EUR-Lex Access to European Union law

Back to EUR-Lex homepage

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52023PC0273

Návrh SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování

COM/2023/273 final

V Bruselu dne 1.6.2023

COM(2023) 273 final

2023/0171(COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2023) 209 final} - {SWD(2023) 159 final} - {SWD(2023) 164 final}


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.    SOUVISLOSTI NÁVRHU

   Odůvodnění a cíle návrhu

Tento návrh se týká změny směrnice 2005/35/ES 1 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání v oblasti znečišťování ve znění směrnice 2009/123/ES 2 .

Politiky týkající se prevence znečištění z lodí byly vypracovány v letech 2000 až 2009 v návaznosti na dvě velké námořní nehody lodí Erika a Prestige, které způsobily značné úniky ropy 3 . Směrnice 2005/35/ES (dále jen „směrnice o znečištění z lodí“ nebo „směrnice“) upravuje sankce za nezákonné vypouštění ropných látek a jedovatých kapalných látek z lodí do moře. Odpad, který je vytvořen na lodích, nemusí být všechen dopraven do přístavů. Některý odpad lze vypustit do moře. Nezákonné vypouštění je vypouštění z lodi, které nesplňuje příslušná pravidla Mezinárodní námořní organizace (IMO), tj. normy stanovené v Mezinárodní úmluvě o zamezení znečištění moří z lodí (dále jen „MARPOL 73/78“).

Hlavním cílem této směrnice je začlenit tyto mezinárodní normy do práva EU a zajistit, aby osoby odpovědné za nezákonné vypouštění znečišťujících látek podléhaly odrazujícím, účinným a přiměřeným sankcím, a zlepšit tak námořní bezpečnost a zvýšit ochranu mořského prostředí před znečišťováním z lodí.

Směrnice stanoví systém prosazování, v jehož rámci členské státy provádějí činnosti monitorování a ověřování, které vedou k sankcím pro osoby odpovědné za protiprávní jednání. Tento proces má tři stupně: za prvé, nástroje pro sledování zjistí potenciální vypouštění z lodi; za druhé, příslušný orgán rozhodne, zda vyšle loď nebo letadlo ke kontrole na místě, zda lze znečištění potvrdit; za třetí, jsou shromážděny důkazy, a pokud je pachatel identifikován, jsou uloženy sankce. Ukládání sankcí za protiprávní jednání v oblasti znečišťování z lodí vychází z mezinárodního práva. Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu (UNCLOS) mimo jiné stanoví, že stát může uložit sankce za znečištění způsobené cizím plavidlem v případě, že pobřežnímu státu vznikla značná škoda, nebo v případě, že dotčený stát vlajky opakovaně nerespektoval své vykonatelné povinnosti. Státy vlajky EU jsou rovněž povinny ukládat svým lodím sankce v souladu s úmluvou UNCLOS, pokud protiprávně vypouštějí znečišťující látky do moře v EU nebo mimo EU.

Zelená dohoda pro Evropu potvrzuje ambici Komise chránit své obyvatele před environmentálními riziky a dopady a vytyčovat cestu ke zdravé planetě pro všechny. Tento návrh je jednou z iniciativ EU zaměřených na snížení znečištění z námořní dopravy v jejích mořích a je v souladu se Strategií pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 4 a akčním plánem pro nulové znečištění 5 .

První hodnocení směrnice ex post provedla Komise v roce 2022 a bylo zjištěno, že směrnice úspěšně přispěla k začlenění mezinárodních pravidel týkajících se znečištění z lodí do právních předpisů členských států a zlepšila odhalování znečištění z lodí. Směrnice byla zejména podnětem k vytvoření služby CleanSeaNet – satelitní služby EU pro monitorování úniků ropy a detekci plavidel, kterou spravuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA).

Hodnocení však odhalilo řadu nedostatků: 1) současná oblast působnosti směrnice nezahrnuje všechny příslušné znečišťující látky mezinárodního režimu, např. vypouštění odpadků nebo odpadních vod do moře; 2) výměna informací a/nebo odborné znalosti v oblasti účinného odhalování, ověřování a postihování znečištění z lodí jsou v členských státech EU nepravidelné a obecně nedostatečné; 3) sankce, které se v EU v současné době uplatňují za znečištění z lodí, mají nevyvážený odrazující účinek; 4) současné podávání zpráv členskými státy je neúplné a způsobuje nedostatek podrobných informací o znečišťování z lodí a souvisejících sankcích ukládaných v průběhu času v celé EU.

Vzhledem k tomu nejsou pachatelé, kteří znečišťující látky protiprávně vypouštějí, vždy identifikováni a jen zřídkakdy jsou postihováni. Z tohoto důvodu byl připraven návrh na změnu směrnice 2005/35/ES. Revize má tyto specifické cíle: 1) začlenit mezinárodní normy do práva EU sladěním směrnice s přílohami úmluvy MARPOL o vypouštění do moře; 2) podporovat členské státy budováním jejich kapacit pro včasné a harmonizované odhalování případů znečištění, ověřování, shromažďování důkazů a účinné postihování zjištěných pachatelů; 3) zajistit, aby osoby (fyzické i právnické) odpovědné za nezákonné vypouštění z lodí podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím, a 4) zajistit zjednodušené a účinné podávání zpráv o případech znečištění z lodí a navazujících činnostech.

   Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Existuje úzká souvislost se směrnicí (EU) 2019/883 6 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí. Směrnice (EU) 2019/883 zavedla přísnější pravidla a lepší monitorování předávání odpadu z lodí v přístavech. To se projevilo lepší kapacitou přístavů pro příjem odpadu z lodí a menším množstvím odpadu vypouštěného do moře. Stále se však může stát, že některé lodě přesto vypouštějí odpad do moře nezákonně, aby se vyhnuly placení za přístavní zařízení pro příjem odpadu, zejména s ohledem na to, že směrnice 2005/35/ES o nezákonném vypouštění se nevztahuje na stejné látky (nemohly by tedy být postihovány podle směrnice 2005/35/ES). Proto při přijetí směrnice (EU) 2019/883 vyzvali spolunormotvůrci k přezkumu směrnice 2005/35/ES, aby její oblast působnosti odpovídala směrnici (EU) 2019/883 a aby příslušné sankce byly přiměřené. Konkrétně by lodě měly být odrazovány od porušování právních předpisů EU prostřednictvím přísného systému přiměřených a účinných sankcí souběžně s řešeními sběru odpadu nabízenými přístavy EU. Tyto dvě směrnice společně zajišťují, aby EU a její členské státy plnily své povinnosti týkající se znečištění z lodí podle úmluvy MARPOL 73/78.

Navrhuje se proto sladit oblast působnosti směrnice 2005/35/ES s oblastí působnosti směrnice (EU) 2019/883 7 za účelem zlepšení prevence znečištění mořského prostředí v Evropě.

Návrh je v souladu se směrnicí 2009/16/ES 8 o státní přístavní inspekci, se směrnicí 2009/18/ES 9  o vyšetřování námořních nehod a se směrnicí 2009/21/ES 10 o souladu s požadavky na stát vlajky. Tyto tři směrnice EU týkající se námořní bezpečnosti vycházejí z pravidel a norem stanovených IMO na mezinárodní úrovni a vzájemně se doplňují a doplňují se i s touto směrnicí. Směrnice o souladu s požadavky na stát vlajky stanoví pravidla pro správy států vlajky EU týkající se inspekcí lodí a dohledu nad loďstvem, která jsou relevantní pro prevenci znečištění mořského prostředí v EU i mimo ni. Pokud na základě mezinárodních úmluv vstoupí v platnost přísnější environmentální pravidla, odpovědnost státu vlajky za jejich prosazování se automaticky rozšíří. Směrnice o státní přístavní inspekci je v tomto případě rovněž relevantní, protože prostřednictvím požadovaných inspekcí podporuje odhalování a nápravu nesouladu nejen v oblasti bezpečnosti, ale také v oblasti pravidel a norem pro prevenci znečištění. Pokud jde o námořní nehody, jejich následkem nejsou pouze oběti na životech a hospodářské ztráty, ale mohou mít i přímý dopad na životní prostředí, např. při znečištění ropou, a proto je zde vazba na směrnici o znečištění z lodí, která se takovým znečištěním zabývá.

   Soulad s ostatními politikami EU

Revidovaná směrnice doplňuje směrnici (EU) 2023/xxxx 11  o trestných činech proti životnímu prostředí. Směrnice (EU) 2023/xxxx zavedla trestní sankce za závažné trestné činy proti životnímu prostředí včetně trestných činů nezákonného vypouštění z lodí. Trestněprávní ustanovení směrnice 2005/35/ES proto již nejsou nutná, protože trestní sankce za trestné činy související se znečišťováním z lodí stanoví směrnice (EU) 2023/xxxx. Tento návrh proto vypouští ze směrnice 2005/35/ES trestněprávní ustanovení článků 5 a 8. Směrnice 2005/35/ES nadále obsahuje odvětvová ustanovení o příslušných povinnostech a zákazech (např. definici nezákonného vypouštění) a stanoví správní sankce za znečištění z lodí, pokud se na čin nevztahuje trestní řízení. Aby byla zajištěna účinnost úsilí v oblasti vnitrostátního prosazování práva, je třeba považovat režimy prosazování správního a trestního práva za vzájemně propojené části jednoho systému, které by měly existovat souběžně.

Směrnice 2008/56/ES 12 o strategii pro mořské prostředí je hlavním právním nástrojem EU pro ochranu a zachování mořského prostředí, jeho druhů a stanovišť. Zakotvuje ekosystémový přístup k řízení lidských činností (včetně rybolovu, cestovního ruchu a rekreace), které mají dopad na mořské prostředí. Směrnice 2005/35/ES přispívá k cílům směrnice 2008/56/ES zavedením odrazujících sankcí za nezákonné vypouštění znečišťujících látek z lodí ve všech mořích Evropy.

Návrh rovněž podporuje závěrečné návrhy Konference o budoucnosti Evropy, zejména návrhy týkající se boje proti znečištění, konkrétně návrh 2.7 „bojovat proti ... znečištění ... oceánů, mimo jiné ... podporou ekologicky šetrné dopravy s využitím nejlepších dostupných technologií ...“. EU se rovněž zavázala k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a jejích cílů udržitelného rozvoje, z nichž je pro tento návrh nejdůležitější cíl udržitelného rozvoje č. 14 („Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje“).

2.    PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

   Právní základ

Hlava VI (články 90–100) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví výsadní právo EU přijímat ustanovení týkající se společné dopravní politiky, což dává EU právo jednat v oblasti znečištění z lodí. Podle čl. 100 odst. 2 SFEU může unijní normotvůrce stanovit vhodná ustanovení pro námořní dopravu. Podle čl. 91 odst. 1 písm. a) SFEU má EU v oblasti dopravy pravomoc stanovit společná pravidla pro mezinárodní dopravu. Revidovaná směrnice by proto vycházela z čl. 100 odst. 2 SFEU.

   Subsidiarita

Znečištění z lodí obvykle vede ke škodám s přeshraničními důsledky. Vzhledem k častému přeshraničnímu dopadu znečištění moří a skutečnosti, že pachatelé jednají přeshraničně, by k řešení tohoto problému nestačila pouze opatření členských států. Rozdílné vnitrostátní přístupy k této problematice brání účinné spolupráci mezi členskými státy a umožňují pachatelům unikat trestům.

Vzhledem k tomu, že všechny členské státy ratifikovaly úmluvu MARPOL 73/78, mohly případně samy začlenit mezinárodní normy pro prevenci znečištění z lodí do svého práva. Směrnice však provádí a doplňuje mezinárodní režim tím, že: 1) pomáhá členským státům identifikovat pachatele tak, že jim poskytuje informace o potenciálních únicích ropy ze satelitního sledování, a 2) stanoví režim odpovědnosti, který usnadňuje postih znečišťovatelů. Přidaná hodnota tohoto návrhu spočívá v tom, že návrh doplní mezinárodní rámec o režim odpovědnosti (vyjasněním stávajícího režimu) a o lepší informovanost členských států (díky lepšímu sledování více druhů znečišťujících látek a výměně informací na základě digitálních nástrojů EU). Cílem revize je rovněž zavést nová ustanovení o sankcích, aniž by byla dotčena směrnice (EU) 2023/xxxx. Těchto cílů nemůže být dosaženo pouze na úrovni členských států. Je zapotřebí harmonizovaný právní rámec a společné digitální nástroje. Například satelitní sledování zajišťované službou CleanSeaNet je díky úsporám z rozsahu velmi hodnotné. Opatření na úrovni EU by byla účinnější než opatření na vnitrostátní úrovni, protože by měla silnější odrazující účinek na pachatele, jejichž činnost přesahuje hranice.

   Proporcionalita

Návrh byl vypracován s ohledem na nejnovější vývoj na mezinárodní scéně a výsledky hodnocení ex post. Komise rovněž provedla posouzení dopadů s cílem určit a posoudit a alternativní způsoby dosažení stejných cílů.

Cílem navrhovaného rozšíření oblasti působnosti směrnice tak, aby zahrnovala všechny přílohy úmluvy MARPOL 73/78 (tj. všechny látky, na které se úmluva MARPOL 73/78 vztahuje a které lodě nezákonně vypouštějí do moře), je lépe předcházet znečištění mořského prostředí a dosáhnout souladu s oblastí působnosti směrnice (EU) 2019/883. Prosazování směrnice (EU) 2019/883 spolu se směrnicí 2005/35/ES je klíčovou součástí opatření k prevenci znečištění z lodí. Kromě toho se návrh zaměřuje na technickou podporu členských států prostřednictvím školicích platforem, poradenství, výměny osvědčených postupů a podpory využívání digitálních nástrojů EU pro shromažďování a výměnu informací. Návrh nestanoví přísný regulační přístup k výši sankcí, ani žádný hlavní závazný cíl ověřovacích činností členských států. Spíše řeší problém přiměřeným způsobem, a to poskytováním lepších informací o možných únicích z centrální, nákladově efektivní služby a sdílením informací, které zajistí, aby ověřovací činnosti byly cílenější a nepřekračovaly rámec toho, co je nezbytné k dosažení konkrétních cílů. Návrh je založen rovněž na vyjasnění stávajícího režimu odpovědnosti a podrobnějších ustanoveních o určení výše a druhu sankcí, s cílem úspěšně postihovat znečišťovatele za více druhů znečišťujících látek. V oblastech, kde by cílů mohlo být lépe dosaženo opatřeními v jiných oblastech politiky, nejsou navrhována žádná podrobná ustanovení.

