(1)

Podle čl. 26 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) zahrnuje vnitřní trh prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. Za účelem dosažení tohoto cíle článek 50 Smlouvy o fungování EU stanoví, že Evropský parlament a Rada přijmou směrnice k zavedení svobody usazování v určité oblasti činnosti. Kromě toho článek 114 Smlouvy o fungování EU stanoví, že Evropský parlament a Rada přijímají opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu.

(2)

Odstranění překážek rozvoje činností neziskových sdružení v členských státech má zásadní význam pro dosažení jejich svobody usazování, jakož i dalších základních svobod, jako je svoboda poskytovat a přijímat kapitál a svoboda poskytovat a přijímat služby v rámci vnitřního trhu. Tato směrnice má za cíl zlepšit fungování vnitřního trhu sbližováním ustanovení vnitrostátního práva, která mají vliv na výkon těchto svobod. Tato směrnice tak bude dále sloužit cílům posílení evropské integrace, zajištění rovného zacházení, podpory sociální spravedlnosti a prosperity pro občany EU a usnadnění účinného výkonu svobody shromažďování a sdružování v celé Unii. [pozm. návrh 1]

(3)

Dne 17. února 2022 přijal Evropský parlament usnesení obsahující doporučení Komisi o statutu evropských přeshraničních sdružení a neziskových organizací (2).

(4)

Dne 9. prosince 2021 přijala Evropská komise nový akční plán pro sociální ekonomiku (3). V akčním plánu Komise předložila konkrétní opatření, jejichž cílem je vytvořit příležitosti pro subjekty sociální ekonomiky, aby mohly zahájit a rozšiřovat svou činnost, a zajistit větší zviditelnění sociální ekonomiky a jejího potenciálu. Evropský parlament akční plán uvítal ve svém usnesení ze dne 6. července 2022 (4).

(5)

V návaznosti na akční plán pro sociální ekonomiku Komise doporučila konkrétní opatření na podporu sociální ekonomiky, která před ziskem upřednostňuje člověka a sociální a environmentální cíle. Návrh doporučení Rady ohledně vypracování rámcových podmínek sociální ekonomiky ze dne 13. června 2023 (5) obsahuje doporučení pro členské státy, aby navrhly a prováděly strategie sociální ekonomiky. Téhož dne Komise rovněž zveřejnila dva pracovní dokumenty útvarů Komise, které objasňují uplatňování příslušných daňových pravidel pro subjekty sociální ekonomiky (6) a přeshraničních darů určených veřejně prospěšným iniciativám (7).

(6)

Z právních forem, které jsou v neziskovém sektoru a sociální ekonomice k dispozici, volí velká většina právní formu neziskového sdružení. Kromě toho, že nezisková sdružení přispívají k cílům Unie a k dosažení cílů veřejného zájmu, významně přispívají k vnitřnímu trhu tím, že se pravidelně angažují v široké škále nehospodářských i hospodářských činností, například tím, že nabízejí služby v odvětvích, jako jsou sociální služby a zdravotnictví, komunikace a informace, prosazování zájmů, kultura, ochrana životního prostředí, vzdělávání, rekreace, sport a podpora vědeckého a technologického pokroku. To platí, pokud je výkon hospodářských činností hlavní činností nebo cílem neziskového sdružení, a v jiných případech. [pozm. návrh 2]

(6a)

Přestože většina činností neziskových organizací je v současné době prováděna na vnitrostátní úrovni, stále více z nich působí přeshraničně, čímž se posiluje sociální soudržnost mezi členskými státy a prohlubuje se vnitřní trh. Aby se zajistilo, že bude plně využit socioekonomický potenciál neziskových sdružení a přidružených subjektů a jejich příspěvek k evropské integraci, měly by být odstraněny všechny překážky, které brání fungování jejich přeshraničních činností. [pozm. návrh 3]

(7)

Plně fungující vnitřní trh umožňující činnost neziskových sdružení má zásadní význam pro podporu hospodářského a sociálního růstu ve všech členských státech. Překážky v rámci vnitřního trhu a nedostatečná harmonizace v současné době brání neziskovým sdružením v tom, aby kvůli častým neopodstatněným omezením svou činnost rozšířily za hranice vlastního státu, a brání tak účinnému fungování vnitřního trhu. Úsilí o dosažení plně účinného a funkčního vnitřního trhu vyžaduje plnou svobodu usazování pro všechny činnosti, které přispívají k cílům Unie , a tím posilují soudržnost a spolupráci v celé Unii . [pozm. návrh 4]

(8)

Za účelem vytvoření skutečného vnitřního trhu pro hospodářské činnosti neziskových sdružení je nezbytné zrušit veškerá neodůvodněná omezení a překážky svobody usazování, volného pohybu služeb, volného pohybu zboží a volného pohybu kapitálu, která se stále uplatňují v právních předpisech některých členských států. Tato omezení vytvářejí právní nejistotu, odrazují nezisková sdružení a brání neziskovým sdružením jim v přeshraniční činnosti, a to v neposlední řadě tím, že je nutí vynakládat zdroje na zbytečné administrativní činnosti nebo činnosti související s dodržováním předpisů, což má vzhledem k neziskové povaze sdružení obzvláště odrazující účinek. Členské státy by proto neměly uplatňovat restriktivní nebo rušivá opatření, která mohou pro neziskové organizace znamenat nadměrnou nebo nákladnou zátěž. Svoboda sdružování nezahrnuje pouze možnost zřídit nebo rozpustit sdružení, ale i to, aby dané sdružení mohlo vykonávat činnost bez neoprávněných zásahů členského státu. Patří k ní také schopnost, nezbytná pro fungování jakéhokoli sdružení, vyhledávat, zabezpečovat a využívat zdroje. Zejména články 63 a 65 Smlouvy o fungování EU spolu s články 7, 8 a 12 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) zakotvují svobodu sdružování na všech úrovních a chrání neziskové organizace před diskriminačními, zbytečnými a neodůvodněnými omezeními v oblasti volného pohybu kapitálu. Tuto zásadu ve své judikatuře dále rozvinul Soudní dvůr, mj. v rozsudku ze dne 10. června 2020 ve věci C-78/18, Komise v. Maďarsko  (8) . [pozm. návrh 5]

(9)

