—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 14, 24, 32 a 33,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv a jeho akční plán (1), s jeho hlavními cíli do roku 2030 a srovnávacím přehledem sociálních ukazatelů EU,

—

s ohledem na Portské prohlášení ze dne 8. května 2021 a obnovené závazky na sociálním fóru v Portu v roce 2023,

—

s ohledem na cíle udržitelného rozvoje Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 přijaté v New Yorku v září 2015,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989,

—

s ohledem na Pakt OSN o hospodářských, sociálních a kulturních právech přijatý v New Yorku dne 16. prosince 1966,

—

s ohledem na Evropskou sociální chartu přijatou v Turíně v roce 1961,

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením přijatou v New Yorku dne 13. prosince 2006,

—

s ohledem na rezoluci OSN o právech dítěte ze dne 18. prosince 2019,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (2),

—

s ohledem na doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“  (3),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2019 o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče (4),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. září 2022 o Evropské strategii v oblasti péče (COM(2022)0440), doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o předškolním vzdělávání a péči: barcelonské cíle pro rok 2030 (5) a doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči (6),

—

s ohledem na zprávu výzkumného střediska UNICEF (2014) nazvanou „Children of the Recession: The impact of the economic crisis on child well-being in rich countries“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 29. dubna 2021 o Evropské záruce pro děti (9),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. dubna 2022 o ochraně EU poskytované dětem a mladým lidem prchajícím před válkou na Ukrajině (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2022 nazvané „Směrem ke společným evropským opatřením v oblasti péče“  (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. října 2022 o reakci EU na zvyšování cen energií v Evropě (12),

—

s ohledem na informační zprávu Eurydice (2019) nazvanou „Klíčové údaje o předškolním vzdělávání a péči v Evropě“,

—

s ohledem na zprávu UNICEF z roku 2020 nazvanou „Innocenti Report Card 16. Worlds of Influence – Understanding what shapes child well-being in rich countries“,

—

s ohledem na výroční zprávu UNICEF z roku 2021 nazvanou „Protecting child rights in a time of crises“,

—

s ohledem na výroční zprávu UNICEF z roku 2021 nazvanou „Where do rich countries stand on childcare?“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. března 2021 nazvané „Strategie EU pro práva dítěte“ (COM(2021)0142),

—

s ohledem na závěrečnou zprávu Komise z března 2020 nazvanou „Studie proveditelnosti záruky pro děti“,

—

s ohledem na doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (13),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2023 o komplexním přístupu k duševnímu zdraví (COM(2023)0298),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. října 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategický rámec EU pro rovnost, začlenění a účast Romů“ (COM(2020)0620),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2021 nazvané „Unie rovnosti: Strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

—

s ohledem na doporučení Rady ze dne 30. ledna 2023 o přiměřeném minimálním příjmu zajišťujícím aktivní začlenění (14),

—

s ohledem na zprávu sítě Eurochild z roku 2022 nazvanou „(In)visible children – Eurochild 2022 report on children in need across Europe“,

—

s ohledem na zprávu organizace Save the Children z roku 2023 nazvanou „Guaranteeing Children’s Future – How COVID-19, cost-of-living and climate crises affect children in poverty and what governments in Europe need to do“,

—

s ohledem na zprávu Mezinárodní organizace práce (MOP) – UNICEF z roku 2021 nazvanou „Child Labour: Global estimates 2020, trends and the road forward“,

—

s ohledem na zprávu MOP a UNICEF z roku 2023 nazvanou „More than a billion reasons: The urgent need to build universal social protection for children“,

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. května 2022 nazvané „Digitální dekáda pro děti a mládež: nová Evropská strategie pro lepší internet pro děti“ (COM(2022)0212),

—

s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—

s ohledem na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A9-0360/2023),

A.

vzhledem k tomu, že kvalita prostředí, v němž se děti rodí a kde žijí, má rozhodující dopad na kvalitu jejich života, jejich rovné příležitosti ke zdravému vývoji a jejich celkovému rozvoji, jakož i na naplnění jejich potenciálu; vzhledem k tomu, že kampaň UNICEF „Prvních 1 000 dní“ uvádí, že během prvních let života se dětský mozek vyvíjí nebývalou rychlostí a toto období skýtá jedinečnou příležitost k fyzickému, mentálnímu, kognitivnímu, sociálnímu a citovému vývoji dítěte; vzhledem k tomu, že každé dítě je jedinečné a mělo by se k němu přistupovat s respektem, pokud jde o jeho individualitu, tempo vývoje, oblasti zájmu a potřeby; vzhledem k tomu, že hlavní zásadou všech opatření, která mají dopad na děti, by měl být nejlepší zájem dítěte, jak je uvedeno v Úmluvě OSN o právech dítěte;