   Volba nástroje

Vzhledem k tomu, že změny se týkají pouze směrnice 2005/35/ES, je nejvhodnějším právním nástrojem pozměňující směrnice.

3.    VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

   Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Směrnice se stala předmětem souběžného hodnocení a posouzení dopadů ex post (tj. hodnocení a posouzení dopadů byla zahájena současně). Údaje, které byly pro hodnocení k dispozici, nebyly dostatečně spolehlivé na to, aby bylo možné provést úplné hodnocení ex post pro všechny členské státy. Nebyly k dispozici reprezentativní údaje pro měření příslušných ukazatelů, např. podílu zjištěných případů znečištění látkami takových druhů, které jsou uvedeny v přílohách I a II úmluvy MARPOL 73/78, na něž se vztahují sankce. I přes tato omezení poskytuje hodnocení přehled o stávajících informacích týkajících se provádění směrnice.

Hodnocení dospělo k závěru, že cílů směrnice nebylo plně dosaženo a že rozsah znečišťujících látek, na které se směrnice vztahuje, je příliš úzký. Směrnice stanovila společný právní rámec pro trestné činy související se znečištěním z lodí v EU, ale její účinnost byla omezená. Začlenila pravidla úmluvy MARPOL 73/78 do práva EU a zajistila sladění právních předpisů členských států, ale údaje, které by kvantifikovaly úlohu směrnice v praxi, v ní chybí. Výsledkem směrnice je úspěšný nástroj satelitního sledování pro monitorování znečištění ropou – služba CleanSeaNet. Ten však zcela neřeší problém identifikace znečišťovatelů, protože přesnost satelitního sledování je dosud omezená. Efektivněji mohly být řízeny i některé aspekty ověřování. Řada úniků například není ověřena na místě a členské státy rovněž mohly do systému CleanSeaNet zaznamenávat více údajů zpětné vazby. Směrnice nedosáhla zcela očekávaného výsledku v oblasti stíhání pachatelů. Hodnocení rovněž dospělo k závěru, že ve směrnici je třeba více vyjasnit stávající režim odpovědnosti a podrobněji popsat výši a druh sankcí. Hlavním závěrem hodnocení však byla potřeba rozšířit oblast působnosti směrnice tak, aby zahrnovala celou škálu znečišťujících látek vypouštěných do moře, na kterou se vztahuje úmluva MARPOL 73/78.

   Konzultace se zúčastněnými stranami

Hlavní konzultační činnosti v rámci hodnocení ex post a posouzení dopadů zahrnovaly:

-    otevřenou veřejnou konzultaci uspořádanou Komisí, která probíhala od 9. prosince 2021 do 3. března 2022. V rámci veřejné konzultace byly předloženy otázky týkající se posouzení dopadů i hodnocení. Počet příspěvků zúčastněných stran byl nízký, odpovědi zaslalo pouze 30 respondentů,

-    dva cílené průzkumy mezi zúčastněnými stranami za účelem shromáždění konkrétních informací, a to jeden pro hodnocení a druhý pro posouzení dopadů, uspořádané konzultantem odpovědným za externí podpůrnou studii, které probíhaly od prosince 2021 do února 2022 a od června do července 2022,

-    tři kola rozhovorů se zástupci klíčových zúčastněných stran na úrovni EU uspořádaných konzultantem odpovědným za externí podpůrnou studii, které probíhaly s přestávkami od listopadu 2021 do září 2022 s cílem získat konkrétní informace jako podklad pro hodnocení a upřesnit celkovou definici problému a možnosti politiky, které připadají v úvahu,

-    další cílené konzultační činnosti uspořádané Komisí s cílem konzultovat členské státy a klíčové zúčastněné strany ohledně možných politických opatření a výsledků posouzení dopadů. Tyto činnosti se uskutečnily během zasedání Výboru EU pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (2. června 2022), zasedání Evropského fóra pro udržitelnou lodní dopravu (18. května 2022 a 18. ledna 2023) a jeho podskupiny: Odpad z lodí (22. března 2022, 4. června 2022 a 14. února 2023), ředitelů EU/EHP pro námořní dopravu (3. října 2022) a sítě vyšetřovatelů a státních zástupců pro Severní moře (25. dubna 2022). Dne 22. září 2022 se konal závěrečný seminář k potvrzení závěrů podpůrné studie za účasti členských států, nevládních organizací a zástupců průmyslu.

Informace získané od zúčastněných stran byly klíčové pro to, aby Komise mohla upřesnit možnosti politiky a posoudit jejich hospodářské, sociální a environmentální dopady a poté je porovnat a vybrat upřednostňovanou možnost. Zjištění z těchto postupů doplnila analýza podkladů provedená v rámci externí podpůrné studie.

   Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Tento přehled vychází především z údajů shromážděných během hodnocení ex post. Komise shromáždila rozsáhlé technické informace z několika odborných studií včetně komplexní přípravné studie vypracované za účelem přezkumu směrnice. Orgány členských států, průmyslové subjekty a občanská společnost byly požádány, aby poskytly podklady pro přípravu studie.

Příprava tohoto návrhu si rovněž vyžádala příspěvek od odborníků z Komise a agentury EMSA v souvislosti s konkrétní formulací technických definic a návrhem právního znění.

   Posouzení dopadů

Tento legislativní návrh je založen na posouzení dopadů. Byly zkoumány tři možnosti politiky, zahrnující různá politická opatření, z hlediska jejich účinnosti pro dosažení cílů a z hlediska jejich environmentálních, hospodářských a sociálních dopadů. Pro každý specifický cíl byla identifikována řada opatření. Opatření, která se doplňují a vzájemně se nevylučují, byla rozdělena do tří možností politiky. Všechny tři možnosti politiky znamenaly sladění oblasti působnosti směrnice 2005/35/ES s přílohami úmluvy MARPOL 73/78 a zahrnovaly problematiku vypouštění do moře.

-    Možnost A ponechává členským státům největší volnost při provádění norem úmluvy MARPOL 73/78 a zároveň zachovává dostatečně vysokou úroveň podpory ze strany EU (školení, poradenství, digitální nástroje, přístup k informacím o možných únicích). Ponechává členským státům odpovědnost za informování veřejnosti prostřednictvím vnitrostátních internetových stránek. Tato možnost uplatňuje vnitrostátní přístup při určování druhu sankce a neupravuje výši sankce. Stručně řečeno, tato možnost nabízí členským státům větší přizpůsobitelnost při minimálním zásahu ze strany EU.

-    Možnost B (upřednostňovaná možnost) se zaměřuje na posílení spolupráce mezi členskými státy především posílením podpory ze strany EU (školení, poradenství, digitální nástroje, přístup k informacím o možných únicích). Stanoví kritéria pro určování výše sankcí a očekává se, že poskytne strukturu pro spolupráci mezi členskými státy a posílí donucovací opatření členských států prostřednictvím technické podpory ze strany agentury EMSA, aniž by zaváděla významná nová regulační opatření a přinášela členským státům náklady.

-    Možnost C se zaměřuje na silnější regulační opatření EU, která by doplňovala spolupráci mezi členskými státy. Ukládá členským státům, aby ověřovaly alespoň 60 % svých upozornění služby CleanSeaNet, a očekává se, že přinese vyšší náklady na vymáhání. Pokud jde o výši sankcí, konkrétně posiluje harmonizaci v rámci EU stanovením jejich hodnot. Na druhou stranu poskytuje stejnou strukturu spolupráce mezi členskými státy jako ostatní dvě možnosti (školení, poradenství, digitální nástroje, přístup k informacím o možných únicích).

Řešením, které předkládá tento návrh, je možnost B, protože ta byla vyhodnocena jako nejúčinnější a nejpřiměřenější. U všech tří možností však existuje závažný nedostatek v údajích, nízký podíl zúčastněných stran a vysoká nejistota ohledně dopadů, zejména pokud jde o odhadované přínosy pro životní prostředí. Možnosti B a C jsou účinnější než možnost A, a to zejména díky výhodám harmonizovaných řešení na úrovni EU ve srovnání s větším množstvím vnitrostátních koncepcí.

Výbor pro kontrolu regulace vydal dne 27. března 2023 k posouzení dopadů kladné stanovisko (s výhradami). V příloze I posouzení dopadů je vysvětleno, jak byly ve zprávě zohledněny připomínky Výboru pro kontrolu regulace.

Jeden ze závěrů posouzení dopadů poukázal na omezení, která pro posouzení vyplývala z nedostatku údajů. Z tohoto důvodu považovala Komise za vhodné navrhnout, nad rámec výsledku posouzení dopadů, dodatečné opatření, které by usnadnilo jednotnější sběr údajů a zajistilo větší přehlednost, pokud jde o účinné monitorování prováděné členskými státy a související podíl skutečných případů znečištění. Navrhované opatření doplní opatření v možnosti upřednostňované na základě posouzení dopadů (možnost B) tím, že bude motivovat k lepšímu monitorování uložením povinnosti každému členskému státu ověřit každý rok alespoň 10 % upozornění zaslaných službou CleanSeaNet. Tato prahová hodnota pro ověřování má malý dopad na náklady (0,5 až 0,8 milionu EUR ročně), protože ji většina členských států již dosahuje, přičemž, jak se Komise domnívá, bude motivovat k účinnějšímu monitorování směrnice a pomůže zajistit její provádění všemi členskými státy. Toto dodatečné opatření nijak významně nemění pořadí možností a volbu upřednostňované možnosti politiky.

   Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh se zaměřuje na zvýšení účinnosti stávajících opatření vzhledem k tomu, že se jedná o směrnici, která se vyvíjí od roku 2005 a v roce 2009 byla změněna v reakci na nový vývoj, včetně soudních rozhodnutí, mezinárodních závazků podle úmluvy MARPOL 73/78 a změn technologií. V revidované směrnici budou uvedena některá vyjasnění a zjednodušení. To zahrnuje vyjasnění stávajícího režimu odpovědnosti a zjednodušení povinnosti podávání zpráv se zaměřením na digitální řešení.

Neočekává se, že by návrh vedl k dodatečným administrativním nákladům nebo nákladům na přizpůsobení pro soukromý sektor nebo veřejnost. Lze očekávat další sankce pro lodě, které nesplňují požadavky úmluvy MARPOL 73/78. Pozitivní je, že z rovných podmínek by měli těžit provozovatelé lodí, kteří dodržují předpisy. Kromě toho budou mít ze snížení znečištění z lodí prospěch podniky a zejména široká veřejnost.

Návrh neobsahuje požadavky na provozovatele lodí, a proto se neočekává, že by měl dopad na malé a střední podniky. Podnikům neukládá nové povinnosti a neměl by dopad na jejich náklady. Rozšíření oblasti působnosti směrnice na další látky podle úmluvy MARPOL 73/78 může být důležité pro rekreační plavidla a rybářské lodě, což jsou segmenty odvětví s vysokým podílem malých a středních podniků. Skutečnost, že se toto rozšíření zaměřuje na prosazování mezinárodních norem, však znamená, že odvětví námořní dopravy musí tyto normy dodržovat bez ohledu na tuto směrnici, a neočekává se žádný dopad na náklady malých a středních podniků, které tuto směrnici dodržují. Iniciativa se proto nepovažuje za relevantní pro malé a střední podniky.

   Základní práva

Listina základních práv Evropské unie jako nástroj primárního práva EU zakotvuje základní práva, která mají lidé v celé EU. Celkově se očekává, že návrh bude lépe chránit základní práva a osobní svobody, zejména pokud jde o spravedlnost, spravedlivé soudní řízení, nediskriminaci, rovné zacházení s pachateli a zásadu zákonnosti a právo na přiměřené a účinné tresty. V návrhu je dále upřesněna výjimka z odpovědnosti posádky, velitelů a vlastníků. Jejich ochrana je proto posílena prostřednictvím integrovanější harmonizace mezinárodních pravidel do vnitrostátních právních předpisů a lepším dodržováním zásad právního státu a spravedlivého procesu. Návrh dále zajišťuje zásadu rovnosti, přispívá k zákazu diskriminace a rovnému zacházení s námořníky. Opatření zajišťující jasnější vymezení protiprávního jednání, na které se vztahuje trestní řízení, a protiprávního jednání, na které se vztahuje správní řízení, rovněž usnadní rovné zacházení s pachateli v celé EU. Tato iniciativa povede k lepšímu dodržování práva na spravedlnost tím, že zlepší definici protiprávního jednání, které podléhá správnímu řízení, a protiprávního jednání, které podléhá trestnímu řízení. Návrh dále zajišťuje ochranu osobních údajů.

4.    ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Současné čisté náklady návrhu činí 125,8–134,7 milionu EUR za období 2025–2050. Dopad návrhu na rozpočet je podrobněji popsán v legislativním finančním výkazu, který je pro informaci přiložen k tomuto návrhu. Dopad návrhu na rozpočet je již zahrnut v návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost a o zrušení nařízení (ES) č. 1406/2002, který předložila Komise.

