EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.6.2023

COM(2023) 391 final

SDĚLENÍ KOMISE

EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ A




ÚČETNÍMU DVORU









KONSOLIDOVANÁ ROČNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRKA EVROPSKÉ UNIE






ZA ROZPOČTOVÝ ROK 2022

OBSAH

PŘEDMLUVA    

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU    

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE    

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY    

ROZVAHA

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

ZPRÁVY O PLNĚNÍ ROZPOČTU A PŘÍLOHA    

GLOSÁŘ    

SEZNAM ZKRATEK    

PŘEDMLUVA

V roce 2022 Evropská unie opět prokázala svou sílu jednoty, která jí umožňuje čelit bezprecedentním výzvám. Na brutální válku vyvolanou Ruskem jsme odpověděli evropskou solidaritou. Na jedné straně jsme stáli po boku našich ukrajinských partnerů a snažili se zmírnit dopady této protiprávní a účelové války, která ovlivnila každodenní život milionů Ukrajinců. Na straně druhé jsme se zabývali přímými i nepřímými důsledky tohoto konfliktu pro naše občany, podniky a členské státy. Proto jsme mobilizovali všechny dostupné prostředky z rozpočtu EU a z Evropského mírového nástroje, abychom tak doplnili podporu poskytovanou přímo členskými státy.

Současná geopolitická situace zdůraznila význam udržitelného a diverzifikovaného zdroje dodávek energie. V této souvislosti se ukázalo, že důležitým nástrojem pro další urychlení zelené a digitální transformace je náš specializovaný nástroj na podporu oživení NextGenerationEU. Nástroj NextGenerationEU současně přispěl k růstu EU do podoby velkého emitenta podobného státu. Zavedením jednotné výpůjční strategie EU vyslala Komise finančním trhům velmi důležitý signál: ukázala solidaritu EU a upevnila důvěru v odolnost eurozóny.

Kromě toho členské státy i nadále podporoval program SURE (podpora na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci), a to při zachování zaměstnanosti a při poskytování pomoci zaměřené na pracovní místa postižená pandemií. Na konci roku 2022, tedy v jeho posledním roce, členské státy podepsaly dohody o úvěrovém nástroji ve výši 98,4 miliardy eur, které byly vyplaceny na podporu více než 30 milionů lidí a 2,5 milionu podniků v 19 různých členských státech.

 



Vedle rychlé reakce na krizi a průběžného přizpůsobování se politické a finanční situaci dodržela Evropská unie svůj slib a splnila své celkové politické cíle . V roce 2022, druhém roce VFR na období 2021–2027, využila rozpočet na rok 2022 co nejlépe, přičemž plnění závazků dosáhlo výše 357,1 miliardy EUR.

Díky rozpočtu EU mohla Evropská unie čelit svým výzvám. Je mi proto potěšením vám předložit roční účetní závěrku Evropské unie za rok 2022, která tuto skutečnost podrobně ilustruje. Poskytuje úplný přehled o financích EU, včetně informací o podmíněných závazcích, finančních příslibech a dalších závazcích, jež Unie přijala, jakož i o plnění rozpočtu EU za uplynulý rok. Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie patří do tzv. integrovaného balíčku finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise a tvoří nedílnou součást vysoce rozvinutého systému fiskální transparentnosti a odpovědnosti.

Johannes Hahn

komisař pro rozpočet a lidské zdroje

HLAVNÍ UDÁLOSTI ROZPOČTOVÉHO ROKU

Cílem tohoto oddílu s názvem „Hlavní události rozpočtového roku“, který byl vypracován na základě zásad uvedených v Pokynech k doporučeným postupům 2 „Finanční výkazy – diskuse a analýza“ vydaných Radou pro mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor, je pomoci čtenářům pochopit, jak se provozní, finanční a investiční činnosti EU odrážejí v různých prvcích konsolidovaných účetních závěrek EU. Informace uvedené v tomto oddíle nebyly předmětem auditu.

Upozorňujeme, že vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

OBSAH

1.    HLAVNÍ ÚDAJE A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU    

2.    VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027 A NÁSTROJ NextGenerationEU    

2.1VFR 2021–2027 a NextGenerationEU – hlavní údaje

2.2NextGenerationEU – přehled

2.3Finanční situace nástroje NextGenerationEU k 31. prosinci 2022

3.    SHRNUTÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU    

3.1Příjmy

3.2Výdaje

4.    FINANČNÍ NÁSTROJE A ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY    

4.1Finanční nástroje financované z rozpočtu EU

4.2Rozpočtové záruky: Finanční aktiva držená v záručních fondech

4.3Úvěry a související výpůjčky na programy finanční pomoci

4.4Podmíněné rozpočtové závazky pro programy finanční pomoci

5.    ANALÝZA FINANČNÍCH VÝKAZŮ    

5.1PŘÍJMY

5.2NÁKLADY

5.3AKTIVA

5.4PASIVA

6.    POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EU    

6.1POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC

6.2SPRÁVA A ODPOVĚDNOST

1.HLAVNÍ ÚDAJE A NEJDŮLEŽITĚJŠÍ UDÁLOSTI ROKU

2.VÍCELETÝ FINANČNÍ RÁMEC NA OBDOBÍ 2021–2027 A NÁSTROJ NextGenerationEU

3.VFR 2021–2027 a NextGenerationEU – hlavní údaje

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 společně s nástrojem NextGenerationEU (dále jen „NGEU“) činí 2,018 bilionu EUR v běžných cenách (1,8 bilionu EUR v cenách roku 2018).

Balíček sestává z dlouhodobého rozpočtu, víceletého finančního rámce (dále jen „VFR“) na období 2021–2027, který činí 1,211 bilionu EUR v běžných cenách (1,074 bilionu EUR v cenách roku 2018), a z dočasného nástroje na podporu oživení, NGEU, ve výši až 806,9 miliardy EUR v běžných cenách (750 miliard EUR v cenách roku 2018).

Rozpočet byl navržen jako reakce na priority a nejnaléhavější potřeby Evropy:

To zahrnovalo:

4.NextGenerationEU – přehled 

Nástroj NGEU s rozpočtem 806,9 miliardy EUR má pomoci napravit bezprostřední hospodářské a sociální škody způsobené pandemií koronaviru, a vybudovat tak Evropu, která bude po skončení pandemie COVID-19 ekologičtější, digitálnější, odolnější a lépe schopná čelit současným i budoucím výzvám.

Většina finančních prostředků je poskytována prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost. Část prostředků, až 338,0 miliardy EUR, je poskytována ve formě nevratné podpory neboli grantů. Druhá část prostředků, až 385,8 miliardy EUR, slouží k poskytování půjček Unie jednotlivým členským státům. Tyto půjčky budou tyto členské státy splácet až po skončení stávajícího období víceletého finančního rámce a po dlouhou dobu, přičemž konečná splatnost půjček nesplacených k 31. prosinci 2022 skončí až v roce 2052 (viz oddíl 2.3.3).

Kromě toho nástroj NGEU posiluje několik stávajících programů a politik EU:

Kromě toho v návaznosti na agresivní válku Ruska vůči Ukrajině a následnou energetickou krizi předložila Komise plán REPowerEU, který má zajistit nezávislost Evropy na ruských fosilních palivech ještě před rokem 2030. V rámci plánu REPowerEU doplňují členské státy kapitolu týkající se plánu REPowerEU do svých národních plánů pro oživení a odolnost, tedy do plánů financování v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, a to s cílem financovat klíčové investice a reformy v oblasti diverzifikace dodávek energie a snižování závislosti na ruských fosilních palivech. Plán REPowerEU nezvýší celkové finanční krytí určené pro Nástroj pro oživení a odolnost, ale urychlí využití stávající výpůjční kapacity tím, že členským státům nabídne možnost požádat v rámci nástroje NGEU o dodatečné úvěry na cíle plánu REPowerEU. Plán REPowerEU doplňují granty financované z dražeb povolenek ETS a převody z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu.

5.Finanční situace nástroje NextGenerationEU k 31. prosinci 2022

6.Přehled

Od zahájení operací financování nástroje NGEU dne 15. června 2021 do konce roku 2022 získala Komise dlouhodobé financování ve výši 170,8 miliardy EUR (nominální částka), a to zejména vydáváním dluhopisů v rámci syndikovaných transakcí (2021: 71,0 miliardy EUR). Kromě toho má Komise k prosinci 2022 nesplacené krátkodobé pokladniční poukázky EU ve výši 17,0 miliardy EUR. Do konce roku 2022 vyplatila Komise finanční podporu v celkové výši 162,0 miliardy EUR (2021: 71,6 miliardy EUR). Většina této částky, 138,7 miliardy EUR, byla vyplacena v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, přičemž 93,5 miliardy EUR bylo vyplaceno jako nenávratná podpora a 45,2 miliardy EUR ve formě úvěrů. Dalších 23,3 miliardy EUR (po odečtení částek získaných zpět ve výši 0,2 miliardy EUR) bylo vyplaceno jako platby VFR v rámci stávajících programů. Likvidní prostředky ve výši 20,5 miliardy EUR jsou mimoto uloženy na bankovním účtu nástroje NGEU u Evropské centrální banky a na centrálním pokladním účtu Komise, dokud nebudou vyplaceny do rozpočtu na programy VFR.

NGEU – nesplacené výpůjčky a výplaty k 31. prosinci 2022

*    Další prostředky ve výši 0,6 miliardy EUR byly uloženy na centrálním pokladním účtu Komise, dokud nebudou vyplaceny do rozpočtu na programy VFR (včetně 0,2 miliardy EUR z vrácených prostředků nástroje NGEU, které byly původně vyplaceny).

7.Výpůjčky

Za účelem uspokojení potřeb financování nástroje NGEU Komise vydává cenné papíry na mezinárodních kapitálových trzích. Na základě jednotného přístupu k financování Komise kombinuje využívání různých nástrojů a způsobů financování s otevřenou a transparentní komunikací s účastníky trhu.

Rozhodnutí o ročních výpůjčkách umožnilo Komisi v roce 2022 vydat částku v maximální výši 140 miliard EUR v rámci dlouhodobého financování a mít maximální nesplacenou částku 60 miliard EUR v rámci krátkodobého financování 1 .

Dlouhodobé financování – syndikované transakce a aukce dluhopisů EU

K 31. prosinci 2022 činila nesplacená (nominální) částka dlouhodobého financování 170,8 miliardy EUR (2021: 71,0 miliardy EUR). Z této částky připadá 36,4 miliardy EUR na zelené dluhopisy (2021: 12 miliard EUR). Splatnost výpůjček bude v letech 2025 až 2052 následující:

Krátkodobé financování – aukce pokladničních poukázek EU

Aukce pokladničních poukázek EU poskytuje Komisi jako emitentovi dodatečnou flexibilitu a podporuje likviditu jejích cenných papírů. K 31. prosinci 2022 činila nesplacená (nominální) částka krátkodobého financování získaná prostřednictvím aukcí pokladničních poukázek EU se splatností tři nebo šest měsíců 17,0 miliardy EUR (2021: 20,0 miliardy EUR).

8.Výplaty

V roce 2022 Komise kladně vyhodnotila plány pro oživení a odolnost pěti zbývajících členských států (Bulharska, Maďarska, Nizozemska, Polska a Švédska), které následně schválila Rada. V důsledku toho byly do konce roku 2022 schváleny plány pro oživení a odolnost všech 27 členských států. Celková výše nevratné podpory schválené v rámci plánů 27 členských států činila 335,1 miliardy EUR (2021: EUR), což odpovídá téměř celému finančnímu krytí nevratné podpory z nástroje NGEU ve výši 338,0 miliardy EUR 2 . Z této částky bylo 234,4 miliardy EUR pokryto finančními dohodami podepsanými s členskými státy (2021: 195,4 miliardy EUR). Celková výše podpory ve formě úvěrů schválená v rámci plánů činila 165,3 miliardy EUR (2021: EUR), z čehož 153,9 miliardy EUR zahrnovaly dohody o úvěrech podepsané do konce roku (2021: 153,2 miliardy EUR).

Nevratná podpora

Do konce roku 2022 Komise vyplatila nevratnou podporu v celkové výši 93,5 miliardy EUR 22 členským státům (2021: 46,4 miliardy EUR 20 členským státům). Z této částky se 36,6 miliardy EUR týkalo předběžného financování (2021: 36,4 miliardy EUR) a 56,9 miliardy EUR se týkalo plateb provedených po splnění milníků a cílů ze strany členských států (2021: 10,0 miliardy EUR):

V roce 2022 Komise vyplatila nevratnou podporu v celkové výši 47,2 miliardy EUR. Tato částka zahrnovala především první platbu po dosažení milníku určenou Francii (7,4 miliardy EUR), první a druhou platbu po dosažení milníku určené Itálii (každá ve výši 10,0 miliardy EUR) a druhou platbu po dosažení milníku určenou Španělsku (12,0 miliardy EUR).

Úvěry

Do konce roku 2022 vyplatila Komise finanční podporu ve výši 45,2 miliardy EUR pěti členským státům (2021: 18,0 miliardy EUR čtyřem členským státům). Z této částky se 19,9 miliardy EUR týkalo předběžného financování (2021: 18,0 miliardy EUR) a 25,2 miliardy EUR se týkalo splátek úvěrů vyplacených po splnění milníků a cílů ze strany členských států (2021: nula):

V roce 2022 poskytla Komise podporu ve formě finančních půjček v celkové výši 27,2 miliardy EUR. Tato částka zahrnovala předběžné financování úvěru Rumunsku ve výši 1,9 miliardy EUR, úhradu první splátky úvěru Řecku (1,8 miliardy EUR), Itálii (11,0 miliardy EUR), Portugalsku (0,6 miliardy EUR) a Rumunsku (0,8 miliardy EUR) a úhradu druhé splátky úvěru Itálii (11,0 miliardy EUR).

Podle dohod o úvěru budou členské státy provádět roční splátky ve výši 5 % vyplacených částek, a to po uplynutí deseti let od data vyplacení. Kypr, Řecko, Itálie a Portugalsko tak začnou úvěry splácet od roku 2032 a Rumunsko od roku 2033. Splátkový kalendář pro nesplacené nominální částky ke konci roku je následující:

Příspěvek NGEU na jiné programy v rámci rozpočtu EU

Do konce roku 2022 činily celkové čisté platby vyplacené na jiné programy v rámci víceletého finančního rámce 23,3 miliardy EUR (2021: 7,2 miliardy EUR). Tento příspěvek, po odečtení částek získaných zpět, ve výši 0,2 miliardy EUR, se týkal především balíčku REACT-EU, z něhož se financuje Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropský sociální fond (ESF, včetně FEAD):

Během roku 2022 Komise vyplatila na jiné programy VFR platby v celkové výši 16,1 miliardy EUR. Tato částka zahrnovala především platby související s programy REACT-EU (11,2 miliardy EUR, z toho 8,7 miliardy EUR v rámci EFRR a 2,5 miliardy EUR v rámci ESF, včetně FEAD), Horizont Evropa (1,9 miliardy EUR), InvestEU (1,2 miliardy EUR) a Rozvoj venkova (1,2 miliardy EUR).

