(1)

Podmínky pro uvádění a dodávání detergentů a povrchově aktivních látek pro detergenty na trh byly harmonizovány nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 (2).

(2)

Z hodnocení nařízení (ES) č. 648/2004, které provedla Komise (3), vyplynulo, že uvedené nařízení celkově do značné míry dosáhlo svých cílů. Hodnocení však odhalilo i řadu nedostatků a oblastí, které je třeba dále zlepšit. Regulační rámec pro chemické látky se v posledních letech radikálně změnil, což vedlo k nedostatečné soudržnosti a k duplicitě v pravidlech vztahujících se na detergenty, zejména v požadavcích na informace o nich. Proto je třeba zajistit soudržnost a odstranit duplicitní požadavky na informace.

(3)

Na trhu se objevily nové trendy, zejména vývoj detergentů obsahujících mikroorganismy a prodej detergentů formou opětovného naplnění, na které se nařízení (ES) č. 648/2004 buď zcela, nebo částečně nevztahuje. Na druhou stranu digitalizace nabízí příležitosti ke zjednodušení, snížení zátěže a zvýšení snadnosti použití a srozumitelnosti informací o bezpečnosti a použití, které v současné době chybí. Je proto nutné zohlednit nově vznikající výrobky a postupy a zintenzivnit úsilí o digitalizaci v souladu se zastřešujícími cíli Unie, zejména pokud jde o udržitelnost a zelenou a digitální transformaci.

(4)

Kontrola účelnosti nejvýznamnějších právních předpisů v oblasti chemických látek (4) (s výjimkou nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (5)) upozornila na složitost regulačního rámce Unie pro chemické látky a přičítá ji velkému počtu vzájemně souvisejících produktových a odvětvových právních předpisů. Poukázala rovněž na to, že existuje prostor pro zjednodušení sdělování informací uživatelům výrobků na přeplněných štítcích, a zjistila, že v současné době není využíváno výhod inovativních nástrojů pro sdělování informací o výrobcích. Je proto nutné stávající pravidla zjednodušit, aby se snížila zátěž pro hospodářské subjekty, zlepšilo porozumění spotřebitelů a usnadnil dozor nad trhem. Nařízení (ES) č. 648/2004 by proto mělo být nahrazeno.

(5)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES (6) stanoví společné zásady a referenční ustanovení, jež se mají použít napříč odvětvovými právními předpisy s cílem poskytnout ucelený základ pro revizi uvedených právních předpisů. Nový právní rámec pro detergenty a povrchově aktivní látky by měl být co nejvíce sladěn s těmito společnými zásadami a referenčními ustanoveními.

(6)

Pro zajištění právní jistoty a rovných podmínek pro hospodářské subjekty by se definice detergentu měla vztahovat na všechny výrobky spadající do oblasti působnosti harmonizace, včetně nově vyvinutých detergentů obsahujících záměrně přidané mikroorganismy. Definice by se měla vztahovat i na přípravky pro čištění povrchu ovoce a zeleniny.

(7)

Jelikož jsou povrchově aktivní látky prodávány především v rámci transakcí mezi podniky za účelem jejich použití při výrobě detergentů, nemusí se na ně vztahovat stejné požadavky jako na detergenty. Proto by měla být stanovena minimální pravidla pro povrchově aktivní látky, konkrétně pravidla pro úplnou biologickou rozložitelnost, minimální soubor informací na štítku a povinnost hospodářských subjektů vypracovat technickou dokumentaci a vytvořit pas výrobku.

(8)

Toto nařízení by mělo doplňovat stávající pravidla stanovená v jiných právních nástrojích a nemělo by se dotýkat používání stávajících právních předpisů Unie týkajících se aspektů ochrany zdraví, bezpečnosti a životního prostředí, na které se toto nařízení nevztahuje. Toto nařízení by se zejména mělo použít, aniž by bylo dotčeno nařízení (ES) č. 1907/2006, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (7) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 (8).

(9)

Povrchově aktivní látky jsou povrchově aktivní činidla, která pomáhají rozkládat rozhraní mezi vodou a oleji nebo nečistotami. Jsou jednou z hlavních složek používaných v detergentech. Povrchově aktivní látky by však při vypouštění do odpadních systémů nebo přímo do povrchových vod mohly představovat riziko pro životní prostředí. S cílem zabránit jakýmkoli nepříznivým účinkům, které by povrchově aktivní látky mohly mít na životní prostředí, je nutné stanovit požadavky, jež zajistí, že povrchově aktivní látky, ať už jsou uváděny na trh samostatně pro následné použití v detergentech, nebo jsou v detergentech obsaženy, budou zcela biologicky rozložitelné.

(9a)

Některé látky používané v detergentech kromě povrchově aktivních látek mohou po použití zůstávat v odpadní vodě, a pokud nejsou nákladnými procesy odstraněny provozovateli čistíren odpadních vod, přetrvávají a hromadí se v životním prostředí. S cílem usnadnit inovace a odstranit možná rizika pro zdraví a životní prostředí je nezbytné stanovit střednědobý cíl, který zajistí, aby detergenty jako celek byly ze své podstaty biologicky rozložitelné. Aby výrobci získali čas přizpůsobit složení přípravků, měla by být stanovena dostatečná přechodná období a měla by být rovněž s dostatečným předstihem stanovena zkušební kritéria. [pozm. návrh 1]

(10)

Fosfor je klíčovou složkou jednou ze složek detergentů. Fosfor a jeho sloučeniny však mohou poškodit významně poškozují ekosystémy a vodní prostředí, protože přispívají k eutrofizaci. Pro další zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a snížení podílu detergentů na tomto jevu je nutné stanovit harmonizované limity obsahu fosforečnanů a sloučenin fosforu v pracích prostředcích pro spotřebitele a některých detergentech určených pro automatické myčky nádobí pro spotřebitele. Podobná omezení se nepožadují u jiných druhů detergentů, protože buď jejich podíl není významný, nebo v současné době nejsou dostupné vhodné alternativy a průmysl . [pozm. návrh 2]

(11)

V posledních letech byly vyvinuty nové čisticí prostředky, které obsahují živé mikroorganismy jako účinné látky. Mikroorganismy mají vlastní biologii a reakci na prostředí. Vzhledem k jejich schopnosti se množit je mezi běžnými a mikrobiálními detergenty zřetelný rozdíl. Nebezpečí plynoucí z jejich podstaty a rizika, která z nich vyplývají, proto nemusí být nutně stejné povahy jako u chemických látek, zejména pokud jde o schopnost mikroorganismů přetrvávat a množit se v různých prostředích a produkovat řadu různých metabolitů a toxinů s potenciálním toxikologickým významem.