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

5.    OSTATNÍ PRVKY

   Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Úspěch směrnice by znamenal, že osoba (právnická nebo fyzická) odpovědná za znečištění moře bude přiměřeně potrestána, aby se dosáhlo odstrašujícího účinku, a zabránilo se tak znečištění v budoucnosti. Sankce za znečištění z lodí lze považovat za poslední linii obrany při prevenci znečištění a ochraně mořského prostředí a lidského zdraví. První linii obrany námořní bezpečnosti a prevence znečištění zajišťuje kontrola státu vlajky a druhou linii obrany právní předpisy o státní přístavní inspekci, lodě však mohou přesto způsobovat znečištění moře v důsledku nehod a (úmyslného) provozního vypouštění.

Komise bude monitorovat provádění a účinnost této iniciativy prostřednictvím řady opatření a souboru hlavních ukazatelů, které budou měřit pokrok při dosahování specifických cílů. V posouzení dopadů byly určeny odpovídající způsoby monitorování a podávání zpráv. Důležitou roli v tomto procesu bude hrát agentura EMSA, neboť je odpovědná za návštěvy členských států a vývoj a provoz digitálních nástrojů pro námořní dopravu – integrovaných námořních služeb a sítě CleanSeaNet.

Provádění lze kontrolovat sledováním toho, zda členské státy včas a účinně poskytují zpětnou vazbu o ověřování upozornění ze služby CleanSeaNet a zda jsou do nástroje pro podávání zpráv pravidelně vkládány informace o shromažďování důkazů a správních řízeních. Komise s podporou agentury EMSA vytvoří veřejné internetové stránky se základními ukazateli o míře provádění a klíčovými nedůvěrnými informacemi o případech nezákonného vypouštění; tyto internetové stránky budou pravidelně aktualizovány údaji z nástroje pro podávání zpráv, aby byla veřejnost informována o provádění a uložených sankcích. V rámci poskytování podpory Komisi bude agentura EMSA rovněž provádět cykly návštěv členských států za účelem ověření činností na místě 13 . Kromě toho bude agentura EMSA na požádání poskytovat horizontální analýzu a technickou pomoc a podávat zprávy Komisi a členským státům.

Dopady směrnice by měly být vyhodnoceny nejpozději do pěti let od data provedení tohoto právního předpisu ve vnitrostátním právu. Očekává se, že již budou k dispozici spolehlivější a reprezentativnější údaje, aby bylo možné připravit úplné hodnocení pro všechny členské státy. V této souvislosti by bylo zapotřebí vypracovat odbornou studii, která by odhadla pokrok dosažený v oblasti výše sankcí. Hodnocení by mělo rovněž prozkoumat dostupné údaje o přínosech pro životní prostředí a možnost rozšíření působnosti na základě nového vývoje v oblasti úmluvy MARPOL 73/78 a znečištění ovzduší. Poté bude Komise pravidelně analyzovat provádění směrnice v souladu s pětiletým cyklem kontrol agentury EMSA v členských státech.

   Informativní dokumenty (u směrnic)

Informativní dokumenty se nevyžadují, jelikož cílem návrhu je zjednodušit a vyjasnit stávající režim.

Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Název směrnice

Název upřesňuje předmět směrnice tím, že se do názvu přidává slovní spojení „prosazování mezinárodních norem“. Cílem této změny je vyjasnit, že předmětem směrnice není zavedení nových hmotněprávních norem týkajících se znečištění z lodí, ale provedení a prosazování již přijatých mezinárodních norem. Prvek „trestních sankcí“ uvedený ve stávajícím názvu byl vypuštěn z důvodu právní soudržnosti se směrnicí (EU) 2023/xxxx o trestných činech proti životnímu prostředí.

Článek 1 – Účel

Obecný cíl směrnice se mění za účelem upřesnění toho, že odpovídajícími sankcemi se v této směrnici rozumí odrazující, účinné a přiměřené sankce. To se týká správních sankcí. Prvek „trestních sankcí“ obsažený ve stávající směrnici byl vypuštěn z důvodu právní soudržnosti se směrnicí (EU) 2023/xxxx o trestných činech proti životnímu prostředí.

Článek 2 – Definice

V čl. 2 odst. 2 se aktualizují definice, které byly problematické nebo odkazovaly na zastaralou oblast působnosti směrnice, a zavádí se jedna nová definice. Za prvé, definice „znečišťujících látek“ podle odstavce 2 je přizpůsobena rozšířené oblasti působnosti směrnice, která zahrnuje přílohy I–VI úmluvy MARPOL 73/78. Nová definice v bodě 2a zavádí pojem „zbytek ze systému čištění spalin“, tj. vypouštění z praček plynů do moře, jako látku, na kterou se vztahuje rozšířená oblast působnosti směrnice s ohledem na přílohu VI úmluvy MARPOL 73/78 s přihlédnutím k pokynům vypracovaným IMO. Nová definice v bodě 5a začleňuje do směrnice mezinárodně dohodnutou definici „společnosti“ v souladu s Mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění (předpisem ISM) 14 , který je v právu Unie proveden na základě nařízení (ES) č. 336/2006 15 .

Článek 4 – Zákaz vypouštění

Článek 4 stanoví obecné zákazy, na které se vztahuje tato směrnice. Nezákonné vypouštění může být přičítáno fyzické nebo právnické osobě a vnitrostátní předpisy provádějící tuto směrnici by měly stanovit, že tyto osoby ponesou odpovědnost. Některé zákazy ze stávající směrnice (látky uvedené v přílohách I–II úmluvy MARPOL 73/78) jsou aktualizovanými verzemi stávajících zákazů, některé jsou však nové (látky uvedené v přílohách III–VI úmluvy MARPOL 73/78). Pojem „méně závažné případy“ byl odstraněn na základě zjištění hodnocení ex post, že tento pojem je problematický a členské státy jej nevykládají stejně. Tento pojem se navíc týkal pouze uplatňování trestních sankcí, které nyní nespadají do oblasti působnosti směrnice.

Článek 5 – Výjimky

Návrh v článku 5 stanoví výjimky ze zákazů uvedených v článku 4 v případě, že k vypouštění do moře dochází po poškození lodi nebo jejího vybavení. Tento článek se použije pouze v případě, že je splněna podmínka poškození lodi/zařízení. Toto ustanovení bylo pozměněno s cílem vyjasnit stávající režim odpovědnosti podle úmluvy MARPOL 73/78 upřesněním použitelných pravidel, aniž by se tato pravidla měnila ve srovnání se směrnicí 2005/35/ES. Pojem „majitel“ používaný v úmluvě MARPOL 73/78 je vyjasněn tím, že se místo něj používá pojem „společnost“, protože může představovat různé subjekty, které loď spravují. Tato výjimka se proto vztahuje na jakoukoli organizaci, která převzala provoz lodi v souladu s předpisem ISM. Toto ustanovení se vztahuje na rozšířenou oblast působnosti směrnice. Výjimky pro trestné činy (článek 5a) a jejich další podrobnosti (článek 5b) byly zrušeny z důvodu právní soudržnosti se směrnicí (EU) 2023/xxxx o trestných činech proti životnímu prostředí. Prahové hodnoty pro trestní odpovědnost za trestné činy související se znečištěním z lodí zavedené směrnicí 2009/123/ES se ruší, protože tyto prahové hodnoty nyní upravuje směrnice (EU) 2023/xxxx.

Článek 6 – Donucovací opatření ve vztahu k lodím v přístavu členského státu

Ustanovení se oproti stávajícímu ustanovení nemění. S cílem pomoci členským státům při plnění jejich povinností podle článku 6 je doplněna nová příloha směrnice, která uvádí orientační seznam nesrovnalostí nebo informací, které by mohly vyvolat podezření, že mohlo dojít k nezákonnému vypouštění, což následně zakládá povinnost státu přístavu provést inspekci případu.

Článek 8 – Sankce

Článek se mění kvůli důsledkům směrnice (EU) 2023/xxxx o trestných činech proti životnímu prostředí. Revize směrnice 2005/35/ES se bude týkat pouze správních sankcí, zatímco směrnice (EU) 2023/xxxx se vztahuje na trestní sankce za znečištění z lodí. Stanoví zásady, kterými by se mělo řídit zavádění sankcí do vnitrostátních právních předpisů při provádění směrnice, což znamená, že by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Systémem správních sankcí zavedeným ve vnitrostátním právním řádu by neměla být dotčena směrnice (EU) 2023/xxxx a sankce v ní stanovené 16 . Nový odstavec článku 8 upřesňuje druh sankcí, které by měly být ve vnitrostátním právním řádu přinejmenším stanoveny a které by měly zahrnovat pokuty uložené společnosti provozující loď, přičemž uznává mezinárodní pravidla platná pro námořní dopravu, podle nichž může být provozní a/nebo technické řízení lodi registrovaným majitelem delegováno na jinou společnost. V takových případech by společnost nesla odpovědnost za nezákonné vypuštění znečišťujících látek do moře namísto jejich odevzdání do přístavních zařízení pro příjem odpadu, pokud neprokáže, že za vypuštění byla odpovědná jiná osoba, konkrétně velitel, nebo člen či členové posádky, pokud nejednali v rámci odpovědnosti velitele. Nový odstavec článku 8 objasňuje, že pokud se prokáže, že za protiprávní jednání byla odpovědná jiná osoba než společnost, měly by jí být uloženy sankce v souladu se směrnicí 2005/35/ES. Trestní sankce ukládané fyzickým osobám (článek 8a), odpovědnost za trestné činy (článek 8b) a trestní sankce ukládané právnickým osobám (článek 8c) byly vypuštěny z důvodu právní soudržnosti se směrnicí (EU) 2023/xxxx o trestných činech proti životnímu prostředí.

Článek 8d – Účinné uplatňování sankcí (nový)

Jedná se o nový článek, jehož cílem je jednotné uplatňování systému sankcí stanoveného směrnicí v celé Unii a sbližování ukládaných sankcí. Vnitrostátní justiční a správní orgány by měly při určování výše sankcí, které mají být uloženy znečišťovateli, zohlednit všechny relevantní okolnosti. S ohledem na různorodou povahu znečišťujících látek, na které se vztahuje tato směrnice, a na význam jednotného uplatňování těchto sankcí v celé Unii vzhledem k přeshraniční povaze znečištění z lodí bude další účinnost výše sankcí stanovena v prováděcím aktu stanovením konkrétních kritérií pro uplatňování sankcí za vypouštění různých znečišťujících látek do moře. Příkladem takových dodatečných kritérií může být zeměpisná oblast, kde došlo k vypuštění určitého druhu znečišťující látky, v závislosti na citlivosti oblasti na chemické látky obsažené ve znečišťující látce, např. nezákonné vypouštění kuchyňského oleje do Baltského moře.

Článek 10 – Výměna informací a zkušeností

Základní zásada tohoto ustanovení se nezměnila – Komise pomáhá členským státům v jejich činnostech v oblasti prosazování práva s podporou agentury EMSA. Název článku byl změněn tak, aby odrážel skutečnost, že opatření uvedená v tomto článku se týkají výměny informací a zkušeností nezbytných pro účinné provádění směrnice a spolupráce mezi dotčenými stranami.

Za účelem zlepšení výměny informací mezi členskými státy byla doplněna ustanovení o posílení stávajících digitálních nástrojů, které mají členské státy k dispozici, zejména služby CleanSeaNet, a o zlepšení automatického propojení mezi stávajícími databázemi týkajícími se námořní bezpečnosti a systémy výměny informací, včetně databází THETIS, THETIS-EU a systému SafeSeaNet, aby byly v rámci integrovaných námořních služeb poskytovány včasné a přesné informace v uživatelsky přívětivém formátu a aby členské státy mohly lépe cílit. Aby bylo zajištěno účinné monitorování provádění směrnice všemi členskými státy, je rovněž stanovena míra ověření na 10 % upozornění zaslaných službou CleanSeaNet každým členským státem ročně. Měl by být usnadněn přístup vnitrostátních orgánů v celém řetězci prosazování práva k těmto informacím, stejně jako přístup orgánů jiných členských států, které mají o tyto informace zájem, aby se minimalizovala administrativní zátěž činností spojených s prosazováním. Komise bude poskytovat fóra, na nichž by měla probíhat výměna zkušeností mezi orgány a odborníky členských států. Za tímto účelem se navrhují setkání odborníků zaměřená na stanovení společných postupů a pokynů, například prostřednictvím zřízení specializované expertní skupiny. Ustanovení o úkolech agentury EMSA byla z článku vypuštěna, neboť tyto úkoly jsou definovány v samostatném právním nástroji.

Článek 10a – Podávání zpráv (nový)

Povinnost členských států podávat zprávy byla nahrazena podrobnějším systémem podávání zpráv Komisi o provádění směrnice. Proto by se nyní měly podávat zprávy ihned po dokončení příslušných činností, a to prostřednictvím specializovaného elektronického nástroje pro podávání zpráv, který vyvinula a spravuje agentura EMSA. Toto opatření zajišťuje konkrétní a účinnější systém podávání zpráv tím, že zabraňuje časové prodlevě mezi datem případu znečištění nebo správním řízením a skutečným datem oznámení. Článek vyžaduje, aby členské státy vykazovaly příslušné údaje týkající se i) inspekcí, ii) ověřovacích činností a iii) uložených sankcí. Rovněž vyžaduje, aby členské státy zaznamenávaly do systému CleanSeaNet ověřovací činnosti provedené poté, co bylo členskému státu ze sítě CleanSeaNet zasláno upozornění, nebo důvody, proč se takovým upozorněním nezabývaly. Předpokládá se, že podrobnější pravidla pro postup podávání zpráv budou stanovena prováděcím aktem, včetně upřesnění druhu informací, které mají být poskytovány. Komise bude s podporou agentury EMSA prostřednictvím těchto opatření sledovat provádění a účinnost této směrnice a bude moci posoudit ukazatele, které budou měřit pokrok při dosahování cílů směrnice.

