EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.10.2022

COM(2022) 665 final

2022/0337(BUD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie na poskytnutí pomoci Německu, Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Lucembursku, Španělsku a Řecku v návaznosti na přírodní katastrofy, k nimž v těchto zemích došlo v průběhu roku 2021

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.Souvislosti návrhu

Toto rozhodnutí se týká uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „EUSF“) v souladu s nařízením Rady (ES) č. 2012/2002 1 (dále jen „nařízení“) ve výši 718 482 761 EUR na poskytnutí pomoci Německu, Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Lucembursku, Španělsku a Řecku v návaznosti na přírodní katastrofy, k nimž v těchto zemích došlo v průběhu roku 2021.

Toto uvolnění prostředků je doprovázeno převodem č. DEC 20/2022, v němž se navrhuje převést částku 668 482 761 EUR z položky „rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech“ do operační rozpočtové položky EUSF, a to jak v prostředcích na závazky, tak v prostředcích na platby. Kromě prostředků převedených z rozpočtové položky „rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech“ bude toto uvolnění prostředků financováno využitím částky 50 000 000 EUR v prostředcích na závazky a platby, která již byla zapsána do souhrnného rozpočtu na rok 2022 v souladu s čl. 4a odst. 4 nařízení o EUSF na pokrytí záloh. Již vyplacené zálohy Španělsku a Řecku v celkové výši 6 288 171 EUR budou odečteny před vyplacením zůstatku.

2.Informace a podmínky

2.1Německo – závažná katastrofa: povodně

Mezi 12. a 15. červencem 2021 přešel nad jihozápadní částí Německa pomalu se pohybující systém nízkého tlaku vzduchu „Bernd“, který způsobil silné a dlouhotrvající srážky, přičemž v německých regionech Severní Porýní-Vestfálsko a Porýní-Falc spadlo lokálně více než 150 mm srážek za 24 hodin. Mimořádné srážky vedly k rozsáhlým záplavám na několika malých a středních řekách a způsobily přívalové povodně a bahenní záplavy s katastrofálními následky. Povodně v Německu zpustošily desítky měst a vesnic, způsobily rozsáhlé škody na veřejné i soukromé infrastruktuře a škody na podnicích. Kromě toho přišlo o život 196 lidí.

Německo následně požádalo o finanční pomoc z fondu EUSF.

1)Dne 1. října 2021 podalo Německo žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v červenci 2021.

2)Německo požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 13. července 2021. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení.

3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít EUSF.

4)Německé orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 29, 21 miliardy EUR. Tato částka představuje 0,82 % hrubého národního důchodu (HND) Německa a překračuje prahovou hodnotu 3 656,983 milionu EUR (3 miliardy EUR v cenách roku 2011) pro případ „závažné katastrofy“. Zmíněná katastrofa tedy naplňuje znaky „závažné přírodní katastrofy“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení.

5)Celkové přímé škody jsou základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.

6)Německo ve své žádosti nepožádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení.

7)Počínaje 12. červencem 2021 zasáhly rozsáhlé oblasti na jihu Severního Porýní-Vestfálska silné srážky nebývalého rozsahu. Některé oblasti byly vystaveny 60 hodinám dešťových srážek. V důsledku toho byla zpočátku lokálně pozorována rozvodnění malých toků a přívalové povodně. Při trvalých srážkách se z břehů vylily i střední a větší řeky, např. Ahr, Emscher, Erft, Kyll, Lippe, Prüm, Ruhr, Rur, Sieg a Wupper. To mělo za následek rozsáhlou povodňovou situaci od oblastí v Eifelu (Porýní-Falc), přes Porýní a Porúří až po Jihozápadní Falc (Severní Porýní-Vestfálsko). S odchodem systému nízkého tlaku ze Severního Porýní-Vestfálska a Porýní-Falce byly postiženy také Osterzgebirge, Lužice a Berchtesgadener Land. I zde se vyskytly vydatné srážky, které vedly k regionálním záplavám. Povodně způsobily četné uzavírky silnic, přerušení dodávek energie, veřejné a železniční dopravy a některé poruchy v odvětví telekomunikací. Většina škol v postižených oblastech byla uzavřena. Hrázové systémy byly vážně poškozeny. V postižených oblastech byly dočasně přerušeny dodávky energie a pitné vody. Bouře a povodně zničily nebo poškodily veřejnou infrastrukturu, veřejné budovy a podniky. Záchranná opatření, která úřady přijaly, se týkala varování a evakuace obyvatelstva, záchrany osob a pátrání po pohřešovaných osobách. V prvních dnech záplav také zásobování obyvatelstva pitnou vodou, potravinami, hygienickými potřebami, oblečením a spotřebním materiálem.