B.

vzhledem k tomu, že vývoj dítěte negativně ovlivňuje zneužívání a zanedbávání; vzhledem k tomu, že nerovnosti vzniklé ve velmi raném věku negativně ovlivňují příležitosti, dobré životní podmínky a zdraví dětí; vzhledem k tomu, že tyto rozdíly mohou mít celoživotní dopady v dospělém věku a mohou dotčeným osobám bránit v plném využití jejich potenciálu; vzhledem k tomu, že předcházení nerovnostem je z dlouhodobého hlediska tou nejlepší politikou pro snižování nerovností;

C.

vzhledem k tomu, že nedostatek přístupných a kvalitních služeb, které se zaměřují na děti, a podpory pro rodiny zvyšuje riziko chudoby dětí a jejich sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že rodiny se potýkají s četnými a vzájemně propojeným problémy, které nemůže vyřešit jediná služba nebo organizace, což vyžaduje kontinuitu služeb a jejich řádnou koordinaci, aby připravily děti na různé změny, kterými musí projít, a aby jim je usnadnily;

D.

vzhledem k tomu, že v roce 2022 bylo v EU ohroženo chudobou a sociálním vyloučením více než 19 995 milionů dětí (24,7 % dětí nebo každé čtvrté dítě); vzhledem k tomu, že navzdory určitým rozdílům dětská chudoba a sociální vyloučení dětí existuje ve všech členských státech; vzhledem k tomu, že v některých členských státech je toto riziko vyšší než 30 %; vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů se tento ukazatel v posledních čtyřech letech zvýšil; vzhledem k tomu, že i v roce 2022 zaznamenaly dobročinné organizace nárůst žádostí o podporu ze strany sociálních služeb (15);

E.

vzhledem k tomu, že v roce 2022 byl podíl dětí (mladších 18 let) v EU, které byly ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením, vyšší než podíl dospělých, a to 21,6 %; vzhledem k tomu, že v roce 2022 byly děti více ohroženy chudobou nebo sociálním vyloučením než dospělí v 18 z 27 členských států EU; vzhledem k tomu, že v roce 2022 byla více než jedna pětina (22,4 %) obyvatel EU žijících v domácnosti s vyživovanými dětmi ohrožena chudobou nebo sociálním vyloučením; vzhledem k tomu, že v roce 2022 bylo chudobou a sociálním vyloučením ohroženo 61,9 % dětí, jejichž rodiče měli nízkou úroveň vzdělání, ve srovnání s 10,2 % v případě dětí, jejichž rodiče měli vysokou úroveň vzdělání (16);

F.

vzhledem k tomu, že dětská chudoba je vícerozměrný jev vyplývající z chudoby domácností, což znamená, že rodiny s nízkými příjmy a nižším vzděláním, rodiny s jedním rodičem, často tvořené ženami a jejich dětmi, velké sociálně slabé rodiny, rodiny žijící ve znevýhodněných regionech, rodiny z různých etnických menšin a rodiny s dětmi nebo rodiči s postižením jsou chudobou a sociálním vyloučením ohroženy více a v jejich případě existuje větší riziko mezigeneračního přenosu chudoby; vzhledem k tomu, že přerozdělování bohatství (prostřednictvím mezd a sociálních transferů) má rozhodující dopad na sociální nerovnost, riziko chudoby a sociálního vyloučení, a tudíž i na riziko dětské chudoby; vzhledem k tomu, že tento jev vyžaduje vícerozměrnou reakci v podobě univerzálních a cílených opatření, aby se zabránilo tomu, že se budou nerovnosti vzájemně posilovat; vzhledem k tomu, že tato opatření nutně zahrnují vytváření pracovních míst a měla by zajistit kvalitu a stabilitu zaměstnání a zaručit a posílit sociální práva, antidiskriminační opatření a rodinné dávky a dávky na děti; vzhledem k tomu, že vnitrostátní přídavky na děti jsou základním opatřením na pomoc potřebným rodinám a zajištění všeobecného přístupu ke kvalitním a cenově dostupným veřejným službám;