Článek 10b – Odborná příprava (nový)

Cílem tohoto ustanovení je pomoci členským státům při jejich činnostech v oblasti odborné přípravy příslušných orgánů zapojených do celého řetězce prosazování práva s cílem zajistit, aby všechny zúčastněné strany měly potřebné odborné dovednosti a schopnosti k účinnému plnění svých úkolů. Článek stanoví, že Komise bude s technickou podporou agentury EMSA členským státům EU poskytovat školení, aby mohly lépe plnit své povinnosti podle této směrnice, a to vzhledem k rozšířené oblasti působnosti a novému vývoji v IMO v oblasti právních předpisů, které jsou důležité pro provádění této směrnice. Na tomto základě bude agentura EMSA pravidelně pořádat semináře a zaměří se na i) nový technologický vývoj, včetně nových digitálních nástrojů, s ohledem na provádění směrnice a ii) osvědčené postupy členských států a jejich metody shromažďování důkazů a ověřování nezákonného vypouštění.

Článek 10c – Zveřejňování informací (nový)

Jedná se o nový článek. Komise zajistí, aby klíčové, nedůvěrné a aktuální informace o znečištění z lodí byly dostupné online. Na základě toho bude agentura EMSA zveřejňovat přehled těchto informací online a pravidelně jej aktualizovat. Tak budou veřejnosti přístupné obecné informace o každém případu znečištění z lodi v EU. To by zahrnovalo informace, jako jsou podrobnosti o upozornění ze satelitního sledování, následná opatření dotčeného členského státu, skutečnosti o ověření na místě nebo inspekci lodi a konečný výsledek řízení, například uložení správní pokuty, včetně její výše, názvu, vlajky a čísla IMO lodi, které byla uložena, a klíčové skutečnosti případu, v němž byla uložena. Agentura EMSA rovněž zveřejní přehled o provádění a prosazování této směrnice v jednotlivých členských státech, a to tak, že poskytne profily zemí s informacemi o pokroku při dosahování specifických cílů, jako je počet zjištěných případů znečištění nebo počet správních řízení v jednotlivých zemích, jakož i některé klíčové ukazatele jejich míry. Ke směrnici je připojena nová příloha, v níž je uveden druh veřejně dostupných informací.

Článek 10d – Ochrana osob, které oznamují potenciální nezákonné vypouštění (nový)

Nové nastavení digitálních nástrojů agentury EMSA poskytne bránu pro upozornění členského státu, že na moři došlo k nezákonnému vypouštění z lodi. Oznamovatelé (tj. fyzické osoby, které oznamují informace o porušení předpisů, jež získaly v souvislosti se svou pracovní činností) budou mít k dispozici vyhrazený kanál pro oznamování potenciálních trestných činů. Tento článek odkazuje na ochranu oznamovatelů prostřednictvím odkazu na směrnici (EU) 2019/1937, kterou se stanoví minimální normy pro ochranu osob, které oznamují porušení práva Unie vyjmenovaná v uvedené směrnici.

Článek 12a – Hodnocení a přezkum (nový)

Jedná se o nový článek. Toto ustanovení stanoví, že za pět let od provedení ve vnitrostátním právu vypracuje Komise hodnocení provádění směrnice. Bylo rovněž doplněno ustanovení o přezkumu, které stanoví, že při přezkumu by měly být zohledněny veškeré budoucí změny mezinárodních norem pro zabránění znečištění z lodí, které podléhají kontrole podle úmluvy MARPOL 73/78.

Článek 13 - Postup projednávání ve výboru

Jedná se o nový standardní článek o přijímání prováděcích aktů.

Dřívější články 5a–5b, 8a–8c, 11, 14 a 15 a jediná příloha byly zrušeny.

Výše uvedené články byly v zásadě vypuštěny kvůli důsledkům směrnice (EU) 2023/xxxx o trestných činech proti životnímu prostředí a také v případech, kdy již nejsou relevantní. Jediná příloha směrnice 2005/35/ES byla zrušena jako zastaralá.

Příloha I (nová)

Jedná se o novou přílohu, která uvádí příklady situací, kdy by měly být zahájeny donucovací činnosti, protože existuje podezření, že některá loď nezákonně vypustila znečišťující látky. V takovém případě musí členský stát provést inspekci v přístavu, aby zkontroloval a shromáždil informace o okolnostech nezákonného vypuštění a důkazy. Příloha obsahuje orientační seznam příkladů nesrovnalostí a informací, které by mohly zakládat povinnost provést inspekci, např. výsledky předchozích inspekcí provedených v rámci státní přístavní inspekce nebo inspekce provedené policií, orgány ochrany životního prostředí nebo jinými orgány, inspekcí předávání odpadu z lodí v přístavních zařízeních pro příjem odpadu nebo výměna či získání informací prostřednictvím integrovaných námořních služeb. Pokud inspekce odhalí skutečnosti, že došlo k nezákonnému vypuštění, je třeba zahájit příslušné řízení.

Příloha II (nová)

Jedná se o novou přílohu, která obsahuje demonstrativní seznam druhů informací, které mají být zveřejněny o každém případu znečištění a o provádění směrnice každým členským státem. Tyto informace budou poskytovány v uživatelsky přívětivém formátu, například ve formě mapy, kde si uživatel může přiblížit zeměpisnou oblast zájmu a zjistit, jak se v daném roce řeší případy znečištění. Veřejně dostupné informace by byly poskytovány v netechnickém jazyce s cílem poskytnout veřejnosti informace o tom, jak členské státy případy znečištění sledují a kterým lodím byly uloženy pokuty.    

2023/0171 (COD)

Návrh

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 17 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 18 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

1)Námořní politika Unie je zaměřena na dosažení vysokého stupně bezpečnosti a ochrany životního prostředí. Tohoto cíle lze dosáhnout dodržováním mezinárodních úmluv, předpisů a rezolucí za současného zachování svobody plavby, jak je stanovena Úmluvou Organizace spojených národů o mořském právu.

2)Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí (dále jen „úmluva MARPOL 73/78“) stanoví všeobecný zákaz vypouštění odpadu z lodí do moře, ale upravuje také podmínky, za nichž lze určité látky do mořského prostředí vypouštět.

3)Od přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES 19 úmluva MARPOL 73/78 a její přílohy prošly důležitými změnami, jež zavedly přísnější normy a zákazy pro vypouštění látek z lodí do moře. Tyto změny, jakož i zkušenosti získané při provádění směrnice 2005/35/ES by měly být zohledněny.

4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 20 zajišťuje, aby byl odpad dopravován do přístavů Unie, kde je shromažďován v odpovídajících přístavních zařízeních pro příjem odpadu. Prosazování směrnice (EU) 2019/883 je spolu se směrnicí 2005/35/ES klíčovým nástrojem prevence znečištění z lodí. Aby byl zajištěn účinný, integrovaný a jednotný systém prosazování práva ve vztahu k ustanovením směrnice (EU) 2019/883 o předávání odpadu do přístavních zařízení pro příjem odpadu, měla by být směrnice 2005/35/ES změněna tak, aby se oblast její působnosti rozšířila na přílohy IV až VI úmluvy MARPOL 73/78, a to s cílem odradit lodě od nezákonného vypouštění znečišťujících látek do moře namísto jejich předávání do přístavních zařízení pro příjem odpadu v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2019/883.

5)Směrnice (EU) 2019/883 nezahrnuje do své působnosti přílohu III úmluvy MARPOL 73/78, protože balené zboží není klasifikováno jako odpad, a proto se obvykle nepředává do přístavních zařízení pro příjem odpadu. Nelze však vyloučit, že škodlivé látky přepravované v balené formě mohou být nezákonně vyhozeny do moře. S ohledem na výše uvedené skutečnosti by měla být oblast působnosti směrnice 2005/35/ES rozšířena o přílohu III úmluvy MARPOL 73/78. Vyhazování škodlivých látek by proto mělo být podle směrnice 2005/35/ES zakázáno, pokud příslušné orgány neshledají, že bylo nezbytné pro zajištění bezpečnosti lodě nebo záchranu života na moři.

6)Úmluva MARPOL 73/78 zahrnuje do definice vypouštění ve svém článku 2 emise z lodí. Příloha VI úmluvy MARPOL 73/78 se zabývá zamezením znečištění ovzduší z lodí. Příloha VI a příslušné pokyny IMO týkající se systémů čištění spalin (rezoluce MEPC.340 (77)) umožňují použití systémů čištění spalin na lodích jako alternativní metodu zajištění souladu ke snížení emisí oxidů síry (SOx). Příloha VI upravuje zbytky a vypouštěnou vodu ze systémů čištění spalin, a to buď zákazem jejich vypouštění do moře a požadavkem na jejich předání do odpovídajících přístavních zařízení pro příjem odpadu (v případě zbytku ze systému čištění spalin s uzavřeným okruhem), nebo úpravou podmínek jejich vypouštění (v případě vypouštěné vody ze systémů s otevřeným okruhem). Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 21 provádí mezinárodní normy týkající se oxidů síry v právu Unie, zatímco směrnice (EU) 2019/883 zajišťuje, aby byly zbytky ze systému čištění spalin předávány do přístavních zařízení pro příjem odpadu. Vzhledem k tomu, že zbytky a vypouštěná voda ze systémů čištění spalin mohou způsobit znečištění mořského prostředí, měly by se v případě nezákonného vypouštění uplatnit sankce stanovené směrnicí 2005/35/ES. Z těchto důvodů by měla být oblast působnosti směrnice 2005/35/ES rozšířena o zbytky a vypouštěnou vodu ze systémů čištění spalin, přičemž by měly být zohledněny pokyny vypracované IMO, aniž by byla dotčena ustanovení směrnice (EU) 2016/802, která stanoví přísnější normy pro vypouštění a sankce za ně.

7)Směrnice (EU) 2023/xxxx  22 zajišťuje společné definice trestných činů proti životnímu prostředí a dostupnost odrazujících, účinných a přiměřených trestních sankcí za závažné trestné činy proti životnímu prostředí. Směrnice 2005/35/ES byla změněna směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES 23 , která zavedla trestní sankce za některá porušení směrnice 2005/35/ES, která by nyní měla spadat do oblasti působnosti směrnice (EU) 2023/xxxx. Ustanovení směrnice 2005/35/ES, která byla doplněna nebo nahrazena směrnicí 2009/123/ES, by proto měla být ze směrnice 2005/35/ES vypuštěna.

8)Správními sankcemi zavedenými při provádění směrnice 2005/35/ES by neměla být dotčena směrnice (EU) 2023/xxxx. Členské státy by měly vymezit rozsah prosazování správního a trestního práva s ohledem na trestné činy v oblasti znečištění z lodí vymezené svým vnitrostátním právem. Při uplatňování vnitrostátních právních předpisů, kterými se provádí směrnice 2005/35/ES, by členské státy měly zajistit, aby se ukládání trestních sankcí a správních sankcí řídilo zásadami Listiny základních práv Evropské unie, včetně zásady ne bis in idem.

9)Sankce stanovené směrnicí 2005/35/ES by měly být posíleny zajištěním jednotného uplatňování správních sankcí v celé Unii. V zájmu posílení odrazujícího účinku sankcí ukládaných za porušení předpisů o znečišťování z lodí by měly mít tyto sankce přinejmenším podobu pokut uložených společnosti lodě, pokud společnost neprokáže, že za vypuštění byl odpovědný velitel lodě, nebo člen či členové posádky, pokud nejednali v rámci odpovědnosti velitele. V této souvislosti se společností lodě rozumí majitel lodě nebo jakákoli jiná organizace či osoba, například správce nebo nájemce plavidla bez posádky, která od majitele lodě převzala odpovědnost za provoz lodě, v souladu s Mezinárodním předpisem pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění (dále jen „předpis ISM“) 24 , který byl v právu Unie proveden na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006 25 . Ve směrnici 2005/35/ES by mělo být uznáno, že registrovaný majitel může řízením lodi pověřit jiný subjekt, který by pak měl být v první řadě odpovědný za to, že neplní své povinnosti podle předpisu ISM, a to zajistit předcházení poškozování životního prostředí nebo pověřit prováděním činností na lodi kvalifikovaný personál.

10)Vnitrostátní správní a justiční orgány by měly při určování výše sankcí, které mají být uloženy znečišťovateli, zohlednit všechny relevantní okolnosti. S ohledem na různorodou povahu znečišťujících látek, na které se vztahuje směrnice 2005/35/ES, a na význam jednotného uplatňování sankcí v celé Unii vzhledem k přeshraniční povaze regulovaného chování by měly být další sbližování a účinnost výše sankcí podpořeny stanovením konkrétních kritérií pro uplatňování sankcí za vypouštění různých znečišťujících látek. Za účelem zajištění jednotných podmínek pro uplatňování sankcí by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 26 . Tyto prováděcí akty by měly být přijímány přezkumným postupem.

11)Pokud má členský stát podezření, že se loď kotvící dobrovolně v jeho přístavu nebo pobřežním terminálu dopustila nezákonného vypouštění, měla by být provedena příslušná inspekce ke zjištění okolností. S cílem pomoci členským státům při plnění jejich povinností podle směrnice 2005/35/ES provádět inspekce takových lodí obsahuje příloha I směrnice 2005/35/ES orientační seznam nesrovnalostí nebo informací, které by měly příslušné orgány v jednotlivých případech zohlednit při určování toho, zda by loď měla být považována za podezřelou.

12)Doprovodná opatření pro spolupráci a povinnosti členských států podávat zprávy dosud nebyly dostatečné k tomu, aby bylo možné provést úplnou analýzu, zda znečišťovatelé čelí účinným, odrazujícím a přiměřeným sankcím a zda má Komise k dispozici dostatek údajů pro sledování provádění směrnice 2005/35/ES. V zájmu zajištění účinného a důsledného prosazování směrnice 2005/35/ES by měla být usnadněna výměna informací a zkušeností prostřednictvím posílení spolupráce a zároveň by mělo být zajištěno, aby byly Komisi poskytnuty odpovídající údaje umožňující řádné sledování provádění směrnice 2005/35/ES.

