EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.6.2023
COM(2023) 338 final
2023/0200(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o zřízení nástroje pro Ukrajinu
This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52023PC0338
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on establishing the Ukraine Facility
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení nástroje pro Ukrajinu
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY o zřízení nástroje pro Ukrajinu
COM/2023/338 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 20.6.2023
COM(2023) 338 final
2023/0200(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o zřízení nástroje pro Ukrajinu
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Dne 24. února 2022 zahájilo Rusko totální vojenskou invazi na Ukrajinu s ničivými důsledky pro Ukrajinu a její lid. Více než patnáct měsíců intenzivních bojů, těžkého ostřelování dělostřeleckými granáty a leteckých útoků mělo za následek vysoký počet civilních obětí a nesmírné lidské utrpení. Útočná válka Ruska působí rozsáhlé poškození infrastruktury a služeb po celé Ukrajině a masové ničení měst a obcí v některých částech země. Výsledná humanitární krize vyhnala miliony Ukrajinců z domovů a řada z nich se potýká s naléhavou potřebou jídla, přístřeší a lékařské pomoci. Ruské letecké útoky dodnes míří na cíle po celé zemi. Zhojení traumatu z této nesmyslné války bude trvat řadu let, ne-li celých desetiletí.
Evropská unie společně se svými členskými státy prokazuje bezprecedentní jednotu, s níž odsuzuje kroky Ruska a poskytuje podporu Ukrajině. EU, její členské státy a evropské finanční instituce společně poskytly Ukrajině a jejímu lidu do května 2023 rozsáhlou podporu ve výši 70 miliard EUR. To zahrnuje 38 miliard EUR na finanční, rozpočtovou a humanitární 1 pomoc, 15 miliard EUR na vojenskou podporu, a to i prostřednictvím Evropského mírového nástroje, a 17 miliard EUR, které EU a její členské státy daly k dispozici, aby pomohly uspokojovat potřeby lidí prchajících před válkou. Trasy solidarity EU zřízené v květnu 2022 navíc již do konce května 2023 přinesly Ukrajině příjmy z vývozu ve výši 31 miliard EUR. Členské státy EU rovněž poskytly dočasnou ochranu přibližně 4 milionům lidí, kteří od začátku války uprchli ze země. To odráží pevné odhodlání Unie pomáhat Ukrajině tak dlouho, dokud to bude zapotřebí.
Od začátku války Unie rovněž uvalila na Rusko bezprecedentní sankce, které se připojily k sankcím EU po protiprávní anexi Krymu v březnu 2014. Nadále pokračují přípravy možného využití zmrazeného majetku na podporu obnovy a rekonstrukce Ukrajiny.
V březnu 2023 představila Světová banka společně s ukrajinskou vládou, Evropskou komisí a Organizací spojených národů aktualizované posouzení škod za celý rok nevyprovokované ruské agrese proti Ukrajině 2 . Z tohoto posouzení vyplynulo, že odhadované celkové potřeby rekonstrukce Ukrajiny v příštích 10 letech činí 384 miliard EUR a v období 2023–2027 pak 142 miliard EUR. Jen za samotný rok 2023 činila okamžitá potřeba rychlé obnovy 13 miliard EUR na priority stanovené ukrajinskou vládou s přihlédnutím k absorpční kapacitě země. Mezi tyto priority patří obnova a opravy energetické a jiné kritické a sociální infrastruktury, bydlení, humanitární odminování a podpora soukromého sektoru.
V březnu 2023 schválila rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) nový prodloužený režim na období 2023–2027 v rámci rozšířeného finančního nástroje ve výši přibližně 14,5 miliardy EUR. Cílem programu MMF je ukotvit politiky, které udržují fiskální, vnější, cenovou a finanční stabilitu a podporují hospodářskou obnovu, a zároveň podpořit správu věcí veřejných a posílit instituce s cílem podpořit dlouhodobý růst v kontextu poválečné rekonstrukce a cesty Ukrajiny k přistoupení k EU.
Unie se zavázala, že bude hrát významnou úlohu při obnově Ukrajiny a že bude podporovat investice potřebné pro obnovu země a reformy, které podpoří cestu Ukrajiny k přistoupení k EU 3 . Tyto reformy postupně sblíží ukrajinské právní předpisy s acquis Unie a podpoří jej integraci Ukrajiny do jednotného trhu. Následně pomohou přilákat investice na Ukrajinu tím, že poskytnou regulační jistotu a lepší podnikatelské prostředí. Evropská rada vyzvala 4 Komisi, aby na tomto základě předložila návrhy 5 .
Investice do obnovy a rekonstrukce Ukrajiny nemohou čekat do konce války. Aktivní boje jsou nyní z velké části omezeny na jih a východ země, které také utrpěly největší rozsah škod. Širší ekonomický a sociální dopad války je však rozsáhlý a ovlivňuje celou Ukrajinu. Podpora obnovy ukrajinského hospodářství vyžaduje soustředěné úsilí, které pomůže zajistit zachování hospodářské činnosti a opravu a údržbu základní infrastruktury. To zase zajistí podmínky pro obnovu hospodářství a vytvoří příjmy státního rozpočtu, což povede k postupnému snižování objemu potřebné mezinárodní pomoci. Podpora rekonstrukce Ukrajiny nyní znamená rovněž zachování nebo vytvoření pracovních příležitostí pro Ukrajince včetně vnitřně vysídlených osob a vytvoření podmínek pro návrat uprchlíků na Ukrajinu.
EU již nyní poskytuje významnou finanční podporu, aby Ukrajině pomohla splnit její krátkodobé rozpočtové potřeby a uskutečnit rychlou obnovu Ukrajiny, a to formou vysoce zvýhodněných úvěrů poskytovaných prostřednictvím nouzové makrofinanční pomoci (1,2 miliardy EUR v roce 2022), mimořádné makrofinanční pomoci (6 miliard EUR v roce 2022) a nástroje makrofinanční pomoci+ (MFA+) (18 miliard EUR v roce 2023) a balíčku ve výši 1 miliardy EUR, který kombinuje finanční prostředky v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI) a úvěry od Evropské investiční banky kryté rozpočtem EU.
EU zrušila cla v rámci prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a zařadila Ukrajinu do Programu pro jednotný trh EU za účelem podpory jejích malých a středních podniků. Byl přijat revidovaný plán prioritních opatření pro posílené provádění prohloubené a komplexní zóny volného obchodu mezi EU a Ukrajinou v letech 2023–2024 s cílem urychlit začlenění Ukrajiny do jednotného trhu.
EU otevřela Ukrajině možnost předkládat společné projekty s členskými státy EU na výstavbu hraničních přechodů v rámci Nástroje pro propojení Evropy (CEF). Byla urychleně přijata opatření k usnadnění účasti osob vysídlených z Ukrajiny v programu Erasmus pro mladé podnikatele, díky nimž bude v roce 2022 přijat dosud nejvyšší počet příjemců z Ukrajiny.
Vzhledem k rozsahu a složitosti výzvy, která před námi stojí, je však zapotřebí dlouhodobější řešení, které zajistí dobrou koordinaci a efektivní využívání finančních prostředků a propojí obnovu a rekonstrukci s podmínkami, kterých musí Ukrajina dosáhnout v souvislosti s přistoupením. Za tímto účelem Komise navrhuje vytvořit nový nástroj, nástroj pro Ukrajinu (dále jen „nástroj“), který bude schopen uspokojit jak potřeby krátkodobé obnovy, tak střednědobou rekonstrukci a modernizaci Ukrajiny. Tento nástroj je koncipován jako flexibilní nástroj přizpůsobený bezprecedentním výzvám spojeným s podporou země ve válce, a zároveň zajišťuje předvídatelnost, transparentnost a odpovědnost financování. Tento návrh odráží riziko vleklého konfliktu i potřebu další makrofinanční pomoci.
Nástroj je rozdělen do tří pilířů:
1.Pilíř I zahrnuje finanční podporu ve formě nevratné podpory i úvěrové podpory poskytnuté Ukrajině. Aby bylo možno tuto podporu vyplatit, vypracuje ukrajinská vláda v úzké spolupráci s Komisí plán, který EU schválí. Tento plán bude zahrnovat vizi Ukrajiny týkající se obnovy, rekonstrukce a modernizace země a reforem, které hodlá uskutečnit v rámci procesu přistoupení k EU. Na základě provádění tohoto plánu, který bude vycházet ze souboru podmínek a harmonogramu vyplácení předmětných částek, budou poskytnuty finanční prostředky. Značný důraz bude kladen na reformu veřejné správy, řádnou správu věcí veřejných, právní stát a řádné finanční řízení, včetně podpory účinných a účelných systémů řízení a kontroly a silného zaměření na boj proti korupci a podvodům, ale také na další reformy a sbližování s acquis Unie, které by podpořily proces přistoupení a modernizaci hospodářství. Finanční prostředky budou vypláceny na základě splnění těchto podmínek.
2.Pilíř II představuje investiční rámec pro Ukrajinu, jehož cílem je přilákat soukromé a veřejné investice do obnovy a rekonstrukce Ukrajiny a podpořit provádění plánu. Doplní všechny stávající finanční nástroje pro Ukrajinu (kombinování zdrojů financování a záruky) s možností jejich rozšíření, pokud to podmínky dovolí.
3.Pilíř III poskytuje technickou pomoc a další podpůrná opatření včetně využití odborných znalostí v oblasti reforem, grantů poskytovaných obcím a dalších forem dvoustranné podpory, které jsou běžně k dispozici zemím usilujícím o přistoupení v rámci nástroje předvstupní pomoci (NPP) na podporu cílů tohoto plánu. Může podporovat i jiná opatření zaměřená na řešení následků války, například pokud jde o válečné škody. Pilíř III se bude vztahovat také na subvence úrokových sazeb u úvěrů poskytnutých Ukrajině v rámci pilíře I.
Cílem navrhovaného nástroje je poskytnout EU právní základ, který by jí umožnil sladit její politické ambice s jejím finančním aktivačním účinkem v souladu s jejím dlouhodobým závazkem. Vzhledem k tomu, že plán navržený Ukrajinou a odsouhlasený s ní slouží jako zastřešující rámec pro reformy a investice, přesahuje navrhovaný nástroj rámec toho, co mohou poskytnout stávající nástroje, jako je například makrofinanční pomoc a NDICI.
Plán bude obsahovat podmínky související:
·se základními požadavky (makrofinanční stabilitou, dohledem nad rozpočtem, řízením veřejných financí atd.). Podmínky mohou být vymezeny tak, aby odrážely uspokojivý pokrok při plnění těchto požadavků, a
·s odvětvovými a strukturálními reformami a investicemi. Tyto podmínky budou rozděleny do dílčích kroků a bude stanoven harmonogram jejich dokončení.
Platby budou probíhat podle pevně stanoveného čtvrtletního harmonogramu na základě žádostí o platbu předložených Ukrajinou a poté, co Komise ověří splnění příslušných podmínek. V případě nesplnění některé z podmínek Komise odečte od dané platby příslušnou částku. K vyplacení odpovídajících zadržených prostředků může dojít během příštích platebních lhůt a až do jednoho roku po původní lhůtě stanovené v plánu za předpokladu, že budou splněny dané podmínky. Čtvrtletní četnost platebních lhůt zajistí jak předvídatelnost podpory Ukrajině, tak soustavný politický dialog mezi Komisí a Ukrajinou.
Obnova a rekonstrukce neznamená jen znovu vybudovat zničené hodnoty. Znamená to vybudovat moderní a energickou Ukrajinu a zajistit, aby obnova, rekonstrukce a modernizace byly udržitelné, odolné a připravené na budoucnost a aby byly založeny na zásadách „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“. Znamená to investovat do transformace Ukrajiny na ekologické a digitální hospodářství podporující začlenění, které se bude postupně přizpůsobovat pravidlům a normám EU. Ukrajina by měla znovu vybudovat svá města kvalitním a udržitelným způsobem podporujícím začlenění, inspirovaným Novým evropským Bauhausem.
Obnova a rekonstrukce znamená rovněž rekonstrukci a modernizaci celé země a její začlenění do jednotného trhu EU, přičemž bude potřeba zajistit, aby do tohoto procesu byly úzce zapojeny a byly při něm konzultovány orgány na nižší než celostátní úrovni, zejména obce, a aby se tato decentralizační reforma stala jeho jádrem. Důležitou součástí obnovy, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny bude také vzájemná spolupráce mezi městy a regiony v EU a na Ukrajině a nepřetržitý přístup k programům přeshraniční spolupráce. Zásadní součástí obnovy a rekonstrukce bude zapojení soukromých subjektů, zejména podniků a investorů.
Návrh předpokládá silný systém auditů a kontrol, nastavený jako víceúrovňový mechanismus: za prvé, reformy v rámci plánu si vyžádají reformu státních systémů auditu a kontroly; za druhé, Komise bude moci v jakékoli fázi projektového cyklu provést kontrolu realizace finančních prostředků vynaložených v souvislosti s plánem; za třetí, bude existovat nezávislá kontrolní komise, která bude Komisi podávat zprávy o případném špatném hospodaření s finančními prostředky v rámci celého nástroje. Ačkoli se tento víceúrovňový mechanismus bude vztahovat na celý nástroj, kontrolní mechanismy související s investičním rámcem pro Ukrajinu a s technickou pomocí budou založeny na systémech, pravidlech a postupech mezinárodních finančních institucí a prováděcích partnerů zapojených do provádění.
A konečně pak koordinace dárců bude mít zásadní význam pro zajištění toho, aby byly dostupné zdroje vynakládány co nejúčinnějším a nejcílenějším způsobem, který bude odpovídat potřebám Ukrajiny a jejího lidu. Za tímto účelem je třeba plně využít mnohostrannou platformu skupiny G7 pro koordinaci dárců pomoci Ukrajině, jejíž provoz byl zahájen v lednu 2023. Plán, který má pro účely tohoto nástroje vypracovat ukrajinská vláda, by mohl sloužit rovněž jako vodítko pro další dárce při plánování pomoci Ukrajině.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Podpora v rámci tohoto nástroje bude v souladu s dalšími formami dvoustranné podpory Ukrajině poskytované prostřednictvím jiných nástrojů EU, včetně humanitární pomoci 6 a regionálního a přeshraničního a tematického financování a financování reakce na krize v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI), 7 a bude je doplňovat. Nástroj se nebude vztahovat na humanitární pomoc, obranu ani podporu osobám prchajícím před válkou, které budou i nadále financovány prostřednictvím stávajících nástrojů. Nástroj nahradí stávající dvoustrannou podporu poskytovanou Ukrajině (MFA+, dvoustranné přidělování prostředků z nástroje NDICI). Nahradí rovněž podporu, kterou by Ukrajina obdržela v rámci nástroje předvstupní pomoci.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Provádění nařízení bude v souladu s ostatními oblastmi vnější činnosti (např. humanitární pomocí, rozvojovou spoluprací). Integrovaný přístup Plánu pro Ukrajinu umožňuje pokrýt potřeby týkající se obnovy, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny a propojit je s požadavky na přistoupení k Unii, aby byl zajištěn soulad se všemi příslušnými politikami EU.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Tento návrh se zakládá na článku 212 a na článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Předkládá jej Komise postupem podle článku 294 Smlouvy o fungování Evropské unie.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Rozsah škod, které způsobila útočná válka Ruska na Ukrajině, je takový, že Ukrajina bude potřebovat rozsáhlou a trvalou podporu, kterou by žádný členský stát nemohl poskytnout sám o sobě. EU má ty nejlepší předpoklady k tomu, aby poskytovala Ukrajině vnější pomoc v dlouhodobém horizontu, a to včas, koordinovaně a předvídatelně. EU může využít své výpůjční kapacity k tomu, aby Ukrajině poskytla půjčky za výhodných podmínek a pokryla náklady na úrokové sazby, jakož i k poskytování grantů a záruk v rámci víceletého výhledu.
EU může díky své přítomnosti přímo na Ukrajině prostřednictvím své delegace zajistit komplexní přístup k informacím o vývoji ovlivňujícím tuto zemi. EU je rovněž účastníkem většiny mnohostranných procesů zaměřených na řešení problémů, kterým Ukrajina čelí. To EU umožňuje mít neustálý přehled o nových potřebách a okolnostech, a tudíž přizpůsobovat podporu vyvíjejícím se potřebám a úzce ji koordinovat s dalšími vnitrostátními nebo mezinárodními dárci.
Cíl připravit kandidátské země a potenciální kandidáty na členství v Unii lze rovněž nejlépe řešit na úrovni Unie.
•Proporcionalita
Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, protože se omezuje na míru nezbytně nutnou k dosažení uvedených cílů na evropské úrovni a nepřekračuje rámec toho, co je pro tento účel nezbytné.
Nástroj je navržen jako cílená reakce na specifické podmínky na Ukrajině v důsledku ruské útočné války. Jeho struktura je založena buď na pokračování stávající podpory (např. dvoustranné podpory z nástroje NDICI), nebo na stejném modelu (např. záruky a finanční nástroje), případně na základě stávajících, ale zjednodušených nástrojů (nástroje založené na výkonnosti), které jsou sloučeny do jediného nástroje s cílem zvýšit soudržnost, účelnost, účinnost a přidanou hodnotu EU.
•Volba nástroje
V souladu s článkem 212 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví řádný legislativní postup používaný k přijímání opatření pro uskutečňování spolupráce s třetími zeměmi, má návrh formu nařízení zajišťující jeho jednotné uplatňování, jeho závazný charakter jako celku a jeho přímou použitelnost.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Formální konzultaci se zúčastněnými stranami nebylo možno provést vzhledem k naléhavosti přípravy návrhu tak, aby jej spolunormotvůrci mohli přijmout včas a aby mohl nabýt účinnosti od začátku roku 2024, kdy bude třeba uspokojit nové potřeby ve vztahu k válce a souvisejícím škodám, jakož i ve vztahu k obnově a rekonstrukci.
EU zajistí odpovídající komunikaci a viditelnost, pokud jde o cíle a opatření prováděné v rámci tohoto nástroje na Ukrajině, v Unii i mimo ni.
•Posouzení dopadů
Posouzení dopadů nebylo možno provést vzhledem k naléhavosti tohoto návrhu, jehož cílem je poskytnout pomoc zemi zmítané válkou od začátku roku 2024. Předběžné hodnocení potřeb, které mají být dle návrhu pokryty z nástroje pro Ukrajinu, vychází z nejnovějších údajů Mezinárodního měnového fondu a z aktualizovaného rychlého posouzení škod a potřeb na Ukrajině 8 , které připravila Světová banka společně s Komisí, OSN a ukrajinskou vládou. Do tří měsíců od přijetí této iniciativy bude vypracován analytický dokument ve formě pracovního dokumentu útvarů Komise, v němž budou uvedeny podklady pro návrh a odhady nákladů.
•Základní práva
Poskytování podpory v rámci tohoto nástroje je podmíněno tím, že Ukrajina bude i nadále respektovat účinné demokratické mechanismy a své instituce včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv včetně práv osob patřících k menšinám. Pozitivní signály představuje odhodlání ukrajinských orgánů k reformám a jejich silná politická vůle, o čemž svědčí zejména udělení kandidátského statusu Ukrajině Evropskou radou v červnu 2022 a opětovné úspěšné splnění podmínek strukturální politiky spojených s nedávnými operacemi makrofinanční pomoci Ukrajině. Od ruské agrese prokázaly ukrajinské orgány působivou míru odolnosti a jsou i nadále odhodlány provádět tyto reformy transparentním způsobem a současně pracovat na standardech EU a v souladu s cestou země k integraci do EU.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Maximální zdroje na provádění tohoto nástroje činí 50 miliard EUR (v běžných cenách) na období 2024–2027 pro všechny druhy podpory. Nástroj bude financován:
a)ze zajištěných úvěrů nad rámec stropů víceletého finančního rámce (VFR);
b)z nového zvláštního nástroje nad rámec stropů víceletého finančního rámce, tzv. rezervy pro Ukrajinu v rámci změny nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093. Tato rezerva může podporovat veškeré výdaje v jiné formě než ve formě úvěrů, včetně nevratné podpory, grantů a tvorby rezerv na záruky.
