This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52023AR4545
Opinion of the European Committee of the Regions – New genomic techniques and plant reproductive materials
Stanovisko Evropského výboru regionů – Nové genomické techniky a rozmnožovací materiál rostlin
Stanovisko Evropského výboru regionů – Nové genomické techniky a rozmnožovací materiál rostlin
COR 2023/04545
Úř. věst. C, C/2024/3674, 26.6.2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/3674/oj (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
Úřední věstník |
CS Řada C |
|
C/2024/3674 |
26.6.2024 |
Stanovisko Evropského výboru regionů – Nové genomické techniky a rozmnožovací materiál rostlin
(C/2024/3674)
|
I. DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o rostlinách získaných některými novými genomickými technikami a potravinách a krmivech z nich a o změně nařízení (EU) 2017/625
(COM(2023) 411 final)
Pozměňovací návrh 1
3. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Probíhá veřejný i soukromý výzkum s využitím NGT na širším okruhu plodin a znaků ve srovnání s těmi, které byly získány transgenními technikami povolenými v Unii nebo po celém světě(2). Patří sem rostliny se zvýšenou tolerancí nebo odolností vůči chorobám rostlin a škůdcům, rostliny se zvýšenou tolerancí nebo odolností vůči účinkům změny klimatu a environmentálním stresům, lepší účinností využití živin a vody, rostliny s vyššími výnosy a odolností a lepšími kvalitativními vlastnostmi. Tyto typy nových rostlin by ve spojení s poměrně snadnou a rychlou použitelností těchto nových technik mohly být přínosné pro zemědělce, spotřebitele i životní prostředí. NGT tak mají potenciál přispět k cílům v oblasti inovací a udržitelnosti obsaženým v Zelené dohodě pro Evropu(3) a strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“(4), Strategii v oblasti biologické rozmanitosti(5) a strategii pro přizpůsobení se změně klimatu(6), ke globálnímu potravinovému zabezpečení(7), strategii pro biohospodářství(8) a strategické autonomii Unie(9). |
Probíhá veřejný i soukromý výzkum s využitím NGT na širším okruhu plodin a znaků ve srovnání s těmi, které byly získány transgenními technikami povolenými v Unii nebo po celém světě(2). Patří sem rostliny s potenciálně zvýšenou tolerancí nebo odolností vůči chorobám rostlin a škůdcům nebo tolerancí vůči herbicidům , rostliny s potenciálně zvýšenou tolerancí nebo odolností vůči účinkům změny klimatu a environmentálním stresům, lepší účinností využití živin a vody, rostliny s vyššími výnosy a odolností a lepšími kvalitativními vlastnostmi. NGT by tak mohly mít potenciál přispět k cílům v oblasti inovací a udržitelnosti obsaženým v Zelené dohodě pro Evropu(3) a strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“(4), Strategii v oblasti biologické rozmanitosti(5) a strategii pro přizpůsobení se změně klimatu(6), ke globálnímu potravinovému zabezpečení(7), strategii pro biohospodářství(8) a strategické autonomii Unie(9). Značný počet NGT v předobchodní fázi se však týká tolerance pesticidů. Je třeba předejít zvýšenému používání herbicidů v důsledku pěstování NGT v Evropské unii. Kromě toho nesmí dojít k tomu, aby se vzájemně oslabovaly různé akční cesty k naplnění cílů obsažených v Zelené dohodě pro Evropu(3) a strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“(4), Strategii v oblasti biologické rozmanitosti(5) a strategii pro přizpůsobení se změně klimatu(6), ke globálnímu potravinovému zabezpečení(7), strategii pro biohospodářství(8) a strategické autonomii Unie(9). |
Odůvodnění
Chceme činitele s rozhodovací pravomocí a občany upozornit, že potenciál udržitelnosti NGT zůstává do značné míry hypotetickým příslibem, protože praktické zkušenosti s pěstováním NGT jsou ve světě zatím jen omezené. Ze studie Společného výzkumného střediska (JRC) z roku 2021 vyplývá, že 6 ze 16 NGT produktů, které jsou v předobchodní fázi, se zaměřuje na toleranci vůči herbicidům. Výroky o udržitelnosti je třeba pečlivě vážit se zřetelem k teoretickým předpokladům. Navíc rychlost, snadnost a účinnost těchto technik šlechtění jsou zatím do značné míry hypotetické a nařízení by jejich potenciál nemělo přeceňovat, aby nedošlo ke vzniku zavádějících informací.
Pozměňovací návrh 2
Bod odůvodnění 3a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Vývoj NGT povede ke zvýšení kontroly nad rozmnožovacím materiálem rostlin ze strany několika nadnárodních společností, které budou uplatňovat patenty udělené v souvislosti s genetickými procesy a rozšíří je na získané rostliny. Tento vývoj není bez rizika pro udržitelnost systému šlechtění rostlin fungujícího v Evropské unii, který umožnil společnou správu genetických zdrojů rostlin a zaručuje šíření inovací mezi množstvím šlechtitelů různé velikosti. Komise uznala důležitost této otázky, kterou bude třeba dále prozkoumat, aby bylo možné posoudit dopad patentů na NGT z hlediska strategické autonomie Evropské unie, koncentrace v odvětví osiv, zachování pěstované biologické rozmanitosti a ceny potravin pro spotřebitele. Vzhledem k tomu, že veškerý rozmnožovací materiál rostlin, který byl geneticky modifikován, může být předmětem jednoho nebo více patentů, musí být pro NGT rostliny a produkty kategorie 1 a 2 zavedena povinná opatření pro dohledatelnost a označování, aby se na jedné straně prosadila práva držitelů patentů a na druhé straně zajistila plná informovanost ostatních šlechtitelů, zemědělců a dalších hospodářských subjektů, protože jinak by mohli být vedeni k používání patentovaných rostlin nebo produktů, aniž by si toho byli sami vědomi, a vystavovat se riziku, že po nich budou majitelé patentů požadovat licenční poplatky. |
Pozměňovací návrh 3
Bod odůvodnění 3b (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
V této souvislosti je nutné posílit podporu veřejného výzkumu na úrovni členských států, pokud jde o kontrolu NGT rostlin, hodnocení rizik a účinků na zdraví a životní prostředí a hledání řešení, která by umožnila sladit přechod na ekologicky šetrné zemědělství s potravinovou nezávislostí. |
Pozměňovací návrh 4
Bod odůvodnění 3c (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Vzhledem k tomu, že udržitelnost zahrnuje mnoho stupňů složitosti, je třeba stanovit jasná a transparentní kritéria pro vhodné technologické hodnocení, než bude možné vyvodit závěry o potenciálních přínosech specifických vlastností NGT. |
Pozměňovací návrh 5
Bod odůvodnění 3d (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Zelená dohoda pro Evropu, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti staví ekologické zemědělství do centra přechodu k udržitelným potravinovým systémům, přičemž cílem je do roku 2030 rozšířit podíl evropské zemědělské půdy využívané k ekologické produkci na 25 %. Je to jasné uznání ekologických výhod ekologického zemědělství, menší závislosti zemědělců na vstupech, odolnosti dodávek potravin a potravinové soběstačnosti. Toto nařízení nesmí negativně ovlivnit cestu k přechodu evropských potravinářských systémů na 25 % podíl ekologického zemědělství do roku 2030. |
Odůvodnění
Zelená dohoda pro Evropu zahrnuje různé cíle a politické přístupy a NGT jsou pouze jednou ze součástí celkové strategie. Legislativní návrh tak nesmí způsobit kolize mezi těmito politickými volbami. Konkrétně by žádné nové předpisy o NGT neměly bránit rozvoji pěstování organických rostlin bez GMO, mezi něž spadají též GMO odvozené z NGT.
Pozměňovací návrh 6
4. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Záměrné uvolňování organismů získaných pomocí NGT do životního prostředí, včetně produktů, které tyto organismy obsahují nebo z nich sestávají, jakož i uvádění potravin a krmiv vyrobených z těchto organismů na trh, podléhá směrnici 2001/18/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 (10) a v případě potravin a krmiv rovněž nařízení (ES) č. 1829/2003 (11), zatímco uzavřené nakládání s rostlinnými buňkami podléhá směrnici 2009/1/ES a přeshraniční přesuny NGT rostlin do třetích zemí upravuje nařízení (ES) č. 1946/2003 (dále jen „právní předpisy Unie o GMO“). |
Záměrné uvolňování organismů získaných pomocí NGT do životního prostředí, včetně produktů, které tyto organismy obsahují nebo z nich sestávají, jakož i uvádění potravin a krmiv vyrobených z těchto organismů na trh, podléhá směrnici 2001/18/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 (10) a v případě potravin a krmiv rovněž nařízení (ES) č. 1829/200342 (11), zatímco uzavřené nakládání s rostlinnými buňkami podléhá směrnici 2009/1/ES a přeshraniční přesuny NGT rostlin do třetích zemí upravuje nařízení (ES) č. 1946/2003 (dále jen „právní předpisy Unie o GMO“) , v souladu s Cartagenským protokolem o biologické bezpečnosti . |
Odůvodnění
EU je signatářem Cartagenského protokolu o biologické bezpečnosti, který se vztahuje na přeshraniční pohyb živých modifikovaných organismů, manipulaci s těmito organismy a jejich používání a zavazuje signatáře k jasné identifikaci těchto organismů. NGT semena a osiva, jak jsou definována v tomto návrhu, spadají pod definici „živého modifikovaného organismu“ uvedenou v Cartagenském protokolu. Podle čl. 15 odst. 1 tohoto protokolu musí být hodnocení rizik prováděno „vědecky podloženým způsobem“.
Pozměňovací návrh 7
5. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
V rozsudku ve věci C-528/16 Confédération paysanne a další(12) Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že GMO získané novými technikami/metodami mutageneze, jež se objevily nebo byly většinově vyvinuty po přijetí směrnice 2001/18/ES, nelze považovat za vyloučené z oblasti působnosti uvedené směrnice. |
V rozsudku ve věci C-528/16 Confédération paysanne a další(12) Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že GMO získané novými technikami/metodami mutageneze, jež se objevily nebo byly většinově vyvinuty po přijetí směrnice 2001/18/ES, nelze považovat za vyloučené z oblasti působnosti uvedené směrnice , neboť nové techniky/metody mutageneze mají srovnatelnou rizikovost jako produkce transgenních rostlin . V souladu se zásadou předběžné opatrnosti se proto použijí právní předpisy v oblasti genetického inženýrství (čl. 2 bod 2 směrnice 2001/18; body 4, 8 a 25 odůvodnění). Tyto organismy a všechny produkty z nich získané tedy musí být před uvedením na trh podrobeny komplexnímu posouzení bezpečnosti pro člověka, zvířata a životní prostředí. Stejně tak musí být dohledatelné a označené. |
Odůvodnění
Podle rozhodnutí Soudního dvora ze dne 25. července 2018 je třeba organismy získané mutagenezí, které se objevily nebo byly vyvinuty až po přijetí směrnice 2001/18/ES (1), v zásadě klasifikovat jako geneticky modifikované organismy (GMO), a podléhají proto předpisům zákona o genetickém inženýrství (směrnice 2001/18/ES); nutností je proto sledovatelnost a označování v zájmu informovanosti všech zúčastněných stran a zákazníků v celém hodnotovém řetězci.
Pozměňovací návrh 8
Bod odůvodnění 6a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Evropský výbor regionů ve svém stanovisku NAT-VII/033 „Právní rámec pro udržitelné potravinové systémy“ vyjádřil znepokojení nad možností opětovného zavedení geneticky modifikovaných organismů (GMO) do evropských potravin vzhledem k připravovanému návrhu evropského nařízení o rostlinách vypěstovaných pomocí určitých nových genomických technik (NGT). To by mělo vycházet z důkladného posouzení a spolehlivých vědeckých důkazů Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA). V každém případě by potravinářské výrobky s obsahem GMO měly vždy být na přední straně označeny v tomto smyslu. |
Pozměňovací návrh 9
Bod odůvodnění 6b (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Evropský parlament ve své reakci na strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy zdůraznil zásadu předběžné opatrnosti a potřebu zajistit transparentnost a svobodu volby pro zemědělce, zpracovatele a spotřebitele a zdůraznil, že jakákoli politická opatření týkající se NGT by měla zahrnovat posouzení rizik a komplexní přehled a posouzení možností sledovatelnosti a označování s cílem dosáhnout řádného regulačního dohledu a měla by poskytovat spotřebitelům příslušné informace, a to i o produktech ze třetích zemí, aby byly zajištěny rovné podmínky. |
Pozměňovací návrh 10
Bod odůvodnění 6c (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Evropský parlament vyzval (13a) ke komplexní analýze socioekonomických a environmentálních dopadů patentů v oblasti šlechtitelských postupů a rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho částí na potravinový systém, včetně jejich potenciálu zvyšovat koncentraci trhu a monopolizaci v potravinovém řetězci, jakož i jejich dopadu na cenovou dostupnost potravin a jejich dostupnost jako takovou, a vyzval EU a její členské státy, aby neudělovaly patenty na biologický materiál a aby zajistily svobodu činnosti a výjimku pro šlechtitele odrůd. Je proto vhodné zajistit, aby se na patentované rostliny nevztahovaly žádné výjimky z právních předpisů Unie o GMO. |
|
|
Pozměňovací návrh 11
7. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Studie Komise o nových genomických technikách(14) dospěla k závěru, že právní předpisy Unie o GMO nejsou vhodné pro účely regulace záměrného uvolňování rostlin získaných některými NGT a uvádění souvisejících produktů, včetně potravin a krmiv, na trh. Studie dospěla zejména k závěru, že požadavky týkající se postupu povolování a hodnocení rizik pro GMO podle právních předpisů Unie o GMO nejsou přizpůsobeny rozmanitosti potenciálních organismů a produktů, které lze získat pomocí některých NGT, konkrétně cílené mutageneze a cisgenoze (včetně intragenoze), přičemž tyto požadavky mohou být nepřiměřené nebo nevhodné . Studie ukázala, že toto platí zejména pro rostliny získané těmito technikami, a to vzhledem k množství vědeckých důkazů, které jsou již k dispozici, zejména o jejich bezpečnosti. Kromě toho je obtížné právní předpisy Unie týkající se GMO u rostlin získaných cílenou mutagenezí a cisgenozí a u souvisejících produktů provádět a prosazovat. V některých případech jsou genetické modifikace zavedené těmito technikami analytickými metodami nerozlišitelné od přirozených mutací nebo od genetických modifikací zavedených konvenčními šlechtitelskými technikami, zatímco u genetických modifikací zavedených transgenozí je rozlišení obecně možné. Právní předpisy Unie o GMO rovněž neprospívají vývoji inovativních a prospěšných produktů, které by mohly přispět k udržitelnosti, potravinovému zabezpečení a odolnosti zemědělsko-potravinářského řetězce. |
Studie Komise o nových genomických technikách(14) dospěla k závěru, že právní předpisy Unie o GMO nejsou vhodné pro účely regulace záměrného uvolňování rostlin získaných některými NGT a uvádění souvisejících produktů, včetně potravin a krmiv, na trh. Studie dospěla zejména k závěru, že požadavky týkající se postupu povolování a hodnocení rizik pro GMO podle právních předpisů Unie o GMO nejsou přizpůsobeny rozmanitosti potenciálních organismů a produktů, které lze získat pomocí některých NGT, konkrétně cílené mutageneze a cisgenoze (včetně intragenoze), přičemž tyto požadavky mohou ztěžovat pěstování a uvolňování GMO do životního prostředí a jejich uvádění na trh . Studie ukázala, že toto platí zejména pro rostliny získané těmito technikami, a to vzhledem k množství vědeckých důkazů, které jsou již k dispozici, zejména o jejich bezpečnosti. Kromě toho je obtížné právní předpisy Unie týkající se GMO u rostlin získaných cílenou mutagenezí a cisgenozí a u souvisejících produktů provádět a prosazovat. V některých případech lze do dnešního dne genetické modifikace zavedené těmito technikami považovat za nerozlišitelné od přirozených mutací nebo od genetických modifikací zavedených konvenčními šlechtitelskými technikami, zatímco u genetických modifikací zavedených transgenozí je rozlišení obecně možné. Vědci a odborníci považují vývoj detekčních metod v blízké budoucnosti za vysoce pravděpodobný. Výzkum a vědecké poznatky v oblasti genetického inženýrství a detekčních technologií se neustále rozšiřují. K urychlení vývoje analytických detekčních metod je zapotřebí dalšího výzkumu. Existence detekčních metod není nutným předpokladem sledovatelnosti. Několik stávajících systémů a značek jakosti a je založeno na dokladové sledovatelnosti, pro kterou aktuálně nejsou dostupné nebo povinné detekční metody. |
Odůvodnění
Pokud jde o detekční metody, je třeba podporovat vývoj takových analytických metod a uznat, že nedostatek detekčních metod pro určité NGT je v současné době pouze analytickou mezerou ve výzkumu – ostatně např. vědci z Norského výzkumného střediska (Norwegian Research Centre, NORCE) věří, že takové detekční metody budou v nadcházejících letech vyvinuty.