Tyto překážky vznikají v důsledku rozdílů ve vnitrostátních právních rámcích členských států. Právní rámec, v němž nezisková sdružení vykonávají v Unii svou činnost, je založen na vnitrostátních právních předpisech, aniž je harmonizován na úrovni Unie. V současné době se neziskovým sdružením nedostává jednotného uznání právní subjektivity a způsobilosti napříč Unií a často se musí řídit řadou různých administrativních postupů ve více členských státech, například se musí v jiném členském státě znovu zapsat do rejstříku, nebo dokonce vytvořit novou právnickou osobu, aby mohla vykonávat činnost v jiném členském státě, než ve kterém jsou usazena. Základní prvky týkající se mobility neziskových sdružení v rámci Unie jsou nadále nedostatečně regulovány, což vede k právní nejednoznačnosti pro všechna nezisková sdružení vykonávající přeshraniční činnosti. Pokud například nezisková sdružení hodlají přemístit své sídlo do nového členského státu, přetrvávají ohledně přemístění nejistoty. Zejména nemožnost přemístit sídlo bez nutnosti likvidace brání neziskovým sdružením v tom, aby jednala, přemísťovala se a restrukturalizovala napříč hranicemi v rámci Unie. Vnitrostátní pravidla se liší a často neposkytují jasná řešení a postupy pro výkon přeshraniční mobility a hospodářských činností neziskových sdružení. [pozm. návrh 6]

(9a)

Různorodost vnitrostátních právních předpisů a nedostatečné sbližování postupů rovněž vedou k nerovným podmínkám v důsledku rozdílných tržních podmínek a různých překážek, kterým neziskové organizace čelí v různých členských státech, například při otevírání bankovních účtů, získávání a účtování finančních prostředků, včetně zahraničních finančních prostředků, využívání opatření a režimů veřejné podpory a ověřování a plnění požadavků týkajících se povinností transparentnosti. [pozm. návrh 7]

(10)

Pro usnadnění činnosti neziskových sdružení na vnitřním trhu je nezbytná možnost účinného přeshraničního přístupu k finančním prostředkům a kapitálu a jejich nasměrování . Spolupráce a výměna osvědčených postupů mezi neziskovými sdruženími z různých států může pomoci zvýšit účinnost a dopad jejich činností na evropské úrovni. Podporou společných norem a soudržného přístupu lze snížit byrokracii a podpořit přeshraniční finanční podporu plynulejším a účinnějším způsobem . To zahrnuje odměnu za hospodářské činnosti, ale také dary, dědictví nebo jiné formy financování. Různorodost regulačních rámců a stávající omezení v členských státech, pokud jde přijímání a získávání darů a podobných příspěvků v jakékoli podobě, vedou k roztříštěnosti vnitřního trhu a představují překážku v jeho fungování. [pozm. návrh 8]

(11)

Právní předpisy některých členských států navíc ukládají požadavky týkající se státní příslušnosti nebo oprávněného pobytu členů neziskových sdružení nebo členů výkonného orgánu těchto neziskových sdružení. Tyto požadavky by měly být zrušeny, aby byl chráněn výkon svobody usazování a svobody sdružování občanů EU , což by podpořilo aktivní účast občanů Unie v různých neziskových organizacích bez ohledu na zemi jejich státní příslušnosti nebo pobytu . [pozm. návrh 9]

(11a)

Velká část činností neziskových sdružení může být s ohledem na jejich zvláštní povahu a neziskový účel organizována nekomerčním způsobem, a mít tak nehospodářskou povahu. [pozm. návrh 10]

(12)

Svoboda sdružování má zásadní význam pro fungování demokracie, neboť představuje nezbytnou podmínku pro výkon dalších základních práv jednotlivců, včetně práva na svobodu projevu a informací. Jak je uznáno v Listině základních práv Evropské unie a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), je svoboda sdružování základním právem. Důležitá úloha občanské společnosti a zastupitelských organizací pro přispívání k demokracii na všech úrovních je považována za základní hodnotu Unie, jak uznává zejména článek 11 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), a vyžaduje existenci otevřeného, transparentního a regulovaného dialogu. Znamená to proto také, že rámce pro takový dialog by měly být využívány k provádění a uplatňování této směrnice. [pozm. návrh 11]

(13)

Je důležité zajistit konvergenci na úrovni Unie a zabránit zbytečné roztříštěnosti. Je proto nezbytné zavést harmonizovaná pravidla, která výkon přeshraničních činností neziskových sdružení usnadní. Stávající vnitrostátní pravidla týkající se přeshraničních sdružení by měla být harmonizována tak, aby těmto neziskovým sdružením umožňovala mít právní formu, která je speciálně určená k usnadnění přeshraniční činnosti. Tato právní forma by měla být stanovena ve vnitrostátních právních řádech členských států tak, že budou upravena jejich příslušná pravidla týkající se neziskových sdružení. Tato právní forma, která má být označována jako „evropské přeshraniční sdružení“, by měla být automaticky uznávána všemi členskými státy a umožní neziskovým sdružením překonávat překážky, kterým čelí na vnitřním trhu, přičemž budou respektovány zvyklosti, které v členských státech v souvislosti s neziskovými sdruženími panují. Jedná se o důležité kroky k prohloubení a v konečném důsledku k dotvoření vnitřního trhu. [pozm. návrh 12]

(13a)

Nezisková sdružení nejsou v současné době automaticky uznávána, pokud působí v jiné zemi, než ve které jsou usazena, a často musí zřídit nový subjekt, což se týká přibližně 310 000 sdružení v EU, přičemž 185 000 subjektů se pravděpodobně zapojí do přeshraničních činností ve zjednodušeném rámci. Stanovy evropského přeshraničního sdružení by měly podporovat přeshraniční činnosti neziskových sdružení a jejich mobilitu. Průvodní osvědčení by jim měla poskytnout toto automatické uznávání a umožnit jim rozvíjet jejich činnost v jiných členských státech, a plně tak využívat výhod vnitřního trhu. [pozm. návrh 13]

(14)

Krom toho umožnění neziskovým sdružením plně využívat svobody usazování v Unii prostřednictvím jediného zápisu do rejstříku, který by byl platný v celé Unii, a automatického uznávání jejich právní subjektivity přímo souvisí s fungováním vnitřního trhu, pro které je nezbytné, a s možností účinně využívat práv vyplývajících z této svobody.