Změna nařízení o víceletém finančním rámci 9 rovněž stanoví, že cílem rezervy pro Ukrajinu je poskytnout roční orientační částku ve výši nejméně 2,5 miliardy EUR v běžných cenách.
Rezervu pro Ukrajinu mohou uvolnit Evropský parlament a Rada v rámci rozpočtového procesu stanoveného článkem 314 SFEU.
Další finanční příspěvky do tohoto nástroje mohou poskytnout členské státy, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné zdroje. Tyto příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. d) a e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. K prostředkům pro financování nástroje budou přidány i další částky přijaté jako vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 podle příslušných právních aktů Unie v souvislosti s omezujícími opatřeními vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv
Nařízení obsahuje podrobná ustanovení týkající se monitorování a podávání zpráv.
Komise bude provádění tohoto nástroje průběžně monitorovat. Konkrétně by Ukrajina měla zavést monitorovací systém a očekává se, že bude každoročně podávat Komisi zprávu o provádění té části Plánu pro Ukrajinu, na niž se nástroj vztahuje. To bude zahrnovat podávání zpráv o ukrajinském systému vnitřní kontroly a o veškerých neoprávněně vyplacených nebo zneužitých částkách, které EU nakonec získala zpět. Od příjemců finančních prostředků Unie využívaných v rámci druhého a třetího pilíře tohoto nástroje bude vyžadováno splnění přiměřených požadavků na vykazování.
Komise poskytne Evropskému parlamentu, Radě a výboru uvedenému v článku 39 nařízení roční hodnocení využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje.
Komise rovněž provede hodnocení tohoto nařízení ex post.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Tímto nařízením se zřizuje nástroj pro Ukrajinu.
Kapitola I (Obecná ustanovení) se zabývá předmětem a strukturou tohoto nástroje v rámci tří pilířů (článek 1), definicemi (článek 2), obecnými a specifickými cíli tohoto nástroje (článek 3), obecnými zásadami (článek 4) a podmínkami poskytnutí podpory (článek 5).
Kapitola II (Financování a provádění) stanoví finanční krytí nástroje v podobě nevratné finanční podpory a úvěrů (článek 6) a postupy pro případné dodatečné příspěvky od členských států, třetích zemí nebo z jiných zdrojů (článek 7). Článek 8 podrobně popisuje formy provádění pilířů nástroje, tj. přímé a nepřímé řízení v souladu s finančním nařízením. Článek 9 se zabývá rámcovou dohodou, která má být podepsána mezi Komisí a Ukrajinou a která stanoví zejména ustanovení o auditu a kontrole, a článek 10 dohodami o financování, které mají být podepsány v rámci prvního a třetího pilíře, včetně povinností a podmínek pro vyplácení plateb. Články 11 a 12 upravují pravidla způsobilosti příjemců finančních prostředků a rezervy na přenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky, přebytky z rozpočtové záruky, zpětné úhrady a příjmy vytvořené finančními nástroji. Článek 13 předpokládá možnost poskytnout podporu na udržení makrofinanční stability Ukrajiny za výjimečných okolností, zejména v souvislosti s válkou, a za předpokladu splnění podmínky podle článku 5. Toto mimořádné financování by skončilo, jakmile by bylo opět možné splnit podmínky.
Kapitola III (Plán pro Ukrajinu) podrobně popisuje fungování prvního pilíře nástroje počínaje úlohou Plánu pro Ukrajinu (článek 14) jakožto zastřešujícího rámce pro všechny tři pilíře a z hlediska dosažení cílů nástroje a obecných zásad financování, včetně druhů podmínek pro vyplácení (článek 15). Články 16 a 17 představují Plán pro Ukrajinu, který má Ukrajina předložit, postup pro jeho předložení a prvky, které by měl obsahovat, včetně reforem a investic, které mají být z tohoto nástroje financovány, zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni a systémů umožňujících předcházení nesrovnalostem, podvodům, korupci a střetům zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci nástroje a jejich nápravu. Komise posoudí plán podle kritérií stanovených v článku 18 a předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady podle článku 19, které stanoví mimo jiné orientační nevratnou finanční podporu a orientační výši úvěrové podpory, která má být vyplacena při uspokojivém splnění podmínek, lhůtu pro toto splnění a předběžné financování, k jehož získání bude Ukrajina způsobilá. Článek 20 stanoví možnost předložení návrhu na změnu Plánu pro Ukrajinu ze strany Komise nebo Ukrajiny. Článek 21 se týká smlouvy o úvěru, která má být podepsána mezi Komisí a Ukrajinou, a pravidel pro úvěry Komise na trzích. Článek 22 stanoví možnost, aby Ukrajina požádala Komisi o úhradu subvence výpůjčních nákladů, která bude hrazena z třetího pilíře nástroje. Pravidla pro vyplácení předběžného financování Ukrajině jsou stanovena v článku 23 s výhradou dodržení podmínky uvedené v článku 5. Článek 24 stanoví podmínky a postup pro vyplácení mimořádného překlenovacího financování Ukrajině. Článek 25 podrobně popisuje postup pro vyplácení prostředků v rámci prvního pilíře po splnění podmínek stanovených v plánu. Platby budou prováděny čtvrtletně poté, co Ukrajina předloží žádost o platbu prokazující uspokojivé splnění příslušných podmínek. V případě záporného posouzení Komisí bude zadržena část této částky odpovídající nesplněným podmínkám. Zadržená platba bude vyplacena až poté, co Ukrajina v rámci následné žádosti o platbu řádně odůvodní, že přijala nezbytná opatření k zajištění uspokojivého splnění příslušných podmínek. Článek 26 stanoví povinnost Ukrajiny zveřejňovat údaje o osobách a subjektech, které obdržely finanční prostředky přesahující ekvivalent částky 500 000 EUR na provádění reforem a investic uvedených v Plánu pro Ukrajinu, a kategorie údajů, které mají být zveřejněny.
Kapitola IV (Investiční rámec pro Ukrajinu) popisuje druhý pilíř nástroje, jehož cílem je podporovat investice a poskytovat přístup k finančním prostředkům přispívajícím k provádění Plánu pro Ukrajinu. Oblast působnosti a struktura tohoto rámce jsou stanoveny v článku 27. Článek 28 stanoví možnost dalších příspěvků od členských států, třetích zemí a třetích stran. Tato kapitola rovněž podrobně popisuje záruku pro Ukrajinu (články 29 a 30) a stanoví míru tvorby rezerv na ni a postup jejího přezkumu (článek 31).
Kapitola V (Pomoc a podpůrná opatření v souvislosti s přistoupením k EU) se týká provádění třetího pilíře nástroje, který podpoří postupné sbližování Ukrajiny s acquis Unie a její postupné začleňování do jednotného trhu s ohledem na budoucí členství v Unii, posílí kapacity zúčastněných stran a místních orgánů a poskytne finanční prostředky iniciativám a orgánům zapojeným do podpory a prosazování mezinárodní spravedlnosti na Ukrajině (článek 32).
Kapitola VI (Ochrana finančních zájmů Unie) obsahuje ustanovení, kterými se má Komise a Ukrajina řídit v zájmu zajištění účinné kontroly provádění nástroje. Článek 33 podrobně popisuje povinnosti, které mají být zohledněny v rámcových dohodách, dohodách o financování a smlouvách o úvěru, jež budou zahrnovat vhodná opatření za účelem prevence, odhalování a nápravy podvodů, korupce, střetů zájmů a nesrovnalostí poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, zamezení dvojímu financování a právních kroků s cílem získat zpět prostředky, které byly zpronevěřeny, shromažďování odpovídajících údajů o příjemcích finančních prostředků v rámci nástroje a práva, která mají být případně udělena Komisi, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Článek 34 zřizuje kontrolní komisi složenou z nezávislých členů jmenovaných Komisí, která bude Komisi nápomocna při ochraně finančních zájmů Unie a při zajišťování řádné správy finančních prostředků Unie prováděné Ukrajinou v rámci nástroje.
Kapitola VII (Pracovní programy, monitorování, podávání zpráv a hodnocení) zahrnuje pracovní programy, jejichž prostřednictvím bude pomoc v rámci nástroje prováděna (článek 35), ustanovení o stanovení ukazatelů a výsledkových rámců používaných při monitorování a hodnocení (článek 36) a hodnocení nástroje ex post (článek 37).
Kapitola VIII (Závěrečná ustanovení) stanoví výkon přenesené pravomoci, pokud jde o míru tvorby rezerv (článek 38), postup projednávání ve výborech (článek 39), ustanovení o informacích, komunikaci a propagaci (článek 40) a o vstupu v platnost (článek 41).
2023/0200 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o zřízení nástroje pro Ukrajinu
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 212 a čl. 322 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
s ohledem na stanovisko Účetního dvora,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Ukrajina provádí od roku 2014 ambiciózní program reforem vedoucí k postupné integraci s Evropskou unií, stvrzený podpisem dohody o přidružení mezi Unií a Ukrajinou dne 27. června 2014, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, která vstoupila v platnost dne 1. září 2017.
(2)Unie, její členské státy a evropské finanční instituce od začátku nevyprovokované a neodůvodněné útočné války Ruska proti Ukrajině od 24. února 2022 uvolnily bezprecedentní podporu hospodářské, sociální a finanční odolnosti Ukrajiny, která je kombinací podpory z rozpočtu Unie včetně mimořádné makrofinanční pomoci a podpory Evropské investiční banky a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, plně nebo částečně kryté rozpočtovými zárukami Unie, jakož i další finanční podpory členských států.
(3)Evropská rada dne 23. června 2022 rozhodla 10 udělit Ukrajině status kandidátské země, přičemž Ukrajina vyjádřila silnou vůli spojit na své cestě do Evropy obnovu s reformami. Probíhající silná podpora Ukrajiny je pro Unii klíčovou prioritou a vhodnou reakcí na silný politický závazek Unie podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude zapotřebí.
(4)Poskytnutí makrofinanční pomoci ze strany Unie ve výši až 18 miliard EUR v roce 2023 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2463 11 bylo považováno za vhodnou reakci na nedostatek finančních prostředků na Ukrajině pro rok 2023 a pomohlo mobilizovat značné finanční prostředky od dalších dárců a mezinárodních finančních institucí. To představovalo významný faktor přispívající k makroekonomické a finanční odolnosti Ukrajiny v kritickém období.
(5)Unie rovněž poskytuje významnou finanční podporu prostřednictvím dodatečného balíčku, který kombinuje finanční prostředky v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI) zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 12 a úvěry poskytnuté Evropskou investiční bankou.
(6)Rada dále ve svém rozhodnutí (SZBP) 2021/509 13 rozhodla o mimorozpočtových opatřeních pomoci na podporu ukrajinských ozbrojených sil v rámci Evropského mírového nástroje ve výši 5,6 miliardy EUR a o vojenské pomocné misi na podporu Ukrajiny s částkou 0,1 miliardy EUR určenou na krytí společných nákladů. Unie a její členské státy rovněž poskytly bezprecedentní věcnou odezvu na mimořádné události prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Unie podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU 14 ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/836 15 , což představuje největší nouzovou operaci od vytvoření uvedeného mechanismu.
(7)Trasy solidarity mezi EU a Ukrajinou zřízené v květnu 2022 navíc přispěly k vytvoření odhadované hodnoty vývozu pro ukrajinské hospodářství do konce května 2023 ve výši 31 miliard EUR.
(8)Útočná válka Ruska proti Ukrajině způsobila Ukrajině ke dni 24. února 2023 škody ve výši více než 270 miliard EUR 16 , odhadované náklady na rekonstrukci ve výši 384 miliard EUR, jakož i ztrátu přístupu na finanční trhy a výrazný pokles veřejných příjmů, přičemž veřejné výdaje na řešení humanitární situace a zachování kontinuity státních služeb se výrazně zvýšily. Tyto odhady, jakož i analytické informace ze všech ostatních vhodných a následných zdrojů poskytují relevantní základ pro stanovení příslušných potřeb financování v nadcházejících letech, včetně regionálních a odvětvových hledisek.
(9)Mezinárodní měnový fond (MMF) odhadl dne 30. března 2023 nedostatek státních finančních prostředků do roku 2027 na 75,1 miliardy EUR a odsouhlasil s Ukrajinou čtyřletý program v hodnotě 14,4 miliardy EUR s cílem ukotvit politiky, které udržují fiskální, vnější, cenovou a finanční stabilitu a podporují hospodářskou obnovu a zároveň posilují správu věcí veřejných a instituce na podporu dlouhodobého růstu v souvislosti s poválečnou obnovou a cestou Ukrajiny k přistoupení k Evropské unii.
(10)Vzhledem k tomu, že zbytkový nedostatek v pokrytí finančních potřeb Ukrajiny přetrvá nejméně do roku 2027, je třeba mobilizovat flexibilní podporu ukrajinské vládě, která jí umožní zachovat si své funkce a zároveň podpořit obnovu, rekonstrukci a modernizaci země.
(11)Vzhledem ke škodám, které ruská útočná válka způsobila ukrajinskému hospodářství, společnosti a infrastruktuře, bude podpora země při zachování jejích funkcí, jakož i krátkodobá pomoc a rychlá obnova, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny vyžadovat komplexní podporu obnovy hospodářství a vytvoření základů svobodné a prosperující země zakotvené v evropských hodnotách, dobře integrované do evropského a světového hospodářství a úspěšně postupující na cestě k přistoupení k Evropské unii.
(12)V této souvislosti je nezbytné vytvořit jednotný střednědobý nástroj, který by propojil dvoustrannou podporu, kterou Unie poskytuje Ukrajině, a zajistil koordinaci a účinnost. Za tímto účelem je nezbytné vytvořit nástroj pro Ukrajinu (dále jen „nástroj“), který zajistí rovnováhu mezi flexibilitou a programovatelností reakce Unie k řešení nedostatku finančních prostředků na Ukrajině a jejích potřeb obnovy, rekonstrukce a modernizace, a zároveň podpoří reformní úsilí Ukrajiny jako součást její cesty k přistoupení k Unii.
(13)Nástroj pro Ukrajinu by se měl opírat o soudržný a prioritní plán rekonstrukce (dále jen „Plán pro Ukrajinu“) vypracovaný ukrajinskou vládou, který poskytne strukturovaný a předvídatelný rámec pro obnovu, rekonstrukci a modernizaci Ukrajiny, jasně propojený s požadavky na přistoupení k Unii.
(14)Podpora Unie poskytovaná Ukrajině v období 2024–2027 by měla být poskytována především a převážně v rámci nástroje pro Ukrajinu, přičemž by měl být zajištěn jednotný přístup prostřednictvím jednotného nástroje, a to nahrazením nebo případně doplněním činností v rámci nástrojů stávajících.
(15)V tomto ohledu by podpora Unie v rámci tohoto nástroje měla nahradit dvoustrannou podporu poskytovanou v rámci Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa (NDICI), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947. Je však důležité zajistit, aby Ukrajina mohla i nadále využívat regionální a tematické formy podpory, formy podpory v podobě rychlé reakce i jiné formy podpory v rámci nástroje NDICI včetně programů přeshraniční spolupráce, a obecněji pokračovat v rozvoji regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce a územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie.
(16)Humanitární pomoc, obrana nebo podpora členským státům poskytujícím ochranu ukrajinským uprchlíkům, kteří utíkají před válkou, by měly být poskytovány mimo tento nástroj. Kromě toho může Ukrajina i nadále využívat příslušných stávajících programů Unie.
(17)Nástroj by měl přispět k překlenutí nedostatku finančních prostředků na Ukrajině do roku 2027 předvídatelným, nepřetržitým, řádným a včasným poskytováním grantů a vysoce zvýhodněné krátkodobé finanční pomoci. Tato pomoc by měla podpořit makrofinanční stabilitu na Ukrajině a zmírnit omezení vnějšího financování Ukrajiny.
(18)V rámci tohoto nového nástroje je třeba urychleně zahájit investice do obnovy, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny s cílem zajistit důstojné životní podmínky pro ukrajinské obyvatelstvo, zajistit vytváření pracovních míst a příjmů a postupně snižovat objem potřebné mezinárodní pomoci.
(19)Nástroj by měl úzce propojit obnovu, rekonstrukci a modernizaci s perspektivou Unie tím, že finanční podporu podmíní realizací reforem a investic s ohledem na přistoupení.
(20)Střednědobá perspektiva, kterou poskytuje Plán pro Ukrajinu prostřednictvím jednotného nástroje, by rovněž měla povzbudit Ukrajinu k tomu, aby nasměrovala investice a reformy k transformaci na zelenou a digitální ekonomiku podporující začlenění, a pomoci mobilizovat podobně smýšlející dárce k víceletým příspěvkům na podporu Ukrajiny.
(21)Úsilí o obnovu, rekonstrukci a modernizaci by mělo vycházet z odpovědnosti Ukrajiny, z úzké spolupráce a koordinace s podporujícími zeměmi a organizacemi a z cesty Ukrajiny k přistoupení k Unii. Předpokládá se, že důležitou úlohu budou hrát také regionální a místní správy. Vzájemná spolupráce a programy zakotvené v partnerství mezi městy a regiony v Unii a městy a regiony na Ukrajině by měly tento proces obnovy, rekonstrukce a modernizace obohatit a urychlit.
(22)Unie by rovněž měla podporovat úzké konzultace a sdružování s místními orgány, které zahrnují širokou škálu subjektů na nižší než celostátní úrovni a na různých úrovních vlády, včetně regionů, obcí, rajónů, hromad a jejich sdružení, jakož i jejich účast na obnově, rekonstrukci a modernizaci Ukrajiny na základě udržitelného rozvoje a prostřednictvím provádění cílů udržitelného rozvoje na místní úrovni. Unie by měla ocenit množství úloh, které plní místní orgány jakožto ti, kdo prosazují územní přístup v rámci místního rozvoje, včetně postupů decentralizace, účasti a odpovědnosti, a dále posílit svou podporu budování kapacit místních orgánů.
(23)Unie by měla poskytnout podporu transformace na cestě k přistoupení ve prospěch Ukrajiny na základě zkušeností členských států. Tato spolupráce by se měla zaměřit zejména na sdílení zkušeností, které členské státy získaly během svých vlastních reformních procesů.
(24)Podpora v rámci tohoto nástroje by měla vycházet rovněž ze součinnosti s klíčovými organizacemi podporujícími reformy a rekonstrukci Ukrajiny, jako je například Evropská investiční banka, Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Světová banka, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Mezinárodní měnový fond, a měla by tuto součinnost maximalizovat.
(25)Vzhledem k nejistotě spojené s válkou je vhodné, aby byl nástroj schopen poskytovat Ukrajině podporu za řádně odůvodněných výjimečných okolností, zejména v případě významného zhoršení války, a s cílem zachovat její makrofinanční stabilitu a zajistit dosažení cílů nástroje. Takové mimořádné financování by mělo být poskytnuto pouze prostřednictvím prováděcího rozhodnutí Rady na návrh Komise, pokud bude vyvozen závěr, že Ukrajina nemůže splnit podmínky spojené s formami podpory podle tohoto nařízení, pokud je příjemcem podpory, a mělo by být ukončeno, jakmile bude opět možné tyto podmínky plnit. Toto financování by nemělo mít vliv na financování z jiných zvláštních nástrojů Unie, které by mělo být uvolněno v případě přírodních katastrof nebo jiných mimořádných událostí v humanitární oblasti nebo v oblasti civilní ochrany.
(26)Celkový rámec politiky pro provádění tohoto nařízení by měl tvořit rámec politiky rozšíření vymezený Evropskou radou a Radou, dohoda o přidružení, dohoda o partnerství a spolupráci, mnohostranné dohody, jichž je Unie smluvní stranou, a jiné dohody, které stanoví právně závazný vztah s Ukrajinou, jakož i usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise a společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Komise by měla zajistit soudržnost mezi pomocí podle tohoto nástroje a rámcem politiky rozšíření.
