstavci 3.

1.     Pokud je Konferenci předsedů postoupena otázka příslušnosti v souladu s článkem 211 a Konference předsedů se na základě přílohy VI jednacího řádu domnívá, že záležitost spadá téměř stejnou měrou do působnosti dvou nebo více výborů nebo že různé části dané záležitosti spadají do působnosti dvou nebo více výborů, použije se článek 56 spolu s níže uvedenými ustanoveními:

2.     Postup uvedený v tomto článku se nepoužije na doporučení, která přijímá příslušný výbor podle článku 105.

1.    Pokud je Konferenci předsedů postoupena otázka příslušnosti v souladu s článkem 211, může rozhodnout , že se postup společných schůzí výborů a společné hlasování má uplatnit za podmínky, že:

1.    Pokud záležitost spadá do působnosti dvou nebo tří výborů, přičemž nepřevažuje působnost žádného z nich , lze použít postup společných schůzí výborů a společné hlasování podle článků 48 nebo 54. Každý výbor jmenuje jednoho zpravodaje.

2.   V takovém případě příslušní zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který projednají a o kterém hlasují zúčastněné výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví předsedů výborů.

2.   V takovém případě příslušní zpravodajové vypracují společný návrh zprávy, který projednají a o kterém hlasují zúčastněné výbory na společných schůzích konaných za společného předsednictví předsedů výborů. V předsednictví schůzí se střídají předsedové zúčastněných výborů, pokud se předsedové nedohodnou jinak.

3.   Ve druhém čtení řádného legislativního postupu je projednáván postoj Rady v rámci společné schůze zúčastněných výborů , která se v případě, že se předsedové těchto výborů nedohodnou, koná ve středu prvního týdne vyhrazeného pro schůze parlamentních orgánů po sdělení postoje Rady Parlamentu. Jestliže není dosaženo dohody ohledně svolání následující schůze, je tato schůze svolána předsedou Konference předsedů výborů. O doporučení pro druhé čtení je hlasováno na společné schůzi na základě společného návrhu, který vypracují příslušní zpravodajové zúčastněných výborů nebo, v případě neexistence společného návrhu, na základě pozměňovacích návrhů předložených v rámci zúčastněných výborů.

3.   Ve druhém čtení řádného legislativního postupu je projednáván postoj Rady v rámci společné schůze zúčastněných výborů . Jestliže se předsedové těchto výborů nedohodnou, koná se společná schůze ve středu prvního týdne vyhrazeného pro schůze parlamentních orgánů po sdělení postoje Rady Parlamentu. Jestliže není dosaženo dohody ohledně svolání následující schůze, je tato schůze svolána předsedou Konference předsedů výborů. O doporučení pro druhé čtení je hlasováno na společné schůzi na základě společného návrhu, který vypracují příslušní zpravodajové zúčastněných výborů nebo, v případě neexistence společného návrhu, na základě pozměňovacích návrhů předložených v rámci zúčastněných výborů.

1.   Vyjednávací tým Parlamentu vede zpravodaj a předsedá mu předseda příslušného výboru nebo jeho místopředseda určený předsedou výboru. Jeho členy jsou alespoň stínoví zpravodajové z každé politické skupiny, která si přeje účastnit se jednání.

1.   Vyjednávací tým Parlamentu vede zpravodaj a předsedá mu předseda příslušného výboru nebo jeho místopředseda určený předsedou výboru , který nesmí být stínovým zpravodajem pro dotčenou zprávu . Pokud se předseda ani místopředseda výboru nemohou konkrétního jednání s Radou a Komisí (dále jen „třístranné jednání“) zúčastnit, informuje předseda výboru předsedu Parlamentu před konáním jednání o tom, že vyjednávacímu týmu bude v rámci tohoto třístranného jednání výjimečně předsedat zpravodaj.

2.   Veškeré dokumenty, které mají být projednávány na jednání s Radou a Komisí (dále jen „třístranné jednání“) , musí být poskytnuty vyjednávacímu týmu nejpozději 48 hodin nebo v naléhavých případech nejpozději 24 hodin před konáním daného třístranného jednání.

2.   Veškeré dokumenty, které mají být na třístranném jednání projednávány , musí být poskytnuty vyjednávacímu týmu nejpozději 48 hodin nebo v naléhavých případech nejpozději 24 hodin před konáním daného třístranného jednání.

5.   Pokud mají dotčené výbory postupující podle článků 57 a 58 odlišná stanoviska, předseda Konference předsedů výborů stanoví v souladu se zásadami stanovenými v  těchto článcích podrobná pravidla pro zahájení jednání a jejich vedení .

