Souhrnný přehled

Posouzení dopadů iniciativy Udržitelná spotřeba zboží – podpora oprav a opětovného použití

A. Potřeba opatření

V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?

Iniciativa naplňuje prioritu Komise týkající se ekologické transformace, konkrétně Zelenou dohodu pro Evropu a její cíl udržitelné spotřeby. Když se spotřební výrobky stanou vadnými, spotřebitelé často neusilují o jejich opravu nebo opětovné použití, ale předčasně je vyřadí, přestože by je bylo možné opravit a opětovně použít. K tomu dochází, když si spotřebitelé v rámci právní záruky podle směrnice o prodeji zboží zvolí výměnu místo opravy, a nad rámec právní záruky, když si spotřebitelé nezvolí možnost opravy. To vede k nárůstu produkovaného odpadu a zbytečných emisí CO2 a k plýtvání cennými zdroji.

Problém předčasné likvidace opravitelného spotřebního zboží existuje v celé EU a týká se široké škály spotřebního zboží. Více než dvě třetiny respondentů veřejné konzultace (65–74 %) podpořily řešení problému na úrovni EU.

Čeho by mělo být dosaženo?

V zájmu podpory udržitelné spotřeby prostřednictvím oprav a opětovného použití životaschopného spotřebního zboží si tato iniciativa stanovila cíl zvýšit počet oprav vadného spotřebního zboží a opětovného použití zboží v rámci právní záruky i nad tento rámec.

Komise sleduje cíl Zelené dohody, kterým je udržitelná spotřeba, komplexním způsobem. Na straně nabídky návrh nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků podporuje opravitelnost výrobků. Na straně poptávky návrh směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci umožňuje spotřebitelům přijímat informovaná rozhodnutí o nákupu. Jelikož oba návrhy samy o sobě nevedou k většímu počtu oprav v poprodejní fázi, přidává tato iniciativa třetí rozměr. Podporuje opravu jako prostředek nápravy během právní záruky a poskytuje spotřebitelům a podnikům nové nástroje na podporu oprav nad rámec právní záruky.

Cílem všech těchto tří opatření je dosáhnout udržitelnější spotřeby. Jsou navržena tak, aby měla kumulativní účinek a společně pokrývala celý životní cyklus výrobku. Proto je třeba je vnímat společně.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)? 

Směrnice o prodeji zboží již plně harmonizovala prostředky nápravy v případě vadného spotřebního zboží. Pokud mají být tato pravidla změněna tak, aby podporovala opravy a opětovné použití zboží v rámci právní záruky, je třeba tak učinit na úrovni EU. V důsledku vnitrostátních opatření na podporu oprav a opětovného použití spotřebního zboží nad rámec právní záruky by navíc došlo k roztříštěnosti jednotného trhu nebo k jejímu zvýšení.

B. Řešení

Prostřednictvím kterých možností lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována? Pokud ne, proč?

Možnosti podpory oprav a opětovného použití zboží v rámci právní záruky jsou tyto: upřednostňování opravy v rámci systému prostředků nápravy podle směrnice o prodeji zboží, kdykoli je oprava levnější než výměna; oprava se tak stává primárním prostředkem nápravy; prodloužení doby odpovědnosti v souvislosti s opravou; sjednocení doby odpovědnosti u renovovaného zboží s dobou odpovědnosti u nového zboží a nahrazení vadného zboží renovovaným zbožím. 

Možnosti, jak usnadnit a podpořit opravy a opětovné použití zboží nad rámec právní záruky, jsou tyto: poskytování informací o opravách ze strany výrobců a pomocí zprostředkovací platformy pro opravy a renovované zboží na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni EU; zvýšení transparentnosti a zlepšení podmínek pro opravy prostřednictvím dobrovolných závazků; zavedení povinnosti opraven vystavit v souvislosti s opravou nabídku, v níž je uvedena cena a podmínky opravy, jakož i povinnosti výrobců opravit zboží, na které se vztahují požadavky na opravitelnost podle práva Unie, nebo všechny výrobky, a to oproti uhrazení určité ceny.

Balíček upřednostňovaných možností zahrnuje prvky z obou skupin, přičemž se zaměřuje na řešení oprav nad rámec právní záruky, protože v tomto scénáři se objevuje největší podíl vad, a tudíž je potenciál pro zvýšení počtu oprav nejvyšší. Upřednostňovaná možnost zahrnuje následující možnosti:

-upřednostnění opravy vždy, když je levnější než výměna během právní záruky,

-povinnost výrobců spočívající v informování o tom, zda nabízejí opravu, jakož i v informování o jejich případné povinnosti opravu provést,

-platforma na vnitrostátní úrovni, která zprostředkovává kontakt mezi spotřebiteli a opravnami klíčového spotřebního zboží a propaguje renovované zboží,

-dobrovolné závazky k dodržování normy EU pro snadné opravy,

-povinnost subjektů nabízejících opravu vystavit nabídku na opravu s uvedením ceny a podmínek opravy ve standardizované podobě,

-povinnost výrobců zboží, na které se vztahují požadavky na opravitelnost podle práva Unie, provést opravu nad rámec právní záruky oproti uhrazení určité ceny.

Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?

Jasná většina zúčastněných stran, které reagovaly na veřejnou konzultaci, se zjištěnými problémy souhlasila.

