EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 31.7.2024
COM(2024) 359 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ
o hodnocení ex post Programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) 2014–2020
{SWD(2024) 198 final}
Program LIFE na období 2014–2020
Program LIFE (l'Instrument Financier pour l'Environnement), který byl zahájen v roce 1992, je jediným finančním programem EU, který je specificky určen na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu a je realizován především prostřednictvím přímého řízení Evropskou komisí. Za více než 30 let své existence si vybudoval dobrou pověst. Ačkoli program LIFE na období 2014–2020 navazuje na své předchůdce, prvky a cíle analyzované v hodnocení ex post jsou specifické pro toto období financování.
Program LIFE na období 2014–2020 byl koncipován v širším rámci tehdejšího víceletého finančního rámce a strategie Evropa 2020 na podporu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění (2011–2020). Strategie určila ochranu životního prostředí a boj proti změně klimatu jako průřezové politické priority, které je třeba začlenit do řady evropských finančních nástrojů. Intervenční logika programu LIFE tento přístup doplňuje, přičemž program je koncipován jako „platforma pro výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a jako katalyzátor účinnějších investic“ a pro řešení „všech konkrétních potřeb v oblasti životního prostředí a klimatu“.
Článek 3 nařízení o cílech stanoví, že program LIFE by měl „přispívat k přechodu k nízkouhlíkovému hospodářství odolnému vůči změnám klimatu a účinně využívajícímu zdroje, k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, včetně podpory sítě Natura 2000 a boje proti degradaci ekosystémů“. Na obrázku 1 jsou uvedeny čtyři cíle programu LIFE, jak byly vyhodnoceny v hodnocení ex post.
Rozpočet programu LIFE ve výši 3,46 miliardy EUR je ve srovnání s odhadovanými investičními potřebami na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu zanedbatelný a představuje pouze 0,3 % rozpočtu EU. Jak tedy upozorňuje nařízení o programu LIFE, „vzhledem ke své povaze a velikosti nemůže program LIFE vyřešit všechny problémy životního prostředí a klimatu“.
Program LIFE byl rozdělen do dvou podprogramů (životní prostředí a oblast klimatu), každý se třemi prioritními oblastmi, viz obrázek 2. Program LIFE se z velké části řídí přístupem zdola nahoru a realizuje projekty programu LIFE v přímém řízení v celé EU. V rámci tohoto přístupu zdola nahoru je financování poskytováno širokému okruhu zúčastněných stran prostřednictvím výzev k předkládání návrhů, které nejsou příliš normativní, ale podporují provádění řešení v oblasti životního prostředí a klimatu přizpůsobených národní, regionální nebo místní úrovni. To se týká zejména historického pilíře programu, tzv. „tradičních projektů“. Získávají nejvyšší rozpočtové prostředky a podporují inovativní a decentralizované projekty v oblasti životního prostředí v celé EU. Tyto projekty zahrnují pilotní a demonstrační projekty a osvědčené postupy, jakož i šíření a zvyšování povědomí.
Integrované projekty, které byly nově zavedeny v roce 2014, plní cílenější funkci a podporují provádění právních předpisů EU, zejména v oblasti přírody, vody, odpadů, ovzduší, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, např. pomáhají vypracovat strategie a akční plány vyžadované acquis EU. Uplatňují spíše přístup shora dolů a vyžadují, aby členské státy využívaly různé zdroje financování z EU, jakož i vnitrostátní finanční prostředky a/nebo investice soukromého sektoru. V praxi se tyto projekty často týkají koordinace širšího spektra činností, a to i na nadnárodní úrovni, které přispívají k realizaci jednotného plánu. Příspěvek programu LIFE na integrované projekty je sice omezen na 60 %, ale při realizaci projektů se využívají další zdroje financování. Kromě tradičních a integrovaných projektů zahrnoval program LIFE také projekty technické pomoci, projekty budování kapacit, přípravné projekty a granty na provoz pro nevládní organizace, které se zaměřují na životní prostředí nebo opatření v oblasti klimatu.
