Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Zohledňování genderového hlediska v rámci investic jakožto prostředek k posílení genderové rovnosti v Evropské unii

(stanovisko z vlastní iniciativy)

(2023/C 100/03)

Zpravodajka:	Ody NEISINGH
Spoluzpravodajka:	Maria NIKOLOPOULOU

Žádost o vypracování stanoviska	20. 1. 2022
Právní základ	čl. 52 odst. 2 jednacího řádu
	stanovisko z vlastní iniciativy
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	23. 11. 2022
Přijato na plenárním zasedání	14. 12. 2022
Plenární zasedání č.	574
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	172/6/7

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV je pevně přesvědčen, že díky spolupráci mužů a žen a vytvořením živné půdy pro podnikání žen a přiměřených finančních a legislativních nástrojů, jako je genderové rozpočtování, můžeme v EU a členských státech vytvořit inkluzivní finanční ekosystém a rychleji pokročit směrem k genderové rovnosti.

1.2.

Pro ten mají zásadní význam údaje, posouzení dopadů a společné ukazatele. Údaje a ukazatele z členských států a mezi orgány na úrovni EU vyžadují harmonizaci, aby mohly přispět k řešení rozdílů mezi ženami a muži. EHSV zdůrazňuje, že EU by měla shromažďovat údaje rozdělené podle pohlaví v evropském kontextu investic a začleňovat je do ročního indexu rovnosti žen a mužů.

1.3.

V zájmu urychlení budoucího růstu podnikání žen je třeba prozkoumat úlohu neformálních, tzv. andělských investorů (business angels), investic do začínajících podniků a „okruhu návratu“ (circle of giving back).

1.4.

EHSV je pevně přesvědčen, že zlepšením postavení žen při získávání finančních prostředků dojde k pozitivnímu působení shora dolů (tzv. trickle-down effect), které povede k lepším finančním a sociálním výsledkům.

1.5.

EHSV považuje za důležité, aby bylo ženám v zájmu vytvoření živné půdy pro jejich podnikání poskytnuto více příležitostí k vytváření sítí a odborné přípravě a více programů mentorování. Kromě toho EHSV zdůrazňuje význam vzdělávání při zpochybňování genderových stereotypů, včetně stereotypních představ podnikatelů – mužů, a při budování podnikatelské kultury, která připraví ženy na to, aby uvažovaly ambiciózním způsobem.

1.6.

EHSV doporučuje, aby členské státy poskytovaly podnikatelkám přístup k dávkám v mateřství a možnost rodičovské dovolené v souladu se zásadami stanovenými v doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně.

1.7.

EHSV zdůrazňuje, že členské státy by měly začít vzbuzovat zájem dívek o oblast STEM již v rané fázi, podporovat podnikatelky a ženské vzory v těchto odvětvích a investovat do programů zaměřených na to, aby se dívky na středních školách zajímaly o předměty STEM.

1.8.

EHSV doporučuje, aby se do akčního plánu pro sociální ekonomiku začlenilo hledisko genderové rovnosti, a to stanovením cílených opatření pro ženy a zachováním genderového hlediska coby kritéria při přidělování finančních prostředků EU a členských států a při zadávání veřejných zakázek s cílem podpořit a udržet talentované ženy na trhu práce.

1.9.

EHSV navrhuje, aby kritériem pro získání veřejných finančních prostředků byla rozmanitost týmů se zvláštním zaměřením na ženy. Je důležité stanovit zvláštní normy, aby se zabránilo tzv. „pinkwashingu“ (1).

1.10.

EHSV doporučuje, aby všechny evropské orgány a členské státy začaly ve střednědobém horizontu využívat nástroje genderového rozpočtování na všech úrovních rozpočtového procesu. Zásadní význam pro identifikaci oblastí, které je třeba řešit prostřednictvím rozpočtu, má rovněž účast občanské společnosti a sociální dialog.

1.11.

Ve finančním sektoru přetrvávají nevědomé předsudky, a proto jsou důležité osvětové kampaně a školení investorů a porot ohledně těchto předsudků. Kromě toho se EHSV domnívá, že všechny poroty evropských finančních institucí by měly co nejdříve dosáhnout genderové vyváženosti, aby se zabránilo homofilii neboli předpojatosti, kdy lidé upřednostňují podobné jedince, a jejich členové by se rovněž měli účastnit školení o nevědomých předsudcích.

