Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52023XC0628(03)

Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin 2023/C 226/10

C/2023/4308

Úř. věst. C 226, 28.6.2023, pp. 12–16 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

28.6.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 226/12


Zveřejnění žádosti o zápis názvu podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

(2023/C 226/10)

Zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (1) (EU) č. 1151/2012 do tří měsíců ode dne tohoto zveřejnění.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

„HUILE D’OLIVE DU LANGUEDOC“

EU č.: PDO-FR-2649 —1.12.2020

CHOP (X) CHZO ( )

1.   Název

„Huile d’olive du Languedoc“

2.   Členský stát nebo třetí země

Francie

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny

3.1.   Druh produktu

Třída 1.5 Oleje a tuky (máslo, margarin, olej atd.)

3.2.   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1

Produkt „Huile d’olive du Languedoc“ je víceodrůdový olej. Tvoří jej převážně odrůda Lucques nebo Olivière nebo jejich směs. Podíl každé z těchto dvou odrůd v oleji činí nejvýše 70 %.

Intenzita ovocné chuti oleje „Huile d’olive du Languedoc“ vykazuje na organoleptické stupnici Mezinárodní rady pro olivy (COI) hodnotu vyšší než 2 a nižší než 5 z deseti. Aromata oleje lze vnímat jak čichem, tak chutí a převládají v nich tóny rajčat a mandlí, jež případně doplňují aromata jablečná.

Hořkost produktu „Huile d’olive du Languedoc“ se pohybuje mezi 0 a 3 z deseti a na stupnici Mezinárodní rady pro olivy (IOC) je vyšší než 1 a nižší než 3 z deseti.

Při prvním uvedení na trh činí obsah volných kyselin, vyjádřený jako kyselina olejová, ve vyprodukovaném oleji nejvýše 0,8 % a peroxidové číslo je nejvýše 16 miliekvivalentů aktivního kyslíku na 1 kg.

3.3.   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu) a suroviny (pouze u zpracovaných produktů)

Odrůdy Lucques a Olivière spolu tvoří nejméně 50 % směsi.

A:

Odrůda Lucques nesmí překročit 70 % podílu ve směsi.

Odrůda Olivière nesmí překročit 70 % podílu ve směsi.

Specifické organoleptické vlastnosti CHOP jsou zaručeny, jakmile podíl odrůdy Lucques a/nebo Olivière ve směsi činí nejméně 50 %.

3.4.   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti

Pěstování, sklizeň a zpracování oliv musí probíhat ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.5.   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd. produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

___

3.6.   Zvláštní pravidla pro označování produktu, k němuž se vztahuje zapsaný název

___

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti

Okruh této zeměpisné oblasti zahrnuje území níže uvedených obcí na základě úředního zeměpisného kodexu (code officiel géographique) z roku 2019:

-   departement Aude (180 obcí):

zcela zahrnuté území obcí:

 

