EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.1.2022

COM(2022) 18 final

2022/0009(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Agentuře Evropské unie pro drogy

{SEC(2022) 45 final} - {SWD(2022) 8 final} - {SWD(2022) 9 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Nejběžněji užívanou drogou je konopí. Užívání heroinu a dalších opioidů je i nadále nejčastěji spojováno se škodlivějšími formami užívání drog. Ve stále větší míře je k dispozici droga nazývaná crack; různé nelegální drogy se také stávají dostupnými v menších dávkách nebo levnějších baleních, která jsou považována za vhodnější pro domácí použití. Mezi vysoce rizikovými uživateli drog, vězni a některými skupinami rekreačních uživatelů drog je rovněž pozorován nárůst používání benzodiazepinů 5 , což je možným odrazem vysoké dostupnosti a nízkých nákladů těchto látek, jakož i duševních problémů souvisejících s pandemií. Mezi lidmi, kteří užívají drogy, je rozšířeno polyvalentní užívání 6 , což má škodlivý dopad na veřejné zdraví. Větší dostupnost dalších drog, zejména kokainu a některých syntetických látek, je navíc spojena se zvýšenou mírou násilí souvisejícího s drogami a dalších trestných činů 7 .

Podle posledních studií 8 byly trhy s drogami pozoruhodně odolné vůči narušení způsobenému pandemií. Nejenže byla výroba drog a obchodování s nimi z velké části nedotčena, ale pandemie rovněž přinesla zvýšené riziko pro marginalizované obyvatelstvo. Během počátečních omezení volného pohybu osob v souvislosti s pandemií COVID-19 byly zaznamenány některé změny tras a metod na velkoobchodní úrovni, jakož i narušení dodávek a nedostatek na některých místech. Prodejci a odběratelé drog se však této nové situaci rychle přizpůsobili, zejména větším využíváním šifrovaných služeb zasílání zpráv, používáním sociálních médií, online zdrojů, jakož i pošty a služeb doručování domů. Snížení spotřeby drog, k němuž došlo během prvních omezení volného pohybu osob, zmizelo po jejich uvolnění. V důsledku toho se do poloviny roku 2021 míra užívání většiny drog vrátila na úroveň před pandemií COVID-19 nebo byla případně ještě vyšší. Kromě toho nebyl zaznamenán žádný pokles nabídky. Naopak v roce 2020 a na začátku roku 2021 byly v evropských přístavech hlášeny případy zabavení kokainu v množství několika tun, zatímco pěstování konopí a výroba syntetických drog v Evropské unii v roce 2020 pokračovaly na úrovni před pandemií, s rostoucím počtem případů týkajících se konopí, do kterého byly přimíchány syntetické kanabinoidy. I když se v celé Evropě vrátily do provozu drogové služby, včetně nízkoprahových služeb, místností pro konzumaci drog a pobytových a ambulantních léčebných služeb, jsou nadále omezeny přísnými opatřeními v souvislosti s onemocněním COVID-19 a fungují s omezenou kapacitou.

Tento vývoj vyžaduje účinná opatření na úrovni Unie. Strategický rámec pro tento účel poskytuje protidrogová strategie EU na období 2021–2025 9 a protidrogový akční plán EU na období 2021–2025 10 . Strategie mimo jiné vyzývá Komisi, „aby co nejdříve předložila návrh na revizi mandátu EMCDDA [Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost 11 ] s cílem zajistit, aby tato agentura hrála významnější úlohu při řešení současných a budoucích výzev souvisejících s drogovou problematikou“ 12 . Tímto návrhem se plní uvedený závazek.

V letech 2018/19 provedla Komise čtvrté hodnocení střediska v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 1920/2006 13 . Dospěla k závěru, že středisko funguje celkově dobře, ale v několika oblastech jsou možná další zlepšení, zejména s ohledem na vývoj drogové problematiky.

Toto zjištění bylo dále odůvodněno při pravidelných kontaktech s centrem a jeho zúčastněnými stranami, což zdůraznilo rostoucí nesoulad mezi složitostí a rychlým vývojem drogové problematiky a tím, co stanoví mandát střediska. Nařízení (ES) č. 1920/2006 neodráží současnou realitu drogové problematiky a je v rozporu s úkoly, které středisko musí plnit při řešení současných a budoucích výzev souvisejících s problematikou drog.

Tento návrh proto stanoví cílenou revizi mandátu Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost a usiluje o posílení jeho mandátu s cílem zajistit, aby agentura v budoucnu mohla účinně reagovat na nové výzvy, poskytovat lepší podporu členským státům a přispívat k rozvoji na mezinárodní úrovni. Cílem návrhu je zejména výslovně zahrnout polyvalentní užívání, tj. závislosti na dalších látkách, jsou-li tyto látky užívány společně s nelegálními drogami; posílit kapacity v oblasti monitorování a posuzování hrozeb; zřídit laboratoř, která zajistí, aby agentura měla k dispozici veškeré forenzní a toxikologické informace; posílit postavení vnitrostátních kontaktních míst s cílem zajistit, aby byly schopny poskytovat relevantní údaje; stanovit pravomoc agentury rozvíjet preventivní a osvětové kampaně na úrovni EU, jakož i vydávat varování v případě, že na trhu budou dostupné zvláště nebezpečné látky. A konečně návrh objasňuje úlohu agentury na mezinárodní scéně 14 . Návrh zároveň přizpůsobí institucionální rámec agentury společnému přístupu Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise k decentralizovaným agenturám EU 15 .

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Nařízení (ES) č. 1920/2006 o agentuře bylo založeno na článku 152 Smlouvy o založení Evropského společenství, tj. na právním základě v oblasti veřejného zdraví. Toto ustanovení odpovídá článku 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Ustanovení čl. 168 odst. 1 třetího pododstavce SFEU zní: „Unie doplňuje činnost členských států ke snižování škodlivých účinků drog na zdraví, včetně informačních a prevenčních opatření“. V čl. 168 odst. 5 SFEU se stanoví, že Evropský parlament a Rada mohou přijmout „opatření týkající se sledování vážných přeshraničních zdravotních hrozeb, včasného varování před nimi a boje proti nim“.

Řešení otázek souvisejících s nabídkou drog a trhem s drogami podporuje snižování dostupnosti drog v EU a omezování poptávky po drogách a v konečném důsledku i veřejné zdraví. Zdravotní a bezpečnostní hlediska drogové problematiky jsou neoddělitelně spjaty a nelze se jimi zabývat samostatně. Na obsah tohoto legislativního návrhu se proto vztahuje právní základ v oblasti veřejného zdraví a tento legislativní návrh nepřekračuje rámec toho, co je podle tohoto právního základu možné.

•Subsidiarita (pro nevýlučné pravomoci)

Je nezbytné přijmout opatření na úrovni EU za účelem revize mandátu agentury.

Drogová problematika postihuje všechny Evropany, je přeshraniční povahy a existuje v rámci několika legislativních systémů, zejména pokud jde o trhy s drogami a organizovanou trestnou činnost. V členských státech existuje řada společných problémů, které je třeba řešit, a to jak v oblasti zdraví, tak v oblasti bezpečnosti. Drogovou problematiku nelze řešit pouze na vnitrostátní, regionální či nižší úrovni, neboť obchod s drogami je nadnárodní trestnou činností. Organizované zločinecké skupiny zapojené do obchodu s drogami využívají rozdílů v regulačních a právních přístupech mezi členskými státy. Problematický zdravotní nebo bezpečnostní model zjištěný v některém členském státě se velmi často objeví i v jiných členských státech. Vnitrostátní právní předpisy nebo dokonce osvědčené vnitrostátní postupy by nebyly schopny řešit přeshraniční aspekty drogové problematiky. Vzhledem k tomuto nadnárodnímu charakteru je tedy zapotřebí přijmout opatření na úrovni EU.

Tento legislativní návrh přinese značnou přidanou hodnotu EU. Přijetí cílené revize mandátu agentury, která by jí umožnila řešit současné a budoucí výzvy, je v zájmu EU, zejména s ohledem na nedávné zhoršení situace v oblasti drog v EU, které se vyznačuje širokou dostupností rozmanitých druhů drog stále vyšší čistoty nebo účinnosti, která je podporována zneužíváním inovací a technologického vývoje, což vede ke složitějším způsobům užívání a rostoucímu dopadu na veřejné zdraví a bezpečnost. Revize mandátu agentury je součástí reakce EU na tento vývoj.

Hodnocení ukázalo, že agentura má významnou přidanou hodnotu ve srovnání s řešením drogové problematiky pouze na vnitrostátní úrovni. Velká část této problematiky je ze své podstaty přeshraniční a stále globálnější, a proto ji nemůže vyřešit samotný členský stát. Stávající mandát agentury však omezuje její činnost, podporu, kterou může poskytnout členským státům, a úlohu, kterou může plnit v mezinárodním měřítku. Například skutečnost, že stávající mandát agentury pokrývá polyvalentní užívání pouze v omezeném rozsahu, vede ke ztrátě přehledu o drogové problematice na úrovni EU, přičemž shromážděné údaje jsou roztříštěné nebo případně neexistují. Bylo by to v rozporu s požadavky tvorby fakticky podložené politiky EU v oblasti drog, jež se opírá o neutrální orgán, který poskytuje věcné a objektivní údaje. Cílená revize navržená v tomto legislativním návrhu posiluje agenturu v klíčových oblastech tak, aby mohla tyto společné otázky lépe řešit.

Revize stávajícího mandátu by rovněž přispěla ke snížení administrativní zátěže a zjednodušení správních postupů v členských státech. Mezi faktory, které k tomu přispívají, patří navrhované zjednodušení a centralizace ohlašovacích povinností v členských státech prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst, sledování trhů s drogami a zachování systému včasného varování a výstrahy v oblasti drog, organizace odborné přípravy, rozvoj osvědčených postupů atd. To by vedlo ke snížení administrativních nákladů v členských státech. Dalším příkladem je to, že agentura by měla k dispozici lepší informace ku prospěchu nejen EU, ale i členských států. Členské státy by samy o sobě nebyly schopny shromažďovat a analyzovat údaje ve stejném rozsahu, protože nemají znalosti ani zdroje, nebo se jedná o přeshraniční problém. Posledně uvedená skutečnost je rovněž argumentem pro administrativní zjednodušení, neboť žádný členský stát by se těmito otázkami nemohl zabývat sám a spolupráce s větším množstvím zemí by vedla k vysoké administrativní zátěži.

•Proporcionalita

Návrh je proporcionální, neboť představuje jediný způsob, jak dosáhnout nezbytných změn mandátu agentury.

Cílem opatření na úrovni EU není nahradit vnitrostátní opatření nebo orgány ani zpochybnit jejich důležitost. Drogovou problematiku lze řešit pouze tehdy, budou-li spolupracovat všechny úrovně – EU, vnitrostátní i místní. Stávající návrh nepřekročí rámec toho, co je pro řešení celoevropské problematiky přiměřené.

Pokud jde o případná nová pravidla a povinnosti vnitrostátních kontaktních míst, bude záležet na členských státech, aby přesně rozhodly, jakým způsobem chtějí vnitrostátní kontaktní místo zřídit. Aby se však zajistilo, že vnitrostátní kontaktní místa budou schopna poskytovat na úrovni EU to, co je nezbytné, a že budou mít přístup k finančním prostředkům dostupným na úrovni EU, měla by splňovat soubor minimálních požadavků. Navíc vzhledem k tomu, že základem pro celý systém monitorování drog je poskytování základních údajů ze strany členských států agentuře prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst, je stanovení těchto minimálních požadavků přiměřené.

•Volba nástroje

Vzhledem k tomu, že mandát agentury je stanoven v nařízení (ES) č. 1920/2006, musí mít revize jejího mandátu rovněž podobu nařízení.

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Hlavní konzultace se zúčastněnými stranami týkající se tohoto návrhu byla provedena v rámci hodnocení agentury, které bylo uskutečněno v letech 2018–2019. Tento postup zahrnoval rozsáhlé konzultace se zúčastněnými stranami, včetně dvanáctitýdenní veřejné konzultace. Podrobnosti o této konzultaci se zúčastněnými stranami jsou k dispozici v příloze III souvisejícího pracovního dokumentu útvarů Komise 31 . Příloha rovněž obsahuje stručné shrnutí výsledků veřejné konzultace. Souhrnná zpráva o veřejné konzultaci byla zveřejněna jako příloha 5 hodnotící zprávy 32 .

Názory konkrétních zúčastněných stran, například členských států, vnitrostátních kontaktních míst nebo jiných agentur, byly navíc odpovídajícím způsobem řešeny prostřednictvím setkání a/nebo konkrétních žádostí o informace.

Od doby, kdy byla provedena studie konzultanta, proběhlo několik jednání týkajících se revize mandátu agentury, včetně diskusí ve správní radě EMCDDA v prosinci 2018 a červnu 2019, prezentace výsledků hodnocení pro horizontální skupinu pro drogy v červenci 2019 a prezentace pro vedoucí vnitrostátních kontaktních míst na jejich zasedání v květnu 2019.

V letech 2019 a 2020 se uskutečnilo několik formálních a neformálních zasedání. Patřila mezi ně neformální setkání s různými zaměstnanci agentury, vedoucím vnitrostátních kontaktních míst, Fórem občanské společnosti pro otázky drog a zástupci členských států.

Útvary Komise uspořádaly rovněž formálnější schůzky. Dne 1. července 2020 se konalo virtuální setkání s hlavní skupinou Fóra občanské společnosti pro otázky drog. Navrhovaná revize mandátu EMCDDA byla rovněž projednána na plenárním zasedání Fóra občanské společnosti pro otázky drog, a to dne 8. října 2020. Diskuse o hlediscích týkajících se vnitrostátních kontaktních míst proběhla na technickém zasedání sítě Reitox dne 7. října 2020 a na zasedání vedoucích vnitrostátních kontaktních míst dne 26. listopadu 2020. Dne 26. října 2020 byl pro členy správní rady EMCDDA uspořádán virtuální neformální seminář, na němž se diskutovalo o možnosti politiky a hlavních myšlenkách upřednostňované možnosti.

Během těchto výměn názorů byla zdůrazněna potřeba přizpůsobit nařízení o EMCDDA současným výzvám souvisejícím s drogami, například polyvalentnímu užívání, a zajistit pro agenturu odpovídající financování. Účastníci vyzvali k dalšímu rozvoji možností agentury v oblasti monitorování, shromažďování údajů a posuzování, jakož i její pravomoci iniciovat informační kampaně a sdílení informací o rizicích a posílit její vztahy s orgány členských států, a zejména s vnitrostátními kontaktními místy. Byla rovněž zdůrazněna úloha EMCDDA ve vztahu k mezinárodní protidrogové politice a také zdůrazněna potřeba řádné forenzní a toxikologické laboratorní kapacity.

•Shromažďování údajů a využití odborných znalostí

•Posouzení dopadů

V souladu se svou politikou „zdokonalování tvorby právních předpisů“ provedla Komise posouzení dopadů.

Byla zvážena řada legislativních i nelegislativních možností politiky. Některé možnosti politiky 36 byly zavrženy v rané fázi a nebyly předmětem hlubší analýzy a posouzení. Podrobně byly posouzeny dvě možnosti politiky: obě mají podobné cíle, ale mají různou úroveň dopadu, pokud jde o náklady, přínosy a administrativní zátěž.

–Možnost politiky č. 4: Cílená revize – přiznání větší hodnoty protidrogové politice

Tato možnost poskytuje tematickou oblast působnosti opatření zaměřených na nelegální drogy a cílených na prohloubení základny faktických poznatků o drogové problematice a zároveň posiluje možnosti agentury v oblasti monitorování a posuzování hrozeb s cílem zvýšit její schopnost jednat a reagovat na nové výzvy, a to i na mezinárodní úrovni. Vnitrostátní kontaktní místa by musela mít pravomoc jednat jako účinnější zprostředkovatelé, kteří převádějí a provádějí klíčové vstupy od agentury na vnitrostátní úrovni. V rámci této možnosti politiky by agentura rovněž získala flexibilitu, pokud jde o reakci na potřeby vznikající v oblasti protidrogové politiky prostřednictvím různých individualizovaných služeb pro členské státy. Tato možnost by přinesla významné snížení administrativní zátěže a zjednodušení postupů pro členské státy. Byla by rovněž vhodnější, pokud jde o nezbytné posílení finančních a lidských zdrojů.

–Možnost politiky č. 5: Rozsáhlá revize – zaměření na různé závislosti

Tato možnost poskytuje tematickou oblast působnosti rozšířenou tak, aby zahrnovala závislost obecně, tj. nad rámec drog, a přepracování monitorovacího systému agentury na základě použitelných metodik a ukazatelů pro různé závislosti. Rozšířená tematická oblast působnosti týkající se závislostí by ovlivnila soubor údajů, které by musely agentuře poskytovat vnitrostátní kontaktní místa, jakož i úlohu agentury jako centra pro sdílení znalostí. A konečně by se zapojení agentury do mezinárodní spolupráce omezilo především na stávající činnosti související s drogami, neboť jiné závislosti nemají stejnou úroveň mezinárodní a přeshraniční expozice. Tato možnost by mohla vést k překrývání se stávajícími politikami. Vyvolává rovněž otázky ohledně možného zasahování do pravomocí členských států a může být složitá z hlediska subsidiarity. Znamenala by rovněž značné navýšení finančních a lidských zdrojů, které agentura potřebuje k plnění svých úkolů.