13)Stávající satelitní služba „CleanSeaNet“, která informuje orgány členských států o případném nezákonném vypouštění, by měla být dále rozšířena o informace o dalších znečišťujících látkách spadajících do oblasti působnosti směrnice 2005/35/ES. Informace týkající se potenciálního nebo skutečného vypouštění nahlášeného členskými státy v souladu se směrnicí 2005/35/ES a dalších databází Unie týkajících se námořní bezpečnosti, jako je systém Unie pro výměnu informací na moři zřízený směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES 27 (dále jen „SafeSeaNet“) a inspekční databáze zřízená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES 28 (dále jen „THETIS“), by měly být integrovány a zasílány v uživatelsky přívětivém elektronickém formátu vnitrostátním orgánům zapojeným do řetězce prosazování práva, aby tyto orgány mohly včas reagovat. Tyto informace, pokud se týkají skutečného nebo potenciálního vypouštění zbytku ze systému čištění spalin z lodě, by měly být dále automaticky zasílány do specializovaného modulu systému THETIS zřízeného prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/253 (THETIS-EU), aby je členské státy mohly využívat při přijímání donucovacích opatření v souladu s ustanoveními směrnice (EU) 2016/802. Aby bylo zajištěno účinné monitorování provádění směrnice všemi členskými státy, měl by každý členský stát po dobu prvních tří let od provedení této směrnice ve vnitrostátním právu zajistit míru ověření ve výši 10 % upozornění zaslaných službou CleanSeaNet ročně. Přístup k těmto informacím by měl být umožněn orgánům dalších členských států, které na nich mají zájem v rámci své role států dalšího přístavu určení, kam loď připluje, pobřežních států dotčených potenciálním vypouštěním nebo států vlajky lodě, a to v zájmu usnadnění účinné a včasné přeshraniční spolupráce, minimalizace administrativní zátěže spojené s činnostmi v oblasti prosazování práva a v konečném důsledku účinného postihování pachatelů za porušování směrnice 2005/35/ES.

14)Činnost podskupiny pro odpad z lodí, jež byla zřízena v rámci Evropského fóra pro udržitelnou lodní dopravu a která sdružuje širokou škálu odborníků v oblasti znečištění z lodí a nakládání s odpadem z lodí, byla v prosinci roku 2017 přerušena s ohledem na zahájení interinstitucionálních jednání týkajících se směrnice (EU) 2019/883. Vzhledem k tomu, že tato dočasná podskupina poskytovala Komisi cenné poradenství a odborné znalosti, měla by být zřízena podobná expertní skupina pověřená výměnou zkušeností s uplatňováním této směrnice, která by napomáhala členským státům při budování jejich kapacit pro odhalování a ověřování případů znečištění a zajištění účinného prosazování směrnice 2005/35/ES.

15)Evropská agentura pro námořní bezpečnost (dále jen „EMSA“) zřízená nařízením (EU)xxxx/xxxx 29 by měla Komisi poskytovat nezbytnou podporu při zajišťování provádění této směrnice.

16)Členské státy by měly Komisi poskytovat informace potřebné k zajištění řádného sledování provádění směrnice 2005/35/ES. V zájmu omezení administrativní zátěže a poskytnutí pomoci Komisi při analýze údajů vykazovaných členskými státy by členské státy měly tyto informace poskytovat prostřednictvím specializovaného elektronického nástroje pro podávání zpráv. Pokud se informace týkají sankcí uložených fyzickým osobám nebo se týkají fyzických osob, musí být tyto informace anonymizovány. Aby bylo zajištěno, že informace poskytované v souladu se směrnicí 2005/35/ES jsou mezi členskými státy srovnatelné z hlediska svého druhu a jsou shromažďovány na základě harmonizovaného elektronického formátu a postupu pro podávání zpráv, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

17)V zájmu zajištění pomoci členským státům s rozvojem jejich kapacit, pokud jde o účinné prosazování směrnice 2005/35/ES vnitrostátními správními a justičními orgány, by Komise měla členským státům poskytovat poradenství a školení týkající se mimo jiné osvědčených metod a postupů odhalování, ověřování a shromažďování důkazů, jakož i poradenství týkající se příslušného regulačního vývoje úmluvy MARPOL 73/78 a dostupného technologického vývoje, včetně nových digitálních nástrojů, za účelem usnadnění účinných, nákladově efektivních a cílených činností v oblasti prosazování práva.

18)V zájmu zvýšení informovanosti veřejnosti o vypouštění znečištění z lodí a zlepšení ochrany životního prostředí by měly být informace poskytované členskými státy o uplatňování směrnice 2005/35/ES zveřejňovány prostřednictvím celounijního přehledu a měly by zahrnovat informace uvedené v příloze II směrnice 2005/35/ES. Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES 30 je zaručit právo na přístup k informacím o životním prostředí v členských státech v souladu s Úmluvou o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva), jíž je Unie smluvní stranou. Komise by měla chránit důvěrnost informací obdržených členskými státy, aniž jsou dotčena ustanovení směrnice 2003/4/ES.

19)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 31 stanoví minimální normy pro oznamování porušení práva Unie, včetně směrnice 2005/35/ES, a pro ochranu osob, které takové porušení oznamují. Členské státy by měly zejména zajistit, aby posádce spadající do oblasti působnosti směrnice (EU) 2019/1937, která oznamuje skutečné nebo potenciální nezákonné vypouštění, byla poskytnuta ochrana. Kromě stávajících kanálů pro oznamování na vnitrostátní úrovni, jak je upravuje směrnice (EU)2019/1937, by Komise měla poskytnout k dispozici centralizovaný externí online kanál pro oznamování za účelem podávání oznámení o skutečném nebo potenciálním nezákonném vypouštění a předávat tyto zprávy dotčenému členskému státu nebo členským státům, které by tato oznámení měly následně vyřizovat v souladu se směrnicí (EU) 2019/1937, včetně potvrzení o přijetí, odpovídající zpětné vazby a následných opatření. Komise by měla zajistit ochranu utajení totožnosti oznamujících osob, a to v případě potřeby i omezením výkonu některých práv dotčených osob na ochranu údajů, například osob, které jsou v oznámení uvedeny jako osoby podílející se na potenciálním nezákonném vypouštění, v souladu s čl. 25 odst. 1 písm. c) a h) a čl. 25 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 32 , a to v rozsahu a na dobu, které jsou nezbytné k tomu, aby se předešlo pokusům o zabránění oznámení nebo o znesnadnění, maření či zpomalení následných opatření, zejména vyšetřování, nebo pokusům o odhalení totožnosti oznamujících osob a aby se tyto pokusy řešily.

20)Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) 2018/1725 a dne [xx xx 2023] vydal své stanovisko 33 .

21)V IMO probíhají diskuse o nových problémech ochrany životního prostředí v souvislosti s mezinárodní námořní dopravou, které mají za následek znečištění vody i ovzduší. Patří mezi ně látky z odpadu v moři znečišťující vodu, jako jsou případy ztráty kontejnerů a plastových pelet, a podmořský hluk a látky znečišťující ovzduší, jako je černý uhlík. Výsledkem těchto jednání mohou být nová pravidla v rámci úmluvy MARPOL 73/78. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES 34 navíc vyžaduje, aby členské státy dosáhly dobrého stavu mořského prostředí, což mimo jiné zahrnuje jako kvalitativní deskriptory odpad v moři a podmořský hluk z lodí. S tím souvisí i směrnice (EU) 2023/xxxx 35 , která stanoví mezní hodnoty pro oxid dusičitý (NO2), jenž je důsledkem emisí oxidů dusíku (NOx). Činnosti lodní dopravy přispívají k vyšším úrovním NO2 v pobřežních a přístavních oblastech. Vzhledem k těmto okolnostem by měl budoucí přezkum směrnice 2005/35/ES zohlednit nový vývoj a Komise by měla případně prozkoumat možnost úpravy oblasti působnosti této směrnice s ohledem na případné nové mezinárodní normy podle úmluvy MARPOL 73/78. Budoucí přezkum by měl posoudit možnost případné změny oblasti působnosti směrnice 2005/35/ES tak, aby zahrnovala emise SOx a NOx, které upravuje příloha VI úmluvy MARPOL, a to na základě zkušeností získaných při provádění směrnice (EU) 2016/802 a na základě vývoje a vyspělosti monitorování a zjišťování emisí SOx a NOx z lodí, s cílem zajistit jednotný, účinný a efektivní režim prosazování, jakož i ukládání odrazujících sankcí za ně v souladu s akčním plánem pro nulové znečištění, a zejména s jeho stěžejní iniciativou 5 „Společné prosazování nulového znečištění“.

22)Jelikož cílů této směrnice nemůže být z důvodu přeshraniční povahy škod, které mohou být způsobeny nezákonným vypouštěním spadajícím do oblasti působnosti této směrnice, a dostupnosti účinných, odrazujících a přiměřených sankcí za takové vypouštění v celé Unii uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků navrhovaných opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

23)Tato směrnice uznává základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, včetně ochrany osobních údajů, práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces, presumpce neviny a práva na obhajobu, zásad zákonnosti a přiměřenosti trestných činů a trestů a práva nebýt dvakrát trestně stíhán nebo trestán za stejný trestný čin. Tato směrnice má zajistit plné dodržování těchto práv a zásad a měla by být prováděna v souladu s nimi.

24)Směrnice 2005/35/ES by proto měla být změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2005/35/ES

Směrnice 2005/35/ES se mění takto:

1)Název se nahrazuje tímto:

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady o prosazování mezinárodních norem týkajících se znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání v oblasti znečišťování“.

2)Článek 1 se nahrazuje tímto:

„Článek 1

Účel

1.Účelem této směrnice je začlenit mezinárodní normy, které se týkají znečištění z lodí, do práva Unie a zajistit, aby se na osoby odpovědné za nezákonné vypouštění znečišťujících látek vztahovaly odrazující, účinné a přiměřené sankce, a zlepšit tak námořní bezpečnost a zvýšit ochranu mořského prostředí před znečišťováním z lodí.

2.Tato směrnice nebrání členským státům v přijetí přísnějších opatření v souladu s mezinárodním právem, a to stanovením správních nebo trestních sankcí v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy.“

3)Článek 2 se nahrazuje tímto:

„Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1.„úmluvou MARPOL 73/78“ Mezinárodní úmluva o zamezení znečištění moří z lodí z roku 1973 a protokol k této úmluvě z roku 1978, v platném znění;

2.„znečišťujícími látkami“ látky podléhající regulaci na základě přílohy I (ropné látky), II (jedovaté kapalné látky volně ložené), III (škodlivé látky dopravované po moři v balené formě), IV (odpadní vody z lodí), V (odpadky z lodí) úmluvy MARPOL 73/78 a zbytek ze systému čištění spalin;

3.„zbytkem ze systému čištění spalin“ jakýkoli materiál odstraněný z odpadní vody nebo vody odvedené z recirkulace systémem následného zpracování nebo vypouštěná voda, která nesplňuje kritérium pro vypouštění, nebo jiný zbytkový materiál odstraněný ze systému čištění spalin odvedený přes palubu v důsledku použití metody zajištění souladu ke snížení emisí ve smyslu definice v pravidle 4 přílohy VI úmluvy MARPOL 73/78, která je použita jako alternativa z hlediska snížení emisí k normám stanoveným v pravidle 14 přílohy VI úmluvy MARPOL 73/78, s přihlédnutím k pokynům vypracovaným IMO;

a)„vypouštěním“ jakékoli vypuštění z lodi podle článku 2 úmluvy MARPOL 73/78;

4.„lodí“ námořní plavidlo bez ohledu na to, pod jakou vlajkou pluje, jakéhokoli typu, provozované v mořském prostředí, přičemž tento pojem zahrnuje křídlové čluny, vznášedla, ponorky a plovoucí zařízení;

5.„právnickou osobou“ jakýkoli právní subjekt, který má tento status podle příslušného vnitrostátního práva, s výjimkou států samotných nebo veřejných subjektů při výkonu státní moci a s výjimkou organizací mezinárodního práva veřejného;

6.„společností“ vlastník lodě nebo jakákoli jiná organizace nebo osoba, jako je správce nebo nájemce plavidla bez posádky, která převzala od vlastníka lodě odpovědnost za její provoz.“

4)Článek 4 se nahrazuje tímto:

„Článek 4

Protiprávní jednání

1.Členské státy zajistí, aby vypouštění znečišťujících látek v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 3 odst. 1 bylo považováno za protiprávní jednání, ledaže:

a)v případě znečišťujících látek podléhajících regulaci podle přílohy I úmluvy MARPOL 73/78 splňuje podmínky stanovené v příloze I pravidlech 15, 34, 4.1 nebo 4.3 úmluvy MARPOL 73/78;

b)v případě znečišťujících látek podléhajících regulaci podle přílohy II úmluvy MARPOL 73/78 splňuje podmínky stanovené v příloze II pravidlech 13, 3.1.1 nebo 3.1.3 úmluvy MARPOL 73/78;

c)v případě znečišťujících látek podléhajících regulaci podle přílohy III úmluvy MARPOL 73/78 splňuje podmínky stanovené v příloze III pravidle 8.1 úmluvy MARPOL 73/78;

d)v případě znečišťujících látek podléhajících regulaci podle přílohy IV úmluvy MARPOL 73/78 splňuje podmínky stanovené v příloze IV pravidlech 3, 11.1 a 11.3 úmluvy MARPOL 73/78;

e)v případě znečišťujících látek podléhajících regulaci podle přílohy V úmluvy MARPOL 73/78 splňuje podmínky stanovené v příloze V pravidlech 4.1, 4.2, 5, 6.1, 6.2 a 7 úmluvy MARPOL 73/78 a v oddíle 5.2 části II-A Mezinárodního předpisu pro lodě působící v polárních vodách (polární předpis) a

f)v případě zbytku ze systému čištění spalin splňuje podmínky stanovené v příloze VI pravidlech 14.1, 14.4, 14.6 a 3.1.1 úmluvy MARPOL 73/78.