5.   Pokud mají dotčené výbory postupující podle článku 58 odlišná stanoviska ohledně zahájení a vedení jednání , předseda Konference předsedů výborů stanoví v souladu se zásadami stanovenými v  článku 58 podrobná pravidla pro tato jednání.

3a.     Pozměňovací návrhy týkající se pilotních projektů a přípravných akcí podléhají předchozímu posouzení proveditelnosti ze strany Komise v souladu s interinstitucionální dohodou o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení. Navrhované pilotní projekty a přípravné akce přímo spojené s vypracovávanými zprávami nebo s návrhy přijatými v souladu s článkem 47 se zasílají Komisi pro informaci.

4.   Příslušný výbor hlasuje o pozměňovacích návrzích před jejich projednáním v Parlamentu.

4.   Příslušný výbor hlasuje o  všech pozměňovacích návrzích k rozpočtu před jejich projednáním v Parlamentu. O pozměňovacích návrzích týkajících se pilotních projektů a přípravných akcí přímo spojených s vypracovávanými zprávami nebo s návrhy přijatými v souladu s článkem 47 se hlasuje přednostně.

1.     Jestliže byl základní legislativní akt přijat Parlamentem postupem podle článku 57, pro projednávání aktů v​ ​přenesené pravomoci nebo návrhů prováděcích aktů nebo opatření se použijí následující doplňující ustanovení:

1.    Příslušný výbor může vypracovat doporučení Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se věcí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (vnější činnost Unie) nebo v případě, že Parlamentu nebyla postoupena mezinárodní dohoda, na kterou se vztahuje článek 114, nebo Parlament nebyl o této dohodě informován podle článku 115.

1.    V souladu s čl. 54 odst. 1 a 2 může příslušný výbor vypracovat doporučení Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkající se věcí podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii (vnější činnost Unie) nebo v případě, že Parlamentu nebyla postoupena mezinárodní dohoda, na kterou se vztahuje článek 114, nebo Parlament nebyl o této dohodě informován podle článku 115.

3.   V průběhu postupu přijímání těchto návrhů doporučení ve výboru je nutné předložit k hlasování písemný text.

3.   V průběhu postupu přijímání těchto návrhů doporučení ve výboru je nutné předložit k hlasování písemný text. Ostatní výbory mohou příslušnému výboru předložit stanovisko v souladu s článkem 56.

6.   Doporučení jsou považována za přijatá, pokud před začátkem dílčího zasedání nevznesou poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty písemnou námitku. Pokud je předložena námitka, návrh doporučení výboru se zařadí na pořad jednání téhož dílčího zasedání. Tato doporučení jsou předmětem rozpravy a o každém pozměňovacím návrhu předloženém politickou skupinou nebo poslanci dosahujícími přinejmenším nízké prahové hodnoty se hlasuje.

6.   Doporučení jsou považována za přijatá, pokud před začátkem dílčího zasedání nevznesou poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty písemnou námitku. Pokud je předložena námitka, návrh doporučení výboru se zařadí na pořad jednání téhož dílčího zasedání. Tato doporučení mohou být předmětem rozpravy a o každém pozměňovacím návrhu předloženém politickou skupinou nebo poslanci dosahujícími přinejmenším nízké prahové hodnoty se hlasuje.

1.   Předseda Parlamentu vyzve nově zvoleného předsedu Komise, aby informoval Parlament o přidělení oblastí působnosti v navrženém sboru komisařů v souladu s politickými směry nově zvoleného předsedy.

1.   Předseda Parlamentu vyzve nově zvoleného předsedu Komise, aby informoval Parlament o  plánovaném složení nové Komise a o přidělení oblastí působnosti v navrženém novém sboru komisařů v souladu s politickými směry nově zvoleného předsedy , jakož i o dalších horizontálních záležitostech, a to i pokud jde o vyvážené zastoupení žen a mužů v tomto sboru .

3.   Slyšení pořádají výbory. Ve výjimečných případech lze pořádat slyšení v jiném formátu, pokud je kandidátovi na komisaře svěřena oblast působnosti, která je primárně horizontální povahy, a to za předpokladu, že se tohoto slyšení zúčastní i příslušné výbory.

3.    Potvrzující slyšení pořádají výbory. Ve výjimečných případech lze pořádat potvrzující slyšení v jiném formátu, pokud je kandidátovi na komisaře svěřena oblast působnosti, která je primárně horizontální povahy, a to za předpokladu, že se tohoto potvrzujícího slyšení zúčastní i příslušné výbory.

