Zpravodaj:

Philip VON BROCKDORFF

Rozhodnutí plenárního shromáždění	25. 1. 2023
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost
Přijato v sekci	27. 6. 2023
Přijato na plenárním zasedání	12. 7. 2023
Plenární zasedání č.	580
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	195/7/10

1.   Závěry a doporučení

1.1

EHSV podotýká, že dopad ekologické transformace nebude v celé EU jednotný a bude se v jednotlivých zemích i v různých regionech v rámci členských států značně lišit. Členské státy proto musí věnovat pozornost sociálním výzvám způsobeným transformací, aby posílily její legitimitu, udrželi stabilitu a předešly populistické opozici.

1.2

EHSV má za to, že posouzení dopadů provedená Komisí na podporu několika legislativních aktů týkajících se ekologické transformace jsou založena zejména na obecné perspektivě EU a často se nevěnují dostatečně podrobně přístupu zohledňujícímu jednotlivé země a regiony, který je potřebný, aby bylo možné soustředit se na pravděpodobný dopad na místní ekonomiky a komunity (výjimkou je návrh týkající se směrnice o zdanění energie).

1.3

EHSV se rovněž domnívá, že cílenější analýza by měla poskytnout vysoce relevantní údaje o domácnostech, jichž se dotýká ekologická transformace, a umožnit tak vládám přijímat vhodnější opatření ke zmírnění dopadu probíhajícího procesu na chudší a zranitelné domácnosti.

1.4

EHSV upozorňuje na dvě hlavní rizika spojená s ekologickou transformací, pokud jde o nepříznivé sociální a hospodářské důsledky, a to: i) rostoucí rozdíly v příjmech a ii) vytěsňování průmyslových odvětví a souvisejících pracovních míst.

1.5

EHSV proto zdůrazňuje, že je třeba usilovat o spravedlivou transformaci, která bude schopna řešit dopady přechodu ke klimatické neutralitě na zaměstnanost i na distribuční účinky tohoto přechodu. V této souvislosti EHSV vyzývá k zavedení přerozdělovacích opatření, která budou schopná směřovat finanční prostředky ve prospěch domácností s nízkými příjmy a zranitelných skupin s cílem minimalizovat sociální vyloučení tím, že zabrání dalšímu prohlubování příjmových nerovností během probíhajícího procesu.

1.6

Za předpokladu, že zdanění související s ekologickou transformací spadá do pravomoci členských států, EHSV zdůrazňuje význam vnitrostátních fiskálních opatření pro zajištění větší udržitelnosti a menšího dopadu ekologické transformace na nejslabší skupiny obyvatelstva.

1.7

Fiskální politika by se proto měla během transformace skládat ze tří části: zásady „znečišťovatel platí“ s doplňkovými redistribučními opatřeními na podporu domácností s nízkými příjmy, cílené podpory příjmu a daňových úlev na energeticky úsporné výrobky pro domácnosti. Tento přístup by i) podpořil nákup elektrických vozidel, ii) povzbudil zavádění ekologických technologií v domácnostech a iii) zlepšil energetickou účinnost budov (je pravda, že cílem revidované směrnice o zdanění energie (1) je rovněž zlepšení energetické účinnosti a současná ochrana zranitelných skupin). Co se týče domácností s nejnižšími příjmy, které mohou mít nedostatečnou daňovou povinnost a pravděpodobně nevyužijí daňové úlevy, je doporučeným optimálním opatřením podpora příjmu.

1.8

EHSV se rovněž domnívá, že podpoře zranitelných skupin během transformace by mohla napomoci distribuce poukazů ze strany státu umožňujících nákupy ekologických technologií a produktů a investice do nich.

1.9

Daňové úlevy uplatňované v Nizozemsku a určené pro fyzické osoby, které si pořídily elektrická vozidla, jsou dobrým příkladem pobídek k nákupu vozidel šetrných k životnímu prostředí, přičemž se minimalizují případná narušení vyvolaná dotacemi, z nichž často těží dodavatelé na úkor spotřebitelů (2).