Přístup a rámec hodnocení
Základem pro hodnocení jsou ukazatele výkonnosti s jejich milníky a cíli pro rok 2020, jak byly dohodnuty v rámci víceletého finančního rámce v době vytváření konceptu programu LIFE. Tyto ukazatele výkonnosti však měří především výstupy v podobě počtu realizovaných projektů, a proto neumožňují poskytnout komplexní pohled na úspěšnost programu. Toto hodnocení navíc využívá také klíčové ukazatele výkonnosti (KPI) nově zavedené v roce 2014, které měří čisté přínosy pro životní prostředí vytvořené každým projektem programu LIFE (např. snížení znečištění ovzduší, velikost obnovených stanovišť). Mohou zachytit některé cenné důkazy o výsledcích dosažených projekty programu LIFE, a to i přes nedostatky, pokud jde o rozsah, úplnost a srovnatelnost výsledných údajů, které byly v klíčových ukazatelích výkonnosti použitých pro program LIFE na období 2021–2027 odstraněny. Kromě toho bylo při hodnocení využito šest případových studií, průzkum (436 respondentů), 60 cílených rozhovorů a dokumentární přezkum, aby se shromáždily další informace, zajistila spolehlivost údajů o projektu, integrovaly se názory příjemců, žadatelů a dalších zúčastněných stran a zajistilo se zpřesnění zdrojů údajů.
Konečným datem pro hodnocení byl červen 2023; v té době stále probíhalo 58 % projektů programu LIFE na období 2014–2020. Aby byla zajištěna spolehlivost, je hodnocení omezeno na údaje o dokončených projektech a projektech v pokročilé fázi realizace. Přínosy zjištěné v hodnocení proto pokrývají pouze přibližně polovinu projektů LIFE realizovaných v rámci celého programového období. Lze očekávat, že po dokončení všech projektů bude konečný přínos programu podstatně vyšší.
Aktuální stav provádění
Většina z 3,46 miliardy EUR z programu LIFE (přibližně 80 %) byla určena na financování grantů na realizaci různých typů projektů. Kromě toho šlo 14 % dostupného rozpočtu v rámci programu LIFE na období 2014–2020 na zadávání veřejných zakázek (např. podporu při analýze podaných zpráv členských států, řízení porušení předpisů, pořádání akcí pro zúčastněné strany, informační systémy a komunikační kanály) a 5 % na konkrétní finanční nástroje.
Granty
V programovém období 2014–2020 bylo financováno celkem 1 163 grantů na akce s celkovými náklady na projekty ve výši 4,8 miliardy EUR, z čehož 2,6 miliardy EUR poskytl program LIFE (v průměru 2 miliony EUR na projekt) a zbytek zajistilo spolufinancování.
Bylo realizováno 1 019 tradičních projektů. Poptávka po tradičních projektech zůstala vysoká po celých sedm let, přičemž ve všech šesti prioritních oblastech byl vysoký převis poptávky. Celková hodnota tradičních projektů činí 3,5 miliardy EUR, z čehož 1,9 miliardy EUR poskytl program LIFE a 1,6 miliardy EUR sami příjemci.
Bylo financováno 70 integrovaných projektů v celkové hodnotě 1,3 miliardy EUR, z čehož přibližně 700 milionů EUR poskytl program LIFE. Integrované projekty díky své koordinační úloze přinesly dalších 31,6 miliardy EUR z řady doplňkových zdrojů financování.
74 grantů na akce podpořilo projekty technické pomoci. Celková hodnota těchto grantů činí 35,5 milionu EUR, z čehož 23,8 milionu EUR poskytl program LIFE.
Přípravné projekty se zabývaly novými politickými prioritami a nečekanými výzvami. Například v roce 2020 pomohla zvláštní výzva „Nevládní organizace pro zelenou dohodu“ nevládním organizacím EU v oblasti životního prostředí a klimatu řešit finanční potíže způsobené pandemií.
