This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52023AE0788
Opinion of the European Economic and Social Committee on the second set of new own resources (exploratory opinion)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Druhý soubor nových vlastních zdrojů (průzkumné stanovisko)
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Druhý soubor nových vlastních zdrojů (průzkumné stanovisko)
EESC 2023/00788
Úř. věst. C 293, 18.8.2023, p. 13–20
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
|
18.8.2023 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 293/13 |
Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Druhý soubor nových vlastních zdrojů
(průzkumné stanovisko)
(2023/C 293/03)
|
Zpravodaj: |
Philip VON BROCKDORFF |
|
Žádost o vypracování stanoviska |
20. 1. 2023, dopis místopředsedy Evropské komise pro interinstitucionální vztahy a strategický výhled Maroše ŠEFČOVIČE |
|
Právní základ |
Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie |
|
Odpovědná sekce |
Hospodářská a měnová unie, hospodářská a sociální soudržnost |
|
Přijato v sekci |
30. 5. 2023 |
|
Přijato na plenárním zasedání |
14. 6. 2023 |
|
Plenární zasedání č. |
579 |
|
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování) |
140/67/12 |
1. Závěry a doporučení
|
1.1 |
Jak Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) uvedl ve svém předchozím stanovisku k tomuto tématu (1), je zapotřebí dosáhnout dohody mezi členskými státy, aby bylo možné doplnit nové vlastní zdroje, které pokryjí splácení dluhu vyplývajícího z výpůjček v rámci plánu na podporu oživení NextGenerationEU, aniž by byly ohroženy rozpočty programů EU nebo bylo nutné významně zvýšit příspěvky do vlastních zdrojů založené na hrubém národním důchodu (HND). |
|
1.2 |
EHSV upozorňuje, že při formulování návrhů ohledně nových zdrojů vlastních příjmů je třeba zohlednit tlak, jemuž jsou v souvislosti s pandemií a přetrvávajícím mezinárodním napětím vystaveny rozpočty členských států. V současném kontextu vyšších úrokových sazeb je to ještě nezbytnější, neboť by mohlo dojít k tomu, že nové vlastní zdroje, které Komise navrhla v rámci balíčku z roku 2021, nebudou postačovat k pokrytí nákladů na splácení NextGenerationEU. |
|
1.3 |
EHSV konstatuje, že vstoupil v platnost vlastní zdroj z plastových obalových odpadů, které nejsou recyklovány. Zdůrazňuje, že je nutné přijmout nový legislativní návrh o obalech a obalových odpadech týkající se nerecyklovaných plastových obalových odpadů a provést jej ve vnitrostátním právu, a to harmonizovaným způsobem. Kromě toho by podle EHSV bylo možné zavést vlastní zdroj vypočítaný na základě množství komunálního odpadu (pokud by to bylo z technického a environmentálního hlediska realizovatelné), čímž by se zároveň podpořilo oběhové hospodářství. |
|
1.4 |
EHSV naléhavě žádá Komisi, aby co nejdříve vypracovala návrhy týkající se iniciativy Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (BEFIT). Vyzývá Komisi, aby v této souvislosti stanovila jasné cíle, co se týče zjednodušení daňového prostředí a zajištění konkurenceschopnosti stávajících a nových daňových směrnic. EHSV upozorňuje především na to, že se pravidla rámce BEFIT budou muset opírat o harmonizované definice a standardy a také o přesnější odhad výše případných dodatečných příjmů, které by jeho uplatňování mohlo přinést. |
|
1.5 |
EHSV se domnívá, že by měla být prozkoumána možnost zahrnout do rámce BEFIT také finanční služby nebo zavést celosvětovou daň z finančních transakcí, jak navrhl Evropský parlament, přičemž je zároveň třeba posoudit dopady tohoto návrhu. |
|
1.6 |
