EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.6.2022

COM(2022) 276 final

2022/0183(NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu Posílené dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Posílená dohoda o partnerství a spolupráci vychází z ambicí a potřeb Kyrgyzské republiky a EU pokročit ve svých dvoustranných vztazích v duchu závěrů Rady o strategii EU pro Střední Asii ze dne 19. června 2017. Dohoda přispěje k provádění nové strategie EU pro Střední Asii, která byla přijata dne 15. května 2019.

Posílená dohoda o partnerství a spolupráci modernizuje dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1999, rozšiřuje její oblast působnosti na nové oblasti spolupráce a významně zlepšuje regulační rámec pro naše obchodní a hospodářské vztahy v souladu s pravidly Světové obchodní organizace (WTO) a regionálními hospodářskými dohodami.

Jakmile bude dohoda provedena, bude užitečně doplněna mechanismem všeobecného systému preferencí (GSP+), který Kyrgyzská republika využívá od roku 2017. Tento systém nabízí dodatečné celní preference výměnou za dodržování 27 základních úmluv v oblasti lidských práv, správy věcí veřejných, životního prostředí a práce.

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

—Hmotněprávní základ

Jestliže podle judikatury přezkum unijního aktu ukáže, že sleduje dvojí účel nebo že má dvě složky a jeden z těchto účelů nebo jednu z těchto složek je možné označit za hlavní, zatímco druhý účel či druhá složka je pouze vedlejší, musí být akt založen na jediném právním základu, a sice na tom, který je vyžadován hlavním nebo převažujícím účelem nebo složkou. Výjimečně, pokud je prokázáno, že akt naopak sleduje současně několik cílů nebo má několik složek, které jsou neoddělitelně spjaty, aniž je jedna vůči druhé vedlejší, takže jsou použitelná různá ustanovení Smluv, musí být takové opatření založeno na různých odpovídajících právních základech (v tomto smyslu viz rozsudek Soudního dvora ze dne 10. ledna 2006, Komise v. Parlament a Rada, C‑178/03, EU:C:2006:4, body 42 a 43, rozsudek Soudního dvora ze dne 11. června 2014, Komise v. Rada, C‑377/12, EU:C:2014:1903, bod 34 a rozsudek Soudního dvora ze dne 14. června 2016, Parlament v. Rada, C‑263/14, EU:C:2016:435, bod 44 a rozsudek Soudního dvora ze dne 4. září 2018, Komise v. Rada (Kazachstán), C-244/17, ECLI:EU:C:2018:662, bod 40).

V tomto konkrétním případě sleduje dohoda dva hlavní cíle a má dvě hlavní složky, které spadají do oblasti rozvojové spolupráce a společné obchodní politiky. Právním základem navrhovaného rozhodnutí by proto měly být články 207 a 209 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

Je třeba poznamenat, že dohoda nezahrnuje oblasti spadající do pravomoci členských států, a proto nevyžaduje, aby se členské státy EU staly smluvní stranou této dohody.

—Procesněprávní základ

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)

Dohoda se týká záležitostí spadajících do pravomoci EU a posiluje politický dialog a spolupráci mezi EU a Kyrgyzskou republikou. Proto je třeba přijmout opatření na úrovni EU, a nikoli na úrovni členských států.

•Proporcionalita

3.VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace

Vysoký představitel a Komise se domnívají, že cílů, které Rada stanovila ve směrnicích pro jednání, bylo dosaženo, a že návrh dohody lze předložit k podpisu.

•Posouzení dopadů

2022/0183 (NLE)

Návrh

ROZHODNUTÍ RADY

o podpisu Posílené dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 207 a 209 ve spojení s čl. 218 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Dne 21. září 2017 Rada rozhodla o zmocnění k zahájení jednání s Kyrgyzskou republikou o posílené dohodě o partnerství a spolupráci.

(2)V návaznosti na přání stran posilovat a rozšiřovat vztahy ambiciózním a inovativním způsobem byla jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci (dále jen „dohoda“) úspěšně dokončena parafováním dohody dne 6. července 2019,

(3)Dohoda by proto měla být jménem Unie podepsána,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Podpis Posílené dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé jménem Unie se schvaluje s výhradou jejího uzavření.

2.Znění dohody, jež má být podepsána, je přiloženo k tomuto rozhodnutí.

Článek 2

Generální sekretariát Rady vystaví plnou moc k podpisu dohody, s výhradou jejího uzavření, osobě nebo osobám určeným vyjednavači dohody.

Článek 3

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost […] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

(1)    Kyrgyzská republika je zemí s nižšími středními příjmy, jež je zařazena na seznam příjemců oficiální rozvojové pomoci vypracovaný Výborem pro rozvojovou pomoc a platný pro účely podávání zpráv ohledně toků za roky 2014, 2015, 2016 a 2017, jak je uvedeno v čl. 1 odst. 1 nařízení č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 13.6.2022

COM(2022) 276 final

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu Posílené dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé jménem Evropské unie

NÁVRH POSÍLENÉ DOHODY O PARTNERSTVÍ A SPOLUPRÁCI MEZI EVROPSKOU UNIÍ A KYRGYZSKOU REPUBLIKOU

EVROPSKÁ UNIE

   na jedné straně,

KYRGYZSKÁ REPUBLIKA

   na straně druhé,

společně dále jen „smluvní strany“,

VZHLEDEM k vzájemným silným vazbám a společným hodnotám,

S OHLEDEM na své přání posílit vzájemně prospěšnou spolupráci navázanou v minulosti prostřednictvím Dohody o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé, podepsané v Bruselu dne 9. února 1995,

BEROUCE V ÚVAHU, že si přejí zlepšit své vztahy tak, aby odrážely nové politické a hospodářské skutečnosti a pokrok v jejich partnerství,

VYJADŘUJÍCE společnou vůli konsolidovat, prohloubit a diverzifikovat svou spolupráci na všech úrovních v dvoustranných, regionálních a mezinárodních otázkách společného zájmu,

ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek posílit podporu, ochranu a uplatňování lidských práv a základních svobod a dodržování demokratických zásad, právního státu a řádné správy věcí veřejných, jakož i rozvoj parlamentní demokracie,

POTVRZUJÍCE svůj závazek dodržovat zásady stanovené v Chartě Organizace spojených národů (dále jen „Charta OSN“), ve Všeobecné deklaraci lidských práv přijaté rezolucí Valného shromáždění OSN A/RES/217 (III) A dne 10. prosince 1948, zásady Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále jen „OBSE“), zejména Helsinského závěrečného aktu přijatého dne 1. srpna 1975 během Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (dále jen „Helsinský závěrečný akt OBSE“), zásady stanovené v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech přijatém rezolucí Valného shromáždění OSN 2200A (XXI) dne 16. prosince 1966 a Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech přijatém rezolucí Valného shromáždění OSN 2200A (XXI) dne 16. prosince 1966, jakož i zásady a normy mezinárodního práva,

ZNOVU POTVRZUJÍCE svůj závazek aktivně podporovat mezinárodní mír a bezpečnost a zapojit se do účinného multilateralismu a mírového řešení sporů, zejména prostřednictvím spolupráce v rámci OSN a OBSE,

BEROUCE V ÚVAHU své přání dále rozvíjet pravidelný politický dialog o dvoustranných a mezinárodních otázkách společného zájmu,

S OHLEDEM na svůj závazek dodržovat mezinárodní závazky v oblasti boje proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů,

S OHLEDEM na svůj závazek posílit spolupráci v oblasti spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, včetně boje proti korupci,

BEROUCE V ÚVAHU svůj závazek přispívat prostřednictvím rozsáhlé spolupráce v širokém spektru oblastí společného zájmu k politickému, sociálně-ekonomickému a institucionálnímu rozvoji Kyrgyzské republiky,

BEROUCE V ÚVAHU svou ochotu posílit své hospodářské vztahy na základě zásad tržního hospodářství a vytvořit prostředí příznivé pro rozšíření dvoustranných obchodních a investičních vztahů a konektivity,

S OHLEDEM na své odhodlání dodržovat práva a povinnosti vyplývající z členství ve Světové obchodní organizaci (dále jen „WTO“) a na svůj závazek k transparentnímu a nediskriminačnímu provádění těchto práv a povinností,

S OHLEDEM na svůj závazek dodržovat zásadu udržitelného rozvoje a spolupracovat při plnění cílů dokumentu nazvaného „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, jenž byl výsledkem summitu OSN pro přijetí rozvojové agendy pro období po roce 2015 a byl přijat rezolucí Valného shromáždění OSN A/RES/70/1 dne 25. září 2015 (dále jen „Agenda 2030“), s náležitým ohledem na své interní programy,

BEROUCE V ÚVAHU svůj závazek zajistit udržitelnost a ochranu životního prostředí a provádění mnohostranných dohod o životním prostředí, jichž jsou smluvními stranami, jakož i svůj závazek posílit spolupráci v oblasti životního prostředí, snižování rizika katastrof a ve všech oblastech klimatických opatření v souladu s cíli Pařížské dohody podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu přijaté dne 12. prosince 2015 (dále jen „Pařížská dohoda o změně klimatu“),

BEROUCE V ÚVAHU svůj závazek podporovat přeshraniční a meziregionální spolupráci,

BEROUCE NA VĚDOMÍ, že v této dohodě bude tam, kde je to vhodné, zohledněno zvláštní postavení Irska podle Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie, a zvláštní postavení Dánska podle Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného k uvedeným smlouvám,

SE DOHODLY TAKTO:

HLAVA I

CÍLE A OBECNÉ ZÁSADY

ČLÁNEK 1

Cíle

1.    Tato dohoda zakládá posílené partnerství a spolupráci mezi smluvními stranami, založené na sdílených hodnotách, společných zájmech a ambici posílit vzájemné vztahy ve všech oblastech jejího uplatňování k oboustrannému prospěchu.

2.    Tato spolupráce je procesem mezi smluvními stranami, který přispívá k udržitelnému rozvoji, míru, stabilitě a bezpečnosti prostřednictvím většího sbližování v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, účinné politické a hospodářské spolupráce a multilateralismu.

ČLÁNEK 2

Obecné zásady

1.    Dodržování demokratických zásad a lidských práv a základních svobod stanovených zejména v Chartě OSN, ve Všeobecné deklaraci lidských práv, Helsinském závěrečném aktu OBSE a jiných příslušných mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv, jejichž jsou stranami, a zásad právního státu je základem vnitřních a vnějších politik smluvních stran a představuje podstatný prvek této dohody.

2.    Smluvní strany znovu potvrzují, že dodržují zásady řádné správy věcí veřejných, včetně boje proti korupci na všech úrovních.

3.    Smluvní strany znovu opakují svůj závazek dodržovat zásady tržního hospodářství, podporovat udržitelný rozvoj a bojovat proti změně klimatu.

4.    Smluvní strany se zavazují k boji proti různým formám nadnárodní organizované trestné činnosti a terorismu, k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů a k účinnému multilateralismu.

5.    Smluvní strany provádějí tuto dohodu na základě sdílených hodnot, zásad dialogu, vzájemné důvěry a úcty, regionální spolupráce, účinného multilateralismu a dodržování svých mezinárodních závazků vyplývajících zejména z jejich členství v OSN a OBSE.

HLAVA II

POLITICKÝ DIALOG A REFORMA, 
SPOLUPRÁCE V OBLASTI ZAHRANIČNÍ A BEZPEČNOSTNÍ POLITIKY

ČLÁNEK 3

Cíle politického dialogu

Smluvní strany rozvíjejí účinný politický dialog ve všech oblastech společného zájmu, včetně zahraniční a bezpečnostní politiky a vnitřní reformy. Cíle politického dialogu jsou:

a)    zvýšit účinnost politické spolupráce a konvergence v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky a podporovat, zachovávat a posilovat mír a regionální a mezinárodní stabilitu a bezpečnost na základě účinného multilateralismu;

b)    posilovat demokracii a politický, udržitelný sociálně-ekonomický a institucionální rozvoj v Kyrgyzské republice;

c)    posilovat dodržování demokratických zásad, právního státu a řádné správy věcí veřejných, lidských práv, základních svobod a zásady nediskriminace a posílit spolupráci v těchto oblastech;

d)    rozvíjet dialog a prohlubovat spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany;

e)    podporovat mírové řešení konfliktů a zásady územní celistvosti, nedotknutelnosti hranic, svrchovanosti a nezávislosti;

f)    zlepšit podmínky pro regionální spolupráci.

ČLÁNEK 4

Demokracie a právní stát

Smluvní strany posílí dialog a spolupráci s cílem:

a)    zajistit uplatňování demokratických zásad a právního státu;

b)    rozvíjet, upevňovat a zvyšovat stabilitu, účinnost a odpovědnost demokratických institucí;

c)    pokračovat v soudní a právní reformě a účinném fungování institucí v oblasti prosazování práva a výkonu spravedlnosti s cílem zajistit rovný přístup ke spravedlnosti, právo na spravedlivý proces (včetně procesních práv podezřelých, obviněných a obětí), nezávislost, odpovědnost, kvalitu a účinnost soudnictví, státního zastupitelství a prosazování práva;

d)    podporovat elektronickou správu a provádění reformy veřejné správy s cílem vybudovat odpovědnou, účinnou a transparentní správu na celostátní, regionální a místní úrovni;

e)    posílit volební procesy a kapacity volebních řídících orgánů;

f)    zajistit účinnost v boji proti korupci na všech úrovních.

ČLÁNEK 5

Lidská práva a základní svobody

Smluvní strany spolupracují při podpoře a ochraně lidských práv a základních svobod a posilují dialog a spolupráci s cílem:

a)    zajistit dodržování lidských práv, zásady nediskriminace a práv příslušníků menšin a zranitelných skupin;

b)    zajistit ochranu základních svobod, včetně svobody projevu, svobody shromažďování a sdružování, svobody sdělovacích prostředků a svobody náboženského vyznání;

c)    prosazovat ekonomická, sociální a kulturní práva;

d)    prosazovat rovnost žen a mužů, prosazovat, chránit a naplňovat práva dívek a žen, mimo jiné zajištěním jejich aktivní účasti v soukromé a veřejné sféře;

e)    posilovat vnitrostátní instituce zabývající se lidskými právy, mimo jiné prostřednictvím jejich účasti na rozhodovacích procesech;

f)    posilovat spolupráci v rámci orgánů OSN pro lidská práva a zvláštních postupů Rady pro lidská práva, včetně řádných opatření navazujících na jejich doporučení v souladu s vnitrostátními právními předpisy smluvních stran.

ČLÁNEK 6

Občanská společnost

Smluvní strany spolupracují na posilování občanské společnosti a její úlohy v hospodářském, sociálním a politickém rozvoji otevřené demokratické společnosti zejména:

a)    posilováním kapacit, nezávislosti a transparentnosti organizací občanské společnosti;

b)    podporou zapojení občanské společnosti do procesů tvorby právních předpisů a politik zavedením otevřeného, transparentního a pravidelného dialogu mezi veřejnými institucemi na jedné straně a zástupci občanské společnosti na straně druhé;

c)    podporou posílených kontaktů, výměny informací a zkušeností, mimo jiné prostřednictvím seminářů a konzultací mezi všemi složkami občanské společnosti Evropské unie a Kyrgyzské republiky, mimo jiné prováděním této dohody.

ČLÁNEK 7

Zahraniční a bezpečnostní politika

1.    Smluvní strany potvrzují svou oddanost zásadám a normám mezinárodního práva, včetně těch, které jsou zakotveny v Chartě OSN a v Helsinském závěrečném aktu OBSE, a svůj závazek prosazovat tyto zásady a normy ve svých dvoustranných a mnohostranných vztazích.

2.    Smluvní strany zintenzivní svůj dialog a spolupráci v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně různých aspektů bezpečnostní a obranné politiky, a zabývají se zejména otázkami předcházení konfliktům a řešení krizí, snižování rizik, kybernetické bezpečnosti, účinného fungování bezpečnostního sektoru, regionální stability, odzbrojení, nešíření a kontroly zbraní a kontroly vývozu.

ČLÁNEK 8

Závažné trestné činy vyvolávající znepokojení mezinárodního společenství

1.    Smluvní strany znovu potvrzují, že nejzávažnější zločiny, kterými je dotčeno mezinárodní společenství jako celek, nesmí zůstat nepotrestány a že jejich stíhání musí být zajištěno přijetím opatření na národní a mezinárodní úrovni.

2.    Smluvní strany mají za to, že zřízení a účinné fungování Mezinárodního trestního soudu představuje významný pokrok na cestě k mezinárodnímu míru a spravedlnosti. Smluvní strany posílí spolupráci při podpoře míru a mezinárodní spravedlnosti. Smluvní strany podporují univerzálnost Římského statutu Mezinárodního trestního soudu a projednají otázku ratifikace a provádění s přihlédnutím ke svým právním a ústavním rámcům.

3.    Smluvní strany se dohodly, že budou úzce spolupracovat za účelem předcházení genocidě, zločinům proti lidskosti a válečným zločinům využíváním vhodných dvoustranných a mnohostranných rámců.

ČLÁNEK 9

Předcházení konfliktům a řešení krizí

Smluvní strany spolupracují při předcházení konfliktům a řešení krizí a bojují proti konfliktům v regionu s cílem vytvořit prostředí míru a stability.

ČLÁNEK 10

Regionální spolupráce a mírové řešení konfliktů

1.    Smluvní strany zintenzivní společné úsilí o zlepšení podmínek pro další regionální spolupráci v klíčových oblastech, jako je voda, energetika, životní prostředí a změna klimatu, integrované hospodaření s vodou a vodními zdroji energie, správa hranic, která usnadňuje přeshraniční tok osob a zboží, a demokratický a udržitelný rozvoj, čímž přispívají k dobrým sousedským vztahům, stabilitě a bezpečnosti ve Střední Asii. Smluvní strany usilují o mírové řešení konfliktů.

2.    Úsilí uvedené v odstavci 1 sleduje cíl zachování mezinárodního míru a bezpečnosti zakotvený v Chartě OSN, Helsinském závěrečném aktu OBSE a dalších příslušných mnohostranných nástrojích, k nimž smluvní strany přistoupily.

ČLÁNEK 11

Boj proti šíření zbraní hromadného ničení

1.    Smluvní strany se domnívají, že šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů, jak státními tak i nestátními aktéry, představuje jednu z nejzávažnějších hrozeb mezinárodní stability a bezpečnosti. Smluvní strany proto souhlasí s tím, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů prostřednictvím úplného dodržování a vnitrostátního provedení svých stávajících závazků v rámci mezinárodních smluv a dohod o odzbrojení a o nešíření zbraní hromadného ničení a ostatních souvisejících mezinárodních závazků. Smluvní strany se shodly, že toto ustanovení představuje základní prvek této dohody.

2.    Smluvní strany se dále dohodly, že budou spolupracovat a přispívat k boji proti šíření zbraní hromadného ničení a jejich nosičů tím, že:

a)    podniknou kroky za účelem podpisu příslušných mezinárodních nástrojů, jejich ratifikace nebo případného přistoupení k nim a jejich plného provádění;

b)    zavedou účinný systém vnitrostátních kontrol při vývozu, které se budou týkat vývozu i tranzitu zboží spojeného se zbraněmi hromadného ničení, včetně kontroly konečného použití z hlediska zbraní hromadného ničení u technologií dvojího použití, a zavedou účinné sankce pro případ porušení vývozních kontrol.

3.    Smluvní strany se dohodly, že zahájí pravidelný politický dialog, který bude uvedené prvky doprovázet a upevňovat.

ČLÁNEK 12

Ruční palné a lehké zbraně a kontrola vývozu konvenčních zbraní

1.    Smluvní strany uznávají, že nedovolená výroba, transfer a oběh ručních palných a lehkých zbraní včetně střeliva a jejich nadměrné hromadění, nedostatečná správa, nepřiměřeně zajištěné sklady a nekontrolované šíření představují i nadále vážnou hrozbu pro mír a mezinárodní bezpečnost.

2.    Smluvní strany se dohodly, že budou dodržovat a v plném rozsahu plnit své povinnosti týkající se potírání nedovoleného obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi včetně střeliva pro ně podle stávajících mezinárodních dohod a rezolucí Rady bezpečnosti OSN, jakož i své závazky v rámci jiných mezinárodních nástrojů v této oblasti, jako je Akční program OSN k prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu s ručními a lehkými zbraněmi ve všech jeho aspektech, jenž byl přijat dne 20. července 2001.

3.    Smluvní strany uznávají význam vnitrostátních kontrolních systémů pro přepravu konvenčních zbraní v souladu se stávajícími mezinárodními normami. Smluvní strany uznávají důležitost používání těchto kontrol odpovědným způsobem, jakožto příspěvek k mezinárodnímu a regionálnímu míru, bezpečnosti a stabilitě a ke zmírnění lidského utrpení, jakož i k zabránění odklonu konvenčních zbraní.

4.    Smluvní strany se proto zavazují, že budou spolupracovat a že zajistí koordinaci, doplňkovost a součinnost ve svém úsilí o regulaci či zlepšení regulace mezinárodního obchodu s konvenčními zbraněmi a o prevenci, potírání a vymýcení nezákonného obchodu se zbraněmi. Dohodly se, že naváží pravidelný politický dialog, který bude tento závazek doprovázet a upevní jej.

HLAVA III

SPRAVEDLNOST, SVOBODA A BEZPEČNOST

ČLÁNEK 13

Ochrana osobních údajů

1.    Smluvní strany uznávají význam podpory a zajištění základních práv na soukromí a ochranu osobních údajů jako ústředního faktoru důvěry občanů v digitální ekonomiku a klíčového prvku pro další rozvoj obchodních výměn a spolupráce v oblasti vymáhání práva.

2.    Smluvní strany spolupracují s cílem zajistit účinnou ochranu a prosazování těchto práv, a to i v souvislosti s předcházením terorismu a jiným nadnárodním trestným činům a bojem proti nim. Spolupráce může zahrnovat budování kapacit, technickou pomoc, výměnu informací a odborných znalostí a další formy.

3.    Smluvní strany spolupracují s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany osobních údajů se zřetelem na evropské a mezinárodní právní nástroje a normy cestou výměny osvědčených postupů a zkušeností. V zájmu usnadnění spolupráce bude Kyrgyzská republika usilovat o přistoupení k Úmluvě Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat ze dne 28. ledna 1981 a Dodatkovému protokolu k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice ze dne 8. listopadu 2001 a o jejich provádění.

ČLÁNEK 14

Spolupráce v oblasti migrace, azylu a správy hranic

1.    Smluvní strany znovu potvrzují, že je důležité zahájit komplexní dialog o všech otázkách souvisejících s migrací, případně včetně legální migrace, mezinárodní ochrany a boje proti nelegální migraci, boje proti převaděčství a obchodování s lidmi.

2.    Spolupráce bude vycházet z posouzení konkrétních potřeb provedeného prostřednictvím konzultací mezi smluvními stranami a bude probíhat v souladu s jejich příslušnými právními předpisy. Zaměří se zejména na:

a)    řešení vlastních příčin migrace;

b)    vypracování a provádění vnitrostátních právních předpisů a postupů v oblasti mezinárodní ochrany s cílem vyhovět ustanovením Úmluvy o právním postavení uprchlíků přijaté dne 28. července 1951 a Protokolu o právním postavení uprchlíků ze dne 31. ledna 1967;

c)    připomenutí Newyorské deklarace pro uprchlíky a migranty přijaté Valným shromážděním OSN rezolucí A/RES/71/1 dne 19. září 2016;

d)    pravidla pro přijímání, práva a postavení přijatých osob, spravedlivé zacházení s oprávněně pobývajícími cizími státními příslušníky a jejich integraci, vzdělávání a odbornou přípravu a opatření proti rasismu a xenofobii;

e)    vytvoření účinné a preventivní politiky proti nelegální migraci, převaděčství migrantů a obchodování s lidmi, včetně otázky, jak potírat sítě převaděčů a obchodníků s lidmi a chránit oběti tohoto obchodování v rámci příslušných mezinárodních nástrojů;

f)    otázky, jako jsou organizace, odborná příprava, osvědčené postupy a další operativní opatření v oblasti řízení migrace, zejména nelegální migrace, zabezpečení dokladů, vízové politiky a správy hranic a informačních systémů o migraci.

ČLÁNEK 15

Zpětné přebírání osob a boj proti nelegální migraci

1.    Smluvní strany se dohodly, že v rámci spolupráce zaměřené na prevenci a potírání nelegální migrace:

a)    Kyrgyzská republika zpětně převezme své státní příslušníky, kteří nesplňují platné podmínky pro vstup na území některého z členských států Unie či pro přítomnost nebo pobyt na něm, nebo kteří tyto podmínky splňovat přestali, a to na žádost dotčeného členského státu a bez dalších náležitostí;

b)    kterýkoli z členských států Evropské unie na žádost Kyrgyzské republiky a bez dalších náležitostí zpětně převezme své státní příslušníky, kteří nesplňují platné podmínky pro vstup na území Kyrgyzské republiky či pro přítomnost nebo pobyt na něm, nebo kteří tyto podmínky splňovat přestali;

c)    členské státy Evropské unie a Kyrgyzská republika vydají svým státním příslušníkům příslušné cestovní doklady pro tyto účely nebo souhlasí s používáním evropského cestovního dokladu vydaného v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1953 1 pro účely navracení. Pokud osoba, která má být zpětně převzata, nevlastní žádný průkaz totožnosti či jiný doklad potvrzující její státní příslušnost, odpovědné diplomatické a konzulární zastoupení daného členského státu či Kyrgyzské republiky bude na žádost Kyrgyzské republiky či daného členského státu plně spolupracovat za účelem zjištění státní příslušnosti dané osoby.

2.    Smluvní strany se dohodly, že na požádání jedné z nich uzavřou dohodu mezi Evropskou unií a Kyrgyzskou republikou upravující konkrétní závazky členských států Evropské unie a Kyrgyzské republiky týkající se zpětného přebírání, včetně podrobných ustanovení o zpětném přebírání státních příslušníků jiných zemí a osob bez státní příslušnosti. Smluvní strany mohou rovněž zvážit, pokud to podmínky dovolí, případná jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Kyrgyzskou republikou o zjednodušení vízového režimu pro občany Evropské unie a Kyrgyzské republiky.

ČLÁNEK 16

Boj proti praní peněz a financování terorismu

1.    Smluvní strany spolupracují s cílem předcházet využívání svých finančních institucí a pověřených nebankovních subjektů a profesí k praní výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a účinně proti němu bojovat.

2.    Za tímto účelem si vyměňují informace v rámci svých příslušných právních předpisů a spolupracují s cílem zajistit účinné a úplné provádění doporučení Finančního akčního výboru (FATF) a dalších norem přijatých příslušnými mezinárodními orgány činnými v této oblasti. Tato spolupráce může mimo jiné zahrnovat identifikaci, vysledování, zajištění, konfiskaci a vymáhání majetku nebo finančních prostředků získaných z výnosů z trestné činnosti.

ČLÁNEK 17

Nedovolené drogy

1.    Smluvní strany spolupracují s cílem zajistit vyvážený, na důkazech založený a integrovaný přístup k nedovoleným drogám a novým psychoaktivním látkám.

2.    Protidrogové politiky a opatření se zaměří na posílení struktur pro prevenci a boj s nedovolenými drogami, na snížení jejich dodávek, obchodu s nimi a poptávky po nedovolených drogách a na vyrovnávání se se zdravotními a sociálními důsledky zneužívání nedovolených drog s cílem snížit škody. Smluvní strany spolupracují s cílem zabránit zneužívání chemických prekurzorů používaných k nedovolené výrobě omamných a psychotropních látek a nových psychoaktivních látek.

3.    Smluvní strany se dohodnou na nezbytných metodách spolupráce k dosažení cílů uvedených v odstavci 1. Opatření jsou založena na společně dohodnutých zásadách stanovených v příslušných úmluvách OSN o kontrole drog a na doporučeních uvedených ve výsledném dokumentu nazvaném „Our joint commitment to effectively addressing and countering the world drug problem“ (Náš společný závazek účinně řešit celosvětový problém drog a bojovat proti němu), který byl přijat rezolucí Valného shromáždění OSN A/RES/S-30/1 dne 19. dubna 2016, což je nejnovější mezinárodní konsensus o mezinárodní protidrogové politice, s cílem zhodnotit provádění závazků přijatých za účelem společného řešení a boje proti celosvětovému problému drog.

ČLÁNEK 18

Boj proti organizované trestné činnosti a korupci

1.    Smluvní strany spolupracují v boji proti trestné činnosti a protiprávním činnostem, včetně organizovaných či neorganizovaných činností nadnárodní povahy, a při předcházení těmto činnostem, jako jsou:

a)    převaděčství migrantů a obchodování s lidmi;

b)    pašování střelných zbraní, včetně ručních palných a lehkých zbraní, a obchodování s nimi;

c)    pašování nedovolených drog a obchodování s nimi;

d)    pašování zboží a obchodování s pašovaným zbožím;

e)    nedovolené hospodářské a finanční činnosti, jako jsou padělání, daňové podvody a podvody při zadávání veřejných zakázek;

f)    zpronevěra prostředků v projektech financovaných mezinárodními dárci;

g)    aktivní a pasivní korupce jak v soukromém, tak ve veřejném sektoru;

h)    padělání listin a předkládání nepravdivých výkazů;

i)    počítačová trestná činnost.