Pozměňovací návrh 12
Bod odůvodnění 7a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
V současné době se diskuse o používání NGT při šlechtění rostlin vede téměř výhradně mezi vědci, vědeckými a průmyslovými organizacemi a společnostmi v zemědělsko-potravinářské oblasti, jakož i mezi malým počtem nevládních organizací. Při utváření nové politiky v oblasti NGT je však důležité zapojit hlas občanů, a to nejen proto, že biotechnologie mají sílu přetvořit život, ale také proto, že nabízejí potenciál přetvořit zemědělskou praxi a budoucnost našich potravin (potravinového systému). Způsob, jakým vyrábíme potraviny, zahrnuje otázky, jak chceme žít na této planetě a jak se chceme chovat k ostatním druhům. Pro účely demokracie je třeba, aby se občané mohli vyjádřit k tomu, které veřejné hodnoty budou zahrnuty do nové politiky v oblasti NGT. |
Pozměňovací návrh 13
Bod odůvodnění 7b (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Jedna z mála studií, které byly provedeny za účelem zkoumání postojů veřejnosti, dospěla k závěru (15a) , že názory občanů obecně směřují k výhradám a váhání ohledně používání NGT a genetických modifikací plodin. Občané vyjádřili pochybnosti především o tom, zda tyto plodiny smysluplně přispějí k řešení současných společenských problémů v potravinovém systému a zda jsou skutečně správným přístupem k řešení těchto problémů. Pokládali si otázku, zda nejsou lepší alternativní řešení a zda tato alternativní řešení neznamenají méně nepředvídatelných dlouhodobých rizik pro lidské zdraví a ekosystémy. Občané v této studii navíc vyjádřili pochybnosti ohledně toho, zda podniky v praxi vytvoří odrůdy, jež budou hodnotné z hlediska společnosti, protože logika firemního světa se zaměřuje na akumulaci kapitálu a tvorbu zisku. Občané se shodli na tom, že regulace NGT plodin je nutná z různých důvodů: zabránit poškozování životního prostředí a lidského zdraví, poskytnout spotřebitelům svobodu volby, chránit před potenciálem technologie zvyšovat nerovnosti a zajistit, aby technologie přispívala k řešení společenských problémů. Poslední z těchto důvodů je považován za důležitou podmínku pro uvedení NGT produktů na trh. Podle občanů by NGT neměly být vytvářeny pouze z komerčních důvodů, které se řídí logikou trhu. Jejich zavedení musí mít jasný společenský účel. Co se týče politických opatření, budou zapotřebí individuální posouzení NGT plodin v kontextu širších hledisek, jako je účel a hodnota pro společnost. |
|
|
Pozměňovací návrh 14
Bod odůvodnění 7c (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Nařízení musí být v souladu s článkem 169 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví zásadu ochrany spotřebitelů, a to s cílem chránit zdraví spotřebitelů, jejich bezpečnost a hospodářské zájmy a prosazovat jejich právo na informace. |
Pozměňovací návrh 15
Bod odůvodnění 7c (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Cílem zásady předběžné opatrnosti, zakotvené v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie, je zajistit vyšší úroveň ochrany životního prostředí a zdraví spotřebitelů v souvislosti s potravinami a zdravím lidí, zvířat a rostlin prostřednictvím preventivního rozhodování v případě rizika. Toto nařízení musí být v souladu se zásadou předběžné opatrnosti, a to zejména z toho důvodu, že NGT rostliny mají být uvolňovány a pěstovány v rámci životního prostředí. |
Pozměňovací návrh 16
8. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Je proto nezbytné přijmout zvláštní právní rámec pro GMO získané cílenou mutagenezí a cisgenozí a související produkty, pokud jsou záměrně uvolňovány do životního prostředí nebo uváděny na trh. |
Je proto nezbytné přijmout zvláštní právní rámec pro GMO získané cílenou mutagenezí a cisgenozí a související produkty, pokud jsou záměrně uvolňovány do životního prostředí nebo uváděny na trh , a zároveň zachovat hlavní zásady právních předpisů o GMO, které platí již více než dvacet let: dobrá informovanost a svoboda volby pro spotřebitele a zemědělce, hodnocení a monitorování rizik zdravotnickými orgány, zásada předběžné opatrnosti a reverzibilita, koexistence odvětví . Postup stanovení rovnocennosti s konvenčními šlechtitelskými metodami je třeba podrobovat pravidelnému přezkumu, který zohlední vědecký a technický pokrok. |
Pozměňovací návrh 17
10. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Právní rámec pro NGT rostliny by měl sdílet cíle právních předpisů Unie o GMO za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí a dobrého fungování vnitřního trhu s dotčenými rostlinami a produkty a zároveň řešit specifičnost NGT rostlin. Tento právní rámec by měl umožnit vývoj a uvádění na trh rostlin, potravin a krmiv, které obsahují NGT rostliny, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobené, a jiných produktů, které obsahují NGT rostliny nebo z nich sestávají (dále jen „NGT produkty“), aby přispíval k cílům v oblasti inovací a udržitelnosti v rámci Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a posiloval konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví Unie na unijní i světové úrovni. |
Právní rámec pro NGT rostliny by měl sdílet cíle právních předpisů Unie o GMO za účelem zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí na základě zásady předběžné opatrnosti zakotvené v článku 191 Smlouvy o fungování Evropské unie a za účelem zajištění dobrého fungování vnitřního trhu s dotčenými rostlinami a produkty a zároveň řešit specifičnost NGT rostlin. Zásada předběžné opatrnosti by měla být plně uplatňována, aby bylo zajištěno přiměřené hodnocení rizik a monitorovací rámce pro uvolňování NGT rostlin do životního prostředí. Tento právní rámec by měl umožnit vývoj a uvádění na trh rostlin, potravin a krmiv, které obsahují NGT rostliny, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobené, a jiných produktů, které obsahují NGT rostliny nebo z nich sestávají (dále jen „NGT produkty“), aby přispíval k cílům v oblasti inovací a udržitelnosti v rámci Zelené dohody pro Evropu a strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie pro přizpůsobení se změně klimatu a posiloval konkurenceschopnost zemědělsko-potravinářského odvětví Unie na unijní i světové úrovni. |
Odůvodnění
Je nezbytné doplnit toto nařízení o zásadu předběžné opatrnosti, protože uvolňování a pěstování geneticky modifikovaných rostlin v rámci životního prostředí může mít významné dopady na zdraví lidí, zvířat a životního prostředí. K zajištění životaschopnosti a odolnosti produkce potravin v Evropě, která vychází ze zdravých a prosperujících ekosystémů, je nutné v novém regulačním rámci dodržovat přísné normy předběžné opatrnosti a preventivního rozhodování.
Pozměňovací návrh 18
Bod odůvodnění 10a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Nový regulační rámec pro NGT nesmí vynechat otázku patentů na genetický materiál, znaky rostlin a vlastnosti související s genetickým inženýrstvím, které se vztahují i na konvenčně vyšlechtěné odrůdy. Cílem nařízení je usnadnit polní pokusy s NGT rostlinami a produkty z nich, jejich pěstování a uvádění na trh v Evropské unii. Takový vývoj dále zvětší stávající překážky bránící volnému oběhu genetického materiálu a inovacím v oblasti šlechtění v Evropě. Vzhledem k ekonomickému potenciálu evropského odvětví malých a středních šlechtitelských podniků a nutnosti zvrátit genetickou erozi šlechtění rostlin ve prospěch biologicky rozmanitých a odolných výsledků je třeba chránit inovace jako součást evropského šlechtitelství. Jelikož každý geneticky modifikovaný rozmnožovací materiál rostlin (včetně NGT) bude pravděpodobně patentově chráněn, představují ustanovení o povinné sledovatelnosti pro rostliny a produkty kategorie NGT 1 i 2 zásadní dočasná ochranná opatření. Tato ustanovení pomáhají určit, zda byly takové geneticky modifikované rostliny nebo produkty využity nebo zařazeny v celém dodavatelském řetězci. |
Odůvodnění
Musíme šlechtitelům a zemědělcům zajistit možnost vyhnout se takovým materiálům a ochránit je tak před právními riziky plynoucími z nezamýšleného porušení patentu nebo povinností platit držitelům patentů licenční poplatky.
Pozměňovací návrh 19
Bod odůvodnění 10b (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Pro všechny evropské systémy jakosti a zeměpisná označení by mělo být možné rozhodnout se, že v jejich normách nebudou používány NGT. |
Odůvodnění
Systémy jakosti a zeměpisná označení patří v Evropě ke stěžejním odvětvím. Toto odvětví by mělo mít právo na určení vlastních norem, mimo jiné přizpůsobených očekáváním spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 20
Bod odůvodnění 10c (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Ekologické i konvenční hospodářské subjekty by měly mít právo a svobodu nepoužívat NGT ve svých výrobních procesech a v celém dodavatelském řetězci. Toto nařízení musí zavést vhodná ustanovení, která hospodářským subjektům zajistí svobodu volby nepoužívat ve svých výrobních procesech NGT rostliny a osivo, a to jak kategorie 1, tak kategorie 2. Jakákoli další finanční a právní zátěž spojená se zajištěním statusu produkce bez GMO a NGT by neměla dopadat na zemědělce a hospodářské subjekty, kteří si nepřejí NGT používat. Hospodářské ztráty způsobené náhodnou přítomností GMO by neměly dopadat na konvenční a ekologické hospodářské subjekty, které nevyužívají NGT. Vzhledem k náročnosti určení příčin, zavinění a odpovědnosti ve většině případů náhodné přítomnosti by toto nařízení mělo stanovit opatření pro koexistenci, která by byla základem pro vnitrostátní ustanovení o odpovědnosti a kompenzační fondy. |
Pozměňovací návrh 21
12. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Potenciální rizika NGT rostlin jsou různá, od rizikových profilů podobných konvenčně vyšlechtěným rostlinám až po různé typy a stupně nebezpečí a rizik, které mohou být podobné rizikům u rostlin získaných transgenozí. Toto nařízení by proto mělo stanovit zvláštní pravidla pro úpravu požadavků týkajících se hodnocení rizik a řízení rizik v závislosti na možných rizicích, která představují NGT rostliny a NGT produkty, nebo na neexistenci těchto rizik. |
|
Odůvodnění
Bez posouzení dopadů nelze zjistit, zda některé z těchto rostlin nepředstavují podobná rizika jako konvenčně vyšlechtěné rostliny. Žádné z kritérií navržených v tomto nařízení k vymezení různých kategorií NGT rostlin není spojeno se zvýšeným nebo sníženým rizikovým profilem.
Pozměňovací návrh 22
16. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Na NGT rostliny a produkty kategorie 1 by se neměla vztahovat pravidla a požadavky právních předpisů Unie o GMO a ustanovení jiných právních předpisů Unie, které se vztahují na GMO. V zájmu právní jistoty hospodářských subjektů a transparentnosti by mělo být před záměrným uvolněním, včetně uvedení na trh, získáno prohlášení o statusu NGT rostlin kategorie 1. |
Na NGT rostliny a produkty kategorie 1 se nesmí vztahovat pravidla a požadavky právních předpisů Unie o GMO a ustanovení jiných právních předpisů Unie, které se vztahují na GMO. V zájmu právní jistoty hospodářských subjektů a transparentnosti by mělo být před záměrným uvolněním, včetně uvedení na trh, získáno prohlášení o statusu NGT rostlin kategorie 1. |
Pozměňovací návrh 23
19. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Na příslušné orgány členských států, Komisi a Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) by se měly vztahovat přísné lhůty, které zajistí, aby byla prohlášení o statusu NGT rostlin kategorie 1 vystavována v přiměřené době. |
|
Odůvodnění
Orgány musí mít dostatek času na kontrolu NGT rostlin, aby se mohly zaručit za jejich bezpečnost. Současné návrhy nejsou z hlediska úřadů ani zdaleka realistické.
Pozměňovací návrh 24
20. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Ověření statusu NGT rostliny kategorie 1 je technické povahy a nezahrnuje faktory týkající se hodnocení či řízení rizik , přičemž rozhodnutí o statusu je pouze deklaratorní. Pokud je tedy postup veden na úrovni Unie, měla by být tato prováděcí rozhodnutí přijímána poradním postupem, podpořeným vědeckou a technickou pomocí úřadu. |
Všechny NGT rostliny by měly být před uvedením na trh a před povolením k pěstování otestovány a posouzeny z hlediska rizik , a to jednotlivě pro každý případ, neboť vždy mohou nastat neočekávané dopady na fenotyp a agronomické vlastnosti modifikovaných rostlin a mohou být též odhaleny neočekávané změny složení rostlin nebo potravin z nich získaných, bez ohledu na modifikovaný znak. Pokud je postup posouzení veden na úrovni Unie, měla by být tato prováděcí rozhodnutí přijímána poradním postupem, podpořeným vědeckou a technickou pomocí úřadu. |
Odůvodnění
ANSES (stanovisko ANSES č. 2021-SA-0019) doporučuje, aby byla zdravotní a environmentální rizika plynoucí z jednotlivých NGT posuzována případ od případu, s přihlédnutím k příslušným vlastnostem dané genetické modifikace a výsledného produktu, a aby byla prováděna analýza důsledků dané genetické modifikace z hlediska agronomických, fenotypových a kompozičních charakteristických rysů, stejně jako aspektů imunologických, toxikologických a výživových.
Pozměňovací návrh 25
24. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Měla by být přijata opatření k zajištění transparentnosti, pokud jde o používání odrůd NGT rostlin kategorie 1, s cílem zajistit, aby výrobní řetězce, které si přejí být i nadále bez NGT, tak mohly učinit, a tím zachovat důvěru spotřebitelů. NGT rostliny, které získaly prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1, by měly být uvedeny ve veřejně dostupné databázi. Aby byla zajištěna sledovatelnost, transparentnost a možnost volby pro hospodářské subjekty, měl by být rozmnožovací materiál NGT rostlin kategorie 1 při výzkumu a šlechtění rostlin, prodeji osiva zemědělcům nebo jakémkoli jiném zpřístupnění rozmnožovacího materiálu rostlin třetím stranám označen jako NGT kategorie 1 . |
Měla by být přijata opatření k zajištění transparentnosti a sledovatelnosti , pokud jde o používání odrůd NGT rostlin kategorie 1, s cílem zajistit, aby výrobní řetězce, které si přejí být i nadále bez NGT, tak mohly učinit, a tím zachovat důvěru spotřebitelů. NGT rostliny, které získaly prohlášení o statusu NGT rostliny kategorie 1, by měly být uvedeny ve veřejně dostupné databázi. Aby byla zajištěna sledovatelnost, transparentnost a možnost volby pro hospodářské subjekty, měl by být rozmnožovací materiál NGT rostlin kategorie 1 při výzkumu a šlechtění rostlin, prodeji osiva zemědělcům nebo jakémkoli jiném zpřístupnění rozmnožovacího materiálu rostlin třetím stranám uveden ve vnitrostátním i unijním registru odrůd . |
Odůvodnění
Svobodná volba, zda používat NGT, či nikoli, patří k základním právům konvenčních i ekologických zemědělců a producentů potravin, což lze zajistit pouze zavedením sledovatelnosti. NGT kategorie 1 by měly být též označeny uvedením ve vnitrostátním i unijním registru odrůd.
