EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.5.2022

COM(2022) 617 final

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Litvy na rok 2022 a stanovisko Rady k programu stability Litvy z roku 2022

{SWD(2022) 617 final} - {SWD(2022) 640 final}

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Litvy na rok 2022 a stanovisko Rady k programu stability Litvy z roku 2022

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 2 , kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný Unií. Přispívá k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných a prorůstových reforem a investic, zejména za účelem podpory ekologické a digitální transformace, a současně zvyšuje odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Pomáhá rovněž posílit udržitelné veřejné finance a podnítit růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Maximální finanční příspěvek na členský stát v rámci Nástroje pro oživení a odolnost [byl] dne [XX] června 2022 aktualizován v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241.

(2)Dne 24. listopadu 2021 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2022. Analýza náležitě zohlednila společný závazek, který byl v květnu 2021 znovu potvrzen na sociálním summitu v Portu a který spočívá v pokračujícím provádění evropského pilíře sociálních práv vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 25. března 2022 potvrdila priority roční analýzy udržitelného růstu 2022 Evropská rada. Dne 24. listopadu 2021 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 taktéž zprávu mechanismu varování, ve které není Litva uvedena mezi členskými státy, u nichž bude třeba provést hloubkový přezkum 3 . Téhož dne Komise rovněž přijala doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 5. dubna 2022, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2022, který analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a který Rada přijala dne 14. března 2022.

(3)Po celosvětové pandemii došlo k invazi Ruska na Ukrajinu a tato událost významně změnila geopolitickou a hospodářskou situaci. Ekonomiky členských států invazi pocítily například v podobě zdražení energií a potravin a slabších vyhlídek na růst. Vyšší ceny energií zatěžují zejména nejzranitelnější domácnosti, které se potýkají s energetickou chudobou nebo jsou jí ohroženy. Evropská unie rovněž zažívá bezprecedentní příliv uprchlíků z Ukrajiny. Za těchto okolností byla 4. března 2022 poprvé uplatněna směrnice o dočasné ochraně 4 , na jejímž základě mohou osoby vysídlené z Ukrajiny oprávněně pobývat v EU a získávají přístup na trh práce, jakož i ke vzdělávání a odborné přípravě, zdravotní péči, bydlení a sociálnímu zabezpečení. Litvě je poskytována mimořádná podpora v rámci iniciativy CARE (Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě) a dodatečného předběžného financování v rámci programu REACT-EU (pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy) na urychlené řešení potřeb v oblasti přijímání a integrace osob, které prchají z Ukrajiny.

(4)S ohledem na rychle se měnící hospodářskou a geopolitickou situaci obnovuje evropský semestr v roce 2022 svou širokou koordinaci hospodářské politiky a politiky zaměstnanosti, přičemž se vyvíjí v souladu s prováděcími požadavky Nástroje pro oživení a odolnost, jak je uvedeno v roční analýze udržitelného růstu na rok 2022. Pro plnění politických priorit v rámci evropského semestru má zásadní význam provádění přijatých plánů pro oživení a odolnost, neboť tyto plány řeší všechna příslušná doporučení pro jednotlivé země vydaná v cyklech semestru 2019 a 2020 nebo jejich významnou část. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019 a 2020 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241, a relevantní jsou i veškerá doporučení pro jednotlivé země vydaná do dne předložení upraveného plánu.

(5)Od března 2020 je aktivována obecná úniková doložka 5 . Ve svém sdělení ze dne 3. března 2021 6 Komise také vyjádřila názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo vycházet z celkového posouzení stavu ekonomiky, přičemž hlavním kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v EU nebo v eurozóně ve srovnání s úrovní před krizí (konec roku 2019). Zvýšená nejistota a silná rizika nepříznivého hospodářského vývoje v souvislosti s válkou v Evropě, bezprecedentní růst cen energií a pokračující narušení dodavatelského řetězce odůvodňují prodloužení obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu do roku 2023.

(6)V souladu s přístupem uvedeným ve stanovisku Rady ze dne 18. června 2021 k programu stability na rok 2021 se nastavení fiskální politiky v současné době nejlépe měří změnou primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů), s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19, ale se zahrnutím výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) v rámci Nástroje pro oživení a odolnost a dalších zdrojů EU, ve vztahu ke střednědobému potenciálnímu růstu 7 . Nad rámec celkového nastavení fiskální politiky je taktéž věnována pozornost vývoji primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů 8 (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů a s vyloučením dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19) a investic, aby se posoudilo, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její skladba přispívá k udržitelnému oživení v souladu s ekologickou a digitální transformací.