Po podrobném posouzení dopadu výše uvedených možností politiky je upřednostňovanou možností možnost č. 4, která vede k cílené revizi mandátu. Hlavní prvky této cílené revize jsou tyto:

–Oblast působnosti agentury by byla rozšířena tak, aby řešila polyvalentní užívání, tj. závislosti na dalších látkách, jsou-li tyto látky užívány společně s nelegálními drogami. Revize by proto měla vyjasnit, co polyvalentní užívání zahrnuje a za jakých podmínek lze tento pojem použít. Toto omezené rozšíření mandátu by vyžadovalo, aby vnitrostátní kontaktní místa hlásila příslušné údaje.

–Mandát agentury by byl rozšířen tak, aby se výslovně zabýval otázkami nabídky drog a trhu s drogami, neboť se jedná o stále důležitější rozměr drogové problematiky, přičemž Agentura EU pro drogy musí být schopna se tímto rozměrem v plné míře zabývat.

–Možnosti agentury v oblasti monitorování a posuzování hrozeb by byly posíleny a agentura by poskytovala další podporu členským státům s cílem zvýšit vliv agentury na drogovou problematiku a její schopnost reagovat na nové výzvy.

–Byla by zřízena virtuální laboratoř, tj. síť laboratoří ve spojení se střediskem kompetencí v rámci agentury s cílem zajistit, že agentura bude mít k dispozici více forenzních a toxikologických informací.

–Vnitrostátní kontaktní místa by byla oprávněna poskytovat agentuře příslušné údaje. Nové nařízení by stanovilo minimální požadavky na jejich zřízení, načež by byly certifikovány agenturou. Mandát vnitrostátních kontaktních míst musí odrážet revizi mandátu agentury.

–Agentura by získala pravomoc jednat na základě své analýzy a rozvíjet preventivní a osvětové kampaně na úrovni EU, jakož i vydávat varování v případě, že jsou na trhu dostupné zvláště nebezpečné látky.

–Tyto prvky by doplnila posílená spolupráce s členskými státy, decentralizovanými agenturami a subjekty Unie, která má zásadní význam, ačkoli sama o sobě by cíle této iniciativy nenaplnila.

–Pokud jde o mezinárodní rozměr, úkoly agentury by byly vyjasněny tak, aby její mandát zahrnoval příslušné pravomoci.

•Základní práva

Revize jako taková nemá žádný přímý dopad na základní práva. Údaje shromažďované agenturou a pro potřeby agentury jsou statistickými údaji, nepatří však mezi ně žádné osobní údaje; článek 8 Listiny základních práv (dále jen „ochrana osobních údajů“) proto není dotčen. Návrh se nedotýká ani jiných základních práv.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento legislativní návrh by měl dopad na rozpočet a personální potřeby agentury, které jsou v současnosti stanoveny ve víceletém finančním rámci (VFR) a které nejsou dostatečné pro úkoly, které by agentura měla plnit, aby lépe řešila drogovou problematiku, a to i pokud jde o trhy s drogami a nabídku drog. Odhaduje se, že po zbytek období víceletého finančního rámce (VFR) by byl zapotřebí dodatečný rozpočet ve výši přibližně 63 milionů EUR a přibližně 40 dodatečných pracovních míst, aby se zajistilo, že agentura bude mít nezbytné zdroje k prosazování svého revidovaného mandátu. Pro nové úkoly agentury navržené v tomto legislativním návrhu je proto nutné dodatečné finanční a personální posílení ve srovnání se zdroji vyčleněnými ve schváleném víceletém finančním rámci na období 2021–2027, který stanoví 2% roční navýšení příspěvku EU agentuře. Rozpočtový dopad dodatečných finančních zdrojů pro protidrogovou agenturu EU bude vyvážen kompenzačním snížením z plánovaných výdajů v rámci okruhu 4 40 a měl by rovněž stabilizovat potřeby agentury v oblasti zdrojů v období 2021–2027.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Prováděcí plány a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Sledování a hodnocení mandátu agentury by bylo z velké části prováděno příslušnými mechanismy podle tohoto nařízení. Článek 52 stanoví hodnocení, které posoudí zejména dopad, účinnost a efektivnost agentury a jejích pracovních postupů a může se zabývat případnou potřebou změnit strukturu, fungování, oblast činnosti a úkoly agentury, jakož i finančními dopady každé takové změny. V návaznosti na toto hodnocení získá Komise údaje prostřednictvím svého zastoupení na zasedáních správní rady agentury a svého dohledu nad prací agentury, a to společně s členskými státy.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I (články 1 až 5) obsahuje cíle a obecné úkoly agentury. Poté, co článek 4 stanoví, že Agentura Evropské unie pro drogy nahrazuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) (článek 1), vymezí právní postavení a sídlo agentury (článek 2) a poskytne určité definice (článek 3), přičemž vymezí cíl agentury, který zůstává stejný jako v nařízení (ES) č. 1920/2006. Článek 5 stanoví celkové úkoly agentury ve třech hlavních oblastech působnosti, které jsou podrobněji popsány v kapitolách II až IV.

Kapitola II (články 6 a 7) objasňuje monitorovací úkoly agentury. Článek 6 vymezuje, jaké údaje má agentura shromažďovat a jaká opatření by měla přijmout, aby měla k dispozici co nejaktuálnější informace pro svou analýzu. Vymezuje rovněž úkoly agentury v oblasti šíření informací. Článek 7 stanoví hlavní monitorovací úkoly agentury.

Kapitola III (články 8 až 15) vymezuje úkoly agentury v oblasti včasného varování a hodnocení rizik. Články 8 až 11 stanoví pravidla pro výměnu informací, systém včasného varování a postup hodnocení rizik nových psychoaktivních látek. Tato ustanovení nebyla změněna, pokud je srovnáme s články 5a až 5d nařízení (ES) č. 1920/2006 (zavedenými nařízením (EU) 2017/2101). Práce agentury v tomto ohledu je základem pro možné zařazení nové psychoaktivní látky do definice „drogy“ prostřednictvím směrnice v přenesené pravomoci podle rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV. Článek 12 stanoví možnost, aby agentura vypracovala posouzení hrozeb nového vývoje drogové problematiky, který by mohl mít negativní dopad na veřejné zdraví, bezpečnost a zabezpečení. Tato posouzení hrozeb pomohou zvýšit připravenost EU reagovat na nové hrozby a podpoří další úkoly agentury. Článek 13 vychází z informací dostupných ze systému včasného varování EU, z posouzení hrozeb a z dalších informací členských států o výskytu vážného přímého nebo nepřímého rizika souvisejícího s drogami. Zavádí evropský systém výstrahy v oblasti drog, který usnadňuje rychlou výměnu informací, jež mohou vyžadovat rychlé přijetí opatření na ochranu veřejného zdraví, bezpečnosti nebo ochrany. Článek 14 stanoví pravomoci agentury v oblasti prekursorů drog. A konečně článek 15 zřizuje síť forenzních a toxikologických laboratoří („virtuální laboratoř“).

Kapitola IV (články 16 až 21) vymezuje úkoly, které mají být řešeny v rámci rozvoje kompetencí. Článek 16 stanoví pravomoci agentury v oblasti prevence. Agentura již v této oblasti vyvíjí činnost, např. vytvořením evropských osnov prevence nebo prostřednictvím registru Exchange pro prevenci. Mělo by se toho dosáhnout tím, že se agentuře umožní rozvíjet programy a kampaně v oblasti prevence napříč EU, ale také podporovat členské státy při přípravě vnitrostátních kampaní. Článek 17 stanoví postup akreditace a certifikace vnitrostátních programů, zejména vnitrostátních programů v oblasti prevence, léčby, snižování nepříznivých důsledků užívání drog a dalších souvisejících programů. Tato akreditace nebo certifikace by vnitrostátním orgánům nebo profesním organizacím poskytla jistotu, že jejich programy jsou v souladu s nejnovějším stavem vědeckého poznání a ukázaly se jako užitečné. Článek 18 zmocňuje agenturu k poskytování podpory členským státům, např. při hodnocení a rozvoji jejich vnitrostátních strategií, ale také při sdílení inovativních osvědčených postupů nebo jiných podstatných informací. Článek 19 umožňuje agentuře poskytovat odbornou přípravu v rámci svého mandátu, ať už se jedná o hlavní, nebo podpůrný úkol, přičemž podpůrný úkol by mohl být plněn na základě zvláštních poplatků, bude-li tak rozhodnuto. Článek 20 stanoví činnosti agentury v oblasti mezinárodní spolupráce a technické pomoci, které by měla dále rozvíjet. Ustanovení rovněž objasňuje, že mezinárodní spolupráce je součástí hlavních úkolů agentury. Článek 21 uděluje agentuře mandát k tomu, aby byla aktivnější v rámci cyklu poznatků výzkumu EU. Mělo by sem patřit i zapojení agentury do inovačního centra EU pro vnitřní bezpečnost 41 .

Kapitola V (články 22 až 34) stanoví pravidla organizace agentury. Tato pravidla vycházejí z nařízení (ES) č. 1920/2006. Změny pravidel v této kapitole jsou důsledkem provádění společného přístupu. Specifika agentury, jako je existence vědeckého výboru nebo sítě vnitrostátních kontaktních míst, byla zachována, ale byla odpovídajícím způsobem upravena.

Článek 22 vymezuje strukturu agentury. Články 23 až 27 stanoví složení, funkce a pracovní metody správní rady. Jsou vypracovány na základě článku 9 nařízení (ES) č. 1920/2006, jednacího řádu správní rady Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) a společného přístupu. Článek 28 stanoví pravidla pro výkonnou radu, která podporuje správní radu a připravuje její zasedání. Základem jeho ustanovení je článek 10 nařízení (ES) č. 1920/2006, jednací řád správní rady EMCDDA a společný přístup. Článek 29 stanoví povinnosti výkonného ředitele a vychází z článku 11 nařízení (ES) č. 1920/2006 a ze společného přístupu. Článek 30 stanoví pravidla pro vědecký výbor a je v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 1920/2006. A konečně články 31 až 34 stanoví pravidla pro síť vnitrostátních kontaktních míst Reitox a samotná vnitrostátní kontaktní místa. Vnitrostátní kontaktní místa je třeba posílit v souladu s revizí mandátu agentury, a proto byla pravidla pro vnitrostátní kontaktní místa rozšířena tak, aby podrobněji stanovila jejich úlohy a povinnosti. Vnitrostátní kontaktní místa musí mít pravomoc působit v členských státech jako ústřední orgán, pokud jde o veškeré údaje týkající se drog, a měla by rovněž na vnitrostátní úrovni získat odpovídající úlohu. Aby mohla řádně plnit svou úlohu, mělo by jejich zřízení splňovat určité minimální požadavky, jejichž dodržování by agentura měla certifikovat. Kromě těchto minimálních požadavků je na členských státech, aby rozhodly, jakým způsobem vnitrostátní kontaktní místa zřídí v rámci svého vnitrostátního právního systému.

Kapitola VI (články 35 až 41) obsahuje finanční ustanovení. Článek 35 stanoví pravidla pro jednotný programový dokument agentury, který zahrnuje tříleté plánování a pracovní program na příští rok. Toto ustanovení bylo přizpůsobeno nejnovějším finančním nařízením 42 . Změny ve finančních ustanoveních oproti nařízení (ES) č. 1920/2006 jsou důsledkem provádění společného přístupu a v současnosti platných finančních pravidel pro decentralizované agentury EU. Provedené změny týkající se rozpočtových postupů, předkládání účtů a udělování absolutoria jsou nepodstatné. Jediným novým ustanovením v této kapitole je článek 37, který by agentuře umožnil účtovat poplatky za některé úkoly, které nejsou součástí hlavních úkolů agentury. Bude na agentuře, aby později, jakmile bude toto nařízení použitelné, rozhodla, zda tuto možnost využije, či nikoli.

Kapitola VII (články 42 až 44) obsahuje pravidla pro zaměstnance. Změny oproti nařízení (ES) č. 1920/2006 jsou důsledkem provádění společného přístupu a změn služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců (články 42 a 44) 43 . Článek 43 obsahuje pravidla pro zaměstnance platná pro výkonného ředitele.

2022/0009 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Agentuře Evropské unie pro drogy

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 168 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem 44 ,

po poradě s Výborem regionů 45 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost bylo zřízeno nařízením Rady (EHS) č. 302/93 46 . Tento zřizovací akt byl přepracován v roce 2006 nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 47 .

(2)Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost bylo zřízeno s cílem poskytovat věcné, objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace o drogách, drogové závislosti a jejich důsledcích na úrovni Unie s cílem poskytnout Unii a členským státům faktické poznatky pro tvorbu politik a vedení iniciativ zaměřených na boj proti drogám, a tím jim poskytnout přidanou hodnotu, když v rámci svých příslušných oblastí působnosti přijímají opatření nebo rozhodují o opatřeních k řešení drogové problematiky. Vytvoření Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost zjevně zlepšilo dostupnost informací o drogách a drogové závislosti v celé Evropě.

(3)Vzhledem k tomu, že jeho obecný cíl je stále platný a měl by být zachován, nařízení (ES) č. 1920/2006 jako takové již není vhodné pro řešení současných a budoucích problémů souvisejících s drogami. Mandát Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost by proto měl být revidován, včetně jeho nahrazení a přejmenování na „Agenturu Evropské unie pro drogy“ (dále jen „agentura“). Vzhledem k tomu, že je třeba provést podstatné změny nařízení (ES) č. 1920/2006, aby se zohlednil společný přístup decentralizovaných agentur 48 Unie a vývoj drogové problematiky, mělo by být uvedené nařízení v zájmu jasnosti nahrazeno novým nařízením.

(4)Nařízení (ES) č. 1920/2006 bylo zaměřeno především na otázky související se zdravím. Abychom však porozuměli dopadům drogové problematiky na veřejné zdraví, snížili dostupnost drog v Unii a omezili poptávku po drogách, je nutné zabývat se také drogovými trhy a otázkami nabídky drog. Otázky související se zdravím a s nabídkou jsou neoddělitelně spjaty. Agentura by se proto měla zabývat drogovou problematikou uceleněji.

(5)Činnost agentury by měla být prováděna s náležitým ohledem na příslušné pravomoci Unie a jejích členských států v oblasti drog. Měla by se zabývat různými aspekty drogové problematiky a použitými řešeními. Agentura by se přitom měla řídit příslušnými strategiemi a akčními plány přijatými Unií, zejména příslušnou protidrogovou strategií a akčním plánem EU.

(6)Při provádění svých činností by agentura měla spolupracovat s dalšími agenturami a institucemi Unie, zejména s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust), Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA), Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) a Evropskou výkonnou agenturou pro vzdělávání a kulturu (EACEA), a měla by zohledňovat jejich činnosti, aby se zabránilo dvojímu provádění těchto činností. Spolupráce by rovněž měla probíhat na mezinárodní úrovni s příslušnými orgány a subjekty ve třetích zemích a na úrovni Organizace spojených národů.

(7)Stále častější je polyvalentní užívání, tj. souběžné užívání jedné nebo více psychoaktivních látek nebo typů látek, ať už legálních, či nelegálních, pokud jsou tyto látky užívány společně s drogami. Agentura by se proto měla zabývat závislostmi na dalších látkách, jsou-li tyto látky užívány společně s léčivy, a to vytvořením monitorovacích systémů, které by namísto zaměření se pouze na jednu látku, například heroin, braly v úvahu důležitou úlohu souběžného nebo následného používání jiných látek, jako jsou neregulované opioidy nebo zneužívané léky.

(8)Agentura by měla rozvíjet své činnosti ve třech hlavních oblastech kompetencí, tj. monitorování, které povede k lépe informovaným politikám; včasném varování a hodnocení rizik, vedoucím k informovanějším opatřením a rozvoji kompetencí, vedoucím k důraznější reakci Unie na problematiku drog.

(9)Hlavním úkolem agentury by mělo být i nadále shromažďování, analýza a šíření údajů. Standardní údaje jsou shromažďovány prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst, která by měla zůstat jedním z hlavních poskytovatelů údajů pro agenturu. Díky inovativním metodám shromažďování údajů jsou stále dostupnější další zdroje údajů v reálném čase. Agentura by proto měla mít přístup ke všem dostupným údajům, aby získala ucelený obraz o drogové problematice v Unii a o vnějších faktorech, které ji ovlivňují.

(10)Požadavky agentury na údaje by se měly odrazit ve vnitrostátních kontaktních místech. Měla by mít v rámci členských států pravomoc přijímat veškeré relevantní údaje od různých vnitrostátních orgánů. Shromažďování údajů v členských státech by mělo být co nejvíce zjednodušeno, aby se zabránilo dvojímu vykazování a zdvojení činností.

(11)S cílem usnadnit a strukturovat shromažďování údajů, výměnu kvalitativních i kvantitativních informací a podpořit vytvoření integrovaného a interoperabilního monitorovacího systému, který umožní monitorování v reálném čase, by agentura měla mít k dispozici vhodné digitální řešení. Měla by se tak umožnit automatizace správy a výměny údajů a informací. Takové řešení by mělo rovněž usnadnit monitorování trhů s drogami s využitím technologií v reálném čase, včetně darknetu.