G.

vzhledem k tomu, že v roce 2022 žilo 16,8 % obyvatel EU v přelidněných domácnostech a 9,3 % z nich nebylo schopno dostatečně vytápět svůj domov; vzhledem k tomu, že 8,3 % obyvatel EU vynaložilo minimálně 40 % svého disponibilního příjmu domácnosti bydlení;

H.

vzhledem k tomu, že v roce 2022 nebylo 56 % osob žijících v domácnostech sestávajících z pouze jedné dospělé osoby s vyživovanými dětmi v EU schopno hradit neočekávané finanční výdaje; vzhledem k tomu, že v roce 2020 byly rodiny s jedním rodičem, zejména rodiny, v jejichž čele stojí matky samoživitelky, více ohroženy chudobou a sociálním vyloučením (42,1 % ve srovnání s 29,6 % v rodinných jednotkách se dvěma dospělými a třemi nebo více dětmi (17)); vzhledem k tomu, že to souvisí s feminizací chudoby, nadměrným zastoupením žen v oblasti nejisté a špatně placené práci a mezi osobami pracujícími na částečný úvazek, jejich přetížením pečovatelskými povinnostmi a rozdíly v odměňování mužů a žen; vzhledem k tomu, že rozdíl v míře zaměstnanosti bezdětných mužů a žen činí 1 %; vzhledem k tomu, že u osob, které mají dítě mladší 6 let, činí tato míra 21 % a u osob se třemi dětmi dosahuje 37 % (18);

I.

vzhledem k tomu, že pro děti, které vyrůstají v chudobě nebo sociálním vyloučení, je obtížnější uspět ve škole, zůstat zdravé a využít svého plného potenciálu v pozdějším životě; vzhledem k tomu, že sociální investice do raného věku dětí přinášejí významnou sociálně-ekonomickou návratnost, přispívají k prolomení bludného kruhu mezigenerační chudoby, a proto by neměly být považovány za náklady; vzhledem k tomu, že hospodářský dopad dětské chudoby a sociálně-ekonomických znevýhodnění a jejich dopad na dospělé pracující se odhaduje na 3,4 % hrubého domácího produktu zemí EU ročně;

J.

vzhledem k tomu, že chudoba a sociální vyloučení souvisejí s migrací, příslušností k menšině nebo zdravotním postižením dětí a jejich rodičů; vzhledem k tomu, že děti migrantů jsou ve skupině ohrožené chudobou nadměrně zastoupeny; vzhledem k tomu, že dětem bez státní příslušnosti nebo dokladů totožnosti, ztěžuje tato skutečnost přístup k některým nejzákladnějším právům, jako je registrace narození, vzdělání, zdravotní péče, sociální zabezpečení a bydlení, a vystavuje je většímu riziku zneužívání a vykořisťování; vzhledem k tomu, že v dubnu 2023 uprchly z Ukrajiny do členských států EU v důsledku ruské invaze téměř 4 miliony občanů bez občanství EU;

K.

vzhledem k tomu, že téměř 83 % romských (19) dětí v EU žije v domácnostech ohrožených chudobou; vzhledem k tomu, že v roce 2021 žilo každé páté romské dítě v domácnosti, kde není zavedena kohoutková voda; vzhledem k tomu, že podíl romských dětí, které se potýkají se závažnou materiální nouzí, výrazně převyšuje podíl zranitelných dětí v obecné populaci; vzhledem k tomu, že v roce 2022 nemělo 6 z 10 romských dětí přístup ke kvalitním službám péče o děti v raném věku a 4 z 10 romských rodin s dětmi mladšími 6 let neobdržely žádný druh peněžité pomoci nebo podobné podpory;

L.

vzhledem k tomu, že dopad pandemie COVID-19, rostoucí životní náklady a válka na Ukrajině zhoršily hospodářskou a sociální zranitelnost dětí a jejich rodin, zejména domácností s nízkými a středními příjmy, které byly pandemií a předchozími krizemi zasaženy nejvíce; vzhledem k tomu, že současná globální sociální a hospodářská nestabilita i rizika vyplývající ze změny klimatu zvyšují pravděpodobnost nových krizí; vzhledem k tomu, že se ukázalo, že proticyklické reakce na nedávné krize jsou v boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení účinnější než fiskální konsolidační opatření založená na úsporných opatřeních a škrtech výdajů, která byla prosazována během krize v letech 2008–2013;