2.    Smluvní strany posílí dvoustrannou, regionální a mezinárodní spolupráci mezi donucovacími orgány, včetně odborné přípravy a sdílení zkušeností. Smluvní strany účinně provádějí příslušné mezinárodní normy, zejména ty, které jsou zakotveny v Úmluvě Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu přijaté rezolucí Valného shromáždění OSN A/RES/55/25 dne 8. ledna 2001 a v jejích protokolech.

3.    Smluvní strany spolupracují při předcházení korupci a boji proti ní v souladu s příslušnými mezinárodními normami, zejména normami zakotvenými v Úmluvě Organizace spojených národů proti korupci přijaté rezolucí Valného shromáždění OSN A/RES/58/4 dne 31. října 2003 a doporučeními vyplývajícími z hodnocení podle této úmluvy.

ČLÁNEK 19

Boj proti terorismu

1.    Smluvní strany potvrzují význam boje proti terorismu a jeho předcházení a dohodly se, že budou na dvoustranné, regionální a mezinárodní úrovni spolupracovat s cílem předcházet terorismu a bojovat proti němu ve všech jeho formách a projevech.

2.    Smluvní strany sdílí názor, že je zásadní, aby boj proti terorismu byl veden při plném respektování právního státu a v plném souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv, mezinárodního uprchlického práva a mezinárodního humanitárního práva, se zásadami Charty OSN a všemi příslušnými mezinárodními nástroji pro boj s terorismem.

3.    Smluvní strany zdůrazňují význam všeobecné ratifikace a provedení všech úmluv a protokolů OSN přijatých v souvislosti s bojem proti terorismu. Smluvní strany se dohodly, že budou podporovat dialog o návrhu komplexní úmluvy o mezinárodním terorismu a spolupracovat při provádění globální strategie OSN pro boj proti terorismu přijaté rezolucí Valného shromáždění OSN A/RES/60/288 dne 8. září 2006, jakož i všech příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN.

4.    Smluvní strany znovu potvrzují význam donucovacího a soudního přístupu k boji proti terorismu a dohodly se, že budou spolupracovat při předcházení terorismu a jeho potlačování, zejména prostřednictvím:

a)    výměny informací o teroristech, teroristických skupinách a jejich podpůrných sítích v souladu s mezinárodním a vnitrostátním právem, zejména pokud jde o ochranu údajů a ochranu soukromí;

b)    výměny zkušeností týkajících se předcházení terorismu a jeho potlačování, prostředků a metod boje proti terorismu a jejich technických stránek, jakož i odborné přípravy v souladu s platným právem;

c)    výměny názorů na radikalizaci a nábor a způsoby boje proti radikalizaci a podpory deradikalizace a rehabilitace;

d)    výměny názorů a zkušeností týkajících se přeshraničního pohybu a cestování osob podezřelých z terorismu, jakož i teroristických hrozeb;

e)    sdílení osvědčených postupů týkajících se ochrany lidských práv při boji proti terorismu, zejména pokud jde o trestní řízení;

f)    zajištění kriminalizace teroristických trestných činů a přijetí opatření proti financování terorismu;

g)    přijetí opatření proti hrozbě chemického, biologického, radiologického a jaderného terorismu a přijetí nezbytných opatření k předcházení získání, převodu a použití chemických, biologických, radiologických a jaderných materiálů pro teroristické účely a k prevenci nedovoleného jednání v souvislosti s vysoce rizikovými chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými zařízeními.

5.    Spolupráce vychází z příslušných dostupných vyhodnocení a uskutečňuje se prostřednictvím konzultací mezi smluvními stranami.

ČLÁNEK 20

Justiční a právní spolupráce

1.    Smluvní strany posílí stávající spolupráci v oblasti vzájemné právní pomoci a vydávání na základě příslušných mezinárodních dohod. Smluvní strany posílí stávající mechanismy a případně zváží vytvoření nových mechanismů pro usnadnění mezinárodní spolupráce v této oblasti. Taková spolupráce by v případě potřeby zahrnovala přistoupení k příslušným mezinárodním nástrojům a jejich provádění, jakož i těsnější spolupráci s Eurojustem.

2.    Smluvní strany rozvíjejí justiční a právní spolupráci v občanských a obchodních záležitostech, zejména co se týká sjednávání, ratifikace a provádění mnohostranných úmluv o justiční spolupráci v občanskoprávních věcech, včetně úmluv Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

ČLÁNEK 21

Konzulární ochrana

Diplomatické a konzulární orgány jakéhokoli zastoupeného členského státu Evropské unie poskytnou ochranu jakémukoli státnímu příslušníku členského státu Evropské unie, který nemá v Kyrgyzské republice zastupitelský úřad, jenž by byl schopen účinně poskytnout v daném případě konzulární ochranu, za stejných podmínek jako státním příslušníkům uvedeného členského státu.

S cílem zavést koordinovaný postup umožňující státním příslušníkům Kyrgyzské republiky získat konzulární ochranu v členských státech Evropské unie, v nichž Kyrgyzská republika nemá stálé zastoupení, které by v daném případě mohlo účinně poskytovat konzulární ochranu, se upouští od požadavku, aby konzulární úřady Kyrgyzské republiky usazené v členském státě Evropské unie podaly oznámení podle článku 7 Vídeňské úmluvy o konzulárních stycích přijaté dne 24. dubna 1963.

Hlava IV

OBCHOD A OBCHODNÍ ZÁLEŽITOSTI

KAPITOLA 1

HORIZONTÁLNÍ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 22

Cíle

Cílem této hlavy je:

a)    rozšíření, diverzifikace a usnadnění obchodu mezi smluvními stranami, zejména prostřednictvím ustanovení týkajících se cel a usnadnění obchodu, technických překážek obchodu, jakož i sanitárních a fytosanitárních opatření, při zachování práva každé smluvní strany přijímat právní předpisy za účelem dosažení cílů veřejné politiky;

b)    usnadnění obchodu službami a investic mezi smluvními stranami, mimo jiné prostřednictvím volného převodu běžných plateb a pohybu kapitálu;

c)    účinné a oboustranné otevírání trhů smluvních stran s veřejnými zakázkami;

d)    podpora inovací a kreativity zajištěním přiměřené a účinné ochrany všech práv duševního vlastnictví;

e)    podpora podmínek podporujících nenarušenou hospodářskou soutěž v hospodářských činnostech smluvních stran, zejména pokud jde o obchod a investice mezi smluvními stranami;

f)    rozvoj mezinárodního obchodu způsobem, který přispívá k udržitelnému rozvoji v jeho hospodářském, sociálním a environmentálním rozměru;

g)    vytvoření účinného, spravedlivého a předvídatelného mechanismu řešení sporů pro řešení sporů týkajících se výkladu a uplatňování této hlavy.

ČLÁNEK 23

Definice

Pro účely této hlavy se rozumí:

a)    „Dohodou o zemědělství“ Dohoda o zemědělství, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

b)    „Dohodou o dovozním licenčním řízení“ Dohoda o dovozním licenčním řízení, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

c)    „Dohodou o antidumpingu“ Dohoda o provádění článku VI GATT 1994, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

d)    „dny“ kalendářní dny včetně víkendů a svátků;

e)    „Smlouvou o energetické chartě“ Smlouva o energetické chartě, uzavřená v Lisabonu dne 17. prosince 1994;

f)    výrazem „stávající“ účinný ke dni vstupu této dohody v platnost;

g)    „GATT 1994“ Všeobecná dohoda o clech a obchodu 1994, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

h)    „GATS“ Všeobecná dohoda o obchodu službami, obsažená v příloze 1B Dohody o WTO;

i)    „opatřením“ jakékoli opatření smluvní strany ve formě zákona, nařízení, pravidla, postupu, rozhodnutí, správního aktu nebo v jakékoli jiné formě 2 ;

j)    „opatřeními smluvní strany“ veškerá opatření přijatá nebo zachovávaná 3 :

i)    ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy či samosprávy a

ii)    nevládními subjekty při výkonu pravomocí přenesených na ně ústředními, regionálními nebo místními orgány veřejné správy či samosprávy;

k)    „osobou“ fyzická osoba nebo právnická osoba;

l)    „revidovanou Kjótskou úmluvou“ Mezinárodní úmluva o zjednodušení a sladění celních režimů, uzavřená v Kjótu dne 18. května 1973, v platném znění;

m)    „Dohodou o ochranných opatřeních“ Dohoda o ochranných opatřeních, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

n)    „Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních“ Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

o)    „Dohodou o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatřeních“ Dohoda o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

p)    „Dohodou o technických překážkách obchodu“ Dohoda o technických překážkách obchodu, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

q)    „třetí zemí“ země nebo území, na které se nevztahuje zeměpisná oblast působnosti této dohody;

r)    „Dohodou o usnadnění obchodu“ Dohoda o usnadnění obchodu, obsažená v příloze 1A Dohody o WTO;

s)    „Dohodou TRIPS“ Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví, obsažená v příloze 1C Dohody o WTO;

t)    „Vídeňskou úmluvou o smluvním právu“ Vídeňská úmluva o smluvním právu, uzavřená ve Vídni dne 23. května 1969;

u)    „Prohlášením Světové celní organizace z Arushy“ prohlášení Rady pro celní spolupráci týkající se integrity v celní oblasti přijaté v Arushy v Tanzanii dne 7. července 1993;

v)    „WTO“ Světová obchodní organizace;

w)    „dohodou o WTO“ dohoda z Marrákeše o zřízení Světové obchodní organizace, podepsaná dne 15. dubna 1994.

ČLÁNEK 24

Vztah k ostatním mezinárodním dohodám

1.    Smluvní strany stvrzují práva a povinnosti, které vůči sobě mají podle Dohody o WTO a jakýchkoli jiných dohod, jejichž jsou obě smluvní stranou.

2.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že se od kterékoli smluvní strany vyžaduje, aby jednala způsobem, jenž je v rozporu s jejími závazky podle Dohody o WTO.

ČLÁNEK 25

Odkazy na právní předpisy a jiné dohody

1.    Není-li uvedeno jinak, jakýkoli odkaz v této hlavě na právní předpisy, ať už obecně, nebo odkazem na konkrétní zákon, nařízení nebo směrnici, se považuje za odkaz na právní předpisy ve znění pozdějších předpisů.

2.    Není-li uvedeno jinak, má se za to, že odkaz na jiné dohody nebo právní nástroje uvedený v této hlavě v plném rozsahu nebo zčásti zahrnuje:

a)    související přílohy, protokoly, poznámky pod čarou, výkladové poznámky a vysvětlivky a

b)    nástupnické dohody, jejichž stranou jsou smluvní strany této dohody, nebo změny pro smluvní strany závazné, s výjimkou případů, kdy odkaz potvrzuje stávající práva.

ČLÁNEK 26

Právo podat žalobu podle vnitrostátního práva

Smluvní strany nesmí ve svých právních předpisech stanovit právo na soudní ochranu proti druhé smluvní straně na základě důvodu, že určité opatření druhé smluvní strany je v rozporu s touto dohodou.

ČLÁNEK 27

Zvláštní úkoly Rady pro spolupráci ve složení pro obchod

1.    Při plnění úkolů, které jí byly svěřeny v souvislosti s touto hlavou, se Rada pro spolupráci skládá ze zástupců smluvních stran odpovědných za obchodní záležitosti v souladu s příslušnými právními rámci smluvních stran nebo z jejich zástupců.

2.    Rada pro spolupráci ve složení pro obchod:

a)    má pravomoc přijímat rozhodnutí s cílem aktualizovat nebo změnit na základě vzájemné dohody a s náležitým ohledem na dokončení příslušných vnitřních postupů smluvních stran v souladu s jejich právními předpisy:

i)    přílohu 2;

ii)    přílohy 8-A, 8-B a 8-C;

iii)    přílohu 9;

iv)    přílohy 14-A a 14-B;

v)    protokol I.

Tyto aktualizace a změny budou potvrzeny výměnou diplomatických nót mezi smluvními stranami a vstoupí v platnost, nedohodnou-li se smluvní strany jinak;

b)    může přijímat rozhodnutí o výkladu ustanovení této hlavy;

c)    může přijímat rozhodnutí o zřízení dalších podvýborů kromě podvýborů zřízených podle této hlavy, složených ze zástupců smluvních stran, a přidělovat jim odpovědnost v rámci svých pravomocí; může se rovněž rozhodnout změnit úkoly přidělené podvýborům, které zřídil, nebo tyto podvýbory rozpustit.

3.    Rada pro spolupráci ve složení pro obchod přijímá rozhodnutí a vydává vhodná doporučení po dokončení příslušných vnitřních postupů smluvních stran v souladu s jejich právními předpisy.

4.    Pokud nejsou zasedání Rady pro spolupráci k dispozici, rozhodnutí uvedená v odstavci 2 mohou být přijata písemným postupem.

ČLÁNEK 28

Zvláštní úkoly Výboru pro spolupráci ve složení pro obchod

1.    Při plnění úkolů, které mu byly svěřeny v souvislosti s touto hlavou, se Výbor pro spolupráci skládá ze zástupců smluvních stran odpovědných za obchodní záležitosti nebo z jejich zástupců.

2.    Výbor pro spolupráci ve složení pro obchod plní zejména tyto úkoly:

a)    pomáhá Radě pro spolupráci při plnění jejích úkolů týkajících se obchodních záležitostí;

b)    odpovídá za řádné provádění a uplatňování této hlavy; v tomto ohledu, a aniž jsou dotčena práva stanovená v kapitole 14, může kterákoli smluvní strana předložit k projednání ve Výboru pro spolupráci jakoukoli otázku týkající se uplatňování nebo výkladu této hlavy;

c)    v případě potřeby dohlíží na další rozpracování této hlavy a vyhodnocuje výsledky jejího uplatňování;

d)    hledá vhodné způsoby prevence a řešení problémů, které by jinak mohly vyvstat v oblastech, na něž se vztahuje tato hlava, a

e)    dohlíží na práci všech podvýborů zřízených podle této hlavy.

3.    Při plnění svých úkolů podle odstavce 2 tohoto článku může Výbor pro spolupráci předkládat návrhy týkající se nutnosti přijmout rozhodnutí o aktualizaci nebo změnách uvedených v čl. 27 odst. 2 písm. a) nebo o vydání výkladu podle čl. 27 odst. 2 písm. b), nejsou-li zasedání Rady pro spolupráci k dispozici.

4.    Výbor pro spolupráci ve složení pro obchod přijímá rozhodnutí a vydává vhodná doporučení po dokončení příslušných vnitřních postupů smluvních stran v souladu s jejich právními předpisy.

ČLÁNEK 29

Koordinátoři

1.    Evropská unie a Kyrgyzská republika jmenují koordinátora pro tuto hlavu do 60 dnů od vstupu této dohody v platnost a vzájemně se informují o kontaktních údajích.

2.    Koordinátoři společně vypracují pořad jednání a provádějí veškeré nezbytné přípravy pro zasedání Rady pro spolupráci a Výboru pro spolupráci v souladu s touto kapitolou a dále sledují případná rozhodnutí přijatá těmito orgány.

ČLÁNEK 30

Podvýbory

1.    Podvýbory se skládají ze zástupců Evropské unie na jedné straně a zástupců Kyrgyzské republiky na straně druhé.

2.    Podvýbory se sejdou do jednoho roku ode dne vstupu této dohody v platnost a poté jednou ročně nebo na žádost kterékoli ze smluvních stran nebo Výboru pro spolupráci na příslušné úrovni. Při osobní účasti se zasedání konají střídavě v Bruselu nebo v Biškeku. Zasedání mohou probíhat rovněž za použití jakýchkoli technologických prostředků, jež mají smluvní strany k dispozici.

3.    Podvýborům spolupředsedají zástupci smluvních stran.

KAPITOLA 2

OBCHOD ZBOŽÍM

ČLÁNEK 31

Oblast působnosti

Není-li v této dohodě stanoveno jinak, vztahuje se tato kapitola na obchod se zbožím smluvní strany.

ČLÁNEK 32

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)    „konzulární transakcí“ postup získání konzulární faktury či konzulárního víza k obchodní faktuře, certifikátu původu, manifestu, prohlášení o vývozu zasilatele či jiných celních dokumentů v souvislosti s dovozem zboží od konzula dovážející smluvní strany na území vyvážející smluvní strany nebo na území třetí strany;

b)    „clem“ veškerá cla a odvody jakéhokoli druhu ukládané na dovoz zboží nebo v souvislosti s ním; nezahrnuje žádné:

i)    poplatky rovnající se vnitrostátní dani ukládané v souladu s článkem 34;

ii)    antidumpingové, zvláštní ochranné, vyrovnávací nebo ochranné clo uplatňované v souladu s GATT 1994, Antidumpingovou dohodou, Dohodou o zemědělství, Dohodou o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a Dohodou o ochranných opatřeních;

iii)    poplatky ani jiné odvody ukládané na dovoz zboží nebo v souvislosti s ním, jehož výše je omezena na přibližné náklady na poskytnuté služby;

c)    „vývozním licenčním řízením“ správní postupy, jež vyžadují, aby byla jako předběžná podmínka pro vývoz z území vyvážející smluvní strany příslušnému správnímu orgánu podána jiná žádost nebo předložena jiná dokumentace, než je vyžadováno pro celní účely;

d)    „zbožím smluvní strany“ domácí zboží ve smyslu GATT 1994;

e)    „harmonizovaným systémem“ harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, včetně všech právních poznámek a změn tohoto systému vypracovaných Světovou celní organizací (dále jen „HS“);

f)    „dovozním licenčním řízením“ správní postupy, jež vyžadují, aby byla jako předběžná podmínka pro dovoz na území dovážející smluvní strany příslušnému správnímu orgánu podána jiná žádost nebo předložena jiná dokumentace, než je vyžadováno pro celní účely;

g)    „repasovaným zbožím“ zboží zařazené do kapitol 84, 85, 87, 90 nebo čísla 9402 HS, které:

i)    se zcela nebo částečně skládá z částí získaných ze zboží, které již bylo dříve používáno,

ii)    má v porovnání s rovnocenným novým zbožím podobné využití a provozní charakteristiky a

iii)    poskytuje se na ně stejná záruka jako na rovnocenné nové zboží.

ČLÁNEK 33

Zacházení podle nejvyšších výhod

1.    Každá smluvní strana poskytuje zboží druhé smluvní strany zacházení podle nejvyšších výhod v souladu s článkem I GATT 1994 včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení, který se přiměřeně začleňuje do této dohody a stává se její součástí.

2.    Odstavec 1 se nevztahuje na preferenční zacházení, jež kterákoli smluvní strana přizná zboží třetí země v souladu s dohodou o WTO.

ČLÁNEK 34

Národní zacházení

Každá smluvní strana zajistí národní zacházení pro zboží druhé smluvní strany v souladu s článkem III GATT 1994 včetně jeho poznámek a doplňujících ustanovení. Za tímto účelem se do dohody jako její součást obdobně začlení článek III GATT 1994 a jeho poznámky a doplňující ustanovení.

ČLÁNEK 35

Dovozní a vývozní omezení

V souladu s článkem XI GATT 1994 a jeho poznámkami a doplňujícími ustanoveními žádná smluvní strana na dovoz jakéhokoli zboží druhé smluvní strany nebo na vývoz či prodej na vývoz jakéhokoli zboží na území druhé smluvní strany nezavede ani nezachová jiné zákazy nebo omezení než cla, daně nebo jiné poplatky, ať už jsou uvedeny v platnost v podobě kvót, dovozních či vývozních licencí nebo jiných opatření. Článek XI GATT 1994 a jeho poznámky a doplňující ustanovení se za tímto účelem obdobně začlení do této dohody a jsou její součástí.

ČLÁNEK 36

Vývozní cla, daně nebo jiné poplatky

1.    Žádná ze smluvních stran nezavede ani nezachová žádná cla, daně ani jiné poplatky jakéhokoli druhu uložené na vývoz zboží do druhé smluvní strany nebo v souvislosti s ním ani jiná opatření s rovnocenným účinkem než na zboží v souladu se sazebníkem uvedeným v příloze 2. Toto ustanovení se nevztahuje na zboží v tranzitu přes území smluvní strany ve smyslu článku V GATT 1994 ani na zboží, které bylo v souladu s mezinárodní dohodou mezi Kyrgyzskou republikou a třetí stranou dovezeno do Kyrgyzské republiky bez uložení vývozních cel, která by jinak mohla tato třetí strana uložit na vývoz do Evropské unie v souladu s listinou koncesí této třetí strany připojenou ke GATT 1994 nebo jakýmikoli dvoustrannými závazky s Evropskou unií.

2.    Žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvní straně, aby na vývoz zboží do druhé smluvní strany uložila poplatek nebo platbu, které jsou povoleny podle článku 38.

ČLÁNEK 37

Kontroly vývozu zboží dvojího užití

Smluvní strany si vyměňují informace a osvědčené postupy v oblasti kontrol vývozu zboží dvojího užití s cílem podpořit sbližování kontrol vývozu Evropské unie a Kyrgyzské republiky.

ČLÁNEK 38

Poplatky a formality

1.    Článek VIII GATT 1994 a jeho vysvětlující poznámky, jakož i veškeré výjimky a výjimky ze závazků a výjimky z nich stanovené v článku VIII GATT 1994 použitelné podle Dohody o WTO jsou obdobně začleněny do této dohody a jsou její součástí.

2.    Každá ze smluvních stran neprodleně zveřejní veškeré poplatky a odvody, které ukládá v souvislosti s dovozem nebo vývozem, a to takovým způsobem, aby se s nimi mohly seznámit vlády, obchodníci a další zúčastněné strany.

3.    Každá smluvní strana pravidelně přezkoumává poplatky a platby, jež ukládá, za účelem snižování jejich počtu a různorodosti, je-li to proveditelné.

4.    Žádná smluvní strana nevyžaduje v souvislosti s dovozem jakéhokoliv zboží z druhé smluvní strany konzulární transakce, ani související poplatky a odvody.

ČLÁNEK 39

Repasované zboží

1.    Smluvní strana se vynasnaží poskytnout repasovanému zboží druhé smluvní strany stejně příznivé zacházení, jaké poskytuje rovnocennému zboží v novém stavu.

2.    Pokud smluvní strana přijme nebo ponechá v platnosti zákaz nebo omezení dovozu a vývozu použitého zboží, vynasnaží se tato opatření neuplatňovat na repasované zboží.

3.    Smluvní strana může požadovat, aby bylo repasované zboží jako takové identifikováno pro distribuci nebo prodej na jejím území a aby splňovalo všechny příslušné technické požadavky, které se vztahují na rovnocenné zboží v novém stavu.

ČLÁNEK 40

Dočasné použití zboží

Každá smluvní strana poskytne druhé smluvní straně osvobození od dovozních poplatků a cel na dočasně použité zboží, v případech a podle postupů stanovených kteroukoli mezinárodní úmluvou o dočasném použití zboží, která je pro ni závazná. Toto osvobození se použije v souladu s právními předpisy jednotlivých smluvních stran.

ČLÁNEK 41

Tranzit

Článek V GATT 1994 je začleněn do této dohody a je její součástí. Smluvní strany přijmou veškerá opatření nezbytná k usnadnění tranzitu energetického zboží, v souladu se zásadou volného tranzitu a s čl. 7 odst. 1 a 3 Smlouvy o energetické chartě.

ČLÁNEK 42

Dovozní a vývozní monopoly

Žádná ze smluvních stran neustanoví ani nezachová určený dovozní nebo vývozní monopol. Pro účely tohoto článku se dovozním nebo vývozním monopolem rozumí výlučné právo nebo udělení oprávnění jednou smluvní stranou určitému subjektu dovážet zboží do druhé smluvní strany nebo je z druhé smluvní strany vyvážet 4 .

ČLÁNEK 43

Označování původu

1.    Pokud Kyrgyzská republika požaduje označení původu při dovozu zboží z Evropské unie, přijme označení původu „Made in EU“ nebo jeho ekvivalent v jazyce v souladu s požadavky na označení původu Kyrgyzské republiky za podmínek, které nejsou méně příznivé než podmínky uplatňované na označení původu členských států Evropské unie.

2.    Pro účely označení původu „Made in EU“ zachází Kyrgyzská republika s Evropskou unií jako s jediným územím.

ČLÁNEK 44

Dovozní licenční řízení

Každá smluvní strana přijme a spravuje dovozní licenční řízení v souladu s články 1, 2 a 3 Dohody o dovozním licenčním řízení. Za tímto účelem jsou články 1, 2 a 3 Dohody o dovozním licenčním řízení obdobně začleněny do této dohody a jsou její součástí.

ČLÁNEK 45

Vývozní licenční řízení 5

1.    Každá smluvní strana v souladu se svými pravomocemi 6 zajistí transparentnost, pokud jde o vývozní licenční řízení, a zveřejní každé nové vývozní licenční řízení nebo jakékoli změny stávajícího vývozního licenčního řízení tak, aby se s nimi mohly seznámit vlády, obchodníci a jiné zúčastněné strany. Toto zveřejnění se uskuteční, kdykoli je to možné, nejpozději 30 dnů před tím, než nabude účinku jakýkoli nový vývozní licenční postup nebo jakákoli změna stávajícího vývozního licenčního řízení, a v každém případě nejpozději ke dni, kdy tento postup nebo změna nabude účinku.

2.    Zveřejňování vývozních licenčních řízení zahrnuje tyto informace:

a)    znění vývozních licenčních řízení nebo jakýchkoli jejich změn;

b)    zboží, na něž se vztahují jednotlivá vývozní licenční řízení;

c)    pro každé řízení popis postupu podání žádosti o vývozní licenci a veškerá kritéria, která musí žadatel splňovat, aby byl způsobilý k podání žádosti o vývozní licenci, jako je držení licence k výkonu činnosti, vytvoření nebo udržování investice nebo provoz prostřednictvím určité formy usazení na území smluvní strany;

d)    kontaktní místo nebo místa, kde mohou zainteresované osoby získat další informace o podmínkách pro získání vývozní licence;

e)    správní orgán či orgány, kterým se podává žádost nebo předkládá jiná příslušná dokumentace;

f)    popis veškerých opatření, která má vývozní licenční řízení provést;

g)    období, během něhož bude každé vývozní licenční řízení v platnosti, pokud tento postup nezůstane v platnosti až do odvolání nebo revize při novém zveřejnění;

h)    pokud má daná smluvní strana v úmyslu využívat vývozní licenční řízení ke správě vývozní kvóty, celkové množství a případně hodnotu kvóty a datum zahájení a ukončení kvóty a

i)    veškeré výjimky vývozní licence nebo výjimky z požadavku získat vývozní licenci, způsob, jak se o tyto výjimky žádá nebo jak se používají, a kritéria pro jejich udělení.

3.    Do 45 dnů ode dne vstupu této dohody v platnost oznámí každá ze smluvních stran druhé smluvní straně své stávající vývozní licenční řízení. Smluvní strana, která přijme nové vývozní licenční řízení nebo upraví jakékoli stávající vývozní licenční řízení, oznámí postup nebo změnu druhé smluvní straně do 60 dnů od zveřejnění. Oznámení musí obsahovat odkaz na zdroje, kde jsou informace požadované v odstavci 2 zveřejněny, a případně adresu příslušných oficiálních internetových stránek.

ČLÁNEK 46

Nápravná opatření v oblasti obchodu

smluvní strany opětovně potvrzují svá práva a povinnosti podle:

a)    článku XIX GATT 1994;

b)    Dohody o ochranných opatřeních;

c)    článku 5 Dohody o zemědělství;

d)    článku VI GATT 1994;

e)    Antidumpingové dohody a

f)    Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

ČLÁNEK 47

Transparentnost nástrojů na ochranu obchodu

1.    Smluvní strany se dohodly, že nástroje na ochranu obchodu (antidumpingová, antisubvenční a globální ochranná opatření) by měly být používány v plném souladu s příslušnými požadavky WTO a na základě spravedlivého a transparentního systému.

2.    Před přijetím konečného rozhodnutí o antidumpingových nebo vyrovnávacích opatřeních smluvní strany zajistí zveřejnění všech podstatných zvažovaných skutečností, které tvoří základ pro rozhodnutí o uplatnění opatření, aniž je dotčen článek 6.5 Antidumpingové dohody a článek 12.4 Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních. Při zpřístupnění dostanou zúčastněné strany dostatek času k vyjádření.

3.    Každá zúčastněná strana dostane příležitost vyjádřit svá stanoviska během antidumpingových a antisubvenčních šetření, pokud to zbytečně nezdrží provádění šetření.

4.    Na tento článek se nevztahuje kapitola 14 této hlavy.

KAPITOLA 3

CLA

ČLÁNEK 48

Celní spolupráce

1.    Smluvní strany posílí spolupráci v oblasti cel s cílem zajistit transparentní obchodní prostředí, usnadnit obchod, zvýšit bezpečnost dodavatelského řetězce a bezpečnost spotřebitelů, zastavit toky zboží porušujícího práva duševního vlastnictví a potírat pašování a podvody.