(12)

Protože mikroorganismy nepodléhají registraci podle nařízení (ES) č. 1907/2006 ani podle jiných právních předpisů Unie, které po výrobcích vyžadují, aby prokázali, že je zamýšlené použití bezpečné, mělo by být možné je používat v detergentech pouze v rozsahu, v jakém byly jasně identifikovány a podloženy údaji prokazujícími, že jejich použití je bezpečné, a měly by podléhat zvláštním požadavkům na jejich bezpečnost. Proto by měla být stanovena harmonizovaná pravidla upravující bezpečnost mikroorganismů v detergentech a příslušné zkušební metody pro hospodářské subjekty, kterými prokáží soulad s těmito pravidly. Je třeba omezit formu, ve které jsou detergenty obsahující mikroorganismy uváděny na trh, pokud jsou v jejich složení obsaženy senzibilizující látky. Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví, a to i u citlivých osob, měly by být detergenty obsahující mikroorganismy, které jsou uváděny na trh ve formě spreje, shledány bezpečnými pro použití v této formě.

(12a)

V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU  (9) je nutné nahrazovat a omezovat zkoušky na zvířatech a zajistit šetrné zacházení s nimi, aby se co nejdříve dosáhlo toho, že bude používání zvířat k testování ukončeno. Uvádění na trh detergentů a povrchově aktivních látek, při jejichž testování byla použita zvířata, s cílem vyhovět požadavkům tohoto nařízení by proto mělo být obecně zakázáno, avšak současně by měla být zaručena ochrana lidského zdraví a umožněno využívání historických údajů. Komise by měla potvrdit relevantní alternativní metody provádění zkoušek a případně udělit výjimky a vybízet ke sdílení informací mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem podporovat rozvoj metod zkoušek bez využití zvířat, které zohlední platné právní předpisy Unie o ochraně nezveřejněných obchodních informací a o veřejném přístupu k informacím o životním prostředí. [pozm. návrh 3]

(12b)

Použití tvrzení „nebylo testováno na zvířatech“ nebo podobných tvrzení by mělo být povoleno pouze tehdy, je-li zajištěno, že v rámci výroby a zkoušek souladu s předpisy nedošlo k žádným zkouškám na zvířatech. Podobně by výrobci měli mít možnost tvrdit, že produkt je „veganský“ nebo podobný, pouze pokud při výrobě nebo vývoji produktu nebyly použity žádné složky získané ze zvířat, jako je želatina, cholesterin nebo kolagen, ani vedlejší produkty živočišného původu, jako je med nebo včelí vosk. [pozm. návrh 4]

(13)

Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany aspektů veřejného zájmu a aby byla zaručena spravedlivá hospodářská soutěž na vnitřním trhu, měly by být hospodářské subjekty odpovědny za soulad detergentů nebo povrchově aktivních látek s tímto nařízením, a to ve vztahu k jejich příslušným úlohám v dodavatelském řetězci. Výrobci a dovozci by, kdykoli je to vhodné, měli v zájmu ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů a životního prostředí provádět zkoušky vzorků detergentů a povrchově aktivních látek, které uvedli na trh.

(14)

Všechny hospodářské subjekty zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly přijmout vhodná a účinná opatření, která zajistí, aby na trh Unie dodávaly pouze detergenty a povrchově aktivní látky, které jsou ve shodě s tímto nařízením. Je třeba stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností odpovídající úloze jednotlivých hospodářských subjektů v dodavatelském a distribučním řetězci.

(15)

Aby mohly hospodářské subjekty prokázat a příslušné orgány ověřit, že detergenty a povrchově aktivní látky dodávané na trh splňují požadavky tohoto nařízení, je třeba stanovit postup posuzování shody. Rozhodnutí č. 768/2008/ES stanoví moduly postupů posuzování shody od nejmírnějšího po nejpřísnější podle míry souvisejícího rizika a požadované úrovně bezpečnosti. Pro účely zajištění souladu mezi jednotlivými odvětvími, jakož i s cílem vyhnout se ad hoc variantám, rozhodnutí č. 768/2008/ES stanoví, že postupy posuzování shody by měly být zvoleny z těchto modulů.

(15a)

Výrobci by měli vést technickou dokumentaci, pas výrobku a případně digitální štítek po dobu 10 let ode dne, kdy poslední kus určité šarže nebo modelu detergentu či povrchově aktivní látky, na který se vztahuje tato dokumentace, pas výrobku nebo digitální štítek, byly uvedeny na trh. [pozm. návrh 6]

(16)

Vzhledem k tomu, že výrobce zná podrobně proces navrhování a výroby, má nejlepší možnosti zajistit soulad detergentu nebo povrchově aktivní látky s požadavky tohoto nařízení. Za provádění postupu posuzování shody detergentů a povrchově aktivních látek by proto měli být odpovědní výhradně výrobci. Pro posuzování shody detergentů a povrchově aktivních látek by měl být použitelný modul A. Výrobci by měli rovněž sestavit technickou dokumentaci prokazující soulad detergentu nebo povrchově aktivní látky s příslušnými pravidly a zkušebními metodami.

(17)

Pro snazší plnění povinností podle tohoto nařízení by mělo být výrobcům usazeným v Unii umožněno jmenovat oprávněného zástupce, který by jejich jménem vykonával konkrétní úkoly . Toto jmenování by mělo být platné pouze tehdy, je-li zplnomocněným zástupcem písemně přijato . Kromě toho je pro zajištění jasného a přiměřeného rozdělení odpovědnosti mezi výrobce a oprávněného zástupce třeba stanovit seznam úkolů, kterými by výrobci měli mít možnost oprávněného zástupce pověřit. Aby byla zajištěna vymahatelnost a účinnost požadavků na dozor nad trhem a aby byly na trh Unie uváděny pouze detergenty a povrchově aktivní látky, které jsou v souladu s právními předpisy, mělo by být jmenování oprávněného zástupce povinné, pokud je výrobce usazen mimo Unii. [pozm. návrh 7]

(18)

S cílem usnadnit komunikaci mezi hospodářskými subjekty, orgány dozoru nad trhem a spotřebiteli by hospodářské subjekty v rámci svých kontaktních údajů měly kromě poštovní a e-mailové adresy uvádět také adresu svých internetových stránek telefonní číslo . [pozm. návrh 8]

(19)

Za účelem ochrany fungování vnitřního trhu a dosažení cíle zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí je třeba stanovit, aby detergenty a povrchově aktivní látky ze třetích zemí vstupující na trh Unie byly rovněž v souladu s tímto nařízením. Zejména je nezbytné zajistit, aby výrobci u těchto výrobků prováděli vhodné postupy posuzování shody. Ze stejného důvodu je rovněž nutné stanovit pravidla, podle kterých mají výrobci zajistit, aby detergenty a povrchově aktivní látky, které uvádějí na trh, splňovaly tyto požadavky, a aby dokumentace vypracovaná výrobci a případně označení CE byly byla k dispozici příslušným vnitrostátním orgánům ke kontrole. Rovněž by mělo být stanoveno, že dovozci musí zajistit, aby byl u těchto výrobků k dispozici pas výrobku. [pozm. návrh 9]

(20)

Jelikož dovozci hrají klíčovou úlohu při zajišťování souladu dovážených detergentů a povrchově aktivních látek na trhu Unie, měli by dovozci při uvádění detergentu nebo povrchově aktivní látky na trh uvádět na výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku, poštovní a e-mailovou adresu a, pokud je to možné, elektronické způsoby komunikace telefonní číslo , pomocí nichž je lze kontaktovat. [pozm. návrh 10]

(21)

Vzhledem k tomu, že distributor dodává detergent nebo povrchově aktivní látku na trh poté, co je tam uvedl výrobce nebo dovozce, měl by řádně dbát na soulad s použitelnými požadavky. Distributor by měl rovněž zajistit, aby jeho nakládání s detergentem nebo povrchově aktivní látkou nemělo nepříznivý vliv na soulad s požadavky tohoto nařízení.