8)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, odhadlo Německo na 4,89 miliardy EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší část nákladů na záchranná opatření (přes 3,9 miliardy EUR) se týká obnovy funkčnosti infrastruktury a zařízení, zejména v oblasti dopravy a telekomunikací. Druhý největší podíl představují náklady na vyčištění oblastí zasažených katastrofou ve výši 764,9 milionů EUR.

9)Směrnice 2007/60/ES 2 byla v Německu plně provedena zákonem o vodním hospodářství. Provádění zákona je sledováno na úrovni spolkových zemí.

10)Ke dni podání žádosti nebylo proti Německu vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

11)Německé úřady neuvedly, že by způsobilé náklady byly kryty pojištěním.

2.2Belgie – závažná katastrofa: povodně

Mezi 12. a 15. červencem 2021 přešel přes Belgii pomalu se pohybující systém nízkého tlaku vzduchu „Bernd“ a na celém území Belgie se vyskytly silné deště, které způsobily přívalové povodně, říční záplavy a záplavy podzemních vod v kombinaci s bahenními záplavami a toky suti. Následovaly další přívalové povodně a bahenní záplavy ve dnech 24. a 25. července 2021. V důsledku silných záplav přišlo o život 42 lidí. Katastrofa způsobila rozsáhlé poškození veřejné i soukromé infrastruktury, škody v podnicích a také škody ve statisících domácností.

Belgie následně požádala o finanční pomoc z fondu EUSF.

1)Dne 1. října 2021 podala Belgie žádost o finanční příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v červenci 2021. Na žádost Komise předložila Belgie dne 7. dubna 2022 dodatečné informace týkající se povodní ve dnech 24.–25. července 2021, kterými doplnila svou žádost.

2)Belgie požádala o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 13. července 2021. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení.

3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít EUSF.

4)Belgické orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 5,56 miliardy EUR. Tato částka představuje 1,15 % hrubého národního důchodu (HND) Belgie a překračuje prahovou hodnotu 2 892,814 milionu EUR pro případ „závažné katastrofy“. Zmíněná katastrofa tedy naplňuje znaky „závažné přírodní katastrofy“ podle čl. 2 odst. 2 nařízení.

5)Celkové přímé škody jsou základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.

6)Belgie ve své žádosti nepožádala o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení.

7)Mezi 12. a 15. červencem 2021 v celé Belgii vydatně pršelo a na východě země byly naměřeny rekordní úhrny srážek: v Jalhay napršelo za 48 hodin 271,5 milimetru a ve Spa za 48 hodin 217 milimetrů. V rozsáhlých částech belgické provincie Lucembursko spadlo během 48 hodin 150 až 200 mm srážek. Dne 14. července byly v provinciích Lutych, Namur a Lucemburk aktivovány provinční krizové a intervenční plány. Především oblasti ležící na březích řeky Mázy a jejích přítoků byly silně zasaženy, několik řek (Lesse, Vesder, Berwijn, Ourthe) se vylilo z břehů a zaplavilo okolní oblasti. Večer 24. července 2021 způsobily silné bouřky další přívalové povodně a bahenní záplavy, především v provinciích Namur a Valonský Brabant. Tentokrát byla silně zasažena města Namur, Dinant a Walhain. V žádosti se uvádí, že všechny postižené obce byly již dříve zasaženy povodněmi ve dnech 13.–17. července, čímž se ještě zhoršily události ve dnech 24.–25. července. V praxi a v terénu je vzhledem k rozsahu škod a krátkému časovému odstupu mezi oběma povodněmi nemožné rozlišit škody způsobené první vlnou povodní od škod způsobených druhou vlnou povodní.

8)Z 262 valonských obcí bylo povodněmi zasaženo 209, což mělo za následek 578 milionů metrů čtverečních poškozených silnic v celkové délce 96,4 kilometrů, 1 342 kilometrů poškozených říčních břehů a hrází, 220 poškozených mostů a 9 673 hektarů zaplavených pozemků (tj. ekvivalent přibližně 13 548 fotbalových hřišť). Povodně poškodily 23 920 budov, z nichž 357 bylo poškozeno nenávratně. Mezi ně patří 58 vládních budov, 185 sportovních zařízení, 53 kempů a 21 hotelů. Zasaženo bylo téměř 2 700 podniků, z nichž 76 utrpělo nenapravitelné škody.

9)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, odhadla Belgie na 1,88 miliardy EUR a rozdělila je podle typu opatření. Největší část nákladů na záchranná opatření (přes 835,12 milionu EUR) se týká obnovy funkčnosti infrastruktury a zařízení, zejména v oblasti dopravy a vzdělávání. Druhý největší podíl představují náklady na zajištění dočasného ubytování ve výši 390,82 milionů EUR.