1.     Pokud Komise plánuje přijmout návrh právního aktu na základě článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie, vyzve předseda Parlamentu předsedu Komise, aby před Parlamentem učinil prohlášení, v němž vysvětlí důvody pro výběr tohoto právního základu a uvede hlavní cíle a prvky daného návrhu. Prohlášení se učiní před formálním přijetím návrhu Komisí. Pokud k tomu nedojde, prohlášení se zařadí do návrhu pořadu jednání prvního dílčího zasedání následujícího po přijetí návrhu Komisí, pokud Konference předsedů nerozhodne jinak. Konference předsedů rozhodne, zda po tomto prohlášení bude následovat rozprava. Ustanovení čl. 132 odst. 2 až 8 týkající se předkládání návrhů usnesení a hlasování o nich se použijí odpovídajícím způsobem.

2.     Předseda návrh postoupí výboru příslušnému pro právní záležitosti s žádostí o ověření právního základu. Pokud se tento výbor rozhodne zpochybnit platnost nebo vhodnost právního základu, oznámí své závěry Parlamentu, v případě potřeby ústně. Použije se čl. 149 odst. 3 až 5 jednacího řádu.

3.     Pokud má návrh právního aktu na základě článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie potenciálně značný dopad na rozpočet Unie, požádá Parlament o zahájení postupu rozpočtové kontroly stanoveného ve společném prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise  (27a) .

4.     Nejdříve tři měsíce po vstupu právního aktu založeného na článku 122 Smlouvy o fungování Evropské unie v platnost a poté ve vhodných intervalech vyzve předseda příslušného komisaře, aby učinil před Parlamentem prohlášení o provádění dotyčného právního aktu a o nutnosti zachovat jeho ustanovení s ohledem na požadavky Smluv. Postup podle odstavce 1 se použije obdobně.

1.     Za účelem slyšení jednoho nebo více komisařů ve věci zásadního politického významu může Konference předsedů na návrh předsedy, výboru, poslanců nebo politické skupiny či skupin dosahujících přinejmenším střední prahové hodnoty svolat v krátké lhůtě zvláštní kontrolní slyšení.

2.     Konference předsedů určí počet poslanců, kteří mají být pro dané zvláštní kontrolní slyšení jmenování politickými skupinami a nezařazenými poslanci. Politické skupiny případně zajistí, aby byly řádně zastoupeny dotčené výbory.

3.     Zvláštnímu kontrolnímu slyšení předsedá předseda Parlamentu nebo, je-li k tomu předsedou pověřen, jeden z místopředsedů. Pokud Konference předsedů nerozhodne jinak, je toto slyšení zcela veřejné.

4.     Řečnická doba přidělená politické skupině se považuje za blok. Každá politická skupina rozdělí řečnickou dobu v rámci svého bloku mezi členy, kteří se slyšení účastní. Řečnická doba přidělená nezařazeným poslancům se nepovažuje za blok.

5.     Po ukončení zvláštního kontrolního slyšení může jeho předseda předložit Konferenci předsedů písemná doporučení jménem poslanců, kteří se slyšení zúčastnili.

1.   Na každé dílčí zasedání může být zařazena doba vyhrazená pro otázky komisařům v délce do přibližně 90 minut věnovaná jednomu nebo několika tématům, o nichž předem rozhodne Konference předsedů, a to nejpozději ve čtvrtek před daným dílčím zasedáním.

1.   Na každé dílčí zasedání může být zařazena doba vyhrazená pro otázky jednomu či více komisařům v délce do přibližně 90 minut věnovaná jednomu nebo několika tématům, o nichž předem rozhodne Konference předsedů, a to nejpozději ve čtvrtek před daným dílčím zasedáním. Oblast působnosti komisařů pozvaných Konferencí předsedů k zodpovězení otázek musí souviset s tématem nebo tématy, kterých se budou položené otázky týkat.

2.     Oblast působnosti komisařů pozvaných Konferencí předsedů musí souviset s tématem nebo tématy, kterých se budou týkat položené otázky. Počet komisařů pozvaných na každé dílčí zasedání je omezen na dva. V závislosti na tématu nebo tématech vybraných pro dobu vyhrazenou pro otázky lze nicméně pozvat třetího komisaře.

2a.     Obecně platí, že jednou v průběhu dílčího zasedání se koná zvláštní kontrolní zasedání s předsedou Komise nebo vybranými komisaři bez předem stanoveného tématu.

3.   Za podmínek uvedených v odstavci 1 se může doba vyhrazená pro otázky konat za přítomnosti předsedy Evropské rady, předsednictví Rady, předsedy Komise, místopředsedy Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a předsedy Euroskupiny.

3.   Za podmínek uvedených v odstavci 1 se může doba vyhrazená pro otázky konat za přítomnosti předsedy Evropské rady, předsednictví Rady, předsedy Komise, celého sboru komisařů nebo konkrétních skupin komisařů, místopředsedy Komise / vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku , předsedy Euroskupiny a dalších příslušných zástupců orgánů a  institucí Unie .