(15)

Odborové svazy a sdružení odborových svazů by neměly mít možnost zřídit evropské přeshraniční sdružení, neboť mají ve vnitrostátním právu zvláštní postavení. Tyto organizace by však měly mít možnost stát se jinými než zakládajícími členy evropského přeshraničního sdružení, pokud se tak rozhodnout. [pozm. návrh 14]

(16)

Ani politické strany a sdružení politickým stranám a sdružením politických stran nemohou by nemělo být umožněno zřizovat evropská přeshraniční sdružení, neboť mají zvláštní status v rámci vnitrostátního práva a práva Unie, jak je stanoveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 (9). [pozm. návrh 15]

(17)

Církve a jiné náboženské organizace a filozofické nebo nekonfesní organizace ve smyslu článku 17 Smlouvy o fungování EU, jakož i sdružení těchto subjektů mají zvláštní status ve vnitrostátním právu , na který by tato směrnice neměla mít negativní dopad. Tyto subjekty by tudíž měly by rovněž neměly mít možnost zřídit evropské přeshraniční sdružení vzhledem k tomu, že Unie nemá pravomoc regulovat jejich postavení, a vzhledem k tomu, že mají zvláštní status ve vnitrostátním právu nebo se stát jeho členy, pokud se tak rozhodnou . [pozm. návrh 16]

(18)

Zřízení evropského přeshraničního sdružení by mělo být výsledkem dohody mezi fyzickými osobami, které jsou občany Unie nebo v ní oprávněně pobývajícími státními příslušníky třetích zemí, nebo právnickými osobami usazenými v Unii, a to s výjimkou osob, které byly odsouzeny za trestné činy týkající se praní peněz, související predikativní trestné činy (10) nebo financování terorismu nebo na něž se vztahují opatření, která ze stejných důvodů zakazují jejich činnost v členském státě. V tomto ohledu by měla být zajištěna přiměřená úroveň odpovědnosti, veřejné podávání zpráv a transparentnost struktury financování a řízení. Je-li evropské přeshraniční sdružení tvořeno právnickými osobami, měly by s ohledem na neziskový účel evropského přeshraničního sdružení mít rovněž neziskový účel. [pozm. návrh 17]

(19)

Neziskový účel evropského přeshraničního sdružení by měl znamenat, že pokud je zisk vytvářen prostřednictvím hospodářských činností, měl by být použit pouze k plnění cílů evropského přeshraničního sdružení, jak jsou vymezeny v jeho stanovách, a nesmí být přerozdělován přímo ani nepřímo mezi jeho členy, včetně členů jeho řídících orgánů, ani mezi jeho zakladatele nebo jiné soukromé osoby. Za soukromé subjekty by v tomto ohledu neměli být považováni přímí příjemci organizací zaměřených na poskytování pečovatelských služeb jednotlivcům se zvláštními sociálními potřebami nebo zdravotním stavem . Proto by mělo existovat blokování aktiv s požadavkem, aby nedocházelo k rozdělení aktiv mezi členy, a to ani v případě zrušení sdružení. V případě zrušení sdružení by zbytková aktiva měla být převedena nezištně, například na jiná nezisková sdružení, která mají stejný účel nebo místní orgány k využití k podobnému účelu . [pozm. návrh 18]

(20)

Ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů by evropská přeshraniční sdružení měla sledovat cíle, které jsou slučitelné s hodnotami zakotvenými v článku 2 Smlouvy o EU, jako je úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Kromě toho by nemělo být možné využívat evropská přeshraniční sdružení k financování terorismu, daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz ani k jakýmkoli trestným činům či nezákonným účelům.

(20a)

Hodnoty Evropské unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii by měly být respektovány v souvislosti s účelem i při výkonu činnosti evropských přeshraničních sdružení, a to vždy a všude. Za tímto účelem by stanovy evropského přeshraničního sdružení měly obsahovat prohlášení, že bude tyto hodnoty respektovat ve svých cílech a při výkonu své činnosti. [pozm. návrh 19]

(21)

Přeshraniční prvek je pro evropské přeshraniční sdružení klíčový. Evropské přeshraniční sdružení by proto mělo vykonávat nebo mít ve svých stanovách uveden cíl vykonávat alespoň část svých činností přeshraničně v Unii, a to v alespoň dvou členských státech, a mít zakládající členy s vazbami na alespoň dva členské státy, a to buď na základě občanství nebo pobytu v případě fyzických nebo na základě umístění jejich sídla v případě právnických osob. Pojmem „přeshraniční“ ve smyslu této směrnice není tento pojem dotčen v jiných právních předpisech Unie. [pozm. návrh 20]

(22)

Aby bylo zajištěno, že evropská přeshraniční sdružení splní cíle, kvůli kterým vznikla, měla by být míra harmonizace prvků a práv evropského přeshraničního sdružení úměrná okruhu a rozsahu zjištěných problémů, kterým nezisková sdružení při provádění přeshraničních činností čelí.

(23)

Základní podmínkou pro zajištění rovných podmínek požadovaných na jednotném trhu a vytvoření právní jistoty pro všechna evropská přeshraniční sdružení je harmonizace klíčových prvků právní subjektivity a způsobilosti evropských přeshraničních sdružení v celé Unii, jejich automatického uznávání napříč členskými státy EU a postupu zápisu do rejstříku, tak aby členské státy nestanovovaly rozdílná pravidla pro tyto otázky. To může vést ke snížení nákladů, lepšímu přístupu sdružení na jednotný trh, vyšší nabídce a kvalitě služeb a produktů, lepší spolupráci a podpoří se tím inovace. Aspekty činností evropských přeshraničních sdružení, které nejsou touto směrnicí harmonizovány, by se měly řídit vnitrostátními pravidly, která se ve vnitrostátním právu vztahují na nejvíce srovnatelný typ srovnatelnou nebo nejběžněji používanou právní formu neziskového sdružení . To platí například s ohledem na vnitrostátní pravidla týkající se možného získání statusu veřejné prospěšnosti nebo uplatňování pracovněprávních předpisů v souladu s právními předpisy členského státu, v němž příslušné činnosti a operace probíhají . Tyto subjekty by bez ohledu na svůj název ve vnitrostátním právním řádu měly být ve všech případech založeny na principu členství a samosprávy , měly by mít neziskový účel a právní subjektivitu . Samosprávou se v této souvislosti rozumí, že má institucionální strukturu, která mu umožňuje vykonávat všechny své vnitřní a vnější organizační funkce a nezávisle přijímat zásadní rozhodnutí . V zájmu zajištění transparentnosti a právní jistoty by členské státy měly uvedená pravidla Komisi a Výboru evropských přeshraničních sdružení oznámit Komisi právní formu neziskového sdružení, která je ve vnitrostátním právu nejvíce srovnatelná nebo nejběžněji používaná, a pravidla, která se na tuto právní formu vztahují . [pozm. návrh 21]

(23a)