M.

vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 zhoršila obtíže, s nimiž se potýkají děti, a to v důsledku narušení každodenního života a sociálních kontaktů, uzavření škol, omezené schopnosti poskytovat ochranu před domácím násilím, zneužíváním a zanedbáváním během omezení volného pohybu osob a narušením základních sociálních služeb; vzhledem k tomu, že tyto obtíže zasáhly více děti ve zranitelném postavení, které neměly k dispozici vybavení, internetové připojení nebo dokonce elektřinu pro on-line školní docházku a mohly přijít o jedno teplé jídlo denně nebo o přístup k vytápění;

N.

vzhledem k tomu, že cílem Akčního plánu pro evropský pilíř sociálních práv, jenž byl přijat v roce 2021, je snížit do roku 2030 počet dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením nejméně o 5 milionů; vzhledem k tomu, že členské státy přijaly vnitrostátní cíle v oblasti snižování chudoby; vzhledem k tomu, že i kdyby bylo tohoto cíle dosaženo, bylo by v EU chudobou a sociálním vyloučením stále ohroženo přibližně 15 milionů dětí; vzhledem k tomu, že se předpokládá, že tento počet se bude dále zvyšovat v souvislosti se vznikem nových komplexních a vzájemně propojených sociálních krizí;

O.

vzhledem k tomu, že vymýcení dětské chudoby je nezbytným odrazovým můstkem při budování spravedlivé, rovnocenné a sociální Evropy pro současné i budoucí generace; vzhledem k tomu, že sociálně-ekonomické postavení by nikdy nemělo být překážkou přístupu dětí k základním službám; vzhledem k tomu, že je třeba zvýšit podporu a zajistit, aby děti a rodiny měly přístup k základním službám;

P.

vzhledem k tomu, že finanční prostředky EU umožňují na vnitrostátní úrovni investovat do boje proti chudobě dětí a do jejich sociálního začleňování; vzhledem k tomu, že kromě Evropského sociálního fondu plus (ESF+) lze k financování programů, které ovlivňují život dětí a jejich rodin v jeho nejrůznějších dimenzích, přímo či nepřímo využít i další zdroje;

Q.

vzhledem k tomu, že všechny děti, rodiče, rodiny a pečovatelé by měli být chráněni před diskriminací, jako je diskriminace na základě pohlaví, jazyka, sexuální nebo genderové identity, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politického nebo ideologického přesvědčení, národnostního, rasového, etnického nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní menšině, socioekonomické situace, zdravotního postižení a jiných zvláštních potřeb, věku nebo jiného postavení;

R.

vzhledem k tomu, že rodiny jsou stále rozmanitější; vzhledem k tomu, že podpora dětí a rodinné politiky ne vždy odrážejí rozmanitost rodin a způsob života rodiny (např. rodiny s nesezdanými rodiči, děti rozvedených rodičů žijící ve dvou domácnostech nebo děti žijící ve smíšené velké rodině, pěstounské rodiny, duhové rodiny) a nejsou jim dostatečně přizpůsobeny, což poškozuje životní úroveň rodin, jejich přístup k programům a dávkám sociální ochrany a jejich schopnost čelit krizím; vzhledem k tomu, že EU a členské státy musí zaručit právní, hospodářskou a sociální ochranu rodin;

S.

vzhledem k tomu, že Rada přijala dne 14. června 2021 doporučení o evropské záruce pro děti s cílem zajistit, aby děti v nouzi měly přístup ke klíčovým službám, jako jsou bezplatné služby péče a vzdělávání pro děti v raném dětství, bezplatné vzdělávání (včetně doplňkových činností ve školách a alespoň jednoho zdravého jídla za školní den), bezplatná zdravotní péče, zdravá výživa a odpovídající bydlení; vzhledem k tomu, že tento nástroj představuje příležitost ke snížení chudoby a nerovností a k podpoře sociálního začleňování dětí; vzhledem k tomu, že evropská záruka pro děti stanovila, že prioritním cílem by měly být děti ve zranitelném postavení (20); vzhledem k tomu, že všechny členské státy, aby prokázaly, že provádějí integrovanou politiku zaměřenou na prolomení začarovaného kruhu chudoby, mají povinnost vyčlenit odpovídající část svých zdrojů ESF+ na provádění národních plánů záruky pro děti; vzhledem k tomu, že v říjnu 2023 tři členské státy své národní akční plány dosud nepředložily;