Průměrná doba trvání projektu byla čtyři roky. Program LIFE podporoval širokou škálu příjemců, kteří byli poměrně dobře rozděleni mezi různé typy zúčastněných stran, jak je znázorněno na obrázku 3.
Obrázek 3: Rozdělení příjemců podle typu organizace
Finanční nástroje
Program LIFE financoval dva pilotní finanční nástroje, které testovaly inovativní přístupy k získávání finančních prostředků:
-Soukromé financování pro nástroj pro energetickou účinnost (PF4EE) s cílem zvýšit dostupnost dluhového financování investic podporujících priority členských států v oblasti energetické účinnosti stanovené v jejich vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti.
-Nástroj financování přírodního kapitálu (NCFF), jehož cílem je vytvořit zásobu reprodukovatelných a financovatelných operací, které poslouží jako „ověření koncepce“, aby potenciálním investorům předvedly atraktivnost operací přímo zaměřených na řešení cílů v oblasti biologické rozmanitosti a přizpůsobení se změně klimatu.
Z rozpočtu programu LIFE bylo na investice prostřednictvím nástroje PF4EE vyčleněno celkem 215 milionů EUR, z nichž bylo do konce roku 2020 přiděleno 77 %. Po pomalém začátku nástroj PF4EE stále více podporoval investice a v současné době je na dobré cestě dosáhnout svého dlouhodobého cíle 700 milionů EUR. Finanční prostředky poskytnuté v rámci nástroje NCFF se blíží původnímu cíli 100–125 milionů EUR a poskytly důležité poznatky, které jsou vodítkem pro probíhající úvahy o projektech v oblasti hospodaření s přírodním kapitálem.
Výsledky a úspěchy programu LIFE
Hodnocení prokázalo, že program LIFE byl úspěšný při dosahování většiny svých úkolů pro každý ze čtyř cílů, což bylo podpořeno důkazy z případových studií, průzkumu a rozhovorů, a zároveň přinesl dobré výsledky v poměru k investovaným finančním prostředkům. Různé nástroje programu byly soudržné a doplňovaly se s ostatními nástroji financování a intervenční logika programu LIFE zůstala relevantní po celé období provádění.
Administrativní postupy programu jsou obecně považovány za účinné, příjemci by však ocenili zjednodušení formulářů žádostí, snížení složitosti klíčových ukazatelů výkonnosti a zkrácení lhůt pro hodnocení. Zdá se, že dvoufázový postup podávání žádostí zavedený z důvodu zjednodušení svého cíle nedosáhl.
Účinnost programu
Účinnost programu byla měřena na základě cílů pro rok 2020 stanovených pro ukazatele výkonnosti v rámci hodnocení víceletého finančního rámce. Těchto cílů bylo z velké části dosaženo. I v případě, že se cíle nepodařilo dosáhnout, výsledky se mu většinou blížily. U každého ze čtyř cílů bylo dosaženo očekávaného počtu projektů, jak je definován v odpovídajících ukazatelích výkonnosti (např. 650 probíhajících/dokončených projektů provádějících napodobitelné/přenositelné akce). Analýza souhrnných údajů o klíčových ukazatelích výkonnosti navíc ukazuje, že projekty programu LIFE významně přispěly k vytvoření čistých přínosů pro životní prostředí. Podle souhrnných odhadů založených na údajích vykázaných pokročilými a dokončenými projekty program LIFE:
§dosáhl snížení emisí CO2 o 11,8 milionu tun ročně, čímž překročil čisté emise skleníkových plynů Kypru pro rok 2021;
§snížil objem nesprávného nakládání s odpady o 4,3 milionu tun ročně;
§snížil spotřebu primární energie o 2,4 milionu MW/h, což odpovídá průměrné roční spotřebě elektřiny více než 970 000 evropských domácností.