EHSV je potěšen tím, že Rada a Evropský parlament dosáhly dohody ve věci mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Kromě toho by Komise mohla zvážit, zda by bylo možné zavést ještě jinou daň, jejímž účelem by bylo zajistit rovnější pracovní podmínky a kterou by musely odvádět ty podniky v EU, jež dovážejí výrobky od výrobců ze třetích zemí, kteří nedbají na řádnou ochranu pracovníků. Tento krok by ovšem musel být v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a musela by být stanovena jasná kritéria pro uplatňování této daně. EHSV však zároveň opětovně poukazuje na to, že je nutné poskytnout podnikům v EU určité úlevy z hlediska vývozu, aby byly schopny obstát v konkurenci na třetích trzích. |
|
1.7 |
EHSV konstatuje, že podle inkluzivního rámce OECD/G20 byla v souvislosti s digitálními daněmi dohodnuta lhůta pro nezavádění nových opatření a pro zrušení stávajících opatření. V případě, že by jiní hlavní obchodní partneři nedodržovali pravidla dohodnutá v inkluzivním rámci OECD/G20, by však bylo v zájmu navýšení vlastních zdrojů možné zvážit zavedení celounijní daně z digitálních transakcí. |
|
1.8 |
EHSV rovněž zdůrazňuje, že druhý soubor opatření zaměřených na vlastní zdroje by měl být v souladu se zásadou proporcionality a zásadou sociální spravedlnosti. Mimoto připomíná, že u všech návrhů týkajících se vlastních zdrojů je třeba posoudit v rámci dopadů jejich účinnost. |
2. Souvislosti
|
2.1 |
V článku 311 SFEU se stanoví, že rozpočet EU by měl být v plném rozsahu financován z jejích vlastních zdrojů, aniž by tím byly dotčeny jiné příjmy. Tyto zdroje lze definovat jako příjmy, které EU přímo plynou, aniž by členské státy musely přijmout nějaké další rozhodnutí. V praxi však většinu příjmů EU tvoří příspěvky jednotlivých členských států (2). |
|
2.2 |
Evropská komise ve svém pracovním programu na rok 2023 oznámila, že má v úmyslu předložit druhý soubor nových vlastních zdrojů, který bude mimo jiné vycházet z avizovaného legislativního návrhu týkajícího se jednotných daňových pravidel pro podnikání v Evropě (BEFIT). Dle aktuálního plánu by k tomu mělo dojít ve 3. čtvrtletí roku 2023. Tím se o jeden rok urychluje harmonogram interinstitucionální dohody z prosince 2020 (3). |
|
2.3 |
Druhému souboru vlastních zdrojů předcházel první soubor, který byl zveřejněn v prosinci 2021 (4) a jehož stěžejním prvkem byly tři nové zdroje příjmů. Prvním zdrojem jsou příjmy ze systému obchodování s emisemi (ETS), druhým zdrojem jsou příjmy z unijního mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) a třetím zdrojem je podíl zbytkových zisků nadnárodních podniků, který bude na základě dohody OECD/G20 o přerozdělení daňových práv přerozdělen členským státům EU („pilíř 1“). |
|
2.4 |
Nový návrh týkající se vlastních zdrojů má EU zabezpečit spolehlivý a diverzifikovaný přísun příjmů, tak aby nebylo nutné krátit prostředky vyčleněné na programy EU a nadměrně zvýšit příspěvky členských států do rozpočtu EU založené na HND. |
|
2.5 |
V novém rámci bude zohledněn dlouhodobý dopad plánu na podporu oživení NextGenerationEU, který byl zaveden s cílem překonat hospodářské a sociální problémy způsobené pandemií, z hlediska rozpočtu EU. Tento rámec má zajistit, aby byl nový soubor vlastních zdrojů náležitě využíván ke stabilnímu splácení finančních prostředků, které si Komise vypůjčila na kapitálových trzích k financování grantové složky nástroje NextGenerationEU, až do jejich úplného splacení nejpozději v roce 2058. Je třeba zdůraznit, že splácení jistiny a úroků musí být financováno z rozpočtu EU v souladu s víceletým finančním rámcem (VFR). |
|
2.6 |
V souvislosti se zamýšleným předložením návrhu ohledně druhého souboru nových vlastních zdrojů byl EHSV Komisí požádán, aby k tomuto návrhu přispěl svými postoji a doporučeními, a vnesl tak do něj vlastní rozměr. |
|
2.7 |