9.Likvidita

Úvěry poskytované v rámci nástroje NGEU se neřídí přísnou zásadou „back-to-back“, která se používala v minulosti. Namísto toho byla pro nástroj NGEU vytvořena strategie diverzifikovaného a společného financování, která vyžadovala zavedení účinného řízení likvidity. Cílem řízení likvidity v rámci nástroje NGEU je zajistit, aby částky na bankovním účtu nástroje NGEU byly dostatečné k uspokojení všech nadcházejících potřeb v oblasti výplaty prostředků a k zachování stanovené bezpečnostní rezervy, přičemž je třeba se vyvarovat nadměrně vysokých zůstatků. Pro řízení likvidity vyvinula Komise nástroj IT, který umožňuje každodenní sledování účtu nástroje NGEU. Ke konci roku 2022 činila výše prostředků na mimorozpočtovém účtu NGEU 19,9 miliardy EUR. Kromě toho byly další prostředky ve výši 0,6 miliardy EUR uloženy na centrálním pokladním účtu Komise, dokud nebudou vyplaceny do rozpočtu na programy VFR (včetně 0,2 miliardy EUR z vrácených prostředků nástroje NGEU, které byly původně vyplaceny).

V návaznosti na úspěch diverzifikované strategie financování nástroje NGEU a na stále častější využívání výpůjček k zajištění financování politických priorit EU se Komise v roce 2022 rozhodla začít používat jednotný přístup k financování jako hlavní metodu financování od roku 2023. V rámci tohoto přístupu bude Komise jménem EU napříště vydávat pouze „dluhopisy EU“, nikoliv samostatně denominované dluhopisy pro jednotlivé programy. Prvními programy, které využívají nový přístup k financování, jsou program nástroje NGEU pro oživení a nová makrofinanční pomoc + program pro Ukrajinu ve výši 18 miliard EUR na rok 2023.

10.SHRNUTÍ PLNĚNÍ ROZPOČTU 

11.Příjmy

Celková výše prostředků na platby uvedená v původním schváleném rozpočtu EU činila 170 603 milionů EUR a měla být financována vlastními zdroji ve výši 157 701 milionů EUR. Odhady výše příjmů a výdajů uvedené v původním rozpočtu se během rozpočtového roku obvykle mění formou opravných rozpočtů. Rovnost rozpočtových příjmů a výdajů je zajišťována díky úpravám výše vlastních zdrojů z HND. Rovnováhu rozpočtových příjmů a výdajů (prostředků na platby) stanoví zásada vyrovnanosti rozpočtu.

V průběhu roku 2022 bylo přijato pět opravných rozpočtů. Pokud je zohledníme, pak konečná výše schválených příjmů na rok 2022 dosáhla 170 038 milionů EUR a celková částka financovaná z vlastních zdrojů činila 153 928 milionů EUR. Příspěvky členských států v roce 2022 byly sníženy zejména o přebytek z předchozího roku (3 227 milionů EUR). Výše schválených plateb zůstala víceméně v souladu s původním schváleným rozpočtem.

Příjmy pocházejí ze šesti zdrojů (hlav):

Hlava 1: Vlastní zdroje

Výběr tradičních vlastních zdrojů byl vyšší než částky předpokládané v rozpočtu. To bylo způsobeno zejména částkou vybranou v posledních měsících roku, která byla vyšší, než se očekávalo.

Konečné platby členských států odvíjející se od jejich DPH, HND a plastových odpadů rovněž téměř přesně odpovídaly finálním rozpočtovým odhadům. Rozdíly mezi odhadovanými a skutečně uhrazenými částkami jsou dány rozdílem mezi kurzy eura použitými při sestavování rozpočtu a kurzy platnými v době, kdy členské státy, které nejsou součástí eurozóny, prováděly příslušné platby.

Hlava 2: Přebytky, salda a opravy

Přebytek z předchozího rozpočtového roku činil 3 227 milionů EUR. Tato částka byla zanesena do rozpočtu na rok 2022 prostřednictvím opravného rozpočtu a příspěvky z vlastních zdrojů členských států byly odpovídajícím způsobem sníženy.

Pokud jde o zůstatky DPH a HND, pravidla upravuje článek 10b nařízení o poskytování vlastních zdrojů (nařízení (EU) č. 609/2014). Podle těchto pravidel se celkový součet zůstatků vypočítá tak, aby byl dopad na rozpočet EU nulový (systém vzájemného započtení) a aby tento postup nevyžadoval změnu rozpočtu. Komise proto přímo žádá členské státy o úhradu čistých částek v souladu s pravidly nařízení o poskytování vlastních zdrojů.

Hlava 3: Správní příjmy

Tato hlava zahrnuje především příjmy z daní a odvodů z odměn zaměstnanců.

Hlava 4: Finanční příjmy, úroky z prodlení a pokuty

Hlavní část této hlavy se týká pokut v souvislosti s prováděním pravidel hospodářské soutěže.

Hlava 5: Rozpočtové záruky, výpůjční a úvěrové operace

Tato hlava se se vznikem nástroje NextGenerationEU (NGEU) výrazně rozšířila. Prostředky nástroje NGEU v rámci této hlavy jsou účelově vázanými příjmy. Hlava 5 zahrnuje příjmy související se zárukami, úroky a splátkami poskytnutých úvěrů. Dále směruje finanční prostředky (na nevratnou podporu nástroje NGEU v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a na posílení programů VFR) z účelově vázaných příjmů, které členské státy získávají v rámci Nástroje Evropské unie na podporu oživení.

Hlava 6: Příjmy, příspěvky a náhrady související s politikami Unie

Tato hlava se týká zejména příjmů z finančních oprav souvisejících se strukturálními a zemědělskými fondy (fondy ESI, EZZF a EZFRV). Zahrnuje rovněž účast třetích zemí na výzkumných programech, schválení účetních závěrek zemědělských fondů a ostatní příspěvky a náhrady v rámci programů/
činností EU. Podstatnou část této celkové částky tvoří příjmy určené na zvláštní účely, na jejichž základě se na výdajové straně zapisují dodatečné prostředky.

Celkové rozpočtové příjmy za rok 2022 činily 245 265 milionů EUR:

12.Výdaje

13.Plnění rozpočtu

V roce 2022, druhém roce víceletého finančního rámce na období 2021–2027, činil konečný schválený rozpočet 182,2 miliardy EUR prostředků na závazky a 170,0 miliardy EUR prostředků na platby. Kromě toho bylo k dispozici 295,0 miliardy EUR prostředků na závazky jako účelově vázané příjmy, z nichž 277,8 miliardy EUR se týkalo nástroje NGEU 3 , a 4,5 miliardy EUR prostředků na závazky bylo přeneseno z roku 2021. Prostředky na platby související s účelově vázanými příjmy z roku 2022 činily 87,0 miliardy EUR, z toho 64,3 miliardy EUR se týkalo nástroje NGEU a 4,3 miliardy EUR prostředků na platby bylo přeneseno z roku 2021.

Plnění rozpočtu na rok 2022 bylo stále částečně ovlivněno pozdním přijetím nařízení o víceletém finančním rámci (prosinec 2020), což vedlo k přijetí právních aktů nové generace programů až v průběhu roku 2021. Plnění rozpočtu na rok 2022 bylo navíc silně ovlivněno invazí Ruska na Ukrajinu a nutností přijmout rozhodné kroky k poskytnutí komplexní humanitární a finanční podpory Ukrajině, pomoci uprchlíkům i zemím, které je hostí, a reagovat na krizi, která měla důsledky i za hranicemi Ukrajiny.

Plnění celkových prostředků na závazky v roce 2022 činilo 357,1 miliardy EUR:

Plnění celkových prostředků na platby v roce 2022 činilo 243,3 miliardy EUR:

V případech, kdy to umožňuje finanční nařízení a/nebo právní základy, byly prostředky schváleného rozpočtu, které nebyly v roce 2022 využity, přeneseny do roku 2023: 1,5 miliardy EUR prostředků na závazky a 2,5 miliardy EUR prostředků na platby.

Stejně tak bylo v souladu s finančním nařízením do roku 2023 přeneseno 121,5 miliardy EUR z prostředků na závazky účelově vázaných příjmů, z nichž 115,1 miliardy EUR se týkalo nástroje NGEU, a 15,2 miliardy EUR z prostředků na platby účelově vázaných příjmů, z nichž 0,8 miliardy EUR se týkalo nástroje NGEU.

Celková výše čerpání prostředků na závazky za rok 2022 podle cílů politiky EU je uvedena níže:

Různé druhy prostředků (rozpočtové, přenesené z předchozího roku a účelově vázané příjmy) byly v roce 2022 čerpány z 74 % v případě závazků a z 93 % v případě plateb. Míra plnění včetně prostředků přenesených do roku 2023 (v souladu s finančním nařízením a/nebo právními základy) dosáhla čerpání ve výši 99 % u prostředků na závazky a 100 % u prostředků na platby schváleného rozpočtu na rok 2022.

V roce 2022 činila roční tranše závazků v rámci nástroje NGEU 4 144,6 miliardy EUR. Kromě toho byly z roku 2021 přeneseny závazky ve výši 21,1 miliardy EUR. Celkově bylo v roce 2022 k dispozici 165,7 miliardy EUR na závazky, z čehož bylo vyčerpáno 162,7 miliardy EUR, tj. 98 %. Zbývajících 114 miliard EUR z celkového finančního krytí NGEU se plánuje využít v roce 2023 (a v pozdějších letech v případě správních prostředků, které mohou být využity až do roku 2027). V souladu s čl. 3 odst. 4 nařízení 2020/2094 o Nástroji Evropské unie na podporu oživení 5 bylo do 31. prosince 2022 uzavřeno více než 60 % právních závazků týkajících se příslušných programů v rámci nástroje NGEU (s výjimkou úvěrů z programu InvestEU a Nástroje pro oživení a odolnost). Čerpání prostředků na platby nástroje NGEU dosáhlo 99 %.

14.Zbývající závazky

Zbývající závazky (běžně označované jako RAL – reste à liquider), jež představují přidělené, ale dosud nevyplacené prostředky, dosahovaly ke konci roku 2022 výše 452,8 miliardy EUR. Ve srovnání s rokem 2021 se objem zbývajících závazků zvýšil (o 111,2 miliardy EUR).

Hlavním faktorem nárůstu zbývajících závazků v roce 2022 bylo provádění nástroje NGEU (nevratné části), které ke konci roku 2022 přispělo k celkovým zbývajícím závazkům částkou 189,1 miliardy EUR (42 %) Vzhledem k tomu, že prostředky z nástroje NGEU budou přiděleny do 31. prosince 2023 a vyplaceny do 31. prosince 2026, bude v souladu s čl. 3 odst. 4 a 9 nařízení o Nástroji Evropské unie na podporu oživení v roce 2023 pokračovat trend nominálně rostoucích zbývajících závazků spojených s nástrojem NGEU.

15.Výsledek plnění rozpočtu

Výsledek plnění rozpočtu (přebytek) se snížil z 3,2 miliardy EUR v roce 2021 na 2,5 miliardy EUR v roce 2022. K výsledku plnění rozpočtu (přebytku) za rok 2022 přispěly především příjmy z cel, které byly vyšší, než se očekávalo.

16.FINANČNÍ NÁSTROJE A ROZPOČTOVÉ ZÁRUKY

17.Finanční nástroje financované z rozpočtu EU

Finanční nástroje financované z rozpočtu EU mají podobu záručních, kapitálových a úvěrových nástrojů. Očekává se, že v rámci VFR na období 2021–2027 se ve srovnání s využíváním finančních nástrojů, které jsou plně financované nebo dotované z rozpočtu EU, zvýší používání rozpočtových záruk. V rámci programu InvestEU budou konkrétně poskytnuty záruky EU ve výši 26,2 miliardy EUR skupině EIB a dalším finančním institucím na podporu různých politických cílů Unie prostřednictvím operací financování investic. Tento základní přístup je na rozdíl od tradiční metody plnění rozpočtu prostřednictvím udělování grantů a dotací založen na tom, že za každé euro vynaložené z rozpočtu prostřednictvím finančních nástrojů obdrží konečný příjemce jako finanční podporu v důsledku pákového účinku více než 1 euro.

Tento druh plnění rozpočtu představují prostředky, které již byly vyplaceny na svěřenské účty spravované pověřenými subjekty a které jsou stále disponibilní (ve formě peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, dluhových cenných papírů nebo investic do fondů peněžního trhu nebo společných portfolií aktiv) ke krytí záruk čerpaných v budoucnu, nebo byly investovány do vlastního kapitálu, Význam a objem finančních nástrojů financovaných z rozpočtu EU v rámci přímého nebo nepřímého řízení se v posledních letech zvyšuje.

18.Rozpočtové záruky: Finanční aktiva držená v záručních fondech

V rámci tohoto druhu plnění rozpočtu poskytuje EU záruky protistranám, které jsou jen zčásti financované ze záručních fondů zřizovaných Komisí. Tím vznikají podmíněné závazky pro rozpočet EU v případě, že financování není dostatečné k pokrytí čerpání. EU poskytla záruky skupině EIB za úvěry poskytnuté nečlenským zemím EU (tzv. vnější úvěrový mandát neboli ELM) a na dluhové a kapitálové operace, na něž se vztahuje záruka EFSI. EU rovněž poskytla záruky skupině EIB a dalším finančním institucím na operace, na které se vztahuje záruka EFSD, záruka pro vnější činnost v rámci nástroje NDICI a InvestEU.

Od roku 2021 probíhá tvorba rezerv ve společném rezervním fondu. Společný rezervní fond je zřízen finančním nařízením 6 za účelem ukládání rezerv (tj. držení finančních prostředků) na krytí finančních závazků vyplývajících z finančních nástrojů, rozpočtových záruk a úvěrů finanční pomoci počínaje VFR na období 2021–2027. Zahrnuje také některá aktiva z rezerv na finanční závazky z předchozích VFR.

Společný rezervní fond je vytvořen a funguje jako jednotné portfolio, které v současné době slučuje rezervy na všechny rozpočtové záruky EU a některé programy finanční pomoci. Zdroje společného rezervního fondu jsou rozděleny do podfondů, aby bylo možné sledovat částky vztahující se k přispívajícím rozpočtovým zárukám a programům finanční pomoci.

K 31. prosinci 2022 vlastnila Komise ve společném rezervním fondu finanční aktiva pro následující podfondy:

Kromě toho je 342 milionů EUR v centrální pokladně Komise drženo jako likvidní rezerva na krytí okamžitého čerpání záruk.

19.Úvěry a související výpůjčky na programy finanční pomoci

Výpůjční a úvěrové aktivity EU pro potřeby programů finanční pomoci probíhají mimo rozpočet EU. S výjimkou nástroje NGEU jsou získané prostředky zapůjčovány přijímající zemi metodou back-to-back, tj. se stejnou úrokovou sazbou, splatností a ve stejné výši. V důsledku toho EU výpůjčky hradí penězi, které získává z úvěrů. Dluhová služba je v každém případě právním závazkem EU, který zajišťuje, aby byly všechny platby prováděny v plném rozsahu a včas. Komise zavedla postupy, které zajišťují splacení výpůjček i v případě selhání při splácení úvěrů.