(27)Článek 49 Smlouvy o Evropské unii stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv osob patřících k menšinám, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.
(28)Každý evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může stát členským státem Unie pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že v plném rozsahu splňuje kritéria pro přistoupení stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna nového člena integrovat. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž rovněž povinnosti podle Smluv, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie.
(29)Je ve společném zájmu Unie a Ukrajiny, aby Ukrajina pokročila v reformním úsilí zaměřeném na politické, právní a hospodářské systémy za účelem členství v Unii. Považovat Ukrajinu za kandidáta na přistoupení je strategickou investicí Unie do míru, bezpečnosti, stability a prosperity v Evropě a umožňuje Unii lépe řešit globální výzvy. Poskytuje také více hospodářských a obchodních příležitostí, jež jsou vzájemně prospěšné Unii i Ukrajině, a současně zajišťuje postupnou transformaci této země. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny.
(30)Přijetí a dodržování základních evropských hodnot je otázkou volby, přičemž pro usilování Ukrajiny o členství v Unii se jedná o otázku zásadního významu. Ukrajina by tudíž měla převzít odpovědnost a plně se zavázat k evropským hodnotám, prosazovat světový řád založený na pravidlech a hodnotách a důrazně provádět nezbytné reformy v zájmu svého lidu.
(31)Rekonstrukce v důsledku škod způsobených ruskou útočnou válkou nemůže být omezena na obnovu zničených hodnot do stavu před válkou. Tato rekonstrukce poskytuje příležitost podpořit Ukrajinu na cestě k jejímu začlenění do jednotného trhu a při urychlování její udržitelné ekologické a digitální transformace v souladu s politikami Unie. Nástroj by měl podporovat rekonstrukci způsobem, který modernizuje a zlepšuje ukrajinské hospodářství a společnost na základě pravidel a norem Unie, a to prostřednictvím odolných investic do transformace Ukrajiny na ekologickou a digitální ekonomiku podporující začlenění a do obnovy, rekonstrukce a modernizace její kritické infrastruktury, výrobní kapacity a lidského kapitálu.
(32)Nástroj by měl přispět k dodržování Pařížské dohody, Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti a Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci a neměl by přispívat ke zhoršování stavu životního prostředí ani by neměl životní prostředí či klima poškozovat. Finanční prostředky přidělené v rámci nástroje by měly být zejména soudržné s dlouhodobým cílem udržet nárůst průměrné globální teploty výrazně pod úrovní 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C. Měly by být rovněž v souladu s cílem zvýšit schopnost přizpůsobit se nepříznivým dopadům změny klimatu a podporovat odolnost vůči změně klimatu a s podporou zachování biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství a nulového znečištění. Zvláštní pozornost by měla být věnována akcím, které vytvářejí vedlejší přínosy a plní více cílů, včetně cílů v oblasti klimatu, biologické rozmanitosti a životního prostředí.
(33)V této souvislosti by se opatření financovaná v rámci nástroje měla řídit zásadami „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“.
(34)Provádění tohoto nařízení by se mělo řídit zásadami rovnosti a nediskriminace vypracovanými v rámci strategií Unie rovnosti. Mělo by podporovat zásady genderové rovnosti a posilování postavení žen a dívek a mělo by usilovat o ochranu a prosazování práv žen a dívek v souladu s akčními plány EU pro genderovou rovnost a s příslušnými závěry Rady a mezinárodními úmluvami. Provádění nástroje by mělo být v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením a mělo by zajišťovat dostupnost jeho investic a technické pomoci.
(35)Posílení právního státu včetně nezávislosti soudnictví, boje proti korupci, praní peněz a organizované trestné činnosti, jakož i transparentnost, řádná správa věcí veřejných na všech úrovních, ochrana svobodných a pluralitních sdělovacích prostředků a boj proti dezinformacím, posílení reformy veřejné správy včetně oblastí zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a státní podpory zůstávají klíčovými úkoly, jež mají zásadní význam pro to, aby se Ukrajina přiblížila Unii a připravila se na plné převzetí povinností vyplývajících z členství v Unii. Vzhledem k dlouhodobější povaze reforem prováděných v těchto oblastech a k potřebě dosahovat lepších výsledků by podpora v rámci nástroje na obnovu Ukrajiny měla tyto otázky řešit co nejdříve.
36)Unie by v souladu se zásadou participativní demokracie měla podporovat posilování parlamentních kapacit, parlamentní dohled, demokratické postupy a spravedlivé zastoupení na Ukrajině.
(37)Posílená strategická a operativní spolupráce mezi Unií a Ukrajinou v oblasti bezpečnosti je klíčová pro účinné a efektivní řešení bezpečnostních hrozeb, hrozeb organizované trestné činnosti a teroristických hrozeb.
(38)Akce v rámci nástroje pro Ukrajinu by měly rovněž tam, kde je to vhodné, podporovat opatření k budování důvěry a postupy prosazující spravedlnost, zjišťování pravdy, odškodnění a záruky, že nedojde k recidivě, jakož i shromažďování důkazů o zločinech spáchaných během války.
(39)Podpora v rámci nástroje by měla být podmíněna tím, že Ukrajina bude i nadále respektovat účinné demokratické mechanismy a instituce, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, a zásady právního státu a že zaručí dodržování lidských práv včetně práv osob patřících k menšinám.
(40)Podpora v rámci nástroje pro Ukrajinu včetně podpory Ukrajiny na cestě k přistoupení by měla být poskytována za účelem splnění obecných a specifických cílů na základě stanovených kritérií a s jasnými podmínkami.
(41)Obecnými cíli nástroje pro Ukrajinu by měla být pomoc Ukrajině při řešení sociálních, hospodářských a environmentálních důsledků války, přispění k rekonstrukci včetně obnovy a modernizace země, při podpoře sociální, hospodářské a environmentální odolnosti a postupného začleňování do Unie a do globální ekonomiky a trhů a při přípravě Ukrajiny na budoucí členství v Unii formou podpory procesu jejího přistoupení. Tyto cíle by se měly vzájemně posilovat.
(42)Nástroj by měl v souladu s evropským pilířem sociálních práv podporovat solidaritu, integraci a sociální spravedlnost s cílem vytvořit a udržet kvalitní pracovní místa a udržitelný růst, zajistit rovnost příležitostí a přístup k nim a sociální ochranu, chránit zranitelné skupiny a zlepšit životní úroveň. Nástroj by měl rovněž přispívat k boji proti chudobě a k řešení nezaměstnanosti a vést k vytváření kvalitních pracovních míst a k začleňování a integraci znevýhodněných skupin. Nástroj by měl poskytovat investiční příležitosti v oblasti dovedností, mimo jiné prostřednictvím odborného vzdělávání a přípravy, jejichž cílem je připravit pracovníky na digitální a ekologickou transformaci. Měl by rovněž umožnit posílení sociálního dialogu, infrastruktury a služeb.
(43)Nástroj by měl zajistit soulad s obecnými cíli vnější činnosti Unie stanovenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii a vzájemné doplňování s nimi včetně dodržování základních práv a zásad, jakož i ochrany a podpory lidských práv, demokracie a základních zásad právního státu, včetně boje proti korupci a dále pak soudnictví, veřejné správy a řádné správy věcí veřejných.
(44)Vzhledem k nejistotě spojené s útočnou válkou Ruska by tento nástroj měl být nástrojem flexibilním, který Unii umožní řešit potřeby Ukrajiny prostřednictvím diverzifikovaného souboru nástrojů, který poskytne financování ukrajinskému státu, podporu krátkodobých priorit v oblasti obnovy a rekonstrukce, podporu investic a přístup k financování, jakož i technickou pomoc a budování kapacit a další příslušné činnosti.
(45)Podpora Unie by se měla skládat ze tří pilířů, a to i) finanční podpory poskytované ukrajinskému státu na provádění reforem a investic, jakož i na zachování makrofinanční stability země, jak je stanoveno v Plánu pro Ukrajinu; ii) investičního rámce pro Ukrajinu s cílem mobilizovat investice a zlepšit přístup k financování; iii) přístupové pomoci za účelem mobilizace technických odborných znalostí a budování kapacit.
(46)Vzhledem k tomu, že potřeby v oblasti obnovy, rekonstrukce a modernizace jsou značné a nelze je pokrýt pouze z rozpočtu Unie, měly by určitou úlohu hrát jak veřejné, tak soukromé investice. Nástroj by měl umožnit mobilizaci veřejných i soukromých investic, jakož i zvýšení podpory investic do dlouhodobé rekonstrukce, jakmile to okolnosti dovolí, a to i s ohledem na prováděcí a absorpční kapacitu Ukrajiny.
(47)Celková maximální částka podpory Unie pro tento nástroj v období 2024–2027 by měla činit 50 miliard EUR v běžných cenách pro všechny druhy podpory. S ohledem na vyvíjející se okolnosti a na cíle samotného nástroje musí podpora Unie zajistit rovnováhu mezi flexibilitou a programovatelností.
(48)Pokud jde o podporu Unie poskytnutou v jiné formě než formou úvěrů, mělo by být toto nařízení financováno z rezervy pro Ukrajinu a v souladu s ní, jak je navrženo ve změně nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 17 , a to až do výše 50 miliard EUR na období 2024–2027. Tato maximální částka nepředstavuje hlavní referenční částku pro Evropský parlament a Radu v ročním rozpočtovém procesu ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody z prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů.
(49)Cílem uvolnění prostředků z rezervy pro Ukrajinu by mělo být poskytnutí alespoň roční orientační částky na podporu poskytnutou v jiné formě než formou úvěrů v souladu s článkem 10b navrhované změny nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 18 .
(50)V rámci omezujících opatření Unie přijatých na základě článku 29 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a čl. 215 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje určeným právnickým osobám, subjektům či orgánům ani v jejich prospěch. Tyto určené subjekty a subjekty, které jsou jimi vlastněny nebo kontrolovány, proto nemohou být z tohoto nástroje podporovány.
(51)Prostředky na závazky a odpovídající prostředky na platby z rezervy pro Ukrajinu by měly být každoročně uvolňovány z rozpočtu nad rámec stropů víceletého finančního rámce.
(52)Pokud jde o část podpory z nástroje pro Ukrajinu poskytované ve formě úvěrů, je vhodné rozšířit rozpočtovou záruku Unie tak, aby se vztahovala i na finanční pomoc, která je Ukrajině poskytována a která je schválena v souladu s čl. 220 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 19 . V důsledku toho navrhuje změna nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 20 uvolnit potřebné prostředky v rozpočtu Unie nad rámec stropů víceletého finančního rámce pro finanční pomoc Ukrajině, které jsou k dispozici do konce roku 2027.
(53)Při dodržení zásady, že rozpočet Unie se sestavuje každoročně, je třeba zajistit možnost uplatňování flexibility v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 u jiných politik, totiž u přenosů a opětovného přidělování finančních prostředků, aby se zajistilo účinné využití prostředků Unie a maximalizovaly se tak prostředky Unie dostupné v rámci nástroje.
(54)Měla by být povolena omezení způsobilosti v postupech udělování prostředků v rámci nástroje z důvodu zvláštní povahy dané činnosti nebo v případě, že tato činnost ovlivňuje bezpečnost nebo veřejný pořádek.
(55)V zájmu zajištění účinného provádění nástroje včetně usnadnění integrace Ukrajiny do evropských hodnotových řetězců by veškeré dodávky a materiály financované a pořizované v rámci tohoto nástroje měly pocházet z členských států, Ukrajiny, smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru, zemí, na které se vztahuje příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 a příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529, a zemí, pro které Komise stanovila přístup k vnější pomoci na Ukrajině na základě vzájemnosti, ledaže tyto dodávky a materiály nelze za přiměřených podmínek získat v kterékoli z těchto zemí.
(56)Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností, jednotností a doplňkovostí s ostatními nástroji Unie pro financování vnější činnosti, jakož i synergiemi s dalšími politikami a programy Unie. Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být stanoveno, že bude možné z nástroje přispívat k činnostem v rámci jiných programů.
(57)Unie by měla prosazovat mnohostranný přístup ke globálním statkům a výzvám založený na pravidlech a hodnotách a měla by v tomto ohledu spolupracovat s členskými státy, partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi a jinými dárci.
(58)Vzhledem k potřebě koordinovat mezinárodní podporu obnovy, rekonstrukce a modernizace Ukrajiny by mělo být možné, aby k provádění nástroje přispívaly členské státy, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné zdroje. Tyto příspěvky by měly být prováděny v souladu se stejnými pravidly a podmínkami a měly by představovat vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii), písm. d) a e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
(59)Komise a členské státy by měly zajistit soulad, soudržnost, jednotnost a doplňkovost své pomoci, zejména prostřednictvím pravidelných konzultací a častých výměn informací v průběhu různých fází cyklu pomoci, a to i na místní úrovni. Vzhledem k existenci řady mezinárodních dárců je rovněž třeba podniknout kroky nezbytné k zajištění lepší koordinace a doplňkovosti s dalšími dárci, mimo jiné prostřednictvím pravidelných konzultací. Za tímto účelem je třeba využít mnohostrannou platformu pro koordinaci dárců jako již zavedené fórum pro tuto výměnu.
(60)Na toto nařízení by se měla vztahovat horizontální pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 SFEU. Tato pravidla jsou stanovena v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a upravují zejména postup týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací.
(61)Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být vybírány na základě jejich schopnosti dosáhnout cílů nástroje a přinášet výsledky, přičemž se přihlédne zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Je potřeba rovněž zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů a financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
(62)S Ukrajinou by měla být uzavřena rámcová dohoda, která stanoví zásady finanční spolupráce mezi Unií a Ukrajinou, včetně nezbytných mechanismů pro kontrolu a audit výdajů. S Ukrajinou by měly být rovněž uzavřeny dohody o financování a smlouvy o úvěru, případně v závislosti na jednotlivých pilířích, s cílem stanovit podmínky pro uvolnění finančních prostředků.
(63)Odchylně od čl. 209 odst. 3 prvního, druhého a čtvrtého pododstavce nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je vhodné, aby splátky a příjmy vytvořené finančním nástrojem představovaly vnitřní účelově vázané příjmy nástroje nebo následného programu.
(64)Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je vhodné, aby přebytek z rezerv na záruku pro Ukrajinu představoval vnitřní účelově vázané příjmy nástroje nebo následného programu.
(65)V rámci pilíře I nástroje by měly být poskytnuty finanční prostředky na podporu provádění Plánu pro Ukrajinu, který stanoví reformní a investiční program Ukrajiny za účelem dosažení obecných a specifických cílů nástroje, jenž by měl být začleněn rovněž do rámce hospodářské a fiskální politiky. Financování v rámci tohoto pilíře by mělo být poskytováno po uspokojivém splnění podmínek stanovených v plánu.
(66)Ukrajina by měla tento plán vypracovat jako soudržnou, komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na obnovu a modernizaci Ukrajiny, která podpoří její hospodářskou, sociální a environmentální obnovu a její pokrok na cestě k přistoupení k Unii. Jako takový by Plán pro Ukrajinu rovněž poskytl základ pro další dárce, který jim umožní určit prioritní oblasti financování obnovy Ukrajiny a podpořit odpovědnost, soudržnost a další příspěvky vedoucí k tomuto cíli. Ukrajina by měla za tímto účelem zajistit, aby připravovaný plán integrovaným způsobem pokrýval její potřeby v oblasti obnovy, rekonstrukce a modernizace, a určit, do jaké míry by měla opatření plánu financovat Unie prostřednictvím nástroje. Při přípravě plánu by Ukrajina měla zohlednit podporu poskytovanou v rámci jiných programů Unie. Ukrajina by měla svůj plán vypracovat tak, aby na podporu opatření plánu mohli přispívat i další dárci, mimo jiné navýšením finančních prostředků dostupných v rámci nástroje.
(67)Plán pro Ukrajinu by měl být jak základem pro podporu poskytovanou v rámci prvního pilíře nástroje, tak referenčním bodem pro podporu poskytovanou v rámci druhého a třetího pilíře nástroje. Opatření financovaná v rámci druhého a třetího pilíře by měla podporovat cíle a provádění plánu.
(68)Plán pro Ukrajinu by měl zahrnovat reformní a investiční opatření společně s kvalitativními a kvantitativními kroky, které zaručují uspokojivé splnění těchto opatření, a orientační harmonogram provádění těchto opatření. Způsobilá by měla být opatření zahájená od 1. ledna 2023.
(69)Plán by měl stanovit podmínky odrážející očekávaný pokrok při provádění opatření, která obsahuje. Tyto podmínky by měly mít podobu kvalitativních nebo kvantitativních kroků. Tyto kroky by měly být naplánovány nejpozději na 31. prosince 2027, přestože celkové dokončování opatření, jichž se tyto kroky týkají, může být prováděno i po roce 2027. Vzhledem k potřebě zajistit makrofinanční stabilitu Ukrajiny a zároveň podpořit její úsilí o obnovu, rekonstrukci a modernizaci s ohledem na přistoupení k Unii by měl plán obsahovat zejména podmínky spojené i) se základními požadavky, jako je makrofinanční stabilita, rozpočtový dohled a řízení veřejných financí, které lze definovat tak, aby odrážely uspokojivý pokrok v oblasti plnění, a ii) s odvětvovými a strukturálními reformami a investicemi stanovenými v plánu. Platby by měly být odpovídajícím způsobem strukturovány podle těchto kategorií podmínek a odrážet cíle nástroje.
(70)Příprava a provádění plánu ze strany Ukrajiny by měly zohlednit zejména situaci v ukrajinských regionech a obcích s ohledem na jejich specifické potřeby obnovy a rekonstrukce, reforem, modernizace a decentralizace a měly by probíhat po konzultaci s regionálními, místními a městskými orgány a jinými orgány veřejné správy v souladu se zásadou víceúrovňové správy a při zohlednění přístupu zdola nahoru. V této souvislosti by měl plán zejména posílit hospodářský, sociální, environmentální a územní rozvoj ukrajinských regionů a obcí, podpořit reformu decentralizace na celé Ukrajině a sbližování s normami Unie; měl by rovněž zajistit zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni, zejména obcí, do rozhodování o využití podpory v procesu obnovy na místní úrovni a zajistit, aby projekty obnovy vybrané a realizované těmito orgány na nižší než celostátní úrovni představovaly přiměřeně významný podíl podpory.
(71)Plán by měl rovněž obsahovat vysvětlení ukrajinského systému určeného k účinné prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí, korupce, podvodů a střetů zájmů při využívání finančních prostředků získaných v rámci tohoto nástroje a opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie, jakož i od jiných dárců. Opatření v rámci plánu by měla případně přispět k zajištění účinnosti systému řízení a kontroly. Tato opatření by měla Ukrajina provést do orientačního data, které by mohlo být případně stanoveno v závislosti na jednotlivých opatřeních v průběhu doby trvání nástroje.
(72)Komise by měla posoudit Plán pro Ukrajinu na základě seznamu kritérií stanovených v tomto nařízení. S ohledem na význam finančních dopadů podpory Plánu pro Ukrajinu by měly být prováděcí pravomoci svěřeny Radě. V případě kladného posouzení plánu by Komise měla předložit Radě návrh na schválení plánu.
(73)Vzhledem k nejistotě a potřebě flexibility při provádění tohoto nástroje by Ukrajina měla mít možnost podat Komisi odůvodněnou žádost o předložení návrhu na změnu prováděcího rozhodnutí Rady, pokud by pro Ukrajinu již z objektivních důvodů nebylo dosažitelné částečné ani úplné splnění Plánu pro Ukrajinu včetně příslušných kvalitativních a kvantitativních kroků. Komise může po dohodě s Ukrajinou rovněž předložit návrh na změnu prováděcího rozhodnutí Rady, zejména s cílem zohlednit změnu dostupných částek. Ukrajina by rovněž měla mít možnost podat odůvodněnou žádost o změnu tohoto plánu, včetně případného navržení dodatků, s cílem zohlednit dodatečné financování dostupné od jiných dárců nebo z jiných zdrojů, jako jsou například příjmy ze zmrazených a imobilizovaných ruských aktiv.