2.    Za účelem dosažení cílů uvedených v odstavci 1 a v rámci dostupných zdrojů smluvní strany spolupracují mimo jiné na:

a)    zlepšení celních předpisů a harmonizace a zjednodušení celních postupů v souladu s mezinárodními úmluvami a normami platnými v oblasti cel a usnadnění obchodu, včetně těch, které vypracovala WTO (včetně dohody o usnadnění obchodu) a Světová celní organizace (zejména revidovaná Kjótská úmluva), a s přihlédnutím k nástrojům a osvědčeným postupům vypracovaným Evropskou unií, včetně celních plánů;

b)    zavedení moderních celních systémů, včetně moderních technologií celního odbavení; ustanoveních pro oprávněné hospodářské subjekty; automatizované analýze a kontrole založené na posouzení rizik; zjednodušených postupech pro propuštění zboží; auditu po odbavení zboží; transparentním určení celní hodnoty a ustanovení o partnerstvích mezi celními orgány a podniky;

c)    zajištění zjednodušení a účinné kontroly překládky na svém příslušném území a tranzitu přes něj; zajištění spolupráce a koordinace mezi všemi dotčenými orgány a agenturami na jejich příslušných územích s cílem usnadnit přepravu v režimu tranzitu a tam, kde je to vhodné, usilovat o zajištění slučitelnosti příslušných celních režimů tranzitu;

d)    podpoře nejvyšších standardů profesní etiky, zejména na hranicích, prostřednictvím uplatňování opatření odrážejících zásady deklarace Světové celní organizace z Arushy;

e)    výměně osvědčených postupů a poskytování technické podpory pro plánování a pro zajištění nejvyšších standardů profesní etiky;

f)    výměně, je-li to vhodné, relevantních informací a údajů s výhradou dodržování pravidel o zachování důvěrnosti citlivých informací a ochrany osobních údajů smluvních stran;

g)    zapojení do koordinovaných celních opatření mezi svými celními orgány, je-li to vhodné.

ČLÁNEK 49

Vzájemná správní pomoc

Aniž jsou dotčeny jiné formy spolupráce stanovené v této dohodě, zejména v článku 48, poskytují si smluvní strany vzájemnou správní pomoc v celních záležitostech v souladu s protokolem I.

ČLÁNEK 50

Určení celní hodnoty

1.    Články 1 až 17 Dohody o provádění článku VII GATT 1994 obsažené v příloze 1A Dohody o WTO upravují celní hodnotu zboží v obchodu mezi smluvními stranami. Tato ustanovení se obdobně začleňují do této dohody a stávají se její součástí.

2.    Smluvní strany spolupracují za účelem dosažení společného přístupu k otázkám týkajícím se celní hodnoty.

KAPITOLA 4

TECHNICKÉ PŘEKÁŽKY OBCHODU

ČLÁNEK 51

Cíl

Cílem této kapitoly je usnadnit obchod se zbožím mezi smluvními stranami předcházením zbytečným technickým překážkám obchodu, jejich zjišťováním a odstraňováním.

ČLÁNEK 52

Oblast působnosti

1.    Tato kapitola se týká přípravy, přijímání a používání všech norem, technických předpisů a postupů posuzování shody, jak jsou definovány v Dohodě o technických překážkách obchodu, jež mohou ovlivnit obchod se zbožím mezi smluvními stranami.

2.    Bez ohledu na odstavec 1 se tato kapitola nevztahuje na:

a)    nákupní specifikace vypracované vládními subjekty pro účely požadavků takových subjektů na výrobu nebo spotřebu nebo

b)    sanitární či fytosanitární opatření, jež jsou definována v příloze A Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a jichž se týká kapitola 5 této dohody.

ČLÁNEK 53

Vztah k Dohodě o technických překážkách obchodu

Smluvní strany potvrzují svá stávající práva a povinnosti, které pro ně vzájemně plynou z Dohody o technických překážkách obchodu, jež je obdobně začleněna do této dohody a je její součástí.

ČLÁNEK 54

Technické předpisy

1.    Každá smluvní strana provede v souladu s pravidly a postupy platnými pro tuto smluvní stranu posouzení regulačního dopadu plánovaných technických předpisů s přihlédnutím k dostupným regulačním a neregulačním alternativám k navrhovanému technickému předpisu, které mohou splnit legitimní cíle smluvní strany v souladu s článkem 2.2 Dohody o technických překážkách obchodu.

2.    Každá smluvní strana použije jako základ pro své technické předpisy příslušné mezinárodní normy s výjimkou případů, kdy může prokázat, že by tyto mezinárodní normy byly neúčinným nebo nevhodným prostředkem k dosažení sledovaných oprávněných cílů.

3.    Pokud smluvní strana nepoužila mezinárodní normy jako základ pro své technické předpisy, přijme na žádost druhé smluvní strany opatření k zajištění toho, aby byla zjištěna jakákoli podstatná odchylka od příslušné mezinárodní normy, a vysvětlí důvody, proč byly tyto normy považovány za nevhodné nebo neúčinné pro sledovaný cíl.

4.    Každá smluvní strana přezkoumá své technické předpisy, aby se více sblížily s příslušnými mezinárodními normami, přičemž zohlední mimo jiné nový vývoj příslušných mezinárodních norem nebo změny okolností, které vedly k odchylkám od příslušných mezinárodních norem.

5.    Při vypracovávání významných technických předpisů, které mohou mít významný vliv na obchod, přijme každá smluvní strana v souladu se svými příslušnými pravidly a postupy opatření k zajištění toho, aby existovaly postupy, které osobám umožní poskytnout informace prostřednictvím veřejné diskuse, s výjimkou případů, kdy nastanou nebo hrozí, že nastanou naléhavé problémy v oblasti bezpečnosti, zdraví, ochrany životního prostředí nebo národní bezpečnosti, a aby výsledky těchto diskusí byly zveřejněny.

ČLÁNEK 55

Normy

1.    S cílem harmonizace norem na co nejširším možném základě smluvní strany podporují své normalizační orgány usazené na svém území, jakož i regionální normalizační orgány, jichž jsou smluvní strana nebo normalizační orgány usazené na jejím území členy, aby:

a)    se v mezích svých zdrojů zapojovaly do přípravy mezinárodních norem příslušnými mezinárodními normalizačními orgány;

b)    jako základ k normám, které tvoří, využívaly příslušné mezinárodní normy, s výjimkou případů, kdy by takové mezinárodní normy byly neúčinné nebo nevhodné, například z důvodu nedostatečné úrovně ochrany nebo podstatných klimatických nebo geografických faktorů nebo podstatných technologických problémů;

c)    předcházely zdvojování nebo překrývání s činností mezinárodních normalizačních orgánů;

d)    v pravidelných intervalech přezkoumávaly vnitrostátní a regionální normy, které nejsou založeny na příslušných mezinárodních normách, s cílem zvýšit jejich soulad s příslušnými mezinárodními normami;

e)    spolupracovaly s příslušnými normalizačními orgány druhé smluvní strany při mezinárodních normalizačních činnostech; tato spolupráce může probíhat v rámci mezinárodních normalizačních orgánů nebo na regionální úrovni, a

f)    podporovaly dvoustrannou spolupráci mezi nimi a normalizačními orgány druhé smluvní strany.

2.    Smluvní strany by si měly vyměňovat informace o svých postupech normalizace a o míře využití mezinárodních, regionálních nebo subregionálních norem jako základu pro své vnitrostátní normy.

3.    Pokud se požadavky norem stanou závaznými v návrhu technického předpisu nebo postupu posuzování shody, musí být splněny povinnosti týkající se transparentnosti stanovené v článku 58 této dohody a v článku 2 nebo 5 Dohody o technických překážkách obchodu.

4.    Mezinárodní normy přijaté Mezinárodní organizací pro normalizaci, Mezinárodní elektrotechnickou komisí, Mezinárodní telekomunikační unií a Komisí pro Codex Alimentarius zřízenou Organizací pro výživu a zemědělství se považují za příslušné mezinárodní normy ve smyslu článků 2 a 5 a přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu, které nebrání použití jiných mezinárodních norem.

5.    Norma vypracovaná jinými mezinárodními organizacemi by rovněž mohla být považována za příslušnou mezinárodní normu ve smyslu článků 2 a 5 a přílohy 3 Dohody o technických překážkách obchodu, pokud byla vypracována:

a)    normalizačním orgánem, který usiluje o dosažení konsensu buď:

i)    mezi národními delegacemi zúčastněných členů WTO, které zastupují všechny vnitrostátní normalizační orgány na jejich území, které přijaly nebo hodlají přijmout normy pro záležitost, ke které se mezinárodní normalizační činnost vztahuje, nebo

ii)    mezi vládními subjekty zúčastněných členů WTO, a

b)    v souladu s rozhodnutím Výboru pro zásady pro vypracování mezinárodních norem, pokynů a doporučení ve vztahu k článkům 2 a 5 a příloze 3 Dohody o technických překážkách obchodu.

ČLÁNEK 56

Posuzování shody

1.    Ustanovení článku 52 týkající se přípravy, přijímání a používání technických předpisů se použijí obdobně na postupy posuzování shody.

2.    Pokud smluvní strana požaduje posouzení shody jako kladné ujištění, že výrobek je v souladu s technickým předpisem, vybere postupy posuzování shody 7 přiměřené souvisejícím rizikům určeným na základě posouzení rizik, případně včetně použití prohlášení dodavatele o shodě.

3.    Pokud smluvní strana požaduje posuzování shody třetí stranou jako pozitivní záruku, že výrobek odpovídá technickému předpisu, a tento úkol nevyhradí orgánu veřejné správy, jak je uvedeno v odstavci 4:

a)    přednostně využívá akreditace ke stanovení způsobilosti subjektů posuzování shody;

b)    co nejlépe využívá mezinárodní normy pro akreditaci a posuzování shody, jakož i mezinárodní dohody zahrnující akreditační orgány smluvních stran, například prostřednictvím mechanismů Mezinárodní spolupráce pro akreditaci laboratoří (ILAC) a Mezinárodního akreditačního fóra (IAF);

c)    zváží své přistoupení nebo případně podpoří přistoupení subjektů posuzování shody k platným mezinárodním dohodám nebo ujednáním s cílem harmonizovat či usnadnit přijímání výsledků posuzování shody;

d)    zajistí, aby hospodářské subjekty měly možnost volby mezi subjekty posuzování shody akceptovanými orgány smluvní strany pro určitý výrobek;

e)    zajistí, aby subjekty posuzování shody byly nezávislé na výrobcích, dovozcích a hospodářských subjektech obecně a aby nedocházelo ke střetu zájmů mezi akreditačními orgány a subjekty posuzování shody;

f)    umožní subjektům posuzování shody využívat k provádění zkoušek nebo inspekcí v souvislosti s posuzováním shody subdodavatele a

g)    zveřejní na jednotné internetové stránce seznam subjektů, které k provádění tohoto posuzování shody jmenovala, a příslušné informace o rozsahu jmenování každého takového subjektu.

4.    Ustanovení odst. 3 písm. f) nelze vykládat tak, že by smluvní straně zakazovala požadovat, aby subdodavatelé splňovali stejné požadavky, jaké by musel splnit subjekt posuzování shody, který zakázku zadává, aby mohl provádět smluvní zkoušky nebo inspekci sám.

5.    Žádné ustanovení tohoto článku nebrání smluvní straně požadovat, aby posuzování shody ve vztahu ke konkrétním výrobkům prováděly její určené vládní orgány. V takových případech smluvní strana:

a)    omezí poplatky za posuzování shody na přibližné náklady za poskytnuté služby a na žádost žadatele o posuzování shody vysvětlí, jak jsou poplatky, které za toto posuzování shody ukládá, omezeny na přibližné náklady na poskytnuté služby, a

b)    zveřejní poplatky za posuzování shody.

6.    Tři roky po vstupu této dohody v platnost zahájí smluvní strany jednání o přijetí prohlášení dodavatele o shodě jako dokladu o shodě se stávajícími technickými předpisy, zejména v těchto oblastech:

a)    bezpečnostní hlediska elektrických a elektronických zařízení;

b)    bezpečnostní hlediska strojních zařízení;

c)    elektromagnetická kompatibilita zařízení;

d)    energetická účinnost, včetně požadavků na ekodesign, a

e)    omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních.

ČLÁNEK 57

Spolupráce v oblasti technických překážek obchodu

1.    Smluvní strany posílí spolupráci v oblasti norem, technických předpisů, metrologie, dozoru nad trhem, akreditace a postupů posuzování shody za účelem zvýšení vzájemného porozumění svým systémům a usnadnění vzájemného přístupu na své trhy. Za tímto účelem smluvní strany usilují o určení a rozvoj mechanismů spolupráce a iniciativ vhodných pro konkrétní otázky nebo odvětví, včetně:

a)    výměny informací a zkušeností týkajících se vytváření a uplatňování příslušných technických předpisů a postupů posuzování shody;

b)    podpory spolupráce mezi jejich příslušnými orgány odpovědnými za metrologii, normalizaci, posuzování shody a akreditaci a

c)    výměny informací o vývoji na příslušných regionálních a mnohostranných fórech týkajících se norem, technických předpisů, postupů posuzování shody a akreditace.

2.    Za účelem podpory vzájemného obchodu smluvní strany:

a)    usilují o snížení rozdílů, které mezi nimi existují v oblasti technických předpisů, metrologie, normalizace, dozoru nad trhem, akreditace a postupů posuzování shody, mimo jiné tím, že podpoří využívání příslušných mezinárodně dohodnutých nástrojů;

b)    v souladu s mezinárodními pravidly prosazují využívání akreditace na podporu posuzování technické způsobilosti subjektů posuzování shody a jejich činností a

c)    podpoří účast a pokud možno členství Kyrgyzské republiky a jejích příslušných vnitrostátních orgánů v evropských a mezinárodních organizacích, jejichž činnost souvisí s normami, posuzováním shody, akreditací, metrologií a souvisejícími funkcemi.

ČLÁNEK 58

Transparentnost

1.    Po předání navrhovaného technického předpisu nebo postupu posuzování shody ústřednímu rejstříku oznámení WTO poskytne smluvní strana druhé smluvní straně lhůtu nejméně 60 dnů na předložení písemných připomínek, s výjimkou případů, kdy nastanou nebo hrozí nastat naléhavé problémy týkající se bezpečnosti, zdraví, ochrany životního prostředí nebo národní bezpečnosti. Smluvní strana posoudí odůvodněnou žádost o prodloužení lhůty pro podání připomínek.

2.    Pokud smluvní strana obdrží od druhé smluvní strany písemné připomínky ke svému návrhu technického předpisu nebo postupu posuzování shody:

a)    projedná na žádost druhé smluvní strany písemné připomínky za účasti svého příslušného regulačního orgánu v době, kdy je lze vzít v úvahu, a

b)    písemně odpoví na připomínky nejpozději ke dni zveřejnění technického předpisu nebo postupu posuzování shody.

3.    Každá smluvní strana zveřejní na internetových stránkách své odpovědi na připomínky, které obdrží po oznámení uvedeném v odstavci 1, nejpozději v den zveřejnění přijatého technického předpisu nebo postupu posuzování shody.

4.    Každá smluvní strana na žádost druhé smluvní strany poskytne informace týkající se cílů, právního základu a odůvodnění technického předpisu nebo postupu posuzování shody, který smluvní strana přijala nebo navrhuje přijmout.

5.    Každá smluvní strana zajistí, aby technické předpisy a postupy posuzování shody, které přijala, byly zveřejněny na internetových stránkách, jež jsou přístupné zdarma.

6.    Každá smluvní strana poskytne informace o přijetí a vstupu technického předpisu nebo postupu posuzování shody v platnost a o přijatém konečném znění prostřednictvím dodatku k původnímu oznámení WTO.

7.    Poskytne se přiměřená doba mezi zveřejněním technických předpisů a jejich vstupem v platnost, aby měly hospodářské subjekty druhé smluvní strany čas na přizpůsobení. „Přiměřenou dobou“ se rozumí nejméně šest měsíců, s výjimkou případů, kdy by se jednalo o neúčinný prostředek k dosažení sledovaných legitimních cílů.

8.    Smluvní strana kladně posoudí odůvodněnou žádost druhé smluvní strany, kterou obdrží před uplynutím lhůty pro podání připomínek po předání návrhu technického předpisu WTO podle odstavce 1, o prodloužení doby mezi přijetím technického předpisu a dnem jeho vstupu v platnost, s výjimkou případů, kdy by odklad nebyl účinný s ohledem na plnění sledovaných oprávněných cílů.

ČLÁNEK 59

Značení a označování

1.    Smluvní strany souhlasí s tím, že technický předpis může zahrnovat požadavky na značení či označování nebo se jich výhradně týkat. V takových případech smluvní strany uplatňují zásady uvedené v článku 2.2 Dohody o technických překážkách obchodu.

2.    Pokud smluvní strana požaduje povinné značení nebo označování výrobků:

a)    vyžaduje pouze informace, jež jsou podstatné pro spotřebitele či uživatele výrobku nebo jež uvádějí, že je výrobek v souladu s povinnými technickými požadavky;

b)    nesmí vyžadovat předchozí schválení, registraci nebo certifikaci značení nebo označování výrobků ani vyplacení poplatků coby podmínku pro uvedení výrobků, které jinak splňují její stanovené požadavky, na svůj trh, není-li to nezbytné s ohledem na riziko výrobků pro zdraví nebo život lidí, zvířat či rostlin, životní prostředí či národní bezpečnost;

c)    požaduje-li smluvní strana, aby hospodářské subjekty používaly jedinečné identifikační číslo, vydá takové číslo hospodářským subjektům druhé smluvní strany bez zbytečného prodlení a bez diskriminace;

d)    pokud prvky uvedené níže nejsou klamavé, rozporuplné či zavádějící ve vztahu k informacím, které jsou požadovány ve smluvní straně dovážející zboží, povolí tato smluvní strana:

i)    informace též v jiných jazycích kromě jazyka požadovaného ve smluvní straně dovážející zboží;

ii)    mezinárodně uznávané nomenklatury, piktogramy, symboly či grafická znázornění a

iii)    kromě informací požadovaných ve smluvní straně dovozu zboží též další informace;

e)    akceptuje, že označování, včetně doplňkového označení nebo oprav označení, probíhá v celních skladech nebo na jiných určených místech jako alternativa k označování v zemi původu, a

f)    tam, kde je to vhodné, zváží přijetí dočasných nebo snímatelných etiket nebo značení či označování v doprovodné dokumentaci namísto etiket nebo značení, které se připevňují přímo na výrobek.

ČLÁNEK 60

Konzultace

1.    Smluvní strana může požádat druhou smluvní stranu o konzultace ohledně jakékoli záležitosti spadající do působnosti této kapitoly doručením písemné žádosti koordinátorovi pro kapitolu o technických překážkách obchodu druhé smluvní strany. Smluvní strany učiní vše pro to, aby záležitost vyřešily vzájemně uspokojivým způsobem, a mohou za tímto účelem svolat Výbor pro spolupráci.

2.    Pro upřesnění je třeba uvést, že tímto článkem nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran podle kapitoly 14.

ČLÁNEK 61

Koordinátor pro kapitolu o technických překážkách obchodu

1.    Každá smluvní strana jmenuje koordinátora pro kapitolu o technických překážkách obchodu a v případě změn informuje druhou smluvní stranu. Koordinátoři pro kapitolu o technických překážkách obchodu pracují společně v zájmu snadnějšího provádění této kapitoly a spolupráce mezi smluvními stranami ve všech záležitostech náležejících do Dohody o technických překážkách obchodu.

2.    Mezi funkce každého koordinátora pro kapitolu o technických překážkách obchodu patří:

a)    sledování provádění a správy této kapitoly, včetně všech otázek v souvislosti s vypracováním, přijetím, použitím nebo prosazováním norem, technických předpisů či postupů posuzování shody;

b)    komunikace s koordinátorem pro kapitolu o technických překážkách obchodu druhé smluvní strany o iniciativách smluvních stran za účelem posílení spolupráce při vypracovávání a zlepšování norem, technických předpisů a postupů posuzování shody a výměna informací o vývoji na nevládních, regionálních a mnohostranných fórech týkajících se norem, technických předpisů a postupů posuzování shody.

3.    Koordinátoři pro kapitolu o technických překážkách obchodu spolu komunikují jakýmkoli dohodnutým způsobem, který je vhodný pro výkon jejich funkcí.

KAPITOLA 5

SANITÁRNÍ A FYTOSANITÁRNÍ ZÁLEŽITOSTI

ČLÁNEK 62

Cíl

Cílem této kapitoly je stanovit zásady vztahující se na sanitární a fytosanitární opatření v obchodu mezi smluvními stranami, jakož i spolupracovat v oblasti dobrých životních podmínek zvířat, ochrany rostlin a antimikrobiální rezistence. Zásady stanovené v této kapitole uplatňují smluvní strany způsobem, který usnadňuje obchod a zabraňuje vytváření neodůvodněných překážek obchodu mezi nimi a zároveň zachovává úroveň ochrany života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin každé ze smluvních stran.

ČLÁNEK 63

Mnohostranné závazky

Smluvní strany opětovně potvrzují svá práva a povinnosti podle Dohody o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

ČLÁNEK 64

Zásady

1.    Smluvní strany zajistí, aby sanitární a fytosanitární opatření byla vypracována a uplatňována na základě zásad proporcionality, transparentnosti, nediskriminace a vědeckého odůvodnění a s přihlédnutím k mezinárodním normám (Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin, podepsaná v Římě dne 6. prosince 1951 (dále jen „IPPC“), Světová organizace pro zdraví zvířat (dále jen „OIE“) a Komise pro Codex Alimentarius (dále jen „Codex Alimentarius“)).

2.    Každá smluvní strana zajistí, aby její sanitární a fytosanitární opatření svévolně nebo neoprávněně nediskriminovala mezi jejím územím a územím druhé smluvní strany, pokud na nich panují stejné nebo podobné podmínky. Sanitární a fytosanitární opatření se neuplatňují způsobem, který by představoval skryté omezení obchodu mezi smluvními stranami.

3.    Smluvní strany zajistí, aby sanitární a fytosanitární opatření, postupy nebo kontroly byly prováděny a aby příslušné orgány každé smluvní strany vyřizovaly žádosti o informace bez zbytečného prodlení a způsobem, který pro dovážené produkty není méně příznivý než pro obdobné domácí produkty.

ČLÁNEK 65

Dovozní požadavky

1.    Dovozní požadavky dovážející smluvní strany jsou použitelné na celém území vyvážející smluvní strany s výhradou článku 64.

2.    Dovozní požadavky stanovené v osvědčeních, které mohou být vyžadovány pro obchod s potravinářským a zemědělským zbožím mezi smluvními stranami, vycházejí ze zásad IPPC, OIE a Codex Alimentarius a jejich příslušných norem, pokud nejsou dovozní požadavky podloženy vědeckým posouzením rizik provedeným v souladu s platnými mezinárodními pravidly stanovenými v Dohodě o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření.

3.    Požadavky stanovené v dovozních povoleních vydaných Kyrgyzskou republikou nesmí obsahovat hygienické a veterinární podmínky, které by byly přísnější než podmínky stanovené v osvědčeních uvedených v odstavci 2. Každá smluvní strana by měla uplatňovat harmonizovaná dovozní osvědčení, která jsou spravována na centrální úrovni a která jsou použitelná na celém území vyvážející smluvní strany.

ČLÁNEK 66

Opatření týkající se zdraví zvířat a rostlin

V souladu s Dohodou o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a příslušnými normami, pokyny nebo doporučeními IPPC, OIE a Codex Alimentarius:

a)    smluvní strany uznávají koncepci oblastí prostých výskytu škůdců nebo nemocí a oblastí s nízkým výskytem škůdců nebo nemocí;

b)    dovážející smluvní strana založí svá sanitární opatření vztahující se na vyvážející smluvní stranu, jejíž území je postiženo škodlivým organismem nebo nemocí, na rozhodnutí o vymezení zón přijatém vyvážející smluvní stranou za předpokladu, že bude dosaženo odpovídající úrovně ochrany dovážející smluvní strany;

c)    při určování oblastí prostých škodlivých organismů nebo nemocí a oblastí s nízkým výskytem škodlivých organismů nebo nemocí zváží smluvní strany takové faktory, jako je zeměpisné vymezení, ekosystémy, epidemiologický dohled a efektivnost sanitárních nebo fytosanitárních kontrol v těchto oblastech.

ČLÁNEK 67

Kontroly a audity

Kontroly a audity prováděné dovážející smluvní stranou na území vyvážející smluvní strany za účelem posouzení a uznání jejích inspekčních a certifikačních systémů se provádějí podle příslušných norem, pokynů a doporučení IPPC, OIE a Codex Alimentarius. Náklady kontrol a auditů nese smluvní strana, která je provádí.

ČLÁNEK 68

Výměna informací a spolupráce

1.    Smluvní strany projednávají a vyměňují si informace o stávajících sanitárních a fytosanitárních opatřeních a opatřeních týkajících se dobrých životních podmínek zvířat a o jejich vývoji a provádění. V rámci těchto jednání a výměny informací podle potřeby přihlížejí k Dohodě o uplatňování sanitárních a fytosanitárních opatření a normám, pokynům nebo doporučením IPPC, OIE a Codex Alimentarius.

2.    Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat v záležitostech týkajících se bezpečnosti potravin, zdraví zvířat, dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin, ochrany rostlin a antimikrobiální rezistence prostřednictvím výměny informací, odborných znalostí a zkušeností s cílem budovat kapacity v těchto oblastech. Tato spolupráce může zahrnovat technickou pomoc.

3.    Na žádost kterékoli ze smluvních stran zahájí smluvní strany včasný dialog o sanitárních a fytosanitárních otázkách s cílem posoudit záležitosti týkající se sanitárních a fytosanitárních opatření a dalších naléhavých otázek, na něž se vztahuje tato kapitola. Výbor pro spolupráci může stanovit pravidla pro vedení takových dialogů.

4.    Smluvní strany určí a pravidelně aktualizují kontaktní místa pro komunikaci o záležitostech spadajících do oblasti působnosti této kapitoly.

ČLÁNEK 69

Transparentnost

Každá smluvní strana:

a)    usiluje o transparentnost, pokud jde o sanitární a fytosanitární opatření použitelná na obchod, a zejména sanitární a fytosanitární požadavky uplatňované na dovoz druhé smluvní strany;

b)    na žádost druhé smluvní strany sdělí do dvou měsíců ode dne žádosti požadavky platné pro dovoz specifických produktů, včetně toho, zda je zapotřebí posouzení rizik, a

c)    bez zbytečného odkladu oznámí kontaktnímu místu druhé smluvní strany poštou, faxem nebo e-mailem veškerá závažná nebo významná rizika pro zdraví zvířat nebo rostlin, včetně potravinových mimořádných událostí souvisejících se zbožím obchodovaným mezi smluvními stranami.

KAPITOLA 6

OBCHOD SE SLUŽBAMI A INVESTICE

ČLÁNEK 70

Cíl, rozsah a oblast působnosti

1.    Smluvní strany potvrzují své závazky podle Dohody o WTO a stanoví tímto nezbytná ujednání pro zlepšování vzájemných podmínek obchodu se službami a pro investice.

2.    Žádné ustanovení této kapitoly nelze vykládat tak, že ukládá jakékoli povinnosti, pokud jde o veřejné zakázky, na něž se vztahuje kapitola 9.

3.    Tato kapitola se nevztahuje na subvence poskytované kteroukoli ze smluvních stran.

4.    Smluvní strany opětovně potvrzují právo na regulaci na svém území za účelem dosažení legitimních cílů politiky, jako je ochrana veřejného zdraví, sociální služby, veřejné vzdělávání, bezpečnost, životní prostředí, včetně změny klimatu, veřejná mravnost, sociální ochrana nebo ochrana spotřebitele, právo na soukromí a ochrana údajů a podpora a ochrana kulturní rozmanitosti.

5.    Tato kapitola se nevztahuje na opatření týkající se fyzických osob, jež usilují o přístup na pracovní trh smluvních stran, ani na opatření týkající se občanství, bydliště nebo zaměstnání na trvalém základě.

6.    Tato kapitola nebrání smluvní straně, aby uplatňovala opatření pro regulaci vstupu fyzických osob na území této smluvní strany nebo jejich dočasného pobytu na jejím území, včetně opatření potřebných pro ochranu integrity fyzických osob a zajištění jejich spořádaného pohybu přes její hranice, za předpokladu, že tato opatření nejsou uplatňována způsobem, který by rušil nebo omezoval výhody, jež druhá smluvní strana nabývá na základě této kapitoly. Pouhé požadování víz pro fyzické osoby z určité země, a nikoli pro fyzické osoby z jiných zemí se nepovažuje za úkon, jenž ruší nebo omezuje výhody vyplývající z této kapitoly.

7.    Pro účely této kapitoly se nebere v úvahu zacházení poskytnuté smluvní stranou:

a)    na základě dohody, která podstatně liberalizuje obchod se službami (včetně usazování v oblasti služeb) splňující kritéria článků V a Va GATS, nebo dohody, která podstatně liberalizuje usazování v jiných hospodářských činnostech splňujících stejná kritéria, pokud jde o tyto činnosti;

b)    plynoucí z opatření stanovujících uznání, včetně norem nebo kritérií pro povolování, udělování licencí nebo certifikaci fyzické osoby nebo podniku k výkonu hospodářské činnosti, nebo obezřetnostních opatření.