1.10

EHSV se dále domnívá, že by se mohly prozkoumat zkušenosti členských států, jako je Německo, Francie a Itálie, které zavedly nižší sazby DPH pro energeticky účinné výrobky, energeticky účinné technologie a renovace bydlení zacílené na zvýšení energetické účinnosti budov. DPH však ze své podstaty není progresivní. K přizpůsobení tohoto přístupu domácnostem s nízkými příjmy mohou být nutná doprovodná opatření, jako jsou jednorázové částky, aby se mezi těmito domácnostmi podpořilo jeho přijetí. EHSV kromě toho poukazuje na to, že energetická společenství (směrnice (EU) 2019/944 (3)) a společenství pro obnovitelné zdroje (směrnice (EU) 2018/2001 (4)) se mohou stát klíčovým nástrojem, který pomůže občanům a zranitelným skupinám vyrovnat se s ekologickou transformací.

1.11

EHSV zdůrazňuje strategickou úlohu Fondu pro spravedlivou transformaci (FST). Tento finanční nástroj by se měl účinně zaměřit na řešení socioekonomického dopadu transformace na ekonomiky EU, které jsou v současné době silně závislé na fosilních palivech nebo na činnostech s vysokými emisemi skleníkových plynů, a především na usnadnění transformace pro pracovníky a domácnosti zasažené současnou změnou.

1.12

Jak již bylo uvedeno v předchozích stanoviscích, EHSV podotýká, že ačkoli má Fond pro spravedlivou transformaci strategickou úlohu, nemusí být postačující pro podporu probíhající hospodářské změny, a proto by ho měl doplňovat přiměřeně financovaný Sociální klimatický fond.

2.   Úvod a souvislosti

2.1

Ekologická transformace představuje pro EU i pro budoucí generace obrovskou výzvu, zejména v souvislosti s vleklou válkou na Ukrajině, která způsobuje hospodářskou nejistotu jak obecně, tak zvláště v odvětví energetiky. EHSV se domnívá, že k úspěšné transformaci je nezbytný sociální konsensus, kterého lze dosáhnout pouze tehdy, budou-li v celé EU účinně prováděna podpůrná opatření a předejde se populistické opozici.

2.2

EHSV připomíná, že v rámci Zelené dohody pro Evropu byl zvýšen cíl EU – emise skleníkových plynů tak mají být do roku 2030 sníženy nikoli o 40 %, ale alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 – a zároveň byl stanoven cíl klimatické neutrality do roku 2050.

2.3

Balíček „Fit for 55“ obsahuje řadu politických návrhů ke splnění cíle pro rok 2030, k nimž by EHSV chtěl přispět s cílem zasazovat se o ekologickou transformaci, která bude jednak plně chápána a sdílena všemi zúčastněnými stranami a jednak nebude neúnosně poškozovat domácnosti a zranitelné skupiny.

2.4

Považuje se za samozřejmé, že ekologická transformace přinese podstatné a tolik očekávané přínosy pro celou EU, a toto stanovisko se proto zaměřuje na možné nepříznivé dopady probíhající ekologické transformace v krátkodobém horizontu se zvláštním zaměřením na sociální vyloučení a příjmové nerovnosti, přičemž naléhavě vyzývá ke spravedlivé transformaci, která bude přiměřená ve vztahu k domácnostem s nízkými příjmy a zranitelným skupinám.

3.   Obecné a konkrétní připomínky

3.1

EHSV konstatuje, že důsledky ekologické transformace nebudou v celé EU jednotné, a naopak se budou v jednotlivých zemích, nebo dokonce v různých regionech a oblastech v rámci členských států, v závislosti na několika hospodářských a sociálních proměnných podstatně lišit.