10)V Belgii neexistuje žádný vnitrostátní přístup k provádění směrnice 2007/60/ES. V Belgii existuje regionální nastavení pro provádění směrnice o povodňových rizicích ve Vlámsku (vlámský dekret o integrované vodní politice) a Valonsku (valonský dekret o vodě, článek 53). Oba regiony uplatňují čl. 13 odst. 1 písm. b) (mapování a vypracování plánů pro zvládání povodňových rizik) samostatně. Plány pro zvládání povodňových rizik (2015) jsou k dispozici pro regiony Valonsko a Porýní.

11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Belgii vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

12)Belgické orgány neuvedly, že by způsobilé náklady byly kryty pojištěním.

2.3Nizozemsko – katastrofa v sousedním státě: povodně

Mezi 12. a 15. červencem 2021 přešel přes Nizozemsko pomalu se pohybující systém nízkého tlaku vzduchu „Bernd“, který vedl k silným srážkám způsobujícím záplavy a povrchový odtok. V důsledku toho se obyvatelé, podniky, zemědělci a nadace potýkali s vážnými škodami na svém majetku, byla poškozena veřejná i soukromá infrastruktura, došlo k uzavření silnic a zastavení vlakové dopravy.

Nizozemsko následně požádalo o finanční pomoc z fondu EUSF.

1)Dne 1. října 2021 podalo Nizozemsko žádost o finanční příspěvek z EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v červenci 2021.

2)Nizozemsko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 13. července 2021. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení.

3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít EUSF.

4)Nizozemské orgány předložily žádost podle kritéria katastrofy v „sousedním státě“, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 nařízení, který stanoví, že pomoc z EUSF může být uvolněna také v případě jakékoli přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která je zároveň velkou přírodní katastrofou v sousedním způsobilém státě. Nizozemsko odhaduje celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 500 milionů EUR. Tato částka představuje 0,06 % nizozemského hrubého národního důchodu (HND). Vzhledem k tomu, že stejná přírodní katastrofa je v Belgii a Německu kvalifikována jako „závažná přírodní katastrofa“, je žádost Nizozemska způsobilá pro příspěvek z EUSF bez stanovení konkrétní prahové hodnoty.

5)Celkové přímé škody jsou základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.

6)Nizozemsko své žádosti nepožádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení.

7)Od 13. července do 20. července 2021 přinesl přecházející systém nízkého tlaku vzduchu silné srážky a bleskové povodně. Mimořádné srážky v některých částech belgického, německého a nizozemského povodí Mázy a Rýna vedly na mnoha místech k nadměrným vodním stavům a záplavám. Za dva dny spadlo na velkém území 160 až 180 mm srážek. Srážky způsobily extrémně vysoké hladiny vody na řece Máze a v jejím povodí. Kromě toho se v důsledku dešťů vylily i potoky a přítoky na jihu provincie Limburk. V důsledku toho muselo být evakuováno přibližně 50 000 obyvatel. Záchranná opatření, například rozmístění pytlů s pískem, koordinovali profesionálové, ale často je prováděli místní obyvatelé. Uzavřeny byly různé hlavní i vedlejší silniční tahy a dočasně byla vyřazena z provozu vlaková doprava. Nejvýznamnějšími událostmi byly písečné vývěry (eroze písku zpod hráze), přelití hráze u v Aasterbergu a poškození jezu v Bosscheveldu u Maastrichtu. Došlo k narušení dvou místních protipovodňových hrází – nouzové hráze v Hornu a hráze poblíž Roermondu.

8)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, odhadlo Nizozemsko na 30 milionů EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší část nákladů na záchranná opatření (přes 25 milionů EUR) se týká obnovy funkčnosti infrastruktury a zařízení.

9)Směrnice 2007/60/ES byla v Nizozemsku provedena. Obecně je řízení povodňových rizik, včetně prevence povodní, ochrany před nimi a zmírňování jejich následků, v Nizozemsku velmi přísné.

10)Ke dni podání žádosti nebylo proti Nizozemsku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

11)Nizozemské orgány neuvedly, že by způsobilé náklady byly kryty pojištěním.

2.4Rakousko – katastrofa v sousedním státě: povodně

Mezi 16. a 19. červencem 2021 způsobil pomalu se pohybující systém nízkého tlaku vzduchu „Bernd“ v Rakousku výrazné srážky, přičemž absolutní maximum bylo naměřeno 17. července 2021 v Salcbursku a Tyrolsku. Přívalové deště vedly k silným záplavám a sesuvům půdy, které způsobily škody na veřejné i soukromé infrastruktuře. Obyvatelstvo a hospodářství byly výrazně zasaženy.

Rakousko následně požádalo o finanční pomoc z EUSF.

1)Dne 5. října 2021 podalo Rakousko žádost o finanční příspěvek z EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v červenci 2021.

2)Rakousko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 16. července 2021. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení.

3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít EUSF.

