EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.6.2024

COM(2024) 244 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o přenesení pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci svěřené Komisi podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014

1.Úvod

Dne 8. června 2016 bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 1 . Nařízení (EU) 2016/1011 bylo následně změněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 2 , nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 3 , nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/168 4  a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 5 .

Nařízení (EU) 2016/1011 zavedlo společný rámec, jehož účelem je zajistit přesnost a integritu indexů, které jsou v Unii používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů.

Podle čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci.

Pokud jde o čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19a odst. 2, čl. 19c odst. 1, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1011, čl. 49 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1011 stanoví, že pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi na dobu pěti let, přičemž toto období může být automaticky prodlouženo o další stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. Původní pětileté období trvalo od 30. června 2016 do 30. června 2021. Na základě nařízení (EU) 2019/2089 se změnil čl. 49 odst. 2, takže zmocnění je v současnosti uděleno od 10. prosince 2019 do 10. prosince 2024 a přibyl požadavek na vypracování zprávy o přenesení pravomoci. Cílem této zprávy je tento požadavek splnit.

2.Právní základ

Podle čl. 49 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1011 musí Komise vypracovat zprávu o zmocněních uvedených v tomto ustanovení před koncem pětiletého období, na které byla udělena.

3.Výkon přenesené pravomoci

3.1.Konzultace před přijetím aktů v přenesené pravomoci

V souladu s čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) 2016/1011 Komise při přípravě aktů v přenesené pravomoci vedla konzultace se skupinu odborníků Evropského výboru pro cenné papíry. Všechny členské státy byly vyzvány, aby jmenovaly odborníky, kteří se těchto konzultací zúčastní, a k účasti byl rovněž přizván Evropský parlament.

Komise při přípravě konečných verzí aktů v přenesené pravomoci zohlednila připomínky předložené v rámci těchto konzultací. Komise rovněž pravidelně informovala členy skupiny odborníků Evropského výboru pro cenné papíry o pokroku, kterého bylo v souvislosti s návrhy aktů v přenesené pravomoci dosaženo.

Jakmile Komise akty v přenesené pravomoci přijala, byly současně oznámeny Evropskému parlamentu a Radě, čímž začala běžet lhůta pro podání námitek uvedená v bodě 3.2. níže.

3.2.Přijaté akty v přenesené pravomoci

Ve sledovaném období od 10. prosince 2019 do 10. prosince 2024 vykonávala Komise své přenesené pravomoci přijetím aktů v přenesené pravomoci uvedených v tabulce níže. Ještě před zavedením povinnosti podávat zprávy přijala Komise akty v přenesené pravomoci podle čl. 3 odst. 2, čl. 20 odst. 6 písm. a), čl. 20 odst. 6 písm. c) a čl. 51 odst. 6 nařízení (EU) 2016/1011 6 .

3.3.Námitky k aktům v přenesené pravomoci

Podle čl. 49 odst. 6 a 6a nařízení (EU) 2016/1011 může Evropský parlament nebo Rada vyslovit vůči aktu v přenesené pravomoc námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, přičemž tato lhůta se může z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady prodloužit o další tři měsíce. Pokud v této lhůtě vysloví Evropský parlament nebo Rada vůči aktu v přenesené pravomoci námitky, daný akt nevstoupí v platnost. Evropský parlament ani Rada nevznesly námitky proti žádnému z aktů v přenesené pravomoci uvedených v oddíle 3.2.

3.4.Potřeba rozšíření pravomoci přijímat akty v přenesené pravomoci

Ačkoli v současné době byla již přijata řada aktů v přenesené pravomoci, zmocnění uvedená v níže uvedené tabulce nebyla dosud využita.

Důvody, proč tyto akty v přenesené pravomoci dosud nebyly přijaty, jsou různé.

-Akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty na základě zmocnění stanoveného v čl. 18a odst. 3, čl. 30 odst. 2a, čl. 30 odst. 3a a čl. 33 odst. 7 nařízení (EU) 2016/1011, se týkají pravidel pro používání referenčních hodnot třetích zemí v Unii. Datum použitelnosti tohoto režimu bylo několikrát odloženo, naposledy ke dni 31. prosince 2025, neboť se ukázalo, že omezení přístupu k referenčním hodnotám třetích zemí by poškodilo dohlížené subjekty v EU, které tyto referenční hodnoty používají. 10 Vzhledem k tomu, že povinné uplatňování pravidel pro používání referenčních hodnot třetích zemí v EU bude teprve zavedeno, bylo rozhodnuto, že je příliš brzy na přijetí aktů v přenesené pravomoci na základě těchto zmocnění.