3.2

V tomto ohledu EHSV konstatuje, že regiony s vysokou závislostí na fosilních palivech jsou a budou obzvláště zranitelné s ohledem na dopad transformace a případné ztráty pracovních míst. Proto bude třeba, aby reakce na podporu sociální soudržnosti byly v jednotlivých členských státech, nebo dokonce v jednotlivých regionech, značně diferencované, a to na základě odlišných místních podmínek v souladu se zásadou subsidiarity. EHSV nicméně uznává, že revidovaná směrnice o zdanění energie navrhuje „přechodné“ období a možnost, aby členské státy osvobodily zranitelné domácnosti od zdanění tepla na dobu 10 let po zavedení revidované daně.

3.3

Z metodologického hlediska se EHSV domnívá, že analýzy posouzení dopadů, které Komise dosud provedla, jsou založena zejména na obecné perspektivě EU, ale nevěnují se dostatečně podrobně přístupu zohledňujícímu jednotlivé země a regiony, který umožní soustředit se na pravděpodobný dopad transformace na místní ekonomiky a komunity. V tomto ohledu je výjimkou návrh týkající se směrnice o zdanění energie, neboť je připravena na základě cílené analýzy na mikroúrovni, která by měla být při provádění Zelené dohody pro Evropu využívána v širším měřítku

3.4

EHSV se domnívá, že cílenější analýza schopná plně zohlednit místní specifika by byla užitečná při zajišťování cenných informací, zejména pokud jde o domácnosti, jichž se dotýká ekologická transformace, což by vládám umožnilo přijímat vhodná opatření ke zmírnění dopadu probíhajícího procesu na chudší domácnosti a zranitelné skupiny, které budou čelit nejzásadnějším důsledkům.

3.5

EHSV je toho názoru, že existují dvě hlavní rizika spojená s ekologickou transformací, pokud jde o nepříznivé sociální a hospodářské důsledky: i) rostoucí rozdíly v příjmech a ii) vytěsňování průmyslových odvětví a souvisejících pracovních míst.

3.6

EHSV upozorňuje na to, že přechod k nízkouhlíkovému hospodářství odolnému vůči změně klimatu je obzvláště náročný pro domácnosti a komunity s nízkými příjmy, zejména v regionech, kde úroveň rozvoje zaostává za městskými částmi. Je proto nanejvýš důležité, aby byla transformace podpořena vhodnou škálou fiskálních opatření, včetně finanční podpory, aby bylo možné řešit výše uvedené obavy.

3.7

Kromě toho by EHSV rád upozornil na možnou dodatečnou zátěž, která v důsledku transformace vyvstává pro nejslabší části obyvatelstva zejména v souvislosti s cenami komodit, které by se mohly během procesu transformace výrazně zvýšit. Transformace by totiž mohla zvýšit ceny energie a paliv pro ty, kteří si to mohou dovolit nejméně, protože se v jejich cenách odrazí vyšší náklady na uhlík. Tento dopad je obzvláště znepokojivý v současném makroekonomickém kontextu, kdy inflace počátkem tohoto roku byla v několika členských státech velmi vysoká (5).

3.8

EHSV se proto zasazuje o to, že je třeba usilovat o spravedlivou transformaci, která řeší dopady přechodu ke klimatické neutralitě na zaměstnanost i na distribuční účinky tohoto přechodu. Tento přístup by měl být považován za nedílnou součást rámce pro ekologickou transformaci, a nikoli pouze za doplňková nápravná opatření.

3.9

EHSV zdůrazňuje, že je nutné zavést přerozdělovací opatření, která umožní směřovat finanční prostředky na pomoc domácnostem s nízkými příjmy a zranitelným skupinám s cílem zabránit sociálnímu vyloučení a prohlubování příjmových nerovností. Tato opatření by mohla mít například podobu ekologického zdanění založeného na zásadě „znečišťovatel platí“, kdy by osoby s příjmy nad stanovenou prahovou hodnotu platily vyšší sazby za spotřebu energie s vysokými emisemi uhlíku.