Finanční podporu členským státům a třetím zemím ve formě dvoustranných úvěrů financovaných z kapitálových trhů se zárukou rozpočtu EU poskytuje Komise na základě rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady. V roce 2022 Komise, jednající jménem EU, provozovala šest hlavních programů, v jejichž rámci může poskytovat půjčky:

Nominální výše úvěrů poskytnutých jako finanční pomoc, s výjimkou nástroje NGEU (viz oddíl 2), činila ke dni 31. prosince 2022:

Splátkový kalendář částek zbývajících na konci roku je následující:

SURE

Nástroj SURE byl zřízen v roce 2020 s cílem poskytovat finanční pomoc členským státům, které zažívají závažné narušení ekonomiky způsobené pandemií COVID-19 na jejich území nebo které jsou takovým narušením vážně ohroženy. Tento nástroj doplňuje vnitrostátní opatření přijatá dotčenými členskými státy. Maximální výše finanční pomoci pro všechny členské státy nepřekročí 100 miliard EUR.

Na konci roku 2022 podepsaly členské státy dohody o úvěrovém nástroji ve výši 98,4 miliardy EUR, přičemž do konce roku 2022 byla vyplacena celá tato částka. V roce 2022 Komise vyplatila nové úvěry ve výši 8,7 miliardy EUR. Splatnost úvěrů se pohybuje mezi 5 a 30 lety.

EFSM

Evropský mechanismus finanční stability (EFSM) byl vytvořen za účelem poskytnutí finanční pomoci členským státům, které v důsledku mimořádných událostí, jež nemohly ovlivnit, čelí vážným ekonomickým finančním obtížím nebo jsou takovými obtížemi vážně ohroženy. Z EFSM byla mezi roky 2011 a 2014 poskytnuta finanční pomoc Irsku a Portugalsku, podmíněná realizací reforem. Tento program již skončil, takže nelze čerpat další úvěry, avšak zůstává aktivní pro určité úkony, jako je prodloužení lhůt splatnosti stávajících úvěrů a poskytování překlenovacích úvěrů. V roce 2022 byly Portugalsku o 4,5 roku prodlouženy úvěry ve výši 2,2 miliardy EUR se splatností v dubnu 2022, přičemž 0,5 miliardy EUR bylo splaceno.

Makrofinanční pomoc

Program makrofinanční pomoci je druh finanční pomoci, kterou EU nabízí partnerským zemím mimo EU, které se potýkají s krizí platební bilance. Má podobu střednědobých či dlouhodobých úvěrů nebo grantů, případně oba nástroje kombinuje, a je určen výhradně zemím zařazeným do programu vyplácení prostředků Mezinárodního měnového fondu (MMF).

Ukrajina

V roce 2022 se Evropský parlament a Rada dohodly na třech balíčcích finanční pomoci pro Ukrajinu 7 v celkové výši 7,2 miliardy EUR s cílem posílit okamžitou odolnost země v důsledku nevyprovokované a neodůvodněné útočné války ze strany Ruska. Všechny úvěry byly Ukrajině vyplaceny do konce roku 2022. Splatnost těchto nových úvěrů Ukrajině se pohybuje mezi 10 a 30 lety.

Na konci roku 2022 činila celková výše nesplacených úvěrů makrofinanční pomoci Ukrajině 11,6 miliardy EUR (nominální částka).

Pro pokračování podpory EU Ukrajině v roce 2023 přijaly Evropský parlament a Rada dne 14. prosince 2022 nový balíček finanční pomoci ve výši 18 miliard EUR (nařízení (EU) 2022/2463). Komise a Ukrajina podepsaly na začátku roku 2023 memorandum o porozumění a dohodu o úvěrovém nástroji a do 31. května 2023 bylo Ukrajině vyplaceno 7,5 miliardy EUR ve formě úvěrů. Zbývající částku plánuje Komise vyplatit do konce roku 2023 v měsíčních tranších ve výši 1,5 miliardy EUR.

Podpora platební bilance

Podpora platební bilance je program pomoci zemím mimo eurozónu, které mají potíže s platební bilancí nebo jim takové potíže hrozí. Má podobu střednědobých úvěrů podmíněných realizací politik, jejichž cílem je řešit základní ekonomické problémy. Zpravidla ji EU nabízí ve spolupráci s MMF a dalšími mezinárodními institucemi či zeměmi. V roce 2022 nedošlo k žádným novým operacím ani ke splátkám úvěrů.

Euratom

Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom, zastupovaný Komisí) půjčuje peníze členským i nečlenským státům a jejich subjektům na financování projektů souvisejících s energetickými zařízeními.

20.Podmíněné rozpočtové závazky pro programy finanční pomoci

Výpůjčky EU jsou přímými a bezpodmínečnými závazky EU, za něž ručí členské státy EU (podmíněné rozpočtové závazky). Výpůjčky přijaté za účelem financování úvěrů nečlenským zemím EU jsou kryty společným rezervním fondem. Pokud se přijímající členský stát dostane do selhání, bude k obsluze dluhu v rámci možností využit disponibilní pokladní zůstatek Komise. Pokud by to v té době nebylo možné, čerpala by Komise nezbytné finanční prostředky od členských států. Podle právních předpisů EU o vlastních zdrojích (článek 14 nařízení Rady (EU) č. 609/2014) jsou členské státy EU právně zavázány dát k dispozici dostatečné finanční prostředky tak, aby EU mohla plnit své povinnosti. Investoři jsou tedy vystaveni pouze úvěrovému riziku EU, nikoli úvěrovému riziku příjemce financovaných úvěrů. Díky metodě úvěrování back-to-back není rozpočet EU vystaven úrokovému ani měnovému riziku.

Úvěry poskytnuté členským státům v rámci nástroje SURE jsou podloženy systémem dobrovolných záruk členských států ve výši 25 % maximální částky finanční pomoci. Příspěvek jednotlivých členských států k celkové výši záruky odpovídá jejich poměrnému podílu na celkovém hrubém národním důchodu (HND) Evropské unie na základě rozpočtu EU na rok 2020.

Úvěry ve výši 6 miliard EUR poskytnuté Ukrajině v roce 2022 v rámci mimořádného programu makrofinanční pomoci jsou kryty systémem záruk členských států za 61% expozice, přičemž prvních 9 % případných ztrát bude hrazeno z rozpočtu EU (společný rezervní fond). Viz bod 2.4.1.1 v konsolidované roční účetní závěrce EU.

Evropský parlament, Rada a Komise rozhodnou v kontextu programu pro danou zemi o celkové výši úvěru, počtu splátek, které mají být uvolněny, a o maximální (průměrné) splatnosti úvěrového balíčku. Následně se Komise a dotčená země dohodnou na parametrech úvěru/financování, a zejména na termínech splátek. Uvolnění splátek úvěru – s výjimkou první – navíc závisí na dodržení politických podmínek finanční pomoci poskytované EU. Tímto faktorem je rovněž ovlivněn harmonogram financování. Harmonogram a splatnost emisí se tudíž odvíjejí od souvisejících úvěrových operací EU. Financování je denominováno výlučně v eurech a lhůty splatnosti se pohybují od 3 do 30 let.

21.ANALÝZA FINANČNÍCH VÝKAZŮ

22.PŘÍJMY

Konsolidované výnosy EU zahrnují částky, které se týkají směnných a nesměnných transakcí, přičemž nejvýznamnější jsou nesměnné transakce. Pětiletý trend hlavních nesměnných příjmových kategorií (kam patří zdroje z HND, tradiční vlastní zdroje, zdroje z DPH, nové vlastní zdroje z plastových obalových odpadů, pokuty a vrácení výdajů) je následující:

Pětiletý trend výnosů z hlavních nesměnných transakcí*

*Údaje za roky 2020 až 2022: bez příjmů souvisejících s vystoupením Spojeného království z EU

Jelikož rozpočtové příjmy by měly být stejné jako rozpočtové výdaje (nebo vyšší), jsou hlavní příčinou výše zobrazeného trendu výnosů platby uskutečněné v jednotlivých letech.

Konsolidované příjmy – hlavní vývoj v roce 2022

V roce 2022 dosáhly konsolidované příjmy zahrnující všechny příjmové kategorie 171,2 miliardy EUR oproti 178,9 miliardy EUR v předchozím roce. Hlavním důvodem poklesu o 7,7 miliardy EUR, tj. o 4,3 %, byly tyto skutečnosti:

·finanční příjmy se snížily o 2,5 miliardy EUR, zejména v důsledku poklesu naběhlých úroků z prodlení u celních případů.

23.NÁKLADY

Hlavními nákladovými položkami zúčtovanými v konsolidovaných finančních výkazech jsou náklady v režimu sdíleného řízení, kam patří tyto fondy: i) Evropský zemědělský záruční fond (EZZF); ii) Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a další nástroje pro rozvoj venkova; iii) Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS) a iv) Evropský sociální fond (ESF). Tyto fondy představovaly 114,8 miliardy EUR, tedy 43,6 % celkových nákladů ve výši 263,1 miliardy EUR vzniklých v roce 2022 (2021: 119,9 miliardy EUR, tedy 54,3 % celkových nákladů). Rozdělení nákladů v režimu sdíleného řízení a jejich poměrné váhy jsou uvedeny níže:

Hlavní náklady v režimu sdíleného řízení za rozpočtový rok 2022

Snížení nákladů v režimu sdíleného řízení je způsoben zejména snížením nákladů souvisejících s EFRR a Fondem soudržnosti (o 3,8 miliardy EUR) a s ESF (o 2,1 miliardy EUR). Tento vývoj je odrazem přechodu z předchozího programového období VFR 2014–2020 na současný VFR na období 2021–2027: náklady vykázané za předchozí programové období se snižují, zatímco náklady týkající se současného období jsou v důsledku pomalého zahájení jeho provádění nízké. Náklady spojené s EZFRV a dalšími nástroji pro rozvoj venkova a EZZF se zvýšily o 0,6 miliardy EUR, resp. o 0,2 miliardy EUR.

Po úspěšném spuštění nástroje NGEU (viz oddíl 2) v roce 2021 se náklady v režimu přímého řízení, což představuje plnění rozpočtu ze strany Komise, výkonných agentur a svěřeneckých fondů, dále zvýšily z 63,0 miliardy EUR v roce 2021 na 94,0 miliardy EUR v roce 2022. Zvýšení o 31,0 miliardy EUR je způsobeno zejména poskytnutím nevratné podpory v rámci Nástroje pro oživení a odolnost NGEU, která činila 69,5 miliardy EUR (2021: 42,9 miliardy EUR).

Náklady v režimu nepřímého řízení připadají na plnění rozpočtu ze strany agentur EU, subjektů EU, třetích zemí, mezinárodních organizací a dalších subjektů. V roce 2022 činily náklady v režimu nepřímého řízení 13,6 miliardy EUR (2021: 10,9 miliardy EUR). Nárůst je způsoben zejména zvýšenými náklady v oblasti vnější činnosti.

24.AKTIVA

K 31. prosinci 2022 činila celková aktiva 445,9 miliardy EUR (2021: 414,1 miliardy EUR) – nárůst je způsoben dalšími úvěry z nástroje SURE a úvěry a zálohami vyplacenými v rámci nástroje NGEU. Nejvýznamnějšími položkami byla finanční aktiva kromě peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů (235,4 miliardy EUR), předběžné financování (100,5 miliardy EUR), pohledávky a částky k inkasu (48,2 miliardy EUR) a peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty (46,5 miliardy EUR). Ostatní aktiva ve výši 15,2 miliardy EUR zahrnovala především pozemky, budovy a zařízení a dlouhodobý nehmotný majetek.

Složení aktiv k 31. prosinci 2022

Nárůst celkových aktiv o 31,8 miliardy EUR, tj. 7,7 % oproti předchozímu roku, byl způsoben zejména těmito vlivy:

Vystoupení Spojeného království z EU

Dne 31. ledna 2020 vystoupilo Spojené království z Evropské unie. Podmínky jeho odchodu jsou vymezeny v Dohodě o vystoupení Spojeného království z EU a Evropského společenství pro atomovou energii, známé rovněž jako „dohoda o vystoupení“. V rámci této dohody Spojené království souhlasilo se splněním všech finančních závazků přijatých v době, kdy bylo členem EU. Tato dohoda vstoupila v platnost dne 31. ledna 2020. Spojené království bude i nadále přispívat do rozpočtu EU a využívat programů a výdajů EU existujících před rokem 2021, jako by bylo členským státem. Spojené království rovněž obdrží určité stanovené částky, které zaplatilo do rozpočtu EU, nebo částky obdržené rozpočtem EU v souvislosti s obdobím jeho členství. EU podává Spojenému království dvakrát ročně zprávu o splatných částkách a Spojené království tyto částky měsíčně hradí. Zprávy jsou každý rok aktualizovány na základě skutečných údajů.

Povinnosti vyplývající z dohody o vystoupení vytvářejí pro EU závazky a pohledávky, které je třeba vypočítat a zohlednit v roční účetní závěrce EU a které se týkají zejména těchto oblastí:

Předběžné financování

V roce 2022 činilo předběžné financování (kromě jiných záloh členským státům a příspěvků do svěřenského fondu Bêkou a svěřenského fondu pro Afriku) v rozvaze EU 94,1 miliardy EUR (2021: 86,2 miliardy EUR), z nichž se naprostá většina týkala činností Komise. Zvýšení o 7,9 miliardy EUR, tj. 9,2 %, souvisí s nárůstem předběžného financování souvisejícího se sdíleným řízením ze 31,8 miliardy EUR v roce 2021 na 40,6 miliardy EUR v roce 2022:

Předběžné financování ze strany Komise v členění podle režimu řízení

Objem předběžného financování poskytnutého v rámci programů VFR je značně ovlivněn příslušným cyklem VFR. Například začátkem období VFR lze očekávat, že členským státům budou v rámci politiky soudržnosti vypláceny vysoké zálohy a tyto částky budou členským státům k dispozici až do ukončení programů. Rovněž se vyplácí roční předběžné financování, které musí být použito do konce daného roku, nebo vráceno v následujícím roce v rámci roční účetní uzávěrky. Komise vyvíjí veškeré úsilí, aby předběžné financování zůstalo zachováno na odpovídající úrovni. Je nutné vyvážit požadavek na dostatečnost finančních prostředků pro projekty a na vykázání nákladů v přiměřené lhůtě.

25.PASIVA

Celkový objem pasiv k 31. prosinci 2022 činil 577,2 miliardy EUR (2021: 496,4 miliardy EUR) – tento nárůst je způsoben zejména výpůjčkami čerpanými v roce 2022 v rámci nástrojů SURE a NGEU. Nejvýznamnějšími pasivy byly výpůjčky pro nástroj NGEU a finanční pomoc (344,3 miliardy EUR), výdaje a výnosy příštích období (86,2 miliardy EUR), závazky z penzijních a jiných požitků po skončení pracovního poměru (80,6 miliardy EUR) a závazky vůči třetím stranám (55,3 miliardy EUR).