Pozměňovací návrh 26
25. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
NGT rostliny kategorie 2 by se měly i nadále řídit požadavky právních předpisů Unie o GMO, neboť na základě současných vědeckých a technických poznatků je třeba zhodnotit jejich rizika. Měla by být stanovena zvláštní pravidla s cílem přizpůsobit postupy a některá další pravidla stanovené ve směrnici 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003 zvláštní povaze NGT rostlin kategorie 2 a různým úrovním rizika, které mohou představovat. |
NGT rostliny by se měly i nadále řídit požadavky právních předpisů Unie o GMO, neboť na základě současných vědeckých a technických poznatků je třeba zhodnotit jejich rizika. Měla by být stanovena zvláštní pravidla s cílem přizpůsobit postupy a některá další pravidla stanovené ve směrnici 2001/18/ES a nařízení (ES) č. 1829/2003 zvláštní povaze NGT rostlin kategorie 2 a úrovním rizika, které mohou představovat. |
Pozměňovací návrh 27
26. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aby mohly být uvolňovány do životního prostředí nebo uváděny na trh, měly by NGT rostliny a produkty kategorie 2 nadále podléhat souhlasu nebo povolení v souladu se směrnicí 2001/18/ES nebo nařízením (ES) č. 1829/2003. Vzhledem k velké rozmanitosti těchto NGT rostlin se však množství informací potřebných pro hodnocení rizik bude případ od případu lišit. Úřad ve svých vědeckých stanoviscích k rostlinám vyvinutým pomocí cisgenoze a intragenoze (17) a k rostlinám vyvinutým pomocí cílené mutageneze (18) doporučil flexibilitu v požadavcích na data pro hodnocení rizik těchto rostlin. Na základě úřadem vydaných „kritérií pro hodnocení rizik rostlin vyprodukovaných cílenou mutagenezí, cisgenozí a intragenozí“ (19) by měly úvahy o historii bezpečného používání, známosti pro životní prostředí a funkci a struktuře modifikované/vložené sekvence (sekvencí) pomoci při určování typu a množství údajů potřebných k provedení hodnocení rizik těchto NGT rostlin. Je proto nezbytné stanovit obecné zásady a kritéria pro hodnocení rizik těchto rostlin a zároveň zajistit flexibilitu a možnost přizpůsobit metodiky hodnocení rizik vědeckému a technickému pokroku. |
Aby mohly být uvolňovány do životního prostředí nebo uváděny na trh, měly by NGT rostliny a produkty nadále podléhat souhlasu nebo povolení v souladu se směrnicí 2001/18/ES nebo nařízením (ES) č. 1829/2003. Vzhledem k velké rozmanitosti NGT rostlin se však množství informací potřebných pro hodnocení rizik bude případ od případu lišit. |
|
|
|
|
|
|
|
|
Pozměňovací návrh 28
29. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Směrnice 2001/18/ES vyžaduje plán monitorování účinků GMO na životní prostředí po jejich záměrném uvolnění nebo uvedení na trh, avšak umožňuje flexibilitu, pokud jde o návrh plánu s ohledem na hodnocení rizika pro životní prostředí, vlastnosti GMO, jeho očekávané použití a přijímající prostředí. Rozsah genetických modifikací v NGT rostlinách kategorie 2 se může pohybovat od změn vyžadujících pouze omezené hodnocení rizik až po komplexní změny vyžadující důkladnější analýzu potenciálních rizik. Proto by měly být požadavky na monitorování účinků NGT rostlin kategorie 2 na životní prostředí po uvedení na trh upraveny s ohledem na hodnocení rizika pro životní prostředí a zkušenosti z polních pokusů, vlastnosti dotčené NGT rostliny, charakteristiky a rozsah jejího očekávaného použití, zejména na historii bezpečného používání rostliny a vlastnosti přijímajícího prostředí. Plán monitorování účinků na životní prostředí by proto neměl být vyžadován, pokud je nepravděpodobné, že by NGT rostlina kategorie 2 představovala rizika, která je třeba monitorovat, jako jsou nepřímé, opožděné nebo nepředvídané účinky na lidské zdraví nebo na životní prostředí. |
Směrnice 2001/18/ES vyžaduje plán monitorování účinků GMO na životní prostředí po jejich záměrném uvolnění nebo uvedení na trh, avšak umožňuje flexibilitu, pokud jde o návrh plánu s ohledem na hodnocení rizika pro životní prostředí, vlastnosti GMO, jeho očekávané použití a přijímající prostředí. Genetické modifikace v NGT rostlinách kategorie 2 mohou způsobit komplexní změny vyžadující důkladnější analýzu potenciálních rizik. Proto by měly být požadavky na monitorování účinků NGT rostlin kategorie 2 na životní prostředí po uvedení na trh upraveny s ohledem na hodnocení rizika pro životní prostředí a zkušenosti z polních pokusů, vlastnosti dotčené NGT rostliny, charakteristiky a rozsah jejího očekávaného použití, zejména na historii bezpečného používání rostliny a vlastnosti přijímajícího prostředí. |
Odůvodnění
NGT rostliny budou zahrnovat mnohem širší škálu druhů než transgenní rostliny. Tím se znásobí rizika nechtěných dopadů na ekosystémy, zejména v důsledku křížení s planě rostoucími rostlinami. Je proto nutné zachovat monitorování, jak je v současné době stanoveno v právních předpisech o GMO.
Pozměňovací návrh 29
30. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Z důvodu proporcionality by po prvním obnovení povolení mělo být toto povolení platné po neomezenou dobu, pokud nebude při tomto obnovení na základě hodnocení rizik a dostupných informací o dotčené NGT rostlině rozhodnuto jinak, s výhradou nového posouzení, jakmile budou k dispozici nové informace. |
|
Odůvodnění
Není v souladu se zásadou předběžné opatrnosti vydávat navždy povolení pro produkty, které se mohou množit a ovlivňovat planě rostoucí rostliny a ekosystémy. Zvláště znepokojivé na tom je, že návrh neobsahuje žádnou ochrannou doložku, která by Komisi umožnila odebrat povolení v případě zjištění problému.
Pozměňovací návrh 30
32. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pro zvýšení transparentnosti a informovanosti spotřebitelů by mělo být hospodářským subjektům umožněno doplnit označení NGT produktů kategorie 2 jako GMO o informace o znaku, které genetická modifikace přináší . Aby se předešlo zavádějícím nebo matoucím údajům, měl by být návrh tohoto označení uveden v oznámení za účelem získání souhlasu nebo v žádosti o povolení a měl by být upřesněn v souhlasu nebo v rozhodnutí o povolení. |
Pro zvýšení transparentnosti a informovanosti spotřebitelů by měly hospodářské subjekty označovat všechny NGT produkty slovy „Nové genomické techniky“ . Aby se předešlo zavádějícím údajům, pokud si hospodářské subjekty přejí doplnit označení o informace o znaku, který genetická modifikace přináší, měl by být návrh tohoto označení uveden v oznámení za účelem získání souhlasu nebo v žádosti o povolení a měl by být upřesněn v souhlasu nebo v rozhodnutí o povolení. |
Odůvodnění
Vysoká míra ochrany spotřebitele, a zvláště pak právo spotřebitelů na informace, jsou jasně zakotveny v článku 169 SFEU: „K podpoře zájmů spotřebitelů a k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispívá Unie k ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, jakož i k podpoře jejich práva na informace, vzdělávání a práva sdružovat se k ochraně svých zájmů.“
Pozměňovací návrh 31
37. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aby NGT rostliny mohly přispívat k cílům udržitelnosti v rámci Zelené dohody, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategie v oblasti biologické rozmanitosti, mělo by být pěstování NGT rostlin v Unii usnadněno . To vyžaduje předvídatelnost pro šlechtitele a zemědělce, pokud jde o možnost tyto rostliny v Unii pěstovat. Možnost členských států přijmout opatření omezující nebo zakazující pěstování NGT rostlin kategorie 2 na celém jejich území nebo jeho části, stanovená v článku 26b směrnice 2001/18/ES , by tudíž tyto cíle narušila . |
Aby NGT rostliny mohly přispívat k cílům udržitelnosti v rámci Zelené dohody, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ a Strategie v oblasti biologické rozmanitosti, mělo by být pěstování NGT rostlin v Unii monitorováno . Bude-li monitorováním zjištěno riziko pro zdraví nebo životní prostředí nebo takové riziko vyplyne z nových vědeckých dat, měly by mít členské státy možnost přijmout opatření omezující nebo zakazující pěstování NGT rostlin obou kategorií na celém jejich území nebo jeho části, stanovenou v článku 26b směrnice 2001/18/ES. |
Odůvodnění
ANSES (stanovisko ANSES č. 2021-SA-0019) dochází na základě vědeckých článků a případových studií k závěru, že s rostlinami získanými pomocí NGT jsou spojena možná nová zdravotní a environmentální rizika. Dále doporučuje, aby pro povolené rostliny získané pomocí NGT byl zaveden plán následného monitorování environmentálních rizik, které by probíhalo po celou dobu platnosti povolení.
Pozměňovací návrh 32
38. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Očekává se, že zvláštní pravidla stanovená v tomto nařízení, která se týkají postupu povolování NGT rostlin kategorie 2, povedou k tomu, že se v Unii bude pěstovat více NGT rostlin kategorie 2 než dosud podle stávajících právních předpisů Unie o GMO. Proto je nezbytné, aby orgány veřejné správy členských států definovaly opatření pro koexistenci, která by vyvážila zájmy producentů konvenčních, ekologických a geneticky modifikovaných rostlin, a umožnila tak producentům volbu mezi různými druhy produkce v souladu s cílem strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky. |
Očekává se, že zvláštní pravidla stanovená v tomto nařízení, která se týkají postupu povolování NGT rostlin kategorie 2, povedou k tomu, že se v Unii bude pěstovat více NGT rostlin kategorie 2 než dosud podle stávajících právních předpisů Unie o GMO. Proto je nezbytné, aby orgány veřejné správy členských států definovaly opatření pro koexistenci, která by vyvážila zájmy producentů konvenčních, ekologických a geneticky modifikovaných rostlin, a umožnila tak producentům volbu mezi různými druhy produkce v souladu s cílem strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“, aby do roku 2030 bylo 25 % zemědělské půdy obhospodařováno ekologicky. Aby byla opatření pro koexistenci konzistentní, měla by Komise vypracovat prováděcí akt, který se bude zabývat zejména velikostí ochranných pásem mezi konvenčními a ekologickými rostlinami a NGT rostlinami, a to pro každý typ plodiny. |
Pozměňovací návrh 33
Bod odůvodnění 39a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Aby bylo dosaženo cíle zajistit účinné fungování vnitřního trhu, je třeba přijmout právně závazná opatření pro koexistenci NGT kategorie 1 a kategorie 2 v celé EU. |
Odůvodnění
Aby vnitřní trh s ekologickým zemědělstvím v budoucnu dobře fungoval, nestačí ponechat opatření pro koexistenci na vnitrostátní úrovni. Je zapotřebí předpisů platných v celé EU. Komise by proto taková pravidla měla nabídnout.
Pozměňovací návrh 34
40. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Vzhledem k novosti NGT bude důležité pečlivě sledovat vývoj a přítomnost NGT rostlin a produktů na trhu a vyhodnocovat případný související dopad na zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a environmentální, ekonomickou a sociální udržitelnost. Informace by měly být shromažďovány pravidelně a do pěti let od přijetí prvního rozhodnutí, kterým se povoluje záměrné uvolnění NGT rostlin nebo produktů v Unii nebo jejich uvedení na trh, by Komise měla provést hodnocení tohoto nařízení s cílem zjistit, jakého pokroku bylo dosaženo při zajišťování dostupnosti NGT rostlin s těmito charakteristickými znaky nebo vlastnostmi na trhu EU. |
V rozsudku ze dne 25. července 2018 ve věci C-528/16 Soudní dvůr Evropské unie rozhodl, že organismy získané technikami/metodami mutageneze, které nejsou již dlouho běžně používány a u kterých není dlouhodobě dokumentována bezpečnost, spadají do působnosti směrnice 2001/18, a proto podléhají z ní plynoucím povinnostem. Vzhledem k novosti NGT bude důležité pečlivě sledovat vývoj a přítomnost NGT rostlin a produktů na trhu a vyhodnocovat případný související dopad na zdraví lidí a zvířat, životní prostředí a environmentální, ekonomickou a sociální udržitelnost. Informace by měly být shromažďovány pravidelně a do pěti let od přijetí prvního rozhodnutí, kterým se povoluje záměrné uvolnění NGT rostlin nebo produktů v Unii nebo jejich uvedení na trh, by Komise měla provést hodnocení tohoto nařízení s cílem zjistit, jakého pokroku bylo dosaženo při zajišťování dostupnosti NGT rostlin s těmito charakteristickými znaky nebo vlastnostmi na trhu EU. |
Odůvodnění
Článek 114 odst. 3 SFEU stanoví, že Komise bude vycházet z vysoké úrovně ochrany a přihlédne přitom zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích. U NGT již bylo zdokumentováno mnoho problémů. Ukázalo se například, že aplikace metody CRISPR způsobuje toxicitu a mozaikovitost, zatímco dopad a nepříznivé účinky na necílové a neúmyslně exponované organismy jsou zatím neznámé. Takové znalosti se získají pouze tehdy, když je vyžadováno a zavedeno hodnocení rizik a když jsou odhadnuty a uznány dopady i nejistoty.
Pozměňovací návrh 35
42. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, aby se NGT rostliny a NGT produkty mohly volně pohybovat na vnitřním trhu, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
V souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii musí mít členské státy možnost uplatnit výjimku z platnosti tohoto nařízení . V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
Pozměňovací návrh 36
45. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o informace požadované k prokázání, že NGT rostlina je NGT rostlinou kategorie 1, pokud jde o přípravu a předložení oznámení za účelem tohoto určení a pokud jde o požadavky na metodiku a informace pro hodnocení rizika pro životní prostředí u NGT rostlin kategorie 2 a u NGT potravin a NGT krmiv v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v tomto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24). |
|
|
|
Pozměňovací návrh 37
Bod odůvodnění 45a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Řada zúčastněných stran vznesla během konzultací otázku patentů na NGT. Mělo by být zajištěno, aby šlechtitelé měli plný přístup ke genetickému materiálu NGT rostlin. Vzhledem k tomu, že současná ustanovení nestanoví v patentovém právu úplnou výjimku pro šlechtitele, mělo by být zajištěno, aby patenty neomezovaly šlechtitele a zemědělce v používání NGT rostlin. Přístup ke genetickým materiálům lze nejlépe zajistit, když je právo držitelů patentů vyčerpáno v rukou šlechtitele (výjimka pro šlechtitele). Dále by se mělo zabránit tomu, aby byly udělovány patenty nebo podávány patentové přihlášky, zatímco další právní předpisy týkající se této problematiky by byly odloženy na základě studie, kterou Komise hodlá provést. Proto by mělo být zajištěno, aby byl NGT rostlinný materiál a materiál vzniklý patentovaným NGT procesem ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost vyloučen z patentovatelnosti. Kromě toho by Komise měla v ohlášené nadcházející studii posoudit, jak by se měl dále řešit širší problém patentů, které jsou přímo či nepřímo udělovány na rostlinný materiál navzdory předchozím snahám o odstranění mezer. |
Pozměňovací návrh 38
Článek 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Toto nařízení stanoví zvláštní pravidla pro záměrné uvolňování rostlin získaných některými novými genomickými technikami (dále jen „NGT rostliny“) do životního prostředí za jiným účelem než pro jejich uvádění na trh a pro uvádění na trh potravin a krmiv, které tyto rostliny obsahují, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, a produktů jiných než potraviny nebo krmiva, které tyto rostliny obsahují nebo z nich sestávají. |
Toto nařízení odpovídá ustanovením směrnice 2001/18 a rozšiřuje tato ustanovení na záměrné uvolňování rostlin získaných některými novými genomickými technikami (dále jen „NGT rostliny“). Toto nařízení stanoví v souladu se zásadou předběžné opatrnosti a s hlavním cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví lidí a zvířat a životního prostředí zvláštní pravidla pro záměrné uvolňování rostlin získaných některými novými genomickými technikami (dále jen „NGT rostliny“) do životního prostředí za jiným účelem než pro jejich uvádění na trh a pro uvádění na trh potravin a krmiv, které tyto rostliny obsahují, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, a produktů jiných než potraviny nebo krmiva, které tyto rostliny obsahují nebo z nich sestávají. |
Odůvodnění
Článek 114 odst. 3 SFEU stanoví, že Komise bude vycházet z vysoké úrovně ochrany a přihlédne přitom zejména k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích. U NGT již bylo zdokumentováno mnoho problémů. Ukázalo se například, že aplikace metody CRISPR způsobuje toxicitu a mozaikovitost, zatímco dopad a nepříznivé účinky na necílové a neúmyslně exponované organismy jsou zatím neznámé. Takové znalosti se získají pouze tehdy, když je vyžadováno a zavedeno hodnocení rizik a když jsou odhadnuty a uznány dopady i nejistoty.
Pozměňovací návrh 39
Čl. 2 odst. 1 (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Toto nařízení se nepoužije na: |
||
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
Odůvodnění
Patentovatelnost rostlin nesouvisí s právními předpisy o GMO, ale s Evropskou patentovou úmluvou a sekundárně se směrnicí 98/44/ES (2) (biotechnologická směrnice), která se tímto návrhem nemění. Proto budou všechny NGT rostliny nebo jejich většina patentovatelné, pokud se jejich propagátoři rozhodnou o patent požádat. Na patentovaný materiál by se měla vztahovat co nejdůkladnější dostupná pravidla týkající se sledovatelnosti a označování, aby se zemědělci, šlechtitelé a spotřebitelé mohli rozhodovat na základě informací a s plnou znalostí pravidel a odpovědnosti spojených s touto formou duševního vlastnictví.
