EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.6.2023

COM(2023) 369 final

2023/0212(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zavedení digitálního eura

{SEC(2023) 257 final} - {SWD(2023) 233 final} - {SWD(2023) 234 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Kromě příslušných ustanovení Smluv (čl. 3 odst. 1 písm. c) SFEU a článků 127 až 133 SFEU), doporučení Komise ze dne 22. března 2010 o rozsahu působnosti a účincích eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla 3 a návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o rozsahu působnosti a účincích eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla a přístupu k němu (přijatého spolu s tímto návrhem) 4 neexistují v příslušné oblasti politiky žádná ustanovení, tj. měnové předpisy jako součást měnové politiky eurozóny.

Tento návrh je v souladu s těmito ustanoveními primárního práva. V zájmu zajištění souladu mezi oběma formami peněz centrální banky (digitálním eurem a hotovostním eurem) bude hotovost jako zákonné platidlo rovněž regulována, a to konzistentně s digitálním eurem jako zákonným platidlem, aniž by byly dotčeny rozdíly mezi těmito formami eura.

Tento návrh vychází z volného pohybu platebních služeb na vnitřním trhu bez ohledu na to, kde je poskytovatel platebních služeb zřízen. Aby bylo zajištěno, že všichni poskytovatelé platebních služeb v EU mohou distribuovat digitální euro v celé eurozóně, je tato iniciativa doprovázena návrhem nařízení [vložte odkaz – návrh nařízení v digitálních eurech poskytovateli platebních služeb zřízenými podle práva členských států, jejichž měnou není euro – COM/2023/368 final].

•Soulad s ostatními politikami Unie

–Tato iniciativa podporuje cíl zajistit vysokou úroveň ochrany soukromí při platbách v souladu s právními předpisy Unie o ochraně údajů: na distribuci a používání digitálního eura při zpracování osobních údajů se budou vztahovat zejména nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) 6 a nařízení (EU) 2018/1715 (EUDPR) 7 . Digitální euro bude mít takovou podobu, aby poskytovatelé platebních služeb a Evropská centrální banka zpracovávali osobní údaje pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění řádného fungování digitálního eura. Digitální euro bude k dispozici offline, s určitou úrovní ochrany soukromí vůči poskytovatelům platebních služeb, která je srovnatelná s výběry bankovek v bankomatech a s používáním hotovosti. Vypořádání transakcí v digitálním euru bude řešeno tak, aby Evropská centrální banka ani národní centrální banky nemohly přiřadit údaje k identifikovanému nebo identifikovatelnému uživateli digitálního eura.

–Kromě toho, aby byl zajištěn soulad se směrnicí (EU) 2019/882 (evropský akt přístupnosti) 8 , bude digitální euro řešeno tak, aby bylo maximalizováno jeho předvídatelné využití osobami se zdravotním postižením, funkčním omezením nebo omezenými digitálními dovednostmi a staršími lidmi.

–Pokud jde o finanční začlenění, je tato iniciativa inspirována přístupem přijatým podle směrnice (EU) 2014/92 (směrnice o platebních účtech) 9 , jejímž cílem je zajistit všeobecný přístup k platebním účtům se základními funkcemi pro všechny spotřebitele, včetně finančně vyloučených osob. Digitální euro bude nabízeno na základě podobného přístupu, avšak s potřebnými úpravami, aby byl zajištěn všeobecný přístup k základním platebním službám v digitálních eurech. Za prvé, všechny úvěrové instituce poskytující služby platebního účtu by byly povinny na žádost svých klientů poskytovat základní platební služby v digitálních eurech. Za druhé, pro spotřebitele, kteří nejsou klienty úvěrových institucí, by se v souvislosti s přístupem k účtu pro digitální euro se základními službami, přičemž základní služby digitálního eura by byly fyzickým osobám nabízeny bezplatně, použila kapitola IV směrnice o platebním účtu týkající se přístupu k platebnímu účtu se základními funkcemi. Za třetí, tato iniciativa zajišťuje, aby veřejné subjekty (místní nebo regionální orgány nebo pošty) distribuovaly digitální euro také fyzickým osobám, které si u úvěrových institucí nebo jiných poskytovatelů platebních služeb nechtějí otevřít účet v digitálních eurech. Tato iniciativa dále pověřuje Evropský orgán pro bankovnictví a Orgán pro boj proti praní peněz, aby společně vypracovaly pokyny, které upřesní vztah mezi požadavky na boj proti praní peněz a financování terorismu a přístupem k základním platebním službám v digitálních eurech.

–Směrnice (EU) 2015/2366 (PSD2) 10 upravuje poskytování platebních služeb poskytovateli platebních služeb (včetně úvěrových institucí, institucí elektronických peněz a platebních institucí) a práva a povinnosti stran účastnících se platební transakce. Komise navrhla nový legislativní balíček sestávající z nové směrnice o platebních službách na vnitřním trhu a z nařízení přijatého dne 28. června 2023 11 . Tento balíček rozšiřuje definici peněžních prostředků tak, aby zahrnovala všechny formy peněz centrální banky vydávaných pro retailové použití (bankovky, mince a digitální měnu centrální banky). Dne 22. října 2022 přijala Komise legislativní návrh na zpřístupnění okamžitých plateb v eurech všem občanům a podnikům, kteří mají bankovní účet v EU a v zemích EHP.

–Tím, že tato iniciativa respektuje přístup založený na posouzení rizik, který je základem rámce Unie pro boj proti praní peněz, a tím, že vylučuje úplnou anonymitu, je v souladu s cíli balíčku opatření proti praní peněz 12 , který Komise přijala v červenci 2021. Zároveň tato iniciativa zajišťuje vysokou úroveň soukromí pro offline platby v digitálních eurech, které jsou bezkontaktními platbami podobnými hotovostním. Online platební transakce v digitálních eurech by se řídily stejnými pravidly ochrany údajů, soukromí a boje proti praní peněz a financování terorismu jako soukromé digitální platební prostředky v souladu s rámcem EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu a směrnicí o platebních službách PSD2, v souladu s GDPR a strategií Komise pro veřejně přístupné údaje.

–Interoperabilní evropská peněženka digitální identity 13 umožňuje uživatelům dobrovolně se připojit a provádět silné ověření klienta při realizaci plateb, jak požaduje článek 97 směrnice PSD2. Stejné funkce by měly být nabídnuty i uživatelům digitálního eura.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

–Dne 5. dubna 2022 zveřejnila Komise výzvu ke sdělení skutečností a cílené konzultaci o digitálním euru, která potrvá do 16. června 2022. Tato cílená konzultace doplnila veřejnou konzultaci ECB o další informace získané od odborníků z odvětví, poskytovatelů platebních služeb (včetně úvěrových institucí, platebních institucí a institucí elektronických peněz), poskytovatelů platební infrastruktury, vývojářů platebních řešení, obchodníků, sdružení obchodníků, regulátorů malých plateb a orgánů dohledu, orgánů dohledu nad bojem proti praní peněz, finančních zpravodajských jednotek, Evropského výboru pro ochranu údajů a dalších příslušných orgánů a odborníků, jakož i spotřebitelských organizací, aby mohly být využity v posouzení dopadů, jež připravila Komise s ohledem na svůj návrh nařízení o digitálním euru. Hlavní zjištění cílených konzultací jsou následující: Občané EU souhlasili s cílem zajistit přístup k veřejným penězům v digitální formě pro všechny včetně těch, kdo nemají bankovní účet. Respondenti z řad odborné veřejnosti byli přesvědčeni, že digitální euro může být ve všech platebních situacích pro podniky/obchodníky přínosem. Lidé upřednostňovali rychlé, soukromé, bezplatné a všeobecně dostupné digitální euro. Většina respondentů z řad odborníků považovala za nejdůležitější aspekty, které by měly být nabízeny široké veřejnosti, všeobecnou dostupnost a snadné zapojení do systému, snadné používání, možnost platit kdykoli, kdekoli a komukoli a okamžité vypořádání. Byli přesvědčeni, že všeobecně dostupné digitální euro podpoří otevřenou strategickou autonomii EU. Většina respondentů z řad odborné veřejnosti podpořila, aby bylo digitálnímu euru přiznáno postavení zákonného platidla. Většina respondentů podpořila digitální euro, které bude k dispozici především pro občany s bydlištěm v eurozóně a podniky usazené v eurozóně a pro transakce uvnitř eurozóny.

–Odborníci z členských států a národních centrálních bank, jakož i zástupci Evropské centrální banky měli možnost vyjádřit své názory v rámci odborné skupiny pro bankovnictví, platební styk a pojišťovnictví, kterou Komise zřídila na období od září 2022 do února 2023. Diskuse byly podpořeny cílenými konzultacemi určenými jednotlivým zemím. V rámci zasedání Euroskupiny se od roku 2021 vyjadřovaly také členské státy. Přestože odborníci z členských států měli na zasedáních odborné skupiny pro bankovnictví, platební styk a pojišťovnictví pouze předběžné názory, většina z nich podpořila potenciální vydání digitálního eura, kterému by v eurozóně bylo přiznáno postavení zákonného platidla.

–Dne 7. listopadu 2022 uspořádala Komise konferenci na vysoké úrovni, na níž se sešli zástupci vnitrostátních a unijních orgánů, poslanci Evropského parlamentu, zástupci soukromého sektoru, občanské společnosti a akademické obce.

–Komise uspořádala v únoru a březnu 2023 kulaté stoly se zástupci obchodníků/podnikatelů, spotřebitelů a poskytovatelů platebních služeb.

–Komise se v dubnu 2023 zúčastnila rozpravy na plenárním zasedání Evropského parlamentu a v lednu 2023 a březnu 2023 politických debat pořádaných Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu.

•Sběr informací a využití výsledků odborných konzultací

–důkazů získaných na základě různých výše uvedených konzultací,

–analýz pracovní skupin provedené ECB v letech 2021, 2022 a 2023,

–studie o nových digitálních platebních metodách, zpráva agentury Kantar z března 2022,

–účasti útvarů Komise v roli pozorovatele v poradní skupině ECB pro trh s digitálním eurem a v Evropské radě pro malé platby v eurech,

–pracovních dokumentů ECB, pracovních dokumentů útvarů, průzkumů a statistik,

–simulací a výzkumu Komise a Společného výzkumného střediska (JRC).

•Posouzení dopadů

–v rychle se digitalizující ekonomice nejsou peníze centrální banky ve fyzické podobě, tj. hotovost, k dispozici pro platby v rostoucí části hospodářství, zejména v oblasti elektronického obchodu, a nemohou uspokojit budoucí potřeby průmyslu 4.0 (např. platby mezi stroji, podmíněné platby),

–digitální měna centrálních bank třetích zemí a další inovativní platební prostředky (tj. stablecoiny), které nejsou denominovány v eurech, mohou postupně získat podíl na platebních trzích eurozóny a snížit roli eura.

–dát digitálnímu euru postavení zákonného platidla s povinností všech příjemců jej přijímat, avšak s odůvodněnými a přiměřenými výjimkami a opatřeními v oblasti distribuce, v zájmu zajištění soudržnosti mezi všemi formami peněz centrální banky se dále navrhuje upravit postavení hotovosti jako zákonného platidla v paralelním legislativním návrhu,

–ECB by měla zveřejnit maximální výši poplatků a poplatků mezi poskytovateli platebních služeb,

–poskytnout vysokou úroveň ochrany soukromí a údajů pro bezkontaktní platby nízké hodnoty v režimu offline, a to zpracováním osobních údajů o totožnosti uživatelů v okamžiku otevření platebních účtů v digitálních eurech u poskytovatelů platebních služeb, ale bez zpřístupnění údajů o transakcích poskytovatelům platebních služeb, zatímco k online platbám by se přistupovalo jako k soukromým digitálním platebním prostředkům v souladu se současnými požadavky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu,

–snížit rizika, která představuje vynechání zprostředkovatelů, a riziko pro finanční stabilitu tím, že se Evropské centrální bance umožní definovat a zavést nástroje s cílem udržet funkci uchovávání hodnoty digitálního eura v přiměřených mezích,

–zpřístupnit digitální euro nejprve fyzickým a právnickým osobám s bydlištěm nebo sídlem v eurozóně a návštěvníkům, ale případně jeho použití později rozšířit i na členské státy mimo eurozónu a třetí země, a to na základě dohod a/nebo ujednání s cílem zmírnit rizika pro finanční stabilitu a měnovou suverenitu.

•Účelnost a zjednodušování právních předpisů

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby sledování, hodnocení a podávání zpráv

•Podrobné vysvětlení specifických ustanovení návrhu

Předmět, zavedení a vydávání digitálního eura (články 1 až 4)

Rozhodné právo a příslušné orgány (články 5 a 6)

Článek 5 objasňuje, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu ve znění směrnice (EU) [vložte odkaz – návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o platebních službách a službách elektronických peněz na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 98/26/ES a zrušují směrnice (EU) 2015/2366 a 2009/110/ES - COM(2023) 366 final] se vztahuje na digitální euro. Uvedená směrnice rozšiřuje definici peněžních prostředků na peníze centrální banky vydávané pro retailové použití, což zahrnuje i digitální měny centrální banky.

Obdobně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU), [vložte odkaz – návrh nařízení v digitálních eurech poskytovateli platebních služeb zřízenými podle práva členských států, jejichž měnou není euro – COM/2023/368 final], směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (s výjimkou offline plateb), nahrazená [vložte odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM/2021/421 final) a návrh směrnice o boji proti praní peněz – COM/2021/423] a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků se vztahuje na digitální euro.

Zákonné platidlo (články 7 až 12)

Distribuce (články 13 až 14)

Omezení používání digitálního eura jako uchovatele hodnoty (článek 16)

Poplatky za platební služby v digitálních eurech (článek 17)

Přístup k digitálnímu euru a jeho používání mimo eurozónu (články 18 až 21)

Technické vlastnosti (články 22 až 24)

Způsoby distribuce (články 25 až 33)

Ochrana soukromí a údajů (články 34 až 36)

Rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu (článek 37)

Závěrečná ustanovení (články 38 až 42)

2023/0212 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zavedení digitálního eura

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 133 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po předložení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 18 ,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 19 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Komise ve Strategiích v oblasti digitálních financí a maloobchodních plateb 20 ze září 2020 zdůraznila, že digitální euro jako retailová digitální měna centrální banky by působilo jako katalyzátor inovací v oblasti plateb, financí a obchodu v souvislosti s pokračujícím úsilím o snížení roztříštěnosti unijního trhu malých plateb. Eurosummit v březnu 2021 vyzval k posílení a inovaci digitálního finančního sektoru a k vytvoření účinnějších a odolnějších platebních systémů. Euroskupina ve svém prohlášení z 25. února rovněž uznala, že digitální euro může podpořit inovace ve finančním systému. V této souvislosti Evropský parlament 21 i Rada ECOFIN 22 v únoru a březnu 2022 uvítaly rozhodnutí Evropské centrální banky zahájit dvouletou fázi šetření projektu digitálního eura, která bude zahájena v říjnu 2021.

(2)Dne 2. října 2020 zveřejnila Evropská centrální banka svou „Zprávu o digitálním euru“ 23 . Na základě této zprávy byly získány názory na výhody a problémy spojené s vydáním digitálního eura a na jeho možnou podobu.

(3)Peníze centrální banky ve formě bankovek a mincí nelze používat k online platbám. V současné době se online platby zcela opírají o peníze komerčních bank. Přijatelnost a zaměnitelnost peněz komerčních bank závisí na jejich směnitelnosti v poměru jedna ku jedné za peníze centrální banky jako zákonného platidla, které slouží jako měnová kotva. Tato měnová kotva je základem fungování měnových a finančních systémů. Podporuje důvěru uživatelů v peníze komerčních bank a v euro jako měnu, a je proto zásadní pro zajištění stability měnového systému v digitalizované ekonomice a společnosti. Vzhledem k tomu, že peníze centrální banky ve fyzické podobě samy o sobě nemohou uspokojit potřeby rychle se digitalizující ekonomiky, mohlo by postupně dojít k odstranění měnové kotvy pro peníze komerčních bank. Je proto nutné zavést novou formu oficiální měny jako zákonného platidla, která bude bezriziková a napomůže vizualizovat směnitelnost peněz vydávaných různými komerčními bankami za jejich nominální hodnotu.

(4)Aby bylo možné reagovat na potřeby rychle se digitalizující ekonomiky, mělo by digitální euro podporovat různé případy použití malých plateb. Mezi tyto případy použití patří platby mezi osobami, mezi osobami a podniky, mezi osobami a úřady, mezi podniky a osobami, mezi podniky, mezi podniky a úřady, mezi úřady a osobami, mezi úřady a podniky a mezi úřady. Kromě toho by digitální euro mělo být schopno plnit i budoucí platební potřeby, a to zejména platby mezi stroji v souvislosti s průmyslem 4.0 a platby v decentralizovaném internetu (web3). Digitální euro by nemělo sloužit pro platby mezi finančními zprostředkovateli, poskytovateli platebních služeb a dalšími účastníky trhu (tj. pro velké platby), pro něž existují systémy vypořádání v penězích centrální banky a kde Eurosystém dále zkoumá využití různých technologií.

(5)V situaci, kdy samotná hotovost nemůže reagovat na potřeby digitalizované ekonomiky, je nezbytné podpořit finanční začleňování tím, že se jednotlivcům v eurozóně zajistí všeobecný, cenově dostupný a snadný přístup k digitálnímu euru a jeho široké přijímání při platbách. Finanční vyloučení v digitalizované ekonomice se může zvýšit, protože soukromé digitální platební prostředky nemusí být určeny konkrétně pro zranitelné skupiny společnosti nebo nemusí být vhodné v některých venkovských nebo odlehlých oblastech bez (stabilní) komunikační sítě. Podle Světové banky a Banky pro mezinárodní platby jsou „efektivní, dostupné a bezpečné systémy a služby pro malé platby rozhodující pro větší finanční začlenění“ 24 . Toto zjištění dále potvrdila studie o nových digitálních platebních metodách, kterou si nechala vypracovat Evropská centrální banka a která dospěla k závěru, že pro populaci bez bankovního účtu / populaci, která účet málo využívá / offline populaci jsou nejdůležitějšími vlastnostmi nové platební metody snadnost použití, žádné požadavky na technologické dovednosti a to, aby byla bezpečná a bezplatná 25 . Digitální euro by nabídlo veřejnou alternativu k soukromým digitálním platebním prostředkům a podpořilo by finanční začlenění, neboť by bylo navrženo v souladu s těmito cíli, tedy s ohledem na bezplatný přístup, snadné používání a všeobecnou dostupnost a přijímání.

(6)Digitální euro by mělo doplňovat eurobankovky a euromince a nemělo by nahradit fyzické formy jednotné měny. Hotovostní i digitální euro jsou jako zákonná platidla stejně důležitá. Nařízení (EU) [vložte odkaz – návrh nařízení o postavení eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla – COM/2023/364] by harmonizovalo hotovost jako zákonné platidlo a zajistilo, aby byla hotovost široce distribuována a účinně používána.  

(7)Budoucí vývoj v oblasti digitálních plateb může ovlivnit roli eura na trzích malých plateb v Evropské unii i na mezinárodní úrovni. Řada centrálních bank po celém světě v současné době zkoumá možnost vydávat digitální měny centrální banky a některé země již tyto digitální měny vydaly. Kromě toho tzv. stablecoiny třetích zemí, které nejsou denominovány v eurech, by mohly v případě jejich širokého využití pro platby vytlačit platby v eurech v ekonomice Unie tím, že by uspokojily poptávku po programovatelných platbách (které jsou v kontextu tohoto nařízení uváděny jako podmíněné platby), a to i v oblasti elektronického obchodování, kapitálových trhů nebo průmyslu 4.0. Digitální euro by proto bylo důležité pro zachování role eura v digitálním věku.