Sdružení mají již povoleno získat status veřejné prospěšnosti ve všech členských státech, ačkoli požadavky na získání tohoto statusu a důsledky, které z něj plynou, jsou velmi různorodé. Tento preferenční status, bez ohledu na jeho přesný název, s sebou nese řadu výhod. Pokud jde o uznání nebo přiznání statusu veřejné prospěšnosti, existují ve vnitrostátních předpisech v celé Unii různé přístupy. V některých členských státech se tento právní status například pojí s daňovým zvýhodněním nebo s přístupem k veřejnému financování a sdružení se mohou rozhodnout, splňují-li zvláštní požadavky a v závislosti na jurisdikci, v níž působí, získat tento status nad rámec své právní formy. Subjekty právně zřízené ve formě sdružení mohou například získat právní status a označení neziskových organizací, veřejně prospěšných organizací, nevládních organizací, organizací občanské společnosti, organizací třetího sektoru či charitativních organizací, pokud splňují právní požadavky na příslušný status a označení. Tato směrnice by neměla mít na tento preferenční status vliv a měla by činnost sdružení podporovat bez ohledu na tento status na základě vnitrostátních předpisů. Komise by však měla v budoucnu posoudit, zda není vhodné vypracovat další právní předpisy, které by tento status upravovaly i na úrovni Unie. [pozm. návrh 22]

(24)

Aby se zajistilo, že členské státy budou mít k dispozici vhodné nástroje pro boj proti financování terorismu a zajistila se transparentnost určitých pohybů kapitálu, neměla by být Pravidly platnými pro evropská přeshraniční sdružení podle této směrnice dotčena opatření přijatá členskými státy s cílem zabránit zneužívání neziskových sdružení z důvodů veřejného pořádku a veřejné bezpečnosti a zajistit transparentnost určitých pohybů kapitálu v souvislosti s bojem proti financování terorismu a praní peněz , pokud to vyžadují právní předpisy Unie nebo vnitrostátní právní předpisy v souladu s právem Unie. Tato opatření by měla být legitimní a vhodná, neměla by přesahovat rámec toho, co je nezbytně nutné, a dopad opatření na evropské přeshraniční sdružení by měl být přiměřený sledovanému cíli. Aby bylo zajištěno dodržení těchto záruk, uplatňování těchto opatření by mělo být založeno na posouzení jednotlivých případů příslušnými orgány členských států. [pozm. návrh 23]

(25)

Aby se odstranily právní a administrativní překážky pro nezisková sdružení působící ve více než jednom členském státě a zajistilo se fungování vnitřního trhu, všechny členské státy by měly automaticky uznat právní subjektivitu a způsobilost evropských přeshraničních sdružení k právům a právním úkonům. Tato právní subjektivita a způsobilost k právům a právním úkonům by měly být uděleny po zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku v členském státě.

(26)

Evropská přeshraniční sdružení by měla mít možnost svobodně rozhodovat o svém provozním řádu. Jakékoli omezení této svobody uložené členským státem by mělo být uplatňováno obecně a nebýt diskriminující, stanoveno zákonem, odůvodněno naléhavým důvodem obecného zájmu , mělo by a být vhodné k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračovat meze toho a omezené na to , co je k dosažení tohoto cíle nezbytné nezbytně nutné, a dopad opatření na evropská přeshraniční sdružení by měl být přiměřený sledovanému cíli . [pozm. návrh 24]

(27)

Na evropská přeshraniční sdružení se vztahují i články 52, 62 a 65 Smlouvy o fungování EU a příslušná judikatura. Tyto články Smlouvy o fungování EU stanoví odůvodnění opatření omezujících svobodu usazování, volný pohyb služeb a volný pohyb kapitálu z důvodů veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a veřejného zdraví. Pojetí „naléhavých důvodů obecného zájmu“, na které odkazují některá ustanovení této směrnice, bylo dále rozvinuto Soudním dvorem v jeho judikatuře. Opatření členských států, která mohou bránit výkonu těchto svobod zakotvených ve Smlouvě nebo od něj odrazovat, by měla být povolena pouze tehdy, pokud je lze odůvodnit cíli uvedenými ve Smlouvě nebo naléhavými důvody obecného zájmu uznanými právem Unie. Ačkoli neexistuje žádná vyčerpávající definice, Soudní dvůr uznal, že odůvodnění je možné na základě různých příčin, jako je veřejný pořádek, veřejná bezpečnost a veřejné zdraví, udržování udržení pořádku ve společnosti, cíle sociální politiky, ochrana příjemců služeb, ochrana spotřebitele a , ochrana pracovníků nebo ochrana věřitelů , za předpokladu, že jsou splněny ostatní podmínky. Tato opatření musí být v každém případě vhodná k zajištění dosažení dotčeného cíle a nepřekračovat meze toho stanovena zákonem, přiměřená a omezená na to , co je k dosažení tohoto cíle nezbytné nezbytně nutné, a dopad opatření na evropská přeshraniční sdružení musí být přiměřený sledovanému cíli . To je obzvláště důležité, neboť mnoho sdružení působí v oblastech veřejného zájmu uvedených v tomto bodě odůvodnění. [pozm. návrh 25]

(28)

Aby byl zajištěn společný a vhodný přístup ke správě v celé Unii, měla by evropská přeshraniční sdružení zahrnovat rozhodovací orgán, jímž se rozumí orgán, jenž sdružuje všechny členy a který je v některých členských státech tradičně označován jako valná hromada nebo valné shromáždění. Součástí evropských přeshraničních sdružení by rovněž měl být výkonný orgán, který je v některých členských státech tradičně označován jako výkonný výbor nebo správní rada; výkonný orgán by měl být odpovědný za správu, řízení a vedení evropského přeshraničního sdružení. Měl by rovněž zajistit dodržování stanov evropského přeshraničního sdružení a právních povinností, jakož i zastupovat evropské přeshraniční sdružení při jednání se třetími osobami a v soudních řízeních. Výkonný orgán evropského přeshraničního sdružení by se měl skládat nejméně ze tří osob, ať už fyzických osob, nebo právnických osob prostřednictvím jejich zástupců.

(29)

Aby bylo zajištěno, že evropská přeshraniční sdružení budou schopna účinně provádět svou činnost, a aby bylo ve vnitrostátním právu zajištěno rovné zacházení s neziskovými sdruženími, nemělo by být s evropskými přeshraničními sdruženími zacházeno méně příznivě než s nejvíce srovnatelným neziskovým sdružením , které má ve vnitrostátním právním řádu domovského členského státu, v němž působí , nejvíce srovnatelnou nebo nejběžněji používanou právní formu . [pozm. návrh 26]

(30)

V souladu se zákazem zásadami rovnosti a zákazu diskriminace a v zájmu zajištění svobody sdružování by nemělo při provádění a uplatňování této směrnice docházet k diskriminaci žádné skupiny nebo jednotlivce z jakýchkoli důvodů, jako je narození, věk, barva pleti, pohlaví a gender, sexuální orientace, genderová identita, zdravotní stav, status z hlediska přistěhovalectví nebo pobytu, genetické rysy, jazyk, národnostní, etnický nebo sociální původ, politické nebo jakékoliv jiné názory, příslušnost k národnostní menšině, tělesné nebo mentální postižení, majetek, rasa, náboženské vyznání nebo přesvědčení nebo jiný status. [pozm. návrh 27]

