EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 26.10.2022

COM(2022) 546 final

2022/0341(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012 a (EU) 2021/1230, pokud jde o okamžité úhrady v eurech

(Text s významem pro EHP)

{SEC(2022) 546 final} - {SWD(2022) 546 final} - {SWD(2022) 547 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Rada ve svých závěrech ze dne 5. dubna 2022 9 odkázala na záměr Komise předložit legislativní podnět týkající se okamžitých plateb s odkazem na cíl podpořit rozvoj konkurenceschopných domácích a celoevropských platebních řešení a se zdůrazněním významu vymezení a účinného provádění rámce pro nezávislý, účinný, dobře fungující, otevřený a autonomní evropský platební prostor.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Všeobecná dostupnost okamžitých plateb v eurech je nezbytnou součástí aktualizace a modernizace SEPA. SEPA umožňuje evropským spotřebitelům, podnikům a orgánům veřejné správy provádět a přijímat přeshraniční platby v eurech stejně snadno jako platby domácí a umožňuje veřejnosti využívat své stávající platební účty ve svém domovském členském státě k přijímání platů nebo placení účtů mezi různými členskými státy. Projekt SEPA byl zahájen s podporou Komise v roce 2002 a podnítil evropský bankovní sektor k vytvoření EPC, která se na žádost Komise a Evropské centrální banky (ECB) zavázala k vypracování harmonizovaných systémů pravidel a postupů provádění plateb v eurech, a to v úzké spolupráci se všemi zúčastněnými stranami (včetně obchodníků a spotřebitelů). Systém SEPA pro úhrady v eurech byl spuštěn v roce 2008 a pro inkaso SEPA v roce 2009. Tyto dva systémy se staly pro platby v eurech povinnými nařízením SEPA z roku 2012 10 . Systém SCT Inst. byl spuštěn v roce 2017.

Na okamžité platby se již vztahují dva právní akty EU v oblasti plateb, směrnice o platebních službách na vnitřním trhu (dále jen „PSD2“) z roku 2015 11 a nařízení o přeshraničních platbách 12 , a budou se na ně vztahovat i po vstupu tohoto návrhu v platnost. Směrnice PSD2 vymezuje pravidla a povinnosti pro poskytovatele platebních služeb a práva spotřebitelů u mnoha typů běžně používaných plateb v EU, včetně úhrad; v současné době probíhá její hodnocení a případné návrhy na její změny plně zohlední tento návrh. Nařízení o přeshraničních platbách vyžaduje, aby za přeshraniční platby v eurech byla účtována stejná cena jako za domácí platby odpovídajícího typu v národní měně (včetně úhrad, a tedy i okamžitých plateb), které zpracovává stejný poskytovatel platebních služeb (další vysvětlení interakce mezi nařízením o přeshraničních platbách a tímto návrhem naleznete níže).

Při poskytování okamžitých plateb musí poskytovatelé platebních služeb stejně jako u ostatních druhů plateb zajistit, že mají k dispozici řádné a v reálném čase fungující prostředky pro prevenci podvodů, praní peněz a financování terorismu, v plném souladu se stávajícími právními předpisy EU. Tato iniciativa nemá žádný dopad na kvalitu kontrol praní peněz a financování terorismu. Okamžitá povaha těchto plateb uskutečňovaných do deseti sekund nijak neovlivňuje povinnost povinných osob provádět požadované kontroly praní peněz a financování terorismu a případně provést oznámení podezřelé transakce. Jedná se zpravidla o požadavky ex post, na rozdíl od požadavku na kontrolu oproti sankčnímu seznamu, která musí být provedena před transakcí (tedy v případě okamžitých plateb do deseti sekund), a proto se na ně tento návrh vztahuje. Návrh také nijak neovlivňuje efektivnost a včasnost posuzování takových oznámení podezřelé transakce finančními zpravodajskými jednotkami.

•Soulad s ostatními politikami EU

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Pouze opatření na úrovni EU mohou vyžadovat, aby všichni příslušní poskytovatelé platebních služeb v EU poskytovali službu zasílání a přijímání přeshraničních okamžitých plateb. Členské státy samy o sobě nemohou stanovit harmonizovaná pravidla EU pro přeshraniční okamžité platby, ať už jde o kontrolu souladu se sankčními předpisy, nebo ochranu plátce v případě podvodu nebo chyb. Systém SEPA pro běžné úhrady a inkasa byl navíc zřízen nařízením EU a tento návrh systém SEPA dále rozvíjí.

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACE SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti stávajících právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

V zájmu zajištění toho, aby návrh Komise zohledňoval názory všech zúčastněných stran, zahrnovala konzultační strategie této iniciativy tyto konzultace:

–veřejnou konzultaci s cílem získat informace pro strategii Komise pro malé platby, která trvala od 3. dubna do 26. června 2020 21 ,

–veřejnou konzultaci týkající se počátečního posouzení dopadů této iniciativy, která trvala od 10. března do 7. dubna 2021 22 ,

–otevřenou veřejnou konzultaci, která trvala od 31. března do 23. června 2021 23 ,

–cílenou konzultaci s odvětvím plateb, která trvala od 24. března do 12. června 2021 24 ,

–konzultaci se zúčastněnými stranami v rámci dvou skupin odborníků Komise: skupiny uživatelů finančních služeb (FSUG) a odborné skupiny pro trh platebních systémů (PSMEG),

–ad hoc kontakty s různými zúčastněnými stranami, a to buď z jejich podnětu, nebo z podnětu Komise,

–webinář o možných přínosech okamžitých plateb pro spotřebitele a podniky, který dne 10. června 2021 uspořádalo Generální ředitelství pro finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů 25 ,

–konzultace s odborníky členských států v rámci odborné skupiny Komise pro bankovnictví, platební styk a pojišťovnictví a odborné skupiny pro omezující opatření Unie a extrateritorialitu a ad hoc semináře o kontrole souladu se sankčními předpisy.

Výsledky těchto konzultací jsou shrnuty v příloze 2 posouzení dopadů, které je připojeno k tomuto návrhu.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

–důkazů získaných na základě různých výše uvedených konzultací,

–studie vypracované dodavatelem, společností Fidelis consulting, „Okamžité platby, současné a předvídatelné přínosy“, která byla dodána v roce 2021 26 ,

–informací o členství v systémech SCT a SCT Inst. a o využívání těchto systémů, které pravidelně poskytovala EPC,

–informací poskytnutých ECB a vnitrostátními výbory pro platby,

–databáze ORBIS,

–rejstříku platebních institucí a institucí elektronických peněz Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) podle směrnice PSD2,

–diskusního dokumentu o předběžných připomínkách EBA k vybraným údajům o platebních podvodech podle směrnice PSD2 oznámených tímto odvětvím,

–důkazů předložených poskytovateli platebních služeb i jinými druhy poskytovatelů, zejména v souvislosti s náklady, prostřednictvím cílených konzultací a dvoustranných setkání,

–důkazů poskytnutých Evropskou organizací spotřebitelů (BEUC), zejména v souvislosti s cenami okamžitých plateb v eurech.

