52024DC0598

V nejakutnější fázi pandemie došlo v roce 2020 k výraznému poklesu hospodářské aktivity v EU (o 5,6 %), neboť každodenní život byl silně zasažen opatřeními proti šíření nákazy a obchodní činnost byla navíc narušena vlivem omezení dodávek. Hospodářství EU se výrazně zotavilo díky rychlému zavádění vakcíny, silné letní turistické sezóně a lepší adaptaci na tehdejší méně přísná zdravotní opatření v roce 2021. Globální oživení hospodářské aktivity, které probíhalo synchronním způsobem, však prohloubilo nedostatek materiálů a již v roce 2021 vedlo ke zvýšení cen energií. Překážky v růstu se pak ještě zvýšily v souvislosti se zahájením ruské útočné války proti Ukrajině, jež vedla k dalšímu nárůstu cen energií a k nárůstu nejistoty. Hospodářství EU zůstalo odolné, nicméně růst reálného HDP se zpomalil z 6,0 % v roce 2021 na 3,5 % v roce 2022.

Doporučení pro fiskální politiku, jak je přijala Rada, se během stejného období vyvíjela v reakci na měnící se ekonomický kontext. Koordinovaná politická opatření na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni zmírnila dopad pandemie COVID-19 na ekonomiky členských států a otevřela cestu k silnému oživení po pandemii v letech 2021 a 2022. Rozhodující roli při ochraně a podpoře hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie, podpoře hospodářského sentimentu a udržení soukromých a veřejných investic hrály nástroj NextGenerationEU a jeho ústřední prvek, Nástroj pro oživení a odolnost. Evropské ekonomice se podařilo omezit nepříznivý dopad ruské útočné války proti Ukrajině a překonat energetickou krizi díky diverzifikaci dodávek a značnému poklesu spotřeby plynu. Prostřednictvím plánu REPowerEU se členské státy zavázaly k zásadním reformám a investicím, jejichž cílem je řešit energetickou krizi diverzifikací dodávek energie a urychlit výrobu energie z obnovitelných zdrojů. V roce 2023 hospodářská aktivita v EU zpomalila, neboť její růst brzdily vysoké životní náklady, zpřísnění měnové politiky, částečné zrušení fiskální podpory a klesající zahraniční poptávka. Předpoklady pro postupné zvyšování aktivity v časovém horizontu prognózy vytvářejí růst na počátku roku 2024, který je vyšší, než se čekalo, a pokračující snižování inflace. Na základě prognózy Komise z jara 2024 se předpokládá, že růst reálného HDP v EU v roce 2024 dosáhne 1,0 % a v roce 2025 se zvýší na 1,6 %, a to zejména díky růstu soukromé spotřeby a růstu reálných mezd a zaměstnanosti.

S ohledem na to, že na konci roku 2023 došlo k deaktivaci obecné únikové doložky, vyznačovaly se fiskální pokyny Rady na rok 2024 tím, že obnovily diferencovaná doporučení pro jednotlivé země vyjádřená kvantitativně. Dne 14. července 2023 Rada doporučila 12 členským státům, které podle prognóz nedosáhnou svého střednědobého rozpočtového cíle, aby v roce 2024 omezily své čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů na diferencované míry růstu, které zajistí obezřetnou fiskální politiku. Zemím, u nichž se předpokládalo, že dosáhnou střednědobého rozpočtového cíle, bylo doporučeno, aby si v roce 2024 udržely zdravou fiskální pozici, ačkoli bez tohoto kvantitativního limitu. Všem členským státům bylo rovněž doporučeno, aby v letech 2023 a 2024 co nejdříve ukončily podpůrná opatření v oblasti energií, a pokud se neočekává dosažení jejich střednědobého rozpočtového cíle, použily související úspory ke snížení schodku veřejných financí. Rada také doporučila, že by všechny členské státy měly zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů a zajistit účinné čerpání prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost i z dalších fondů EU, a to zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace. V případě členských států eurozóny Komise posoudila návrhy rozpočtových plánů členských států a vydala k nim na základě těchto doporučení Rady svá stanoviska 13 .

V roce 2023 Komise při několika příležitostech oznámila 14 , že na jaře 2024 navrhne Radě zahájit postupy při nadměrném schodku, a vyzvala členské státy, aby tuto skutečnost zohlednily při plnění svých rozpočtů na rok 2023 a při provádění svých fiskálních politik v roce 2024.

15 16 Doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny ze dne 12. dubna 2024 trvá na tom, aby členské státy eurozóny přijaly koordinované a obezřetné fiskální politiky s cílem udržet zadlužení na obezřetné úrovni nebo uvést míry zadlužení na věrohodně sestupnou dráhu, a to při zachování flexibilních politik vzhledem k převládající nejistotě, dosáhnout v eurozóně celkově restriktivní orientace fiskální politiky. Členským státům se rovněž doporučuje, aby v roce 2024 co nejdříve ukončily mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky a využily související úspory ke snížení schodků.

Tabulka 1: Situace členských států v souvislosti s referenčními hodnotami schodku a dluhu
	Skutečný schodek nepřesahující () / přesahující () 3 % HDP v roce 2023	Plánovaný schodek nepřesahující () / přesahující () 3 % HDP v roce 2024	Míra zadlužení nepřesahující () / přesahující () 60 % HDP na konci roku 2023
Belgie			
Česko			
Estonsko			
Španělsko			
Francie		 17	
Itálie			
Maďarsko			
Malta			
Polsko			
Slovinsko			
Slovensko			
Finsko			
Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Bulharsko			
Dánsko			
Německo			
Irsko			
Řecko			
Chorvatsko			
Kypr			
Lotyšsko			
Litva			
Lucembursko			
Nizozemsko			
Rakousko			
Portugalsko			
Rumunsko (*)			
Švédsko			
Zdroj: Eurostat (tisková zpráva ze dne 22. dubna 2024 a fiskální oznámení z jara 2024) (*) Od roku 2020 probíhá postup při nadměrném schodku.

2.Saldo veřejných financí

Belgie, Česko, Estonsko, Španělsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko překročily v roce 2023 referenční hodnotu schodku. Své schodky pro rok 2024 18 nad 3 % HDP z těchto států rovněž plánují Belgie, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko a Slovensko.

Slovinsko a Finsko měly v roce 2023 své schodky veřejných financí pod referenční hodnotou, nicméně na rok 2024 plánují schodky 19 přesahující 3 % HDP.

Ve všech členských státech, jejichž schodky v roce 2023 přesáhly 3 % HDP, s výjimkou Estonska, byly schodky veřejných financí vyšší než referenční hodnota a této hodnotě se ani neblížily (viz tabulka 2). V případě Estonska byl schodek vyšší než referenční hodnota, ale této hodnotě se blížil.

V případě Finska je plánovaný schodek na rok 2024 vyšší než 3 % HDP a této hodnotě se blíží 20 . V případě Slovinska činí plánovaný schodek na rok 2024 21 3,6 % HDP, zatímco prognóza Komise z jara 2024 22 předpokládá schodek ve výši 2,8 % HDP, tedy pod referenční hodnotou 3 %. Plánované překročení referenční hodnoty v roce 2024 ve smyslu čl. 126 odst. 3 SFEU se proto u Slovinska nepotvrdilo.

Podle prognózy Komise z jara 2024 se předpokládá, že schodky veřejných financí v Belgii, Estonsku, Francii, Itálii, Maďarsku, na Maltě, v Polsku a na Slovensku budou v roce 2024 i v roce 2025 nadále přesahovat 3 % HDP. Očekává se tedy, že schodky přesahující referenční hodnotu u těchto členských států budou nikoli dočasné. Jinak je tomu u schodků veřejných financí v Česku, Španělsku a Slovinsku, kde se v současnosti předpokládá, že v letech 2024 a 2025 nepřekročí referenční hodnotu, a proto se očekává, že nadměrné schodky budou dočasné. V případě Finska se předpokládá, že schodek veřejných financí bude v roce 2024 vyšší než referenční hodnota, avšak v roce 2025 již nikoli; očekává se tedy, že nadměrný schodek bude dočasný.

Obecná úniková doložka Paktu o stabilitě a růstu byla deaktivována na konci roku 2023, což Komise při různých příležitostech avizovala 23 . Zůstala aktivována po celý rok 2023, a to na základě předběžného posouzení hospodářských podmínek, které Komise provedla na jaře 2022 24 . Bylo zjištěno, že její aktivaci v roce 2023 odůvodňuje konkrétně zvýšená nejistota a silná rizika zhoršení hospodářského výhledu v souvislosti s ruskou útočnou válkou proti Ukrajině, bezprecedentním nárůstem cen energií a přetrvávajícím narušením dodavatelského řetězce. Hospodářství EU ustálo následné otřesy lépe, než se původně očekávalo, a to díky silné koordinované politické reakci, jež vedla k rychlé diverzifikaci zdrojů energie, a díky odolnému trhu práce. Některá rizika zhoršení se navíc ani nenaplnila. V důsledku toho byla v roce 2023 ve většině členských států v souladu s doporučením Rady postupně ukončena opatření přijatá ke zmírnění hospodářských a sociálních dopadů cen energií 25 . Kromě toho náklady na dočasná opatření související s pandemií COVID-19 již neměly žádný makroekonomický význam 26 . Na základě těchto skutečností 27 nelze schodky přesahující referenční hodnotu v roce 2023 obecně považovat za schodky, které byly způsobeny mimořádnými hospodářskými okolnostmi.

Konkrétně v případě Estonska je schodek přesahující referenční hodnotu v roce 2023 přímo způsoben výjimečnými hospodářskými okolnostmi, a proto je považován za výjimečný 28 . V roce 2022 hospodářství pokleslo o 0,5 % a v roce 2023 o další 3,0 %. Podle prognózy Komise z jara 2024 se očekává, že v roce 2024 poklesne o 0,5 %, v důsledku čehož se dostane do tříleté recese.

Stručně řečeno, tato analýza naznačuje, že kritérium schodku před posouzením rozhodujících faktorů nesplňuje dvanáct členských států: Belgie, Česko, Estonsko, Španělsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Malta, Polsko, Slovinsko, Slovensko a Finsko.

	Tabulka 2: Saldo veřejných financí
	V % HDP
		2020	2021	2022	2023	Fiskální oznámení z roku 2024	2024	2025
Belgie		–9,0	–5,4	–3,6	–4,4	–4,4	–4,4	–4,7
Česko		–5,8	–5,1	–3,2	–3,7	–2,3	–2,4	–1,9
Estonsko		–5,4	–2,5	–1,0	–3,4	–2,9	–3,4	–4,3
Španělsko		–10,1	–6,7	–4,7	–3,6	–3,0	–3,0	–2,8
Francie		–8,9	–6,6	–4,8	–5,5	—	–5,3	–5,0
Itálie		–9,4	–8,7	–8,6	–7,4	–4,3	–4,4	–4,7
Maďarsko		–7,6	–7,2	–6,2	–6,7	–4,5	–5,4	–4,5
Malta		–9,4	–7,6	–5,5	–4,9	–4,5	–4,3	–3,9
Polsko		–6,9	–1,8	–3,4	–5,1	–5,1	–5,4	–4,6
Slovinsko		–7,6	–4,6	–3,0	–2,5	–3,6	–2,8	–2,2
Slovensko		–5,3	–5,2	–1,7	–4,9	–6,0	–5,9	–5,4
Finsko		–5,6	–2,8	–0,4	–2,7	–3,5	–3,4	–2,8
Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Bulharsko		–3,8	–3,9	–2,9	–1,9	–3,0	–2,8	–2,9
Dánsko		0,3	4,1	3,3	3,1	1,5	2,4	1,4
Německo		–4,3	–3,6	–2,5	–2,5	–1,8	–1,6	–1,2
Irsko		–5,0	–1,5	1,7	1,7	1,5	1,3	1,2
Řecko		–9,8	–7,0	–2,5	–1,6	–1,1	–1,2	–0,8
Chorvatsko		–7,2	–2,5	0,1	–0,7	–1,9	–2,6	–2,6
Kypr		–5,7	–1,8	2,7	3,1	3,2	2,9	2,9
Lotyšsko		–4,4	–7,2	–4,6	–2,2	–2,8	–2,8	–2,9
Litva		–6,5	–1,1	–0,6	–0,8	–2,9	–1,8	–2,2
Lucembursko		–3,4	0,5	–0,3	–1,3	–1,2	–1,7	–1,9
Nizozemsko		–3,7	–2,2	–0,1	–0,3	–2,1	–2,0	–2,1
Rakousko		–8,0	–5,8	–3,3	–2,7	–2,9	–3,1	–2,9
Portugalsko		–5,8	–2,9	–0,3	1,2	0,2	0,4	0,5
Rumunsko (*)		–9,3	–7,2	–6,3	–6,6	–4,9	–6,9	–7,0
Švédsko		–2,8	0,0	1,2	–0,6	–1,2	–1,4	–0,9
Zdroj: Eurostat (údaje za roky 2020 až 2023 a fiskální oznámení z roku 2024) a prognóza Komise z jara 2024 (údaje na roky 2024 a 2025) 29 . (*) Od roku 2020 probíhá postup při nadměrném schodku.

3.Veřejný dluh

Ze členských států uváděných v této zprávě překročil na konci roku 2023 hrubý veřejný dluh hodnotu 60 % HDP a tedy i referenční hodnotu v sedmi členských státech: v Belgii, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku, Slovinsku a Finsku (viz tabulka 3) 30 . Ve Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku a Slovinsku se navíc poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2023 oproti předchozímu roku snížil; v případě Belgie a Finska se ukázalo, že tento poměr bude v roce 2023 vyšší než v roce 2022. Z členských států, kterých se tato zpráva týká, se na základě prognózy Komise z jara 2024 předpokládá, že poměr dluhu k HDP se v roce 2024 i 2025 zvýší v porovnání s rokem 2023 v Česku, Estonsku, Francii, Itálii, na Maltě, v Polsku, na Slovensku a ve Finsku. Jinak je tomu ve Španělsku a Slovinsku, kde se předpokládá, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2024 klesne a v roce 2025 klesne dokonce ještě více než v roce 2023. V Belgii se předpokládá, že poměr dluhu k HDP v roce 2024 ve srovnání s rokem 2023 mírně poklesne a poté v roce 2025 vzroste, zatímco v Maďarsku se očekává, že se tento poměr nejprve zvýší (v roce 2024 ve srovnání s rokem 2023) a poté v roce 2025 poklesne, avšak zůstane vyšší než v roce 2023.