4)Rakouské orgány předložily žádost podle kritéria katastrofy v „sousedním státě“, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 nařízení, který stanoví, že pomoc z EUSF může být uvolněna také v případě jakékoli přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která je zároveň velkou přírodní katastrofou v sousedním způsobilém státě. Rakousko odhaduje celkové přímé škody v důsledku katastrofy na 84,6 milionu EUR. Tato částka představuje 0,02 % rakouského hrubého národního důchodu (HND). Vzhledem k tomu, že stejná přírodní katastrofa je v Belgii a Německu kvalifikována jako „závažná přírodní katastrofa“, je žádost Rakouska způsobilá pro příspěvek z EUSF bez stanovení konkrétní prahové hodnoty.

5)Celkové přímé škody jsou základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.

6)Rakousko ve své žádosti nepožádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení.

7)Během 4 dnů spadlo severně od hlavního alpského hřebene 50 až 100 mm srážek. Existovaly však významné regionální rozdíly: množství srážek zaznamenané v některých částech Tyrolska a Dolního Rakouska dosáhlo 150letého maxima. V Salcbursku spadlo lokálně více srážek než 75leté maximum, zatímco v některých částech Vídně odpovídaly úhrny srážek stoletému maximu. Přívalové deště vedly k sesuvům půdy a silným záplavám, které způsobily rozsáhlé škody na veřejné i soukromé infrastruktuře ve spolkových zemích Salcbursko a Tyrolsko. Kromě toho byly škody zaznamenány také ve spolkových zemích Dolní Rakousy, Horní Rakousy a Vídeň a menší škody ve spolkové zemi Štýrsko. Největší podíl utrpěných přímých škod připadá na fyzické škody na síťové infrastruktuře (vodovod a kanalizace, doprava, mosty, energetika, telekomunikace atd.)

8)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, odhadlo Rakousko na 35,83 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší část nákladů na záchranná opatření (přes 24,47 milionu EUR) se týká obnovy funkčnosti infrastruktury v oblasti dopravy. Druhý největší podíl představují náklady na zajištění ochranných zařízení ve výši 7,99 milionu EUR.

9)Směrnice 2007/60/ES byla do rakouského práva provedena novelou zákona o vodním právu z roku 2011.

10)Ke dni podání žádosti nebylo proti Rakousku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

11)Rakouské orgány neuvedly, že by způsobilé náklady byly kryty pojištěním.

2.5Lucembursko – katastrofa v sousedním státě: povodně

Od 14. července 2021 způsoboval pomalu se pohybující systém nízkého tlaku vzduchu „Bernd“ vydatné srážky také v Lucembursku. Relativně vysoká vlhkost půdy usnadnila vznik přívalových povodní, které nakonec vyústily v povodně říční. Povodně navíc zhoršily vysoké průtoky přeshraničních řek Nims a Prüm a nadnárodních řek Our a Sure. V důsledku toho Lucembursko zaznamenalo na deseti vodoměrných stanicích stoletou povodeň a na patnácti vodoměrných stanicích naměřilo nejvyšší hladinu vody od počátku zaznamenávání.

Lucembursko následně požádalo o finanční pomoc z fondu EUSF.

1)Dne 6. října 2021 podalo Lucembursko žádost o finanční příspěvek z EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu v souvislosti s povodněmi v červenci 2021.

2)Lucembursko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 14. července 2021. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení.

3)Jelikož se jedná o přírodní katastrofu, lze použít EUSF.

4)Lucemburské orgány předložily žádost podle kritéria katastrofy v „sousedním státě“, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 4 nařízení, který stanoví, že pomoc z EUSF může být uvolněna také v případě jakékoli přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která je zároveň velkou přírodní katastrofou v sousedním způsobilém státě. Lucemburské orgány odhadují celkové přímé škody způsobené touto katastrofou na 193,3 milionu EUR. Tato částka představuje 0,4 % lucemburského hrubého národního důchodu (HND). Vzhledem k tomu, že stejná přírodní katastrofa je v Belgii a Německu kvalifikována jako „závažná přírodní katastrofa“, je žádost Lucemburska způsobilá pro příspěvek z EUSF bez stanovení konkrétní prahové hodnoty.

5)Celkové přímé škody jsou základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.

6)Lucembursko ve své žádosti nepožádalo o vyplacení zálohy podle článku 4a nařízení.

7)Relativně vysoká vlhkost půdy usnadnila vznik přívalových povodní, které nakonec vyústily v povodně říční. Policie a vnitrostátní služba pro zasahování při mimořádných událostech CGDIS provedly v noci ze 14. července na 15. července 2021 na 1 200 zásahů. Řada domů byla zaplavena a přestala být obyvatelná; muselo být evakuováno a přemístěno přibližně 400 osob. Řada domácností přišla o přístup k elektřině, přičemž 250 domácností bylo bez elektřiny přibližně jeden týden. Kromě toho muselo být uzavřeno 180 silnic a bylo poškozeno mnoho autobusových a vlakových linek po celé zemi. V mnoha obcích byly povodněmi zasaženy vodovodní systémy a občané byli vyzváni, aby vodu před použitím převařili. Povodně zasáhly tři úpravny vody, několik čerpacích stanic, celkovou síť potrubí a jednu vodní elektrárnu. Škody utrpěly také podniky a odvětví zemědělství.