1.12.

EHSV navrhuje, aby Evropská komise zveřejnila posouzení dopadu ročního rozpočtu EU na rovnost žen a mužů a předložila jej jako přílohu, aby vytvořila pracovní skupinu, která by se účastnila jednání, a aby sladila cíle EU v oblasti genderového mainstreamingu a začlenila je do příštího VFR (2028–2034) a do přezkumu stávajícího VFR v polovině období (2021–2027) (2).

1.13.

EHSV vyzývá k tomu, aby byla zvýšena dostupnost finančních prostředků EU pro ženské organizace, a to zjednodušením postupů a poskytováním grantů na jejich hlavní činnost.

1.14.

EHSV v neposlední řadě požaduje ambiciózní vizi ze strany Evropské komise a evropských orgánů, pokud jde o genderové rozpočtování a zohledňování genderového hlediska v rámci investic, včetně konkrétních cílů týkajících se přidělování finančních prostředků ženám, konkrétních klíčových ukazatelů výkonnosti, právních předpisů, aktualizovaných kritérií a (posílených) programů pro zlepšení podnikání žen a jejich přístupu k financování (např. specializované granty pro ženy, specializované komanditní financování pro fondy vlastněné a spoluvlastněné ženami, úvěrové záruky nebo mikrofinancování, platformy pro společné investice, genderové dluhopisy nebo mikroúvěry).

2.   Obecné připomínky

2.1.

Genderový mainstreaming je ústředním cílem Evropské unie (EU) v souladu s článkem 2 Smlouvy o Evropské unii i článkem 8 Smlouvy o fungování Evropské unie. Navzdory těmto právním závazkům zajistit rovnost žen a mužů je pokrok při účinném genderovém mainstreamingu, zejména pokud jde o finance a rozpočty, pomalý.

2.2.

Cílem tohoto stanoviska je zdůraznit problémy a příležitosti týkající se podnikání, veřejných a soukromých investic a rozpočtování v souvislosti s genderovou rovností a vyzvat evropské orgány a členské státy k ambiciózní vizi zohledňování genderového hlediska v rámci investic a genderového rozpočtování. Toto zaměření bude mít pozitivní dopad na dosažení cílů udržitelného rozvoje, pokud jde o dosažení genderové rovnosti (cíl č. 5) a snížení nerovností (cíl č. 10). Je rovněž důležité uznat, že k dosažení genderové rovnosti potřebujeme spolupráci ze strany žen i mužů při prosazování rovnosti.

2.3.

Podle Evropské komise představují ženy přibližně 52 % celkové populace v Evropě, ale tvoří 34,4 % osob samostatně výdělečně činných a 30 % začínajících podnikatelů (3).

2.4.

Týmy založené pouze muži dostávají téměř 92 % veškerého rizikového kapitálu investovaného v Evropě. Pokud jde o financování, v počátečních fázích je pouze 1 % finančních prostředků určeno podnikům vedeným ženami a v pozdějších fázích tento podíl nikdy nedosáhne více než 30 %, přestože týmy se zakladatelkami a genderově smíšené týmy svou výkonností překonávají své mužské protějšky (4) (5) (6) (7).

2.5.

V březnu 2017 OECD informovala, že u žen je ve všech zemích s výjimkou Spojených států, Mexika, Řecka a Indonésie méně pravděpodobné než u mužů, že uvedou, že mají přístup k finančním prostředkům potřebným k zahájení podnikání. Tyto rozdíly mezi ženami a muži mohou souviset s tím, že ženy mají méně zkušeností, působí ve vysoce konkurenčních odvětvích a v odvětvích s nízkým růstem, jakož i s genderově předpojatým úvěrovým ohodnocením a s genderovými stereotypy při hodnocení investic. Pro ženy je také často překážkou menší přístup k základním finančním službám (např. běžným a spořicím účtům) (8). Kromě toho je u samostatně výdělečně činných žen větší pravděpodobnost, že budou od půjčky odrazeny, než u samostatně výdělečně činných mužů.

2.6.

Podle strategie Evropské komise pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025 tvoří ve společnostech rizikového kapitálu a v soukromých kapitálových společnostech ženy pouze deset procent osob s rozhodovací pravomocí, přestože v některých soukromých fondech, které byly identifikovány jako fondy věnující při svém fungování pozornost genderové rovnosti, tvoří ženy 72 % partnerů. Ze zjištění vyplynulo, že v průměru tvoří 85 % společníků rizikového kapitálu muži a pouze 15 % ženy. Jsou-li ženy partnery, obvykle jsou partnery menších fondů.