Složení pasiv k 31. prosinci 2022

Nárůst o 80,8 miliardy EUR, tj. o 16,3 %, oproti předchozímu roku byl způsoben zejména následujícími vlivy:

Celkem žádosti o proplacení nákladů a faktury došlé a vykázané v položce „Závazky“ v rozvaze

Čistá aktiva

Přebytek závazků nad aktivy k 31. prosinci 2022 činil 131,3 miliardy EUR (2021: 82,3 miliardy EUR). Výrazný nárůst o 49,0 miliardy EUR je způsoben zejména výpůjčkami v souvislosti s nenávratnou podporou čerpanými v roce 2022 v rámci nástroje NGEU (což způsobilo, že přímé náklady řízení dosáhly výše 69,5 miliardy EUR, což představuje nárůst o 26,6 miliardy EUR oproti předchozímu roku). Je třeba poznamenat, že skutečnost, že jsou pasiva vyšší než aktiva, neznamená, že orgány a instituce EU mají finanční potíže, nýbrž že některé závazky budou hrazeny z budoucích ročních rozpočtů. Podle pravidel akruálního účetnictví se řada nákladů zachycuje v běžném roce, přestože k jejich faktické úhradě může dojít až v následujících letech a financovány mohou být z budoucích rozpočtů; související výnosy tak budou účtovány až v budoucích obdobích. Kromě výpůjček pro nástroj NGEU, které mají být spláceny v letech 2028 až 2052, a závazku z titulu zaměstnaneckých požitků, který má být vyplácen v průběhu několika desetiletí, jsou nejvýznamnějšími částkami, na které je třeba upozornit, částky určené na činnosti související s EZZF, z nichž převážná část se většinou hradí v prvním čtvrtletí následujícího roku.

26.POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC, SPRÁVA A ODPOVĚDNOST EU

Evropská unie (EU) je svazek, jemuž jeho členské státy svěřily kompetence k dosažení svých společných cílů. Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.

27.POLITICKÝ A FINANČNÍ RÁMEC

EU sleduje cíle stanovené Smlouvou pomocí různých nástrojů, z nichž jedním je rozpočet EU. K dalším patří například společný legislativní rámec či společné politické strategie.

Hlavními zdroji financování EU jsou příjmy z vlastních zdrojů, k nimž přistupují ostatní zdroje. Existují čtyři typy vlastních zdrojů: tradiční vlastní zdroje (zejména cla), vlastní zdroj z daně z přidané hodnoty (DPH), vlastní zdroj z nerecyklovaných plastových obalových odpadů (zavedený v roce 2021) a vlastní zdroj z hrubého národního důchodu (HND). Ostatní příjmy plynou z činností EU (např. pokuty v oblasti hospodářské soutěže) a na celkových příjmech se obvykle podílejí méně než 10 %.

28.SPRÁVA A ODPOVĚDNOST

29.Institucionální struktura

Evropská unie má institucionální rámec, jehož prostřednictvím se snaží podporovat své hodnoty, sledovat své cíle, sloužit svým zájmům, zájmům svých občanů a zájmům členských států, jakož i zajišťovat soudržnost, účinnost a kontinuitu svých politik a činností. Jeho organizační strukturu tvoří orgány, agentury a jiné subjekty EU. Finanční nařízení společně s platnými účetními pravidly stanoví, které z těchto subjektů budou zahrnuty do konsolidované účetní závěrky EU (seznam subjektů zahrnutých do konsolidace viz bod 9 přílohy ke konsolidované roční účetní závěrce).

Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci. Komise je politicky odpovědná Evropskému parlamentu. Rada také vykonává funkce vymezování politik a koordinace v mezích obecného politického směřování a priorit Unie tak, jak je stanoví Evropská rada.

Evropská komise je výkonným orgánem EU. Prosazuje obecný zájem Unie a ujímá se za tímto účelem vhodných iniciativ. Zajišťuje uplatňování Smluv a dohlíží na uplatňování práva Unie členskými státy pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie. Vykonává koordinační, výkonné a řídicí funkce, plní rozpočet a řídí programy.

Komise plní rozpočet, z velké části ve spolupráci s členskými státy 10 . Společně zajišťují, aby se rozpočtové prostředky využívaly v souladu se zásadami řádného finančního řízení. Povinnosti členských států provádět kontroly a audit společného plnění rozpočtu, jakož i z toho vyplývající odpovědnost, jsou stanoveny v příslušných nařízeních. Ta stanoví rovněž odpovědnost a podrobná pravidla, jimiž se řídí výdaje jednotlivých orgánů EU.

30.Struktura správy a řízení Komise

Řídicí mechanismy Komise a způsob, jakým zajišťují, aby Komise fungovala jako moderní, odpovědná instituce orientovaná na výsledky, jsou popsány ve sdělení 11 o správě a řízení v Evropské komisi.

Komise vykonává svou úlohu pod vedením sboru komisařů, který určuje její priority a nese všeobecnou politickou odpovědnost za její činnost. Komise jako sbor komisařů pracuje pod politickým vedením svého předsedy/předsedkyně, který/která v rámci svého jmenování představí Evropskému parlamentu cíle, jež hodlá sledovat, a to v podobě politických směrů. Předseda rozhoduje o vnitřní organizaci Komise, aby zajistil soudržnost, výkonnost a kolegialitu její činnosti.

Sbor komisařů deleguje provozní plnění rozpočtu a finančního řízení na generální ředitele a vedoucí útvarů, kteří řídí správní strukturu Komise. Uplatňovaný decentralizovaný přístup vytváří správní kulturu, která vede zaměstnance veřejné správy k tomu, aby přebírali odpovědnost za činnosti, nad nimiž mají kontrolu, a vyžaduje od nich jistotu výkonu činností, za něž nesou odpovědnost.

Koordinaci, dohled, poradenství a strategické vedení zajišťuje řídicí rada pod vedením předsedy a v úzké spolupráci se členem Komise odpovědným za rozpočet, lidské zdroje a správu a za účasti předsednických a ústředních útvarů.

Vnitřní uspořádání vymezuje ucelený soubor důkladných kontrol a nástrojů řízení, které sboru komisařů umožňují převzít politickou odpovědnost za práci Komise 12 .

31.Finanční řízení Komise

Funkce a povinnosti spojené s finančním řízením jsou v rámci Komise přesně definovány (např. ve finančním nařízení a v interních předpisech 13 ) a náležitě uplatňovány. Za řádné finanční řízení zdrojů EU, soulad s ustanoveními finančního nařízení, řízení rizik a zřízení odpovídajícího rámce vnitřní kontroly odpovídají coby pověřené schvalující osoby generální ředitelé a vedoucí útvarů Komise.

Odpovědnost schvalujících osob se vztahuje na celý proces řízení, od určení toho, co je třeba udělat k dosažení cílů politiky stanovených daným orgánem, až po řízení činností z operativního hlediska i z hlediska řádného finančního řízení. Jednotlivé úkoly lze dále delegovat ředitelům, vedoucím oddělení a dalším osobám, jež se tak stávají dále pověřenými schvalujícími osobami. Dohledem nad fungováním vnitřního kontrolního systému může každá z pověřených schvalujících osob pověřit jednoho či dva ředitele odpovědné za řízení rizik a vnitřní kontrolu.

Ústřední útvary Komise vydávají pokyny a doporučení a prosazují osvědčené postupy, a to i prostřednictvím řídící rady.

Každá schvalující osoba je na základě finančního nařízení povinna vypracovávat výroční zprávy o činnosti a dosažených výsledcích, činnosti vnitřní kontroly a finančního řízení během roku. Ve zprávě je obsaženo prohlášení, že zdroje byly využity v souladu se zásadami řádného finančního řízení a že zavedené kontrolní postupy poskytují potřebnou záruku legality a správnosti uskutečněných operací. Na úrovni Komise je výroční zpráva o řízení a výkonnosti rozpočtu EU 14 hlavním nástrojem, jímž sbor komisařů přebírá politickou odpovědnost za finanční řízení rozpočtu EU.

Účetní Komise nese hlavní odpovědnost za správu pokladny, inkaso částek, stanovení účetních pravidel na základě mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS), dále za validaci účetních systémů a za přípravu účetní závěrky Komise a konsolidované roční účetní závěrky EU. Účetní je dále povinen účetní závěrku stvrdit podpisem a prohlásit, že závěrka ve všech významných ohledech poskytuje poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Unie. Roční účetní závěrku schvaluje sbor komisařů. Účetní je při výkonu své funkce nezávislý a nese velkou odpovědnost za účetní výkaznictví v rámci Komise.

Rovněž interní auditor Komise je centralizovaná a nezávislá funkce, jejíž součástí je poskytování nezávislého poradenství a vydávání stanovisek a doporučení ohledně kvality a fungování systémů vnitřní kontroly v rámci Evropské komise i agentur EU a jiných nezávislých subjektů.

Nezávislost interního auditora zaručuje výbor pro pokrok v oblasti auditu, který sleduje také kvalitu interního auditu a opatření přijatá útvary Komise v návaznosti na doporučení interního a externího auditu jakož i na zjištění a doporučení týkající se věrohodnosti konsolidované roční účetní závěrky EU vyplývající z absolutoria Evropského účetního dvora. Výbor pro pokrok v oblasti auditu ve své poradní funkci takto přispívá k celkovému dalšímu zlepšení účinnosti a účelnosti Komise při dosahování jejích cílů a usnadňuje sboru komisařů dohled nad správou, řízením rizik a vnitřními kontrolními postupy Komise.

32.Externí audit a udělování absolutoria

Finanční prostředky musí být v souladu se zásadou řádného finančního řízení spravovány účelně, efektivně a hospodárně. Existuje rámec odpovědnosti založený na komplexním podávání zpráv, externím auditu a politické kontrole, který poskytuje přiměřenou jistotu, že finanční prostředky EU jsou vynakládány řádným způsobem.

Evropský parlament v návaznosti na doporučení Rady rozhodne, zda s konečnou platností schválí nebo neschválí, jak Komise v daném roce plnila rozpočet EU (označováno jako „udělení absolutoria“). Roční udělování absolutoria zaručuje politickou odpovědnost Komise za plnění rozpočtu EU.

Evropský účetní dvůr každoročně systematicky a důkladně zkoumá věrohodnost účetnictví a legalitu a správnost uskutečněných operací, jakož i řádnost finančního řízení a tvorby rozpočtu z kvalitativního i výkonnostního hlediska. Vzhledem ke značnému významu nástroje NextGenerationEU je od roku 2021 stanovisko Evropského účetního dvora k zákonnosti a správnosti výdajů v rámci tradičního rozpočtu EU doplněno o samostatné stanovisko k zákonnosti a správnosti výdajů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost. Výchozím bodem postupu udělování absolutoria je zveřejnění výroční zprávy Evropského účetního dvora. Auditoři rovněž vypracovávají zvláštní zprávy zaměřené na konkrétní oblasti politiky nebo výdajové oblasti nebo na témata týkající se rozpočtu či řízení.

Rozhodnutí o udělení absolutoria vychází mimo jiné z integrovaných finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti Komise, ze slyšení členů Komise v Evropském parlamentu a z odpovědí na písemné otázky adresované Komisi.

OSVĚDČENÍ KE KONSOLIDOVANÉ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

Konsolidovaná účetní závěrka Evropské unie za rok 2022 byla sestavena na základě údajů, jež předložily orgány a subjekty podle čl. 246 odst. 2 finančního nařízení o souhrnném rozpočtu Evropské unie. Prohlašuji tímto, že tato účetní závěrka byla sestavena v souladu s hlavou XIII finančního nařízení a s účetními zásadami, pravidly a metodami uvedenými v příloze k účetní závěrce.

Účetní uvedených orgánů a subjektů mi dodali všechny údaje potřebné k sestavení účetní závěrky, jež poskytuje přehled o majetku a závazcích Evropské unie a o plnění rozpočtu, a zároveň potvrdili spolehlivost těchto údajů.

Potvrzuji tímto, že na základě těchto údajů a kontrolních postupů, jejichž provedení jsem považovala za nezbytné ke schválení účetní závěrky Evropské komise, jsem nabyla přiměřené jistoty, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných ohledech poctivý obraz finanční situace, výsledků operací a peněžních toků Evropské unie.

Rosa ALDEA BUSQUETS

účetní Komise

19. června 2023

EVROPSKÁ UNIE

ROZPOČTOVÝ ROK 2022

KONSOLIDOVANÉ FINANČNÍ VÝKAZY A PŘÍLOHY

Vzhledem k zaokrouhlování částek na miliony eur se může stát, že součty některých finančních údajů v níže uvedených tabulkách nemusí přesně odpovídat.

OBSAH

ROZVAHA    

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI    

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ    

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV    

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM    

1.VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

2.PŘÍLOHA K ROZVAZE

3.PŘÍLOHA K VÝKAZU O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

4.PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY A PODMÍNĚNÁ AKTIVA

5.ROZPOČTOVÉ A PRÁVNÍ ZÁVAZKY

6.ŘÍZENÍ FINANČNÍCH RIZIK

7.ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ O SPŘÍZNĚNÝCH STRANÁCH

8.UDÁLOSTI PO ROZVAHOVÉM DNI

9.ROZSAH KONSOLIDACE

ROZVAHA

*    Dne 23. listopadu 2022 schválil Evropský parlament rozpočet, který předpokládá úhradu krátkodobých závazků Unie plynoucích z vlastních zdrojů, jež mají v následujícím roce vybrat členské státy nebo jež mají být od členských států vyžádány. Členské státy dále společně ručí za důchodové závazky podle článku 83 služebního řádu (nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968 v platném znění).

VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

VÝKAZ ZMĚN ČISTÝCH AKTIV

PŘÍLOHY K FINANČNÍM VÝKAZŮM

Je třeba poznamenat, že v následujících tabulkách jsou částky týkající se Spojeného království v souvislosti s VFR do konce roku 2020 stále uvedeny pod položkou „Členské státy“, neboť ačkoli Spojené království vystoupilo dne 1. února 2020 z Unie v souladu s dohodou o vystoupení, i nadále udržuje s Unií finanční vztahy, které byly v těchto obdobích rovnocenné finančnímu vztahu členského státu.

1.VÝZNAMNÉ ÚČETNÍ ZÁSADY

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD A ÚČETNÍ PRAVIDLA

Účetnictví EU je vedeno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193,30.7.2018, s. 1), dále jen „finanční nařízení“.

V souladu s článkem 80 finančního nařízení sestavuje EU své finanční výkazy podle pravidel akruálního účetnictví, která vycházejí z mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor (IPSAS). Tato účetní pravidla, jež přijímá účetní Komise, musí používat všechny orgány a subjekty EU zahrnované do konsolidace, aby byly konsolidované účetní závěrky EU konzistentní.

Aplikace nových a pozměněných účetních pravidel Evropské unie

Revidovaná účetní pravidla Evropské unie, jež jsou v účinnosti pro roční období počínající 1. lednem 2022 nebo později

Neexistují žádná nová účetní pravidla EU, která by nabyla účinnosti pro roční období počínající dnem 1. ledna 2022 nebo později.

Nová účetní pravidla EU, jež k 31. prosinci 2022 dosud nebyla v účinnosti

Nebyla přijata žádná nová účetní pravidla EU, jež k 31. prosinci 2022 dosud nebyla v účinnosti.

3.ÚČETNÍ ZÁSADY

Cílem finančních výkazů je poskytovat informace o finanční situaci, výkonnosti a peněžních tocích účetní jednotky, které jsou užitečné pro široký okruh uživatelů. V případě účetních jednotek veřejného sektoru, mezi něž EU patří, musí finanční výkazy podávat zejména informace, jichž lze využít v rozhodovacím procesu a jimiž lze prokázat odpovědné nakládání účetní jednotky se svěřenými zdroji. Právě v tomto duchu byl vypracován tento dokument.

Všeobecná kritéria (účetní zásady), která je třeba při sestavování finančních výkazů respektovat, jsou obsažena v účetním pravidle EU č. 1 „Finanční výkazy“. Tato kritéria jsou totožná se standardem IPSAS 1: věrné zobrazení, účetnictví na akruální bázi, předpoklad nepřetržitého trvání účetní jednotky, bilanční kontinuita, významnost, agregace, kompenzace a srovnatelnost informací.