6a.     Poslanci nemají předem vyhrazená místa a je třeba je vyzvat, aby seděli v přední části zasedacího sálu.

3.   Výbor se může přímo zapojit do jednání s vnitrostátními parlamenty na úrovni výborů v rámci stropu rozpočtových prostředků vyčleněných k tomuto účelu. Tato jednání mohou zahrnovat vhodnou formu spolupráce před legislativním procesem a po něm.

3.   Výbor se může přímo zapojit do jednání s vnitrostátními parlamenty na úrovni výborů v rámci stropu rozpočtových prostředků vyčleněných k tomuto účelu. Tato jednání mohou zahrnovat vhodnou formu spolupráce před legislativním procesem a po něm , včetně kontroly provádění práva Unie a politik Unie .

4a.     Konference předsedů může na návrh výboru nebo poslanců či politické skupiny nebo skupin, které dosáhnou alespoň vysoké prahové hodnoty, rozhodnout o konání dílčích zasedání ad hoc o otázkách značného politického významu. V takových případech se nesmí konat žádné hlasování.

1.   Na začátku každého dílčího zasedání přijme Parlament pořad jednání. Změny konečného návrhu pořadu jednání může navrhnout výbor , politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty . Každý takový návrh musí předseda obdržet nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího zasedání. Předseda může dát slovo navrhovateli a jednomu řečníkovi proti návrhu. Řečnická doba je nejvýše jedna minuta.

1.   Na začátku každého dílčího zasedání přijme Parlament pořad jednání. Výbor, politická skupina nebo alespoň desetina poslanců mohou navrhnout jednu změnu konečného návrhu pořadu jednání v reakci na události nebo politický vývoj , k nimž došlo po přijetí konečného návrhu pořadu jednání . Každý takový pozměňovací návrh musí předseda obdržet nejpozději jednu hodinu před zahájením dílčího zasedání. Předseda může dát slovo navrhovateli a jednomu řečníkovi proti návrhu. Řečnická doba je nejvýše jedna minuta.

1.     Parlament může v souladu články 157 a 158 zařadit na pořad jednání rozpravy o konkrétních záležitostech, které jsou předmětem zájmu Evropské unie.

2.     Ustanovení čl. 132 odst. 2 až 8 týkající se předkládání návrhů usnesení a hlasování o nich se použijí odpovídajícím způsobem.

1.   Žádost, aby rozprava o návrhu, který byl Parlamentu předložen podle čl. 48 odst. 1 , byla považována za naléhavou , může podat Parlamentu předseda, výbor, politická skupina, poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, Komise nebo Rada. Tato žádost se podává písemně a musí být odůvodněna.

1.   Žádost, aby bylo o návrhu, který byl Parlamentu předložen podle čl. 48 odst. 1 v důsledku neočekávaných událostí, přijato naléhavé rozhodnutí , může podat Parlamentu předseda, výbor, politická skupina, poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty, Komise nebo Rada. Tato žádost se podává písemně a musí být odůvodněna. Žádosti Komise nebo Rady musí obsahovat podrobné odůvodnění každého návrhu a případně přesné uvedení zákonem požadovaných lhůt pro přijetí nebo vstup navrhovaného právně závazného aktu v platnost.

2.    Jakmile předseda obdrží žádost o naléhavou rozpravu , oznámí to Parlamentu . O žádosti se hlasuje na začátku zasedání následujícího po zasedání, během něhož byla žádost oznámena, pokud návrh, k němuž se žádost vztahuje, byl poslancům rozeslán ve všech úředních jazycích. Je-li podáno více žádostí o  naléhavou rozpravu týkajících se stejné záležitosti, vztahuje se schválení nebo zamítnutí žádosti o  naléhavou rozpravu na všechny žádosti týkající se téže záležitosti .

2.    Žádosti o naléhavé rozhodnutí jsou v Parlamentu oznámeny co nejdříve poté , co je obdrží předseda . O žádosti se hlasuje na začátku zasedání následujícího po zasedání, během něhož byla žádost oznámena, pokud návrh, k němuž se žádost vztahuje, byl poslancům rozeslán ve všech úředních jazycích. Je-li podáno více žádostí o  naléhavé rozhodnutí týkajících se stejné záležitosti, vztahuje se schválení nebo zamítnutí žádosti o  naléhavé rozhodnutí na všechny tyto žádosti .

3.   Před hlasováním může vystoupit pouze osoba, která podává žádost, a jeden řečník proti žádosti, spolu s předsedou nebo zpravodajem příslušného výboru či oběma. Žádný z řečníků nesmí vystoupit po dobu delší než tři minuty.