(31)

Aby se usnadnila spolupráci mezi členskými státy navzájem a mezi členskými státy a Komisí, měly by členské státy určit příslušný orgán odpovědný za uplatňování pravidla provádějícího tuto směrnici (dále jen „příslušný orgán“) a informovat o něm Komisi a evropské přeshraniční sdružení. Příslušné orgány by měly být v úzkém kontaktu s Komisí a Výborem evropských přeshraničních sdružení . Komise by měla seznam příslušných orgánů zveřejnit na veřejné internetové stránce a v případě změny ho neprodleně aktualizovat . Aby měly členské státy komplexní přehled o právní úpravě problematiky evropských přeshraničních sdružení v jednotlivých členských státech, měly by členské státy Komisi oznámit názvy a úkoly relevantních orgánů, jiných než příslušných orgánů, zřízených nebo určených pro účely vnitrostátních pravidel případně platných pro nejvíce srovnatelné neziskové sdružení nebo, jež případně upravují jednu právní formu neziskového sdružení, která je nejvíce srovnatelná nebo nejběžněji používaná ve vnitrostátním právu. [pozm. návrh 28]

(32)

V souladu s právem na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, jak je stanoveno v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie a v článku 13 EÚLP, by rozhodnutí přijatá příslušnými orgány při uplatňování vnitrostátních předpisů provádějících tuto směrnici měla být předmětem soudního přezkumu. Tento soudní přezkum by měl být k dispozici evropským přeshraničním sdružením, jakož i všem dalším fyzickým či právnickým osobám, pokud jde o rozhodnutí příslušných orgánů týkající se evropských přeshraničních sdružení, a to i v případě nečinnosti. Právo na soudní přezkum zahrnuje právo na spravedlivé a veřejné projednání věci nezávislým a nestranným soudem předem zřízeným v přiměřené lhůtě v souladu s vnitrostátním právem příslušného členského státu v souladu s článkem 47 Listiny základních práv Unie.

(33)

Vzhledem ke svému neziskovému účelu by měla mít evropská přeshraniční sdružení možnost požádat o financování z veřejných nebo soukromých zdrojů v členském státě (státech), kde působí, a to na nediskriminačním základě. Proto by se na evropská přeshraniční sdružení měla vztahovat stejná pravidla, jaká platí pro sdružení, která mají jednu nejvíce srovnatelnou nebo nejběžněji používanou právní formu. Právo evropských přeshraničních sdružení přijímat a poskytovat finanční prostředky by nemělo být omezeno, s výjimkou případů, kdy je omezení stanoveno zákonem a , odůvodněno naléhavým důvodem obecného zájmu nebo kdy členský stát může prokázat, že evropské přeshraniční sdružení svou činností hrubě a opakovaně porušuje hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o EU, pokud , je vhodné k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračuje meze toho, co je nezbytné pro jeho dosažení, přičemž je v souladu s právem Unie , přiměřené a omezené na to, co je nezbytně nutné, a pokud je dopad omezení na evropské přeshraniční sdružení přiměřený sledovanému cíli . [pozm. návrh 29]

(34)

Aby bylo zajištěno, že evropská přeshraniční sdružení budou moci plně využívat výhod vnitřního trhu, měla by být schopna poskytovat a přijímat služby a obchodovat se zbožím bez zasahování ze strany členských států. Omezení by měla být povolena pouze tehdy, jsou-li stanovena zákonem, odůvodněna naléhavými důvody obecného zájmu a vhodná k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračují-li meze toho, co je k dosažení takového cíle nezbytné. Tím by neměla být dotčena ustanovení jiných aktů Unie. Měla by sem patřit ustanovení aktů Unie, která posilují základní svobody, jako jsou svobody stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (11), které zaručují svobodu usazování a volný pohyb služeb, jakož i ustanovení jiných aktů Unie, která upravují konkrétní hospodářské činnosti evropských přeshraničních sdružení.

(35)

Za účelem vytvoření skutečného vnitřního trhu pro nezisková sdružení je nezbytné zrušit určitá omezení svobody usazování, volného pohybu služeb a volného pohybu kapitálu, která se stále uplatňují v právních předpisech některých členských států. Členské státy by proto neměly ukládat žádné diskriminační požadavky na základě státní příslušnosti členů evropského přeshraničního sdružení nebo jeho výkonného orgánu, s výjimkou případů stanovených touto směrnicí. Členské státy by ani neměly stanovit požadavek na fyzickou přítomnost členů jako podmínku pro platnost zasedání. Aby mohla evropská přeshraniční sdružení plně využívat výhod vnitřního trhu, neměly by členské státy vyžadovat, aby se sídlo evropského přeshraničního sdružení nacházelo ve stejném členském státě jako jeho ústřední správa nebo hlavní místo výkonu činnosti. Členské státy by rovněž neměly ukládat evropským přeshraničním sdružením vykonávajícím hospodářskou činnost obecné zákazy, nebo jim povolit, aby vykonávaly hospodářskou činnost, pouze pokud souvisí s cílem stanoveným ve stanovách evropského přeshraničního sdružení.

(35a)

V souladu s právem na svobodu projevu a svobodu sdružování je důležité zajistit, aby členské státy neomezovaly právo na účast sdružení na veřejném životě a veřejné nebo politické diskuzi, což by se mohlo týkat například organizování obhajoby veřejného zájmu nebo pokojného shromažďování nebo účasti na nich. Taková účast na veřejné nebo politické diskuzi by však neměla být realizována ve prospěch jakékoli konkrétní politické strany nebo politického kandidáta. [pozm. návrh 30]

(36)

Pro založení evropského přeshraničního sdružení by měl být určující zápis evropského přeshraničního sdružení do rejstříku. Aby mohlo být zapsáno, mělo by evropské přeshraniční sdružení mít nejméně tři zakládající členy. Zakládajícími členy evropského přeshraničního sdružení by měly mít možnost být jak právnické osoby s neziskovým účelem usazené v Unii, tak fyzické osoby, které jsou občany Unie nebo na území Unie oprávněně pobývají. Mělo by být rovněž možné, aby se na evropské přeshraniční sdružení přeměnila nezisková sdružení v rámci téhož členského státu.