Aigues-Vives, Albas, Alet-les-Bains, Aragon, Argeliers, Argens-Minervois, Armissan, Arquettes-en-Val, Azille, Badens, Bages, Bagnoles, Barbaira, Berriac, Bizanet, Bize-Minervois, Blomac, Bouilhonnac, Bouriège, Boutenac, Cabrespine, Campagne-sur-Aude, Camplong-d'Aude, Canet, Capendu, Carcassonne, Cascastel-des-Corbières, Castelnau-d'Aude, Caunes-Minervois, Caunettes-en-Val, Cavanac, Caves, Cazilhac, Cépie, Citou, Comigne, Conilhac-Corbières, Conques-sur-Orbiel, Couffoulens, Couiza, Cournanel, Coursan, Coustouge, Cruscades, Cuxac-d'Aude, La Digne-d'Amont, La Digne-d'Aval, Douzens, Durban-Corbières, Embres-et-Castelmaure, Escales, Espéraza, Fabrezan, Félines-Termenès, Ferrals-les-Corbières, Feuilla, Fitou, Fleury, Floure, Fontcouverte, Fontiès-d'Aude, Fontjoncouse, Fournes-Cabardès, Fraissé-des-Corbières, Ginestas, Ginoles, Gruissan, Homps, Les Ilhes, Jonquières, Ladern-sur-Lauquet, Lagrasse, Lastours, Laure-Minervois, Lavalette, Leuc, Leucate, Lézignan-Corbières, Limousis, Limoux, Luc-sur-Aude, Luc-sur-Orbieu, Magrie, Mailhac, Malves-en-Minervois, Marcorignan, Marseillette, Mas-Cabardès, Mas-des-Cours, Mayronnes, Mirepeisset, Montazels, Montbrun-des-Corbières, Montirat, Montolieu, Montredon-des-Corbières, Montséret, Monze, Moussan, Moux, Narbonne, Névian, La Palme, Port-la-Nouvelle, Ornaisons, Ouveillan, Palairac, Palaja, Paraza, Paziols, Pépieux, Peyriac-de-Mer, Peyriac-Minervois, Pieusse, Pomas, Portel-des-Corbières, Pouzols-Minervois, Preixan, Puichéric, Quintillan, Raissac-d'Aude, La Redorte, Ribaute, Rieux-en-Val, Rieux-Minervois, Roquecourbe-Minervois, Roquefère, Roquefort-des-Corbières, Roubia, Rouffiac-d'Aude, Roullens, Rustiques, Saint-André-de-Roquelongue, Saint-Couat-d'Aude, Saint-Frichoux, Saint-Hilaire, Saint-Jean-de-Barrou, Saint-Laurent-de-la-Cabrerisse, Saint-Marcel-sur-Aude, Saint-Martin-des-Puits, Saint-Nazaire-d'Aude, Saint-Pierre-des-Champs, Sainte-Valière, Sallèles-Cabardès, Sallèles-d'Aude, Salles-d'Aude, Salsigne, Serviès-en-Val, Sigean, Talairan, Thézan-des-Corbières, Tournissan, Tourouzelle, Tourreilles, Trassanel, Trausse, Trèbes, Treilles, Tuchan, Val-de-Dagne, Val-du-Faby, Ventenac-en-Minervois, Verzeille, Villalier, Villanière, Villardonnel, Villarzel-Cabardès, Villedaigne, Villedubert, Villefloure, Villegailhenc, Villegly, Villemoustaussou, Villeneuve-les-Corbières, Villeneuve-Minervois, Villerouge-Termenès, Villesèque-des-Corbières, Vinassan.

částečně zahrnuté území obcí:

 

Quillan (část odpovídající území bývalé obce Quillan), Roquetaillade-et-Conilhac (část odpovídající území delegované obce Roquetaillade).

-   departement Hérault (250 obcí):

zcela zahrnuté území obcí:

 