2.7.

Pandemie COVID-19 genderové a ekonomické nerovnosti prohloubila. Pokud jde o sociální a hospodářské aspekty, existuje jasný rozdíl v dopadech koronaviru na jednotlivá pohlaví. Pandemie COVID-19 měla dopad rovněž na přístup žen k financování. Evropské údaje chybí, ovšem Spojené státy čelily dokonce prohlubování již existujících rozdílů mezi ženami a muži ve financování rizikového kapitálu pro začínající podniky vedené ženami (9).

2.8.

Povědomí o zohledňování genderového hlediska v rámci investic celosvětově nadále nabývá na dynamice. Evropský investiční ekosystém pro podnikatelky a zakladatelky je však stále roztříštěný a postrádá systémové a strategické genderové zaměření (10). Zvláštní finanční prostředky pro genderovou rovnost jsou nedostatečné a těmto iniciativám se nedaří přilákat více podnikatelek. Přibližně 50 % finančních prostředků v Evropské unii tvoří peníze daňových poplatníků. Společné úsilí na úrovni EU, které vytvoří rovnější a genderově diferencovanější ekosystém financování, může spolu s doprovodem během celého procesu zakládání podniku přinést konsensus a pomoci překonat překážky bránící změně.

2.9.

Když hovoříme o zohledňování genderového hlediska v rámci investic, musíme si být vědomi všech protnutí s dalšími nerovnostmi, které ještě více ovlivňují přístup k financování, jako jsou ženy se zdravotním postižením, ženy s nízkým socioekonomickým postavením, mladé ženy, ženy z přistěhovaleckého prostředí, nebo protnutí se sexuální orientací, rasou atd.

3.   Konkrétní připomínky

3.1.

EHSV je pevně přesvědčen, že zlepšením postavení žen při získávání finančních prostředků dojde k pozitivnímu působení shora dolů (tzv. trickle-down effect), které povede k lepším finančním a sociálním výsledkům. Když rozhodnutí přijímají ženy zabývající se rizikovým kapitálem, existuje dvakrát vyšší pravděpodobnost, že budou investovat do týmů se zakladatelkami, čímž se zvýší zaměstnanost žen. Začínající podniky se zakladatelkou přijímají coby zaměstnance 2,5 krát více žen. Společnosti se zakladatelkou a vedoucí pracovnicí zaměstnávají šestkrát více žen (11).

3.2.

Pro vyhodnocení současné situace a navržení strategií dalšího postupu má zásadní význam shromažďování údajů. V tomto ohledu je již vynakládáno určité úsilí – Evropská komise, Rada, OECD, EuroStat a Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE) shromažďují údaje o řadě genderových aspektů. Aby však tyto údaje mohly přispět k řešení rozdílů mezi ženami a muži, vyžadují harmonizaci. Shromažďování příslušných údajů musí být pro členské státy povinné. Použité metodiky a metriky by měly být sloučeny, aby bylo možné vytvořit ucelený pohled, a měly by být schopny využívat další údaje (sociální předsudky, předsudky týkající se etnického původu, předsudky na základě intersekcionality atd.), aby bylo možné sledovat a hodnotit pokrok a politiky. Kromě toho je třeba provádět pravidelnější a kvalitnější analytické studie. EHSV zdůrazňuje, že EU by měla shromažďovat údaje rozdělené podle pohlaví v evropském kontextu investic a začleňovat je do ročního indexu rovnosti žen a mužů.

3.3.

Stejně důležité je podívat se na výši investice (investovanou částku) a na úlohu andělských investorů a investic do začínajících podniků. Za výzkum stojí také „okruh návratu“: ženy, které získají investice, se rozvíjejí a začínají zvyšovat vlastní investiční kapitál a samy se stávají andělskými investory. To by mohlo být pozitivním prvkem urychlujícím budoucí růst podnikání žen a mohlo by to být posíleno prostřednictvím cílených propagačních kampaní zaměřených na zlepšení celkového porozumění příležitostem a příspěvkům, které mohou andělští investoři přinést, v kombinaci s informacemi o tom, jak začít. Členské státy by rovněž mohly prozkoumat možnost daňových úlev na podporu tohoto prvku.