Kvalitativními znaky účetního výkaznictví jsou relevantnost, věrné zobrazení (spolehlivost), srozumitelnost, včasnost, srovnatelnost a ověřitelnost.

4.KONSOLIDACE

Rozsah konsolidace

Konsolidované finanční výkazy EU zahrnují všechny významné ovládané účetní jednotky, společná ujednání a přidružené účetní jednotky. Úplný seznam subjektů zahrnutých do konsolidačního celku, který nyní obsahuje 54 ovládaných a jednu přidruženou účetní jednotku (2021: 55 ovládaných a jedna přidružená účetní jednotka), je uveden v bodě 9. K ovládaným jednotkám se řadí orgány EU (včetně Komise, avšak vyjma Evropské centrální banky) a agentury EU (vyjma agentur společné zahraniční a bezpečnostní politiky). Za ovládanou účetní jednotku se také považuje Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) v likvidaci. Jedinou přidruženou účetní jednotkou EU je Evropský investiční fond (EIF).

Účetní jednotky, které by měly být zahrnuty do konsolidačního celku, avšak jsou z hlediska konsolidovaných finančních výkazů EU jako celku nevýznamné, nemusejí být do konsolidace zahrnovány ani účtovány pomocí metody ekvivalence, pokud by to bylo pro EU nadměrně časově či finančně náročné. Tyto účetní jednotky jsou označovány jako „Nevýznamné účetní jednotky“ a jsou samostatně uvedeny v bodě 9. V roce 2022 bylo do kategorie nevýznamných účetních jednotek zařazeno osm účetních jednotek (2021: osm účetních jednotek).

Ovládané účetní jednotky

Rozsah konsolidace se stanoví na základě pojetí ovládání. Ovládanými účetními jednotkami se rozumí účetní jednotky, v jejichž případě plyne EU z její účasti prospěch anebo má na takový prospěch právo a v jejichž případě je EU schopná ovlivňovat povahu a výši tohoto prospěchu, a to prostřednictvím své pravomoci v těchto jednotkách. Tato pravomoc musí být vykonatelná v krátkém čase a musí se týkat relevantních činností účetní jednotky. Ovládané účetní jednotky jsou plně zahrnuty do konsolidace. Konsolidace se provádí za období od počátku vztahu mezi ovládající a ovládanou účetní jednotkou do zániku tohoto vztahu.

Mezi nejobvyklejší ukazatele ovládání v rámci EU patří: zřízení účetní jednotky zakládacími smlouvami anebo sekundárním právem, financování této jednotky z rozpočtu EU, existence hlasovacích práv v řídících orgánech, audit ze strany Účetního dvora a absolutorium udělované Evropským parlamentem. Každá účetní jednotka je předmětem individuálního posouzení, při němž se zjišťuje, zda k ovládání stačí jedno, nebo všechna výše vyjmenovaná kritéria.

Při konsolidaci byly v rámci vztahů mezi účetními jednotkami, které EU ovládá, vyloučeny všechny významné transakce a zůstatky, zatímco nerealizované zisky a ztráty z těchto transakcí vyloučeny nebyly, neboť nejsou významné.

Společná ujednání

Společným ujednáním se rozumí dohoda, která zakládá spoluovládání ze strany EU a nejméně jedné další strany. Spoluovládáním se rozumí případ, kdy je ovládání určitého ujednání (ekonomické aktivity) na základě závazné smluvní dohody sdíleno, s tím, že o takové sdílení se jedná pouze v případě, kdy rozhodnutí o relevantních aktivitách vyžadují jednomyslný souhlas spoluovládajících stran. Společnými ujednáními mohou být buď společné operace, nebo společné podnikání. O společné podnikání se jedná v případě, kdy je společné ujednání strukturováno prostřednictvím samostatné jednotky a spoluovládající strany tohoto ujednání mají práva na jeho čistá aktiva. Účasti ve společném podnikání se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4). Společná operace je společné ujednání, v němž mají spoluovládající strany práva na aktiva a povinnosti ze závazků týkajících se ujednání. Účasti ve společné operaci se účtují tak, že se v účetních výkazech EU vykazují její aktiva a pasiva, výnosy a náklady, jakož i její podíl na aktivech, pasivech, výnosech a nákladech, které má nebo které jí vznikly společně s jinými subjekty.

Přidružené účetní jednotky

Přidružené jsou účetní jednotky, v nichž má EU přímý či nepřímý podstatný vliv, nad nimiž však nevykonává výhradní ani společnou kontrolu. Podstatný vliv se předpokládá tehdy, drží-li EU přímo či nepřímo nejméně 20 % hlasovacích práv. Účasti v přidružených účetních jednotkách se vykazují pomocí ekvivalenční metody (viz bod 1.5.4).

Nekonsolidované účetní jednotky, jejichž prostředky spravuje Komise

Prostředky Společného systému zdravotního pojištění pro zaměstnance EU, Evropského rozvojového fondu a účastnického záručního fondu spravuje jejich jménem Komise. Avšak jelikož tyto jednotky nejsou ze strany EU ovládány, nejsou do jejích konsolidovaných finančních výkazů zahrnovány.

5.ZÁKLAD PRO SESTAVOVÁNÍ FINANČNÍCH VÝKAZŮ

Finanční výkazy jsou v souladu s článkem 243 finančního nařízení předkládány každoročně. Účetní období začíná dne 1. ledna a končí dne 31. prosince.

6.Měna a základ pro přepočet

Funkční a vykazovací měna

Není-li uvedeno jinak, jsou údaje ve finančních výkazech uváděny v milionech EUR, přičemž euro je pro EU funkční měnou.

Transakce a zůstatky

Transakce v cizích měnách se převádějí na eura na základě směnných kurzů platných k datu uskutečnění transakcí. Kurzové zisky a ztráty vyplývající z vypořádání cizoměnových transakcí a z přepočtu cizoměnových peněžních aktiv a závazků kurzem ke konci účetního období jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Na budovy, stroje a zařízení a na dlouhodobý nehmotný majetek, které jsou vykazovány ve stálé hodnotě v eurech vypočtené pomocí sazby platné v den pořízení, se používají odlišné metody přepočtu.

Zůstatky cizoměnových peněžních aktiv a závazků ke konci roku jsou přepočítávány na eura za pomoci směnných kurzů Evropské centrální banky (ECB) platných k 31. prosinci.

Směnné kurzy vůči euru

7.Používání odhadů

V souladu s mezinárodními standardy IPSAS a obecně uznávanými účetními zásadami zahrnují finanční výkazy nezbytně také částky založené na předpokladech a odhadech, které provedli vedoucí pracovníci na základě nejspolehlivějších dostupných informací. Mezi významné odhady patří mimo jiné: výše závazků z titulu zaměstnaneckých požitků, výše finančních rizik vyplývajících z pohledávek a částek uvedených v přílohách týkajících se finančních nástrojů, opravná položka ze znehodnocení u finančních aktiv v naběhlé hodnotě a u závazků ze smlouvy o finanční záruce, výše příjmů a výdajů příštích období, výše rezerv, rozsah snížení hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku a budov, strojů a zařízení, čistá realizovatelná hodnota zásob a objem podmíněných aktiv a závazků. Skutečné hodnoty se mohou od těchto odhadů lišit. Změny odhadů se zaznamenávají v období, v němž jsou zjištěny, jestliže se změna dotýká pouze daného období, nebo v daném a následných obdobích, jestliže se změna dotýká obojího.

8.ROZVAHA

9.Dlouhodobý nehmotný majetek

Nehmotný majetek je identifikovatelné nepeněžní aktivum bez fyzické podstaty. Aktivum je identifikovatelné, pokud je buď oddělitelné (tj. lze je oddělit od účetní jednotky a např. prodat, převést, poskytnout na základě licence nebo směnit, a to buď samostatně, nebo společně se související smlouvou nebo identifikovatelným aktivem či závazkem, bez ohledu na to, zda účetní jednotka něco takového zamýšlí), nebo vzniká na základě závazných ujednání (včetně smluvních nebo jiných zákonných práv), bez ohledu na to, zda jsou taková práva převoditelná nebo oddělitelná od účetní jednotky nebo od jiných práv nebo povinností.

Pořízený nehmotný majetek se vykazuje v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Interně vytvořený nehmotný majetek je aktivován, jestliže jsou splněna příslušná kritéria účetních zásad EU a výdaje se vztahují výhradně k vývojové fázi aktiv. Aktivovat lze všechny přímo přiřaditelné náklady nutné k tvorbě, produkci a přípravě majetku k tomu, aby mohl fungovat způsobem, který zamýšleli vedoucí pracovníci. Náklady spojené s výzkumem, neaktivovatelné náklady na rozvoj a náklady na údržbu se účtují jako náklady v době jejich vynaložení.

Nehmotný majetek se odepisuje lineárně po dobu jeho odhadované životnosti (3 až 11 let). Doba předpokládané životnost dlouhodobého nehmotného majetku závisí na jeho specifické ekonomické životnosti nebo právní životnosti určené smlouvou.

10.Budovy, stroje a zařízení

Všechny budovy, stroje a zařízení se vykazují v historických cenách snížených o oprávky a ztráty ze snížení hodnoty. Cena zahrnuje výdaje přímo související s pořízením, výstavbou nebo převodem daného majetku.

Dodatečné náklady jsou aktivovány do účetní hodnoty daného majetku, případně jsou aktivovány a vykazovány jako samostatný majetek, pouze je-li pravděpodobné, že budoucí ekonomický prospěch či potenciální přínos z této věci poplyne EU a že lze spolehlivě zjistit výši těchto nákladů. Náklady na opravy a údržbu jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti za účetní období, v němž vznikly.

Pozemky se neodepisují, jelikož se u nich předpokládá neomezená doba životnosti. Nedokončený majetek se neodepisuje, jelikož tato aktiva dosud nejsou k dispozici k využití. Odpisy ostatního majetku jsou prováděny lineární metodou. Vyjadřují rozdíl mezi pořizovací cenou a zůstatkovou hodnotou, který je po dobu očekávané životnosti zachycován takto:

Zisky a ztráty z vyřazení majetku se určují porovnáním výnosů snížených o náklady na prodej s účetní hodnotou vyřazeného majetku a vykazují se ve výkazu o finanční výkonnosti.

Leasing

Leasing je smlouva, ve které pronajímatel poskytuje nájemci právo užívat aktivum po stanovenou dobu za jednorázovou platbu nebo řadu plateb. Leasingové vztahy se klasifikují buď jako finanční leasing, nebo operativní leasing.

Finanční leasing je takový, u nějž se v podstatě všechna rizika a výhody vyplývající z vlastnictví převádějí na nájemce. Při uzavření finančního leasingu jakožto nájemce se nabytý majetek vykazuje jako aktiva a související přijaté závazky jako pasiva, a to od začátku trvání leasingového vztahu. Aktiva a pasiva se vykazují v hodnotě rovnající se reálné hodnotě majetku pronajatého formou leasingu, nebo v současné hodnotě minimálních leasingových splátek, pokud je tato hodnota nižší, přičemž obě hodnoty se stanoví na začátku leasingového vztahu. Po dobu trvání leasingového vztahu se majetek držený na základě finančního leasingu odepisuje po dobu jeho životnosti, nebo po dobu trvání leasingového vztahu, podle toho, které z těchto období je kratší. Minimální leasingové splátky jsou rozděleny mezi finanční náklad (úroková složka) a snížení nesplaceného závazku (kapitálová složka). Finanční náklad je alokován do jednotlivých období po dobu trvání pronájmu tak, aby u zbývajícího zůstatku závazku, vykázaného jako krátkodobý, nebo dlouhodobý, odpovídal konstantní periodické úrokové míře. Podmíněné nájemné se stává nákladem v obdobích, ve kterých bylo vynaloženo.

Operativní leasing jsou všechny ostatní leasingové vztahy, tj. jiné než finanční leasing, kdy si pronajímatel ponechává značnou část rizik a výhod vyplývajících z vlastnictví daného majetku. Při uzavření operativního leasingu jakožto nájemce jsou splátky operativního leasingu po dobu trvání leasingu zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti jako náklad, a to v konstantní výši, přičemž se v rozvaze nevykazuje pronajatý majetek ani závazek vyplývající z leasingu.

11.Snížení hodnoty nefinančního majetku

Snížení hodnoty je ztráta budoucího ekonomického prospěchu či potenciálního přínosu z majetku nad rámec systematického vykazování ztráty budoucího ekonomického prospěchu či potenciálního přínosu z majetku formou odpisů. Majetek s neomezenou životností není odepisován a každoročně je u něho prováděn test snížení hodnoty. U odpisovaného majetku je prováděn test snížení hodnoty kdykoli, kdy k rozhodnému dni určité okolnosti signalizují snížení hodnoty. Ztráta ze snížení hodnoty se účtuje ve výši, o kterou účetní hodnota majetku převyšuje jeho realizovatelnou hodnotu. Realizovatelná hodnota se rovná reálné hodnotě majetku snížené o náklady na prodej, nebo užitné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší.

Nejméně jednou ročně se posuzuje zůstatková hodnota a životnost dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, a případně jsou tvořeny opravné položky. Pokud pominou důvody pro snížení hodnoty účtované v předchozích letech, opravná položka z titulu snížení hodnoty se zruší.

12.Investice vykazované ekvivalenční metodou

Účasti v přidružených účetních jednotkách a společných podnicích

Investice účtované pomocí ekvivalenční metody jsou prvotně zachycovány v pořizovací ceně. Prvotní čistá hodnota majetku se následně zvyšuje, nebo snižuje, tak aby se zaúčtovaly následné vklady, podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, případné snížení hodnoty a dividendy. Účetní hodnota investice zachycená ve finančních výkazech k rozvahovému dni je dána součtem pořizovací ceny a všech změn. Podíl EU na zisku nebo ztrátě jednotky, do níž se investovalo, je zachycen ve výkazu o finanční výkonnosti a její podíl na změnách ve stavu kapitálu dané jednotky se vykazuje v rezervních fondech v čistých aktivech. Výplata zisku z investice snižuje její účetní hodnotu.

Je-li podíl EU na ztrátách z investice zaúčtované ekvivalenční metodou nejméně roven její účasti na této investici, EU přestane účtovat o svém podílu na dalších ztrátách („nevykazované ztráty“). Poté, co je účast EU snížena na nulu, jsou na další ztráty tvořeny rezervy a je vykázán závazek, a to do výše, v níž EU vznikl právní nebo mimosmluvní závazek nebo v níž EU provedla jménem jednotky úhrady.

Pokud okolnosti signalizují snížení hodnoty, je v případě potřeby vytvořena opravná položka k zachycení nižší realizovatelné hodnoty. Tato realizovatelná hodnota se určí postupem popsaným v bodě 1.5.3. Pokud důvody pro snížení hodnoty následně pominou, ztráta ze snížení se zruší a vykáže se znovu účetní hodnota, která by byla vykazována, kdyby se o ztrátě ze snížení hodnoty neúčtovalo.

V případech, kdy EU drží nejméně 20 % podíl v investičním kapitálovém fondu, neusiluje o uplatnění podstatného vlivu. S těmito fondy se tedy zachází jako s finančními nástroji a klasifikovány jsou jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty.