Abeilhan, Adissan, Agde, Agel, Agonès, Aigne, Aigues-Vives, Les Aires, Alignan-du-Vent, Aniane, Arboras, Argelliers, Aspiran, Assignan, Aumelas, Aumes, Autignac, Azillanet, Babeau-Bouldoux, Balaruc-les-Bains, Balaruc-le-Vieux, Bassan, Beaufort, Bédarieux, Bélarga, Berlou, Bessan, Béziers, La Boissière, Le Bosc, Boujan-sur-Libron, Le Bousquet-d'Orb, Bouzigues, Brenas, Brignac, Brissac, Cabrerolles, Cabrières, Campagnan, Candillargues, Canet, Capestang, Carlencas-et-Levas, Castelnau-de-Guers, Castelnau-le-Lez, La Caunette, Causse-de-la-Selle, Causses-et-Veyran, Caussiniojouls, Caux, Cazedarnes, Cazilhac, Cazouls-d'Hérault, Cazouls-lès-Béziers, Cébazan, Celles, Cers, Cessenon-sur-Orb, Cesseras, Ceyras, Clapiers, Clermont-l'Hérault, Colombières-sur-Orb, Colombiers, Combaillaux, Corneilhan, Coulobres, Cournonsec, Cournonterral, Creissan, Le Crès, Cruzy, Dio-et-Valquières, Espondeilhan, Fabrègues, Faugères, Félines-Minervois, Florensac, Fontès, Fos, Fouzilhon, Fozières, Frontignan, Gabian, Ganges, Gigean, Gignac, Grabels, Hérépian, Jacou, Jonquières, Juvignac, Lacoste, Lagamas, Lamalou-les-Bains, Lansargues, Laroque, Lattes, Laurens, Lauroux, Lavalette, Lavérune, Lespignan, Lézignan-la-Cèbe, Liausson, Lieuran-Cabrières, Lieuran-lès-Béziers, Lignan-sur-Orb, La Livinière, Lodève, Loupian, Lunas, Magalas, Maraussan, Margon, Marseillan, Mauguio, Maureilhan, Mérifons, Mèze, Minerve, Mireval, Mons, Montady, Montagnac, Montarnaud, Montbazin, Montblanc, Montels, Montesquieu, Montferrier-sur-Lez, Montouliers, Montpellier, Montpeyroux, Mourèze, Mudaison, Murles, Murviel-lès-Béziers, Murviel-lès-Montpellier, Nébian, Neffiès, Nézignan-l'Évêque, Nissan-lez-Enserune, Nizas, Octon, Olargues, Olmet-et-Villecun, Olonzac, Oupia, Pailhès, Paulhan, Pégairolles-de-Buèges, Pégairolles-de-l'Escalette, Péret, Pérols, Pézenas, Pézènes-les-Mines, Pierrerue, Pignan, Pinet, Plaissan, Poilhes, Pomérols, Popian, Portiragnes, Le Pouget, Le Poujol-sur-Orb, Poujols, Poussan, Pouzolles, Pouzols, Prades-le-Lez, Prades-sur-Vernazobre, Prémian, Le Puech, Puéchabon, Puilacher, Puimisson, Puissalicon, Puisserguier, Quarante, Roquebrun, Roquessels, Roujan, Saint-André-de-Buèges, Saint-André-de-Sangonis, Saint-Aunès, Saint-Bauzille-de-la-Sylve, Saint-Bauzille-de-Putois, Saint-Chinian, Saint-Clément-de-Rivière, Saint-Étienne-d'Albagnan, Saint-Étienne-de-Gourgas, Saint-Félix-de-Lodez, Saint-Gély-du-Fesc, Saint-Geniès-de-Fontedit, Saint-Georges-d'Orques, Saint-Guilhem-le-Désert, Saint-Guiraud, Saint-Jean-de-Buèges, Saint-Jean-de-Fos, Saint-Jean-de-la-Blaquière, Saint-Jean-de-Minervois, Saint-Jean-de-Védas, Saint-Julien, Saint-Just, Saint-Martin-de-l'Arçon, Saint-Nazaire-de-Ladarez, Saint-Nazaire-de-Pézan, Saint-Pargoire, Saint-Paul-et-Valmalle, Saint-Pons-de-Mauchiens, Saint-Privat, Saint-Saturnin-de-Lucian, Saint-Thibéry, Saint-Vincent-d'Olargues, Salasc, Saussan, Sauvian, Sérignan, Servian, Siran, Soubès, Soumont, Teyran, Thézan-lès-Béziers, Tourbes, La Tour-sur-Orb, Tressan, Le Triadou, Usclas-d'Hérault, Usclas-du-Bosc, Vailhan, Vailhauquès, Valmascle, Valros, Vendargues, Vendémian, Vendres, Vias, Vic-la-Gardiole, Vieussan, Villemagne-l'Argentière, Villeneuve-lès-Béziers, Villeneuve-lès-Maguelone, Villeneuvette, Villespassans, Villeveyrac, Viols-en-Laval, Viols-le-Fort.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Přírodní faktory:

Zeměpisná oblast „Huile d'olive du Languedoc“ je na jihovýchodě otevřená k moři a na severu a západě ji ohraničují kopce severních hor Causses, Caroux, Espinouse a Montagne Noire. Toto okrajové území je protkáno údolími, z nichž stékající toky se po překročení nížiny Languedoc vlévají do Středozemního moře. Horniny jsou různorodé: vápence v masivu Causses a horniny starých masivů (krystalické a metamorfované) na ostatních masivech. Olivové háje se rozprostírají na slunci nakloněných úbočích zmíněných údolí.