Pozměňovací návrh 40
Čl. 3 bod 7 písm. ba) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
není předmětem patentů nebo výhradních práv a u níž nebyla podána žádost o udělení takových patentů nebo výhradních práv; |
Pozměňovací návrh 41
Čl. 4. první pododstavec
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Aniž jsou dotčeny ostatní požadavky právních předpisů Unie, k záměrnému uvolnění NGT rostliny do životního prostředí za jiným účelem, než je uvedení na trh, a k uvedení NGT produktu na trh může dojít pouze tehdy, pokud: |
Aniž jsou dotčeny ostatní požadavky právních předpisů Unie a s přísným ohledem na zásadu předběžné opatrnosti , k záměrnému uvolnění NGT rostliny do životního prostředí za jiným účelem, než je uvedení na trh, a k uvedení NGT produktu na trh může dojít pouze tehdy, pokud se jedná o NGT rostlinu a byla povolena v souladu s kapitolou III a pokud : |
Pozměňovací návrh 42
Čl. 4 bod 2a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
na evropské nebo vnitrostátní úrovni byl zaveden systém rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR), který má zajistit financování rizik a možných budoucích škod na lidském zdraví, zdraví zvířat nebo životním prostředí nebo křížové kontaminace biopotravin a potravin, které nejsou geneticky modifikované, v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“. |
Pozměňovací návrh 43
Čl. 5 odstavce 1 a 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Pravidla, která se v právních předpisech Unie vztahují na GMO, se nevztahují na NGT rostliny kategorie 1. |
1. Pravidla, která se v právních předpisech Unie vztahují na GMO, se nevztahují na NGT rostliny kategorie 1 , ledaže panuje podezření, že by NGT rostliny kategorie 1 mohly představovat zdravotní či environmentální rizika, dokud není prokázán opak . |
|
2. Pro účely nařízení (EU) 2018/848 se pravidla stanovená v čl. 5 písm. f) bodě iii) a článku 11 uvedeného nařízení vztahují na NGT rostliny kategorie 1 a na produkty získané z nebo za použití těchto rostlin. |
2. Pro účely nařízení (EU) 2018/848 se pravidla stanovená v čl. 5 písm. f) bodě iii) a článku 11 uvedeného nařízení vztahují na NGT rostliny kategorie 1 a na produkty získané z nebo za použití těchto rostlin. |
Odůvodnění
Obsah přílohy I má v tomto legislativním návrhu zásadní význam, neboť může v praxi výrazně ovlivnit, které NGT rostliny budou spadat do každé kategorie. Proto není možné uvést jejich seznam v příloze, kterou lze měnit prostým aktem v přenesené pravomoci. Namísto toho je zapotřebí dodržet řádný legislativní postup, který zajistí důkladné a demokratické rozhodování.
Pozměňovací návrh 44
Čl. 5 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se mění kritéria rovnocennosti NGT rostlin s konvenčními rostlinami stanovená v příloze I, aby je přizpůsobila vědeckému a technickému pokroku, pokud jde o typy a rozsah modifikací, které mohou nastat přirozenou cestou nebo konvenčním šlechtěním. |
|
Pozměňovací návrh 45
Čl. 6 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pokud určitá osoba zamýšlí provést toto záměrné uvolnění současně ve více než jednom členském státě, předloží žádost o ověření příslušnému orgánu jednoho z těchto členských států . |
Pokud určitá osoba zamýšlí provést toto záměrné uvolnění současně ve více než jednom členském státě, předloží žádost o ověření příslušnému orgánu každého členského státu . |
Pozměňovací návrh 46
Čl. 6 odst. 3 písm. e)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
v případech uvedených v odstavci 2 uvedení členských států, ve kterých žádající osoba zamýšlí záměrné uvolňování provést; |
|
Pozměňovací návrh 47
Čl. 6 odst. 3 písm. ea) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
hodnocení rizika pro životní prostředí provedené v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v částech 1 a 2 přílohy II a s prováděcím aktem přijatým v souladu s čl. 27 písm. c); |
Pozměňovací návrh 48
Čl. 6 odst. 3 písm. eb) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
plán monitorování účinků na životní prostředí v souladu s částmi 1 a 2 přílohy II; |
Pozměňovací návrh 49
Čl. 6 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pokud žádost o ověření neobsahuje všechny nezbytné informace, prohlásí ji příslušný orgán za nepřípustnou, a to do 30 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o ověření. Příslušný orgán bez zbytečného odkladu informuje žádající osobu, ostatní členské státy a Komisi o nepřípustnosti žádosti o ověření a své rozhodnutí odůvodní. |
Pokud žádost o ověření neobsahuje všechny nezbytné informace, prohlásí ji příslušný orgán za nepřípustnou, a to do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti o ověření. Příslušný orgán bez zbytečného odkladu informuje žádající osobu, ostatní členské státy a Komisi o nepřípustnosti žádosti o ověření a své rozhodnutí odůvodní. |
Pozměňovací návrh 50
Čl. 6 odst. 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pokud není žádost o ověření považována za nepřípustnou podle odstavce 5, příslušný orgán ověří, zda NGT rostlina splňuje kritéria stanovená v příloze I , a do 30 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o ověření vypracuje zprávu o ověření. Příslušný orgán bez zbytečného odkladu zpřístupní zprávu o ověření ostatním členským státům a Komisi. |
Pokud není žádost o ověření považována za nepřípustnou podle odstavce 5, příslušný orgán ověří, zda NGT rostlina splňuje kritéria stanovená v příloze I a příloze IV. Za tímto účelem předá příslušný orgán žádost bez zbytečného odkladu Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“). Úřad do šesti měsíců vydá prohlášení o tom, zda je daná rostlina NGT rostlinou splňující kritéria stanovená v příloze I, včetně toho, zda obsahuje genetický materiál pocházející ze zdrojů mimo šlechtitelský genofond. Prohlášení se předá všem členským státům a Komisi a zveřejní se. Po obdržení tohoto prohlášení vypracuje příslušný orgán do tří měsíců ode dne obdržení žádosti o ověření zprávu o ověření. Příslušný orgán bez zbytečného odkladu zpřístupní zprávu o ověření ostatním členským státům a Komisi. |
Pozměňovací návrh 51
Čl. 6 odst. 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Ostatní členské státy a Komise mohou ke zprávě o ověření vznést připomínky do 20 dnů ode dne jejího obdržení. |
Ostatní členské státy a Komise mohou ke zprávě o ověření vznést odůvodněné námitky do 20 dnů ode dne jejího obdržení. Tyto odůvodněné námitky lze činit pouze na základě kritérií stanovených v příloze I a jejich součástí musí být vědecké odůvodnění. |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 52
Čl. 6 odst. 8
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Nepředloží-li některý členský stát nebo Komise žádné připomínky, přijme příslušný orgán, který zprávu o ověření vypracoval, do deseti pracovních dnů od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 7 rozhodnutí, v němž prohlásí, zda je daná NGT rostlina NGT rostlinou kategorie 1. Rozhodnutí předá bez zbytečného odkladu žádající osobě, ostatním členským státům a Komisi. |
Nepředloží-li některý členský stát nebo Komise žádné připomínky, přijme příslušný orgán, který zprávu o ověření vypracoval, do jednoho měsíce od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 7 rozhodnutí, v němž prohlásí, zda je daná NGT rostlina NGT rostlinou kategorie 1. Rozhodnutí předá bez zbytečného odkladu žádající osobě, ostatním členským státům a Komisi. |
Pozměňovací návrh 53
Čl. 6 odst. 9
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pokud jiný členský stát nebo Komise ve lhůtě uvedené v odstavci 7 předloží připomínky, příslušný orgán, který zprávu o ověření vypracoval, je bez zbytečného odkladu předá Komisi. |
Pokud jiný členský stát nebo Komise ve lhůtě uvedené v odstavci 7 předloží připomínky, příslušný orgán, který zprávu o ověření vypracoval, je bez zbytečného odkladu předá Komisi a ostatním členským státům . |
Pozměňovací návrh 54
Čl. 6 odst. 10
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) do 45 pracovních dnů ode dne obdržení připomínek připraví návrh rozhodnutí, v němž prohlásí, zda je daná NGT rostlina NGT rostlinou kategorie 1, přičemž uvedené připomínky zohlední. Rozhodnutí se přijímá v souladu s postupem uvedeným v čl. 28 odst. 2. |
Komise po konzultaci s Evropským úřadem pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) do tří měsíců ode dne obdržení připomínek připraví návrh rozhodnutí, v němž prohlásí, zda je daná NGT rostlina NGT rostlinou kategorie 1, přičemž uvedené připomínky zohlední. Rozhodnutí se přijímá v souladu s postupem uvedeným v čl. 28 odst. 2. |
Pozměňovací návrh 55
Čl. 6 odst. 11
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise zveřejní přehled rozhodnutí uvedených v odstavcích 8 a 10 v Úředním věstníku Evropské unie . |
Příslušný orgán členského státu, kterému byla žádost o ověření předložena, a případně Komise zveřejní žádost o ověření, zprávu o ověření uvedenou v odstavci 6, připomínky uvedené v odstavci 7 a rozhodnutí uvedená v odstavcích 8 a 10 do 15 dnů od jejich kompletního podání . |
Pozměňovací návrh 56
Čl. 7 odst. 2 písm. da) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
hodnocení rizika pro životní prostředí provedené v souladu se zásadami a kritérii stanovenými v částech 1 a 2 přílohy II a s prováděcím aktem přijatým v souladu s čl. 27 písm. c); |
Pozměňovací návrh 57
Čl. 7 odst. 2 písm. db) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
plán monitorování vlivů na životní prostředí v souladu s částmi 1 a 2 přílohy II; |
Pozměňovací návrh 58
Čl. 7 odst. 2 písm. dc) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
prohlášení žadatele, že: |
||
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
Odůvodnění
Cílem návrhu Komise je usnadnit Evropě uvádění NGT rostlin na trh. Bez specifických ochranných opatření by mohl v EU narůst počet patentovaných osiv. Šlechtitelé a zemědělci by tak mohli být vystaveni zvýšenému riziku žalob ze strany subjektů vyvíjejících NGT, jestliže nezáměrně použijí jejich patentované genové sekvence.
Pozměňovací návrh 59
Čl. 7 odst. 2 písm. dd) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
prohlášení, že uvedení na trh nebude v rozporu s Cartagenským protokolem o biologické bezpečnosti podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, a popis způsobu splnění požadavků protokolu; |
Pozměňovací návrh 60
Čl. 7 odst. 2 písm. de) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
prohlášení, že uvedení na trh je v souladu s nařízením o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, jakož i s právními předpisy o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, a popis, jak jsou příslušná ustanovení splněna; |
Pozměňovací návrh 61
Čl. 7 odst. 2 písm. ea) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
prohlášení o nepoužitelnosti nařízení (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách nebo o správném uplatňování případných povinností vyplývajících z tohoto nařízení; |
Pozměňovací návrh 62
Čl. 7 odst. 2 písm. eb) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
veškeré další relevantní informace týkající se spisu, včetně případného zamítnutí, stažení nebo přijetí předchozích žádostí nebo vnitrostátních či evropských rozhodnutí; |
Pozměňovací návrh 63
Čl. 7 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pokud žádost o ověření neobsahuje všechny nezbytné informace, prohlásí ji úřad za nepřípustnou do 30 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o ověření. Úřad bez zbytečného odkladu informuje žádající osobu, členské státy a Komisi o nepřípustnosti žádosti o ověření a své rozhodnutí odůvodní. |
Pokud žádost o ověření neobsahuje všechny nezbytné informace, prohlásí ji úřad za nepřípustnou do 60 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o ověření. Úřad bez zbytečného odkladu informuje žádající osobu, členské státy a Komisi o nepřípustnosti žádosti o ověření a své rozhodnutí odůvodní. |
Pozměňovací návrh 64
Čl. 7 odst. 5
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pokud není žádost o ověření považována za nepřípustnou podle odstavce 4, vydá úřad své vyjádření o tom, zda NGT rostlina splňuje kritéria stanovená v příloze I, a to do 30 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti o ověření. Úřad toto vyjádření poskytne Komisi a členským státům. Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své vyjádření zveřejní po vynechání veškerých informací označených za důvěrné v souladu s články 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a článkem 11 tohoto nařízení. |
Pokud není žádost o ověření považována za nepřípustnou podle odstavce 4, vydá úřad své vyjádření o tom, zda NGT rostlina splňuje kritéria stanovená v příloze I, a to do šesti měsíců ode dne obdržení žádosti o ověření. Úřad toto vyjádření bez zbytečného odkladu poskytne Komisi a členským státům. Členské státy mohou vyjádřit své připomínky k tomuto vyjádření do dvou měsíců ode dne jeho obdržení. Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své vyjádření a případně připomínky členských států zveřejní po vynechání veškerých informací označených za důvěrné v souladu s články 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a článkem 11 tohoto nařízení. |
Pozměňovací návrh 65
Čl. 7 odst. 6
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise do 30 pracovních dnů ode dne obdržení vyjádření úřadu připraví návrh rozhodnutí, v němž prohlásí, zda je daná NGT rostlina NGT rostlinou kategorie 1, přičemž uvedené vyjádření zohlední. Rozhodnutí se přijímá v souladu s postupem uvedeným v čl. 28 odst. 2. |
Komise do tří měsíců ode dne obdržení vyjádření úřadu připraví návrh rozhodnutí, v němž prohlásí, zda je daná NGT rostlina NGT rostlinou kategorie 1, přičemž uvedené vyjádření zohlední. Členské státy mohou k návrhu rozhodnutí vznést připomínky do dvou měsíců ode dne jeho obdržení. Rozhodnutí se přijme během následujících tří měsíců v souladu s postupem uvedeným v čl. 28 odst. 2. |
Pozměňovací návrh 66
Čl. 7 odst. 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise zveřejní přehled rozhodnutí v Úředním věstníku Evropské unie . |
Komise zveřejní svůj návrh rozhodnutí , připomínky uvedené v odstavci 6 a své rozhodnutí . |
Pozměňovací návrh 67
Článek 10 – název
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Označování rozmnožovacího materiálu NGT rostlin kategorie 1, včetně šlechtitelského materiálu |
Transparentnost, sledovatelnost a označování rozmnožovacího materiálu NGT rostlin kategorie 1, včetně šlechtitelského materiálu |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 68
Článek 10
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Rozmnožovací materiál rostlin, včetně materiálu pro šlechtitelské a vědecké účely, který obsahuje NGT rostliny kategorie 1 nebo z nich sestává a je poskytován třetím stranám za úplatu nebo bezplatně, musí být označen štítkem se slovy „NGT kat. 1“, za nímž následuje identifikační číslo NGT rostliny (rostlin), z nichž byl získán . |
Rozmnožovací materiál rostlin, včetně materiálu pro šlechtitelské a vědecké účely, jakož i potraviny, krmiva a jiné produkty, které obsahují NGT rostliny kategorie 1 nebo z nich sestávají a jsou poskytovány třetím stranám za úplatu nebo bezplatně, musí být uvedeny ve vnitrostátním registru odrůd s automatickým přenosem do společného registru EU pro reprodukční materiál rostlin / reprodukční materiál lesních dřevin se slovy „NGT kat. 1“ a musí být sledovatelné, a to i pro konečné spotřebitele , přičemž za tímto záznamem následuje identifikační číslo NGT rostliny (rostlin), z nichž byly získány . |
Odůvodnění
Nevyžaduje odůvodnění.
Pozměňovací návrh 69
Článek 10a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
Sledovatelnost NGT kategorie 1 |
||
|
|
1. Při uvádění produktů vyrobených z NGT rostlin a produktů kategorie 1 na trh hospodářské subjekty zajistí, aby byly hospodářskému subjektu, který produkt přijímá, písemně předány následující informace: |
||
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
|
||
|
|
2. Aniž je dotčen článek 6 nařízení (ES) č. 1830/2003, musí mít hospodářské subjekty zavedeny systémy a standardizované postupy, které umožní uchovávat informace uvedené v odstavci 1 a po dobu pěti let od každé transakce identifikovat hospodářský subjekt, který produkty uvedené v odstavci 1 poskytl či kterému byly poskytnuty. |
||
|
|
3. Odstavci 1 a 2 nejsou dotčeny jiné zvláštní požadavky právních předpisů Společenství. |
||
|
|
4. Odstavce 1, 2 a 3 se nevztahují na stopy NGT rostlin a produktů kategorie 1 v potravinách a krmivech vyrobených z NGT rostlin a produktů kategorie 1 v poměru, který nepřesahuje prahové hodnoty stanovené pro tyto GMO v souladu s články 12, 24 nebo 47 nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jsou tyto stopy NGT rostlin a produktů kategorie 1 náhodné nebo technicky nevyhnutelné. |
Odůvodnění
V celém dodavatelském řetězci jsou nutná opatření pro sledovatelnost, aby se zpracovatelé potravin a hospodářské subjekty mohli vyhnout náhodné nebo nevyhnutelné přítomnosti NGT v jejich výrobním procesu. Bez systému sledovatelnosti by NGT nuceně vstoupily do výrobního řetězce pro všechny systémy produkce potravin včetně ekologických hospodářských subjektů. Svobodná volba, zda používat NGT, či nikoli, patří k základním právům konvenčních i ekologických zemědělců a producentů potravin v celé Evropě.