T.

vzhledem k tomu, že podle Úmluvy OSN o právech dítěte, jejímiž signatáři jsou všechny členské státy, by všechny děti měly mít právo na vzdělání, zdravotnické služby, bydlení a ochranu, právo podílet se na rozhodnutích, která se jich týkají, na odpočinek a volný čas, na vyváženou stravu a na péči v rodinném prostředí;

U.

vzhledem k tomu, že Rada přijala doporučení týkající se revize barcelonských cílů v oblasti předškolního vzdělávání a péče, které zahrnuje návrh na zavedení právního nároku na předškolní vzdělávání a péči;

V.

vzhledem k tomu, že v roce 2022 mělo v EU přístup k formálnímu systému předškolního vzdělávání a péče pouze 35,7 % dětí mladších tří let (21), přičemž tento podíl u dětí ve věku od tří let do minimálního věku povinné školní docházky roste až na 88 %; vzhledem k tomu, že pouze sedm členských států EU zaručuje umístění v systému předškolního vzdělávání a péče každému dítěti ve věku od šesti měsíců věku; vzhledem k tomu, že několik členských států zaručuje financované místo v systému péče o děti až od tří let věku; vzhledem k tomu, že dostupnost bezplatného předškolního vzdělávání a péče se od tří let značně zvyšuje a tento trend pokračuje v každém dalším roce věku a v posledním roce před zahájením povinné základní školní docházky je v celé Evropě téměř univerzální (22); vzhledem k tomu, že většina rodin v Evropě musí za přístup ke službám předškolního vzdělávání a péče pro děti mladší tří let platit školné; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k těmto službám – často z důvodu souhry nedostatečné dostupnosti a zvýšených, skrytých i přímých nákladů – postihuje rodiny ze znevýhodněného socioekonomického prostředí, rodiny s jedním rodičem a rodiny z méně rozvinutých regionů a území, což zvyšuje riziko předčasného sociálního vyloučení dětí; vzhledem k tomu, že i v zemích, kde je průměrná úroveň dostupnosti služeb předškolního vzdělávání a péče vysoká, brání účasti dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením na předškolním vzdělávání a péči nedostatek zařízení péče o děti;

W.

vzhledem k tomu, že předškolní vzdělávání a péče má rozhodující vliv na zdraví a kognitivní a sociálně-emocionální vývoj dětí; vzhledem k tomu, že pracující rodiče, kteří nemají přístup k zařízení péče o děti, jsou často nuceni svěřit děti do neformální péče, a to i v necertifikovaných pečovatelských sítích; vzhledem k tomu, že kvalitní inkluzivní předškolní vzdělávání a péče zajišťují těmto dětem rovné vzdělávací příležitosti a podporují začlenění rodičů, zejména matek, na trh práce; vzhledem k tomu, že inkluzivní vzdělávání řeší širokou škálu potřeb všech žáků tím, že posiluje zapojení v oblasti učení, kulturní interakce a pocit sounáležitosti; vzhledem k tomu, že tyto služby musí disponovat odpovídajícími finančními a lidskými zdroji k identifikaci a podpoře dětí, které se potýkají se zvláštními obtížemi;

X.

vzhledem k tomu, že výdaje na vzdělávání, zejména pokud jde o školní pomůcky a dopravu, nesou ve většině zemí především domácnosti a jsou jedním z hlavních důvodů předčasného ukončení školní docházky; vzhledem k tomu, že průměrná míra předčasného ukončení školní docházky v EU činí 10 % (23), ale tato hodnota je vyšší u konkrétních skupin, jako jsou romské děti a děti se zdravotním postižením;

Y.

vzhledem k tomu, že v roce 2021 mělo 3,6 % dětí v EU mladších 16 let neuspokojené léčebné potřeby a 4,4 % dětí uvedlo zdravotní postižení (24); vzhledem k tomu, že i v zemích, kde je právo na zdraví zakotveno v právních předpisech, přetrvávají nerovnosti a mnoho rodin nemá přístup k odpovídající zdravotní péči nebo k ní nemá přístup včas a k základním službám, jako jsou konzultace s rodinným lékařem a zdravotní sestrou, podpora duševního zdraví a psychosociální podpora nebo stomatologická péče, má přístup jen velmi omezený, zejména z důvodu nedostatečných veřejných služeb; vzhledem k tomu, že děti narozené v chudobě a sociálním vyloučení jsou více ohroženy zdravotními problémy; vzhledem k tomu, že rozdíly v EU mezi městskými a venkovskými oblastmi a rozvinutějšími a méně rozvinutými regiony, pokud jde o přístup ke kvalitním zdravotnickým službám a zařízením, se prohlubují (25);