	Tabulka 3: Veřejný dluh
	V % HDP
		2020	2021	2022	2023	Fiskální oznámení z roku 2024	2024	2025
Belgie		111,9	107,9	104,3	105,2	105,2	105,0	106,6
Česko		37,7	42,0	44,2	44,0	45,5	45,2	45,5
Estonsko		18,6	17,8	18,5	19,6	20,9	21,4	24,6
Španělsko		120,3	116,8	111,6	107,7	105,6	105,5	104,8
Francie		114,9	113,0	111,9	110,6	—	112,4	113,8
Itálie		155,0	147,1	140,5	137,3	137,8	138,6	141,7
Maďarsko		79,3	76,7	74,1	73,5	73,2	74,3	73,8
Malta		52,2	53,9	51,6	50,4	54,2	52,0	52,6
Polsko		57,2	53,6	49,2	49,6	53,6	53,7	57,7
Slovinsko		79,6	74,4	72,5	69,2	68,6	68,1	66,4
Slovensko		58,8	61,1	57,7	56,0	58,3	58,5	59,9
Finsko		74,7	72,6	73,5	75,8	79,1	80,5	82,4
Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Bulharsko		24,6	23,9	22,6	23,1	25,0	24,8	24,6
Dánsko		42,3	36,0	29,8	29,3	29,1	26,5	25,1
Německo		68,8	69,0	66,1	63,6	64,0	62,9	62,2
Irsko		58,1	54,4	44,4	43,7	41,4	42,5	41,3
Řecko		207,0	195,0	172,7	161,9	154,2	153,9	149,3
Chorvatsko		86,1	77,5	67,8	63,0	58,0	59,5	59,1
Kypr		114,9	99,3	85,6	77,3	70,6	70,6	65,4
Lotyšsko		42,7	44,4	41,8	43,6	41,0	44,5	46,3
Litva		46,2	43,4	38,1	38,3	39,8	38,9	41,6
Lucembursko		24,6	24,5	24,7	25,7	27,2	27,1	28,5
Nizozemsko		54,7	51,7	50,1	46,5	46,8	47,1	48,4
Rakousko		82,9	82,5	78,4	77,8	77,5	77,7	77,8
Portugalsko		134,9	124,5	112,4	99,1	95,1	95,6	91,5
Rumunsko (*)		46,7	48,5	47,5	48,8	49,0	50,9	53,9
Švédsko		40,2	36,7	33,2	31,2	31,8	32,0	31,3
Zdroj: Eurostat (údaje za roky 2020 až 2023) a prognóza Komise z jara 2024 (údaje za roky 2024 a 2025) 31 . (*) Od roku 2020 probíhá postup při nadměrném schodku.

4.Rozhodující faktory při posuzování souladu s kritériem schodku

V čl. 126 odst. 3 Smlouvy se stanoví, že tato zpráva v případě každého členského státu „přihlédne k tomu, zda schodek veřejných financí překračuje veřejné investiční výdaje, jakož i ke všem dalším rozhodujícím faktorům včetně střednědobé hospodářské a rozpočtové pozice členského státu“.

Tyto faktory jsou dále upřesněny v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97 a zahrnují:

a) střednědobou dluhovou pozici, tj. míru problémů s veřejným dluhem, vývoj situace veřejného dluhu a jeho financování a související rizikové faktory, zejména strukturu splatnosti, měnovou denominaci dluhu a podmíněné závazky, včetně veškerých implicitních závazků souvisejících se stárnutím obyvatelstva a soukromým dluhem;

b) střednědobou rozpočtovou situaci, zejména včetně rozsahu skutečného odchýlení od dráhy čistých výdajů stanovené Radou, v ročním a kumulativním vyjádření podle stavu na kontrolním účtu;

c) střednědobou hospodářskou situaci, včetně potenciálního růstu, vývoje inflace a cyklického vývoje ve srovnání s předpoklady, z nichž vychází dráha čistých výdajů stanovená Radou;

d) provádění reforem a investic, zejména politik k prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy a politik k provádění společné strategie Unie pro růst a zaměstnanost, včetně politik podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost, a celkové kvality veřejných financí, zejména účinnosti vnitrostátních rozpočtových rámců;

e) zvýšení vládních investic do obrany, v příslušných případech rovněž s ohledem na dobu zaznamenání výdajů na vojenské vybavení.

Mezi relevantní faktory bylo konkrétně zařazeno zvýšení vládních investic do obrany, a to v důsledku reformy rámce správy ekonomických záležitostí.

Tyto faktory jsou dále upřesněny v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97, který rovněž stanoví, že je třeba v této zprávě věnovat patřičnou pozornost „všem ostatním faktorům, které jsou podle názoru dotčeného členského státu rozhodující pro celkové posouzení souladu s kritérii schodku a dluhu a které členský stát sdělil Radě a Komisi“.

Kromě toho se v souladu s čl. 2 odst. 4 považuje za klíčový přitěžující faktor existence významných problémů s veřejným dluhem.

Pokud jde o posouzení souladu s kritériem schodku, čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 stanoví, že Rada a Komise mohou v rámci postupu vedoucího k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku zohlednit rozhodující faktory, avšak pouze v případě, že:

a)poměr veřejného dluhu k HDP nepřekračuje referenční hodnotu 60 % nebo

b)poměr veřejného dluhu k HDP překračuje referenční hodnotu 60 %, ale jsou splněny dvě současně platné podmínky, tj. že schodek veřejných financí zůstává blízko referenční hodnotě a její překročení je dočasné.

Z členských států, které jsou předmětem této zprávy, nepřekračuje poměr dluhu k HDP referenční hodnotu 60 % HDP v Česku, Estonsku, na Maltě, v Polsku a na Slovensku. U těchto pěti členských států proto Rada a Komise mohou zohlednit rozhodující faktory v následném postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku (čl. 126 odst. 4, 5, a 6 SFEU).

Pokud jde o zbývající členské státy, kterých se zpráva týká, tak v Belgii, Španělsku, Francii, Itálii a Maďarsku poměr dluhu k HDP referenční hodnotu 60 % HDP překračuje a nejsou splněny dvě současně platné podmínky, které jsou nutné pro zohlednění rozhodujících faktorů (blízkost a dočasnost). U těchto členských států proto Rada a Komise rozhodující faktory v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku (čl. 126 odst. 4, 5, a 6 SFEU) zohlednit nemohou. Dvě současně platné podmínky jsou splněny v případě Slovinska a Finska.

V souladu se zavedenou praxí a s čl. 2 odst. 4 nařízení (ES) č. 1467/97 jsou níže uvedeny rozhodující faktory i pro členské státy, u nichž je Rada a Komise nemohou zohlednit v následném postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku na základě kritéria schodku.

4.1.Rozhodující faktory společné všem zemím

Hospodářství EU čelilo v posledních letech řadě vážných otřesů. Krize COVID-19 vedla k celosvětovému narušení nabídky, jelikož během výrazného oživení po skončení pandemie došlo k prudkému nárůstu poptávky. Ruská útočná válka proti Ukrajině prudce zvýšila růst cen energií, který začal již v roce 2021, přičemž ekonomické dopady se v jednotlivých členských státech lišily v závislosti na tom, jak blízko regionu, v němž probíhala válka, se nacházely, na struktuře trhů s energií a dodavatelských trasách, jakož i na struktuře obchodních vztahů členského státu. Inflace měřená indexem HISC se v říjnu 2022 v EU dostala na dvoucifernou úroveň, nicméně inflace ve střední a východní Evropě byla výrazně vyšší. To vedlo k prudkému poklesu kupní síly domácností a ke změně nálady spotřebitelů. Tyto faktory, vedle podpory týkající se pandemie COVID-19 a mimořádných podpůrných opatření v oblasti energetiky, hrály roli ve vývoji rozpočtů členských států, např. prostřednictvím automatických mechanismů indexace a zvýšených výdajů na obranu a bezpečnost hranic.

Hospodářská aktivita v EU v roce 2023 celkově stagnovala, přičemž růst HDP v roce 2023 zpomalil na 0,4 % v důsledku slabé domácí poptávky a malé podpory z vnějšího prostředí. V nedávné době rizika pro hospodářství EU a světové hospodářství vzrostla díky konfliktu na Blízkém východě, který může mít pro hospodářství EU a světové hospodářství negativní důsledky. Inflace mezitím nadále klesá, a to z 9,2 % v roce 2022 na 6,4 % v roce 2023. Jelikož se inflace snížila, zvýšila se v prvním čtvrtletí roku 2024 hospodářská aktivita v EU.

Snižování schodku veřejných financí EU se v roce 2023 v důsledku oslabené hospodářské aktivity zastavilo. Po výrazném snížení v letech 2021 a 2022 z velmi vysokých úrovní v roce 2020 se schodek veřejných financí v celé EU v roce 2023 mírně zvýšil na 3,5 % HDP, nicméně v roce 2024 se předpokládá jeho pokles na 3,0 % HDP. U členských států, kterých se tato zpráva týká, se předpokládá, že vývoj schodku bude v roce 2024 různorodý, neboť se očekává, že se poměr schodku oproti roku 2023 zvýší v Polsku, Slovinsku, na Slovensku a ve Finsku, zůstane stabilní v Belgii a Estonsku a sníží se v Česku, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku a na Maltě.

Na konci roku 2023 činil poměr veřejného dluhu k HDP v EU 82,9 % (oproti 84,8 % na konci roku 2022), což je ve srovnání s 92 % na konci roku 2020 přibližně o devět procentních bodů méně. Zůstává však zhruba čtyři procentní body nad úrovní před pandemií COVID-19. Předpokládá se, že míra zadlužení se v roce 2024 stabilizuje. Z členských států uváděných v této zprávě se míra zadlužení v roce 2023 nesnížila v případě Belgie, Estonska, Polska a Finska.

Po celkové expanzi, která byla v letech 2020–2022 odhadována na přibližně 3,5 % HDP, získala orientace fiskální politiky EU 32 v roce 2023 neutrální charakter. Tato neutrální orientace fiskální politiky byla výsledkem určitého poklesu rozpočtových nákladů na opatření v oblasti energetiky, což znamenalo restriktivní příspěvek čistých primárních běžných výdajů, který byl kompenzován expanzivním příspěvkem investic financovaných z vnitrostátních zdrojů, výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a ostatních kapitálových výdajů. V roce 2024 se předpokládá restriktivní orientace fiskální politiky EU (mírně nad 0,5 % HDP), a to zejména v důsledku očekávaného poklesu vládních dotací na soukromé investice (ostatní kapitálové výdaje) a téměř úplného postupného ukončení opatření v oblasti energetiky. Prognóza nezměněné politiky na rok 2025 předpokládá neutrální orientaci fiskální politiky EU. Potřeba snížit rozpočtové schodky a opětovně zajistit klesající míru zadlužení by však v roce 2025 mohla vést k restriktivnější orientaci fiskální politiky, než se v současnosti předpokládá.

4.2.Rozhodující faktory pro jednotlivé země

Tento oddíl poskytuje hodnocení rozhodujících faktorů pro jednotlivé země, a to pro každý členský stát. Mezi tyto faktory patří střednědobý makroekonomický výhled, střednědobá rozpočtová pozice (včetně veřejných investic; viz tabulka 4), střednědobá dluhová pozice, celková kvalita veřejných financí, provádění reforem a investic (včetně politik k předcházení makroekonomickým nerovnováhám a k jejich nápravě a k provádění společné strategie Unie pro růst a zaměstnanost, včetně politik podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost), zvýšení vládních investic do obrany a jakékoli další rozhodující faktory předložené jednotlivými členskými státy.

Pokud jde o zvýšení vládních investic do obrany, tato zpráva se zabývá rozdělením vládních výdajů podle klasifikace funkcí vládních institucí (COFOG), konkrétně tvorbu hrubého fixního kapitálu použitého na obranné účely. Jedná se o oficiální údaje zveřejňované Eurostatem, které se řídí obvyklými úmluvami pro zaznamenávání údajů, jež se používají i pro oznámené údaje v rámci postupu při nadměrném schodku. Údaje podle klasifikace COFOG jsou však k dispozici se zpožděním 33 a v současné době jsou k dispozici pouze do roku 2022. Členské státy poskytly dodatečné informace o výdajích na obranu a/nebo investicích do obrany a jejich předběžné odhady na roky 2023 a 2024, jež jsou uvedeny v oddílech pro jednotlivé země.

Zatímco oddíly pro jednotlivé země se týkají klíčových informací o střednědobé makroekonomické situaci, včetně příspěvků k růstu, a o střednědobé rozpočtové a dluhové pozici, podrobnější informace o makroekonomickém a fiskálním výhledu lze najít v prognóze Komise z jara 2024. Další informace týkající se rozpočtových opatření, orientace fiskální politiky a analýzy udržitelnosti dluhu, zde rozebraných pro každý členský stát, jsou obsaženy v doporučení Komise pro doporučení Rady k hospodářské a sociální politice, politice zaměstnanosti a strukturální a rozpočtové politice a ve zprávách o zemích za rok 2024 34 .

Tabulka 4: Veřejné investice
V % HDP
	2020	2021	2022	2023	2024	2025
Belgie	2,8	2,8	2,7	2,9	3,1	2,9
Česko	4,8	4,7	4,7	5,0	4,9	4,9
Estonsko	5,7	5,6	5,1	6,3	7,0	6,9
Španělsko	2,6	2,7	2,8	3,0	3,1	3,1
Francie	4,2	4,1	4,2	4,3	4,3	4,2
Itálie	2,6	2,9	2,7	3,2	3,2	3,5
Maďarsko	6,5	6,3	5,4	5,1	4,6	4,7
Malta	3,9	3,9	3,4	3,5	3,7	3,9
Polsko	4,5	4,1	3,8	5,0	5,1	5,4
Slovinsko	4,1	4,7	5,4	5,3	5,8	5,4
Slovensko	3,4	3,1	3,1	4,7	4,1	4,5
Finsko	4,8	4,2	4,2	4,0	4,2	4,7
Členské státy, které nejsou v této zprávě uváděny
Bulharsko	3,3	2,7	2,3	3,5	2,5	3,5
Dánsko	3,6	3,2	3,1	3,2	3,3	3,3
Německo	2,7	2,6	2,6	2,7	2,8	2,9
Irsko	2,4	2,1	2,1	2,3	2,6	2,7
Řecko	3,1	3,6	3,7	3,9	4,4	4,3
Chorvatsko	5,5	4,6	3,7	5,4	5,5	5,6
Kypr	2,8	2,6	2,6	3,5	3,6	3,7
Lotyšsko	5,7	5,4	3,9	4,2	5,5	6,1
Litva	4,5	3,2	3,2	4,2	4,4	4,0
Lucembursko	4,7	4,1	4,2	4,7	4,6	4,9
Nizozemsko	3,7	3,4	3,2	3,1	3,2	3,2
Rakousko	3,3	3,6	3,4	3,5	3,5	3,4
Portugalsko	2,3	2,6	2,4	2,5	3,1	3,4
Rumunsko (*)	4,6	4,2	4,4	5,3	5,2	4,8
Švédsko	5,0	4,7	4,8	5,0	5,2	5,3
Zdroj: Eurostat (údaje za roky 2020 až 2023) a prognóza Komise z jara 2024 (za roky 2024 a 2025). (*) Od roku 2020 probíhá postup při nadměrném schodku.