3.4.

EHSV se domnívá, že genderového mainstreamingu v EU bude dosaženo aktivní podporou genderové rovnosti při veškeré tvorbě politik a veškerém rozhodování, včetně sociální politiky a politiky soudržnosti a politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, jakož i při vynakládání prostředků z rozpočtu EU. Stále chybí nezbytné předpoklady a účinné monitorování během provádění, aby bylo možné v případě potřeby napravit politická opatření. Víme, že dopady pandemie COVID-19 nejsou genderově neutrální. EHSV proto znovu vyzývá tvůrce politik na všech úrovních, aby se řídili zásadou genderového mainstreamingu a začleňovali aspekt genderové rovnosti do všech rozhodnutí, včetně rozhodnutí týkajících se rozpočtování, investic a financování a zadávání veřejných zakázek. Sem patří rovněž rozpočtový cyklus VFR na období 2021–2027 a plány pro oživení a odolnost a mělo by to zahrnovat posuzování dopadů na rovnost žen a mužů, řádné závazné ukazatele a rovněž systémy monitorování a hodnocení (12).

3.5.

Nedávná zpráva Evropského účetního dvora uvádí, že Komise věnovala jen malou pozornost genderové analýze politik a programů, které EÚD zkoumal. Údaje a ukazatele roztříděné podle pohlaví využívala v omezené míře a zveřejnila jen málo informací o celkovém dopadu rozpočtu EU na genderovou rovnost. V oblastech, ve kterých byly podrobně stanoveny právní požadavky, to však usnadnilo začlenění genderové rovnosti do programů.

4.   Konkrétní činnosti

4.1.   Vytvořit živnou půdu pro podnikatelky

4.1.1.

EHSV považuje za důležité, aby bylo ženám v zájmu vytvoření živné půdy pro jejich podnikání poskytnuto více příležitostí k vytváření sítí a odborné přípravě a více programů mentorování. Je zásadní, aby si ženy vytvořily síť „starých známých“ vedle stávající obdobné sítě, kterou mají muži, protože ženy mívají menší a méně rozmanité sítě. Důležitou úlohu hrají rovněž vzory a mentoři: ve studii provedené v Itálii 70 % dívek uvedlo, že mají po setkání se vzorem jiný názor na svou budoucnost.

4.1.2.

Stereotypní představy o podnikání začínají již během základního vzdělávání. EHSV zdůrazňuje význam vzdělávání při zpochybňování genderových stereotypů, včetně stereotypních představ podnikatelů – mužů, a při budování podnikatelské kultury, která připraví ženy na to, aby uvažovaly ambiciózním způsobem. V Evropě stále existují negativní sociální konotace týkající se podnikatelek a vedoucích pracovnic. Školy rovněž hrají zásadní úlohu při budování finančních a podnikatelských kapacit a tyto dovednosti by měly být zahrnuty do školních osnov počínaje základním vzděláváním a měly by být posíleny a rozvíjeny v celém školním systému. Podnikatelské veletrhy a jiné programy, v jejichž rámci by ženy mohly získat přístup k finančním prostředkům pro začínající podniky a které by uplatňovaly například přístup podporující dívky ve vědách, by byly dobrým způsobem, jak podpořit podnikání žen od rané fáze.

4.1.3.

„Syndrom podvodníka“ popisuje jev, kdy lidé pochybují o svých schopnostech a mají pocit, že nejsou dostatečně dobří v tom, co dělají. Tento syndrom existuje v široké míře mezi podnikatelkami. Práce na schopnostech žen a na jejich sebevědomí v průběhu celého vzdělávání tento jev zmírní a otevře více perspektiv pro rozvoj žen (13).

4.1.4.

Překážkou podnikání je do značné míry časová chudoba, kterou ženy v současné době zažívají kvůli neplaceným pečovatelským povinnostem. Klíčové jsou kulturní změny, jako je společná odpovědnost partnerů za vedení domácnosti a péči o děti a další osoby, v kombinaci se systémovými opatřeními, jako je cenově dostupná nebo bezplatná péče o děti a seniory. EHSV doporučuje, aby členské státy poskytovaly podnikatelkám přístup k dávkám v mateřství a opatřením v oblasti rodičovské dovolené v souladu se zásadami stanovenými v doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (14) (15).

4.1.5.