§snížil emise oxidů dusíku na přibližně 152 000 tun ročně, čímž překonal portugalské emise NOx za rok 2019.
§zlepšil stav ochrany 435 druhů.
§prostřednictvím projektů spolufinancoval výkup 3 127 km2 chráněných území za celkovou částku 83 milionů EUR a pomohl tak rozšířit síť Natura 2000.
Konzultace se zúčastněnými stranami, případové studie a přehled literatury do značné míry potvrdily pozitivní přínos programu k jeho čtyřem cílům, i když příspěvek ke katalytickému účinku (cíl 4) je nejobtížněji kvantifikovatelný.
Cíl 1
Prostřednictvím svých projektů a veřejných zakázek program LIFE přispěl k celkovému cíli směřování k ekologicky šetrnému hospodářství, které rozumně využívá zdroje, snižuje emise uhlíku a dokáže čelit změnám klimatu, jakož i k ochraně a zlepšování životního prostředí. Všechny projekty programu LIFE se zabývají konkrétními problémy v těchto oblastech, testují řešení, šíří informace, obnovují stanoviště nebo podporují provádění a prosazování právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí a klimatu. Integrované i tradiční projekty spojují různé zúčastněné strany a lidi, kteří se setkávají, aby pracovali na společném projektu. To pomohlo zvýšit povědomí o environmentálních a klimatických problémech mezi těmito aktéry a pomohlo vybudovat dlouhodobou spolupráci a komunity, které pokračují i po skončení projektů. Konkrétnější příklady projektů jsou uvedeny u ostatních cílů, které rovněž podporují cíl 1.
Cíl 2
Program LIFE podporoval rozvoj, provádění a prosazování politiky a právních předpisů EU v oblasti životního prostředí a klimatu prostřednictvím svých projektů, ale také prostřednictvím studií a technické pomoci financovaných z prostředků na veřejné zakázky.
Některé z tradičních projektů byly zaměřeny na posílení spolupráce v oblasti dodržování a prosazování předpisů. Například projekt
LIFE-ENPE
zřídil Evropskou síť státních zástupců pro životní prostředí a zlepšil účinnost a efektivitu státních zástupců a soudců při řešení trestných činů proti životnímu prostředí v celé Evropě. Projekt LIFE PROWhIBIT posílil spolupráci mezi soudními, donucovacími a inspekčními pracovníky a zlepšil jejich nástroje pro prevenci a potírání trestné činnosti v oblasti odpadů v životním prostředí. Projekt LIFE Re-Vultures posílil prosazování směrnice o ochraně ptáků v Bulharsku prostřednictvím národního plánu boje proti otravám, včetně specializované jednotky na podporu vyšetřování trestných činů proti životnímu prostředí.
Integrované projekty podpořily provádění plánů nebo strategií nařízených politikami a právními předpisy EU. Například projekt
LIFE-IP AdaptInGR
se zaměřil na provádění řecké národní strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a 13 regionálních akčních plánů pro přizpůsobení se změně klimatu v souladu se strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu. V jiných případech vedly projekty programu LIFE k rozvoji právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí a klimatu. Projekty
LIFE MOTTLES
a
LIFE MixForChange
pracovaly na definici nových legislativních norem pro přizpůsobení zemědělství a lesnictví změně klimatu. Projekt
LIFE SIDE
podpořil návrh a realizaci čtvrté fáze systému EU pro obchodování s emisemi.
Studie a činnosti financované z programu LIFE prostřednictvím veřejných zakázek hrály při provádění, vývoji, hodnocení a prosazování právních předpisů a politik v oblasti životního prostředí a klimatu stejně důležitou roli. Program LIFE podpořil analýzu podávání zpráv členských států vyžadovanou v rámci acquis EU v oblasti životního prostředí (např. plány předkládané v souladu s rámcovou směrnicí o vodě, směrnicí o kvalitě vnějšího ovzduší nebo směrnicí o dusičnanech). Program LIFE financoval registr Unie pro emisní povolenky, který je zásadní pro fungování systému obchodování s emisemi, a také systém klasifikace chemických látek pro ochranu lidského zdraví a životního prostředí. Program LIFE rovněž financoval přípravné činnosti pro návrh a vývoj evropského právního rámce pro klima, strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu a návrhy
balíčku „Fit for 55“
.