4.2.1.Členské státy, u nichž lze zohlednit rozhodující faktory

Česko

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 5,5 %. Po vzrůstu o 3,6 % v roce 2021 vzrostl reálný HDP v roce 2022 o 2,4 % a v roce 2023 poklesl o 0,3 %. V roce 2024 se očekává růst o 1,2 % a v roce 2025 o 2,8 %. Růst v roce 2024 bude dán zejména soukromou spotřebou a čistým vývozem.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí je od roku 2020 vyšší než 3 % HDP; snížil se z 5,1 % HDP v roce 2021 na 3,2 % HDP v roce 2022 a poté se zvýšil na 3,7 % v roce 2023. Předpokládá se, že v roce 2024 bude činit 2,4 % HDP a v roce 2025 pak 1,9 % HDP. Vládní investice zůstaly v letech 2021 a 2022 na 4,7 % HDP, v roce 2023 vzrostly na 5,0 % HDP, a byly tak vyšší než schodek veřejných financí za rok 2022 a 2023. V letech 2024 a 2025 se předpokládá, že vládní investice zůstanou na úrovni 4,9 % HDP, což je pořád více než schodek veřejných financí ve stejných letech.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky restriktivní a činila 0,9 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 restriktivní povahu a činil 0,7 % HDP. To zahrnuje snížení nákladů na cílená mimořádná podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejvíce ohroženy prudkými nárůsty cen energií, o 0,1 % HDP. Zahrnuty jsou také nižší náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). Celkově lze říci, že předpokládaný růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 byl v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 1,1 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 4,4 % HDP, což představuje nárůst o 0,5 procentního bodu oproti roku 2022. Česko financovalo další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, včetně veřejných investic do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako jsou renovace za účelem zvýšení energetické účinnosti a instalace obnovitelných zdrojů energie, modernizace a zvýšení bezpečnosti železnic a příprava projektů elektrifikace, protipovodňová ochrana a zadržování vody na pozemcích a v obcích, projekty českých podniků zaměřené na snižování spotřeby vody a uplatňování oběhových řešení v podnicích, partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti výzkumu a inovací nebo zajištění digitálních zařízení pro školy, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude v roce 2024 restriktivní a bude odpovídat 2,3 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Česka financované z vnitrostátních zdrojů snížit o 1,1 %, což je méně než doporučené maximální tempo růstu. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady na podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 1,2 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši –0,2 % v roce 2024 a 0,0 % v roce 2025. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 1,4 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 2,2 % HDP. Předpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Navíc se předpokládá se, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. To je rovněž v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů klesnou v roce 2024 na 4,2 % HDP (oproti 4,4 % HDP v roce 2023). Tento pokles je způsoben koncem programového období 2014–2020 u strukturálních fondů EU, pro něž byly k dispozici prostředky až do roku 2023. Zohlední-li se tento dodatečný faktor, lze konstatovat, že veřejné investice v roce 2024 dodrží doporučení Rady. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU, včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, by měly podle očekávání v roce 2024 klesnout na 1,0 % HDP z 1,1 % HDP v roce 2023. Tento pokles je způsoben koncem programového období 2014–2020 u strukturálních fondů EU, pro něž byly k dispozici prostředky až do roku 2023.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se zvýšil z 37,7 % na konci roku 2020 na 42 % HDP na konci roku 2021. Na konci roku 2022 se dále zvýšil na 44,2 % HDP a v roce 2023 mírně klesl na 44,0 %. Předpokládá se, že na konci roku 2024 bude činit 45,2 % a na konci roku 2025 45,5 %.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika. Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP mírně zvyšovat na 48 % HDP v roce 2034. Základní dluhová trajektorie je relativně citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je málo pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Na jedné straně jsou faktory zvyšující riziko spojeny s nedávným zvýšením úrokových sazeb a významným podílem krátkodobého dluhu. Na straně druhé existují faktory snižující rizika, které zahrnují stabilitu splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů) a měnu, v níž je dluh denominován.

Kromě toho by strukturální reformy a investice v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) / Nástroje pro oživení a odolnost, pokud budou plně realizovány, mohly mít v příštích letech pozitivní dopad na růst HDP. Provádění reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost České republiky probíhá, avšak včasné dokončení vyžaduje zvýšené úsilí.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Povinnosti nezávislých fiskálních institucí plní dva právními předpisy zřízené orgány, Národní rozpočtová rada a Výbor pro rozpočtové prognózy. Zároveň stále existuje prostor pro zlepšení přístupu institucí k informacím a úkolům v oblasti hodnocení. Některé rozpočtové postupy v České republice (např. změny parametrů, na nichž jsou založena fiskální pravidla, a využívání státních subjektů mimo běžný rozpočet) fiskální rámec spíše oslabují.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 1,0 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,2 % HDP, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v roce 2019. Podle předběžných odhadů poskytnutých Českou republikou se výdaje na obranu v roce 2023 zvýšily o 0,3 procentního bodu HDP (konkrétní údaj o investicích do obrany není uveden).

Další faktory, na něž členský stát poukázal: Česko oznámilo, že v roce 2024 přijalo konsolidační opatření, která mají celkový dopad v přibližné výši 1,5 % HDP. Podle Česka by se tato opatření měla projevit v meziročním snížení schodku na 2,3 % HDP, tj. výrazně pod 3 % HDP v roce 2024.

Estonsko

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 1,0 %. Po vzrůstu o 7,2 % v roce 2021 poklesl reálný HDP v roce 2022 o 0,5 % a v roce 2023 dokonce o 3,0 %. Očekává se, že v roce 2024 poklesne o 0,5 %, čímž se ekonomika dostane do tříleté recese. Teprve od roku 2025 se předpokládá kladný růst ve výši 3,1 %. Pokles v roce 2024 bude způsoben především snížením soukromé i veřejné spotřeby.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí se snížil z 5,4 % v roce 2020 na 2,5 % HDP v roce 2021 a 1,0 % v roce 2022 a poté se zvýšil na 3,4 % HDP v roce 2023; v této výši se podle prognóz udrží i v roce 2024. V roce 2025 se očekává, že schodek vzroste na 4,3 % HDP. Vládní investice vzrostly v roce 2020 na 5,7 % HDP, v roce 2021 klesly na 5,6 % HDP a v roce 2022 na 5,1 %, následně vzrostly na 6,3 % v roce 2023, a byly tak vždy vyšší než schodek veřejných financí ve stejných letech. Předpokládá se, že v roce 2024 vzrostou na 7,0 % HDP a v roce 2025 se nepatrně sníží na 6,9 %, přičemž zůstanou vyšší než schodek veřejných financí v obou letech.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky expanzivní a činila 1,6 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 expanzivní povahu a činil 1,0 % HDP. To zahrnuje snížení nákladů na cílená mimořádná podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejvíce ohroženy prudkými nárůsty cen energií, o 0,1 % HDP. Zahrnuje to také vyšší náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (o 0,2 % HDP). Expanzivní příspěvek čistých primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl v roce 2023 tedy pouze částečně způsoben podporou osob prchajících z Ukrajiny. Expanzivní růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (po odečtení diskrečních opatření na straně příjmů) byl způsoben vyššími výdaji na mzdy a důchody ve veřejném sektoru spolu s dalšími novými programy trvalých výdajů na obranu, vzdělávání a přídavky na děti, což nebylo doprovázeno úměrným zvýšením na straně příjmů. Celkově lze říci, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 nebyl v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 1,4 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 5,8 % HDP, což představuje roční nárůst o 1,4 procentního bodu od roku 2022. Estonsko financovalo další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, včetně veřejných investic do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako je rozvoj služeb pro pořádání akcí a digitální brány pro podnikatele, kapitalizace Zeleného fondu (který investuje do fondů rizikového kapitálu a kapitálových investic do podniků) a posílení elektrické sítě s cílem zvýšit kapacitu výroby energie z obnovitelných zdrojů a přizpůsobit se změně klimatu, které jsou financovány z Nástroje pro oživení a odolnost.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude mít v roce 2024 celkově neutrální povahu a bude odpovídat 0,1 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 se předpokládá, že strukturální saldo Estonska bude v roce 2024 činit –0,7 % HDP, zatímco v roce 2023 činilo –1,3 %, což je na úrovni střednědobého rozpočtového cíle země týkajícího se strukturálního salda ve výši –0,75 % HDP. Estonsko je proto hodnoceno jako země, která je v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 0,2 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 0,0 % v roce 2024 a v roce 2025. Předpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. To je v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů vzrostou v roce 2024 na 6,3 % HDP (oproti 5,8 % HDP v roce 2023). To je v souladu s tím, co doporučila Rada.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Po poklesu z 18,6 % HDP na konci roku 2020 na 17,8 % HDP na konci roku 2021 se veřejný dluh zvýšil na 18,5 % HDP na konci roku 2022 a na 19,6 % na konci roku 2023. Předpokládá se, že tento rostoucí trend bude pokračovat, přičemž poměr dluhu k HDP se odhaduje na 21,4 % na konci roku 2024 a 24,6 % na konci roku 2025.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika. Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP zvyšovat na přibližně 27 % HDP v roce 2034. Základní dluhová trajektorie není citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je vysoce pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Na jedné straně faktory zvyšující riziko souvisejí s nedávným zvýšením úrokových sazeb, podílem krátkodobého dluhu a velkým podílem veřejného dluhu v držbě nerezidentů. Na druhé straně mezi faktory snižující riziko patří nízká hrubá potřeba financování a skutečnost, že celkový stále nízký veřejný dluh je plně denominován v eurech.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Vnitrostátní fiskální rámec prošel v roce 2014 komplexní reformou, kdy byla zřízena Estonská fiskální rada. Základem vnitrostátního fiskálního rámce je pravidlo strukturálního salda. V letech 2017 a 2024 došlo ke změnám, přičemž poslední změna zmírnila pravidla a povolila strukturální schodky až do výše 1 % HDP, pokud výše dluhu nepřekročí 30 % HDP. Estonská fiskální rada schvaluje makroekonomické a fiskální prognózy a posuzuje dodržování pravidla rozpočtového salda.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 2,2 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,7 % HDP, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v roce 2019. Podle předběžných odhadů Estonska se investice do obrany zvýší o 0,45 % HDP v roce 2023 a o 0,44 % v roce 2024.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Dne 17. května 2024 Estonsko uvedlo další rozhodující faktory, které zatím nebyly výše zmíněny. Ty se týkají silného hospodářského poklesu v řádu 3 % v roce 2023 a plánů na přijetí dalších rozpočtových opatření v podobě výdajových škrtů, které by měly snížit schodek pod 3 % HDP v roce 2024. Kromě toho estonské orgány v návaznosti na svůj dopis informovaly Komisi, že vláda odsouhlasila a dne 5. června 2024 zaslala parlamentu dodatečný rozpočet na rok 2024 (zákon o dodatečném státním rozpočtu na rok 2024 č. 456 SE 35 ), který prošel prvním čtením v parlamentu dne 10. června, druhým čtením dne 14. června a očekává se, že třetím čtením projde dne 19. června. Očekává se, že tento dodatečný rozpočet sníží nominální schodek o 0,4 % HDP (z čehož většinu tvoří trvalé škrty ve výdajích, ale zahrnuje i opatření zvyšující příjmy) 36 .

Malta

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 8,2 %. Po vzrůstu o 12,5 % v roce 2021 vzrostl reálný HDP v roce 2021 o 5,6 % a v roce 2023 o 4,6 %. V roce 2024 se očekává růst o 4,6 % a v roce 2025 o 4,3 %. Růst v roce 2024 bude dán zejména soukromou spotřebou a čistým vývozem.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí je od roku 2020 vyšší než 3 % HDP; Snížil se z 7,6 % v roce 2021 na 5,5 % HDP v roce 2022 a 4,9 % v roce 2023. Předpokládá se, že v roce 2024 se dále sníží na 4,3 % HDP a v roce 2025 pak na 3,9 % HDP. Vládní investice činily v roce 2021 3,9 % HDP, v roce 2022 klesly na 3,4 % HDP a v roce 2023 nepatrně vzrostly na 3,5 % HDP. V roce 2024 by se měly zvýšit na 3,7 % HDP a v roce 2025 na 3,9 % HDP.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky restriktivní a činila 0,6 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 restriktivní povahu a činil 1,6 % HDP. To zahrnuje zvýšení nákladů na cílená mimořádná podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejvíce ohroženy prudkými nárůsty cen energií, o méně než 0,1 % HDP. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 byl v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 0,9 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 2,6 % HDP, což představuje nárůst o 0,1 procentního bodu oproti roku 2022. Malta financovala další investice z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, včetně veřejných investic do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti, například renovace soukromých a veřejných budov včetně nemocnic a škol, elektrifikace odvětví dopravy a projektů souvisejících s digitalizací veřejné správy a soukromého sektoru, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude v roce 2024 restriktivní a bude odpovídat 1,3 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Malty financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 5,5 %, což je méně než doporučené maximální tempo růstu. Čisté výdaje v roce 2023 byly však vyšší, než se očekávalo v době vydání doporučení (o 0,8 % HDP). Protože doporučení pro rok 2024 bylo formulováno jako tempo růstu, je třeba při posuzování souladu zohlednit také srovnávací základnu z roku 2023. Pokud by čisté výdaje v roce 2023 byly stejné, jak se očekávalo v době vydání doporučení, výsledné tempo růstu čistých výdajů v roce 2024 by bylo vyšší než doporučené tempo růstu, a to o 0,7 % HDP. Hodnocení proto dospělo k závěru, že hrozí, že čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů nebudou zcela v souladu s doporučením. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 1,7 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 2,0 % v roce 2024 a ve výši 1,0 % v roce 2025. Nepředpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Žádné související úspory proto nebudou použity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů vzrostou v roce 2024 na 2,8 % HDP (oproti 2,6 % HDP v roce 2023). To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU, včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, by měly podle očekávání v roce 2024 zůstat stabilní ve výši 0,9 % HDP.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se zvýšil z 52,2 % HDP na konci roku 2020 na 53,9 % na konci roku 2021 a poté klesl na 51,6 % HDP na konci roku 2022 a 50,4 % HDP na konci roku 2023. Předpokládá se, že se zvýší na 52,0 % HDP na konci roku 2024 na 52,6 % HDP na konci roku 2025.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika. Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP zvýšit na 56 % HDP v roce 2034. Základní dluhová trajektorie není citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují širokou škálu možných dočasných otřesů makroekonomických proměnných, panuje kolem těchto odhadů celkově střední citlivost na pravděpodobné nepředvídané události.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Na jedné straně se faktory zvyšující riziko týkají vysokého podílu krátkodobého dluhu. Na druhé straně mezi faktory snižující riziko patří vysoký podíl tuzemsky drženého dluhu a prudký pokles hrubého i čistého dluhu v letech 2010 až 2022.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Maltský fiskální poradní sbor je malá nezávislá fiskální instituce. Zákon o fiskální odpovědnosti z roku 2014 vyžaduje, aby byl rozpočet veřejných financí ve strukturálním vyjádření vyrovnaný nebo přebytkový a aby se poměr veřejného dluhu k HDP udržoval pod 60 %, případně se snižoval, pokud je vyšší. Střednědobá rozpočtová strategie Malty stanoví fiskální cíle a strategické priority vlády a orientační fiskální cíle spolu s popisem základních předpokladů. Malta má celkově poměrně odolný fiskální rámec.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 0,5 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,1 % HDP, což bylo o 0,1 procentního bodu méně než v roce 2019.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Dne 16. května 2024 Malta poskytla jeden další rozhodující faktor, který ještě nebyl uveden výše, a to v souvislosti s náklady na restrukturalizaci vnitrostátních leteckých společností, které se odhadují na 0,7 % HDP v roce 2023.