Část přiléhající k nížině Languedoc má různorodý reliéf – od kopců až po malé vápencové plošiny. Na úpatí srázů se často nacházejí koluviální a ledovcové usazeniny bohaté na štěrk, jež tvoří půdu, která je pro pěstování olivovníků velmi vhodná.

Na jihozápadě je masiv Corbières velmi fragmentovaný. Tato oblast, tvořená vápencovými pásy střídajícími se s malými pánvemi, které jsou často protáhlé, spočívající na slínech a lemované svahy bohatými na štěrk, je pro pěstování olivovníků vhodná.

Zeměpisná oblast se navíc těší středomořskému podnebí: oblast se vyznačuje malým počtem deštivých dní a výrazně dlouhou dobou slunečního svitu, která se pohybuje od 2 500 do 2 900 hodin ročně, a postihují ji slabší či silnější letní sucha. Kombinace těchto faktorů spolu s velkým počtem dní se silným větrem, který může vanout v silných nárazech, má dopad na vysazené druhy, které musí vykazovat tzv. středomořské vlastnosti. Musí být odolné vůči suchu, musí být schopny ukládat vodu ve vegetativních částech a přizpůsobovat tempo růstu deštivým obdobím (podzim a jaro), jak tomu v případě olivovníku je.

V této oblasti se daří zejména dvěma odrůdám: Odrůda Lucques se pěstuje zvláště v nadmořských výškách, které jen zřídka překračují 300 m, a to na propustných a málo hydromorfních půdách. Vysazuje se většinou na mírných slunných jižních svazích či případně na severních svazích, je-li zde půda velmi vhodná. Pěstuje se také ve starých sadech s terasami vystavenými slunci. Odrůda Olivière je přizpůsobena stejným půdním a klimatickým podmínkám jako odrůda Lucques a tradičně se pěstuje v departementech Aude a Hérault.

Lidské faktory:

Olivovník se začíná šířit téměř po celém Languedocu od poloviny 10. století v rámci středomořské triády (obiloviny, vinná réva a olivy), přičemž tento proces bude trvat až do průmyslové revoluce.

Na začátku 20. století podnítil ztrátový prodej vína vládu k tomu, aby podporovala pěstování oliv. Po vzoru vinohradnictví vzniká družstevní hnutí, jež má modernizovat lisovny oleje (založení družstva Oulibo v Bize-Minervois v roce 1942, renovace družstevní lisovny v Clermont-l’Hérault založené v roce 1920 a lisovny v Pignan).

V letech 1945 až 1954 pocházelo z oblasti Languedoc-Roussillon 24 % francouzské produkce oliv na olej, což představuje průměrně 6 400 tun ročně. V roce 1954 se v Languedoc-Roussillon vyprodukovalo 10 155 tun oliv na olej, což představuje více než 31 % celofrancouzské produkce. Před „velkým“ mrazem v roce 1956 bylo v Languedocu 150 lisoven oleje.

Po velkém mrazu jich zůstalo v provozu jen asi deset. Ostatní se přeorientovaly na obchodování se zahraničními produkty z oliv. V Hérault přežilo jediné družstvo, a to družstvo v Clermont l’Hérault. Produkce oliv v Hérault klesla v roce 1956 na 80 tun.

Velký zájem o olivový olej a technická podpora ze strany výzkumných institucí a profesních organizací umožnily, aby se tato tradiční rostlina znovu začala pěstovat, a od 80. let 20. století se pěstování oliv profesionalizovalo.

Tato profesionalizace vedla ke zlepšení postupů pěstování oliv, výběru vhodných pozemků, rozvoji zavlažování, pravidelnému prořezávání olivovníků, čímž se zvýšil hektarový výnos, a to vše při zachování znalostí a dovedností producentů.