2.Každý členský stát přijme opatření nezbytná k zajištění toho, aby každá fyzická nebo právnická osoba, která se dopustí protiprávního jednání ve smyslu odstavce 1, byla za toto jednání činěna odpovědnou.“

5)Článek 5 se nahrazuje tímto:

„Článek 5

Výjimky

1.Vypouštění znečišťujících látek podléhajících regulaci podle příloh I, II a VI úmluvy MARPOL 73/78 v jakékoli z oblastí uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. c), d) a e) se nepovažuje za protiprávní jednání společnosti, velitele nebo posádky, jsou-li splněny obě následující podmínky:

a)vypouštění je následkem poškození lodi nebo jejího vybavení;

b)byla přijata všechna důvodná bezpečnostní opatření po vzniku poškození nebo objevení vypouštění za účelem zabránění nebo minimalizace vypouštění.

2.Odstavec 1 se nepoužije, pokud se společnost, velitel nebo posádka, kteří odpovídají za škodu, dopustili jednání buď s úmyslem způsobit škodu, nebo z nedbalosti s vědomím, že pravděpodobně vznikne škoda.“

6)Článek 5a se zrušuje.

7)Článek 5b se zrušuje.

8)V článku 6 se doplňuje nový odstavec 3, který zní:

„3.Orientační seznam nesrovnalostí nebo informací ve smyslu odstavce 1 je uveden v příloze I této směrnice.“

9)Článek 8 se nahrazuje tímto:

„Článek 8

Sankce

1.Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice (EU) 2023/xxxx 36 , stanoví členské státy systém správních sankcí za porušení vnitrostátních předpisů provádějících článek 4 a čl. 5 odst. 2 této směrnice a zajistí jejich uplatňování. Stanovené správní sankce musí být odrazující, účinné a přiměřené.

2.Členské státy zajistí, aby sankce zavedené při provádění této směrnice zahrnovaly pokuty, které jsou uloženy společnosti v okamžiku protiprávního jednání, pokud společnost nemůže prokázat, že za protiprávní jednání byl odpovědný velitel, nebo posádka, pokud nejednala v rámci odpovědnosti velitele.

3. V případě, že se prokáže, že za spáchání příslušného protiprávního jednání byl odpovědný velitel, nebo posádka, pokud nejednala v rámci odpovědnosti velitele, členské státy zajistí, aby byly těmto osobám uloženy sankce v souladu s ustanoveními této směrnice.“

10)Článek 8a se zrušuje.

11)Článek 8b se zrušuje.

12)Článek 8c se zrušuje.

13)Vkládá se nový článek 8d, který zní:

„Článek 8d

Účinné uplatňování sankcí

1.Členské státy zajistí, aby při určování a uplatňování druhu a výše správní sankce pro fyzickou nebo právnickou osobu, u níž příslušné orgány zjistí, že je odpovědná za protiprávní jednání ve smyslu článku 4 a čl. 5 odst. 2, příslušné orgány zohlednily všechny příslušné okolnosti protiprávního jednání, mimo jiné:

a)povahu, závažnost a dobu trvání vypouštění;

b)míru zavinění odpovědné osoby;

c)škody způsobené vypouštěním na životním prostředí nebo lidském zdraví;

d)finanční sílu odpovědné osoby, případně s přihlédnutím k ročnímu celosvětovému obratu odpovědné právnické osoby;

e)hospodářský přínos, který odpovědné osobě z protiprávního jednání vznikl nebo se očekává, že jí vznikne;

f)opatření přijatá odpovědnou osobou k zabránění vypouštění nebo zmírnění jeho dopadů;

g)úroveň spolupráce odpovědné osoby s příslušným orgánem, včetně jakéhokoli jednání, jehož cílem je obejít nebo ztížit příslušnou inspekci nebo jiné šetření ze strany příslušného orgánu, a

h)jakékoli předchozí protiprávní jednání ze strany odpovědné osoby.

2.Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla pro kritéria, která mají členské státy zohlednit při uplatňování sankcí u jednotlivých druhů znečišťujících látek podle této směrnice. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13.“

14)Článek 10 se nahrazuje tímto:

„Článek 10

Výměna informací a zkušeností

1.Pro účely této směrnice členské státy a Komise spolupracují při výměně informací na základě systému Unie pro výměnu informací na moři stanoveného v čl. 22a odst. 3 a v příloze III směrnice 2002/59/ES 37 (SafeSeaNet), aby bylo dosaženo těchto cílů:

a)zlepšit informace potřebné k účinnému provádění této směrnice, zejména informace poskytované evropskou satelitní službou pro zjišťování znečištění zřízenou touto směrnicí (CleanSeaNet), s cílem vyvinout spolehlivé metody sledování znečišťujících látek v moři;

b)vypracovat a zavést vhodný systém kontroly a sledování, který bude integrovat informace poskytnuté podle písmene a) s informacemi zpřístupněnými systémem SafeSeaNet a dalšími informačními databázemi a nástroji Unie, včetně zasílání informací o skutečných nebo potenciálních případech vypouštění zbytku ze systému čištění spalin do specializovaného modulu systému THETIS zřízeného prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2015/253 38 (THETIS-EU), aby se usnadnila včasná identifikace a sledování lodí vypouštějících znečišťující látky s cílem optimalizovat donucovací opatření přijatá vnitrostátními orgány;

c)optimálně využívat informace poskytnuté v souladu s písmeny a) a b), jakož i informace oznámené členskými státy podle článku 10a, s cílem usnadnit přístup k těmto informacím a jejich výměnu mezi příslušnými orgány a s orgány jiných členských států a Komisí a

d)do tří let ode dne provedení této směrnice zajistit, aby příslušné orgány každoročně ověřily alespoň 10 % upozornění zaslaných službou CleanSeaNet.

2.Komise organizuje výměnu zkušeností mezi vnitrostátními orgány a odborníky z členských států, včetně odborníků ze soukromého sektoru, občanské společnosti a odborových svazů, týkajících se uplatňování této směrnice v celé Unii s cílem stanovit společné postupy a pokyny k prosazování této směrnice.“

15)Vkládají se nové články 10a, 10b, 10c a 10d, které znějí:

„Článek 10a

Podávání zpráv

1.Komise zřídí elektronický nástroj pro podávání zpráv za účelem shromažďování a výměny informací mezi členskými státy a Komisí o provádění systému prosazování stanoveného touto směrnicí.

2.Členské státy zajistí, aby prostřednictvím elektronického nástroje pro podávání zpráv uvedeného v odstavci 1 byly poskytovány následující informace týkající se opatření přijatých jejich příslušnými orgány:

a)informace týkající se následných opatření příslušných orgánů v souvislosti s upozorněním zaslaným službou CleanSeaNet nebo důvody, proč se příslušné orgány takovým upozorněním nezabývaly, jakmile jsou navazující činnosti dokončeny;

b)informace týkající se inspekcí provedených v souladu s článkem 6, jakmile je inspekce ukončena;

c)informace týkající se opatření přijatých v souladu s článkem 7, jakmile jsou tato opatření dokončena;

d)informace týkající se sankcí uložených v souladu s touto směrnicí, a to bez zbytečného odkladu a v každém případě do 30. června každého roku za sankce uložené v předchozím kalendářním roce. Pokud informace týkající se sankcí obsahují osobní údaje, musí být tyto informace anonymizovány.

3.Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku může Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanovit podrobná pravidla pro postup oznamování informací uvedených v odstavci 2, včetně upřesnění druhu informací, které mají být poskytovány, v souladu s přezkumným postupem stanoveným v článku 13.

4.Členské státy informují Komisi o oprávněných orgánech, které budou mít přístup k nástroji pro podávání zpráv uvedenému v odstavci 1.

Článek 10b

Odborná příprava

Komise podporuje rozvoj kapacit členských států tím, že podle potřeby poskytuje školení orgánům odpovědným za odhalování, ověřování a vymáhání protiprávního jednání v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 10c

Zveřejňování informací

1.Na základě informací oznámených členskými státy v souladu s článkem 10a Komise zveřejní pravidelně aktualizovaný celounijní přehled o provádění a prosazování této směrnice. Přehled zahrnuje informace uvedené v příloze II této směrnice.

2.Aniž je dotčena směrnice 2003/4/ES 39 , přijme Komise vhodná opatření na ochranu důvěrnosti informací získaných při provádění této směrnice.

Článek 10d

Ochrana osob, které oznamují potenciální protiprávní jednání

1.Komise vytvoří a spravuje důvěrný externí online kanál pro oznamování ve smyslu směrnice (EU) 2019/1937 40 za účelem přijímání oznámení o možných porušeních této směrnice a předává tato oznámení dotčenému členskému státu nebo členským státům.

2.Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní orgány, které přijmou oznámení o porušení této směrnice předložené prostřednictvím kanálu uvedeného v odstavci 1, poskytly zpětnou vazbu a následná opatření v souvislosti s těmito oznámeními v souladu se směrnicí (EU) 2019/1937.

3. Komise může omezit použití článků 14 až 22, 35 a 36, jakož i článku 4 nařízení (EU) 2018/1725 41 u subjektů údajů, které jsou součástí oznámení předloženého prostřednictvím kanálu uvedeného v odstavci 1 nebo jsou v něm uvedeny, a které nejsou subjekty údajů předkládajícími toto oznámení. Toto omezení může platit pouze po dobu nezbytnou k prošetření oznámení uvedeného v odstavci 2 příslušnými orgány členského státu.“

16)Článek 11 se zrušuje.

17)Článek 12 se zrušuje.

18)Vkládá se nový článek 12a, který zní:

„Článek 12a

Hodnocení a přezkum

1.Komise provede hodnocení této směrnice do [Úřad pro publikace: vložte datum: pět let ode dne provedení této pozměňující směrnice]. Toto hodnocení zohlední alespoň následující:

a)zkušenosti získané při provádění této směrnice a

b)informace poskytované členskými státy podle článku 10a a celounijní přehled poskytnutý podle článku 10c.

2.V rámci přezkumu Komise případně posoudí možnost úpravy oblasti působnosti této směrnice, mimo jiné s ohledem na prvky mezinárodních norem pro prevenci znečišťování ovzduší z lodí, které podléhají regulaci podle úmluvy MARPOL 73/78, zejména emise oxidů síry a oxidů dusíku z lodí, jakož i s ohledem na další normy upravující vypouštění z lodí, které podléhá regulaci podle úmluvy MARPOL 73/78, jako je černý uhlík, odpad v moři, ztráty kontejnerů, ztráty plastových pelet a podmořský hluk.“

19)Článek 13 se nahrazuje tímto:

„Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1.Komisi je nápomocen Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) zřízený článkem 3 nařízení (ES) č. 2099/2002 42 . Výbor COSS je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011 43 .

2.Odkazuje-li se na tento článek, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011 a článek 5 nařízení (ES) č. 2099/2002.“

20)Článek 14 se zrušuje.

21)Článek 15 se zrušuje.

22)Jediná příloha se zrušuje.

23)Znění uvedené v příloze I této směrnice se doplňuje jako příloha I.

24)Znění uvedené v příloze II této směrnice se doplňuje jako příloha II.

Článek 2

Provedení ve vnitrostátním právu

1.Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do [Úřad pro publikace: vložte datum: jeden rok ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.Členské státy sdělí Komisi znění vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice, a veškeré jejich pozdější změny.

Článek 3

Uplatňování směrnice 2009/123/ES

44 Pokud jde o protiprávní jednání, která se považují za trestné činy podle směrnice 2005/35/ES ve znění směrnice 2009/123/ES, a odpovídající sankce, jsou členské státy, které nejsou vázány směrnicí (EU) 2023/xxxx, nadále vázány směrnicí 2005/35/ES ve znění směrnice 2009/123/ES.

Článek 4

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 5

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament    Za Radu

předseda/předsedkyně    předseda/předsedkyně



LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ „AGENTURY“

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování 

1.2.Příslušné oblasti politik

Mobilita a doprava – Námořní bezpečnost

1.3.Návrh se týká: 

 nové akce

 nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 45  

 prodloužení stávající akce 

 sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

Obecným cílem pozměňující směrnice 2005/35/ES je zajistit, aby se na osoby odpovědné za vypouštění znečišťujících látek do moře vztahovaly účinné, přiměřené a odrazující sankce, s cílem zlepšit námořní bezpečnost a zvýšit ochranu mořského prostředí před znečišťováním z lodí. Revize přispívá k dosažení cíle udržitelného rozvoje č. 14 („Chránit a udržitelně využívat oceány, moře a mořské zdroje pro zajištění udržitelného rozvoje“) a cíle udržitelného rozvoje č. 3 („Zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku“) a svými ustanoveními o trestním stíhání k cíli udržitelného rozvoje č. 16 („Mír, spravedlnost a silné instituce“).

1.4.2.Specifické cíle 

Revize má tyto specifické cíle:

začlenit mezinárodní normy do práva EU sladěním směrnice s přílohami Mezinárodní úmluvy o zamezení znečištění moří z lodí (MARPOL) týkajícími se vypouštění do moře,

podporovat členské státy budováním jejich kapacit pro včasné a harmonizované odhalování případů znečištění, ověřování, shromažďování důkazů a účinné postihování zjištěných pachatelů,

zajistit, aby osoby (fyzické i právnické) odpovědné za nezákonné vypouštění z lodí podléhaly účinným, přiměřeným a odrazujícím sankcím,

zajistit zjednodušení a účinné podávání zpráv o případech znečištění z lodí a navazujících činnostech.

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

Očekává se, že tento návrh zlepší účinnost sankcí a povede k rovným podmínkám tím, že zajistí harmonizované a přiměřené sankce a úrovně sankcí dostatečně vysoké na to, aby odradily od nezákonného vypouštění.