8.    Tato kapitola se nepoužije na audiovizuální služby.

ČLÁNEK 71

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)    „činností prováděnou při výkonu veřejné moci“ činnost, která se neprovádí (včetně služeb, které se neposkytují) ani na komerčním základě, ani v soutěži s jedním či více hospodářskými subjekty;

b)    „pobočkou“ provozovna usazená ve smluvní straně, která nemá právní subjektivitu, budí dojem trvalosti, například jako rozšíření mateřského subjektu usazeného v druhé smluvní straně, má své vedení a je materiálně vybavena pro sjednávání obchodů se třetími stranami, takže tyto strany, ačkoli vědí, že v případě potřeby existuje právní vazba s mateřským subjektem, jehož správní ústředí se nachází na území druhé smluvní strany, nemusí jednat přímo s tímto mateřským subjektem, ale mohou uzavírat obchodní transakce v provozovně, která je rozšířením mateřského subjektu;

c)    „přeshraničním poskytováním služeb“ poskytování služby:

i)    z území jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany nebo

ii)    na území jedné smluvní strany spotřebiteli služby z druhé smluvní strany;

d)    „hospodářskou činností“ jakákoli služba nebo činnost průmyslové, obchodní nebo odborné povahy a řemesla s výjimkou služeb poskytovaných při výkonu veřejné moci nebo činností prováděných při výkonu veřejné moci;

e)    „podnikem“ právnická osoba, pobočka nebo zastoupení zřízené prostřednictvím usazení;

f)    „usazením“ zřízení nebo nabytí právnické osoby, včetně vložení kapitálové účasti, nebo vytvoření pobočky nebo zastoupení v Evropské unii nebo v Kyrgyzské republice s cílem vytvořit nebo udržovat dlouhodobé hospodářské vztahy;

g)    „osobou převedenou v rámci společnosti“ fyzická osoba zaměstnávaná právnickou osobou smluvní strany nebo působící v ní jako partner, a to nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně předcházejícího datu podání její žádosti o vstup a dočasný pobyt na území druhé smluvní strany, a dočasně převedená do podniku na území druhé smluvní strany, jenž je součástí téže skupiny uvedené právnické osoby, včetně jejího zastoupení, dceřiné společnosti, pobočky nebo hlavní společnosti, pokud:

i)    dotyčná fyzická osoba náleží k jedné z těchto kategorií:

A)    manažeři nebo vedoucí pracovníci: osoby, které zastávají vedoucí postavení a které zejména řídí podnik a podléhají obecnému dohledu nebo vedení zejména ze strany správní rady nebo akcionářů podniku nebo jim rovnocenných osob a které přinejmenším:

1)    řídí podnik nebo jeho část;

2)    dohlíží na práci ostatních kontrolních, odborných nebo řídících zaměstnanců a

3)    mají osobně pravomoc přijímat a propouštět zaměstnance nebo doporučovat přijetí, propuštění či jiná opatření ve vztahu k zaměstnancům;

B)    odborníci: osoby, jejichž odborné znalosti mají zásadní význam pro výrobu, výzkumné vybavení, technologie, procesy, postupy nebo řízení podniku, nebo

C)    zaměstnaní stážisté: osoby s vysokoškolským diplomem, které jsou dočasně převedeny za účelem profesního rozvoje nebo za účelem odborné přípravy v oblasti obchodních technik nebo metod 8 ;

ii)    v případě Evropské unie se při hodnocení znalostí uvedených v bodě i) podbodě B) přihlíží nejenom ke znalostem specifickým pro daný podnik, ale také k tomu, zda má daná fyzická osoba vysokou kvalifikaci pro práci nebo obchodní činnost, která vyžaduje specifické technické znalosti, včetně příslušnosti k akreditované profesi,

h)    „investorem smluvní strany“ jakákoli fyzická či právnická osoba smluvní strany, která se snaží provádět či provádí hospodářskou činnost prostřednictvím usazení na území druhé smluvní strany;

i)    „právnickou osobou“ každý právní subjekt řádně založený nebo jinak organizovaný podle platného práva za účelem zisku nebo z jiného důvodu, v soukromém nebo veřejném vlastnictví, včetně jakékoli korporace, trustu, partnerství, společného podniku, podniku jednotlivce nebo sdružení;

j)    „právnickou osobou smluvní strany“ právnická osoba založená v souladu s právem Evropské unie nebo jejích členských států nebo právem Kyrgyzské republiky se sídlem, ústřední správou nebo hlavní provozovnou na území Evropské unie nebo na území Kyrgyzské republiky; má-li právnická osoba založená v souladu s právem Evropské unie nebo jejích členských států nebo právem Kyrgyzské republiky pouze své sídlo nebo ústřední správu na území Evropské unie nebo na území Kyrgyzské republiky, nepovažuje se za právnickou osobu smluvní strany, pokud nevykonává podstatnou podnikatelskou činnost na území Evropské unie nebo na území Kyrgyzské republiky; ustanovení této kapitoly se rovněž vztahují na přepravní společnosti usazené mimo Evropskou unii nebo Kyrgyzskou republiku a kontrolované státními příslušníky členského státu Evropské unie nebo Kyrgyzské republiky, jsou-li jejich plavidla v souladu s příslušnými právními předpisy registrována v členském státě Evropské unie nebo v Kyrgyzské republice a plují-li pod vlajkou členského státu Evropské unie nebo Kyrgyzské republiky;

k)    „fyzickou osobou Evropské unie“ a „fyzickou osobou Kyrgyzské republiky“ státní příslušník jednoho z členských států Evropské unie a státní příslušník Kyrgyzské republiky v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu Evropské unie 9 nebo Kyrgyzské republiky;

l)    „provozováním“ vedení, řízení, udržování, užívání, požívání a prodej nebo jiná forma zcizení podniku;

m)    „službami“ jakékoli služby 10 v jakémkoli odvětví kromě služeb poskytovaných při výkonu veřejné moci;

n)    „poskytovatelem služby“ fyzická nebo právnická osoba, která usiluje o poskytování služby nebo službu poskytuje;

o)    „dceřinou společností právnické osoby smluvní strany“ právnická osoba, která je kontrolována jinou právnickou osobou dotčené smluvní strany;

p)    „poskytováním služby“ výroba, distribuce, marketing, prodej nebo poskytnutí služby.

ČLÁNEK 72

Zacházení podle nejvyšších výhod a národní zacházení

1.    Pokud jde o usazování a provoz podniku za účelem výkonu hospodářských činností na jejím území, poskytne Evropská unie investorům z Kyrgyzské republiky a jejich podnikům zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované investorům kterékoli třetí země a jejich podnikům.

2.    Pokud jde o usazování a provoz podniku za účelem výkonu hospodářských činností na jejím území, poskytne Kyrgyzská republika investorům z Evropské unie a jejich podnikům zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům a jejich podnikům nebo investorům kterékoli třetí země a jejich podnikům, podle toho, co je výhodnější.

3.    Pro upřesnění je třeba uvést, že zacházení uvedené v odstavcích 1 a 2 nezahrnuje postupy pro řešení sporů mezi investorem a státem, které jsou upraveny jinými mezinárodními dohodami. Hmotněprávní ustanovení v jiných mezinárodních dohodách, které smluvní strana uzavřela se třetí stranou, samy o sobě nepředstavují zacházení podle tohoto článku. Opatření smluvní strany podle uvedených ustanovení 11 mohou zacházení uvedené v odstavcích 1 a 2 představovat, a tudíž vést k porušení tohoto článku.

4.    Odstavce 1, 2 a 3 tohoto článku se nevztahují na leteckou, vnitrozemskou vodní a námořní dopravu.

ČLÁNEK 73

Horizontální omezení služeb

1.    Bez ohledu na jakékoli jiné ustanovení této kapitoly by smluvní strana neměla mít povinnost poskytovat ve vztahu k odvětvím nebo opatřením, na něž se vztahuje GATS, zacházení, které je příznivější než zacházení, které je tato smluvní strana povinna poskytnout podle GATS, a to pro každé odvětví a pododvětví služeb a způsob poskytování.

2.    Pro upřesnění je třeba uvést, že pokud jde o služby, listiny specifických závazků smluvních stran GATS, včetně výhrad a v případě Evropské unie přílohy GATS o výjimkách podle článku II (seznam výjimek podle doložky nejvyšších výhod), se začlení do této dohody, stanou se její součástí a použijí se.

ČLÁNEK 74

Výjimka pro obezřetnostní opatření

1.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat tak, že by smluvní straně bránilo přijmout nebo zachovat opatření z důvodů obezřetnosti, jako je ochrana investorů, vkladatelů, pojistníků nebo osob, vůči nimž má poskytovatel finančních služeb fiduciární povinnost, nebo zajištění integrity a stability finančního systému. Pokud tato opatření nejsou v souladu s touto dohodou, nesmějí být použita jako prostředek k nedodržení závazků či povinností smluvní strany podle této dohody.

2.    Žádné ustanovení této dohody nelze vykládat jako povinnost kterékoli ze smluvních stran zveřejnit informace o obchodech a účetnictví jednotlivých zákazníků nebo jakékoli důvěrné nebo vlastnické informace v držení veřejných subjektů.

ČLÁNEK 75

Odepření výhod

Smluvní strana může odepřít výhody vyplývající z této kapitoly právnické osobě druhé smluvní strany nebo podniku usazenému touto právnickou osobou na jejím území, pokud odepírající smluvní strana přijme nebo zachová opatření týkající se zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, včetně ochrany lidských práv, která:

a)    zakazují transakce s touto právnickou osobou nebo jejím podnikem nebo

b)    by byla porušena nebo obcházena, pokud by výhody podle této kapitoly byly této právnické osobě nebo jejímu podniku poskytnuty, včetně případů, kdy opatření zakazují transakce s fyzickou osobou, která tuto právnickou osobu nebo její podnik vlastní nebo ovládá.

ČLÁNEK 76

Osoby převedené v rámci společnosti

1.    Každá smluvní strana umožní investorům druhé smluvní strany v jejich podniku zaměstnat fyzické osoby této druhé smluvní strany za předpokladu, že tito zaměstnanci jsou osobami převedenými v rámci společnosti.

2.    Vstup a dočasný pobyt fyzických osob uvedených v odstavci 1 se provádí na tato období:

a)    v případě manažerů nebo vedoucích pracovníků na dobu tří let;

b)    v případě specialistů na dobu tří let a

c)    v případě zaměstnaných stážistů na dobu jednoho roku.

3.    Všechny požadavky podle právních předpisů smluvních stran, které se týkají vstupu, pobytu, práce a sociálního zabezpečení platí i nadále, včetně předpisů, které se týkají doby pobytu, minimálních mezd a kolektivního vyjednání mezd.

4.    Tento článek se nepoužije v případech, kdy záměr nebo účinek dočasné přítomnosti osoby převedené v rámci společnosti narušuje nebo jinak ovlivňuje výsledek jakéhokoli pracovněprávního sporu nebo vyjednávání.

ČLÁNEK 77

Postupná liberalizace investic

Smluvní strany uznávají, že je důležité investorům vzájemně poskytovat národní zacházení při usazování a činnosti podniků na svém území a zváží možnost pokročit směrem k tomuto cíli na vzájemně uspokojivém základě a na základě doporučení Rady pro spolupráci.

ČLÁNEK 78

Ustanovení o pozastavení

1.    Každá smluvní strana vynaloží veškeré úsilí, aby se vyhnula přijetí jakýchkoli opatření nebo kroků, které zpřísňují podmínky pro usazování a činnost podniků na jejím území investorům druhé smluvní strany ve srovnání se situací existující ke dni předcházejícímu dni podpisu této dohody.

2.    V duchu partnerství a spolupráce a s ohledem na kapitolu 13 informuje Kyrgyzská republika Evropskou unii o svém záměru přijmout nové právní předpisy, které mohou zpřísnit podmínky pro usazování nebo činnost podniků investorů Evropské unie v Kyrgyzské republice ve srovnání se situací existující ke dni předcházejícímu dni podpisu této dohody.

3.    Evropská unie může požádat Kyrgyzskou republiku o sdělení návrhů nových právních předpisů uvedených v odstavci 2 a o zahájení konzultací o těchto návrzích.

4.    Pokud by nové právní předpisy zavedené v Kyrgyzské republice vedly ke zpřísnění podmínek pro činnost podniků investorů z Evropské unie ve srovnání se situací existující ke dni podpisu této dohody, nepoužijí se tyto právní předpisy po dobu tří let od jejich vstupu v platnost na podniky již usazené v Kyrgyzské republice v době jejich vstupu v platnost.

5.    Pro upřesnění je třeba uvést, že daňová opatření uplatňovaná Kyrgyzskou republikou nediskriminačním způsobem se nepovažují za přísnější ve smyslu odstavce 4.

ČLÁNEK 79

Přeshraniční poskytování služeb

1.    Smluvní strany se v souladu s ustanoveními této kapitoly zavazují, že přijmou opatření nezbytná k postupnému umožnění přeshraničního poskytování služeb mezi smluvními stranami, s přihlédnutím k rozvoji svých odvětví služeb.

2.    Rada pro spolupráci činí doporučení ohledně provádění tohoto článku.

ČLÁNEK 80

Spolupráce pro tržně orientované odvětví služeb v Kyrgyzské republice

Smluvní strany spolupracují s cílem rozvíjet tržně orientované odvětví služeb v Kyrgyzské republice.

ČLÁNEK 81

Námořní doprava

1.    Smluvní strany uplatní zásadu neomezeného přístupu na mezinárodní námořní trh a k mezinárodnímu námořnímu obchodu na komerčním a nediskriminačním základě.

2.    Při uplatňování zásady uvedené v odstavci 1 smluvní strany:

a)    nezačlení do budoucích dvoustranných dohod o službách v námořní dopravě s třetími zeměmi ustanovení o sdílení nákladu, včetně volně loženého suchého sypkého a kapalného nákladu a pravidelné námořní dopravy, a v případě, že takováto ustanovení existují v předchozích dohodách, v přiměřené časové lhůtě ukončí jejich platnost, a

b)    při vstupu této dohody v platnost zruší všechna jednostranná opatření, správní, technické a ostatní překážky, které by mohly mít omezující nebo diskriminační účinky na svobodné poskytování služeb v mezinárodní námořní dopravě, a upustí od jejich zavádění.

ČLÁNEK 82

Ostatní dopravní služby

S cílem zajistit mezi smluvními stranami koordinovaný rozvoj dopravy, přizpůsobené jejich obchodním potřebám, se mohou zvláštní dohody sjednané mezi smluvní stranami po vstupu této dohody v platnost zabývat podmínkami vzájemného přístupu na trh a poskytováním služeb v dopravě po silnici, železnici a vnitrozemských vodních cestách a případně v letecké dopravě.

KAPITOLA 7

POHYB KAPITÁLU, PLATBY A PŘEVODY A DOČASNÁ OCHRANNÁ OPATŘENÍ

ČLÁNEK 83

Běžný účet

Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této dohody, smluvní strany povolí jakékoli platby týkající se transakcí na běžném účtu platební bilance mezi smluvními stranami ve volně směnitelné měně a v souladu s příslušnými články Dohody o Mezinárodním měnovém fondu přijaté na měnové a finanční konferenci Organizace spojených národů dne 22. července 1944.

ČLÁNEK 84

Pohyb kapitálu

1.    Pokud jde o transakce na kapitálovém a finančním účtu platební bilance, zajistí každá smluvní strana ode dne vstupu této dohody v platnost volný pohyb kapitálu souvisejícího s přímými investicemi provedenými v souladu s právními předpisy platnými na jejím území a kapitolou 6, jakož i likvidaci nebo repatriaci takto investovaného kapitálu a veškerého zisku, který z něj pochází.

2.    Aniž jsou dotčena jiná ustanovení této dohody, smluvní strany nezavedou žádná nová omezení v souvislosti s pohybem kapitálu a běžnými platbami mezi rezidenty členských států Evropské unie a Kyrgyzské republiky, ani nezpřísní stávající úpravu.

3.    Smluvní strany vedou vzájemné konzultace s cílem usnadnit pohyb kapitálu mezi nimi, a podpořit tak obchod a investice.

ČLÁNEK 85

Uplatňování právních předpisů týkajících se pohybu kapitálu, plateb či převodů

1.    Články 82 a 83 nebrání smluvní straně v uplatňování jejích právních předpisů týkajících se:

a)    úpadku, platební neschopnosti nebo ochrany práv věřitelů;

b)    vydávání finančních nástrojů a obchodování nebo podnikání s nimi;

c)    účetního výkaznictví nebo vedení záznamů o pohybu kapitálu, platbách nebo převodech, je-li to nezbytné pro pomoc donucovacím orgánům nebo finančním regulačním orgánům;

d)    trestných činů nebo klamavých či podvodných praktik;

e)    zajištění souladu s příkazy nebo rozsudky ve správním soudním řízení nebo

f)    systému sociálního zabezpečení, veřejného důchodového systému nebo systému povinného spoření.

2.    Právní předpisy, na něž se odkazuje v odstavci 1, se nesmí uplatňovat svévolným či diskriminujícím způsobem ani jinak představovat zastřené omezování pohybu kapitálu, plateb nebo převodů.

ČLÁNEK 86

Dočasná ochranná opatření

1.    Za výjimečných okolností, kdy nastanou nebo hrozí vážné obtíže při provádění měnové a kurzové politiky v případě Kyrgyzské republiky nebo členského státu Evropské unie, jehož měnou není euro, nebo při fungování hospodářské a měnové unie v případě Evropské unie může dotčená smluvní strana přijmout nebo zachovat ochranná opatření, pokud jde o pohyb kapitálu, platby nebo převody, a to na dobu nepřesahující šest měsíců.

2.    Opatření uvedená v odstavci 1 se omezí na nezbytně nutnou míru.

ČLÁNEK 87

Omezení v případě potíží s platební bilancí a vnějším financováním

1.    Má-li smluvní strana vážné potíže s platební bilancí nebo vnější finanční potíže nebo jí takové potíže hrozí, může přijmout nebo zanechat omezující opatření dotýkající se pohybu kapitálu, plateb nebo převodů 12 .

2.    Opatření uvedená v odstavci 1:

a)    musí být v souladu s použitelnými články Dohody o Mezinárodním měnovém fondu;

b)    nepřekročí rámec toho, co je nezbytné pro řešení vážných potíží s platební bilancí nebo vnější finanční situací nebo hrozby takových obtíží;

c)    musí být dočasná a postupně odstraňována podle toho, jak se budou zlepšovat okolnosti uvedené v odstavci 1;

d)    nesmí působit zbytečnou újmu obchodním, hospodářským a finančním zájmům druhé smluvní strany;

e)    nesmí být k druhé smluvní straně méně příznivá než ke třetí straně v obdobných situacích;

3.    V případě obchodu se zbožím může každá smluvní strana přijmout omezující opatření v zájmu udržení vnější finanční pozice nebo platební bilance. Taková opatření musí být v souladu s GATT a Ujednáním o ustanoveních o platební bilanci Všeobecné dohody o clech a obchodu 1994.

4.    V případě obchodu se službami může každá smluvní strana přijmout omezující opatření v zájmu udržení vnější finanční pozice nebo platební bilance. Taková opatření musí být v souladu s článkem XII GATS.

5.    Smluvní strana, která zachová nebo přijme opatření uvedená v odstavcích 1 a 2, o nich neprodleně uvědomí druhou smluvní stranu.

6.    Jsou-li přijata nebo zachována omezení podle tohoto článku, zahájí výbor pro spolupráci okamžitě konzultace, pokud se již nekonají na jiných fórech. V rámci konzultací se posuzují potíže s platební bilancí nebo vnější finanční potíže, které vedly k přijetí příslušných opatření, přičemž se mimo jiné přihlíží k těmto faktorům:

a)    charakter a rozsah potíží s platební bilancí nebo s vnější finanční situací;

b)    vnější hospodářské a obchodní prostředí a

c)    alternativní nápravná opatření, která by bylo možné využít.

7.    V rámci konzultací podle odstavce 6 se posuzuje soulad omezujících opatření s odstavci 1 a 2. Musí být přijata všechna dostupná relevantní zjištění statistické či faktické povahy předložená Mezinárodním měnovým fondem a v závěrech se zohlední hodnocení platební bilance a vnější finanční situace dotčené smluvní strany provedené Mezinárodním měnovým fondem.

KAPITOLA 8

Práva duševního vlastnictví

ODDÍL A

OBECNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 88

Cíle

Cílem této kapitoly je:

a)    usnadnit výrobu a uvádění na trh inovativních a kreativních produktů a služeb mezi smluvními stranami, přispívat k udržitelnějšímu a inkluzivnějšímu hospodářství smluvních stran;

b)    usnadňovat a řídit obchod mezi smluvními stranami a snižovat narušení a překážky tohoto obchodu a

c)    dosáhnout přiměřené a účinné úrovně ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví.

ČLÁNEK 89

Povaha a rozsah povinností

1.    Smluvní strany provádí mezinárodní smlouvy týkající se práv duševního vlastnictví, jejichž smluvními stranami jsou, včetně Dohody TRIPS. Tato kapitola doplňuje a dále upřesňuje práva a povinnosti smluvních stran podle Dohody TRIPS a dalších mezinárodních smluv v oblasti duševního vlastnictví, jejichž jsou smluvními stranami.

2.    Pro účely této kapitoly se „právy duševního vlastnictví“ rozumí všechny kategorie duševního vlastnictví, na které se vztahují články 92 až 136 této dohody a oddíly 1 až 7 části II Dohody TRIPS.

3.    Ochrana duševního vlastnictví zahrnuje ochranu proti nekalé soutěži, jak je uvedena v článku 10 bis Pařížské úmluvy na ochranu průmyslového vlastnictví uzavřené 20. března 1883, ve znění ze dne 28. září 1979 (dále jen „Pařížská úmluva“).

4.    Tato kapitola nebrání žádné smluvní straně uplatňovat své právní předpisy zavádějící vyšší normy pro ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví za předpokladu, že jsou slučitelné s touto kapitolou.

ČLÁNEK 90

Vyčerpání

1.    Každá smluvní strana stanoví režim vnitrostátního nebo regionálního vyčerpání práv duševního vlastnictví v souladu se svými právními předpisy, pokud jde o autorské právo a práva s ním související a ochranné známky.

2.    V oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících se vyčerpání práv vztahuje pouze na veřejné rozšiřování originálu děl nebo jiných předmětů ochrany nebo jejich rozmnoženin prodejem či jiným způsobem.

ČLÁNEK 91

Národní zacházení

1.    Pokud jde o práva duševního vlastnictví, na která se vztahuje tato kapitola, poskytne každá smluvní strana státním příslušníkům druhé smluvní strany zacházení neméně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním státním příslušníkům, pokud jde o ochranu 13 práv duševního vlastnictví, s výhradou výjimek již stanovených v:

a)    Pařížské úmluvě;

b)    Bernské úmluvě o ochraně literárních a uměleckých děl uzavřené dne 9. září 1886 (dále jen „Bernská úmluva“);

c)    Mezinárodní úmluvě o ochraně výkonných umělců, výrobců zvukových záznamů a rozhlasových organizací uzavřená v Římě dne 26. října 1961 (dále jen „Římská úmluva“) nebo

d)    Smlouvě o duševním vlastnictví v oboru integrovaných obvodů přijaté ve Washingtonu dne 26. května 1989.

Pokud jde o výkonné umělce, výrobce zvukových záznamů a vysílací organizace, vztahuje se povinnost uvedená v prvním pododstavci pouze na práva poskytnutá podle této dohody.

2.    Smluvní strana může využít výjimek již stanovených v mezinárodních nástrojích uvedených v odstavci 1 v souvislosti se svými soudními a správními postupy, včetně požadavku, aby státní příslušník druhé smluvní strany určil adresu pro doručování na jejím území nebo aby jmenoval zástupce na jejím území, pokud tyto výjimky:

a)    jsou nezbytné k zajištění souladu s právními předpisy smluvní strany, jež nejsou neslučitelné s ustanoveními této kapitoly, a

b)    nejsou uplatňovány způsobem, který by představoval skryté omezení obchodu.

3.    Odstavec 1 se nepoužije na postupy stanovené v mnohostranných dohodách uzavřených pod záštitou Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „WIPO“), které se týkají nabývání nebo zachování práv duševního vlastnictví.

ODDÍL B

NORMY TÝKAJÍCÍ SE PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

PODODDÍL 1

AUTORSKÉ PRÁVO A PRÁVA S NÍM SOUVISEJÍCÍ

ČLÁNEK 92

Mezinárodní dohody

1.    Každá smluvní strana znovu potvrzuje svůj závazek a dodržuje:

a)    Bernskou úmluvu;

b)    Římskou úmluvu;

c)    Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o právu autorském, přijatou v Ženevě dne 20. prosince 1996;

d)    Smlouvu Světové organizace duševního vlastnictví o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, přijatou v Ženevě dne 20. prosince 1996, a

e)    Marrákešskou smlouvu o usnadnění přístupu k publikovaným dílům nevidomým a zrakově postiženým osobám či osobám s jinými poruchami čtení, přijatou v Marrákeši dne 28. června 2013.

2.    Každá smluvní strana dodržuje Pekingskou smlouvu o audiovizuálních výkonech, přijatou v Pekingu dne 24. června 2012, a vyvine veškeré přiměřené úsilí o ratifikaci nebo o přistoupení k ní.

ČLÁNEK 93

Autoři

Každá smluvní strana poskytne autorům výlučné právo udělit svolení nebo zakázat:

a)    přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování jejich děl v celku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

b)    jakoukoliv formu veřejného šíření originálu jejich děl nebo jejich kopií prodejem či jinak;

c)    jakékoliv sdělování jejich děl veřejnosti po drátě nebo bezdrátově, včetně zpřístupnění jejich děl veřejnosti tak, aby k nim veřejnost měla přístup z jimi vybraného místa a v jimi vybraném čase, a

d)    obchodní pronájem originálů nebo kopií jejich děl veřejnosti.

ČLÁNEK 94

Výkonní umělci

Každá smluvní strana poskytne výkonným umělcům výlučné právo povolit nebo zakázat:

a)    záznam 14 jejich uměleckých výkonů;

b)    přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování záznamů jejich výkonů vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

c)    šíření záznamů jejich výkonů veřejnosti prodejem nebo jinak;

d)    zpřístupnění záznamů jejich výkonů veřejnosti po drátě nebo bezdrátově tak, aby k nim osoby z řad veřejnosti měly přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase;

e)    bezdrátové vysílání a sdělování jejich výkonů veřejnosti, s výjimkou případů, kdy výkon sám je již výkonem vysílaným nebo kdy se tak děje ze záznamu, a

f)    obchodní pronájem záznamů jejich výkonů veřejnosti.

ČLÁNEK 95

Výrobci zvukových záznamů

Každá smluvní strana poskytne výrobcům zvukových záznamů výlučné právo povolit nebo zakázat:

a)    přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování jejich zvukových záznamů vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě;

b)    šíření jejich zvukových záznamů včetně jejich kopií veřejnosti prodejem nebo jinak;

c)    zpřístupnění jejich zvukových záznamů veřejnosti po drátě nebo bezdrátově tak, aby k nim osoby z řad veřejnosti měly přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase, a

d)    obchodní pronájem jejich zvukových záznamů veřejnosti.

ČLÁNEK 96

Vysílací organizace

Každá smluvní strana poskytne vysílacím organizacím výlučné právo povolit nebo zakázat:

a)    záznam svého vysílání, ať již jde o vysílání po drátě, nebo bezdrátové vysílání, včetně kabelového nebo satelitního vysílání,

b)    přímé nebo nepřímé, dočasné nebo trvalé rozmnožování záznamů jejich vysílání vcelku nebo zčásti jakýmikoli prostředky a v jakékoli podobě, ať už jde o vysílání po drátě, nebo o bezdrátové vysílání, včetně kabelového nebo satelitního vysílání;

c)    zpřístupnění záznamů jejich vysílání, ať už jde o vysílání po drátě, nebo o bezdrátové vysílání, včetně kabelového nebo satelitního vysílání, veřejnosti po drátě nebo bezdrátově tak, aby k nim osoby z řad veřejnosti měly přístup z osobně vybraného místa a v osobně vybraném čase;

d)    šíření záznamů jejich vysílání, ať už jde o vysílání po drátě, nebo o bezdrátové vysílání, včetně kabelového nebo satelitního vysílání, včetně jejich kopií veřejnosti prodejem nebo jinak, a

e)    opakované vysílání jejich vysílání bezdrátově, jakož i sdělování jejich vysílání veřejnosti, pokud je takové sdělování prováděno na místech přístupných veřejnosti po zaplacení vstupného.

ČLÁNEK 97

Vysílání zvukových záznamů vydaných k obchodním účelům a jejich sdělování veřejnosti 15

1.    Každá smluvní strana poskytne výkonným umělcům a výrobcům zvukových záznamů právo na přiměřenou odměnu, pokud je zvukový záznam zveřejněn pro komerční účely nebo je reprodukce takového zvukového záznamu použita k vysílání nebo sdělování veřejnosti.

2.    Každá smluvní strana zajistí, že tato odměna uvedená v odstavci 1 bude rozdělena mezi dotčené výkonné umělce a výrobce zvukových záznamů. Nedojde-li k dohodě mezi výkonnými umělci a výrobci zvukových záznamů, může každá smluvní strana stanovit podmínky, za nichž se odměna rozdělí mezi ně.

ČLÁNEK 98

Doba ochrany

1.    Práva autora díla trvají po dobu autorova života a 70 let po smrti autora bez ohledu na den, kdy bylo dílo oprávněně zpřístupněno veřejnosti.

2.    Doba ochrany hudební skladby se slovy trvá 70 let po smrti poslední z těchto nejdéle žijících osob, bez ohledu na to, zda jsou tyto osoby označeny za spoluautory: autor textu a skladatel hudby, za podmínky, že oba jejich příspěvky byly vytvořeny speciálně pro příslušné hudební dílo se slovy.