Toto stanovisko doplňuje předchozí stanovisko EHSV ke stejnému tématu (5), ovšem s určitými úpravami s ohledem na probíhající institucionální diskusi a nejnovější vývoj situace. |
3. Obecné připomínky
|
3.1 |
EHSV oceňuje, že má opět možnost vyjádřit svůj postoj k otázce, která má zcela zásadní a strategický význam pro budoucnost procesu integrace EU. |
|
3.2. |
V tomto ohledu by chtěl EHSV zdůraznit, že diskuse o původu vlastních zdrojů a jejich využívání pro účely rozpočtu EU v souladu se zásadou univerzálnosti by neměla být vedena jen mezi evropskými orgány a institucemi, ale také ve všeobecném měřítku a měli by do ní být zapojeni zástupci podnikatelské sféry, jiných sociálních partnerů a občanské společnosti, včetně co nejširšího spektra různých skupin občanů EU, tj. i starších lidí a zranitelných osob. |
|
3.3 |
Jak EHSV uvedl ve svém stanovisku k návrhu rozhodnutí o vlastních zdrojích, souhlasí s tím, že je nutné zajistit nové vlastní zdroje, aby bylo možné náležitě podporovat agendu a cíle EU, aniž by byly ohroženy rozpočty programů EU v rámci VFR na období 2021–2027 a aniž by bylo nutné významně zvýšit příspěvky do vlastních zdrojů založené na HND. |
|
3.4 |
EHSV zároveň poukazuje na to, že se zavedením vlastního zdroje vycházejícího z množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů se snížil vysoký podíl, jejž mezi vlastními zdroji zaujímaly příspěvky členských států založené na HND. V této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné přijmout nový legislativní návrh o obalech a obalových odpadech a provést jej ve vnitrostátním právu, a to harmonizovaným způsobem, aby se snížila zátěž spojená s dodržováním předpisů. |
|
3.5 |
EHSV doufá, že avizovaný druhý soubor opatření zaměřených na vlastní zdroje bude v souladu se zásadou proporcionality a zásadou sociální spravedlnosti a umožní docílit patřičné rovnováhy mezi potřebou disponovat silným rozpočtem na podporu cílů EU a potřebou zajistit sociální soudržnost a příznivé prostředí pro podnikání. |
|
3.6 |
EHSV upozorňuje, že je důležité rozlišovat mezi vlastními zdroji EU a její daňovou politikou. V rámci vlastních zdrojů jsou využívány daňové nástroje k získání odpovídajícího přísunu příjmů, z nichž je financován rozpočet EU. Daňová politika EU by naproti tomu měla podporovat hospodářskou integraci a posilovat a dále rozvíjet jednotný trh, a nikoli zvyšovat daňovou zátěž a oslabovat sociální a hospodářskou integraci. |
|
3.7 |
EHSV by chtěl zdůraznit, že bude nezbytné, aby Komise ve svém návrhu pozorně zohlednila přetrvávající negativní dopad ruského napadení Ukrajiny a jeho důsledky v podobě celosvětového hospodářského útlumu, narušení dodavatelských řetězců a mezinárodního napětí. Vznikla tak složitá situace, s níž je třeba se vypořádat. Tato situace se mj. vyznačuje nepolevující vysokou inflací a zvyšováním úrokových sazeb s cílem zmírnit tuto inflaci. To vše vytváří velmi obtížné hospodářské podmínky, za kterých bude muset Komise svůj návrh vypracovat. |
|
3.8 |
Vzhledem k výše uvedenému EHSV upozorňuje, že při formulování návrhů ohledně nových zdrojů příjmů rozpočtu EU je třeba náležitě zohlednit tlak, jemuž jsou v souvislosti s pandemií a přetrvávajícím mezinárodním napětím vystaveny rozpočty členských států. Poukazuje na to, že odvody do příjmů na úrovni EU tyto vnitrostátní rozpočty ještě více zatěžují. Kromě toho je zde pevně daný závazek splácet z rozpočtu EU výpůjčky v rámci nástroje NextGenerationEU, což by mohlo vést k navýšení příspěvků členských států, pokud by nebyly zavedeny nové vlastní zdroje. |
|
3.9 |
EHSV zároveň zdůrazňuje, že nové vlastní zdroje, které Komise navrhla 14. prosince 2021 v rámci prvního balíčku, pravděpodobně nebudou postačovat k pokrytí všech stávajících závazků EU, mj. i s ohledem na vyšší úrokové sazby. |
|
3.10 |