(12)Aby agentura mohla lépe využívat dostupné informace, například k vydávání proaktivnějších opatření, například posouzení hrozeb, strategická zpravodajská hlášení a varování, a aby se zvýšila připravenost Unie na budoucí vývoj, měly by být posíleny monitorovací a analytické možnosti agentury.

(13)V zájmu zlepšení připravenosti Unie je rovněž nezbytné mít ucelený obraz o možném budoucím vývoji drogové problematiky. Aby se agentura a tvůrci politik na tento budoucí vývoj připravili, měla by agentura provádět pravidelné prognózy s ohledem na megatrendy, což jsou dlouhodobé hnací síly, které jsou pozorovatelné již nyní a pravděpodobně budou mít významný vliv na utváření budoucnosti, s cílem určit nové výzvy a příležitosti pro reakci na drogové problémy.

(14)Drogová problematika stále více využívá technologie, což se opět ukázalo během pandemie COVID-19, kdy bylo zaznamenáno větší využívání nových technologií, které usnadňují distribuci drog. Odhaduje se, že přibližně dvě třetiny nabídek na darknetu se týkají drog. Obchodování s drogami využívá různé platformy, včetně sociálních sítí a mobilních aplikací. Tento vývoj se odráží v reakcích na drogovou problematiku, kdy dochází k většímu využívání mobilních aplikací a zásahů v oblasti elektronického zdravotnictví. V rámci svého uceleného přístupu k drogové problematice by agentura měla tento vývoj monitorovat společně s dalšími příslušnými agenturami Unie a se zamezením zdvojení činností.

(15)Novými psychoaktivními látkami, které představují rizika pro veřejné zdraví a společenská rizika v celé Unii, je nutné se zabývat na úrovni Unie. Je proto nezbytné tyto látky sledovat a zachovat systém včasného varování EU, aby bylo možné rychle reagovat. Výměna informací a systém včasného varování týkající se nových psychoaktivních látek, včetně úvodní zprávy a hodnocení rizik nových psychoaktivních látek, byly nedávno doplněny a měly by již zůstat nezměněny.

(16)Na základě posíleného monitorování ze strany agentury a zkušeností získaných při hodnocení rizik nových psychoaktivních látek by agentura měla rozvíjet schopnosti obecného posouzení hrozeb. Je naléhavě nutné mít proaktivnější schopnost rychle určit nové hrozby a poskytnout informace pro rozvoj protiopatření, neboť dynamická povaha moderní drogové problematiky znamená, že příslušné problémy se mohou rychle šířit přes hranice.

(17)Vzhledem k tomu, že nebezpečné látky mohou vést k poškození veřejného zdraví, měla by mít agentura možnost vydávat varování. Na podporu této funkce by agentura měla vytvořit evropský systém výstrahy v oblasti drog, k němuž by měly přístup vnitrostátní orgány. Tento systém by měl usnadnit rychlou výměnu informací, na základě kterých mohou být nutná rychlá opatření na ochranu veřejného zdraví, bezpečnosti a ochrany. Agentura by měla mít možnost informovat nejen vnitrostátní orgány, ale i možné uživatele těchto látek.

(18)Prekursory drog jsou látky nezbytné pro výrobu drog, například amfetaminů, kokainu a heroinu. Vzhledem k tomu, že výroba nedovolených drog v Unii roste, měla by být posílena prevence obchodování s prekursory drog a jejich přesměrování z legálních distribučních cest k výrobě nedovolených drog. Na podporu tohoto úsilí by agentura měla mít svou roli při monitorování zneužívání prekursorů drog a obchodování s nimi a měla by být nápomocna Komisi při provádění právních předpisů Unie týkajících se prekursorů drog.

(19)Vzhledem k rostoucí potřebě forenzních a toxikologických údajů a odborných znalostí a nedostatečné koordinaci mezi laboratořemi v členských státech je nezbytné zřídit „virtuální“ laboratoř, tj. síť forenzních a toxikologických laboratoří, které budou mít znalosti v oblasti drog a poškození souvisejících s drogami. Tato „virtuální“ laboratoř by měla agentuře umožnit přístup k příslušným informacím, zlepšit její možnosti v dané oblasti a podpořit výměnu znalostí mezi příslušnými laboratořemi v členských státech, aniž by vznikly vysoké náklady na vytvoření a provoz vlastní laboratoře.

(20)Síť forenzních a toxikologických laboratoří by měla členské státy zastupovat tím, že jim bude umožněno jmenovat do této sítě dvě laboratoře se zaměřením na toxikologickou a forenzní odbornost. Aby bylo zajištěno co nejširší pokrytí, měli by mít možnost zapojit se do sítě i odborníci z jiných laboratoří, které jsou důležité pro práci agentury, včetně odborníků z evropské sítě celních laboratoří. Tato spolupráce by umožnila všem zúčastněným laboratořím, aby se v různých oblastech od sebe vzájemně učili.

(21)Za účelem prohloubení znalostí v této oblasti a podpory členských států by agentura měla vymezit a financovat příslušné projekty, například vypracování referenčních norem pro nové léky, vypracování toxikologických nebo farmakologických studií a charakteristiky drog. Tento přístup by podpořil sdílení informací mezi příslušnými laboratořemi a snížil by náklady pro jednotlivé laboratoře.

(22)Vzhledem k tomu, že agentura má přístup k údajům a nezbytným vědeckým zkušenostem, aby mohla vyvíjet a prosazovat fakticky podložené strategie prevence, měla by být zapojena do činnosti v oblasti prevence, zejména výměny osvědčených postupů a uskutečnitelných výsledků výzkumu v oblasti drogové prevence, prevence trestné činnosti související s drogami a prevence poškození souvisejících s drogami, včetně vypracování norem kvality pro drogovou prevenci (evropské požadavky na jakost v oblasti drogové prevence) nebo osnov poskytujících činitelům s rozhodovacími pravomocemi a tvůrcům politiky znalosti o fakticky podložených nejúčinnějších preventivních opatřeních a přístupech (osnovy prevence Evropské unie).

(23)Vzhledem ke své perspektivě v Unii by agentura měla být schopna posoudit vnitrostátní opatření a odbornou přípravu, například v oblasti prevence, léčby, snižování nepříznivých důsledků a dalších souvisejících opatření, s ohledem na jejich soulad s nejnovějším stavem vědeckého poznání a na jejich prokázanou užitečnost. Členské státy nebo příslušné profesní subjekty by měly mít možnost používat akreditaci nebo certifikaci jako značku kvality své práce.

(24)Vzhledem k tomu, že agentura má na úrovni Unie jedinečné postavení, které jí umožňuje porovnávat údaje a osvědčené postupy, měla by strukturovanějším způsobem podporovat hodnocení a vypracování vnitrostátních protidrogových strategií napříč členskými státy, zejména pokud jde o rozvoj politik. Kromě toho by měla být posílena úloha agentury při poskytování odborné přípravy a podpory členským státům při provádění norem kvality a osvědčených postupů s ohledem na odborné znalosti, které v těchto oblastech vyvinula.

(25)Povinnosti agentury v oblasti mezinárodní spolupráce by měly být vymezeny jasněji, aby se mohla plně zapojit do těchto činností a reagovat na žádosti třetích zemí a subjektů. Agentura by měla být schopna přispívat k rozvoji a provádění vnějšího rozměru protidrogové politiky Unie a k vedoucí úloze Unie na mnohostranné úrovni jako prostředku k zajištění účinného a soudržného provádění protidrogových politik Unie na vnitřní i mezinárodní úrovni. Aby agentura mohla na tento úkol přidělit dostatečné zdroje, měla by být součástí jejích hlavních úkolů práce v oblasti mezinárodní spolupráce. Měla by být založena na rámci mezinárodní spolupráce agentury, který by měl být v souladu s prioritami, které Unie v oblasti mezinárodní spolupráce má, a měl by být pravidelně revidován s cílem zajistit, že bude odpovídajícím způsobem odrážet mezinárodní vývoj.

(26)S cílem pomoci financování výzkumu v oblasti bezpečnosti ze strany Unie za účelem rozvinutí jeho plného potenciálu a řešení potřeb protidrogové politiky by agentura měla být Komisi nápomocna při určování klíčových témat výzkumu, tvorby a provádění rámcových programů Unie pro výzkum a inovace, které jsou relevantní pro cíle agentury. Pokud je agentura nápomocna Komisi při určování klíčových témat výzkumu, tvorby a provádění rámcového programu Unie, neměla by z tohoto programu dostávat finanční prostředky, aby se zabránilo možnému střetu zájmů. V neposlední řadě by se agentura měla podílet na celounijních iniciativách zabývajících se výzkumem a inovacemi s cílem zajistit, že budou vyvíjeny technologie nezbytné pro její činnosti a budou k dispozici pro použití.

(27)Správní radě by při přípravě jejích rozhodnutí měla pomáhat výkonná rada. V čele agentury by měl být výkonný ředitel. Správní radě a výkonnému řediteli by měl být v příslušných vědeckých záležitostech i nadále nápomocen vědecký výbor.

(28)Vnitrostátní kontaktní místa by měla být jedním z hlavních poskytovatelů údajů pro agenturu. Je nezbytné stanovit minimální požadavky na jejich vytvoření členskými státy a jejich certifikaci agenturou. Aby bylo zaručeno řádné fungování vnitrostátních kontaktních míst, měla by být zřízena jako trvalá, se zvláštním rozpočtem a s určitou mírou nezávislosti při výkonu své funkce.

(29)Agentura by měla mít k plnění svých úkolů dostatečné zdroje a měla by mít samostatný rozpočet. Měla by být financována především z příspěvku ze souhrnného rozpočtu Unie. Na příspěvek Unie a veškeré subvence ze souhrnného rozpočtu Unie by se měl vztahovat rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr Evropské unie.

(30)Poplatky zlepšují financování agentury a lze o nich uvažovat v případě konkrétních záležitostí, které lze jasně oddělit od hlavních úkolů agentury. Veškeré poplatky vybírané agenturou by měly pokrývat její náklady za poskytování příslušných služeb.

(31)Výkonný ředitel by měl předkládat výroční zprávu agentury Evropskému parlamentu a Radě. Evropský parlament a Rada by dále měly mít možnost vyzvat výkonného ředitele, aby podal zprávu o plnění svých povinností.

(32)Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 49 . Agentura by měla být ohledně svých činností co nejtransparentnější, aniž by však ohrozila dosažení cíle svých operací.

(33)Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 50 a interinstitucionální dohoda ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) 51 , k níž již Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost přistoupilo.

(34)Za účelem kontroly a zajištění výkonnosti agentury a toho, aby jí její mandát umožňoval provádět nezbytné činnosti, které vyžaduje vývoj trhu s drogami a vývoj politik, by mělo být pravidelně prováděno externí hodnocení činnosti agentury a v případě potřeby by její mandát měl být odpovídajícím způsobem upraven.

(35)Agentura by měla při provádění svého pracovního programu úzce spolupracovat s příslušnými mezinárodními organizacemi, dalšími vládními a nevládními subjekty a příslušnými technickými subjekty z Unie i mimo ni, zejména s cílem zabránit zdvojování práce a zajistit přístup ke všem údajům a nástrojům potřebným k plnění jejího mandátu.

(36)Agentura nahrazuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost zřízené nařízením (ES) č. 1920/2016 a je jeho nástupcem. Měla by proto být právním nástupcem pro všechny jeho smlouvy, včetně pracovních smluv, závazků a nabytého majetku. Mezinárodní dohody uzavřené Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost před datem použitelnosti tohoto nařízení by měly zůstat v platnosti.

(37)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zřízení agentury, která se zabývá drogovou problematikou, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale z důvodu rozsahu a účinků opatření je lze spíše lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

CÍLE A OBECNÉ ÚKOLY AGENTURY

Článek 1

Zřízení agentury

1.Tímto nařízením se zřizuje Agentura Evropské unie pro drogy (dále jen „agentura“).

2.Agentura nahrazuje Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost zřízené nařízením (ES) č. 1920/2006 a je jeho nástupcem.

Článek 2

Právní postavení a sídlo

1.Agentura je subjektem Unie s právní subjektivitou.

2.Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jeho vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Může zejména nabývat nebo zcizovat movitý a nemovitý majetek a být účastníkem v soudním řízení.

3.Sídlo agentury je v Lisabonu v Portugalsku.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

(1)„drogami“ drogy ve smyslu čl. 1 bodu 1 rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV 52 ;

(2)„novými psychoaktivními látkami“ látky definované v čl. 1 bodě 4 rámcového rozhodnutí 2004/757/SVV;

(3)„polyvalentním užíváním“ souběžné užívání jedné nebo více psychoaktivních látek nebo typu látky, ať už legální, či nelegální, jsou-li tyto látky užívány společně s drogami;

(4)„prekursory drog“ látky, které jsou regulovány a sledovány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 53 a nařízením Rady (ES) č. 111/2005 54 ;

(5)„zúčastněnými zeměmi“ členské státy a třetí země, které uzavřely s Unií dohodu v souladu s článkem 54;

(6)„mezinárodní organizací“ organizace a subjekty mezinárodního práva veřejného, které jsou jí podřízeny, nebo jiný subjekt zřízený dohodou mezi dvěma nebo více zeměmi nebo na jejím základě;

(7)„Úmluvami o drogách Organizace spojených národů“ Jednotná úmluva Organizace spojených národů o omamných látkách z roku 1961 ve znění protokolu z roku 1972 55 , Úmluva Organizace spojených národů o psychotropních látkách z roku 1971 56 a Úmluva Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z roku 1988 57 ;

(8)„Systémem Organizace spojených národů“ systém kontrolních mechanismů zřízený úmluvami Organizace spojených národů o drogách.

Článek 4

OBECNÉ ÚKOLY AGENTURY

Agentura poskytuje Unii a jejím členským státům věcné, objektivní, spolehlivé a srovnatelné informace, včasné varování a hodnocení rizik na úrovni Unie, pokud jde o drogy, drogovou závislost, trhy s drogami a jejich důsledky, a doporučuje vhodná a fakticky podložená konkrétní opatření ohledně toho, jak včas řešit související výzvy.

Článek 5

Zvláštní úkoly

1.Za účelem provádění obecného úkolu stanoveného v článku 4 plní agentura tyto úkoly:

(a)monitorovací úkoly, které zahrnují:

(1)shromažďování informací a údajů podle čl. 6 odst. 1;

(2)šíření informací a údajů podle čl. 6 odst. 5 a

(3)monitorování drogové problematiky, včetně rozměru veřejného zdraví, bezpečnosti a ochrany podle článku 7;

(b)úkoly v oblasti připravenosti, k nimž patří:

(1)výměna informací o nových psychoaktivních látkách a systém včasného varování o těchto látkách, včetně přípravy úvodní zprávy a hodnocení rizik podle článků 8 až 11;

(2)posouzení hrozeb a připravenost podle článku 12;

(3)zřízení a provoz evropského systému výstrahy v oblasti drog podle článku 13;

(4)sledování vývoje v oblasti obchodování s prekursory drog a jejich zneužívání a přispívání k provádění právních předpisů o prekursorech drog podle článku 14;

(5) zřízení a provoz sítě forenzních a toxikologických laboratoří podle článku 15;

(c)úkoly v oblasti rozvoje kompetencí, k nimž patří:

(1)vypracování, rozšíření a propagace celounijních preventivních programů a kampaní podle článku 16;

(2)akreditace a certifikace vnitrostátních opatření podle článku 17;

(3)podpora členským státům podle článku 18;

(4)odborná příprava podle článku 19;

(5)mezinárodní spolupráce a technická pomoc podle článku 20;

(6)výzkumné a inovační činnosti podle článku 21.

2.Agentura zřídí a bude koordinovat po konzultaci s příslušnými orgány a organizacemi v zúčastněných zemích a ve spolupráci s nimi síť uvedenou v článku 31.

3.Při plnění a provádění úkolů uvedených v odstavci 1 jedná agentura objektivním, nestranným a vědecky důsledným způsobem.

4.Agentura zlepšuje koordinaci mezi vnitrostátními opatřeními a opatřeními Unie v oblastech své činnosti a usnadňuje výměnu informací mezi činiteli s rozhodovací pravomocí, výzkumnými pracovníky, odborníky a subjekty, jež se zabývají problematikou drog ve vládních a nevládních organizacích.

5.Agentura podle potřeby podporuje při provádění těchto strategií Komisi, členské státy a další příslušné zúčastněné strany určené v relevantních protidrogových strategiích Unie.

6.Při plnění a provádění úkolů uvedených v odstavci 1 může agentura podle potřeby organizovat setkávání odborníků, zřizovat pracovní skupiny ad hoc a financovat projekty.

7.Při plnění a provádění úkolů uvedených v odstavci 1 agentura aktivně spolupracuje s dalšími decentralizovanými agenturami a subjekty Unie, zejména s Europolem, Eurojustem, Evropskou agenturou pro léčivé přípravky, Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, organizacemi občanské společnosti a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami s cílem dosáhnout maximální účinnosti při monitorování a posuzování drogové problematiky a reakci na ni.

8.Agentura se může v rámci svého mandátu zapojit do komunikační činnosti z vlastního podnětu. Přidělení zdrojů na komunikační činnost nesmí být na úkor účinného plnění úkolů uvedených v odstavci 1. Komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.