•Posouzení dopadů

K tomuto návrhu je připojeno posouzení dopadů 27 , které bylo předloženo Výboru pro kontrolu regulace (RSB) dne 27. dubna 2022 a po opětovném předložení dne 8. července 2022 schváleno dne 7. září 2022.

Autoři posouzení dopadů se domnívají, že hlavním problémem je nízká míra využívání okamžitých plateb v eurech, měřená jako procentní podíl všech úhrad v eurech v rámci EU (přibližně 11 %). Tento problém má dva důsledky:

–nenaplnění potenciálu okamžitých plateb přinést výhody a zvýšení efektivity, a to jak na makroekonomické úrovni, tak pro konkrétní kategorie zúčastněných stran, včetně spotřebitelů, obchodníků, firemních uživatelů, poskytovatelů platebních služeb a společností poskytujících finanční technologie (fintech společností) a orgánů veřejné správy včetně daňových orgánů,

–omezená nabídka platebních prostředků v bodě interakce, zejména v případě přeshraničních transakcí.

Byly identifikovány čtyři klíčové problémy, dva na straně nabídky a dva na straně poptávky:

–nedostatečné pobídky pro poskytovatele platebních služeb k nabízení okamžitých plateb v eurech (problém na straně nabídky),

–odrazující transakční poplatky za okamžité platby v porovnání s alternativními způsoby platby (problém na straně poptávky),

–vysoká míra zamítnutých okamžitých plateb, které byly nesprávně identifikovány jako platby týkající se osob na sankčních seznamech EU (problém na straně nabídky),

–obavy plátců o bezpečnost okamžitých plateb (problém na straně poptávky).

V posouzení dopadů byl představen balíček upřednostňovaných možností, které odpovídají čtyřem zjištěným klíčovým problémům:

–požadavek, aby poskytovatelé platebních služeb, kteří poskytují službu běžné úhrady v eurech (s cílenými výjimkami), nabízeli i zasílání a přijímání okamžitých plateb v eurech,

–požadavek, aby si poskytovatelé platebních služeb za okamžité platby v eurech neúčtovali více než za běžné úhrady v eurech,

–požadavek na kontrolu dodržování sankčních předpisů ve formě velmi časté kontroly klientů oproti sankčním seznamům EU (jak to některé členské státy již činí u domácích plateb), a nikoli u každé jednotlivé transakce,

–požadavek, aby poskytovatelé platebních služeb nabízeli službu umožňující zákazníkům, aby byli upozorněni, pokud je zjištěn nesoulad mezi jménem příjemce a mezinárodním číslem bankovního účtu (IBAN) poskytnutým plátcem.

Větší využívání okamžitých plateb rovněž podpoří rozvoj nových platebních řešení, aby okamžité platby mohly být používány v bodě interakce k nákupu zboží a služeb, zejména při přeshraničních transakcích. Tím se zvýší hospodářská soutěž v tomto odvětví, což povede ke snížení nákladů pro obchodníky, kteří toto snížení nákladů mohou potenciálně přenést na spotřebitele.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

V souladu se zásadou „jeden přijmout – jeden zrušit“ se Komise zavázala „v co největší možné míře kompenzovat“ náklady na přizpůsobení se novým iniciativám a na kompenzaci nových administrativních nákladů odpovídajícím snížením administrativních nákladů souvisejících s jinými iniciativami 28 . Předkládaný návrh však nevede ke vzniku administrativních nákladů pro podniky, občany ani veřejné orgány, protože navrhovaná iniciativa nepovede ke zvýšenému dohledu nebo dozoru nad poskytovateli platebních služeb ani ke zvláštním oznamovacím povinnostem. Z iniciativy rovněž nevyplývají žádné regulační poplatky a platby.

Ačkoli tedy náklady na přizpůsobení není nutné kompenzovat podle zásady „jeden přijmout – jeden zrušit“, je pravděpodobné, že opakující se úspory nákladů poskytovatelů platebních služeb v důsledku nového přístupu ke kontrole dodržování sankčních předpisů více než kompenzují náklady na přizpůsobení se ostatním složkám tohoto návrhu, což znamená, že celkové náklady na přizpůsobení se této iniciativě jsou negativní (tj. úspory) 29 .

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•    Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

•    Podrobné vysvětlení zvláštních ustanovení návrhu

Návrh zavádí do nařízení SEPA dodatečná ustanovení týkající se okamžitých plateb v eurech a stanoví, kteří poskytovatelé platebních služeb musí tato ustanovení dodržovat.

Zavádějí se čtyři nové definice:

–definice „okamžité úhrady“, která stanoví hlavní technické požadavky a objasňuje, že se jedná o podkategorii úhrad v eurech,

–definice „rozhraní uživatele platebních služeb“, která dále objasňuje ustanovení o právu uživatelů platebních služeb iniciovat okamžité platby prostřednictvím stejných kanálů, které používají k iniciování úhrad, a ustanovení o poplatcích za odpovídající úhradové transakce v eurech,

–definice „identifikátoru platebního účtu“, která objasňuje, že „identifikátor platebního účtu“ uvedený v čl. 5 bodě 1 písm. a) nařízení SEPA a v článku 5c tohoto návrhu by měl být považován za jedinečný identifikátor uvedený v článku 88 směrnice PSD2 a definovaný v čl. 4 bodě 33 uvedené směrnice, a

–definice „osob nebo subjektů uvedených na seznamu“, která objasňuje, že poskytovatelé platebních služeb by se měli řídit postupem stanoveným v článku 5d tohoto návrhu, aby měli jistotu, že dodržují sankce EU týkající se povinnosti zmrazit aktiva jednotlivých osob nebo subjektů a nezpřístupnit jim přímo či nepřímo peněžní prostředky nebo hospodářské zdroje.

Kromě toho se stávající definice „platebního systému malých plateb“ mění tak, aby odrážela různé způsoby vypořádání maloobchodních platebních transakcí, včetně nedávkového vypořádání (podle jednotlivých transakcí) a nepřetržitého provádění okamžitých plateb v reálném čase.

Povinné poskytování okamžitých úhrad v eurech (článek 5a)

Poskytovatelé platebních služeb, kteří poskytují úhrady v eurech, budou povinni nabízet službu zasílání a přijímání okamžitých plateb v eurech. Pro tuto službu je stanovena řada technických specifikací, mimo jiné požadavek na přijímání platebních příkazů a dosažitelnost pro okamžité platby 24 hodin denně, 365 dní v roce, bez možnosti nastavit uzávěrku nebo omezit zpracování okamžitých plateb pouze na pracovní dny. Platební instituce a instituce elektronických peněz jsou z tohoto požadavku vyloučeny vzhledem k jejich omezenému přístupu k platebním systémům.