EHSV se domnívá, že je nezbytné, aby EU měla k dispozici stabilní a silný rozpočet, který bude nejenom s to zaručit jí strategickou autonomii, ale také náležitě podpořit souběžnou ekologickou a digitální transformaci, která bude před členské státy, regiony a místní komunity a také podniky v celé Evropě stavět výzvy a jíž se budou muset přizpůsobit. |
|
3.11 |
EHSV poukazuje na to, že v zájmu účinného posílení rozpočtu EU a víceletého finančního rámce bude nutné zajistit, aby byly granty nástroje NextGenerationEU splaceny ve stanovené lhůtě a jejich splatnost nebyla prodlužována. Pokud by totiž jejich splácení trvalo příliš dlouho, vznikly by tím nadměrné výpůjční náklady, což by nepříznivě ovlivnilo hospodářský růst a sociální blahobyt budoucích generací. Platí to zejména s ohledem na současný nárůst úrokových sazeb, kvůli němuž je zadlužení v dlouhodobém horizontu obtížněji udržitelné a jen stěží lze předvídat, jaké náklady budou s jeho financováním spojeny. |
|
3.12 |
EHSV vyzývá Komisi, aby jako nezbytnou podmínku pro navržení vlastního zdroje založeného na zdanění právnických osob co nejdříve rozpracovala návrh týkající se jednotného souboru pravidel pro odhad základu daně z příjmů právnických osob, která se budou vztahovat na subjekty se sídlem v EU náležící ke skupině, jejíž celkové konsolidované příjmy přesahují určitou výši. Rámec BEFIT bude rovněž obsahovat ustanovení týkající se rozdělení zisků mezi členské státy pomocí k tomu určeného vzorce. Po rozdělení by tyto zisky podléhaly dani z příjmů právnických osob v sazbě daného členského státu. |
|
3.13 |
EHSV bere na vědomí, že má Komise dle svých slov v úmyslu vytvořit v návaznosti na návrh rámce BEFIT další druh vlastních zdrojů EU. Může však být značně obtížné dosáhnout ve věci tohoto návrhu politické dohody, jak se ukázalo dříve v souvislosti s návrhy společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob (CCCTB) (6) z roku 2011 a 2016. |
|
3.14 |
EHSV žádá, aby byl rámec BEFIT prodiskutován za účasti všech zainteresovaných stran, protože to pomůže transparentně informovat o jeho dopadu. Zdůrazňuje rovněž, že bude nutné stanovit v něm jasné cíle a hlavní zásady, co se týče zjednodušení daňového prostředí a zajištění konkurenceschopnosti stávajících a nových daňových směrnic. |
|
3.15 |
EHSV upozorňuje, že se případná pravidla rámce BEFIT budou muset opírat o harmonizované definice a standardy, aby mohl návrh odpovídajícím způsobem fungovat na celém vnitřním trhu, a také o přesnější odhad výše případných dodatečných příjmů, které by jeho uplatňování mohlo přinést v případě, že takové příjmy budou skutečně získány (7). |
|
3.16 |
EHSV poukazuje na to, že výnosy daně z příjmů právnických osob jsou každopádně proměnlivé, což je dáno charakterem této daně. Z tohoto důvodu je těžké přesně odhadnout výši příjmů, které z ní budou do vlastních zdrojů proudit. Platí to zejména s ohledem na současnou hospodářskou situaci, kdy čelíme vysoké inflaci a nárůstu úrokových sazeb. EHSV v této souvislosti vybízí Komisi, aby vypracovala zvláštní studie a uskutečnila simulační posouzení dopadů s cílem určit, jaké množství vlastních zdrojů by rámec BEFIT mohl s jistotou přinést. Upozorňuje však, že podnikům nesmí vzniknout žádné dodatečné náklady na dodržování předpisů. |
|
3.17 |
Návrh Komise ohledně rámce BEFIT bude vycházet z přístupu, jejž zaujaly OECD a G20 v inkluzivním rámci a který zahrnuje dva pilíře – pilíř 1 se týká rozdělování zisků a pilíř 2 doplňkových pravidel. EHSV proto vybízí Komisi, aby při vypracovávání návrhu rámce BEFIT nadále úzce koordinovala svou činnost s mezinárodními iniciativami. |
|
3.18 |