KAPITOLA II

MONITOROVÁNÍ

Článek 6

Shromažďování a šíření informací a údajů

1.Agentura:

(a)shromažďuje veškeré relevantní informace a údaje, včetně informací a údajů sdělovaných vnitrostátními kontaktními místy, které jsou výsledkem výzkumu a jsou dostupné z otevřených zdrojů, a dále údaje pocházející z unijních, nevládních a příslušných mezinárodních organizací;

(b)shromažďuje informace a údaje potřebné pro monitorování polyvalentního užívání, jak je uvedeno v čl. 7 odst. 1 písm. c);

(c)shromažďuje dostupné informace a údaje od vnitrostátních kontaktních míst a národních jednotek Europolu o nových psychoaktivních látkách a bez zbytečného odkladu tyto informace předává vnitrostátním kontaktním místům a národním jednotkám Europolu, jakož i Komisi;

(d)shromažďuje a analyzuje informace a údaje o prekursorech drog, jejich zneužívání a obchodování s nimi;

(e)provádí a zadává výzkumné a monitorovací studie, průzkumy, studie proveditelnosti a pilotní projekty nezbytné pro plnění svých úkolů;

(f)zajišťuje lepší srovnatelnost, objektivitu a spolehlivost informací a údajů na úrovni Unie tím, že stanoví ukazatele a společné normy nezávazné povahy, jejichž dodržování může agentura doporučit, s cílem zajistit větší jednotnost metod měření, které používají členské státy a Unie; agentura zejména vyvíjí nástroje a prostředky, které členským státům pomohou sledovat a hodnotit jejich vnitrostátní politiky, a Komisi sledovat a hodnotit politiky Unie.

2.Agentura shromažďuje příslušné vnitrostátní údaje prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst. Rovněž úzce spolupracuje s dalšími vnitrostátními, evropskými a mezinárodními organizacemi a subjekty, které již takové informace mají.

3.Agentura v rámci svého mandátu vypracuje metody a přístupy ke shromažďování údajů, mimo jiné prostřednictvím projektů s externími partnery.

4.Agentura může vyvinout nezbytná digitální řešení, jejichž prostřednictvím jsou informace a údaje spravovány a automaticky vyměňovány.

Jsou-li taková digitální řešení vyvinuta, musí:

(a)umožnit automatizované shromažďování údajů, včetně informací z otevřených zdrojů, při zachování možnosti manuálního poskytování údajů;

(b)používat umělou inteligenci pro ověřování, analýzu a automatizované podávání zpráv;

(c)umožnit počítačové zpracování a výměnu informací, údajů a dokumentů.

5.Agentura šíří informace a údaje:

(a)zpřístupněním informací, které vytváří, Unii, členským státům a dalším zúčastněným stranám, a to i pokud jde o nový vývoj a měnící se trendy;

(b)zajištěním rozsáhlého šíření svých analýz, závěrů a zpráv;

(c)zajištěním rozsáhlého šíření spolehlivých údajů, s výjimkou citlivých neutajovaných a utajovaných údajů, a to zveřejňováním pravidelných zpráv o stavu drogové problematiky na základě shromážděných údajů, včetně údajů o nových trendech;

(d)vytvářením a zpřístupněním otevřených vědeckých informačních zdrojů a napomáháním při podpoře informační činnosti;

(e)poskytováním informací o normách kvality, inovativních osvědčených postupech a realizovatelných výsledcích výzkumu v členských státech a usnadněním výměny a provádění těchto norem a postupů.

6.Agentura neshromažďuje žádné údaje, které by umožňovaly identifikovat osoby nebo malé skupiny osob. Zdrží se jakéhokoli předávání informací týkajících se konkrétních osob.

Článek 7

Monitorování drogové problematiky

1.Agentura monitoruje:

(a)drogovou problematiku v Unii uceleným způsobem, a to prostřednictvím epidemiologických a jiných ukazatelů, přičemž se zabývá zdravotními hledisky, bezpečností a ochranou před protiprávními činy, včetně provádění příslušných protidrogových strategií Unie;

(b)nově se objevující trendy v drogové problematice v Unii i na mezinárodní úrovni, pokud mají dopad na Unii; patří sem monitorování využívání nových technologií pro drogové služby nebo obchod s drogami a případně propojení s jinými oblastmi trestné činnosti;

(c)polyvalentní užívání a jeho důsledky, zejména důsledky pro politiky a reakce vyplývající ze vzájemného působení mezi užíváním drog s jednou nebo více psychoaktivními látkami nebo typy látek, ať už jsou legální, či nelegální; včetně zvýšených rizik zdravotních a společenských problémů, k nimž může dojít, jsou-li drogy a jiné psychoaktivní látky užívány současně nebo následně po sobě během krátké doby nebo jsou-li různé látky vyráběny nebo prodávány společně; potřebu zvážit společné příčiny užívání drog a drogové závislosti; důsledky pro monitorování a výměnu osvědčených postupů, které vznikají v případech, kdy se politiky a reakce zaměřují na více látek uceleným způsobem;

(d)problémy související s drogami a použitá řešení, zejména zavádění inovativních osvědčených postupů a výsledků výzkumu;

(e)ve spolupráci s Europolem a s podporou vnitrostátních kontaktních míst a národních jednotek Europolu všechny nové psychoaktivní látky ohlášené členskými státy;

(f)prekursory drog a obchodování s nimi a jejich zneužívání;

(g)unijní a vnitrostátní protidrogové politiky, a to i s ohledem na podporu jejich rozvoje a nezávislého hodnocení;

(h)trhy s drogami využívající technologie, ve spolupráci s Europolem v rámci svých příslušných mandátů.

2.Na základě svých monitorovacích činností agentura určí inovativní osvědčené postupy a dále je rozvíjí. Agentura poskytuje a sdílí informace o inovativních osvědčených postupech v členských státech a usnadňuje výměnu těchto postupů mezi členskými státy.

3.Agentura provádí pravidelné prognózy s přihlédnutím k dostupným informacím. Na tomto základě vypracuje příslušné předpovědi pro rozvoj budoucí protidrogové politiky.

KAPITOLA III

PŘIPRAVENOST

Článek 8

Výměna informací o nových psychoaktivních látkách a systém včasného varování před nimi

1.Každý členský stát zajistí, aby jeho vnitrostátní kontaktní místo a jeho národní jednotka Europolu poskytovaly včas a bez zbytečného prodlení agentuře a Europolu, s ohledem na příslušné pravomoci obou těchto subjektů, dostupné informace o nových psychoaktivních látkách.

Tyto informace se týkají odhalování a zjišťování, používání a vzorců užívání, výroby, extrakce, distribuce a způsobů distribuce těchto látek, obchodu s nimi a jejich obchodního, lékařského a vědeckého využití a potenciálních a zjištěných rizik, která tyto látky představují.

2.Agentura ve spolupráci s Europolem shromažďuje, třídí, analyzuje a hodnotí informace o nových psychoaktivních látkách. Tyto informace včas sdělí vnitrostátním kontaktním místům, národním jednotkám Europolu a Komisi s cílem poskytnout jim veškeré informace potřebné pro účely včasného varování.

Agentura vypracuje úvodní zprávu nebo kombinovanou úvodní zprávu podle článku 9 na základě informací shromážděných podle prvního pododstavce.

Článek 9

Úvodní zpráva

1.Pokud se agentura, Komise nebo většina členských států domnívá, že předané informace o nové psychoaktivní látce shromážděné v jednom nebo několika členských státech vyvolávají obavy, že tato nová psychoaktivní látka může představovat zdravotní nebo společenská rizika na úrovni Unie, vypracuje agentura o nové psychoaktivní látce úvodní zprávu.

Pro účely prvního pododstavce informují členské státy Komisi a jiné členské státy o tom, že si přejí, aby byla vypracována úvodní zpráva. Pokud je dosaženo většiny členských států, Komise dá agentuře odpovídající pokyny a informuje o tom členské státy.

2.Úvodní zpráva obsahuje:

(a)předběžné uvedení povahy, počtu a rozsahu případů, jež svědčí o zdravotních a společenských problémech, které mohou s touto novou psychoaktivní látkou případně souviset, a vzorce užívání nové psychoaktivní látky;

(b)předběžné uvedení chemického a fyzikálního popisu nové psychoaktivní látky a postupů a prekursorů používaných pro její výrobu nebo extrakci;

(c)předběžné uvedení farmakologického a toxikologického popisu nové psychoaktivní látky;

(d)předběžný uvedení informací o zapojení zločineckých skupin do výroby nebo distribuce nové psychoaktivní látky;

(e)informace o používání nové psychoaktivní látky v humánním a veterinárním lékařství, mimo jiné jako účinné látky v humánním léčivém přípravku nebo veterinárním léčivém přípravku;

(f)informace o obchodním a průmyslovém využití nové psychoaktivní látky, míře tohoto využití a rovněž o jejím využití pro účely vědeckého výzkumu a vývoje;

(g)informace o tom, zda se na novou psychoaktivní látku vztahují v členských státech nějaká omezující opatření;

(h)informace o tom, zda nová psychoaktivní látka v současnosti je nebo byla hodnocena v rámci systému Organizace spojených národů;

(i)další relevantní informace, pokud jsou dostupné.

3.Pro účely úvodní zprávy použije agentura informace, které má k dispozici.

4.Pokud to agentura považuje za nezbytné, požádá vnitrostátní kontaktní místa o poskytnutí dalších informací o nové psychoaktivní látce. Vnitrostátní kontaktní místa poskytnou tyto informace do dvou týdnů od obdržení této žádosti.

5.Agentura bez zbytečného odkladu po zahájení vypracovávání úvodní zprávy podle prvního odstavce požádá Evropskou agenturu pro léčivé přípravky na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni, aby poskytla informace o tom, zda je nová psychoaktivní látka účinnou látkou:

(a)v humánním léčivém přípravku nebo ve veterinárním léčivém přípravku, který byl registrován v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES 58 , směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES 59 nebo nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 60 ;

(b)v humánním léčivém přípravku nebo veterinárním léčivém přípravku, který je předmětem žádosti o registraci;

(c)v humánním léčivém přípravku nebo ve veterinárním léčivém přípravku, jehož registrace byla příslušným orgánem pozastavena;

(d)v neregistrovaném humánním léčivém přípravku uvedeným v čl. 5 odst. 1 a 2 směrnice 2001/83/ES nebo ve veterinárním léčivém přípravku připraveném pro tento případ osobou, která je k tomu oprávněna na základě vnitrostátního práva podle čl. 10 odst. 1 písm. c) směrnice 2001/82/ES;

(e)v hodnoceném léčivém přípravku ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES 61 .

Týkají-li se informace rozhodnutí o registraci uděleného členským státem, poskytne dotyčný členský stát Evropské agentuře pro léčivé přípravky tyto informace na její žádost.

6.Agentura bez zbytečného odkladu po zahájení vypracování úvodní zprávy podle prvního odstavce požádá Europol o poskytnutí informací o zapojení zločineckých skupin do výroby, distribuce a způsobů distribuce a obchodu s novou psychoaktivní látkou i do jakéhokoli užívání nové psychoaktivní látky.

7.Agentura bez zbytečného odkladu po zahájení vypracování úvodní zprávy podle prvního odstavce požádá Evropskou agenturu pro chemické látky, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí a Evropský úřad pro bezpečnost potravin o poskytnutí informací a údajů o nové psychoaktivní látce, které mají k dispozici.

8.Podrobnosti spolupráce mezi agenturou a decentralizovanými agenturami Unie uvedené v odstavcích 5, 6 a 7 se řídí pracovními ujednáními. Tato pracovní ujednání se uzavírají v souladu s čl. 53 odst. 2.

9.Agentura dodržuje podmínky pro použití informací, které jí jsou sdělovány, včetně podmínek přístupu k dokumentům, bezpečnosti informací a údajů a ochrany důvěrných údajů, včetně citlivých údajů a důvěrných obchodních informací třetích stran.

10.Agentura předloží úvodní zprávu Komisi a členským státům do pěti týdnů od podání žádosti o informace uvedené v odstavcích 5, 6 a 7.

11.Pokud agentura shromažďuje informace o několika nových psychoaktivních látkách, které považuje za látky s podobnou chemickou strukturou, předloží Komisi a členským státům individuální úvodní zprávy nebo kombinované úvodní zprávy zabývající se několika novými psychoaktivními látkami za předpokladu, že vlastnosti každé nové psychoaktivní látky jsou jasně určeny, a to do šesti týdnů od podání žádosti o informace uvedené v odstavcích 5, 6 a 7.

Článek 10

Postup hodnocení rizik a zpráva o hodnocení rizik

1.Do dvou týdnů od obdržení úvodní zprávy podle čl. 9 odst. 10 může Komise agenturu požádat, aby provedla hodnocení potenciálních rizik, která představuje nová psychoaktivní látka, a aby vypracovala zprávu o hodnocení rizik, pokud se lze na základě úvodní zprávy domnívat, že tato látka může představovat závažná rizika pro veřejné zdraví a případně závažná společenská rizika. Hodnocení rizik provádí vědecký výbor.

2.Do dvou týdnů od obdržení kombinované úvodní zprávy podle čl. 9 odst. 11 může Komise agenturu požádat, aby provedla hodnocení potenciálních rizik, která představuje několik nových psychoaktivních látek s podobnou chemickou strukturou, a aby vypracovala zprávu o kombinovaném hodnocení rizik, pokud se lze na základě kombinované úvodní zprávy domnívat, že tyto látky mohou představovat závažná rizika pro veřejné zdraví a případně závažná společenská rizika. Kombinované hodnocení rizik provádí vědecký výbor.

3.Zpráva o hodnocení rizik nebo zpráva o kombinovaném hodnocení rizik obsahuje:

(a)dostupné informace o chemických a fyzikálních vlastnostech nové psychoaktivní látky a o postupech a prekursorech používaných pro její výrobu nebo extrakci;

(b)dostupné informace o farmakologických a toxikologických vlastnostech nové psychoaktivní látky;

(c)analýzu zdravotních rizik spojených s novou psychoaktivní látkou, zejména pokud jde o její akutní a chronickou toxicitu, náchylnost ke zneužití a potenciál rozvíjet závislost a její fyzické a psychické účinky a dopad na chování;

(d)analýzu společenských rizik spojených s novou psychoaktivní látkou, zejména pokud jde o její dopad na fungování ve společnosti, veřejný pořádek a trestnou činnost, a o zapojení zločineckých skupin do výroby, distribuce a způsobů distribuce nové psychoaktivní látky a do obchodování s ní;

(e)dostupné informace o míře a vzorcích užívání nové psychoaktivní látky, její dostupnosti a potenciálu k šíření v rámci Unie;

(f)dostupné informace o obchodním a průmyslovém využití nové psychoaktivní látky, míře tohoto využití a rovněž o jejím využívání pro účely vědeckého výzkumu a vývoje;

(g)další relevantní informace, pokud jsou dostupné.

4.Vědecký výbor posoudí rizika, která nová psychoaktivní látka nebo skupina nových psychoaktivních látek představují.

Komise, Agentura, Europol a Evropská agentura pro léčivé přípravky mají právo jmenovat vždy dva pozorovatele.

5.Vědecký výbor provádí hodnocení rizik na základě dostupných informací a na základě jakýchkoli jiných relevantních vědeckých důkazů. Vědecký výbor vezme v úvahu všechna stanoviska svých členů. Agentura organizuje postup hodnocení rizik, včetně určení budoucích informačních potřeb a příslušných studií.

6.Agentura předloží Komisi a členským státům zprávu o hodnocení rizik nebo zprávu o kombinovaném hodnocení rizik do šesti týdnů od obdržení žádosti Komise o vypracování této zprávy.

7.Po obdržení řádně odůvodněné žádosti agentury může Komise prodloužit lhůtu pro provedení hodnocení rizik nebo kombinovaného hodnocení rizik, aby bylo možno provést další výzkum a shromažďování údajů. V této žádosti se uvede informace o době potřebné k provedení hodnocení rizik nebo kombinovaného hodnocení rizik.

8.Agentura rovněž poskytuje včasná rychlá posouzení rizik v souladu s článkem 20 nařízení (EU).../... o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU v případě hrozby uvedené v čl. 2 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení, pokud hrozba spadá do mandátu agentury.

Článek 11

Vyloučení z hodnocení rizik

1.Hodnocení rizik se neprovádí v případě, že nová psychoaktivní látka je v pokročilé fázi hodnocení v rámci systému hodnocení OSN, tedy jakmile Odborný výbor pro drogovou závislost Světové zdravotnické organizace zveřejní svůj hodnotící posudek společně s písemným doporučením, s výjimkou případů, kdy jsou dostupné dostatečné údaje a informace, z nichž vyplývá, že zprávu o hodnocení rizik na úrovni Unie je zapotřebí vypracovat, přičemž důvody pro vypracování této zprávy se uvedou v úvodní zprávě.

2.Hodnocení rizika se neprovádí, pokud bylo na základě hodnocení v rámci systému Organizace spojených národů rozhodnuto, že nová psychoaktivní látka nebude zařazena na seznam, s výjimkou případů, kdy jsou dostupné dostatečné údaje a informace, z nichž vyplývá, že zprávu o hodnocení rizik na úrovni Unie je zapotřebí vypracovat, přičemž důvody pro vypracování této zprávy se uvedou v úvodní zprávě.