Očekává se, že tento návrh povede k celkovému zlepšení účinnosti ověřování prováděného orgány členských států, a tím ke zvýšení podílu zjištěných pachatelů, jakož i ke zjednodušení a zlepšení podávání zpráv o provádění směrnice.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

Účinnost navrhované směrnice s ohledem na specifický cíl č. 1 bude stanovena na základě počtu případů protiprávního jednání a počtu zjištěných případů vypouštění ropných látek, jedovatých kapalných látek, baleného zboží, odpadních vod, odpadu a zbytků z praček plynů.

Účinnost navrhované směrnice s ohledem na specifický cíl č. 2 bude stanovena na základě počtu ověření v jednotlivých členských státech (úroveň ověřování), počtu pachatelů zjištěných v důsledku ověření (zjištěných znečišťovatelů), počtu oznámení od oznamovatelů a počtu školení a seminářů agentury EMSA.

Účinnost navrhované směrnice s ohledem na specifický cíl č. 3 bude stanovena na základě výše uložených peněžitých pokut a druhů uložených sankcí.

Účinnost navrhované směrnice s ohledem na specifický cíl č. 4 bude stanovena na základě počtu aktualizací v nástroji pro podávání zpráv na každý členský stát, počtu případů vypouštění z lodí zaznamenaných v nástroji pro podávání zpráv na každý členský stát a počtu zobrazení/návštěv na veřejných internetových stránkách.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

Agentura EMSA bude povinna z důvodu rozšíření oblasti působnosti směrnice zřídit další služby satelitního sledování pro orgány členských států a modernizovat službu CleanSeaNet, aby bylo možné lépe monitorovat a zjišťovat znečišťující látky. Agentura EMSA bude povinna připravit školení a vypracovat pokyny a pravidelně je aktualizovat. Rovněž vytvoří externí kanál pro oznamovatele, který bude sloužit k poskytování informací o případném nezákonném vypouštění a k posílení integrovaných námořních služeb. Agentura EMSA bude rovněž povinna vyvinout a spravovat nový nástroj pro podávání zpráv, aby mohly členské státy podávat zprávy o každém případu znečištění z lodí, a vytvořit internetové stránky, na nichž bude veřejnost informována o znečištění z lodí.

Na podporu poskytování dodatečných služeb satelitního sledování bude zapotřebí celkem 9 plných pracovních úvazků a další 3 plné pracovní úvazky na podporu rozvoje integrovaných námořních služeb. Z nich bude v příštím víceletém finančním rámci požadován 1.

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

Důvody pro akci na evropské úrovni (ex ante)

Rozdílné vnitrostátní přístupy mohou bránit účinné spolupráci členských států a umožňovat pachatelům unikat trestům. Vzhledem k vyšší zranitelnosti některých regionů a rozdílné schopnosti členských států ověřovat a stíhat případy znečištění z lodí je nutné přijmout opatření na úrovni EU, zejména s doprovodnými opatřeními na podporu společných digitálních nástrojů agentury EMSA. Vzhledem k mezinárodní povaze námořní dopravy je zjevně zapotřebí přeshraničního rámce, který by zajistil rovné zacházení s provozovateli lodí bez ohledu na to, kde došlo ke znečištění.

Očekávaná vytvořená přidaná hodnota Unie (ex post)

Opatření na úrovni EU zajišťuje rovné podmínky a usnadňuje vnitrostátní ověřování a stíhání, jakož i přeshraniční vymáhání, což vede k více odrazujícím sankcím. Opatření na úrovni EU přinese jasnou přidanou hodnotu v boji proti znečištění z lodí, které má obvykle nadnárodní rozměr, ve srovnání s tím, čeho mohou dosáhnout členské státy, budou-li jednat samostatně. Další vyjasnění režimu odpovědnosti EU a lepší satelitní sledování zahrnující více druhů znečišťujících látek díky rozšířené oblasti působnosti směrnice v souladu s úmluvou MARPOL zajišťují účinnější a efektivnější plnění povinností členskými státy.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

V souvislosti s dosahováním cílů směrnice se ukázaly jako účinné a pro členské státy přínosné nástroje agentury EMSA. Zlepšené satelitní sledování přispělo k lepšímu odhalování nezákonného vypouštění a nepřímo k prevenci znečišťování mořského prostředí z lodí. Po vyhodnocení směrnice však bylo zjištěno, že jejích cílů, ačkoli byly přiměřené, nebylo plně dosaženo a oblast její působnosti je omezená.

Zavedení služby CleanSeaNet, nástroje pro satelitní sledování, bylo úspěšné, nicméně je třeba ji dále rozvíjet tak, aby pokryla rozšířenou oblast působnosti směrnice.

Výsledky hodnocení ex post se odrážejí v posouzení dopadů připojeném k tomuto podnětu, které je shrnuto v tabulce 2.

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

Navrhovaná revize je klíčovým výstupem sdělení Komise nazvaného „Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu“, které stanoví vizi EU pro udržitelnější dopravní systém budoucnosti. V této strategii bylo oznámeno, že Komise plánuje v roce 2022 zahájení rozsáhlé revize stávajících právních předpisů, včetně předpisů o znečištění z lodí (v rámci stěžejní iniciativy 2 – Vytváření letišť a přístavů s nulovými emisemi). Na místní úrovni se tak zlepší kvalita ovzduší, což přispěje ke zlepšení zdraví obyvatel v okolí.

Navrhovaná revize vytvoří synergie s dalšími částmi regulačního rámce EU, zejména se směrnicí (EU) 2019/883 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, směrnicí o trestněprávní ochraně životního prostředí, směrnicí 2009/21/ES o souladu s požadavky na stát vlajky, směrnicí 2009/16/ES o státní přístavní inspekci a směrnicí 2009/18/ES o vyšetřování nehod.

Návrh je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem, i když bude vyžadovat úpravu v rámci okruhu 1, pokud jde o roční příspěvek pro agenturu EMSA (rozpočtová kompenzace kompenzačním snížením plánovaných výdajů v rámci programu CEF Doprava (02 03 01)). Dopad tohoto návrhu na rozpočet je již zahrnut v rozpočtu pro návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost a o zrušení nařízení (ES) č. 1406/2002, který předložila Komise.

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

Dopad této iniciativy na rozpočet se týká dodatečných zdrojů nezbytných v souvislosti se zavedením dalších služeb satelitního sledování pro orgány členských států prostřednictvím modernizace služby CleanSeaNet, poskytováním školení a poradenství, vývojem a správou nového nástroje pro podávání zpráv, dalším rozvojem integrovaných námořních služeb, jakož i nových internetových stránek pro informování veřejnosti o znečištění z lodí, a se souvisejícími úkoly v oblasti shromažďování údajů, monitorování a podávání zpráv podle navrhované směrnice. Jedná se o nové úkoly pro agenturu EMSA, které budou trvalé, zatímco stávající úkoly se nezmenší ani nebudou částečně zrušeny.

Dodatečnou potřebu lidských zdrojů nelze pokrýt přerozdělením, zatímco dodatečné rozpočtové potřeby budou pokryty kompenzací ze stávajících programů spravovaných GŘ MOVE v rámci stávajícího víceletého finančního rámce.

Zvýšení prostředků pro agenturu EMSA bude vyváženo kompenzačním snížením plánovaných výdajů v rámci programu CEF Doprava (02 03 01). Dopad tohoto návrhu na rozpočet je již zahrnut v rozpočtu pro návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské agentuře pro námořní bezpečnost a o zrušení nařízení (ES) č. 1406/2002, který předložila Komise.

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

 Časově omezená doba trvání

   Návrh/podnět s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR

   Finanční dopad od RRRR do RRRR

 Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od 2025,

poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob plnění rozpočtu 46   

 Přímé řízení Komisí prostřednictvím

   výkonných agentur

 Sdílené řízení s členskými státy

 Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

◻ EIB a Evropský investiční fond,

☑ subjekty uvedené v článcích 70 a 71,

◻ veřejnoprávní subjekty,

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém jim byly poskytnuty dostatečné finanční záruky,

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

◻ subjekty nebo osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

Celkové řízení navrhované směrnice budou vykonávat útvary Komise, ve vhodných případech s pomocí Evropské agentury pro námořní bezpečnost.

Členské státy budou povinny provést ustanovení směrnice v příslušné lhůtě.

 

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky

Komise a/nebo agentura EMSA budou ověřovat, zda členské státy včas a účinně poskytují zpětnou vazbu o ověřování upozornění ze služby CleanSeaNet a zda jsou do nástroje pro podávání zpráv pravidelně vkládány informace o shromažďování důkazů a sankcích. Budou rovněž vytvořeny internetové stránky EU s hlavními ukazateli týkajícími se míry provádění a s klíčovými nedůvěrnými informacemi, které budou pravidelně aktualizovány pomocí údajů z nástroje pro podávání zpráv, aby byla veřejnost informována o provádění a o případech znečištění.

Agentura EMSA bude jménem Komise provádět návštěvy členských států za účelem ověření činností na místě. V jednotlivých zprávách o návštěvách budou uvedeny případné nedostatky a oblasti, které je třeba zlepšit. Agentura EMSA rovněž provede horizontální analýzu a bude poskytovat technickou pomoc, na základě kterých se ukáže, jak právní předpisy fungují, a určí nedostatky a způsob jejich odstranění, a podá zprávu Komisi a členským státům.

Komise vypracuje v rámci expertní skupiny prováděcí akty a výkladové pokyny, aby zajistila harmonizované provádění v členských státech.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

Komise bude celkově odpovídat za provádění navrhované směrnice a za hodnocení její účinnosti a v případě potřeby navrhovat její revize. Agentura EMSA bude Komisi podle potřeby nápomocna při poskytování IT služeb a vývoji IT nástrojů nezbytných pro podávání zpráv, monitorování a ověřování ustanovení navrhované směrnice, jakož i při organizaci školení. Členské státy budou povinny provést směrnici ve svých vnitrostátních právních předpisech ve lhůtě uvedené ve směrnici. Členské státy budou rovněž povinny zajistit prosazování, zejména ukládáním správních sankcí v případech nedodržení předpisů. Činnosti spojené s prosazováním mohou být prováděny jako součást stávajících inspekcí, například v rámci státní přístavní inspekce.

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

Zatímco Komise bude celkově odpovídat za provádění navrhované směrnice, jakož i za hodnocení jejího provádění a dodržování, Evropská agentura pro námořní bezpečnost bude odpovědná za výkon své činnosti a za provádění svého rámce vnitřní kontroly. Bude muset vyvinout IT nástroje a moduly a poskytovat školení orgánům členských států a členské státy budou povinny zajistit prosazování.

Agentura EMSA má nejlepší předpoklady k provádění úkolů v oblasti podávání zpráv a posuzování souladu, neboť se jedná o technickou práci, která vyžaduje rozsáhlé odborné znalosti v oblasti správy údajů, jakož i hluboké porozumění složitým technickým otázkám souvisejícím s nezákonným vypouštěním a znečištěním z lodí.

Členské státy mají nejlepší předpoklady k prosazování navrhované směrnice, a to harmonizovaným způsobem na základě výměny informací a zkušeností a plněním svých povinností smluvních stran úmluvy MARPOL.

GŘ MOVE bude uplatňovat nezbytné kontroly v souladu se strategií dohledu přijatou v roce 2017, pokud jde o vztahy GŘ s decentralizovanými agenturami a společnými podniky. V rámci této strategie GŘ MOVE sleduje ukazatele výkonnosti pro plnění rozpočtu, doporučení auditu a administrativní záležitosti. Agentura předkládá zprávu jednou za dva roky. Kontroly prováděné v oblasti dohledu nad agenturou a v oblasti souvisejícího finančního a rozpočtového řízení jsou v souladu s kontrolní strategií GŘ MOVE aktualizovanou v roce 2022.

Dodatečné zdroje, které má agentura EMSA k dispozici, budou pokryty systémem vnitřní kontroly agentury EMSA a řízení rizik, který je v souladu s příslušnými mezinárodními normami a zahrnuje zvláštní kontroly za účelem předcházení střetu zájmů a zajištění ochrany oznamovatelů.

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

Podle navrhované směrnice budou další finanční prostředky poskytnuty agentuře EMSA, která bude vyvíjet IT nástroje a moduly a poskytovat školení orgánům členských států.

Agentura EMSA nese plnou odpovědnost za plnění svého rozpočtu, zatímco GŘ MOVE odpovídá za pravidelné platby příspěvků stanovených rozpočtovým orgánem. Očekávaná míra rizika výskytu chyb při platbě a při uzávěrce je podobná míře rizika, která je spojena s dotacemi z rozpočtu poskytnutými agentuře.

Neočekává se, že dodatečné úkoly vyplývající z navrhované revize povedou ke vzniku zvláštních dodatečných kontrol. Proto se očekává, že náklady na kontrolu GŘ MOVE (měřeno vůči hodnotě spravovaných finančních prostředků) zůstanou stabilní.



2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

Navrhovaná směrnice upravuje prevenci znečištění, a proto neobsahuje žádná zvláštní opatření proti podvodům.

EMSA uplatňuje zásady boje proti podvodům decentralizovaných agentur EU v souladu s přístupem Komise. V březnu 2021 přijala Agentura aktualizovanou strategii boje proti podvodům, která vychází z metodiky a pokynů pro strategii boje proti podvodům předložených úřadem OLAF a ze strategie boje proti podvodům GŘ MOVE. Poskytuje rámec, který se zaměřuje na otázky prevence, odhalování a podmínky vyšetřování podvodů na úrovni agentury. Agentura EMSA neustále upravuje a zdokonaluje své politiky a opatření zaměřené na podporu nejvyšší úrovně bezúhonnosti zaměstnanců agentury EMSA, podporu účinné prevence a odhalování rizika podvodů a zavádění vhodných postupů pro hlášení a řešení potenciálních případů podvodů a jejich výsledků. Kromě toho agentura EMSA v roce 2015 přijala politiku v oblasti střetu zájmů pro správní radu.