3.    U díla spoluautorů se doba stanovená v odstavci 1 počítá od smrti posledního žijícího autora.

4.    U anonymních děl či pseudonymních děl trvá doba ochrany 70 let od oprávněného sdělení díla veřejnosti. Pokud však autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje žádné pochyby o jeho totožnosti, nebo pokud autor odhalí svou totožnost během doby uvedené v první větě tohoto odstavce, řídí se doba ochrany podle odstavce 1.

5.    Doba ochrany kinematografických nebo audiovizuálních děl končí 70 let po smrti poslední z těchto žijících osob, bez ohledu na skutečnost, zda jsou tyto osoby označeny za spoluautory:

a)    hlavního režiséra;

b)    autora scénáře;

c)    autora dialogů a

d)    skladatele hudby, která byla zvlášť vytvořena pro užití v daném kinematografickém nebo audiovizuálním díle.

Kyrgyzská republika může ve svých právních předpisech z tohoto seznamu jednu nebo více osob vypustit nebo je na něj doplnit.

6.    Práva vysílacích organizací uplynou za 50 let ode dne prvního vysílání, ať už jde o vysílání po drátě, nebo bezdrátové vysílání, včetně kabelového nebo satelitního vysílání.

7.    Práva výkonných umělců uplynou za 50 let ode dne záznamu výkonu. Pokud je však záznam výkonu oprávněně vydán nebo oprávněně sdělen veřejnosti v průběhu této doby, počítá se doba ochrany ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému vydání nebo sdělení veřejnosti, a to podle toho, která událost nastane dříve.

Pokud jde o záznam výkonu na zvukovém záznamu, činí doba ochrany 70 let ode dne prvního takového vydání nebo sdělení veřejnosti.

8.    Práva výrobců zvukových záznamů uplynou za 50 let po pořízení záznamu. Pokud je však zvukový záznam oprávněně vydán v průběhu této doby, uvedená práva uplynou za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému vydání. Pokud během doby uvedené v první větě nedojde k žádnému oprávněnému vydání a pokud byl během této doby zvukový záznam oprávněně sdělen veřejnosti, uvedená práva uplynou za 70 let ode dne, kdy došlo k prvnímu takovému sdělení veřejnosti. Každá smluvní strana může přijmout opatření k zajištění toho, aby zisk vytvořený v průběhu 20 let ochrany po uplynutí 50 let byl spravedlivě rozdělen mezi výkonné umělce a výrobce zvukových záznamů.

9.    Doby ochrany stanovené v tomto článku se počítají od 1. ledna roku následujícího po události.

10.    Každá smluvní strana může stanovit delší doby ochrany, než jaké jsou stanoveny v tomto článku.

11.    Nejpozději do dvou let ode dne vstupu této dohody v platnost Kyrgyzská republika stanoví doby ochrany uvedené v tomto článku.

ČLÁNEK 99

Právo na opětný prodej

1.    Každá smluvní strana stanoví ve prospěch autora originálu výtvarného díla či plastiky právo na opětný prodej, vymezené jako nezcizitelné právo, kterého se nelze do budoucna vzdát, na autorskou odměnu založenou na prodejní ceně získané z jakéhokoli opětného prodeje díla následujícího po prvním převodu díla autorem.

2.    Právo uvedené v odstavci 1 se vztahuje na všechny úkony opětného prodeje, jehož se účastní prodávající, kupující nebo zprostředkovatel profesionálního zástupce trhu s uměleckými díly, například aukční síně, umělecké galerie a obecně jakýkoli obchodník s uměleckými díly.

3.    Každá smluvní strana může stanovit, že právo uvedené v odstavci 1 se nevztahuje na úkony opětného prodeje, pokud prodávající získal umělecké dílo přímo od autora méně než tři roky před daným opětným prodejem a kdy cena opětného prodeje nepřesahuje určitou minimální částku.

4.    Postup výběru odměny a její výše jsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy.

ČLÁNEK 100

Kolektivní správa práv

1.    Smluvní strany podporují spolupráci mezi svými organizacemi kolektivní správy za účelem podpory dostupnosti děl a jiných předmětů ochrany na území smluvních stran a převodu příjmů z výkonu práv za užití těchto děl nebo jiných předmětů ochrany mezi příslušnými organizacemi kolektivní správy.

2.    Každá smluvní strana podporuje transparentnost organizací kolektivní správy, zejména pokud jde o příjmy z výkonu práv, které vybírají, srážky, které uplatňují na příjmy z výkonu práv, které vybírají, využívání vybraných příjmů z výkonu práv, politiku rozdělování a jejich repertoár.

3.    Každá smluvní strana se zavazuje, že zajistí, aby organizace kolektivní správy usazená na území jedné smluvní strany, která na základě dohody o zastupování zastupuje jinou organizaci kolektivní správy usazenou na území druhé smluvní strany, nediskriminovala držitele práv zastupované organizace kolektivní správy.

4.    Každá smluvní strana se vynasnaží zajistit, pokud organizace kolektivní správy, která je usazena na území jedné smluvní strany a která na základě smlouvy o zastupování zastupuje jinou organizaci kolektivní správy práv usazenou na území druhé smluvní strany, aby tato organizace přesně, pravidelně a náležitě vyplácela zastupované organizaci kolektivní správy jí náležící částky a poskytovala jí informace o výši příjmů z výkonu práv vybraných jejím jménem a o veškerých srážkách těchto příjmů.

ČLÁNEK 101

Výjimky a omezení

Každá smluvní strana vyhradí omezení nebo výjimky týkající se práv stanovených v článcích 93 až 96 pro určité zvláštní případy, které nejsou v rozporu s běžným využíváním díla nebo jiného předmětu ochrany a nepoškozují nepřiměřeně oprávněné zájmy nositelů práva.

ČLÁNEK 102

Ochrana technologických prostředků

1.    Každá smluvní strana zajistí odpovídající právní ochranu před obcházením jakýchkoliv účinných technologických prostředků, které dotyčná osoba provádí s vědomím, že obchází účinné technologické prostředky, nebo má dostatečné důvody to vědět.

2.    Každá smluvní strana poskytuje právní ochranu před výrobou, dovozem, rozšiřováním, prodejem, pronájmem, reklamou týkající se prodeje nebo pronájmu nebo před držbou pro komerční účely zařízení, výrobků nebo součástek nebo před poskytováním služeb, jestliže tyto služby:

a)    jsou nabízeny, inzerovány nebo uváděny na trh za účelem obcházení účinných technologických prostředků;

b)    mají pouze omezený komerčně významný účel nebo užití jiné, než je obcházení účinných technologických prostředků, nebo

c)    jsou přednostně určeny, vyrobeny, upraveny nebo provozovány za účelem umožnit nebo usnadnit obcházení účinných technologických prostředků.

3.    Pro účely tohoto pododdílu se „technologickými prostředky“ rozumí jakákoliv technologie, zařízení nebo součástka, které jsou při své obvyklé funkci určeny k tomu, aby zabraňovaly úkonům nebo omezovaly úkony ve vztahu k dílům nebo jiným předmětům ochrany prováděné bez svolení držitele autorského práva nebo práv s ním souvisejících podle vnitrostátních právních předpisů. Technologické prostředky se považují za „účinné“, pokud je použití chráněného díla nebo jiného předmětu kontrolováno držiteli práv uplatněním kontroly přístupu nebo ochranného procesu, jako je šifrování, kódování nebo jiná úprava díla nebo jiného předmětu nebo mechanismu kontroly rozmnožování, který dosahuje cíle ochrany.

4.    Bez ohledu na právní ochranu stanovenou v odstavci 1 tohoto článku, nepřijmou-li držitelé práv dobrovolná opatření, může každá smluvní strana podle potřeby přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby odpovídající právní ochrana před obcházením účinných technologických prostředků zajištěná v souladu s tímto článkem nebránila beneficientům výjimek nebo omezení stanovených v souladu s článkem 101 využívat těchto výjimek nebo omezení.

ČLÁNEK 103

Závazky týkající se informace o správě práv

1.    Každá smluvní strana poskytne právní ochranu proti jakékoli osobě, která vědomě bez svolení, pokud je jí známo nebo má dostatečné důvody se domnívat, že tímto jednáním umožňuje, usnadňuje nebo zatajuje porušování autorského práva nebo práv s ním souvisejících podle vnitrostátních právních předpisů:

a)    odstraňuje nebo pozměňuje jakékoli elektronické informace týkající se správy práv a

b)    rozšiřuje, dováží za účelem rozšiřování, vysílá, sděluje nebo zpřístupňuje veřejnosti díla nebo jiné předměty ochrany chráněné podle tohoto pododdílu, ze kterých byly bez svolení odstraněny nebo na nichž byly bez svolení pozměněny elektronické informace týkající se správy práv.

2.    Pro účely tohoto článku se „informacemi o správě práv“ rozumí jakékoli informace poskytnuté nositelem práv, které identifikují dílo nebo jiný předmět ochrany zmíněný v tomto článku, autora nebo jiného nositele práv, nebo informace o podmínkách použití díla nebo jiného předmětu ochrany a jakákoli čísla nebo kódy, které takovou informaci reprezentují.

3.    Odstavec 2 se použije, pokud informace o správě práv souvisí s kopií díla nebo jiného předmětu ochrany zmíněného v tomto článku nebo se objeví v souvislosti se sdělením veřejnosti tohoto díla nebo tohoto předmětu ochrany.

PODODDÍL 2

OCHRANNÉ ZNÁMKY

ČLÁNEK 104

Mezinárodní dohody

Každá smluvní strana:

a)    přistoupí k Protokolu k Madridské dohodě o mezinárodním zápisu ochranných známek, přijatému v Madridu dne 27. června 1989, ve znění ze dne 3. října 2006 a 12. listopadu 2007;

b)    dodržuje Smlouvu o známkovém právu, podepsanou v Ženevě dne 27. října 1994, a Niceskou dohodu o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 a

c)    vynaloží veškeré přiměřené úsilí k přistoupení k Singapurské smlouvě o známkovém právu, uzavřené v Singapuru dne 27. března 2006.

ČLÁNEK 105

Označení, která mohou tvořit ochrannou známku

1.    Ochrannou známku mohou tvořit jakákoli označení, zejména slova, včetně osobních jmen, nebo kresby, písmena, číslice, barvy, tvar výrobku nebo obal výrobku či zvuky, pokud toto označení:

a)    umožňuje rozlišit výrobky nebo služby jednoho podniku a výrobky nebo služby jiných podniků a

b)    může být vyjádřeno v rejstříku ochranných známek každé smluvní strany způsobem, který umožňuje příslušným orgánům a veřejnosti jasně a přesně určit předmět ochrany, která je poskytována vlastníkovi ochranné známky.

2.    Nejpozději pět let ode dne vstupu této dohody v platnost se Kyrgyzská republika vynasnaží umožnit zápis zvuku jako ochranné známky.

ČLÁNEK 106

Práva vyplývající z ochranné známky, včetně práv pro zboží v tranzitu

1.    Ze zapsané ochranné známky vyplývají pro jejího vlastníka výlučná práva. Vlastník je oprávněn zakázat všem třetím osobám užívat bez jeho souhlasu v obchodním styku jakékoli označení:

a)    totožné se zapsanou ochrannou známkou pro výrobky nebo služby, které jsou totožné s těmi, pro něž je známka zapsána;

b)    pokud z důvodu totožnosti nebo podobnosti se zapsanou ochrannou známkou a proto, že výrobky nebo služby, na které se tato ochranná známka vztahuje, jsou totožné s výrobky nebo službami, na které se ochranná známka vztahuje, nebo jsou jim podobné, existuje nebezpečí záměny u veřejnosti, včetně nebezpečí asociace mezi označením a zapsanou ochrannou známkou.

2.    Majitel zapsané ochranné známky je oprávněn zakázat všem třetím osobám přepravu výrobků, v průběhu obchodu, na území smluvní strany, v níž je ochranná známka zapsána, aniž by byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky včetně obalů pocházejí ze třetích zemí a jsou bez povolení označeny ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou zapsanou pro tyto výrobky nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky rozlišit 16 .

3.    Oprávnění vlastníka ochranné známky podle odstavce 2 zanikne, pokud v rámci řízení ohledně otázky, zda byla porušena práva ze zapsané ochranné známky, poskytne deklarant nebo držitel výrobků důkazy o tom, že vlastník zapsané ochranné známky není oprávněn zakázat uvádění daných výrobků na trh v zemi konečného určení.

ČLÁNEK 107

Postup zápisu

1.    Každá smluvní strana stanoví systém pro zápis ochranných známek, v němž je každé konečné zamítavé rozhodnutí, včetně částečného zamítnutí, přijaté příslušnou správou ochranných známek písemně sděleno příslušné smluvní straně, řádně odůvodněno a lze se proti němu odvolat.

2.    Každá smluvní strana umožní třetím osobám podat námitky proti přihláškám ochranných známek nebo případně zápisům ochranných známek. Takové námitkové řízení musí být sporné.

3.    Každá smluvní strana zpřístupní veřejnosti elektronické databáze žádostí o zápis ochranných známek a zapsaných ochranných známek. Kyrgyzská republika nejpozději do dvou let ode dne vstupu této dohody v platnost zajistí elektronickou databázi přihlášek ochranných známek uvedenou v první větě tohoto odstavce za podmínky, že Evropská unie poskytla odpovídající technickou pomoc v souladu s právem Evropské unie.

ČLÁNEK 108

Všeobecně známé ochranné známky

Za účelem zavedení ochrany všeobecně známých ochranných známek, jak je uvedeno v článku 6bis Pařížské úmluvy a v čl. 16 odst. 2 a 3 Dohody TRIPS, uplatní každá smluvní strana společné doporučení týkající se ustanovení o ochraně všeobecně známých ochranných známek, přijaté shromážděním Pařížské unie na ochranu průmyslového vlastnictví a valným shromážděním WIPO v rámci 34. série zasedání shromáždění členských států WIPO ve dnech 20. až 29. září 1999.

ČLÁNEK 109

Výjimky z práv vyplývajících z ochranné známky

1.    Každá smluvní strana:

a)    stanoví omezené výjimky z práv vyplývajících z ochranné známky, jako je správné užívání popisných výrazů včetně zeměpisných označení, a

b)    může stanovit další omezené výjimky z práv vyplývajících z ochranné známky.

Při stanovení omezených výjimek uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b) vezme každá smluvní strana v úvahu oprávněné zájmy majitele ochranné známky a třetích stran.

2.    Majitel ochranné známky není oprávněn zakázat třetím osobám užívat v obchodním styku, pokud je toto užívání v souladu s dobrými mravy v oblasti průmyslu a obchodu:

a)    jméno či adresu třetí osoby, jedná-li se o fyzickou osobu;

b)    označení nebo údaje týkající se druhu, jakosti, množství, zamýšleného účelu, hodnoty, zeměpisného původu, doby výroby zboží nebo poskytnutí služby anebo jiných jejich vlastností a

c)    ochrannou známku, je-li to nezbytné k označení účelu zboží nebo služby, zejména u příslušenství nebo náhradních dílů.

3.    Ochranná známka neopravňuje majitele, aby zakázal třetí osobě užívat v obchodním styku starší právo, které se vztahuje jen k určité lokalitě, je-li toto právo uznáno právními předpisy dotčené smluvní strany a je užíváno v rámci daného území.

ČLÁNEK 110

Důvody zrušení

1.    Každá smluvní strana stanoví, že ochranná známka může být zrušena, jestliže nebyla bez řádného důvodu po nepřetržitou dobu nejméně tří let na daném území pro výrobky či služby, pro které byla zapsána, skutečně užívána a pokud pro toto neužívání neexistují řádné důvody.

2.    Nikdo nemůže žádat, aby byl vlastník ochranné známky zbaven svých práv, jestliže v době mezi uplynutím nejméně tří let a podáním návrhu na zrušení bylo započato se skutečným užíváním ochranné známky nebo se v něm pokračovalo.

3.    K započetí užívání nebo k jeho pokračování, k němuž došlo během období tří měsíců před podáním návrhu na zrušení, přičemž tato lhůta začíná běžet nejdříve po uplynutí období pěti let nepřetržitého neužívání, se však nepřihlíží, pokud byly přípravy k započetí nebo pokračování v užívání podniknuty až poté, co se majitel dozvěděl, že může být podán návrh na zrušení.

4.    Ochranná známka může být rovněž zrušena, jestliže po dni, ke kterému byla zapsána:

a)    se v důsledku činnosti nebo nečinnosti majitele stala v oblasti obchodu označením obvyklým pro zboží nebo služby, pro které byla zapsána;

b)    v důsledku užívání svým vlastníkem nebo s jeho souhlasem pro zboží nebo služby, pro které byla zapsána, může vést ke klamání veřejnosti, zejména pokud jde o povahu, jakost nebo zeměpisný původ těchto výrobků nebo služeb.

ČLÁNEK 111

Přihlášky ve zlé víře

Ochranná známka může být prohlášena za neplatnou, pokud přihlašovatel požádal o zápis ochranné známky ve zlé víře. Každá smluvní strana může rovněž stanovit, že taková ochranná známka se do rejstříku nezapíše.

PODODDÍL 3

(PRŮMYSLOVÉ) VZORY

ČLÁNEK 112

Mezinárodní dohody

Evropská unie znovu potvrzuje svůj závazek v rámci Ženevského aktu Haagské dohody o mezinárodním zápisu průmyslových vzorů, přijatého dne 2. července 1999, a Kyrgyzská republika jej dodržuje.

ČLÁNEK 113

Ochrana zapsaných (průmyslových) vzorů

1.    Každá smluvní strana zajistí ochranu nezávisle vytvořených (průmyslových) vzorů, které jsou nové a původní. Taková ochrana je zajištěna zápisem a majiteli průmyslového vzoru uděluje výlučná práva v souladu s tímto pododdílem.

2.    Majitel zapsaného (průmyslového) vzoru má právo zabránit třetím osobám, které nemají jeho souhlas, alespoň v tom, aby vyráběly, nabízely k prodeji, prodávaly, dovážely, vyvážely či skladovaly výrobek nesoucí a ztělesňující chráněný (průmyslový) vzor nebo používaly výrobky nesoucí nebo ztělesňující chráněný (průmyslový) vzor, pokud k takovým úkonům dochází pro obchodní účely.

3.    (Průmyslový) vzor použitý u výrobku nebo ztělesněný ve výrobku, který je součástí složeného výrobku, je uznán za nový a původní pouze:

a)    pokud součást, začleněná do složeného výrobku, zůstává při obvyklém používání složeného výrobku viditelná a

b)    pokud tyto viditelné znaky součásti samy splňují předpoklady novosti a původnosti.

4.    Pro účely odst. 3 písm. a) se „obvyklým použitím“ rozumí použití konečným uživatelem s výjimkou údržby, servisu nebo opravy.

5.    Pro účely tohoto článku platí, že kterákoli smluvní strana může uvážit, že (průmyslový) vzor, který má individuální povahu, je původní.

ČLÁNEK 114

Doba trvání ochrany

Každá smluvní strana zajistí, aby (průmyslový) vzor byl chráněn po dobu pěti let ode dne podání přihlášky a aby směl držitel práva prodloužit dobu ochrany o jedno nebo více pětiletých období až na celkovou dobu nejméně 15 let ode dne podání.

ČLÁNEK 115

Ochrana nezapsaných (průmyslových) vzorů

1.    Každá smluvní strana stanoví právní prostředky, jimiž zabrání užití nezapsaných (průmyslových) vzorů, avšak pouze pokud je napadené užití výsledkem kopírování nezapsaného (průmyslového) vzoru na jejím území. Takové užití zahrnuje přinejmenším nabízení k prodeji, uvádění na trh, dovoz nebo vývoz výrobku.

2.    Kyrgyzská republika poskytne ochranu nezapsanému (průmyslovému) vzoru uvedenému v odstavci 1 tohoto článku nejpozději do deseti let ode dne, kdy začne platit tato hlava, za podmínky, že Evropská unie poskytla technickou pomoc na žádost a podle potřeb Kyrgyzské republiky v souladu s právem Evropské unie.

3.    Možná doba ochrany nezapsaného (průmyslového) vzoru podle odstavce 1 činí nejméně tři roky ode dne, kdy byl (průmyslový) vzor zpřístupněn veřejnosti na území některé smluvní strany.

ČLÁNEK 116

Výjimky

1.    Každá smluvní strana může stanovit omezené výjimky z ochrany (průmyslových) vzorů, včetně nezapsaných (průmyslových) vzorů, za předpokladu, že takové výjimky nejsou nepřiměřeně v rozporu s obvyklým využíváním chráněných (průmyslových) vzorů a nepoškozují nepřiměřeně oprávněné zájmy majitele chráněného (průmyslového) vzoru, s přihlédnutím k oprávněným zájmům třetích osob.

2.    Ochrana (průmyslového) vzoru nesmí být rozšířena na (průmyslový) vzor pouze na základě jeho technických nebo funkčních hledisek. Právo k (průmyslovému) vzoru se nevztahuje na vzhledové znaky výrobku, které musí být nezbytně napodobeny v jejich přesném tvaru a rozměrech, aby výrobek, ve kterém je (průmyslový) vzor začleněn nebo u kterého byl použit, mohl být mechanicky připojen k jinému výrobku nebo do něj vestavěn či jím obestavěn tak, aby oba výrobky plnily svou funkci.

3.    Právo k (průmyslovému) vzoru nevznikne, pokud by tento vzor byl v rozporu s veřejným pořádkem nebo dobrými mravy.

4.    Odchylně od odstavce 2 tohoto článku se v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 113 odst. 1 vztahuje právo k (průmyslovému) vzoru na (průmyslový) vzor umožňující sestavení nebo propojení několika vzájemně zaměnitelných výrobků v rámci jednoho modulárního systému.

ČLÁNEK 117

Vztah k autorskému právu

Každá smluvní strana zajistí, aby (průmyslové) vzory, i nezapsané, měly nárok na ochranu také podle jejího autorského práva, a to ode dne, kdy byl (průmyslový) vzor vytvořen nebo stanoven v jakékoliv podobě. Každá smluvní strana stanoví míru, ve které, a podmínky, za jakých je tato ochrana poskytnuta, včetně úrovně požadované původnosti.

PODODDÍL 4

ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

ČLÁNEK 118

Oblast působnosti

1.    Pro účely tohoto pododdílu se „zeměpisným označením“ rozumí zeměpisné označení definované v čl. 22 odst. 1 Dohody TRIPS 17 .

2.    Tento pododdíl se použije na uznávání a ochranu zeměpisných označení pocházejících z území smluvních stran.

3.    Na zeměpisná označení jedné smluvní strany, která mají být druhou smluvní stranou chráněna, se tento pododdíl vztahuje pouze tehdy, pokud spadají do oblasti působnosti právních předpisů uvedených v článku 119.

ČLÁNEK 119

Postupy

1.    Po přezkoumání právních předpisů Kyrgyzské republiky uvedených v oddíle A přílohy 8-A dospěla Evropská unie k závěru, že tyto právní předpisy obsahují prvky pro zápis a kontrolu zeměpisných označení stanovené v oddíle B přílohy 8-A.

2.    Po přezkoumání právních předpisů Evropské unie uvedených v oddíle A přílohy 8-A dospěla Kyrgyzská republika k závěru, že tyto právní předpisy obsahují prvky pro zápis a kontrolu zeměpisných označení stanovené v oddíle B přílohy 8-A.

3.    Po ukončení námitkového řízení v souladu s kritérii stanovenými v příloze 8-B a přezkoumání zeměpisných označení produktů z Evropské unie, které mají být chráněny v Kyrgyzské republice, jsou uvedeny v oddíle A přílohy 8-C a Evropská unie je zapsala podle právních předpisů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, Kyrgyzská republika chrání tato zeměpisná označení v souladu s úrovní ochrany stanovenou v tomto pododdíle.

4.    Po ukončení námitkového řízení v souladu s kritérii stanovenými v příloze 8-B a přezkoumání zeměpisných označení produktů z Kyrgyzské republiky, které mají být chráněny v Evropské unii, jsou uvedeny v oddíle B přílohy 8-C a Kyrgyzská republika je zapsala podle právních předpisů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, Evropská unie chrání tato zeměpisná označení v souladu s úrovní ochrany stanovenou v tomto pododdíle.

ČLÁNEK 120

Změny seznamů zeměpisných označení

Smluvní strany mohou změnit seznam zeměpisných označení, která mají být chráněna, v příloze 8-C v souladu s článkem 27. Nová zeměpisná označení se doplňují po ukončení námitkového řízení a po jejich přezkoumání podle čl. 119 odst. 3 nebo 4.

ČLÁNEK 121

Ochrana zeměpisných označení

1.    Zeměpisná označení uvedená v příloze 8-C, včetně zeměpisných označení doplněných v souladu s článkem 120, jsou chráněna proti:

a)    jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití chráněného názvu:

i)    u srovnatelných produktů, které nejsou v souladu se specifikací produktu označeného chráněným názvem, nebo

ii)    pokud takové použití využívá pověsti zeměpisného označení, včetně případů, kdy je tento produkt používán jako složka;

b)    jakémukoli zneužití, napodobení nebo použití názvů, které jej evokují, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktu nebo je-li chráněný název přeložen, přepsán nebo transliterován nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „chuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy, včetně případů, kdy jsou tyto výrobky používány jako složka;

c)    jakémukoli jinému lživému nebo zavádějícímu údaji o původu produktu, povaze nebo základních vlastnostech, použitému na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamním materiálu nebo na dokladech týkajících se daného produktu, jakož i proti použití obalů, které by mohly vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu, včetně případů, kdy jsou tyto výrobky používány jako složka, a

d)    všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

2.    Zeměpisná označení uvedená v příloze 8-C, včetně zeměpisných označení doplněných v souladu s článkem 120, se na území smluvních stran nesmí stát obecnými.

3.    Tato dohoda nezavazuje žádnou smluvní stranu chránit zeměpisné označení druhé smluvní strany, které není nebo přestane být chráněno na území původu. Pokud některé zeměpisné označení přestane být na území smluvní strany původu chráněno, smluvní strany se o tom vzájemně informují. Tato oznámení se provádí podle článku 154.

4.    Žádným ustanovením této dohody nejsou nijak dotčena práva jakékoli osoby na obchodní použití vlastního jména a/nebo jména jejího předchůdce v obchodu, není-li toto jméno použito způsobem, který by mohl veřejnost uvést v omyl.

ČLÁNEK 122

Právo užití zeměpisných označení

1.    Název chráněný podle této dohody může použít každá fyzická či právnická osoba, která uvádí na trh zemědělské produkty, jež jsou v souladu s odpovídající specifikací.

2.    Je-li zeměpisné označení chráněno podle tohoto pododdílu, použití takového chráněného názvu nesmí být podmíněno registrací uživatelů ani souvisejícími poplatky.

ČLÁNEK 123

Vztah k ochranným známkám

1.    Je-li zeměpisné označení chráněno podle této dohody, smluvní strany zamítnou zápis ochranné známky, jejíž použití by bylo v rozporu s čl. 121 odst. 1, pokud je žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu zeměpisného označení na území dotčené smluvní strany.

2.    Pro zeměpisná označení uvedená v článku 119 je dnem podání žádosti o ochranu podle odstavce 1 tohoto článku datum vstupu této dohody v platnost.

3.    Ochranné známky zapsané v rozporu s odstavcem 1 se prohlásí za neplatné.

4.    V případě zeměpisných označení uvedených v článku 120 je dnem podání žádosti o ochranu uvedené v odstavci 1 tohoto článku datum předání žádosti o ochranu zeměpisného označení druhé smluvní straně.

5.    Aniž je dotčen odstavec 7, každá smluvní strana chrání zeměpisná označení i v případě, že již existuje předchozí ochranná známka. „Předchozí ochrannou známkou“ se rozumí ochranná známka, jejíž použití je v rozporu s čl. 121 odst. 1 a která byla přihlášena, zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to příslušné právní předpisy, v dobré víře na území jedné smluvní strany přede dnem, kdy druhá smluvní strana podala žádost o ochranu zeměpisného označení podle této dohody.

6.    Předchozí ochranná známka může být nadále používána a obnovena bez ohledu na ochranu zeměpisného označení, pokud na základě právních předpisů smluvních stran o ochranných známkách neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení. V takových případech je povoleno používání chráněného zeměpisného označení, jakož i používání příslušných ochranných známek.

7.    Smluvní strana není povinna chránit název jako zeměpisné označení podle této dohody, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky, její proslulosti a době jejího používání mohl tento název uvést spotřebitele v omyl, pokud jde o skutečnou identitu produktu.

ČLÁNEK 124

Vymáhání ochrany

Každá smluvní strana vymáhá ochranu stanovenou v článcích 119 až 123 vhodnými správními a soudními opatřeními nebo na žádost zúčastněné strany s cílem zabránit protiprávnímu používání chráněného zeměpisného označení nebo je zastavit.

ČLÁNEK 125

Obecná pravidla

1.    Touto dohodou nejsou dotčena práva a povinnosti smluvních stran podle Dohody o WTO.

2.    Žádná smluvní strana není povinna chránit jako zeměpisné označení podle této dohody název, který se shoduje s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, a v důsledku toho by mohl uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečného původu produktu.