Mohla by být rovněž zvážena možnost zahrnout do rámce BEFIT také finanční služby nebo zavést celosvětovou daň z finančních transakcí, jak navrhl i Evropský parlament, přičemž je třeba posoudit možné dopady. Spolu s novými daňovými předpisy by pak měla být stanovena konkrétní pravidla pro převádění části předpokládaných dodatečných daňových příjmů do vlastních zdrojů EU. |
|
3.19 |
EHSV připomíná, že jediným cílem zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), na němž se dohodly Rada a Evropský parlament, bylo motivovat obchodní partnery EU k tomu, aby se stejně jako EU snažili dekarbonizovat své výrobní postupy. Tento mechanismus byl navržen jako vlastní zdroj v rámci prvního balíčku. Kromě toho by Komise mohla zvážit, zda by bylo možné zavést ještě jinou daň, kterou by musely odvádět ty podniky v EU, jež dovážejí výrobky od výrobců ze třetích zemí, kteří nedbají na řádnou ochranu pracovníků. K tomuto kroku by se ovšem přistoupilo pouze v případě, že by byl v souladu s pravidly WTO a že by byla stanovena jasná kritéria pro uplatňování této daně. Tato daň by mohla pomoci zajistit pracovníkům ve třetích zemích určitou ochranu a postupně vyrovnat pracovní podmínky panující v EU a v jiných obchodních blocích. EHSV však zároveň vyzývá k poskytnutí určitých úlev z hlediska vývozu, aby byly podniky v EU schopny obstát v konkurenci na třetích trzích. Upozornil na to již v minulosti ve svém stanovisku, v němž se mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích zabýval. |
|
3.20 |
EHSV se domnívá, že v zájmu navýšení vlastních zdrojů by bylo možné zvážit zavedení celounijní daně z digitálních transakcí, přičemž lze vycházet z inkluzivního rámce OECD/G20, v němž byla v souvislosti s digitálními daněmi dohodnuta lhůta pro nezavádění nových opatření a pro zrušení stávajících opatření. Tato daň by však byla uplatňována pouze v případě, že by jiní hlavní obchodní partneři nedodržovali pravidla dohodnutá v inkluzivním rámci OECD/G20. |
|
3.21 |
Kromě toho by – v případech, kdy je z technického a environmentálního hlediska možné recyklovat komunální odpad – mohl být zaveden další vlastní zdroj, který by vycházel ze statistických údajů o množství komunálního odpadu. Jeho smyslem by bylo zajistit, aby skládkování a spalování vyšlo dráž než recyklace, čímž by se podpořilo oběhové hospodářství v rámci celého vnitřního trhu. |
|
3.22 |
Jak EHSV uvedl již dříve ve svém stanovisku k návrhu rozhodnutí o vlastních zdrojích, je podle něj naprosto nezbytné zaručit ve všech fázích, aby byly prostředky vlastních zdrojů získávány, spravovány a následně vynakládány efektivním a účelným způsobem, neboť to má strategický význam pro náležité a produktivní využívání vlastních zdrojů k dosažení ambiciózních cílů vytyčených v agendě Komise. |
|
3.23 |
Dále pak EHSV připomíná to, na co rovněž poukázal již v onom stanovisku k návrhu rozhodnutí o vlastních zdrojích, a sice že u všech návrhů týkajících se vlastních zdrojů je nutné posoudit v rámci dopadů účinnost navrhovaných opatření a zejména výši příjmů, jež by tato opatření měla přinést. |
V Bruselu dne 14. června 2023.
předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru
Oliver RÖPKE
(1) Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nová generace vlastních zdrojů pro rozpočet EU (COM(2021) 566 final), k návrhu nařízení Rady, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) 2020/2093, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (COM(2021) 569 final – 2021/0429 (APP)), k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí (EU, Euratom) 2020/2053 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (COM(2021) 570 final – 2021/0430 (CNS)) (Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 48).
(2) Výzkumná služba Evropského parlamentu.
(3) Interinstitucionální dohoda ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (L433I/28).
(4) COM(2021) 566 final.