(7)Dne 2. března 2022 přijala Komise sdělení, které poskytuje obecné pokyny pro provádění fiskální politiky v roce 2023 a jehož cílem je podpořit přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států, a tím posílit koordinaci politik 9 . Komise konstatovala, že na základě makroekonomického výhledu zimní prognózy z roku 2022 by se přechod od celkové podpůrné orientace fiskální politiky v období 2020–2022 k obecně neutrální souhrnné orientaci fiskální politiky v roce 2023 jevil jako přiměřený, avšak současně je připravena reagovat na vyvíjející se hospodářskou situaci. Komise oznámila, že fiskální doporučení pro rok 2023 pro jednotlivé členské státy by měla být i nadále diferencována a měla by zohledňovat možné efekty přelévání mezi jednotlivými zeměmi. Komise vyzvala členské státy, aby tyto pokyny zohlednily ve svých programech stability a konvergenčních programech. Komise se zavázala, že bude pozorně sledovat hospodářský vývoj a v případě potřeby své politické pokyny upraví, a to nejpozději v rámci jarního balíčku evropského semestru koncem května 2022.

(8)Pokud jde o fiskální pokyny poskytnuté dne 2. března 2022, fiskální doporučení pro rok 2023 zohledňují zhoršený hospodářský výhled, zvýšenou nejistotu a další rizika nepříznivého vývoje a vyšší inflaci ve srovnání se zimní prognózou. V kontextu těchto úvah musí fiskální reakce rozšířit veřejné investice do ekologické a digitální transformace a energetické bezpečnosti a udržet kupní sílu nejzranitelnějších domácností, aby zmírnila dopad zvýšení cen energií a pomohla omezit sekundární inflační tlaky prostřednictvím cílených a dočasných opatření; fiskální politika musí zůstat pružná, aby se mohla přizpůsobovat rychle se vyvíjejícím okolnostem, a musí být pro jednotlivé země diferencována v závislosti na jejich fiskální a hospodářské situaci, a to i pokud jde o expozici krizi a příliv vysídlených osob z Ukrajiny.

(9)Dne 14. května 2021 předložila Litva Komisi svůj národní plán pro oživení a odolnost v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu pro oživení a odolnost v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 20. července 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Litvy 10 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Litva uspokojivě splnila příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž skutečnost, že nedošlo ke zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.

(10)Dne 27. dubna 2022 předložila Litva svůj národní program reforem na rok 2022 a dne 29. dubna 2022 svůj program stability z roku 2022 v souladu se lhůtou stanovenou v článku 4 nařízení (ES) č. 1466/97. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány společně. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2022 rovněž zprávy, které Litva dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění svého plánu pro oživení a odolnost.

(11)Dne 23. května 2022 zveřejnila Komise zprávu o Litvě 11 pro rok 2022. Posoudila pokrok, který Litva učinila při plnění příslušných doporučení, jež pro ni přijala Rada v letech 2019, 2020 a 2021, a na základě srovnávacího přehledu oživení a odolnosti zhodnotila, jak Litva provádí plán pro oživení a odolnost. Zpráva o zemi na základě této analýzy poukázala na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a o nové a vyvíjející se výzvy včetně těch, jež vyplývají z ruské invaze na Ukrajinu. Posoudila rovněž pokrok Litvy při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(12)Dne 23. května 2022 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Tato zpráva se zabývala rozpočtovou situací Litvy, neboť schodek jejích veřejných financí má v roce 2022 překročit referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku nebylo splněno. V souladu se sdělením ze dne 2. března 2022 Komise nenavrhla zahájení nových postupů při nadměrném schodku na jaře 2022 a na podzim 2022 znovu posoudí, zda je vhodné navrhnout zahájení postupu při nadměrném schodku.

(13)Dne 20. července 2020 Rada Litvě doporučila, aby v letech 2020 a 2021 přijala v souladu s obecnou únikovou doložkou veškerá nezbytná opatření k účinnému zvládnutí pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Litvě doporučila, aby, pokud to hospodářské podmínky dovolí, prováděla fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic. Na základě údajů potvrzených Eurostatem klesl v roce 2021 schodek veřejných financí Litvy ze 7,3 % HDP v roce 2020 na 1,0 % v roce 2021. Reakce Litvy v oblasti fiskální politiky podpořila hospodářské oživení v roce 2021, přičemž dočasná mimořádná podpůrná opatření klesla z 3,9 % HDP v roce 2020 na 2,8 % v roce 2021. Opatření přijatá Litvou v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 byla většinou dočasné povahy. Zároveň některá z diskrečních opatření přijatých vládou v období 2020–2021 nebyla dočasná ani nebyla doprovázena kompenzačními opatřeními a spočívala především ve vyšších náhradách pro zaměstnance veřejného sektoru. Celkový veřejný dluh v roce 2021 činil na základě údajů potvrzených Eurostatem 44,3 % HDP.