Programy odborné přípravy v oblasti podnikání, které se zaměřují na ženy, se obvykle soustředí na trhy a odvětví, v nichž jsou ženy již náležitě zastoupeny. Existují však odvětví, v nichž podnikatelky výrazně chybí, například v oblasti vyspělých technologií a přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM). EHSV zdůrazňuje, že členské státy by měly začít vzbuzovat zájem dívek o tyto oblasti již v rané fázi, podporovat podnikatelky a ženské vzory v těchto odvětvích a investovat do programů zaměřených na to, aby se o předměty STEM zajímaly dívky na středních školách.

4.1.6.

Současná genderová nerovnováha na trhu práce je rovněž překážkou budoucího úsilí žen. Ženy se potýkají s tím, že mají méně příležitostí získat řádnou odbornou přípravu v oblasti řízení a podnikání a dosáhnout úspor, aby mohly začít podnikat. Mladé ženy proto čelí více překážkám, pokud jde o zahájení podnikání. Jejich finanční zdroje mohou být omezeny také rozdíly v odměňování žen a mužů nebo neexistencí spravedlivé odměny za práci. Vzhledem k tomu, že mnoho možností financování vyžaduje počáteční soukromé investice podnikatele, je EHSV přesvědčen, že pozitivní dopad na podnikání žen bude mít odstranění rozdílů v odměňování žen a mužů a odstranění genderové nerovnováhy na trhu práce.

4.1.7.

Ženy mají větší tendenci zakládat podniky v udržitelných a sociálních oblastech, aby mohly dosáhnout měřitelného pozitivního dopadu na společnost, a vést začínající sociální podniky (16) (17). Podniky působící v rámci sociální ekonomiky staví do středu své činnosti hospodářské a sociální potřeby komunit a jejich pracovníků, jakož i environmentální udržitelnost. Investují do dobrých podmínek a v rámci své činnosti kladou zásadní důraz na hodnoty. Proto bude mít navýšení finančních prostředků určených na projekty sociální ekonomiky a podpora vytváření ekosystémů sociálních podniků pozitivní dopad na hospodářskou emancipaci a rozvoj žen. Podpora podnikání žen pak analogicky podpoří růst sociálních podniků. Akční plán Evropské komise pro sociální ekonomiku uvádí, že v sociálním podnikání jsou podnikatelky zastoupeny více než v běžném podnikání. Neexistují však žádná cílená opatření na podporu podnikání žen, a to ani sociálního podnikání. EHSV doporučuje, aby bylo do akčního plánu pro sociální ekonomiku začleněno hledisko genderové rovnosti (18), a to stanovením cílených opatření pro ženy.

4.2.   Vytvořit změnu ve finančním a investičním sektoru

4.2.1.

EU by měla hrát vedoucí úlohu při vytváření živné půdy pro genderově uvědomělý ekosystém. Většina finančních prostředků série C pro podniky vedené ženami v letech 2006–2018 v Evropě připadala na čtyři země EU: Švédsko, Německo, Španělsko a Francii. Úspěch v předních zemích byl podpořen silným ekosystémem a cílenými činnostmi na podporu genderového začleňování (19). EHSV doporučuje vytvořit evropskou síť genderově uvědomělých investorů, kteří by mohli sdílet osvědčené postupy a prosazovat již existující příležitosti, pokud jde o financování podnikání žen. Inspirací pro spolupráci se soukromým sektorem by mohl být Kodex pro investice do žen (Investing in Women Code) British Business Bank, který je závazkem podniků poskytujících finanční služby zlepšit přístup podnikatelek k nástrojům, zdrojům a financím (20).

4.2.2.

Ve společnostech rizikového kapitálu a v soukromých kapitálových společnostech tvoří ženy pouze deset procent osob s rozhodovací pravomocí. Je zapotřebí přilákat talentované ženy a zlepšit profesní rozvoj žen ve finančním a investičním odvětví, aby se stávající mužská kultura, která způsobuje, že pro ženy není atraktivní v tomto odvětví setrvat nebo v něm začít, změnila v kulturu inkluzivní. Tato kultura by rovněž měla měřit návratnost investic nejen hospodářskými výsledky, ale také udržitelností a sociální návratností takových investic. EHSV by si proto přál, aby se rozmanitost vedení a zakladatelských týmů stala jedním z hlavních kritérií pro získání veřejných finančních prostředků, včetně veřejných penzijních fondů, a tím podnítila nábor a udržení talentovaných žen ve finančním a investičním sektoru. EHSV rovněž navrhuje, aby si členské státy vyměňovaly osvědčené postupy týkající se metod podpory rozmanitosti týmů a týmů vedených ženami ve finančním sektoru. Mohla by být vytvořena pečeť excelence investora nebo norma v investičním odvětví. Tato norma by mohla sloužit jako jedno z kritérií při posuzování žádosti o veřejné financování (21). Norma, na rozdíl od jednorázového závazku, by mohla být předmětem auditu a každoročního přezkumu, aby se zabránilo tzv. „pinkwashingu“.