3.    Nesmí být chráněn homonymní název, který vzbuzuje u spotřebitele mylnou domněnku, že se jedná o produkt pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním skutečně odpovídá území, regionu nebo místu původu daného produktu. Aniž je dotčen článek 23 Dohody TRIPS, rozhodnou smluvní strany společně o praktických podmínkách užívání, za kterých budou zcela nebo částečně homonymní zeměpisná označení vzájemně rozlišena, se zohledněním nutnosti zajistit, aby se dotčeným výrobcům dostalo spravedlivého zacházení a spotřebitelé nebyli uváděni v omyl.

4.    Pokud jedna smluvní strana v rámci dvoustranného jednání se třetí stranou navrhne ochranu zeměpisného označení této třetí strany, které je zcela nebo zčásti homonymní se zeměpisným označením druhé smluvní strany chráněným podle této dohody, informuje o tom druhou smluvní stranu a umožní jí podat připomínky před tím, než se zeměpisné označení třetí strany stane chráněným.

5.    Veškerými záležitostmi vyplývajícími ze specifikací produktů chráněných zeměpisných označení se zabývá Podvýbor pro práva duševního vlastnictví uvedený v článku 154.

6.    Ochrana zeměpisných označení chráněných podle této dohody může být zrušena pouze smluvní stranou, z níž produkt pochází.

7.    Specifikace produktu, na niž se v této dohodě odkazuje, je specifikace schválená, včetně všech schválených změn, orgány smluvní strany, z níž produkt pochází.

ČLÁNEK 126

Přechodná ustanovení

1.    Žádné ustanovení této kapitoly nezavazuje žádnou smluvní stranu k provádění ochrany zeměpisných označení uvedených v příloze 8-C, jak je stanoveno v článcích 118 až 125, během přechodného období nejvýše sedmi let po vstupu této dohody v platnost.

2.    Smluvní strana odmítne zapsat ochrannou známku, která odpovídá kterékoli ze situací uvedených v článku 121, pokud jde o chráněné zeměpisné označení pro obdobné produkty, pokud je žádost o ochranu na dotčeném území podána po vstupu této hlavy v platnost.

3.    Ochranné známky zapsané v rozporu s odstavcem 2 se prohlásí za neplatné.

4.    Po přechodném období stanoveném v odstavci 1 nebrání ochrana následujících zeměpisných označení produktů Evropské unie podle této dohody na přechodné období tří let používání těchto zeměpisných označení k označení a obchodní úpravě určitých srovnatelných produktů pocházejících z Kyrgyzské republiky:

a)    Φέτα (Feta);

b)    Calvados;

c)    Asti;

d)    České pivo.

5.    Po přechodném období stanoveném v odstavci 1 nebrání ochrana následujících zeměpisných označení produktů Evropské unie podle této dohody na přechodné období osmi let používání těchto zeměpisných označení k označení a obchodní úpravě určitých srovnatelných produktů pocházejících z Kyrgyzské republiky:

a)    Champagne;

b)    Cognac.

6.    Produkty vyrobené a označené v souladu s právními předpisy smluvní strany ještě před vstupem této dohody v platnost, které nejsou v souladu s požadavky této dohody, se mohou prodávat až do vyčerpání zásob.

7.    Produkty, které byly vyprodukovány a označeny v souladu s právními předpisy smluvní strany zeměpisnými označeními uvedenými v odstavcích 4 a 5 po vstupu této dohody v platnost a před skončením přechodných období uvedených v odstavcích 4 a 5, které však nesplňují požadavky tohoto pododdílu, mohou být nadále prodávány až do vyčerpání zásob.

ČLÁNEK 127

Technická pomoc

Za účelem usnadnění provádění tohoto pododdílu v Kyrgyzské republice, jakož i pomoci průmyslu Kyrgyzské republiky poskytne Evropská unie Kyrgyzské republice na její žádost a podle jejích potřeb odpovídající technickou pomoc v souladu s právem Evropské unie.

PODODDÍL 5

PATENTY

ČLÁNEK 128

Mezinárodní dohody

Každá smluvní strana zajistí, aby postupy stanovené ve Smlouvě o patentové spolupráci, uzavřené ve Washingtonu dne 19. června 1970, byly k dispozici na jejím území, a vynaloží veškeré přiměřené úsilí k dosažení souladu se Smlouvou o patentovém právu, přijatou v Ženevě dne 1. června 2000.

ČLÁNEK 129

Patenty a veřejné zdraví

1.    Smluvní strany uznávají význam Prohlášení o Dohodě TRIPS a veřejném zdraví, přijatého na ministerské konferenci WTO v Dohá dne 14. listopadu 2001 (dále jen „prohlášení z Dohá“). Při výkladu a provádění práv a povinností podle tohoto pododdílu zajistí každá smluvní strana soulad s prohlášením z Dohá.

2.    Každá smluvní strana provádí článek 31a Dohody TRIPS, jakož i přílohu Dohody TRIPS a dodatek k příloze Dohody TRIPS, který vstoupil v platnost dne 23. ledna 2017.

ČLÁNEK 130

Další ochrana léčivých přípravků 18

1.    Smluvní strany uznávají, že léčivé přípravky chráněné na jejich příslušných územích mohou podléhat před uvedením na příslušný trh správnímu povolovacímu postupu (dále jen „postup registrace“). Smluvní strany uznávají, že období, jež uplyne mezi podáním patentové přihlášky a první registrací k uvedení na trh, jak je za tímto účelem definováno v jejich příslušných právních předpisech, může zkrátit dobu účinné patentové ochrany.

2.    Každá smluvní strana stanoví vhodný a účinný mechanismus, jehož cílem je držiteli patentu kompenzovat zkrácení účinné doby patentové ochrany v důsledku nepřiměřených průtahů 19 při udělování první registrace na jejím území v souladu s jejími právními předpisy.

3.    Smluvní strana může jako alternativu k odstavci 2 stanovit další ochranu léčivého přípravku, který je chráněn patentem a podléhá postupu registrace, na období, jež uplyne mezi podáním patentové přihlášky a první registrací k uvedení na trh dané smluvní strany, zkrácené o pět let. Doba trvání této další ochrany nepřesáhne pět let. Tuto dobu je možné prodloužit o dalších šest měsíců v případě léčivých přípravků, u nichž proběhly pediatrické studie, jejichž výsledky jsou náležitě zohledněny v informacích o přípravku.

ČLÁNEK 131

Prodloužení doby ochrany vyplývající z patentu na přípravky na ochranu rostlin

1.    Každá smluvní strana stanoví požadavky na bezpečnost a účinnost, dříve než povolí uvedení přípravků na ochranu rostlin na trh.

2.    Smluvní strany uznávají, že přípravky na ochranu rostlin chráněné na jejich příslušných územích patentem mohou podléhat správnímu postupu povolování dříve, než jsou uvedeny na jejich trhy. Smluvní strany uznávají, že období, jež uplyne mezi podáním patentové přihlášky a první registrací k uvedení na jejich trh, jak je za tímto účelem definováno v jejich příslušných právních předpisech, může zkrátit dobu účinné patentové ochrany.

3.    Každá smluvní strana zajistí další ochranu přípravků na ochranu rostlin, které jsou patentově chráněny a podléhají správnímu postupu povolování, rovnající se době uvedené v odstavci 2 druhé větě zkrácené o pět let.

4.    Bez ohledu na odstavec 3 nepřesáhne doba trvání dalšího období ochrany pět let.

PODODDÍL 6

OCHRANA NEZVEŘEJNĚNÝCH INFORMACÍ

ČLÁNEK 132

Rozsah ochrany obchodních tajemství

1.    V zájmu plnění povinnosti dodržovat Dohodu TRIPS a zejména její čl. 39 odst. 1 a 2 každá smluvní strana zajistí odpovídající občanskoprávní soudní řízení a prostředky nápravy, které každému vlastníku obchodního tajemství umožní zabránit získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, a dosáhnout náhrady škody vzniklé takovýmto jednáním.

2.    Pro účely tohoto pododdílu se rozumí:

a)    „obchodním tajemstvím“ informace, které:

i)    jsou tajné v tom smyslu, že nejsou jako celek nebo jako přesná sestava a souhrn jejich částí obecně známy nebo běžně přístupné osobám v kruzích, které se běžně dotyčným druhem informací zabývají;

ii)    mají komerční hodnotu proto, že jsou tajné, a

iii)    osoba, která je má právoplatně ve své moci, podnikla za daných okolností přiměřené kroky, aby je udržela v tajnosti;

b)    „vlastníkem obchodního tajemství“ fyzická nebo právnická osoba, která oprávněně disponuje obchodním tajemstvím.

3.    Pro účely tohoto pododdílu se přinejmenším tyto formy jednání považují za jednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku:

a)    získání obchodního tajemství bez souhlasu jeho vlastníka, pokud k němu dojde neoprávněným přístupem k dokumentům, předmětům, materiálům, látkám nebo elektronickým souborům, které jsou oprávněně v držení vlastníka obchodního tajemství a které obsahují obchodní tajemství nebo z nichž lze obchodní tajemství odvodit, či jejich přisvojením nebo zkopírováním;

b)    využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, pokud se ho dopustí bez souhlasu jeho vlastníka osoba, u níž bylo shledáno, že splňuje jednu z následujících podmínek:

i)    získala obchodní tajemství způsobem uvedeným v písmeni a);

ii)    jedná v rozporu s dohodou o zachování mlčenlivosti či jakoukoli jinou povinností nezpřístupnit obchodní tajemství, nebo

iii)    jedná v rozporu se smluvní či jakoukoli jinou povinností týkající se omezení využití obchodního tajemství;

c)    získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství, pokud se ho dopustí osoba, která v době získání, využití nebo zpřístupnění tajemství věděla nebo měla za daných okolností vědět, že obchodní tajemství bylo přímo či nepřímo získáno od jiné osoby, která jej využívala nebo zpřístupnila neoprávněně ve smyslu písmene b).

4.    Žádné ustanovení tohoto pododdílu nelze vykládat jako povinnost smluvní strany považovat některou z těchto forem jednání za neslučitelnou se zásadami poctivého obchodního styku:

a)    nezávislý objev nebo vytvoření;

b)    reverzní inženýrství produktu osobou, která je jeho oprávněným držitelem a která není vázána žádnou závaznou právní povinností ve smyslu omezení získávání relevantních informací;

c)    získání, použití nebo zveřejnění informací, pokud to vyžaduje nebo povoluje právo smluvní strany;

d)    využívání zkušeností a dovedností, které zaměstnanci poctivě získali v rámci své obvyklé pracovní činnosti.

5.    Žádné ustanovení tohoto pododdílu nelze vykládat jako omezování svobody projevu a informací, včetně svobody sdělovacích prostředků, chráněné jurisdikcí každé ze smluvních stran.

ČLÁNEK 133

Občanskoprávní řízení a opravné prostředky pro vlastníka obchodního tajemství

1.    Každá smluvní strana zajistí, aby jakákoli osoba, jež se účastní občanskoprávního soudního řízení uvedeného v článku 132 nebo má přístup k dokumentům, které jsou součástí tohoto řízení, nesměla využít nebo zpřístupnit jakékoli obchodní tajemství či údajné obchodní tajemství, jež bylo příslušnými justičními orgány na základě řádně odůvodněné žádosti podané zúčastněnou smluvní stranou označeno jako důvěrné a o němž se dověděla v důsledku této účasti nebo tohoto přístupu.

2.    V občanskoprávních soudních řízeních uvedených v článku 132 každá smluvní strana zajistí, aby její justiční orgány měly pravomoc alespoň:

a)    nařídit předběžná opatření, aby se zabránilo získání, použití nebo zpřístupnění obchodního tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku;

b)    nařídit zdržovací opatření, aby se zabránilo získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku;

c)    nařídit osobě, která věděla nebo měla vědět, že získala, využila nebo zpřístupnila obchodní tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku, aby vlastníku obchodního tajemství zaplatila přiměřené odškodnění kompenzující skutečnou újmu způsobenou v důsledku tohoto získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství;

d)    přijmout zvláštní opatření k zachování důvěrnosti jakéhokoli obchodního tajemství nebo údajného obchodního tajemství předloženého v občanskoprávním soudním řízení týkajícím se údajného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství způsobem, který je v rozporu se zásadou poctivého obchodního styku; tato zvláštní opatření mohou v souladu s právními předpisy příslušné smluvní strany zahrnovat možnost:

i)    zcela nebo částečně omezit přístup k některým dokumentům;

ii)    omezit přístup k slyšením a souvisejícím záznamům nebo přepisům a

iii)    zpřístupnit verzi soudního rozhodnutí bez důvěrných údajů, v níž jsou vynechány nebo jinak upraveny části obsahující obchodní tajemství, a

e)    uložit sankce jakékoli osobě účastnící se soudního řízení, která nevyhoví nebo odmítne vyhovět soudním příkazům týkajícím se ochrany obchodního tajemství nebo údajného obchodního tajemství.

3.    Smluvní strany nemají povinnost stanovit občanskoprávní soudní řízení a opravné prostředky podle článku 132, pokud jednání, které je v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, má v souladu s jejich příslušným právem za cíl odhalení pochybení, protiprávního jednání nebo nelegální činnosti nebo ochranu právně uznaných oprávněných zájmů.

ČLÁNEK 134

Ochrana údajů o léčivých přípravcích 20

1.    Za účelem provedení článku 39 dohody TRIPS a v průběhu zajištění účinné ochrany před nekalou hospodářskou soutěží, jak je stanoveno v článku 10 bis Pařížské úmluvy, chrání každá smluvní strana důvěrné obchodní informace předložené za účelem získání registrace léčivého přípravku (dále jen „registrace“) před zpřístupněním třetím stranám, pokud nejsou podniknuty kroky k zajištění ochrany údajů proti nekalému obchodnímu použití a s výjimkou případů, kdy je zveřejnění nezbytné z důvodu převažujícího veřejného zájmu.

2.    Pokud smluvní strana podmiňuje schválení k uvedení na trh léčivých přípravků předložením nezveřejněných výsledků zkoušek nebo jiných údajů, jejichž vytvoření vyžaduje značné úsilí, chrání smluvní strana tyto údaje před nepoctivým komerčním užitím. Vedle toho každá smluvní strana chrání tyto údaje proti zveřejnění, ledaže by to bylo nezbytné pro ochranu veřejného zájmu.

3.    Každá smluvní strana zajistí, aby orgán odpovědný za udělení registrace po dobu nejméně pěti let nepřijal žádnou následnou žádost o registraci, která odkazuje na údaje uvedené v odstavci 2, předložené v žádosti o první registraci bez výslovného souhlasu držitele první registrace, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro ochranu veřejného zájmu.

ČLÁNEK 135

Ochrana údajů o přípravcích na ochranu rostlin

1.    Každá smluvní strana přizná držiteli protokolu o zkoušce nebo studii předloženému poprvé s cílem získat registraci přípravku na ochranu rostlin časově omezené právo (dále jen „ochrana údajů“). Během této doby se protokol o zkoušce nebo studii nepoužije ve prospěch žádné třetí osoby usilující o získání registrace přípravku na ochranu rostlin, není-li k tomu dán výslovný souhlas ze smluvní strany prvního majitele.

2.    Protokol o zkoušce či studii by měl:

a)    být nezbytný pro registraci či změnu registrace s cílem umožnit použití na jiné plodině a

b)    ověřen jako splňující zásady správné laboratorní praxe či správné pokusnické praxe.

3.    Doba ochrany údajů trvá alespoň deset let ode dne první registrace vydané příslušným orgánem na území dotyčné smluvní strany. V případě nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin může být lhůta ochrany prodloužena až na 13 let.

4.    Období ochrany údajů se prodlouží o tři měsíce při každém rozšíření povolení na méně významná užití, jestliže žádosti o taková povolení podá držitel povolení nejpozději do pěti let od data vydání prvního povolení. Celková doba ochrany údajů nepřesáhne v žádném případě 13 let. V případě nízkorizikových přípravků na ochranu rostlin nepřesáhne celková doba ochrany údajů v žádném případě 15 let.

5.    Protokol o zkoušce či studii je chráněn také tehdy, když byl nezbytný pro obnovení či přezkoumání povolení. V těchto případech je doba ochrany údajů 30 měsíců.

6.    Bez ohledu na odstavce 3, 4 a 5 veřejný subjekt odpovědný za udělení registrace nebere v úvahu informace uvedené v odstavcích 1 a 2 u žádné následné registrace bez ohledu na to, zda byly zpřístupněny veřejnosti, či nikoli.

7.    Každá smluvní strana stanoví opatření, která zavazují žadatele i držitele předchozích registrací usazené na příslušných územích smluvních stran sdílet chráněné informace s cílem zamezit opakování zkoušek na obratlovcích.

PODODDÍL 7

ODRŮDY ROSTLIN

ČLÁNEK 136

Obecná ustanovení

Smluvní strany chrání práva k odrůdám rostlin v souladu s Mezinárodní úmluvou na ochranu nových odrůd rostlin (dále jen „úmluva UPOV“), včetně možné výjimky z práva šlechtitele podle čl. 15 odst. 2 uvedené úmluvy, a spolupracují při podpoře a vymáhání těchto práv.

ODDÍL C

VYMÁHÁNÍ PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

PODODDÍL 1

OBČANSKOPRÁVNÍ A SPRÁVNÍ PROSAZOVÁNÍ

ČLÁNEK 137

Obecné povinnosti

1.    Smluvní strany znovu potvrzují své povinnosti vyplývající z Dohody TRIPS, a zejména z části III uvedené dohody, a stanoví opatření, postupy a nápravná opatření potřebná k zajištění dodržování práv duševního vlastnictví. Taková opatření, postupy a nápravná opatření musí být spravedlivá a nestranná a nesmí být nadměrně složitá nebo nákladná, nesmí obsahovat nepřiměřené lhůty ani nesmí mít za následek bezdůvodná zdržení. Pro účely oddílu C této kapitoly pojem „práva duševního vlastnictví“ nezahrnuje práva, na něž se vztahuje pododdíl 6 oddílu B této kapitoly.

2.    Tato opatření, postupy a nápravná opatření uvedená v odstavci 1 musí být účinná, přiměřená a odrazující a uplatňovat se způsobem, který vyloučí vytváření překážek obchodu, a smluvní strany poskytnou ochranu proti jejich zneužití.

ČLÁNEK 138

Osoby oprávněné žádat o použití opatření, postupů a nápravných opatření

Každá smluvní strana uznává jako osoby způsobilé žádat o použití opatření, postupů a nápravných opatření uvedených v tomto pododdílu a části III Dohody TRIPS:

a)    držitele práv duševního vlastnictví v souladu s použitelnými právními předpisy;

b)    všechny ostatní osoby oprávněné užívat tato práva, zejména držitele licencí, pokud je to povoleno platným právem a v souladu s ním;

c)    kolektivní správce práv duševního vlastnictví, kteří jsou řádně uznáváni jako subjekty oprávněné zastupovat držitele práv duševního vlastnictví, pokud je to povoleno platným právem a v souladu s ním;

d)    profesní subjekty ochrany práv, které jsou řádně uznávány jako oprávněné zastupovat držitele práv duševního vlastnictví, pokud je to povoleno platným právem a v souladu s ním.

ČLÁNEK 139

Důkazy

1.    Každá smluvní strana zajistí, aby justiční orgány mohly i před zahájením řízení ve věci, na žádost osoby, která předložila přiměřeně dostupné důkazy podporující její tvrzení, že bylo porušeno její právo duševního vlastnictví nebo že toto porušení hrozí, nařídit okamžitá a účinná předběžná opatření k zajištění relevantních důkazů údajného porušování, s výhradou ochrany důvěrných informací. Při nařízení předběžných opatření vezmou justiční orgány v úvahu oprávněné zájmy údajného porušovatele práv.

2.    Předběžná opatření uvedená v odstavci 1 mohou zahrnovat podrobný popis, včetně odebrání vzorků nebo bez něj, či fyzické zabavení zboží údajně porušujícího právo, a ve vhodných případech i materiálů a nástrojů použitých k výrobě nebo distribuci tohoto zboží a dokumentů vztahujících se k tomuto zboží.

3.    Každá smluvní strana přijme opatření nezbytná k tomu, aby v případě porušení práva duševního vlastnictví spáchaného v obchodním měřítku mohly justiční orgány tam, kde je to vhodné, na návrh osoby nařídit sdělení bankovních, finančních nebo obchodních dokumentů, které jsou v držení protistrany, s výhradou ochrany důvěrných informací.

ČLÁNEK 140

Právo na informace

1.    Každá smluvní strana zajistí, aby v průběhu občanskoprávního soudního řízení o porušení práva duševního vlastnictví mohly justiční orgány na základě odůvodněného a přiměřeného návrhu žalobce nařídit, že porušitel práva nebo jakákoli jiná osoba, jež je stranou sporu nebo svědkem, musí poskytnout informace o původu a distribučních sítích zboží či služeb, kterými je porušováno právo duševního vlastnictví.

2.    Pro účely tohoto odstavce se „jakoukoli jinou osobou“ rozumí osoba, která:

a)    prokazatelně v obchodním měřítku měla v držení zboží porušující právo;

b)    prokazatelně v obchodním měřítku využívala služby porušující právo;

c)    prokazatelně v obchodním měřítku poskytovala služby využívané při činnostech porušujících právo nebo

d)    byla označena osobou vykonávající činnost uvedenou v písmenech a), b) nebo c) jako účastník na výrobě, zpracování nebo distribuci zboží či poskytování služeb.

3.    Informace uvedené v odstavci 1 případně obsahují:

a)    jména a adresy producentů, výrobců, distributorů, dodavatelů a jiných předchozích držitelů zboží nebo služeb, stejně jako zamýšlených velkoobchodníků a maloobchodníků, a

b)    údaje o vyrobeném, zpracovaném, dodaném, přijatém nebo objednaném množství a o ceně za dané zboží nebo služby.

4.    Odstavce 1 a 2 se použijí, aniž jsou dotčeny právní předpisy jednotlivých smluvní stran, které:

a)    přiznávají držiteli práv práva na získání doplňkových informací;

b)    upravují použití informací sdělovaných podle tohoto článku v občanskoprávních soudních řízeních;

c)    upravují odpovědnost za zneužití práva na informace;

d)    stanoví možnost odepřít poskytnutí informací, které by nutily osobu uvedenou v odstavci 1 přiznat svou účast nebo účast osoby sobě blízké na porušení práva duševního vlastnictví, nebo

e)    upravují ochranu důvěrnosti informačních zdrojů nebo zpracování osobních údajů.

ČLÁNEK 141

Předběžná a zajišťovací opatření

1.    Každá smluvní strana zajistí, aby justiční orgány na žádost žadatele mohly vydat proti údajnému porušiteli prozatímní soudní zákaz s cílem zamezit hrozícímu porušení práva duševního vlastnictví nebo prozatímně zakázat, případně pod pokutou, pokud to vnitrostátní právní předpisy umožňují, pokračování v údajném porušování tohoto práva, nebo podmínit takové pokračování složením záruky k zajištění odškodnění nositele práva. Prozatímní soudní zákaz lze za stejných podmínek vydat i vůči zprostředkovateli, jehož služeb, včetně internetových služeb, využívá třetí osoba k porušování práva duševního vlastnictví.

2.    Prozatímní soudní zákaz lze rovněž vydat za účelem nařízení zabavení nebo vydání zboží, u kterého je podezření, že jsou jím porušována práva duševního vlastnictví, aby se zabránilo jeho vstupu do obchodních kanálů nebo oběhu v nich.

3.    V případě údajného porušení, ke kterému došlo v obchodním měřítku, a prokáže-li poškozený okolnosti, které by mohly ohrozit náhradu škody, zajistí každá smluvní strana, aby justiční orgány mohly v souladu s vnitřním právem smluvní strany nařídit předběžné zabavení movitého a nemovitého majetku údajného porušovatele práv, včetně zmrazení jeho bankovních účtů nebo jiného majetku. K tomuto účelu mohou příslušné orgány nařídit předání bankovních, finančních nebo obchodních dokladů, nebo přiměřený přístup k souvisejícím informacím.

ČLÁNEK 142

Nápravná opatření

1.    Každá smluvní strana zajistí, aby justiční orgány mohly na žádost žadatele, a aniž je dotčena náhrada škody, která vznikla nositeli práv porušením práv, a bez odškodnění jakéhokoli druhu nařídit zničení zboží, u něhož zjistily, že je jím porušováno právo duševního vlastnictví, nebo alespoň konečné odstranění tohoto zboží z obchodních kanálů. Každá smluvní strana rovněž zajistí, aby v případě potřeby mohly justiční orgány nařídit zničení materiálů a nástrojů používaných převážně při vytváření nebo výrobě tohoto zboží.

2.    Justiční orgány smluvních stran mají pravomoc nařídit, aby opatření uvedená v odstavci 1 byla provedena na náklady porušovatele práv, ledaže tomu odporují zvláštní důvody.

3.    Při zvažování žádostí o nápravná opatření bude brán zřetel na nutnost přiměřenosti mezi závažností porušení práv a nařízeným opatřením k nápravě, jakož i na zájmy třetích stran.

ČLÁNEK 143

Soudní zákazy

Každá smluvní strana zajistí, aby v případě vydání soudního rozhodnutí, jímž bylo shledáno porušení práva duševního vlastnictví, mohly justiční orgány vydat proti porušiteli i proti kterémukoliv prostředníkovi, jehož služby využívá třetí strana k porušování práva duševního vlastnictví, soudní zákaz dalšího porušování.

ČLÁNEK 144

Alternativní opatření

Každá smluvní strana může stanovit, že ve vhodných případech a na žádost osoby, na niž se vztahují nápravná opatření uvedená v článku 142 nebo 143, mohou justiční orgány nařídit zaplacení peněžního vyrovnání poškozenému namísto použití nápravných opatření podle uvedených dvou článků, pokud tato osoba nejednala úmyslně ani z nedbalosti, výkon dotyčných nápravných opatření by jí způsobil nepřiměřenou újmu a pokud se peněžní vyrovnání poškozenému jeví přiměřeně dostatečným.

ČLÁNEK 145

Náhrada škody

1.    Každá smluvní strana zajistí, aby justiční orgány měly pravomoc na žádost poškozeného nařídit porušovateli práv vykonávajícímu činnost, o níž věděl nebo měl vědět, že porušuje práva, zaplatit nositeli práv náhradu škody odpovídající skutečné újmě, kterou utrpěl v důsledku porušení práva. Při stanovení náhrady škody justiční orgány:

a)    přihlédnou ke všem vhodným faktorům, jako jsou nežádoucí hospodářské důsledky, včetně ztráty zisku, kterou poškozená strana utrpěla, k neoprávněným ziskům porušovatele práv a případně i k jiným než hospodářským hlediskům, jako je morální újma způsobená nositeli práv porušením práv, nebo

b)    jako alternativu k písmenu a) mohou ve vhodných případech stanovit náhradu škody jako paušální částku na základě faktorů, jako je alespoň výše licenčních poplatků nebo poplatků, které by musely být zaplaceny, kdyby porušovatel práv požádal o udělení oprávnění k užívání příslušných práv duševního vlastnictví.

2.    Jestliže porušovatel při výkonu činností nevěděl, ani důvodně nemohl vědět, že dochází k porušení práv, mohou smluvní strany stanovit, že justiční orgány mohou ve prospěch poškozené strany nařídit náhradu zisků nebo škod, které mohou být předem stanoveny.

ČLÁNEK 146

Náklady řízení

Každá smluvní strana zajistí, aby odpovídající a přiměřené náklady řízení a jiné náklady, jež vznikly straně, jež v soudním řízení uspěla, byly v zásadě uhrazeny stranou, která ve sporu neuspěla, je-li to spravedlivé.

ČLÁNEK 147

Zveřejnění soudních rozhodnutí

Každá smluvní strana zajistí, aby v případě soudního řízení zahájeného ve věci porušení práva duševního vlastnictví byly justiční orgány oprávněny nařídit na žádost navrhovatele a na náklady porušovatele práv vhodná opatření k rozšíření informace týkající se rozhodnutí, včetně zveřejnění celého rozhodnutí nebo jeho části.

ČLÁNEK 148

Domněnka autorství nebo vlastnictví

Smluvní strany uznávají, že pro účely uplatňování opatření, postupů a nápravných opatření stanovených v tomto oddíle postačuje, aby bylo jméno autora uvedeno na literárním nebo uměleckém díle obvyklým způsobem, aby byl autor tohoto díla, není-li prokázán opak, považován za autora, a byl tedy oprávněn zahájit řízení o porušení práv. Tento článek se obdobně použije na nositele práv souvisejících s autorským právem, pokud jde o jejich předmět ochrany.

ČLÁNEK 149

Správní postupy

V rozsahu, v jakém lze nařídit jakékoli občanskoprávní nápravné opatření jako výsledek správního řízení ve věci, budou tato řízení odpovídat zásadám v podstatě se rovnajícím zásadám uvedeným v příslušných ustanoveních tohoto oddílu.

PODODDÍL 2

VYMÁHÁNÍ PRÁV NA HRANICÍCH

ČLÁNEK 150

Opatření na hranicích

1.    Pokud jde o zboží pod celním dohledem, každá smluvní strana přijme nebo zachová postupy, jejichž prostřednictvím může držitel práva podat žádost požadující, aby celní orgány zadržely nebo pozastavily propuštění zboží podezřelého z porušení práv duševního vlastnictví, zejména ochranných známek, autorských práv a práv s nimi souvisejících, zeměpisných označení, patentů, užitných vzorů, průmyslových vzorů, topografií integrovaných obvodů a odrůdových práv (dále jen „podezřelé zboží“).