(74)Finanční podpora Plánu pro Ukrajinu by měla být možná i ve formě úvěru. V kontextu naléhavých finančních potřeb Ukrajiny je vhodné organizovat finanční pomoc v rámci diverzifikované strategie financování stanovené v článku 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a zřízené uvedeným článkem jako jednotná metoda financování, která by měla zvýšit likviditu dluhopisů Unie a atraktivitu a nákladovou efektivnost emisí Unie.
(75)Vzhledem k situaci Ukrajiny způsobené útočnou válkou Ruska a s cílem podpořit Ukrajinu na cestě k dlouhodobé stabilitě je vhodné poskytnout Ukrajině úvěry za vysoce zvýhodněných podmínek s maximální dobou trvání 35 let a nezahájit splácení jistiny před rokem 2034. Je rovněž vhodné odchýlit se od čl. 220 odst. 5 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a umožnit, aby Unie měla možnost hradit úrokové náklady (náklady financování a náklady na řízení likvidity) a odpustit správní náklady (náklady související se službami u správních režijních nákladů) za období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027, jež by jinak hradila Ukrajina. Subvence výpůjčních nákladů by měla být poskytnuta jako nástroj považovaný za vhodný k zajištění účinnosti podpory podle tohoto nástroje ve smyslu čl. 220 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
(76)Mělo by být možné, aby Ukrajina mohla každoročně požádat o subvenci úrokových sazeb a odpuštění správních nákladů.
(77)Odchylně od čl. 31 odst. 3 druhé věty nařízení (EU) 2021/947 by finanční závazek z půjček podle tohoto nařízení neměl být podporován zárukou pro vnější činnost. Podpora typu úvěrů poskytnutá v rámci nástroje by měla představovat finanční pomoc ve smyslu čl. 220 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Při zvažování finančních rizik a rozpočtového krytí by neměly být vytvářeny rezervy na finanční pomoc ve formě úvěrů v rámci tohoto nástroje vzhledem k tomu, že je navrhována záruka nad rámec stropů, a odchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 by neměla být stanovena žádná míra tvorby rezerv.
(78)Při poskytování podpory Unie Ukrajině je nezbytné zaručit flexibilitu a programovatelnost, jakož i stabilitu. Za tímto účelem by platby v rámci nástroje měly probíhat podle pevně stanoveného čtvrtletního harmonogramu na základě žádostí o platbu předložených Ukrajinou a poté, co Komise ověří uspokojivé splnění příslušných podmínek. Pokud nebude splněna určitá podmínka v souladu s orientačním harmonogramem stanoveným v rozhodnutí o schválení plánu, měla by Komise od platby odečíst částku odpovídající těmto podmínkám. K vyplacení příslušných zadržených prostředků by mohlo dojít během příští platební lhůty a až do dvanácti měsíců po původní lhůtě stanovené v orientačním harmonogramu za předpokladu, že budou splněny dané podmínky.
(79)Aby byl zajištěn přístup Ukrajiny k dostatečnému financování, které by uspokojilo její potřeby makrofinanční stability a zahájilo obnovu, rekonstrukci a modernizaci země, měla by mít přístup až k 7 % nevratné finanční podpory a úvěrů ve formě předběžného financování v závislosti na dostupnosti finančních prostředků a dodržení podmínek pro podporu Ukrajině v rámci tohoto nástroje.
(80)Odchylně od čl. 116 odst. 2 a 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je vhodné stanovit platební lhůtu počínaje dnem sdělení rozhodnutí schvalujícího výplatu prostředků Ukrajině a vyloučit výplatu úroků z prodlení ze strany Komise Ukrajině.
(81)Významným požadavkem podmiňujícím podporu Unie je transparentnost při provádění nástroje. Ukrajina by měla dvakrát ročně zveřejňovat údaje o osobách a subjektech, jimž jsou poskytovány finanční prostředky přesahující ekvivalent 500 000 EUR na provádění reforem a investic uvedených v Plánu pro Ukrajinu. Tyto informace by neměly být zveřejňovány, pokud by zveřejněním mohla být ohrožena práva a svobody dotčených osob nebo subjektů nebo vážně poškozeny obchodní zájmy příjemců. Rámcová dohoda by měla obsahovat přesná pravidla a časový rámec pro shromažďování údajů ze strany Ukrajiny a přístup Komise a úřadu OLAF, a to i pokud jde o formát informací.
(82)V rámci pilíře II nástroje by měl být vytvořen investiční rámec zaměřený na podporu investic na obnovu a rekonstrukci realizovaných společnostmi ze soukromého sektoru, obcemi, státními podniky nebo jinými subjekty. Investiční rámec pro Ukrajinu by se měl zabývat prioritami stanovenými v Plánu pro Ukrajinu a podporovat jeho cíle a provádění. Do správy investičního rámce pro Ukrajinu by měly být zapojeny i ukrajinské orgány.
(83)Investiční rámec by měl představovat integrovaný finanční balíček poskytující finanční kapacitu ve formě finančních nástrojů, rozpočtových záruk a operací kombinování zdrojů na Ukrajině. Podpora podle investičního rámce pro Ukrajinu by měla být prováděna v rámci nepřímého řízení, zejména s využitím finančních a technických kapacit mezinárodních finančních institucí a evropských rozvojových finančních institucí, včetně jejich účasti na riziku spojeném s investicemi z vlastních zdrojů. Vzhledem k rozsahu investic do obnovy a rekonstrukce na Ukrajině, které budou vyžadovat sdílení rizik, je nezbytné, aby Unie zřídila zvláštní záruční kapacitu, tzv. záruku pro Ukrajinu. Operace, na které se bude záruka pro Ukrajinu vztahovat, budou prováděny v souladu s čl. 208 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Jako finanční zprostředkovatelé mohou působit vývozní úvěrové agentury a jiné finanční instituce, které poskytují podporu usnadňující obchod. Při provádění a řízení záruky pro Ukrajinu by Komise měla zajistit úzkou koordinaci s podporou prováděnou v rámci Evropského fondu pro udržitelný rozvoj plus zřízeného nařízením (EU) 2021/947.
(84)Flexibilita podpory v rámci nástroje by měla být posílena zajištěním pružného provádění záruky pro Ukrajinu, která může být poskytována postupně. Je vhodné odchýlit se od čl. 211 odst. 2 druhého pododstavce druhé věty nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a umožnit, aby se tvorba rezerv do 31. prosince 2027 rovnala výši rezerv odpovídající poskytnuté záruce namísto výše celkové tvorby rezerv. V rámci této odchylky by mělo být rovněž možné tvořit rezervy postupně tak, aby odrážely pokrok ve výběru a provádění finančních a investičních operací podporujících cíle nástroje, namísto toho, aby odrážely finanční výkaz uvedený v čl. 211 odst. 2 druhém pododstavci druhé větě nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
(85)V zájmu účinného využívání finančních prostředků v rámci tohoto pilíře by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu míry tvorby rezerv ve vztahu k záruce pro Ukrajinu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.
(86)Podpora v rámci pilíře III tohoto nástroje by se měla zaměřit především na postupné sbližování s pravidly, normami, politikami a postupy Unie („acquis“) s ohledem na budoucí členství v Unii, což přispěje k provádění Plánu pro Ukrajinu. V rámci tohoto procesu by měla být zohledněna rovněž příslušná doporučení mezinárodních orgánů, jako je například Rada Evropy a Benátská komise. Podpora by se měla zaměřit rovněž na posílení zúčastněných stran včetně sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a kapacit místních orgánů.
(87)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU) 2017/1939 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, podvodů, korupce, střetů zájmů a dvojího financování, jakož i zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků.
(88)Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) by měl mít v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 zejména pravomoc provádět správní vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie.
(89)V souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046 by měla být udělena nezbytná práva a potřebný přístup Komisi, úřadu OLAF, Evropskému účetnímu dvoru a případně i Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), a to i třetími stranami podílejícími se na vynakládání finančních prostředků Unie. Ukrajina by rovněž měla Komisi oznamovat nesrovnalosti ve vztahu k využívání finančních prostředků.
(90)Významné reformní priority pro Ukrajinu představuje posílení systémů vnitřní kontroly, boj proti korupci, podpora transparentnosti, řádná správa a účinné řízení veřejných financí, a nástroj by je měl podporovat.
(91)Komise by měla zajistit účinnou ochranu finančních zájmů Unie v rámci tohoto nástroje. Za tímto účelem by měla být zřízena nezávislá kontrolní komise, která by Komisi poskytovala informace o možném špatném hospodaření s finančními prostředky. Tyto informace by měly být zpřístupněny úřadu OLAF a případně i příslušným ukrajinským orgánům. Komise by měla být oprávněna s pomocí delegace Unie provádět kontroly toho, jak Ukrajina čerpá finanční prostředky, v průběhu celého životního cyklu projektu. Kontrolní komise by měla zajistit pravidelný dialog a spolupráci s Evropským účetním dvorem.
(92)Ačkoli zajištění toho, aby byl nástroj prováděn v souladu s platnými normami s přihlédnutím k zásadě proporcionality a specifickým podmínkám, za nichž bude nástroj fungovat, je primárně odpovědností Ukrajiny, měla by mít Komise možnost získat od Ukrajiny v tomto ohledu dostatečné ujištění. Za tímto účelem by se Ukrajina měla v plánu zavázat, že zlepší svůj současný systém řízení a kontroly a že bude vracet neoprávněně vyplacené částky. Ukrajina by měla zavést monitorovací systém, který bude zohledněn ve výroční zprávě o pokroku. Ukrajina by měla shromažďovat údaje a informace umožňující prevenci, odhalování a nápravu nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů v souvislosti s opatřeními podporovanými tímto nástrojem. Rámcová dohoda, dohoda o financování a smlouva o úvěru by měly stanovit povinnosti Ukrajiny zajistit shromažďování odpovídajících údajů o osobách a subjektech, kterým jsou poskytovány finanční prostředky na provádění opatření Plánu pro Ukrajinu, a přístup k těmto údajům.
(93)Finanční zájmy Unie by měly být chráněny rovněž v případech, kdy jsou finanční prostředky vynakládány v rámci přímého řízení prostřednictvím grantů a zadávání veřejných zakázek a v rámci nepřímého řízení se subjekty posuzovanými v rámci pilířů, zejména v rámci druhého a třetího pilíře nástroje.
(94)Za účelem provádění pomoci v rámci nástroje by měly být přijaty pracovní programy.
(95)Měly by být posíleny komunikační kapacity Ukrajiny s cílem zajistit, aby existovaly silné a svobodné pluralitní sdělovací prostředky a aby veřejnost podporovala a chápala hodnoty Unie, jakož i výhody a povinnosti plynoucí z potenciálního členství v Unii, a aby byly řešeny dezinformace. Je třeba zajistit rovněž viditelnost finančních prostředků Unie.
(96)Komise by měla zajistit, aby byly zavedeny jasné mechanismy monitorování a hodnocení s cílem zaručit účinnou odpovědnost a transparentnost při plnění rozpočtu Unie a účinné posouzení pokroku při dosahování cílů tohoto nařízení.
(97)Komise by měla každý rok posoudit provádění podpory v rámci nástroje pro Ukrajinu. Díky tomu by měl mít výbor zřízený tímto nařízením k dispozici odpovídající informace, které by mu umožnily být nápomocen Komisi. V zájmu účinného monitorování provádění by Ukrajina měla jednou ročně předkládat výroční zprávu o pokroku při provádění. Takové zprávy vypracované vládou by měly být náležitě zohledněny v Plánu pro Ukrajinu. Od příjemců finančních prostředků Unie využívaných v rámci druhého a třetího pilíře tohoto nástroje by mělo být vyžadováno splnění přiměřených požadavků na podávání zpráv.
(98)Za účelem zajištění jednotných podmínek k uplatňování tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 21 .
(99)Komise ve svém posouzení Plánu pro Ukrajinu a při shromažďování poradenství ohledně investičního rámce pro Ukrajinu řádně zohlední rozhodnutí Rady 2010/427/EU a případně úlohu ESVČ, zejména při sledování splnění podmínek pro poskytnutí podpory ze strany Unie.
(100)Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(101)V zájmu zajištění kontinuity při poskytování podpory v příslušné oblasti politiky by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
Obecná ustanovení
Článek 1
Předmět
1.Tímto nařízením se zřizuje nástroj pro Ukrajinu (dále jen „nástroj“).
Stanoví se jím cíle tohoto nástroje, jeho financování, rozpočet na období 2024–2027, formy financování z prostředků Unie v jeho rámci a pravidla pro poskytování tohoto financování.
2.Nástroj poskytuje Ukrajině pomoc v rámci těchto tří pilířů:
a)pilíř I: finanční podpora, která má být Ukrajině poskytnuta na provádění reforem a investic za účelem provádění Plánu pro Ukrajinu, jakož i udržení makrofinanční stability země, jak je uvedeno v kapitole III;
b)pilíř II: specifický investiční rámec pro Ukrajinu na podporu investic a poskytnutí přístupu k financování, jak je uvedeno v kapitole IV;
c)pilíř III: technická pomoc a související podpora Ukrajině při navrhování a provádění reforem souvisejících s přistoupením k EU a při posilování správní kapacity Ukrajiny, jakož i dalších příslušných činností, jak je uvedeno v kapitole V.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1.„rámcovou dohodou“ ujednání uzavřené mezi Komisí a Ukrajinou, které stanoví zásady finanční spolupráce mezi Ukrajinou a Komisí podle tohoto nařízení;
2.„opatřeními“ reformy a investice v rámci Plánu pro Ukrajinu stanoveného v kapitole III;
3.„podmínkami“ kvalitativní nebo kvantitativní kroky týkající se zajištění zachování hospodářské a finanční stability nebo provádění reforem a investic stanovených v Plánu pro Ukrajinu a uvedených v kapitole III;
4.„operací kombinování zdrojů“ operace podporovaná z rozpočtu Unie, která kombinuje nevratné formy nebo vratné formy podpory z rozpočtu EU či obojí s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí anebo od komerčních finančních institucí a investorů.
Článek 3
Cíle nástroje pro Ukrajinu
1.Obecným cílem tohoto nástroje je podporovat Ukrajinu:
a)při řešení sociálních, hospodářských a environmentálních důsledků války, a tím přispět k obnově, rekonstrukci a modernizaci země;
b)při podpoře sociální, hospodářské a environmentální odolnosti a postupného začleňování do Unie a do globální ekonomiky a trhů;
c)při postupném slaďování s pravidly, normami, politikami a postupy Unie („acquis“) s ohledem na budoucí členství v Unii, a tím přispívat ke vzájemné stabilitě, bezpečnosti, míru, prosperitě a udržitelnosti.
2.Specifické cíle tohoto nástroje zahrnují:
a)pomoc při zachování makrofinanční stability země a zmírnění vnějších a vnitřních překážek bránících financování Ukrajiny;
b)obnovu a modernizaci infrastruktury poškozené válkou, jako jsou například energetická infrastruktura, vodohospodářské systémy, vnitřní a přeshraniční dopravní sítě včetně železnic, silnic a mostů a hraničních přechodů, a podporu moderní, zdokonalené a odolné infrastruktury, obnovu kapacit pro výrobu potravin, pomoc při řešení sociálních problémů vyplývajících z války včetně pomoci specifickým skupinám, jako jsou váleční veteráni, vnitřně vysídlené osoby, rodiče samoživitelé, zdravotně postižení, menšiny a další zranitelné osoby, přispění k odminování;
c)podporu přechodu na udržitelnou ekonomiku podporující začlenění a stabilní investiční prostředí, podporu integrace Ukrajiny do jednotného trhu, opravu, obnovu a zdokonalení sociální infrastruktury, jako je bydlení, zdravotnická zařízení, školy a vysokoškolské instituce a výzkumná infrastruktura, posílení hospodářského a sociálního rozvoje se zvláštním zřetelem na ženy a mládež, mimo jiné prostřednictvím kvalitního vzdělávání, odborné přípravy, změny kvalifikace a prohlubování dovedností a politik zaměstnanosti, včetně výzkumných pracovníků, podporu kultury a kulturního dědictví, posílení strategických hospodářských odvětví a podporu investic a rozvoje soukromého sektoru se zaměřením na malé a střední podniky (MSP) a inovace, jakož i na zemědělství a rozvoj venkova, akvakulturu a rybolov, restrukturalizaci ukrajinských finančních trhů včetně bankovního sektoru a kapitálových trhů, zvýšení mobilizace domácích příjmů, posílení schopnosti Ukrajiny obchodovat;
d)další posilování právního státu, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, mimo jiné prosazováním nezávislého soudnictví, posílené bezpečnosti a boje proti podvodům, korupci, organizované trestné činnosti, praní špinavých peněz, daňovým únikům a daňovým podvodům; dodržování mezinárodního práva, posilování svobody sdělovacích prostředků a akademické svobody a vytváření prostředí příznivého pro občanskou společnost, podporu sociálního dialogu, prosazování zákazu diskriminace a prosazování tolerance, zajišťování a posilování dodržování práv osob patřících k menšinám a prosazování genderové rovnosti, posilování účinnosti veřejné správy a podporu transparentnosti, strukturálních reforem a řádné správy věcí veřejných na všech úrovních, a to i v oblasti správy veřejných financí, zadávání veřejných zakázek a státní podpory, podporu iniciativ a subjektů, které se podílejí na podpoře a prosazování mezinárodní spravedlnosti na Ukrajině;
e)rozvoj a posilování udržitelné ekologické transformace ve všech hospodářských odvětvích, včetně přechodu na dekarbonizaci hospodářství, podporu digitální transformace jako nástroje udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu;
f)podporu decentralizace a místního rozvoje.
Článek 4
Obecné zásady
1.Spolupráce v rámci tohoto nástroje se zakládá na zásadách účinnosti rozvoje a tyto zásady v relevantních případech prosazuje u všech postupů; těmito zásadami jsou: odpovědnost Ukrajiny za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní rozvojová partnerství, transparentnost a vzájemná odpovědnost. Tato spolupráce je založena na účinném a efektivním přidělování a využívání zdrojů.
2.Podpora z tohoto nástroje doplňuje podporu poskytovanou z jiných programů a nástrojů Unie. Činnosti způsobilé pro financování podle tohoto nařízení mohou obdržet podporu z jiných programů a nástrojů Unie, pokud tato podpora nepokrývá tutéž nákladovou položku.
3.Komise a členské státy v zájmu podpory doplňkovosti a účinnosti svých opatření a podnětů vzájemně spolupracují a usilují o to, aby se zabránilo zdvojování mezi pomocí podle tohoto nařízení a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy, třetími zeměmi, mnohostrannými a regionálními organizacemi a subjekty, jako jsou například mezinárodní organizace a příslušné mezinárodní finanční instituce, agentury a dárci ze zemí mimo Unii, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci, mimo jiné posílenou koordinací s členskými státy na místní úrovni a harmonizací politik a postupů, zejména mezinárodními zásadami týkajícími se účinnosti rozvoje.
4.Činnosti v rámci tohoto nástroje zohledňují zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně, ochranu životního prostředí, lidská práva, demokracii, genderovou rovnost a případně snižování rizika katastrof, podporují pokrok v dosahování cílů udržitelného rozvoje a prosazují integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem. Měly by předcházet vzniku uvízlých aktiv a řídí se zásadami „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“, jakož i strategií začleňování udržitelnosti, která je základem Zelené dohody pro Evropu.
5.Tento nástroj nepodporuje činnosti nebo opatření, které jsou neslučitelné s vnitrostátním plánem Ukrajiny v oblasti energetiky a klimatu, pokud je k dispozici, nebo s vnitrostátně stanoveným příspěvkem Ukrajiny podle Pařížské dohody, případně které podporují investice do fosilních paliv nebo mají významné nepříznivé účinky na životní prostředí nebo klima, pokud tyto činnosti nebo opatření nejsou nezbytně nutné k dosažení cílů tohoto nástroje s ohledem na potřebu provést odolnou transformaci a modernizaci infrastruktury poškozené válkou, případně pokud nejsou doprovázeny vhodnými opatřeními, jejichž cílem je tyto účinky vyloučit, předejít jim nebo je omezit, a pokud možno je kompenzovat.