(22)

Vzhledem k tomu, že distributoři a dovozci jsou blízko trhu a hrají důležitou roli při zajišťování shody výrobku s předpisy, měli by být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí příslušné vnitrostátní orgány, a měli by být připraveni aktivně se účastnit a poskytovat těmto orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného detergentu nebo dotčené povrchově aktivní látky.

(23)

Hospodářské subjekty, které buď uvádějí detergent nebo povrchově aktivní látku na trh pod svým vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo je upravují tak, že by to mohlo ovlivnit soulad s tímto nařízením, by měli být považováni za výrobce a měli by převzít povinnosti výrobců. V jiných případech by hospodářské subjekty, jež detergenty a povrchově aktivní látky, které již byly na trh uvedeny jinými hospodářskými subjekty, pouze zabalí nebo přebalí, měly být schopny prokázat, že nebyl ovlivněn soulad s požadavky tohoto nařízení, a to tím, že na obale uvedou svou totožnost a uchovají kopii informací uvedených na původním štítku.

(24)

Označení CE, které vyjadřuje shodu detergentu s tímto nařízením, je viditelným výsledkem celého postupu zahrnujícího posuzování shody v širším smyslu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008  (10) stanoví obecné zásady označení CE. Uvedené nařízení by mělo být použitelné na detergenty, na něž se vztahuje toto nařízení, s cílem zajistit, aby výrobky, na které se vztahuje volný pohyb zboží v rámci Unie, splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a životní prostředí. V souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 by označení CE mělo být jediným označením shody vypovídajícím o shodě detergentu s harmonizačními právními předpisy Unie. [pozm. návrh 11]

(25)

V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví by měli mít výrobci povinnost poskytovat u nikoliv nebezpečných detergentů datový list složek. Za účelem optimalizace účinnosti příslušných požadavků a s ohledem na systém týkající se reakce na ohrožení zdraví, již zavedený podle nařízení (ES) č. 1272/2008, by výrobci měli tyto informace na požádání zpřístupnit toxikologickým střediskům. [pozm. návrh 12]

(26)

Štítky zprostředkovávají uživatelům důležité informace o použití , zdraví a bezpečnosti, jako je přítomnost látek senzibilizujících pokožku nebo dýchací cesty (např. alergenních vonných látek, konzervantů nebo enzymů) v detergentech a povrchově aktivních látkách. Uvedení informací o obsahu těchto látek na štítcích detergentů a povrchově aktivních látek uživatelům s alergiemi nebo alergickými predispozicemi umožňuje činit informovaná rozhodnutí, a tím se snižují možné reakce související s používáním detergentů a povrchově aktivních látek. Je proto nutné stanovit požadavky na označování detergentů a povrchově aktivních látek. [pozm. návrh 13]

(27)

Jelikož označování detergentů a povrchově aktivních látek může spadat pod více právních předpisů Unie, je třeba informace na štítcích detergentů a povrchově aktivních látek zjednodušit tak, aby v případě, že jsou na štítcích detergentů a povrchově aktivních látek požadovány podobné informace vyplývající z různých právních předpisů Unie, byly tyto informace uvedeny pouze jednou v souladu s přísnějšími pravidly. Tím se na jedné straně zlepší čitelnost a srozumitelnost štítků detergentů a povrchově aktivních látek pro konečné uživatele a na straně druhé se sníží regulační zátěž pro výrobce detergentů a povrchově aktivních látek.

(28)

Vonné látky jsou organické sloučeniny s charakteristickou, obvykle příjemnou vůní, které se hojně používají v detergentech, ale také v mnoha dalších výrobcích, jako jsou parfémy a jiné parfémované kosmetické přípravky. Tyto látky by mohly při kontaktu, zejména u citlivých osob, vyvolat alergickou reakci, a to i v nízkých koncentracích. Proto je důležité poskytovat informace o přítomnosti jednotlivých alergenních vonných látek v detergentech, aby se senzibilizované osoby mohly vyhnout kontaktu s látkou, na kterou jsou alergické. Je proto nutné stanovit přísné požadavky na označování alergenních vonných látek. Na tyto látky by se však také mohl vztahovat požadavek na označování podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Proto by měly být stanoveny zvláštní požadavky na označování, které by se uplatňovaly pouze při nesplnění prahových hodnot pro označování podle nařízení (ES) č. 1272/2008. Tím se nejen zabrání zbytečné zátěži pro hospodářské subjekty, ale také se zajistí, že koneční uživatelé tyto informace obdrží jasnou formou, což poskytne vysokou úroveň ochrany zdraví i pro citlivé osoby. Na nové požadavky na označování stanovené akty v přenesené pravomoci by se měla použít vhodná přechodná období. [pozm. návrh 14]

(29)

U některých látek, jako jsou konzervanty, jsou pro zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví potřebné další požadavky. Požadavky na označování konzervantů by se proto měly vztahovat nejen na konzervanty záměrně přidané do detergentu výrobcem, ale také na ty, které vznikají ze směsí jeho složek a které se často označují jako „přenesené konzervanty“.

(30)

Informace o správném množství detergentu, které je třeba použít pro účely čištění, konkrétně informace o dávkování, by měly být uvedeny na štítku pracích prostředků pro spotřebitele a detergentů určených pro automatické myčky nádobí pro spotřebitele, aby se zabránilo případnému nadměrnému použití detergentu, a tím se snížilo celkové množství detergentů a povrchově aktivních látek, které se dostávají do životního prostředí.