(8)Je proto nezbytné stanovit právní rámec pro zavedení digitální formy eura s postavením zákonného platidla, jež by mohli používat občané, podniky a orgány veřejné správy v eurozóně. Digitální euro jako nová forma eura dostupná široké veřejnosti by mělo mít významné společenské a hospodářské důsledky. Je proto nezbytné zavést digitální euro a upravit jeho hlavní charakteristiky jako opatření v rámci měnových předpisů. Evropská centrální banka je příslušná vydávat a povolovat vydávání digitálního eura národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou je euro, přičemž vykonává své pravomoci podle Smluv. Na základě těchto pravomocí a v souladu s právním rámcem stanoveným v tomto nařízení by tedy Evropská centrální banka měla mít možnost rozhodovat o tom, zda digitální euro vydá, v jakých termínech a v jakém objemu, a o dalších konkrétních opatřeních, která jsou s jeho vydáním vedle bankovek a mincí neodmyslitelně spojena.

(9)Stejně jako eurobankovky a euromince by i digitální euro mělo být přímým závazkem Evropské centrální banky nebo národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, vůči uživatelům digitálního eura. Digitální euro by mělo být vydáno ve výši částky rovnající se nominální hodnotě odpovídajícího závazku v konsolidované rozvaze Evropské centrální banky a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro, a to zejména přeměnou rezerv centrálních bank poskytovatelů platebních služeb na držbu digitálního eura s cílem uspokojit poptávku uživatelů digitálního eura. K držbě a používání digitálního eura by uživatelům digitálního eura mělo stačit pouze navázat smluvní vztah s poskytovateli platebních služeb, kteří digitální euro distribuují, a otevřít si platební účty v digitálních eurech. Mezi uživatelem digitálního eura a Evropskou centrální bankou nebo národními centrálními bankami by nevznikl žádný účet ani jiný smluvní vztah. Poskytovatelé platebních služeb by měli spravovat účty v digitálních eurech uživatelů digitálního eura jejich jménem a poskytovat jim platební služby v digitálních eurech. Vzhledem k tomu, že poskytovatelé platebních služeb nejsou účastníky přímého závazku, který mají uživatelé digitálního eura vůči Evropské centrální bance a národním centrálním bankám členských států, jejichž měnou je euro, a jednají jménem uživatelů digitálního eura, neměla by platební neschopnost poskytovatelů platebních služeb na uživatele digitálního eura vliv.

(10)Digitální euro by se mělo řídit ustanoveními tohoto nařízení. Mohou být doplněny akty v přenesené pravomoci, které je Komise oprávněna přijímat podle článků 11, 34, 35, 36 a 38, a prováděcími akty, které je Komise oprávněna přijímat podle článku 37. Kromě toho může Evropská centrální banka v rámci tohoto nařízení a svých aktů v přenesené pravomoci přijímat podrobná opatření, pravidla a normy v souladu se svými pravomocemi. Pokud mají tato opatření, pravidla a normy dopad na ochranu práv a svobod jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů, měla by Evropská centrální banka konzultovat evropského inspektora ochrany údajů. V zájmu zajištění právní jistoty nařízení rovněž upřesňuje, že digitální euro se řídí směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků, aniž je dotčen upravený rámec pro boj proti praní peněz a financování terorismu stanovený v tomto nařízení pro offline platební transakce v digitálních eurech. Na platební transakce v digitálních eurech a související platební služby se rovněž vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, ve znění směrnice [vložte odkaz – návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o platebních službách a službách elektronických peněz na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 98/26/ES a zrušují směrnice (EU) 2015/2366 a 2009/110/ES – COM(2023) 366 final], která stanovila, že „finanční prostředky“ zahrnují peníze centrální banky vydané pro retailové použití (tj. bankovky, mince a digitální měny centrální banky), a nařízení (EU) 2021/1230 o přeshraničních platbách.

(11)Aby byla zajištěna účinná ochrana postavení digitálního eura jako zákonného platidla v celé eurozóně a přijímání plateb v digitálních eurech, měla by být v členských státech zavedena a uplatňována pravidla pro sankce za porušení předpisů.

(12)Příslušná ustanovení směrnice (EU) 2015/2366 nahrazená směrnicí (EU) [vložte odkaz – návrh směrnice o platebních službách a službách elektronických peněz na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 98/26/ES a zrušují směrnice (EU) 2015/2366 a 2009/110/ES – COM(2023) 366 final], směrnice (EU) 2015/849, nahrazená směrnicí (EU) [vložte odkaz – návrh směrnice o boji proti praní peněz – COM/2021/423 final] a nařízení (EU) 2016/679 by měly upravovat dohled příslušných orgánů a režim sankcí a ujednání o dohledu mezi příslušnými orgány domovských členských států a hostitelských členských států, pokud jde o činnosti poskytovatelů platebních služeb usazených v členských státech, jejichž měnou není euro. V zájmu zajištění účinného dohledu nad poskytovateli platebních služeb distribuujícími digitální euro by příslušné orgány odpovědné podle směrnice (EU) 2015/2366 za dohled nad poskytováním platebních služeb měly rovněž spolupracovat s Evropskou centrální bankou pro účely dohledu nad uplatňováním povinností souvisejících s platbami stanovených v nařízení (EU) č. XXX o zavedení digitálního eura. Veškerá zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení musí být v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a nařízením (EU) 2017/1725, pokud spadají do jejich působnosti. Za dohled nad zpracováním osobních údajů prováděným v souvislosti s tímto nařízením proto odpovídají dozorové úřady podle nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725.

(13)Členské státy, jejich příslušné orgány a poskytovatelé platebních služeb by měli zavést informační a vzdělávací opatření s cílem zajistit potřebnou úroveň povědomí a znalostí o různých aspektech digitálního eura.

(14)Podle judikatury Soudního dvora Evropské unie 26 pojem „zákonné platidlo“ v případě platebního prostředku denominovaného v určité měnové jednotce znamená v běžném smyslu, že tento platební prostředek nemůže být obecně odmítnut při úhradě dluhu znějícího na tutéž měnovou jednotku v jeho plné nominální hodnotě s účinkem splnění dluhu.

(15)Postavení zákonného platidla je charakteristickým znakem peněz centrální banky. V eurozóně jsou dosud eurobankovky a euromince jediným platebním prostředkem, který má postavení zákonného platidla podle čl. 128 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie („SFEU“) a článků 10 a 11 nařízení Rady (ES) č. 974/98 27 o zavedení eura 28 .

(16)Digitální euro jako digitální měna s postavením zákonného platidla denominovaného v eurech, jež vydává Evropská centrální banka a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro, jako součást Eurosystému, by mělo být všeobecně dostupné, použitelné a přijímané jako platební prostředek. Bude-li digitálnímu euru přiznáno postavení zákonného platidla, mělo by to podpořit jeho použitelnost při platbách v celé eurozóně, a tím podpořit i snahu o zajištění trvalé dostupnosti peněz centrální banky v její roli měnové kotvy, neboť hotovost samotná nemůže vyřešit potřeby rychle se digitalizující ekonomiky. Povinné přijímání plateb v digitálním euru jako jedna z hlavních podmínek postavení zákonného platidla navíc zajišťuje, že lidé a podniky mají z tohoto všeobecného přijímání prospěch a skutečnou možnost volby platit penězi centrální banky, a to digitálně a jednotně v celé eurozóně.

(17)Digitální euro by mělo mít postavení zákonného platidla pro offline platební transakce v digitálních eurech probíhající v eurozóně, podobně jako eurobankovky a euromince, které mají v eurozóně postavení zákonného platidla. Digitální euro by mělo mít postavení zákonného platidla i pro online platební transakce v digitálních eurech prováděné ve prospěch příjemce, který má bydliště nebo je usazen v eurozóně, pokud má plátce rovněž bydliště nebo je usazen v eurozóně. Podobně by digitální euro mělo mít postavení zákonného platidla pro online platební transakce v digitálních eurech prováděné ve prospěch příjemce, který má bydliště nebo je usazen v eurozóně, pokud plátce nemá bydliště nebo není usazen v eurozóně.

(18)Vzhledem k tomu, že digitální euro vyžaduje schopnost přijímat digitální platební prostředky, uložení povinnosti všem příjemcům povinně přijímat platby v digitálním euru by mohlo být nepřiměřené. Za tímto účelem by měly být stanoveny výjimky z povinného přijímání plateb v digitálních eurech pro fyzické osoby, které jednají v průběhu výlučně osobních či domácích činností. Výjimky z povinného přijímání by měly být stanoveny také pro mikropodniky, které jsou v eurozóně obzvláště důležité pro rozvoj podnikání, tvorbu pracovních míst a inovace a které hrají zásadní roli při utváření hospodářství. Politiky a opatření Unie by pro podniky této velikosti měly snížit regulační zátěž. Výjimky z povinného přijímání by měly být stanoveny také pro neziskové právnické osoby, které podporují veřejný zájem a slouží veřejnému blahu při plnění různých cílů společenského zájmu, včetně spravedlnosti, vzdělávání, zdraví, ochrany životního prostředí a lidských práv. Pro mikropodniky a neziskové právnické osoby by pořízení potřebné infrastruktury a náklady na přijímání byly neúměrné. Měly by proto být osvobozeny od povinnosti přijímat platby v digitálním euru. V těchto případech by měly být pro vypořádání peněžitých dluhů i nadále k dispozici jiné prostředky. Na mikropodniky a neziskové právnické osoby, které přijímají od plátců srovnatelné digitální platební prostředky, by se však povinné přijímání plateb v digitálním euru mělo vztahovat. Mezi srovnatelné digitální platební prostředky by měly patřit platby debetní kartou nebo okamžité platby či jiná budoucí technologická řešení používaná v místě interakce, ale neměly by zahrnovat úhrady a inkasa, které nejsou iniciovány v bodě interakce. Na mikropodniky a neziskové právnické osoby, které při úhradě dluhu nepřijímají od svých plátců srovnatelné digitální platební prostředky (např. přijímají pouze eurobankovky a euromince), ale mohou při úhradě dluhu vůči svým příjemcům používat digitální platby (např. platí prostřednictvím úhrad), by se povinné přijímání plateb v digitálním euru vztahovat nemělo. Příjemce může odmítnout platbu v digitálních eurech, pokud je odmítnutí učiněno v dobré víře a pokud příjemce toto odmítnutí odůvodní legitimními a dočasnými důvody, které jsou přiměřené konkrétním okolnostem, jež nemůže ovlivnit a které vedou k nemožnosti přijmout platby v digitálních eurech v příslušném okamžiku transakce, například při výpadku proudu v případě online platebních transakcí v digitálních eurech nebo při vadném zařízení v případě offline nebo online platebních transakcí v digitálních eurech.

(19)Aby bylo zajištěno, že později mohou být zavedeny i další výjimky z povinného přijímání digitálního eura, bude-li to nutné, například z důvodu technických specifik, které se mohou objevit v budoucnu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o zavádění dalších výjimek s povahou měnových předpisů z povinnosti přijímat platební transakce v digitálních eurech, které by se uplatňovaly harmonizovaným způsobem v celé eurozóně, s přihlédnutím k případným návrhům členských států v tomto smyslu. Komise může tyto výjimky přijmout, pouze pokud jsou nezbytné, odůvodněné obecným zájmem, přiměřené a zachovávají účinnost postavení digitálního eura jako zákonného platidla. Pravomocí Komise přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem zavedení dalších výjimek z povinnosti přijímat platební transakce v digitálních eurech by neměla být dotčena možnost členských států přijmout v souladu s jejich vlastními pravomocemi vnitrostátní právní předpisy v oblastech sdílené pravomoci za účelem zavedení výjimek z povinného přijímání, které z postavení zákonného platidla vyplývá, a to v souladu s podmínkami stanovenými Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ve spojených věcech C-422/19 a C-423/19.

(20)Aby se zajistilo, že lidé a podniky budou mít prospěch z široké akceptační sítě a budou moci digitální euro efektivně využívat při každodenních platbách, neměli by příjemci, na které se vztahuje povinné přijímání plateb v digitálních eurech, jednostranně vylučovat platby v digitálních eurech prostřednictvím smluvních podmínek, které nebyly individuálně sjednány, nebo obchodních praktik.

(21)Hlavním cílem zavedení digitálního eura je jeho použití jako formy jednotné měny v postavení zákonného platidla v eurozóně. Za tímto účelem a v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru mohou poskytovatelé platebních služeb usazení v Evropském hospodářském prostoru poskytovat platební služby v digitálních eurech uživatelům, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v eurozóně, včetně spotřebitelů bez stálé adresy, žadatelů o azyl a spotřebitelů, kterým nebylo uděleno povolení k pobytu, ale jejichž vyhoštění není možné z právních nebo faktických důvodů. Fyzické a právnické osoby, které již přijímaly platební služby v digitálních eurech, protože si zřídily platební účet v digitálních eurech v době, kdy měly bydliště nebo byly usazeny v členském státě, jehož měnou je euro, ale v tomto členském státě již bydliště nemají nebo tam nejsou usazeny, mohou nadále přijímat platební služby v digitálních eurech od poskytovatelů platebních služeb usazených v Evropském hospodářském prostoru v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, s výhradou možných časových omezení ve vztahu ke statusu bydliště nebo usazení těchto osob, jež může stanovit Evropská centrální banka.

(22)V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 se pojmem „peněžní prostředky“ rozumí bankovky a mince, bezhotovostní peníze nebo elektronické peníze. Digitální euro jako nová forma peněz centrální banky v postavení zákonného platidla by mělo být považováno za peněžní prostředky podle směrnice (EU) 2015/2366. Mělo by být zajištěno, aby se poskytovatelé platebních služeb distribuující digitální euro řídili požadavky stanovenými v této směrnici, které provedly členské státy, a aby nad nimi za tímto účelem vykonávaly dohled příslušné orgány rovněž uvedené v této směrnici. Při vydávání digitálního eura by Evropská centrální banka a národní centrální banky členských států, jejichž měnou je euro a které jsou součástí Eurosystému, vystupovaly v postavení měnového orgánu, a proto by se na ně neměla vztahovat směrnice (EU) 2015/2366 v souladu s čl. 1 písm. e) uvedené směrnice.

(23)Platební účty v digitálních eurech jsou kategorií platebních účtů denominovaných v eurech, jejichž prostřednictvím mohou uživatelé digitálního eura provádět mimo jiné tyto transakce: vkládat peněžní prostředky, vybírat hotovost a provádět a přijímat platební transakce vůči třetím stranám, a to bez ohledu na použitou technologii a strukturu registru nebo údajů (např. zda je digitální euro zaznamenáno jako zůstatky nebo jednotky hodnoty). Pokud tyto činnosti vyžadují zpracování osobních údajů, měli by poskytovatelé platebních služeb být správci.

(24)Poskytovatelé platebních služeb, kteří vedou účty podle směrnice (EU) 2015/2366, by měli svým klientům poskytovat služby financování a definancování bez ohledu na to, zda jsou schopni zajistit zdroj likvidity těchto prostředků v penězích centrální banky. Na žádost svých klientů by poskytovatelé platebních služeb vedoucí účty, kteří mohou mít účet u centrální banky, měli s ohledem na úspěšné poskytování služeb financování a definancování umožnit poskytovatelům platebních služeb vedoucím účty, kteří nemohou mít účet u centrální banky, přístup k platebním systémům a stejně tak by měli objektivním, přiměřeným a nediskriminačním způsobem předávat převodní příkazy poskytovatelů platebních služeb vedoucích účty, kteří nemohou mít účet u centrální banky, a to prostřednictvím infrastruktury pro vypořádání.

(25)Za účelem řádného vymáhání případných omezení držby digitálního eura, o nichž rozhodne Evropská centrální banka, by poskytovatelé platebních služeb odpovědní za distribuci digitálního eura měli při přijímání uživatelů digitálního eura nebo případně při následných kontrolách ověřovat, zda jejich potenciální nebo stávající zákazník již má platební účet v digitálních eurech. Evropská centrální banka může podporovat poskytovatele platebních služeb při plnění úkolu vymáhání případných omezení držby, a to i tím, že sama nebo společně s národními centrálními bankami zřídí jednotné přístupové místo k identifikátorům uživatelů digitálního eura a souvisejícím omezením držby digitálního eura. Evropská centrální banka by měla zavést vhodná technická a organizační opatření, včetně nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí, aby zajistila, že totožnost jednotlivých uživatelů digitálního eura nebudou moci spojit s informacemi v jednotném přístupovém místě jiné subjekty než poskytovatelé platebních služeb, jejichž klientem nebo potenciálním zákazníkem tento uživatel digitálního eura je. Evropská centrální banka by měla být správcem v rozsahu, v jakém tyto činnosti vyžadují zpracování osobních údajů. Pokud Evropská centrální banka zřídí jednotné přístupové místo společně s národními centrálními bankami, měly by být společnými správci.

(26)V zájmu podpory všeobecného přístupu široké veřejnosti k digitálnímu euru v eurozóně a podpory inovací a vysoké úrovně hospodářské soutěže na trhu malých plateb by měli mít všichni příslušní zprostředkovatelé možnost distribuovat digitální euro. Všichni poskytovatelé platebních služeb, kteří vedou účty podle směrnice (EU) 2015/2366, včetně úvěrových institucí, institucí elektronických peněz, platebních institucí, poštovních žirových institucí, které jsou podle vnitrostátního práva oprávněny poskytovat platební služby, Evropské centrální banky a národních centrálních bank členských států, jejichž měnou je euro a jsou součástí Eurosystému, pokud nejednají v postavení měnového orgánu nebo jiných orgánů veřejné správy, a členských států nebo jejich regionálních a místních samospráv, pokud nejednají v postavení orgánů veřejné správy, by měli mít možnost poskytovat platební účty v digitálních eurech a související platební služby v digitálních eurech bez ohledu na to, kde se v Evropském hospodářském prostoru nacházejí. Poskytovatelé služeb v oblasti kryptoaktiv regulovaní podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2023/1114 29 , kteří jsou poskytovateli platebních služeb vedoucími účty podle směrnice (EU) 2015/2366, by měli mít rovněž možnost distribuovat digitální euro. V souladu se směrnicí (EU) 2015/2366 by poskytovatelé platebních služeb vedoucí účty měli být povinni poskytovat přístup k údajům o platebních účtech poskytovatelům služeb, které spočívají v iniciování platby, a služeb, které spočívají v informování o účtu na základě rozhraní pro programování aplikací, aby mohli vyvíjet a poskytovat inovativní doplňkové služby.

(27)Pokud by dostupnost digitálního eura závisela na svobodných obchodních rozhodnutích všech poskytovatelů platebních služeb, mohlo by být digitální euro ze strany poskytovatelů platebních služeb marginalizováno, nebo dokonce vyloučeno. Tato situace by mohla uživatelům zabránit v placení a přijímání plateb ve formě měny, která má postavení zákonného platidla. V tomto případě by nebyla zaručena jednotnost používání digitálního eura v celé eurozóně, kterou vyžaduje článek 133 SFEU. Je proto nezbytné, aby určení poskytovatelé platebních služeb byli povinni distribuovat základní služby v digitálních eurech.

(28)Požadavek na distribuci digitálního eura by měl být přiměřený cíli zajistit účinné používání digitálního eura jako zákonného platebního prostředku. Omezení této povinnosti na úvěrové instituce, které již působí v oblasti retailových obchodních služeb, by zajistilo účinnost postavení zákonného platidla a zároveň by zabránilo nepřiměřenému zatížení poskytovatelů platebních služeb se specializovanými obchodními modely, které nejsou zaměřeny na spotřebitele. Povinnost distribuovat digitální euro je proto omezena na úvěrové instituce, které poskytují služby platebního účtu na žádost svých klientů. Tím není dotčeno uplatnění kapitoly IV směrnice o platebních účtech o přístupu k platebnímu účtu se základními prvky na přístup k účtu pro digitální euro se základními prvky pro spotřebitele, kteří nejsou klienty úvěrové instituce.