6.V souladu se zásadou inkluzivního partnerství bude Komise v relevantních případech usilovat o zajištění toho, aby se uskutečnily náležité konzultace relevantních zúčastněných stran, včetně místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a aby tyto subjekty měly včasný přístup k relevantním informacím, které jim umožní hrát smysluplnou úlohu při navrhování a provádění činností způsobilých pro financování z tohoto nástroje a při souvisejícím monitorování. Komise podporuje zejména zapojení regionálních, místních a městských orgánů a jiných orgánů veřejné správy v souladu se zásadou víceúrovňové správy a při zohlednění přístupu zdola nahoru. Komise podporuje koordinaci mezi relevantními zúčastněnými stranami.
7.Komise ve spolupráci s členskými státy a s Ukrajinou přispívá k plnění závazků Unie směřujících k větší transparentnosti a odpovědnosti při poskytování pomoci, mimo jiné podporou zavádění a posilování systémů vnitřní kontroly a politik boje proti podvodům a tím, že prostřednictvím internetových databází zpřístupní informace o objemu pomoci a o jejím přidělení a že zajistí, aby tyto údaje byly srovnatelné a snadno dostupné a aby bylo možné je sdílet a zveřejňovat.
Článek 5
Podmínky podpory ze strany Unie
1.Poskytnutí podpory z tohoto nástroje Ukrajině je podmíněno tím, že Ukrajina bude i nadále prosazovat a respektovat účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran a zásady právního státu, a že zaručí dodržování lidských práv včetně práv osob patřících k menšinám.
2.Komise sleduje plnění podmínky stanovené v odstavci 1 před vyplacením prostředků Ukrajině v rámci tohoto nástroje a po celou dobu poskytování podpory v rámci nástroje, přičemž řádně zohlední pravidelnou zprávu Komise o rozšíření. Komise může přijmout rozhodnutí, v němž usoudí, že tato podmínka splněna není, a zejména pozastavit platby uvedené v článku 25 bez ohledu na splnění podmínek uvedených v čl. 15 odst. 2. Komise ve svém hodnocení přihlédne rovněž k okolnostem na Ukrajině a k důsledkům tamního uplatňování stanného práva.
KAPITOLA II
Financování a provádění
Článek 6
Rozpočet
1.Zdroje na provádění nástroje pro Ukrajinu jsou dostupné v souladu s článkem 10b nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093, přičemž jejich orientační rozdělení je následující:
a)78 % ve formě nevratné finanční podpory podle kapitoly III tohoto nařízení;
b)16 % na výdaje podle kapitoly IV;
c)5 % na výdaje podle kapitoly V;
d)až 1 % na výdaje podle odstavce 5 tohoto článku.
2.V období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027 je k dispozici finanční podpora podle kapitoly III ve formě úvěru až do výše 50 000 000 000 EUR.
Celková výše čerpání úvěrů zohlední částky poskytnuté podle odstavce 1 a částku uvedenou v odstavci 3.
3.Celková částka zdrojů poskytnutých podle odstavců 1 a 2 na období 2024–2027 nepřekročí částku 50 000 000 000 EUR.
4.Mohou být poskytnuty dodatečné příspěvky na financování podpory uvedené v odstavci 1 v souladu s článkem 7.
5.Prostředky uvedené v odst. 1 písm. d) a v odstavci 4 lze použít na technickou a administrativní pomoc při provádění tohoto nástroje, jako jsou přípravné akce, monitorování, kontrola, audit a hodnocení, které jsou nezbytné pro řízení tohoto nástroje a dosahování jeho cílů, zejména pokud jde o studie, setkání odborníků, konzultace s ukrajinskými orgány, konference, konzultace se zúčastněnými stranami, informační a komunikační akce včetně informačních akcí pro širokou veřejnost a institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, na výdaje související se sítěmi IT zaměřenými na zpracování a výměnu informací, na nástroje informačních technologií na korporátní úrovni a na veškeré další výdaje na technickou a administrativní pomoc, které Komisi vzniknou v souvislosti s řízením nástroje a náklady na něj v ústředí a v delegacích Unie. Výdaje mohou pokrývat rovněž náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a sledování projektů na místě, a náklady na vzájemné poradenství a odborníky na posuzování a provádění reforem a investic.
Článek 7
Dodatečné finanční zdroje na nástroj
1.Další finanční příspěvky do tohoto nástroje mohou poskytnout členské státy, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné zdroje. Tyto příspěvky představují vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. d) a e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
Ke zdrojům uvedeným v článku 6 budou přidány i další částky přijaté jako vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 podle příslušných právních aktů Unie v souvislosti s omezujícími opatřeními k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.
2.Příspěvky uvedené v odstavci 1 jsou vynakládány podle stejných pravidel a podmínek jako částka uvedená v čl. 6 odst. 1.
3.Příspěvky na záruku pro Ukrajinu a na finanční nástroje podle kapitoly IV se vyplácejí v souladu s článkem 28.
Článek 8
Provádění a formy financování z prostředků Unie
1.Nástroj se provádí v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2018/1046, a to buď v přímém, nebo nepřímém řízení s kterýmkoli ze subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
2.Finanční prostředky Unie mohou být poskytnuty jakoukoli z forem stanovených v nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, zejména formou grantů, cen, veřejných zakázek, rozpočtové podpory, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, operací kombinování zdrojů a finanční pomoci.
3.Finanční nástroje, rozpočtové záruky a operace kombinování zdrojů, které kombinují podporu z finančních nástrojů nebo rozpočtových záruk v rámci nástroje, se provádějí v souladu se zásadami stanovenými v hlavě X, a zejména v článcích 208 a čl. 209 odst. 1, 2 a 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. V závislosti na požadované provozní a finanční způsobilosti může být protistranou rozpočtové záruky nebo pověřeným subjektem provádějícím finanční nástroje Evropská investiční banka nebo Evropský investiční fond, mnohostranná evropská finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo dvoustranná evropská finanční instituce, jako jsou rozvojové banky. Kdykoli je to možné, doplňují provádění finančních nástrojů, rozpočtových záruk a operací kombinování zdrojů v rámci nástroje další formy finanční podpory od členských států nebo třetích stran.
Článek 9
Rámcová dohoda
1.Komise uzavře s Ukrajinou rámcovou dohodu o provádění tohoto nástroje, která stanoví zvláštní opatření pro řízení, kontrolu, dohled, monitorování, hodnocení, podávání zpráv a audit finančních prostředků v rámci nástroje, jakož i pro předcházení, vyšetřování a nápravu nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů. Tuto rámcovou dohodu doplní dohody o financování v souladu s článkem 10 a smlouvy o úvěru v souladu s článkem 21, které obsahují zvláštní ustanovení pro řízení a provádění financování v rámci tohoto nástroje.
2.S výjimkou překlenovacího financování uvedeného v článku 24 budou finanční prostředky Ukrajině poskytnuty až poté, co vstoupí v platnost rámcová dohoda a příslušné dohody o financování a smlouva o úvěru.
3.Tato rámcová dohoda, dohody o financování a dohoda o úvěru uzavřené s Ukrajinou a smlouvy a dohody uzavřené s osobami nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, zajistí, že bude možno splnit povinnosti stanovené v článku 129 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
4.Rámcová dohoda stanoví zejména podrobná ustanovení týkající se především:
a)závazku Ukrajiny pokročit směrem k účinnějším a účelnějším kontrolním systémům a posílit boj proti praní peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňovým podvodům nebo daňovým únikům;
b)činností souvisejících s kontrolou, dohledem, monitorováním, hodnocením, vykazováním a auditem finančních prostředků Unie v rámci nástroje, jakož i s vyšetřováním, opatřeními proti podvodům a spoluprací;
c)kontrolních požadavků na uvolnění finančních prostředků Ukrajině;
d)pravidel pro daně, cla a poplatky podle čl. 27 odst. 9 a 10 nařízení (EU) 2021/947;
e)uznání odpovědnosti kontrolní komise uvedené v článku 34 a způsobů spolupráce Ukrajiny s ní;
f)povinnosti osob nebo subjektů, které vynakládají finanční prostředky Unie v rámci tohoto nástroje, neprodleně oznámit kontrolní komisi, Komisi a úřadu OLAF podezření na nesrovnalosti, podvody, korupci a střet zájmů nebo případy, kdy k nim skutečně došlo, a následná opatření, která v jejich důsledku přijaly;
g)práva Komise sledovat činnosti v rámci tohoto nástroje prováděné ukrajinskými orgány v průběhu celého projektového cyklu, zahrnující mimo jiné postupy výběru a zadávání projektů včetně postupů zadávání veřejných zakázek, případně se jich účastnit jako pozorovatel, a vydávat doporučení ke zlepšení těchto činností, a závazku ukrajinských orgánů vynaložit veškeré úsilí k provedení těchto doporučení Komise a podávat zprávy o tomto provádění;
h)povinností uvedených v čl. 33 odst. 2 včetně přesných pravidel a časového rámce pro shromažďování údajů ze strany Ukrajiny a přístupu Komise a OLAF;
i)povinnosti Ukrajiny předávat Komisi elektronicky údaje uvedené v článku 26;
j)postupu, který zajistí, aby žádosti o vyplacení podpory v podobě úvěru spadaly do výše dostupného úvěru, s přihlédnutím k čl. 6 odst. 2.
Článek 10
Dohody o financování
1.Pro kapitoly III a V se uzavírají dohody o financování. Ty stanoví odpovědnost a povinnosti Ukrajiny při vynakládání finančních prostředků Unie, včetně povinností stanovených v článku 129 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Stanoví rovněž podmínky pro vyplacení nevratné finanční podpory, a to i ve vztahu k systémům vnitřní kontroly uvedeným v čl. 9 odst. 4 písm. a) a c). Dohody o financování stanoví také práva a povinnosti Unie.
2.Dohody o financování obsahují pravidla pro podávání zpráv Komisi ohledně způsobu provádění činností a o tom, zda jsou splněny podmínky uvedené v čl. 15 odst. 2.
Článek 11
Pravidla způsobilosti osob a subjektů, původ dodávek a materiálů a omezení v rámci nástroje
1.Účast na zadávacím řízení a postupech udělování grantů a cen ve vazbě na činnosti financované z nástroje je otevřena mezinárodním a regionálním organizacím a všem fyzickým osobám, které jsou státními příslušníky níže uvedených zemí nebo území, a právnickým osobám, které jsou v těchto zemích a na těchto územích skutečně usazeny:
a)členské státy, Ukrajina, smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru a země, na něž se vztahuje příloha I nařízení (EU) 2021/947 a příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1529 22 ;
b)země, pro které Komise stanoví přístup k vnější pomoci na Ukrajině na základě vzájemnosti.
2.Reciproční přístup uvedený v odst. 1 písm. b) může být udělen na omezenou dobu alespoň jednoho roku, přizná-li země způsobilost za stejných podmínek subjektům z Unie a subjektům ze zemí způsobilých v rámci nástroje.
Komise rozhodne o přístupu na základě vzájemnosti po konzultaci s Ukrajinou.
3.Veškeré dodávky a materiály financované a pořízené v rámci tohoto nástroje musí pocházet z některé ze zemí uvedených v odst. 1 písm. a) a b), ledaže tyto dodávky a materiály nelze získat za přiměřených podmínek v žádné z těchto zemí. Kromě toho se použijí pravidla týkající se omezení uvedená v odstavci 7.
4.Pravidla způsobilosti podle tohoto článku se nevztahují na fyzické osoby a ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem, poskytovatelem, zhotovitelem nebo případně subdodavatelem nebo jsou s nimi jinak smluvně vázány, s výjimkou případů, kdy jsou omezení týkající se státní příslušnosti založena na pravidlech stanovených v odstavci 7.
5.U akcí, které spolufinancuje subjekt nebo které jsou prováděny v přímém řízení nebo v nepřímém řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, nebo u akcí prováděných ukrajinskými subjekty podle kapitoly III tohoto nařízení se kromě pravidel stanovených podle tohoto článku použijí rovněž pravidla určující způsobilost těchto subjektů nebo Ukrajiny, případně včetně omezení stanovených v odstavci 7 tohoto článku a řádně zohledněných ve finančních dohodách a smluvních dokumentech podepsaných s těmito subjekty.
6.Jsou-li poskytovány dodatečné příspěvky v souladu s článkem 7 prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů, použijí se pravidla způsobilosti uvedená v dohodě s osobou poskytující dodatečný příspěvek společně s pravidly pro omezení stanovenými v odstavci 7 tohoto článku.
7.Pravidla způsobilosti a původ dodávek a materiálů uvedené v odstavcích 1 a 3 a státní příslušnost fyzických osob uvedených v odstavci 4 mohou být omezeny s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu právních subjektů účastnících se zadávacích řízení, jakož i na zeměpisný původ dodávek a materiálů, v těchto případech:
a)pokud jsou taková omezení nezbytná vzhledem ke zvláštní povaze a/nebo cílům dané činnosti nebo konkrétního postupu udělování, a/nebo pokud jsou nezbytná pro účinné provedení akce;
b)pokud má taková akce nebo konkrétní postup udělování dopad na bezpečnost nebo veřejný pořádek, zejména pokud jde o strategická aktiva a zájmy Unie, jejích členských států nebo Ukrajiny, včetně ochrany integrity digitální infrastruktury, komunikačních a informačních systémů a souvisejících dodavatelských řetězců.
8.Uchazeči a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být přijati za způsobilé v případě naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo uskutečnění akce.
Článek 12
Přenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky, přebytky z rozpočtové záruky, zpětné úhrady a příjmy vytvářené finančními nástroji
1.Odchylně od čl. 12 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se nevyužité prostředky na závazky a na platby podle nástroje přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a použity do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se poprvé použijí v následujícím rozpočtovém roce.
2.Komise informuje Evropský parlament a Radu o přenesených prostředcích na závazky v souladu s čl. 12 odst. 6 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
3.Odchylně od článku 15 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 o opětovném poskytnutí prostředků se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce podle nástroje, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.
4.Odchylně od čl. 209 odst. 3 prvního, druhého a čtvrtého pododstavce nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 představují veškeré příjmy a splátky z finančních nástrojů zřízených podle tohoto nařízení vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 pro nástroj nebo následný program.
5.Odchylně od čl. 213 odst. 4 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 představuje jakýkoli přebytek rezerv na záruku pro Ukrajinu vnitřní účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 pro nástroj nebo následný program.
6.Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
Ustanovení čl. 114 odst. 2 třetího pododstavce nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se nevztahuje na akce uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Článek 13
Mimořádné financování
1.Za řádně odůvodněných výjimečných okolností, zejména pokud by významné zhoršení války znemožnilo Ukrajině splnit podmínky spojené s formami podpory podle tohoto nařízení, je možno poskytnout Ukrajině z nástroje mimořádné financování s cílem zachovat její makrofinanční stabilitu a podpořit dosažení cílů uvedených v článku 3. Takové mimořádné financování bude ukončeno, jakmile bude opět možné splnit podmínky.
2.Pro účely odstavce 1 platí, že pokud Komise zjistí, že Ukrajina není v důsledku těchto řádně odůvodněných výjimečných okolností schopna splnit podmínky spojené s formami podpory podle tohoto nařízení, může Radě předložit návrh prováděcího rozhodnutí o poskytnutí mimořádného financování Ukrajině v rámci tohoto nástroje.
3.Mimořádné financování podléhá v každém případě podmínce uvedené v článku 5 a je financováno v rámci zdrojů uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 6 odst. 2.
KAPITOLA III
Pilíř I: Plán pro Ukrajinu
Článek 14
Vztah Plánu pro Ukrajinu k pilířům nástroje
1.Plán pro Ukrajinu (dále jen „plán“) stanoví zastřešující rámec pro dosažení cílů stanovených v článku 3.
2.Plán pro Ukrajinu představuje základ pro podporu poskytovanou v rámci pilíře I nástroje, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 2 písm. a) a jak je uvedeno v této kapitole. Slouží rovněž jako vodítko pro podporu, která má být poskytnuta v rámci pilířů II a III nástroje uvedených v kapitolách IV a V.
Článek 15
Zásady financování v rámci Plánu pro Ukrajinu
1.Plán pro Ukrajinu stanoví agendu reforem a investic Ukrajiny začleněnou do rámce hospodářské a fiskální politiky, která směřuje k dosažení obecných a specifických cílů uvedených v článku 3. Tento plán zahrnuje opatření pro provádění reforem a veřejných investic v podobě komplexního a uceleného souboru opatření, který může zahrnovat i veřejné programy zaměřené na pobídky soukromých investic.
2.Nástroj poskytuje financování podle této kapitoly po uspokojivém splnění podmínek vyplývajících z plánu, a to ve formě kvalitativních nebo kvantitativních kroků. Tyto podmínky odrážejí různé cíle nástroje vymezené v článku 3 a zahrnují podmínky související se základními požadavky, jako je udržování hospodářské a finanční stability, rozpočtový dohled a řízení veřejných financí, jakož i podmínky související s prováděním reforem a investic stanovených v plánu.
3.Podmínky uvedené v odstavci 2 odrážejí částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a příslušné příspěvky podle odstavce 4 uvedeného článku.
4.Opatření zahájená od 1. ledna 2023 jsou způsobilá za předpokladu, že splňují požadavky stanovené v tomto nařízení.
5.Plán pro Ukrajinu je v souladu s reformními prioritami stanovenými v souvislosti s cestou Ukrajiny k přistoupení, jak je uvedeno ve stanovisku Komise, v analytické zprávě a v dohodě o přidružení včetně prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu. Je rovněž v souladu s vnitrostátně stanoveným příspěvkem Ukrajiny podle Pařížské dohody a s vnitrostátním plánem v oblasti energetiky a klimatu, je-li k dispozici.
6.Plán pro Ukrajinu dodržuje obecné zásady stanovené v článku 4.
Článek 16
Obsah Plánu pro Ukrajinu
1.Aby mohla Ukrajina obdržet podporu v rámci nástroje, předloží Komisi Plán pro Ukrajinu.
2.Plán pro Ukrajinu stanoví zejména následující řádně odůvodněné a doložené prvky:
a)opatření představující soudržnou, komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na cíle stanovené v článku 3 včetně strukturálních reforem a opatření na podporu sbližování s Unií, jakož i opatření uvedená v čl. 15 odst. 2, aby plán jako celek zvýšil tempo růstu ukrajinského hospodářství;
b)vysvětlení toho, jak je plán v souladu se zásadami, plány a programy uvedenými v čl. 15 odst. 5;
c)u reforem a investic orientační harmonogram a předpokládané kvalitativní a kvantitativní kroky, které mají být provedeny do 31. prosince 2027;
d)opatření pro účinné monitorování, podávání zpráv a hodnocení Plánu pro Ukrajinu včetně navrhovaných kvalitativních a kvantitativních kroků a souvisejících ukazatelů;
e)vysvětlení, jak plán odpovídá potřebám obnovy, rekonstrukce a modernizace ukrajinských regionů a obcí po válce, a tím posiluje jejich hospodářský, sociální, environmentální a územní rozvoj a podporuje reformu decentralizace na celé Ukrajině a sbližování se standardy Unie, vysvětlení metodiky a procesů používaných při výběru a realizaci projektů a mechanismů zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni, zejména obcí, do rozhodování o využití podpory v procesu rekonstrukce na místní úrovni, metodiku používanou ke sledování souvisejících výdajů a vysvětlení, jak plán zajišťuje, aby projekty rekonstrukce vybrané a realizované těmito orgány na nižší než celostátní úrovni představovaly přiměřeně významný podíl podpory;
f)za účelem přípravy, a je-li to možné, i za účelem provádění Plánu pro Ukrajinu, shrnutí konzultačního procesu vedeného v souladu s vnitrostátním právním rámcem s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně místních a regionálních orgánů, sociálních partnerů a organizací občanské společnosti, a popis toho, jak je v Plánu pro Ukrajinu zohledněn příspěvek zúčastněných stran;
g)vysvětlení, do jaké míry mají opatření v rámci plánu přispět k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí;
h)vysvětlení systému Ukrajiny určeného k účinné prevenci, odhalování a nápravě nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů při využívání finančních prostředků získaných v rámci tohoto nástroje a opatření, jejichž cílem je zabránit dvojímu financování z tohoto nástroje a jiných programů Unie nebo od dárců;
i)veškeré další relevantní informace.