3.10

Pokud zdanění související s ekologickou transformací spadá na základě zásady subsidiarity do pravomoci členských států, EHSV zdůrazňuje význam fiskálních opatření přijatých na vnitrostátní úrovni, aby byla ekologická transformace udržitelnější a měla menší dopad na zranitelné kategorie a aby se případně zabránilo regresivním účinkům, které jsou často spojeny s environmentálními daněmi.

3.11

EHSV se domnívá že fiskální politika by se měla během transformace skládat ze tří části: zásady „znečišťovatel platí“ s doplňkovými redistribučními opatřeními na podporu domácností s nízkými příjmy, cílené podpory příjmu a daňových úlev na energeticky úsporné výrobky pro domácnosti. Tento přístup by i) podpořil nákup elektrických vozidel, ii) povzbudil zavádění ekologických technologií v domácnostech a iii) zlepšil energetickou účinnost budov. EHSV uznává, že cílem revidované směrnice o zdanění energie je rovněž zlepšení energetické účinnosti a současná ochrana zranitelných skupin. Co se týče domácností s nejnižšími příjmy, které mohou mít nedostatečnou daňovou povinnost a pravděpodobně nevyužijí daňové úlevy, je doporučeným optimálním opatřením podpora příjmu.

3.12

EHSV se rovněž domnívá, že podpoře zranitelných skupin během transformace by mohla napomoci distribuce poukazů ze strany státu na investice do ekologických technologií a na nákupy ekologických produktů.

3.13

Fiskální opatření uplatňovaná v Nizozemsku a určená pro fyzické osoby, které si pořídily elektrická vozidla, jsou dobrým příkladem pobídek k nákupu vozidel nové generace, jež jsou šetrná k životnímu prostředí, a zároveň zabraňují případným narušením v souvislosti s plošným poskytováním dotací. Vstřícný přístup, který Nizozemsko zaujímá k elektrickým vozidlům z hlediska daní, se vztahuje i na poplatky při registraci vozidel a na silniční daň, čímž se doplňuje příznivý právní rámec. V tomto ohledu by daňové úlevy mohly být konkrétně zaměřeny na domácnosti s nízkými příjmy, u nichž se očekává, že se při přechodu na ekologické technologie budou potýkat s největšími problémy.

3.14

EHSV se dále domnívá, že by se mohly dále vylepšit a prozkoumat zkušenosti členských států, jako je Německo, Francie a Itálie, které zavedly nižší sazby DPH pro energeticky účinné výrobky, energeticky účinné technologie a renovace bydlení zacílené na zvýšení energetické účinnosti budov. DPH však ze své podstaty není progresivní. K přizpůsobení tohoto přístupu domácnostem s nízkými příjmy proto mohou být nutná doprovodná opatření, jako jsou jednorázové částky, aby se mezi těmito domácnostmi podpořilo jeho přijetí.

3.15

EHSV zdůrazňuje význam Fondu pro spravedlivou transformaci, který nelze podceňovat. Tento finanční nástroj by se měl účinně zaměřit na řešení socioekonomického dopadu transformace na ekonomiky EU, které jsou v současné době silně závislé na fosilních palivech nebo na průmyslových činnostech s vysokými emisemi skleníkových plynů, a především na usnadnění transformace pro pracovníky a domácnosti zasažené aktuálně probíhající změnou.

3.16

Jak již EHSV uvedl ve svém předchozím stanovisku Úvěrový nástroj pro veřejný sektor a změna Fondu pro spravedlivou transformaci (6), podotýká, že i když je Fond pro spravedlivou transformaci důležitý, nemusí být postačující pro podporu probíhající hospodářské změny, pokud jde o jeho zdroje a oblast působnosti. Proto by ho měl doplňovat přiměřeně financovaný Sociální klimatický fond, jak EHSV doporučil ve svém stanovisku Fond pro přizpůsobování se změně klimatu financovaný v rámci soudržnosti a nástroje Next Generation EU (7).