8)Náklady na opatření, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, odhadlo Lucembursko na 36,7 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší část nákladů na záchranná opatření (přes 16,4 milionu EUR) se týká obnovy funkčnosti infrastruktury a zařízení v oblasti vodovodů a kanalizací. Druhý největší podíl představují náklady na odvětví dopravy ve výši 10,8 milionu EUR.

9)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (směrnice o povodních) byla do lucemburské legislativy převedena pozměněným zákonem o vodě ze dne 19. prosince 2008.

10)Ke dni podání žádosti nebylo proti Lucembursku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

11)Lucemburské orgány neuvedly, že by způsobilé náklady byly kryty pojištěním.

2.6Španělsko – regionální přírodní katastrofa: vulkanická erupce na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy)

Dne 19. září 2021 vybuchla sopka Cumbre Vieja na španělském ostrově La Palma (součást Kanárských ostrovů) a způsobila na ostrově obrovské škody. Erupce se vyznačovala strombolským typem erupce, při kterém z několika průduchů umístěných podél erupční pukliny vytéká velké množství lávy. V průběhu erupce zasáhly lávové proudy směřující na západ 1 241 ha povrchu ostrova a na dvou různých místech dosáhly moře a vytvořily lávové delty.

Španělsko následně požádalo o finanční pomoc z fondu EUSF.

1)Dne 3. prosince 2021 podalo Španělsko žádost o příspěvek z EUSF v souvislosti s erupcí sopky na ostrově La Palma dne 19. září 2021. Dne 22. března 2022 předložilo Španělsko aktualizaci žádosti, která obsahovala přesnější odhady celkové přímé škody, jak to umožňuje čl. 4 odst. 1a nařízení.

2)Španělsko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 19. září 2021. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení.

3)Jelikož se jedná o vulkanickou erupci, tedy přírodní katastrofu, lze použít EUSF.

4)V žádosti byla tato událost prezentována jako „regionální přírodní katastrofa“, což je dle vymezení v čl. 2 odst. 3 nařízení jakákoli přírodní katastrofa v regionu na úrovni NUTS 2 způsobilého státu, která má za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP) daného regionu nebo 1 % regionálního HDP v případě nejvzdálenějších regionů. Španělské orgány odhadují celkové přímé škody na 1 miliardu EUR. Tato částka představuje 2,19 % HDP Kanárských ostrovů a překračuje platnou prahovou hodnotu pro „regionální katastrofu“, která pro Kanárské ostrovy v roce 2021 činí 457,2 milionu EUR. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je katastrofa kvalifikována jako „regionální katastrofa“ a žádost Španělska je způsobilá pro příspěvek z EUSF.

5)Celkové přímé škody jsou základem pro výpočet výše finančního příspěvku z fondu EUSF. Finanční příspěvek lze využít pouze na financování základních záchranných opatření a opatření na obnovu ve smyslu článku 3 nařízení.

6)Španělsko požádalo o vyplacení zálohy na předpokládaný příspěvek podle článku 4a nařízení. Na základě předběžného posouzení dospěla Komise k závěru, že podmínky pro vyplacení zálohy z EUSF byly splněny. Prováděcím rozhodnutím Komise C(2022) 1802 ze dne 21. března 2022 byla proto poskytnuta záloha ve výši 5 391 796 EUR. Záloha byla Španělsku vyplacena dne 2. května 2022.

7)Většina škod se týká odvětví zemědělství, fondu budov a síťové infrastruktury. Lávový proud zasáhl podle odhadů celkem 984,85 hektarů. Zničeno bylo 1 452 budov, z toho 1 177 obytných, 147 zemědělských, 67 průmyslových, 33 rekreačních a pohostinských, 13 veřejných a 15 ostatních. Zasaženo bylo velké množství plantáží, včetně banánových, avokádových a citrusových, vinic a také chovy hospodářských zvířat, což znamenalo přímou ztrátu majetku. Důsledky pro místní ekonomiku, už tak tvrdě zasaženou pandemií, jsou hrozivé a obnova bude dlouhá.