Z.

vzhledem k tomu, že zásadní význam pro celkové zdraví a kvalitu života jednotlivců, párů i rodin má sexuální zdraví; vzhledem k tomu, že několik členských států se snaží dále omezit přístup k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům prostřednictvím velmi restriktivních právních předpisů, jež ohrožují zdraví žen během těhotenství a porodu i zdraví dětí;

AA.

vzhledem k tomu, že hlavním nástrojem prevence závažných, nakažlivých a někdy smrtelných onemocnění je očkování; vzhledem k tomu, že míra proočkovanosti proti spalničkám – ukazatel obecných očkovacích programů pro děti – klesla ve 14 z 35 zemí OECD (26);

AB.

vzhledem k tomu, že zásadní význam má pro děti duševní pohoda, neboť jim umožňuje dosáhnout milníků v oblasti rozvoje a naučit se, jak řešit problémy a získat sociální a emoční dovednosti; vzhledem k tomu, že mezi hlavní příčiny problémů v oblasti duševního zdraví v raném dětství patří nepříznivé zážitky z dětství, diskriminace, nedostatečný přístup ke službám a nestabilní prostředí; vzhledem k tomu, že dalekosáhlé krize, jako je pandemie COVID-19, ohrožují duševní zdraví a kvalitu života celých generací dětí; vzhledem k tomu, že výskyt problémů v oblasti duševního zdraví je třikrát vyšší u dětí z rodin s nízkými příjmy (27);

AC.

vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) zdůrazňuje, že jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zajistit dlouhodobé zdraví a přežití dětí, je kojení a doporučuje, aby děti byly v prvních šesti měsících života výhradně kojeny; vzhledem k tomu, že na celém světě však mohou být kojena pouze dvě z pěti dětí (28);

AD.

vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením a děti narozené rodičům se zdravotním postižením jsou stále vystaveny diskriminaci a porušování práv kvůli přetrvávajícím překážkám ve všech oblastech života, zejména kvůli nedostatečnému přístupu k zařízením péče o děti, výživě odpovídající jejich potřebám a příležitostem účastnit se inkluzivního vzdělávání, kvůli nedostatečnému začlenění do standardních škol a zdravotní péče a kvůli tomu, že prostory, v nichž se pohybují, nedostatečně reagují na jejich potřeby v oblasti mobility a psychosociální potřeby; vzhledem k tomu, že tyto překážky a nedostatek dostupných kvalitních pečovatelských a podpůrných služeb pro osoby se zdravotním postižením a další osoby, které potřebují péči a podporu, se projevují zejména v dobách krize, což vede k dodatečné zátěži pro neformální pečovatele z řad rodinných příslušníků, z nichž většinu tvoří ženy;

AE.

vzhledem k tomu, že důležitým ukazatelem rizika pro zahájení poskytování alternativní péče je chudoba, neboť zvyšuje zranitelnost dětí a jejich rodin a může vést k situaci, kdy rodiče již dětem nejsou schopni odpovídající péči poskytovat; vzhledem k tomu, že podle odhadů stále žije 345 000 dětí v EU v ústavech (29) a 758 018 dětí bylo v roce 2021 v alternativní péči (30); vzhledem k tomu, že opatření na ochranu dětí, včetně deinstitucionalizace, mají zásadní význam rovněž pro to, aby děti mohly uplatňovat svá práva a plně naplnit svůj potenciál; vzhledem k tomu, že instituce, mají-li zajistit kvalifikované vzdělávací příležitosti a bojovat proti zneužívání a vykořisťování dětí, potřebují kvalifikované pracovníky;

AF.

vzhledem k tomu, že všechny děti mají právo na ochranu před zneužíváním, násilím a zanedbáváním; vzhledem k tomu, že výzkumy ukazují, že riziko zneužívání, násilí a zanedbávání se zvyšuje v situacích, kdy je rodina pod finančním tlakem a kdy chybějí odpovídající sociální služby;