3.   Před hlasováním o žádosti o naléhavé rozhodnutí může vystoupit pouze osoba, která podává žádost, a jeden řečník proti žádosti, spolu s předsedou nebo zpravodajem příslušného výboru či oběma. Žádný z řečníků nesmí vystoupit po dobu delší než tři minuty.

4.    Body, které se mají projednat postupem pro naléhavé případy, mají přednost před ostatními body pořadu jednání. Předseda stanoví dobu rozpravy a hlasování.

4.    Pokud je žádost o naléhavé rozhodnutí schválena, má tento bod přednost před jinými body pořadu jednání. Předseda stanoví dobu rozpravy , pokud je to vhodné, a  dobu hlasování.

5.    Postup pro naléhavé případy se může konat bez zprávy nebo výjimečně na základě ústní zprávy příslušného výboru.

5.    Parlament přijme naléhavé rozhodnutí o návrhu na základě zprávy příslušného výboru v souladu s obvykle platnými pravidly a s náležitým ohledem na naléhavost dané věci. Daný návrh je v tomto případě projednáván přednostně před jinými body na pořadu jednání výboru a příslušný výbor může v případě potřeby použít zjednodušený postup podle článku 52.

5a.     Na žádost předsedy, výboru, politické skupiny nebo poslanců, kteří dosáhli alespoň nízké prahové hodnoty, může Parlament ve výjimečných případech rozhodnout o přijetí naléhavého rozhodnutí o daném návrhu bez zprávy nebo na základě ústní zprávy příslušného výboru. Pokud se v těchto případech konají interinstitucionální jednání, nepoužijí se články 70 a 71 a článek 74 se použije obdobně.

4.    Při schůzích výborů nebo delegací mimo běžná pracovní místa je zajištěno tlumočení z jazyků a do jazyků poslanců, kteří potvrdili účast na dané schůzi. Tento režim může být výjimečně uplatňován pružněji. Předsednictvo přijme nezbytná ustanovení.

4.    Během pracovních cest mimo běžná pracovní místa je zajištěno tlumočení z jazyků a do jazyků poslanců, kteří potvrdili účast na dané schůzi. Tento režim se stanoví na základě pravidel pro uplatňování mnohojazyčnosti a může být výjimečně uplatňován pružněji. Předsednictvo přijme nezbytná ustanovení.

3.   Řečníci, jejichž vystoupení jsou uvedena na seznamu řečníků, hovoří od centrálního řečnického pultu. Řečníci se zdravotním postižením mohou hovořit ze svých míst, pokud si tak přejí.

3.    Nerozhodne-li předseda případně jinak, hovoří řečníci, jejichž vystoupení jsou uvedena na seznamu řečníků, od centrálního řečnického pultu. Řečníci se zdravotním postižením mohou hovořit ze svých míst, pokud si tak přejí.

4.   Předseda může vypracovat pro první část konkrétní rozpravy seznam řečníků, který obsahuje jedno nebo více kol řečníků z každé politické skupiny, které se rozpravy chtějí zúčastnit, v pořadí podle poměrné velikosti těchto politických skupin.

4.   Předseda může vypracovat pro první část konkrétní rozpravy seznam řečníků, který obsahuje jedno nebo více kol řečníků z každé politické skupiny, které se rozpravy chtějí zúčastnit, v pořadí podle poměrné velikosti těchto politických skupin. Řečnická doba je politickým skupinám přidělena v poměru k celkovému počtu jejich členů.

7.   Zbývající část času rozpravy se předem konkrétním způsobem nepřiděluje. Namísto toho může předseda poslance vyzvat, aby hovořili zpravidla nejdéle jednu minutu. Předseda v nejvyšší možné míře zajistí, aby dostávali slovo střídavě řečníci, kteří mají různé politické názory a kteří pocházející z různých členských států.

7.   Zbývající část času rozpravy se předem konkrétním způsobem nepřiděluje. Namísto toho může předseda poslance vyzvat, aby hovořili zpravidla nejdéle jednu minutu. Předseda v nejvyšší možné míře zajistí, aby dostávali slovo střídavě řečníci, kteří mají různé politické názory a kteří pocházející z různých členských států. Řečnická doba přidělená řečníkům z politických skupin se přidělí v poměru k celkovému počtu jejich členů. Konference předsedů určí dobu, která zbývá na všechny rozpravy.

8a.     Obecně platí, že poslanci musí být přítomni rozpravě, při níž mají vystoupit nebo při níž si přejí hovořit.