3.Hodnocení rizik se neprovádí v případě, že nová psychoaktivní látka je účinnou látkou:

(a)v humánním léčivém přípravku nebo ve veterinárním léčivém přípravku, který získal registraci v souladu se směrnicí 2001/83/ES, směrnicí 2001/82/ES nebo nařízením (ES) č. 726/2004;

(b)v humánním léčivém přípravku nebo ve veterinárním léčivém přípravku, který je předmětem žádosti o registraci;

(c)v humánním léčivém přípravku nebo ve veterinárním léčivém přípravku, jehož registrace byla příslušným orgánem pozastavena;

(d)v hodnoceném léčivém přípravku ve smyslu čl. 2 písm. d) směrnice 2001/20/ES.

Článek 12

Posouzení hrozeb a připravenost

1.Agentura vytvoří kapacitu pro strategické obecné posouzení hrozeb, aby byla schopna v rané fázi zjistit nový vývoj drogové problematiky, který by mohl mít negativní dopad na veřejné zdraví, bezpečnost a ochranu, a tím pomohla příslušným zúčastněným stranám včas a účinně reagovat na nové hrozby.

2.Agentura stanoví soubor kritérií pro hodnocení toho, kdy je třeba zahájit hodnocení hrozeb.

Agentura může z vlastního podnětu zahájit posouzení hrozeb na základě interního posouzení signálů vyplývajících z rutinního monitorování, výzkumu nebo jiných vhodných informačních zdrojů. Posouzení hrozeb může být rovněž zahájeno na žádost Komise nebo členského státu, jsou-li splněna stanovená kritéria.

3.Posouzení hrozeb spočívá v rychlém vyhodnocení stávajících informací a v případě potřeby ve shromažďování nových informací prostřednictvím informačních sítí agentury. Agentura vypracuje vhodné způsoby rychlého vědeckého hodnocení.

4.Zpráva o posouzení hrozeb popisuje zjištěnou hrozbu, aktuální situaci na základě dostupných důkazů, možné výsledky v případě nepřijetí opatření a stanoví možnosti připravenosti a reakce, které mohou být přijaty s cílem zmírnit zjištěnou hrozbu. Může rovněž obsahovat možná následná opatření, která mají být přijata. Zpráva o posouzení hrozeb se případně zašle Komisi a členským státům.

5.Agentura při provádění posouzení hrozeb úzce spolupracuje s dalšími decentralizovanými agenturami a subjekty Unie, s Unií a mezinárodními organizacemi tím, že je případně do tohoto posuzování zapojí. Pokud je možná hrozba již předmětem analýzy v rámci jiného mechanismu Unie, agentura posouzení hrozby neprovede.

6.Agentura se souhlasem Komise provádí posouzení hrozeb v souvislosti s hrozbami souvisejícími s drogami, které se objevují mimo Unii a které mohou mít dopad na veřejné zdraví, bezpečnost a ochranu v Unii.

Článek 13

Evropský systém výstrahy v oblasti drog

1.Agentura zřizuje a řídí rychlý evropský systém výstrahy v oblasti drog.

2.Členské státy neprodleně oznámí agentuře veškeré informace týkající se výskytu závažného přímého nebo nepřímého rizika pro lidské zdraví, bezpečnost nebo ochranu, které souvisí s drogami, jakož i veškeré informace, které mohou být užitečné pro koordinaci reakce, kdykoli se o těchto informacích dozvědí, například:

(a)druh a původ rizika;

(b)datum a místo události, která představuje riziko;

(c)prostředky expozice, přenosu nebo šíření;

(d)analytické a toxikologické údaje;

(e)metody identifikace;

(f)rizika pro veřejné zdraví;

(g)opatření v oblasti veřejného zdraví, která byla na vnitrostátní úrovni provedena nebo jejichž přijetí se plánuje;

(h)opatření jiná než opatření v oblasti veřejného zdraví;

(i)jakékoli další informace týkající se závažného rizika pro zdraví.

3.Agentura zanalyzuje a posoudí dostupné informace a údaje o možných závažných rizicích pro lidské zdraví a doplní je o veškeré vědecké a technické informace, které má k dispozici ze systému včasného varování uvedeného v článku 8 a z jiných posouzení hrozeb provedených v souladu s článkem 12, od jiných agentur a subjektů Unie a od mezinárodních organizací, zejména Světové zdravotnické organizace. Agentura zohlední informace získané prostřednictvím svých nástrojů pro shromažďování údajů a z otevřených zdrojů.

4.Na základě informací obdržených podle odstavce 3 poskytne agentura příslušným vnitrostátním orgánům, včetně vnitrostátních kontaktních míst, cílená sdělení o rychlém varování před rizikem nebo oznámení strategických zpravodajských informací nebo obojí. Tato sdělení o rizicích nebo oznámení strategických zpravodajských informací mohou navrhnout možnosti reakce, které mohou členské státy zvážit v rámci svého plánování připravenosti a vnitrostátních činností v oblasti reakce.

5.Členské státy informují agenturu o veškerých doplňujících informacích, které mají k dispozici za účelem další analýzy a posouzení rizika, jakož i o provedených krocích nebo opatřeních přijatých po obdržení oznámení a informací předaných v rámci evropského systému výstrahy v oblasti drog.

6.Agentura úzce spolupracuje s Komisí a členskými státy, aby podpořila nezbytnou soudržnost v procesu sdílení informací o rizicích.

7.Agentura může zpřístupnit účast v evropském systému výstrahy v oblasti drog třetím zemím nebo mezinárodním organizacím. Tato účast je založena na vzájemnosti a zahrnuje opatření týkající se důvěrnosti, která jsou rovnocenná opatřením uplatňovaným v agentuře.

8.Agentura může vyvinout systém varování, jehož prostřednictvím může přímo oslovit a obrátit se na ty, kdo drogy užívají nebo potenciálně užívají.

Článek 14

Prekursory drog

1.Agentura je Komisi nápomocna při sledování vývoje v souvislosti s obchodováním s prekursory drog a jejich zneužíváním a při posuzování potřeby doplnit, zrušit nebo změnit kategorii uvedených a neuvedených látek v souvislosti s nařízením (ES) č. 273/2004 a nařízením (ES) č. 111/2005, včetně určení a hodnocení jejich dovolených a nedovolených užití.

2.Agentura z vlastního podnětu nebo na žádost Komise vypracuje zprávu o posouzení hrozeb týkající se prekursorů drog.

Článek 15

Síť forenzních a toxikologických laboratoří

1.Agentura zřídí síť forenzních a toxikologických laboratoří, které se zabývají zejména forenzním a toxikologickým zkoumáním drog a poškození souvisejících s drogami.

2.Síť působí především jako fórum pro výměnu údajů a informací o novém vývoji a trendech, organizuje školení za účelem zvýšení způsobilosti forenzních odborníků v oblasti drog, podporuje provádění systémů zajištění kvality a podporuje další harmonizaci shromažďování údajů a analytických metod.

3.Každý členský stát má právo prostřednictvím svého zástupce ve správní radě jmenovat do sítě dvě laboratoře, z nichž jedna se specializuje na forenzní analýzu a druhá na toxikologii. Agentura může pro konkrétní projekty vybrat další laboratoře nebo odborníky, kteří se zejména zabývají forenzním a toxikologickým zkoumáním drog a poškození souvisejících s drogami.

4.Společné výzkumné středisko Komise je členem této sítě a Komisi v ní zastupuje.

5.Síť úzce spolupracuje se stávajícími sítěmi a organizacemi, které působí v této oblasti. Síť uvedená v článku 31 je pravidelně informována o činnosti sítě forenzních a toxikologických laboratoří.

6.Agentura síti předsedá a svolává nejméně jedno zasedání ročně. Síť může rozhodnout o vytvoření pracovních skupin, jimž mohou předsedat členové sítě.

7.Síť umožní agentuře přístup do forenzních a toxikologických laboratoří, včetně analýz nových psychoaktivních látek, je-li to zapotřebí.

8.Agentura ve vhodných případech a na základě jasných a transparentních pravidel a postupů, které stanoví předem, vymezí a financuje konkrétní projekty na podporu sítě.

9.Agentura vytváří databázi pro ukládání, analýzu a zpřístupňování informací a údajů shromážděných nebo generovaných sítí.

KAPITOLA IV

ROZVOJ KOMPETENCÍ

Článek 16

Preventivní kampaně

1.Agentura navrhuje, rozvíjí a podporuje celounijní programy a kampaně pro prevenci problémů souvisejících s drogami a zvyšování povědomí o nežádoucích účincích drog.

2.Programy a kampaně zmíněné v odstavci 1 musí být v souladu s politickými směry stanovenými v příslušné protidrogové strategii a akčním plánu EU. Zabývají se důležitými rozměry drogové problematiky, zaměřují se na konkrétní skupiny a jsou založeny na shromažďování faktických poznatků a osvědčených postupů ze strany agentury.

3.Agentura rozvíjí a prosazuje provádění norem kvality v drogové prevenci a poskytuje nebo podporuje odbornou přípravu podle článku 19.

4.Agentura pomáhá členským státům při přípravě vnitrostátních preventivních kampaní v oblasti svého mandátu, včetně vypracování preventivních programů zaměřených na snížení trestné činnosti související s drogami a předcházení vykořisťování zranitelných osob na trhu s drogami.

Článek 17

Akreditace a certifikace vnitrostátních programů

1.Na žádost vnitrostátního orgánu zúčastněné země nebo příslušného profesního subjektu poskytne agentura akreditaci a certifikaci pro vnitrostátní programy v souladu se standardním operačním protokolem stanoveným v odstavci 3 v případech, kdy zúčastněná země nemá podobný akreditační nebo certifikační orgán.

2.Předtím, než agentura udělí akreditaci nebo certifikaci pro vnitrostátní program, vyhodnotí jej a posoudí, zda je v souladu s nejnovějším stavem vědeckého poznání a zda se prokázalo, že je užitečný pro dosažení jejích deklarovaných cílů.

3.Agentura vypracuje akreditační a certifikační postup, který agentura transparentním způsobem stanoví ve standardním operačním protokolu. Správní rada agentury schválí standardní operační protokol a veškeré jeho změny před jeho použitím.

Standardní operační protokol uvedený v pododstavci 1 by měl obsahovat alespoň:

(a)zvláštní podmínky týkající se možností a zdrojů agentury k provádění akreditačního nebo certifikačního postupu;

(b)kritéria, podle nichž bude vnitrostátní program posuzován s ohledem na akreditaci nebo certifikaci a která umožní ověření podmínek stanovených v odstavci 2; programy, které jsou předmětem akreditace nebo certifikace a mezi které patří přinejmenším prevence, léčba, snižování nepříznivých důsledků a další související témata;

(c)podrobnosti o procesu akreditace nebo certifikace prováděném agenturou, včetně určení dokumentace, která má být poskytnuta, a časového rámce postupu;

(d)podmínky pro omezení, pozastavení nebo odnětí akreditace nebo certifikace;

(e)postupy pro řešení odvolání, včetně případných opravných prostředků proti rozhodnutím o akreditaci nebo proti neexistenci rozhodnutí.

Článek 18

Podpora členských států

1.Na žádost členského státu může agentura podpořit nezávislé hodnocení jeho protidrogových politik a vypracování fakticky podložených protidrogových politik v souladu s příslušnými strategiemi Unie.

2.Agentura podporuje členské státy při provádění jejich vnitrostátních protidrogových strategií, norem kvality a inovativních osvědčených postupů a usnadňuje výměnu informací mezi vnitrostátními činiteli s rozhodovací pravomocí.

3.Při podpoře hodnocení politiky jedná agentura nezávisle a řídí se svými vědeckými normami.

Článek 19

Odborná příprava

Agentura v rámci svého mandátu a v souladu s personálními a rozpočtovými zdroji, které má k dispozici, a v koordinaci s ostatními decentralizovanými agenturami a subjekty Unie:

(a)poskytuje specializovanou odbornou přípravu a učební osnovy v oblastech zájmu a příslušnosti Unie;

(b)poskytuje nástroje a podpůrné systémy související s odbornou přípravou s cílem usnadnit výměnu znalostí v celé Unii;

(c)pomáhá členským státům při organizování iniciativ v oblasti odborné přípravy a budování kapacit.

Článek 20

Mezinárodní spolupráce a technická pomoc

1.Agentura:

(a)vytváří rámec mezinárodní spolupráce, který schvaluje správní rada po předchozím schválení Komisí a který je vodítkem pro činnosti agentury v oblasti mezinárodní spolupráce;

(b)aktivně spolupracuje s organizacemi a subjekty uvedenými v článku 53;

(c)podporuje výměnu a šíření osvědčených postupů Unie a realizovatelných výsledků výzkumu na mezinárodní úrovni;

(d)sleduje vývoj mezinárodní problematiky drog, která může představovat hrozbu pro Unii nebo pro ni mít důsledky, a to prostřednictvím monitorování a analýzy informací dostupných od mezinárodních subjektů, vnitrostátních orgánů, výsledků výzkumu a dalších příslušných informačních zdrojů;

(e)poskytuje údaje a analýzy o drogové situaci v Evropě na příslušných mezinárodních zasedáních a technických fórech v úzké spolupráci s Komisí a podporuje Komisi a členské státy v mezinárodních dialozích o drogách;

(f)podporuje začlenění údajů o drogách a drogové závislosti shromážděných v členských státech nebo pocházejících z Unie do mezinárodních programů sledování a kontroly drog, zejména těch, které byly zřízeny OSN a jejími specializovanými agenturami, aniž by tím byly dotčeny povinnosti členských států, které se týkají předávání informací podle ustanovení protidrogových úmluv OSN;

(g)podporuje členské státy při podávání příslušných informací a poskytování požadovaných analýz systému OSN, včetně předkládání všech příslušných údajů týkajících se nové psychoaktivní látky Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu a Světové zdravotnické organizaci;

(h)podporuje třetí země při vytváření jejich protidrogových politik v souladu se zásadami protidrogových strategií Unie, mimo jiné poskytováním podpory nezávislému hodnocení jejich politik.

2.Rámec mezinárodní spolupráce uvedený v odst. 1 písm. a) zohledňuje příslušné politické dokumenty Unie a bere v úvahu vývoj drogové problematiky, zejména trasy obchodu s drogami a oblasti výroby drog. Stanoví prioritní země nebo regiony pro spolupráci a klíčové výsledky spolupráce. Agentura pravidelně vyhodnocuje a přezkoumává rámec mezinárodní spolupráce.

3.Agentura na žádost Komise a se souhlasem správní rady předává třetím zemím své know-how a poskytuje jim technickou pomoc.

Technická pomoc se zaměřuje zejména na zřizování nebo konsolidaci vnitrostátních kontaktních míst, vnitrostátních systémů shromažďování údajů a vnitrostátních systémů včasného varování a následně pomáhá vytvářet a posilovat strukturální vazby se systémem včasného varování, který je uveden v článku 8, a sítí, která je uvedena v článku 31. Pokud o to třetí země požádá, může agentura těmto vnitrostátním orgánům poskytnout certifikaci.

4.Spolupráce se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi se uskutečňuje v souladu s články 53 a 54.

Článek 21

Výzkum a inovace

1.Agentura je Komisi a členským státům nápomocna při určování klíčových témat výzkumu, tvorby a provádění rámcových programů Unie pro výzkumné a inovační činnosti, které jsou důležité pro splnění jejího obecného úkolu stanoveného v článku 4. Pokud je agentura nápomocna Komisi při určování klíčových témat výzkumu, tvorby a provádění rámcového programu Unie, agentura z tohoto programu nedostává finanční prostředky.

2.Agentura aktivně sleduje výzkumné a inovační činnosti a přispívá k nim za účelem dosažení svého obecného úkolu stanoveného v článku 4, podporuje související činnosti členských států a provádí své výzkumné a inovační činnosti týkající se záležitostí, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně vývoje, odborné přípravy, testování a validace algoritmů pro vývoj nástrojů. Agentura předává výsledky tohoto výzkumu Evropskému parlamentu, členským státům a Komisi v souladu s článkem 49.

3.Agentura přispívá k činnostem inovačního centra EU pro vnitřní bezpečnost nebo jakéhokoli nástroje, který by jej nahradil, a účastní se těchto činností v rámci výzkumného a inovačního cyklu.

4.Agentura může plánovat a provádět pilotní projekty týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení.

5.Agentura zveřejní všechny informace o svých výzkumných projektech, včetně demonstračních projektů, zúčastněných spolupracujících partnerů a rozpočtu projektů.

6.Agentura vytvoří databázi pro ukládání, analýzu a zpřístupňování výzkumných programů souvisejících s drogami.

KAPITOLA V

ORGANIZACE AGENTURY

Článek 22

Správní a řídicí struktura

Správní a řídicí struktura Agentury se skládá ze:

(a)správní rady, která plní funkce stanovené v článku 24;

(b)výkonné rady, která plní funkce stanovené článkem 28;

(c)výkonného ředitele, který vykonává povinnosti stanovené v článku 29;

(d)vědeckého výboru, který plní funkce stanovené v článku 30;

(e)evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti (Reitox) v souladu s článkem 31.

Článek 23

Složení správní rady

1.Správní rada se skládá z jednoho zástupce z každého členského státu a dvou zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo.

2.Do správní rady rovněž patří:

(a)jeden nezávislý odborník se zvláštními znalostmi v oblasti drog, kterého jmenuje Evropský parlament a který má hlasovací právo;

(b)jeden zástupce z každé třetí země, která uzavřela s Unií dohodu v souladu s článkem 54, bez hlasovacího práva.