(5) Stanovisko EHSV Návrh rozhodnutí o vlastních zdrojích (Úř. věst. C 323, 26.8.2022, s. 48).
(6) Společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob.
(7) Rámec BEFIT má zajistit zjednodušení a umožnit účinnou konsolidaci zisků a ztrát, a nikoli nutně přinést dodatečné příjmy.
PŘÍLOHA
Následující pozměňovací návrhy byly v průběhu jednání zamítnuty, obdržely však alespoň čtvrtinu odevzdaných hlasů (čl. 74 odst. 3 jednacího řádu):
POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 3
ECO/617 – Druhý soubor nových vlastních zdrojů
Odstavec 3.18
Změnit:
|
Stanovisko sekce |
Pozměňovací návrh |
|
Mohla by být rovněž zvážena možnost zahrnout do rámce BEFIT také finanční služby nebo zavést celosvětovou daň z finančních transakcí, jak navrhl i Evropský parlament. Spolu s novými daňovými předpisy by pak měla být stanovena konkrétní pravidla pro převádění části předpokládaných dodatečných daňových příjmů do vlastních zdrojů EU. EHSV si je nicméně vědom toho, že daň z finančních transakcí by mohla oslabit konkurenceschopnost EU, obzvláště pokud by byla uplatňována pouze v EU. Mimoto by rozsáhle pojatá daň z finančních transakcí zřejmě negenerovala nijak vysoké příjmy, přesto by se však mohla negativně dotknout evropských podniků a domácností a ještě více zatížit veřejné finance, čímž by omezila růst. |
Mohla by být rovněž zvážena možnost zahrnout do rámce BEFIT také finanční služby nebo zavést celosvětovou daň z finančních transakcí, jak navrhl i Evropský parlament (9) . Spolu s novými daňovými předpisy by pak měla být stanovena konkrétní pravidla pro převádění části předpokládaných dodatečných daňových příjmů do vlastních zdrojů EU. EHSV si je nicméně vědom toho, že daň z finančních transakcí by mohla oslabit konkurenceschopnost EU, obzvláště pokud by byla uplatňována pouze v EU. Mimoto by rozsáhle pojatá daň z finančních transakcí zřejmě negenerovala nijak vysoké příjmy, přesto by se však mohla negativně dotknout evropských podniků a domácností a ještě více zatížit veřejné finance, čímž by omezila růst. |
Odůvodnění
Jedná se o velmi důležité související informace, které je třeba doplnit a adresátům stanoviska objasnit, do jaké míry je zavedení daně z finančních transakcí ve všech členských státech EU politicky komplikované, a to navzdory skutečnosti, že Komise předložila svůj legislativní návrh již před téměř 12 lety. To pouze dokazuje, že přínosy zavedení daně z finančních transakcí pouze v EU nebo pouze v některých členských státech EU jsou velmi sporné.
Výsledek hlasování:
|
pro: |
80 |
|
proti: |
122 |
|
zdrželi se hlasování: |
14 |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 4
ECO/617 – Druhý soubor nových vlastních zdrojů
Odstavec 3.19
Změnit:
|
Stanovisko sekce |
Pozměňovací návrh |
|
EHSV připomíná, že jediným cílem zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), na němž se dohodly Rada a Evropský parlament, bylo motivovat obchodní partnery EU k tomu, aby se stejně jako EU snažili dekarbonizovat své výrobní postupy. Tento mechanismus byl navržen jako vlastní zdroj v rámci prvního balíčku. Kromě toho by Komise mohla zvážit, zda by bylo možné zavést ještě jinou daň, kterou by musely odvádět ty podniky v EU, jež dovážejí výrobky od výrobců ze třetích zemí, kteří nedbají na řádnou ochranu pracovníků. K tomuto kroku by se ovšem přistoupilo pouze v případě, že by byl v souladu s pravidly WTO a že by byla stanovena jasná kritéria pro uplatňování této daně. Tato daň by mohla pomoci zajistit pracovníkům ve třetích zemích určitou ochranu a postupně vyrovnat pracovní podmínky panující v EU a v jiných obchodních blocích. EHSV však zároveň vyzývá k poskytnutí určitých úlev z hlediska vývozu, aby byly podniky v EU schopny obstát v konkurenci na třetích trzích. Upozornil na to již v minulosti ve svém stanovisku, v němž se mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích zabýval. |
EHSV připomíná, že jediným cílem zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), na němž se dohodly Rada a Evropský parlament, bylo motivovat obchodní partnery EU k tomu, aby se stejně jako EU snažili dekarbonizovat své výrobní postupy. Tento mechanismus byl navržen jako vlastní zdroj v rámci prvního balíčku. EHSV však zároveň vyzývá k poskytnutí určitých úlev z hlediska vývozu, aby byly podniky v EU schopny obstát v konkurenci na třetích trzích. Upozornil na to již v minulosti ve svém stanovisku, v němž se mechanismem uhlíkového vyrovnání na hranicích zabýval. |
Odůvodnění
Totéž jako u odstavce 1.6.