9.   Předseda může udělit slovo poslancům, kteří zvednutím modré karty signalizují, že chtějí jinému poslanci během jeho projevu položit otázku týkající se jeho vyjádření, jejíž délka nepřekročí půl minuty. Předseda tak učiní pouze, pokud s tím řečník souhlasí a pokud je předseda přesvědčen, že tím nedojde k narušení rozpravy, ani že nevznikne výrazná nerovnováha v politické příslušnosti tazatelů v této rozpravě v důsledku toho, že je položení otázek zvednutím modré karty uplatněno vícekrát po sobě. Poslanec, který zvedá modrou kartu, a řečník nesmějí být z téže politické skupiny a nesmějí být oba nezařazenými poslanci. Za podmínek uvedených v druhé větě, které se použijí obdobně, může předseda povolit poslanci, který výše uvedeným postupem položil otázku, aby na odpověď řečníka reagoval nejvýše půlminutovým vystoupením. Řečník poté může na tuto reakci odpovědět.

9.   Předseda může udělit slovo poslancům, kteří zvednutím modré karty nebo použitím elektronického systému signalizují, že chtějí jinému poslanci během jeho projevu položit otázku týkající se jeho vyjádření, jejíž délka nepřekročí půl minuty. Předseda tak učiní pouze, pokud s tím řečník souhlasí a pokud je předseda přesvědčen, že tím nedojde narušení rozpravy, ani že nevznikne výrazná nerovnováha v politické příslušnosti tazatelů v této rozpravě důsledku toho, že je položení otázek zvednutím modré karty uplatněno vícekrát po sobě. Poslanec, který zvedá modrou kartu, a řečník nesmějí být z téže politické skupiny a nesmějí být oba nezařazenými poslanci. Za podmínek uvedených v druhé větě, které se použijí obdobně, může předseda povolit poslanci, který výše uvedeným postupem položil otázku, aby na odpověď řečníka reagoval nejvýše půlminutovým vystoupením. Řečník poté může na tuto reakci odpovědět.

-1.     Poslanci nebo politická skupina či skupiny, dosahující přinejmenším vysoké prahové hodnoty, mohou kdykoli požádat Konferenci předsedů, aby Parlamentu navrhla zřízení zvláštního výboru.

-1a.     Před přijetím rozhodnutí o takové žádosti může Konference předsedů požádat o doporučení Konferenci předsedů výborů.

1.     Pokud z postupu stanoveného v článku 48 či 54 vyplyne, že určitá věc spadá do působnosti více než tří výborů, přičemž nepřevažuje oblast působnosti žádného z nich, může Konference předsedů v krajním případě na základě doporučení Konference předsedů výborů navrhnout Parlamentu zřízení dočasného legislativního výboru, který by se zabýval konkrétním návrhem právně závazného aktu nebo strategického dokumentu před legislativním procesem. V doporučení Konference předsedů výborů jsou uvedeny výbory příslušné pro kontrolu provádění daných právních předpisů.

2.     O početním složení dočasného legislativního výboru rozhoduje Parlament na základě návrhu Konference předsedů. Jeho funkční období trvá ode dne jeho ustavující schůze do přijetí právně závazného aktu, aniž je tím dotčena potřeba kontrolních činností. V případě strategického dokumentu před legislativním procesem trvá jeho funkční období ode dne jeho ustavující schůze do přijetí příslušné zprávy na plenárním zasedání.

3.     Ostatní výbory nejsou oprávněny předkládat dočasným legislativním výborům stanoviska podle článku 56.

4.     Dočasné legislativní výbory nejsou oprávněny předkládat stanoviska jiným výborům.

10.    V případě, kdy údajné porušení práva Unie nebo nesprávný úřední postup při jeho uplatňování nasvědčuje tomu, že by za ně mohl odpovídat subjekt nebo orgán členského státu, může vyšetřovací výbor požádat parlament dotčeného členského státu o spolupráci při vyšetřování .

10.    Žádosti o dokumenty a svědectví souladu s rozhodnutím 95/167/ES, Euratom, ESUO podává formálně předseda na žádost vyšetřovacího výboru. Článek 123a se použije v případě, že daná osoba bez dostatečného odůvodnění odmítne poskytnout požadované dokumenty nebo svědeckou výpověď.

2.   Složení výborů odráží v co nejvyšší míře složení Parlamentu. Rozdělení křesel ve výborech mezi politické skupiny musí odpovídat buď nejbližšímu celému číslu vyššímu než průměrný výpočet, nebo nejbližšímu celému číslu nižšímu než poměrný výpočet.

2.   Složení výborů odráží v co nejvyšší míře složení Parlamentu. Rozdělení křesel ve výborech mezi politické skupiny musí odpovídat buď nejbližšímu celému číslu vyššímu než průměrný výpočet, nebo nejbližšímu celému číslu nižšímu než poměrný výpočet.