Polsko

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 2,0 %. Po vzrůstu o 6,9 % v roce 2021 vzrostl reálný HDP v roce 2022 o 5,6 % a v roce 2023 o 0,2 %. V roce 2024 se očekává růst o 2,8 % a v roce 2025 o 3,4 %. Růst v roce 2024 bude dán zejména soukromou i veřejnou potřebou.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí vzrostl z 1,8 % HDP v roce 2021 na 3,4 % HDP v roce 2022 a 5,1 % HDP v roce 2023. Předpokládá se, že v roce 2024 bude činit 5,4 % HDP a v roce 2025 pak 4,6 % HDP. Vládní investice klesly v roce 2022 na 3,8 % HDP z 4,1 % HDP v roce 2021 a v roce 2023 se zvýšily na 5,0 % HDP. V roce 2024 by se měly zvýšit na 5,1 % HDP a v roce 2025 na 5,4 % HDP a měly by být vyšší než schodek veřejných financí v roce 2025.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky expanzivní a činila 0,8 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 celkově neutrální povahu a činil 0,0 % HDP, což je v souladu s doporučením Rady. Celkově neutrální příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl způsoben sníženými náklady na mimořádná podpůrná opatření (cílená i necílená) pro domácnosti a podniky v reakci na prudký nárůst cen energií (o 1,2 procentního bodu HDP). Hlavními faktory růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení opatření na straně příjmů) byla zvýšení mezd a důchodů ve veřejném sektoru. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 1,5 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 3,8 % HDP, což představuje roční nárůst o 0,8 procentního bodu od roku 2022. Polsko financovalo další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU a zachovalo investice financované z vnitrostátních zdrojů. Polsko financovalo veřejné investice do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako je podpora přenosových a distribučních sítí a zavádění obnovitelných zdrojů energie, větrných elektráren na moři a energeticky účinné renovace budov a zelené a inteligentní mobility, které jsou financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude mít v roce 2024 expanzivní povahu a bude odpovídat 2,4 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Polska financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 12,8 %, což je více než doporučené maximální tempo růstu. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 0,6 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 0,5 % v roce 2024 a méně než 0,1 % v roce 2025. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 0,2 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v uvedeném roce expanzivní povahu a bude činit 2,0 % HDP. Nepředpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Zároveň se nepředpokládá, že související úspory budou využity ke snížení schodku veřejných financí. Zde také hrozí, že to nebude v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů vzrostou v roce 2024 na 4,0 % HDP (oproti 3,8 % HDP v roce 2023). To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU, včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, by měly podle očekávání v roce 2024 vzrůst na 1,9 % HDP z 1,5 % HDP v roce 2023.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se snížil z 57,2 % HDP na konci roku 2020 na 53,6 % na konci roku 2021 a na 49,2 % HDP na konci roku 2022. V roce 2023 se zvýšil na 49,6 % HDP a předpokládá se, že ještě poroste a na konci roku 2024 bude činit 53,7 % HDP a na konci roku 2025 pak 57,7 % HDP.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika. Podle základních desetiletých odhadů by se měl poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2034 mírně zvyšovat na přibližně 85 % HDP. Základní dluhová trajektorie je relativně citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je mírně pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Na jedné straně jsou faktory zvyšující riziko spojeny s nedávným zvýšením úrokových sazeb. Na druhé straně mezi faktory snižující riziko patří relativně stabilní zdroje financování (s velkou základnou domácích investorů) a měnová denominace dluhu (přibližně tři čtvrtiny nesplaceného dluhu jsou denominovány v domácí měně).

Kromě toho by strukturální reformy a investice v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) / Nástroje pro oživení a odolnost, pokud budou plně realizovány, mohly mít v příštích letech pozitivní dopad na růst HDP. Provádění reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost Polska probíhá, avšak včasné dokončení vyžaduje zvýšené úsilí.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Fiskální rámec v Polsku byl v posledních dvou letech posílen, a to i prostřednictvím opatření zahrnutých do plánu pro oživení a odolnost. Numerická fiskální pravidla zůstávají středobodem rámce. Zatímco dluhové stropy zakotvené v ústavě se vztahují na ústřední vládu, pro místní samosprávné celky platí samostatné pravidlo týkající se dluhu. Pravidlo pro stabilizaci výdajů bylo nedávno posíleno tím, že se vztahuje na další jednotky a účelové fondy, přičemž vláda navrhla úpravy, díky nimž bude v souladu s reformovanými požadavky EU. Vláda rovněž plánuje zřídit nezávislou Fiskální radu, která by sloučila kontrolu fiskálních pravidel a další příslušné kompetence, které jsou v současnosti rozptýleny mezi několik orgánů.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 1,6 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,3 % HDP, byly tedy na stejné úrovni jako v roce 2019. Podle předběžných odhadů poskytnutých Polskem činily celkové vojenské výdaje podle klasifikace COFOG v roce 2023 2,1 % HDP, včetně dodávek vojenského vybavení a dalších vojenských investic odhadovaných na 0,7 % HDP. Polsko uvedlo, že vzhledem k tomu, že se podle účetních pravidel vojenské výdaje neevidují v okamžiku platby, ale až po dodání, objeví se současné vysoké vojenské výdaje založené na peněžních prostředcích v akruálním vyjádření v následujících letech, kdy bude vojenské vybavení dodáno. Polsko konkrétně očekává, že výdaje na obranu se v příštích čtyřech letech zdvojnásobí, neboť se odhaduje, že v roce 2024 dosáhnou 2,8 % HDP, v roce 2025 3,2 % HDP, v roce 2026 3,7 % HDP, v roce 2027 4,3 % HDP a v roce 2028 4,1 % HDP.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Dne 17. května 2024 Polsko poskytlo další rozhodující faktory, které ještě nebyly uvedeny výše, a to informace o dopadu posílení vnější hranice EU s Ruskem, Běloruskem a Ukrajinou na rozpočet (0,3 % HDP) a mimořádné podpory zemědělcům (0,4 % HDP). Polsko navíc zdůrazňuje, že na obranu vynakládá nejvyšší částku ze všech členských států EU, čímž plní širší cíl spočívající v posílení bezpečnosti Evropy a přispívá k zajištění společného veřejného blaha Evropanů. Polsko rovněž potvrdilo svůj závazek dodržovat fiskální kázeň a udržet míru zadlužení pod 60 %. Dne 30. dubna 2024 přijala vláda víceletý finanční plán státu na období 2024–2027, v němž se zavázala k fiskální konsolidaci ve výši nejméně 0,5 % HDP ročně; schodek by se postupně snižoval z 5,1 % HDP v roce 2024 na 4,6 % v roce 2025, 4,0 % v roce 2026, 3,5 % v roce 2027 a 2,9 % v roce 2028.

Slovinsko

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 4,2 %. Po vzrůstu o 8,2 % v roce 2021 vzrostl reálný HDP v roce 2022 o 2,5 % a v roce 2023 o 1,6 %. V roce 2024 se očekává růst o 2,3 % a v roce 2025 o 2,6 %. Růst v roce 2024 je dán zejména veřejnou spotřebou a zásobami.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí se snížil ze 4,6 % v roce 2021 na 3,0 % HDP v roce 2022 a 2,5 % v roce 2023. Předpokládá se, že v roce 2024 bude činit 2,8 % HDP a v roce 2025 pak 2,2 % HDP. Po poklesu na 4,7 % HDP v roce 2021 a 5,4 % v roce 2022 se vládní investice v roce 2023 lehce snížily na 5,3 % HDP. V roce 2024 by se měly zvýšit na 5,8 % HDP a v roce 2025 by měly lehce klesnout na 5,4 % HDP. Od roku 2021 jsou vládní investice vyšší než schodek veřejných financí.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky restriktivní a činila 0,5 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 restriktivní povahu a činil 0,4 % HDP. To zahrnuje snížení nákladů na cílená mimořádná podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejvíce ohroženy prudkými nárůsty cen energií, o 0,3 % HDP. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 byl v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 1,3 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 4,6 % HDP, což představuje roční pokles o 0,2 procentního bodu oproti roku 2022. Slovinsko financovalo další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, včetně veřejných investic do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, například do železniční infrastruktury, obnovitelných zdrojů energie a prevence přírodních katastrof, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude v roce 2024 restriktivní a bude odpovídat 0,2 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Slovinska financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 5,6 %, což je více než doporučené maximální tempo růstu. Hrozí tedy, že to nebude plně v souladu s tím, co doporučila Rada. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady ( 37 ) na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 1,4 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 0,1 % v roce 2024 a ve výši 0,0 % v roce 2025. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 1,3 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 0,1 % HDP. Předpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Zároveň se nepředpokládá, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. Hrozí, že to nebude v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů vzrostou v roce 2024 na 5,3 % HDP (oproti 4,6 % HDP v roce 2023). To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU, včetně grantů z Nástroje pro oživení a odolnost, by měly zůstat stabilní na úrovni 1,3 % HDP v roce 2024 (1,3 % HDP v roce 2023).

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se snížil z 79,6 % na konci roku 2020 na 74,4 % HDP na konci roku 2021. Na konci roku 2022 se dále snížil na 72,5 % a na konci roku 2023 na 69,2 % HDP. Předpokládá se, že na konci roku 2024 bude činit 68,1 % a na konci roku 2025 66,4 %.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika. Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2034 zvýšit na přibližně 74 % HDP. Základní dluhová trajektorie je relativně citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je lehce pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Faktory zvyšující riziko na jedné straně souvisejí s nedávným zvýšením úrokových sazeb a velkým podílem vládního dluhu v držbě nerezidentů. Rizika navíc plynou ze sektoru bydlení v důsledku rychle rostoucích cen nemovitostí. Na druhé straně existují faktory snižující rizika, které zahrnují stabilizaci splatnosti dluhu na vysoké úrovni v posledních letech a poměrně stabilní zdroje financování s diverzifikovanou a velkou základnou investorů a vysoký podíl dluhu v držení domácí centrální bankou.

Kromě toho by strukturální reformy a investice v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) / Nástroje pro oživení a odolnost, pokud budou plně realizovány, mohly mít v příštích letech pozitivní dopad na růst HDP. Provádění reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost Slovinska probíhá, avšak včasné dokončení vyžaduje zvýšené úsilí.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Slovinská fiskální rada je jednou ze dvou nezávislých fiskálních institucí ve Slovinsku a zaměřuje se na sledování dodržování fiskálních pravidel a hodnocení fiskální prognózy vlády. Slovinsko má zavedeno fiskální pravidlo zaměřené na strukturální saldo, nicméně nemá žádné pravidlo omezující veřejný dluh na vnitrostátní úrovni. Střednědobý rozpočtový plán je podrobný a pokrývá velkou část veřejných financí, avšak není příliš závazný a jeho vazba na roční rozpočet není příliš silná: každý rok mohou být stanoveny nové hodnoty pro všechny roky, na které se plán vztahuje, a roční rozpočty se mohou od dříve přijatých střednědobých plánů odchylovat.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 1,2 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,1 % HDP, byly tedy na stejné úrovni jako v roce 2019. Podle předběžných odhadů Slovinska se investice do obrany zvýší o 0,1 % HDP v roce 2023 a o 0,25 % v roce 2024.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Dne 16. května 2024 Slovinsko poskytlo další rozhodující faktor, který ještě nebyl zmíněn výše, a to dopad povodní na rozpočet v roce 2023. Tato opatření spočívala v okamžité pomoci postiženým povodněmi a v komplexních opatřeních na obnovu, rozvoj a ochranu před povodněmi a sesuvy půdy. Výdaje související s katastrofami byly v roce 2023 nižší, než se očekávalo, a v roce 2024 se očekává, že budou představovat 1,7 % HDP. Podle Slovinska by měla být opatření na obnovu po katastrofě v roce 2024 považována za jednorázová 38 . Slovinsko rovněž odkazuje na plány vlády snížit v nadcházejících letech schodek veřejných financí a dluh. Předpokládá se, že v roce 2025 klesne schodek pod referenční hodnotu 3 % HDP a v roce 2027 se dokonce sníží na 1,9 % HDP. V tomto období se rovněž předpokládá pokles veřejného dluhu, a to z 69,2 % HDP v roce 2023 na 64,3 % HDP v roce 2027.