(36a)

Členské státy by měly plně využívat možností, které nabízí digitalizace, aby se usnadnilo uplatňování svobody sdružování a usazení, a také aby se snížila administrativní zátěž a náklady na dodržování předpisů. Aby se usnadnil proces zápisu do rejstříku, a to i v případě fúze a přeměny, členské státy by měly zajistit, že žádost o zápis do rejstříku půjde podat online. To by se mělo vztahovat i na žádosti o přemístění sídla a oznámení o změně informací v osvědčení evropských přeshraničních sdružení. Měly by být podporovány i digitální prostředky, aby pokud možno usnadnily a urychlily spolupráci a správní postupy. [pozm. návrh 31]

(37)

Aby bylo zajištěno, že evropská přeshraniční sdružení budou moci působit přeshraničně a v souladu se zásadou proporcionality, měl by být jejich zápis do rejstříku vyžadován pouze jednou, a to v domovském členském státě, aby získala právní subjektivitu a způsobilost k právům a právním úkonům. Aby bylo zajištěno automatické uznávání tohoto zápisu do rejstříku v celé Unii, je nezbytné harmonizovat postup zápisu. To se týká zejména dokumentů a informací požadovaných při žádosti o zápis evropského přeshraničního sdružení do rejstříku, jakož i kontrol, které mají být provedeny.

(38)

Členské státy by měly být oprávněny od zapsaného evropského přeshraničního sdružení požadovat, aby učinilo prohlášení, poskytlo informace, požádalo o povolení k výkonu určitých činností nebo takové povolení získalo, pouze pokud jsou takové požadavky i) uplatňovány obecným a nediskriminačním způsobem, ii) stanoveny zákonem, iii) opodstatněny naléhavými důvody naléhavým důvodem obecného zájmu, iv) vhodné k zajištění dosažení sledovaného cíle a nepřekračují meze toho a omezené na to , co je k jeho dosažení nezbytné nezbytně nutné, a dopad opatření na evropské přeshraniční sdružení by měl být přiměřený sledovanému cíli . Tyto požadavky mohou být spojeny například se specifiky některých odvětví, jako je zdravotní péče. Pokud členské státy takové dodatečné postupy stanoví, měly by být tyto informace zveřejněny jasným, snadno přístupným a srozumitelným způsobem , aby bylo zajištěno, že evropské přeshraniční sdružení bude moci tyto požadavky splnit. [pozm. návrh 32]

(39)

Aby se zabránilo podvodům a v zájmu zjištění spolehlivosti rejstříku , je důležité, aby členské státy ověřovaly totožnost zakládajících členů a právních zástupců evropského přeshraničního sdružení. Ověření totožnosti je zejména zvlášť důležité, zejména pokud je žádost o zápis do rejstříku podána elektronicky. Vzhledem k různorodosti postupů v členských státech by konkrétní metody ověřování totožnosti měly zůstat výsadou dotčeného členského státu. Tento přístup poskytuje potřebnou flexibilitu, aby bylo možné zohlednit specifické tradice, zvláštnosti a postupy jednotlivých států a zároveň zajistit dodržování bezpečnostních norem a norem pravosti na úrovni Unie. [pozm. návrh 33]

(40)

Při respektování svobody usazování a sdružování by měl být zápis evropského přeshraničního sdružení do rejstříku odepřen v případech nedodržení formálních požadavků na zápis, jak jsou stanoveny v této směrnici, pokud žádost není úplná nebo pokud jsou cíle popsané ve stanovách v rozporu s právem Unie nebo vnitrostátním právem, které je v souladu s právem Unie. Kromě toho musí být zápis zamítnut, pokud žádost nesplňuje základní požadavky stanovené v této směrnici pro založení evropského přeshraničního sdružení, a sice neziskový účel, minimální počet zakládajících členů a přeshraniční prvek, pokud jde o  výkon činnosti nebo zamýšlený výkon činnosti alespoň ve dvou členských státech, a zakládající členové s vazbami na nejméně dva členské státy. Každé zamítnutí zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku by mělo být učiněno písemně a řádně odůvodněno příslušným orgánem. [pozm. návrh 34]

(41)

Členské státy by měly mít povinnost založit rejstřík nebo využívat stávající vnitrostátní rejstřík pro účely zápisu a uchovávání a zveřejňování informací o evropských přeshraničních sdruženích. Tento rejstřík by měl obsahovat informace o evropských přeshraničních sdruženích a předložených dokumentech. Vzhledem k tomu, že informace uchovávané v rejstříku mohou zastarat, by měly členské státy zajistit, aby evropské přeshraniční sdružení informovalo příslušný orgán o veškerých změnách týkající se informací o evropských přeshraničních sdruženích a aby informace uchovávané v rejstříku byly aktualizovány. Členské státy by měly mít možnost využívat pro účely této směrnice své stávající vnitrostátní rejstříky. V zájmu zajištění transparentnosti zejména pro členy evropského přeshraničního sdružení a případně jeho věřitele jsou osvědčení evropského přeshraničního sdružení, likvidace a zrušení evropského přeshraničního sdružení informacemi, které by měly být zveřejněny po dobu nejvýše šesti měsíců do konce dalšího rozpočtového roku následujícího po zrušení evropského přeshraničního sdružení. Řešení interoperability vyvinutá v rámci provádění návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (12), mohou dále podpořit členské státy v přechodu k přeshraniční interoperabilitě jejich rejstříků. Aby bylo zajištěno, že informace o existenci evropského přeshraničního sdružení budou nadále k dispozici i po jeho zrušení, měly by být všechny údaje vedené a uložené uvedené a uložení v rejstříku uchovávány po dobu dvou alespoň pěti let po zrušení. Veškeré vnitrostátní nebo evropské požadavky týkající se pravosti, spolehlivosti a vhodné právní formy dokumentů nebo informací, které jsou předkládány k online zápisu jediné nejvíce srovnatelné nebo nejběžněji používané právní formy, by se měly vztahovat i na evropská přeshraniční sdružení. [pozm. návrh 35]

(42)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (13) a (EU) 2018/1725 (14) se vztahují na zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s touto směrnicí, včetně zpracování osobních údajů za účelem vedení vnitrostátního rejstříku nebo rejstříků evropských přeshraničních sdružení a jejich právních zástupců, přístupu k osobním údajům v těchto rejstřících a výměny osobních údajů v rámci správní spolupráce a vzájemné pomoci mezi členskými státy podle této směrnice, případně prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systému IMI) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 (15), a vedení záznamů v souladu s povinnostmi podle této směrnice.

(43)

Aby mohla evropská přeshraniční sdružení plně využívat výhod vnitřního trhu a vzhledem k tomu, že práva na mobilitu přímo souvisejí s fungováním vnitřního trhu a jsou pro ně nezbytná, měla by mít tato sdružení možnost přemístit své sídlo z jednoho členského státu do druhého. Takové přemístění sídla by nemělo vést ke zrušení evropského přeshraničního sdružení v domovském členském státě nebo k vytvoření nového právního subjektu v novém domovském členském státě, ani by nemělo mít vliv na žádná aktiva nebo pasiva, včetně jakýchkoli podmínek obsažených ve smlouvách, nebo úvěry, práva či povinnosti evropského přeshraničního sdružení existující před přemístěním sídla. V případě mobility by členské státy měly zajistit ochranu zájmů případných věřitelů evropského přeshraničního sdružení. Aby byla zajištěna ochrana zaměstnanců evropských přeshraničních sdružení, měla by mít tato sdružení povinnost včas je informovat o každém navrhovaném přemístění a umožnit jim přezkoumat projekt tohoto přemístění. Použitelná mohou být i další ustanovení práva Unie a vnitrostátního práva týkající se ochrany zaměstnanců, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES (16).