(29)Pro zajištění širokého využívání digitálního eura, včetně pro osoby, které nemají platební účet v nedigitálních eurech, nechtějí si otevřít platební účet v digitálních eurech u úvěrové instituce nebo u jiného poskytovatele platebních služeb, který může digitální euro distribuovat, nebo osoby se zdravotním postižením, funkčním omezením nebo omezenými digitálními dovednostmi a starší osoby, je nezbytné, aby digitální euro distribuovaly veřejné subjekty, včetně místních nebo regionálních samospráv nebo pošt. Za tímto účelem by členské státy měly určit subjekty, které by měly tento úkol na jejich území vykonávat. Tyto subjekty by jako poskytovatelé platebních služeb podle směrnice (EU) 2015/2366 měly dodržovat ustanovení tohoto nařízení, včetně směrnice (EU) 2015/2366 a směrnice (EU) 2015/849.

(30)Aby bylo možné digitální euro všeobecně používat a držet krok s inovacemi v oblasti digitálních plateb, měly by platební služby v digitálních eurech zahrnovat základní i doplňkové platební služby v digitálních eurech. Základní platební služby v digitálních eurech zahrnují platební, účetní nebo podpůrné služby, které jsou považovány za nezbytné pro používání digitálního eura fyzickými osobami. Zahrnuje to mimo jiné poskytnutí alespoň jednoho platebního prostředku fyzickým osobám. Celý soubor základních služeb v digitálních eurech by měli poskytovat pouze poskytovatelé platebních služeb vedoucí účty podle směrnice (EU) 2015/2366. Kromě těchto základních platebních služeb v digitálních eurech mohou poskytovatelé platebních služeb vedoucí účet a další poskytovatelé platebních služeb podle směrnice (EU) 2015/2366 vytvářet a poskytovat další platební služby v digitálních eurech. Mezi další platební služby v digitálních eurech patří například podmíněné platební transakce v digitálních eurech, například platba za použití nebo za služby iniciování platby. Infrastruktura digitálního eura by měla zavádění těchto volitelných služeb usnadnit.

(31)Evropská centrální banka by na základě svých pravomocí podle Smluv a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení měla mít možnost stanovit limity pro používání digitálního eura jako uchovatele hodnoty. Účinné používání digitálního eura jako zákonného platidla by mělo být zachováno prostřednictvím omezení poplatků mezi poskytovateli platebních služeb nebo poplatků obchodníků.

(32)Neomezené používání digitálního eura jako uchovatele hodnoty by mohlo ohrozit finanční stabilitu v eurozóně, což by mělo pro ekonomiku nepříznivý dopad, pokud jde o poskytování úvěrů ze strany úvěrových institucí. Z toho důvodu je možné, že bude třeba, aby Evropská centrální banka v zájmu zajištění stability finančního systému a v souladu se zásadou proporcionality zavedla omezení používání digitálního eura jako uchovatele hodnoty. K politickým nástrojům, které by mohly být za tímto účelem použity, patří mimo jiné kvantitativní omezení pro individuální držby digitálního eura a omezení pro převod jiných kategorií peněžních prostředků na digitální euro ve stanoveném časovém rámci. Při rozhodování o parametrech a použití nástrojů uvedených v odstavci 1 by Evropská centrální banka měla respektovat zásadu otevřeného tržního hospodářství s volnou hospodářskou soutěží v souladu s čl. 127 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(33)Omezení by neměla nahrazovat včasnou intervenci nebo jiná opatření dohledu. Tato omezení by neměla být uplatňována za účelem řešení situací jednotlivých úvěrových institucí, které by příslušné orgány pro řešení krize nebo jiné relevantní orgány běžně řešily pomocí nástrojů a pravomocí, které mají k dispozici, včetně pozastavení plateb, moratoria, opatření dostupných podle směrnice 2013/36/EU, směrnice 2014/59/EU nebo nařízení (EU) č. 806/2014, ani za účelem jiných podobných opatření, jejichž cílem je obnovit životaschopnost, vyřešit problém dotčené instituce nebo jinak napravit situaci s finančními potížemi.

(34)Uživatelé digitálního eura by měli mít možnost volby používat digitální euro buď online, nebo offline, případně obojí, s výhradou omezení stanovených Evropskou centrální bankou, resp. prováděcím aktem Komise. Poskytovatelé platebních služeb by měli registrovat a rušit registraci místních úložných zařízení pro offline platební transakce svých zákazníků v digitálních eurech. Poskytovatelé platebních služeb by měli uchovávat identifikátor místního úložného zařízení používaného pro offline digitální euro pouze po dobu, kdy umožňují poskytování offline digitálního eura svým zákazníkům. Poskytovatelé platebních služeb by měli zavést vhodná technická a organizační opatření, včetně nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí, aby zajistili, že identifikátor zařízení jednotlivých uživatelů digitálního eura nebude možné použít pro jiné účely než pro účely poskytování digitálního eura offline.

(35)Poskytovatelé platebních služeb by měli registrovat a opětovně registrovat místní úložná zařízení pro offline platební transakce svých zákazníků v digitálních eurech. Poskytovatelé platebních služeb by měli uchovávat identifikátor místního úložného zařízení používaného pro offline digitální euro pouze po dobu, kdy umožňují poskytování offline digitálního eura svým zákazníkům. Poskytovatelé platebních služeb by měli zavést vhodná technická a organizační opatření, včetně nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí, aby zajistili, že identifikátor zařízení jednotlivých uživatelů digitálního eura nebude možné porovnat s informacemi o uživateli digitálního eura za účelem identifikace subjektu údajů, s výjimkou účelu článku 37.

(36)Digitální euro by mělo umožnit bezproblémové placení. Všechny nástroje, které by Evropská centrální banka mohla použít k omezení funkce digitálního eura jako uchovatele hodnoty, by měly tento cíl zohlednit. Automatizované mechanismy, které propojují platební účet v digitálních eurech s platebním účtem v nedigitálních eurech, by měly umožnit neomezenou platební funkci digitálního eura tím, že zajistí úspěšné provedení transakcí i při existenci individuálních omezení pro držbu digitálního eura, které se mohou stát na straně plátce nebo příjemce závaznými. Uživatelé digitálního eura by zejména měli mít možnost iniciovat platební transakci v digitálních eurech, i když je částka jejich držby digitálního eura nižší než částka transakce, a to automatickou mobilizací prostředků z platebního účtu v nedigitálních eurech, aby částku transakce doplnili („reverzní vodopádová funkce“). Naopak uživatelé digitálního eura by měli mít možnost přijímat platební transakce v digitálních eurech, i když částka transakce přesahuje omezení stanovené pro jejich držbu digitálního eura, a to automatickým převodem prostředků přesahujících toto omezení na platební účet v nedigitálních eurech („vodopádová funkce“). Tyto platební funkce by měly být ze strany uživatelů digitálního eura výslovně povoleny. Pokud je platební účet v digitálních eurech vedený jedním poskytovatelem platebních služeb propojen s platebním účtem v nedigitálních eurech vedeným jiným poskytovatelem platebních služeb, měli by tito poskytovatelé uzavřít ujednání, v němž stanoví své příslušné úlohy a povinnosti podle pravidel ochrany údajů, a rovněž se dohodnout na bezpečnostních opatřeních nezbytných k zajištění bezpečného přenosu osobních údajů mezi těmito dvěma poskytovateli platebních služeb.

(37)Nástroje, které Evropská centrální banka používá k omezení nadměrného používání digitálního eura jako uchovatele hodnoty, mají sice za cíl chránit finanční stabilitu a finanční zprostředkování, nicméně mohou ovlivňovat měnovou politiku Evropské centrální banky a interagovat s ní. Tyto nástroje by proto musely být uplatňovány jednotně v celé eurozóně s cílem zajistit používání digitálního eura jako jednotné měny a jednotnost měnové politiky. Jednotné uplatňování by navíc bylo nezbytné k zajištění rovných podmínek pro poskytovatele platebních služeb na jednotném evropském trhu nebo k zamezení příliš složitého prosazování některého nástroje prostřednictvím poskytovatelů platebních služeb na základě bydliště uživatelů digitálního eura. V rámci tohoto nařízení by digitální euro nemělo být úročeno pro účely primárního používání digitálního eura jako platebního prostředku při současném omezení jeho používání jako uchovatele hodnoty.

(38)Omezení používání digitálního eura pro uživatele digitálního eura, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni mimo eurozónu, by neměla být benevolentnější než pro uživatele digitálního eura, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v eurozóně, a to i s ohledem na měnovou suverenitu a finanční stabilitu v eurozóně i mimo ni.

(39)Veškerá omezení funkce uchovatele hodnoty, o nichž rozhodla Evropská centrální banka, by měla být pro poskytovatele platebních služeb distribuujících digitální euro závazná a měli by je provést. Fyzické nebo právnické osoby sice mohou mít jeden nebo více platebních účtů v digitálních eurech u téhož poskytovatele platebních služeb nebo u různých poskytovatelů platebních služeb, ale mělo by se na ně vztahovat individuální omezení držby, které může uživatel digitálního eura rozdělit mezi různé poskytovatele platebních služeb. Poskytovatelé platebních služeb mohou uživatelům digitálního eura nabídnout možnost mít legálně společný platební účet v digitálních eurech. V tomto případě by se mělo jakékoli omezení držby použité na společný platební účet v digitálních eurech rovnat součtu přidělených omezení držby uživatelů digitálního eura. Pokud je platební účet v digitálních eurech legálně veden pouze jedním uživatelem digitálního eura, ale technicky k němu může mít přístup a může jej využívat více osob na základě faktického nebo právního pověření uděleného uživatelem digitálního eura, mělo by každé omezení držby uplatňované vůči platebnímu účtu v digitálních eurech být nadále rovno omezení držby, které je stanoveno pro platební účet v digitálních eurech vedený jedním uživatelem digitálního eura s cílem zabránit obcházení omezení držby.

(40)S cílem zajistit všeobecný přístup k digitálnímu euru a jeho používání v souladu s jeho postavením zákonného platidla a s cílem podpořit jeho úlohu měnové kotvy v eurozóně by za základní platební služby v digitálních eurech neměly být účtovány poplatky fyzickým osobám, které mají bydliště v eurozóně, fyzickým osobám, které si otevřely účet v digitálních eurech v době, kdy měly bydliště v eurozóně, ale již v ní bydliště nemají, ani návštěvníkům. Znamená to, že tito uživatelé digitálního eura by neměli nést žádné přímé poplatky za svůj základní přístup k digitálnímu euru a jeho základní používání, včetně toho, že by jim nebyly účtovány transakční poplatky ani žádné jiné poplatky, které jsou přímo spojeny s poskytováním služeb souvisejících se základním používáním digitálního eura. Od uživatelů digitálního eura by se nemělo vyžadovat, aby měli nebo si zřídili platební účet v nedigitálních eurech ani aby přijímali jiné nedigitální produkty eura. Pokud uživatel digitálního eura souhlasí s balíčkem služeb, který obsahuje služby v nedigitálních eurech a základní platební služby v digitálních eurech, měl by mít poskytovatel platebních služeb možnost účtovat za tento balíček služeb poplatek podle svého uvážení. V tomto případě by se neměly rozlišovat poplatky za služby v nedigitálních eurech, pokud jsou nabízeny samostatně nebo jako součást balíčku zahrnujícího základní platební služby v digitálních eurech. Pokud uživatel digitálního eura požádá u poskytovatele platebních služeb o poskytnutí pouze základních platebních služeb v digitálních eurech, neměly by být tyto služby zpoplatněny, včetně vodopádové funkce a reverzní vodopádové funkce, pokud má uživatel digitálního eura zároveň platební účet v nedigitálních eurech u jiného poskytovatele platebních služeb. Poskytovatelé platebních služeb by měli mít možnost účtovat uživatelům digitálního eura poplatky za dodatečné platební služby v digitálních eurech nad rámec základních platebních služeb v digitálních eurech.

(41)Evropská centrální banka ani Eurosystém neúčtují poskytovatelům platebních služeb náklady, které nesou v souvislosti s podporou poskytování služeb v digitálních eurech uživatelům digitálního eura.

(42)Vzhledem k tomu, že digitální euro je formou jednotné měny, která má postavení zákonného platidla, neměly by být platební transakce v digitálních eurech zatíženy nadměrnými poplatky ze strany poskytovatelů platebních služeb. Přiznání postavení zákonného platidla digitálnímu euru a z toho vyplývající povinné přijímání by zejména znamenalo, že obchodníci by neměli jinou možnost než přijímat platební transakce v digitálních eurech. Kromě toho jakýkoli poplatek za transakci nebo období přímo či nepřímo snižuje nominální hodnotu přijatých plateb, která je podstatnou součástí postavení zákonného platidla. Je proto nezbytné, aby poplatek nebo platba jako omezení nominální hodnoty digitálního eura byly objektivně odůvodněné a přiměřené cíli zajistit účinné používání digitálního eura jako zákonného platebního prostředku.

(43)Aby bylo zajištěno, že poplatky a platby jsou v celé eurozóně jednotné a přiměřené, měla by Evropská centrální banka pravidelně sledovat jejich výši a na tomto základě zveřejňovat příslušné částky spolu s vysvětlující zprávou. Maximální výše poplatku by měla umožnit volnou soutěž mezi zprostředkovateli pod touto úrovní. Poplatky nebo platby by neměly převyšovat příslušné náklady, které poskytovatelům platebních služeb vznikají při poskytování platebních služeb v digitálních eurech v souvislosti s platebními transakcemi v digitálních eurech, což jsou objektivní skutečnosti, a může mezi ně patřit i přiměřená zisková marže. Za tímto účelem by Evropská centrální banka měla použít odhad reprezentativních průměrných nákladů, které vznikají poskytovatelům platebních služeb v celé eurozóně, a měla by tedy být schopna příslušné údaje od poskytovatelů platebních služeb získat. Příslušné náklady na poskytování platebních služeb v digitálních eurech v souvislosti s platebními transakcemi v digitálních eurech by měly vycházet z nákladů, které v daném roce vynaložila reprezentativní skupina nejefektivnějších poskytovatelů platebních služeb. Příslušné orgány určené členskými státy by měly být odpovědné za zajištění toho, aby poskytovatelé platebních služeb dodržovali tyto maximální poplatky nebo platby.

(44)Kromě toho je pro zajištění účinného využívání digitálního eura důležité, aby poplatky nebo platby nepřevyšovaly poplatky nebo platby požadované za srovnatelné soukromé digitální platební prostředky. Mezinárodní karetní schémata regulovaná podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 30 , vnitrostátní karetní schémata a okamžité platby v bodě interakce poskytované poskytovateli platebních služeb by měly být považovány za srovnatelné způsoby platby.

(45)Vzhledem k tomu, že poskytovatelé platebních služeb, kteří digitální euro distribuují, nebudou moci fyzickým osobám účtovat poplatky za základní platební služby v digitálních eurech, může být nutný poplatek mezi poskytovateli platebních služeb, který by těmto poskytovatelům platebních služeb nahradil náklady na distribuci. Poplatek mezi poskytovateli platebních služeb by měl poskytovat dostatečnou náhradu nákladů na distribuci jak distribuujícího, tak akceptujícího poskytovatele platebních služeb, včetně přiměřené ziskové marže.

(46)Distribuce digitálního eura fyzickými nebo právnickými osobami s bydlištěm nebo sídlem mimo eurozónu by přispěla k podpoře mezinárodního používání eura. To by přineslo výhody i eurozóně a dalším ekonomikám, neboť by to usnadnilo přeshraniční platby pro účely obchodu nebo převodů peněz v souladu s programem G20.

(47)Nadměrné rozšíření digitálního eura mimo eurozónu by mohlo mít nežádoucí dopad na velikost a složení konsolidované rozvahy Evropské centrální banky a národních centrálních bank. Dopady na měnovou suverenitu a finanční stabilitu zemí mimo eurozónu se mohou lišit také v závislosti na používání digitálního eura mimo eurozónu. Tyto dopady by mohly být škodlivé v případě, že by digitální euro nahradilo místní měnu ve velkém počtu domácích transakcí. V rozporu s kritérii a postupem přijetí eura v eurozóně stanovenými v článku 140 SFEU by mohla být zejména situace, kdy se digitální euro stane dominantním v členském státě, jehož měnou není euro, a de facto tak nahradí národní měnu. Aby se zabránilo nežádoucím účinkům a předešlo rizikům pro měnovou suverenitu a finanční stabilitu v eurozóně i mimo ni, je nezbytné stanovit možnost, aby Unie uzavírala dohody se třetími zeměmi a aby Evropská centrální banka uzavírala ujednání s národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou není euro, a s národními centrálními bankami třetích zemí o podmínkách pravidelného poskytování platebních služeb v digitálních eurech uživatelům digitálního eura, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni mimo eurozónu. Tyto dohody a ujednání by se neměly vztahovat na návštěvníky eurozóny, kterým mohou poskytovatelé platebních služeb usazení v Evropském hospodářském prostoru 31 , v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, přímo poskytovat platební služby v digitálních eurech.

(48)Poskytování platebních služeb v digitálních eurech uživatelům digitálního eura, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v členském státě, jehož měnou není euro, by se mělo řídit předchozí dohodou mezi Evropskou centrální bankou a národní centrální bankou členského státu, jehož měnou není euro, a to na základě žádosti členského státu, jehož měnou není euro. V souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru mohou uživatelům digitálního eura s bydlištěm nebo sídlem v členských státech mimo eurozónu poskytovat digitální služby v digitálních eurech poskytovatelé platebních služeb usazení v Evropském hospodářském prostoru.

(49)Poskytování platebních služeb v digitálních eurech uživatelům digitálního eura, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni ve třetích zemích, s výjimkou třetích zemí nebo území, na které se vztahuje měnová dohoda s Unií, by se mělo řídit předchozí dohodou mezi Unií a touto třetí zemí. To by mělo platit i v případě států, které jsou smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Úmluvy o založení Evropského sdružení volného obchodu. Tato dohoda by měla být doplněna ujednáním mezi Evropskou centrální bankou a národní centrální bankou třetí země. Zprostředkovatelé usazení ve stejné zemi bydliště nebo usazení jako uživatelé digitálního eura a poskytovatelé platebních služeb usazení v Evropském hospodářském prostoru mohou poskytovat platební služby v digitálních eurech uživatelům digitálního eura, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni ve třetích zemích. Na zprostředkovatele, kteří poskytují platební služby v digitálních eurech ve třetích zemích, by se měly vztahovat přiměřené požadavky v oblasti regulace a dohledu s cílem zajistit, aby digitální euro, které je penězi centrální banky, bylo bezpečně a přiměřeně distribuováno a nebylo zneužíváno. Požadavky na regulaci a dohled by měly být stanoveny v rámci uzavření mezinárodní dohody na základě přiměřených, objektivních a jednotných kritérií. Dohody a ujednání s vysoce rizikovými třetími zeměmi určenými podle nařízení [vložte odkaz – návrh nařízení o boji proti praní špinavých peněz – COM/2021/421 final] by měly být omezeny, pozastaveny nebo ukončeny.

(50)Poskytování platebních služeb v digitálních eurech uživatelům digitálního eura, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni ve třetích zemích nebo na třetích územích na základě měnové dohody s Unií, by se mělo řídit měnovými dohodami. Zprostředkovatelé usazení ve stejné zemi bydliště nebo usazení jako uživatelé digitálního eura a poskytovatelé platebních služeb usazení v Evropském hospodářském prostoru mohou poskytovat platební služby v digitálních eurech uživatelům digitálního eura, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni ve třetích zemích nebo na třetích územích, na základě měnové dohody s Unií.

(51)Používání digitálního eura při meziměnových platbách by dále přispělo k podpoře mezinárodního používání eura. To by přineslo výhody i eurozóně a dalším ekonomikám, neboť by to usnadnilo přeshraniční platby pro účely obchodu nebo převodů peněz v souladu s programem G20.

(52)Uživatelé digitálního eura, ať už mají bydliště nebo jsou usazeni v eurozóně, či nikoli, mohou mít také možnost přijímat nebo iniciovat meziměnové platby mezi digitálními eury a místní měnou. Ujednání uzavřená mezi Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami v členských státech, jejichž měnou není euro, a ve třetích zemích by měla stanovit podmínky přístupu k interoperabilním platebním systémům a jejich používání pro účely meziměnových plateb zahrnujících digitální euro.