4.2.3.

EHSV doporučuje, aby Evropská unie nebo členské státy poskytly institucím v soukromém finančním sektoru přístup k technické pomoci a odborné přípravě v oblasti zohledňování genderového hlediska v rámci investic.

4.2.4.

Obecně se předpokládá, že ženy jsou méně ochotné riskovat než muži, jsou opatrnější a projevují méně agresivní konkurenční chování. EHSV navrhuje zohlednit toto méně rizikové chování ve finančních nástrojích a vytvořit specifické produkty pro některé projekty s nízkým rizikem, které vyžadují méně záruk a mají nižší úrokové sazby, aby bylo možné poskytnout půjčku nebo pokrýt vyšší procento počátečního kapitálu při poskytování subvence. Ve finančním sektoru přetrvávají předsudky, nejčastěji nevědomé, například tam, kde jsou pro předkládání návrhů upřednostňováni muži nebo kde se obsah napsaný ženami zaměřuje na sociální dopad, zatímco muži se více zaměřují na finance a čísla. Pro zvýšení povědomí o těchto předsudcích mohou mít mimořádný význam osvětové kampaně a školení investorů a porot ohledně nevědomých předsudků. Zásadní význam má rovněž zvyšování povědomí v tomto sektoru o významu spolehlivých a odolných obchodních modelů, které pomalu, ale jistě rostou, spíše než zaměření se na rychlý, krátkodobý růst příjmů a ocenění.

4.3.   Genderové rozpočtování a zohledňování genderového hlediska v rámci investic prostřednictvím veřejného financování

4.3.1.

Rozpočty odrážejí politické priority a jsou nejdůležitějším nástrojem hospodářské politiky pro přeměnu společností. Veřejné politiky hrají důležitou úlohu při určování směru a budování příznivého prostředí pro investory, čímž vytvářejí důstojná pracovní místa. Již dlouho se uznává, že genderové rozpočtování, cílené financování pro posílení postavení žen, vyčlenění rozpočtových prostředků a regulace zadávání postupů a procesů veřejných zakázek zohledňujících genderové hledisko jako prostředek sloužící provádění genderového rozpočtování jsou nezbytnými nástroji pro dosažení genderové rovnosti.

4.3.2.

Genderové rozpočtování je proces, v jehož rámci jsou veřejné rozpočty prověřovány s cílem posoudit, zda přispívají k větší rovnosti žen a mužů, a odpovídajícím způsobem upravovány, aby se zajistilo, že tomu tak je. Genderové rozpočtování vyžaduje dvojí strategii či přístup ve dvou rovinách: začleňování genderové rovnosti do všech rozpočtů a programů a specifické cílené financování s cílem řešit základní příčiny genderové nerovnosti. Genderový rozměr by měl být začleněn do všech fází rozpočtového cyklu, od rozpočtových návrhů (ex ante) přes celou dobu samotného provádění výdajů (ex nunc) až po hodnocení a kontrolu skutečně vynaložených prostředků (ex post). Údaje, posouzení dopadů a společné ukazatele mají zásadní význam pro genderový mainstreaming napříč rozpočtovým cyklem: plánování, provádění, monitorování a hodnocení. I když pro členské státy může být obtížné shromažďovat údaje rozčleněné podle pohlaví, jde o jediný způsob, jak pokročit vpřed a zavést řádné politiky v oblasti genderového mainstreamingu.

4.3.3.