8)Útvary Komise žádost pečlivě posoudily v souladu s nařízením, zejména s jeho články 2, 3 a 4. Posouzení potvrdilo údaje uvedené v žádosti, pokud jde o rozsah postižené oblasti i celkový počet obyvatel postižených katastrofou. Specializovaná analýza dopadů na odvětví zemědělství, síťovou infrastrukturu a obytné budovy potvrdila rozsah škod a odhad nákladů předložený španělskými orgány. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je tato katastrofa kvalifikována jako regionální katastrofa a žádost Španělska je způsobilá pro příspěvek z EUSF.

9)Náklady na záchranná opatření a opatření na obnovu, které jsou způsobilé pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, Španělsko odhadlo na 354,9 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší část se týká nákladů na opravu infrastruktury a dočasné ubytování.

10)Vyhláškou 112/2018 ze dne 30. července 2015 byl schválen Zvláštní plán civilní ochrany a neodkladné péče v případě rizika vulkanické erupce v autonomním společenství Kanárských ostrovů (PEVOLCA). Cílem plánu PEVOLCA je zajistit koordinovanou, pohotovou, účinnou a účelnou reakci všech orgánů veřejné správy na seismické vulkanické krize a následné mimořádné události vzniklé na území Kanárských ostrovů a zajistit, aby byla dodržována preventivní opatření stanovená platnými právními předpisy.

11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Španělsku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

12)Španělské orgány potvrdily, že způsobilé náklady nejsou kryty pojištěním.

2.7Řecko – regionální přírodní katastrofa: zemětřesení na Krétě

Dne 27. září 2021 zasáhlo řecký ostrov Kréta zemětřesení o síle 6 ML 3 . Epicentrum zemětřesení, které způsobilo značné škody, se nacházelo jihovýchodně od Heraklionu. Po hlavním otřesu následovala rozsáhlá seismická sekvence, přičemž největší otřes o síle 5,3 ML z 28. září 2021 způsobil další škody. Při zemětřesení zemřel jeden člověk, 36 osob bylo zraněno a vznikly značné škody.

Řecko následně požádalo o finanční pomoc z fondu EUSF.

1)Dne 16. prosince 2021 Řecko předložilo žádost o příspěvek z fondu EUSF na financování záchranných opatření a opatření na obnovu po zemětřesení na Krétě dne 27. září 2021.

2)Řecko požádalo o příspěvek z fondu EUSF ve lhůtě 12 týdnů po vzniku prvních škod způsobených katastrofou dne 27. září 2021. Žádost obsahovala veškeré informace, které vyžaduje článek 4 nařízení.

3)Jelikož zemětřesení je přírodního původu, fond EUSF lze použít.

4)V žádosti byla tato událost prezentována jako „regionální přírodní katastrofa“, což je dle vymezení v čl. 2 odst. 3 nařízení jakákoli přírodní katastrofa v regionu na úrovni NUTS 2 způsobilého státu, která má za následek přímé škody přesahující 1,5 % hrubého domácího produktu (HDP) daného regionu. Řecké orgány odhadují celkové přímé škody na 143,42 milionu EUR. Tato částka představuje 1,53 % HDP regionu Kréta a přesahuje platnou prahovou hodnotu pro „regionální katastrofu“, která činí 140,79 milionu EUR. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem je katastrofa kvalifikována jako „regionální katastrofa“ a žádost Řecka je způsobilá pro příspěvek z EUSF.

5)Základem pro výpočet výše finančního příspěvku z EUSF jsou celkové přímé škody. Finanční příspěvek lze použít pouze na financování základních záchranných opatření vymezených v článku 3 nařízení.

6)Řecko požádalo o vyplacení zálohy na předpokládaný příspěvek podle článku 4a nařízení. Na základě předběžného posouzení dospěla Komise k závěru, že podmínky pro vyplacení zálohy z EUSF byly splněny. Prováděcím rozhodnutím Komise C(2022) 2599 ze dne 26. dubna 2022 byla proto poskytnuta záloha ve výši 896 375 EUR. Záloha byla Řecku vyplacena dne 19. května 2022.

7)Útvary Komise žádost pečlivě posoudily v souladu s nařízením, zejména s jeho články 2, 3 a 4.

8)V žádosti se uvádí, že v důsledku zemětřesení a jeho následných otřesů utrpělo značné škody nebo bylo dokonce zcela zničeno celkem 6 658 budov, z toho 4 584 domů, 227 kancelářských prostor, 318 svatostánků / veřejných budov a 1 029 skladů. Podle žádosti se celkové náklady na škody na obytných budovách odhadují na 115,45 milionu EUR a náklady na škody na veřejném majetku na 10,1 milionu EUR. Řecké úřady vynaložily značné úsilí a veřejné prostředky na nouzové a záchranné operace po zemětřesení, jakož i na odklízecí práce.

9)Náklady na záchranná opatření a opatření na obnovu, která jsou způsobilá pro pomoc podle čl. 3 odst. 2 nařízení, Řecko odhadlo na 12,49 milionu EUR a rozdělilo je podle typu opatření. Největší část se týká obnovy funkčnosti infrastruktury a zařízení, zejména v oblasti vodovodů a kanalizací, a také v oblasti vzdělávání.