(31)

Digitální označování by mohlo zlepšit poskytování informací na štítcích jednak tím, že zamezí tomu, aby byly fyzické štítky přeplněny informacemi, a jednak tím, že uživatelé mohou využívat různé možnosti čtení, které jsou k dispozici pouze u digitálních formátů, jako je zvětšené písmo, automatické vyhledávání, hlasitá reprodukce nebo překlad do jiných jazyků. Poskytování digitálních štítků by také mohlo vést k účinnějšímu řízení povinností hospodářskými subjekty v oblasti označování tím, že by se usnadnila aktualizace informací na štítcích, snížily náklady na označování a umožnilo by se cílenější informování uživatelů. Hospodářským subjektům by proto mělo být za určitých podmínek umožněno poskytovat určité informace na štítku pouze prostřednictvím digitálního štítku, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany uživatelů detergentů a životního prostředí . [pozm. návrh 15]

(31a)

Digitální označování by mohlo zvýšit čitelnost, snadnost použití a srozumitelnost štítků pro spotřebitele, včetně zranitelných a zrakově postižených spotřebitelů. [pozm. návrh 16]

(32)

Aby se předešlo zbytečné administrativní zátěži pro hospodářské subjekty a vzhledem k tomu, že ve většině případů digitální štítek pouze doplňuje fyzický štítek, měly by mít hospodářské subjekty možnost rozhodnout se, zda budou používat digitální štítky nebo zda budou všechny informace uvádět pouze na fyzickém štítku. Rozhodnutí o poskytnutí digitálního štítku by mělo být na výrobcích a dovozcích, kteří jsou odpovědní za poskytnutí přesného souboru informací na štítku. [pozm. návrh 17]

(33)

Digitální označování by také mohlo způsobit problémy zranitelným skupinám obyvatelstva s žádnými nebo nedostatečnými digitálními dovednostmi a vést k prohloubení digitální propasti. Z tohoto důvodu by konkrétní informace, které mají být poskytnuty pouze prostřednictvím digitálního štítku, měly odrážet současný stav digitalizace společnosti a konkrétní situaci uživatelů detergentů , jakož i připravenost nezbytné bezdrátové a jiné technologické infrastruktury, která umožňuje neomezený přístup k informacím . Kromě toho by na fyzickém štítku měly zůstat všechny informace týkající se ochrany zdraví a životního prostředí, jakož i minimální pokyny včetně pokynů pro použití detergentů, aby všichni koneční uživatelé mohli před nákupem detergentu učinit informovaná rozhodnutí a zajistit bezpečnou manipulaci s ním. [pozm. návrh 18]

(34)

Výjimku by nicméně měly tvořit detergenty prodávané U detergentů prodávaných konečným uživatelům formou opětovného naplnění. Aby bylo možné plně využít nejen výhody digitalizace, ale také velké přínosy pro životní prostředí, pokud jde o snížení množství obalů a souvisejícího obalového odpadu, které nabízí postup prodeje formou opětovného naplnění, mělo by být povoleno poskytovat by mělo být zajištěno, aby veškeré informace na štítcích digitálně s výjimkou pokynů byly k dispozici na samostatně dostupném štítku, který by měl být při opětovném naplnění připevněn na obal. Ty by měly zahrnovat pokyny pro dávkování pracích prostředků pro spotřebitele. [pozm. návrh 19]

(35)

V zájmu zajištění rovných podmínek pro hospodářské subjekty, které na trh dodávají detergenty, a v zájmu ochrany konečných uživatelů by měly být stanoveny obecné požadavky na digitální označování. Hospodářské subjekty by například měly zajistit volný a snadný přístup k digitálním štítkům , který vyžaduje nanejvýš dvě stisknutí tlačítka nebo dvě kliknutí, a oddělit povinné informace na štítcích požadované podle tohoto nařízení od ostatních informací. [pozm. návrh 20]

(36)

Vzhledem k současnému rozvoji digitálních dovedností by měly hospodářské subjekty informace na štítcích rovněž poskytovat konečným uživatelům také alternativními prostředky, pokud nemají přístup k digitálnímu štítku. Tato povinnost by měla být uložena jako bezpečnostní opatření ke snížení případných rizik vyplývajících z nedostupnosti informací na štítku, zejména pokud jde o detergenty prodávané formou opětovného naplnění, u kterých mohou být všechny informace uvedeny na digitálním štítku. [pozm. návrh 21]

(37)

Jelikož detergenty mají stejné použití a představují stejná rizika bez ohledu na to, v jakém formátu jsou dodávány na trh, měly by hospodářské subjekty, které dodávají na trh detergenty ve formě opětovného naplnění, zajistit, aby tyto detergenty splňovaly stejné požadavky jako detergenty v hotovém balení. Kromě toho by spotřebitelé měli obdržet potřebné informace na štítcích také v případě, že se rozhodnou pro detergenty ve formě opětovného naplnění. Na doplňovací stanici by měla být také vždy viditelně umístěna fyzická kopie štítku. Prodej detergentů ve formě opětovného naplnění by proto měl být výslovně upraven tímto nařízením, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany zdraví a životního prostředí a rovné podmínky pro hospodářské subjekty. S cílem podpořit přechod Unie k oběhovému hospodářství by mělo být podporováno a propagováno opětovné použití a opětovné naplňování obalů. Výrobci a koneční distributoři by měli ve vhodných případech umožnit a dále rozvíjet prodej detergentů formou opětovného naplnění v místě prodeje a měli by se snažit, aby byly detergenty k dispozici spotřebitelům v jiných udržitelných formách prodeje, například tím, že nabídnou detergenty v recyklovatelných obalech, které spotřebitelům umožňují ve vhodných případech opětovné naplňování doma, při zajištění bezpečnosti spotřebitelů. [pozm. návrh 22]

(38)

Zajištění sledovatelnosti detergentu nebo povrchově aktivní látky v celém dodavatelském řetězci napomáhá zjednodušení a zvýšení účinnosti dozoru nad trhem. Účinný systém sledovatelnosti usnadňuje orgánům dozoru nad trhem jejich úkol vysledovat hospodářské subjekty, které dodaly na trh nevyhovující detergenty nebo povrchově aktivní látky.

(39)

Výrobci by měli vytvořit pas výrobku, který by poskytoval informace o souladu detergentů a povrchově aktivních látek s tímto nařízením, jakož i s dalšími právními předpisy, které musí detergent nebo povrchově aktivní látka splňovat. Aby se usnadnily kontroly detergentů nebo povrchově aktivních látek a aby byl subjektům v dodavatelském řetězci a konečným uživatelům umožněn přístup k potřebným informacím, jako jsou složky a pokyny pro použití, měly by být informace o pasu výrobku poskytovány digitálně a přímo přístupným způsobem, a to prostřednictvím nosiče údajů umístěného na štítku detergentu nebo povrchově aktivní látky, na jejich obalu nebo v průvodní dokumentaci. Orgány dozoru nad trhem, hospodářské subjekty a koneční uživatelé by proto měli mít prostřednictvím nosiče údajů okamžitý přístup k informacím o souladu nebo jiným informacím o detergentu nebo povrchově aktivní látce.