(53)Dohody a ujednání týkající se poskytování platebních služeb v digitálních eurech nebo meziměnových plateb v digitálních eurech by měly být uzavírány na dobrovolném základě, a to přednostně s členskými státy mimo eurozónu. Evropská centrální banka by měla pro účely meziměnových plateb zahrnujících digitální euro spolupracovat s národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou není euro.

(54)Technické řešení digitálního eura by mělo umožnit jeho všeobecnou dostupnost a použitelnost pro širokou veřejnost. Uvedené řešení by mělo zejména podporovat přístup finančně vyloučených osob nebo osob ohrožených finančním vyloučením a osob se zdravotním postižením, a to zajištěním souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 32 (evropský akt o přístupnosti), a dále osob s funkčním omezením, které by rovněž měly z této přístupnosti prospěch, nebo osob s omezenými digitálními dovednostmi a starších osob. Za tímto účelem by digitální euro mělo mít jednoduché a snadno použitelné funkce a mělo by být dostatečně přístupné prostřednictvím široké škály hardwarových zařízení, aby vyhovovalo potřebám různých skupin obyvatelstva. Poskytovatelé platebních služeb by navíc měli uživatelům digitálního eura poskytovat platební služby v digitálních eurech bez ohledu na to, zda tito uživatelé mají platební účty v nedigitálních eurech. Tito uživatelé by navíc měli mít možnost mít platební účty v digitálních eurech u poskytovatelů platebních služeb, kteří jsou jiní než ti, u nichž mají platební účty v nedigitálních eurech.

(55)Digitální euro by mělo podporovat programování podmíněných platebních transakcí v digitálních eurech ze strany poskytovatelů platebních služeb. Digitální euro by však nemělo být „programovatelnými penězi“, tedy jednotkami, které lze vzhledem k pevně vymezeným podmínkám výdajů použít pouze k nákupu určitého druhu zboží nebo služeb, nebo které jsou předmětem časového omezení, po jehož uplynutí je již nelze použít. Podmíněné platební transakce jsou platby, které jsou automaticky spouštěny softwarem na základě předem vymezených a dohodnutých podmínek. Podmíněné platby by neměly mít za cíl nebo důsledek použití digitálního eura jako programovatelných peněz. Poskytovatelé platebních služeb by mohli vyvinout různé typy logiky, které by uživatelům digitálního eura nabízely řadu podmíněných platebních transakcí, včetně automatických platebních transakcí pro zadávání nebo výběr digitálního eura, trvalých platebních příkazů, které spouštějí automatické platby určité částky k určitému datu, a plateb mezi stroji, kdy jsou tyto stroje naprogramovány tak, aby při objednání automaticky spouštěly platby za své náhradní díly, za nabíjení a elektřinu za nejvýhodnějších tržních podmínek, za placení pojištění a poplatků za leasing a údržbu na základě jejich používání.

(56)S cílem usnadnit používání digitálního eura a poskytování inovativních služeb by Eurosystém měl podporovat poskytování podmíněných platebních transakcí v digitálních eurech. Za prvé, některé typy podmíněných platebních služeb by mohly být podporovány prostřednictvím podrobných opatření, pravidel a norem, které by poskytovatelům platebních služeb pomohly vyvíjet a provozovat interoperabilní aplikace, které provádějí podmíněnou logiku. Mohlo by to zahrnovat soubor technických nástrojů, například aplikační programová rozhraní. Za druhé, Eurosystém by mohl poskytnout další funkce v infrastruktuře pro vypořádání digitálního eura, které jsou nezbytné pro poskytování podmíněných platebních služeb uživatelům digitálního eura. Mohla by se tak usnadnit rezervace prostředků v infrastruktuře pro vypořádání za účelem budoucího provedení některých podmíněných plateb. Poskytovatelé platebních služeb by měli přizpůsobit obchodní logiku pro podmíněné platební transakce v digitálních eurech v souladu se standardy a rozhraními pro programování aplikací, které může Eurosystém přijmout za účelem usnadnění těchto transakcí.

(57)Evropské peněženky digitální identity by mohly digitální transakce usnadnit tím, že umožní ověřování, identifikaci a výměnu atributů včetně licencí a certifikátů. Evropské peněženky digitální identity by měly přispět k účinnému všeobecnému přístupu k digitálnímu euru a jeho používání. Členské státy by měly vydávat evropské peněženky digitální identity na základě společných norem a postupů stanovených v prováděcích právních předpisech. Evropská peněženka digitální identity by měla mít silné a konkrétní záruky pro zajištění ochrany údajů a soukromí a certifikaci bezpečnosti na vysoké úrovni. Vstupní řešení, která má Evropská centrální banka vyvinout, by proto měla náležitě zohlednit technické specifikace, jimiž se řídí evropské peněženky digitální identity. To by umožnilo příslušnou interoperabilitu s evropskými peněženkami digitální identity, která by umožnila těchto výhod využít. Na základě volby uživatele by interoperabilita s evropskou peněženkou digitální identity měla rovněž umožnit provedení hloubkové kontroly klienta podle nařízení (EU) [vložte odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM/2021/421 final]. Kromě toho by se zprostředkovatelé mohli v zájmu dosažení stejných zákaznických zkušeností rozhodnout plně integrovat své digitální vstupní služby pro digitální euro do specifikací platných pro evropské peněženky digitální identity.

(58)Uživatelé by měli mít možnost, pokud si to přejí, provádět a autorizovat platby v digitálním euru pomocí evropských peněženek digitální identity. Poskytovatelé platebních služeb by proto měli být povinni přijímat evropské peněženky digitální identity pro ověřování totožnosti potenciálních i stávajících zákazníků v souladu s nařízením (EU) [vložte odkaz – návrh nařízení o boji proti praní peněz – COM/2021/421 final]. S cílem usnadnit zřizování účtů pro digitální euro v celé Unii by měli mít poskytovatelé platebních služeb rovněž možnost opírat se o kvalifikovaná potvrzení poskytovaná evropskými peněženkami digitální identity, a to i při provádění hloubkové kontroly klienta na dálku. Poskytovatelé platebních služeb by měli rovněž přijímat používání evropských peněženek digitální identity, pokud si plátce přeje používat tuto peněženku pro autorizaci platebních transakcí v digitálních eurech. Dále by mělo být pro usnadnění offline bezkontaktních plateb v digitálních eurech možné používat evropské peněženky digitální identity pro uložení digitálního eura do platebního zařízení.

(59)V zájmu usnadnění harmonizovaných uživatelských zkušeností by pravidla, standardy a postupy pro digitální euro, které může Evropská centrální banka přijmout v rámci svých pravomocí, měly zajistit, aby každý uživatel digitálního eura mohl provádět platební transakce v digitálních eurech s jinými libovolnými uživateli digitálního eura v celé eurozóně bez ohledu na zapojené poskytovatele platebních služeb a používané vstupní služby. Aby se snížila roztříštěnost evropského trhu malých plateb a podpořila hospodářská soutěž, efektivita a inovace na tomto trhu a rozvoj platebních nástrojů v celé Unii v souladu s cílem strategie Komise pro malé platby, mělo by být digitální euro v co největší míře slučitelné se soukromými digitálními platebními řešeními, a to na základě funkčních a technických synergií. Evropská centrální banka by měla zejména usilovat o to, aby digitální euro bylo slučitelné se soukromými digitálními platebními řešeními v bodě interakce a při osobních platbách, kde v současné době existuje značná roztříštěnost unijního trhu malých plateb. Tuto slučitelnost by mohlo podpořit používání otevřených standardů, společných pravidel a postupů a případně i sdílené infrastruktury. Ačkoli je možné využít stávající řešení, pokud jsou tato řešení považována za vhodná k zajištění této slučitelnosti, zejména s ohledem na minimalizaci celkových nákladů na přizpůsobení, neměla by tato stávající řešení vytvářet zbytečné závislosti, které by mohly bránit přizpůsobení digitálního eura novým technologiím nebo by byly neslučitelné s funkcemi digitálního eura. V zájmu dosažení těchto cílů, a aniž by byla subjektům na trhu přiznána jakákoli vymahatelná práva, Evropská centrální banka by měla usilovat o to, aby digitální euro bylo slučitelné se soukromými digitálními platebními řešeními, a to při vynaložení nejvyššího úsilí a tam, kde to bude považováno za vhodné.

(60)Pro usnadnění řešení sporů by Evropská centrální banka měla poskytovatelům platebních služeb a uživatelům digitálního eura poskytnout technickou a funkční podporu při řešení sporů, které se týkají přinejmenším technických sporů a (předběžných) sporů v oblasti podvodů. Mezi technické spory patří mimo jiné situace, kdy se liší částka transakce, když existují duplicity nebo když neexistuje autorizace či předběžná validace. Mezi spory v oblasti podvodů patří mimo jiné případy krádeže identity, podvodu s identitou obchodníka a padělaného zboží.

(61)Pro přístup k digitálnímu euru a jeho používání v rámci platebních služeb v digitálních eurech by měly být uživatelům digitálního eura poskytnuty vstupní služby. Tito uživatelé by měli mít možnost přístupu k platebním službám v digitálních eurech a jejich využívání prostřednictvím vstupních služeb poskytovaných poskytovateli platebních služeb a Evropskou centrální bankou. Poskytovatelé platebních služeb by měli mít možnost rozhodnout se, že budou spoléhat na vstupní služby poskytované jinými zúčastněnými stranami, včetně Evropské centrální banky, zejména v případě, že náklady na vývoj a provoz vstupních služeb, včetně aplikací, jsou neúměrné. Pokud si uživatelé digitálního eura mohou vybrat mezi různými vstupními službami, rozhodnutí o výběru dané vstupní služby by mělo být v konečném důsledku na uvážení těchto uživatelů a nemělo by být vnucováno poskytovateli platebních služeb ani Evropskou centrální bankou. V tomto ohledu by poskytovatelé platebních služeb měli mít možnost poskytovat uživatelům digitálního eura přístup k platebním službám v digitálních eurech a využívat je prostřednictvím vstupních služeb poskytovaných Evropskou centrální bankou. Evropská centrální banka a poskytovatelé platebních služeb zavedou vhodná technická a organizační opatření včetně nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí, aby zajistili, že ECB nebude mít prostřednictvím svého vstupního řešení přístup k totožnosti jednotlivých uživatelů digitálního eura.

(62)Aby se zabránilo zasahování do vztahů se zákazníky poskytovatelů platebních služeb a jejich úlohy při distribuci digitálního eura, měla by se vstupní řešení poskytovaná Evropskou centrální bankou omezit na poskytování rozhraní mezi uživateli digitálního eura a platebními infrastrukturami poskytovatelů platebních služeb. Eurosystém by zejména neměl smluvní vztah s uživateli digitálního eura, a to i kdyby tito uživatelé využívali vstupní služby poskytované Evropskou centrální bankou. ECB a poskytovatelé platebních služeb by měli zavést vhodná technická a organizační opatření včetně nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí, aby zajistili, že ECB nebude mít prostřednictvím svého vstupního řešení přístup k totožnosti jednotlivých uživatelů digitálního eura.

(63)V zájmu bezproblémového používání by poskytovatelé platebních služeb, kteří uživatelům digitálního eura poskytují vstupní služby pro přístup k digitálnímu euru a jeho používání, měli dbát na to, aby uživatelé digitálního eura měli k digitálnímu euru rychlý a snadný přístup a mohli jej používat. Zejména by měly být jasně označeny platební účty v digitálních eurech použitím oficiálního loga digitálního eura. Platební účty v digitálních eurech by měly být přístupné prostřednictvím jedné z hlavních stránek webu nebo aplikace či jiných vstupních služeb na stejné úrovni jako platební účty v nedigitálních eurech.

(64)Aby bylo zajištěno okamžité vypořádání, měly by být online i offline transakce v digitálním euru, a to i v souvislosti s financováním a definancováním a jako vodopádová funkce a reverzní vodopádová funkce, za běžných okolností vypořádány okamžitě, během pouhých několika sekund. Vypořádání online platebních transakcí v digitálních eurech by mělo být prováděno v infrastruktuře pro vypořádání v digitálních eurech, kterou přijal Eurosystém. Online platební transakce v digitálních eurech by měly být vypořádány během několika sekund, jak je uvedeno ve funkčních a technických požadavcích přijatých Evropskou centrální bankou. Konečné vypořádání online platebních transakcí v digitálních eurech by mělo být provedeno v okamžiku zaznamenání příslušných digitálních eur plátce a příjemce v infrastruktuře pro vypořádání digitálního eura schválené Evropskou centrální bankou, a to bez ohledu na to, zda jsou digitální eura zaznamenána jako zůstatky nebo jednotky hodnoty, nebo na použitou technologii. Infrastruktura pro vypořádání digitálního eura by měla usilovat o to, aby zajistila přizpůsobení novým technologiím, včetně technologie distribuovaného registru.

(65)Vzhledem k neexistenci síťového připojení by se zúčtování offline bezkontaktních plateb v digitálních eurech mělo provádět v lokální paměti platebního zařízení plátce, resp. příjemce. Offline bezkontaktní platby v digitálních eurech by měly být vypořádány během několika sekund, jak je uvedeno ve funkčních a technických požadavcích přijatých Evropskou centrální bankou. Ke konečnému zúčtování by mělo dojít v okamžiku aktualizace záznamů o příslušných digitálních eurech v místních úložných zařízeních plátce, resp. příjemce, bez ohledu na to, zda jsou digitální eura zaznamenána jako zůstatky nebo jednotky hodnoty nebo na použitou technologii.

(66)Vzhledem k tomu, že poskytovatelé platebních služeb nejsou účastníky platební transakce v digitálních eurech mezi dvěma uživateli digitálního eura, nepředstavují platební transakce v digitálních eurech systémová rizika, a proto není důvod označovat je jako systém ve smyslu čl. 2 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES 33 . . Platební transakce v digitálních eurech by měly být vypořádány během několika sekund, a proto by neměly být povoleny žádné možnosti započtení.

(67)Z důvodu smluvní svobody a zajištění hospodářské soutěže by uživatelé digitálního eura měli mít možnost přejít se svými platebními účty v digitálních eurech k jiným poskytovatelům platebních služeb. Na žádost uživatelů digitálního eura by pak poskytovatelé platebních služeb měli umožnit změnu platebních účtů v digitálních eurech při zachování stejných identifikátorů účtů. Za výjimečných okolností, kdy poskytovatel platebních služeb není schopen tento úkol splnit, a to i z důvodu ztráty příslušných údajů týkajících se platebního účtu v digitálních eurech, by Evropská centrální banka měla mít možnost povolit změnu platebních účtů v digitálních eurech, aby nový poskytovatel platebních služeb určený uživatelem digitálního eura mohl získat informace o účtech v digitálních eurech uživatele digitálního eura a dokončit změnu, aniž by se spoléhal na nedostupného poskytovatele platebních služeb. Tento postup by měl uživateli digitálního eura umožnit další přístup k jeho digitálním eurům prostřednictvím nově určeného poskytovatele platebních služeb. Evropská centrální banka by při přechodu účtů neměla žádnou operativní roli, a to ani v případě pokračování činnosti, ani za výjimečných okolností.

(68)Předcházení podvodům ze strany poskytovatelů platebních služeb je nezbytné pro ochranu občanů využívajících digitální euro, integritu osobních údajů zpracovávaných při digitálních platbách v eurech a pro zajištění hladkého a účinného fungování digitálního eura. Prevence podvodů hraje zásadní roli při udržování důvěry v jednotnou měnu. Za tímto účelem může Evropská centrální banka zavést obecný mechanismus odhalování a prevence podvodů, který bude podporovat činnosti poskytovatelů platebních služeb v oblasti řízení boje proti podvodům při online platebních transakcích v digitálních eurech. Obecný mechanismus odhalování a prevence podvodů poskytuje řadu základních funkcí pro odhalování vzorců podvodů, které by jediný poskytovatel platebních služeb sám nedokázal odhalit. Jeden poskytovatel platebních služeb často nemá úplný přehled o všech prvcích, které by mohly vést k včasnému odhalení podvodu. Lze ji však zefektivnit pomocí informací o potenciálně podvodné činnosti pocházejících od jiných poskytovatelů platebních služeb. Tato obecná funkce odhalování podvodů existuje ve srovnatelných platebních schématech a je nezbytná k dosažení prokazatelně nízké míry podvodů, aby digitální euro zůstalo bezpečné pro spotřebitele i obchodníky. Přenos informací mezi poskytovateli platebních služeb a mechanismem pro odhalování a prevenci podvodů by měl podléhat nejmodernějším bezpečnostním opatřením a opatřením na ochranu soukromí, aby bylo zajištěno, že jednotliví uživatelé digitálního eura nebudou centrálním mechanismem pro odhalování a prevenci podvodů identifikováni.

(69)Pro zpracování plateb v digitálním euru online i offline je nezbytné, aby poskytovatelé vstupních služeb pro digitální euro a vydavatelé evropských peněženek digitální identity získali přístup k technologii pro bezdrátovou komunikaci (NFC) na mobilních zařízeních. Mezi tyto součásti patří zejména antény NFC a tzv. bezpečné prvky mobilních zařízení (např.: univerzální karta s integrovaným obvodem, vestavěná karta SE, microSD atd.). Je proto nezbytné zajistit, aby výrobci originálního vybavení mobilních zařízení nebo poskytovatelé služeb elektronických komunikací neodmítali přístup k anténám a bezpečným prvkům NFC, kdykoli to bude nutné pro poskytování služeb v digitálním euru. Peníze centrální banky v postavení zákonného platidla by měly být široce dostupné. Aby toto bylo zajištěno i v digitální ekonomice, jsou poskytovatelé vstupních služeb pro digitální euro a provozovatelé evropských peněženek digitální identity oprávněni ukládat software na hardware příslušných mobilních zařízení, aby bylo možné technicky provádět transakce s digitálním eurem online i offline. Za tímto účelem by výrobci originálního vybavení mobilních zařízení a poskytovatelé služeb elektronických komunikací měli být povinni poskytnout přístup za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek ke všem hardwarovým a softwarovým součástem, pokud jsou potřebné pro online a offline transakce v digitálních eurech. Ve všech případech by tito provozovatelé byli povinni zajistit odpovídající kapacitu příslušných hardwarových a softwarových prvků mobilních zařízení pro zpracování platebních transakcí v digitálních eurech online a pro ukládání digitálních eur v mobilních zařízeních pro platební transakce v digitálních eurech offline. Touto povinností by neměl být dotčen čl. 6 odst. 7 nařízení (EU) 2022/1925, který strážcům přístupu ukládá povinnost bezplatně zajistit účinnou interoperabilitu s operačním systémem, hardwarovými nebo softwarovými prvky mobilních zařízení a přístup k nim pro účely interoperability, což se vztahuje na stávající i nové digitální platební prostředky, včetně digitálního eura.

(70)Právo na ochranu soukromí a osobních údajů představují základní práva zakotvená v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie. Jak zdůraznil Evropský sbor pro ochranu osobních údajů 34 , vysoký standard ochrany soukromí a údajů je zásadní pro zajištění důvěry Evropanů v budoucí digitální euro. Je to rovněž v souladu se zásadami veřejné politiky G7 pro retailové digitální měny centrální banky. Zpracování osobních údajů za účelem dodržování tohoto nařízení a v souvislosti s ním by probíhalo v souladu s nařízením (EU) 2016/679 35 a nařízením (EU) 2018/1715 36 a případně také se směrnicí 2002/58/ES 37 .

(71)Digitální euro by proto mělo mít takovou podobu, aby poskytovatelé platebních služeb a Evropská centrální banka zpracovávali osobní údaje pouze v rozsahu nezbytném pro zajištění řádného fungování digitálního eura. Digitální euro by mělo být k dispozici offline, s určitou úrovní ochrany soukromí vůči poskytovatelům platebních služeb, která je srovnatelná s výběry bankovek v bankomatech. Vypořádání transakcí v digitálních eurech by mělo být řešeno tak, aby Evropská centrální banka ani národní centrální banky nemohly přiřadit údaje k identifikovanému nebo identifikovatelnému uživateli digitálního eura.