Pozměňovací návrh 70
Článek 10b (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Možnost členských států uplatnit výjimku |
|
|
V průběhu povolovacího řízení pro danou NGT kategorie 1 nebo při obnovování povolení může členský stát požadovat, aby byl zeměpisný rozsah písemného souhlasu nebo povolení upraven tak, aby bylo z pěstování vyloučeno celé území tohoto členského státu nebo jeho část podle článku 26b směrnice 2001/18/ES. |
|
|
Členské státy přijmou vhodná opatření, aby zabránily nezáměrné přítomnosti NGT kategorie 1, včetně možnosti uplatnit výjimku. Členské státy vypracují pro jednotlivé plodiny specifická, jim přizpůsobená opatření založená na nejnovějších vědeckých poznatcích a nezávislé vědě, aby se zabránilo nechtěné přítomnosti NGT kategorie 1. Členské státy zavedou systém přísné odpovědnosti a kompenzační fond pro odškodnění hospodářských subjektů v případě kontaminace. Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem zabránit tomu, aby byly ze třetích zemí dováženy rostliny, na které se vztahuje výjimka. |
Pozměňovací návrh 71
Článek 11
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
Důvěrnost |
|
||
|
1. Žádající osoba uvedená v článcích 6 a 7 může příslušnému orgánu členského státu nebo případně úřadu předložit žádost, aby se s některými částmi informací předložených podle této hlavy zacházelo jako s důvěrnými, spolu s ověřitelným odůvodněním v souladu s odstavci 3 a 6. |
|
||
|
2. Příslušný orgán nebo případně úřad posoudí žádost o zachování důvěrnosti podle odstavce 1. |
|
||
|
3. Příslušný orgán nebo případně úřad mohou na základě ověřitelného odůvodnění povolit důvěrné zacházení pouze ve vztahu k následujícím informacím, pokud žádající osoba prokáže, že by zveřejnění těchto informací mohlo značně poškodit její zájmy: |
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
4. Příslušný orgán nebo případně úřad po projednání se žádající osobou rozhodne, se kterými informacemi bude nakládat jako s důvěrnými, a uvědomí žádající osobu o svém rozhodnutí. |
|
||
|
5. Členské státy, Komise a úřad přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že důvěrné informace oznámené nebo vyměněné podle této kapitoly nebudou zveřejněny. |
|
||
|
6. Příslušná ustanovení článků 39e a 41 nařízení (ES) č. 178/2002 se použijí obdobně. |
|
||
|
7. Pokud žádající osoba vezme žádost o ověření zpět, členské státy, Komise a úřad respektují důvěrnost informací povolenou příslušným orgánem nebo úřadem v souladu s tímto článkem. Pokud ke zpětvzetí žádosti o ověření dojde dříve, než příslušný orgán nebo úřad o příslušné žádosti o zachování důvěrnosti rozhodne, členské státy, Komise a úřad informace, pro něž byla požadována důvěrnost, nezveřejní. |
|
Pozměňovací návrh 72
Čl. 11 odst. 7a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Třetí strany obdrží přístup k důvěrným informacím, pokud předloží odůvodněné argumenty v souvislosti s významnými škodami na životním prostředí, zdraví zvířat nebo lidí. Za tímto účelem musí zaslat žádost příslušnému vnitrostátnímu orgánu, Komisi nebo úřadu. |
Pozměňovací návrh 73
Článek 11a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Opatření k předcházení nezáměrné přítomnosti NGT rostlin kategorie 1 |
|
|
1. Členské státy přijmou vhodná opatření, aby se zabránilo nechtěné přítomnosti NGT rostlin kategorie 1 v jiných produktech, a to na základě aktu v přenesené pravomoci navrženého Komisí v souladu s článkem 26, aby byla vymezena zejména velikost ochranného pásma pro jednotlivé druhy plodin a povinnost pěstitelů NGT informovat ekologické a certifikované pěstitele, kteří pěstují rostliny bez GMO, o polních pozemcích sousedících s pozemky, na nichž se pěstují NGT rostliny. |
|
|
2. Členské státy vypracují s ohledem na zásadu subsidiarity a na základě nejnovějších vědeckých a experimentálních poznatků definici specifických opatření přizpůsobených pro jednotlivé plodiny, aby se zabránilo nechtěné přítomnosti NGT rostlin kategorie 1. |
|
|
3. Členské státy zavedou systém přísné odpovědnosti a kompenzační fond pro odškodnění hospodářských subjektů v případě kontaminace v souladu se zásadou rozšířené odpovědnosti výrobce. |
|
|
4. Komise shromažďuje a koordinuje informace založené na studiích na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, sleduje vývoj koexistence v členských státech a na základě informací a pozorování vypracovává pokyny pro koexistenci NGT, konvenčních a ekologických plodin. |
Pozměňovací návrh 74
Čl. 13 odst. 1 písm. da) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
plán monitorování účinků na životní prostředí v souladu s přílohou VII směrnice 2001/18/ES; |
Pozměňovací návrh 75
Čl. 17 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Souhlas udělený podle části C směrnice 2001/18/ES je po prvním obnovení v souladu s článkem 17 směrnice 2001/18/ES platný na dobu neurčitou , pokud rozhodnutí uvedené v čl. 17 odst. 6 nebo 8 nestanoví, že obnovení je časově omezené , a to z oprávněných důvodů založených na zjištěních z hodnocení rizik provedeného podle tohoto nařízení a na zkušenostech s používáním, včetně výsledků monitorování, pokud je tak v souhlasu uvedeno. |
Souhlas udělený podle části C směrnice 2001/18/ES je po každém obnovení v souladu s článkem 17 směrnice 2001/18/ES platný na dobu 10 let , pokud po třech kolech obnovení rozhodnutí uvedené v čl. 17 odst. 6 nebo 8 nestanoví, že obnovení je časově neomezené , a to z oprávněných důvodů založených na zjištěních z hodnocení rizik provedeného podle tohoto nařízení a na zkušenostech s používáním, včetně výsledků monitorování, pokud je tak v souhlasu uvedeno. |
Odůvodnění
Vzhledem k tomu, že dosud neexistuje historie bezpečného používání nových genomických technik, je důležité každých 10 let přezkoumat platnost souhlasu a zohlednit nejnovější vědecké poznatky a trendy na trhu.
Pozměňovací návrh 76
Čl. 17 odst. 2a (nový)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
Pokud výsledky monitorování prokáží, že existuje riziko pro zdraví nebo životní prostředí, nebo pokud tuto hypotézu podpoří nové vědecké údaje, může příslušný orgán své rozhodnutí zrušit. |
|
|
Rozhodnutí o odnětí musí být zasláno doporučeným dopisem příjemci rozhodnutí, který má 15 dnů na vyjádření. V takovém případě je uvádění NGT rostlin nebo produktů na trh zakázáno ode dne následujícího po dni obdržení doporučeného dopisu. |
Pozměňovací návrh 77
Článek 21
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Odchylně od čl. 11 odst. 1 a čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1829/2003 je povolení po prvním obnovení platné na dobu neurčitou , pokud Komise nerozhodne o obnovení povolení na omezenou dobu, a to z oprávněných důvodů založených na zjištěních z hodnocení rizik provedeného podle tohoto nařízení a na zkušenostech s používáním, včetně výsledků monitorování, pokud je tak v povolení uvedeno. |
Odchylně od čl. 11 odst. 1 a čl. 23 odst. 1 nařízení (ES) č. 1829/2003 je povolení po prvním obnovení platné na dobu neurčitou, pokud Komise nerozhodne o obnovení povolení na dobu 10 let , a to z oprávněných důvodů založených na zjištěních z hodnocení rizik provedeného podle tohoto nařízení a na zkušenostech s používáním, včetně výsledků monitorování, pokud je tak v povolení uvedeno. |
Pozměňovací návrh 78
Článek 22
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
1. Pobídky uvedené v tomto článku se vztahují na NGT rostliny kategorie 2 a NGT produkty kategorie 2, pokud je alespoň jeden ze zamýšlených znaků NGT rostliny přenášených genetickou modifikací obsažen v části 1 přílohy III a nemá žádné znaky zmíněné v části 2 uvedené přílohy. |
|
||
|
2. Na žádosti o povolení podané v souladu s články 5 nebo 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 ve spojení s článkem 19 se vztahují tyto pobídky: |
|
||
|
|
||
|
|
||
|
3. Před oznámeními předloženými v souladu s článkem 13 směrnice 2001/18/ES ve spojení s článkem 14 a před žádostmi o povolení předloženými v souladu s články 5 nebo 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 ve spojení s článkem 19 se kromě článku 32a nařízení (ES) č. 178/2002 uplatní následující poradenství před předložením žádosti nebo oznámení pro účely hodnocení rizik prováděného v souladu s přílohou II: |
|
||
|
|
||
|
|
||
|
4. Poradenství před předložením žádosti nebo oznámení uvedené v odstavci 3 musí splňovat tyto požadavky: |
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
5. Každá žádost o pobídky se předkládá úřadu v okamžiku žádosti o poradenství podle odstavce 3 nebo žádosti podle článků 5 nebo 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 ve spojení s článkem 19 a připojí se k ní tyto informace: |
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
6. Na informace předkládané úřadu podle tohoto článku se v příslušných případech použije článek 26 směrnice 2001/18/ES a článek 30 nařízení (ES) č. 1829/2003. |
|
||
|
7. Úřad stanoví praktická opatření k provádění odstavců 3 až 6. |
|
||
|
8. Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, kterými se mění seznamy znaků NGT rostlin uvedené v příloze III s cílem přizpůsobit je vědeckému a technologickému pokroku a novým důkazům týkajícím se dopadu těchto znaků na udržitelnost, a to za těchto podmínek: |
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
Odůvodnění
Sporný potenciál udržitelnosti NGT zůstává hypotetickým příslibem, protože praktické zkušenosti s pěstováním NGT jsou celosvětově velmi omezené. Studie JRC z roku 2021 naopak ukazuje, že 6 ze 16 NGT produktů, které jsou v současné době v předobchodní fázi a jako takové budou právě ony s nejvyšší pravděpodobností brzy uvedeny na trh, se týká tolerance vůči herbicidům.
Pozměňovací návrh 79
Článek 23
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Kromě požadavků na označování uvedených v článku 21 směrnice 2001/18/ES, v článcích 12, 13, 24 a 25 nařízení (ES) č. 1829/2003 a v čl. 4 odst. 6 až 7 nařízení (ES) č. 1830/2003 , a aniž jsou dotčeny požadavky podle jiných právních předpisů Unie, může (mohou) být v označení povolených NGT produktů kategorie 2 uveden ( uvedeny ) také znak (znaky) přenášený (přenášené) genetickou modifikací, jak je uvedeno v souhlasu nebo povolení podle kapitoly III oddílu 2 nebo 3 tohoto nařízení. |
Kromě požadavků na označování uvedených v článku 21 směrnice 2001/18/ES, v článcích 12, 13, 24 a 25 nařízení (ES) č. 1829/2003 a v čl. 4 odst. 6 až 7 nařízení (ES) č. 1830/2003 se v označení povolených NGT produktů kategorie 2 uvede ( uvedou ) také znak (znaky) přenášený (přenášené) genetickou modifikací, jak je uvedeno v souhlasu nebo povolení podle kapitoly III oddílu 2 nebo 3 tohoto nařízení. Pokud však tato informace splňuje definici environmentálního tvrzení podle čl. 2 písm. o) směrnice 2005/29/ES o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu, musí splňovat požadavky směrnice 2023/85/ES o dokládání a sdělování výslovných environmentálních tvrzení (směrnice o environmentálních tvrzeních). |
Odůvodnění
Vzhledem k aktuálním cílům Unie, mezi než patří bránit obchodníkům v připojování environmentálních tvrzení k uvedení znaků, by toto označování mělo být v souladu s různými připravovanými předpisy o právech spotřebitelů a environmentálních tvrzeních – pokud budou výrobci chtít tvrdit, že znak vzniklý genetickou modifikací je lepší pro životní prostředí, musí takové tvrzení doložit stejně jako kterékoli jiné environmentální tvrzení.
Pozměňovací návrh 80
Článek 24
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Členské státy přijmou vhodná opatření, aby zabránily nezáměrné přítomnosti NGT rostlin kategorie 2 v produktech, na které se nevztahuje směrnice 2001/18/ES nebo nařízení (ES) č. 1829/2003 . |
Členské státy přijmou vhodná opatření, aby zabránily nezáměrné přítomnosti NGT rostlin kategorie 2. |
|
|
Členské státy vypracují s ohledem na zásadu subsidiarity a na základě nejnovějších vědeckých a experimentálních poznatků definici specifických opatření přizpůsobených pro jednotlivé plodiny, aby se zabránilo nechtěné přítomnosti NGT rostlin kategorie 2. |
|
|
Členské státy zavedou systém přísné odpovědnosti a kompenzační fond pro odškodnění hospodářských subjektů v případě kontaminace. NGT rostliny kategorie 2 by měly být detekovány, identifikovány a kvantifikovány analytickou metodou. |
Odůvodnění
Odpovědnost v odvětví GMO za výrobu bez NGT nesmí spočívat pouze na bedrech hospodářských subjektů. Členské státy přijmou podrobná opatření pro koexistenci a zřídí kompenzační fondy dle pokynů Evropské unie tak, aby na hospodářské subjekty nedopadala další ekonomická a administrativní zátěž. Tento požadavek je tím významnější, že v řadě případů je obtížné určit zdroj kontaminace.
Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o produkci rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh v Unii, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031, 2017/625 a 2018/848 a o zrušení směrnic Rady 66/401/EHS, 66/402/EHS, 68/193/EHS, 2002/53/ES, 2002/54/ES, 2002/55/ES, 2002/56/ES, 2002/57/ES, 2008/72/ES a 2008/90/ES (nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin)
(COM(2023) 414 final)
Pozměňovací návrh 81
64. bod odůvodnění
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Nařízení (EU) 2018/848 by mělo být změněno tak, aby definice „rozmnožovacího materiálu rostlin“ a „heterogenního materiálu“ byly v souladu s definicemi stanovenými v tomto nařízení. Kromě toho by z nařízení (EU) 2018/848 mělo být vyloučeno zmocnění Komise k přijímání zvláštních ustanovení pro uvádění na trh rozmnožovacího materiálu rostlin z ekologického heterogenního materiálu, neboť veškerá pravidla týkající se produkce rozmnožovacího materiálu rostlin a jeho uvádění na trh by měla být z důvodu právní jasnosti stanovena v tomto nařízení. |
|
Odůvodnění
Nařízení (EU) 2018/848 (3) by se nemělo měnit, neboť například ekologický heterogenní materiál není jen ekologické osivo heterogenního materiálu, nýbrž také materiál vzniklý v ekologických podmínkách, tedy ekologické osivo ekologického heterogenního materiálu. Definice heterogenního materiálu tak neodpovídá původní definici ekologického heterogenního materiálu. Navíc vzniká riziko omezenějšího použití ekologického heterogenního materiálu vlivem sekundární regulace (čl. 27 odst. 3)). Pravidla uvedená v nařízení (EU) 2018/848 by tak měla zůstat beze změny. Kromě toho jsou již osiva na trhu s ekologickým heterogenním materiálem a případné změny mohou mít negativní vliv na zúčastněné subjekty.
Pozměňovací návrh 82
Kapitola I, čl. 2 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Cíle tohoto nařízení jsou tyto: |
Cíle tohoto nařízení jsou tyto: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Pozměňovací návrh 83
Kapitola I, čl. 2 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Toto nařízení se nepoužije na: |
Toto nařízení se nepoužije na: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Vzhledem ke krizi v oblasti biologické rozmanitosti a klimatu a k plnění povinností plynoucích z mezinárodních smluv, jako je Mezinárodní smlouva o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství (ITPGRFA), jejímž cílem je zaručit svobodu a právo zemědělců používat, opětovně používat, selektovat a vyměňovat si vlastní osiva, zaručené podle článku 9 Druhého globálního akčního plánu pro rostlinné genetické zdroje pro výživu a zemědělství a Deklarace OSN o právech rolníků a dalších osob pracujících ve venkovských oblastech (UNDROP), je třeba z působnosti tohoto nařízení vyjmout rozmnožovací materiál rostlin převáděný pro účely zachování a udržitelného využívání genetických zdrojů rostlin a v zájmu zemědělské biologické rozmanitosti.