EHSV doporučuje, aby všechny evropské orgány a členské státy ve střednědobém horizontu využívaly nástroje genderového rozpočtování na všech úrovních rozpočtového procesu. Zásadní význam pro identifikaci oblastí, které je třeba řešit prostřednictvím rozpočtu, má rovněž účast občanské společnosti a sociální dialog. Genderová analýza je předpokladem pro genderové rozpočtování a genderový mainstreaming v oblasti (finančních) politik, zejména víceletého finančního rámce (VFR), balíčku Next Generation EU a fondů ESI. Zvláštní pozornost by měla být věnována politice soudržnosti, která je jedním ze základních nástrojů pro nápravu nerovnováhy mezi zeměmi a regiony. EHSV doporučuje shromažďovat údaje týkající se genderové rovnost v rámci politiky soudržnosti na základě ukazatelů vypracovaných specificky za tímto účelem.

4.3.4.

EHSV je potěšen skutečností, že Komise zahájila interní školicí program týkající se genderového rozpočtování, který má však stále malý rozsah. EHSV by uvítal, aby všichni lidé pracující na rozpočtech Evropské komise a v evropských finančních institucích byli řádně vyškoleni v oblasti zohledňování genderového hlediska v rámci investic, genderového mainstreamingu a genderového rozpočtování. Toto školení na vnitrostátní úrovni má rovněž zásadní význam pro provádění cílů v oblasti genderové rovnosti.

4.3.5.

EHSV se domnívá, že je důležité vytvořit specializované fondy a finanční nástroje na podporu podnikání žen, včetně fondů rizikového a soukromého kapitálu vedených (a společně vedených) a vlastněných ženami, a rovněž prozkoumat inovativní řešení financování, která by se zabývala selháními trhu (např. specializované granty pro ženy, specializované komanditní financování pro fondy vlastněné a spoluvlastněné ženami, úvěrové záruky nebo mikrofinancování, platformy pro společné investice, genderové dluhopisy nebo mikroúvěry).

4.3.6.

EHSV se dále domnívá, že ke snížení rozdílů mezi ženami a muži je nezbytné aktualizovat kritéria investičních fondů. Pokud například evropské fondy, jako je InvestEU a Evropský investiční fond, používají jako důležité kritérium při financování začínajících podniků „zkušenosti“, nikoli však „rozmanitost“, nezajišťujeme ženám rovný přístup na kapitálový trh. EHSV navrhuje, aby bylo posuzování fondů fondů, rizikového kapitálu a soukromého kapitálu při podávání žádostí o veřejné financování podmíněno existencí plánu genderové rovnosti, jehož součástí bude strategie fondu týkající se zohledňování genderového hlediska a závazek dosažení genderové rovnosti.

4.3.7.

Zásady genderového rozpočtování a zohledňování genderového hlediska v rámci investic by měly být používány i za hranicemi Evropy v mechanismech financování vnější činnosti, včetně politik v oblasti rozvojové spolupráce.

4.3.8.

Evropská komise by měla provést posouzení dopadu ročního rozpočtu EU na rovnost žen a mužů a předložit je jako přílohu. Tato příloha k rozpočtu bude sloužit jako dokument pro monitorování genderového mainstreamingu, jehož cílem bude přepracovávat v budoucnu rozpočty, a v této souvislosti by Výbor EP pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) mohl přijmout stanovisko. EHSV rovněž doporučuje, aby byly informace a výzkum v konzultaci s odborníky na genderové rozpočtování a nevládními organizacemi zabývajícími se genderovou rovností zveřejněny v dostatečném předstihu před rozhodnutím Parlamentu o ročním rozpočtu, aby se podpořily rozsáhlé diskuse o rozpočtových a makroekonomických politikách.

4.3.9.

EHSV konstatuje, že všechny poroty evropských finančních institucí by měly co nejdříve dosáhnout genderové vyváženosti, aby se zabránilo homofilii neboli předpojatosti, kdy lidé upřednostňují podobné jedince, a jejich členové by se rovněž měli účastnit školení o nevědomých předsudcích. Evropská rada pro inovace například stanovila cíl zvýšit počet začínajících podniků vedených ženami v rámci svého programu Accelerator zvýšením počtu členek poroty na 50 % a vyzváním většího počtu žen k zahájení podnikání. Rada zvýšila podíl začínajících podniků vedených ženami z 8 % na 29 %.

4.3.10.

Navrhujeme rovněž jmenovat v rámci Evropské komise a ministerstev členských států pro podnikání ředitele nebo zástupce na vysoké úrovni pro oblast podniků žen, který by měl mezirezortní úlohu při zvyšování povědomí a prosazování hospodářských přínosů, pokud jde o motivování většího počtu žen k zakládání a růstu podniků, včetně sociálních podniků.