Zákaznická rozhraní uživatelů platebních služeb, prostřednictvím kterých lze zadávat příkazy k úhradě, musí umožňovat rovněž zadávání příkazů k okamžitým platbám. Pokud poskytovatel platebních služeb nabízí možnost zadat více platebních příkazů k úhradě, musí nabízet stejnou službu pro okamžité platby v eurech.

Zavádění těchto požadavků bude postupné a budou pro ně platit tyto čtyři samostatné lhůty:

–přijímání okamžitých plateb v eurech pro poskytovatele platebních služeb v eurozóně: 6 měsíců po vstupu nařízení v platnost,

–zasílání okamžitých plateb v eurech pro poskytovatele platebních služeb v eurozóně: 12 měsíců po vstupu v platnost,

–přijímání okamžitých plateb v eurech pro poskytovatele platebních služeb mimo eurozónu: 30 měsíců po vstupu v platnost,

–zasílání okamžitých plateb v eurech pro poskytovatele platebních služeb mimo eurozónu: 36 měsíců po vstupu v platnost.

Poplatky za okamžité platby (článek 5b a změna nařízení (EU) 2021/1230)

Poplatky, které si poskytovatelé platebních služeb účtují za zasílání nebo přijímání okamžitých plateb v eurech, by neměly být vyšší než poplatky týchž poskytovatelů platebních služeb za zasílání nebo přijímání běžných úhrad v eurech. Tento požadavek se bude vztahovat na všechny poskytovatele platebních služeb, kteří nabízejí okamžité platby v eurech, včetně těch, kteří nejsou povinni okamžité platby v eurech nabízet (jako jsou platební instituce a instituce elektronických peněz). Pro poskytovatele platebních služeb v eurozóně bude platit ode dne, kdy uplyne 6 měsíců od vstupu nařízení v platnost, a pro poskytovatele platebních služeb mimo eurozónu ode dne, kdy uplyne 30 měsíců od vstupu nařízení v platnost.

U některých transakcí okamžitých plateb v eurech, totiž u přeshraničních okamžitých plateb v eurech prováděných poskytovatelem platebních služeb usazeným v členském státě mimo eurozónu, by uplatňování nařízení (EU) 2021/1230 o přeshraničních platbách mohlo vést k vyššímu poplatku, než vyžaduje tento návrh. Ustanovení čl. 3 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1230 stanoví, že „Poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb uživateli platební služby za přeshraniční platby v eurech jsou stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb za odpovídající vnitrostátní platby stejné hodnoty v národní měně členského státu, v němž se poskytovatel platebních služeb uživatele platebních služeb nachází“. Takovými odpovídajícími platbami by byly přeshraniční okamžité platby v eurech a domácí okamžité platby v národní měně.

Při stanovení ceny za přeshraniční okamžitou platbu v eurech by poskytovatel platebních služeb usazený mimo eurozónu byl podle stávajícího návrhu povinen účtovat buď stejný, nebo nižší poplatek, než si účtuje za běžnou přeshraniční úhradu v eurech, a podle nařízení o přeshraničních platbách přesně stejný poplatek jako za domácí okamžité platby denominované v národní měně. Splnění obou požadavků by však nebylo možné, pokud takový poskytovatel platebních služeb v současné době uplatňuje vyšší poplatky za domácí okamžitou platbu v národní měně než za přeshraniční úhradu v eurech.

Za účelem úplného dosažení cíle, kterým je motivovat uživatele platebních služeb k využívání okamžitých plateb v eurech, se nařízení (EU) 2021/1230 mění tak, aby bylo zajištěno, že cena za přeshraniční okamžitou platbu v eurech by měla být stanovena na stejné nebo nižší úrovni než cena za odpovídající běžnou přeshraniční úhradu v eurech, i kdyby to znamenalo, že cena za tuto přeshraniční okamžitou platbu v eurech není stejná jako cena za odpovídající domácí okamžitou platbu v národní měně.

Nesrovnalosti mezi jménem a identifikátorem platebního účtu příjemce (článek 5c)

Všichni poskytovatelé platebních služeb, kteří nabízejí službu zasílání okamžitých plateb v eurech (včetně těch, kteří tuto povinnost nemají), jsou povinni poskytovat svým uživatelům platebních služeb službu, při které je ověřeno, zda IBAN příjemce 31 odpovídá jménu příjemce, a případný zjištěný nesoulad oznámit uživateli platebních služeb. Oznámení musí být učiněno dříve, než plátce dokončí příkaz k okamžité platbě, a dříve, než poskytovatel platebních služeb dokončí okamžitou platbu. Uživatel se v každém případě může svobodně rozhodnout, zda příkaz k okamžité platbě zadá, nebo ne.

Využití takové služby uživatelem nemá vliv na odpovědnost poskytovatele platebních služeb za neprovedení, chybné provedení nebo pozdní provedení okamžitých plateb, jak je stanoveno v článcích 88 a 89 směrnice PSD2.

Poskytovatelé platebních služeb by měli informovat uživatele platebních služeb o zjištěných nesrovnalostech mezi jménem příjemce a identifikátorem platebního účtu poskytnutým plátcem jak u vnitrostátních, tak u přeshraničních okamžitých úhrad v eurech. Tento návrh nebrání poskytovatelům platebních služeb, aby takovou službu nabízeli také u jiných typů úhrad, a nikoli jen u okamžitých plateb.

Poskytovatelé platebních služeb si za používání takové služby mohou účtovat poplatek a poskytovatelé platebních služeb nejsou povinni ji používat.

Tento požadavek bude pro poskytovatele platebních služeb v eurozóně platit ode dne, kdy uplyne 12 měsíců od vstupu v platnost, a pro poskytovatele platebních služeb mimo eurozónu ode dne, kdy uplyne 36 měsíců od vstupu v platnost. Tyto lhůty jsou plně v souladu s daty pro zavedení požadavku nabízet službu zasílání okamžitých plateb v eurech.

Kontrola souladu okamžitých plateb se sankcemi EU (článek 5d)

Poskytovatelé platebních služeb musí dodržovat harmonizovaný přístup, aby sankce EU mohly být uplatňovány bez duplikací, neefektivity a následných problémů způsobených tím, že poskytovatelé platebních služeb uplatňují rozdílné postupy prověřování. Harmonizovaný přístup se týká určitých druhů sankcí vztahujících se na jednotlivé osoby a subjekty, tj. požadavku zmrazit aktiva a nezpřístupnit těmto osobám a subjektům peněžní prostředky nebo hospodářské zdroje. Konsolidovaný seznam takových osob a subjektů vedou útvary Komise 32 .

Poskytovatelé platebních služeb musí alespoň jednou denně ověřit, zda jsou někteří z jejich zákazníků označenými osobami nebo subjekty, na něž se vztahují sankce EU, a v každém případě ihned po vstupu nových nebo pozměněných označení v platnost.