3.Plán pro Ukrajinu je založen na výsledcích a obsahuje ukazatele pro hodnocení pokroku s ohledem na dosažení obecných a specifických cílů uvedených v článku 3.
Článek 17
Příprava a předložení Plánu pro Ukrajinu
1.Ukrajina vypracuje Plán pro Ukrajinu. Ukrajina se vynasnaží předložit plán Komisi do dvou měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost. Ukrajina může Komisi předložit návrh plánu.
2.Při přípravě plánu podle článku 16 zohlední Ukrajina zejména situaci v regionálních, místních a městských oblastech na Ukrajině s ohledem na jejich zvláštní potřeby v oblasti obnovy a rekonstrukce, reformy, modernizace a decentralizace.
3.Příprava a provádění Plánu pro Ukrajinu probíhá po konzultaci s regionálními, místními, městskými a jinými orgány veřejné správy v souladu se zásadou víceúrovňové správy a při zohlednění přístupu zdola nahoru.
Článek 18
Posouzení Plánu pro Ukrajinu Komisí
1.Komise bez zbytečného odkladu posoudí význam, komplexnost a vhodnost Plánu pro Ukrajinu, případně změnu uvedeného plánu podle článku 20, a předloží návrh prováděcího rozhodnutí Rady v souladu s čl. 19 odst. 1. Při provádění tohoto posouzení jedná Komise v úzké spolupráci s Ukrajinou a může vznést připomínky nebo si vyžádat doplňující informace.
2.Při posuzování Plánu pro Ukrajinu a při určování částky, která má být Ukrajině přidělena, zohlední Komise příslušné dostupné analytické informace o Ukrajině, odůvodnění a prvky poskytnuté Ukrajinou podle čl. 16 odst. 2, jakož i jakékoli další relevantní informace, jako jsou zejména informace uvedené v čl. 15 odst. 5.
3.Ve svém posouzení Komise zohlední tato kritéria:
a)zda plán představuje soudržnou, komplexní a přiměřeně vyváženou reakci na cíle stanovené v článku 3, včetně strukturálních reforem a opatření na podporu sbližování s Unií, tak že plán jako celek zvýší tempo růstu ukrajinského hospodářství;
b)zda plán odpovídá potřebám obnovy, rekonstrukce a modernizace ukrajinských regionů a obcí, které mají příčiny ve válce, a tím posiluje jejich hospodářský, sociální, environmentální a územní rozvoj a podporuje decentralizační reformu celé Ukrajiny a sbližování se standardy Unie, zda je používána vhodná metodika a procesy při výběru a realizaci projektů a mechanismy zapojení orgánů na nižší než celostátní úrovni, zejména obcí, do rozhodování o využití podpory v procesu rekonstrukce na místní úrovni, zda je používána vhodná metodika ke sledování souvisejících výdajů na projekty rekonstrukce vybrané a realizované těmito orgány na nižší než celostátní úrovni a zda tyto projekty představují přiměřeně významný podíl podpory;
c)zda se očekává, že opatření navrhovaná Ukrajinou zajistí účinné monitorování, podávání zpráv a provádění Plánu pro Ukrajinu včetně předpokládaného harmonogramu, kvalitativních a kvantitativních kroků a souvisejících ukazatelů;
d)zda se očekává, že opatření navrhovaná Ukrajinou budou účinně předcházet nesrovnalostem, podvodům, korupci a střetům zájmů při využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci nástroje, odhalovat je a napravovat, a zda umožní zamezit dvojímu financování z nástroje a jiných programů Unie, jakož i od jiných dárců.
4.Pro účely posouzení Plánu pro Ukrajinu mohou být Komisi nápomocni odborníci.
Článek 19
Prováděcí rozhodnutí Rady
1.V případě kladného posouzení Rada na návrh Komise prostřednictvím prováděcího rozhodnutí schválí posouzení Plánu pro Ukrajinu předloženého Ukrajinou v souladu s čl. 17 odst. 1, nebo případně jeho změny předložené v souladu s čl. 20 odst. 1 nebo 2.
2.Návrh prováděcího rozhodnutí Rady předložený Komisí stanoví pro tu část, která má být financována z nástroje, reformy a investice, které má Ukrajina uskutečnit, podmínky vyplývající z plánu popsaného v čl. 15 odst. 2 včetně orientačního harmonogramu a částky uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a příslušné příspěvky podle odstavce 4 uvedeného článku.
3.Návrh Komise uvedený v odstavci 2 rovněž stanoví:
a)orientační nevratnou finanční podporu a orientační výši úvěrové podpory, která má být vyplacena ve splátkách, strukturovanou v souladu s čl. 15 odst. 2, jakmile Ukrajina uspokojivě splní příslušné kvalitativní a kvantitativní kroky určené v souvislosti s prováděním Plánu pro Ukrajinu;
b)nevratnou finanční podporu a výši úvěrové podpory, která má být vyplacena formou předběžného financování v souladu s článkem 23;
c)lhůtu ne delší než do 31. prosince 2027, ve které musí být splněny konečné milníky a cíle pro investiční projekty i reformy;
d)opatření a harmonogram pro monitorování a provádění Plánu pro Ukrajinu, včetně případných opatření nezbytných pro dosažení souladu s článkem 33;
e)ukazatele pro posouzení pokroku při plnění obecných a specifických cílů uvedených v článku 3;
f)opatření pro poskytnutí plného přístupu ze strany Komise k příslušným podkladovým údajům.
Článek 20
Změny Plánu pro Ukrajinu
1.Pokud nebude Ukrajina v důsledku objektivních okolností nadále schopna zčásti nebo zcela splnit Plán pro Ukrajinu včetně příslušných kvalitativních a kvantitativních kroků, může navrhnout pozměněný Plán pro Ukrajinu. V takovém případě může Ukrajina podat Komisi odůvodněnou žádost o předložení návrhu na změnu celého prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 19 odst. 1 nebo jeho části.
2.Komise může po dohodě s Ukrajinou předložit návrh na změnu prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 19 odst. 1, zejména s ohledem na změnu dostupných částek, především v důsledku dodatečných příspěvků členských států nebo z jiných zdrojů uvedených v čl. 6 odst. 4.
3.Pokud se Komise domnívá, že důvody předložené Ukrajinou změnu Plánu pro Ukrajinu ospravedlňují, posoudí pozměněný Plán pro Ukrajinu v souladu s článkem 18 a bez zbytečného odkladu předloží návrh na změnu prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 19 odst. 1.
Článek 21
Smlouva o úvěru, výpůjční a úvěrové operace
1.Za účelem financování podpory v rámci nástroje ve formě úvěrů je Komise zmocněna jménem Unie vypůjčit si potřebné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí v souladu s článkem 220a nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
2.Po přijetí prováděcího rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 19 odst. 1 uzavře Komise s Ukrajinou smlouvu o úvěru na částku uvedenou v čl. 6 odst. 2. Tato smlouva o úvěru stanoví dobu dostupnosti a podrobné podmínky podpory v rámci nástroje ve formě půjček, a to i ve vztahu k systémům vnitřní kontroly uvedeným v čl. 9 odst. 4 písm. a) a c). Maximální doba trvání úvěrů je 35 let. Kromě náležitostí stanovených v čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 musí smlouva o úvěru obsahovat výši předběžného financování a pravidla pro zúčtování předběžného financování.
3.Odchylně od čl. 31 odst. 3 druhé věty nařízení (EU) 2021/947 se finanční pomoc poskytovaná Ukrajině ve formě úvěrů v rámci tohoto nástroje nepodporuje ze záruky pro vnější činnost.
4.K úvěrům podle tohoto nařízení se netvoří žádné rezervy a odchylně od čl. 211 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se nestanoví žádná míra tvorby rezerv v procentech z částky uvedené v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení.
Článek 22
Subvence výpůjčních nákladů
1.Odchylně od čl. 220 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 může Unie nést náklady na financování, náklady na řízení likvidity a náklady související se službami u správních režijních nákladů ve vztahu k půjčkám a úvěrům („subvence výpůjčních nákladů“), s výjimkou nákladů spojených s předčasným splacením úvěru. Subvence na výpůjční náklady v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2027 upravuje kapitola V.
2.Ukrajina může každý rok požádat o subvenci výpůjčních nákladů uvedenou v odstavci 1. Komise může poskytnout tuto subvenci výpůjčních nákladů pro výši nepřesahující limity prostředků poskytnutých v ročním rozpočtu.
Článek 23
Předběžné financování
1.Ukrajina může společně s předložením Plánu pro Ukrajinu požádat o platbu předběžného financování až do výše 7 % nevratné finanční podpory a úvěru, který má být poskytnut podle kapitoly III.
2.Pokud jde o nevratnou finanční podporu, může Komise provést platbu předběžného financování po přijetí plánu uvedeného v článku 19 a poté, co vstoupí v platnost dohoda o financování uvedená v článku 10, a to v závislosti na dostupnosti finančních prostředků a dodržení předběžné podmínky uvedené v článku 5.
3.Pokud jde o úvěrovou podporu, může Komise provést platbu předběžného financování po schválení plánu uvedeného v článku 19 a poté, co vstoupí v platnost smlouva o úvěru uvedená v článku 21. Platby jsou prováděny v závislosti na dostupných finančních prostředcích na kapitálových trzích uvedených v čl. 21 odst. 1 a na dodržení podmínky stanovené v článku 5.
4.Komise rozhodne o časovém rámci pro vyplacení předběžného financování, které může být vyplaceno v jedné nebo více tranších.
Článek 24
Mimořádné překlenovací financování
1.Aniž je dotčen článek 23, platí, že pokud nebude podepsána rámcová dohoda uvedená v článku 9 nebo nebude přijat Plán pro Ukrajinu uvedený v kapitole III do 31. prosince 2023, může Komise rozhodnout, že poskytne Ukrajině omezenou a mimořádnou pomoc po dobu až tří měsíců buď po vstupu tohoto nařízení v platnost, nebo po 1. lednu 2024 podle toho, které datum nastane později, za předpokladu, že bude dosaženo uspokojivého pokroku v přípravě Plánu pro Ukrajinu, s cílem podpořit makrofinanční stabilitu země za podmínek, které budou dohodnuty v memorandu o porozumění mezi Komisí a Ukrajinou, a s ohledem na podmínku uvedenou v článku 5, na soulad s článkem 6 a na dostupné finanční prostředky.
2.Měsíční výše této podporynepřekročí částku 1 500 000 000 EUR. Komise uzavře s Ukrajinou dohodu o financování, která musí být v souladu s článkem 10, nebo smlouvu o úvěru, která musí být v souladu s článkem 21.
Článek 25
Pravidla pro platby, srážky a snížení nevratné finanční podpory a úvěrů
1.Platby nevratné finanční podpory a úvěru Ukrajině podle tohoto článku se provádějí v souladu s rozpočtovými prostředky a v závislosti na dostupných finančních prostředcích. Platby se provádějí ve splátkách. Splátka může být vyplacena v jedné nebo více tranších.
2.Každé čtvrtletí předloží Ukrajina řádně odůvodněnou žádost o vyplacení nevratné finanční podpory a úvěru a Komise vyplatí příslušnou nevratnou finanční podporu a úvěr na základě posouzení popsaného v odstavci 3.
3.Komise bez zbytečného odkladu posoudí, zda Ukrajina uspokojivě splnila kvalitativní a kvantitativní kroky stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady uvedeném v čl. 19 odst. 1. Uspokojivé splnění kvalitativních a kvantitativních kroků předpokládá, že Ukrajina nezvrátila opatření týkající se kroků, jejichž uspokojivého splnění dosáhla. Komisi mohou být nápomocni odborníci.
4.Pokud Komise provede kladné posouzení uspokojivého splnění kvalitativních a kvantitativních kroků, přijme bez zbytečného odkladu rozhodnutí povolující vyplacení části nevratné finanční podpory a úvěru odpovídající těmto krokům.
5.Pokud Komise provede záporné posouzení splnění kvalitativních a kvantitativních kroků podle předběžného harmonogramu, bude výplata nevratné finanční podpory a úvěru odpovídající těmto krokům zadržena. Zadržená platba bude vyplacena až poté, co Ukrajina v rámci následné žádosti o platbu řádně uvede, že přijala nezbytná opatření k zajištění uspokojivého splnění těchto kvalitativních a kvantitativních kroků.
6.Pokud Komise dospěje k závěru, že Ukrajina nepřijala nezbytná opatření ve lhůtě dvanácti měsíců od počátečního záporného posouzení uvedeného v odstavci 5, sníží částku nevratné finanční podpory a úvěru poměrně k části odpovídající příslušným kvalitativním a kvantitativním krokům. Ukrajina může předložit své připomínky do dvou měsíců od sdělení závěrů Komise.
7.Komise může snížit částku nevratné finanční podpory, a to i započtením v souladu s článkem 102 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, nebo úvěru, který má být vyplacen Ukrajině podle odstavce 4, v případě zjištěných případů nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie nebo vážných obav v souvislosti s nimi, které Ukrajina nenapravila, nebo závažného porušení povinností vyplývajících z těchto dohod, a to i na základě zpráv kontrolní komise uvedených v článku 34 nebo informací poskytnutých úřadem OLAF.
8.Odchylně od čl. 116 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 začíná platební lhůta uvedená v čl. 116 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 běžet ode dne sdělení rozhodnutí, jímž se povoluje vyplacení prostředků Ukrajině podle odstavce 4 tohoto článku.
9.Ustanovení čl. 116 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se nepoužije na platby uskutečněné podle tohoto článku a článku 23 tohoto nařízení.
Článek 26
Transparentnost ve vztahu k osobám a subjektům, jimž jsou poskytovány finanční prostředky na provádění plánu
1.Ukrajina zveřejňuje údaje o osobách a subjektech, které obdržely finanční prostředky přesahující ekvivalent částky 500 000 EUR na provádění reforem a investic specifikovaných v Plánu pro Ukrajinu uvedeném v této kapitole. Ukrajina tyto údaje dvakrát ročně aktualizuje, a to v červnu a prosinci.
2.Pro osoby a subjekty uvedené v odstavci 1 se s náležitým přihlédnutím k požadavkům týkajícím se důvěrné povahy a bezpečnosti informací, zejména ochraně osobních údajů, uveřejní tyto informace:
a)v případě právnických osob úplný oficiální název příjemce finančních prostředků a jeho identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo, je-li k dispozici, nebo jiný jedinečný identifikační kód na vnitrostátní úrovni;
b)v případě fyzických osob jméno a příjmení příjemce finančních prostředků;
c)částka, kterou příjemce obdržel, jakož i reformy a investice v rámci Plánu pro Ukrajinu, k jejichž provádění tato částka přispívá.
3.Informace uvedené v odstavci 2 se neuveřejní, pokud by jejich uveřejněním mohla být ohrožena práva a svobody dotčených osob nebo subjektů nebo vážně poškozeny obchodní zájmy příjemců finančních prostředků.
4.Ukrajina předá elektronicky Komisi nejméně jednou ročně údaje o osobách a subjektech uvedených v odstavci 1, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 3, ve formátu, který bude vymezen v rámcové dohodě uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. i).
KAPITOLA IV
Pilíř II: Investiční rámec pro Ukrajinu
Článek 27
Oblast působnosti a struktura
1.Komise poskytne Ukrajině na základě investičního rámce pro Ukrajinu unijní podporu v podobě rozpočtové záruky, finančních nástrojů nebo operací kombinování zdrojů.
2.Komisi je při provádění investičního rámce pro Ukrajinu nápomocna provozní rada. Komise navrhne jednací řád provozní rady.
3.Provozní rada investičního rámce pro Ukrajinu se skládá ze zástupců Komise, jednotlivých členských států a zástupců Ukrajiny. Protistranám, které realizují záruku pro Ukrajinu a finanční nástroje podporované investičním rámcem pro Ukrajinu, může být udělen status pozorovatele. Provozní radě předsedá Komise.
4.Provozní rada poskytuje Komisi poradenství ohledně volby způsobů podpory, koncepce finančních produktů, které mají být zavedeny, a nezpůsobilých odvětví. Vydává stanoviska k využívání unijní podpory prostřednictvím záruky pro Ukrajinu, finančních nástrojů a operací kombinování zdrojů.
5.Komise zajistí, aby byla unijní podpora poskytovaná podle investičního rámce pro Ukrajinu v souladu s Plánem pro Ukrajinu, přispívala k jeho provádění a doplňovala unijní podporu Ukrajině dohodnutou v rámci jiných programů a nástrojů Unie.
6.Pro účely čl. 209 odst. 2 písm. d) a h) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 je požadavek na předběžná hodnocení finančních nástrojů a rozpočtových záruk splněn v případě kladného posouzení Plánu pro Ukrajinu ze strany Komise podle čl. 19 odst. 2 tohoto nařízení.
7.Podpora podle investičního rámce pro Ukrajinu slouží zejména k provádění Plánu pro Ukrajinu uvedeného v kapitole III a zároveň doplňuje zdroje financování stanovené v tomto nařízení.
8.Komise podá o provádění podpory podle investičního rámce pro Ukrajinu zprávu v souladu s čl. 41 odst. 4 a 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Za tímto účelem bude každá protistrana záruky pro Ukrajinu a každý pověřený subjekt provádějící finanční nástroje každoročně poskytovat informace nezbytné k tomu, aby Komise mohla splnit své oznamovací povinnosti.
Článek 28
Dodatečné příspěvky poskytnuté na záruku pro Ukrajinu a na finanční nástroje
1.Na záruku pro Ukrajinu a na finanční nástroje zřízené podle investičního rámce pro Ukrajinu mohou přispívat členské státy, třetí země a třetí strany. Příspěvky na záruku pro Ukrajinu jsou poskytovány v souladu s čl. 218 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
2.Příspěvky na záruku pro Ukrajinu zvýší částku záruky pro Ukrajinu, aniž by to vedlo ke vzniku dalších podmíněných závazků pro Unii.
3.Pro všechny příspěvky uvedené v odstavci 1 se mezi Komisí jménem Unie a přispěvatelem uzavírá dohoda o přiznání příspěvku. Ta obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek.
Článek 29
Využívání záruky pro Ukrajinu a finančních nástrojů
1.Záruka pro Ukrajinu a finanční nástroje podporované podle investičního rámce pro Ukrajinu jsou využívány v nepřímém řízení podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
2.Způsobilými protistranami pro účely záruky pro Ukrajinu a způsobilými pověřenými subjekty pro účely finančních nástrojů jsou subjekty uvedené v čl. 208 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, včetně subjektů ze třetích zemí přispívajících na záruku pro Ukrajinu v souladu s článkem 28 tohoto nařízení. Kromě toho jsou odchylně od čl. 62 odst. 1 písm. c) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 pro účely záruky pro Ukrajinu způsobilé soukromoprávní subjekty členského státu nebo třetí země, které přispěly na záruku pro Ukrajinu v souladu s článkem 28 tohoto nařízení a které poskytují přiměřenou jistotu o své finanční a provozní kapacitě.
3.Komise zajišťuje účinné, účelné a spravedlivé využívání zdrojů dostupných mezi způsobilými protistranami a případně způsobilými pověřenými subjekty v rámci inkluzivního přístupu a zároveň podporuje spolupráci mezi nimi, přičemž řádně zohledňuje jejich kapacity, přidanou hodnotu, zkušenosti a schopnost podstupovat rizika.
4.Komise zajistí spravedlivé zacházení se všemi způsobilými protistranami a se všemi způsobilými pověřenými subjekty a také to, aby v žádném období provádění investičního rámce pro Ukrajinu nedocházelo ke střetu zájmů. S cílem zajistit doplňkovost si může Komise vyžádat veškeré relevantní informace od způsobilých protistran pro účely záruky pro Ukrajinu nebo od způsobilých pověřených subjektů pro účely finančních nástrojů o jejich operacích podporovaných mimo EU.