Přidružené účetní jednotky a společné podniky zařazené mezi nevýznamné účetní jednotky (viz bod 1.3) nejsou účtovány ekvivalenční metodou. Příspěvky EU poskytované těmto subjektům se účtují jako náklad období.

13.Finanční aktiva

Klasifikace v okamžiku prvotního vykázání

Klasifikace závisí na dvou kritériích:

·Na modelu řízení finančních aktiv. To vyžaduje posouzení způsobu, jakým EU řídí finanční aktiva za účelem vytváření peněžních toků a dosahování svých cílů, a způsobu hodnocení výkonnosti finančních aktiv.

·Na charakteristice smluvních peněžních toků aktiv. To vyžaduje posouzení skutečnosti, zda smluvní peněžní toky představují výhradně splátky jistiny a úroky z nesplacené částky jistiny. Úrok představuje protiplnění za časovou hodnotu peněz, úvěrové riziko a další základní úvěrová rizika a náklady.

Po posouzení na základě těchto kritérií lze finanční aktiva rozdělit do tří kategorií: finanční aktiva v naběhlé hodnotě, finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu nebo finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Finanční aktiva se smluvními peněžními toky, která představují pouze jistinu a úroky, jsou klasifikována v závislosti na modelu řízení účetní jednotky. Pokud je cílem modelu řízení držet finanční aktiva za účelem inkasa smluvních peněžních toků, jsou finanční aktiva klasifikována v naběhlé hodnotě. Pokud je cílem modelu řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv, jedná se o finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu. Pokud se model řízení od těchto dvou modelů liší (např. finanční aktiva jsou držena za účelem obchodování nebo jsou držena v portfoliu spravovaném a oceňovaném na základě reálné hodnoty), jsou finanční aktiva klasifikována jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Finanční aktiva se smluvními peněžními toky, která nepředstavují pouze jistinu a úroky, ale zavádějí expozici vůči jiným rizikům a volatilitě, než je uvedeno v základním ujednání o úvěrech (např. změny cen vlastního kapitálu), jsou klasifikována jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty bez ohledu na model řízení.

V okamžiku prvotního vykázání klasifikuje EU finanční aktiva takto:

(I)Finanční aktiva v naběhlé hodnotě

EU je řadí do této kategorie:

·peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty,

·úvěry (včetně termínovaných vkladů s původní splatností delší než tři měsíce),

·pohledávky ze směnných transakcí, s výjimkou části k inkasu ze smlouvy o finanční záruce klasifikované jako finanční aktivum v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty.

Tato nederivátová finanční aktiva splňují dvě podmínky: Cílem modelu řízení EU je jejich držení za účelem inkasa smluvních peněžních toků. Kromě toho dochází v určitých dnech ke smluvním peněžním tokům, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené části jistiny.

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě jsou zahrnuta do krátkodobých aktiv, s výjimkou aktiv se splatností delší než 12 měsíců od data vykázání.

(II)Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu

Tato nederivátová finanční aktiva mají smluvní peněžní toky, které představují pouze jistinu a úroky z nesplacené části jistiny. Kromě toho je cílem modelu řízení držet finanční aktiva jak za účelem inkasa smluvních peněžních toků, tak za účelem prodeje finančních aktiv.

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

K 31. prosinci 2022 EU taková aktiva nedrží.

(III)Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Následující finanční aktiva klasifikuje EU jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, protože smluvní peněžní toky nepředstavují pouze jistinu a úroky z jistiny:

·deriváty,

·kapitálové investice a investice do fondů peněžního trhu nebo fondů společných portfolií,

·jiné investice akciového typu (např. operace rizikového kapitálu).

Kromě toho klasifikuje EU jako aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku a ztráty i dluhové cenné papíry, které drží, protože portfolia dluhových cenných papírů jsou spravována a oceňována na základě reálné hodnoty portfolia (např. společný rezervní fond podle článku 212 finančního nařízení).

Aktiva v této kategorii jsou klasifikována jako krátkodobá, jestliže se jejich realizace předpokládá do 12 měsíců ode dne vykázání.

Prvotní vykázání a ocenění

Nákup finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do čistých aktiv / vlastního kapitálu a v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se vykazuje ke dni obchodu – tj. ke dni, k němuž se EU zaváže dané aktivum koupit. Peněžní ekvivalenty a úvěry se vykazují v okamžiku, kdy jsou peněžní prostředky uloženy u finanční instituce nebo poskytnuty dlužníkům.

Finanční aktiva se prvotně oceňují v reálné hodnotě. V případě finančního aktiva, které není vykazováno v reálné hodnotě do zisku nebo ztráty, jsou do reálné hodnoty při prvotním zachycení zahrnuty transakční náklady. U finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou související transakční náklady vykázány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Reálná hodnota finančního aktiva v okamžiku prvotního vykázání se obvykle rovná transakční ceně, pokud se nejedná o transakci za obvyklých tržních podmínek, tj. poskytnutou bez protihodnoty nebo v nominální protihodnotě pro účely veřejných politik. V tomto případě představuje rozdíl mezi reálnou hodnotou finančního nástroje a transakční cenou nesměnnou složku, která se ve výkazu o finanční výkonnosti vykazuje jako náklad. V tomto případě je reálná hodnota finančního aktiva odvozena z běžných tržních transakcí přímo ekvivalentního nástroje. Pokud pro daný nástroj neexistuje aktivní trh, odvodí se reálná hodnota metodou oceňování, která využívá dostupné údaje z pozorovatelných trhů.

Při poskytnutí dlouhodobého bezúročného úvěru nebo úvěru, jehož úroková sazba nedosahuje tržní výše, lze reálnou hodnotu odhadnout jako současnou hodnotu všech budoucích peněžních toků z úvěru, které jsou diskontovány pomocí tržní úrokové sazby platné pro podobné nástroje s podobným úvěrovým ratingem.

Úvěry poskytnuté v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a úvěry na finanční pomoc se prvotně oceňují v nominální hodnotě, přičemž za reálnou hodnotu úvěru se považuje transakční cena. Je tomu tak z těchto důvodů:

·„Tržní prostředí“ úvěrových operací EU je velmi specifické a odlišuje se od kapitálových trhů, na nichž jsou emitovány podnikové či státní dluhopisy. Jelikož poskytovatelé úvěrů na těchto trzích mají možnost vybírat si mezi alternativními investicemi, tato možnost alternativních příležitostí se promítá do tržních cen. EU však tuto možnost alternativních investic nemá, protože nesmí investovat peníze na kapitálových trzích; EU si pouze půjčuje prostředky za účelem jejich dalšího poskytnutí. To znamená, že EU nemá alternativní možnost poskytovat z vypůjčených prostředků úvěry nebo tyto prostředky investovat. Nemá tedy smysl uvažovat oportunitní náklady, a není tedy dán základ pro srovnání s tržními sazbami. Úvěrové operace EU jsou vlastně trhem samy o sobě. Jelikož nelze pracovat s oportunitními náklady, neodráží tržní cena objektivně podstatu úvěrových transakcí EU. Není proto vhodné určovat reálnou hodnotu úvěrů EU srovnáváním s podnikovými nebo státními dluhopisy.

·Jelikož neexistuje aktivní trh ani podobné transakce, s nimiž by bylo možné srovnávat, měla by EU pro reálné ocenění svých úvěrových operací použít účtovanou úrokovou sazbu.

Následné ocenění

Finanční aktiva v naběhlé hodnotě se následně oceňují naběhlou hodnotou pomocí metody efektivního úrokového výnosu.

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do čistých aktiv / vlastního kapitálu se následně vykazují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změn reálné hodnoty jsou vykazovány ve fondu z přecenění na reálnou hodnotu, s výjimkou kurzových rozdílů z přepočtu peněžního majetku, které jsou zachycovány ve výkazu o finanční výkonnosti.

Finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se následně oceňují v reálné hodnotě. Zisky a ztráty ze změny reálné hodnoty (včetně těch plynoucích z přepočtu cizích měn a získaných úroků) se vykazují ve výkazu o finanční výkonnosti za období, ve kterém vznikly.

Reálná hodnota při následném ocenění

Reálná hodnota investic kotovaných na aktivních trzích vychází z aktuálních nabídkových cen. V případě, že trh určitého finančního aktiva není aktivní (a v případě nekotovaných cenných papírů a OTC derivátů), EU stanoví reálnou hodnotu za pomoci metod ocenění. Mezi tyto metody patří použití transakcí z nedávné doby provedených za obvyklých tržních podmínek, srovnání s jinými, v podstatě stejnými nástroji, analýza diskontovaných peněžních toků, modely oceňování opcí a další metody ocenění, které běžně používají účastníci trhu.

Investice do fondů rizikového kapitálu, které nemají tržní cenu kotovanou na aktivním trhu, jsou oceňovány přiřaditelnou hodnotou čistých aktiv, která je pokládána za ekvivalent jejich reálné hodnoty.

Snížení hodnoty finančního majetku

EU vykazuje a oceňuje ztrátu ze snížení hodnoty u očekávaných úvěrových ztrát u finančních aktiv, která jsou oceňována v naběhlé hodnotě a v reálné hodnotě vykazované do čistých aktiv / vlastního kapitálu.

Očekávaná úvěrová ztráta je současná hodnota rozdílu mezi smluvními peněžními toky a peněžními toky, které EU očekává, že obdrží. Očekávaná úvěrová ztráta vychází z přiměřených a doložitelných informací, které jsou dostupné k datu vykázání bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí.

Očekávaná úvěrová ztráta se oceňuje pomocí třífázového modelu, který zohledňuje pravděpodobnostně vážené případy selhání během doby trvání finančního aktiva a vývoj úvěrového rizika od vzniku finančního aktiva. U úvěrů je datem vzniku datum poskytnutí neodvolatelného úvěrového příslibu.

Pokud od vzniku nedošlo k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 1“), představuje ztráta ze snížení hodnoty očekávanou úvěrovou ztrátu z možných případů selhání ve 12 měsících následujících po datu vykázání („12měsíční očekávaná úvěrová ztráta“). Pokud od doby vzniku dojde k významnému nárůstu úvěrového rizika („fáze 2“) nebo pokud existují objektivní důkazy o znehodnocení úvěru („fáze 3“), ztráta ze snížení hodnoty se rovná očekávané úvěrové ztrátě z možných případů selhání za celou dobu trvání finančního aktiva („očekávaná úvěrová ztráta za dobu trvání“) (viz bod 6.5).

U aktiv v naběhlé hodnotě se účetní hodnota aktiva sníží o částku ztráty ze snížení hodnoty, která je vykázána ve výkazu o finanční výkonnosti. U aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do čistých aktiv / vlastního kapitálu se opravná položka vykazuje v čistých aktivech/vlastním kapitálu a nesnižuje účetní hodnotu finančního aktiva v rozvaze. Pokud se částka ztráty ze snížení hodnoty v následujícím období sníží, dříve zaúčtovaná ztráta ze snížení hodnoty se zruší prostřednictvím výkazu o finanční výkonnosti.

a)Úvěry ústředním vládám

Při posuzování znehodnocení úvěrů vychází EU z povahy financování EU a ze svého jedinečného institucionálního statusu.

V případě znehodnocení úvěrů poskytnutých nečlenským státům vypočítává EU očekávané úvěrové ztráty na základě externích údajů o úvěrové kvalitě, avšak s přihlédnutím ke svému statusu přednostního věřitele, což snižuje úvěrové riziko. Při výpočtu současné hodnoty je diskontní sazbou původní efektivní úroková sazba úvěru. Pokud má úvěr pohyblivou sazbu, je diskontní sazbou aktuální efektivní úroková sazba podle smlouvy.

V případě úvěrů poskytnutých členským státům EU nikdy nevznikly žádné ztráty ze snížení hodnoty ani nedošlo k žádnému prodlení se splácením. U těchto úvěrů zohledňuje EU kromě statusu přednostního věřitele i vztahy se svými členskými státy. Tyto dva prvky v zásadě zaručují úplné navrácení úvěrů poskytnutých členským státům v době splatnosti. EU proto považuje očekávané úvěrové ztráty z úvěrů poskytnutých členským státům za zanedbatelné a statistický postup výpočtu očekávaných úvěrových ztrát u těchto úvěrů za nevhodný. Ve výkazu o finanční výkonnosti se tedy u úvěrů členským státům nevykazují žádné očekávané úvěrové ztráty.

b)Pohledávky

EU oceňuje ztrátu ze snížení hodnoty ve výši očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání s využitím praktických zjednodušení (např. matice opravných položek).

c)Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

EU drží peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty na běžných bankovních účtech a termínovaných vkladech do 3 měsíců. Peněžní prostředky jsou uloženy v bankách s velmi vysokým úvěrovým ratingem (viz bod 6.5), a tudíž s velmi nízkou pravděpodobností selhání. Vzhledem ke krátké době trvání a nízké pravděpodobnosti selhání jsou očekávané úvěrové ztráty z peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů zanedbatelné. Proto se u peněžních ekvivalentů nevykazuje žádná opravná položka ze znehodnocení.

Odúčtování

Finanční nástroje se odúčtují, jakmile zaniknou práva na příjem peněžních toků z investic nebo jakmile EU převede na jiný subjekt v podstatě všechna rizika a všechny výhody vyplývající z vlastnictví. Prodej finančních aktiv v reálné hodnotě vykazovaných do čistých aktiv / vlastního kapitálu a v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty se vykazuje ke dni obchodu.

14.Zásoby

Zásoby se vykazují v pořizovací ceně, nebo v čisté realizovatelné hodnotě, podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Pořizovací cena je určována metodou first-in, first-out (FIFO). Pořizovací cena výrobků a nedokončené výroby zahrnuje suroviny, přímé mzdové náklady, ostatní přímé náklady a související výrobní režii (na základě běžné provozní kapacity). Čistá realizovatelná hodnota se rovná odhadované prodejní ceně v rámci běžného podnikání snížené o náklady na kompletaci a prodej. Pokud jsou zásoby určeny k distribuci zdarma nebo jen za nominální poplatek, oceňují se pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou podle toho, která z těchto hodnot je nižší. Reprodukční pořizovací cena se rovná nákladům, které by EU vynaložila na pořízení majetku k datu vykázání.

15.Předběžné financování

Předběžné financování je platba, jejímž účelem je poskytnout příjemci peněžní zálohu, tedy počáteční hotovost. V souladu se zásadou řádného finančního řízení může být rozdělena na řadu plateb během období vymezeného v konkrétní smlouvě, rozhodnutí, dohodě nebo základním aktu. Počáteční hotovost nebo zálohu je v dohodnuté lhůtě nutno buď použít k účelu, na nějž byla poskytnuta, nebo ji vrátit. Pokud příjemci nevznikly způsobilé výdaje, je povinen předběžné financování vrátit EU. Jelikož si EU zachovává nad předběžným financováním kontrolu a má nárok na vrácení jeho nezpůsobilé části, vykazuje se daná částka jako aktivum.

Předběžné financování se vykazuje v rozvaze v počáteční hodnotě v okamžiku převodu hotovosti příjemci. Oceňuje se hodnotou poskytnutého plnění. V následných účetních obdobích se předběžné financování oceňuje počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek) vzniklé během daného období.