Harmonizovaný přístup zajišťuje poskytovatelům platebních služeb tolik potřebnou právní jistotu, a tím odstraňuje nesoulady, které brání účinnému provádění okamžitých plateb v eurech, aniž by byla ohrožena celková účinnost kontroly souladu se sankčními předpisy.

Pokud poskytovatel platebních služeb plátce nebo příjemce neprovede požadované ověření a následně se zúčastní provádění okamžité platby pro plátce nebo příjemce, na nějž se vztahují sankce EU, je odpovědný za veškeré finanční škody, které ostatním poskytovatelům platebních služeb zapojeným do okamžité platby vzniknou kvůli pokutám podle nařízení EU o sankcích. Tento požadavek se bude vztahovat na všechny poskytovatele platebních služeb, na něž se vztahuje článek 5d, ode dne, kdy uplyne 6 měsíců po vstupu v platnost.

Sankce (článek 11)

Za sankce v případě nedodržení právních požadavků uvedených v tomto návrhu odpovídají členské státy. Sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Minimální úrovně sankcí, které mohou vnitrostátní orgány uložit za nedodržení povinností týkajících se sankcí EU, jsou stanoveny v novém odstavci 1b článku 11 nařízení SEPA. Členské státy musí sankce uplatňované ve své jurisdikci oznámit Komisi.

2022/0341 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 260/2012 a (EU) 2021/1230, pokud jde o okamžité úhrady v eurech

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 33 ,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky 34 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 35 poskytuje základ pro jednotnou oblast pro platby v eurech (SEPA). V zájmu vytvoření příznivých podmínek pro větší hospodářskou soutěž, zejména v případě plateb v místě interakce, by měl být projekt SEPA průběžně aktualizován, aby odrážel inovace a vývoj trhu v oblasti plateb, podporoval rozvoj nových platebních produktů v celé Unii a usnadnil vstup nových subjektů na trh.

(2)V roce 2017 se poskytovatelé platebních služeb pod záštitou Evropské rady pro platební styk (EPC) dohodli na zřízení celounijního systému pro okamžité provádění úhrad v eurech. Ukázalo se, že úsilí evropského odvětví platebních služeb nestačilo k zajištění širokého využívání okamžitých úhrad v eurech na úrovni Unie. Pouze rozsáhlé a rychlé zvýšení míry tohoto využití může v plném rozsahu uvolnit síťové účinky okamžitých úhrad v eurech, což přinese výhody a vyšší hospodářskou efektivitu pro uživatele i poskytovatele platebních služeb, sníží koncentraci na trhu, zvýší konkurenci a nabídku elektronických plateb, zejména v případě přeshraničních plateb v místě interakce.

(3)Nařízení (EU) č. 260/2012 stanovilo technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech Okamžité úhrady v eurech jsou relativně novou kategorií úhrad v eurech, která se objevila na trhu až po přijetí uvedeného nařízení. Je proto nezbytné stanovit kromě obecných požadavků platných pro všechny úhrady i zvláštní požadavky na okamžité úhrady v eurech.

(4)Ve snaze zvýšit využití okamžitých úhrad v eurech již byla přijata řada vnitrostátních regulačních řešení, mimo jiné posílení ochrany uživatelů platebních služeb před odesláním peněžních prostředků nezamýšlenému příjemci nebo upřesnění postupu plnění povinností vyplývajících z unijních sankcí. Tato vnitrostátní regulační řešení s sebou nesou riziko roztříštění vnitřního trhu, které zvyšuje náklady na dodržování předpisů v důsledku různých souborů vnitrostátních regulačních požadavků a znesnadňuje provádění přeshraničních okamžitých úhrad.

(5)V době, kdy ještě neexistovaly okamžité úhrady, poskytovatelé platebních služeb zpravidla spojovali platební transakce do balíků a v předem stanovených časech tyto balíky předávali platebnímu systému malých plateb pro účely zúčtování a vypořádání. Do platebních systémů malých plateb, které se používají ke zpracování okamžitých úhrad v eurech v současnosti, se však platební transakce předkládají jednotlivě, zpracovávají v reálném čase a nepřetržitě. Aby bylo možné tyto skutečnosti zohlednit, je nezbytné změnit definici „platebního systému malých plateb“.

(6)Předpokladem pro širší využití těchto transakcí je zajištění toho, aby všichni uživatelé platebních služeb v Unii mohli zadávat platební příkazy a přijímat úhrady v eurech. V současné době nenabízí okamžité úhrady v eurech nejméně jedna třetina poskytovatelů platebních služeb v Unii. Navíc tempo, s jakým poskytovatelé platebních služeb přidávají okamžité úhrady do svých služeb, bylo v posledních několika letech příliš pomalé, což brání další integraci vnitřního platebního trhu Unie. Poskytovatelé platebních služeb by proto měli mít povinnost nabízet službu zasílání a přijímání okamžitých úhrad v eurech.

(7)Aby bylo možné vytvořit integrovaný trh pro okamžité úhrady v eurech, je nezbytné, aby tyto transakce byly zpracovávány v souladu se společným souborem pravidel a požadavků. Okamžitá úhrada v eurech umožňuje připsání peněžních prostředků na účet příjemce během několika sekund a po celý den. Nepřetržitá dostupnost každý den v roce je základním znakem okamžitých úhrad. Proto je vhodné, aby definice okamžitých úhrad uváděla konkrétní podmínky, které by tyto úhrady měly splňovat, pokud jde o dobu přijetí platebních příkazů, jejich zpracování, připsání a valutování.

(8)Existuje celá řada rozhraní, jejichž prostřednictvím mohou uživatelé platebních služeb zadat platební příkaz k úhradě v eurech, mimo jiné prostřednictvím internetového bankovnictví, mobilní aplikace, bankomatu, pobočky nebo telefonicky. V zájmu toho, aby přístup k okamžitým úhradám v eurech měli všichni uživatelé platebních služeb, by neměl existovat žádný rozdíl, pokud jde o rozhraní, jejichž prostřednictvím mohou uživatelé platebních služeb zadávat platební příkazy pro transakce okamžitých úhrad i úhrad jiného typu. Kromě toho, pokud je možné, aby uživatel platebních služeb předkládal poskytovateli platebních služeb platební příkazy k úhradě hromadně, měla by být stejná možnost k dispozici také u okamžitých úhrad v eurech. Poskytovatelé platebních služeb by měli být schopni nabízet všechny úhrady v eurech iniciované jejich uživateli platebních služeb standardně jako okamžité.

(9)Nebylo by přiměřené ukládat povinnost nabízet službu zasílání a přijímání okamžitých úhrad v eurech platebním institucím a institucím elektronických peněz, protože tyto instituce se nemohou stát účastníky platebního systému určeného podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES 36 . Tyto instituce tedy mohou mít potíže s přístupem k infrastruktuře nezbytné k provádění okamžitých úhrad. Proto je vhodné platební instituce a instituce elektronických peněz z povinnosti nabízet službu zasílání a přijímání okamžitých úhrad v eurech vyloučit.