Možnost upřednostnit opravu vždy, když je levnější než výměna, považovala za účinnou mírná většina všech zúčastněných stran, včetně většiny občanů EU, zúčastněných stran z řad podniků a veřejných orgánů, které na konzultaci reagovaly. Většina spotřebitelských a ekologických organizací považuje opatření za neúčinné. Tuto možnost podporovalo několik členských států.

Polovina všech zúčastněných stran, které reagovaly, podpořila účinnost dobrovolných závazků na podporu oprav. Zejména zúčastněné strany z řad podniků považovaly toto opatření za účinné, zatímco většina ekologických organizací a polovina spotřebitelských organizací, které na konzultaci reagovaly, považovala toto opatření za neúčinné.

Pokud jde o povinnost výrobce provést opravu oproti uhrazení určité ceny, mírná většina respondentů se domnívala, že by se měla vztahovat na vady vzniklé opotřebením, a polovina se domnívala, že by se měla vztahovat na vady vzniklé po uplynutí právní záruky. Zúčastněné strany z řad podniků měly jiný názor: pouze menšina se domnívala, že by se měla vztahovat na vady vzniklé opotřebením.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? 

Dopad upřednostňované možnosti na životní prostředí je třeba posuzovat společně s dopady nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků a směrnice o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci, neboť jsou navrženy tak, aby měly kumulativní účinek. Za patnáct let se díky této iniciativě emise CO2 sníží o 18,4 milionu tun, zatímco díky nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků se bude jednat o 471 milionů tun a díky směrnici o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci o 0,33–0,47 milionu tun. Kombinovaný dopad na životní prostředí je proto velmi významný. Snížení emisí CO2, kterého se dosáhne v rámci nařízení o ekodesignu udržitelných výrobků, je mnohem významnější, protože uvedené nařízení usiluje o dalekosáhlé změny ve výrobě produktů; zároveň platí, že ve srovnání se směrnicí o posílení postavení spotřebitelů pro ekologickou transformaci se emise CO2 díky této iniciativě sníží podstatně více. Iniciativy se také ve svém působení vzájemně doplňují.

Podniky budou čelit ztrátám v důsledku ušlého prodeje a snížené výroby nového zboží. Velmi významné úspory pro spotřebitele (176,5 miliardy EUR za patnáct let) převyšují náklady podniků. Balíček upřednostňovaných možností dlouhodobě mění spotřební návyky spotřebitelů směrem k udržitelnosti, takže spotřebitelé utrácejí méně peněz díky nižší spotřebě. Ztráty podniků tedy odrážejí přesun z příjmů podniků směrem k blahobytu spotřebitelů a je pravděpodobné, že spotřebitelé ušetřené peníze investují do celé ekonomiky, což následně povede k růstu a investicím.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Pro obchodníky a výrobce v EU to bude znamenat ztráty v hrubé přidané hodnotě v důsledku snížení prodeje a výroby nového zboží, a také protože budou muset plnit nové informační požadavky a povinnost provádět opravy. Náklady na přizpůsobení podniků jsou vysoké, ale vzhledem k významnému dopadu iniciativy nejsou neadekvátní.

Jaké budou dopady na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?

Výše uvedené náklady na podnikání vzniknou také malým a středním podnikům. Přestože náklady na přizpůsobení a správní náklady jsou v poměru k příjmům z podnikání pro malé a střední podniky nepoměrně vyšší, očekává se, že celková bilance nákladů a přínosů v rámci upřednostňované možnosti bude pro malé a střední podniky jako celek mírně příznivá. Důvodem je skutečnost, že z této iniciativy budou těžit malé a střední podniky v odvětví opravárenství, zatímco výrobní a maloobchodní odvětví, včetně malých a středních podniků v tomto odvětví, budou poněkud znevýhodněny.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Neočekává se, že by veřejné orgány nesly významné náklady na prosazování práva. Vnitrostátní platforma si vyžádá určité náklady na vývoj IT a údržbu platformy, jakož i na zvyšování informovanosti.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Výrobci ze třetích zemí mohou utrpět ztráty v důsledku poklesu prodeje nového dováženého zboží. Tento dopad však může mít i dlouhodobější pozitivní globální účinek, protože tito výrobci mohou získat pobídku k přechodu na výrobu zboží dlouhodobější spotřeby.

Proporcionalita? 

Balíček upřednostňovaných možností předkládá vyvážený přístup respektující zásadu proporcionality. Pro podporu opravy v rámci právní záruky se vnitrostátní právní předpisy mění pouze v minimálním rozsahu nezbytném pro dosažení cíle. Tato možnost není v rozporu se zavedenými vnitrostátními opatřeními týkajícími se doby odpovědnosti. U ostatních možností, které nespadají pod právní záruku, je harmonizace na úrovni EU omezena pouze na možnosti, k nimž patří zejména cenová nabídka a povinnost provést opravu a které mají rozměr vnitřního trhu. Pokud je řešení na vnitrostátní úrovni účinné, tj. platforma pro opravy, je upřednostňována tato možnost. V souvislosti s „normou pro snadné opravy“ je tato možnost koncipována jako dobrovolný závazek, který má zabránit dalekosáhlým zásahům do vnitrostátních právních předpisů upravujících služby.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Iniciativa bude vyhodnocena pět let po zahájení jejího uplatňování.