2.    Každá smluvní strana musí mít zavedeny elektronické systémy pro správu schválených nebo zaznamenaných žádostí celními orgány. Kyrgyzská republika zajistí tyto elektronické systémy nejpozději do pěti let ode dne vstupu této dohody v platnost.

3.    Pokud smluvní strana účtuje poplatek na pokrytí správních nákladů vyplývajících z žádosti nebo záznamu, musí být tento poplatek úměrný poskytnuté službě a vzniklým nákladům.

4.    Každá smluvní strana zajistí, aby její celní orgány rozhodly o schválení nebo zaznamenání žádostí v přiměřené lhůtě v souladu s jejími právními předpisy.

5.    Každá smluvní strana zajistí, aby se žádosti podle odstavce 1 mohly vztahovat na více zásilek.

6.    Každá smluvní strana zajistí, aby její celní orgány mohly v případě zboží pod celním dohledem jednat z vlastního podnětu a zadržet nebo pozastavit propuštění podezřelého zboží.

7.    Každá smluvní strana zajistí, aby její celní orgány používaly analýzu rizik k identifikaci podezřelého zboží.

8.    Každá smluvní strana zavede postupy umožňující zničení: podezřelého zboží, aniž by bylo nutné zahájit předchozí správní nebo soudní řízení pro formální určení porušení předpisů, zejména pokud dotčené osoby souhlasí se zničením nebo nejsou proti němu. Jestliže zboží, které údajně porušuje právo, není zničeno, každá smluvní strana zajistí, aby kromě výjimečných okolností bylo takové zboží odstraněno z obchodní sítě způsobem, který zabrání jakékoli újmě pro nositele práv.

9.    Pokud se následně zjistí, že zadržené nebo pozastavené zboží neporušuje právo duševního vlastnictví, nese odpovědnost vůči jakémukoli držiteli nebo deklarantovi zboží, kterému v tomto ohledu vznikla škoda, držitel práv v souladu s platnými právními předpisy každé smluvní strany.

10.    Každá smluvní strana může mít zavedeny postupy umožňující rychlé zničení padělaných ochranných známek a nedovolených napodobenin zasílaných poštou nebo expresními kurýrními službami.

11.    Každá smluvní strana se může rozhodnout, že tento článek neuplatní na dovoz zboží, které je uváděno na trh v jiné zemi nositelem práv nebo s jeho souhlasem. Smluvní strana může z uplatňování tohoto článku vyjmout zboží nekomerční povahy, které se nachází v osobních zavazadlech cestujících.

12.    Každá smluvní strana zajistí, aby její celní orgány vedly pravidelný dialog a podporovaly spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami a s dalšími orgány zapojenými do prosazování práv duševního vlastnictví.

13.    Smluvní strany spolupracují na problematice mezinárodního obchodu s podezřelým zbožím. Smluvní strany se zejména dohodly, že budou sdílet informace o obchodu s podezřelým zbožím ovlivňujícím druhou smluvní stranu, aniž jsou dotčeny příslušné platné právní předpisy o ochraně osobních údajů v každé ze smluvních stran.

14.    Co se týče porušení právních předpisů o právech duševního vlastnictví, k jejichž prosazování jsou v souladu s tímto článkem kompetentní celní orgány, použije se Protokol I o vzájemné správní pomoci v celních otázkách, aniž by byly dotčeny jiné formy spolupráce.

15.    Podvýbor pro práva duševního vlastnictví uvedený v článku 154 odpovídá za zajištění řádného fungování a provádění tohoto článku, zejména pokud jde o spolupráci mezi smluvními stranami.

ČLÁNEK 151

Soulad s GATT 1994 a s Dohodou TRIPS

Při provádění opatření na hranicích za účelem vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány, bez ohledu na to, zda jsou, či nejsou zahrnuta do tohoto pododdílu, zajistí smluvní strany soulad se svými povinnostmi podle GATT 1994 a Dohody TRIPS, zejména pak s článkem V GATT 1994 a článkem 41 a oddílem 4 části III Dohody TRIPS.

ODDÍL D

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

ČLÁNEK 152

Spolupráce

1.    Smluvní strany se dohodly, že budou spolupracovat, aby podpořily provádění závazků a povinností podle této kapitoly.

2.    Spolupráce mezi smluvními stranami zahrnuje tyto činnosti:

a)    výměnu informací o právním rámci týkajícím se práv duševního vlastnictví a příslušných pravidel jejich ochrany a prosazování;

b)    výměnu zkušeností mezi smluvními stranami ohledně legislativního pokroku;

c)    výměnu zkušeností mezi smluvními stranami ohledně prosazování práv duševního vlastnictví na ústřední a nižší úrovni;

d)    koordinaci v zájmu předcházení vývozu padělaného zboží, a to i s jinými zeměmi;

e)    technickou pomoc, budování kapacit, výměnu a školení personálu;

f)    ochranu a obranu práv duševního vlastnictví a šíření informací o této problematice, mimo jiné v podnikatelských kruzích a občanské společnosti;

g)    informovanost spotřebitelů a nositelů práv; posilování institucionální spolupráce například mezi úřady pro duševní vlastnictví;

h)    podporu informovanosti a vzdělávání široké veřejnosti o politikách týkajících se ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví;

i)    podporu ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví prostřednictvím spolupráce veřejného a soukromého sektoru se zapojením malých a středních podniků;

j)    formulace účinných strategií, jejichž cílem je určit cílovou skupinu a komunikační programy, které zvýší povědomí spotřebitelů a médií o dopadu porušování práv duševního vlastnictví, včetně nebezpečí pro zdraví a bezpečnost a spojitosti s organizovaným zločinem.

3.    Každá smluvní strana může zpřístupnit veřejnosti specifikace produktů nebo jejich přehledy a příslušná kontaktní místa pro kontrolu nebo správu zeměpisných označení druhé smluvní strany, která jsou chráněna podle pododdílu 4.

4.    Smluvní strany buď přímo, nebo prostřednictvím Podvýboru pro duševní vlastnictví podle článku 154 udržují kontakt ve všech záležitostech týkajících se provádění a fungování této hlavy.

ČLÁNEK 153

Dobrovolné iniciativy zúčastněných stran

Každá smluvní strana se snaží usnadnit dobrovolné iniciativy zúčastněných stran, jejichž cílem je omezit porušování práv duševního vlastnictví, mimo prostřednictvím internetu a v jiných tržních prostředích, a jež se zaměřují na konkrétní problémy a hledají praktická řešení, která jsou realistická, vyvážená, přiměřená a spravedlivá pro všechny dotčené strany, a to kromě jiného takto:

a)    každá smluvní strana se snaží po oboustranné shodě organizovat setkání zúčastněných stran na svém území, aby usnadnila dobrovolné iniciativy za účelem hledání řešení a odstranění rozdílů, pokud jde o ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a omezování jejich porušování;

b)    smluvní strany usilují o vzájemnou výměnu informací o snahách usnadnit dobrovolné iniciativy zúčastněných stran na svém území a

c)    smluvní strany se snaží podporovat otevřený dialog a spolupráci mezi svými zúčastněnými stranami a vybízet je, aby společně hledaly řešení a odstraňovaly rozdíly, pokud jde o ochranu a prosazování práv duševního vlastnictví a omezování jejich porušování.

ČLÁNEK 154

Institucionální ustanovení

1.    Smluvní strany zřizují Podvýbor pro práva duševního vlastnictví složený ze zástupců Evropské unie a Kyrgyzské republiky s cílem sledovat provádění této kapitoly a zintenzívnit jejich spolupráci a dialog o právech duševního vlastnictví.

2.    Podvýbor pro práva duševního vlastnictví se schází na žádost kterékoli ze smluvních stran, střídavě v Evropské unii a v Kyrgyzské republice, v čase, na místě a způsobem, na němž se smluvní strany dohodnou, a to i prostřednictvím videokonference, avšak nejpozději do 90 dnů po podání žádosti.

KAPITOLA 9

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY

ČLÁNEK 155

Definice

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)    „komerčním zbožím či službami“ typ zboží nebo služeb, které se na obchodním trhu běžně prodávají nebo nabízejí nevládním odběratelům k nevládním účelům a které obvykle kupují nevládní odběratelé k nevládním účelům;

b)    „stavebními službami“ služby, jejichž cílem je jakákoli realizace inženýrských staveb nebo stavebních prací jakýmikoli prostředky na základě oddílu 51 prozatímní CPC OSN;

c)    „elektronickou aukcí“ opakující se postup, při němž dodavatelé využívají elektronických prostředků pro prezentaci buď nových cen, nebo nových hodnot pro kvantifikovatelné necenové prvky nabídek, které souvisejí s hodnotícími kritérii, nebo pro prezentaci obojího, a jenž umožňuje řazení a přeřazování nabídek;

d)    výrazem „písemně“ nebo „písemný“ jakékoli slovní nebo číselné vyjádření, které lze číst, reprodukovat a následně sdělovat a jež zahrnuje elektronicky předávané a uchovávané informace;

e)    „omezeným zadávacím řízením“ řízení, ve kterém zadavatel kontaktuje jednoho nebo více dodavatelů dle svého výběru;

f)    „opatřením“ jakýkoli právní předpis, postup, administrativní pokyny či praxe nebo jakýkoli jiný krok zadavatele ve vztahu k veřejné zakázce, na kterou se vztahuje tato dohoda;

g)    „stálým seznamem“ seznam kvalifikovaných dodavatelů, které zadavatel hodlá použít více než jednou;

h)    „oznámením zamýšlené veřejné zakázky“ oznámení zveřejněné zadavatelem vyzývající dodavatele, kteří mají zájem, k podání žádosti o účast, k předložení nabídky, nebo k obojímu;

i)    „kompenzací“ jakákoli podmínka nebo opatření, které se využívají k podpoře místního rozvoje nebo ke zlepšení platební bilance smluvní strany, jako je použití vnitrostátního obsahu, udělování licencí na technologii, investiční požadavky, výměnný obchod nebo podobná opatření či požadavky;

j)    „otevřeným nabídkovým řízením“ řízení, při němž může nabídku předložit jakýkoli zainteresovaný dodavatel;

k)    „zadavatelem“ subjekt, na který se vztahuje pododdíl oddílu 1, 2 nebo 3 přílohy 9 smluvní strany;

l)    „kvalifikovaným dodavatelem“ dodavatel, jehož zadavatel uznává jako splňujícího podmínky účasti;

m)    „výběrovým zadávacím řízením“ řízení, v němž zadavatel vyzve k podání nabídky pouze kvalifikované dodavatele;

n)    „službami“ i stavební služby, není-li uvedeno jinak;

o)    „normou“ dokument schválený uznaným orgánem, který nabízí pro obecné a opakované použití pravidla, pokyny nebo charakteristiky výrobků či služeb nebo k nim se vztahující postupy a výrobní metody, jejichž dodržování není závazné; může rovněž zahrnovat či se výhradně týkat požadavků na terminologii, symboly, balení, označování či značení platných pro zboží, službu, postup či výrobní metodu;

p)    „dodavatelem“ osoba nebo skupina osob, která poskytuje nebo by mohla poskytovat zboží či služby, a

q)    „technickou specifikací“ požadavek zadávacího řízení, který:

i)    stanoví vlastnosti zboží nebo služeb, které jsou předmětem nabídky, včetně kvality, výkonnosti, bezpečnosti a rozměrů nebo postupů a metod jejich výroby nebo poskytování, nebo

ii)    se týká požadavků na terminologii, symboly, obaly, značení nebo označování výrobku, pokud se týkají zboží či služby;

r)    „CPC OSN“ prozatímní Centrální klasifikace produkce OSN (Statistical Papers, řada M, č. 77, Odbor pro ekonomické a sociální otázky, Statistické oddělení OSN, New York, 1991).

ČLÁNEK 156

Oblast působnosti

1.    Tato kapitola se vztahuje na jakékoli opatření týkající se veřejných zakázek, na které se vztahuje tato dohoda, bez ohledu na to, zda se uskutečňuje výhradně nebo částečně elektronicky.

2.    Pro účely této kapitoly se „veřejnou zakázkou, na kterou se vztahuje tato dohoda“, rozumí zakázka pro státní účely:

a)    na pořízení zboží, služeb nebo jejich kombinace:

i)    jak je uvedeno v příloze 9 a

ii)    za účelem jiným, než je komerční prodej či další prodej nebo za účelem použití ve výrobě nebo při dodávce zboží či poskytnutí služby na komerční prodej či další prodej;

b)    uskutečňovaná prostřednictvím všech smluvních prostředků včetně: koupě; koupě na splátky; pronájmu či nájmu s právem následné koupě nebo bez něj;

c)    jejíž hodnota, která je odhadnuta v souladu s odstavci 6 až 8 tohoto článku, se v okamžiku uveřejnění oznámení v souladu s článkem 160 rovná příslušnému finančnímu limitu stanovenému v oddílech 1 až 3 přílohy 9, nebo je vyšší;

d)    vypsaná zadavatelem a

e)    která není jinak vyloučena z působnosti odstavce 3 tohoto článku nebo pododdílu příslušných smluvních stran oddílů 1, 2, 3 nebo 5 přílohy 9.

3.    Není-li v příloze 9 stanoveno jinak, nevztahuje se tato kapitola na:

a)    nabývání nebo pronájem půdy, stávajících budov nebo jiného nemovitého majetku nebo souvisejících práv;

b)    mimosmluvní ujednání nebo jakoukoli formu pomoci, kterou smluvní strany poskytují, včetně dohod o spolupráci, grantů, půjček, kapitálových injekcí, záruk a daňových pobídek;

c)    pořizování nebo získávání služeb finančních agentur nebo depozitních služeb, konkurzních služeb a služeb řízení pro regulované finanční instituce nebo služeb souvisejících s prodejem, zpětným odkupem a distribucí veřejného dluhu, včetně půjček a vládních dluhopisů, směnek a jiných cenných papírů;

d)    smlouvy na zajišťování veřejné zaměstnanosti;

e)    veřejné zakázky udílené:

i)    za konkrétním účelem poskytování mezinárodní pomoci, včetně rozvojové pomoci;

ii)    v rámci konkrétního postupu nebo podmínky mezinárodní dohody o rozmisťování vojsk nebo o společném provádění projektu smluvními stranami, nebo

iii)    podle zvláštního postupu nebo podmínky mezinárodní organizace nebo financované mezinárodními granty, půjčkami nebo jinou pomocí, kde by platný postup nebo podmínka byly v rozporu s touto kapitolou.

4.    Závazky každé smluvní strany týkající se veřejných zakázek, na které se vztahuje tato dohoda, a souvisejícího přístupu k informacím jsou uvedeny v příloze 9 takto:

a)    v oddíle 1 ústřední orgány státní správy, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje tato kapitola, včetně příslušných prahových hodnot pro zahrnuté zboží a služby;

b)    v oddíle 2 orgány státní správy na nižší než ústřední úrovni, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje tato kapitola, včetně příslušných prahových hodnot pro zahrnuté zboží a služby;

c)    v oddíle 3 všechny ostatní subjekty, na jejichž veřejné zakázky se vztahuje tato kapitola, včetně příslušných prahových hodnot pro zahrnuté zboží a služby;

d)    v oddíle 4 služby, jiné než stavební, na něž se vztahuje tato kapitola;

e)    v oddíle 5 obecné poznámky a odchylky a

f)    v oddíle 6 sdělovací prostředky, v nichž smluvní strana zveřejňuje svá oznámení o veřejných zakázkách, oznámení o zadání zakázky a další informace týkající se jejího systému veřejných zakázek, jak je stanoveno v této kapitole.

5.    Pokud zadavatel v souvislosti s veřejnou zakázkou, na kterou se vztahuje tato dohoda, vyžaduje, aby osoby, které nejsou zahrnuty v pododdílu týkajícím se příslušné smluvní strany oddílu 1, 2 nebo 3 přílohy 9, zadávaly zakázky v souladu s určitými požadavky, na tyto požadavky se obdobně použije odstavec 4 tohoto článku.

Ocenění

6.    Při odhadování hodnoty veřejné zakázky, na kterou se vztahuje tato dohoda, za účelem zjištění, zda se jedná o veřejnou zakázku, na kterou se vztahuje tato dohoda, zadavatel:

a)    nebude veřejnou zakázku rozdělovat na dílčí zakázky, ani nebude vybírat či používat určitou oceňovací metodu pro odhad její hodnoty s cílem zakázku úplně nebo částečně vyloučit z působnosti této kapitoly a

b)    uvede odhadovanou maximální celkovou hodnotu zakázky za celou dobu jejího trvání, bez ohledu na to, zda bude zadána jednomu či více dodavatelům, přičemž zohlední všechny formy odměňování, včetně:

i)    prémií, honorářů, provizí a úroků a

ii)    pokud zakázka stanoví možnost opcí, celkovou hodnotu těchto opcí.

7.    Pokud je při jediném požadavku na zakázku zadáno více zakázek nebo je zadána zakázka v samostatných částech (dále jen „opakující se zakázky“), základem pro výpočet odhadované maximální celkové hodnoty je buď:

a)    hodnota opakovaných zakázek na zboží nebo služby téhož druhu zadaných během předcházejících dvanácti měsíců nebo předcházejícího rozpočtového roku zadavatele, přičemž tato hodnota je pokud možno upravena s ohledem na očekávané změny množství či hodnoty zboží nebo služeb pořizovaných v následujících dvanácti měsících, nebo

b)    odhadovaná hodnota opakovaných zakázek na zboží nebo služby téhož druhu, jež mají být zadány během dvanácti měsíců, které následují po zadání první zakázky, či v rozpočtovém roce zadavatele.

8.    V případě zakázky zadávané prostřednictvím koupě na splátky, pronájmu či nájmu zboží nebo služby nebo zakázky, jejíž celková cena není stanovena, je základem pro ocenění:

a)    v případě smlouvy na dobu určitou:

i)    je-li doba trvání smlouvy kratší či rovna dvanácti měsícům, celková odhadovaná maximální hodnota zakázky po dobu jejího trvání, nebo

ii)    přesahuje-li doba trvání smlouvy dvanáct měsíců, celková odhadovaná maximální hodnota včetně odhadované zůstatkové hodnoty;

b)    v případě zakázek na dobu neurčitou odhadovaná měsíční splátka vynásobená 48 a

c)    není-li jisté, zda se jedná o smlouvu na dobu určitou, použije se písmeno b).

ČLÁNEK 157

Bezpečnost a obecné výjimky

1.    Žádná ustanovení této kapitoly se nevykládají tak, aby některé smluvní straně bránila učinit opatření nebo nezveřejnit informace, které považuje za nezbytné pro ochranu svých zásadních bezpečnostních zájmů týkajících se zakázek:

a)    na zbraně, střelivo či válečný materiál;

b)    nezbytných pro národní bezpečnost nebo

c)    pro účely národní obrany.

2.    Za podmínky, že se taková opatření neuplatňují způsobem, který by vytvářel nástroj svévolné nebo neoprávněné diskriminace mezi smluvními stranami, kde převládají stejné podmínky, nebo skrytého omezení obchodu mezi smluvními stranami, se žádná ustanovení této kapitoly nevykládají tak, aby kterékoli smluvní straně bránila v provádění nebo vymáhání opatření, jež:

a)    jsou nutná k ochraně veřejné mravnosti, pořádku nebo bezpečnosti;

b)    jsou nezbytná k ochraně života nebo zdraví lidí, zvířat nebo rostlin;

c)    jsou nutná k ochraně duševního vlastnictví nebo

d)    se vztahují ke zboží nebo službám osob se zdravotním postižením, dobročinných institucí nebo vytvořeným prací vězňů.

ČLÁNEK 158

Obecné zásady

Zákaz diskriminace

1.    V případě jakéhokoli opatření týkajícího se veřejné zakázky, na kterou se vztahuje tato dohoda, musí každá smluvní strana, včetně jejích zadavatelů, bezodkladně a bezpodmínečně zajistit pro zboží a služby druhé smluvní strany a pro dodavatele druhé smluvní strany nabízející takové zboží nebo služby zacházení, které není méně příznivé, než jaké daná smluvní strana, včetně jejích zadavatelů, poskytuje domácímu zboží, službám a dodavatelům.

2.    V případě jakýchkoli opatření týkajících se veřejné zakázky, na kterou se vztahuje tato dohoda, nesmí žádná smluvní strana včetně jejích zadavatelů:

a)    zacházet s dodavatelem usazeným na jejím území méně příznivě než s jiným dodavatelem usazeným na jejím území na základě míry zahraniční příslušnosti nebo vlastnictví nebo

b)    diskriminovat dodavatele usazeného na jejím území na základě toho, že zboží nebo služby, které pro určitou veřejnou zakázku nabízí, jsou zbožím nebo službami druhé smluvní strany.

Národní zacházení s dodavateli usazenými na území smluvní strany

3.    Každá smluvní strana zajistí, aby dodavatelům druhé smluvní strany, kteří si zřídili obchodní přítomnost na jejím území zřízením, nabytím nebo udržováním právnické osoby, bylo s ohledem na jakékoli veřejné zakázky smluvní strany na jejím území poskytnuto zacházení, které není méně příznivé než zacházení poskytované jejím domácím dodavatelům v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

Použijí se obecné výjimky stanovené v článku 157.

Použití elektronických prostředků

4.    Při elektronickém zadávání veřejné zakázky, na kterou se vztahuje tato dohoda, musí zadavatel:

a)    zajistit, aby byla veřejná zakázka zadána s použitím takových technologií a softwaru (včetně technologií a softwaru pro ověřování pravosti a kódování informací), které jsou obecně dostupné a interoperabilní s ostatními běžně dostupnými technologickými a softwarovými produkty, a

b)    udržovat mechanismy, které zajišťují integritu žádostí o účast a integritu nabídek, včetně stanovení času přijetí a také prevence neoprávněného přístupu, a

c)    používat elektronické informační a komunikační prostředky pro uveřejňování oznámení a zadávací dokumentace v zadávacích řízeních a v nejširším možném rozsahu pro podávání nabídek.

Zadávání veřejných zakázek, na které se vztahuje tato dohoda

5.    Zadavatel zadává veřejné zakázky, na které se vztahuje tato dohoda, transparentním a nestranným způsobem, který:

a)    je v souladu s touto kapitolou, s využitím metod, jako je otevřené zadávací řízení, výběrové zadávací řízení a omezené zadávací řízení;

b)    brání střetu zájmů a

c)    brání korupčním praktikám.

Pravidla původu

6.    Pro účely veřejných zakázek, na které se vztahuje tato dohoda, neuplatní žádná smluvní strana pro zboží nebo služby dovážené z druhé smluvní strany nebo dodávané druhou smluvní stranou pravidla původu, která se liší od pravidel původu, jež daná smluvní strana ve stejné době uplatňuje na dovoz nebo dodávky stejného zboží nebo služeb při běžném obchodování.

Kompenzace

7.    Pokud jde o veřejné zakázky, na které se vztahuje tato dohoda, žádná ze smluvních stran, včetně jejích zadavatelů, neusiluje o kompenzace, nezohledňuje je, neukládá ani nevymáhá.

Pravidla původu

8.    Odstavce 1 a 2 se nevztahují na:

a)    cla a odvody jakéhokoli druhu ukládané na dovoz nebo v souvislosti s ním;

b)    způsob výběru takových cel a poplatků a

c)    ostatní dovozní předpisy nebo náležitosti a opatření ovlivňující obchodování se službami, jiná než opatření týkající se veřejných zakázek, na které se vztahuje tato dohoda.

Protikorupční opatření

9.    Každá smluvní strana zajistí, aby měla k dispozici vhodná opatření k řešení korupce ve svých veřejných zakázkách. Tato opatření mohou zahrnovat postupy, jejichž cílem je učinit nezpůsobilé pro účast na veřejných zakázkách smluvní strany, a to buď na dobu neurčitou, nebo po stanovenou dobu, dodavatele, u nichž justiční orgány nebo příslušné státní orgány této smluvní strany v konečném rozhodnutí rozhodly, že se dopustili podvodného nebo jiného protiprávního jednání v souvislosti s veřejnými zakázkami na území této smluvní strany. Každá smluvní strana rovněž zajistí, aby zavedla politiky a postupy pro co největší odstranění nebo řešení jakéhokoli možného střetu zájmů osob, které jsou zapojeny do zadávání veřejných zakázek nebo na ně mají vliv.

ČLÁNEK 159

Informace o systému zadávání zakázek

1.    Každá smluvní strana:

a)    neprodleně zveřejní každý zákon, nařízení, soudní rozhodnutí, obecně platné správní rozhodnutí, standardní smluvní ujednání, které je předepsáno zákonem či nařízením a je začleněno v podobě odkazu do oznámení nebo zadávací dokumentace, a postupy vztahující se k veřejným zakázkám, na které se vztahuje tato dohoda, jakož i veškeré jejich úpravy, a to na oficiálně určených elektronických či tištěných médiích, která mají širokou distribuci a jsou veřejnosti snadno dostupná, a

b)    poskytne druhé smluvní straně na požádání jejich vysvětlení.

2.    Každá smluvní strana uvede v oddíle 6 přílohy 9:

a)    seznam elektronických či tištěných médií, v nichž každá smluvní strana zveřejní informace podle odst. 1 písm. a) tohoto článku;

b)    seznam elektronických a tištěných médií, v nichž smluvní strana zveřejní oznámení podle článku 160, čl. 162 odst. 7 a čl. 169 odst. 2, a

c)    adresu nebo adresy internetových stránek, kde smluvní strana zveřejňuje své oznámení týkající se zadaných zakázek ve smyslu čl. 169 odst. 2.

3.    Smluvní strana neprodleně oznámí Výboru pro spolupráci veškeré změny informací uvedených podle odstavce 2 tohoto článku v oddíle 6 přílohy 9.

ČLÁNEK 160

Oznamování

1.    Veškerá oznámení uvedená v tomto článku (oznámení zamýšlené veřejné zakázky, souhrnné oznámení a oznámení plánované veřejné zakázky) jsou přímo a bezplatně přístupná elektronicky prostřednictvím jediného on-line přístupového místa. Oznámení lze kromě toho zveřejňovat také ve vhodném tištěném médiu, které musí být široce distribuováno, a musí být veřejnosti snadno dostupná nejméně do uplynutí lhůty uvedené v oznámení.

Oznámení zamýšlené veřejné zakázky

2.    U každého zadávacího řízení týkajícího se veřejných zakázek, na které se vztahuje tato dohoda, zadavatel zveřejní oznámení zamýšlené zakázky, s výjimkou okolností popsaných v článku 166.

3.    Není-li v této kapitole stanoveno jinak, musí každé oznámení zamýšlené zakázky obsahovat tyto údaje:

a)    jméno a adresu zadavatele a další informace potřebné pro jeho kontaktování a pro získání všech relevantních dokumentů, které se zakázkou souvisejí, případně jejich cenu a platební podmínky;

b)    popis zakázky včetně povahy a množství pořizovaného zboží či služeb, a není-li toto množství známo, odhadované množství;

c)    u opakovaných smluv pokud možno odhad, kdy budou oznámeny navazující zamýšlené veřejné zakázky;

d)    popis všech možností;

e)    lhůty pro dodání zboží či poskytnutí služeb nebo dobu trvání smlouvy;

f)    metodu, která se použije, a informace o tom, zda se v jejím rámci uplatní jednání či elektronická dražba;

g)    případně adresu a lhůtu pro podání žádosti o účast;

h)    adresu a nejzazší lhůtu pro podávání nabídek;

i)    jazyk či jazyky, v nichž mohou být nabídky nebo žádosti o účast podány, pokud mohou být podány v jiném jazyce než v úředním jazyce smluvní strany zadavatele;

j)    seznam a stručný popis podmínek účasti, včetně požadavků na specifické dokumenty nebo osvědčení, jež musí dodavatelé v této souvislosti předložit, nejsou-li tyto požadavky uvedeny v zadávací dokumentaci, která je poskytována všem zainteresovaným dodavatelům současně s oznámením zamýšlené veřejné zakázky;

k)    informace o kritériích, která se použijí pro výběr, případně o jakémkoli omezení počtu dodavatelů, kteří budou do řízení pozváni, pokud zadavatel hodlá podle článku 162 přizvat do řízení jen omezený počet vybraných kvalifikovaných dodavatelů, a

l)    údaj, že se jedná o veřejnou zakázku, na kterou se vztahuje tato dohoda.

Souhrnné oznámení

4.    Pro každou zamýšlenou veřejnou zakázku zveřejní zadavatel souhrnné oznámení, které bude dostupné v jednom z úředních jazyků WTO v okamžiku zveřejnění úplného oznámení zamýšlené veřejné zakázky. Souhrnné oznámení musí obsahovat přinejmenším tyto informace:

a)    předmět zakázky;

b)    nejzazší lhůtu pro předložení nabídky nebo případně nejzazší lhůtu pro podání žádosti o účast nebo o zařazení na stálý seznam a

c)    adresu, na níž si lze vyžádat dokumentaci potřebnou k veřejné zakázce.