(10)Uživatelé platebních služeb jsou velmi citliví na výši poplatků za platební metody, které lze nahradit jinými. Výše poplatků je tedy může nasměrovat k dané platební metodě nebo od ní. Na vnitrostátních trzích, kde byly na úrovni transakce uplatněny vyšší poplatky za okamžité úhrady v eurech než za jiné druhy úhrad v eurech, je využití okamžitých úhrad nízké. To zabránilo dosažení kritického množství okamžitých úhrad v eurech, které je nezbytné k dosažení plného síťového účinku pro poskytovatele i uživatele platebních služeb. Všechny druhy poplatků účtovaných plátcům i příjemcům za provádění okamžitých úhrad v eurech, včetně poplatků za transakci nebo paušálních poplatků, by proto neměly překročit poplatky účtované stejnému uživateli za odpovídající typy jiných úhrad v eurech. Při určování odpovídajících typů úhrad by mělo být možné použít kritéria, jako je rozhraní uživatele platebních služeb nebo platební nástroj použitý k zahájení platby, status klienta a případně to, zda je platba vnitrostátní nebo přeshraniční.

(11)Pro zvýšení důvěry uživatelů platebních služeb v tyto služby a pro zajištění jejich využívání má zásadní význam zabezpečení okamžitých úhrad v eurech. Plátci, kteří mají v úmyslu zaslat úhradu určitému příjemci, mohou v důsledku podvodu nebo chyby poskytnout identifikátor platebního účtu, který neodpovídá účtu drženému příjemcem. Podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 37 je jediným určujícím faktorem správného provedení transakce vzhledem k příjemci jedinečný identifikátor a poskytovatelé platebních služeb nejsou povinni ověřovat jméno příjemce. V případě okamžitých úhrad není dostatek času na to, aby si plátce uvědomil výskyt podvodu nebo chyby a aby se pokusil o vrácení prostředků dříve, než budou připsány na účet příjemce. Poskytovatelé platebních služeb by proto měli ověřit, zda mezi jedinečným identifikátorem příjemce a jménem příjemce uvedeným plátcem není nějaká nesrovnalost, a všechny zjištěné nesrovnalosti oznámit plátci, který podává platební příkaz k okamžité úhradě v eurech. Aby nedocházelo ke zbytečným nesouladům nebo zpožděním při okamžitém zpracování transakce, měl by poskytovatel platebních služeb plátce toto oznámení poskytnout nejpozději během několika vteřin od okamžiku, kdy plátce informace o příjemci poskytl. Aby se plátce mohl rozhodnout, zda bude pokračovat v zamýšlené transakci, měl by poskytovatel platebních služeb plátce toto oznámení poskytnout dříve, než plátce transakci schválí.

(12)Některé atributy jména příjemce, na jehož účet chce plátce provést okamžitou úhradu, mohou zvyšovat pravděpodobnost, že poskytovatel platebních služeb zjistí nesrovnalost, mimo jiné přítomnost diakritiky nebo různých možných transliterací jmen v různých abecedách, rozdíly mezi běžně užívanými jmény a jmény uvedenými ve formálních identifikačních dokladech v případě fyzických osob nebo rozdíly mezi obchodními a právními názvy v případě právnických osob. Aby nedocházelo ke zbytečným nesouladům při zpracování okamžitých úhrad v eurech a aby měl plátce snazší rozhodování o tom, zda má v zamýšlené transakci pokračovat, měli by poskytovatelé platebních služeb uvádět míru této nesrovnalosti, mimo jiné by měli v oznámení uvést, zda se jedná o „neshodu“ nebo „přibližnou shodu“.

(13)Schválení platební transakce, u níž poskytovatel platebních služeb zjistil nesrovnalost a oznámil tuto nesrovnalost uživateli platebních služeb, může vést k převodu peněžních prostředků nezamýšlenému příjemci. V takových případech by poskytovatelé platebních služeb neměli nést odpovědnost za provedení transakce nezamýšlenému příjemci, jak je stanoveno v článku 88 směrnice (EU) 2015/2366. Poskytovatelé platebních služeb by měli uživatele platebních služeb informovat o důsledcích jeho rozhodnutí ignorovat oznámenou nesrovnalost na odpovědnost poskytovatele platebních služeb a na práva uživatele platebních služeb na vrácení peněžních prostředků. Uživatelé platebních služeb by měli mít možnost se kdykoli během smluvního vztahu s poskytovatelem platebních služeb z této služby odhlásit. Po odhlášení ze služby by měli mít uživatelé platebních služeb možnost službu znovu použít.

(14)Je mimořádně důležité, aby poskytovatelé platebních služeb účinně plnili své povinnosti vyplývající z unijních sankcí vůči osobám, orgánům nebo subjektům, na které se vztahuje zmrazení majetku nebo zákaz zpřístupňovat jim nebo v jejich prospěch, přímo či nepřímo, peněžní prostředky nebo hospodářské zdroje, a to na základě omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU (osoby nebo subjekty uvedené na seznamu). Právo Unie však nestanoví pravidla týkající se postupů nebo nástrojů, které mají poskytovatelé platebních služeb použít k dodržování těchto povinností. Poskytovatelé platebních služeb tak používají různé metody na základě vlastního individuálního výběru nebo podle pokynů poskytnutých příslušnými vnitrostátními orgány. Uplatňování povinností vyplývajících z unijních sankcí prověřováním plátce a příjemce podílejících se na každé transakci úhrady, ať již vnitrostátní, nebo přeshraniční, vede k tomu, že značně vysoký počet úhrad je označen jako potenciálně zahrnující osoby nebo subjekty uvedené na seznamu. U velké většiny takových označených transakcí se však po ověření ukáže, že žádné takové osoby nebo subjekty nezahrnují. Vzhledem k povaze okamžitých úhrad není možné, aby poskytovatelé platebních služeb takto označené transakce v krátké lhůtě okamžitě ověřili, a proto je zamítají. Taková situace představuje pro poskytovatele platebních služeb, kteří chtějí svým uživatelům platebních služeb v celé Unii nabízet okamžité úhrady spolehlivým a předvídatelným způsobem, provozní problém. V zájmu zajištění větší právní jistoty, zvýšení účinnosti úsilí poskytovatelů platebních služeb při plnění jejich povinností vyplývajících z unijních sankcí v souvislosti s okamžitými úhradami v eurech a předcházení zbytečnému komplikování těchto transakcí, by poskytovatelé platebních služeb měli alespoň jednou denně ověřovat, zda jsou jejich uživatelé platebních služeb osobami či subjekty uvedenými na seznamu, a neměli by již provádět ověřování jednotlivých transakcí.