10)Žádost řeckých orgánů obsahuje popis provedení právních předpisů Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof v souvislosti s povahou této katastrofy. Na základě série silných zemětřesení, která Řecko postihla v letech 1978–1981, řecká vláda vytvořila politiku pro prevenci a řízení rizika přírodních katastrof. Jejím cílem je zvýšit odolnost místních komunit prostřednictvím rámce pro provádění politik na snižování známých rizik, řízení dopadu zemětřesení a postupů/opatření k prevenci nových rizik. Aktualizovaná mapa seismického ohrožení je obsažena v řeckém stavebním zákoně na ochranu před zemětřesením.

11)Ke dni podání žádosti nebylo proti Řecku vedeno řízení o nesplnění povinnosti plynoucí z právních předpisů Unie, které se týkají charakteru předmětné katastrofy.

12)Řecké orgány potvrdily, že způsobilé náklady nejsou kryty pojištěním.

2.8Závěr

Z výše uvedených důvodů katastrofy uvedené v žádostech předložených Německem, Belgií, Nizozemskem, Rakouskem, Lucemburskem, Španělskem a Řeckem splňují podmínky stanovené v nařízení.

3.Financování z přídělu EUSF na rok 2022

Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 4 (dále jen „nařízení o VFR“), a zejména článek 9 uvedeného nařízení, umožňuje uvolnit z EUSF prostředky v souvislosti s rezervou na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech. Způsoby uvolnění prostředků z EUSF v souvislosti s rezervou na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech jsou stanoveny v bodě 10 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 5 , jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů.

Jelikož hlavním důvodem zřízení EUSF byla solidarita, zastává Komise názor, že pomoc z fondu by měla být progresivní. Proto by na část škody, která přesahuje prahovou hodnotu částky pro uvolnění finančních prostředků z EUSF v případě „závažné přírodní katastrofy“ (tj. 0,6 % HND nebo 3 miliardy EUR v cenách roku 2011, podle toho, která částka je nižší), měla být poskytnuta pomoc vyšší intenzity než na část škody pod prahovou hodnotou. To znamená, že částka pomoci pro zemi postiženou katastrofou, která splňuje podmínky pro „závažnou přírodní katastrofu“, se vypočítá součtem dvou částek: 2,5 % z celkové přímé škody pod prahovou hodnotou a 6 % pro část celkové přímé škody nad prahovou hodnotou.

Sazba použitá pro stanovení výše pomoci pro „regionální přírodní katastrofy“, které podle definice zůstávají pod celostátní prahovou hodnotou, činí 2,5 % celkových přímých škod. Kromě toho lze podle čl. 2 odst. 4 nařízení pomoc z fondu EUSF uvolnit také v případě jakékoli přírodní katastrofy ve způsobilém státě, která je zároveň závažnou přírodní katastrofou v sousedním způsobilém státě. Při žádosti o pomoc z fondu EUSF na základě kritéria „sousedního státu“ nejsou stanoveny žádné prahové hodnoty pro celkovou utrpěnou přímou škodu. Sazba použitá pro stanovení výše pomoci pro katastrofu podle kritéria „sousední stát“ je stejná jako v případě „regionální katastrofy“, tj. 2,5 % celkových přímých škod. Příspěvek nesmí přesáhnout celkové odhadované náklady na způsobilá opatření.

Metodika výpočtu pomoci byla stanovena ve výroční zprávě EUSF (2002–2003) a schválena Radou a Evropským parlamentem. Jelikož tento výpočet vedl k tomu, že celková částka za všechny země byla vyšší než dostupné rozpočtové zdroje, byly částky pro jednotlivé země poměrně sníženy. Komise proto navrhuje rozpočtovému orgánu uvolnit tyto částky:

V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení o VFR činí celková maximální roční částka rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech 1 200 000 000 EUR v cenách roku 2018 nebo 1 298 919 000 EUR v běžných cenách. Ustanovení čl. 9 odst. 4 nařízení o VFR stanoví, že 25 % z celkového ročního přídělu z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech (324 729 750 EUR v běžných cenách roku 2022) bude možno použít na všechny složky rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech od 1. října. V souladu s návrhem DEC 18/2022 bude tato částka použita pro účely humanitární pomoci. V souladu s čl. 9 odst. 4 nařízení o VFR činí maximální částka, kterou lze z EUSF uvolnit, 50 % celkového přídělu z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech snížená o výše uvedených 25 %.