(72)Součástí všech systémů zpracovávání osobních údajů, které jsou v rámci tohoto nařízení vytvořeny a používány, by měla být záměrná ochrana osobních údajů a standardní ochrana osobních údajů. Zpracování osobních údajů by mělo být předmětem vhodných záruk na ochranu práv a svobod subjektu údajů. Tato ochranná opatření by měla zajistit, aby byla zavedena zejména technická a organizační opatření k zajištění dodržování zásad ochrany údajů stanovených v nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1715, včetně minimalizace údajů a účelového omezení.

(73)Poskytovatelé platebních služeb by měli mít možnost zpracovávat osobní údaje, pokud je to nutné pro plnění úkolů, které jsou nezbytné pro řádné fungování digitálního eura. V souladu s čl. 6 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) 2016/679 by se činnosti zpracování měly považovat za zákonné, pokud jde o digitální euro, pokud jsou nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje podle tohoto nařízení, a v rozsahu, v jakém jsou nezbytné. V rámci tohoto nařízení je zpracování osobních údajů pro účely vymáhání omezení držby, zahájení financování a definancování držby uživatele a správy místních úložných zařízení pro offline platby v digitálních eurech úkolem ve veřejném zájmu, který je nezbytný pro ochranu občanů využívajících digitální euro, jakož i pro stabilitu a integritu finančního systému Unie. Správcem osobních údajů, pokud jde o tyto úkoly, jsou poskytovatelé platebních služeb. Kromě toho mohou poskytovatelé platebních služeb zpracovávat osobní údaje za účelem plnění stávajících úkolů ve veřejném zájmu nebo za účelem splnění právní povinnosti stanovené v právu Unie, které se vztahuje na peněžní prostředky vymezené ve směrnici (EU) 2015/2366. Tyto úkoly se týkají poskytování platebních služeb a předcházení podvodům a jejich odhalování v souladu se směrnicí (EU) 2015/2366, boje proti praní peněz a financování terorismu v souladu se směrnicí (EU) 2015/849, plnění povinností souvisejících s daněmi a vyhýbáním se daňovým povinnostem a řízení operačních a bezpečnostních rizik v souladu s nařízením (EU) 2022/255.

(74)Jakékoli zpracování osobních údajů za účelem ověření, zda jsou uživatelé osobami nebo subjekty uvedenými na seznamu podle omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 SFEU, by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679. Zpracování jmen a identifikátorů platebních účtů fyzických osob je přiměřené a nezbytné k tomu, aby se zajistilo dodržování omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 SFEU, který stanoví zmrazení majetku nebo zákaz zpřístupňování peněžních prostředků nebo hospodářských zdrojů.

(75)Offline platební transakce v digitálních eurech jsou platby, ke kterým dochází v těsné fyzické blízkosti („na místě“). Jsou podobné transakcím v hotovosti a mělo by se s nimi zacházet podobným způsobem, pokud jde o ochranu osobních údajů. Poskytovatelé platebních služeb by proto neměli zpracovávat osobní údaje související s offline platebními transakcemi v digitálních eurech, ale pouze osobní údaje související s vkládáním nebo vybíráním digitálních eur z platebních účtů v digitálních eurech za účelem jejich nahrání na místní úložná zařízení nebo z místních úložných zařízení na platební účty v digitálních eurech. To zahrnuje identifikátor místních úložných zařízení, který poskytovatelé platebních služeb přiřadí uživateli digitálního eura, jenž drží offline digitální euro. Tato úroveň soukromí by byla srovnatelná s výběry bankovek v bankomatech, kdy poskytovatelé platebních služeb zpracovávají osobní údaje týkající se totožnosti uživatele a údaje o tom, jak byly provedeny transakce financování a definancování. To znamená, že u offline plateb v digitálních eurech by nemělo docházet ke sledování transakčních údajů.

(76)Evropská centrální banka a národní centrální banky mohou zpracovávat osobní údaje, pokud je to nutné pro plnění úkolů, které jsou nezbytné pro řádné fungování digitálního eura. V rámci tohoto nařízení je zpracování osobních údajů pro účely vypořádání platebních transakcí v digitálních eurech a řízení bezpečnosti a integrity infrastruktury digitálního eura úkolem ve veřejném zájmu, který je nezbytný pro ochranu občanů využívajících digitální euro, jakož i pro stabilitu a integritu finančního systému Unie. Úkol udržovat bezpečnost a integritu digitální infrastruktury eura zahrnuje činnosti související se zajištěním stability a provozní odolnosti digitálního eura. Správcem osobních údajů, pokud jde o tyto úkoly, by byla Evropská centrální banka a národní centrální banky. Evropská centrální banka a národní centrální banky by pro tyto úkoly zpracovávaly osobní údaje za použití nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí, jako je pseudonymizace nebo šifrování, aby bylo zajištěno, že údaje nelze použít k přímé identifikaci konkrétního uživatele digitálního eura.

(77)Pro účely vymáhání omezení držby a zajištění výjimečného přechodu platebních účtů v digitálních eurech v mimořádných situacích na žádost uživatele digitálního eura je k zajištění účinného fungování digitálního eura v celé eurozóně nezbytné jednotné místo přístupu k identifikátorům uživatelů digitálního eura a souvisejícím omezením držby digitálního eura, neboť uživatelé digitálního eura mohou mít platební účty v digitálních eurech v různých členských státech. Při zřizování jednotného přístupového bodu by Evropská centrální banka a národní centrální banky měly zajistit, aby zpracování osobních údajů bylo minimalizováno na nezbytně nutnou míru a aby součástí byla záměrná a standardní ochrana údajů. Evropská centrální banka a národní centrální banky by měly v případě potřeby a s cílem minimalizovat riziko narušení bezpečnosti údajů zvážit využití decentralizovaného ukládání údajů.

(78)V balíčku o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu, který Komise přijala 21. července 2021 38 (dále jen „balíček AML“), navrhla Komise výrazně posílit pravidla boje proti praní peněz (dále jen AML) v celé Unii. V souladu s tímto cílem a v zájmu zajištění účinného uplatňování požadavků na digitální euro v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu by toto nařízení mělo stanovit, že se na online platební transakce v digitálních eurech vztahují požadavky v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu stanovené ve směrnici (EU) 2015/849.

(79)Za účelem usnadnění všeobecného rozšíření digitálního eura je nezbytné, aby potenciální uživatelé digitálního eura měli v celé eurozóně harmonizovaným způsobem snadný přístup k platebním službám v digitálních eurech poskytovaným poskytovateli platebních služeb. Je proto vhodné, aniž by byl vyloučen přístup na základě rizik, který je základem balíčku opatření proti praní peněz, aby se Orgán pro boj proti praní peněz (dále jen „AMLA“) Unie zabýval ve svých regulačních technických normách týkajících se náležité péče o klienta zřizováním platebních účtů v digitálních eurech. U transakcí nebo obchodních vztahů s nízkým rizikem by orgán AMLA měl určit příslušná zjednodušená opatření náležité péče, která by poskytovatelé platebních služeb měli uplatňovat. Pro orgán AMLA by mělo být vypracování těchto regulačních technických norem prioritou.

(80)Na rozdíl od offline platebních transakcí v digitálních eurech se online platební transakce v digitálních eurech neomezují na transakce prováděné ve fyzické blízkosti a mohou být použity mezi uživateli digitálního eura k převodu finančních prostředků na dálku. U online plateb v digitálních eurech by digitální měny centrálních bank mohly představovat větší rizika v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu než hotovost, protože by fungovaly jako nástroj, jehož likvidita je podobná likviditě hotovosti, ale bez omezení přenositelnosti, která jsou u hotovosti daná. Je proto třeba stanovit, že na online platební transakci v digitálních eurech se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 39 .

(81)V zájmu zajištění jednotného uplatňování požadavků na zákonné platidlo a udržení kroku s technologickým vývojem by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci, pokud jde o další výjimky z povinného přijímání a druhy osobních údajů zpracovávaných poskytovateli platebních služeb, Evropskou centrální bankou a národní centrální bankou a poskytovateli podpůrných služeb. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravných prací vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(82)Ačkoli offline platební transakce v digitálních eurech mají podobné rysy jako transakce v hotovosti a mělo by se s nimi zacházet podobným způsobem, pokud jde o ochranu soukromí, jsou pro zmírnění rizik praní peněz a financování terorismu nezbytná specifická omezení držby a transakce pro offline bezkontaktní platby.

(83)Za účelem zajištění jednotných podmínek pro uplatňování omezení držby a transakcí pro offline bezkontaktní platby by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 40 . Přezkumný postup by měl být použit pro přijetí prováděcích aktů, které stanoví omezení transakcí a držby offline digitálního eura, a to vzhledem k tomu, že tyto akty přispívají k boji proti praní peněz a financování terorismu.

(84)V souladu se zásadou proporcionality je pro dosažení základního cíle, jímž je zajištění používání eura jako jednotné měny v digitalizované ekonomice, nezbytné a vhodné stanovit pravidla týkající se zejména postavení zákonného platidla, distribuce, používání a základních prvků eura. Toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je pro dosažení sledovaných cílů nezbytné, v souladu s čl. 5 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii.

(85)V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 41 proběhla konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů a evropským sborem pro ochranu osobních údajů, který vydal společné stanovisko dne [XX XX 2023].

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I
PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1
Předmět

S cílem přizpůsobit euro technologickým změnám a zajistit jeho používání jako jednotné měny toto nařízení zavádí digitální euro a stanoví pravidla týkající se zejména jeho postavení zákonného platidla, distribuce, používání a základních technických prvků.

Článek 2
Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.„digitálním eurem“ digitální forma jednotné měny, která je k dispozici fyzickým a právnickým osobám;

2.„úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 42 ;

3.„platební transakcí v digitálních eurech“ úkon uložení, převodu nebo výběru digitálního eura, ať už z podnětu plátce nebo jeho jménem, nebo z podnětu příjemce, bez ohledu na jakékoli související povinnosti mezi plátcem a příjemcem;

4.„uživatelem digitálního eura“ každý, kdo využívá platební službu v digitálním euru jako plátce, příjemce nebo jako oba;

5.„platebním účtem v digitálních eurech“ účet vedený jedním nebo více uživateli digitálního eura u poskytovatele platebních služeb pro přístup k digitálnímu euru zaznamenaným v infrastruktuře pro vypořádání digitálního eura nebo v offline zařízení pro digitální euro a pro iniciování nebo přijímání platebních transakcí v digitálních eurech, ať už offline, nebo online, a to bez ohledu na technologii a strukturu dat;

6.„evropskými peněženkami digitální identity“ peněženky uvedené v článku 6a nařízení (EUDIWR) [vložte odkaz – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu – COM(2021) 281 final];

7.„poskytovatelem platebních služeb“ poskytovatel platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 11 směrnice (EU) 2015/2366;

8.„platební službou v digitálním euru“ jakákoliv obchodní činnost uvedená v příloze I;

9.„plátcem“ každý, kdo má platební účet v digitálních eurech a povolí platební příkaz z tohoto platebního účtu v digitálních eurech;

10.„příjemcem“ každý, kdo je zamýšleným příjemcem peněžních prostředků, jež jsou předmětem platební transakce v digitálních eurech;

11.„financováním“ proces, při němž uživatel digitálního eura akceptuje digitální eura výměnou za hotovost nebo jiné finanční prostředky, čímž vzniká přímý závazek Evropské centrální banky nebo národní centrální banky vůči tomuto uživateli digitálního eura;

12.„definancováním“ postup, při němž uživatel digitálního eura vymění digitální eura za hotovost nebo jiné finanční prostředky;  

13.„národní centrální bankou“ národní centrální banka členského státu, jehož měnou je euro;

14.„online platební transakcí v digitálních eurech“ platební transakce v digitálních eurech, při níž se vypořádání provádí v infrastruktuře pro vypořádání digitálního eura;

15.„offline platební transakcí v digitálních eurech“ platební transakce v digitálních eurech provedená ve fyzické blízkosti, kdy autorizace a zúčtování probíhají v místních úložných zařízeních plátce i příjemce;

16.„bydlištěm“ místo, kde fyzická osoba legálně pobývá v Unii, jak je definováno v čl. 2 bodě 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU 43 ;

17.„podmíněnou platební transakcí v digitálních eurech“ platební transakce v digitálních eurech, která je zadána automaticky po splnění předem stanovených podmínek dohodnutých plátcem a příjemcem;

18.„programovatelnými penězi“ jednotky digitálních peněz s vnitřní logikou, která omezuje plnou zastupitelnost každé jednotky;

19.„infrastrukturou pro vypořádání digitálního eura“ infrastruktura pro vypořádání digitálního eura přijatá Eurosystémem;

20.„vstupní službou“ všechny součásti nezbytné pro poskytování služeb uživatelům digitálního eura, které komunikují prostřednictvím definovaných rozhraní s back-endovými řešeními a jinými vstupními službami;

21.„třetí zemí“ země, která není členem Evropské unie;

22.„návštěvníkem“ fyzická osoba, která nemá bydliště nebo pobyt v členském státě, jehož měnou je euro a která cestuje do jednoho z těchto členských států a pobývá v něm, a to i za účelem turistiky, podnikání nebo vzdělávání a odborné přípravy;

23.„členským státem, jehož měnou není euro“ členský stát, o němž Rada nerozhodla, že splňuje podmínky nezbytné pro přijetí eura v souladu s článkem 140 Smlouvy o fungování EU;

24.„transakčním poplatkem účtovaným obchodníkovi“ poplatek, který platí příjemce poskytovateli platebních služeb při akceptaci platební transakce v digitálních eurech;

25.„srovnatelným digitálním platebním prostředkem“ digitální platební prostředek, včetně platby debetní kartou a okamžité platby v bodě interakce, avšak s výjimkou úhrady a inkasa, které nejsou iniciovány v bodě interakce;

26.„přechodem“ na žádost uživatele digitálního eura převod informací o všech nebo některých platebních službách v digitálních eurech, včetně opakovaných plateb, provedených na platebním účtu v digitálních eurech od jednoho poskytovatele platebních služeb k jinému poskytovateli platebních služeb nebo převod držby digitálního eura z jednoho platebního účtu v digitálních eurech na druhý nebo obojí, a to se zrušením nebo bez zrušení předchozího platebního účtu v digitálních eurech, přičemž zůstane zachován stejný identifikátor účtu;

27.„identifikátorem uživatele“ jedinečný identifikátor vytvořený poskytovatelem platebních služeb distribuujícím digitální euro, který pro účely online digitálního eura jednoznačně rozlišuje uživatele digitálního eura, ale který Evropská centrální banka a národní centrální banky nepřipisují identifikovatelné fyzické nebo právnické osobě;

28.„pseudonymem uživatele“ jedinečný pseudonymní identifikátor používaný k ochraně totožnosti uživatele při zpracování plateb v digitálním euru, který může k identifikovatelné fyzické nebo právnické osobě přiřadit pouze poskytovatel platebních služeb distribuující digitální euro nebo uživatel digitálního eura;

29.„ověřením totožnosti uživatele“ jedinečná informace vytvořená poskytovatelem platebních služeb distribuujícím digitální euro, která spolu s identifikátorem uživatele umožňuje uživateli digitálního eura prokázat vlastnictví držby online digitálního eura zaznamenané v infrastruktuře pro vypořádání digitálního eura;

30.„poskytovateli podpůrných služeb“ jeden nebo více subjektů jmenovaných Evropskou centrální bankou, které poskytují všem poskytovatelům platebních služeb distribuujícím digitální euro služby, jejichž cílem je usnadnit bezproblémové fungování platebních transakcí v digitálních eurech;

31.„mobilním zařízením“ zařízení, které umožňuje uživatelům digitálního eura autorizovat online nebo offline platební transakce v digitálních eurech, včetně zejména chytrých telefonů, tabletů, chytrých hodinek a nositelné elektroniky všeho druhu.

KAPITOLA II
ZAVEDENÍ A VYDÁNÍ DIGITÁLNÍHO EURA

Článek 3
Zavedení digitálního eura

Digitální euro se tímto zavádí jako digitální forma jednotné měny.

Článek 4
Vydání digitálního eura

1.V souladu se Smlouvami má výlučné právo povolovat vydávání digitálního eura Evropská centrální banka, přičemž digitální euro mohou vydávat Evropská centrální banka a národní centrální banky.

2.Digitální euro je přímým závazkem Evropské centrální banky nebo národních centrálních bank vůči uživatelům digitálního eura.

Článek 5
Rozhodné právo

1.Digitální euro se řídí ustanoveními tohoto nařízení doplněnými akty v přenesené pravomoci, které je Komise oprávněna přijímat podle článků 11, 33, 34, 35 a 38, a prováděcími akty, které je Komise oprávněna přijímat podle článku 37.

2.V rámci tohoto nařízení se digitální euro řídí rovněž podrobnými opatřeními, pravidly a normami, které může v rámci svých pravomocí přijmout Evropská centrální banka. Pokud mají tato podrobná opatření, pravidla a normy dopad na ochranu práv a svobod jednotlivců v souvislosti se zpracováním osobních údajů, konzultuje Evropská centrální banka jejich přijetí s evropským inspektorem ochrany údajů.

3.V souladu s čl. 4 odst. 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, ve znění nahrazeném směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) [vložte odkaz – návrh směrnice o platebních službách a službách elektronických peněz na vnitřním trhu – COM/2023/366 final] a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) [vložte odkaz – návrh nařízení o platebních službách na vnitřním trhu – COM/2023/367 final] ze dne XX/XX/2023, se ustanovení uvedené směrnice použijí na platební transakce v digitálních eurech.

4.V souladu s čl. 2 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [vložte odkaz – návrh nařízení o poskytování služeb v digitálních eurech poskytovateli platebních služeb zřízenými podle práva členských států, jejichž měnou není euro – COM/2023/368 final], se ustanovení uvedeného nařízení použijí na platební transakce v digitálních eurech.

5.Aniž je dotčen článek 37 tohoto nařízení, použijí se na platební transakce v digitálních eurech směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků.

Článek 6
Příslušné orgány

1.Členské státy určí jeden nebo více příslušných orgánů, které zajistí dodržování kapitoly III a článku 17 na jejich území. Uvědomí o tom Komisi, přičemž uvedou případné rozdělení funkcí a úkolů.

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení kapitoly III a článku 17 a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění provádění těchto pravidel, včetně pravomoci příslušných orgánů získat přístup k potřebným údajům. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí uvedená pravidla a uvedená opatření Komisi a neprodleně jí oznámí veškeré jejich pozdější změny.

2.Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, nahrazená směrnicí (EU) [vložte prosím odkaz – návrh směrnice o platebních službách a službách elektronických peněz na vnitřním trhu – COM/2023/366 final], upravuje dohled příslušných orgánů, režim sankcí a ujednání o dohledu mezi příslušnými orgány domovských členských států a hostitelských členských států, pokud jde o plnění povinností poskytovatelů platebních služeb podle kapitol IV, V, VI a VII tohoto nařízení.

3.Směrnice (EU) 2015/849 nahrazená směrnicí (EU) [vložte odkaz – návrh směrnice proti praní peněz – COM/2021/423 final] upravuje dohled příslušných orgánů, režim sankcí a ujednání o dohledu mezi příslušnými orgány domovských členských států a hostitelských členských států, pokud jde o činnosti poskytovatelů platebních služeb v souvislosti s digitálním eurem za účelem zajištění souladu s kapitolou IX nařízení (EU) č. [x] o zavedení digitálního eura.

4.Pro účely dohledu nad dodržováním kapitol IV, V a VII tohoto nařízení spolupracují příslušné orgány uvedené v odstavci 2 s Evropskou centrální bankou.

5.Členské státy zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření ke zvýšení informovanosti veřejnosti o dostupnosti a vlastnostech digitálního eura a o možnostech přístupu k digitálnímu euru.

KAPITOLA III
ZÁKONNÉ PLATIDLO

Článek 7
Postavení zákonného platidla

1.Digitální euro má postavení zákonného platidla.