Slovensko

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 3,3 %. Po vzrůstu o 4,8 % v roce 2021 vzrostl reálný HDP v roce 2022 o 1,9 % a v roce 2023 o 1,6 %. V roce 2024 se očekává růst o 2,2 % a v roce 2025 o 2,9 %. Růst v roce 2024 bude dán zejména zásobami a veřejnou potřebou.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí se po poklesu z 5,2 % HDP v roce 2021 na 1,7 % v roce 2022 zvýšil na 4,9 % HDP v roce 2023. V roce 2024 se očekává další růst na 5,9 % a v roce 2025 mírný pokles na 5,4 % HDP. Vládní investice zůstaly v roce 2021 a 2022 na 3,1 % HDP a v roce 2023 se zvýšily na 4,7 % HDP. V roce 2024 by se měly snížit na 4,1 % HDP a v roce 2025 by měly vzrůst na 4,5 % HDP.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky expanzivní a činila 6,1 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 expanzivní povahu a činil 3,8 % HDP. To zahrnuje snížení nákladů na cílená mimořádná podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejvíce ohroženy prudkými nárůsty cen energií, o 0,2 % HDP. Zahrnuty jsou také nižší náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP). Expanzivní příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů vyšší než střednědobý růst potenciálního produktu proto nebyl způsoben cílenou mimořádnou podporou domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy prudkým nárůstem cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Expanzivní růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) byl způsoben necílenými mimořádnými opatřeními v oblasti energetiky, trvalým růstem mezd ve veřejném sektoru a sociálních dávek, vyššími výdaji na zdravotní péči a nižšími sazbami DPH z vybraných položek. Celkově lze říci, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 nebyl v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 3,2 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 3,2 % HDP, což představuje roční vzrůst o 0,8 procentního bodu oproti roku 2022. Slovensko financovalo další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, včetně veřejných investic do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako jsou investice do energetické infrastruktury a dopravy s nulovými emisemi a do energetické účinnosti budov, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude v roce 2024 restriktivní a bude odpovídat 1,4 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Slovenska financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 6,2 %, což je více než doporučené maximální tempo růstu. Hrozí tedy, že to nebude plně v souladu s tím, co doporučila Rada. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 2,1 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 0,4 % v roce 2024 a ve výši 0,0 % v roce 2025. Pokud by byly související úspory použity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by znamenaly fiskální korekci ve výši 1,7 % HDP v roce 2024, zatímco čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů 39 mají v daném roce k nastavení fiskální politiky restriktivní povahu a činí 0,2 % HDP. Nepředpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Navíc se nepředpokládá se, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. Zde také hrozí, že to nebude v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů klesnou v roce 2024 na 3,0 % HDP (oproti 3,2 % HDP v roce 2023). Tento pokles je způsoben koncem programového období 2014–2020 u strukturálních fondů EU, pro něž byly k dispozici prostředky až do roku 2023. Důvodem je také odložení dodávky vojenského vybavení do roku 2025. Zohlední-li se tyto dodatečné faktory, lze konstatovat, že veřejné investice v roce 2024 dodrží doporučení Rady. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU, včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, by měly podle očekávání v roce 2024 klesnout na 2,0 % HDP z 3,2 % HDP v roce 2023. Tento pokles je způsoben koncem programového období 2014–2020 u strukturálních fondů EU, pro něž byly k dispozici prostředky až do roku 2023.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se zvýšil z 58,8 % HDP na konci roku 2020 na 61,1 % na konci roku 2021 a poté se snížil na 57,7 % HDP na konci roku 2022 a 56,0 % na konci roku 2023. Předpokládá se, že v roce 2024 se zvýší na 58,5 % HDP a v roce 2025 pak na 59,9 % HDP.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika. Podle základních desetiletých odhadů by se poměr veřejného dluhu k HDP v následujících letech měl neustále zvyšovat a v roce 2034 by dosáhl přibližně 106 % HDP. Základní dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je mírně pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Na jedné straně jsou faktory zvyšující riziko spojeny se zápornou čistou investiční pozicí Slovenska vůči zahraničí. Na druhé straně faktory snižující riziko souvisejí se strukturou dluhu. Rizika udržitelnosti dluhu pomáhá zmírňovat zejména nízký podíl krátkodobého veřejného dluhu a skutečnost, že celý veřejný dluh je denominován v eurech (což vylučuje měnová rizika).

Kromě toho by strukturální reformy a investice v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) / Nástroje pro oživení a odolnost, pokud budou plně realizovány, mohly mít v příštích letech pozitivní dopad na růst HDP. Provádění reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost Slovenska probíhá, avšak včasné dokončení vyžaduje zvýšené úsilí.

Posouzení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Slovensko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou. Slovensko se potýká zejména se zranitelnými místy, která se týkají nákladové konkurenceschopnosti, vnější rovnováhy, trhu s bydlením a zadlužením domácností, přičemž dosud nebyla přijata žádná politická opatření.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Slovenská Rada pro rozpočtovou odpovědnost má široký mandát a je hojně propagována v médiích, nicméně její dialog s vládou a parlamentem není příliš intenzívní. Slovenská ústava a související zákony zavedly pravidlo vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření a pravidlo týkající se dluhu, která se vztahují na vládní instituce, jakož i pravidlo vyrovnaného rozpočtu a pravidlo týkající se dluhu platná pro místní samosprávy. Slovensko má rovněž zavedenou střednědobou rozpočtovou strategii, která nastiňuje fiskální cíle a střednědobé priority vlády na období tří let a řídí se orientačním průběžným plánováním. Slovensko má celkově poměrně odolný vnitrostátní fiskální rámec.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 1,5 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,2 % HDP, byly tedy na stejné úrovni jako v roce 2019. Podle předběžných informací poskytnutých Slovenskem se investice do obrany zvýší díky dodávkám vojenského vybavení.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Dne 16. května 2024 poskytlo Slovensko jeden další rozhodující faktor, který ještě nebyl zmíněn výše, a to nedávné zvýšení úrokových výdajů. Slovensko dále potvrdilo svůj závazek, že od roku 2025 bude snižovat svůj celkový schodek o jeden procentní bod ročně.

Finsko

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 2,4 %. Po vzrůstu o 2,8 % v roce 2021 vzrostl reálný HDP v roce 2022 o 1,3 % a poté v roce 2023 poklesl o 1,0 %. Předpokládá se, že v roce 2024 zůstane téměř beze změny a v roce 2025 vzroste o 1,4 %. Růst v roce 2024 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí se snížil z 2,8 % v roce 2021 na 0,4 % HDP v roce 2022 a poté se zvýšil na 2,7 % v roce 2023. V roce 2024 se očekává, že bude na 3,4 % a v roce 2025 na 2,8 %. Vládní investice v letech 2021 a 2022 činily 4,2 % HDP a v roce 2023 mírně poklesly na 4,0 %. V roce 2024 se předpokládá jejich zvýšení na 4,1 % HDP a v roce 2025 se zvýší na 4,5 % a počínaje rokem 2021 budou již pátý rok po sobě vyšší než schodek veřejných financí.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky expanzivní a činila 0,9 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 expanzivní povahu a činil 0,8 % HDP. To zahrnuje vyšší náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (o 0,2 % HDP). Expanzivní příspěvek čistých primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl v roce 2023 tedy pouze částečně způsoben podporou osob prchajících z Ukrajiny. K expanzivnímu růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (po odečtení diskrečních opatření na straně příjmů) přispěl také pokračující a rychlý růst cen a nákladů – zejména nakupovaných služeb a osobních výdajů v místní správě, jakož i nárůst výdajů souvisejících s připraveností, které byly přijaty v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině. Celkově lze říci, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 nebyl v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 0,4 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 4,0 % HDP, což představuje pokles o 0,2 procentního bodu oproti roku 2022. Finsko financovalo další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, včetně veřejných investic do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako je infrastruktura pro obnovitelné zdroje energie a nízkoemisní vodík, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude mít v roce 2024 expanzivní povahu a bude odpovídat 0,7 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Finska financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 4,0 %, což je více než doporučené maximální tempo růstu. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 0,2 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 0,0 % v roce 2024 a v roce 2025. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 0,2 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v uvedeném roce expanzivní povahu a bude činit 0,7 % HDP. Předpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Zároveň se nepředpokládá, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. Hrozí, že to nebude v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů vzrostou v roce 2024 na 4,1 % HDP (oproti 4,0 % HDP v roce 2023). To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost by měly podle očekávání v roce 2024 zůstat stabilní ve výši 0,4 % HDP.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se snížil ze 74,7 % HDP na konci roku 2020 na 72,6 % na konci roku 2021 a poté se postupně zvyšoval, přičemž na konci roku 2022 činil 73,5 % HDP a na konci roku 2023 75,8 % HDP. Předpokládá se, že se ještě zvýší z 80,5 % na konci roku 2024 na 82,4 % HDP na konci roku 2025.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika. Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2034 postupně zvyšovat na přibližně 96 % HDP. Základní dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je vysoce pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Faktory zvyšující riziko na jedné straně souvisejí s nedávným zvýšením úrokových sazeb, podílem krátkodobého veřejného dluhu a s riziky plynoucími z trhu s nemovitostmi a bydlením. Na jedné straně existují faktory snižující riziko, které zahrnují prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů) a velmi vysoký podíl dluhu denominovaného v eurech.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Finsko zavedlo pravidlo vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření, které se vztahuje na vládní instituce, zatímco pravidlo týkající se dluhu je stanoveno spíše politickou dohodou. Pravidla vyrovnaného rozpočtu se na základě politické dohody vztahují také na místní samosprávy a sektor sociálního zabezpečení. Platí také pravidlo o závazných výdajích: vláda na začátku volebního období rozhoduje o výdajových limitech a pravidlech, kterými se řídí postup po celé čtyřleté volební období. Finsko rovněž zavedlo střednědobou rozpočtovou strategii, která nastiňuje fiskální cíle a střednědobé priority vlády a která se řídí průběžným plánováním. Finsko má celkově poměrně odolný fiskální rámec.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 1,3 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,3 % HDP, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v roce 2019. Podle předběžných odhadů Finska by se investice do obrany v roce 2024 měly zvýšit přibližně o 0,5 % HDP, jež by zahrnovaly značné investice do obrany a také náhradní investice do obranného materiálu v rámci pomoci Ukrajině; podle Finska však část těchto investic, ačkoli je srovnatelná s obranou, bude pravděpodobně zahrnuta do jiného oddílu podle klasifikace COFOG (zejména „Veřejný pořádek a bezpečnost“).

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Rozhodující faktory, které Finsko uvedlo dne 17. května 2024, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

4.2.2.Členské státy, u nichž nelze zohlednit rozhodující faktory

Belgie

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 5,3 %. Po vzrůstu o 6,9 % v roce 2021 vzrostl reálný HDP v roce 2022 o 3,0 % a v roce 2023 o 1,4 %. Hospodářství by mělo růst v roce 2024 o 1,3 % a v roce 2025 o 1,4 %. Růst v roce 2024 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí je od roku 2020 vyšší než 3 % HDP; snížil se z 5,4 % HDP v roce 2021 na 3,6 % HDP v roce 2022 a poté se zvýšil na 4,4 % v roce 2023. V roce 2024 by měl zůstat na 4,4 % HDP a v roce 2025 by se měl zvýšit na 4,7 % HDP. Vládní investice činily v roce 2021 2,8 % HDP, v roce 2022 se snížily na 2,7 % HDP a v roce 2023 se zvýšily na 2,9 % HDP. V roce 2024 by se měly zvýšit na 3,1 % HDP a v roce 2025 by se měly mírně snížit na 2,9 %.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky expanzivní a činila 0,7 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 expanzivní povahu a činil 0,4 % HDP. To zahrnuje snížení nákladů na cílená mimořádná podpůrná opatření pro domácnosti a podniky, které jsou nejvíce ohroženy prudkými nárůsty cen energií, o 0,1 % HDP. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů vyšší než střednědobý růst potenciálního produktu proto nebyl způsoben cílenou podporou domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy prudkým nárůstem cen energií. Expanzivní růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez diskrečních opatření na straně příjmů) byl způsoben trvalým zvýšením mezd a sociálních dávek ve veřejném sektoru v důsledku mechanismu automatické indexace, dočasným snížením příspěvků zaměstnavatelů na sociální zabezpečení v roce 2023 a rostoucími rozpočtovými náklady souvisejícími se stárnutím populace. Celkově lze říci, že růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 nebyl v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 0,3 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 2,8 % HDP, což představuje nárůst o 0,1 procentního bodu oproti roku 2022. Belgie financovala další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, včetně veřejných investic do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako jsou investice do železniční a cyklistické infrastruktury, renovace veřejných budov a vodíkové infrastruktury, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude v roce 2024 restriktivní a bude odpovídat 0,1 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Belgie financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 4 %, což je více než doporučené maximální tempo růstu. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady 40 na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 0,4 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 0 % HDP v roce 2024 a v roce 2025. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 0,4 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 0,1 % HDP. Předpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Zároveň se nepředpokládá, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. Hrozí, že to nebude v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů vzrostou v roce 2024 na 2,9 % HDP (oproti 2,8 % HDP v roce 2023). To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost by měly podle očekávání v roce 2024 zůstat stabilní ve výši 0,3 % HDP.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se snížil ze 111,9 % HDP na konci roku 2020 na 107,9 % na konci roku 2021 a dokonce na 104,3 % v roce 2022, poté se však na konci roku 2023 zvýšil na 105,2 %. Předpokládá se, že na konci roku 2024 bude činit 105,0 % a na konci roku 2025 106,6 %.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika. Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP zvyšovat na přibližně 119 % HDP v roce 2034. Základní dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je vysoce pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Na jedné straně faktory zvyšující riziko souvisejí s nedávným zvýšením úrokových sazeb, podílem krátkodobého dluhu, vysokými hrubými potřebami financování, vysokým podílem veřejného dluhu v držbě nerezidentů a nedostatečnou fiskální koordinací mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy, přičemž některé ze samosprávných celků vykazují zvláštní zranitelná místa. Na druhou stranu mezi faktory snižující riziko patří prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, což umožňuje pozvolnější přenos rostoucích úrokových sazeb do dluhového zatížení, relativně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a rozsáhlou investorskou základnou) a skutečnost, že veřejný dluh je plně denominován v eurech.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Účinnost střednědobého plánování v Belgii je stále nízká a koordinace mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy je omezená. Vysoká rada pro finance prozatím není plně funkční. Provádění dohody o spolupráci mezi všemi úrovněmi veřejné správy z roku 2013 týkající se vymezení víceletých fiskálních plánů a pověření Vysoké rady pro finance úkolem sledovat dodržování předpisů je i nadále málo účinné. To ztěžuje sledování dodržování předpisů a zvyšuje riziko odchýlení se od střednědobé fiskální trajektorie. Fiskální pravidla v Belgii zahrnují cíle výdajů na zdravotní péči na federální úrovni a přísná pravidla stanovená pro místní orgány. Přestože federální úroveň a regiony mají vysoký podíl na veřejných výdajích, existuje jen málo formálních pravidel, která tyto úrovně upravují, přičemž hlavní výjimkou je nedávný výdajový cíl Flander. Zároveň se Belgie ve svém plánu pro oživení a odolnost zavázala provádět přezkumy výdajů.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG 41 zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 1 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,1 % HDP, byly tedy na stejné úrovni jako v roce 2019.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Dne 17. května 2024 Belgie uvedla další rozhodující faktory, které ještě nebyly zmíněny výše, a to nedávné úsilí o zvýšení veřejných investic s cílem urychlit zelenou a digitální transformaci (mimo jiné prostřednictvím provádění plánu pro oživení a odolnost) a zvýšit výdaje na obranu; dopad mimořádně vysoké inflace na veřejné finance, zejména s ohledem na mechanismy automatické indexace, a kroky zaměřené na zlepšení udržitelnosti důchodového systému a na reformu daňového systému.