Maximální částka, kterou může EUSF uvolnit z přídělu na rok 2022 z rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech, proto činí 487 094 625 EUR, včetně 50 000 000 EUR, které již byly zapsány do souhrnného rozpočtu na rok 2022 v závazcích a platbách v souladu s čl. 4a odst. 4 nařízení o EUSF pro výplatu záloh. Kromě toho může být částka 20 388 136 EUR, která odpovídá 50 % nevyužité částky rezervy na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech z roku 2021, rovněž použita z fondu EUSF v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení o VFR. A konečně, v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise o záměru poskytnout v roce 2022 maximum prostředků na přírodní katastrofy v rámci složky rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech EUSF, nebyla do 1. září v rámci složky rezerva na solidaritu a pomoc při mimořádných událostech pro vnější mimořádné události vyčerpána částka 211 000 000 EUR, a proto ji lze v souladu s čl. 9 odst. 4 nařízení o VFR použít na uvolnění prostředků z fondu EUSF.

Maximální částka, která je k dispozici pro toto uvolnění prostředků z EUSF, proto činí 718 482 761 EUR, což pokryje potřeby v rámci tohoto rozhodnutí o uvolnění prostředků, jak je uvedeno výše.

2022/0337 (BUD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie na poskytnutí pomoci Německu, Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Lucembursku, Španělsku a Řecku v návaznosti na přírodní katastrofy, k nimž v těchto zemích došlo v průběhu roku 2021

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie 6 , a zejména na čl. 4 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení 7 , jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů, a zejména na bod 10 uvedené dohody,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Cílem Fondu solidarity Evropské unie (dále jen „fond“) je umožnit Unii rychle, účinně a pružně reagovat na nouzové situace a projevit solidaritu s obyvatelstvem regionů postižených závažnými nebo regionálními přírodními katastrofami nebo závažným ohrožením veřejného zdraví.

(2)Výše fondu nesmí přesáhnout maximální částky uvedené v článku 9 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2020/2093 8 .

(3)Dne 1. října 2021 podalo Německo žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v červenci 2021.

(4)Dne 1. října 2021 podala Belgie žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v červenci 2021.

(5)Dne 1. října 2021 podalo Nizozemsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v červenci 2021.

(6)Dne 5. října 2021 podalo Rakousko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v červenci 2021.

(7)Dne 6. října 2021 podalo Lucembursko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s povodněmi v červenci 2021.

(8)Dne 3. prosince 2021 podalo Španělsko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti s erupcí sopky na ostrově La Palma dne 19. září 2021. Dne 22. března 2022 předložilo Španělsko aktualizaci žádosti.

(9)Dne 16. prosince 2021 podalo Řecko žádost o uvolnění prostředků z fondu v souvislosti se zemětřesením na Krétě dne 27. září 2021.

(10)Výše uvedené žádosti splňují požadavky pro poskytnutí finančního příspěvku z fondu, jež jsou stanoveny v článku 4 nařízení (ES) č. 2012/2002.

(11)Z fondu by proto měly být uvolněny prostředky na finanční příspěvek Německu, Belgii, Nizozemsku, Rakousku, Lucembursku, Španělsku a Řecku.

(12)Aby byla doba potřebná pro uvolnění prostředků z fondu co nejkratší, mělo by být toto rozhodnutí použitelné od data jeho přijetí,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

V rámci souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2021 se z Fondu solidarity Evropské unie uvolňují níže uvedené částky v prostředcích na závazky i v prostředcích na platby v souvislosti s přírodními katastrofami:

a)Německu se poskytuje částka ve výši 612 611 256 EUR v souvislosti s povodněmi v roce 2021;

b)Belgii se poskytuje částka ve výši 87 737 427 EUR v souvislosti s povodněmi v roce 2021;

c)Nizozemsku se poskytuje částka ve výši 4 713 027 EUR v souvislosti s povodněmi v roce 2021;

d)Rakousku se poskytuje částka ve výši 797 520 EUR v souvislosti s povodněmi v roce 2021;

e)Lucembursku se poskytuje částka ve výši 1 822 056 EUR v souvislosti s povodněmi v roce 2021;

f)Španělsku se poskytuje částka ve výši 9 449 589 EUR v souvislosti s erupcí sopky na ostrově La Palma;

g)Řecku se poskytuje částka ve výši 1 351 886 EUR v souvislosti se zemětřesením na Krétě.

Článek 2

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne … [datum přijetí] 9***.

V Bruselu dne

(1)    Nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie (Úř. věst. L 311 14.11.2002, s. 3) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 661/2014 ze dne 15. května 2014 (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 143) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/461 ze dne 30. března 2020 (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 9).

(2)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (směrnice o povodních).

(3)    ML je stupeň Richterovy seismické stupnice neboli lokální magnitudo.

(4)    Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11.

(5)    Úř. věst. C 433I, 22.12.2020, s. 28.

(6)    Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.

(7)    Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.

(8)    Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(9) ***    *    * Datum vloží Parlament před vyhlášením v Úředním věstníku.