2.Postavení digitálního eura jako zákonného platidla znamená jeho povinné přijímání v plné nominální hodnotě s možností splnit platební povinnost.

3.V souladu s povinným přijímáním digitálního eura nesmí příjemce odmítnout digitální euro nabídnuté ke splnění této povinnosti.

4.V souladu s přijetím plné nominální hodnoty digitálního eura se peněžní hodnota digitálního eura nabídnutého k úhradě dluhu rovná hodnotě peněžního dluhu. Příplatky za úhradu dluhu digitálním eurem jsou zakázány.

5.V souladu s oprávněním digitálního eura ke splnění platební povinnosti může plátce splnit platební povinnosti tím, že digitální euro nabídne příjemci.

Článek 8
Územní působnost postavení zákonného platidla

1.Digitální euro má postavení zákonného platidla pro offline platby měnového dluhu v eurech, které se uskutečňují v eurozóně.

2.Digitální euro má postavení zákonného platidla pro online platby peněžního dluhu v eurech příjemci, který má bydliště nebo je usazen v eurozóně.

Článek 9
Výjimky z povinnosti přijmout digitální euro

Odchylně od čl. 7 odst. 3 a článku 8 je příjemce oprávněn odmítnout digitální euro v některém z následujících případů:

a)pokud je příjemce podnikem, který zaměstnává méně než deset osob nebo jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR, nebo je neziskovou právnickou osobou ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 44 , pokud nepřijímá srovnatelné digitální platební prostředky;

b)pokud je odmítnutí učiněno v dobré víře a pokud je toto odmítnutí založeno na legitimních a dočasných důvodech v souladu se zásadou proporcionality s ohledem na konkrétní okolnosti, které příjemce nemůže ovlivnit;

c)pokud je příjemcem fyzická osoba, která jedná v průběhu výlučně osobních či domácích činností;

d)pokud se příjemce před provedením platby dohodl s plátcem na jiném způsobu platby, s výhradou článku 10.

Pro účely písmene b) nese příjemce důkazní břemeno, že v konkrétním případě existovaly legitimní a dočasné důvody a že odmítnutí bylo přiměřené.

Článek 10
Zákaz jednostranného vyloučení plateb v digitálních eurech

Plátci, na které se vztahuje povinnost přijímat digitální euro, nesmějí používat smluvní podmínky, které nebyly individuálně sjednány, ani obchodní praktiky, jejichž cílem nebo důsledkem je vyloučit používání digitálního eura plátci peněžních dluhů denominovaných v eurech. Tyto smluvní podmínky nebo obchodní praktiky nejsou pro plátce závazné. Smluvní podmínka se nepovažuje za individuálně sjednanou, pokud byla vypracována předem, a pokud tedy plátce nemohl ovlivnit její obsah, zejména v souvislosti s předem formulovanou standardní smlouvou.

Článek 11
Další výjimky na základě měnových předpisů

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38, kterými doplní toto nařízení stanovením dalších výjimek ze zásady povinného přijímání na základě měnových předpisů. Tyto výjimky musí být odůvodněny cílem veřejného zájmu a musí být tomuto cíli přiměřené, nesmí narušovat účinnost postavení digitálního eura jako zákonného platidla a jsou povoleny pouze za předpokladu, že jsou k dispozici jiné způsoby úhrady peněžních dluhů. Při přípravě těchto aktů v přenesené pravomoci Komise konzultuje Evropskou centrální banku.

Článek 12
Interakce mezi digitálním eurem a eurobankovkami a euromincemi

1.Digitální euro je paritně směnitelné s eurobankovkami a euromincemi.

2.Příjemci peněžního dluhu denominovaného v euru přijímají platby v digitálních eurech v souladu s ustanoveními tohoto nařízení bez ohledu na to, zda přijímají platby v eurobankovkách a euromincích v souladu s nařízením (EU) [vložte odkaz – návrh o postavení eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla – COM(2023) 364 final]. Pokud je přijímání eurobankovek a euromincí a digitálního eura povinné v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a nařízení (XXX o eurobankovkách a euromincích jako zákonném platidle), je plátce oprávněn zvolit si platební prostředek.

KAPITOLA IV
DISTRIBUCE

Článek 13
Poskytovatelé platebních služeb

1.V rámci směrnice (EU) 2015/2366 mohou poskytovatelé platebních služeb poskytovat platební služby v digitálních eurech uvedené v příloze I:

a)fyzickým a právnickým osobám, které mají bydliště nebo jsou usazeny v členských státech, jejichž měnou je euro;

b)fyzickým a právnickým osobám, které si otevřely účet v digitálních eurech v době, kdy měly bydliště nebo byly usazeny v členských státech, jejichž měnou je euro, ale již v těchto členských státech bydliště nemají nebo tam nejsou usazeny;

c)návštěvníkům;

d)fyzickým a právnickým osobám, které mají bydliště nebo jsou usazeny v členských státech, jejichž měnou není euro, za podmínek stanovených v článku 18;

e)fyzickým a právnickým osobám, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetích zemích, včetně území, na něž se vztahuje měnová dohoda s Unií, za podmínek stanovených v článcích 19 a 20.

Evropská centrální banka může uživatelům digitálního eura uvedeným v písmenech b) a c) omezit přístup k digitálnímu euru a jeho používání v čase, a to za podmínek stanovených v čl. 16 odst. 2. Tyto lhůty se stanoví v závislosti na statusu pobytu nebo návštěvníka uživatelů digitálního eura.

Pro účely písmene a) se rezidenty rozumí jak občané Unie, tak státní příslušníci třetích zemí, kteří využívají oprávnění k pobytu podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.

2.Poskytovatelé platebních služeb, kteří poskytují platební služby vedení účtu ve smyslu směrnice (EU) 2015/2366, umožní uživatelům digitálního eura ručně nebo automaticky financovat jejich platební účty v digitálních eurech z platebních účtů v nedigitálních eurech nebo je definancovat na platební účty v nedigitálních eurech či financovat nebo definancovat ve formě eurobankovek a euromincí, pokud poskytovatel platebních služeb poskytuje hotovostní služby, s výhradou omezení, která může Evropská centrální banka přijmout v souladu s článkem 16 tohoto nařízení.

3.Poskytovatelé platebních služeb zpřístupní uživatelům digitálního eura funkce financování a definancování:

a)v kterémkoli okamžiku a průběžně, přičemž financování a definancování probíhá prostřednictvím platebních účtů v nedigitálních eurech;

b)pokud poskytovatel platebních služeb poskytuje hotovostní služby, při nichž financování a definancování probíhá prostřednictvím eurobankovek a euromincí.

4.Poskytovatelé platebních služeb, kteří poskytují služby vedení účtu ve smyslu směrnice (EU) 2015/2366, umožní uživatelům digitálního eura:

a)aby jejich digitální eura, která překračují omezení, jež může Evropská centrální banka přijmout v souladu s článkem 16, byla v případě přijetí online platební transakce v digitálních eurech automaticky definancována na platební účet v nedigitálních eurech;

b)aby provedli online platební transakci v digitálních eurech, pokud částka transakce převyšuje jejich držbu digitálního eura.

Pro účely písmen a) a b) a po předchozím souhlasu uživatelů digitálního eura propojí poskytovatelé platebních služeb každý platební účet v digitálních eurech s jedním platebním účtem v nedigitálních eurech, který určí uživatelé digitálního eura. Uživatelé digitálního eura mají možnost mít tento určený platební účet v nedigitálních eurech u jiného poskytovatele platebních služeb, než u kterého je veden daný platební účet v digitálních eurech.

5.Digitální euro distribuované poskytovateli platebních služeb je paritně směnitelné na bezhotovostní peníze a elektronické peníze denominované v eurech.

6.Pro účely platebních služeb v digitálních eurech vstupují uživatelé digitálního eura do smluvního vztahu pouze s poskytovateli platebních služeb. Uživatelé digitálního eura nejsou v žádném smluvním vztahu s Evropskou centrální bankou ani s národními centrálními bankami.

7.Uživatelé digitálního eura mohou mít jeden nebo více platebních účtů v digitálních eurech u stejných nebo jiných poskytovatelů platebních služeb.

8.Poskytovatelé platebních služeb zpřístupní veřejnosti bezplatně dostupné informace o specifických vlastnostech platebních služeb v digitálních eurech a o podmínkách jejich distribuce.

Článek 14
Přístup k digitálnímu euru v členských státech, jejichž měnou je euro

1.Pro účely distribuce digitálního eura fyzickým osobám uvedeným v čl. 13 odst. 1 písm. a) poskytují úvěrové instituce, které poskytují platební služby uvedené v bodech 1, 2 nebo 3 přílohy I směrnice (EU) 2015/2366, na žádost svých klientů těmto osobám všechny základní platební služby v digitálních eurech uvedené v příloze II.

2.Pro fyzické osoby uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. a), které nejsou majiteli účtu v nedigitálních eurech, se na přístup spotřebitelů k účtu v digitálních eurech se základními službami použije kapitola IV směrnice (EU) 2014/92 o přístupu k platebnímu účtu se základními funkcemi, s výjimkou článků 17 a 18.

3.Členské státy určí orgány uvedené v čl. 1 písm. f) směrnice (EU) 2015/2366 nebo poštovní žirové instituce uvedené v čl. 1 písm. c) směrnice (EU) 2015/2366, aby:

a)poskytovali základní platební služby v digitálních eurech fyzickým osobám uvedeným v čl. 13 odst. 1 písm. a), které nemají nebo nechtějí mít platební účet v nedigitálních eurech;

b)poskytovali základní digitální platební služby a zajišťovali podporu digitálního začleňování poskytovanou na místě ve fyzické blízkosti osobám se zdravotním postižením, funkčním omezením nebo omezenými digitálními dovednostmi a starším lidem.

4.Poskytovatelé platebních služeb uvedení v odstavcích 1 až 3 poskytují podporu digitálnímu začleňování osob se zdravotním postižením, funkčním omezením nebo omezenými digitálními dovednostmi a starších osob. Aniž je dotčen odst. 3 písm. b), zahrnuje podpora digitálního začleňování specializovanou pomoc pro vstup na účet v digitálních eurech a používání všech základních služeb v digitálních eurech.

5.Orgán Unie pro boj proti praní peněz (dále jen „AMLA“) zřízený podle nařízení (EU) [vložte odkaz – návrh nařízení, kterým se zřizuje orgán EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu (dále jen „AMLA“) (COM/2021/421 final)] a Evropský orgán pro bankovnictví společně vydají pokyny upřesňující vzájemný vztah mezi požadavky na boj proti praní peněz a financování terorismu a poskytováním základních platebních služeb v digitálních eurech se zvláštním zaměřením na finanční začlenění zranitelných skupin, včetně žadatelů o azyl nebo osob požívajících mezinárodní ochrany, osob bez stálé adresy nebo státních příslušníků třetích zemí, kterým nebylo uděleno povolení k pobytu, ale jejichž vyhoštění není možné z právních nebo faktických důvodů.  

KAPITOLA V
POUŽÍVÁNÍ DIGITÁLNÍHO EURA JAKO UCHOVATELE HODNOTY A PLATEBNÍHO PROSTŘEDKU

Článek 15
Zásady

1.S cílem umožnit fyzickým a právnickým osobám přístup k digitálnímu euru a jeho používání, definovat a provádět měnovou politiku a přispívat ke stabilitě finančního systému může používání digitálního eura jako uchovatele hodnoty podléhat omezením.

2.S cílem zajistit účinné používání digitálního eura jako zákonného platebního prostředku a zamezit nepřiměřeně vysokým poplatkům pro obchodníky, na které se vztahuje povinnost přijímat digitální euro podle kapitoly II, a zároveň poskytnout náhradu příslušných nákladů, které poskytovatelům platebních služeb vznikly v souvislosti s poskytováním plateb v digitálních eurech, podléhá výše poplatků nebo plateb, které mají fyzické osoby nebo obchodníci platit poskytovatelům platebních služeb nebo mezi poskytovateli platebních služeb, omezením.

Článek 16
Omezení používání digitálního eura jako uchovatele hodnoty

1.Pro účely čl. 15 odst. 1 vypracuje Evropská centrální banka nástroje k omezení používání digitálního eura jako uchovatele hodnoty a rozhodne o jejich parametrech a použití v souladu s rámcem stanoveným v tomto článku. Poskytovatelé platebních služeb, kteří poskytují platební služby vedení účtu ve smyslu směrnice (EU) 2015/2366 fyzickým a právnickým osobám uvedeným v čl. 12 odst. 1, použijí tato omezení na platební účty v digitálních eurech.

2.Parametry a použití nástrojů uvedených v odstavci 1:

a)zajistit cíle stanovené v čl. 15 odst. 1, zejména finanční stabilitu;

b)zajistit použitelnost a přijímání digitálního eura jako zákonného platidla;

c)dodržovat zásadu proporcionality.

3.Parametry a použití nástrojů uvedených v odstavci 1 se uplatňují nediskriminačním způsobem a jednotně v celé eurozóně.

4.Veškerá omezení držby týkající se platebních účtů v digitálních eurech přijatá podle odstavce 1 se vztahují jak na offline, tak na online držbu. Pokud uživatel digitálního eura používá offline i online digitální euro, omezení, které se vztahuje na online digitální euro, se rovná celkovému omezení stanovenému Evropskou centrální bankou sníženému o omezení držby offline digitálního eura stanovené uživateli digitálního eura. Uživatel digitálního eura může nastavit své omezení offline držby na libovolnou částku mezi nulou a omezením držby stanoveným v souladu s článkem 37.

5.Na návštěvníky eurozóny uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. c) a na fyzické a právnické osoby uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. b), d) a e) se vztahují omezení, pokud jde o používání eura jako uchovatele hodnoty, která nejsou vyšší než omezení skutečně zavedená v eurozóně pro fyzické a právnické osoby s bydlištěm nebo sídlem v členských státech, jejichž měnou je euro. Parametry a použití nástrojů se uplatňují nediskriminačním způsobem a jednotně ve všech členských státech, jejichž měnou není euro. Při rozhodování o použití nástrojů v těchto členských státech a stanovování parametrů konzultuje Evropská centrální banka národní centrální banky členských států, jejichž měnou není euro.

6.Pokud má uživatel digitálního eura více platebních účtů v digitálních eurech, určí poskytovatelům platebních služeb, u nichž jsou platební účty v digitálních eurech vedeny, jak má být individuální omezení držby rozděleno mezi jednotlivé platební účty v digitálních eurech.

7.Je-li držitelem platebního účtu v digitálních eurech více než jeden uživatel digitálního eura, omezení držby příslušného platebního účtu v digitálních eurech přijaté podle odstavce 1 se rovná součtu jednotlivých omezení držby přiřazených jeho uživatelům.

8.V rámci tohoto nařízení není digitální euro úročeno.

Článek 17
Poplatky za platební služby v digitálních eurech

1.Pro účely čl. 15 odst. 2, aniž jsou dotčeny případné poplatky účtované za jiné platební služby v digitálních eurech, neúčtují poskytovatelé platebních služeb fyzickým osobám poplatky uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. a), b) a c) za poskytování základních platebních služeb v digitálních eurech uvedených v příloze 2.

2.Pro účely čl. 15 odst. 2 musí být jakýkoli transakční poplatek účtovaný obchodníkovi nebo poplatek mezi poskytovateli platebních služeb v souvislosti s platebními transakcemi v digitálních eurech v souladu se zásadou proporcionality. Jakýkoli transakční poplatek účtovaný obchodníkovi nebo poplatek mezi poskytovateli platebních služeb nesmí překročit nejnižší z následujících dvou částek:

a)příslušné náklady, které poskytovatelům platebních služeb vznikly v souvislosti s poskytováním plateb v digitálních eurech, včetně přiměřené ziskové marže;

b)poplatků nebo plateb požadovaných za srovnatelné digitální platební prostředky. 

3.Evropská centrální banka pravidelně sleduje informace, které mají význam pro účely částek uvedených v odstavci 2, a částky vyplývající z tohoto sledování pravidelně zveřejňuje spolu s vysvětlující zprávou.

4.Evropská centrální banka může požadovat, aby poskytovatelé platebních služeb poskytovali veškeré informace nezbytné pro uplatňování tohoto článku a pro ověřování jeho dodržování. Veškeré požadované informace zašlou poskytovatelé platebních služeb ve lhůtě stanovené Evropskou centrální bankou. Evropská centrální banka může požadovat ověření takových informací nezávislým auditorem.

5.Metodika, kterou Evropská centrální banka vypracuje pro sledování a výpočet částek uvedených v odstavcích 2 a 3, vychází z následujících parametrů:

a)výše poplatků mezi poskytovateli platebních služeb a transakčních poplatků účtovaných obchodníkovi podle odst. 2 písm. a) vychází z příslušných nákladů vynaložených na poskytování platebních služeb v digitálních eurech nákladově nejefektivnějšími poskytovateli platebních služeb, kteří dohromady představují čtvrtinu digitálních eur distribuovaných v eurozóně v daném roce, jak poskytovatelé platebních služeb vykázali Evropské centrální bance, včetně přiměřené ziskové marže;

b)přiměřená zisková marže zahrnutá do maximální částky uvedené v odst. 2 písm. a) se vypočítá na základě ziskové marže poskytovatelů platebních služeb, kteří si účtují nejnižší ziskovou marži představující dohromady čtvrtinu digitálních eur distribuovaných v eurozóně v daném roce, které poskytovatelé platebních služeb nahlásili Evropské centrální bance;

c)výše poplatků mezi poskytovateli platebních služeb a transakčních poplatků účtovaných obchodníkovi podle odst. 2 písm. b) vychází z reprezentativní skupiny poskytovatelů platebních služeb poskytujících srovnatelné digitální platební prostředky v eurozóně;

d)částky uvedené v odstavci 2 jsou jednotné a uplatňují se nediskriminačním způsobem v celé eurozóně.

6.Transakční poplatek účtovaný obchodníkovi je jediným poplatkem za transakci, který mohou poskytovatelé platebních služeb účtovat obchodníkům. Poskytovatelé platebních služeb neúčtují obchodníkům poplatky za financování a definancování digitálního eura, včetně platebních transakcí v digitálních eurech uvedených v čl. 13 odst. 4. Poskytovatelé platebních služeb zahrnou náklady spojené s financováním a definancováním do příslušných nákladů uvedených v odst. 2 písm. a).

7.Na financování a definancování digitálního eura, včetně platebních transakcí v digitálních eurech uvedených v čl. 13 odst. 4, se nevztahuje žádný poplatek mezi poskytovateli platebních služeb.

KAPITOLA VI
DISTRIBUCE DIGITÁLNÍHO EURA MIMO EUROZÓNU

Článek 18
Distribuce digitálního eura fyzickým a právnickým osobám, které mají bydliště nebo jsou usazeny v členských státech, jejichž měnou není euro

1.Poskytovatelé platebních služeb mohou distribuovat digitální euro fyzickým a právnickým osobám, které mají bydliště nebo jsou usazeny v členském státě, jehož měnou není euro, pouze tehdy, pokud Evropská centrální banka a národní centrální banka tohoto členského státu podepsaly příslušnou dohodu.

2.Na podpis dohody podle odstavce 1 se vztahují veškeré následující podmínky:

a)členský stát, jehož měnou není euro, oznámil ostatním členským státům, Komisi a Evropské centrální bance žádost o poskytnutí přístupu k digitálnímu euru a jeho používání fyzickými a právnickými osobami, které mají bydliště nebo jsou usazeny v tomto členském státě;

b)členský stát, jehož měnou není euro, se ve své žádosti zavázal:

i)zajistit, aby jeho národní centrální banka dodržovala veškerá pravidla, pokyny, instrukce nebo žádosti vydané Evropskou centrální bankou v souvislosti s digitálním eurem;

ii)zajistit, aby jeho národní centrální banka poskytovala veškeré informace o přístupu k digitálnímu euru a jeho používání v tomto členském státě, které může Evropská centrální banka požadovat;

c)členský stát, jehož měnou není euro, přijal veškeré vnitrostátní právní předpisy nezbytné k zajištění dodržování příslušných požadavků stanovených v tomto nařízení nebo pravidel a norem přijatých podle čl. 5 odst. 2.