Příjemci, žadatelé a členské státy potvrdili roli programu v politikách a právních předpisech v oblasti životního prostředí a klimatu. 50 % členských států uvedlo, že program LIFE pozitivně přispěl k jejich vnitrostátním cílům v rámci
přezkumů provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí (EIR)
v roce 2017. V roce 2019 se tento podíl zvýšil dokonce na 90 %.
Cíl 3
Z hodnocení vyplývá, že program LIFE přispěl k lepšímu řízení v oblasti životního prostředí a klimatu na všech úrovních, včetně lepšího zapojení občanské společnosti, nevládních organizací a místních aktérů prostřednictvím realizace projektů, grantů na provoz pro nevládní organizace a zadávání veřejných zakázek.
Tradiční i integrované projekty podporovaly konkrétní činnosti přispívající k tomuto cíli. V období 2014–2020 se 383 projektů zabývalo specificky prioritami v oblasti správy a informací o životním prostředí.
Projekty programu LIFE posílily postavení klíčových aktérů prostřednictvím školení, vývoje nástrojů a zvýšení povědomí o otázkách životního prostředí. V období 2014–2020 využilo odborné přípravy a vzdělávání díky projektům programu LIFE více než 260 000 osob. Mezi 30 projekty, které byly podrobně analyzovány v rámci případových studií, se opakovaně objevovaly aspekty zlepšení správy, budování kapacit a zvyšování povědomí. Mezi konkrétní příklady patří projekt
LIFE DoppelPlus
, který organizoval „koučovací program“ pro domácnosti s nízkými příjmy v oblasti vytápění, chlazení a větrání bytů a hospodaření s vodou a elektřinou. 806 domácností využilo bezplatného poradenství a kontroly energetiky a klimatu. Projekt
Canemure:
Na cestě k uhlíkově neutrálním obcím a regionům ve Finsku (Canemure: Towards Carbon Neutral Municipalities and Regions in Finland)
vyvinul metodu výpočtu emisí obcí a poskytl školení a budování kapacit pro různé obce. Tato metoda se nyní používá v celém Finsku.
Projekty programu LIFE propojily několik zúčastněných stran a podpořily jejich vzájemnou spolupráci. Klíčové ukazatele výkonnosti potvrdily, že do projektů programu LIFE je zapojeno velké množství zúčastněných stran, konkrétně více než 4 000 nevládních organizací, přes 6 000 soukromých subjektů a přibližně 11 500 veřejných orgánů. Mezi příklady projektů patří projekt
Clean Sea LIFE
, který zapojil přibližně 170 000 lidí včetně rybářů, potápěčů, studentů, učitelů, sdružení, podniků a občanů do aktivit „lovení odpadků“. Projekt
LIFE Olivares Vivos
spojil všechny účastníky řetězce produkce oliv, aby se zasadili o zachování a udržitelnou správu olivových hájů a souvisejících ekosystémů.
Program LIFE pomohl zvýšit informovanost a podpořil šíření výsledků projektu. Každý projekt programu LIFE musí připravit „komunikační plán po skončení programu LIFE“, aby mohl inspirovat podobné akce i jinde. Kromě toho je hlavním cílem některých tradičních projektů zvyšování povědomí a informační činnost.
Program LIFE rovněž financoval provozní granty pro nevládní organizace, které se primárně zaměřují na životní prostředí nebo opatření v oblasti klimatu. Aby mohly získat finanční prostředky, musejí prokázat, že aktivně přispívají k rozvoji, provádění a prosazování politiky a právních předpisů EU.