Agentura EMSA spolupracuje s útvary Komise v záležitostech týkajících se předcházení podvodům a nesrovnalostem. Komise zajistí, aby tato spolupráce pokračovala a byla posílena.

Navrhovaná směrnice obsahuje jasná a podrobná pravidla pro prosazování právních předpisů, aby se zajistilo, že hospodářské subjekty nebudou obcházet povinnosti, které obsahuje. Komise zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie prostřednictvím účinných kontrol a v případě zjištění nesrovnalostí, podvodů nebo porušení povinností jejich oznámením.

Komise rovněž přijme vhodná opatření na ochranu důvěrnosti informací, které byly získány při provádění této směrnice a zveřejněny.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh  
výdaje

Příspěvek

Číslo  

RP/NRP 47

zemí ESVO 48

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů 49

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

1

02 10 02

NRP

ANO

NE

NE

NE

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

Okruh víceletého finančního rámce

Rozpočtová položka

Druh 
výdaje

Příspěvek

Číslo  

RP/NRP

zemí ESVO

kandidátských zemí a potenciálních kandidátů

jiných třetích zemí

jiné účelově vázané příjmy

[XX.YY.YY.YY]

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

ANO/NE

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Okruh víceletého finančního rámce

1

Jednotný trh, inovace a digitální technologie

Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Rok 
2028–2034

CELKEM

Hlava 1:

Závazky

(1)

0,513

1,881

1,881

14,364

18,639

Platby

(2)

0,513

1,881

1,881

14,364

18,639

Hlava 2:

Závazky

(1a)

Platby

(2a)

Hlava 3:

Závazky

(3a)

6,450

7,050

7,250

46,650

67,400

Platby

(3b)

6,450

7,050

7,250

46,650

67,400

Prostředky na agenturu EMSA 
CELKEM

Závazky

=1+1a +3a

6,963

8,931

9,131

61,014

86,039

Platby

=2+2a

+3b

6,963

8,931

9,131

61,014

86,039

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

 





Okruh víceletého finančního rámce

7

Správní výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

GŘ: <…….>

• Lidské zdroje

• Ostatní správní výdaje

<…….> CELKEM

Prostředky

Prostředky z OKRUHU 7 
víceletého finančního rámce 
CELKEM

(Závazky celkem = platby celkem)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Rok 
2028–2034

CELKEM

Prostředky z OKRUHŮ 1 až 7 
víceletého finančního rámce 
CELKEM

Závazky

6,963

8,931

9,131

61,014

86,039

Platby

6,963

8,931

9,131

61,014

86,039

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky agentury EMSA 

   Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

   Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Částky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Uveďte cíle a výstupy

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

CELKEM

VÝSTUPY

Druh 50

Průměrné náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Počet

Náklady

Celkový počet

Náklady celkem

SPECIFICKÝ CÍL č. 1 51

– Výstup

– Výstup

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 1

SPECIFICKÝ CÍL č. 2 …

– Výstup

Mezisoučet za specifický cíl č. 2

NÁKLADY CELKEM

Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje agentury EMSA 

3.2.3.1Souhrn

   Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

   Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa) Částky případně odrážejí součet příspěvku Unie agentuře a dalších příjmů agentury (poplatků a plateb).

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Rok 
2028–2034

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

0,428

1,539

1,539

11,97

15,476

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

0,086

0,342

0,342

2,394

3,164

Smluvní zaměstnanci

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

0,514

1,881

1,881

14,364

18,64

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR. Požadavky na zaměstnance (FTE):

Rok 
2025

Rok 
2026

Rok 
2027

Rok 
2028–2034

CELKEM

Dočasní zaměstnanci (třídy AD)

5

9

9

10

10

Dočasní zaměstnanci (třídy AST)

1

2

2

2

2

Smluvní zaměstnanci

Vyslaní národní odborníci

CELKEM

6

11

11

12

12

Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

Agentura EMSA zahájí přípravu náboru, jakmile bude návrh přijat. Náklady jsou odhadovány na základě předpokladu, že 6 pracovníků na plný pracovní úvazek bude přijato k 1. červenci 2025. V prvním roce je tedy zapotřebí pouze 50 % nákladů na lidské zdroje.

3.2.3.2Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro mateřské GŘ

   Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

   Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok N+2

Rok N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

·Pracovní místa podle plánu pracovních míst (místa úředníků a dočasných zaměstnanců)

20 01 02 01 a 20 01 02 02 (v ústředí a v zastoupeních Komise)

20 01 02 03 (při delegacích)

01 01 01 01(v nepřímém výzkumu)

10 01 05 01 (v přímém výzkumu)

Externí zaměstnanci (v přepočtu na plné pracovní úvazky: FTE) 52

20 02 01 (SZ, VNO, ZAP z celkového rámce)

20 02 03 (SZ, MZ, VNO, ZAP a MOD při delegacích)

Rozpočtová položka (položky) (upřesněte)  53

– v ústředí 54  

– při delegacích

01 01 01 02 (SZ, VNO, ZAP v nepřímém výzkumu)

10 01 05 02 (SZ, VNO, ZAP v přímém výzkumu)

Jiné rozpočtové položky (upřesněte)

CELKEM

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Úředníci a dočasní zaměstnanci

Externí zaměstnanci

Popis výpočtu nákladů na jednotky FTE by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

   Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

   Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

Úkoly přidělené agentuře EMSA si vyžádají úpravu rozpočtové položky pro roční příspěvek agentuře (02 10 02) v rámci stávajícího víceletého finančního rámce. Navýšení prostředků pro agenturu EMSA bude vyváženo kompenzačním snížením plánovaných výdajů v rámci programu CEF Doprava (02 03 01) v rámci stávajícího víceletého finančního rámce. Dopad na rozpočet přesahující stávající víceletý finanční rámec představuje orientační přehled, aniž je dotčena budoucí dohoda o VFR.

   Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 55 .

Upřesněte, co se požaduje, příslušné okruhy a rozpočtové položky a odpovídající částky.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Celkem

Upřesněte spolufinancující subjekt 

Spolufinancované prostředky CELKEM

 

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

   Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

   Návrh/podnět má tento finanční dopad:

na vlastní zdroje

na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Příjmová rozpočtová položka:

Prostředky dostupné v běžném rozpočtovém roce

Dopad návrhu/podnětu 56

Rok 
N

Rok 
N+1

Rok 
N+2

Rok 
N+3

Vložit počet let podle trvání finančního dopadu (viz bod 1.6)

Článek ………….

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11.
(2)    Úř. věst. L 280, 27.10.2009, s. 52.
(3)    Nehoda lodi MV Erika v roce 1999, Francie (20 000 tun ropy), nehoda lodi MV Prestige v roce 2002, Španělsko (63 000 tun ropy).
(4)    COM(2020) 789 final.
(5)    COM(2021) 400 final.
(6)    Úř. věst. L xxxx.
(7)    Na přílohu III se směrnice (EU) 2019/883 nevztahuje, protože balené zboží není odpadem. Navrhuje se však zahrnout přílohu III do směrnice 2005/35/ES, protože nelze vyloučit, že by mohlo docházet k nezákonnému vyhazování zabaleného zboží do moře, a v takovém případě by se směrnice 2005/35/ES měla použít.
(8)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57.
(9)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114.
(10)    Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132.
(11)    Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28.
(12)    Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19.
(13)    Agentura EMSA tyto návštěvy provádí podle článku 3 nařízení (ES) č. 1406/2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost, v rámci svých základních úkolů, proto se neočekávají žádné dodatečné náklady.
(14)    Mezinárodní předpis pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění přijatý Mezinárodní námořní organizací na základě usnesení shromáždění A.741(18) ze dne 4. listopadu 1993, v platném znění.
(15)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.336/2006 ze dne 15. února 2006 o provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti ve Společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3051/95 (Text s významem pro EHP).
(16)    Směrnice (EU) 2023/xxxx ve svých článcích 5 a 7 upravuje sankce jiné než trestní a tyto požadavky musí být zohledněny při uplatňování směrnice 2005/35/ES.
(17)    Úř. věst. C 77, 31.3.2009, s. 69.
(18)    Úř. věst. C 202, 7.6.2016, s. 177.
(19)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11).
(20)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).
(21)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (kodifikované znění) (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).
(22)    Úř. věst. L xxxx.
(23)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/123/ES ze dne 21. října 2009, kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (Úř. věst. L 280, 27.10.2009, s. 52).
(24)    Mezinárodní předpis pro řízení bezpečnosti lodí a pro zabránění znečištění přijatý Mezinárodní námořní organizací na základě usnesení shromáždění A.741(18) ze dne 4. listopadu 1993, v platném znění.
(25)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006 ze dne 15. února 2006 o provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti ve Společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3051/95 (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 1).
(26)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(27)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).
(28)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).
(29)    Úř. věst. L xxxx.
(30)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).
(31)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
(32)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(33)    Úř. věst. C xxxx.
(34)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
(35)    Úř. věst. L xxxx.
(36)    Úř. věst. L xxxx.
(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).
(38)    Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2015/253 ze dne 16. února 2015, kterým se stanoví pravidla pro odběr vzorků a podávání zpráv podle směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o obsah síry v lodních palivech (Úř. věst. L 41, 17.2.2015, s. 55).
(39)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).
(40)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17).
(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(42)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne 5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí (Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1).
(43)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(44)    Úř. věst. L xxxx.
(45)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.
(46)    Vysvětlení způsobů plnění rozpočtu spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BUDGpedia: https://myintracomm.ec.europa.eu/corp/budget/financial-rules/budget-implementation/Pages/implementation-methods.aspx
(47)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.
(48)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.
(49)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.
(50)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).
(51)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.
(52)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.
(53)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).
(54)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (ENRAF).
(55)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.
(56)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.
Top

V Bruselu dne 1.6.2023

COM(2023) 273 final

PŘÍLOHY

návrhu

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterou se mění směrnice 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní jednání v oblasti znečišťování

{SEC(2023) 209 final} - {SWD(2023) 159 final} - {SWD(2023) 164 final}


PŘÍLOHA [I]

Demonstrativní seznam nesrovnalostí nebo informací uvedených v článku 6

1)Jakékoli nesrovnalosti týkající se ropných látek a jiných příslušných knih záznamů nebo jiných nedostatků souvisejících s možným vypouštěním zjištěné při inspekcích prováděných podle směrnice 2009/16/ES 1 , které provedl buď dotčený členský stát, nebo jiný členský stát či signatářský stát Pařížského memoranda o porozumění o státní přístavní inspekci (Pařížské memorandum) v předchozích přístavech určení, ve kterých loď zastavila;

2)jakékoli nesrovnalosti týkající se předání lodního odpadu nebo jeho oznámení, jak vyžaduje směrnice (EU) 2019/883 2 , ke kterému došlo buď v dotčeném členském státě, nebo v členském státě předchozích přístavů určení, ve kterých loď zastavila;

3)jakékoli nesrovnalosti týkající se nedodržení kritérií pro používání systémů čištění spalin provozovaných jako metody snižování emisí, která jsou stanovena v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 3 , v níž se odkazuje na pokyny k systémům čištění spalin z roku 2009 uvedené v rezoluci MEPC.184(59), jež byly nahrazeny pokyny k systémům čištění spalin z roku 2021 uvedenými v rezoluci MEPC.340(77);

4)jakékoli informace od jiného členského státu týkající se možného nezákonného vypouštění z lodě získané postupy stanovenými ve směrnici 2002/59/ES 4 , včetně jakýchkoli důkazů nebo předpokládaných důkazů o úmyslném vypouštění ropných látek nebo jiném porušení úmluvy MARPOL 73/78, které pobřežní stanice členského státu sdělí pobřežním stanicím v dotčeném členském státě v souladu s článkem 16 uvedené směrnice, nebo mimořádné události či nehody nahlášené velitelem lodě pobřežní stanici dotčeného členského státu v souladu s článkem 17 uvedené směrnice nebo

5)jakékoli další informace od osob zapojených do provozu lodě, včetně lodivodů, které naznačují nesrovnalosti týkající se možného porušení povinností podle této směrnice.

PŘÍLOHA [II]

Informace, které mají být zahrnuty do celounijního přehledu uvedeného v článku 10c

1)Informace o každém případu znečištění ověřeném a potvrzeném členským státem v celounijním přehledu zveřejněném v souladu s článkem 10c zahrnují:

a.datum případu;

b.identifikaci lodě, které se případ týká;

c.polohu (zeměpisnou šířku a délku), kde ke znečištění došlo;

d.rozsah znečištění (plochu a délku), je-li to relevantní;

e.druh znečišťující látky;

f.členský stát, jehož (členské státy, jichž) se případ týká;

g.popis ověřovacích činností týkajících se případu znečištění;

h.datum a čas ověřovacích činností a prostředky použité pro ověřovací činnosti;

i.podrobnosti o uložené správní sankci.

2)Souhrnné informace uvedené v celounijním přehledu zveřejněném v souladu s článkem 10c u každého členského státu zahrnují:

a.počet možných případů znečištění podle služby CleanSeaNet zjištěných členským státem;

b.počet možných případů znečištění podle služby CleanSeaNet ověřených členským státem na místě;

c.počet potvrzených případů znečištění po ověření (podrobně podle oblastí: teritoriální vody, výlučná ekonomická zóna, volné moře);

d.počet zjištěných pachatelů;

e.počet případů, kdy byla uložena sankce.

(1)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (přepracované znění) (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).
(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/883 ze dne 17. dubna 2019 o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí, kterou se mění směrnice 2010/65/EU a zrušuje směrnice 2000/59/ES (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 116).
(3)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech (kodifikované znění) (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58).
(4)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10).
Top