(14)Makroekonomický scénář, z něhož rozpočtové projekce programu stability z roku 2022 vycházejí, je realistický. Vláda počítá s růstem reálného HDP o 1,6 % v roce 2022 a o 2,5 % v roce 2023. Pro srovnání, prognóza Komise z jara 2022 očekává růst reálného HDP v roce 2022 ve výši 1,7 % a v roce 2023 ve výši 2,6 %. Ve svém programu stability z roku 2022 vláda očekává, že celkový schodek státního rozpočtu se v roce 2022 zvýší na 4,9 % HDP a v roce 2023 klesne na 2,4 %. V nárůstu schodku v roce 2022 se odrážejí především opatření na omezení dopadu vysokých cen energií, na podporu domácností s nižšími příjmy a na přizpůsobení se přílivu osob prchajících z Ukrajiny. Podle programu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP v roce 2022 klesne na 43,3 % a v roce 2023 zůstane stabilní. Na základě politických opatření známých k datu uzávěrky prognózy předpokládá prognóza Komise z jara 2022 schodek veřejných financí v roce 2022 ve výši 4,6 % HDP a v roce 2023 ve výši 2,3 % HDP. To je v souladu se schodkem předpokládaným v programu stability z roku 2022. Prognóza Komise z jara 2022 očekává obdobný poměr veřejného dluhu k HDP, a to v roce 2022 ve výši 42,7 % a v roce 2023 ve výši 43,1 %.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 se odhaduje střednědobý (desetiletý průměr) růst potenciálního produktu ve výši 3,2 %. Tento odhad však nezahrnuje dopad reforem, které jsou součástí plánu na podporu oživení a odolnosti a které mohou podpořit potenciální růst Litvy.

(15)V roce 2022 vláda postupně ukončila většinu opatření přijatých v reakci na krizi COVID-19, takže se předpokládá, že dočasná mimořádná podpůrná opatření klesnou ze 2,8 % HDP v roce 2021 na 1,2 % HDP v roce 2022. Schodek veřejných financí je ovlivněn opatřeními přijatými proti hospodářskému a sociálnímu dopadu zvýšení cen energií, která jsou v prognóze Komise z jara 2022 odhadována na 1,2 % HDP v roce 2022 a na 0,0 % HDP v roce 2023 12 . Tato opatření spočívají především v dotacích plynárenským a elektroenergetickým společnostem, v kompenzaci DPH uplatňované na tepelnou energii a v širším uplatňování dalších kompenzací týkajících se tepelné energie. Tato opatření byla oznámena jako převážně dočasná. Pokud by však ceny energií zůstaly zvýšené i v roce 2023, mohla by některá z těchto opatření platit i nadále. Některá z těchto opatření nejsou cílená, zejména dotace plynárenským a elektroenergetickým společnostem a kompenzace DPH uplatňované na tepelnou energii. Schodek veřejných financí ovlivňují také náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny, jejichž výši prognóza Komise z jara 2022 odhaduje na výši 0,2 % HDP v roce 2022 a 2023 13 , a také zvýšené náklady na výdaje na obranu o 0,5 % HDP jak v roce 2022, tak v roce 2023.

(16)Dne 18. června 2021 Rada Litvě doporučila 14 , aby v roce 2022 zachovala podpůrné nastavení fiskální politiky, mimo jiné s pomocí impulsu dodaného Nástrojem pro oživení a odolnost, a zachovala investice financované z vnitrostátních zdrojů. Rada Litvě rovněž doporučila, aby udržela pod kontrolou růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů. Rovněž Litvě doporučila, aby, pokud to hospodářské podmínky dovolí, prováděla fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu, a aby zároveň posilovala investice s cílem podpořit růstový potenciál.

(17)Podle prognózy Komise z jara 2022 včetně informací obsažených v programu stability Litvy z roku 2022 se v roce 2022 předpokládá podpůrné nastavení fiskální politiky ve výši –4,2 % HDP v souladu s doporučením Rady 15 . Litva hodlá v souladu s doporučením Rady nadále podporovat oživení tím, že využije Nástroj pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic. Kladný příspěvek výdajů financovaných z příspěvků Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU k hospodářské činnosti by se měl ve srovnání s rokem 2021 zvýšit o 0,5 procentního bodu HDP. Příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2022 podle projekcí expanzivní povahu a bude činit 0,3 procentního bodu 16 . Litva má proto podle doporučení Rady v úmyslu zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkovému nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 3,2 procentního bodu. Tento významný příspěvek expanzivní povahy zahrnuje dodatečný dopad uvedených opatření na řešení hospodářských a sociálních dopadů zvýšení cen energií (1,2 % HDP), jakož i náklady na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,2 % HDP), přičemž se předpokládá, že k růstu čistých běžných výdajů přispěje kromě jiných opatření také dodatečná podpora domácností s nižšími příjmy (dodatečné zvýšení důchodů, přídavků na děti, sociální pomoc, minimální úroveň nezdanitelných příjmů), a to ve výši 0,4 % HDP. Na základě současných odhadů Komise proto Litva v roce 2022 dostatečně nekontroluje růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů.