-Pokud jde o akty v přenesené pravomoci, které mají být přijaty na základě zmocnění stanovených v čl. 20 odst. 6 písm. b) a čl. 24 odst. 2, Komise nebyla při svých pravidelných jednáních s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy a příslušnými vnitrostátními orgány informována o žádných praktických obtížích při uplatňování kvantitativních prahových hodnot 500 miliard EUR a 50 miliard EUR, na základě nichž se rozlišuje mezi referenčními hodnotami s kritickým významem, se značným významem a bez značného významu. Komise proto usoudila, že není třeba revidovat způsob výpočtu pro stanovení různých kvantitativních prahových hodnot v nařízení (EU) 2016/1011, a nepřijala za tímto účelem akty v přenesené pravomoci. Komise tak učiní, pokud se okolnosti změní.

-Akt v přenesené pravomoci, který má být přijat na základě zmocnění stanoveného v čl. 54 odst. 3, se týká prodloužení 42měsíční lhůty uvedené v čl. 51 odst. 2 o 24 měsíců, pokud jde o uplatňování nařízení (EU) 2016/1011 na administrátory referenčních hodnot usazené v Unii před rokem 2020. Vzhledem k tomu, že toto zmocnění nebylo využito, uplynula přechodná lhůta k prodloužení, a zmocnění se tak stalo zastaralým.

A konečně vzhledem k tomu, že Komise navrhla změnu článku 24 nařízení (EU) 2016/1011 11 a že Evropský parlament následně navrhl změny článku 33 12 , není v současné době jisté, zda a v jakém rozsahu budou zmocnění obsažená v těchto článcích v revidovaném nařízení změněna 13 .

4.Závěr

Vzhledem k vysvětlení uvedenému v oddíle 3 se Komise domnívá, že je jednoznačně nutné automaticky prodloužit přenesení pravomoci stanovené v čl. 49 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1011 o dalších pět let.

Komise vyzývá Evropský parlament a Radu, aby tuto zprávu vzaly na vědomí.

(1)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2016/1011/oj–65).

(2)

   Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2089 ze dne 27. listopadu 2019, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem, referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu a zveřejňování informací týkajících se udržitelnosti pro referenční hodnoty (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2089/oj).

(3)

   Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2175 ze dne 18. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1093/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), nařízení (EU) č. 1094/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), nařízení (EU) č. 600/2014 o trzích finančních nástrojů, nařízení (EU) 2016/1011 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a nařízení (EU) 2015/847 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků (Úř. věst. L 334, 27.12.2019, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2019/2175/oj).

(4)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/168 ze dne 10. února 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o vynětí některých referenčních hodnot spotových směnných kurzů třetích zemí a stanovení náhrady za některé referenční hodnoty, jejichž poskytování je ukončováno, a kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 49, 12.2.2021, s. 6, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2021/168/oj).

(5)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2869 ze dne 13. prosince 2023 kterým se mění některá nařízení, pokud jde o zřízení a fungování jednotného evropského přístupového místa (Úř. věst. L 2023/2869, 20.12.2023, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/2869/oj).

(6)

   Před současným referenčním obdobím již Komise přijala čtyři akty v přenesené pravomoci týkající se zmocnění podle čl. 3 odst. 2, čl. 20 odst. 6 písm. a), čl. 20 odst. 6 písm. c) a čl. 51 odst. 6 nařízení (EU) 2016/1011.

(7)

   Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1816 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o vysvětlení v prohlášení o referenční hodnotě týkající se toho, jakým způsobem jsou v jednotlivých poskytnutých a zveřejněných referenčních hodnotách zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2020/1816/oj).

(8)

   Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1818 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální standardy pro referenční hodnoty EU pro transformaci hospodářství spjatou s klimatem a referenční hodnoty EU navázané na Pařížskou dohodu (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2020/1818/oj).

(9)

   Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1817 ze dne 17. července 2020, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011, pokud jde o minimální obsah vysvětlení, jakým způsobem jsou v metodice pro stanovení referenčních hodnot zohledněny environmentální, sociální a správní faktory (Úř. věst. L 406, 3.12.2020, s. 12, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg_del/2020/1817/oj).

(10)

Nařízením (EU) 2019/2089 byl odložen vstup v platnost na den 31. prosince 2022; nařízením (EU) 2021/168 byl odložen vstup v platnost na den 31. prosince 2024 a zavedla se možnost dalšího odkladu prostřednictvím aktu Komise v přenesené pravomoci. Dne 14. července 2023 přijala Komise nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2023/2222 o prodloužení přechodného období stanoveného pro referenční hodnoty třetích zemí v čl. 51 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1011.

(11)

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o oblast působnosti pravidel pro referenční hodnoty, používání referenčních hodnot, které poskytuje administrátor nacházející se ve třetí zemi, v Unii a některé požadavky na podávání zpráv, COM(2023) 660 final.

(12)

Zpráva o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o oblast působnosti pravidel pro referenční hodnoty, používání referenčních hodnot, které poskytuje administrátor nacházející se ve třetí zemi, v Unii a některé požadavky na podávání zpráv, A9-0076/2024.

(13)

Očekává se, že interinstitucionální jednání budou zahájena v novém volebním období po volbách, které proběhnou 6.–9. června 2024.