Pozměňovací návrh 84
Kapitola I, čl. 3 bod 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
„profesionálním provozovatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která se v Unii profesionálně zabývá jednou nebo více z těchto činností týkajících se rozmnožovacího materiálu rostlin: |
„profesionálním provozovatelem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která se v Unii profesionálně zabývá jednou nebo více z těchto činností týkajících se rozmnožovacího materiálu rostlin určeného ke komerčnímu využití profesionálním provozovatelem : |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Návrh by měl výslovně vyloučit udržování in situ a ex situ a dále též reprodukční materiál rostlin vyrobený zemědělci pro osobní potřebu ve vlastním zemědělském podniku, dle úpravy znění čl. 2 odst. 4.
Pozměňovací návrh 85
Kapitola I, čl. 3 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
„uváděním na trh“ následující činnosti prováděné profesionálním provozovatelem: prodej, držení , bezúplatný převod nebo nabízení k prodeji nebo jakýkoli jiný způsob převodu nebo distribuce v rámci Unie nebo dovoz do Unie; |
„uváděním na trh“ následující činnosti prováděné profesionálním provozovatelem: prodej, držení nebo nabízení k prodeji nebo jakýkoli jiný způsob převodu nebo distribuce rozmnožovacího materiálu rostlin v rámci Unie nebo dovoz do Unie za účelem jeho komerčního využití ; |
Odůvodnění
Stávající předpisy o uvádění osiv na trh by se i nadále měly týkat situací, kdy je záměrem využití rozmnožovacího materiálu rostlin obchodní zisk. Z působnosti navrhovaného nařízení by měla být vyloučeny výměny mezi zemědělci, komunitními bankami osiv a sítěmi občanské společnosti. Prodej osiv jako potravin nebo krmiv a jejich výroba na základě obchodních smluv by neměla spadat do působnosti právních předpisů o uvádění osiv na trh.
Pozměňovací návrh 86
Kapitola I, čl. 3 bod 27
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
„heterogenním materiálem“ skupina rostlin v rámci jediného botanického taxonu nejnižšího známého botanického třídění, která splňuje tyto podmínky: |
„heterogenním materiálem“ skupina rostlin v rámci jediného botanického taxonu nejnižšího známého botanického třídění, která splňuje tyto podmínky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Cílem heterogenního materiálu je podpořit místní adaptaci rostlin a snižovat jejich závislost na pesticidech. GMO a NGT rostliny nejsou s koncepcí heterogenního materiálu slučitelné, neboť ten vzniká dynamicky na polích, nikoli v laboratoři. Ekologický heterogenní materiál by se měl držet definice uvedené v nařízení (EU) 2018/848. Jeho šlechtění, selekce a výroba v ekologických podmínkách je zásadní podmínkou adaptace a zdravého vývoje tohoto rozmnožovacího materiálu v ekologických podmínkách s nízkými vstupy.
Pozměňovací návrh 87
Kapitola I, čl. 3 bod 29
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
„ uchovávanou odrůdou“ odrůda, která je : |
„ okrajovou odrůdou“ odrůda, která: |
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Hybridy, GMO a NGT rostliny nejsou slučitelné s definicí „uchovávané odrůdy“, která je vytvořena tradičními postupy; proto by měly být vyňaty.
Pojem „uchování“ se typicky vztahuje k zachování něčeho, co je ve statickém stavu. Protože návrh správně rozšiřuje působnost i na nově vyšlechtěné odrůdy, pojem „uchovávaná“ již není vhodný. Navrhujeme místo něj použít pojem „okrajová odrůda“. Není vždy možno dosáhnout vysoké míry genetické diverzity, jako v případě starých krajových odrůd vzniklých intenzivním selekčním tlakem k uspokojení potřeb trhu. U vegetativně množených rostlin, jako jsou ovocné stromy nebo brambory, je navíc vysoká genetická diverzita biologicky vyloučena.
Pozměňovací návrh 88
Kapitola I, článek 7
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Požadavky na produkci a uvádění na trh osiva a materiálu předstupňů a základního a certifikovaného osiva a materiálu |
Požadavky na produkci a uvádění na trh osiva a materiálu předstupňů a základního a certifikovaného osiva a materiálu |
||||
|
1. Osivo předstupňů a základní a certifikované osivo lze v Unii produkovat a uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky: |
1. Osivo předstupňů a základní a certifikované osivo lze v Unii produkovat a uvádět na trh pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
2. Materiál předstupňů a základní a certifikovaný materiál lze produkovat a uvádět na trh v Unii pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky: |
2. Materiál předstupňů a základní a certifikovaný materiál lze produkovat a uvádět na trh v Unii pouze tehdy, jsou-li splněny všechny následující podmínky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny přílohy II. Tyto změny se přizpůsobí vývoji mezinárodních technických a vědeckých norem a mohou se týkat požadavků na: |
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými upřesní požadavky na produkci a uvádění na trh uvedené v části A a části B přílohy II pro určité rody, druhy nebo kategorie rozmnožovacího materiálu rostlin a případně pro určité stupně, třídy, generace nebo jiné pododdíly dané kategorie. Tyto požadavky se týkají jednoho nebo více z těchto prvků: |
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2 za účelem přizpůsobení se vývoji příslušných mezinárodních technických a vědeckých norem. |
|
Odůvodnění
S přihlédnutím k možným vlivům na kvalitu a rozmanitost rozmnožovacího materiálu rostlin na trhu a k právům různých provozovatelů by normotvůrce neměl Komisi svěřovat pravomoc vydávat akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty bez toho, že předem vymezí jejich oblast působnosti.
Pozměňovací návrh 89
Kapitola I, čl. 8 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Jednou ročně předloží profesionální provozovatelé příslušnému orgánu prohlášení o množstvích standardního osiva a materiálu podle jednotlivých druhů, která vyprodukovali. |
Profesionální provozovatelé budou uchovávat data o množstvích standardního osiva a materiálu podle jednotlivých druhů, která vyprodukovali , po dobu pěti let . |
Odůvodnění
Žádat takovou administrativu je přílišná zátěž. Mělo by postačovat uchování dat po několik let.
Pozměňovací návrh 90
Kapitola II, článek 17
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Jazyk použitý na úřední návěsce a návěsce provozovatele je nejméně jedním z úředních jazyků Unie. |
1. Jazyk použitý na úřední návěsce a návěsce provozovatele je nejméně jedním z úředních jazyků Unie. |
|
2. Úřední návěska a návěska provozovatele je čitelná, nesmazatelná, nezměnitelná v případě neoprávněného zásahu, vytištěná na jedné straně, dříve nepoužitá a snadno viditelná. |
2. Úřední návěska a návěska provozovatele je čitelná, nesmazatelná, nezměnitelná v případě neoprávněného zásahu, vytištěná na jedné straně, dříve nepoužitá a snadno viditelná. |
|
3. Kromě prvků uvedených v odstavci 4 může příslušný orgán použít pro doplňující informace jakékoli místo na úřední návěsce nebo na návěsce provozovatele. Tyto informace se uvádějí písmeny, která nejsou větší než písmena použitá pro obsah úřední návěsky nebo návěsky provozovatele podle odstavce 4. Tyto doplňující informace musí být výhradně věcné, nesmí představovat reklamní materiál a musí se týkat pouze požadavků na produkci a uvádění na trh nebo požadavků na označování geneticky modifikovaných organismů nebo NGT rostlin kategorie 1 podle definice v čl. 3 bodě 7 nařízení (EU).../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách...). . |
3. Kromě prvků uvedených v odstavci 4 může příslušný orgán použít pro doplňující informace jakékoli místo na úřední návěsce nebo na návěsce provozovatele. Tyto informace se uvádějí písmeny, která nejsou větší než písmena použitá pro obsah úřední návěsky nebo návěsky provozovatele podle odstavce 4. Tyto doplňující informace musí být výhradně věcné, nesmí představovat reklamní materiál a musí se týkat pouze požadavků na produkci a uvádění na trh nebo požadavků na označování geneticky modifikovaných organismů nebo NGT rostlin kategorie 1 podle definice v čl. 3 bodě 7 nařízení (EU).../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách...) nebo práv duševního vlastnictví k danému materiálu . |
Odůvodnění
Informace o omezeních týkajících se použití odrůd uvedených na trh, jež vyplývají z práva nebo patentu, kterými je chráněna určitá odrůda rostlin, by měly být veřejně přístupné a uvedené na obalu osiva.
Pozměňovací návrh 91
Kapitola II, čl. 22 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Odchylně od čl. 21 odst. 1 mohou členské státy povolit produkci a uvádění na trh směsi osiva různých rodů nebo druhů uvedených v části A přílohy I, jakož i různých odrůd těchto rodů nebo druhů, spolu s osivem rodů nebo druhů z jiných částí této přílohy nebo rodů nebo druhů neuvedených v této příloze, pokud tato směs splňuje všechny tyto podmínky: |
Odchylně od čl. 21 odst. 1 mohou členské státy povolit produkci a uvádění na trh směsi osiva různých rodů nebo druhů uvedených v části A přílohy I, jakož i různých odrůd těchto rodů nebo druhů, spolu s osivem rodů nebo druhů z jiných částí této přílohy nebo rodů nebo druhů neuvedených v této příloze, pokud tato směs splňuje všechny tyto podmínky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Cílem uvádění směsí určených k ochraně přirozeného prostředí na trh je zachování genetických zdrojů. Práva duševního vlastnictví omezující jejich použití pro účely zachování i ve vlastním podniku zemědělce formou osiva nebo rostlin z vlastní sklizně by bylo v rozporu s čl. 12 odst. 3 písm. d) Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství. Směsi určené k ochraně přirozeného prostředí jsou též přirozeně navázány na konkrétní oblast („zdrojová oblast“) a neměly by mít základ v laboratorních genetických modifikacích pro GMO nebo jiné NGT rostliny.
Pozměňovací návrh 92
Kapitola II, článek 26
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Odchylně od článku 20 může být rozmnožovací materiál rostlin náležející k uchovávané odrůdě registrované v národním registru odrůd podle čl. 44 odst. 1 písm. b) pěstován a uváděn na trh v Unii jako standardní osivo nebo materiál, pokud splňuje všechny požadavky týkající se standardního osiva a materiálu pro příslušné druhy, jak je uvedeno v článku 8. |
1. Odchylně od článku 20 může být rozmnožovací materiál rostlin náležející k uchovávané odrůdě registrované v národním registru odrůd podle čl. 44 odst. 1 písm. b) pěstován a uváděn na trh v Unii jako standardní osivo nebo materiál, pokud splňuje všechny požadavky týkající se standardního osiva a materiálu pro příslušné druhy, jak je uvedeno v článku 8. |
|
2. Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 je opatřen návěskou provozovatele s označením „uchovávaná odrůda“. |
2. Rozmnožovací materiál rostlin uvedený v odstavci 1 je opatřen návěskou provozovatele s označením „uchovávaná odrůda“. |
|
3. Profesionální provozovatel, který využívá tuto odchylku, tuto činnost každoročně oznámí příslušnému orgánu, pokud jde o dotčené druhy a množství. |
3. Odrůdu určenou k uchování, její části ani genetické složky nelze chránit právem duševního vlastnictví omezujícím jejich použití pro účely uchování, výzkumu, šlechtění nebo odborné přípravy, včetně participativního výzkumu a šlechtění v zemědělském podniku. |
|
|
4. Uchovávaná odrůda není tvořena GMO nebo NGT rostlinou kategorie 1 ve smyslu čl. 3 bodu 7 nařízení (EU) .../... nebo NGT rostlinou kategorie 2 ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) .../... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách). |
|
|
5. Profesionální provozovatelé, kteří využívají tuto odchylku, uchovají po dobu pěti let data o dotčených druzích a množství. |
Pozměňovací návrh 93
Kapitola II, čl. 27 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Odchylně od článku 5 lze v Unii produkovat a uvádět na trh rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu, aniž by patřil k určité odrůdě. Heterogenní materiál musí být oznámen příslušnému orgánu a tímto orgánem zaregistrován před jeho produkcí a/nebo uvedením na trh v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI. |
Odchylně od článku 5 lze v Unii produkovat a uvádět na trh rozmnožovací materiál rostlin z heterogenního materiálu všech druhů plodin , aniž by patřil k určité odrůdě. Heterogenní materiál musí být oznámen příslušnému orgánu tři měsíce před uvedením na trh v souladu s požadavky stanovenými v příloze VI a uvedení na seznam by mělo být pro poskytovatele bezplatné . |
Odůvodnění
Uvádění rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního materiálu na trh by mělo být možné u všech druhů plodin po oznámení dle podmínek uvedených v nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci.
Pozměňovací návrh 94
Kapitola II, čl. 27 odst. 3
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se mění příloha VI. Tyto změny se mohou týkat všech nebo pouze určitých rodů či druhů, přičemž: |
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75, kterými se mění příloha VI. Tyto změny se mohou týkat všech nebo pouze určitých rodů či druhů, přičemž: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Tyto změny se přijímají s cílem přizpůsobit se vývoji příslušných technických a vědeckých poznatků a mezinárodních norem a navázat na zkušenosti získané při uplatňování tohoto článku, co se týče všech nebo pouze některých rodů nebo druhů. |
Tyto změny se vypracují prostřednictvím konzultace s vícero různými zúčastněnými stranami působícími v oblasti heterogenního materiálu s cílem přizpůsobit se vývoji příslušných technických a vědeckých poznatků a mezinárodních norem a navázat na zkušenosti získané při uplatňování tohoto článku, co se týče všech druhů. |
Odůvodnění
Do přípravy sekundární regulace by mělo být zapojeno vícero různých zúčastněných stran (šlechtitelé, výrobci osiv, zemědělci, zkušební úřady, výzkumní pracovníci atd.) působících v oblasti heterogenního materiálu, aby akty v přenesené pravomoci a prováděcí akty byly přesné, měly široký záběr, byly proveditelné a odpovídaly potřebám odvětví.
Pozměňovací návrh 95
Kapitola II, čl. 28 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh |
||||
|
Odchylně od článků 5 až 12, 14, 15 a 20 lze rozmnožovací materiál rostlin uvádět na trh pro konečné uživatele, pokud splňuje všechny následující požadavky: |
Odchylně od článků 5 až 12, 14, 15 a 20 lze rozmnožovací materiál rostlin uvádět na trh pro konečné uživatele, pokud splňuje všechny následující požadavky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Tato oznamovací povinnost by způsobila přílišnou administrativní zátěž nejen danému profesionálnímu provozovateli, ale také příslušnému orgánu. Namísto toho by se mělo profesionálním provozovatelům uložit, aby po dobu pěti let uchovávali dané údaje.
Pozměňovací návrh 96
Kapitola I, článek 29
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
Rozmnožovací materiál rostlin, který je uváděn na trh pro genové banky, organizace a sítě a který je předmětem jejich vzájemného obchodu |
|
||
|
1. Odchylně od článků 5 až 25 může být rozmnožovací materiál rostlin uváděn na trh pro genové banky, organizace a sítě se zákonem stanoveným cílem nebo cílem úředně oznámeným příslušnému orgánu, jímž je zachování genetických zdrojů rostlin, nebo může být předmětem jejich vzájemného obchodu, přičemž každá z těchto činností je prováděna pro neziskové účely. |
|
||
|
Z těchto genových bank, organizací a sítí jej lze nabízet i osobám, které provádějí uchovávání tohoto rozmnožovacího materiálu rostlin jako koneční spotřebitelé, a to pro neziskové účely. |
|
||
|
V případech uvedených v prvním a druhém pododstavci splňuje rozmnožovací materiál rostlin tyto požadavky: |
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
2. Genové banky, organizace a sítě oznámí příslušnému orgánu využití odchylky uvedené v odstavci 1 a dotčené druhy. |
|
Odůvodnění
Výměny rozmnožovacího materiálu rostlin mezi genovými bankami a jinými organizacemi pro účely uchování nelze považovat za uvádění na trh. Činnosti dle Mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích pro výživu a zemědělství (uchování rostlinných genetických zdrojů včetně uchování ex situ a in situ v zemědělském podniku a udržitelné správy) by měly být vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 97
Kapitola II, článek 30
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
1. Odchylně od článků 5 až 25 si mohou zemědělci vyměňovat osivo v rámci nepeněžité výměny, pokud toto osivo splňuje všechny následující podmínky: |
1. Odchylně od článků 5 až 25 si mohou zemědělci vyměňovat rozmnožovací materiál rostlin v rámci nepeněžité výměny, pokud tento rozmnožovací materiál rostlin splňuje všechny následující podmínky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
2. Toto osivo splňuje všechny tyto požadavky: |
2. Tento rozmnožovací materiál rostlin splňuje všechny tyto požadavky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
3. Členské státy každoročně oznámí Komisi a ostatním členským státům množství pro jednotlivé druhy stanovená v souladu s odst. 2 písm. b). |
|
Odůvodnění
Dle článku 19 UNDROP mají rolníci a další osoby žijící ve venkovských oblastech mimo jiné právo „uchovávat, používat, vyměňovat a prodávat své farmářské osivo nebo rozmnožovací materiál“.