Článek 30
Záruka pro Ukrajinu
1.Zřizuje se záruka pro Ukrajinu ve výši 8 914 000 000 EUR v běžných cenách s cílem ručit za operace podporující cíle nástroje. Záruka pro Ukrajinu je samostatná a nezávislá na záruce pro vnější činnost zavedené nařízením (EU) 2021/947 a poskytuje se jako neodvolatelná bezpodmínečná záruka splatná na požádání v souladu s čl. 219 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.
2.Záruka pro Ukrajinu se použije na krytí rizik u těchto druhů operací:
a)úvěry, včetně úvěrů v místní měně;
b)záruky;
c)protizáruky;
d)nástroje kapitálového trhu;
e)jakákoli jiná forma financování nebo úvěrového posílení, pojištění a kapitálové nebo kvazikapitálové účasti.
3.Komise uzavře jménem Unie se způsobilými protistranami dohody o záruce pro Ukrajinu do 31. prosince 2027. Záruku pro Ukrajinu lze poskytovat postupně.
Komise poskytne informace o podpisu každé dohody o záruce pro Ukrajinu ve zprávách uvedených v čl. 27 odst. 8. Tyto dokumenty jsou zpřístupněny Evropskému parlamentu a Radě na jejich žádost s přihlédnutím k ochraně důvěrných a obchodně citlivých informací.
4.Dohody o záruce pro Ukrajinu obsahují zejména:
a)podrobná pravidla týkající se krytí, odhadovaných ročních investic, požadavků, způsobilosti a postupů;
b)podrobná pravidla pro poskytování záruky pro Ukrajinu, včetně způsobů krytí a jejího vymezeného krytí portfolií a projektů konkrétních druhů nástrojů, a rovněž analýzy rizik projektů a jejich portfolií, mimo jiné na odvětvové, regionální a celostátní úrovni;
c)zmínku o cílech a účelu nástroje, posouzení potřeb a uvedení očekávaných výsledků;
d)protiplnění za záruku pro Ukrajinu, které se stanoví za zvýhodněných podmínek odrážejících konkrétní situaci válkou poškozené Ukrajiny, přičemž se zohlední příslušné rizikové profily investičních programů s cílem zajistit rovné podmínky;
e)požadavky pro využívání záruky pro Ukrajinu včetně platebních podmínek, jako jsou zvláštní časové rámce, úroky ze splatných částek, náklady a náklady spojené s vymáháním a případně nezbytná ujednání týkající se likvidity;
f)postupy týkající se pohledávek, mimo jiné včetně rozhodných událostí a čekacích lhůt, a postupy vymáhání pohledávek;
g)povinnosti v oblasti monitorování, podávání zpráv, transparentnosti a hodnocení;
h)jasný a přístupný postup pro podávání stížností třetími stranami, které by mohly být prováděním projektů podporovaných prostřednictvím záruky pro Ukrajinu dotčeny.
5.Komise může použít až 30 % částky uvedené v odstavci 1 tohoto článku na zvýšení částky záruky poskytované prostřednictvím dohod o záruce pro vnější činnost uzavřených podle článku 38 nařízení (EU) 2021/947, pokud:
a)se záruka pro Ukrajinu pro účely tohoto odstavce provádí formou změny nebo dodatku k dohodám uzavřeným podle článku 38 nařízení (EU) 2021/947 se způsobilými protistranami vybranými podle článku 35 nařízení (EU) 2021/947, jimiž se zvyšuje částka záruky podle uvedených dohod a které se podepíší do čtyř měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost;
b)způsobilé protistrany použijí záruku pro Ukrajinu podle tohoto odstavce výhradně na podporu provádění operací na Ukrajině, přičemž pro pokrytí ze záruky pro Ukrajinu jsou způsobilá pouze čerpání záruky pro Ukrajinu podle tohoto odstavce;
c)odchylně od čl. 36 odst. 1 druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/947 tvoří operace kryté zárukou pro Ukrajinu podle tohoto odstavce samostatné portfolio záruky pro Ukrajinu a nezohledňují se pro účely výpočtu 65% krytí podle čl. 36 odst. 1 nařízení (EU) 2021/947;
d)sdílení rizik v samostatném portfoliu záruky pro Ukrajinu zajistí sladění zájmů mezi Komisí a způsobilou protistranou v souladu s čl. 209 odst. 2 písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a tato protistrana přispívá do tohoto portfolia vlastními zdroji v souladu s čl. 219 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046;
e)protistrany zavedou oddělené účetnictví a podávání zpráv ohledně využívání záruky pro Ukrajinu podle tohoto odstavce;
f)na tvorbu rezerv na záruku pro Ukrajinu podle tohoto odstavce se použije článek 31. Tato tvorba rezerv se použije výhradně na pokrytí ztrát v rámci záruky pro Ukrajinu. Tvorba rezerv stanovená podle čl. 31 odst. 5 nařízení (EU) 2021/947 se pro krytí operací v rámci záruky pro Ukrajinu nepoužije.
6.Způsobilá protistrana schvaluje finanční a investiční operace v souladu se svými vlastními pravidly a postupy a s podmínkami dohody o záruce pro Ukrajinu.
7.Maximální doba, po kterou mohou způsobilé protistrany podepisovat smlouvy s finančními zprostředkovateli nebo s konečnými příjemci, je tři roky od uzavření příslušné dohody o záruce pro Ukrajinu, s možností prodloužení v případě poskytnutí dodatečné částky záruky a změny dohody o záruce.
8.Záruka pro Ukrajinu může pokrývat:
a)v případě dluhových nástrojů jistinu a veškeré úroky a částky, které jsou splatné ve prospěch vybrané způsobilé protistrany, které však tato strana v souladu s podmínkami finančních operací po okamžiku selhání neobdržela;
b)v případě kapitálových investic investované částky a s nimi spojené náklady na financování;
c)v případě ostatních finančních a investičních operací podle odstavce 2 použité částky a s nimi spojené náklady na financování;
d)veškeré relevantní náklady a náklady na vymáhání spojené se selháním, pokud nejsou odečteny od výnosů z vymáhání.
9.Pro účely účetnictví Komise a jejího podávání zpráv o rizicích krytých zárukou pro Ukrajinu a v souladu s čl. 209 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 předkládají způsobilé protistrany, s nimiž byla uzavřena dohoda o záruce pro Ukrajinu, Komisi a Účetnímu dvoru jednou ročně finanční zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, auditovanou nezávislým externím auditorem, obsahující mimo jiné informace o:
a)posouzení rizik finančních a investičních operací způsobilých protistran, včetně informací týkajících se závazků Unie měřených v souladu s účetními pravidly uvedenými v článku 80 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 a mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor;
b)neuhrazených finančních závazcích Unie vyplývajících ze záruky pro Ukrajinu poskytnuté způsobilým partnerským stranám na jejich finanční a investiční operace, rozčleněné podle jednotlivých operací.
10.Podmínka stanovená v čl. 219 odst. 4 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 o příspěvcích s využitím vlastních prostředků se vztahuje na každou způsobilou protistranu s přidělenou rozpočtovou zárukou podle investičního rámce pro Ukrajinu na základě portfolia.
10.Na záruku pro Ukrajinu se vztahuje rámec pro řízení rizik pro Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus uvedený v čl. 33 odst. 7 a 8 nařízení (EU) 2021/947. Celkový rizikový profil operací, na něž se vztahuje záruka pro Ukrajinu, se může lišit od celkového rizikového profilu záruky pro vnější činnost. Komise zajistí, aby riziko spojené se zaručenými operacemi nepřekročilo kapacitu rozpočtu Unie nést tato rizika, která je určena dostupnými rozpočtovými zdroji a mírou tvorby rezerv uvedenou v čl. 31 odst. 1 tohoto nařízení.
Článek 31
Tvorba rezerv
1.Míra tvorby rezerv na záruku pro Ukrajinu bude zpočátku činit 70 %.
Odchylně od čl. 211 odst. 2 druhého pododstavce druhé věty nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 probíhá tvorba rezerv do 31. prosince 2027, rovná se výši rezervy odpovídající poskytnuté záruce pro Ukrajinu a může probíhat postupně, aby odrážela pokrok ve výběru a provádění finančních a investičních operací podporujících cíle nástroje.
2.Míra tvorby rezerv se přezkoumává přinejmenším každý rok ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
3.Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 38 za účelem změny míry tvorby rezerv při použití kritérií stanovených v čl. 211 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a případně zvýšit nebo snížit maximální výši záruky uvedenou v čl. 30 odst. 1 tohoto nařízení až o 30 %. Komise může zvýšit maximální částku záruky pouze tehdy, je-li snížena míra tvorby rezerv. Aniž je dotčeno ustanovení čl. 30 odst. 3, může Komise stanovit, že zvýšená částka záruky bude pro účely podpisu dohod o záruce k dispozici postupně v průběhu tří let.
4.Odchylně od článku 213 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 se efektivní míra tvorby rezerv nevztahuje na tvorbu rezerv vyhrazenou ve společném rezervním fondu v souvislosti se zárukou pro Ukrajinu.
KAPITOLA V
Pilíř III: Pomoc a podpůrná opatření v souvislosti s přistoupením k Unii
Článek 32
Pomoc a podpůrná opatření v souvislosti s přistoupením k EU
1.Pomoc podle této kapitoly podpoří Ukrajinu při dosahování cílů stanovených v článku 3. Pomoc poskytovaná podle této kapitoly je zaměřena zejména na podporu postupného sbližování Ukrajiny s „acquis“ Unie, s ohledem na budoucí členství v Unii, a tím přispívá ke vzájemné stabilitě, bezpečnosti, míru a prosperitě. Tato podpora zahrnuje posilování právního státu, demokracie, dodržování lidských práv a základních svobod, posilování účinnosti veřejné správy a podporu transparentnosti, strukturálních reforem, odvětvových politik a řádné správy věcí veřejných na všech úrovních. Tato podpora by měla rovněž přispět k provádění plánu.
2.Pomoc podle této kapitoly se poskytuje rovněž s cílem zajistit posílení kapacit zúčastněných stran včetně sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a místních orgánů.
3.Pomoc podle této kapitoly podporuje rovněž opatření k budování důvěry a postupy prosazující spravedlnost, zjišťování pravdy a odškodnění, jakož i shromažďování důkazů o zločinech spáchaných během války. V rámci této kapitoly mohou být poskytnuty finanční prostředky iniciativám a subjektům zapojeným do podpory a prosazování mezinárodní spravedlnosti na Ukrajině.
4.Pomoc podle této kapitoly podpoří vytváření a posilování ukrajinských orgánů odpovědných za zajištění vhodného využívání finančních prostředků a účinný boj proti špatnému hospodaření s veřejným financováním, zejména podvodům, korupci, střetům zájmů a nesrovnalostem vzniklým v souvislosti s jakoukoli částkou vynaloženou na dosažení cílů nástroje.
5.V rámci této kapitoly je financováno fungování kontrolní komise uvedené v článku 34.
6.V rámci této kapitoly je financována subvence výpůjčních nákladů uvedená v článku 22.
KAPITOLA VI
Ochrana finančních zájmů Unie
Článek 33
Ochrana finančních zájmů Unie
1.Při provádění nástroje přijmou Komise a Ukrajina veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie, přičemž zohlední zásadu proporcionality a konkrétní podmínky, za nichž bude nástroj fungovat, podmínku stanovenou v čl. 5 odst. 1 a podmínky stanovené v rámcové dohodě a zvláštních dohodách o financování nebo smlouvách o úvěru, zejména pokud jde o předcházení podvodům, korupci, střetu zájmů a nesrovnalostem, jejich odhalování a nápravu. Ukrajina se zavazuje k pokroku směrem k účinným a efektivním řídicím a kontrolním systémům a zajistí, aby bylo možno získat zpět neoprávněně vyplacené nebo nesprávně použité částky.
2.Dohody uvedené v článcích 9, 10 a 21 stanoví povinnosti Ukrajiny:
a)pravidelně kontrolovat, zda poskytnuté finanční prostředky byly využity v souladu s platnými pravidly, zejména pokud jde o prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetu zájmů a nesrovnalostí;
b)přijmout vhodná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, zabránit dvojímu financování a učinit právní kroky k vymáhání neoprávněně získaných prostředků, a to i v souvislosti s jakýmkoli opatřením pro provádění reforem a investičních projektů v rámci Plánu pro Ukrajinu;
c)přiložit k žádosti o platbu podle kapitoly III prohlášení, že finanční prostředky byly použity v souladu se zásadou řádného finančního řízení a k zamýšlenému účelu a že byly spravovány vhodným způsobem zejména v souladu s ukrajinskými pravidly doplněnými mezinárodními standardy týkajícími se prevence, odhalování a nápravy nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetu zájmů;
d)zajistit pro účely odstavce 1 tohoto článku, zejména pro účely kontrol využívání finančních prostředků v souvislosti s prováděním reforem a investic v rámci Plánu pro Ukrajinu, shromažďování odpovídajících údajů o osobách a subjektech, kterým jsou poskytovány finanční prostředky na provádění opatření Plánu pro Ukrajinu podle kapitoly III nástroje, a přístup k nim;
e)výslovně oprávnit Komisi, úřad OLAF, Účetní dvůr a případně Úřad evropského veřejného žalobce k výkonu jejich práv stanovených v čl. 129 odst. 1 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 při uplatňování zásady proporcionality.
3.Komise usiluje o to, aby byl Ukrajině zpřístupněn integrovaný a interoperabilní informační a monitorovací systém včetně jednotného nástroje pro vytěžování dat a hodnocení rizik s cílem umožnit přístup k příslušným údajům, včetně údajů uvedených v odst. 2 písm. d), a jejich analýzu. Je-li takový systém k dispozici, Ukrajina použije příslušné údaje a vloží je do tohoto systému, a to i s podporou uvedenou v kapitole V.
4.Dohody uvedené v článcích 9, 10 a 21 rovněž stanoví právo Komise poměrně snížit podporu poskytovanou v rámci tohoto nástroje a získat zpět jakoukoli částku vynaloženou na splnění cílů tohoto nástroje nebo požádat o předčasné splacení úvěru v případech nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které nebyly Ukrajinou napraveny, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z takových dohod. Při rozhodování o výši zpětného získání prostředků, snížení nebo předčasného splacení dodržuje Komise zásadu proporcionality a přihlíží k závažnosti podvodu, korupce nebo střetu zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie či k závažnosti porušení povinnosti. Ukrajina dostane příležitost předložit své připomínky před tím, než se provede snížení nebo než je požádáno o předčasné splacení.
5.Osoby a subjekty vynakládající finanční prostředky v rámci nástroje neprodleně oznámí veškerá podezření na podvody, korupci, střet zájmů a nesrovnalosti poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie nebo případy, kdy k nim skutečně došlo, neprodleně kontrolní komisi uvedené v článku 34, Komisi a úřadu OLAF.
Článek 34
Kontrolní komise
1.Dříve, než Ukrajina předloží první žádost o platbu, zřídí Komise kontrolní komisi.
2.Tato kontrolní komise se skládá z nezávislých členů jmenovaných Komisí. Komise může k účasti na činnostech kontrolní komise přizvat zástupce členských států a jiné dárce.
3.Kontrolní komise vykonává své funkce zcela objektivně a jedná v souladu s nejlepšími platnými mezinárodními postupy a standardy. Jejím jednáním nejsou dotčeny pravomoci Komise, úřadu OLAF, Účetního dvora a případně Úřadu evropského veřejného žalobce.
4.Kontrolní komise zajišťuje pravidelný dialog a spolupráci s Evropským účetním dvorem.
5.Při plnění svých úkolů nesmí kontrolní komise, její členové ani zaměstnanci požadovat ani přijímat pokyny od ukrajinské vlády ani jakéhokoli orgánu, instituce nebo jiného subjektu. Na výběr jejích zaměstnanců, vedení a rozpočet se uplatňují silné záruky nezávislosti.
6.Kontrolní komise je nápomocna Komisi v boji proti špatnému hospodaření s finančními prostředky Unie v rámci nástroje, a zejména proti podvodům, korupci, střetu zájmů a nesrovnalostem v souvislosti s jakoukoli částkou vynaloženou na dosažení cílů nástroje.
7.Za tímto účelem kontrolní komise pravidelně podává Komisi zprávy o všech zjištěných případech nebo závažných obavách v souvislosti se špatným hospodařením s veřejnými finančními prostředky ve vztahu k jakékoli částce vynaložené na dosažení cílů nástroje a neprodleně jí předává veškeré související informace, které získá nebo o nichž je vyrozuměna.
Kontrolní komise navíc přijímá doporučení pro Ukrajinu ve všech případech, kdy příslušné ukrajinské orgány podle jejího názoru nepřijaly nezbytná opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí, které ovlivnily řádné finanční řízení výdajů financovaných v rámci nástroje, případně existuje závažné riziko, že by ho ovlivnit mohly, a ve všech případech, kdy zjistí nedostatky ovlivňující koncepci a fungování kontrolního systému zavedeného ukrajinskými orgány. Ukrajina tato doporučení provede nebo poskytne odůvodnění, proč tak neučinila.
Zprávy a informace kontrolní komise se zasílají rovněž úřadu OLAF a mohou být sdíleny s příslušnými ukrajinskými orgány, zejména v případě, že je třeba, aby přijaly opatření k prevenci, odhalování a nápravě podvodů, korupce, střetu zájmů a nesrovnalostí.
8.Kontrolní komise má přístup k informacím, databázím a registrům, které potřebuje k plnění svých úkolů. Rámcová dohoda uvedená v článku 9 stanoví pravidla a podrobnosti pro přístup kontrolní komise k příslušným informacím a pro poskytování příslušných informací ze strany Ukrajiny kontrolní komisi.
9.Kontrolní komise může být nápomocna Komisi při podpoře Ukrajiny při budování kapacit v oblasti boje proti špatnému hospodaření s veřejnými finančními prostředky.
10.Činnost kontrolní komise je financována podle kapitoly V.
KAPITOLA VII
Pracovní programy, monitorování, podávání zpráv a hodnocení
Článek 35
Pracovní programy
1.Pomoc v rámci nástroje se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Prováděcí akty, jimiž se přijímají pracovní programy, se přijímají přezkumným postupem podle článku 39.
2.Pomoc podle kapitoly V nástroje může být prováděna rovněž prostřednictvím zvláštních pracovních programů, pokud provádění této pomoci nevyžaduje uzavření dohod uvedených v článcích 9 a 10.
Článek 36
Monitorování a podávání zpráv
1.Komise sleduje provádění nástroje a měří dosažení cílů stanovených v článku 3. Monitorování provádění probíhá cíleně a je přiměřené vzhledem k činnostem prováděným v rámci nástroje.
2.Dohody o financování a smlouvy o úvěru uvedené v článcích 10 a 21 stanoví pravidla a podmínky, za nichž má Ukrajina podávat zprávy Komisi pro účely odstavce 1 tohoto článku.
3.O unijní podpoře poskytované podle investičního rámce pro Ukrajinu se podává zpráva v souladu s čl. 27 odst. 8.
4.Komise předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o pokroku při plnění cílů tohoto nařízení.
5.Komise poskytuje zprávu uvedenou v odstavci 4 výboru uvedenému v článku 39.
Článek 37
Hodnocení nástroje
1.Komise po 31. prosinci 2027, nejpozději však do 31. prosince 2031, provede hodnocení tohoto nařízení ex post. Toto hodnocení ex post posoudí příspěvek Unie k dosažení cílů tohoto nařízení.
2.Toto hodnocení ex post využívá zásady osvědčených postupů Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a jeho účelem je stanovit, zda byly splněny dané cíle, a navrhnout doporučení pro zlepšení budoucích akcí.
Komise sdělí poznatky a závěry tohoto hodnocení ex post spolu se svými připomínkami a navazujícími opatřeními Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Toto hodnocení ex post může být na žádost členských států projednáno. Výsledky slouží jako podklad při přípravě programů a akcí a při přidělování zdrojů. Tato hodnocení a navazující opatření se zveřejní.