Úroky z předběžného financování se zaúčtovávají tak, jak nabíhají v souladu s ustanoveními příslušné dohody. Na konci roku se na základě nejspolehlivějších informací odhadnou příjmy příštích období plynoucí z naběhlých úroků a tento odhad se vykáže v rozvaze.

Jestliže EU proplácí částky, které členské státy vyplatily na zálohách příjemcům (včetně „Finančních nástrojů v rámci sdíleného řízení“), plynou z těchto transakcí „Ostatní zálohy členským státům“. Tyto ostatní zálohy jsou vykazovány jako aktiva v položce „Předběžné financování“. Ostatní zálohy členským státům jsou následně oceňovány počáteční hodnotou vykázanou v rozvaze sníženou o nejlepší odhad způsobilých nákladů vzniklých konečným příjemcům, který se vypočte na základě přiměřených a podložených předpokladů.

Jako předběžné financování jsou klasifikovány i příspěvky do svěřenských fondů EU (jak stanoví článek 234 finančního nařízení) nekonsolidovaných v rámci Evropské komise nebo jiných nekonsolidovaných účetních jednotek. Účelem těchto příspěvků je totiž poskytnout svěřenskému fondu peněžní prostředky s cílem umožnit mu financování konkrétních opatření definovaných v rámci jeho cílů. Příspěvky EU do těchto fondů se oceňují počáteční hodnotou sníženou o způsobilé náklady (případně včetně odhadovaných částek), které fondu vznikly ve sledovaném období a jsou přiřazeny k příspěvku EU v souladu s příslušnou dohodou.

16.Pohledávky ze směnných a částky k inkasu z nesměnných transakcí

Účetní pravidla EU vyžadují oddělené vykazování směnných a nesměnných transakcí. Aby se tyto dvě kategorie odlišily, vyhrazuje se termín „pohledávky“ pro směnné transakce a „částky k inkasu“ pro nesměnné transakce, tedy pro případy, kdy EU získá plnění od jiného subjektu, aniž by výměnou přímo poskytla přibližně stejné protiplnění (jedná se například o částky vlastních zdrojů k inkasu od členských států).

Pohledávky ze směnných transakcí jsou finanční aktiva oceněná naběhlou hodnotou, s výjimkou určitých částek z části k inkasu ve smlouvách o finanční záruce, které jsou klasifikovány jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty (viz bod 1.5.5).

Částky k inkasu z nesměnných transakcí jsou vykazovány v reálné hodnotě k datu svého vzniku po odečtení opravné položky zohledňující snížení hodnoty. Opravná položka k částkám k inkasu z nesměnných transakcí se vytvoří, existují-li objektivní známky toho, že EU nebude moci inkasovat všechny splatné částky podle původních podmínek částek k inkasu z nesměnných transakcí. Výše opravné položky se rovná rozdílu mezi účetní a realizovatelnou hodnotou aktiva. Opravná položka se vykazuje ve výkazu finanční výkonnosti. Obecná opravná položka se vytváří též na základě zkušeností z minulosti k nevypořádaným inkasním příkazům, k nimž dosud nebyla vytvořena zvláštní opravná položka. Viz bod 1.5.14 k nakládání s příjmy příštích období na konci roku. Částky vykázané a zaznamenané jako částky k inkasu z nesměnných transakcí nejsou finančními nástroji, neboť neplynou ze smlouvy, která by zakládala finanční závazek nebo vedla ke vzniku kapitálového nástroje. Nicméně ve vhodných případech jsou v příloze k finančním výkazům částky k inkasu z nesměnných transakcí vykazovány společně s pohledávkami ze směnných transakcí.

17.Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty

Peněžní prostředky a peněžní ekvivalenty jsou klasifikovány jako finanční aktiva v naběhlé hodnotě. Zahrnují pokladní hotovost, netermínované vklady nebo vklady s krátkou výpovědní lhůtou u bank a ostatní krátkodobé vysoce likvidní investice s původní splatností do tří měsíců.

18.Zaměstnanecké požitky

Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek (příjmy a sociální zabezpečení). Pro účely účetnictví je nutné je rozdělit na krátkodobé zaměstnanecké požitky a zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru.

Krátkodobé zaměstnanecké požitky

Krátkodobé zaměstnanecké požitky jsou dávky, jež mají být vyplaceny do dvanácti měsíců od konce vykazovaného období, v němž zaměstnanci vykonávali službu, např. mzdy, placené dovolené a pracovní neschopnost a další krátkodobé dávky. Krátkodobé zaměstnanecké požitky se vykazují jako výdaje v okamžiku, kdy je daná služba vykonána. Závazek se vykazuje ve výši částky, jejíž výplata se předpokládá, pokud má EU aktuální právní nebo mimosmluvní povinnost zaplatit v důsledku služebního poměru v minulých obdobích a výši příslušného závazku lze spolehlivě odhadnout.

Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru

Evropská unie vyplácí svým zaměstnancům soubor dávek po skončení pracovního poměru, k nimž patří starobní, invalidní a vdovský důchod vyplácený z Důchodového systému evropských úředníků a dále zdravotní pojištění ze Společného systému zdravotního pojištění (JSIS) (viz bod 2.9). Dávky se vyplácejí v rámci jednoho systému, byť rozděleného do dvou režimů, a je nutné k nim přistupovat podobně, aby podávaly skutečný obraz o situaci a odrážely ekonomickou skutečnost:

I.Důchodový systém evropských úředníků (PSEO): Dávky vyplácené z tohoto fiktivního fondového 15 důchodového systému se váží ke starobnímu důchodu, invaliditě a vdovství a dále k rodinným přídavkům a úmrtí před odchodem do důchodu v případě osob, které pracují nebo pracovaly v orgánech, agenturách nebo jiných subjektech EU nebo jsou pozůstalými po zemřelých úřednících či příjemcích starobního důchodu. Zaměstnanci odvádějí ze svých platů třetinu očekávaných nákladů na tyto dávky.

II.Společný systém zdravotního pojištění (JSIS): V jeho rámci EU hradí náklady zaměstnanců Evropské komise, orgánů, agentur a dalších subjektů EU na zdravotní pojištění formou proplácení výdajů na lékařskou péči. Dávky poskytované v tomto systému osobám, které nejsou v pracovním poměru (důchodci, sirotci atd.), jsou klasifikovány jako „zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru“.

Evropská unie vyplácí zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru rovněž členům a bývalým členům orgánů EU, a to prostřednictvím samostatných důchodových systémů. Ty jsou uvedeny v položce „Ostatní důchodové systémy“. Z těchto systémů vyplácí EU důchodové dávky členům Komise, Evropského soudního dvora, Účetního dvora, Rady, Evropského parlamentu, evropského veřejného ochránce práv a evropského inspektora ochrany údajů. Náklady na zdravotní péči hradí EU členům orgánů EU prostřednictvím systému JSIS.

Uvedené zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru se klasifikují jako závazky EU z definovaných požitků a vypočítávají se ke každému rozhodnému dni diskontováním odhadované výše budoucích požitků, na něž zaměstnancům vznikl nárok v běžném a předchozím období, a odečtením reálné hodnoty aktiv plánu. Hodnotu závazků z definovaných požitků vypočítávají každoročně pojistní matematici přírůstkovou metodou (projected unit credit method). Jejich současná hodnota se určí tím způsobem, že jsou odhadované budoucí odlivy peněžních prostředků diskontovány pomocí úrokové sazby státních dluhopisů, jejichž splatnost se blíží splatnosti příslušného penzijního závazku a jež jsou vydány v měně, v níž budou dávky vypláceny.

Zaměstnanecké požitky po skončení pracovního poměru vyplácené zaměstnancům EU jsou součástí jednoho plánu, který zahrnuje jak důchodový systém PSEO, tak systém zdravotního pojištění JSIS, přičemž nárok na krytí nákladů ze systému JSIS je podmíněn nabytím nároku na krytí ze systému PSEO. Dle podmínek tohoto plánu vymezených ve služebním řádu některé nároky, např. právo na odložené vyplácení starobního důchodu či snížený důchod v rámci systému PSEO, vznikají až po deseti letech služby. Nároky vzniklé v rámci plánu v průběhu následné služby zaměstnance jsou však výrazně vyšší než původní nároky, jak odráží následně každoročně nabyté důchodové nároky.

K zobrazení ekonomické podstaty podkladové operace tak, aby v souladu s kvalitativními znaky účetního výkaznictví podle účetního pravidla EU č. 1 i koncepčního rámce IPSAS dávalo poctivý obraz, se proto vzniklé náklady na služební poměr zvyšují lineárně po celou dobu odhadované aktivní služby, tj. po dobu od data, kdy ze služebního poměru poprvé vzniknou v rámci plánu požitky (ať už podmíněné další službou, či nikoliv), do data, kdy z další služby daného zaměstnance nevzniknou v rámci plánu další požitky podstatné výše, kromě dalších zvýšení mzdy. Tento se přístup se na dávky vyplácené z uvedeného plánu aplikuje konzistentně.

Přecenění čistých závazků z definovaných požitků zahrnuje pojistněmatematické zisky a ztráty a návratnost aktiv plánu a vykazuje se bezprostředně v čistých aktivech.

Evropská unie rozlišuje v rámci plánu definovaných požitků ve výkazu o finanční výkonnosti v položce „Náklady na zaměstnance a důchody“ čisté nákladové (výnosové) úroky a ostatní náklady.

Pokud se výše poskytovaných požitků změní nebo sníží, výsledná změna v požitcích ze služebních poměrů minulých období, případně ztráta nebo zisk z jejich snížení se vykáže ihned ve výkazu o finanční výkonnosti. Zisky a ztráty vyplývající z vypořádání se vykazují v okamžiku vypořádání. Náklady na služební poměry minulých období jsou neprodleně zachyceny ve výkazu o finanční výkonnosti, pokud změny nejsou podmíněny tím, že zaměstnanci zůstanou v pracovním poměru po určenou dobu.

19.Rezervy

Rezervy jsou vykazovány v okamžiku, kdy má EU aktuální právní nebo mimosmluvní závazek vůči třetím stranám v důsledku minulých událostí, kdy je spíše pravděpodobné než nepravděpodobné, že si splnění tohoto závazku vyžádá odliv zdrojů, a kdy lze příslušnou částku spolehlivě odhadnout. Rezervy ke krytí budoucích provozních ztrát se netvoří. Výše rezervy se rovná nejlepšímu odhadu předpokládaných nákladů nutných ke splnění aktuálního závazku k datu vykázání. Pokud se rezerva týká velkého počtu položek, závazek se odhadne tím způsobem, že se provede vážení všech možných výsledků jejich přiřazenou pravděpodobností (tzv. „metoda předpokládané hodnoty“).

Rezervy na nevýhodné smlouvy se oceňují současnou hodnotou předpokládaných nákladů na ukončení smlouvy, nebo předpokládaných čistých nákladů na pokračování smlouvy, podle toho, která hodnota je nižší.

20.Finanční závazky

Finanční závazky jsou klasifikovány jako finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty, jako finanční závazky vykazované v naběhlé hodnotě nebo jako závazky ze smluv o finanční záruce.

Mezi výpůjčky jsou řazeny výpůjčky od úvěrových institucí a závazky z dluhových cenných papírů (dluhopisy EU, vklady EU a pokladniční poukázky EU). Prvotně jsou zachycovány v reálné hodnotě, která odpovídá výnosům z jejich vydání (reálná hodnota obdrženého protiplnění) po odečtení vzniklých transakčních nákladů. Následně se účtují v naběhlé hodnotě pomocí metody efektivní úrokové sazby. Případný rozdíl mezi výnosy sníženými o transakční náklady a odkupní hodnotou se zachycuje ve výkazu o finanční výkonnosti po dobu trvání výpůjčního vztahu za pomoci metody efektivní úrokové sazby. Transakční náklady vzniklé EU a poté přeúčtované příjemcům úvěrů jsou nevýznamné a jsou zachycovány přímo ve výkazu o finanční výkonnosti.

Mezi finanční závazky v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty jsou řazeny deriváty, jejichž reálná hodnota je záporná. Účetně jsou zpracovávány stejně jako finanční aktiva v reálné hodnotě vykazovaná do zisku nebo ztráty, viz bod 1.5.5.

Závazky ze smluv o finanční záruce vykazuje EU v okamžiku, kdy uzavře smlouvu, podle které je povinna provést přesně vymezené platby za účelem úhrady ztráty, která vznikne držiteli záruky proto, že konkrétní dlužník neprovede platbu v době splatnosti v souladu s původními nebo upravenými podmínkami dluhového nástroje. Pokud smlouva o záruce vyžaduje, aby EU prováděla platby v reakci na změny cen finančních nástrojů nebo změny jiných podkladových nástrojů, je smlouva o záruce derivátem, tj. finančním závazkem v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty. Všechny ostatní smlouvy o záruce se účtují jako finanční rezervy.

Závazky ze smluv o finanční záruce jsou prvotně vykazovány v reálné hodnotě. Ta se rovná čisté současné hodnotě pohledávek z odměn za záruku, pokud je v tržní hodnotě. Není-li účtována žádná odměna za záruku nebo nepředstavuje-li protiplnění reálnou hodnotu, je reálná hodnota stanovena na základě kotovaných cen na aktivním trhu pro smlouvy o finanční záruce, které jsou přímo srovnatelné se závazkem z uzavřené smlouvy o finanční záruce, jsou-li k dispozici, nebo pomocí metody oceňování. Pokud nelze reálnou hodnotu spolehlivě určit přímým pozorováním aktivního trhu ani jinou metodou oceňování, je závazek ze smlouvy o finanční záruce prvotně oceněn ve výši celoživotních očekávaných úvěrových ztrát za dobu trvání.

Následná ocenění závisí na vývoji expozice vůči úvěrovému riziku z finanční záruky. Nedojde-li k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 1“), jsou závazky z finančních záruk oceněny ve výši dvanáctiměsíční očekávané úvěrové ztráty, nebo původně vykázané částky snížené případně o oprávky, podle toho, co je vyšší. Dojde-li k významnému zvýšení úvěrového rizika („fáze 2“), jsou závazky z finančních záruk oceněny ve výši očekávané úvěrové ztráty za dobu trvání, nebo původně vykázané částky snížené případně o oprávky, podle toho, co je vyšší (viz bod 6.5).

Finanční závazky jsou klasifikovány jako dlouhodobé, s výjimkou finančních závazků se splatností do 12 měsíců od rozvahového dne. Smlouvy o finanční záruce jsou klasifikovány jako krátkodobé závazky s výjimkou případů, kdy má EU bezpodmínečné právo odložit vypořádání závazku nejméně o dvanáct měsíců od data vykázání.

Svěřenské fondy EU, které jsou považovány za součást provozních činností Komise (tj. svěřenský fond Madad a svěřenský fond pro Kolumbii), jsou zachyceny v účetnictví Komise a jsou následně konsolidovány v roční účetní závěrce EU. Příspěvky do svěřenských fondů EU od jiných dárců tudíž splňují kritéria podmíněných výnosů z nesměnných transakcí. Dokud nejsou splněny podmínky vázané na tyto převedené příspěvky, tj. dokud fondu nevzniknou způsobilé náklady, jsou tyto příspěvky vykazovány jako finanční závazky. Svěřenský fond je povinen financovat konkrétní projekty a při likvidaci vrátit zbývající finanční prostředky. K rozvahovému dni se zbývající závazky z příspěvků oceňují ve výši obdržených příspěvků snížené o náklady fondu, případně s použitím odhadů. Pro účely vykazování jsou čisté náklady rozvrhovány do příspěvků od jiných dárců v poměru podle čistých příspěvků uhrazených ke dni 31. prosince. Toto rozvržení je pouze orientační. Při likvidaci svěřenského fondu rozhodne o skutečném rozdělení zbývajících zdrojů rada fondu.