(15)V zájmu zamezení zahájení okamžitých úhrad z platebních účtů patřících osobám nebo subjektům uvedeným na seznamu a okamžitého zmrazení prostředků zaslaných na tyto účty by poskytovatelé platebních služeb měli co nejdříve po vstupu v platnost nového omezujícího opatření přijatého v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU, které stanoví zmrazení majetku nebo zákaz zpřístupnění peněžních prostředků nebo hospodářských zdrojů, provést ověření svých uživatelů platebních služeb, čímž účinně zajistí dodržování svých povinnosti plynoucích z unijních sankcí.

(16)Pokud by jeden poskytovatel platebních služeb včas neprověřil své uživatele platebních služeb, mohlo by to vést k tomu, že by druhý poskytovatel platebních služeb, který se podílí na provádění téže transakce okamžité úhrady, nezmrazil peněžní prostředky osoby nebo subjektu uvedených na seznamu nebo takové osobě nebo subjektu zpřístupnil peněžní prostředky nebo hospodářské zdroje. Poskytovatelům platebních služeb, kterým budou uděleny pokuty za nedodržení povinností plynoucích z unijních sankcí v důsledku toho, že jiný poskytovatel platebních služeb včas neprověřil své uživatele platebních služeb, by měly být tyto pokuty daným poskytovatelem platebních služeb uhrazeny.

(17)Porušování tohoto nařízení by mělo být postihováno sankcemi uloženými příslušnými orgány členských států. Takové sankce by měly být účinné, přiměřené a odrazující. Za účelem prohloubení vzájemné důvěry poskytovatelů platebních služeb a relevantních příslušných orgánů při jednotném a důkladném provádění harmonizovaného přístupu k plnění povinností poskytovatelů platebních služeb plynoucích z unijních sankcí je zejména vhodné v celé Unii harmonizovat minimální úrovně sankcí za porušení povinnosti poskytovatele platebních služeb ověřit, zda jsou jejich uživatelé platebních služeb osobami či subjekty uvedenými na seznamu.

(18)Poskytovatelé platebních služeb potřebují na splnění povinností stanovených v tomto nařízení dostatek času. Je proto vhodné zavádět tyto povinnosti postupně a umožnit poskytovatelům platebních služeb efektivnější využití jejich zdrojů. Povinnost nabízet službu zasílání okamžitých úhrad by proto měla začít platit později, až po povinnosti nabízet službu přijímání okamžitých úhrad, vzhledem k tomu, že zasílání okamžitých úhrad je z těchto dvou služeb, které je třeba zavést, obvykle nákladnější a složitější, a proto vyžaduje více času. Služba oznamování zjištěných nesrovnalostí mezi jménem a identifikátorem platebního účtu příjemce plátci je relevantní pouze u poskytovatelů platebních služeb, kteří nabízejí službu zasílání okamžitých úhrad. Povinnost nabízet tuto službu by proto měla platit od stejné doby jako povinnost nabízet službu zasílání okamžitých úhrad. Povinnosti související s poplatky a harmonizovaným postupem pro zajištění dodržování povinností plynoucích z unijních sankcí by měly platit od okamžiku, kdy jsou poskytovatelé platebních služeb povinni nabízet službu přijímání okamžitých úhrad. Aby mohli poskytovatelé platebních služeb nacházející se v členských státech, jejichž měnou není euro, účinně vynakládat zdroje potřebné k provádění okamžitých úhrad v eurech, měly by se povinnosti stanovené v tomto nařízení na takové poskytovatele platebních služeb začít vztahovat později než na poskytovatele platebních služeb nacházející se v členských státech, jejichž měnou je euro, přičemž by mělo být zachováno stejné postupné zavádění různých povinností jako u poskytovatelů platebních služeb nacházejících se v eurozóně.

(19)Podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 38 mají být poplatky účtované poskytovatelem platebních služeb nacházejícím se v členském státě, jehož měnou není euro, za přeshraniční úhrady v eurech stejné jako poplatky účtované tímto poskytovatelem platebních služeb za vnitrostátní úhrady v národní měně daného členského státu. V situacích, kdy si takový poskytovatel platebních služeb účtuje vyšší poplatky za vnitrostátní okamžité úhrady v národní měně než za vnitrostátní běžné úhrady v národní měně, a tudíž také vyšší poplatky než za přeshraniční běžné úhrady v eurech, by výše poplatků, které by si takový poskytovatel platebních služeb musel účtovat podle článku 3 nařízení (EU) 2021/1230 za přeshraniční okamžité úhrady v eurech, byla vyšší než poplatky za přeshraniční běžné úhrady v eurech. V zájmu zamezení protichůdným požadavkům a zohlednění hlavního cíle, kterým je motivace uživatelů platebních služeb k používání okamžitých úhrad v eurech, je vhodné v takových situacích požadovat, aby poplatky účtované plátcům a příjemcům za přeshraniční okamžité úhrady v eurech nepřekročily poplatky účtované za přeshraniční běžné úhrady v eurech.

(20)Nařízení (EU) č. 260/2012 a (EU) 2021/1230 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(21)Jakékoli zpracování osobních údajů v souvislosti s poskytováním okamžitých úhrad nebo službou zjišťování a oznamování nesrovnalostí mezi jménem a identifikátorem platebního účtu příjemce, jakož i ověřením, zda uživatelé platebních služeb nejsou osoby nebo subjekty na sankčním seznamu, by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 39 . Zpracování jmen a identifikátorů platebních účtů fyzických osob je přiměřené a nezbytné k tomu, aby se zabránilo podvodným transakcím, odhalily chyby a zajistilo dodržování omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU, který stanoví zmrazení majetku nebo zákaz zpřístupňování peněžních prostředků nebo hospodářských zdrojů.

(22)Vzhledem k tomu, že cílů tohoto nařízení, totiž stanovit nezbytná jednotná pravidla pro přeshraniční okamžité úhrady v eurech na úrovni Unie a zvýšit celkové využívání okamžitých úhrad v eurech, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, protože členské státy nemohou ukládat povinnosti poskytovatelům platebních služeb sídlícím v jiných členských státech, ale vzhledem k rozsahu jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení jeho cílů.