(44)

V zájmu harmonizace postupu přemístění sídla evropského přeshraničního sdružení by členské státy měly zajistit, aby o přemístění sídla rozhodoval rozhodovací orgán dotčeného evropského přeshraničního sdružení. Evropské přeshraniční sdružení by mělo žádost spolu s příslušnými dokumenty předložit příslušnému orgánu členského státu, kam má být přemístění provedeno, a současně při podání žádosti o přemístění informovat příslušný orgán svého domovského členského státu. Jedním z relevantních dokumentů v případě přemístění sídla by byla zpráva vysvětlující záruky pro věřitele a zaměstnance, je-li to relevantní podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. Členské státy by měly zajistit, aby příprava takové zprávy nepředstavovala nadměrnou administrativní zátěž. Navrhované stanovy evropského přeshraničního sdružení by měly být případně změněny v souladu s požadavky vnitrostátního práva členského státu, do kterého evropské přeshraniční sdružení chce přemístit své sídlo.Po přemístění sídla se evropské přeshraniční sdružení stává evropským přeshraničním sdružením podle vnitrostátního práva nového domovského členského státu. Aby nedocházelo ke zdvojování, neměla by tato změna rozhodného práva vyplývající z přemístění sídla vést k tomu, aby příslušný orgán nového domovského členského státu ověřoval skutečnosti, které již byly ověřeny při zápisu do rejstříku v předchozím členském státě a harmonizovány touto směrnicí. Příslušný orgán členského státu, do něhož má evropské přeshraniční sdružení v úmyslu přemístit sídlo, by měl zamítnout žádost o přemístění pouze v případě, že nejsou splněny požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy provádějícími tuto směrnici, a neměl by ji odmítnout z jiných důvodů. Příslušný orgán by zejména neměl zamítnout žádost z důvodu nedodržení požadavků podle svého vnitrostátního práva, které by nemohlo být důvodem pro zamítnutí zápisu v souladu s článkem 19. Aby se usnadnilo přemístění sídla evropského přeshraničního sdružení na vnitřním trhu, měl by příslušný orgán nového domovského členského státu vydat aktualizované osvědčení v souladu s čl. 21 odst. 2 a upravit jedinečné registrační číslo a dvoupísmenný kód země členského státu, kam se sídlo evropského přeshraničního sdružení přemísťuje, a poštovní adresu sídla, jakož i případné další údaje. [pozm. návrh 36]

(45)

V souladu se svobodou shromažďování a sdružování by mělo být evropské přeshraniční sdružení zrušeno pouze rozhodnutím jeho členů nebo rozhodnutím příslušného orgánu domovského členského státu. Pokud je zrušení evropského přeshraničního sdružení výsledkem rozhodnutí jeho členů, mělo by být přijato dvěma třetinami hlasů představujících alespoň polovinu celkového počtu členů na mimořádné schůzi. Zrušení evropského přeshraničního sdružení může být na základě rozhodnutí příslušného orgánu domovského členského státu evropského přeshraničního sdružení v krajním případě i nucené, a to . K nucenému zrušení by proto mělo dojít pouze v případě, že evropské přeshraniční sdružení nerespektuje svůj neziskový účel, nebo pokud jeho činnost představuje hrozbu pro veřejný pořádek, nebo pokud členové výkonného orgánu bylo zjištěno hrubé a opakované porušování hodnot Unie zakotvených v článku 2 Smlouvy o EU prostřednictvím jeho činnosti, a to za podmínky, že zrušení předchází posouzení rizik, že je stanoveno zákonem, je vhodné a nezbytně nutné a že zrušení evropského přeshraničního sdružení byli odsouzeni za mimořádně závažný trestný čin, nebo bylo samo evropské přeshraniční sdružení odsouzeno za trestný čin, pokud to vnitrostátní právo umožňuje je přiměřené sledovanému cíli . V takovém případě by měl příslušný orgán formálně oznámit evropskému přeshraničnímu sdružení své podrobně odůvodněné obavy a vyslechnout je, aby mělo evropské přeshraniční sdružení příležitost odpovědět nebo situaci v přiměřené lhůtě napravit . Jakékoliv rozhodnutí o nuceném zrušení by mělo být řádně odůvodněné a mělo by obsahovat vyčerpávající písemné zdůvodnění. [pozm. návrh 37]

(46)

Zrušení evropského přeshraničního sdružení by mělo vést k jeho likvidaci. Likvidace evropského přeshraničního sdružení by měla být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (EIR 2105) (17), které vyžaduje, aby právem rozhodným pro insolvenční řízení a jeho účinky bylo právo toho členského státu, na jehož území bylo insolvenční řízení zahájeno. V souladu s neziskovým účelem evropského přeshraničního sdružení by měla být veškerá aktiva zrušeného evropského přeshraničního sdružení převedena na neziskový subjekt, který vykonává činnost podobnou činnost, jako je činnost vykonávaná některé z činností vykonávaných zrušeným evropským přeshraničním sdružením, nebo převedena na místní orgán, který by je měl využít pro činnost nebo pro plnění cíle, který je podobný některé z činností nebo některému z cílů zrušeného evropského přeshraničního , jakou vykonávalo zrušené evropské přeshraniční sdružení. [pozm. návrh 38]

(47)

Aby mohlo evropské přeshraniční sdružení prokázat, že se zapsalo do rejstříku v některém členském státě, a aby byly dále usnadněny přeshraniční postupy a zjednodušeny a omezeny formality, měly by příslušné orgány jako poslední krok postupu zápisu do rejstříku vydat osvědčení (dále jen „osvědčení evropského přeshraničního sdružení“), které obsahuje základní údaje o zápisu do rejstříku, včetně názvu evropského přeshraničního sdružení , za nímž následuje nebo mu předchází zkratka „ECBA“ , adresy jeho sídla a jmen právních zástupců. Aby se usnadnilo používání tohoto osvědčení v různých členských státech bez dodatečných úprav nebo nákladů na dodržování předpisů, měla by Komise stanovit standardizovaný vzor dostupný ve všech jazycích Unie. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto aktu by proto měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k vypracování standardizovaného vzoru, a to i ve vztahu k technickým specifikacím vzoru. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (18). Tyto prováděcí akty by měly být přijaty přezkumným postupem podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. [pozm. návrh 39]