AG.

vzhledem k tomu, že každé páté dítě v Evropě je obětí nějaké formy zneužívání nebo sexuálního násilí a že k většině případů zneužívání dochází v rodinách nebo v pečovatelských zařízeních; vzhledem k tomu, že děti představují přibližně čtvrtinu obětí obchodování s lidmi v EU, přičemž většinu tvoří dívky, které se stávají obětí obchodování za účelem sexuálního vykořisťování (31);

AH.

vzhledem k tomu, že vážným problémem, který narušuje vztahy mezi dětmi, zejména ve školách, a poškozuje duševní zdraví dětí a mladých lidí, je násilí a šikana mezi vrstevníky; vzhledem k tomu, že 23 % studentů uvedlo, že obtěžováním ve škole trpí alespoň jednou měsíčně (32);

AI.

vzhledem k tomu, že je třeba nepodceňovat rizika, jež pro zdraví a kvalitu života dětí a jejich rodin, přinášejí všudypřítomné digitální technologie; vzhledem k tomu, že děti mají právo na ochranu před marketingovými a reklamními praktikami komerčních provozovatelů, a to i v digitálním prostoru; vzhledem k tomu, že stávající produkty a služby online jsou koncipovány tak, aby děti vystavovaly již od útlého věku návykovému obsahu; vzhledem k tomu, že dětem chybí základní dovednosti a know-how nezbytné k bezpečnému a důvěryhodnému využívání informací; vzhledem k tomu, že to má dopady na duševní zdraví dětí, k nimž patří nedostatek spánku, úzkosti, deprese, nedostatek pozornosti, a v konečném důsledku i dlouhodobý vývoj mozku; vzhledem k tomu, že zvýšené používání internetu může děti vystavovat většímu riziku újmy online, jako je sexuální vykořisťování, kybernetické pronásledování a kyberšikana; vzhledem k tomu, že třetina dívek a 20 % chlapců se v uplynulém roce jednou v měsíci setkala na internetu se zneklidňujícím obsahem; vzhledem k tomu, že 15 % respondentů LGBTQI+ ve věku 15–17 let bylo na internetu kvůli své sexuální orientaci nebo genderu terčem obtěžování (33);

AJ.

vzhledem k tomu, že pouze každé čtvrté dítě se domnívá, že společnost obecně dodržuje jeho práva (34); vzhledem k tomu, že pro děti je obtížné získat přístup ke spravedlnosti, neboť struktura soudních řízení není přizpůsobena jejich potřebám;

AK.

vzhledem k tomu, že 3,6 milionu dětí na evropském kontinentu pracuje (35), zejména v zemědělství a stavebnictví; vzhledem k tomu, že je nezbytné přijmout opatření k vymýcení dětské práce v Evropské unii a zabránit vzniku nových případů dětské práce, zejména v souvislosti s krizemi;

AL.

vzhledem k tomu, že problémy životního prostředí, jako je znečištění, kontaminovaná půda a závadná voda, představují hrozbu pro zdraví všech dětí a nepřiměřený dopad mají na lidi žijící v chudobě a zranitelných podmínkách; vzhledem k tomu, že právo na bezpečné, chráněné a čisté životní prostředí pro děti a právo na budoucnost bez znečištění životního prostředí a na ochranu před negativním dopadem změny klimatu by mohly být posíleny lepším a vůči dětem citlivým prováděním stávajícího acquis v oblasti životního prostředí v členských státech;

AM.

vzhledem k tomu, že přirozeným a nejúčinnějším způsobem, jak děti poznávají sebe sama a své sociální a přírodní prostředí a jak se mohou symbolicky vyjadřovat, je hraní; vzhledem k tomu, že hraní představuje nezbytný základ pro jejich kognitivní a emocionální rozvoj, funkční autonomii, životní návyky, interakci s ostatními a zvládání konfliktů; vzhledem k tomu, že ke kvalitě života dětí přímo přispívá jejich zapojení do společnosti, kulturního života, rekreace, volného času a sportu a pomáhá jim prosperovat;

AN.

vzhledem k tomu, že účasti dětí ze znevýhodněných rodin na neformálních vzdělávacích a mimoškolních aktivitách brání finanční omezení, což prohlubuje sociální nerovnosti v raném věku;