V rámci části týkající se zadávání veřejných zakázek financoval program LIFE také iniciativy zaměřené na zvyšování povědomí, propagaci dobrých výsledků a sdružování zúčastněných stran. Příkladem je
kampaň za jednorázové plasty
, kampaň EU na podporu biologické rozmanitosti, skupiny zainteresovaných stran a ocenění jako je
cena „Evropské zelené město“ (European Green Capital) a „Evropský zelený list“ (European Green Leaf Award)
.
Cíl 4
Ačkoli je to obtížné kvantifikovat, hodnocení ukazuje, že program LIFE má struktury, které působí jako katalyzátor pro začleňování cílů v oblasti životního prostředí a klimatu do dalších politik Unie a praxe veřejného a soukromého sektoru. Program LIFE pomohl do praxe soukromého sektoru prosadit začlenění cílů v oblasti životního prostředí a klimatu.
Cílem tradičních projektů programu LIFE je podnítit prosazování cílů v oblasti životního prostředí a klimatu do soukromých a veřejných opatření, a to financováním inovací a osvědčených postupů a zajištěním napodobitelnosti výsledků projektů. Při výběru projektů se posuzuje jejich potenciál přinést inovace a/nebo zavést osvědčené postupy a také potenciál pro napodobitelnost. Z 30 projektů analyzovaných v rámci případových studií bylo v 21 projektech vyvinuto nebo testováno řešení. Na
platformě Innovation Radar
, která představuje špičkové inovace financované EU, bylo představeno 204 projektů programu LIFE. Příkladem výsledků napodobitelnosti je projekt
LIFE YEAST
, v jehož rámci byla vyvinuta nová metodika extrakce pro přeměnu použitých pivovarských kvasnic na suroviny pro různé průmyslové aplikace, která je nyní napodobena v pivovarech společnosti AB InBev po celém světě.
Integrované projekty mohou mít také pilotní charakter pro realizaci plánů EU.
Projekt LIFE-IP MALOPOLSKA
významně přispěl ke zlepšení kvality ovzduší v jednom z nejvíce znečištěných regionů EU. Podobná řešení jsou v současné době realizována prostřednictvím integrovaných projektů v Maďarsku, Bulharsku a na Slovensku.
Program LIFE hrál rovněž roli katalyzátoru investic pro cíle v oblasti životního prostředí a klimatu prostřednictvím požadovaného spolufinancování projektů, koordinační role integrovaných projektů a finančních nástrojů (PF4EE a NCFF). Přestože se tyto dva finanční nástroje spouštěly pomalu a několik navrhovaných operací bylo pro ochranu biologické rozmanitosti a přizpůsobení se klimatu považováno za nedostatečné, nástroj NCFF umožnil vyvodit závěry pro probíhající úvahy o financování přírodního kapitálu.
Prostřednictvím studií o financování a sledování biologické rozmanitosti a studií o začleňování problematiky klimatu připravil program LIFE půdu pro začleňování cílů v oblasti životního prostředí a klimatu do všech politik EU.
Účinnost programu
Srovnáme-li náklady nezbytné na provoz programu s jeho celkovým rozpočtem a podíváme-li se na peněžní přínosy projektů LIFE, zjistíme, že program za vynaložené peníze poskytuje dobrou hodnotu. Na řízení programu bylo zapotřebí pouze 3,3 % celkového rozpočtu programu LIFE. To je nižší podíl než u ostatních programů řízených stejnou výkonnou agenturou (3,6–8,2 %). Na základě analýzy nákladů a přínosů dokončených a probíhajících tradičních projektů, která porovnávala peněžní přínosy vytvořené s investovanými finančními prostředky, přínosy převýšily náklady více než desetinásobně. Analýza vyčíslila v penězích pouze ty přínosy pro životní prostředí, pro které existuje odborně ověřená metodika (např. obnovené biotopy, snížení emisí CO2), a odhadla peněžní přínosy ve výši 6,8 miliardy EUR, zatímco náklady na vybrané projekty činily 612,4 milionu EUR.