Pozměňovací návrh 98
Kapitola II, čl. 36 první pododstavec
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů oprávnit členské státy, aby v souvislosti s produkcí a uváděním rozmnožovacího materiálu rostlin na trh stanovily přísnější požadavky na produkci nebo uvádění na trh, než jsou požadavky uvedené v článcích 7 a 8, a to na celém území dotčeného členského státu nebo na jeho části, jestliže tyto přísnější požadavky odpovídají specifickým podmínkám produkce a agroklimatickým potřebám daného členského státu, pokud jde o příslušný rozmnožovací materiál rostlin. |
Komise může prostřednictvím prováděcích aktů oprávnit členské státy, aby v souvislosti s produkcí a uváděním rozmnožovacího materiálu rostlin na trh stanovily přísnější požadavky na produkci nebo uvádění na trh, než jsou požadavky uvedené v článcích 7 a 8, a to na celém území dotčeného členského státu nebo na jeho části, jestliže tyto přísnější požadavky odpovídají specifickým podmínkám produkce a agroklimatickým potřebám daného členského státu, pokud jde o příslušný rozmnožovací materiál rostlin. Tyto požadavky by měly být přiměřené nákladům na výrobu rozmnožovacího materiál rostlin, jeho uvedení na trh a předpokládanému dopadu těchto zpřísněných požadavků. |
|
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 76 odst. 2. |
Odůvodnění
Podrobné požadavky na výrobu a uvádění na trh způsobují provozovatelům v praxi vícenáklady a vyšší administrativní zátěž. Zvýšené požadavky nepříznivě dopadají ze všech nejvíce na nejmenší subjekty, a zejména pak ty z nich, které se snaží nabízet rozmanité odrůdy a druhy, spíše než aby se zaměřily na největší či nejobvyklejší plodiny. Proto je třeba doplnit ochranné opatření, díky němuž budou zvýšené požadavky skutečně přiměřené, zvláště přihlédneme-li k nemožnosti dotčených zúčastněných stran zapojit se přímo do rozhodovacích procesů k prováděcím aktům.
Pozměňovací návrh 99
Kapitola II, článek 41
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Profesionální provozovatelé, kteří produkují rozmnožovací materiál rostlin: |
Profesionální provozovatelé, kteří nejsou mikropodniky a produkují rozmnožovací materiál rostlin s cílem komerčního využití : |
|
(…) |
(…) |
|
|
Tento článek se nepoužije na profesionální provozovatele, kteří vyrábějí nebo uvádějí na trh rozmnožovací materiál rostlin podle článků 28, 29 a 30. |
Odůvodnění
V souladu se zásadou proporcionality by mikropodniky měly být vyňaty z působnosti těchto nových povinností profesionálních provozovatelů. Již platí povinnost (všech) profesionálních provozovatelů určit a monitorovat kritické body výroby rostlin a osiv z hlediska zdraví rostlin podle snařízení (EU) 2016/2031 (4) – ta zůstává beze změny.
Pozměňovací návrh 100
Kapitola II, článek 42
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Sledovatelnost |
Sledovatelnost |
||||
|
1. Profesionální provozovatelé zajišťují, aby byl rozmnožovací materiál rostlin na všech úrovních produkce a uvádění na trh vysledovatelný. |
1. Profesionální provozovatelé zajišťují, aby byl rozmnožovací materiál rostlin na všech úrovních produkce a uvádění na trh vysledovatelný. |
||||
|
2. Pro účely odstavce 1 uchovávají profesionální provozovatelé informace, které jim umožní identifikovat: |
2. Pro účely odstavce 1 uchovávají profesionální provozovatelé informace, které jim umožní identifikovat: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
Tyto informace poskytnou na požádání příslušným orgánům. |
Tyto informace poskytnou na požádání příslušným orgánům. |
||||
|
3. Profesionální provozovatelé uchovávají záznamy o rozmnožovacím materiálu rostlin a o profesionálních provozovatelích a osobách uvedených v odstavci 2 po dobu tří let poté, co jim byl tento materiál dodán nebo co byl jimi dodán. |
3. Profesionální provozovatelé uchovávají záznamy o rozmnožovacím materiálu rostlin a o profesionálních provozovatelích a osobách uvedených v odstavci 2 po dobu tří let poté, co jim byl tento materiál dodán nebo co byl jimi dodán. |
||||
|
|
4. Odstavce 1 až 3 se nepoužijí na mikropodniky. |
||||
|
|
5. Toto ustanovení se nepoužije na profesionální provozovatele, kteří vyrábějí nebo uvádějí na trh rozmnožovací materiál rostlin podle článků 28, 29 a 30. |
Odůvodnění
V souladu se zásadou proporcionality by mikropodniky měly být vyňaty z působnosti těchto nových povinností profesionálních provozovatelů, neboť ty představují velmi výraznou administrativní zátěž.
Pozměňovací návrh 101
Kapitola II, čl. 44 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Každý členský stát zřídí a zveřejní v elektronické podobě a aktualizuje jednotný národní registr odrůd (dále jen „národní registr odrůd“), který obsahuje: |
Každý členský stát zřídí a zveřejní v elektronické podobě a aktualizuje jednotný národní registr odrůd (dále jen „národní registr odrůd“), který obsahuje: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
V zájmu transparentnosti dostupného rozmnožovacího materiálu rostlin z heterogenního by na portálu EU pro odrůdy rostlin měly být zveřejněny všechny typy kultivarů, odrůdy, uchovávané odrůdy, ekologické odrůdy a heterogenní materiál.
Pozměňovací návrh 102
Kapitola II, článek 46
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Národní registry odrůd a registr odrůd Unie musí obsahovat všechny prvky stanovené v příloze VII, pokud jde o odrůdy uvedené v čl. 44 odst. 1 písm. a). |
1. Národní registry odrůd a registr odrůd Unie musí obsahovat všechny prvky stanovené v příloze VII, pokud jde o odrůdy uvedené v čl. 44 odst. 1 písm. a). |
|
V případě uchovávaných odrůd uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. b) se v těchto registrech uvede alespoň stručné shrnutí úředně uznaného popisu, původní oblast jejich původu, jejich název a osoba, která je udržuje. |
V případě uchovávaných odrůd uvedených v čl. 44 odst. 1 písm. b) se v těchto registrech uvede alespoň stručné shrnutí úředně uznaného popisu, původní oblast jejich původu, jejich název a osoba, která je udržuje. |
|
2. Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny přílohy VII s ohledem na technický a vědecký vývoj a na základě získaných zkušeností, které ukazují na potřebu příslušných orgánů nebo profesionálních provozovatelů získat přesnější informace o registrovaných odrůdách. |
2. Komise je zmocněna přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 75 za účelem změny přílohy VII pouze za účelem doplnění prvků, jež je zapotřebí zařadit do registru odrůd, s ohledem na technický a vědecký vývoj a na základě získaných zkušeností, které ukazují na potřebu příslušných orgánů nebo profesionálních provozovatelů získat přesnější informace o registrovaných odrůdách. |
Odůvodnění
Příloha VII obsahuje zásadní informace, které by Komise měla pouze rozšiřovat, nikoli jakkoli zkracovat nebo některé informace vyjímat. Přenos pravomoci lze akceptovat pouze v případě, že půjde o doplnění cenných informací do registrů odrůd s ohledem na možný vědeckotechnický pokrok.
Pozměňovací návrh 103
Kapitola II, čl. 47 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Odrůdy se zaregistrují v národním registru odrůd v souladu s články 55 až 68 pouze tehdy, pokud: |
Odrůdy se zaregistrují v národním registru odrůd v souladu s články 55 až 68 pouze tehdy, pokud: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
(…) |
(…) |
Odůvodnění
Bude-li hodnota pro udržitelné pěstování a využívání rozšířena na všechny skupiny plodin včetně zeleniny, ovoce a révy vinné, zvýší se náklady zkušebních úřadů a další náklady a zátěž vznikne i šlechtitelům. Namísto toho by měly být vyčleněny dodatečné finanční prostředky na testování plodin mimo ornou půdu po registraci prováděné v podmínkách zemědělských podniků s nízkými vstupy, jak je popsáno v následujícím dokumentu, který shrnuje výsledky projektu LIVESEED v rámci programu Horizont 2020: https://www.liveseed.eu/wp-content/uploads/2021/02/21-01-29-LIVESEED_D2_3_final-compressed.pdf.
Pozměňovací návrh 104
Kapitola II, čl. 47 odst. 1 písm. f) a g)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
|
||||
|
|
Odůvodnění
Návrh je formulován tak, že podmínky pěstování v celé EU definuje jediný členský stát – ten, který bude zpracovávat žádost o registraci odrůdy. To je problematické vzhledem k odlišnostem systémů zemědělství v různých částech Unie. Pozměňovací návrh proto přesouvá definici podmínek pěstování na úroveň jednotlivých států, tj. každého státu, v němž bude daná odrůda uvedena na trh. V zájmu co nejvhodnějšího nastavení podmínek pro daný stát by příslušný orgán měl mít povinnost provést před jejich přijetím veřejnou konzultaci.
Pozměňovací návrh 105
Kapitola II, čl. 47 odst. 1 písm. h) (nové)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
|
kterýkoli členský stát nebo region může na základě žádosti, která se zpracuje postupem uvedeným v článku 76, zakázat použití odrůdy na celém svém území nebo jeho části nebo stanovit vhodné podmínky k pěstování této odrůdy, zejména je-li tvořena GMO nebo NGT rostlinou kategorie 1 ve smyslu čl. 3 bodu 7 nařízení (EU) .../... nebo NGT rostlinou kategorie 2 ve smyslu čl. 3 bodu 8 nařízení (EU) .../.... (Úřad pro publikace, vložte odkaz na nařízení o nových genomických technikách), zjistí-li, že pěstování odrůdy může být škodlivé z hlediska zdraví rostlin pro pěstování jiných odrůd nebo druhů, nebo má-li důvod se domnívat, že pěstování odrůdy na jeho území představuje riziko pro lidské zdraví nebo životní prostředí. |
Odůvodnění
Kopíruje ustanovení článku 16 směrnice (EU) 2015/412 (5) tak, aby členské státy mohly zakázat konkrétní odrůdy tvořené GMO, rostlinami NGT kategorie 1 nebo rostlinami NGT kategorie 2 nebo stanovit specifické podmínky pro jejich pěstování.
Pozměňovací návrh 106
Kapitola II, čl. 47 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pro účely registrace odrůdy v národním registru odrůd přijme příslušný orgán bez dalšího zkoumání úřední popis nebo úřední zkoušku požadavků na hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání podle odst. 1 písm. a) bodu i), které vypracoval příslušný orgán jiného členského státu. |
Pro účely registrace odrůdy v národním registru odrůd může příslušný orgán přijmout bez dalšího zkoumání úřední popis , úředně uznaný popis nebo úřední zkoušku požadavků na hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání podle odst. 1 písm. a) bodu i), které vypracoval příslušný orgán jiného členského státu. |
Odůvodnění
Vzhledem k odlišným pedoklimatickým podmínkám a systémům zemědělství v různých členských státech by mělo zůstat na uvážení příslušného orgánu, zda přijme bez dalšího zkoumání popis a výsledky zkoušky z hlediska užitné hodnoty původem z jiného členského státu.
Pozměňovací návrh 107
Kapitola III, čl. 52 odst. 4
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Pro účely registrace ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 19 nařízení (EU) 2018/848, se zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání provádí za podmínek ekologického zemědělství v souladu s uvedeným nařízením, a zejména s čl. 5 písm. d), e), f) a g) a článkem 12 uvedeného nařízení a částí I přílohy II uvedeného nařízení. |
Zkoušení hodnoty pro udržitelné pěstování a využívání se provádí za podmínek ekologického zemědělství v souladu s uvedeným nařízením, a zejména s čl. 5 písm. d), e), f) a g) a článkem 12 uvedeného nařízení a částí I přílohy II uvedeného nařízení. |
|
Pokud příslušné orgány nemohou provést zkoušku v podmínkách ekologického zemědělství nebo zkoušku určitých vlastností, včetně náchylnosti k chorobám, lze zkoušení provést za podmínek nízkých vstupů a pouze s takovým ošetřením pesticidy a dalšími vnějšími vstupy, které jsou k dokončení zkoušení nezbytně nutné. |
Pro účely registrace ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci ve smyslu čl. 3 bodu 19 nařízení (EU) 2018/848 nejsou přípustné žádné výjimky ze zkoušení za podmínek ekologického zemědělství. U všech ostatních odrůd platí, že pokud příslušné orgány nemohou provést zkoušku v podmínkách ekologického zemědělství nebo zkoušku určitých vlastností, včetně náchylnosti k chorobám, lze zkoušení provést za podmínek přechodu na ekologickou produkci nebo podmínek nízkých vstupů a pouze s takovým ošetřením pesticidy a dalšími vnějšími vstupy, které jsou k dokončení zkoušení nezbytně nutné. V příslušných případech jsou členské státy povinny podat každoročně zprávu Evropské komisi o důvodech a provedení zkoušek za jiných než ekologických podmínek a opatřeních, která plánují k zajištění tohoto přechodu do budoucna. Evropská komise každý rok tyto zprávy zveřejní. |
Odůvodnění
Chvályhodným cílem návrhu je „přispívat k udržitelné zemědělské produkci přizpůsobené současným a předpokládaným budoucím klimatickým podmínkám“. Toho bude nejlépe dosaženo stanovením povinnosti, aby se zkoušky odrůd, zejména užitné hodnoty, prováděly za podmínek ekologického zemědělství. Šlechtitele by motivovala k vytváření nových odrůd nezávislých na chemických vstupech a syntetických hnojivech a usnadnilo by to též přechod zemědělců na odolnější a udržitelnější metody pěstování.
Pozměňovací návrh 108
Kapitola IV, čl. 56 odst. 1 písm. p) a q) (nová)
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
|
|
||
|
|
|
Odůvodnění
V zájmu nejvyšší možné transparentnosti pro uživatele odrůdy by žadatelé měli poskytnout informace o použité metodě šlechtění a o tom, zda je použití odrůdy ke šlechtění nebo pěstování omezeno celkově nebo u některých jejích částí. Zařazení této povinnosti do žádosti o registraci je nutné, aby byly dodrženy požadavky Přílohy VII, pokud jde o informace, jež mají být obsaženy a zveřejněny ve vnitrostátních registrech odrůd a v registru odrůd EU.
Pozměňovací návrh 109
Kapitola IV, čl. 61 odst. 1
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Odchylně od čl. 59 odst. 2 může technické zkoušení, zda má odrůda trvalou hodnotu pro pěstování a využívání podle článku 52, nebo jeho část provádět žadatel, pokud: |
Odchylně od čl. 59 odst. 2 může technické zkoušení, zda má odrůda hodnotu pro pěstování a využívání podle článku 52, nebo jeho část provádět žadatel, pokud: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
Odstavec 1 se nepoužije v případech, kdy odrůda: |
||||
|
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Úřední dozor nad certifikací partií osiva u profesionálních provozovatelů lze akceptovat v zájmu celkové efektivity systému, neměl by však být uplatňován na odrůdy obsahující GMO nebo NGT rostliny nebo jimi tvořené ani na odrůdy s možnými nežádoucími agronomickými účinky.
Pozměňovací návrh 110
Kapitola IV, čl. 63 odst. 2
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
V případě odrůd rozmnožovacího materiálu rostlin určeného výhradně pro produkci zemědělských surovin pro průmyslové účely se s některými prvky technického zkoušení a zamýšleného využití těchto odrůd, jejichž zveřejnění může ovlivnit konkurenční postavení žadatele, nakládá jako s důvěrnými, pokud o to žadatel požádá. |
|
Odůvodnění
Transparentnost by měla být klíčovým principem, pokud jde o informace uvedené v registrech odrůd, zejména pak informace týkající se možných využití odrůdy a jejího výhradního určení pro produkci zemědělských surovin pro průmyslové účely.