Výsledek hlasování:
|
pro: |
78 |
|
proti: |
129 |
|
zdrželi se hlasování: |
11 |
Následující pozměňovací návrhy byly v průběhu jednání přijaty, alespoň čtvrtina odevzdaných hlasů však byla pro zachování původního znění (čl. 74 odst. 4 jednacího řádu):
POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 1
ECO/617 – Druhý soubor nových vlastních zdrojů
Odstavec 3.18
Změnit:
|
Stanovisko sekce |
Pozměňovací návrh |
|
Mohla by být rovněž zvážena možnost zahrnout do rámce BEFIT také finanční služby nebo zavést celosvětovou daň z finančních transakcí, jak navrhl i Evropský parlament. Spolu s novými daňovými předpisy by pak měla být stanovena konkrétní pravidla pro převádění části předpokládaných dodatečných daňových příjmů do vlastních zdrojů EU. EHSV si je nicméně vědom toho, že daň z finančních transakcí by mohla oslabit konkurenceschopnost EU, obzvláště pokud by byla uplatňována pouze v EU. Mimoto by rozsáhle pojatá daň z finančních transakcí zřejmě negenerovala nijak vysoké příjmy, přesto by se však mohla negativně dotknout evropských podniků a domácností a ještě více zatížit veřejné finance, čímž by omezila růst. |
Mohla by být rovněž zvážena možnost zahrnout do rámce BEFIT také finanční služby nebo zavést celosvětovou daň z finančních transakcí, jak navrhl i Evropský parlament , přičemž je třeba posoudit možné dopady . Spolu s novými daňovými předpisy by pak měla být stanovena konkrétní pravidla pro převádění části předpokládaných dodatečných daňových příjmů do vlastních zdrojů EU. |
Výsledek hlasování:
|
pro: |
96 |
|
proti: |
91 |
|
zdrželi se hlasování: |
15 |
POZMĚŇOVACÍ NÁVRH 2
ECO/617 Druhý soubor nových vlastních zdrojů
Odstavec 1.5
Změnit:
|
Stanovisko sekce |
Pozměňovací návrh |
|
EHSV se domnívá, že by měla být prozkoumána možnost zahrnout do rámce BEFIT také finanční služby nebo zavést celosvětovou daň z finančních transakcí, jak navrhl Evropský parlament. Je si nicméně vědom toho, že tato daň by mohla ovlivnit konkurenceschopnost a zároveň by z ní nemusely vzejít výrazné dodatečné příjmy. |
EHSV se domnívá, že by měla být prozkoumána možnost zahrnout do rámce BEFIT také finanční služby nebo zavést celosvětovou daň z finančních transakcí, jak navrhl Evropský parlament , přičemž je zároveň třeba posoudit dopady tohoto návrhu . |
Výsledek hlasování:
|
pro: |
126 |
|
proti: |
79 |
|
zdrželi se hlasování: |
8 |
(9) Dne 28. září 2011 předložila Komise návrh směrnice Rady o společném systému daně z finančních transakcí a změně směrnice 2008/7/ES. Rada s tímto návrhem nesouhlasila. Komise poté dne 14. února 2013 předložila návrh na zavedení daně z finančních transakcí v jedenácti členských státech prostřednictvím takzvané posílené spolupráce. Celá záležitost je na mrtvém bodě i v těchto členských státech, přestože se o návrhu pravidelně jednalo na zasedáních Rady ECOFIN.