Tyto znalosti a dovednosti se projevují různými faktory:

většinové využívání dvou odrůd, které jsou zvláště přizpůsobeny podmínkám zeměpisné oblasti: Lucques a Olivière, které tvoří nejméně 60 % odrůd v sadech,

pozornost věnovaná sklizni oliv, při níž se ze stromů sklízejí pouze zdravé plody v době, kdy jsou dostatečně zralé, ale ne přezrálé (olivy se sklízejí, když 40–70 % oliv zezelená a zežloutne),

průměrná doba na sklizeň a lisování v závislosti na stupni zralosti sklizených oliv,

pouze mechanické lisování, při němž se zohledňují vlastnosti suroviny.

5.2   Specifičnost produktu:

Specifičnost oleje „Huile d’olive du Languedoc“ spočívá v mísení odrůd se zastoupením a převahou alespoň jedné z hlavních odrůd, tj. Lucques a Olivière, které lze mísit, v kombinaci se starými a tradičními místními odrůdami. Vyznačuje se dominancí rajčatových a mandlových aromat, která mohou doplňovat aromata jablek.

Výraznější převaha těchto aromat v zeměpisné oblasti je dána použitými odrůdami, způsobem sklizně (středně zralé plody) a intervalem mezi sklizní a lisováním, jenž není delší než osm dní. Vedlejší odrůdy aromata harmonicky doplňují o tóny zeleně.

Olej je mírně hořký a jemně štiplavý.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu:

Olivový olej „Huile d’olive du Languedoc“ vděčí za své vlastnosti místním podmínkám pěstování (tzv. terroir). Specifické vlastnosti olivového oleje z oblasti Languedoc jsou dány:

přizpůsobením odrůd podmínkám zeměpisné oblasti, zejména pokud jde o dvě hlavní odrůdy, Lucques a Olivière, které se tradičně ve značné míře pěstují pouze v regionu Languedoc a v některých částech oblasti Roussillon v případě odrůdy Olivière. Potenciál těchto odrůd se plně projevuje pouze na půdě oblasti Languedoc a v jejím podnebí. Zvláštním aspektem, který je pro olej „Huile d’olive du Languedoc“ příznivý, je vítr v oblasti Languedoc, tj. vítr Mistral vanoucí ze severovýchodu a vítr Tramontane, který fouká ze severozápadu, a to spíše na západě regionu Hérault. Společné působení těchto dvou větrů je velmi důležité, protože při extrémně krátké a citlivé době opylování odrůdy Lucques zmíněnému opylování výrazně napomáhá. Vysoký počet dnů, kdy vane silný vítr, navíc zvyšuje účinek sucha v letním i zimním období a ochlazuje okolní prostředí v zimě. Tento zvláštní jev je pro Languedoc typický a způsobuje pozdní mrazy v březnu až dubnu, zejména v oblastech s chladnou půdou. Odrůda Olivière, která dobře odolává chladu, je těmto klimatickým podmínkám dokonale přizpůsobena,

péčí poskytovanou pěstiteli oliv, kteří od produkce až po zpracování přizpůsobovali své postupy odrůdám, prostřednictvím:

výběru vhodných pozemků pro maximalizaci výnosů (nejlépe orientovaných na jih a na svazích umožňujících dobré odvodnění),

umístění dostatečného počtu opylovačů na pozemcích,

volby data sklizně v závislosti na patřičné zralosti oliv. Ke specifickým vlastnostem produktu (mírná hořkost, štiplavost na hodnotách mezi 1 a 3, specifické aroma) přispívá skutečnost, že olivy se sklízejí v době průměrné zralosti, kdy je 40 až 70 % plodů žlutozelených,

ponecháním optimální doby mezi sklizní a zpracováním v zájmu získání specifické kvality oleje,

směsí dvou odrůd, které jsou v dané zeměpisné oblasti většinově zastoupeny.

Díky všem těmto prvkům dohromady lze vyprodukovat olej, který vděčí za svou pověst vlastnostem připomínajícím ovoce.

Odkaz na zveřejnění specifikace

https://info.agriculture.gouv.fr/gedei/site/bo-agri/document_administratif-52cf74c4-a598-4d13-8ec8-8503a84694ca


(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.


Top