3.Dohoda podle odstavce 1 stanoví nezbytná prováděcí opatření a postupy, jakož i případy, kdy může být dohoda omezena, pozastavena nebo vypovězena.

4.Poskytovatelé platebních služeb provádějí omezení stanovená Evropskou centrální bankou v souladu s čl. 16 odst. 4 pro používání digitálního eura fyzickými a právnickými osobami, které mají bydliště nebo jsou usazeny v členských státech, jejichž měnou není euro, jež jsou v těchto členských státech platné.

Článek 19
Distribuce digitálního eura fyzickým a právnickým osobám, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetích zemích

1.Digitální euro může být distribuováno fyzickým a právnickým osobám, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetích zemích, pouze tehdy, pokud Unie a dotčená třetí země podepsaly za tímto účelem předchozí dohodu.

2.Rada na doporučení Komise a po konzultaci s Evropskou centrální bankou rozhodne o způsobu sjednání a uzavření dohody dle odstavce 1, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)třetí země zajistí, že:

i)její národní centrální banka a případně její příslušný vnitrostátní orgán dodržují veškerá pravidla, pokyny, instrukce nebo žádosti vydané v souvislosti s digitálním eurem Evropskou centrální bankou;

ii)její národní centrální banka a případně její příslušný vnitrostátní orgán poskytnou veškeré informace o používání digitálního eura v této třetí zemi, které může Evropská centrální banka požadovat;

b)třetí země přijala všechny vnitrostátní právní předpisy nezbytné k zajištění dodržování pravidel a norem stanovených v tomto nařízení nebo přijatých podle čl. 5 odst. 2;

c)třetí země zajistí, aby se na zprostředkovatele usazené nebo působící ve třetí zemi, kteří distribuují digitální euro, vztahovaly požadavky v oblasti dohledu a regulace, které jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným na poskytovatele platebních služeb usazené v Unii.

3.Dohoda mezi Unií a třetí zemí stanoví nezbytná prováděcí opatření a postupy, jakož i případy, kdy může být dohoda omezena, pozastavena nebo ukončena, zejména pokud byla třetí země označena za třetí zemi s významnými strategickými nedostatky ve svém vnitrostátním režimu boje proti praní peněz a financování terorismu, jak je uvedeno v článku 23 nařízení [vložte odkaz – návrh nařízení proti praní peněz – COM/2021/420 final], nebo za třetí zemi s nedostatky v dodržování vnitrostátního režimu boje proti praní peněz a financování terorismu, jak je uvedeno v článku 24 nařízení [vložte odkaz – návrh nařízení proti praní peněz – COM/2021/420 final]. Tuto dohodu doplňuje ujednání mezi Evropskou centrální bankou a národní centrální bankou a případně příslušným vnitrostátním orgánem třetí země.

4.Jednání se třetími zeměmi mohou být pozastavena z důvodů podle odstavce 3.

5.Zprostředkovatelé usazení nebo působící ve třetí zemi uplatňují omezení stanovená Evropskou centrální bankou v souladu s čl. 16 odst. 5 pro používání digitálního eura fyzickými a právnickými osobami, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetí zemi, která jsou v této zemi platná.

Článek 20
Distribuce digitálního eura fyzickým a právnickým osobám, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetích zemích nebo na územích na základě měnové dohody s Unií

1.Fyzické a právnické osoby, které mají bydliště nebo jsou usazeny v Andoře, Monaku, San Marinu a Vatikánském městském státě, francouzských zámořských společenstvích Saint-Barthélemy a Saint-Pierre a Miquelon, nebo v jakékoli jiné třetí zemi nebo na jakémkoli jiném území na základě měnové dohody za účelem oprávnění dotyčné třetí země nebo území používat euro jako svou úřední měnu v souladu s nařízením Rady (ES) č. 1103/97 45 a nařízením Rady (ES) č. 974/98 46 , může být distribuováno digitální euro po změně příslušných měnových dohod v tomto smyslu.

2.S výhradou dalších podmínek, které mohou být dohodnuty mezi Unií a dotčenou třetí zemí nebo územím, distribuce digitálního eura fyzickým a právnickým osobám, které mají bydliště nebo jsou usazeny ve třetích zemích nebo na územích, na něž se vztahuje měnová dohoda uvedená v odstavci 1, splňuje požadavky stanovené v tomto nařízení.

Článek 21
Meziměnové platby

1.Na meziměnové platby mezi digitálním eurem a jinými měnami se vztahují předchozí dohody mezi Evropskou centrální bankou na jedné straně a národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou není euro, a třetích zemí na straně druhé.

2.Evropská centrální banka spolupracuje s národními centrálními bankami členských států, jejichž měnou není euro, aby umožnila interoperabilní platby mezi digitálním eurem a ostatními měnami.

KAPITOLA VII
TECHNICKÉ VLASTNOSTI

Oddíl 1
Funkce digitálního eura

Článek 22
Přístupnost a používání

1.Digitální euro:

a)má jednoduché a snadno ovladatelné funkce používání a služeb, a to i pro osoby se zdravotním postižením, funkčními omezeními nebo omezenými digitálními dovednostmi a starší osoby;

b)je přístupné pro osoby se zdravotním postižením tím, že splňuje požadavky na přístupnost stanovené v příloze I směrnice (EU) 2019/882.

2.Ve vztazích s poskytovateli platebních služeb za účelem poskytování platebních služeb v digitálních eurech se od uživatelů digitálního eura nevyžaduje, aby měli nebo si zřizovali platební účty v nedigitálních eurech ani aby přijímali jiné produkty nedigitálního eura.

3.Každý platební účet v digitálních eurech má jedinečné číslo platebního účtu v digitálních eurech.

4.Každý platební účet v digitálních eurech může být propojen s jedním nebo více platebními účty v nedigitálních eurech, které určí uživatel digitálního eura. Pro účely čl. 13 odst. 4 může být každý platební účet v digitálních eurech propojen pouze s jedním platebním účtem v nedigitálních eurech.

5.Poskytovatelé platebních služeb umožní používání platebního účtu v digitálních eurech více než jednomu uživateli digitálního eura.

Článek 23
Offline a online platební transakce v digitálních eurech

1.Digitální euro bude k dispozici pro online i offline platební transakce v digitálních eurech od prvního vydání digitálního eura.

2.Digitální eura držená online nebo offline jsou na žádost uživatelů digitálního eura vzájemně paritně směnitelná.

3.Před zahájením platební transakce v digitálních eurech v rámci bezkontaktní platby jsou příjemce a plátce informováni o tom, zda platební transakce v digitálních eurech bude probíhat offline nebo online.

Článek 24
Podmíněné platební transakce v digitálních eurech

1.S cílem zajistit, aby poskytovatelé platebních služeb a uživatelé digitálního eura mohli používat podmíněné platební transakce v digitálních eurech, může Evropská centrální banka:

a)přijmout podrobná opatření, pravidla a normy v souladu s čl. 5 odst. 2, které mohou poskytovatelé platebních služeb použít k zajištění interoperabilních podmíněných platebních transakcí v digitálních eurech;

b)poskytovat funkce v infrastruktuře pro vypořádání digitálního eura, které jsou nezbytné pro provádění podmíněných platebních transakcí v digitálních eurech, včetně rezervace peněžních prostředků.

2.Digitální euro není programovatelnými penězi.

Oddíl 2
Způsoby distribuce

Článek 25 
Evropské peněženky digitální identity

1.Vstupní služby jsou interoperabilní s evropskými peněženkami digitální identity nebo jsou do nich integrovány.

2.Poskytovatelé platebních služeb distribuující digitální euro na žádost uživatelů digitálního eura zajistí, aby se tito uživatelé mohli opírat o funkce svých evropských peněženek digitální identity v souladu s článkem 6a nařízení (EU) [vložte odkaz – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 910/2014, pokud jde o vytvoření rámce pro evropskou digitální identitu – COM(2021) 281 final].

Článek 26
Interoperabilita

Evropská centrální banka usiluje o zajištění co největší interoperability standardů upravujících platební služby v digitálních eurech s příslušnými standardy upravujícími soukromé digitální platební prostředky. Evropská centrální banka usiluje o to, aby soukromé digitální platební prostředky mohly v co nejvyšší míře a tam, kde je to vhodné, používat pravidla, standardy a postupy, kterými se řídí platební služby v digitálních eurech.

Pro účely prvního pododstavce lze interoperabilitu podpořit mimo jiné využitím otevřených standardů.

Článek 27
Mechanismus řešení sporů

1.Aniž jsou dotčeny spory týkající se zákonnosti zpracování osobních údajů, řídí se spory směrnicí 2015/2366. Směrnice (EU) 2020/1828 se vztahuje na zástupné žaloby podané proti porušení ustanovení tohoto nařízení, které poškozuje nebo může poškodit kolektivní zájmy spotřebitelů.

2.Evropská centrální banka a národní centrální banky mohou poskytovatelům platebních služeb zpřístupnit mechanismy usnadňující výměnu zpráv za účelem řešení sporů. Tyto mechanismy může provozovat přímo Evropská centrální banka nebo poskytovatelé podpůrných služeb určení Evropskou centrální bankou.

3.Evropská centrální banka nevystupuje jako strana v žádném ze sporů uvedených v odstavcích 1 a 2.

Článek 28
Vstupní služby pro přístup k digitálnímu euru a jeho používání

1.Poskytovatelé platebních služeb, kteří distribuují digitální euro, poskytnou uživatelům digitálního eura možnost volby, zda chtějí používat následující digitální vstupní služby, které uživatelům digitálního eura umožní přístup k platebním službám v digitálních eurech a jejich využívání:

a)vstupní služby vyvinuté poskytovateli platebních služeb a

b)vstupní služby vyvinuté Evropskou centrální bankou.

Pokud poskytovatel platebních služeb nenabízí vstupní služby v digitálním euru, použije tento poskytovatel platebních služeb službu Evropské centrální banky.

2.Vstupní služby poskytované Evropskou centrální bankou uvedené v odst. 1 písm. b) nezajišťují vztahy se zákazníky, které zajišťují výhradně poskytovatelé platebních služeb v rámci své úlohy při distribuci digitálního eura, jak je stanoveno v článku 13 a podle směrnice (EU) 2015/2366. Evropská centrální banka nemá přístup k žádným osobním údajům v souvislosti s vstupními službami vyvinutými Evropskou centrální bankou a používanými poskytovateli platebních služeb.

3.Poskytovatelé platebních služeb distribuující digitální euro zajistí, aby:

a)platební služby v digitálních eurech používaly oficiální logo digitálního eura;

b)uživatelé digitálního eura mohli rychle a snadno získat přístup k platebním účtům v digitálních eurech a používat je.

Článek 29
Dodržování sankcí Unie přijatých v souladu s článkem 215 SFEU

1.Poskytovatelé platebních služeb provádějící platební transakce v digitálních eurech ověří, zda některý z jejich uživatelů digitálního eura není osobou nebo subjektem uvedeným na seznamu. Poskytovatelé platebních služeb provádějí tato ověření ihned po vstupu v platnost všech nových nebo pozměněných omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU, který stanoví zmrazení majetku nebo zákaz zpřístupnění peněžních prostředků nebo hospodářských zdrojů, a to alespoň jednou každý kalendářní den.

2.Kromě ověřování podle odstavce 1 během provádění platební transakce v digitálních eurech poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce podílející se na provedení této transakce neověřují, zda jsou plátce nebo příjemce, jejichž platební účty v digitálních eurech jsou použity k provedení této platební transakce v digitálních eurech, osobami nebo subjekty uvedenými na seznamu.

3.Poskytovatel platebních služeb, který neprovedl ověření uvedená v odstavci 1 a uskutečnil platební transakci v digitálních eurech, kterou způsobí, že jiný poskytovatel platebních služeb podílející se na provádění této platební transakce v digitálních eurech nezmrazí majetek osob nebo subjektů uvedených na seznamu nebo těmto osobám nebo subjektům zpřístupní peněžní prostředky nebo hospodářské zdroje, nahradí finanční škodu způsobenou druhému poskytovateli platebních služeb v důsledku sankcí uložených tomuto druhému poskytovateli platebních služeb na základě omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU, která stanoví zmrazení majetku nebo zákaz zpřístupnění peněžních prostředků nebo hospodářských zdrojů.

Článek 30
Vypořádání platebních transakcí v digitálních eurech

1.Online i offline platební transakce v digitálních eurech se vypořádají okamžitě.

2.Ke konečnému vypořádání online platebních transakcí v digitálních eurech dojde v okamžiku zaznamenání převodu příslušných digitálních eur od plátce k příjemci v infrastruktuře pro vypořádání digitálního eura schválené Eurosystémem.

3.Ke konečnému zúčtování offline platebních transakcí v digitálních eurech dojde v okamžiku, kdy jsou aktualizovány záznamy o příslušných držbách digitálního eura v místních úložných zařízeních plátce a příjemce.

Článek 31 
Přechod platebních účtů v digitálních eurech

1.Poskytovatelé platebních služeb umožní uživatelům digitálního eura na jejich žádost přechod jejich platebních účtů v digitálních eurech k jiným poskytovatelům platebních služeb při zachování stejných identifikátorů účtu.

2.Za výjimečných okolností, kdy poskytovatel platebních služeb není z provozních důvodů schopen po delší dobu poskytovat platební služby v digitálních eurech uživatelům digitálního eura nebo pokud ztratil příslušné údaje o platebním účtu v digitálních eurech, mohou Evropská centrální banka a národní centrální banky povolit převod platebních účtů v digitálních eurech vedených u tohoto poskytovatele platebních služeb na jiného poskytovatele platebních služeb určeného uživatelem digitálního eura. Tento přechod umožní novému poskytovateli platebních služeb dokončit přechod nezávisle na nedostupném poskytovateli platebních služeb.

Článek 32
Obecný mechanismus odhalování a prevence podvodů

1.Evropská centrální banka může usnadnit úkoly v oblasti odhalování a prevence podvodů, které mají poskytovatelé platebních služeb plnit podle směrnice (EU) 2015/2366, tím, že vytvoří obecný mechanismus odhalování a prevence podvodů pro online transakce v digitálním euru, aby zajistila hladké a účinné fungování digitálního eura. Tento obecný mechanismus odhalování a prevence podvodů může být provozován přímo Evropskou centrální bankou nebo poskytovateli podpůrných služeb určenými Evropskou centrální bankou.

2.Před vypracováním podrobností o provozních prvcích mechanismu odhalování a prevence podvodů konzultuje Evropská centrální banka evropského inspektora ochrany údajů

3.Mechanismus odhalování a prevence podvodů:

a)vyhodnocuje v reálném čase riziko podvodu u online transakcí v digitálních eurech, které využívají výhradně poskytovatelé platebních služeb, a to ještě předtím, než je transakce zavedena do infrastruktury pro vypořádání digitálního eura;

b)podporuje poskytovatele platebních služeb při odhalování podvodných transakcí u vypořádaných online plateb v digitálních eurech.

4.Pro účely tohoto článku poskytnou poskytovatelé platebních služeb mechanismu odhalování a prevence podvodů informace uvedené v příloze 5. Poskytovatelé platebních služeb zavedou vhodná technická a organizační opatření, včetně nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí, aby zajistili, že podpůrná služba nebude moci přímo identifikovat uživatele digitálního eura na základě informací poskytnutých mechanismu odhalování a prevence podvodů.

Článek 33
Spravedlivý, přiměřený a nediskriminační přístup k mobilním zařízením

1.Aniž je dotčen čl. 6 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví a o změně směrnic (EU) 2019/1937 a (EU) 2020/1828, výrobci originálního vybavení mobilních zařízení a poskytovatelé služeb elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 47 umožní poskytovatelům vstupních služeb a poskytovatelům evropských peněženek digitální identity účinnou interoperabilitu a přístup pro účely interoperability k hardwarovým a softwarovým prvkům nezbytným pro ukládání a přenos dat za účelem zpracování online nebo offline transakcí v digitálních eurech, a to za spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek.

2.Výrobcům originálního vybavení mobilních zařízení a poskytovatelům služeb elektronických komunikací uvedeným v odstavci 1 se nebrání v přijetí nezbytně nutných a přiměřených opatření k zajištění toho, aby interoperabilita neohrozila integritu hardwarových a softwarových prvků, jichž se povinnost interoperability týká, pokud jsou tato opatření řádně odůvodněna.

3.Pro účely uplatňování spravedlivých, přiměřených a nediskriminačních podmínek podle odstavce 1 zveřejní výrobci originálního vybavení mobilních zařízení a poskytovatelé služeb elektronických komunikací uvedení v odstavci 1 obecné podmínky účinné interoperability a přístupu. Tyto obecné podmínky zahrnují mechanismus alternativního řešení sporů založený na Evropské unii. Mechanismem řešení sporů není dotčeno právo domáhat se nápravy u soudních orgánů v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem.

KAPITOLA VIII
OCHRANA SOUKROMÍ A ÚDAJŮ

Článek 34
Zpracování poskytovateli platebních služeb 

1.Poskytovatelé platebních služeb plní úkol ve veřejném zájmu, pokud zpracovávají osobní údaje pro tyto účely:

a)prosazování omezení, včetně ověřování, zda budoucí nebo stávající uživatelé digitálního eura nemají účty v digitálních eurech u jiného poskytovatele platebních služeb, jak je uvedeno v článku 16;

b)financování a definancování podle čl. 13 odst. 2 a 3 a platební transakce v digitálních eurech podle čl. 13 odst. 4;

c)poskytování digitálního eura offline, včetně registrace a zrušení registrace místních úložných zařízení podle přílohy I písm. b);

d)dodržování sankcí Unie uvedených v článku 29;

e)povinnosti poskytovatelů platebních služeb podle směrnice (EU) 2015/2366 týkající se provádění transakcí a předcházení podvodům a jejich odhalování, boje proti praní peněz a financování terorismu podle směrnice (EU) 2015/849, dodržování daňových předpisů podle směrnice Rady 2006/112/ES, směrnice (EU) 2011/16/EU a příslušných vnitrostátních právních předpisů, řízení provozních a bezpečnostních rizik podle nařízení (EU) 2022/2554 a povinnosti podle směrnice (EU) 2014/92/EU, pokud se týkají digitálního eura.

Při poskytování digitálního eura offline se zpracování osobních údajů poskytovateli platebních služeb omezuje na financování a definancování v souladu s čl. 37 odst. 3, 4 a 5.

2.Pro účely uvedené v odst. 1 písm. a) až c) tohoto článku stanoví příloha III typy osobních údajů.

3.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 za účelem aktualizace typů osobních údajů uvedených v příloze III.

Poskytovatelé platebních služeb se považují za správce osobních údajů, pokud jde o účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Pokud je platební účet v digitálních eurech vedený jedním poskytovatelem platebních služeb propojen s platebním účtem v nedigitálních eurech vedeným jiným poskytovatelem platebních služeb v souladu s čl. 13 odst. 4, jsou tito poskytovatelé platebních služeb společnými správci.

4.Poskytovatelé platebních služeb zavedou vhodná technická a organizační opatření, včetně nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí, aby zajistili, že veškeré údaje sdělované Evropské centrální bance a národním centrálním bankám nebo poskytovatelům podpůrných služeb neumožňují přímou identifikaci jednotlivých uživatelů digitálního eura.

Článek 35
Zpracování osobních údajů Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami

1.Evropská centrální banka a národní centrální banky plní úkol ve veřejném zájmu nebo vykonávají veřejnou moc, pokud zpracovávají osobní údaje pro následující účely:

a)zajištění přístupu poskytovatelů platebních služeb k infrastruktuře pro vypořádání digitálního eura a podpora výměny zpráv mezi poskytovateli platebních služeb;

b)vypořádání online platebních transakcí v digitálních eurech;

c)zajištění bezpečnosti a integrity infrastruktury pro vypořádání digitálního eura a místních úložných zařízeních; 

d)podpora ověření ze strany poskytovatelů platebních služeb, zda potenciální uživatel již nemá platební účty v digitálních eurech u jiných poskytovatelů platebních služeb s cílem zabránit obcházení omezení v souladu s článkem 16;

e)ve výjimečných případech vymezených v čl. 31 odst. 2 povolit poskytovatelům platebních služeb převedení platebních účtů v digitálních eurech vedených u poskytovatele platebních služeb k jinému poskytovateli platebních služeb určenému uživatelem digitálního eura.