3.Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

4.Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti drog a drogové závislosti a s přihlédnutím k příslušným řídicím, administrativním a rozpočtovým dovednostem. V zájmu kontinuity práce správní rady se všechny strany zastoupené v této radě vynasnaží omezit obměnu svých zástupců. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.

5.Správní rada může přizvat jako pozorovatele zástupce z mezinárodních organizací, se kterými agentura spolupracuje v souladu s článkem 53.

6.Funkční období členů a jejich náhradníků trvá čtyři roky. Toto funkční období může být prodlouženo.

Článek 24

Funkce správní rady

1.Správní rada:

(a)určuje celkové zaměření činnosti agentury;

(b)přijímá návrh jednotného programového dokumentu podle článku 35 před jeho předložením Komisi za účelem vyjádření jejího stanoviska;

(c)po vyžádání stanoviska ze strany Komise přijímá jednotný programový dokument agentury dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem v souladu s článkem 23;

(d)dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle kapitoly VI;

(e)dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem posuzuje a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury a do 1. července každého roku zasílá zprávu i její hodnocení Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejňuje;

(f)přijímá finanční pravidla použitelná na agenturu v souladu s článkem 41;

(g)přijímá strategii boje proti podvodům přiměřenou riziku podvodů s ohledem na náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

(h)přijímá strategii pro dosažení úspor z důvodu zvýšení efektivity a součinnosti s dalšími decentralizovanými agenturami a subjekty Unie;

(i)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, členů výkonné rady, vědeckého výboru a Evropské informační sítě o drogách a drogové závislosti (Reitox), jakož i u vyslaných národních odborníků a dalších pracovníků, kteří nejsou zaměstnanci orgánu, jak je uvedeno v článku 44, a každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady;

(j)přijímá standardní operační protokol uvedený v čl. 17 odst. 3;

(k)přijímá rámec mezinárodní spolupráce agentury uvedený v čl. 20 odst. 1 a programy technické pomoci uvedené v čl. 20 odst. 3;

(l)schvaluje minimální úroveň spolufinancování podle čl. 32 odst. 7;

(m)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro komunikaci a šíření informací uvedené v čl. 5 odst. 8;

(n)přijímá svůj jednací řád;

(o)v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy 62 (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

(p)po dohodě s Komisí přijímá prováděcí pravidla ke služebnímu řádu a pracovnímu řádu ostatních zaměstnanců v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;

(q)jmenuje výkonného ředitele a případně rozhoduje o prodloužení funkčního období nebo o odvolání z funkce v souladu s článkem 43;

(r)podle služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců jmenuje účetního, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý;

(s)jmenuje členy vědeckého výboru;

(t)schvaluje seznam odborníků pro rozšíření vědeckého výboru v souladu s čl. 10 odst. 4;

(u)přijímá vhodná opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i z vyšetřování Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) zřízeného rozhodnutím Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratomu, 63  a Úřadu evropského veřejného žalobce zřízeného nařízením Rady (EU) 2017/1939 64 , jak je uvedeno v článku 48;

(v)přijímá veškerá rozhodnutí o zřízení vnitřních struktur agentury a o jejich případných změnách s ohledem na potřeby činností agentury a na řádné rozpočtové řízení;

(w)povoluje uzavírání pracovních ujednání v souladu s článkem 53.

2.Správní rada přijímá podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenáší příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na jiné osoby.

Vyžadují-li to zvláštní okolnosti, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na jednoho ze svých členů nebo na zaměstnance, pokud tento zaměstnanec není zároveň výkonným ředitelem.  

Článek 25

Předseda správní rady

1.Správní rada volí ze svých členů s hlasovacím právem předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady, kteří mají hlasovací právo.

2.Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

3.Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky. Mohou být jmenováni jednou opětovně. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, zaniká týmž dnem automaticky jejich funkce předsedy či místopředsedy.

4.Podrobný postup volby předsedy a místopředsedy se stanoví v jednacím řádu správní rady.

Článek 26

Zasedání správní rady

1.Zasedání správní rady svolává předseda.

2.Výkonný ředitel agentury se jednání účastní bez hlasovacího práva.

3.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň jedenkrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů.

4.Správní rada může k účasti na zasedání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.

5.Členům správní rady mohou být v souladu s jejím jednacím řádem nápomocni na zasedáních poradci nebo odborníci.

6.Sekretariát pro správní radu zajišťuje agentura.

Článek 27

Pravidla hlasování ve správní radě

1.Aniž je dotčen čl. 24 odst. 1 písm. c) a d), čl. 25 odst. 1, čl. 43 odst. 8 a čl. 53 odst. 2, přijímá správní rada rozhodnutí většinou svých členů s hlasovacím právem.

2.Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V případě nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3.Hlasování se účastní předseda a místopředseda.

4.Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

5.Jednací řád správní rady stanoví podrobnější pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

Článek 28

Výkonná rada

1.Výkonná rada:

(a)rozhoduje o záležitostech stanovených finančními předpisy přijatými podle článku 41, které nejsou tímto nařízením svěřeny výhradně správní radě;

(b)zajišťuje vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích z interních nebo externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i z vyšetřování úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce, jak je uvedeno v článku 48;

(c)aniž jsou dotčeny povinnosti výkonného ředitele vymezené v článku 29, sleduje provádění rozhodnutí správní rady a dohlíží na ně s cílem posílit dozor nad správním a rozpočtovým řízením.

2.Je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, může výkonná rada přijmout určitá prozatímní rozhodnutí namísto správní rady, zejména ve věcech správního řízení, včetně pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování, a rozpočtových záležitostí.

3.Výkonná rada se skládá z předsedy a místopředsedy správní rady, dvou dalších členů jmenovaných správní radou z řad jejích členů s hlasovacím právem a dvou zástupců Komise ve správní radě.

Předseda správní rady je zároveň předsedou výkonné rady.

Výkonný ředitel se účastní zasedání výkonné rady, avšak nemá hlasovací právo. Výkonná rada může přizvat k účasti na svých zasedáních pozorovatele.

4.Funkční období členů výkonné rady je čtyři roky. Funkční období členů výkonné rady skončí v okamžiku, kdy skončí jejich členství ve správní radě.

5.Řádná zasedání výkonné rady se konají alespoň dvakrát ročně. Dále se výkonná rada schází z podnětu předsedy nebo na žádost svých členů.

6.Výkonná rada přijímá rozhodnutí na základě konsensu. Není-li výkonná rada schopna přijmout rozhodnutí na základě konsensu, postoupí se záležitost správní radě.

7.Správní rada stanovuje jednací řád výkonné rady, včetně pravidel hlasování jejích členů.

Článek 29

Povinnosti výkonného ředitele

1.Výkonný ředitel odpovídá za řízení agentury. Je odpovědný správní radě.

2.Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rady a výkonné rady, je výkonný ředitel při výkonu své funkce nezávislý a nežádá ani nepřijímá pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

3.Výkonný ředitel předkládá Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o plnění svých úkolů. Rada může výkonného ředitele vyzvat, aby o plnění svých povinností předložil zprávu.

4.Výkonný ředitel je zákonným zástupcem agentury.

5.Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených agentuře podle článku 5. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

(a)běžnou správu agentury;

(b)přípravu a provádění rozhodnutí přijatých správní radou;

(c)přípravu jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 35 a jeho předložení správní radě po konzultaci s Komisí;

(d)provádění jednotného programového dokumentu a podávání zpráv o jeho provádění správní radě;

(e)přípravu souhrnné výroční zprávy o činnosti agentury a její předložení správní radě k posouzení a přijetí;

(f)návrh správní radě na minimální úroveň spolufinancování podle čl. 32 odst. 7, má-li být toto spolufinancování poskytnuto vnitrostátním kontaktním místům;

(g)návrh Komisi po konzultaci se správní radou na výši poplatků v souladu s článkem 37;

(h)přípravu akčního plánu v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i vyšetřování vedených úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce podle článku 48, a podávání zpráv o pokroku dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě a výkonné radě;

(i)ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, aniž by byla dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF a Úřadu evropského veřejného žalobce, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně uložením účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí, včetně finančních sankcí;

(j)přípravu strategií agentury pro boj proti podvodům, dosahování úspor z důvodu zvýšení efektivity a synergie a jejich předložení správní radě ke schválení;

(k)přípravu návrhu finančních pravidel použitelných na agenturu;

(l)přípravu návrhu odhadu příjmů a výdajů agentury a za plnění jejího rozpočtu.

6.Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře výkonný ředitel získá předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného hostitelského členského státu nebo členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. S dotčeným hostitelským členským státem (státy) může být uzavřena dohoda o sídle.

Článek 30

Vědecký výbor

1.Vědecký výbor se skládá nejvýše z patnácti vědeckých pracovníků jmenovaných správní radou pro svou vědeckou odbornost a nezávislost na základě zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie. V rámci výběrového řízení se zajistí, aby odborná specializace členů vědeckého výboru pokrývala nejvýznamnější oblasti související s cíli agentury.

2.Členové vědeckého výboru jsou jmenováni za svou osobu na čtyřleté období, které lze jedenkrát prodloužit.

3.Členové vědeckého výboru jsou nezávislí a jednají ve veřejném zájmu. Nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády ani jiného subjektu.

4.Pokud člen přestane splňovat kritéria nezávislosti, informuje o tom správní radu. Alternativně může správní rada na návrh nejméně jedné třetiny svých členů nebo na návrh Komise prohlásit, že dotčená osoba není nezávislá, a může ji odvolat. Správní rada jmenuje nového člena na zbývající část funkčního období v souladu s postupem pro řadové členy.

5.Vědecký výbor podává své stanovisko v případech stanovených tímto nařízením nebo k jakékoli vědecké záležitosti týkající se činností agentury, kterou mu může správní rada nebo výkonný ředitel přednést. Stanoviska vědeckého výboru se zveřejní na internetových stránkách agentury.

6.Pro účely hodnocení rizik, která představuje nová psychoaktivní látka nebo skupina nových psychoaktivních látek, může být vědecký výbor rozšířen podle potřeby výkonným ředitelem jednajícím na základě doporučení předsedy vědeckého výboru o odborníky, kteří zastupují vědecké oblasti důležité pro zajištění vyváženého hodnocení rizik, která představuje nová psychoaktivní látka. Výkonný ředitel tyto odborníky jmenuje ze seznamu odborníků. Seznam odborníků schvaluje každé čtyři roky správní rada.

7.Vědecký výbor volí předsedu a místopředsedu na dobu trvání mandátu vědeckého výboru. Předseda se může účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel.

8.Vědecký výbor se schází nejméně jednou ročně.

9.Seznam členů vědeckého výboru zveřejní agentura na svých internetových stránkách a průběžně jej aktualizuje.

Článek 31

Evropská informační síť o drogách a drogové závislosti (síť Reitox)

1.Agentura má k dispozici Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti (síť Reitox). Síť Reitox se skládá z vnitrostátních kontaktních míst určených v souladu s článkem 32 a z kontaktního místa pro Komisi.

2.Síť Reitox pořádá alespoň jedno řádné zasedání ročně. Tato zasedání svolává agentura a předsedá jim. Kromě toho se schází z podnětu mluvčího nebo na žádost alespoň jedné třetiny svých členů.

3.Síť Reitox zvolí z řad svých členů mluvčího a až tři zástupce mluvčího. Mluvčí zastupuje síť Reitox vůči agentuře a může se účastnit zasedání správní rady jako pozorovatel.

Článek 32

Vnitrostátní kontaktní místo

1.Každá zúčastněná země určí jedno vnitrostátní kontaktní místo, které bude zřízeno trvale a s jasným mandátem na základě vnitrostátních právních předpisů nebo jiných právních aktů s podobným účinkem. Určení vnitrostátního kontaktního místa a jmenování vedoucího vnitrostátního kontaktního místa, jakož i veškeré změny těchto jmenování jsou agentuře sdělovány prostřednictvím národního člena správní rady.

2.Odpovědný vnitrostátní orgán zajistí, aby vnitrostátní kontaktní místo bylo pověřeno úkoly stanovenými v čl. 33 odst. 2. Vedoucí vnitrostátního kontaktního místa zastupuje vnitrostátní kontaktní místo v síti Reitox.

3.Vedoucí vnitrostátního kontaktního místa je při výkonu své funkce vedoucího vnitrostátního kontaktního místa nezávislý na pokynech odpovědného vnitrostátního orgánu.

4.Vnitrostátní kontaktní místo plánuje své činnosti prostřednictvím ročního pracovního plánu.

5.Vnitrostátní kontaktní místo má ve svém rozpočtu zvláštní (roční) rozpočtovou položku nebo položky pro monitorování drog a dostává odpovídající podporu od činitelů s rozhodovací pravomocí a odpovídající zdroje pro plnění svých úkolů. V tomto ohledu zúčastněná země vybaví vnitrostátní kontaktní místo dostatečnými finančními a lidskými zdroji, aby mohlo plnit svůj mandát a úkoly, jak je uvedeno v čl. 33 odst. 2, přičemž musí mít dostatečné vybavení a zázemí na podporu svých každodenních činností. Pokud je subjekt poskytující vnitrostátní kontaktní místo pověřen dalšími vnitrostátními úkoly a povinnostmi, jsou mu dány k dispozici dodatečné lidské a finanční zdroje.

6.Vnitrostátní kontaktní místo může získat minimální spolufinancování svých hlavních nákladů prostřednictvím grantu poskytnutého agenturou, pokud splňuje podmínky stanovené v odstavcích 1 až 6. Za účelem získání tohoto spolufinancování podepisuje vnitrostátní kontaktní místo každoročně s agenturou grantovou dohodu. Výši minimálního spolufinancování navrhuje výkonný ředitel, schvaluje jej správní rada a pravidelně se přezkoumává. Agentura může vnitrostátnímu kontaktnímu místu poskytnout dodatečné finanční prostředky ad hoc na účast na konkrétních projektech a jejich realizaci.

7.Vnitrostátní kontaktní místo je v této funkci certifikováno agenturou v souladu s článkem 34.

Článek 33

Úkoly vnitrostátních kontaktních míst

1.Vnitrostátní kontaktní místa vytvoří spojení mezi zúčastněnými zeměmi a agenturou.

2.Vnitrostátní kontaktní místa přinejmenším:

(a)koordinují na vnitrostátní úrovni činnosti související se shromažďováním a monitorováním údajů o drogách;

(b)prosazují a podporují rozhodování založené na důkazech na vnitrostátní úrovni a účastní se vnitrostátních politických dialogů;

(c)zřizují nebo podporují vnitrostátní systémy spolupráce mezi protidrogovou politikou a dalšími příslušnými politikami, mimo jiné v oblasti prosazování práva/bezpečnosti a zdravotní/sociální politiky, se zapojením příslušných zúčastněných stran v různých oblastech;

(d)na vnitrostátní úrovni objektivně shromažďují, analyzují a interpretují veškeré relevantní informace o drogách, drogové závislosti, trzích s drogami, nabídce drog a otázkách souvisejících s trestnou činností, jakož i o uplatňovaných politikách a řešeních, které agentura potřebuje k dosažení souladu s článkem 6. Vnitrostátní kontaktní místo přitom shromažďuje zkušenosti z různých odvětví – zejména zdravotnictví, soudnictví a prosazování práva – a spolupracuje s odborníky a vnitrostátními organizacemi činnými v oblasti protidrogové politiky;

(e)monitoruje drogy a užívání drog a podává o tom zprávy vnitrostátním orgánům a přispívá k podávání zpráv mezinárodním organizacím;

(f)podporuje vývoj nových zdrojů epidemiologických údajů s cílem podpořit včasné podávání zpráv o trendech v užívání látek;

(g)podporuje ad hoc a cílené shromažďování údajů v souvislosti s novými zdravotními a bezpečnostními hrozbami;

(h)poskytuje agentuře informace o nových trendech užívání stávajících psychoaktivních látek nebo nových kombinací psychoaktivních látek, které představují možné riziko pro veřejné zdraví, jakož i informace o možných opatřeních týkajících se veřejného zdraví;

(i)přispívá ke stanovení příslušných klíčových epidemiologických ukazatelů a dalších příslušných souborů údajů, včetně pokynů pro jejich provádění, s cílem získat spolehlivé a srovnatelné informace na úrovni Unie v souladu s článkem 6;

(j)podporuje využívání mezinárodně dohodnutých protokolů a norem pro shromažďování údajů k monitorování drog a užívání drog v zemi;

(k)předkládá agentuře a vnitrostátním zúčastněným stranám, včetně vnitrostátních činitelů s rozhodovací pravomocí, výroční zprávu o činnosti;

(l)sestavuje aktuální soupis vnitrostátních zdrojů informací o drogách;

(m)provádí procesy vzájemného hodnocení a jiné mechanismy zajišťování kvality datových vstupů a výstupů a uplatňuje postupy kontroly kvality s cílem zajistit spolehlivost získaných údajů a informací;

(n)posuzuje informační potřeby svých vnitrostátních zúčastněných stran, zejména vnitrostátních činitelů s rozhodovací pravomocí, a

(o)provádí komunikační strategii nebo jiné činnosti za účelem prezentace svých informací odborníkům nebo široké veřejnosti.