(39a)

S cílem předejít nákladům pro obchodní společnosti a veřejnost, které jsou neúměrné širším přínosům, by měl být pas výrobku standardně specifický pro daný model detergentu nebo povrchově aktivní látky. Pokud dojde ke změnám ve složení nebo pokud existují rozdíly ve složení v závislosti na šarži, měl by být pas výrobku specifický pro danou šarži. [pozm. návrh 23]

(40)

Aby se zabránilo zdvojení investic do digitalizace ze strany všech zúčastněných subjektů, včetně výrobců, orgánů dozoru nad trhem a celních orgánů, měl by být pas výrobku zavedený podle tohoto nařízení plně interoperabilní s pasem výrobku vyžadovaným podle jiných právních předpisů Unie.

(41)

Zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../... [o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků a o zrušení směrnice 2009/125/ES] rovněž stanoví požadavky a technické specifikace pro digitální pas výrobku, zřízení centrálního registru Komise, v němž budou uloženy informace o pasu, a propojení tohoto registru s celními informačními systémy. Uvedené nařízení by mohlo ve střednědobém horizontu do své působnosti zahrnout detergenty nebo povrchově aktivní látky, což by vyžadovalo, aby pro ně byl dostupný digitální pas výrobku.

(42)

Pas výrobku pro detergenty a povrchově aktivní látky vytvořený podle tohoto nařízení by proto měl splňovat stejné požadavky a technické prvky jako ty, které jsou stanoveny v nařízení (EU).../... o požadavcích na ekodesign udržitelných výrobků, včetně jeho technických, významových a organizačních aspektů spojení mezi dvěma koncovými body a přenosu údajů.

(43)

Pokud jiné právní předpisy Unie použitelné na detergenty nebo povrchově aktivní látky vyžadují pas výrobku, měl by být pro detergenty a povrchově aktivní látky k dispozici povinný jediný pas výrobku obsahující informace požadované podle tohoto nařízení a jiných právních předpisů Unie. Požadavky na technický návrh pasu výrobku pro detergenty a povrchově aktivní látky by navíc měly být slučitelné se samostatnými kritérii technického návrhu stanovenými v jiných právních předpisech Unie. [pozm. návrh 24]

(44)

Je nezbytné, aby bylo výrobcům i uživatelům jasné, že vytvořením pasu výrobku pro detergent nebo povrchově aktivní látku a případným připojením označení CE výrobce prohlašuje, že detergent nebo povrchově aktivní látka je v souladu se všemi platnými požadavky a že za to nese plnou odpovědnost. [pozm. návrh 25]

(45)

Pokud jsou určité informace poskytovány pouze digitálně, je třeba vyjasnit, že tyto informace musí být poskytovány odděleně a jasně vzájemně odlišeny, avšak prostřednictvím jediného nosiče údajů. To usnadní práci orgánům dozoru nad trhem, ale také zajistí přehlednost pro konečné uživatele, pokud jde o různé informace, které jsou jim k dispozici v digitální podobě. [pozm. návrh 26]

(46)

Na detergenty a povrchově aktivní látky se vztahuje kapitola VII nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (11), kterou se stanoví pravidla kontroly výrobků vstupujících na trh Unie. Orgány odpovědné za tyto kontroly, kterými jsou téměř ve všech členských státech celní orgány, je mají provádět na základě analýzy rizik podle článků 46 a 47 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (12), jeho prováděcích právních předpisů a příslušných pokynů. Toto nařízení by proto nemělo žádným způsobem měnit kapitolu VII nařízení (EU) 2019/1020 a způsob, jakým orgány odpovědné za kontroly výrobků vstupujících na trh Unie organizují a vykonávají své činnosti.

(47)

Kromě rámce kontrol stanoveného v kapitole VII nařízení (EU) 2019/1020 by celní orgány měly mít možnost automaticky ověřovat, zda existuje pas výrobku pro dovážené detergenty a povrchově aktivní látky, na které se vztahuje toto nařízení, s cílem posílit kontroly na vnějších hranicích Unie a zabránit vstupu nevyhovujících detergentů a povrchově aktivních látek na trh Unie.

(48)

Pokud jsou detergenty a povrchově aktivní látky pocházející ze třetích zemí předkládány k propuštění do volného oběhu, měly by celní orgány zajistit, aby hospodářský subjekt poskytl celním orgánům odkaz na pas výrobku a aby tento odkaz odpovídal jedinečnému identifikátoru výrobku, který je uložen v registru pasů výrobku zřízeném Komisí podle [článku 12 nařízení (EU).../... o ekodesignu udržitelných výrobků]. Propojení mezi tímto registrem a celním informačním systémem podle [článku 13 nařízení (EU).../... o požadavcích na ekodesign udržitelných výrobků] by mělo umožnit automatické ověření pasu výrobku předloženého celnímu orgánu pro daný detergent nebo povrchově aktivní látku, aby se zajistilo, že do volného oběhu budou propuštěny pouze detergenty a povrchově aktivní látky s platným odkazem na jedinečný identifikátor výrobku uložený v registru.

(49)

Pokud jsou v registru pasů výrobku zřízeném podle [článku 12 nařízení (EU).../... o ekodesignu udržitelných výrobků] kromě jedinečného identifikátoru výrobku a jedinečného identifikátoru subjektu uloženy další informace, měla by mít Komise možnost v aktu v přenesené pravomoci stanovit, že celní orgány mohou ověřit soulad mezi těmito dodatečnými informacemi a informacemi, které hospodářský subjekt zpřístupnil celním orgánům, aby se zlepšil soulad detergentů a povrchově aktivních látek propuštěných do celního režimu propuštění do volného oběhu s tímto nařízením.

(50)

Informace uvedené v pasu výrobku mohou celním orgánům poskytnout více podkladů pro řízení rizik, a tím ho usnadnit a umožnit lepší zacílení kontrol na vnějších hranicích Unie. Celní orgány by proto měly mít možnost získávat informace uvedené v pasu výrobku a souvisejícím registru a používat je k plnění svých úkolů podle právních předpisů Unie, mimo jiné pro účely řízení rizik v souladu s nařízením (EU) č. 952/2013.

(51)

Je vhodné stanovit zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie, v němž bude uvedeno datum, od kterého bude propojení mezi registrem a jednotným celním portálem Evropské unie pro výměnu certifikátů uvedeným v [článku 13 nařízení (EU).../... o ekodesignu udržitelných výrobků] plně funkční, čímž se usnadní přístup veřejnosti k těmto informacím.

(52)

Automatické ověřování odkazu na pas výrobku celními orgány by u detergentů a povrchově aktivních látek vstupujících na trh Unie nemělo nahrazovat ani měnit povinnosti orgánů dozoru nad trhem, ale pouze doplňovat celkový rámec pro kontroly výrobků vstupujících na trh Unie. Orgány dozoru nad trhem by měly v souladu s nařízením (EU) 2019/1020 provádět kontroly informací uvedených v pasech výrobků, kontroly výrobků na trhu a v případě pozastavení propuštění do volného oběhu orgány pověřenými kontrolami na vnějších hranicích Unie určovat soulad a závažná rizika výrobků podle kapitoly VII nařízení (EU) 2019/1020.