1.     Jestliže stálý výbor prohlásí, že není příslušný k projednání určité věci, nebo jestliže vznikne spor o příslušnost dvou nebo více stálých výborů, je otázka příslušnosti do dvou týdnů poté, co byla podle čl. 48 odst. 1 postoupena výboru, předána Konferenci předsedů výborů. Pro účely této lhůty se neberou v úvahu týdny, kdy neprobíhá žádná parlamentní činnost, a týdny vyhrazené pro vnější činnost Parlamentu.

2.     Nejpozději na své druhé schůzi po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1 Konference předsedů výborů nebo její předseda vydá doporučení. Konference předsedů rozhodne na základě tohoto doporučení do šesti týdnů od jeho předání. Pokud v této lhůtě Konference předsedů nerozhodne, považuje se doporučení za schválené.

3.     Předsedové výborů mohou s předsedy jiných výborů uzavřít dohodu o přidělení určitých věcí konkrétnímu výboru, která případně podléhá schválení postupem s přidruženými výbory podle článku 57.

3.   Parlament může požadovat jakékoli informace podstatné pro jeho rozhodnutí o způsobilosti kandidátů na komisaře. Očekává úplné zveřejnění informací týkajících se jejich finančních zájmů. Prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře se zasílají k přezkoumání výboru příslušnému pro právní záležitosti.

3.   Parlament může požadovat jakékoli informace podstatné pro jeho rozhodnutí o způsobilosti kandidátů na komisaře. Parlament očekává , že kandidáti na komisaře plně zveřejní informace týkající se jejich finančních zájmů. Prohlášení o zájmech kandidátů na komisaře se zasílají k přezkoumání výboru příslušnému pro právní záležitosti.

3.   Při kontrole prohlášení o  finančních zájmech, kterou provádí výbor příslušný pro právní záležitosti, se uplatňují následující pokyny:

3.   Při kontrole prohlášení o zájmech, kterou provádí výbor příslušný pro právní záležitosti, se uplatňují následující pokyny:

2.    Tato slyšení jsou veřejná. Slyšení jsou pořádána Konferencí předsedů na základě doporučení Konference předsedů výborů. Za konkrétní postup odpovídají předseda a koordinátoři jednotlivých výborů. Mohou být jmenováni zpravodajové.

2.    Potvrzující slyšení jsou pořádána Konferencí předsedů na základě doporučení Konference předsedů výborů , v němž je uvedeno navrhované rozdělení pravomocí mezi výbory i navrhovaná délka každého jednotlivého potvrzujícího slyšení . Za konkrétní postup odpovídají předseda a koordinátoři jednotlivých výborů.

3.    Pokud se oblasti působnosti prolínají, učiní se příslušná opatření za účelem sdružení příslušných výborů . Mohou nastat tři případy:

3.   Učiní se příslušná opatření za účelem přidělení příslušnosti k potvrzovacím slyšením výborům . Mohou nastat dva případy:

5.   Parlamentní výbory předloží kandidátům na komisaře v dostatečném časovém předstihu před slyšeními otázky k písemnému zodpovězení. Každému kandidátovi na komisaře se kladou dvě společné otázky vypracované Konferencí předsedů výborů, z nichž první se týká problematiky celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti a druhá způsobu správy dané oblasti působnosti a spolupráce s Parlamentem. Příslušný výbor předloží pět dalších otázek; předkládat dílčí otázky není povoleno. V případě společné schůze výborů má každý z  výborů právo předložit tři otázky.

5.   Parlamentní výbory předloží kandidátům na komisaře v dostatečném časovém předstihu před potvrzujícími slyšeními otázky k písemnému zodpovězení. Každému kandidátovi na komisaře se kladou dvě společné otázky vypracované Konferencí předsedů výborů, z nichž první se týká problematiky celkové způsobilosti, evropanství a osobní nezávislosti a druhá způsobu správy dané oblasti působnosti a spolupráce s Parlamentem. Příslušný výbor předloží pět dalších otázek . V případě, že slyšení kandidáta na komisaře je pořádáno společně dvěma nebo více výbory, má každý z  nich právo předložit tři otázky. Každý přizvaný výbor má právo položit jednu otázku. Předkládat dílčí otázky není povoleno.

6.    Každé slyšení by mělo být naplánováno na nejméně tři hodiny. Slyšení probíhají za takových okolností a podmínek, které kandidátům na komisaře poskytnou rovnou a spravedlivou příležitost představit sebe i své názory.