3.17

EHSV poukazuje na to, že cílem tohoto dodatečného fondu by měla být ochrana nízkopříjmových a zranitelných skupin před nepříznivými dopady transformace, a to za předpokladu, že Sociální klimatický fond bude využíván společně s osvědčenými postupy, jejichž cílem je v první řadě zabránit prohlubování nerovností v příjmech. EHSV zároveň upozorňuje, že Sociální klimatický fond se svou současnou organizací a finanční kapacitou (nemluvě o odložení jeho provádění o jeden rok) pravděpodobně nebude postačovat k účinné podpoře nejzranitelnějších skupin obyvatelstva, jak již zdůraznilo několik zúčastněných stran. Jako příklad lze uvést, že náklady na přechod od tradičních vozidel k elektrickým by se mohly ukázat jako příliš vysoké, a tudíž by přechod mohl být bez daňových pobídek nebo finanční podpory pro nízkopříjmové a zranitelné domácnosti příliš obtížný (8).

3.18

EHSV proto navrhuje, aby odpovědné orgány na evropské a místní úrovni vypracovaly vhodné fiskální politiky ke zmírnění nepříznivých důsledků transformace, aniž by byly oslabeny pobídky ke změnám, pokud jde o ekologické investice a spotřebu, které vyžaduje proces transformace. Důležité je, aby byly tyto mechanismy doprovázeny opatřeními k zajištění inkluzivní správy věcí veřejných a aktivního zapojení těch, kteří jsou ekologickou transformací nejvíce zasaženi. EHSV nicméně uznává, že revidovaná směrnice o zdanění energie obsahuje přechodná období pro zdanění vybraných produktů nebo investic ke snížení spotřeby energie.

3.19

EHSV by všem institucím zapojeným do ekologické transformace rád připomněl význam sociálního dialogu a užitečného zapojení občanské společnosti na evropské, vnitrostátní, odvětvové a regionální úrovni. Sociální dialog hraje při řízení a usnadňování ekologické transformace klíčovou úlohu: zajišťuje široké zapojení všech zúčastněných stran a zároveň chrání zranitelné skupiny a úroveň zaměstnanosti v celé EU.

3.20

EHSV poukazuje na to, že v několika evropských zemích již existují progresivní zdanění, cílené systémy sociálního zabezpečení a vhodné mechanismy sociálního dialogu, a proto by přijetí a další posilování těchto politik mohlo vycházet ze stávajících osvědčených postupů a ukázat se jako velmi užitečný nástroj k odvrácení dalšího prohlubování nerovností a sociálního vyloučení.

3.21

EHSV je pevně přesvědčen, že pokud se podaří dosáhnout v evropských zemích široké shody na politikách v oblasti klimatu i jejich politického a společenského přijetí, povede to k silnější a lepší ekologické transformaci, která je naopak ohrožena ztrátou legitimity i intenzity, pokud by s ní související zátěž a nepříznivé důsledky neúměrně postihly chudší domácnosti.

3.22

V tomto ohledu EHSV zdůrazňuje, že vlády by se měly po konzultaci s občanskou společností snažit o omezení dopadu ekologické transformace na zaměstnanost v nejvíce zasažených oblastech EU, a to i prostřednictvím cílených a inovativních politik na trhu práce, včetně programů odborné přípravy a vzdělávání pro pracovníky v odvětvích s vysokými emisemi uhlíku.

3.23

EHSV upozorňuje na riziko rostoucích regionálních rozdílů v důsledku procesu ekologické transformace mezi vyspělejšími ekonomikami v EU a ekonomikami, které jsou stále silně závislé na odvětvích s vysokými emisemi uhlíku. Stejně tak by mohlo dojít k prohloubení nerovností a konkurenčních rozdílů mezi jednotlivými státy a mezi městskými oblastmi na jedné straně a okrajovými, venkovskými a odlehlými oblastmi na straně druhé.