(53)

Dozor nad trhem je základním nástrojem, jelikož zajišťuje řádné a jednotné uplatňování právních předpisů Unie. Nařízení (EU) 2019/1020 stanoví rámec pro dozor nad trhem s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie. Členské státy by proto měly organizovat a provádět dozor nad trhem s detergenty a povrchově aktivními látkami v souladu s uvedeným nařízením.

(54)

Nařízení (EU) 2019/1020 se již vztahuje na detergenty a povrchově aktivní látky, neboť nařízení (ES) č. 648/2004 je uvedeno v jeho příloze I. V zájmu zajištění právní jistoty je však nezbytné vyjasnit, že pravidla pro dozor nad vnitřním trhem a kontrolu výrobků vstupujících na vnitřní trh stanovená v nařízení (EU) 2019/1020 se vztahují rovněž na detergenty a povrchově aktivní látky, na které se vztahuje toto nařízení. Toto nařízení by nemělo členským státům bránit ve volbě příslušných orgánů, které tyto úkoly budou provádět. Nařízení (EU) 2019/1020 by proto mělo být změněno tak, aby obsahovalo odkaz na toto nařízení.

(55)

Nařízení (ES) č. 648/2004 stanovilo ochranný postup, který Komisi umožňuje přezkoumat důvodnost opatření, které členský stát přijal proti detergentům a povrchově aktivním látkám, u nichž se má za to, že představují riziko. V zájmu zvýšení transparentnosti a zkrácení doby zpracování je nezbytné zlepšit předchozí ochranný postup s cílem dosáhnout jeho větší účinnosti a využít odborných znalostí členských států. Předchozí systém by měl být nahrazen postupem, na jehož základě budou zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o detergenty a povrchově aktivní látky představující riziko pro zdraví nebo životní prostředí. Tento postup by měl orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly jednat co nejdříve, pokud jde o takové detergenty a povrchově aktivní látky. Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů a vzhledem k jejich zvláštní a technické povaze bez použití nařízení (EU) č. 182/2011 rozhodnout, zda je vnitrostátní opatření přijaté ohledně detergentu nebo povrchově aktivní látky představující riziko důvodné.

(56)

Zkušenosti s nařízením (ES) č. 648/2004 ukázaly, že detergenty a povrchově aktivní látky, které byly v souladu s platnými požadavky, v určitých případech představovaly riziko pro zdraví nebo životní prostředí. Měla by být přijata ustanovení, aby orgány dozoru nad trhem přijaly opatření proti všem detergentům nebo povrchově aktivním látkám, které představují riziko pro zdraví nebo životní prostředí, i když jsou v souladu s právními požadavky. Komise by měla prostřednictvím prováděcích aktů a vzhledem k jejich zvláštní a technické povaze bez použití nařízení (EU) č. 182/2011 rozhodnout, zda je vnitrostátní opatření přijaté ohledně vyhovujících detergentů nebo povrchově aktivních látek, u nichž členský stát zjistí, že představují riziko pro zdraví a bezpečnost osob nebo životní prostředí, důvodné.

(57)

Za účelem zohlednění technického a vědeckého pokroku nebo nových vědeckých poznatků a úrovně digitální připravenosti by měla být na Komisi souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o další doplnění obecných požadavků na digitální označování; změnu informací na štítku, které mohou být poskytnuty pouze v digitálním formátu; změnu limitu alergenních vonných látek, pokud jsou podle nařízení (ES) č. 1223/2009 stanoveny individuální koncentrační limity pro alergenní vonné látky založené na riziku; změnu stávajících požadavků na biologickou rozložitelnost za účelem doplnění požadavků na biologickou rozložitelnost látek a směsí jiných než povrchově aktivních látek v detergentech (včetně detergentů v kapslích), pokud to vyžadují nové vědecké poznatky; a změny přílohy I až VII. Na Komisi by rovněž měla být přenesena pravomoc ke změně konkrétních informací, které by měly být uvedeny v pasu výrobku, jakož i informací, které by měly být uloženy v registru Komise. Komise by také měla být oprávněna doplňovat toto nařízení stanovením dalších informací uložených v registru, které mají být kontrolovány celními orgány. V zájmu usnadnění práce celních orgánů v souvislosti s detergenty a povrchově aktivními látkami a s požadavky stanovenými v tomto nařízení je třeba zmocnit Komisi k přijímání aktů v přenesené pravomoci, kterými se mění toto nařízení doplněním přílohy obsahující seznam kódů kombinované nomenklatury, jak jsou uvedeny v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87, a popisů výrobku u detergentů a povrchově aktivních látek a aktualizací této přílohy.

(58)

Při přijímání aktů v přenesené pravomoci podle tohoto nařízení je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla vhodné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(59)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci ke stanovení podrobných technických požadavků na pas výrobku pro detergenty a povrchově aktivní látky. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14).

(60)

Vzhledem k nutnosti zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a životního prostředí a zohlednit nový vývoj založený na vědeckých poznatcích by Komise měla Evropskému parlamentu a Radě předložit zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Komise by měla ve své zprávě mimo jiné posoudit, zda toto nařízení dosahuje svých cílů, s přihlédnutím k dopadům na malé a střední podniky. [pozm. návrh 27]

(61)

V zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví a životního prostředí, podpory inovací a zvýšení konkurenceschopnosti by Komise měla posoudit bezpečnostní požadavky na detergenty obsahující mikroorganismy a možnost povolit používání nových mikroorganismů nebo kmenů mikroorganismů v detergentech nebo případně přítomnost některých z nich omezit . [pozm. návrh 28]

(61a)

S cílem zajistit přechod k plně oběhovému hospodářství by měla Komise posoudit zavedení cílů pro udržitelné obnovitelné suroviny a recyklovaný obsah pro detergenty. [pozm. návrh 29]

(62)

Toto nařízení zavádí možnost stanovit v určitých situacích všechny nebo dílčí povinné požadavky na označování pouze na digitálních štítcích a požaduje vytvoření digitálního pasu výrobku pro detergenty a povrchově aktivní látky. Je proto nezbytné poskytnout hospodářským subjektům dostatek času, aby splnily své povinnosti podle tohoto nařízení, členským státům, aby vytvořily správní infrastrukturu nezbytnou pro jeho používání, a Komisi, aby připravila zavedení technických požadavků na pas výrobku. Toto nařízení by se proto mělo použít až ode dne, kdy lze rozumně očekávat dokončení těchto příprav.