2.Pro účely uvedené v odstavci 1 stanoví příloha IV typy osobních údajů.

3.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 za účelem aktualizace typů osobních údajů uvedených v příloze IV.

4.Osobní údaje zpracovávané pro účely úkolů uvedených v odstavci 1 jsou podporovány vhodnými technickými a organizačními opatřeními, včetně nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí. Patří mezi ně jasné oddělení osobních údajů, aby Evropská centrální banka a národní centrální banky nemohly přímo identifikovat jednotlivé uživatele digitálního eura.

5.Evropská centrální banka se považuje za správce osobních údajů pro účely uvedené v odstavcích 1 a 8 tohoto článku. Vykonává-li Evropská centrální banka úkol uvedený v odstavcích 1 a 8 společně s národními centrálními bankami, jsou pro tento úkol společnými správci.

6.Tímto článkem není dotčeno zpracování osobních údajů při plnění dalších úkolů a pravomocí Evropské centrální banky a národních centrálních bank, včetně dohledu nad úvěrovými institucemi a dohledu nad platebními systémy.

7.Pokud Evropská centrální banka rozhodne, že úkoly uvedenými v článcích 27 a 32 nepověří poskytovatele podpůrných služeb, může Evropská centrální banka zpracovávat typy osobních údajů uvedené v příloze 5 při dodržení požadavků uvedených v odstavci 4 tohoto článku.

8.Za účelem podpory úkolů poskytovatelů platebních služeb při prosazování omezení držby podle čl. 16 odst. 1 a zajištění nouzového přechodu na žádost uživatele podle čl. 31 odst. 2 může ECB sama nebo společně s národními centrálními bankami zřídit jednotné přístupové místo pro identifikátory uživatelů digitálního eura a související omezení držby digitálních eur podle bodu 4 přílohy 4. Evropská centrální banka zavede vhodná technická a organizační opatření, včetně nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí, aby zajistila, že totožnost jednotlivých uživatelů digitálního eura nelze zjistit z informací, ke kterým mají přístup v jednotném přístupovém místě jiné subjekty než poskytovatelé platebních služeb, jejichž klientem nebo potenciálním zákazníkem tento uživatel digitálního eura je.

Článek 36
Zpracování poskytovateli podpůrných služeb

1.Pokud se Evropská centrální banka rozhodne svěřit úkoly uvedené v článcích 27 a 32 poskytovatelům podpůrných služeb, poskytují poskytovatelé podpůrných služeb služby související s platebním stykem pro všechny poskytovatele platebních služeb. V takové situaci plní poskytovatelé platebních služeb úkol ve veřejném zájmu, pokud zpracovávají osobní údaje pro tyto účely:

a)podpora předcházení podvodům a jejich odhalování u všech poskytovatelů platebních služeb v souladu s článkem 32;

b)podpora výměny zpráv za účelem řešení sporů v souladu s článkem 27.

2.Pro účely uvedené v odstavci 1 stanoví příloha V typy osobních údajů.

3.Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 za účelem aktualizace typů osobních údajů uvedených v příloze V.

4.Zpracování osobních údajů pro účely uvedené v odstavci 1 se provádí pouze tehdy, jsou-li zavedena vhodná technická a organizační opatření, včetně nejmodernějších bezpečnostních opatření a opatření na ochranu soukromí, která zajišťují, že poskytovatelé podpůrných služeb nemohou přímo identifikovat jednotlivé uživatele digitálního eura.

5.Poskytovatelé podpůrných služeb se považují za správce osobních údajů, pokud jde o účely uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Tímto odstavcem není dotčena možnost Evropské centrální banky a národních centrálních bank jmenovat provozovatele jakýchkoli služeb souvisejících s platebním stykem pro všechny poskytovatele platebních služeb a kontrolovat úroveň provádění služeb bez zpracování osobních údajů.

KAPITOLA IX
BOJ PROTI PRANÍ PENĚZ

Článek 37
Pravidla proti praní peněz platná pro offline platební transakce v digitálních eurech

1.Poskytovatelé platebních služeb použijí odstavce 2 až 6 na offline platební transakce v digitálních eurech. 

2.Poskytovatelé platebních služeb ani evropské centrální banky a národní centrální banky údaje o transakcích neuchovávají.

3.Poskytovatelé platebních služeb uchovávají údaje o financování a definancování pro ukládání digitálních eur v souvislosti s platebními prostředky v souladu s článkem 40 směrnice (EU) 2015/849 a vnitrostátními předpisy, kterými se tento článek provádí. Poskytovatelé platebních služeb tyto údaje na požádání zpřístupní finanční zpravodajské jednotce a dalším příslušným orgánům podle čl. 2 odst. 31 nařízení [vložte odkaz – návrh nařízení proti praní peněz – COM/2021/420 final].

4.Pro účely odstavce 3 se údaji o financování a definancování rozumí:

a)financovaná či definancovaná částka;

b)identifikátor místního úložného zařízení pro offline platbu v digitálních eurech;

c)datum a hodina transakce financování a definancování;

d)čísla účtů, která se používají pro financování a definancování.

5.Komise je zmocněna k přijímání prováděcích aktů, kterými stanoví omezení pro transakce plateb v digitálních eurech v režimu offline a omezení pro držbu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 39.

6.Omezení pro transakce a držbu zohledňují potřebu zabránit praní peněz a financování terorismu a zároveň nepřiměřeně neomezují používání digitálního eura jako offline platebního prostředku. Komise při vypracovávání prováděcích aktů uvedených v odstavci 5 zohlední zejména tyto skutečnosti:

a)posouzení hrozeb praní peněz a financování terorismu, zranitelnosti a rizik digitálního eura při financování a definancování jejich platebního nástroje;

b)příslušná doporučení a zprávy vypracované mezinárodními organizacemi a subjekty pro stanovování standardů, které jsou kompetentní v oblasti předcházení praní peněz a boje proti financování terorismu;

c)cíl zajistit použitelnost a přijímání digitálního eura jako zákonného platidla.

Pro účely písmene a) může Komise požádat orgán AMLA o přijetí stanoviska, v němž posoudí úroveň hrozeb praní peněz a financování terorismu spojených s offline digitálním eurem a jeho zranitelnost. Komise může konzultovat Evropský sbor pro ochranu osobních údajů.

KAPITOLA X
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 38
Akty v přenesené pravomoci

1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 11, 33, 34 a 35 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.Evropský parlament nebo Rada mohou pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 11, 33, 34 a 35 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm upřesněné. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti žádných již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 11, 33, 34 a 35 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 39
Postupy projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 40
Zprávy

1.Na vydávání a používání digitálního eura se vztahuje úprava odpovědnosti podle čl. 15 odst. 1 a 3 statutu ESCB a Evropské centrální banky.

Za tímto účelem podává Evropská centrální banka zprávu o vývoji digitálního eura a jeho používání. Zpráva se týká příspěvku Evropské centrální banky k provádění ustanovení tohoto nařízení, včetně následujících prvků:

a)výše poplatků nebo plateb, které mají obchodníci platit poskytovatelům platebních služeb nebo které mají být placeny mezi poskytovateli platebních služeb;

b)interoperabilita digitálního eura s jinými měnami v členských státech, jejichž měnou není euro, a ve třetích zemích;

c)vývoj digitálních měn centrálních bank jiných než digitální euro v členských státech, jejichž měnou není euro, a v příslušných třetích zemích a význam tohoto vývoje pro eurozónu;

d)tržní trendy v oblasti plateb a jejich význam pro inovativní případy použití.

2.Před plánovaným vydáním digitálního eura a před provedením jakýchkoli změn parametrů a používání nástrojů uvedených v článku 16 nebo alespoň každé tři roky po vydání digitálního eura poskytne Evropská centrální banka Evropskému parlamentu, Radě a Komisi:

a)informace o nástrojích k omezení používání digitálního eura uvedených v článku 16 a o parametrech, které Evropská centrální banka plánuje přijmout s ohledem na převládající finanční a měnové prostředí;

b)analýzu toho, jakým způsobem se u nástrojů a parametrů uvedených v písmenu a) očekává, že splní cíl ochrany finanční stability.

3.Jeden rok po prvním vydání digitálního eura a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž analyzuje dopad parametrů a používání nástrojů uvedených v článku 16 na:

a)úlohu finančních zprostředkovatelů při financování ekonomiky;

b)požadavky na likviditu stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 575/2013.

4.Jeden rok po prvním vydání digitálního eura a poté každé dva roky poskytnou členské státy Komisi informace o všech následujících skutečnostech:

a)sankcích uložených podle čl. 6 odst. 1;

b)počtu otevřených účtů pro digitální euro;

c)počtu poskytovatelů platebních služeb, kteří poskytují základní služby v digitálních eurech fyzickým osobám podle čl. 14 odst. 2 a 3;

d)počtu platebních účtů v digitálních eurech, které byly otevřeny poskytovateli platebních služeb uvedenými v čl. 14 odst. 2 a 3.

podílu žádostí, které poskytovatelé platebních služeb podle čl. 14 odst. 2 a 3 zamítli.

Článek 41
Přezkum

1.Do jednoho roku od prvního vydání digitálního eura a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto nařízení. Při přípravě své zprávy zohlední Komise zprávy Evropské centrální banky uvedené v článku 40 a veškerá stanoviska a názory vyjádřené Evropskou centrální bankou.

2.Do jednoho roku ode dne použitelnosti tohoto nařízení předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji retailových digitálních měn centrálních bank v členských státech, jejichž měnou není euro, a o dopadu tohoto nařízení na vnitřní trh, případně spolu s návrhy na změnu legislativních aktů upravujících používání retailových digitálních měn centrálních bank v celé Unii.

3.Do tří let od prvního vydání digitálního eura předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o tom, zda v eurozóně existuje dostatečný a účinný přístup k digitálnímu euru a jeho přijímání.

Článek 42
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V Bruselu dne

(1)    Stablecoin je kryptoaktivum, které je vázáno na fiat měnu nebo portfolio likvidních aktiv za účelem stabilizace své tržní hodnoty.

(2)    Podle nedávného průzkumu Eurobarometr na téma „Retailové finanční služby a produkty“ každý třetí respondent v EU uvedl, že slyšel, že se diskutuje o možném zavedení digitálního eura. Průzkum je k dispozici na tomto odkazu: Retailové finanční služby a produkty – říjen 2022 – průzkum Eurobarometr (europa.eu) .

(3)    Úř. věst. L 83, 30.3.2010, s. 70.

(4)     Doporučení Komise ze dne 22. března 2010 o rozsahu působnosti a účincích eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla (europa.eu) .

(5)    COM(2020) 591 final a COM(2020) 592 final.

(6)     EUR-Lex – 02016R0679-20160504 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)

(7)     EUR-Lex – 32018R1725 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)

(8)     EUR-Lex – 32019L0882 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)

(9)     EUR-Lex – 32014L0092 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)

(10)     EUR-Lex – 02015L2366-20151223 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)

(11)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o platebních službách a službách elektronických peněz na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 98/26/ES a zrušují směrnice (EU) 2015/2366 a 2009/110/ES (COM(2023) 366 final) a návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o platebních službách na vnitřním trhu a o změně nařízení (EU) č. 1093/210 (COM(2013) 367 final).

(12)     Legislativní balíček proti praní peněz a financování terorismu (europa.eu)

(13)     EUR-Lex – 52021PC0281 – CZ – EUR-Lex (europa.eu)

(14)     https://ec.europa.eu/info/publications/towards-stronger-international-role-euro-commission-contribution-european-council-13-14-december-2018_en

(15)    COM(2021) 32 final.

(16)     Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/1925 ze dne 14. září 2022 o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví .

(17)    Je důležité zdůraznit, že podpora eura zůstává v EU na velmi vysoké úrovni (71 %, což je druhá nejvyšší úroveň v historii) a v eurozóně ještě vyšší (79 %). Zdroj: Standardní průzkum Eurobarometr 98 (zima 2022–2023), průzkum je k dispozici na odkazu: Standardní průzkum Eurobarometr 98 – zima 2022–2023 – únor 2023 – Průzkum Eurobarometr (europa.eu)

(18)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(19)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(20)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Výboru regionů o strategii digitálního financování pro EU (COM/2020/591 final).

(21)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. února 2022 o Evropské centrální bance – výroční zpráva 20212021/2063(INI).

(22)    https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-6301-2022-INIT/cs/pdf

(23)    Evropská centrální banka, Zpráva o digitálním euru , říjen 2020.

(24)    https://documents1.worldbank.org/curated/en/806481470154477031/pdf/Payment-Aspects-of-Financial-Inclusion.pdf

(25)     Studie o nových digitálních platebních metodách (europa.eu) , březen 2022. Podle Světové banky finanční začlenění znamená, že jednotlivci mají přístup k užitečným a cenově dostupným finančním produktům a službám, které odpovídají jejich potřebám – transakcím, platbám, spoření, úvěrům a pojištění.

(26)    Viz rozsudek ze dne 26. ledna 2021 ve spojených věcech C-422/19 a C-423/19, Hessischer Rundfunk, EU:C:2021:63, bod 46.

(27)    Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1).

(28)    Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1.

(29)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (Úř. věst. L150, 9.6.2023, s. 40).  

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 1).

(31)    Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3).

(32)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(33)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech.

(34)    Prohlášení o možnostech řešení digitálního eura z hlediska ochrany soukromí a údajů přijaté dne 10. října 2022.

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(36)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(38)    Návrh nařízení o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu (COM/2021/420 final); návrh směrnice o mechanismech, které mají zavést členské státy pro předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, a o zrušení směrnice (EU) 2015/849 (COM/2021/423 final); návrh nařízení, kterým se zřizuje Orgán EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu („AMLA“) (COM/2021/421 final) a návrh přepracovaného nařízení (EU) 2015/847, kterým se požadavky na sledovatelnost rozšiřují na kryptoaktiva (COM/2021/422 final).

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39),

(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(43)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).

(44)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(45)    Nařízení Rady (ES) č. 1103/97 ze dne 17. června 1997 o některých ustanoveních týkajících se zavedení eura (Úř. věst. L 162, 19.6.1997, s. 1).

(46)    Nařízení Rady (ES) č. 974/98 ze dne 3. května 1998 o zavedení eura (Úř. věst. L 139, 11.5.1998, s. 1).

(47)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 17.12.2018, s. 36).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.6.2023

COM(2023) 369 final

PŘÍLOHY

EMPTY

NÁVRH NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o zavedení digitálního eura

{SEC(2023) 257 final} - {SWD(2023) 233 final} - {SWD(2023) 234 final}

PŘÍLOHA I
Platební služby v digitálních eurech

Platební služby v digitálních eurech spočívají v(e):

a)umožnění uživatelům digitálního eura, aby měli přístup k digitálnímu euru a jeho používání, aniž jsou dotčena případná omezení stanovená Evropskou centrální bankou v souladu s článkem 16;

b)umožnění uživatelům digitálního eura, aby iniciovali a přijímali platební transakce v digitálních eurech a poskytovali uživatelům digitálního eura platební nástroje v digitálních eurech;

c)správě platebních účtů v digitálních eurech uživatelů digitálního eura;

d)provádění operací financování a definancování v souladu s článkem 13 a

e)poskytování dalších platebních služeb v digitálních eurech nad rámec základních platebních služeb v digitálních eurech podle přílohy II.

PŘÍLOHA II
Základní platební služby v digitálních eurech

Základní platební služby v digitálních eurech pro fyzické osoby zahrnují:

a)zřízení, vedení a zrušení platebního účtu v digitálních eurech;

b)konzultování zůstatků a transakcí;

c)neautomatizované financování a definancování z platebního účtu v nedigitálních eurech;

d)financování a definancování z/do hotovosti;

e)iniciování a přijímání platebních transakcí v digitálních eurech prostřednictvím elektronického platebního nástroje, s výjimkou podmíněných platebních transakcí v digitálních eurech jiných než trvalých příkazů, a to v následujících případech použití:

–platební transakce v digitálních eurech mezi osobami,

–platební transakce v digitálních eurech v místě interakce, včetně míst prodeje a elektronického obchodování,

–platební transakce v digitálních eurech mezi vládní institucí a osobou a mezi osobou a vládní institucí,

f)platební transakce v digitálních eurech uvedené v čl. 13 odst. 4 a

g)poskytnutí alespoň jednoho elektronického platebního nástroje pro provádění platebních transakcí v digitálních eurech, jak je uvedeno v písmenu e).

PŘÍLOHA III
Osobní údaje zpracovávané poskytovateli platebních služeb

1.Pro účely čl. 34 odst. 1 písm. a) se zpracování omezuje na:

i)identifikátor uživatele;

ii)ověření uživatele;

iii) informace o platebních účtech v digitálních eurech; včetně informací o držbě digitálních eur uživatelem digitálního eura a jedinečného čísla platebního účtu v digitálních eurech a

iv) informace o online platebních transakcích v digitálních eurech, včetně identifikátoru transakce a částky transakce.

2.Pro účely čl. 34 odst. 1 písm. b) se zpracování omezuje na:

i)identifikátor uživatele;

ii)ověření uživatele;

iii)informace o platebních účtech v digitálních eurech, včetně jedinečného čísla platebního účtu v digitálních eurech; a

iv)informace o platebních účtech v nedigitálních eurech, včetně čísla propojeného platebního účtu v nedigitálních eurech.

3.Pro účely čl. 34 odst. 1 písm. c) se zpracování omezuje na:

i)identifikátor uživatele, včetně názvu majitelů místního úložného zařízení, a

ii)informace o místním úložném zařízení, včetně identifikátoru místního úložného zařízení.

PŘÍLOHA IV
Osobní údaje zpracovávané Evropskou centrální bankou a národními centrálními bankami

1.Pro účely čl. 35 odst. 1 písm. a) se zpracování omezuje na:

i)informace o platebních účtech v digitálních eurech, včetně jedinečného čísla platebního účtu v digitálních eurech, a

ii)informace o online platebních transakcích v digitálních eurech, informace spojené s jedinečným číslem platebního účtu v digitálních eurech, včetně částky transakce.

2.Pro účely čl. 35 odst. 1 písm. b) se zpracování omezuje na:

i)pseudonym uživatele;

ii)ověření uživatele;

iii)odkaz na držbu digitálního eura, které se má odečíst z účtu, a

iv)odkaz na držbu digitálního eura, které se má přičíst na účet.

3.Pro účely čl. 35 odst. 1 písm. c) je zpracování omezeno na údaje potřebné pro analýzu falešných offline platebních transakcí v digitálních eurech: informace o místním úložném zařízení, včetně čísla místního úložného zařízení.

4.Pro účely čl. 35 odst. 1 písm. d) a e) a jednotného přístupového místa uvedeného v čl. 34 odst. 8 se zpracování omezuje na:

i)identifikátor uživatele;

ii)ověření uživatele v souvislosti s jeho stávající držbou digitálního eura a

iii)informace o platebních účtech v digitálních eurech, včetně jedinečného čísla platebního účtu v digitálních eurech, držby digitálního eura uživatele, omezení držby zvoleného uživatelem a typu účtu v digitálních eurech.

PŘÍLOHA V
Osobní údaje zpracovávané poskytovateli podpůrných služeb

Pro účely čl. 36 odst. 1 písm. a) je zpracování omezeno na údaje potřebné pro předcházení podvodům a jejich odhalování u poskytovatelů platebních služeb:

i)informace o platebních účtech v digitálních eurech, včetně jedinečného identifikátoru účtu v digitálních eurech;

ii)informace o online platebních transakcích v digitálních eurech, včetně částky transakce, a

iii)informace o transakční relaci uživatele digitálního eura, včetně rozsahu adres internetového protokolu zařízení.