Španělsko

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 11,2 %. Po vzrůstu o 6,4 % v roce 2021 vzrostl reálný HDP v roce 2022 o 5,8 % a v roce 2023 o 2,5 %. V roce 2024 se očekává růst o 2,1 % a v roce 2025 o 1,9 %. Růst v roce 2024 je dán zejména soukromou spotřebou a v menším rozsahu investicemi.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí je od roku 2020 vyšší než 3 % HDP; Snížil se z 6,7 % v roce 2021 na 4,7 % HDP v roce 2022 a 3,6 % v roce 2023. Předpokládá se, že v roce 2024 se dále sníží na 3,0 % HDP a v roce 2025 pak na 2,8 % HDP. Vládní investice se mírně zvýšily z 2,7 % HDP v roce 2021 na 2,8 % v roce 2022 a 3,0 % v roce 2023. Předpokládá se, že v letech 2024 a 2025 zůstanou na 3,1 % a budou vyšší než schodek veřejných financí ve stejných letech.

Podle odhadů Komise byla orientace fiskální politiky v roce 2023 celkově neutrální, a to ve výši –0,2 % HDP. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 restriktivní povahu a činil 0,3 % HDP a byl v souladu s doporučením Rady. Restriktivní příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl způsoben sníženými náklady na mimořádná podpůrná opatření (cílená i necílená) pro domácnosti a podniky v reakci na prudký nárůst cen energií (o 0,6 procentního bodu HDP). Hlavními faktory růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (po odečtení opatření na straně příjmů) byly sociální dávky jiné než věcné sociální dávky, které byly způsobeny přeceněním důchodů, a mezispotřeba, která byla způsobena výdaji na obranu. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 1,3 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 2,3 % HDP, což představuje roční nárůst o 0,1 procentního bodu. Španělsko financovalo další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, včetně veřejných investic do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako je soubor digitálních nástrojů, systém PERTE pro elektrická a propojená vozidla, nové prostory pro odborné vzdělávání a odbornou přípravu a investice do oblastí zeleného vodíku, které jsou financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude mít v roce 2024 neutrální povahu a bude odpovídat 0,0 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Španělska financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 3,8 %, což je více než doporučené maximální tempo růstu. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 0,9 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 0,2 % v roce 2024 a ve výši –0,1 % v roce 2025. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 0,7 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 0,3 % HDP. Předpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Zároveň se nepředpokládá, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. Hrozí, že to nebude v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů vzrostou v roce 2024 na 2,4 % HDP (oproti 2,3 % HDP v roce 2023). To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU, včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, by měly podle očekávání v roce 2024 vzrůst na 1,6 % HDP z 1,3 % HDP v roce 2023.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se snížil z 120,3 % HDP na konci roku 2020 na 116,8 % na konci roku 2021 a na 111,6 % HDP na konci roku 2022. Na konci roku 2023 se dále snížil na 107,7 % a předpokládá se, že na konci roku 2024 a 2025 se sníží ještě více (na 105,5 %, resp. 104,8 % HDP).

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika. Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2034 mírně snížit a poté zase zvýšit na 113 % HDP. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je vysoce pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Na jedné straně se faktory zvyšující riziko týkají kontextu vyšších úrokových sazeb vzhledem ke zvýšené úrovni veřejného dluhu. Na jedné straně existují faktory snižující riziko, které zahrnují prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování s velmi diverzifikovanou a velkou základnou investorů a velmi vysoký podíl dluhu denominovaného v eurech. K řešení nově vznikajících problémů s fiskální udržitelností, které souvisejí s veřejnými výdaji na důchody, navíc přispěje „uzavírací ustanovení“ zavedené důchodovou reformou z roku 2023, pokud bude plně provedeno.

Kromě toho by strukturální reformy a investice v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) / Nástroje pro oživení a odolnost, pokud budou plně realizovány, mohly mít v příštích letech pozitivní dopad na růst HDP. Provádění reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost Španělska probíhá, avšak včasné dokončení vyžaduje zvýšené úsilí.

Posouzení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Španělsko se již nepotýká s makroekonomickou nerovnováhou.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Španělská fiskální rada má široký mandát a rychle si získala pověst důvěryhodné nezávislé instituce. Vnitrostátní fiskální pravidla ve Španělsku zahrnují pravidlo rozpočtového salda, pravidlo týkající se dluhu a pravidlo vnitrostátních výdajů. Vzhledem k tomu, že na konci roku 2023 dojde k deaktivaci obecné únikové doložky a nedávno byla přijata nová pravidla na úrovni EU, nachází se Španělsko v současné době v přechodné fázi, kdy se opět uplatňují jeho vnitrostátní daňová pravidla. Španělsko se ve svém národním plánu pro oživení a odolnost zavázalo provádět přezkumy výdajů připravené Španělskou fiskální radou a začlenit je do každoročního rozpočtového procesu.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 1,1 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,4 % HDP, což bylo o 0,2 procentního bodu více než v roce 2019.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Rozhodující faktory, které Španělsko uvedlo dne 20. května 2024, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

Francie

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 7,5 %. Po vzrůstu o 6,4 % v roce 2021 vzrostl reálný HDP v roce 2022 o 2,5 % a v roce 2023 o 0,7 %. V roce 2024 se očekává růst o 0,7 % a v roce 2025 o 1,3 %. Růst v roce 2024 bude dán zejména soukromou i veřejnou potřebou.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí je od roku 2020 vyšší než 3 % HDP; snížil se z 6,6 % HDP v roce 2021 na 4,8 % HDP v roce 2022 a poté se zvýšil na 5,5 % v roce 2023. V roce 2024 se očekává pokles na 5,3 % a v roce 2025 na 5,0 %. Vládní investice zůstaly v letech 2020 až 2023 poměrně stabilní (mírně nad 4 % HDP). V roce 2024 by se měly zvýšit na 4,3 % HDP a v roce 2025 by měly klesnout na 4,2 % HDP.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky restriktivní a činila 0,5 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 restriktivní povahu a činil 0,3 % HDP a byl v souladu s doporučením Rady. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 0,4 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 4,1 % HDP, což představuje nárůst o 0,1 procentního bodu oproti roku 2022. Francie financovala další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, včetně veřejných investic do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako je vývoj a průmyslové využití obnovitelných a nízkouhlíkových vodíkových řešení, inovační projekty v oblasti udržitelných zemědělských systémů, recyklovaných materiálů, inovativních budov, digitalizace a dekarbonizace mobility, jakož i investice do tepelné renovace budov, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude v roce 2024 restriktivní a bude odpovídat 1,1 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Francie financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 1,8 %, což je méně než doporučené maximální tempo růstu. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady na mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 0,9 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 0,2 % v roce 2024 a ve výši 0,0 % v roce 2025. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 0,6 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 1,0 % HDP. Předpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Navíc se předpokládá se, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. To je rovněž v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů zůstanou v roce 2024 stabilní ve výši 4,1 % HDP. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU, včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, by měly podle očekávání v roce 2024 zůstat stabilní ve výši 0,4 % HDP.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se snížil z 113,0 % HDP na konci roku 2021 na 111,9 % na konci roku 2022 a na 110,6 % HDP na konci roku 2023. Předpokládá se, že v roce 2024 se zvýší na 112,4 % HDP a v roce 2025 pak na 113,8 % HDP.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika. Podle základního desetiletého odhadu by se měl poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2034 postupně zvyšovat na přibližně 139 % HDP. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je vysoce pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Na jedné straně faktory zvyšující riziko souvisejí s nedávným zvýšením úrokových sazeb, podílem krátkodobého veřejného dluhu, očekávaným nárůstem hrubých potřeb financování ve střednědobém horizontu a riziky podmíněného závazku vyplývajícími ze soukromého sektoru, mimo jiné prostřednictvím možného využití státních záruk poskytovaných firmám a osobám samostatně výdělečně činným během krize COVID-19. Na druhé straně existují faktory snižující rizika, které zahrnují prodloužení splatnosti dluhu v posledních letech, poměrně stabilní zdroje financování (s diverzifikovanou a velkou základnou investorů).

Posouzení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Francie již problémy s ekonomickou nerovnováhou nemá. Politická opatření pomohla zejména snížit zranitelná místa, která měla přeshraniční význam a týkala se konkurenceschopnosti v kontextu nízkého růstu produktivity, nicméně v tomto úsilí je třeba pokračovat, přičemž zranitelná místa související s vysokým veřejným dluhem přetrvávají.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Vysoká rada pro veřejné finance má poměrně úzký mandát, který se omezuje na vydávání stanovisek k věrohodnosti makroekonomických a rozpočtových prognóz, z nichž vycházejí roční a víceleté rozpočtové dokumenty, a k jejich souladu s cíli strukturálního salda. Francouzská ústava a související zákony zavedly pravidlo vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření pro vládní instituce a pravidlo vyrovnaného rozpočtu pro místní samosprávy. V platnosti je také střednědobá rozpočtová strategie, která nastiňuje fiskální cíle vlády a střednědobé priority na období tří až pěti let. V minulosti byly vnitrostátní rozpočtové cíle stanovené ve střednědobém horizontu revidovány nebo nebyly splněny a fiskální korekce byla odložena, což oslabilo vazbu na roční rozpočty. Zároveň se Francie ve svém plánu pro oživení a odolnost zavázala provádět přezkumy výdajů v souvislosti s ročním rozpočtem.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 1,8 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,3 % HDP, byly tedy na stejné úrovni jako v roce 2019.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Dne 22. května 2024 poskytla Francie další rozhodující faktory, které ještě nebyly uvedeny výše, a to nízkou elasticitu daňových příjmů vůči HDP a v menší míře dopad revize statistického základu provedené francouzským statistickým úřadem.

Itálie

Střednědobá makroekonomická situace. Po poklesu o 9,0 % v roce 2020 vzrostl reálný HDP v roce 2021 o 8,3 %, v roce 2022 o 4 % a v roce 2023 o 0,9 %. Také v roce 2024 se očekává růst ve výši 0,9 % a v roce 2025 mírné zvýšení na 1,1 %. Růst v roce 2024 je dán zejména čistým vývozem a investicemi.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí je od roku 2020 vyšší než 3 % HDP; snížil se z 8,7 % v roce 2021 na 8,6 % HDP v roce 2022 a 7,4 % v roce 2023. Údaje o schodku za období 2020–2023 zahrnují dopad daňových úlev na renovaci bytového fondu na zvyšování schodku 42 . V roce 2024 by se měl veřejný dluh snížit na 4,4 % HDP a v roce 2025 by měl lehce stoupnout na 4,7 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2021 na 2,9 % HDP, v roce 2022 se mírně snížily na 2,7 % HDP a v roce 2023 se zvýšily na 3,2 % HDP; v této výši by měly zůstat i v roce 2024. V roce 2025 se očekává, že budou činit 3,5 % HDP.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky mírně expanzivní a činila 0,3 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 restriktivní povahu a činil 1,0 % HDP a byl v souladu s doporučením Rady. Restriktivní příspěvek primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl způsoben sníženými náklady na mimořádná podpůrná opatření (cílená i necílená) pro domácnosti a podniky v reakci na prudký nárůst cen energií (o 1,4 procentního bodu HDP). Hlavními faktory růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez diskrečních opatření na straně příjmů) byly důchody a snížení daňového zatížení práce. Výdaje financované z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU činily v roce 2023 0,8 % HDP. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 2,9 % HDP, což představuje nárůst o 0,3 procentního bodu oproti roku 2022. Itálie financovala další investice prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, včetně veřejných investic do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako je posílení inteligentních sítí, výstavba „Tyrhénské spojky“, rozvoj rychlých systémů hromadné dopravy, výroba vodíku na brownfieldech, rychlé internetové připojení a digitalizace veřejné správy, které jsou částečně financovány z Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude v roce 2024 restriktivní a bude odpovídat 3,1 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Itálie financované z vnitrostátních zdrojů snížit o 2,8 %, což je méně než doporučené maximální tempo růstu. Čisté výdaje v roce 2023 byly však vyšší, než se očekávalo v době vydání doporučení (o 2,9 % HDP). Protože doporučení pro rok 2024 bylo formulováno jako tempo růstu, je třeba při posuzování souladu zohlednit také srovnávací základnu z roku 2023. Pokud by čisté výdaje v roce 2023 byly stejné, jak se očekávalo v době vydání doporučení, výsledné tempo růstu čistých výdajů v roce 2024 by bylo vyšší než doporučené tempo růstu, a to o 0,9 % HDP. Hodnocení proto dospělo k závěru, že hrozí, že čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů nebudou zcela v souladu s doporučením. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady na podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 1,0 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 0,0 % v roce 2024. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 1,0 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 2,7 % HDP. Ten je však ovlivněn restriktivním příspěvkem ostatních kapitálových výdajů ve výši 3,2 % HDP, což souvisí zejména s výše uvedeným výrazným snížením dotací souvisejících s daňovými úlevami na renovaci bytového fondu v roce 2024. Současně se předpokládá, že příspěvek čistých běžných primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky, který je ovlivněn postupným ukončováním současných podpůrných opatření v oblasti energetiky, bude expanzivní o 0,4 % HDP, což ukazuje na plné využití úspor ve výši 0,8 % HDP z těchto současných podpůrných opatření v oblasti energetiky pro expanzivní politiky zvyšující čisté běžné výdaje v roce 2024, včetně snížení daňového zatížení práce. Předpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. To je v souladu s tím, co doporučila Rada. Zároveň se nepředpokládá, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů budou v roce 2024 na 2,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP v roce 2023) 43 . To je v souladu s doporučením Rady. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU, včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, by měly podle očekávání v roce 2024 klesnout na 0,8 % HDP z 1,2 % HDP v roce 2023, zejména ve vztahu k nástroji ReactEU.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se snížil z 155,0 % HDP na konci roku 2020 na 147,1 % na konci roku 2021, 140,5 % v roce 2022 a na 137,3 % HDP na konci roku 2023. Předpokládá se, že v roce 2024 se zvýší na 138,6 % HDP a v roce 2025 pak na 141,7 % HDP.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu vysoká rizika. Podle základních desetiletých odhadů se poměr veřejného dluhu k HDP neustále zvyšuje a v roce 2034 dosáhne přibližně 168 % HDP. Dluhová trajektorie je citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je vysoce pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Na jedné straně jsou faktory zvyšující riziko spojeny s podílem krátkodobého veřejného dluhu. Na druhé straně mezi faktory snižující riziko patří struktura dluhu. Většinový podíl veřejného dluhu je především stále v držení domácích věřitelů. Skutečnost, že veřejný dluh je zcela denominován v eurech, navíc vylučuje měnová rizika. Fiskální rizika dále zmírňuje pozitivní čistá investiční pozice Itálie vůči zahraničí.