(63)

Aby byla zajištěna právní jistota a zamezilo se plýtvání, měly by být hospodářské subjekty oprávněny prodávat zásoby, které jsou ke dni použitelnosti tohoto nařízení v distribučním řetězci nebo ve skladu. Je proto třeba stanovit přechodná opatření, jež umožní dodávat na trh detergenty a povrchově aktivní látky, které byly uvedeny na trh v souladu s nařízením (ES) č. 648/2004 před datem použitelnosti tohoto nařízení, aniž by takové výrobky musely splňovat požadavky na výrobky stanovené tímto nařízením. Distributoři by proto měli být oprávněni dodávat detergenty a povrchově aktivní látky, které byly uvedeny na trh – konkrétně zásoby nacházející se již v distribučním řetězci – přede dnem použitelnosti tohoto nařízení, i po dni použitelnosti tohoto nařízení.

(64)

Měla by být rovněž přijata přechodná ustanovení, která umožní uvádět na trh detergenty a povrchově aktivní látky, které ke dni použitelnosti tohoto nařízení ještě nejsou v distribučním řetězci, aniž by tyto výrobky musely splňovat požadavky stanovené tímto nařízením, za předpokladu, že v době uvedení na trh jsou stále v souladu s nařízením (ES) č. 648/2004. Výrobci a dovozci by proto měli být oprávněni uvádět na trh detergenty a povrchově aktivní látky, konkrétně zásoby, které ještě nejsou v distribučním řetězci, po datu použitelnosti tohoto nařízení.

(65)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajistit fungování vnitřního trhu a zároveň to, aby detergenty a povrchově aktivní látky na trhu splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany zdraví a životního prostředí, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle,

1)

„detergentem“:

2)

„pracím prostředkem pro spotřebitele“ prací prostředek uvedený na trh a určený pro neprofesionální použití, včetně použití ve veřejných samoobslužných prádelnách;

3)

„detergentem určeným pro automatické myčky nádobí pro spotřebitele“ detergent uvedený na trh a určený pro neprofesionální použití v automatických myčkách nádobí;

3a)

„čisticím prostředkem na tvrdé povrchy“ jakýkoli univerzální čisticí prostředek, kuchyňský čisticí prostředek, čisticí prostředek na okna nebo čisticí prostředek pro hygienická zařízení; [pozm. návrh 31]

3b)

„detergentem určeným pro ruční mytí nádobí pro spotřebitele“ detergent určený pro ruční mytí nádobí, příborů a jiného kuchyňského náčiní, který je uveden na trh za účelem použití neprofesionály; [pozm. návrh 32]

3c)

„průmyslovým a institucionálním pracím prostředkem“ prací prostředek uvedený na trh a určený pro použití specializovanými pracovníky v jiném než domácím prostředí; [pozm. návrh 33]

3d)

„průmyslovým a institucionálním detergentem na mytí nádobí v myčce“ detergent uvedený na trh a určený pro použití specializovanými pracovníky v automatických myčkách v jiném než domácím prostředí; [pozm. návrh 34]

4)

„detergentem obsahujícím mikroorganismy“ detergent, do kterého byl záměrně přidán jeden nebo více mikroorganismů, a to buď samostatně, nebo prostřednictvím jedné ze složek detergentu;

5)

„detergentem pro profesionální použití“ detergent používaný pro čištění mimo domácnosti, které provádějí specializovaní pracovníci používající specifické výrobky;

6)

„čištěním“ proces, při kterém jsou z povrchu podkladu nebo z jeho struktury uvolněny nežádoucí usazeniny a převedeny do stavu roztoku nebo disperze , včetně použití mikroorganismů ; [pozm. návrh 35]

7)

„látkou“ látka ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení (ES) č. 1907/2006;

8)

„směsí“ směs ve smyslu čl. 3 bodě 2 nařízení (ES) č. 1907/2006;

9)

„mikroorganismem“ mikroorganismus ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) č. 528/2012;

10)

„geneticky modifikovanými mikroorganismy“ mikroorganismy, jejichž genetický materiál byl změněn pomocí genové nebo buněčné technologie nebo jakýmkoli jiným způsobem, který nevzniká přirozeně pářením nebo přirozenou rekombinací.

11)

„povrchově aktivní látkou“ každá organická látka nebo směs používané v detergentech, které mají povrchově aktivní vlastnosti a které se skládají z jedné nebo více hydrofilních skupin a z jedné nebo více hydrofobních skupin takového charakteru a velikosti, že jsou schopné:

12)

„konečným aerobním biologickým rozkladem“ dosažená úroveň biologického rozkladu, při níž je látka nebo směs za přítomnosti kyslíku plně spotřebována mikroorganismy, což má za následek její rozklad na oxid uhličitý, vodu a minerální soli ostatních přítomných prvků, měřeno pomocí zkušebních metod uvedených v příloze I, a na nové mikrobiální buněčné složky;

13)

„dodáním na trh“ jakékoli dodání k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v průběhu obchodní činnosti, ať už za úplatu nebo bezplatně;

14)

„uvedením na trh“ první dodání na trh v Unii;

15)

„výrobcem“ jakákoliv fyzická či právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou detergent nebo povrchově aktivní látku, které vyrábí nebo které si nechává navrhnout nebo vyrobit;

16)

„zplnomocněným zástupcem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů;

17)

„dovozcem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie detergent nebo povrchově aktivní látku ze třetí země;

18)

„distributorem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která detergent nebo povrchově aktivní látku dodává na trh;

19)

„hospodářským subjektem“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce nebo distributor;

20)

„dozorem nad trhem“ činnosti a opatření orgánů dozoru nad trhem, které mají zajistit, aby byly výrobky v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení a v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, jakož i ochranu veřejného zájmu, kterého se tyto právní předpisy týkají ; [pozm. návrh 36]

21)

„orgánem dozoru nad trhem“ orgán dozoru nad trhem ve smyslu čl. 3 bodu 4 nařízení (EU) 2019/1020 , který je odpovědný za zajišťování a výkon dozoru nad trhem na území daného členského státu ; [pozm. návrh 37]

22)

„stažením z oběhu“ stažení z oběhu ve smyslu čl. 3 bodu 22 nařízení (EU) 2019/1020;

23)

„stažením z trhu“ stažení z trhu ve smyslu čl. 3 bodu 23 nařízení (EU) 2019/1020;

24)

„označením CE“ označení, kterým výrobce vyjadřuje, že detergent je ve shodě s příslušnými požadavky stanovenými v harmonizačních právních předpisech Unie, které upravují jeho umísťování; [pozm. návrh 38]

25)

„nápravným opatřením“ opatření ve smyslu čl. 3 bodu 16 nařízení (EU) 2019/1020  (18) ;[pozm. návrh 39 - does not affect the CS version].