Přestože program LIFE nemá za úkol zajistit poměrné rozdělení finančních prostředků mezi členské státy, nevyvážené geografické rozdělení v tradičních projektech účinnost programu omezuje. 47 % projektů bylo přiděleno dvěma členským státům, což lze přičíst i jejich vysokému podílu návrhů (52 % všech návrhů). Bylo vyzkoušeno několik opatření na podporu méně úspěšných zemí, ale zatím s omezeným úspěchem – např. orientační rozdělení prostředků mezi členské státy, které bylo zavedeno v roce 2007, se ukázalo jako neúčinné.
Koherence programu
Program je vnitřně soudržný, neboť jednotlivé financované činnosti se jasně vzájemně doplňují. Tradiční projekty se zaměřovaly na inovace, osvědčené postupy a činnosti zvyšující povědomí, zatímco integrované projekty se zaměřovaly na provádění a uplatňování acquis EU v oblasti životního prostředí a klimatu a finanční nástroje podporovaly využívání výsledků úspěšných projektů skrze mobilizaci soukromých investic. Mnoho projektů LIFE přispívá k několika tematickým prioritám současně.
Mezi fondy EU vyplňuje program LIFE mezeru, kterou ostatní programy financování ve skutečnosti nepokrývají. V rámci hodnocení byly zjištěny synergie a doplňkovost s evropským a vnitrostátním financováním. Program LIFE díky bonusovému mechanismu v procesu hodnocení návrhů usnadnil využívání výsledků výzkumu. Současně program vytváří zásobník projektů pro realizaci ve větším měřítku prostřednictvím jiných programů financování EU. Členské státy uvedly, že projekty programu LIFE podporují cíle intervencí financovaných z EFRR a EZFRV. Obrázek 4 ukazuje, jak se program LIFE zaměřuje na specifickou mezeru mezi programy financování EU.
Evropská přidaná hodnota programu
Přidaná hodnota programu LIFE pro EU spočívá v tom, že se jedná o program zaměřený výhradně na životní prostředí a klima, který podporuje nejambicióznější a nejinovativnější projekty v celé Evropě se slibnými řešeními, jež mají potenciál pro napodobitelnost a sdílení znalostí mezi různými subjekty v různých členských státech. Financované nadnárodní integrované projekty rovněž prokázaly přidanou hodnotu EU díky spolupráci napříč zeměmi při řešení problémů, jako je ztráta biologické rozmanitosti a změna klimatu, které z definice přesahují hranice jednotlivých států. Program LIFE nabízí možnosti nadnárodní podpory a doplňuje další evropské a vnitrostátní zdroje financování. Výsledky průzkumu ukazují, že podobné možnosti financování zaměřené výhradně na potřeby odvětví životního prostředí a klimatu ve všech členských státech neexistují. 79 % dotázaných příjemců by bez programu LIFE nenašlo jiné financování.
Pokračující význam programu
Úloha programu LIFE, jak je definována ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020 a v kontextu strategie Evropa 2020, zůstala relevantní po celé období. Program se pružně přizpůsoboval neočekávaným výzvám, například podpoře nevládních organizací během pandemie COVID-19 prostřednictvím zvláštní výzvy. Se zavedením Zelené dohody pro Evropu v roce 2019 v rámci mandátu tehdejší nově zvolené Komise se zvýšila politická pozornost věnovaná legislativě v oblasti životního prostředí a klimatu. Zelená dohoda zvýšila naléhavost řešení problémů udržitelnosti a program LIFE následně zaznamenal výrazný nárůst počtu žádostí o projekty.