6.    Potvrzující slyšení probíhají za takových okolností a podmínek, které kandidátům na komisaře poskytnou spravedlivou příležitost představit sebe i své názory . V zásadě by každé potvrzující slyšení mělo být naplánováno tak, aby trvalo tři hodiny. V případě kandidátů na komisaře s obzvláště velkým nebo složitým portfoliem zahrnujícím oblast působnosti více než jednoho výboru však může Konference předsedů výborů doporučit, aby toto potvrzující slyšení trvalo až čtyři hodiny. Doporučená délka potvrzujícího slyšení náležitě zohlední počet přizvaných výborů, aby každý z jejich předsedů mohl položit jednu otázku.

7.   Kandidáti na komisaře jsou vyzváni k úvodnímu ústnímu prohlášení, které nepřesáhne patnáct minut. Během slyšení je možné položit až 25 otázek seskupených pokud možno podle témat. V rámci přidělené doby lze bezprostředně položit jednu doplňující otázku. Větší část řečnické doby je v souladu s článkem 171 jednacího řádu přidělena politickým skupinám. Cílem slyšení je rozvinout mnohostranný politický dialog mezi kandidáty na komisaře a poslanci. Před ukončením slyšení je kandidátům na komisaře poskytnuta příležitost učinit stručné závěrečné prohlášení.

7.   Kandidáti na komisaře jsou vyzváni k úvodnímu ústnímu prohlášení, které nepřesáhne patnáct minut. Větší část řečnické doby je v souladu s článkem 171 jednacího řádu přidělena politickým skupinám. Řečnická doba přidělená politické skupině se považuje za blok, se zohledněním potřeby zachovat jednotný harmonizovaný formát pro každé jednotlivé potvrzující slyšení. Je na politické skupině, aby tento čas rozdělila mezi své poslance účastnící se slyšení. Řečnická doba přidělená nezařazeným poslancům se nepovažuje za blok. Kandidátovi na komisaře je poskytnuto v průměru dvakrát více času na odpověď, než je doba na položení otázky. Cílem potvrzujícího slyšení je rozvinout mnohostranný politický dialog mezi kandidáty na komisaře a poslanci. Před ukončením potvrzujícího slyšení je kandidátům na komisaře poskytnuta příležitost učinit stručné závěrečné prohlášení.

8.   Slyšení jsou audiovizuálně přenášena a poskytnuta bezplatně veřejnosti a sdělovacím prostředkům . Do 24 hodin je veřejnosti k dispozici indexovaný záznam slyšení.

8.    Potvrzující slyšení jsou audiovizuálně přenášena a poskytnuta bezplatně veřejnosti. Do 24 hodin je veřejnosti k dispozici indexovaný záznam potvrzujícího slyšení.

1.   Předseda výboru a koordinátoři se sejdou neprodleně po ukončení slyšení a provedou hodnocení jednotlivých kandidátů na komisaře. Tyto schůze jsou neveřejné. Koordinátoři jsou vyzváni, aby se vyjádřili k tomu, zda jsou kandidáti na komisaře podle jejich názoru způsobilí být členy sboru a vykonávat specifické úkoly, které jim byly přiděleny. S cílem napomoci průběhu hodnocení vypracuje Konference předsedů výborů vzor zprávy.

1.   Předseda výboru a koordinátoři se sejdou neprodleně po ukončení potvrzujícího slyšení a provedou hodnocení jednotlivých kandidátů na komisaře. Tyto schůze jsou neveřejné. Předsedové přizvaných výborů jsou zváni k účasti na hodnotících schůzích. Koordinátoři příslušného výboru jsou vyzváni, aby se vyjádřili k tomu, zda jsou kandidáti na komisaře podle jejich názorů způsobilí být členy sboru a vykonávat specifické úkoly, které jim byly přiděleny. S cílem napomoci průběhu hodnocení vypracuje Konference předsedů výborů vzor zprávy.

2.   V případě společné schůze výborů postupují předsedové a koordinátoři dotčených výborů společně po celou dobu tohoto postupu.

2.   V případě , že je slyšení kandidáta na komisaře pořádáno společně dvěma nebo více výbory, postupují předsedové a koordinátoři dotčených výborů společně po celou dobu tohoto postupu , a to i pokud jde o pořádání společných hodnotících schůzí .

3.   Na každého kandidáta na komisaře je vypracován jeden hodnotící dopis. Zahrnuje stanoviska všech výborů, které se zúčastnily slyšení .

3.   Na každého kandidáta na komisaře je vypracován jeden hodnotící dopis. Stanoviska přizvaných výborů, jež byla přijata koordinátory zastupujícími prostou většinu členů výboru, kteří patří k některé politické skupině, se připojí k hodnotícímu dopisu .