(23)V souladu s čl. 42 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 40 proběhla konzultace s evropským inspektorem ochrany údajů, který vydal stanovisko dne [XX XX 2022] 41 ,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 260/2012

Nařízení (EU) č. 260/2012 se mění takto:

1)Článek 2 se mění takto:

a)vkládají se nové body 1a až 1d, které znějí:

„1a)„okamžitou úhradou“ úhrada, která splňuje všechny tyto podmínky:

a)okamžikem přijetí platebního příkazu k takové úhradě je okamžik, kdy plátce dá pokyn svému poskytovateli platebních služeb, aby tuto úhradu provedl, bez ohledu na den nebo hodinu;

b)platební příkaz k takové úhradě je poskytovatelem platebních služeb plátce okamžitě zpracován bez ohledu na den nebo hodinu;

c)převáděná částka je připsána na platební účet příjemce do 10 sekund po obdržení platebního příkazu;

d)den valuty částky připsané na účet příjemce je stejný jako den, kdy je převáděná částka připsána na platební účet příjemce;

1b)„rozhraním uživatele platebních služeb“ jakýkoli způsob, prostředek nebo postup, prostřednictvím kterých může plátce zadat poskytovateli platebních služeb platební příkaz k úhradě v papírové nebo elektronické podobě, mimo jiné internetové bankovnictví, aplikace pro mobilní bankovnictví, bankomat nebo jakýkoli jiný způsob, a to v prostorách poskytovatele platebních služeb;

1c)„identifikátorem platebního účtu“ jedinečný identifikátor ve smyslu čl. 4 bodu 33 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 *1;

1d)„osobami nebo subjekty uvedenými na seznamu“ fyzické nebo právnické osoby, orgány nebo subjekty, na které se vztahuje zmrazení majetku nebo zákaz těmto osobám nebo v jejich prospěch přímo či nepřímo zpřístupnit peněžní prostředky nebo hospodářské zdroje podle omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU;

________________________________________________________

*1    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).“;

b)bod 22 se nahrazuje tímto:

„22)„platebním systémem malých plateb“ platební systém, jehož hlavním účelem je zpracování, zúčtování nebo vypořádání úhrad a inkas, které mají převážně malou výši, přičemž se nejedná o platební systém pro velké platby;“. 

2)Vkládají se nové články 5a až 5d, které znějí:

„Článek 5a

Transakce okamžitých úhrad

1. Poskytovatelé platebních služeb, kteří svým uživatelům platebních služeb nabízejí platební službu zasílání a přijímání úhrad, musí všem svým poskytovatelům platebních služeb nabízet platební službu zasílání a přijímání okamžitých úhrad.

Tento odstavec se však nepoužije na instituce elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES a platební instituce ve smyslu čl. 4 bodu 4 směrnice (EU) 2015/2366.

2. Při provádění okamžitých úhrad musí poskytovatelé platebních služeb kromě požadavků stanovených v článku 5 splnit tyto požadavky:

a)zajistí, aby plátci mohli zadat platební příkaz k okamžité úhradě prostřednictvím stejných rozhraní uživatele platebních služeb, jako jsou rozhraní, prostřednictvím kterých mohou tito plátci zadávat platební příkazy k jiným úhradám;

b)po obdržení platebního příkazu k okamžité úhradě neprodleně ověří, zda jsou splněny všechny nezbytné podmínky pro zpracování platby a zda jsou k dispozici nezbytné peněžní prostředky, vyhradí částku na účtu plátce a okamžitě odešlou platební transakci poskytovateli platebních služeb příjemce;

c)zajistí, aby byly všechny platební účty, které vedou, dosažitelné pro okamžité úhrady 24 hodin denně a v kterýkoli kalendářní den;

d)po obdržení okamžité úhrady neprodleně zpřístupní částku této transakce na platebním účtu příjemce.

3. Při poskytování okamžitých úhrad v eurech nabízejí poskytovatelé platebních služeb svým uživatelům platebních služeb možnost podat více platebních příkazů najednou jako balíček, pokud takovou možnost nabízejí svým uživatelům platebních služeb u jiných druhů úhrad.

4. Poskytovatelé platebních služeb uvedení v odstavci 1, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, začnou uživatelům platebních služeb nabízet službu přijímání okamžitých úhrad v eurech do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a službu zasílání okamžitých úhrad v eurech do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Poskytovatelé platebních služeb uvedení v odstavci 1, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, začnou uživatelům platebních služeb nabízet službu přijímání okamžitých úhrad v eurech do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 30 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a službu zasílání okamžitých úhrad v eurech do …[Úřad pro publikace: vložte datum = 36 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 5b

Poplatky za okamžité úhrady

1. Poplatky, které poskytovatel platebních služeb účtuje plátcům a příjemcům za zasílání a přijímání okamžitých úhrad v eurech, nesmí být vyšší než poplatky, které tento poskytovatel platebních služeb účtuje za zasílání a přijímání jiných odpovídajících úhrad v eurech.

2. Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, musí požadavky tohoto článku splňovat do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, musí požadavky tohoto článku splňovat do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 30 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 5c

Nesrovnalosti mezi jménem a identifikátorem platebního účtu příjemce v případě okamžitých úhrad

1. Pokud jde o okamžité úhrady, poskytovatel platebních služeb plátce ověří, zda se identifikátor platebního účtu a jméno příjemce uvedené plátcem shodují. Pokud se neshodují, oznámí uvedený poskytovatel platebních služeb zjištěné nesrovnalosti a míru těchto nesrovnalostí plátci.

Poskytovatelé platebních služeb poskytnou tuto službu neprodleně poté, co plátce poskytne svému poskytovateli platebních služeb identifikátor platebního účtu příjemce a jméno příjemce, a před tím, než je plátci nabídnuta možnost okamžitou úhradu schválit.

2. Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby zjištění a oznámení nesrovnalosti uvedené v odstavci 1 nebránilo plátcům v tom, aby dotčenou okamžitou úhradu schválili.

3. Poskytovatelé platebních služeb zajistí, aby uživatelé platebních služeb měli právo službu uvedenou v odstavci 1 nevyužít, a informují své uživatele platebních služeb o způsobu, jak toto právo na nevyužití služby vyjádřit.

Poskytovatelé platebních služeb rovněž zajistí, aby uživatelé platebních služeb, kteří se rozhodli službu uvedenou v odstavci 1 nevyužít, měli právo se k využití této služby vrátit.

4. Poskytovatelé platebních služeb informují své uživatele platebních služeb o tom, že povolení transakce navzdory zjištěné a oznámené nesrovnalosti nebo nevyužití služby uvedené v odstavci 1 může vést k tomu, že peněžní prostředky budou převedeny na platební účet, který nedrží příjemce uvedený plátcem. Poskytovatelé platebních služeb poskytnou tyto informace současně s oznámením o nesrovnalostech uvedených v odstavci 1 nebo v případě, že se uživatel platebních služeb rozhodne službu uvedenou v uvedeném odstavci nevyužít.

5. Služba uvedená v odstavci 1 je plátci poskytnuta bez ohledu na rozhraní uživatele platebních služeb, které plátce použil k zadání platebního příkazu k okamžité úhradě.

6. Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou je euro, musí požadavky tohoto článku splňovat do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Poskytovatelé platebních služeb, kteří se nacházejí v členském státě, jehož měnou není euro, musí požadavky tohoto článku splňovat do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 36 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 5d

Prověřování uživatelů platebních služeb v případě okamžitých úhrad z hlediska unijních sankcí

1. Poskytovatelé platebních služeb, kteří provádějí okamžité úhrady, ověří, zda někteří z jejich uživatelů platebních služeb nejsou osobami nebo subjekty uvedenými na seznamu.

Poskytovatelé platebních služeb provádějí tato ověření ihned po vstupu v platnost všech nových nebo pozměněných omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU, který stanoví zmrazení majetku nebo zákaz zpřístupnění peněžních prostředků nebo hospodářských zdrojů, a to alespoň každý kalendářní den.