Stejné zásady oceňování se vztahují na externí příspěvky na programy EU v případě, že jsou tyto příspěvky přijímány s podmínkou použití zdrojů podle dohod o přiznání příspěvku nebo jejich vrácení přispěvateli.

21.Závazky

Významná část závazků EU představuje neuhrazené žádosti příjemců grantů a dalších finančních prostředků EU o proplacení nákladů (nesměnné transakce). Jako splatné závazky jsou zachyceny po obdržení žádosti o proplacení nákladů, a to ve výši požadované k proplacení. Poté, co jsou ověřeny a schváleny jako způsobilé, se tyto závazky oceňují v jejich způsobilé výši.

Závazky z pořízení zboží a služeb se zaúčtovávají po obdržení faktury v původní výši; odpovídající náklady se zaúčtují po dodání zboží či služeb a jejich schválení EU.

22.Náklady, výnosy, příjmy a výdaje příštích období

Transakce a účetní případy se ve finančních výkazech zachycují za období, s nímž souvisejí. Není-li ke konci roku dosud vystavena faktura, ale EU již poskytla službu nebo dodala zboží nebo existuje-li smluvní ujednání (např. odkazující na smlouvu), je ve finančních výkazech zachycen příjem příštích období. Pokud byla před koncem roku vystavena faktura, avšak služby dosud nebyly poskytnuty či zboží dosud nebylo dodáno, zaúčtuje se výnos příštích období, který se v období následujícím přeúčtuje do výnosů období běžného.

Rovněž náklady se účtují do období, k němuž se vztahují. Na konci účetního období se výdaje příštích období vykazují na základě odhadované výše závazku převést příslušnou částku za dané období. Výdaje příštích období jsou počítány v souladu s podrobnými provozními a praktickými pokyny Komise, jejichž cílem je zajistit, aby finanční výkazy podávaly věrný a poctivý obraz hospodářské situace a dalších jevů, jež mají zachycovat. Obdobně platí, že byla-li uskutečněna platba předem za služby či zboží, jež dosud nebylo dodáno, bude tento výdaj časově rozlišen a v následujícím účetním období zachycen jako náklad běžného období.

23.VÝKAZ O FINANČNÍ VÝKONNOSTI

24.Příjmy

VÝNOSY Z NESMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Převážná většina výnosů EU plyne z nesměnných transakcí, a to následovně:

Zdroje z HND, DPH a vlastní zdroje z plastových obalových odpadů

Výnosy se zaúčtují do období, v němž Komise odešle členským státům výzvu s žádostí o jejich příspěvky. Výnosy se oceňují v „požadované výši“. Jelikož zdroje plynoucí z DPH, HND a plastových obalových odpadů vycházejí z odhadů údajů za daný rozpočtový rok, je možné je měnit až do okamžiku, kdy členské státy zveřejní konečné údaje. Vliv změny odhadu se zohlední při určování čistého zisku nebo ztráty za období, v němž ke změně došlo.

Tradiční vlastní zdroje

Částky k inkasu z nesměnných transakcí a související výnosy se zaúčtovávají v okamžiku, kdy jsou od členských států doručeny příslušné měsíční výkazy „A“ (včetně vybraných cel a dlužných částek, na něž je poskytnuta jistota a jež nejsou zpochybněny). K datu vykázání se provádí odhad příjmů, které členské státy za dané období vybraly, avšak dosud Komisi neuhradily; tyto příjmy jsou zaúčtovány jako příjmy příštích období. Doručené čtvrtletní výkazy „B“ členských států (včetně odvodů, jež nebyly vybrány a na něž nebyla poskytnuta jistota, a včetně částek, na něž byla poskytnuta jistota, ale které dlužníci zpochybnili) se zaúčtují jako výnosy snížené o náklady na výběr, na něž mají členské státy nárok. Dále se zaúčtuje snížení hodnoty ve výši odhadované nevybrané částky.

Pokuty

Výnosy z pokut se zaúčtovávají v okamžiku, kdy EU přijme rozhodnutí o uložení pokuty a kdy je toto rozhodnutí oficiálně oznámeno adresátovi. Po rozhodnutí o udělení pokuty mohou pokutované subjekty ve lhůtě dvou měsíců od data oznámení:

a)buď rozhodnutí přijmout, v kterémžto případě musejí pokutu uhradit ve stanovené lhůtě, čímž ji EU inkasuje s konečnou platností, nebo

b)rozhodnutí odmítnout a napadnout ho v souladu s právem EU.

I když podnik opravný prostředek podá, musí pokutu ve lhůtě tří měsíců uhradit, neboť opravný prostředek nemá odkladný účinek (článek 278 SFEU). Přijaté peněžní prostředky se použijí k vyrovnání částky k inkasu. S výhradou souhlasu účetního Komise však může podnik místo úhrady předložit bankovní záruku ve výši dlužné částky. Pokuta se v takovém případě nadále vykazuje jako částka k inkasu. Není-li předložena ani peněžní hotovost, ani záruka, a panují-li pochybnosti o platební schopnosti podniku, je k pohledávce vytvořena opravná položka.

Jestliže podnik podá proti rozhodnutí opravný prostředek a pokutu prozatímně zaplatí, vykáže se tato částka jako podmíněný závazek, nebo, pokud se zdá pravděpodobné, že by Tribunál nemusel vydat rozhodnutí ve prospěch EU, vytvoří se ke krytí tohoto rizika rezerva. Jestliže je namísto úhrady poskytnuta záruka, odepíše se zbývající částka k inkasu.

Kumulované úroky, které Komisi naběhnou z bankovních účtů, na které byly uloženy došlé platby, se zaúčtovávají jako výnosy a o stejnou částku se zvýší podmíněné závazky.

Od roku 2010 Komise spravuje všechny prozatímně inkasované pokuty ve fondu zřízeném pro tento účel (BUFI). Prostředky tohoto fondu investuje do finančních nástrojů.

VÝNOSY ZE SMĚNNÝCH TRANSAKCÍ

Výnosy z prodeje zboží a služeb se zaúčtovávají v okamžiku, kdy podstatná rizika a výhody plynoucí z vlastnictví zboží přejdou na kupujícího. Výnosy spojené s transakcí, jejíž součástí je poskytnutí služeb, se zaúčtují s ohledem na stupeň dokončení transakce k rozvahovému dni.

Výnosový a nákladový úrok

Výnosový a nákladový úrok je zachycován ve výkazu o finanční výkonnosti pomocí metody efektivní úrokové sazby. Jde o způsob výpočtu naběhlé hodnoty finančního aktiva nebo závazku a rozložení výnosového a nákladového úroku do příslušného období. Při výpočtu efektivní úrokové sazby EU odhaduje peněžní toky, přičemž přihlíží ke všem smluvním podmínkám finančního nástroje (například možnosti předčasného splacení), nikoli však k budoucím úvěrovým ztrátám. Do výpočtu jsou zahrnuty veškeré poplatky a další protiplnění úrokové sazby, které si zaplatí smluvní strany a které jsou nedílnou součástí efektivní úrokové sazby, dále transakční náklady a všechny ostatní prémie nebo slevy.

Jakmile se finanční aktivum nebo skupina podobných finančních aktiv považuje za úvěrově znehodnocené („fáze 3“), vypočte se úrokový výnos pomocí úrokové sazby používané k diskontování budoucích peněžních toků za účelem ocenění ztráty ze snížení hodnoty.

Výnosy z dividend

Výnosy z dividend a podobné výplaty zisku se zaúčtovávají v okamžiku, kdy vzniká nárok na jejich úhradu.

Výnosy a náklady z finančních aktiv v reálné hodnotě vykazované do zisku nebo ztráty

Jedná se o zisky (výnosy) a ztráty (náklady) v reálné hodnotě z těchto finančních aktiv, včetně těch, které vyplývají z přepočtu cizích měn. U úročených finančních aktiv to zahrnuje i úroky. Viz také bod 3.9.

Výnosy ze smluv o finanční záruce

Výnosy ze smluv o finanční záruce (záruční prémie) se vykazují po dobu, kdy je EU připravena nahradit držiteli smlouvy o finanční záruce případnou úvěrovou ztrátu. Použitý odpisový plán zohledňuje plynutí času a objem zaručené expozice. Výnosy ze smluv o finanční záruce zahrnují také amortizaci závazků ze smluv o finanční záruce v případech, kdy byla záruka poskytnuta bez protihodnoty nebo v nominální protihodnotě.

25.Náklady

Náklady na nesměnné transakce představují většinu nákladů EU. Souvisejí s převody na příjemce a tvoří je tři typy: i) nárokové částky; ii) převody podle dohod a granty a iii) příspěvky a dary závislé na volném uvážení.

Převody se zaúčtovávají jako náklady období, během něhož došlo k událostem zakládajícím převod, pokud je charakter převodu povolen předpisem (finančním nařízením, služebním řádem či jiným právním předpisem) nebo pokud byla podepsána smlouva, která převod povoluje; pokud příjemce splnil kritéria způsobilosti, byla-li stanovena, a pokud lze přiměřeným způsobem odhadnout danou částku.

Došlá žádost o platbu nebo proplacení nákladů, která splňuje kritéria pro zaúčtování, se zachytí jako náklad ve výši způsobilých nákladů. Vzniklé způsobilé náklady, které jsou ke konci účetního období závazkem vůči příjemcům, které však příjemci dosud nevykázali, se odhadnou a zaúčtují jako výdaje příštích období.

Náklady plynoucí ze směnných transakcí, jež jsou vynaloženy na pořízení zboží a služeb, se zachycují po dodání a jejich akceptaci ze strany EU. Účtují se ve výši původní fakturované částky. Náklady na služby, jež byly dodány během období, ale za něž dosud nebyla obdržena nebo schválena faktura, se odhadnou a vykáží ve výkazu o finanční výkonnosti.

26.PODMÍNĚNÁ AKTIVA A PODMÍNĚNÉ ZÁVAZKY

27.Podmíněná aktiva

Podmíněné aktivum je možné aktivum, které vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU. Podmíněné aktivum je vykázáno, je-li pravděpodobný příliv ekonomického prospěchu nebo potenciálního přínosu.

28.Podmíněné závazky

Podmíněný závazek je možný závazek, který vyplývá z minulých událostí a jehož existence se potvrdí pouze tak, že v budoucnu dojde, nebo nedojde k nejméně jedné nejisté události, která není plně pod kontrolou EU, anebo se jedná o současný závazek, který vyplývá z minulých událostí, ale nebyl vykázán – buď proto, že není pravděpodobné, že k jeho splnění bude nutný odliv zdrojů představujících ekonomický prospěch nebo potenciální přínos, anebo za vzácných okolností, kdy výši závazku nelze dostatečně spolehlivě stanovit. Podmíněný závazek se vykáže, pokud není nepravděpodobná možnost odlivu zdrojů představujících ekonomický užitek nebo potenciální přínos.

29.VÝKAZ PENĚŽNÍCH TOKŮ

Údaje o peněžních tocích umožňují posoudit schopnost EU generovat peněžní prostředky a ekvivalenty a její potřebu těchto peněžních toků využívat.

Výkaz peněžních toků se sestavuje nepřímou metodou. Znamená to, že hospodářský výsledek za rozpočtový rok se upraví o účinky nepeněžních transakcí, o případné časové rozlišení příchozích a odchozích peněžních toků v provozní oblasti, které jsou přiřazeny minulému či budoucímu období, a dále o příchozí a odchozí peněžní toky v rámci investiční činnosti.

Peněžní toky z cizoměnových transakcí se účtují v měně, kterou EU používá jako vykazovací (euro), a to po přepočtu na euro pomocí příslušných směnných kurzů platných v den, kdy dochází k peněžnímu toku.

Výkaz peněžních toků uvádí peněžní toky za dané období v členění na provozní, investiční a finanční činnosti.

Provozními činnostmi EU jsou činnosti neinvestiční a nefinanční povahy. Patří k nim většina realizovaných činností.

Investičními činnostmi se rozumí pořizování a vyřazování dlouhodobého nehmotného majetku, budov, strojů a zařízení, jakož i ostatních investic, jež nejsou zahrnuty mezi peněžní ekvivalenty. Mezi investiční činnosti nejsou řazeny úvěry poskytnuté příjemcům, protože jsou součástí obecných cílů, a tedy každodenní činnosti EU. Cílem je vykazovat faktické investice EU.

Finanční činnosti jsou činnosti, které vedou ke změnám v rozsahu a skladbě výpůjček jiných, než jsou výpůjčky poskytnuté příjemcům metodou „back-to-back“ nebo k pořizování budov, strojů a zařízení (které jsou zahrnuty do provozních činností).

30.PŘÍLOHA K ROZVAZE

AKTIVA

31.DLOUHODOBÝ NEHMOTNÝ MAJETEK

Výše uvedené údaje se týkají především programového vybavení počítačů.

32.BUDOVY, STROJE A ZAŘÍZENÍ

Mezi vesmírná zařízení je řazen provozovaný dlouhodobý majetek sloužící oběma vesmírným programům EU, jimiž jsou globální družicové navigační systémy (GNSS), tj. Galileo a EGNOS, a dále Evropský program monitorování Země (Copernicus). Majetek patřící k vesmírným systémům, který zatím není v provozu, je řazen pod položku „nedokončený majetek“. Majetek související s vesmírnými programy EU je budován s pomocí Evropské kosmické agentury (ESA).

Pokud jde o systém Galileo, dvě družice vypuštěné v prosinci 2021 byly v březnu 2022 prohlášeny za funkční. Do konstelace v současné době patří 28 družic. Po dokončení bude v konstelaci systému v provozu 30 družic (včetně šesti náhradních). Čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku systému Galileo zahrnující jak družice, tak pozemní systémy, dosahovala k 31. prosinci 2022 výše 3 056 milionů EUR (2021: 3 413 milionů EUR). Celková hodnota nedokončeného majetku činí 1 812 milionů EUR (2021: 1 344 milionů EUR).

Pokud jde o program Copernicus, po technickém incidentu s přístrojem SAR (poskytujícím radarová data) na palubě družice Sentinel-1B a navzdory veškerému úsilí o obnovení činnosti této družice se v červenci 2022 dospělo k závěru, že družice Sentinel-1B již nemůže v rámci mise Sentinel-1 nadále pokračovat. Družice Sentinel 1B tak byla plně odepsána (86 milionů EUR po odečtení kumulovaných odpisů). Celková čistá účetní hodnota provozovaného dlouhodobého majetku programu Copernicus činí 634 milionů EUR (2021: 937 milionů EUR). Dalších 2 583 milionů EUR je ve spojitosti s družicemi Copernicus vykázáno jako nedokončený majetek (2021: 2 115 milionů EUR).

Dlouhodobý majetek související s pozemní infrastrukturou služby EGNOS ve výši 106 milionů EUR (2021: 130 milionů EUR) je rovněž zahrnut v položce „Vesmírná zařízení“. Kromě toho nedokončený majetek služby EGNOS činí 292 milionů EUR (2021: 189 milionů EUR).

Budovy, stroje a zařízení