Kromě toho by strukturální reformy a investice v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) / Nástroje pro oživení a odolnost, pokud budou plně realizovány, mohly mít v příštích letech pozitivní dopad na růst HDP. Provádění reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost Itálie probíhá, avšak včasné dokončení vyžaduje zvýšené úsilí.

Posouzení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Itálie se potýká s makroekonomickou nerovnováhou od té doby, co u ní byla v roce 2023 zjištěna nadměrná nerovnováha. Především se Itálie potýká se zranitelnými místy souvisejícími s vysokým veřejným dluhem a slabým růstem produktivity v kontextu nestability trhu práce a určitých zbylých slabin ve finančním sektoru, které mají přeshraniční význam.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Italský Parlamentní rozpočtový úřad má široký mandát a v rámci evropských nezávislých fiskálních institucí poskytuje osvědčené postupy. Parlamentní rozpočtový úřad vede s vládou nepřetržitý dialog. Italská ústava a související zákony zavedly pravidlo vyrovnaného rozpočtu ve strukturálním vyjádření a pravidlo týkající se dluhu pro vládní instituce, výdajové pravidlo, které se vztahuje na vládní instituce, a pravidlo vyrovnaného rozpočtu pro regiony. V platnosti je také střednědobá rozpočtová strategie, která nastiňuje fiskální cíle vlády a střednědobé priority na období tří let. Roční rozpočet je zároveň zakotven ve střednědobém plánu slabě. Itálie se ve svém národním plánu pro oživení a odolnost zavázala, že v letech 2023–2025 bude provádět každoroční přezkumy výdajů.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Rozhodující faktory, které Itálie uvedla dne 17. května 2024, již pokrývá analýza obsažená v předchozích oddílech.

Maďarsko

Střednědobá makroekonomická situace. Reálný HDP v roce 2020 poklesl o 4,5 %. Po vzrůstu o 7,1 % v roce 2021 vzrostl reálný HDP v roce 2022 o 4,6 % a poté v roce 2023 poklesl o 0,9 %. V roce 2024 se očekává růst o 2,4 % a v roce 2025 o 3,5 %. Růst v roce 2024 je dán zejména soukromou spotřebou a investicemi.

Střednědobý stav rozpočtu včetně investic. Schodek veřejných financí je od roku 2020 vyšší než 3 % HDP; snížil se ze 7,2 % HDP v roce 2021 na 6,2 % HDP v roce 2022 a poté se opět zvýšil na 6,7 % v roce 2023. Předpokládá se, že v roce 2024 bude činit 5,4 % HDP a v roce 2025 pak 4,5 % HDP. Veřejné investice vzrostly v roce 2021 na 6,3 % HDP, v roce 2022 se snížily na 5,4 % HDP a v roce 2023 na 5,1 % HDP. Předpokládá se, že v roce 2024 budou činit 4,6 % HDP a v roce 2025 4,7 %, tedy více než schodek veřejných financí v roce 2025.

Podle odhadů Komise byla v roce 2023 orientace fiskální politiky restriktivní a činila 4,7 % HDP, a to v kontextu vysoké inflace. Příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení diskrečních opatření na straně příjmů) k orientaci fiskální politiky měl v roce 2023 restriktivní povahu a činil 1,7 % HDP. Růst primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 byl v souladu s doporučením Rady. Je však důležité poznamenat, že to bylo do značné míry způsobeno velmi vysokou úrovní čistých výdajů v roce 2022 ve srovnání s rokem 2023, včetně necílených výdajů v několika oblastech, které přispěly k makroekonomické nerovnováze, financované z neočekávaných zisků a sektorových daní uvalených na podniky zejména v energetice, finančním a maloobchodním sektoru. Investice financované z vnitrostátních zdrojů v roce 2023 dosáhly 4,6 % HDP, což představuje nárůst o 0,2 procentního bodu oproti roku 2022. Maďarsko financovalo veřejné investice do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, jako je zvyšování energetické účinnosti a digitalizace ve zdravotnictví a vzdělávání. Dosud nepředložilo žádnou žádost o platbu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

Na základě odhadů Komise se předpokládá, že orientace fiskální politiky bude v roce 2024 restriktivní a bude odpovídat 1,0 % HDP. Podle prognózy Komise z jara 2024 by se měly v roce 2024 čisté primární výdaje Maďarska financované z vnitrostátních zdrojů zvýšit o 3,6 %, což je méně než doporučené maximální tempo růstu. Čisté výdaje v roce 2023 byly však vyšší, než se očekávalo v době vydání doporučení (o 1,8 % HDP). Protože doporučení pro rok 2024 bylo formulováno jako tempo růstu, je třeba při posuzování souladu zohlednit také srovnávací základnu z roku 2023. Pokud by čisté výdaje v roce 2023 byly stejné, jak se očekávalo v době vydání doporučení, výsledné tempo růstu čistých výdajů v roce 2024 by bylo vyšší než doporučené tempo růstu, a to o 1,5 % HDP. Hodnocení proto dospělo k závěru, že hrozí, že čisté primární výdaje financované z vnitrostátních zdrojů nebudou zcela v souladu s doporučením. Prognóza Komise z jara 2024 odhaduje čisté rozpočtové náklady na podpůrná opatření v oblasti energetiky ve výši 1,6 % HDP v roce 2023 a předpokládá je ve výši 0,9 % v roce 2024 a ve výši 0,4 % v roce 2025. Pokud by související úspory byly využity ke snížení schodku veřejných financí, jak doporučila Rada, tyto projekce by v roce 2024 znamenaly fiskální korekci ve výši 0,6 % HDP, přičemž příspěvek čistých primárních výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v daném roce restriktivní povahu a bude činit 1,9 % HDP. Nepředpokládá se, že mimořádná podpůrná opatření v oblasti energetiky budou v letech 2023 a 2024 co nejdříve zrušena. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Navíc se předpokládá se, že související úspory budou plně využity ke snížení schodku veřejných financí. To je v souladu s doporučením Rady. Prognóza Komise z jara 2024 předpokládá, že veřejné investice financované z vnitrostátních zdrojů klesnou v roce 2024 na 4,0 % HDP (oproti 4,6 % HDP v roce 2023). Důvodem jsou především škrty a odklady investičních projektů financovaných z vnitrostátních zdrojů, které orgány oznámily s ohledem na vysoké předpokládané schodky. Hrozí tedy, že to nebude v souladu s tím, co doporučila Rada. Veřejné výdaje financované z příjmů z fondů EU, včetně grantů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, by měly podle očekávání v roce 2024 vzrůst na 1,7 % HDP z 0,8 % HDP v roce 2023. Tento nárůst je způsoben předpokládaným zvýšením čerpání finančních prostředků z politiky soudržnosti EU z programového období 2020–2027 a vyššími výdaji na investice podporované z Nástroje pro oživení a odolnost.

Problémy s dluhem a střednědobá dluhová pozice. Veřejný dluh se snížil ze 79,3 % HDP na konci roku 2020 na 76,7 % na konci roku 2021 a 74,1 % na konci roku 2022 a dále se snížil na 73,5 % v roce 2023. V roce 2024 se pak předpokládá nárůst na 74,3 % a poté pokles na 73,8 % na konci roku 2025.

Celkově analýza udržitelnosti dluhu naznačuje ve střednědobém horizontu střední rizika. Podle základních desetiletých odhadů by se měl poměr veřejného dluhu k HDP zvyšovat na přibližně 78 % HDP v roce 2034. Základní dluhová trajektorie je relativně citlivá na makroekonomické šoky. Podle stochastických projekcí, které simulují velkou škálu možných dočasných šoků působících na makroekonomické proměnné, je mírně pravděpodobné, že míra zadlužení bude v roce 2028 vyšší než v roce 2023.

Pro celkové posouzení udržitelnosti dluhu je třeba vzít v úvahu i další faktory. Na jedné straně faktory zvyšující riziko souvisejí se strukturou veřejného dluhu, zejména s významným podílem krátkodobého veřejného dluhu a veřejného dluhu v cizí měně. Další fiskální rizika představují rizika podmíněných závazků plynoucí z bankovního sektoru a záporná čistá investiční pozice Maďarska vůči zahraničí. Na druhé straně mezi faktory snižující riziko patří vysoký podíl domácího veřejného dluhu.

Kromě toho by strukturální reformy a investice v rámci nástroje NextGenerationEU (NGEU) / Nástroje pro oživení a odolnost, pokud budou plně realizovány, mohly mít v příštích letech pozitivní dopad na růst HDP. Provádění reforem a investic obsažených v plánu pro oživení a odolnost Maďarska je kvůli velkým problémům značně zpožděno.

Posouzení v rámci postupu při makroekonomické nerovnováze. Maďarsko se potýká s makroekonomickou nerovnováhou. Maďarsko čelí zejména zranitelnostem souvisejícím s cenovými tlaky a potřebami vnějšího a vládního financování, ačkoli některá krátkodobá rizika zmírnilo zlepšující se vnější prostředí.

Vnitrostátní rozpočtový rámec. Maďarská nezávislá fiskální instituce (Fiskální rada) je relativně malá organizace s poměrně úzkým mandátem. V současné době se na tvorbě rozpočtových prognóz, kalkulacích nákladů plánovaných politických opatření ani na následných hodnoceních makroekonomických prognóz nepodílí. Maďarsko má několik vnitrostátních fiskálních pravidel, z nichž jedno pravidlo omezuje veřejný dluh a dvě pravidla se týkají vyrovnaného rozpočtu. Pravidlo snižování dluhu představuje účinné omezení ročních rozpočtů, ale má určité procyklické rysy, neboť omezuje výdaje a umožňuje zvyšování daní při nižším růstu a nižší inflaci a naopak. Pravidlo víceletého vyrovnaného rozpočtu omezuje roční státní rozpočty v menší míře, protože cíle střednědobých plánů lze měnit dvakrát ročně pro všechny roky, na které se tyto plány vztahují. Maďarsko se ve svém národním plánu pro oživení a odolnost zavázalo provádět přezkumy výdajů, díky nimž bude možné zvýšit efektivitu veřejných výdajů a najít dodatečný fiskální prostor pro řešení nových výdajových tlaků.

Zvýšení vládních investic do obrany. Na základě údajů podle klasifikace COFOG zveřejněných Eurostatem dosáhly celkové výdaje vládních institucí na obranu v roce 2022 výše 1,4 % HDP. Z toho vládní investice do obrany představovaly v roce 2022 0,3 % HDP, což bylo o 0,1 procentního bodu více než v roce 2019. Podle předběžných odhadů Maďarska se očekává, že výdaje na obranu se v roce 2023 přiblíží 2 % HDP.

Další faktory, na něž členský stát poukázal. Dne 17. května 2024 poskytlo Maďarsko další rozhodující faktor, který ještě nebyl zmíněn výše, a sice že primární saldo se v roce 2023 výrazně zlepšilo, a to i ve strukturálním vyjádření.

5.Závěry

Schodek veřejných financí překročil referenční hodnotu 3 % HDP v roce 2023 v deseti členských státech EU: v Belgii, Česku, Estonsku, Španělsku, Francii, Itálii, Maďarsku, na Maltě, v Polsku a na Slovensku. Ve všech těchto členských státech, s výjimkou Estonska, byly v roce 2023 schodky veřejných financí vyšší než referenční hodnota a této hodnotě se ani neblížily.

V případě Estonska byl schodek v roce 2023 vyšší než referenční hodnota, nicméně této hodnotě se blížil.

Finsko mělo v roce 2023 schodek veřejných financí nepřekračující referenční hodnotu, nicméně v roce 2024 vykázalo plánovaný schodek vyšší, avšak blížící se 3 % HDP; prognóza Komise rovněž předpokládá pro rok 2024 schodek vyšší než 3 % HDP, avšak blížící se této hodnotě.

Slovinsko mělo v roce 2023 schodek veřejných financí nepřekračující referenční hodnotu stanovenou ve Smlouvě, nicméně v roce 2024 vykázalo plánovaný schodek vyšší a neblížící se 3 % HDP; vzhledem k tomu, že prognóza Komise z jara 2024 předpokládá schodek v roce 2024 pod 3 % HDP, plánované překročení referenční hodnoty v roce 2024 ve smyslu čl. 126 odst. 3 SFEU se proto u Slovinska nepotvrdilo.

Podle prognózy Komise se předpokládá, že schodky veřejných financí v Belgii, Estonsku, Francii, Itálii, Maďarsku, na Maltě, v Polsku a na Slovensku překročí v roce 2025 3 % HDP. Proto se schodky překračující referenční hodnotu označují v případě Belgie, Estonska, Francie, Itálie, Maďarska, Malty, Polska a Slovenska za nikoli dočasné. Jinak je tomu u schodků veřejných financí v Česku, Španělsku, Slovinsku a Finsku, kde se v současnosti předpokládá, že v roce 2025 nepřekročí referenční hodnotu, a proto se tyto nadměrné schodky označují za dočasné.

Překročení referenční hodnoty je hodnoceno jako výjimečné v případě Estonska a jako nikoli výjimečné v případě Česka, Malty, Polska, Slovenska, Belgie, Francie, Itálie, Maďarska, Španělska, Slovinska a Finska.

Rozhodující faktory lze zohlednit v postupu vedoucím k rozhodnutí o existenci nadměrného schodku u členských států s veřejným dluhem nižším než 60 % HDP (Česko, Estonsko, Malta, Polsko a Slovensko) a u členských států s veřejným dluhem vyšším než 60 % HDP, pokud se schodek blíží referenční hodnotě a překročení referenční hodnoty je dočasné (Slovinsko a Finsko). Mohou ovlivnit posouzení dodržení kritéria schodku jako přitěžující nebo polehčující faktory, přičemž za klíčový přitěžující faktor se považuje existence významných problémů s dluhem.

Celkově lze říci, že rozhodující faktory posuzované v této zprávě jsou různorodé v případě Malty, Polska a Finska. V případě Česka, Estonska a Slovinska jsou celkově hodnoceny jako polehčující a v případě Slovenska jako přitěžující.