3.Vnitrostátní kontaktní místo má právo shromažďovat od jiných vnitrostátních orgánů, subjektů, agentur a organizací veškeré informace, které potřebuje k plnění svých úkolů v souladu s odstavcem 2. Vnitrostátní kontaktní místo udržuje rozsáhlou síť vnitrostátních partnerů a poskytovatelů údajů pro shromažďování těchto informací.

Článek 34

Postup certifikace vnitrostátních kontaktních míst

1.Nejpozději do [Úřad pro publikace: vložte prosím datum = 18 měsíců po vstupu nařízení v platnost] požádá každé vnitrostátní kontaktní místo agenturu o certifikaci.

2.Agentura provede certifikaci každého vnitrostátního kontaktního místa v jeho funkci vnitrostátního kontaktního místa, pokud splňuje požadavky stanovené v článku 32 a je pověřeno prováděním úkolů stanovených v článku 33.

Certifikace by se neměla týkat jiných funkcí orgánu, který poskytuje vnitrostátní kontaktní místo, a celkové struktury, do níž je vnitrostátní kontaktní místo začleněno.

3.Vnitrostátní kontaktní místo poskytne agentuře veškeré příslušné informace, aby prokázalo, že jsou dodrženy články 32 a 33. V případě potřeby provede agentura návštěvu vnitrostátního kontaktního místa.

4.Pokud vnitrostátní kontaktní místo nesplňuje požadavky stanovené v článku 32 nebo není pověřeno prováděním úkolů stanovených v článku 33, poskytne agentura vnitrostátnímu kontaktnímu místu seznam doporučení a provede certifikaci vnitrostátního kontaktního místa po opětovném posouzení jedině tehdy, pokud jsou všechna tato doporučení splněna.

KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 35

Jednotný programový dokument

1.Do 15. prosince každého roku přijme správní rada návrh jednotného programového dokumentu, který obsahuje víceleté a roční programy, jakož i všechny dokumenty uvedené v článku 32 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 65 , a to na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem, po konzultaci s vědeckým výborem, s přihlédnutím ke stanovisku Komise a v souvislosti s víceletým programováním po konzultaci s Evropským parlamentem. Do 31. ledna následujícího roku jej předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Za konečný se jednotný programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

2.Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis opatření, která mají být financována, a stanovení finančních a lidských zdrojů, které jsou na jednotlivá opatření přiděleny, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Jasně uvádí, které úkoly byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny nebo zrušeny.

Roční nebo víceletý program obsahuje informace o provádění rámce mezinárodní spolupráce uvedeného v článku 20 a o opatřeních souvisejících s touto strategií.

3.Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada přijatý roční pracovní program změní.

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijme stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

4.Víceletý pracovní program udává celkové strategické programování včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů včetně víceletého rozpočtu a zaměstnanců.

Plánování zdrojů se aktualizuje jednou ročně. Strategické plánování se aktualizuje podle potřeby, a zejména s cílem reagovat na výsledek hodnocení uvedeného v článku 51.

5.Víceleté a roční pracovní programy se vypracovávají v souladu s článkem 32 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715.

Článek 36

Rozpočet

1.Odhady všech příjmů a výdajů agentury se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu agentury.

2.Rozpočet agentury musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

3.Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy agentury zahrnují:

(a)příspěvek Unie zapsaný v souhrnném rozpočtu Evropské unie;

(b)jakýkoli dobrovolný finanční příspěvek členských států;

(c)poplatky placené za služby poskytnuté v souladu s článkem 37 a

(d)veškeré finanční příspěvky od organizací a subjektů a třetích zemí uvedených v článcích 53 a 54.

4.Výdaje agentury zahrnují odměny zaměstnanců, správní výdaje, výdaje na infrastrukturu a provozní náklady. Provozní náklady mohou zahrnovat výdaje na podporu vnitrostátních kontaktních míst podle čl. 32 odst. 7.

Článek 37

Poplatky

1.Agentura může účtovat poplatky za:

(a)programy odborné přípravy;

(b)některé podpůrné činnosti pro členské státy, které nebyly určeny jako prioritní, ale mohly být úspěšně prováděny, pokud měly podporu z vnitrostátních zdrojů;

(c)programy budování kapacit pro třetí země, na něž se nevztahují zvláštní finanční prostředky Unie;

(d)certifikace vnitrostátních subjektů zřízených ve třetích zemích podle čl. 20 odst. 3;

(e)jiné služby spadající do mandátu agentury a poskytované na žádost zúčastněné země, které vyžadují investice zdrojů na podporu vnitrostátních činností.

2.Na návrh výkonného ředitele stanoví správní rada agentury výši poplatků a způsob jejich úhrady.

3.Poplatky musí být přiměřené nákladům na příslušné služby poskytované nákladově efektivním způsobem a musí postačovat k jejich pokrytí. Poplatky se stanoví na takové úrovni, aby bylo zajištěno, že nebudou diskriminační a že nebudou pro zúčastněné strany představovat nepřiměřenou finanční nebo administrativní zátěž.

4.Poplatky by měly být stanoveny na takové úrovni, aby se zabránilo schodku nebo značnému hromadění přebytku v rozpočtu. V případě, že by se v důsledku poskytování služeb, na něž se vztahují poplatky, v rozpočtu opakovalo výrazné kladné saldo, vznikne povinnost revize výše poplatků nebo příspěvku Unie. V případě, že výsledkem poskytování služeb, na něž se poplatky vztahují, je významný záporný zůstatek, vznikne povinnost revize výše poplatků.

Článek 38

Sestavování rozpočtu

1.Výkonný ředitel vypracuje každoročně návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej správní radě.

2.Správní rada na základě tohoto návrhu přijme předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.

3.Tento předběžný návrh příjmů a výdajů agentury se do 31. ledna každého roku zašle Komisi. Konečnou verzi tohoto odhadu předloží správní rada Komisi do 31. března.

4.Komise předkládá odhad příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Evropské unie.

5.Na základě odhadu příjmů a výdajů Komise zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst a výši subvence, která má být poskytnuta ze souhrnného rozpočtu, a předloží jej rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

6.Rozpočtový orgán schválí prostředky na příspěvek pro agenturu.

7.Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

8.Rozpočet agentury přijímá správní rada dvoutřetinovou většinou členů s hlasovacím právem. Rozpočet se stává konečným po konečném schválení souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

9.Na jakýkoli stavební projekt, jenž by mohl mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahují ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 66 .

Článek 39

Plnění rozpočtu

1.Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.Výkonný ředitel každoročně zasílá rozpočtovému orgánu veškeré informace důležité pro hodnotící postupy stanovené v článku 51.

Článek 40

Předkládání účetních závěrek a absolutorium

1.Účetní agentury předá do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.

2.Agentura zašle do 31. března následujícího rozpočtového roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

3.Účetní Komise zasílá Účetnímu dvoru do 31. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku agentury konsolidovanou se závěrkou Komise.

4.Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní závěrce agentury podle článku 246 obecného finančního nařízení 67 vypracuje výkonný ředitel na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku agentury a předloží ji správní radě k vyjádření.

5.Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce agentury.

6.Účetní konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady zašle do 1. července následujícího rozpočtového roku Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7.Konečná účetní závěrka se do 15. listopadu následujícího roku zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

8.Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho vyjádření do 30. září. Zároveň zašle tuto odpověď také správní radě.

9.Výkonný ředitel poskytne Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 261 odst. 3 finančního nařízení.

10.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N+2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 41

Finanční předpisy

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy použitelné na agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.

KAPITOLA VII

ZAMĚSTNANCI

Článek 42

Obecná ustanovení

1.Na zaměstnance agentury se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie k provedení tohoto služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.Při zaměstnávání osob ze třetích zemí na základě dohod uzavřených podle článku 54 agentura vždy dodržuje služební řád a pracovní řád uvedené v odstavci 1.

Článek 43

Výkonný ředitel

1.Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu uchazečů navržených Komisí v otevřeném a transparentním výběrovém řízení.

3.Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem agentury předseda správní rady.

4.Funkční období výkonného ředitele je pětileté. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které přihlédne k hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucím úkolům a výzvám agentury.

5.Správní rada může na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v odstavci 4, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.

6.Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celého funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

7.Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

8.Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

Článek 44

Vyslaní národní odborníci a jiní zaměstnanci

1.Agentura může využívat i vyslané národní odborníky nebo jiné zaměstnance, kteří nejsou zaměstnáni agenturou. Na tyto pracovníky se nevztahuje služební řád úředníků ani pracovní řád ostatních zaměstnanců.

2.Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.

KAPITOLA VIII

OBECNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 45

Výsady a imunity

Na agenturu a její zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 46

Jazyková ujednání

Na agenturu se vztahuje nařízení Rady č. 1 68 .

Článek 47

Transparentnost

1.Na dokumenty v držení agentury se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.Zpracování osobních údajů agenturou se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 69 .

3.Správní rada do šesti měsíců ode dne svého prvního zasedání následujícího po dni použitelnosti tohoto nařízení, jak je uvedeno v čl. 63 druhém pododstavci, stanoví opatření pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 agenturou, včetně opatření týkajících se jmenování pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Tato opatření budou stanovena po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

Článek 48

Boj proti podvodům

1.Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jiným protiprávním jednáním se na agenturu bez omezení vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 70 .

2.Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném úřadem OLAF do šesti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a přijme vhodné předpisy vztahující se na všechny zaměstnance agentury, a to za použití šablony stanovené v příloze uvedené dohody.

3.Účetní dvůr má pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

4.Úřady OLAF a EPPO mohou provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s ustanoveními a postupy uvedenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení (EU, Euratom) č. 2185/96 71 , aby bylo zjištěno, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou agenturou nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

5.Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 4, musí dohody o spolupráci s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi uvedené v článcích 53 a 54, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijaté agenturou obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr a úřad OLAF k provádění těchto auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 49

Ochrana utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

1.Agentura přijme bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie a citlivých neutajovaných informací, jak je stanoveno v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 72 a 2015/444 73 . Bezpečnostní pravidla agentury zahrnují mimo jiné ustanovení o výměně, zpracovávání a uchovávání těchto informací.

2.Agentura si může vyměňovat utajované informace pouze s příslušnými orgány třetí země nebo mezinárodní organizace anebo sdílet utajované informace EU s jiným subjektem Unie v rámci správních ujednání. Každé takové správní ujednání podléhá schválení správní rady po konzultaci s Komisí. Pokud takové správní ujednání neexistuje, je jakékoli výjimečné ad hoc poskytnutí utajovaných informací EU těmto orgánům předmětem rozhodnutí výkonného ředitele po konzultaci s Komisí.

Článek 50

Odpovědnost

1.Smluvní odpovědnost agentury je upravena právními předpisy platnými pro dotyčnou smlouvu.

2.Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě rozhodčí doložky ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4.Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.

5.Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře je upravena služebním řádem nebo pracovním řádem vztahujícím se na tyto zaměstnance.

Článek 51

Hodnocení a přezkum

1.Nejpozději [Úřad pro publikace: vložte datum = pět let po datu uvedeném v článku 63] a poté každých pět let posoudí Komise výkonnost agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění v souladu s pokyny Komise. Hodnocení se zejména zaměří na případnou potřebu upravit mandát agentury a finanční dopady jakékoli takové úpravy.

2.Při každém druhém hodnocení se provede posouzení výsledků dosažených agenturou s ohledem na její cíle, mandát a úkoly, včetně posouzení, zda je další trvání agentury s ohledem na tyto cíle, mandát a úkoly stále odůvodněné.

3.Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z hodnocení vyplynou. Závěry hodnocení se zveřejní.

Článek 52

Správní šetření

Činnosti agentury podléhají šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU.

Článek 53

Spolupráce s jinými organizacemi a subjekty

1.Agentura aktivně usiluje o spolupráci s mezinárodními organizacemi a dalšími, zejména unijními, vládními a nevládními subjekty, jakož i technickými subjekty příslušnými v záležitostech, na něž se vztahuje toto nařízení, v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito subjekty v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie a ustanoveními o pravomoci těchto subjektů. Tato pracovní ujednání se nevztahují na výměnu utajovaných informací.

2.Tato pracovní ujednání přijímá správní rada na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a po předchozím schválení Komisí. Pokud Komise s těmito pracovními ujednáními nesouhlasí, správní rada je přijme tříčtvrtinovou většinou hlasů členů s hlasovacím právem.

3.Doplnění nebo změny stávajících pracovních ujednání, které mají omezený rozsah a nemění celkový rozsah a záměr pracovních ujednání nebo technických pracovních ujednání s jinými technickými subjekty, přijímá správní rada na základě návrhu předloženého výkonným ředitelem a po předchozím informování Komise.

Článek 54

Spolupráce s třetími zeměmi

1.Agentura je při své práci otevřena účasti třetích zemí, které za tímto účelem uzavřely s Unií dohody.

2.Podle příslušných ustanovení dohod uvedených v odstavci 1 se vypracují ujednání, která určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti dotčených třetích zemí na práci agentury, včetně ustanovení o účasti na iniciativách agentury, finančních příspěvcích a zaměstnancích.

Pokud jde o personální záležitosti, tato pracovní ujednání musí být v každém případě v souladu se služebním řádem.

Článek 55

Konzultace s organizacemi občanské společnosti

Agentura udržuje úzký dialog s příslušnými organizacemi občanské společnosti působícími v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, a to na vnitrostátní, unijní nebo mezinárodní úrovni.

Článek 56

Dohoda o sídle a provozní podmínky

1.V dohodě o sídle mezi agenturou a členským státem, v němž se sídlo nachází, se stanoví nezbytná ujednání týkající se umístění agentury v hostitelském členském státě a zázemí, které uvedený členský stát poskytne, spolu se zvláštními pravidly, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady a zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky.

2.Hostitelský členský stát agentury poskytne co nejlepší podmínky k jejímu plynulému a efektivnímu fungování, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 57

Právní nástupnictví

1.Agentura zřízená tímto nařízením je právním nástupcem ve vztahu ke všem smlouvám uzavřeným Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost, zřízeným nařízením (ES) č. 1920/2006, všem závazkům, které toto centrum uzavřelo, a majetku, který nabylo.

2.Tímto nařízením není dotčena právní platnost dohod a ujednání uzavřených Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost zřízeným nařízením (ES) č. 1920/2006 před dnem [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Článek 58

Přechodná opatření týkající se správní rady

1.Správní rada Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost zřízená nařízením (ES) č. 1920/2006 pokračuje ve své práci a ve své činnosti na základě nařízení (ES) č. 1920/2006 a pravidel stanovených podle uvedeného nařízení, dokud nebudou jmenováni všichni zástupci správní rady v souladu s článkem 23 tohoto nařízení.

2.Do [Úřad pro publikace: vložte datum = 9 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] oznámí členské státy Komisi jména osob, které jmenovaly členem a náhradníkem správní rady v souladu s článkem 23.

3.První zasedání správní rady zřízené podle článku 23 se uskuteční do jednoho měsíce od vstupu tohoto nařízení v platnost. Při této příležitosti může přijmout svůj jednací řád.

Článek 59

Přechodná opatření týkající se výkonného ředitele

1.Řediteli Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost jmenovanému na základě článku 11 nařízení (ES) č. 1920/2006 jsou po zbývající část jeho funkčního období svěřeny povinnosti výkonného ředitele podle článku 29 tohoto nařízení. Ostatní podmínky smlouvy zůstávají nezměněny.

Pokud funkční období skončí mezi dnem vstupu tohoto nařízení v platnost a dnem jeho použitelnosti a pokud toto funkční období již není prodlouženo podle nařízení (ES) č. 1920/2006, prodlužuje se automaticky do [Úřad pro publikace: vložte datum = 24 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.Není-li ředitel jmenovaný na základě článku 11 nařízení (ES) č. 1920/2006 ochoten nebo schopen vystupovat v souladu s odstavcem 1, určí správní rada podle článku 23 prozatímního výkonného ředitele, který bude plnit povinnosti svěřené výkonnému řediteli po dobu nepřesahující 18 měsíců, dokud nebude provedeno jmenování podle čl. 43 odst. 2.

Článek 60

Přechodná opatření týkající se vnitrostátních kontaktních míst

Do [Úřad pro publikace: vložte datum = 11 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] poskytne člen správní rady agentuře název instituce, která byla určena jako vnitrostátní kontaktní místo v souladu s čl. 32 odst. 1, a jméno vedoucího vnitrostátního kontaktního místa. Sdělení může mít podobu e-mailu potvrzujícího současný stav.

Článek 61

Přechodná rozpočtová ustanovení

Postup udělení absolutoria za plnění rozpočtů schválených na základě článku 14 nařízení (ES) č. 1920/2006 se provádí v souladu s pravidly stanovenými v článku 15 uvedeného nařízení.

Článek 62

Zrušení nařízení (ES) č. 1920/2006

1.Nařízení (ES) č. 1920/2006 se zrušuje ode dne [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.

2.Vnitřní pravidla a opatření přijatá správní radou na základě nařízení (ES) č. 1920/2006 zůstávají v platnosti po [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost], nerozhodne-li správní rada při uplatňování tohoto nařízení jinak.

Článek 63

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od [Úřad pro publikace: vložte datum = 12 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Tento návrh se týká 

◻ nové akce

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 74  

⌧ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle 

1.4.2.Specifické cíle 

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti 

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotu ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

1.5.3.Poučení vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.5.Posouzení různých dostupných možností financování, včetně prostoru pro přerozdělení prostředků

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

◻ Časově omezená doba trvání

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

⌧ Časově neomezená doba trvání

Provádění s obdobím rozběhu od roku 2024 do roku 2027, poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 79   

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím

–◻    výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

⌧ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻ EIB a Evropský investiční fond;

⌧ subjekty uvedené v článcích 70 a 71;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesnění četnosti a podmínek.