Komise do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle tohoto nařízení ve vhodném rozsahu zapojí všechny relevantní zúčastněné strany, včetně příjemců, sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a místních orgánů, a ve vhodných případech může usilovat o provedení společných hodnocení s členskými státy a jinými partnery s úzkým zapojením Ukrajiny.
KAPITOLA VIII
Závěrečná ustanovení
Článek 38
Výkon přenesené pravomoci
1.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 31 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje sedmi dny od data vstupu tohoto nařízení v platnost.
3.Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 31 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o jeden měsíc.
Článek 39
Postup projednávání ve výboru
1.Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 40
Informování, komunikace a viditelnost
1.K zajištění viditelnosti financování z prostředků Unie může Komise realizovat komunikační činnosti pro finanční podporu plánovanou v Plánu pro Ukrajinu, mimo jiné prostřednictvím společných komunikačních činností s Ukrajinou. Komise může případně zajistit, aby podpora v rámci tohoto nástroje byla uznána a bylo o ní informováno prostřednictvím prohlášení o financování.
2.Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, případně i vyobrazením loga Unie a uvedením vhodného prohlášení o financování ve znění „financováno Evropskou unií z nástroje pro Ukrajinu“, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, a to tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.
3.Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nástroje, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na tento nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.
Článek 41
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předsedkyně/předseda předsedkyně/předseda
LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
1.2Příslušné oblasti politik
1.3Povaha návrhu/podnětu
1.4Cíle
1.4.1Obecné cíle
1.4.2Specifické cíle
1.4.3Očekávané výsledky a dopady
1.4.4Ukazatele výkonnosti
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků
1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu
1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
2.2Systémy řízení a kontroly
2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky
3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky
3.2.2Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků
3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky
3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
3.2.5Příspěvky třetích stran
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU
1.1Název návrhu/podnětu
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj pro Ukrajinu
1.2Příslušné oblasti politik
Vztahy EU se zbytkem světa
1.3Návrh/podnět se týká:
nové akce
nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 23
prodloužení stávající akce
sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci
1.4Cíle
1.4.1Obecné cíle
Strategickým cílem nástroje pro Ukrajinu je poskytnout integrovanou, střednědobou politickou reakci na potřeby Ukrajiny v oblasti obnovy, rekonstrukce a modernizace a rovněž podpořit cestu Ukrajiny k přistoupení.
Tento nástroj je koncipován jako flexibilní nástroj přizpůsobený nejistotě a bezprecedentní výzvě spojené s podporou země ve válce, a zároveň zajišťuje předvídatelnost, transparentnost a odpovědnost financování.
1.4.2Specifické cíle
Nástroj podpoří úsilí Ukrajiny o zotavení z dopadů války, obnovu a modernizaci země a současně o provedení klíčových reforem na cestě k přistoupení k EU s cílem podpořit přechod Ukrajiny k ekologické a digitální ekonomice podporující začlenění, která bude postupně sladěna s pravidly a normami Unie.
1.4.3Očekávané výsledky a dopady
Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.
Očekává se, že podpora v rámci nástroje umožní Ukrajině provádět reformy a investice potřebné pro její obnovu, rekonstrukci a modernizaci, zvýšit tempo růstu ukrajinského hospodářství a pomoci zemi k tomu, aby z války vyšla posílena. Očekává se rovněž, že podpoří sbližování Ukrajiny s Unií.
1.4.4Ukazatele výkonnosti
Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.
Ukazatele výstupů:
přijetí Plánu pro Ukrajinu Radou;
celkový finanční příspěvek přidělený na plány;
Ukazatele výsledků:
provádění Plánu pro Ukrajinu;
Ukazatele dopadu:
Cílů stanovených v článku 3, zejména pokud jde o obnovu, rekonstrukci a modernizaci, jakož i o sbližování Ukrajiny s acquis Unie, a cílů stanovených v Plánu pro Ukrajinu bylo dosaženo mimo jiné díky obdržené finanční podpoře.
1.5Odůvodnění návrhu/podnětu
1.5.1Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu
Útočná válka Ruska způsobila rozsáhlé poškození infrastruktury a služeb na celé Ukrajině. Výsledná humanitární krize vyhnala miliony Ukrajinců z domovů a řada z nich se potýká s naléhavou potřebou jídla, přístřeší a lékařské pomoci.
1.5.2Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.
Je nezbytné provést opatření na úrovni Unie za účelem dosažení rychlé a spolehlivé obnovy Ukrajiny a podpory investic potřebných pro obnovu země a pro reformy, které podpoří cestu Ukrajiny k přistoupení k EU. Rozsah škod, které způsobila útočná válka Ruska na Ukrajině, je takový, že Ukrajina bude potřebovat rozsáhlou a trvalou vnější podporu, kterou by žádný členský stát ani jednotlivý dárce nemohl poskytnout sám o sobě. Unie má ty nejlepší předpoklady k tomu, aby poskytovala Ukrajině víceletou vnější pomoc včasným, koordinovaným a předvídatelným způsobem. Unie může využít své výpůjční kapacity k tomu, aby Ukrajině poskytla půjčky za výhodných podmínek a pokryla náklady na úrokové sazby, jakož i k poskytování grantů a záruk v rámci víceletého výhledu.
1.5.3Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti
Přestože je tento nástroj do značné míry nástrojem bezprecedentním, jehož cílem je reagovat na konkrétní situaci, jíž čelí země ve válce, která sousedí s Unií a zároveň je kandidátem na členství v Unii, vychází jeho návrh ze zkušeností s minulou a současnou podporou poskytovanou Ukrajině a jiným třetím zemím, jakož i ze zkušeností získaných z Nástroje pro oživení a odolnost, který byla zřízen v roce 2020, přičemž zohledňuje specifické okolnosti spočívající v tom, že Ukrajina je zemí ve válce.
1.5.4Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji
Cílem navrhovaného nástroje je vybavit Unii právním nástrojem, který jí umožní zajistit integrovaný a konzistentní přístup k podpoře Ukrajiny. Tento jediný integrovaný nástroj obsáhne, a tudíž nahradí stávající dvoustrannou podporu poskytovanou Ukrajině prostřednictvím samostatných nástrojů (makrofinanční pomoc+, NDICI), a zároveň bude poskytovat podporu, kterou by Ukrajina jako kandidátská země za obvyklých okolností obdržela v rámci nástroje předvstupní pomoci. To zvýší soudržnost, účinnost, účelnost a přidanou hodnotu EU podpory, kterou Unie Ukrajině poskytuje. Přispěje k lepšímu využívání finančních prostředků Unie a zamezí zdvojování.
K tomuto novému legislativnímu návrhu nástroje pro Ukrajinu je připojen návrh nařízení Rady COM(2023) 337, kterým se mění nařízení 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027 (viz oddíly 1.5.5 a 3.2.4).
Celková částka tohoto nástroje navržená v souvislosti s přezkumem víceletého finančního rámce v polovině období má být poskytnuta prostřednictvím úvěrů, nevratné podpory a tvorby rezerv na rozpočtové záruky. O výši částky poskytnuté jiným způsobem než ve formě úvěrů rozhodne Rada a Evropský parlament v rámci ročního rozpočtového procesu. Celková výše vyplacených úvěrů zohlední částky poskytnuté na všechny ostatní formy podpory a celkovou maximální částku 50 miliard EUR na období 2024–2027.
1.5.5Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků
Rozpočet Unie poskytoval obrovskou podporu prostřednictvím flexibility a přehodnocování priorit, ale VFR na období 2021–2027 nebyl koncipován tak, aby řešil důsledky války v Evropě. Potřeba likvidity Ukrajiny v zájmu makrofinanční stability zůstává i nadále vysoká a investice do rychlého zotavení a rekonstrukce Ukrajiny nemohou čekat, až válka skončí. Unie by měla být schopna poskytovat podporu na vyvíjející se potřeby a formy poskytované podpory v průběhu času upravovat a rozšiřovat. Zachování hospodářské činnosti a obnova základní infrastruktury by vytvořily pracovní místa a příjmy, poskytly uprchlíkům perspektivu návratu domů, zvýšily příjmy do státního rozpočtu, přilákaly investice soukromého sektoru a v konečném důsledku snížily objem potřebné mezinárodní pomoci.
Komise navrhuje zřízení nástroje pro Ukrajinu s cílem zajistit krátkodobou obnovu i dlouhodobou rekonstrukci Ukrajiny. Podpora bude poskytována ve formě vratné podpory (úvěry) a nevratné podpory a tvorby rezerv na rozpočtové záruky.
Nástroj bude financován z úvěrů zaručených nad rámec stropů víceletého finančního rámce, jakož i z nového zvláštního nástroje nad rámec stropů víceletého finančního rámce, tzv. rezervy pro Ukrajinu, v rámci změny nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 24 . Rezerva pro Ukrajinu může podporovat veškeré výdaje v jiné formě než ve formě úvěrů, včetně nevratné podpory, grantů a tvorby rezerv na záruky. Změna nařízení o víceletém finančním rámci rovněž stanoví, že cílem rezervy pro Ukrajinu je poskytnout roční orientační částku ve výši nejméně 2,5 miliardy EUR v běžných cenách.
Členské státy, třetí země, mezinárodní organizace, mezinárodní finanční instituce nebo jiné zdroje mohou na tento nástroj poskytnout dodatečné finanční příspěvky, které budou představovat vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 2 písm. a) bodu ii), písm. d) a písm. e) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. K prostředkům pro financování nástroje budou přidány i další částky přijaté jako vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 podle příslušných právních aktů Unie v souvislosti s omezujícími opatřeními k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině.
1.6Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu
Časově omezená doba trvání
– s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,
– finanční dopad od roku 2024 do roku 2027 u prostředků na závazky a od roku 2024 u prostředků na platby.
Časově neomezená doba trvání
–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,
–poté plné fungování.
1.7Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 25
Přímé řízení Komisí
– prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,
– prostřednictvím výkonných agentur.
Sdílené řízení s členskými státy
Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:
– třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,
– mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),
– EIB a Evropský investiční fond,
– subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,
– veřejnoprávní subjekty,
– soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,
– soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,
– subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.
–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.
Poznámky
Článek 8 podrobně popisuje formy provádění pilířů nástroje, tj. přímé a nepřímé řízení v souladu s finančním nařízením.
2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ
2.1Pravidla pro sledování a podávání zpráv
Upřesněte četnost a podmínky.
V Plánu pro Ukrajinu budou definovány konkrétní ukazatele, aby bylo možné sledovat plnění podmínek spojených s podporou v rámci pilíře I. V rámci pilíře I nástroje předloží Ukrajina podle pevně stanoveného čtvrtletního harmonogramu řádně odůvodněnou žádost o výplatu nevratné finanční podpory a úvěru, v níž uvede, jak bylo dosaženo uspokojivého splnění uvedených podmínek, a to na základě ukazatelů stanovených v rozhodnutí o schválení plánu.
V rámci pilíře II nástroje podá Komise zprávu o provádění podpory poskytnuté v souladu s čl. 41 odst. 4 a 5 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Za tímto účelem bude každá protistrana záruky pro Ukrajinu a každý pověřený subjekt provádějící finanční nástroje každoročně poskytovat informace nezbytné k tomu, aby Komise mohla splnit své oznamovací povinnosti.
Komise bude každý rok podávat Evropskému parlamentu, Radě a výboru uvedenému v článku 39 zprávu o využívání finančních prostředků poskytnutých v rámci tohoto nástroje.
Komise rovněž provede hodnocení tohoto nařízení ex post.
2.2Systémy řízení a kontroly
2.2.1Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie
Nástroj bude podléhat přímému a nepřímému řízení. Zatímco pilíř II bude podléhat především nepřímému řízení (prostřednictvím dohod o záruce uzavřených s finančními institucemi posuzovanými v rámci pilířů) a pilíř III kombinaci přímého řízení (např. grant včetně twinningu a zadávání veřejných zakázek) a nepřímého řízení (prostřednictvím spolupráce se subjekty posuzovanými v rámci pilířů), hlavním způsobem řízení pilíře I bude přímé řízení s přímým převodem finančních prostředků do státního rozpočtu Ukrajiny.
Kontrolní strategie bude přizpůsobena provádění v rámci každého z těchto pilířů s využitím monitorování, hodnocení a auditů.
Zvláštní pozornost bude věnována způsobu, jakým bude Ukrajina realizovat fondy poskytnuté v rámci pilíře I. Platby budou probíhat podle pevně stanoveného čtvrtletního harmonogramu na základě žádostí o platbu předložených Ukrajinou a poté, co Komise ověří splnění příslušných podmínek. Čtvrtletní četnost platebních lhůt zajistí jak předvídatelnost podpory Ukrajině, tak soustavný politický dialog mezi Komisí a Ukrajinou.
Víceúrovňová struktura zavedených kontrolních mechanismů (viz také oddíl 2.3) poskytuje integrovaný rámec, který zajišťuje, že budou zavedena veškerá vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie. Zaručí zohlednění zásady proporcionality a konkrétní podmínky, za nichž bude nástroj fungovat.
2.2.2Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění
Hlavní riziko zjištěné v souvislosti s financováním souvisí s neplněním podmínek spojených s vyplácením finančních prostředků.
Níže jsou uvedena opatření, která budou zavedena ke zmírnění těchto rizik:
–posouzení Komise týkající se splnění příslušných podmínek před vyplacením finančních prostředků s možností tyto finanční prostředky zadržet,
–snížení poskytnuté podpory nebo zpětné získání jakékoli částky vynaložené na dosažení cílů nástroje v případech nesrovnalostí, podvodů, korupce a střetů zájmů poškozujících nebo ohrožujících finanční zájmy Unie, které Ukrajina nenapravila, nebo v případě závažného porušení povinnosti vyplývající z dohod uzavřených s Ukrajinou,
–pozastavení financování v případě, že Ukrajina nesplní podmínku stanovenou v článku 5.
2.2.3Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)
Finanční příspěvek bude Ukrajině poskytnut formou financování, které není spojeno s náklady, podle čl. 125 odst. 1 písm. a) finančního nařízení.
2.3Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí
Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.
Návrh obsahuje zvláštní ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie. Nástroj bude vybaven silným systémem auditů a kontrol, nastaveným jako víceúrovňový mechanismus: za prvé, reformy v rámci Plánu pro Ukrajinu si vyžádají reformu systémů kontroly a auditu ukrajinského státu; za druhé, Komise bude moci v jakékoli fázi projektového cyklu provést kontrolu realizace finančních prostředků vynaložených v souvislosti s plánem; za třetí, bude existovat nezávislá kontrolní komise, která bude Komisi podávat zprávy o případném špatném hospodaření s finančními prostředky v rámci celého nástroje.
3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU
3.1Víceletý finanční rámec – dotčené výdajové rozpočtové položky
·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje
|
nad rámec stropů víceletého finančního rámce |
Rozpočtová položka |
Druh
|
Příspěvek |
|||
|
Číslo
|
RP/NRP |
zemí ESVO |
kandidátských zemí a potenciálních kandidátů |
jiných třetích zemí |
jiné účelově vázané příjmy |
|
|
O |
16.0106 – výdaje na podporu nástroje pro Ukrajinu |
NRP |
ANO |
p.m. |
ANO |
ANO |
|
O |
16.06 – nástroj pro Ukrajinu |
RP |
ANO |
p.m. |
ANO |
ANO |
3.2Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky
3.2.1Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky
– Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.
– Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:
|
|
7 |
„Správní výdaje“ |
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM |
|||
|
GŘ: NEAR |
|||||||
|
□ Lidské zdroje |
2,453 |
2,453 |
2,453 |
2,453 |
9,811 |
||
|
□ Ostatní správní výdaje |
0,238 |
0,238 |
0,238 |
0,238 |
0,952 |
||
|
GŘ NEAR CELKEM |
Prostředky |
2,691 |
2,691 |
2,691 |
2,691 |
10,763 |
|
|
Prostředky z OKRUHU 7
|
(Závazky celkem = platby celkem) |
2,691 |
2,691 |
2,691 |
2,691 |
10,763 |
3.2.3Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky
– Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.
–Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
CELKEM |
|
OKRUH 7
|
|||||
|
Lidské zdroje |
2,453 |
2,453 |
2,453 |
2,453 |
9,811 |
|
Ostatní správní výdaje |
0,238 |
0,238 |
0,238 |
0,238 |
0,952 |
|
Mezisoučet za OKRUH 7
|
2,691 |
2,691 |
2,691 |
2,691 |
10,763 |
|
Mimo OKRUHY 1–7
27
|
|||||
|
Lidské zdroje |
16,224 |
16,224 |
16,224 |
16,224 |
64,896 |
|
Ostatní výdaje správní povahy |
26,970 |
26,970 |
26,970 |
26,970 |
107,880 |
|
Mezisoučet mimo OKRUHY 1–7
|
43,194 |
43,194 |
43,194 |
43,194 |
172,776 |
|
CELKEM |
45,885 |
45,885 |
45,885 |
45,885 |
183,538 |
Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
3.2.3.1Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů
– Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.
–Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:
Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky
|
Rok
|
Rok
|
Rok 2026 |
Rok 2027 |
|||
|
□ Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců) |
||||||
|
20 01 02 01 (v ústředí a v zastoupeních Komise) |
11 |
11 |
11 |
11 |
||
|
20 01 02 03 (při delegacích) |
2 |
2 |
2 |
2 |
||
|
01 01 01 01 (v nepřímém výzkumu) |
||||||
|
01 01 01 11 (v přímém výzkumu) |
||||||
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
||||||
|
□ Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 28 |
||||||
|
20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce) |
||||||
|
20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích) |
||||||
|
16.0106 – výdaje na podporu nástroje pro Ukrajinu 29 |
– v ústředí |
68 |
68 |
68 |
68 |
|
|
– při delegacích |
54 |
54 |
54 |
54 |
||
|
Jiné rozpočtové položky (upřesněte) |
||||||
|
CELKEM |
135 |
135 |
135 |
135 |
||
Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.
Popis úkolů:
|
Úředníci a dočasní zaměstnanci |
Požadovaní zaměstnanci na plný pracovní úvazek budou pracovat v oblasti rozvoje politiky, právních záležitostí s obzvláštním zaměřením na zadávání veřejných zakázek, finančního řízení, řízení smluv a auditu a hodnocení. |
|
Externí zaměstnanci |
Požadovaní zaměstnanci na plný pracovní úvazek budou pracovat v oblasti rozvoje politiky, právních záležitostí s obzvláštním zaměřením na zadávání veřejných zakázek, finančního řízení, řízení smluv a auditu a hodnocení. |
3.2.4Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem
Návrh/podnět:
– může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR).
Upřesněte, jaká úprava se požaduje, příslušné rozpočtové položky a odpovídající částky. V případě zásadní úpravy přiložte excelovou tabulku.
– vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR.
Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky, odpovídající částky a navrhované nástroje, které mají být použity.
– vyžaduje revizi VFR.
K tomuto novému legislativnímu návrhu pro nástroj pro Ukrajinu je připojen návrh nařízení Rady COM(2023) 337, kterým se mění nařízení 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec (VFR) na období 2021–2027. Změna uvedeného nařízení je nezbytná pro to, aby a) byla vytvořena rezerva pro Ukrajinu na období 2024–2027 s cílem poskytnout financování tohoto nástroje v jiné formě podpory než ve formě úvěrů, a také aby b) byla poskytnuta záruka z rozpočtu EU na podporu ve formě úvěrů. Oba tyto typy podpory přesahují rámec výdajových stropů VFR.
3.2.5Příspěvky třetích stran
Návrh/podnět:
–nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.
– počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:
prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
3.3Odhadovaný dopad na příjmy
– Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.
–Návrh/podnět má tento finanční dopad:
– na vlastní zdroje
– na jiné příjmy
–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky
v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)
|
Příjmová rozpočtová položka: |
Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce |
Dopad návrhu/podnětu 30 |
||||||
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Rok
|
Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6) |
||||
|
Článek …………. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
p.m. |
|