(48)

Pojem „mimořádně závažná trestná činnost“ by měl být definován členskými státy a může zahrnovat terorismus, obchodování s lidmi a sexuální vykořisťování žen a dětí, nedovolený obchod s drogami, nedovolený obchod se zbraněmi, praní peněz, korupci, padělání platebních prostředků, počítačovou trestnou činnost a organizovanou trestnou činnost. [pozm. návrh 40]

(49)

Aby mohly členské státy účinně provádět právní ustanovení této směrnice týkající se správní spolupráce a spolupráci usnadnit, měly by členské státy využívat systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI). Příslušné orgány by měly systém IMI využívat zejména k tomu, aby informovaly příslušné orgány ostatních členských států o zřízení nového evropského přeshraničního sdružení, a to i v případě, že se na evropské přeshraniční sdružení přemění některé neziskové sdružení. Pokud příslušný orgán obdrží žádost o zápis do rejstříku, měl by prostřednictvím systému IMI komunikovat s příslušnými orgány členského státu nebo členských států, v nichž byly tyto dokumenty vydány, aby ověřil například jejich zákonnost. V případě přemístění sídla evropského přeshraničního sdružení by měl příslušný orgán nového domovského členského státu o tomto přemístění informovat příslušné orgány ostatních členských států a aktualizovat systém IMI o příslušné informace. V případě zrušení, ať už dobrovolného, nebo nuceného, by měl příslušný orgán rovněž uvědomit příslušné orgány ostatních členských států, aby je o zrušení informoval a aby byl systém IMI aktualizován o příslušné informace.

(49a)

V souladu s právem na řádnou správu a se zásadami účinnosti a efektivnosti veřejné správy by provedení této směrnice mělo podpořit zjednodušení správních pravidel a snížení administrativních nákladů a zátěže. Členské státy by proto měly zajistit, aby správní postupy a povinnosti evropských přeshraničních sdružení mohly být předkládány online a aby tyto postupy byly snadno dostupné. Členské státy by měly zpřístupnit všechny nezbytné informace a poskytnout podporu pro správní postupy související s evropskými přeshraničními sdruženími. [pozm. návrh 41]

(49b)

V souvislosti s monitorováním provádění této směrnice by Komisi měl být nápomocný Výbor evropských přeshraničních sdružení složený ze zástupců členských států. V souladu se zásadami Unie a zejména s článkem 2 Smlouvy o EU by mělo být složení výboru vyvážené. Výbor by měl v příslušných případech do své práce zapojit i další příslušné orgány a výbory Unie a zúčastněné strany, jako je Agentura Evropské unie pro základní práva a neziskové organizace. Je třeba zajistit přístup veřejnosti k informacím o činnosti výborů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise. [pozm. návrh 42]

(49c)

Tato směrnice představuje významný krok k dokončení jednotného trhu a jeho dalšímu otevření neziskovému sektoru. Vzhledem k tomu se Komise vyzývá, aby vedle této směrnice posoudila možné přínosy a proveditelnost doplnění této směrnice opatřeními na podporu pravidelného, smysluplného a strukturovaného dialogu s občanskou společností a zastupitelskými organizacemi, pokud jde o podobný evropský regulační rámec týkající se nadací. [pozm. návrh 43]

(50)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení fungování vnitřního trhu odstraněním právních a správních překážek pro nezisková sdružení působící ve více než jednom členském státě, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality, stanovenou v uvedeném článku, tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení uvedených cílů.

(51)

V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 proběhla konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne 27. června 2023,

a)

„domovským členským státem“ členský stát, v němž evropské přeshraniční sdružení zřídí své sídlo nebo je tam přemístí;

b)

„hostitelským členským státem“ členský stát, v němž evropské přeshraniční sdružení působí, a který není domovským členským státem;

c)

„neziskovým účelem“, bez ohledu na to, zda jsou činnosti sdružení hospodářské povahy, či nikoli, účel, kdy se vytvořené zisky použijí pouze k dosažení cílů evropského přeshraničního sdružení, jak jsou vymezeny v jeho stanovách, a nejsou rozděleny mezi jeho členy , včetně členů jeho řídících orgánů, ani mezi zakladatele nebo soukromé strany, přímým nebo nepřímým způsobem ; [pozm. návrh 44]

d)

„neziskovým sdružením“ právní subjekt podle vnitrostátního práva, který je založen na principu členství a samosprávy , má neziskový účel a má právní subjektivitu; [pozm. návrh 45]

e)

„osvědčením evropského přeshraničního sdružení“ osvědčení vydané příslušným orgánem domovského členského státu, které slouží jako doklad o zápisu evropského přeshraničního sdružení do rejstříku. , o jeho právní subjektivitě a způsobilosti k právům a právním úkonům; [pozm. návrh 46]

ea)

„mimořádně závažným trestným činem“ některý z trestných činů uvedených v čl. 2 odst. 2 rámcového rozhodnutí Rady 2002/584/SVV, což striktně vykládají a nediskriminačním způsobem uplatňují členské státy. [pozm. návrh 47]

a)

požadavky vycházející přímo či nepřímo ze státní příslušnosti nebo místa pobytu fyzických osob, které jsou členy evropského přeshraničního sdružení nebo jeho výkonného orgánu, s výjimkou případů stanovených touto směrnicí;

b)

požadavek na fyzickou přítomnost členů evropského přeshraničního sdružení, jeho výkonného orgánu nebo jeho rozhodovacího orgánu jako podmínka pro platnost jakéhokoli zasedání;

c)

požadavek mít ústřední správu nebo hlavní místo podnikání ve stejném členském státě, v němž má sídlo;

d)

požadavek, aby hostitelský členský stát podřídil uznání evropského přeshraničního sdružení zapsaného do rejstříku v jiném členském státě podmínce vzájemnosti, pokud jde o uznávání svých evropských přeshraničních sdružení v tomto jiném členském státě;

e)

požadavek, že evropské přeshraniční sdružení musí být zapsáno do rejstříku v domovském členském státě po určitou dobu, aby mohlo působit v hostitelském členském státě;

f)

požadavek na povolení nebo schválení orgánem členského státu jako podmínka pro přijímání darů ze zdroje v rámci Unie;

g)

následující omezení výkonu hospodářských činností, ať už vykonávaných pravidelně, nebo příležitostně , leda že by takový zákaz umožňoval přístup evropského přeshraničního sdružení k jinému preferenčnímu statusu : [pozm. návrh 83]

ga)

omezení nebo další požadavky týkající se účasti na veřejné diskusi, ať už vykonávané pravidelně, nebo příležitostně. [pozm. návrh 84]