Pozměňovací návrh 111
Kapitola IV, článek 66
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
Po formálním přezkoumání žádosti uvedeném v článku 57 a dříve, než je odrůda registrována v národním registru odrůd podle článku 67, konzultuje příslušný orgán úřad CPVO ohledně názvu odrůdy navrženého žadatelem. |
Po formálním přezkoumání žádosti uvedeném v článku 57 a dříve, než je odrůda registrována v národním registru odrůd podle článku 67, konzultuje příslušný orgán příslušné zúčastněné strany na vnitrostátní úrovni a výbor uvedený v čl. 76 odst. 1 ohledně vhodnosti názvu odrůdy navrženého žadatelem s ohledem na požadavky uvedené v článku 54. Příslušný orgán může rovněž konzultovat úřad CPVO , který poskytne příslušnému orgánu doporučení týkající se vhodnosti názvu odrůdy navrženého žadatelem v souladu s článkem 54. Příslušný orgán o doporučení informuje žadatele. |
|
Úřad CPVO poskytne příslušnému orgánu doporučení týkající se vhodnosti názvu odrůdy navrženého žadatelem v souladu s článkem 54. Příslušný orgán o tomto doporučení informuje žadatele. |
|
Odůvodnění
Úřad CPVO se zaměřuje na ochranu odrůd rostlin. I když jeho stanovisko k názvu je užitečným doplněním, nemůže nahrazovat jednání s jinými členskými státy a zúčastněnými stranami. Problematika názvosloví přesahuje sféru stávajících odrůd a dotýká se širších veřejných zájmů, jak uvádí článek 54.
Pozměňovací návrh 112
Kapitola IV, článek 68
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
|
1. Odchylně od článků 54 až 67 příslušné orgány neprodleně zaregistrují ve svých vnitrostátních registrech odrůd všechny odrůdy úředně povolené nebo registrované přede dnem … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] v katalozích, seznamech nebo registrech zřízených jejich členskými státy podle článku 5 směrnice 68/193/EHS, článku 3 směrnice 2002/53/ES, čl. 3 odst. 2 směrnice 2002/55/ES a čl. 7 odst. 4 směrnice 2008/90/ES, aniž by použily postup registrace stanovený v uvedených článcích. |
1. Odchylně od článků 54 až 67 příslušné orgány neprodleně zaregistrují ve svých vnitrostátních registrech odrůd všechny odrůdy úředně povolené nebo registrované přede dnem … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost] v katalozích, seznamech nebo registrech zřízených jejich členskými státy podle článku 5 směrnice 68/193/EHS, článku 3 směrnice 2002/53/ES, čl. 3 odst. 2 směrnice 2002/55/ES a odrůdy s úředním popisem podle článku 7 směrnice 2008/90/ES, aniž by použily postup registrace stanovený v uvedených článcích. |
|
2. Odchylně od článku 53 se odrůdy povolené v souladu s článkem 3 směrnice 2008/62/ES a čl. 3 odst. 1 směrnice 2009/145/ES přede dnem … [Úř. věst., vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost] neprodleně zaregistrují v národních registrech odrůd jako uchovávané odrůdy s úředně uznaným popisem, aniž by se použil postup registrace stanovený v uvedeném článku. |
2. Odchylně od článku 53 se odrůdy povolené v souladu s článkem 3 směrnice 2008/62/ES a čl. 3 odst. 1 a čl. 21 odst. 1 směrnice 2009/145/ES a odrůdy s úředně uznaným popisem podle článku 7 směrnice 2008/90/ES přede dnem … [Úř. věst., vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost] neprodleně zaregistrují v národních registrech odrůd jako uchovávané odrůdy s úředně uznaným popisem, aniž by se použil postup registrace stanovený v uvedeném článku. |
Odůvodnění
Je důležité umožnit po vstupu návrhu v platnost registraci odrůd, které jsou dnes podle směrnice 2009/145/ES (6) zařazeny mezi „odrůdy zeleniny, které samy o sobě nemají hodnotu pro obchodní pěstování zeleniny, ale jsou vyšlechtěny pro pěstování za zvláštních podmínek“, ve vnitrostátních registrech. Mezi těmito odrůdami, které se často prodávají domácím pěstitelům, patří též nové odrůdy vyšlechtěné pro konkrétní agroklimatické oblasti mimo komerční rostlinnou výrobu. Je velmi důležité zařadit je do nově definovaného režimu pro uchovávané odrůdy tak, aby tento režim náležitě reflektoval tuto rozmanitost.
Pozměňovací návrh 113
Kapitola V, článek 81
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||
|
Změna nařízení (EU) 2018/848 |
|
||
|
Nařízení (EU) 2018/848 se mění takto: |
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
(…) |
|
||
|
|
||
|
|
Odůvodnění
Nařízení (EU) 2018/848 o ekologické produkci není třeba měnit, neboť vzniká riziko, že pozdější sekundární akt (čl. 27 odst. 3 nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin) definici oslabí. Nařízení o ekologické produkci vytyčilo ambiciózní cíl spočívající v ukončení odchylek povolujících použití neekologického rozmnožovacího materiálu rostlin v ekologické produkci a jak režim ekologického heterogenního materiálu, tak režim ekologických odrůd byly vytvořeny s cílem rozšířit nabídku ekologických osiv a rostlinného materiálu přizpůsobených ekologickým metodám pěstování.
Pozměňovací návrh 114
Příloha VII
|
Text navržený Komisí |
Pozměňovací návrh VR |
||||
|
Národní registry odrůd a registr odrůd Unie musí obsahovat všechny tyto prvky: |
Národní registry odrůd a registr odrůd Unie musí obsahovat všechny tyto prvky: |
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
||||
|
|
|
||||
|
|
|
Odůvodnění
Pro ekologické šlechtitele je velmi důležité znát historii šlechtění, aby mohli zvolit vhodný rodičovský materiál pro ekologické šlechtitelské programy. Proto by šlechtitelské postupy měly být uvedeny v rámci procesu registrace.
Transparentnost je užitečná také z toho důvodu, aby vzhledem k právům duševního vlastnictví nedocházelo k neúmyslnému porušování patentů.
II. POLITICKÁ DOPORUČENÍ
EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),
|
1. |
vítá skutečnost, že Evropská komise se snaží hledat možná řešení udržitelné budoucnosti zemědělství v EU. Této výzvě by měla být věnována pozornost ve strategických plánech SZP v podobě širší nabídky scénářů; |
|
2. |
uznává náročnost přizpůsobení zemědělství změně klimatu. Domnívá se nicméně, že odolnost zemědělství nelze pokládat za důležitější téma než rozvoj jeho udržitelnosti, spravedlivé odměny pro zemědělce a ochranu biologické rozmanitosti; |
|
3. |
se znepokojením poukazuje na těsný časový rámec, v němž není dostatek prostoru na řádnou demokratickou diskusi a konzultace s občany a zúčastněnými stranami, které pokládá za nezbytnou součást demokratických legislativních procesů. Žádá proto o vyčlenění potřebného času na podrobnou analýzu a projednání této problematiky; |
|
4. |
upozorňuje, že zavedení nových genomických technik (NGT) do evropského zemědělství a jejich liberalizace jsou sporné v době, kdy je možné jejich přínosnost pro zemědělce, kteří stojí před úkolem přizpůsobit se změně klimatu, možno doložit pouze teoreticky; |
|
5. |
poukazuje na zprávu francouzské Agentury pro bezpečnost potravin, životního prostředí a práce (ANSES) a její závěry, že je nutno dodržovat zásadu předběžné opatrnosti zakotvenou v primárním právu Evropské unie, jež nadále slouží jako základ regulačního rámce pro rostliny získané pomocí určitých nových genomických technik (NGT). Proto vyzývá k zavedení povinného posouzení rizik a povolovacích postupů u všech NGT; |
|
6. |
zdůrazňuje, že dokud nebude skutečně průkazné, že NGT rostliny jsou pro zemědělce užitečné v rámci procesu přizpůsobování se změně klimatu, měly by všechny tyto rostliny podléhat právním předpisům o GMO, aby byla zajištěna jejich sledovatelnost; |
|
7. |
žádá plnou transparentnost a sledovatelnost, a to včetně označování, v celém hodnotovém řetězci od osiva po jídelní stůl ve smyslu článku 11 Cartagenského protokolu, aby byla zajištěna svobodná volba produktů bez přítomnosti NGT pro spotřebitele i ty subjekty působící v zemědělství, které se zaměřují na ekologické postupy a postupy bez GMO, aniž by byly dodatečné náklady současně převáděny na producenty či spotřebitele těchto produktů; |
|
8. |
v tomto ohledu podotýká, že návrh nařízení o NGT má za právní základ určen článek 114, jehož smyslem je ochrana práv spotřebitelů a informací jim určených. Návrh však s tímto článkem není v dostatečném souladu, neboť míru ochrany spotřebitelů, pokud jde o svobodu volby, informace a sledovatelnost, značně snižuje; |
|
9. |
dále konstatuje, že návrh není v souladu ani s článkem 169 SFEU, jehož cílem je chránit zdraví, bezpečnost a hospodářské zájmy spotřebitelů a jejich právo na informace; |
|
10. |
upozorňuje, že nové nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin by mohlo nadbytečně navýšit administrativní zátěž našich zemědělců a jejich závislost na velkých výrobcích osiva a také administrativní zátěž příslušných orgánů; |
|
11. |
žádá změnu právní úpravy EU týkající se práv duševního vlastnictví tak, aby byl zakotven zákaz patentování NGT ještě před vstupem obou nařízení v platnost; |
|
12. |
vyzývá k dodržování zásady předběžné opatrnosti, neboť návrh o NGT v aktuálním znění porušuje Lisabonskou smlouvu (článek 191) a Cartagenský protokol (článek 15) tím, že vylučuje opatření zaměřená na posouzení a monitorování možných zdravotních a environmentálních dopadů a rizik, a to před uvedením NGT produktů na trh i po něm; |
|
13. |
žádá jednak obecné záruky dodržování zásady subsidiarity, a zvláště pak, aby byla členským státům a regionům EU udělena pravomoc vymezit území bez NGT pro potřeby zemědělství, šlechtění a produkce osiv pomocí ekologických postupů a bez využití NGT; |
|
14. |
důrazně podporuje Zelenou dohodu pro Evropu a strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“ jako její součást s cílem začít do roku 2030 využívat 25 % zemědělské půdy EU k ekologickému zemědělství; |
|
15. |
vítá a důrazně podporuje aktuální návrh Komise vyloučit využití NGT v ekologickém zemědělství v souladu se zákazem GMO v tomto odvětví, jehož smyslem je zajistit spotřebitelům svobodnou volbu; |
|
16. |
žádá zavedení opatření, mimo jiné v podobě finančních náhrad, která zajistí trvalou a účinnou ochranu ekologického zemědělství a zemědělství bez GMO před nezamýšlenou kontaminací a dalšími nepříznivými vlivy, a dále též kvalitní produkci potravin chráněnou pomocí zeměpisných označení; |
|
17. |
zdůrazňuje, že veškeré náklady spojené s kontaminací ekologické produkce potravin a produkce potravin bez GMO musí nést distributoři a pro tento účel je nutno stanovit pravidla odpovědnosti podle zásady „znečišťovatel platí“; |
|
18. |
žádá, aby subjekty zabývající se vývojem NGT a distributoři těchto produktů vypracovali a zavedli metody identifikace a analytické detekce NGT, které umožní jejich sledovatelnost a ochranu proti podvodům. Tato metoda či metody budou veřejně dostupné; |
|
19. |
žádá zavedení opatření na úrovni EU, která určí koexistenci produkce s využitím GMO a bez nich před tím, než budou uvolněny NGT plodiny kategorií 1 a 2, neboť tento úkol nelze přenést do pravomoci členských států; |
|
20. |
vítá uznání typové rozmanitosti provozovatelů a možnost prodávat a vyměňovat si osiva mimo oblast působnosti navržené právní úpravy; |
|
21. |
upozorňuje, že v aktuálním znění by návrhy mohly vést k úbytku biologické rozmanitosti, neboť dostatečně nepodporují produkci a využití tradičních a nových uchovávaných odrůd, které se výrazně podílejí na genetické rozmanitosti pěstovaných druhů rostlin; |
|
22. |
žádá, aby zemědělci měli zajištěn přístup ke genetickým zdrojům rostlin v zájmu jejich udržitelného využívání a výzkumu v zemědělských podnicích, jako motor místně orientovaných inovací; |
|
23. |
žádá, aby z oblasti působnosti nařízení byly vyňaty vnitrostátní genové banky, organizace a sítě zabývající se přenosem rozmnožovacího materiálu rostlin pro účely uchování a udržitelného využití genetických zdrojů rostlin a agrobiodiverzity; |
|
24. |
upozorňuje, že nové nařízení o rozmnožovacím materiálu rostlin by mohlo nadbytečně navýšit administrativní zátěž našich zemědělců a jejich závislost na velkých výrobcích osiva; |
|
25. |
žádá, aby definice „uvedení na trh“ a „profesionálního provozovatele“ byly omezeny na případy, kde je záměrem komerční využití rozmnožovacího materiálu rostlin, a aby byly z oblasti působnosti navrhovaných předpisů vyloučeny subjekty, jako jsou genové banky, organizace a sítě; |
|
26. |
žádá, aby byla vyřazena dodatečná pravidla regulující produkci standardních osiv a materiálu, jež způsobují nepřiměřené regulační náklady malým výrobcům osiv; |
|
27. |
žádá osvobození mikropodniků od nových požadavků na profesionální provozovatele, pokud jde o podávání zpráv, monitorování a sledovatelnost; |
|
28. |
žádá, aby se zkoušky požadavků na hodnotu pro udržitelné pěstování a využívání nerozšiřovaly na všechny plodiny, se zahrnutím zeleniny a ovoce, neboť to způsobí nadbytečnou zátěž a náklady pro šlechtitele; |
|
29. |
žádá, aby v zájmu vyšší transparentnosti dostupného rozmnožovacího materiálu rostlin pro zemědělce a spotřebitele byly na portálu EU pro odrůdy rostlin v elektronické podobě zpřístupněny všechny typy kultivarů (odrůdy, uchovávané odrůdy, ekologické odrůdy, heterogenní materiál), všechna práva duševního vlastnictví k povoleným odrůdám v EU i použité metody a technologie šlechtění (např. buněčná fúze, úprava genů, náhodná mutageneze atd.). |
V Bruselu dne 17. dubna 2024.
Ppředseda
Evropského hospodářského a sociálního výboru
Vasco ALVES CORDEIRO
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1830/2003 ze dne 22. září 2003 o sledovatelnosti a označování geneticky modifikovaných organismů a sledovatelnosti potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikovaných organismů a o změně směrnice 2001/18/ES (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 24).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).
(1) Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1.
(13a) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. června 2023 o zajištění potravinového zabezpečení a dlouhodobé odolnosti zemědělství v EU (2022/2183(INI)) P9_TA(2023)0238.
(15a) Rathenau Instituut (2023). Dutch citizens’ views on new genomic techniques in food crops (názory nizozemských občanů na nové genomické techniky u potravinářských plodin) (ve stádiu úprav dokumentu). Den Haag. Autoři: Habets, M., I. Pirson, P. Macnaghten a P. Verhoef.
(17) Vědecká komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy, Mullins E, Bresson J-L, Dalmay T, Dewhurst IC, Epstein MM, Firbank LG, Guerche P, Hejatko J, Moreno FJ, Naegeli H, Nogué F, Sánchez Serrano JJ, Savoini G, Veromann E, Veronesi F, Casacuberta, J, Fernandez Dumont A, Gennaro A, Lenzi, P, Lewandowska A, Munoz Guajardo IP, Papadopoulou N a Rostoks N, 2022. Updated scientific opinion on plants developed through cisgenesis and intragenesis. EFSA Journal 2022;20(10):7621, 33 s., https://doi.org/10.2903/j.efsa.2022.7621
(18) Vědecká komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy, Naegeli H, Bresson J-L, Dalmay T, Dewhurst IC, Epstein MM, Firbank LG, Guerche P, Hejatko J, Moreno FJ, Mullins E, Nogué F, Sánchez Serrano JJ, Savoini G, Veromann E, Veronesi F, Casacuberta J, Gennaro A, Paraskevopoulos K, Raffaello T a Rostoks N, 2020. Applicability of the EFSA Opinion on site-directed nucleases type 3 for the safety assessment of plants developed using site-directed nucleases type 1 and 2 and oligonucleotide-directed mutagenesis. EFSA Journal 2020;18(11):6299, 14 s., https://doi. org/10.2903/j.efsa.2020.6299
(19) Vědecká komise při EFSA pro geneticky modifikované organismy, Mullins E, Bresson J-L, Dalmay T, Dewhurst IC, Epstein MM, Firbank LG, Guerche P, Hejatko J, Moreno FJ, Naegeli H, Nogué F, Rostoks N, Sánchez Serrano JJ, Savoini G, Veromann E, Veronesi F, Fernandez A, Gennaro A, Papadopoulou N, Raffaello T a Schoonjans R, 2022. Statement on criteria for risk assessment of plants produced by targeted mutagenesis, cisgenesis and intragenesis. EFSA Journal 2022;20(10):7618, 12 s., https://doi.org/10.2903/j.efsa.2022.7618
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(2) Úř. věst. L 213, 30.7.1998, s. 13.
(3) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1.
(4) Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4.
ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/3674/oj
ISSN 1977-0863 (electronic edition)