26)

„propuštěním do volného oběhu“ režim stanovený v článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013;

27)

„nosičem údajů“ symbol lineárního čárového kódu, dvourozměrný symbol nebo jiné médium pro automatický sběr identifikačních údajů, které lze číst příslušným zařízením;

28)

„jedinečným identifikátorem výrobku“ jedinečný řetězec znaků, který umožňuje k identifikaci výrobku , který umožňuje rovněž a propojení na internetový odkaz na pas výrobku; [pozm. návrh 40]

29)

„jedinečným identifikátorem subjektu“ jedinečný řetězec znaků pro identifikaci hospodářských subjektů zapojených do hodnotového řetězce výrobků; [pozm. návrh 41]

30)

„celními orgány“ celní orgány ve smyslu čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

31)

„jednotným celním portálem Evropské unie pro výměnu certifikátů“ systém uvedený v článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399 (19);

32)

„jednotlivým obalem“ obal, ve kterém je detergent nebo povrchově aktivní látka dodávána na trh a který je určen k přepravě obsahu na místo použití;

33)

„opětovným naplněním“ operace, při níž se detergent plní v prodejně z velkého zásobníku do vlastního obalu konečného uživatele, a to buď ručně, nebo prostřednictvím automatického či poloautomatického zařízení kterou si spotřebitel nebo profesionální uživatel v rámci obchodní činnosti naplní obal detergentem nabízeným dodavatelem, ať už za úplatu, nebo bezplatně ; [pozm. návrh 42]

34)

„šarží“ stanovené množství hotových výrobků, které splňuje tyto podmínky:

34a)

„modelem“ skupina detergentů nebo povrchově aktivních látek, které splňují tyto podmínky:

35)

„konečným uživatelem“ fyzická osoba s bydlištěm v Unii nebo právnická osoba usazená v Unii, jíž byly detergent nebo povrchově aktivní látka dodány buď jako spotřebiteli, mimo jakoukoli obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání, nebo jako profesionálnímu konečnému uživateli v rámci jeho podnikatelských nebo profesionálních činností.

—

První odstavec se nevztahuje na detergenty, které jsou průmyslovými biocidními přípravky ve smyslu nařízení (EU) č. 528/2012 nebo zdravotnickými prostředky ve smyslu nařízení (EU) 2017/745  (22) . [pozm. návrh 52]

—

Nezáměrná přítomnost fosforečnanů a jiných fosforových sloučenin v povrchově aktivních látkách a detergentech, která je dána nečistotami složek, výrobním postupem nebo skladováním nebo migrací z obalů, se toleruje, pokud této přítomnosti nelze technickými prostředky zabránit v rámci správní výrobní praxe a pokud bez ohledu na přítomnost těchto látek jsou tyto povrchově aktivní látky a detergenty bezpečné. [pozm. návrh 53]

a)

zajistit, aby na obalu bylo uvedeno jeho jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a , poštovní a e-mailová adresa a telefonní číslo, na kterém jej lze kontaktovat, a aby před těmito údaji bylo uvedeno: „zabalil/a“ nebo „přebalil/a“; [pozm. návrh 79]

b)

zajistit soulad s články 14 až 17;

c)

uchovávat odkaz na jedinečný identifikátor výrobku pro potřeby orgánů dozoru nad trhem po dobu deseti let od dodání detergentu nebo povrchově aktivní látky na trh.

a)

pasy výrobků vytvořené podle tohoto nařízení jsou plně interoperabilní s pasy výrobků vyžadovanými jinými právními předpisy Unie, pokud jde o technické, významové a organizační aspekty spojení mezi dvěma koncovými body a přenos údajů;

b)

všechny informace uvedené v pasu výrobku jsou založené na otevřených standardech vyvinutých v interoperabilním formátu a jsou případně ve strukturované podobě umožňující strojové čtení a , vyhledávání a přenos prostřednictvím otevřené interoperabilní sítě pro výměnu dat, která není proprietárně uzamčená ; [pozm. návrh 104]

ba)

pasy výrobků jsou navrženy a provozovány uživatelsky vstřícným způsobem; [pozm. návrh 105]

c)

koneční uživatelé, hospodářské subjekty a další příslušné subjekty mají k pasu výrobku snadný a bezplatný přístup , aniž by byl omezen přístup stávajících uživatelů ; [pozm. návrh 106]

d)

údaje uvedené v pasu výrobku jsou uchovávány a aktualizovány hospodářským subjektem odpovědným za jeho vytvoření nebo subjekty oprávněnými jednat jeho jménem; [pozm. návrh 107]

e)

jsou-li údaje uvedené v pasu výrobku uchovávány nebo jinak zpracovávány subjekty oprávněnými jednat jménem hospodářských subjektů uvádějících detergent nebo povrchově aktivní látku na trh, nesmějí uvedené subjekty tyto údaje prodávat, opakovaně používat nebo zpracovávat, a to zcela ani částečně, nad rámec toho, co je nezbytné k poskytování příslušných služeb uchovávání nebo zpracování;

f)

hospodářské subjekty nesmějí sledovat, analyzovat ani využívat žádné informace o používání k jiným účelům, než které jsou nezbytně nutné pro poskytování informací v pasu výrobku online.

a)

povahu, závažnost a rozsah porušení;

b)

zda k porušení došlo úmyslně nebo z nedbalosti;

c)

poškození lidského zdraví nebo životního prostředí způsobené porušením předpisů, pokud je možné je stanovit;

d)

míru spolupráce fyzické nebo právnické osoby považované za odpovědnou s příslušným orgánem. [pozm. návrh 119]

„15.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).../... ze dne... o dodávání detergentů a povrchově aktivních látek na trh (Úř. věst. L...).“

a)

toho, jak toto nařízení dosahuje svých cílů, včetně hodnocení dopadu na malé a střední podniky;

b)

rizika vzniku antimikrobiální rezistence spojené s používáním detergentů nebo povrchově aktivních látek s biocidními vlastnostmi;

c)

výskytu nepodložených marketingových tvrzení, reklamy a návrhů obalů, které jsou zavádějící nebo mohou být zavádějící pro spotřebitele, jelikož vzbuzují dojem, že jde o zdravější detergenty nebo povrchově aktivní látky nebo že jsou šetrnější k životnímu prostředí;

d)

požadavků na fyzické a digitální označování detergentů s ohledem na bezpečnost koncových uživatelů a životní prostředí a na úroveň digitální připravenosti všech skupin obyvatelstva v Unii;

e)

proveditelnosti a environmentálních a socioekonomických nákladů a přínosů postupného ukončení používání fosforu v detergentech určených pro spotřebitele a posouzení omezení a případně postupného ukončení používání fosforu v detergentech určených k průmyslovému a institucionálnímu použití v souladu se závazky v rámci akčního plánu pro Baltské moře;

f)

environmentálních, zdravotních a socioekonomických nákladů a přínosů rozšíření generického přístupu k řízení rizik detergentů a povrchově aktivních látek a postupného ukončení používání látek vzbuzujících obavy, včetně těch, které způsobují rakovinu, genové mutace, nepříznivě ovlivňuje reprodukční a endokrinní soustavu, jsou persistentní a bioakumulativní, mají nepříznivý vliv na imunitní, neurologickou nebo respirační soustavu či jsou toxické pro konkrétní orgán s přihlédnutím k efektům kombinování, aby se vytvořilo netoxické životní prostředí.