Výsledky dosažené programem LIFE a jeho schopnost působit jako katalyzátor inovací a sdružovat občany doplňovaly začleňování cílů v oblasti životního prostředí a klimatu do všech fondů. Věda a příslušná data jasně ukazují, že environmentální a klimatická krize se prohlubuje, a proto je nutné pokračovat ve dvojím přístupu k financování, a to jak v oblasti životního prostředí a klimatu, tak i v oblasti účelových výdajů na životní prostředí a klima. Zpráva o strategickém výhledu z roku 2023 zdůrazňuje potřebu „bezprecedentních opatření k dosažení klimatické neutrality a udržitelnosti“. Transformace naší společnosti a ekonomiky směrem k modelu, který respektuje hranice planety, „bude mít zásadní význam pro upevnění dlouhodobé konkurenceschopnosti a sociálního modelu Evropy, tedy i jejího celosvětového vedoucího postavení, pokud jde o nové hospodářství pro nulové čisté emise, a bude realizována také prostřednictvím podpory ostatních regionů při budování udržitelné budoucnosti“.
Intervenční logika programu LIFE, která je z velké části realizována přístupem zdola nahoru s výzvami k předkládání návrhů, které nejsou příliš normativní, jednoznačně prokázala své výhody, a to i při hodnocení na základě vyvíjejícího se politického kontextu. Nicméně do budoucna a v době zvýšených rozpočtových omezení by se strategičtější řízení politických priorit mohlo kombinovat s přístupem zdola nahoru.
Závěr a cesty k dalšímu zlepšení
Hodnocení ex-post programu LIFE na období 2014–2020 ukázalo, že program dosáhl většiny svých cílů pro rok 2020 stanovených ve výkonnostním rámci. Další shromážděné důkazy tato zjištění potvrdily. Hodnocení kvantifikovalo a ilustrovalo některé čisté přínosy pro životní prostředí a klima, kterých bylo dosaženo díky projektům programu LIFE. Konzultace se zúčastněnými stranami, případové studie a dokumentární přezkum poskytly důkazy o tom, že program LIFE financoval inovativní projekty, které lze napodobit. Projekty programu LIFE využívaly výsledky výzkumu a aplikovaly osvědčené postupy. Program doplňoval národní programy financování a vyplnil mezeru mezi evropskými fondy. Podle zúčastněných stran by bez programu LIFE mnoho projektů na národní úrovni nebylo financováno. Náklady na program a použitý rozpočet byly v porovnání s dosaženými přínosy minimální. Konzervativní analýza nákladů a přínosů prokázala přínosy přesahující více než desetinásobek investovaného rozpočtu. Program LIFE získal další investice prostřednictvím finančních nástrojů PF4EE a NCFF, i když jejich využití bylo zpočátku pomalé. Vzhledem k tomu, že program LIFE představuje pouze 0,3 % rozpočtu EU, dosáhl cenných výsledků.
Hodnocení programu LIFE na období 2014–2020 umožňuje vyvodit některé závěry o získaných zkušenostech a možných dalších zlepšeních. Nesrovnalosti a nedostatky zjištěné ve výkonnostním rámci a klíčových ukazatelích výkonnosti jsou zřejmé, a proto již byly v programu LIFE na období 2021–2027 řešeny. Nově zavedené integrované projekty se ukázaly jako užitečné pro podporu členských států při provádění evropského acquis v oblasti životního prostředí a klimatu. Proto jsou v programu LIFE na období 2021–2027 dále sledovány. Administrativní zátěž pro žadatele a příjemce je otázkou, kterou je třeba dále prozkoumat a zjistit, jak ji lze dále snížit.
Celkově lze říci, že více než 30 let zkušeností s programem LIFE prokázalo jeho schopnost spojovat lidi a různé zúčastněné strany, řešit problémy životního prostředí nebo klimatu na místní, regionální a vnitrostátní úrovni a podporovat inovace a přechod k udržitelnější společnosti a ekonomice. Díky svému silnému přístupu zdola nahoru, který často zapojuje lidi na místní úrovni, a projektům blízkým každodennímu životu těchto lidí, program LIFE přispívá také k pozitivnímu obrazu Evropy a ukazuje občanům EU její konkrétní přidanou hodnotu.