2.2.Systém(-y) řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Informace o zjištěných rizicích a systémech vnitřní kontroly zřízených k jejich zmírnění

2.2.3.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesňuje stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruh(-y) víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu] 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Odhadovaný finanční dopad legislativního podnětu zahrnuje pouze zdroje potřebné nad rámec základní výše příspěvku EU pro EMCDDA (dodatečné zdroje v porovnání se základní výší – VFR 2021–2027).

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu] 

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Požadavky na zaměstnance (ekvivalent plného úvazku):

Lidské zdroje potřebné k provedení cílů nového mandátu byly odhadnuty ve spolupráci s centrem EMCDDA. Odhady zohledňují očekávané zvýšení pracovní zátěže s tím, jak budou zúčastněné strany v průběhu času více využívat služeb centra EMCDDA, jakož i čas potřebný k tomu, aby centrum EMCDDA absorbovalo zdroje, aby nedošlo k situaci, kdy by agentura nemohla plně provést svůj příspěvek z EU a včas prostředky alokovat. Odhady rovněž zahrnují náklady nezbytné ke zřízení virtuální laboratoře, včetně počátečních jednorázových nákladů.

Personál potřebný pro revizi mandátu je odůvodněn přetrvávajícími provozními potřebami, zejména v oblastech podrobně popsaných agenturou. Předpokládané přidané profily zaměstnanců se budou podílet na operacích a nebudou představovat nárůst počtu zaměstnanců v administrativě/režii, čímž přispějí k efektivitě operací:

a.    Forenzní a toxikologičtí vědci/chemici: Potřební pro posouzení hrozeb, virtuální laboratoř, analýzu drog, analýzu prekurzorů, profilování úmrtí a otrav v místech výroby atd.

b.    Analytici s odbornými znalostmi operačních a strategických stránek kriminální policejní práce a bezpečnosti. Tyto odborné znalosti jsou v současné době v rámci agentury velmi omezené.

c.    Strategičtí a operační analytici. Potřební pro rozvoj mezinárodní a geopolitické analýzy, posuzování hrozeb a včasného varování jak v rámci EU, tak při určování vnějších hrozeb.

d.    Vědečtí pracovníci v oblasti dat, tvůrci datových modelů a analytici dat. Potřební pro řízení analýzy a prezentace většího a složitějšího objemu dat, které by byly shromažďovány na základě nových úkolů.

e.    Podpora politiky / politický vědecký pracovník. Potřební pro zvýšenou podporu politiky a úlohu hodnocení politiky.

f.    Techničtí projektoví manažeři: Aby řídili smlouvy o shromažďování údajů a výzkumné studie.

g.    Školitelé, odborníci na tvorbu učebních osnov a budování kapacit: Aby se zabývali posílenou úlohou v oblasti odborné přípravy a budování kapacit v rámci EU i navenek.

h.    Správa databází na podporu IKT atd. Bude zapotřebí zvýšená kapacita na podporu plánovaných databází, infrastruktury IKT, bezpečnosti systémů a platforem zúčastněných stran potřebných k zajištění možných nových kapacit a kompetencí.

i.    Architekt umělé inteligence a analytik business intelligence s cílem pomoci rozvíjet a udržovat digitální platformu EMCDDA a vyvíjet nová řešení, strojové učení a analýzu dat.

Navrhuje se, aby celkový počet zaměstnanců v rámci revidovaného mandátu do roku 2027 činil 145 – včetně 103 dočasných zaměstnanců, 41 smluvních zaměstnanců a 1 vyslaného národního odborníka. Mezi celkem 145 zaměstnanců, jejichž práce v agentuře se předpokládá do roku 2027, nepatří zaměstnanci najatí na základě grantů ad hoc / delegací / dohod o příspěvku, které jsou vykazovány samostatně v oddíle 4.3 rozpočtu EU. Nábor je plánován na polovinu roku. Částky byly odpovídajícím způsobem upraveny: náklady na nově přijaté zaměstnance byly v roce jejich náboru odhadnuty na 50 % průměrných nákladů. Má se za to, že navrhované navýšení počtu zaměstnanců zvýší efektivitu operací, neboť počet administrativních pracovníků zůstane nezměněn.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů mateřského GŘ

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeřazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky ekvivalentu plného úvazku by měl být zahrnut v příloze V oddíle 3.

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem 

–◻    Návrh/podnět je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem.

–⌧    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 94 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

–⌧    Návrh/podnět nepočítá se spolufinancováním od třetích stran.

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

– ◻ uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Evropská zpráva o drogách za rok 2021, Evropská zpráva o drogách za rok 2021 | www.emcdda.europa.eu .

(2)    V roce 2019 bylo v Evropě zlikvidováno více než 370 laboratoří na výrobu nelegálních drog; Evropská zpráva o drogách za rok 2021.

(3)    EMCDDA/Europol, Zpráva o drogových trzích v EU za rok 2019, https://www.emcdda.europa.eu/2019/drug-markets .

(4)    Viz Transcrime, Od nelegálních trhů k legálním podnikům: portfolio organizované trestné činnosti v Evropě, 2015), http://www.transcrime.it/wp-content/uploads/2015/03/OCP-Full-Report.pdf ; Europol, Posouzení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti (SOCTA), 2021.

(5)    Zahrnuje to zneužívání benzodiazepinů, které byly původně určeny k léčení, nebo se objevují jako nové benzodiazepiny. „Nové benzodiazepiny“ jsou definovány jako nové psychoaktivní látky, které obsahují benzodiazepinové jádro a které nejsou regulovány v rámci mezinárodního systému kontroly drog.

(6)    Světová zdravotnická organizace definuje užívání více drog jako užití více než jedné látky nebo typu látky osobou, která je konzumuje současně nebo následně po sobě během krátké doby. Zdroj: https://www.who.int/substance_abuse/terminology/who_lexicon/en/ .

(7)    EMCDDA/Europol, Zpráva o drogových trzích v EU za rok 2019, https://www.emcdda.europa.eu/2019/drug-markets.

(8)    EMCDDA, Evropská zpráva o drogách za rok 2021; EMCDDA, Impact of COVID-19 on drug markets, use, harms and drug services in the community and prisons (Dopad onemocnění COVID-19 na trhy s drogami, užívání drog, poškození související s drogami a drogové služby ve společnosti a věznicích), duben 2021 www.emcdda.europa.eu.

(9)    Úř. věst. C 102I, 24.3.2021, s. 1.

(10)    Úř. věst. C 272, 8.7.2021, s. 2.

(11)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (přepracované znění) (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 1).

(12)    Protidrogová strategie EU na období 2021–2025, strategická priorita 11, bod 5.

(13)    COM(2019) 228.

(14)    Podrobnosti viz upřednostňovaná možnost popsaná níže v oddíle 3.

(15)    Společný přístup k decentralizovaným agenturám EU zavádí komplexní soubor hlavních zásad s cílem dosáhnout toho, aby bylo fungování decentralizovaných agentur EU soudržnější, účinnější a odpovědnější; viz společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách – společný přístup, 2012; https://europa.eu/european-union/sites/europaeu/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_en.pdf .

(16)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2101 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1920/2006, pokud jde o výměnu informací o nových psychoaktivních látkách, systém včasného varování před nimi a postup hodnocení jejich rizik (Úř. věst. L 305, 21.11.2017, s. 1).

(17)    Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8. Viz také směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2103 ze dne 15. listopadu 2017, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV s cílem zahrnout do definice drogy nové psychoaktivní látky a zrušuje rozhodnutí Rady 2005/387/SVV (Úř. věst. L 305, 21.11.2017, s. 12). Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/369 ze dne 13. prosince 2018, kterou se mění příloha rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV, pokud jde o zahrnutí nových psychoaktivních látek do definice drogy (Úř. věst. L 66, 7.3.2019, s. 3); směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/1687 ze dne 2. září 2020, kterou se mění příloha rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV, pokud jde o zahrnutí nové psychoaktivní látky N,N-diethyl-2-[[4-(1-methylethoxy)fenyl]methyl]-5-nitro-1H-benzimidazol-1-ethanamin (isotonitazen) do definice drogy (Úř. věst. L 379, 13.11.2020, s. 55); směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/802 ze dne 12. března 2021, kterou se mění příloha rámcového rozhodnutí Rady 2004/757/SVV, pokud jde o zahrnutí nových psychoaktivních látek methyl 3,3-dimethyl-2-{[1-(pent-4-en-1-yl)-1H-indazol-3-karbonyl]amino}butanoát (MDMB-4en-PINACA) a methyl 2-{[1-(4-fluorobutyl)-1H-indol-3-karbonyl]amino}-3,3-dimethylbutanoát (4F-MDMB-BICA) do definice drogy (Úř. věst. L 178, 20.5.2021, s. 1).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 138).

(20)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).

(21)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 1).

(22)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(23)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93). Viz také návrh Komise, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost, pro příští víceletý finanční rámec (COM(2018) 472 final).

(24)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1382/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Spravedlnost na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 73).

(25)    Nařízení (EU) 2021/522, kterým se zavádí program činnosti Unie v oblasti zdraví (program EU pro zdraví) („EU4Health“) na období 2021–2027 a zrušuje nařízení (EU) č. 282/2014 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 1).

(26)    COM(2018) 435 final.

(27)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1); viz rovněž Komisí předložený návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 1082/2013/EU, COM(2020) 727 final.

(28)    Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/253 ze dne 13. února 2017, kterým se stanoví postup vydávání varovných hlášení v rámci systému včasného varování a reakce zřízeného v souvislosti s vážnými přeshraničními zdravotními hrozbami a postup výměny informací, konzultací a koordinace reakce na tyto hrozby v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU (Úř. věst. L 37, 14.2.2017, s. 23), které zahrnuje hrozby související se nelegálními drogami.

(29)    Pokud jde o Europol, viz COM(2020) 796 final; pokud jde o zdravotnické agentury, viz obecně COM(2020) 724 a podrobnější informace o agentuře EMA v COM(2020) 725 a o ECDC v COM(2020) 726.

(30)    Související počáteční posouzení dopadů lze nalézt na této adrese: Úřad EU pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA) (europa.eu) .

(31)    SWD(2019) 174.

(32)    Rámec vnitřní kontroly, závěrečná zpráva – externí hodnocení EMCDDA, listopad 2018; odkaz: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/4eaca79c-72f6-11e9-9f05-01aa75ed71a1/language-en/format-PDF/source-search .

(33)    COM(2019) 228.

(34)    SWD(2019) 174.

(35)    Shrnutí hlavních výsledků lze nalézt rovněž v oddíle 2.1 posouzení dopadů.

(36)    Možnost politiky č. 0: Základní scénář – zachování současného přístupu beze změn; Možnost politiky č. 1: Minimální revize – posílená spolupráce; Možnost politiky č. 2: Zrušení agentury – zrušení zřizovacího nařízení; Možnost politiky č. 3: Sloučení agentury s jiným subjektem EU.

(37)    Viz poznámka pod čarou 15.

(38)    Viz oddíl „Subsidiarita“, strana 5. Pokud jde o potenciál zjednodušení a snížení zátěže, nejsou k dispozici žádné kvantitativní údaje. Nedávné hodnocení protidrogové strategie EU na období 2013–2020 dospělo k závěru, že nejsou k dispozici žádné informace o zdrojích, které členské státy vyčlenily na drogové otázky. Viz hodnocení protidrogové strategie EU na období 2013–2020 a protidrogový akční plán EU na období 2017–2020, SWD(2020) 150 final.

(39)    Například práce na alternativách k donucovacím sankcím, práce na minimálních normách kvality při snižování poptávky po drogách, osvědčené postupy v oblasti léčby a snižování nepříznivých důsledků.

(40)    Podrobnosti viz finanční legislativní výkaz v příloze I.

(41)    Dokumenty Rady 12837/19, 12496/19, 7829/20.

(42)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).

(43)    Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(44)    Úř. věst. C , , s. .

(45)    Úř. věst. C , , s. .

(46)    Nařízení Rady (EHS) č. 302/93 ze dne 8. února 1993 o zřízení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (Úř. věst. L 36, 12.2.1993, s. 1).

(47)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (přepracované znění) (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 1).

(48)    Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012, https://european-union.europa.eu/sites/default/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_en.pdf.

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(50)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(51)    Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.

(52)    Rámcové rozhodnutí Rady 2004/757/SVV ze dne 25. října 2004, kterým se stanoví minimální ustanovení týkající se znaků skutkových podstat trestných činů a sankcí v oblasti nedovoleného obchodu s drogami (Úř. věst. L 335, 11.11.2004, s. 8).

(53)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 273/2004 ze dne 11. února 2004 o prekursorech drog (Úř. věst. L 47, 18.2.2004, s. 1).

(54)    Nařízení Rady (ES) č. 111/2005 ze dne 22. prosince 2004, kterým se stanoví pravidla pro sledování obchodu s prekursory drog mezi Společenstvím a třetími zeměmi (Úř. věst. L 22, 26.1.2005, s. 1).

(55)    Sbírka smluv Organizace spojených národů, sv. 976, č. 14152.

(56)    Sbírka smluv Organizace spojených národů, sv. 1019, č. 14956.

(57)    Sbírka úmluv Organizace spojených národů, svazek 1582, č. 27627.

(58)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).

(59)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1).

(60)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1).

(61)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/20/ES ze dne 4. dubna 2001 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se uplatňování správné klinické praxe při provádění klinických hodnocení humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 121, 1.5.2001, s. 34).

(62)    Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(63)    Rozhodnutí Komise 1999/352/ES, ESUO, Euratom ze dne 28. dubna 1999 o zřízení Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 20).

(64)    Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(65)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 ze dne 18. prosince 2018 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty zřízené podle SFEU a Smlouvy o Euratomu a uvedené v článku 70 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1).

(66)    Úř. věst. L 122, 10.5.2019, s. 1.

(67)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(68)    Nařízení Rady č. 1, kterým se stanoví jazyky, které se použijí v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

(69)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(70)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(71)    Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(72)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(73)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(74)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(75)    Čtvrté hodnocení EMCDDA, ref. COM(2019) 228.

(76)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1920/2006 ze dne 12. prosince 2006 o Evropském monitorovacím centru pro drogy a drogovou závislost (přepracované znění).

(77)    Reitox je zkratka používaná pro Evropskou informační síť o drogách a drogové závislosti.

(78)    Například zprávu o klíčových drogách na úrovni EU – zpráva o drogových trzích v EU – vydává společně EMCDDA a Europol. Dalším příkladem je spolupráce s příslušnými agenturami působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, pokud jde o odbornou přípravu donucovacích orgánů a soudních činitelů s rozhodovací pravomocí v oblasti drog nebo v souvislosti s postupem hodnocení rizik nových psychoaktivních látek.

(79)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx .

(80)    Pracovní dokument útvarů Komise o decentralizovaných agenturách a úřadu EPPO, 8. června 2020.

(81)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2101 ze dne 15. listopadu 2017, kterým se mění nařízení (ES) č. 1920/2006, pokud jde o výměnu informací o nových psychoaktivních látkách, systém včasného varování před nimi a postup hodnocení jejich rizik. Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost bylo zřízeno nařízením Rady (EHS) č. 302/93. Tento zřizovací akt byl v roce 2006 přepracován nařízením (ES) č. 1920/2006, kterým se mění nařízení (EU) 2017/2101, pokud jde o výměnu informací o nových psychoaktivních látkách, systém včasného varování před nimi a postup hodnocení jejich rizik.

(82)    Finanční nařízení Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)
– https://www.emcdda.europa.eu/system/files/publications/1013/financial-regulation-emcdda-Jun2019.pdf .

(83)     https://europa.eu/european-union/sites/europaeu/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_en.pdf  

(84)    V souladu s finančním nařízením EMCDDA, článek 30 „Vnitřní kontrola plnění rozpočtu“.

(85)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(86)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(87)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(88)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet km postavených silnic atd.).

(89)    Počty zaměstnanců uvedené v návrhu rozpočtu na rok 2022 s předpokladem, že zaměstnanci zůstanou do roku 2024 stabilní, vypočtené na základě průměrných jednotkových nákladů na zaměstnance, které se mají použít v legislativním finančním výkazu, valorizované podle korekčního koeficientu pro Portugalsko (91,1 %).

(90)    V této fázi není možné uvést podrobné rozdělení mezi dočasnými zaměstnanci (administrátory) a dočasnými zaměstnanci (asistenty). Odhady nákladů na zaměstnance byly provedeny na základě průměrných nákladů na dočasného zaměstnance valorizovaných podle korekčního koeficientu pro Portugalsko (91,1%).

(91)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(92)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(93)    Zejména pro fondy politiky soudržnosti EU, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond (EMFAF).

(94)    Viz články 12 a 13 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2093/2020 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027.

(95)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 12.1.2022

COM(2022) 18 final

PŘÍLOHA

návrhu

nařízení Evropského parlamentu a Rady

o Agentuře Evropské unie pro drogy

{SEC(2022) 45 final} - {SWD(2022) 8 final} - {SWD(2022) 9 final}

PŘÍLOHA

Srovnávací tabulka