Pokud jde o Slovinsko a Finsko, vzhledem k nejistotě spojené s plánovanými údaji, jakož i ke skutečnosti, že podle prognózy Komise z jara 2024 není u Slovinska potvrzeno plánované překročení referenční hodnoty v roce 2024 a u Finska se předpokládá, že schodek se bude v roce 2024 blížit referenční hodnotě a v roce 2025 klesne pod tuto hodnotu, bude Komise rozpočtový vývoj pečlivě sledovat a na podzim situaci znovu posoudí.

V případě Česka a Estonska se s přihlédnutím k rozhodujícím faktorům předloženým těmito členskými státy hodnotí kritérium schodku jako splněné.

V případě Španělska je rozpočtový schodek překračující referenční hodnotu dočasný. Na základě prognózy Komise z jara 2024 se předpokládá, že v letech 2024 a 2025 bude schodek bez dalších opatření nižší než referenční hodnota. Vzhledem k tomu, že ke snížení schodku Španělska pod referenční hodnotu nebude zapotřebí žádná další fiskální korekce, nebylo by zahájení postupu při nadměrném schodku v této fázi účelné. Komise bude každopádně rozpočtový vývoj ve Španělsku nadále sledovat a na podzim situaci znovu posoudí.

Na základě tohoto posouzení a po zvážení stanoviska Hospodářského a finančního výboru podle čl. 126 odst. 4 SFEU hodlá Komise v červenci navrhnout zahájení postupu při nadměrném schodku tím, že navrhne Radě, aby přijala rozhodnutí podle čl. 126 odst. 6 o existenci nadměrného schodku v Belgii, Francii, Itálii, Maďarsku, na Maltě, v Polsko a na Slovensku.

_________________

(1) Nařízení Rady (ES) č. 1467/97 o urychlení a vyjasnění postupu při nadměrném schodku (Úř. věst. L 209, 2.8.1997), naposledy pozměněné nařízením Rady (EU) 2024/1264 ze dne 29. dubna 2024 (Úř. věst. L, 2024/1264, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1264/oj).

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (Úř. věst. L, 2024/1263, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2024/1263/oj).

(3) Směrnice Rady (EU) 2024/1265 ze dne 29. dubna 2024, kterou se mění směrnice 2011/85/EU o požadavcích na rozpočtové rámce členských států (Úř. věst. L, 2024/1265, 30.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2024/1265/oj).

(4) V rozsahu, v jakém jsou nová pravidla již prakticky uplatňována. Některé prvky pozměněného nařízení je třeba ještě provést, např. dráhu čistých výdajů stanovenou Radou, na kterou se odkazuje v souvislosti s příslušnými faktory stanovenými v čl. 2 odst. 3 nařízení (ES) č. 1467/97.

(5) Při posuzování souladu s kritériem dluhu by měly být vždy zohledněny rozhodující faktory.

(6) V souladu s článkem 17 nařízení (EU) 2024/1264 bude dráha čistých výdajů definována v doporučení Rady, kterým se schvaluje národní střednědobý fiskálně-strukturální plán, který předloží každý členský stát a posoudí Komise. Podle přechodných ustanovení článku 36 předloží členské státy své první národní střednědobé fiskálně-strukturální plány do 20. září 2024, pokud se členský stát a Komise nedohodnou na přiměřeném prodloužení této lhůty.

(7) Údaje o poměru veřejného dluhu k HDP jsou uvedeny v oddíle 3.

(8) V případě, že Eurostatu nejsou v rámci fiskálního oznámení vykázány žádné údaje, je zdrojem plánovaných schodků na rok 2024 program stability a konvergenční program. Všechny dotčené členské státy s výjimkou Francie předložily pro účely této zprávy v rámci fiskálního oznámení z jara 2024 Eurostatu své plánované schodky na rok 2024.

(9) Eurostat, Euro Indicators ze dne 22. dubna 2024.

(10) Schodek veřejných financí Rumunska v roce 2023 rovněž překročil 3 % HDP a plánuje se, že bude nad referenční hodnotou i v roce 2024. Rumunskem se však tato zpráva nezabývá, neboť Rada rozhodla o existenci nadměrného schodku v Rumunsku dne 3. dubna 2020. Nejnovější doporučení Rady k odstranění nadměrného schodku veřejných financí v Rumunsku je ze dne 18. června 2021. Komise dnes doporučila Radě, aby přijala rozhodnutí, kterým se stanoví, že Rumunsko v reakci na doporučení Rady ze dne 18. června 2021 (COM(2024) 597) nepřijalo žádná účinná opatření.

(11) Úplný soubor tabulek, které členské státy vykázaly Eurostatu, je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/eurostat/web/government-finance-statistics/excessive-deficit-procedure/edp-notification-tables .

(12) Doporučení Rady ze dne 14. července 2023 (2023/C 312/01 až 2023/C 312/27, Úř. věst. C 312, 1.9.2023, s. 1).

(13) Stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů na rok 2024 ze dne 21. listopadu 2023 (C(2023) 9501 final až C(2023) 9520 final), stanovisko Komise k aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu Slovenska na rok 2024 ze dne 16. ledna 2024 (C(2024) 343 final) a stanovisko Komise k aktualizovanému návrhu rozpočtového plánu Lucemburska na rok 2024 ze dne 18. dubna 2024 (C(2024) 2626 final).

(14) Sdělení ze dne 8. března 2023 o pokynech v oblasti fiskální politiky na rok 2024 (COM(2023) 141 final). Viz také sdělení o návrzích rozpočtových plánů na rok 2024: celkové posouzení (COM(2023) 900 final).

(15) Doporučení Rady ze dne 12. dubna 2024 týkající se hospodářské politiky eurozóny (Úř. věst. C/2024/2807, 23.4.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/2807/oj ).

(16) V téže souvislosti Rada rovněž doporučila členským státům eurozóny, aby vypracovaly fiskální strategie k dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a v případě potřeby k posílení udržitelnosti dluhu, a to prostřednictvím rozhodné, diferencované, postupné a realistické konsolidace v kombinaci s vysoce kvalitními veřejnými investicemi a reformami, zejména s cílem zajistit vyšší udržitelný růst a posílit odolnost eurozóny vůči budoucím výzvám. V případě potřeby by členské státy měly do těchto strategií zahrnout opatření k dalšímu zvýšení efektivnosti a kvality veřejných výdajů a ke zlepšení udržitelnosti a přiměřenosti důchodových systémů a systémů zdravotní a dlouhodobé péče.

(17) Francie nepředložila Eurostatu v rámci fiskálního oznámení z jara 2024 svůj plánovaný schodek na rok 2024. V dubnu 2024 však zveřejnila svůj program stability na období 2024–2027, podle něhož je pro rok 2024 plánován schodek ve výši 5,1 % HDP.

(18) Jak bylo oznámeno Eurostatu v rámci fiskálního oznámení z jara 2024, přičemž jedinou výjimku představuje Francie, u níž je příslušným zdrojem plánovaných údajů na rok 2024 program stability (viz poznámka pod čarou č. 17).

(19) Jak bylo oznámeno Eurostatu v rámci fiskálního oznámení z jara 2024.

(20) Plánovaný schodek na rok 2024, jak byl oznámen Eurostatu v rámci fiskálního oznámení z jara 2024, činí 3,5 % HDP. Finsko však ve svém programu stability předloženém dne 25. dubna 2024 revidovalo svůj plánovaný schodek na rok 2024 mírně směrem dolů na 3,4 %, a to na základě dodatečných konsolidačních opatření ve výši 1 % HDP, která se vláda zavázala provést v dodatkovém rozpočtu na jaře 2024.

(21) Jak bylo oznámeno Eurostatu v rámci fiskálního oznámení z jara 2024.

(22) Není-li uvedeno jinak, je zdrojem údajů za roky 2024 a 2025 v této zprávě prognóza Komise z jara 2024 (European Economy-Institutional Papers 286).

(23) Sdělení Komise Radě, Pokyny v oblasti fiskální politiky pro rok 2024, COM(2023) 141 final. Viz Evropská komise, „Průmyslový plán Zelené dohody pro věk s nulovými čistými emisemi“, COM(2023) 62 final ze dne 1. února 2023. Viz Evropská komise, „Evropský semestr 2022 – jarní balíček“, COM(2022) 600 final ze dne 23. května 2022.

(24) COM(2022) 600 final.

(25) Doporučení Rady ze dne 14. července 2023 (2023/C 312/01 až 312/27), Úř. věst. C 312, 1.9.2023, s. 1.

(26) Odhaduje, že rozpočtové náklady na dočasná mimořádná opatření související s pandemií COVID-19 v EU klesly z 3,3 % HDP v letech 2020 a 2021 na 0,7 % v roce 2022. Opatření související s pandemií byla postupně ukončena v roce 2023. Náklady na humanitární pomoc uprchlíkům prchajícím před ruskou útočnou válkou proti Ukrajině – která byla výslovně zmíněna ve fiskálních doporučeních přijatých Radou v roce 2022 – nepřesáhly v EU v roce 2023 0,1 % HDP. Náklady na opatření ke zmírnění hospodářských a sociálních dopadů vysokých cen energií činily v roce 2022 1,2 % HDP a v roce 2023 se snížily na 0,9 % HDP. Očekává se, že v roce 2024 jejich dopad na rozpočet v EU klesne na 0,2 % HDP.

(27) Další skutečnosti, které jsou specifické pro danou zemi, jsou popsány v oddíle 4.2.

(28)

Podle čl. 2 odst. 1 nařízení č. 1467/97 se překročení schodku veřejných financí nad referenční hodnotu podle čl. 126 odst. 2 písm. a) druhé odrážky Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen ‚Smlouva o fungování EU‘) považuje za výjimečné tehdy, pokud vznikne v důsledku prudkého hospodářského propadu v eurozóně nebo v Unii jako celku zjištěného Radou v souladu s článkem 25 nařízení (EU) 2024/1263 nebo pokud je způsobeno výjimečnými okolnostmi, které veřejná správa nemůže ovlivnit a které mají zásadní dopad na veřejné finance dotčeného členského státu, v souladu s článkem 26 uvedeného nařízení. V letech 2022 a 2023 hospodářská aktivita v Estonsku poklesla o 0,5 % a 3,0 %, což přispělo ke zvýšení schodku veřejných financí v roce 2023. Nařízení (EU) 2024/1263 vstoupilo v platnost dne 30. dubna 2024, přičemž postupy podle článků 25 a 26 dosud nebyly zahájeny. Komise se však domnívá, že na veřejné finance Estonska mají významný dopad výjimečné okolnosti, které vláda nemůže ovlivnit, v důsledku čehož lze překročení referenční hodnoty schodkem veřejných financí považovat za výjimečné. Komise s ohledem na nedávný přechod na nově vytvořený rámec považuje tento přístup za opodstatněný. Tento závěr však nepředstavuje precedent.

(29) COM(2024) 601 PO/2024/4130.

(30)

Pokud jde o ostatní členské státy, překročil hrubý veřejný dluh referenční hodnotu 60 % na konci roku 2023 také v Německu, Řecku, Chorvatsku, na Kypru, v Rakousku a Portugalsku, nicméně v každém z těchto členských států se tento poměr oproti konci předchozího roku snížil.

(31) COM(2024) 601 PO/2024/4130.

(32) Orientace fiskální politiky má za cíl posoudit hospodářský impuls vyplývající z fiskálních politik, a to jak těch, které jsou financovány z vnitrostátních zdrojů, tak těch, které jsou financovány z rozpočtu EU.

(33)

Příslušná lhůta pro podávání zpráv v programu pro předávání údajů systému ESA je t+12 měsíců, přičemž od září 2024 se změní na t+11 měsíců. Vzhledem k tomu, že Eurostat musí údaje ověřit a zpracovat, znamená to, že údaje budou veřejně dostupné v lednu až únoru roku t+2.

(34) Analýza udržitelnosti dluhu byla aktualizována ve srovnání se zprávou o fiskální udržitelnosti z roku 2021 (European Economy – Institutional Papers 171), aby odrážela nejnovější prognózu Komise. Viz sdělení o hlavních prvcích jarního balíčku evropského semestru 2024 (COM (2024) 600 final) a doporučení Komise pro doporučení Rady (COM(2024) 601 až 627). Nejnovější hodnocení Komise týkající se členských států, v nichž dochází k nerovnováze nebo nadměrné nerovnováze, viz příslušné hloubkové přezkumy (SWD(2024) 80 až 85 a 100 až 105). Hodnocení rizik udržitelnosti dluhu ve všech členských státech, o nichž pojednává tato zpráva, viz přílohy o analýze udržitelnosti dluhu ve zprávách o jednotlivých zemích (SWD(2024) 601 až 627).

(35) https://www.riigikogu.ee/tegevus/eelnoud/eelnou/a17529fc-9cd3-46a0-bc61-2f0ef5c7edb4/2024.-aasta-lisaeelarve-seadus/

(36) V době zveřejnění této zprávy probíhá výměna informací mezi estonským národním statistickým úřadem a Eurostatem ohledně doby zaznamenávání vojenských výdajů. Eurostat v této věci vydá nezávislé rozhodnutí.

(37) () Tento údaj představuje výši ročních rozpočtových nákladů na daná opatření, na straně příjmů i výdajů a v příslušných případech po očištění o příjmy z daní z neočekávaných zisků dodavatelů energie.

(38) Podle prognózy Komise z jara 2024 pro Slovinsko činí výdaje financované z vnitrostátních zdrojů na obnovu po povodních v srpnu 2023 0,7 % HDP.

(39) Tento příspěvek se měří změnou primárních výdajů vládních institucí, po očištění o i) inkrementální rozpočtový dopad diskrečních opatření na straně příjmů, ii) jednorázové výdaje, iii) cyklické výdaje související s nezaměstnaností a iv) výdaje financované z nevratné podpory (grantů) v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších fondů EU, ve vztahu ke střednědobému (desetiletému) průměrnému potenciálnímu nominálnímu růstu HDP, vyjádřenou v poměru k nominálnímu HDP.

(40) Tento údaj představuje výši ročních rozpočtových nákladů na daná opatření, na straně příjmů i výdajů a v příslušných případech po očištění o příjmy z daní z neočekávaných zisků dodavatelů energie.

(41) Klasifikace funkcí vládních institucí (COFOG) třídí údaje o vládních výdajích z ESA podle účelu, k němuž jsou prostředky použity.

(42) Viz Eurostat (2023), Advice on recording of 2023 Superbonus (Doporučení k evidenci superbonusů v roce 2023) IT+Advice+on+recording+of+2023+Superbonus.pdf (europa.eu) .

(43) Po zaokrouhlení na první desetinné místo je rozdíl veřejných investic financovaných z vnitrostátních zdrojů mezi roky 2024 a 2023 0,0.

Choose the experimental features you want to try