Oznámení plánovaných veřejných zakázek

5.    Zadavatelé se vyzývají, aby v každém rozpočtovém roce ve vhodném elektronickém a, je-li k dispozici, tištěném médiu uvedeném v oddíle 6 přílohy 9 co nejdříve zveřejnili oznámení budoucích plánovaných zakázek (dále jen „oznámení plánovaných zakázek“). Oznámení plánovaných zakázek se rovněž zveřejní na internetových stránkách jednotného přístupového místa uvedených v oddíle 6 přílohy 9, s výhradou odstavce 3 tohoto článku. Oznámení plánovaných zakázek by mělo obsahovat předmět zakázek a plánované datum uveřejnění oznámení zamýšlené zakázky.

6.    Zadavatelé uvedení v oddílech B nebo C mohou využívat oznámení plánovaných zakázek jako oznámení zamýšlené zakázky za předpokladu, že toto oznámení zahrnuje všechny informace stanovené v odstavci 4, které jsou zadavateli dostupné, a také prohlášení, že dodavatelé, kteří mají o zakázku zájem, jej mají vyjádřit zadavateli.

ČLÁNEK 161

Podmínky účasti

1.    Zadavatel omezí veškeré podmínky účasti v nabídkovém řízení na podmínky, které jsou zásadní pro zajištění toho, aby měl dodavatel pro realizaci dané veřejné zakázky právní a finanční kapacitu i podnikatelské a odborné schopnosti.

2.    Při stanovování podmínek účasti zadavatel:

a)    nepodmiňuje účast dodavatele v zadávacím řízení tím, zda mu byla v předchozích zadávacích řízeních zadavatelem smluvní strany zadána jedna nebo více zakázek, a

b)    může vyžadovat odpovídající předchozí zkušenosti, pokud jsou zásadní pro splnění podmínek zakázky 21 .

3.    Při posuzování, zda dodavatel splňuje podmínky účasti, zadavatel:

a)    hodnotí finanční kapacitu i podnikatelské a odborné schopnosti dodavatele na základě jeho podnikatelských aktivit jak na území smluvní strany zadavatele, tak mimo ně, a

b)    vychází z podmínek, které předem blíže určil v oznámeních či v zadávací dokumentaci.

4.    Jsou-li k dispozici příslušné důkazy, může smluvní strana, včetně jejích zadavatelů, vyloučit dodavatele z účasti na zakázce z těchto důvodů:

a)    úpadek;

b)    nepravdivá prohlášení;

c)    významné či přetrvávající nedostatky při provádění některých podstatných požadavků či povinností podle předchozí smlouvy;

d)    pravomocné rozhodnutí v souvislosti se závažnou trestnou činností nebo se závažnými přestupky;

e)    profesní pochybení nebo jednání či opomenutí, která mají nepříznivý dopad na obchodní bezúhonnost dodavatele, nebo

f)    neplacení daní.

ČLÁNEK 162

Způsobilost dodavatelů

Registrační systémy a kvalifikační postupy

1.    Každá smluvní strana, včetně jejích zadavatelů, může spravovat systém registrace dodavatelů, do něhož se dodavatelé, kteří mají zájem, musí zaregistrovat a poskytnout určité informace. V takovém případě smluvní strana zajistí, aby dodavatelé, kteří mají zájem, měli pokud možno přístup k informacím o registračním systému, a to elektronicky, a aby mohli kdykoli požádat o registraci. Zadavatel je v přiměřené lhůtě informuje o rozhodnutí o udělení nebo zamítnutí této žádosti. Je-li žádost zamítnuta, musí být rozhodnutí řádně odůvodněno.

2.    Každá smluvní strana zajistí, aby:

a)    její zadavatelé vynaložili úsilí k minimalizaci rozdílů ve svých kvalifikačních postupech a

b)    pokud její zadavatelé spravují systémy registrace, vynaložili úsilí k minimalizaci rozdílů ve svých systémech registrace.

3.    Žádná smluvní strana, včetně jejích zadavatelů, nesmí přijmout ani používat systém registrace nebo kvalifikační postup za účelem nebo s účinkem vytvoření zbytečných překážek pro účast dodavatelů druhé smluvní strany v jejích zadávacích řízeních.

Výběrové zadávací řízení

4.    Pokud zadavatel hodlá využít výběrového zadávacího řízení:

a)    uvede v oznámení zamýšlené zakázky přinejmenším informace uvedené v čl. 160 odst. 3 písm. a), b), f), g), j), k) a l) a vyzve dodavatele k podání žádosti o účast a

b)    poskytne kvalifikovaným dodavatelům do zahájení běhu lhůty pro podávání nabídek přinejmenším informace uvedené v čl. 160 odst. 3 písm. c), d), e), h) a i), které oznámí v souladu s čl. 164 odst. 3.

5.    Zadavatel umožní všem kvalifikovaným dodavatelům účastnit se daného zadávacího řízení, ledaže by zadavatel v oznámení zamýšlené zakázky stanovil jakékoliv omezení počtu kvalifikovaných dodavatelů, jimž bude dovoleno podat nabídku, a kritéria pro výběr tohoto omezeného počtu dodavatelů. Výzva k podání nabídky se zasílá takovému počtu kvalifikovaných dodavatelů, který je nezbytný pro zajištění účinné hospodářské soutěže.

6.    Pokud zadávací dokumentace není veřejně přístupná ode dne zveřejnění oznámení podle odst. 4 písm. a), zadavatel zajistí, aby tyto dokumenty byly poskytnuty všem kvalifikovaným dodavatelům vybraným v souladu s odstavcem 5 ve stejnou dobu.

Stálé seznamy

7.    Zadavatel může vést stálé seznamy za předpokladu, že oznámení vyzývající zainteresované dodavatele k podání žádosti o zařazení na seznam:

a)    se každoročně zveřejňuje na vhodném médiu uvedeném v oddíle 6 přílohy 9 a

b)    je-li zveřejněno elektronicky, je nepřetržitě k dispozici na vhodném médiu uvedeném v oddíle 6 přílohy 9.

8.    Oznámení uvedené v odstavci 7 musí obsahovat:

a)    popis zboží či služeb nebo jejich kategorií, pro něž lze seznam použít;

b)    podmínky účasti, které musí dodavatelé splňovat, aby byli zařazeni na seznam, a způsob, jakým bude zadavatel ověřovat splnění těchto podmínek dodavatelem;

c)    název a adresu zadavatele a další informace nezbytné ke kontaktování zadavatele a získání všech příslušných dokumentů souvisejících se seznamem;

d)    dobu platnosti seznamu a způsob jeho obnovení nebo ukončení nebo, není-li uvedena doba platnosti, popis způsobu, jakým bude oznámeno, že je používání seznamu ukončeno, a

e)    informaci o tom, že seznam lze použít pro veřejné zakázky, na něž se vztahuje tato dohoda.

9.    V případech, kdy je platnost stálého seznamu stanovena na tři roky nebo méně, může zadavatel bez ohledu na odstavec 7 zveřejnit oznámení podle odstavce 7 pouze jednou, a sice na začátku doby jeho platnosti, za předpokladu, že:

a)    obsahuje informaci o době platnosti seznamu a uvádí, že žádná další oznámení již nebudou zveřejněna, a

b)    je zveřejněno elektronicky a je po dobu platnosti nepřetržitě k dispozici na vhodném médiu uvedeném v oddíle 6 přílohy 9.

10.    Zadavatel umožní dodavatelům požádat kdykoliv o zařazení na stálý seznam a všechny kvalifikované dodavatele na tento seznam zapíše v přiměřeně krátké době.

11.    Pokud dodavatel, který není zařazen na stálý seznam, podá žádost o účast v zadávacím řízení založeném na stálém seznamu a předloží všechny požadované dokumenty ve lhůtě stanovené v čl. 164 odst. 2, zadavatel jeho žádost posoudí. Zadavatel nesmí dodavatele z účasti na veřejné zakázce vyloučit z důvodu, že na posouzení žádosti nemá dostatek času, ledaže by ve výjimečných případech kvůli složitosti veřejné zakázky nebyl zadavatel schopen dokončit posouzení žádosti ve lhůtě určené k podávání nabídek.

Zadavatelé, na něž se vztahují oddíly 2 a 3 přílohy 9

12.    Zadavatel, na něhož se vztahují oddíly 2 a 3 přílohy 9, může oznámení vyzývající zainteresované dodavatele k podání žádosti o zařazení na stálý seznam použít jako oznámení zamýšlené veřejné zakázky za předpokladu, že:

a)    oznámení je zveřejněno v souladu s odstavcem 7 tohoto článku a obsahuje informace stanovené v odstavci 8 tohoto článku a co nejvíce dostupných informací požadovaných podle čl. 160 odst. 2 a sdělení, že se jedná o oznámení zamýšlené veřejné zakázky nebo že pouze dodavatelé na stálém seznamu obdrží další oznámení o vyhlášení zakázky, na něž se vztahuje stálý seznam, a

b)    zadavatel neprodleně poskytne dodavatelům, kteří u něho projevili o danou zakázku zájem, informace, jež jim budou postačovat pro posouzení jejich zájmu o zakázku, včetně všech zbývajících dostupných informací stanovených v čl. 160 odst. 2.

13.    Zadavatel uvedený v oddílech 2 nebo 3 přílohy 9 může dodavateli, který požádal o zařazení na stálý seznam, umožnit podání nabídky pro danou zakázku, pokud má zadavatel dostatek času na posouzení, zda tento dodavatel splňuje podmínky účasti.

14.    Zadavatel neprodleně informuje všechny dodavatele, kteří podají žádost o účast na veřejné zakázce nebo o zařazení na stálý seznam, o svém rozhodnutí ohledně jejich žádostí.

15.    Pokud zadavatel zamítne dodavatelovu žádost o účast na veřejné zakázce nebo žádost o zařazení na stálý seznam, přestane dodavatele považovat za kvalifikovaného nebo jej vyškrtne ze stálého seznamu, neprodleně o této skutečnosti dotyčného dodavatele vyrozumí a na jeho žádost mu neprodleně poskytne písemné odůvodnění svého rozhodnutí.

ČLÁNEK 163

Technické specifikace a zadávací dokumentace

Technické specifikace

1.    smluvní strana, včetně jejích veřejných zadavatelů, nesmí vypracovávat, přijímat ani uplatňovat žádné technické specifikace ani stanovit žádný postup pro posuzování shody za účelem nebo s účinkem vytvoření zbytečných překážek pro obchod mezi smluvními stranami.

2.    Při stanovování technických specifikací pořizovaného zboží nebo služby zadavatel, je-li to vhodné:

a)    stanoví technické specifikace spíše ve smyslu výkonnostních a funkčních požadavků než vzhledových nebo popisných charakteristik a

b)    založí technické specifikace na mezinárodních normách, pokud takové normy existují; v opačném případě na vnitrostátních technických předpisech, uznávaných vnitrostátních normách nebo na stavebních předpisech.

3.    Pokud se v technických specifikacích stanoví vzhledové nebo popisné charakteristiky, měl by zadavatel uvést, je-li to vhodné, že bude brát v úvahu nabídky rovnocenného zboží či služeb, které prokazatelně splňují podmínky dané zakázky, a to použitím například slov „nebo rovnocenné“ v zadávací dokumentaci.

4.    Zadavatel nesmí v technických specifikacích stanovit požadavek nebo odkaz na určitou ochrannou známku nebo obchodní jméno, patent, autorské právo, (průmyslový) vzor nebo typ, specifický původ, výrobce nebo dodavatele, ledaže neexistuje jiný dostatečně přesný nebo srozumitelný způsob, jak požadavky veřejné zakázky popsat; v takovém případě musí zadavatel v dokumentaci k zadávacímu řízení použít slova jako „nebo rovnocenné“.

5.    Zadavatel nesmí způsobem, který by ve svém důsledku bránil hospodářské soutěži, vyhledat ani přijmout poradenství, které by mohlo být použito při vypracovávání nebo přijímání technických specifikací pro určitou zakázku, od osoby, která může mít na dotyčné zakázce obchodní zájem.

6.    Smluvní strany, včetně jejich zadavatelů, mohou vypracovávat, přijímat či uplatňovat technické specifikace s cílem podporovat zachování přírodních zdrojů nebo ochranu životního prostředí za podmínky, že tak činí v souladu s tímto článkem.

Smluvní strana smí:

a)    umožnit zadavatelům, aby v průběhu zadávacího řízení zohledňovali environmentální a sociální hlediska, pokud jsou nediskriminační a souvisejí s předmětem dotčené zakázky, a

b)    přijmout vhodná opatření k zajištění souladu se svými povinnostmi v oblasti environmentálního, sociálního a pracovního práva, včetně povinností podle kapitoly 10.

Dokumentace k zadávacímu řízení

7.    Zadavatel poskytne dodavatelům zadávací dokumentaci, která obsahuje všechny informace potřebné k tomu, aby dodavatelé mohli připravit a předložit odpovídající nabídky. Tato dokumentace musí zahrnovat úplný popis (pokud již nebyl poskytnut v oznámení zamýšlené veřejné zakázky):

a)    zakázky, včetně povahy a množství pořizovaného zboží či služeb, nebo není-li toto množství známo, množství odhadovaného, a veškerých požadavků, které musí být splněny, včetně jakýchkoli technických specifikací, osvědčení o posouzení shody, plánů, nákresů nebo instrukčních materiálů;

b)    podmínek účasti, včetně seznamu informací a dokumentů, jež musí dodavatelé předložit v souvislosti s takovou účastí;

c)    pokud není jediným kritériem cena, o všech hodnotících kritériích, která vezme zadavatel při zadávání zakázky v úvahu, a o jejich relativním významu;

d)    pokud zadavatel provádí zadávací řízení elektronicky, o všech požadavcích na ověřování pravosti a kódování nebo jiných požadavcích souvisejících s elektronickým příjmem informací a dokumentů;

e)    uspořádá-li zadavatel elektronickou aukci, pravidel, podle nichž bude aukce provedena, včetně stanovení prvků nabídek v souvislosti s hodnoticími kritérii;

f)    o datu, čase, místě, případně o osobách, jejichž přítomnost bude povolena, pokud budou nabídky otevírány veřejně;

g)    o všech ostatních podmínkách, včetně platebních podmínek a jakýchkoli omezení prostředků, kterými lze nabídky podávat, například v tištěné formě nebo elektronicky, a

h)    lhůt pro dodání zboží či poskytnutí služeb stanovených v souladu s odstavcem 8.

8.    Při stanovování data pro dodání pořizovaného zboží nebo poskytnutí pořizovaných služeb vezme zadavatel v úvahu takové faktory, jako je složitost zakázky, předpokládaný rozsah subdodávek nebo reálná doba nezbytná pro výrobu, vyskladnění a přepravu zboží z dodacích míst nebo nezbytná pro poskytnutí služeb.

9.    Hodnoticí kritéria uvedená v dokumentaci k zadávacímu řízení mohou zahrnovat mimo jiné cenu a jiné nákladové faktory, kvalitu, technickou úroveň, vlastnosti z hlediska vlivu na životní prostředí a dodací podmínky.

10.    Zadavatel neprodleně:

a)    poskytne zadávací dokumentaci, a zajistí tak, že budou mít zainteresovaní dodavatelé dostatek času k předložení odpovídajících nabídek;

b)    poskytne zadávací dokumentaci na požádání kterémukoli dodavateli, který má zájem, a

c)    zodpoví veškeré odůvodněné žádosti o příslušné informace ze strany zainteresovaných či zúčastněných dodavatelů, pokud takové informace tyto dodavatele nezvýhodňují před ostatními.

Změny

11.    Pokud zadavatel před zadáním zakázky změní kritéria nebo požadavky stanovené v oznámení zamýšlené zakázky nebo v zadávací dokumentaci poskytnuté zúčastněným dodavatelům nebo pokud provede v oznámení či v zadávací dokumentaci úpravy nebo je vydá znovu, předá veškeré takové změny nebo upravená či znovu vydaná oznámení nebo zadávací dokumentaci v písemné podobě:

a)    všem dodavatelům, kteří se účastní v době, kdy je provedena změna, oprava nebo nové vydání, jsou-li dodavatelé zadavateli známi, a ve všech ostatních případech stejným způsobem, jakým byla zveřejněna původní informace, a

b)    ve vhodnou dobu tak, aby tito dodavatelé měli možnost příslušně upravit své nabídky a znovu je předložit.

ČLÁNEK 164

Lhůty

1.    Zadavatel v souladu se svými vlastními přiměřenými potřebami poskytne dodavatelům dostatek času na přípravu a podání žádosti o účast, jakož i na podání odpovídající nabídky, přičemž vezme v úvahu takové faktory, jako je:

a)    povaha a složitost zakázky;

b)    předpokládaný rozsah subdodávek a

c)    doba nutná pro předání nabídky ze zahraničního i domácího místa, pokud k předání není použito elektronických prostředků.

Tyto lhůty, včetně jakýchkoli prodloužení, jsou stejné pro všechny zainteresované nebo zúčastněné dodavatele.

2.    Zadavatel, který použije výběrové zadávací řízení, stanoví lhůtu pro podávání žádostí o účast v zásadě alespoň 25 dnů ode dne uveřejnění oznámení zamýšlené veřejné zakázky. Pokud zadavatel z naléhavého a náležitě opodstatněného důvodu nemůže tento termín dodržet, lhůta může být zkrácena, ovšem nikoli na méně než 10 dnů.

3.    S výjimkou případů stanovených v odstavcích 4, 5, 7 a 8 zadavatel nestanoví lhůtu pro podávání nabídek kratší než 40 dní ode dne, kdy:

a)    je zveřejněno oznámení zamýšlené veřejné zakázky – v případě otevřeného zadávacího řízení, nebo

b)    zadavatel oznámí dodavatelům, že budou vyzváni k podání nabídek, a to za použití stálého seznamu, či nikoli, v případě výběrového zadávacího řízení.

4.    Zadavatel může lhůtu pro podávání nabídek stanovenou v souladu s odstavcem 3 zkrátit, ovšem nikoli na méně než deset dnů, jestliže:

a)    nejméně 40 dní a nejvýše dvanáct měsíců před uveřejněním oznámení zamýšlené zakázky uveřejnil oznámení plánovaných zakázek podle čl. 160 odst. 4 a jestliže toto oznámení plánovaných zakázek obsahovalo:

i)    popis veřejné zakázky;

ii)    přibližné lhůty pro podávání nabídek nebo žádostí o účast v řízení;

iii)    prohlášení, že dodavatelé, kteří mají o zakázku zájem, jej mají vyjádřit zadavateli;

iv)    adresu, na které je možno žádat o dokumenty související s veřejnou zakázkou, a

v)    tolik informací, které se požadují u oznámení zamýšlené zakázky podle čl. 160 odst. 2, kolik je k dispozici;

b)    zadavatel u zakázek, po nichž budou následovat zakázky další, v počátečním oznámení o zamýšlené veřejné zakázce uvedl, že v následných oznámeních budou stanoveny lhůty pro podávání nabídek na základě tohoto bodu, nebo

c)    v naléhavých případech, které musí zadavatel řádně odůvodnit, tuto lhůtu pro podávání nabídek v souladu s odstavcem 3 nelze poskytnout.

5.    Zadavatel může lhůtu pro podávání nabídek stanovenou v souladu s odstavcem 3 zkrátit o pět dnů za kterékoli z následujících okolností:

a)    oznámení zamýšlené veřejné zakázky je zveřejněno elektronicky;

b)    zadávací dokumentace je od data zveřejnění zamýšlené veřejné zakázky elektronicky dostupná a

c)    zadavatel přijímá nabídky podané elektronicky.

6.    Použití odstavce 5 ve spojení s odstavcem 4 nesmí v žádném případě vést ke zkrácení lhůty pro podávání nabídek stanovené v souladu s odstavcem 3 na méně než 10 dní ode dne, kdy bylo zveřejněno oznámení o zamýšlené veřejné zakázce.

7.    Jestliže zadavatel pořizuje komerční zboží či služby nebo jejich kombinaci, může bez ohledu na ostatní ustanovení tohoto článku zkrátit lhůtu pro podávání nabídek stanovenou v souladu s odstavcem 3 na ne méně než třináct dní za předpokladu, že zveřejní současně elektronicky jak oznámení zamýšlené zakázky, tak zadávací dokumentaci. Pokud navíc zadavatel přijímá nabídky na komerční zboží či služby podané elektronicky, může zkrátit lhůtu stanovenou v souladu s odstavcem 3 na ne méně než deset dní.

8.    Zadavatel uvedený v oddíle 2 nebo 3 přílohy 9, jenž vybral pro nabídkové řízení všechny kvalifikované dodavatele nebo jejich omezený počet, může lhůtu pro podávání nabídek určit na základě vzájemné dohody mezi zadavatelem a vybranými dodavateli. Jestliže k dohodě nedojde, lhůta nebude kratší než 10 dnů.

ČLÁNEK 165

Jednání

1.    Každá smluvní strana může stanovit, aby její zadavatelé vedli jednání s dodavateli, pokud:

a)    zadavatel v oznámení zamýšlené veřejné zakázky podle čl. 160 odst. 3 písm. f) uvedl, že má v úmyslu vést jednání, nebo

b)    se na základě vyhodnocení jeví, že žádná nabídka není zjevně nejvýhodnější z hlediska zvláštních hodnoticích kritérií stanovených v oznámení zamýšlené veřejné zakázky nebo v dokumentaci k zadávacímu řízení.

2.    Zadavatel je povinen:

a)    zajistit, aby každé vyloučení dodavatelů, kteří se účastní jednání, bylo provedeno v souladu s hodnotícími kritérii stanovenými v oznámeních zamýšlené zakázky nebo v zadávací dokumentaci, a

b)    po ukončení jednání poskytnout zbývajícím zúčastněným dodavatelům společnou lhůtu pro podání nových nebo přepracovaných nabídek.

ČLÁNEK 166

Omezené zadávací řízení

1.    Není-li toto ustanovení použito s cílem zabránit hospodářské soutěži mezi dodavateli nebo způsobem, který diskriminuje dodavatele druhé smluvní strany či chrání domácí dodavatele, může zadavatel použít omezené zadávací řízení a může se rozhodnout nepoužít články 160, 161, 162, čl. 163 odst. 7 až 11 a články 164 až 167 pouze za těchto okolností:

a)    za předpokladu, že požadavky v zadávací dokumentaci nejsou výrazně změněny, pokud:

i)    nebyly podány žádné nabídky nebo o účast nepožádal žádný dodavatel;

ii)    nebyly předloženy žádné nabídky, které by odpovídaly základním požadavkům zadávací dokumentace;

iii)    žádný dodavatel nesplnil podmínky účasti, nebo

iv)    předložené nabídky byly předem dohodnuty,

b)    pokud zboží či služby mohou být dodány pouze určitým dodavatelem a neexistuje k nim žádná přiměřená alternativa nebo náhrada z těchto důvodů:

i)    požadavky se týkají uměleckého díla;

ii)    ochrana patentů, autorských práv nebo jiných výhradních práv nebo

iii)    absence hospodářské soutěže z technických důvodů;

c)    pokud jde o dodatečné dodávky od původního dodavatele obsahující zboží a služby, které nebyly do prvotní zakázky zahrnuty, a pokud změna dodavatele tohoto dodatečného zboží či služeb:

i)    není možná z ekonomických nebo technických důvodů, jakými jsou požadavky na zaměnitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, softwarem, službami nebo instalacemi pořízenými v rámci prvotní veřejné zakázky, a

ii)    by zadavateli způsobila značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů;

d)    pouze v nezbytně nutných případech, pokud z důvodů extrémní naléhavosti vyvolaných událostmi, které zadavatel nemohl předvídat, by zboží nebo služby nemohly být získány včas prostřednictvím otevřeného zadávacího řízení nebo výběrového zadávacího řízení;

e)    v případě zboží zakoupeného na komoditním trhu;

f)    pokud zadavatel pořizuje prototypy nebo první zboží nebo službu, které jsou vyvinuty na jeho žádost v průběhu plnění nebo pro plnění určité zakázky na výzkum, pokus, studii nebo původní vývoj; původní vývoj prvního zboží nebo služby může zahrnovat omezenou produkci nebo dodávku, jejímž účelem je zahrnout výsledky testů v terénu a prokázat, že zboží nebo služby jsou vhodné pro výrobu či dodávku v odpovídajícím množství a přijatelné kvalitě, avšak nezahrnuje výrobu nebo dodávku v množstvích nutných pro nastolení obchodní rentability nebo pro pokrytí nákladů na výzkum a vývoj;

g)    v případě nákupů za výjimečně výhodných podmínek, které jsou nabízeny pouze krátkodobě v souvislosti s neobvyklým prodejem, jako je likvidace, nucená správa nebo úpadek, a kdy nejde o běžné nákupy od pravidelných dodavatelů, nebo

h)    v případě přidělení zakázky vítězi soutěže o návrh, pokud:

i)    soutěž byla uspořádána způsobem, který je v souladu se zásadami této kapitoly, zejména co se týká uveřejnění oznámení zamýšlené zakázky, a

ii)    účastníci soutěže jsou hodnoceni nezávislou porotou a vítěz má získat zakázku na návrh.

2.    Zadavatel vyhotoví o každé zakázce přidělené podle odstavce 1 písemnou zprávu. Zpráva bude obsahovat jméno zadavatele, hodnotu a druh dodaného zboží či poskytnutých služeb a prohlášení o okolnostech a podmínkách uvedených v odstavci 1, jež opravňují použití omezeného zadávacího řízení.

ČLÁNEK 167

Elektronické aukce

Zadavatel, který hodlá zadat veřejnou zakázku, na kterou se vztahuje tato dohoda, v elektronické aukci, poskytne každému účastníkovi před jejím zahájením:

a)    metodu pro automatické hodnocení (včetně matematického vzorce), která je založena na hodnotících kritériích stanovených v zadávací dokumentaci a která bude při dražbě použita pro automatické řazení a přeřazování;

b)    výsledky všech prvotních hodnocení prvků jeho nabídky, pokud má být zakázka zadána nejvýhodnější nabídce, a

c)    jakékoli jiné relevantní informace k průběhu elektronické aukce.

ČLÁNEK 168

Nakládání s nabídkami a zadávání zakázek

Nakládání s nabídkami

1.    Zadavatel všechny nabídky přijímá, otevírá a nakládá s nimi podle postupů, které zaručí spravedlnost a nestrannost zadávacího řízení, jakož i zachování důvěrnosti nabídek.

2.    Zadavatel nepenalizuje žádného dodavatele, jehož nabídka je přijata po uplynutí určené lhůty, pokud je toto zpoždění způsobeno pouze zanedbáním ze strany zadavatele.

3.    Zadavatel, který v době od zahájení zadávacího řízení do zadání zakázky umožní některému dodavateli opravit nechtěné chyby formálního rázu, poskytne stejnou možnost všem zúčastněným dodavatelům.

Zadávání zakázek

4.    Nabídka, která má být hodnocena z hlediska možnosti zadání zakázky, musí mít písemnou podobu a musí v době otevření odpovídat nezbytným požadavkům stanoveným v oznámeních a v dokumentaci k zadávacímu řízení a musí být podána kvalifikovaným dodavatelem.

5.    S výjimkou případů, kdy zadavatel rozhodne, že zadání zakázky není ve veřejném zájmu, zadá zakázku tomu kvalifikovanému dodavateli, o kterém rozhodl, že je schopen splnit podmínky zakázky, a který výlučně na základě hodnoticích kritérií stanovených v oznámeních a v dokumentaci k zadávacímu řízení podal:

a)    nejvýhodnější nabídku nebo

b)    je-li jediným kritériem cena, nabídku cenově nejnižší.

6.    Pokud zadavatel obdrží nabídku s cenou, která je ve srovnání s cenami ostatních podaných nabídek mimořádně nízká, může u dodavatele ověřit, zda splňuje podmínky účasti a zda je schopen splnit podmínky zakázky. Zadavatel může rovněž ověřit, zda dodavatel získal subvence. V takovém případě může být nabídka odmítnuta pouze z tohoto důvodu, pokud dodavatel není schopen v dostatečné lhůtě stanovené zadavatelem prokázat, že subvence byla poskytnuta v souladu s pravidly týkajícími se dotací stanovenými v kapitole 11 oddíle B.

7.    Zadavatel nevyužívá opce, neruší zakázku ani neupravuje přidělenou zakázku způsobem, který by znamenal obcházení povinností vyplývajících z této kapitoly.

8.    Každá smluvní strana zpravidla stanoví odkladnou lhůtu mezi zadáním zakázky a uzavřením smlouvy, aby měli neúspěšní uchazeči dostatek času na přezkoumání a napadení rozhodnutí o zadání zakázky.

ČLÁNEK 169

Transparentnost informací o zakázce

Informace poskytované dodavatelům

1.    Zadavatel zúčastněné dodavatele neprodleně seznámí se svým rozhodnutím o zadání zakázky a na žádost některého dodavatele tak učiní písemně. S výhradou čl. 170 odst. 2 a 3 poskytne zadavatel neúspěšným dodavatelům na jejich žádost odůvodnění, proč nevybral jejich nabídku, a uvede relativní přednosti, které měla nabídka vítězného dodavatele.

Zveřejňování informací o zadání zakázky

2.    Zadavatel zveřejní oznámení prostřednictvím vhodného elektronického nebo tištěného média uvedeného v oddíle 6 přílohy 9 nejpozději 72 dnů po zadání každé zakázky, na kterou se vztahuje tato kapitola. Uveřejní-li zadavatel oznámení pouze v elektronickém médiu, musí informace zůstat snadno dostupné po přiměřenou dobu. Oznámení obsahuje přinejmenším tyto informace:

a)    popis pořizovaného zboží či služeb;