4.3.11.

EU a členské státy by měly podporovat úlohu veřejných, místních nebo regionálních rozvojových agentur na investičním trhu a jejich úlohu týkající se sociálního dopadu. Například v Nizozemsku tyto agentury pro regionální rozvoj investují do začínajících podniků a velmi oceňují sociální dopad.

4.3.12.

Občanská společnost a neziskové organizace, které se zabývají genderovým mainstreamingem, jsou v Evropě obecně nedostatečně financovány. EHSV vyzývá k tomu, aby byla zvýšena dostupnost finančních prostředků EU pro ženské organizace, a to zjednodušením postupů a poskytováním grantů na jejich hlavní činnost. Postupy přidělování prostředků ze strukturálních fondů by měly být více sladěny s přímým financováním, aby se zabránilo byrokracii.

4.3.13.

EHSV v neposlední řadě požaduje ambiciózní vizi ze strany Evropské komise a evropských orgánů, pokud jde o genderové rozpočtování a zohledňování genderového hlediska v rámci investic, včetně konkrétních cílů týkajících přidělování finančních prostředků ženám, konkrétních klíčových ukazatelů výkonnosti, právních předpisů, aktualizovaných kritérií a (posílených) programů pro zlepšení podnikání žen a jejich přístupu k financování. EHSV doporučuje, aby byla v rámci Evropské komise zřízena pracovní skupina pro genderové rozpočtování, která by začlenila genderové hledisko do stávajícího VFR a dalších finančních nástrojů. S cílem připravit se na důraznější genderový mainstreaming v budoucnu EHSV navrhuje, aby byla v rámci orgánů EU co nejdříve vytvořena pracovní skupina, která by se účastnila jednání a sladila cíle EU v oblasti genderového mainstreamingu a začlenila je do příštího VFR.

---

(1)  Pinkwashing znamená předstírání velké aktivity v oblasti genderové rovnosti, ačkoliv ve skutečnosti v této oblasti zaostává (termín je srovnatelný s tzv. „lakováním nazeleno“ v oblasti udržitelnosti).

(2)  D’Alfonso, A. (2021). Multiannual financial framework for the years 2021 to 2027 (europa.eu) (Informační sdělení EPRS; PE 637.979). Výzkumná služba Evropského parlamentu. Evropská komise navrhla povinný přezkum fungování VFR v polovině období, který má být proveden do prosince 2023, s. 8.

(3)  https://www.eib.org/attachments/thematic/why_are_women_entrepreneurs_missing_out_on_funding_en.pdf.

(4)  Eurostat a Evropská komise. The State of European Tech 2020; Atomico (2020).

(5)  Why are women entrepreneurs missing out on funding? Reflections and considerations – Executive summary (eib.org).

(6)  Funding women entrepreneurs: How to empower growth, 2020.

(7)  https://europeanwomeninvc.idcinteractive.net/8/.

(8)  COSME Programme Call for Proposals Encouraging community building around the issue of women entrepreneurship – Management and running of the WEgate platform.

(9)  Women-Led Startups Received Just 2,3 % of VC Funding in 2020 (hbr.org).

(10)  UN Women (2021) Investment with a gender lens in Europe.

(11)  https://www.kauffmanfellows.org/journal_posts/women-vcs-invest-in-up-to-2x-more-female-founders.

(12)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Genderově orientované investice v rámci národních plánů pro oživení a odolnost (Úř. věst. C 100, 16.3.2023, s. 8).

(13)  Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Genderová rovnost (průzkumné stanovisko na žádost českého předsednictví) (Úř. věst. C 443, 22.11.2022, s. 63).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU (Úř. věst. L 188, 12.7.2019, s. 79).

(15)  Doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně, přijato 8. listopadu 2019.

(16)  The Value of Investing in Female Founders (Forbes, 2019).

(17)  Podle společnosti S&P Global, která provedla průzkum u investorů v 11 zemích.

(18)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku (COM(2021) 778 final).

(19)  Funding Women Entrepreneurs Through MFF 2021-2027, slyšení Evropského parlamentu Women & Investment, 19. dubna 2021.

(20)  https://www.british-business-bank.co.uk/investing-in-women-code/.

(21)  Dobrým příkladem je norma Diversity VC, která se nyní používá v celé EU a USA: www.diversity.vc.