2. Kromě ověření podle odstavce 1 nesmí během provádění okamžité úhrady poskytovatel platebních služeb plátce a poskytovatel platebních služeb příjemce podílející se na provedení této úhrady ověřovat, zda je plátce nebo příjemce, jejichž platební účty jsou použity k provedení této okamžité úhrady, osobou nebo subjektem uvedenými na seznamu.

3. Poskytovatel platebních služeb, který neprovede ověření uvedená v odstavci 1 a provede okamžitou úhradu, kterou způsobí, že jiný poskytovatel platebních služeb podílející se na provádění této okamžité úhrady nezmrazí majetek osob nebo subjektů uvedených na seznamu nebo těmto osobám nebo subjektům zpřístupní peněžní prostředky nebo hospodářské zdroje, nahradí finanční škodu způsobenou druhému poskytovateli platebních služeb v důsledku sankcí uložených tomuto druhému poskytovateli platebních služeb na základě omezujících opatření přijatých v souladu s článkem 215 Smlouvy o fungování EU, která stanoví zmrazení majetku nebo zákaz zpřístupnění peněžních prostředků nebo hospodářských zdrojů.

4. Poskytovatelé platebních služeb musí splňovat požadavky tohoto článku do … [ Úřad pro publikace: vložte datum = 6 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].“

3)V článku 11 se vkládají nové odstavce 1a a 1b, které znějí:

„1a. Odchylně od odstavce 1 stanoví členské státy do … [Úřad pro publikace: vložte datum = 4 měsíce ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] pravidla pro sankce za porušení článků 5a až 5d a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy uvědomí o takových pravidlech a opatřeních Komisi do ... [Úřad pro publikace: vložte datum = 8 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] a neprodleně ji informují o jakýchkoli pozdějších změnách těchto pravidel nebo opatření.

1b. Pokud jde o sankce za porušení článku 5d, členské státy zajistí, aby tyto sankce zahrnovaly:

a)v případě právnické osoby správní pokuty až do výše nejméně 10 % celkového ročního čistého obratu této právnické osoby v předchozím hospodářském roce;

b)v případě fyzické osoby správní pokuty až do výše nejméně 5 000 000 EUR nebo v členských státech, jejichž měnou není euro, v odpovídající hodnotě v národní měně ke dni ... [Úřad pro publikace: vložte datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

Pro účely písmene a), je-li právnická osoba dceřiným podnikem mateřského podniku ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU*2 nebo podnikem, který nad touto právnickou osobou fakticky uplatňuje rozhodující vliv, je příslušným obratem obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky daného mateřského podniku v předchozím hospodářském roce.

______________________________________________________________________

*2    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).“.

Článek 2
Změna nařízení (EU) 2021/1230

V článku 3 nařízení (EU) 2021/1230 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5. Odstavec 1 tohoto článku se nepoužije, pokud by čl. 5b odst. 1 nařízení (EU) č. 260/2012 vyžadoval, aby poskytovatel platebních služeb, který se nachází v členském státě, jehož měnou není euro, účtoval za okamžitou úhradu poplatek, který by byl nižší než poplatek, který by byl účtován za stejnou úhradu, pokud by se odstavec 1 tohoto článku použil.

Pro účely prvního pododstavce se okamžitou úhradou rozumí okamžitá úhrada ve smyslu čl. 2 bodu 1a nařízení (EU) č. 260/2012, která je přeshraniční a v eurech.“

Článek 3
Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

(1)    Poskytovatelem platebních služeb je poskytovatel platebních služeb ve smyslu přílohy I směrnice 2015/2366 (PSD2), tedy například úvěrová instituce, platební instituce nebo instituce elektronických peněz.

(2)    Evropská rada pro platební styk je soukromoprávní sdružení poskytovatelů platebních služeb založené v roce 2002, které působí jako rozhodovací a koordinační orgán evropského odvětví plateb a jehož hlavním úkolem je rozvoj jednotné oblasti pro platby v eurech.

(3)    Zdroj: EPC.

(4)    COM(2018) 796 final ze dne 5. prosince 2018.

(5)    COM(2020) 592 final ze dne 24. září 2020.

(6)    7225/21.

(7)    COM(2021) 32 final ze dne 19. ledna 2021.

(8)    COM(2021) 645 final ze dne 19. října 2021.

(9)    6301/22.

(10)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech.

(11)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu.

(12)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (kodifikované znění).

(13)    COM(2020) 591 final ze dne 24. září 2020.

(14)    COM(2018) 796 final ze dne 5. prosince 2018.

(15)    COM(2021) 32 final ze dne 19. ledna 2021.

(16)     https://www.ecb.europa.eu/pub/pdf/other/ecb.eurosystemretailpaymentsstrategy~5a74eb9ac1.en.pdf  

(17)    Ve smyslu čl. 4 odst. 4 směrnice PSD2.

(18)    Ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice 2009/110/ES (směrnice o elektronických penězích).

(19)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry.

(20)     https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/171123-report-sepa-requirements_en.pdf  

(21)     https://ec.europa.eu/info/consultations/finance-2020-retail-payments-strategy_en  

(22)     https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12931-Instant-payments_cs

(23)     https://ec.europa.eu/info/law/better-regulation/have-your-say/initiatives/12931-Instant-Payments/public-consultation_cs

(24)     https://finance.ec.europa.eu/regulation-and-supervision/consultations/2021-instant-payments_en#:~:text=%E2%80%A2%E2%80%A2%E2%80%A2-,Target%20group,be%20addressed%20to%20all%20stakeholders.

(25)     https://finance.ec.europa.eu/events/webinar-exploring-potential-instant-payments-eu-consumers-and-businesses-2021-06-10_en

(26)     https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/735d5b9d-0c5e-11ec-adb1-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-228471178

(27)    Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2022) 546.

(28)    Administrativní náklady jsou definovány jako „náklady, které nesou podniky, občané, organizace občanské společnosti a veřejné orgány v důsledku administrativních činností prováděných za účelem dodržování administrativních povinností obsažených v právních předpisech“.

(29)     Viz pracovní dokument útvarů Komise SWD(2022) 546.

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

(31)    IBAN slouží jako jedinečný identifikátor ve smyslu čl. 4 odst. 33 směrnice PSD2 a identifikátor platebního účtu ve smyslu článku 5 nařízení (EU) č. 260/2012.

(32)     https://data.europa.eu/data/datasets/consolidated-list-of-persons-groups-and-entities-subject-to-eu-financial-sanctions?locale=cs

(33)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(34)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(35)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009 (Úř. věst. L 94, 30.3.2012, s. 22).

(36)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

(37)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).

(38)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1230 ze dne 14. července 2021 o přeshraničních platbách v Unii (Úř. věst. L 274, 30.7.2021, s. 20).

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

(40)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Text s významem pro EHP) (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(41)    Úř. věst. C […], […], s. […].