3.24

EHSV je toho názoru, že ekologická transformace vyžaduje splnění cílů Zelené dohody pro Evropu v oblasti klimatu a současně prosazování agendy sociální spravedlnosti v rámci evropského pilíře sociálních práv. Ekologická transformace zahrnuje strukturální změnu (přičemž se očekávají změny jak na hospodářské, tak na sociální úrovni). Aby byla úspěšná, musí být doprovázena sociálními opatřeními, včetně sociálních investic zaměřených na podporu klimatické neutrality a na dosažení transformace vedoucí k dynamickým a konkurenceschopným evropským podnikům, které dokáží vytvářet například zelená pracovní místa a hospodářský růst.

3.25

EHSV proto zdůrazňuje význam posílené spolupráce v celé EU, která by měla být rozvíjena na základě účinného politického a sociálního dialogu s cílem vytvořit doprovodné hospodářské a sociální politiky na podporu probíhající transformace, přičemž je třeba řádně ji přizpůsobit různým sociálním a hospodářským podmínkám dotčených komunit.

3.26

Tento přístup založený na spolupráci by měl být přijat i ve vztahu k evropským zemím, které nejsou členy EU, aby se zabránilo přesunu podniků a pracovních míst do zemí, které neusilují o ekologičtější a udržitelnější hospodářský rozvoj, jako je ten, o který se snaží EU. To by mohlo mít negativní dopad na vnitřní trh i na samotnou ekologickou transformaci, a to jak z hlediska snížené účinnosti, tak z hlediska větších nepříznivých účinků na nejslabší segmenty obyvatelstva.

3.27

EHSV také vyzývá členské státy, aby přijaly další opatření k boji proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem a k zabránění zneužívání veřejných finančních prostředků, jelikož by to poskytlo dodatečné zdroje k financování přerozdělovacích opatření na podporu transformace.

3.28

V neposlední řadě EHSV poukazuje na to, že energetická společenství (směrnice EU 2019/944) a společenství pro obnovitelné zdroje (směrnice EU 2018/2001) se mohou stát klíčovým nástrojem, který pomůže občanům a zranitelným skupinám vyrovnat se s ekologickou transformací. Tato společenství mohou mít jakoukoli právní formu (sdružení, družstva, partnerství, neziskové organizace nebo malé a střední podniky), což jejich občanům usnadní spolupráci s dalšími účastníky trhu a jejich společné investování do energetických aktiv. To by mohlo přispět k větší dekarbonizaci a flexibilitě energetického systému, neboť energetická společenství mohou občanům umožnit přístup na všechny vhodné energetické trhy za stejných podmínek, jaké platí pro ostatními aktéry, což sníží jejich náklady na energii nebo dokonce umožní potenciální příjmy.

---

(1)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

(2)  Nizozemsko motivuje k nákupu vozidel šetrných k životnímu prostředí. Ve zprávě Climate Group (Klimatické skupiny) se uvádí, že jsou k dispozici dotace na nákup nebo pronájem nových bateriových elektrických osobních vozidel ve výši až 4 000 eur a až 5 000 eur v případě dodávek. Dále jsou k dispozici konkurenční daňové pobídky, jako je nízká silniční daň, nulová kupní daň a nulová daň za soukromé využití. Viz Netherlands: Taking action on zero emission vehicles.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (Úř. věst. L 158, 14.6.2019, s. 125).

(4)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(5)  V posledních týdnech se míra inflace snížila.

(6)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci (COM(2020) 453 final – 2020/0100 (COD)) a k pozměněnému návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (COM(2020) 460 final – 2020/0006 (COD)) (Úř. věst. C 429, 11.12.2020, s. 240).

(7)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Fond pro přizpůsobování se změně klimatu financovaný v rámci soudržnosti a nástroje Next Generation EU (stanovisko z vlastní iniciativy) (Úř. věst. C 486, 21.12.2022, s. 23).

(8)  Joanna Gill, Can Europe's new Social Climate Fund protect poor from rising carbon cost? (Může nový evropský Sociální klimatický fond chránit chudé před rostoucími uhlíkovými náklady?), Reuters, prosinec 2022.