—

zhodnotila situaci v oblasti hodnotových řetězců různých dekarbonizačních technologií a posílila jejich řízení;

—

zhodnotila rizika závislosti a navrhla nápravná opatření v případě zvýšeného rizika či dokonce existence celosvětově monopolního nebo téměř monopolního postavení;

—

podporovala zavádění bezuhlíkových výrobků prostřednictvím pobídek (daně, dotace, normy, označování), přitom však je třeba zachovat technologickou neutralitu;

—

zjistila, proč se nerozvíjí elektrifikace způsobů využití energie, a podnikla kroky k nápravě;

—

zajistila financování pomocí odpovídajícího rámce a podpořila členské státy v úsilí o efektivní a rychlé energetické renovace budov;

—

na základě vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu z roku 2024 zkontrolovala, do jaké míry jsou prognózy členských států v souladu s evropskými cíli, a vyvodila z toho potřebné závěry;

—

prozkoumala možnosti modelů trhu s elektřinou, které odměňují flexibilitu v míře odpovídající rostoucí hodnotě poskytované služby;

—

zohlednila návrhy EHSV týkající se modré dohody;

—

vyhodnotila důsledky slunečních erupcí a navrhla plány pro jejich předvídání.

—

pokračovala ve sledování počítačové gramotnosti Evropanů a podporovala členské státy ve zvyšování povědomí občanů o rizicích spojených s používáním digitálních technologií;

—

vyhodnotila skutečné uplatňování samoregulačního přístupu kodexu zásad boje proti dezinformacím, zejména v tomto roce, kdy se konají volby do Evropského parlamentu;

—

zjistila, kde jsou ukládána evropská data, přičemž je třeba mít na paměti, že citlivá data musí být uložena na území EU;

—

navrhla řešení rozporu mezi americkým zákonem CLOUD Act a evropským obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR);

—

sledovala stav znalostí Evropanů v oblasti kybernetické bezpečnosti;

—

se poučila z průmyslového úspěchu některých společností z EU a vyvodila z toho důsledky z hlediska celosvětové konkurence;

—

nadále investovala do vývoje superpočítačů v Evropě.

—

Rozdíly ve financování ve srovnání se Spojenými státy a Čínou se prohlubují. Evropské rozpočty na kosmický průmysl jsou šestkrát nižší než rozpočty Spojených států a z větší části nekoordinované, zatímco americká kosmická doktrína učinila z vesmíru nezbytný nástroj své nadřazenosti a nezávislosti. Ignorovat nelze ani exponenciální vzestup Číny. Své postavení posilují i další hráči, jako je Rusko a Indie. A v neposlední řadě čelí dnes evropský kosmický průmysl také velkým mimoevropským hráčům, kteří optimalizují své vnitřní dodavatelské řetězce a silně narušují trhy (zejména SpaceX).

—

Krize evropského průmyslu nosných raket svědčí o zranitelnosti tohoto odvětví a nyní je na řadě i odvětví družic. Čísla momentálně ukazují, že kosmický průmysl je jen zřídka rentabilní, a to navíc v době, kdy jsou více než kdy předtím zapotřebí zásadní investice.

—

Pravidlo geografické návratnosti Evropské kosmické agentury (ESA) se ukázalo jako účinný prostředek k zajištění většiny financování programu, má však i své nedostatky. Toto pravidlo může podpořit rozdrobení dodavatelského řetězce kvůli přítomnosti velmi malých přispívajících subjektů. Zachování vnitrostátních kapacit za každou cenu zvyšuje duplicitu a roztříštěnost na velmi malém trhu. To vede k nižšímu objemu výroby pro všechny a k vyšším jednotkovým nákladům pro zákazníky.

—

vypracovala a realizovala celoevropskou strategii pro kosmický průmysl a zohlednila přitom roztříštěnost, duplicitu a malý objem našich hlavních evropských institucionálních trhů, které ohrožují udržitelnost a suverenitu našeho průmyslu;

—

zajistila neomezený přístup orgánů veřejné moci ke kosmickým kapacitám potřebným k provádění veřejných politik, a to s požadovanou mírou nezávislosti (jedná se o kapacity, jež lze v Evropě získat jednotným způsobem a které musí být pod kontrolou evropských subjektů);

—

podpořila konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu vzhledem k závislosti kosmického průmyslu na otevřených trzích, tedy zásadní potřebě být konkurenceschopný;

—

zohlednila strategickou povahu kosmického odvětví, jeho charakteristiky (dlouhodobost, vysoká míra rizika, velká náročnost na kapitál) a politiky ostatních mocností, aby bylo možné takovou strategii pro kosmický průmysl realizovat. Evropské orgány se mohou opřít o řadu nástrojů (pravidla pro zadávání veřejných zakázek, financování výzkumu a vývoje, právní předpisy, diplomacie).

—

dodávky obranného vybavení a obranných kapacit, které členské státy EU potřebují k obraně Evropy a svých občanů proti celé škále komplexních hrozeb;

—

zachování svrchovanosti Evropy a zajištění obrany demokracie a stability v Evropě v dlouhodobém horizontu s odpovídající úrovní strategické autonomie;

—

přímou podporu stability, míru a bezpečnosti členských států NATO a EU, jakož i jejich spojenců.

—

zajistila lepší koordinaci evropského obranného průmyslu (zejména motivováním ke společnému zadávání veřejných zakázek) a schopnost dodávat kdykoli a za všech okolností vybavení, které naše ozbrojené síly potřebují. Za tímto účelem musí být evropský obranný průmysl schopen rychle navýšit výrobu, aby uspokojil naléhavé aktuální potřeby, a poté udržovat odpovídající úroveň připravenosti;

—

masivně investovala do výzkumu a vývoje s cílem posílit technologickou svrchovanost Evropy v kritických oblastech a zaručit její operační převahu nad potenciálními protivníky. EU by měla podstatně navýšit rozpočet pro Evropský obranný fond, který musí být strategičtější;

—

zajistila, aby v rámci příštího víceletého finančního rámce a rozpočtové položky určené na obranu EU a její členské státy podstatně zvýšily své příspěvky, a zajistily tak přizpůsobení evropské obrany novému strategickému prostředí;

—

usnadnila přístup k soukromým a veřejným investicím a financování prostřednictvím politik a regulačních opatření, které zajistí, že hlediska a kritéria udržitelnosti nebudou diskriminovat naše zbrojní podniky;

—

stimulovala a podpořila snahu členských států zvrátit současný stav tím, že většinu rozpočtů vyčlení na vybavení a systémy od evropských dodavatelů, což je nezbytnou podmínkou udržení životaschopného evropského obranného průmyslu.