(18)V prognóze Komise z jara 2022 se pro rok 2023 počítá s nastavením fiskální politiky ve výši 1,5 % HDP za předpokladu, že nedojde ke změně politiky 17 . Předpokládá se, že Litva bude v roce 2023 i nadále využívat příspěvky Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic na podporu oživení. Očekává se, že kladný příspěvek výdajů financovaných z příspěvků Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších zdrojů EU k hospodářské činnosti se v roce 2023 zvýší o 0,4 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 utlumující povahu a bude činit 0,5 procentního bodu 18 . Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez započtení nových opatření na straně příjmů) k celkovému nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 utlumující povahu a bude činit 1,5 procentního bodu. To zahrnuje dopad postupného ukončování opatření zaměřených na zvýšení cen energie (1,2 % HDP) a dodatečné náklady na poskytování dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP).

(19)V programu stability z roku 2022 se očekává, že schodek veřejných financí bude postupně klesat až na 1,3 % HDP v roce 2024 a na 1,0 % v roce 2025. Během časového rámce programu se tedy plánuje, že schodek veřejných financí zůstane pod úrovní 3 % HDP. Podle programu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP do roku 2025 klesne, a to konkrétně na 42,6 % v roce 2024 a na 42,5 % v roce 2025. Na základě analýzy Komise se rizika udržitelnosti dluhu ve střednědobém horizontu jeví jako nízká.

(20)Srovnávací přehled veřejných zakázek za rok 2020 odhalil určité nedostatky v systému zadávání veřejných zakázek v Litvě: nedostatečná spolupráce mezi nákupními organizacemi, malý nebo žádný počet účastníků výběrových řízení a přílišné spoléhání se na kritérium nabídkové ceny. Rozšíření rozsahu probíhajícího úsilí o podporu společného zadávání veřejných zakázek napříč obcemi tak, aby se reforma vztahovala i na úroveň ústředních orgánů státní správy, by pomohlo rozvíjet a šířit osvědčené postupy a zlepšit celkovou účinnost a účelnost procesů. Rovněž by to pomohlo zvýšit fiskální udržitelnost.

(21)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Ty pomáhají řešit všechny nebo významnou část hospodářských a sociálních výzev uvedených v doporučeních, která Rada adresovala Litvě v rámci evropského semestru v letech 2019 a 2020, a navíc i veškerá doporučení pro jednotlivé země vydaná k datu přijetí plánu. Plán se zejména výrazně zaměřuje na opatření na podporu digitalizace a ekologické transformace, zajištění kvality a účinnosti zdravotnických služeb, posílení sociální ochrany, upřednostnění vzdělávání a inovací a zvýšení efektivity veřejného sektoru.

(22)Očekává se, že provádění plánu na podporu oživení a odolnosti Litvy přispěje k dosažení dalšího pokroku v oblasti ekologické a digitální transformace. Opatření na podporu cílů v oblasti klimatu v Litvě představují 37,8 % celkových prostředků přidělených na plán, zatímco opatření na podporu digitálních cílů představují 31,5 % celkových prostředků přidělených na plán. Plnohodnotné provádění plánu pro oživení a odolnost v souladu s příslušnými milníky a cíli pomůže Litvě rychle se zotavit z dopadů krize COVID-19 a zároveň posílit její odolnost. Pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost i dalších hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jdou nad rámec plánu, je i nadále důležité systematické zapojování sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby měla celková politická agenda širokou podporu.

(23)Komise schválila dohodu o partnerství Litvy dne 22. dubna 2022. Litva předložila program politiky soudržnosti 19 dne 21. března 2022. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 zohlednila Litva při programování fondů politiky soudržnosti na období 2021–2027 příslušná doporučení pro jednotlivé země. To je předpokladem pro zlepšení účinnosti a pro maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, kterou má země obdržet z fondů politiky soudržnosti, a zároveň je tak podporována koordinace, doplňkovost a soudržnost mezi těmito fondy a dalšími nástroji a fondy Unie. Úspěšné provádění Nástroje pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti také závisí na odstranění překážek, které stojí v cestě investicím na podporu ekologické a digitální transformace a vyváženého územního rozvoje.

(24)Kromě hospodářských a sociálních výzev, jimiž se plán pro oživení a odolnost zabývá, čelí Litva řadě dalších výzev souvisejících s primární a preventivní péčí, nedostatky v plánování a poskytování sociálních služeb a chybějící strategií v oblasti sociálního bydlení. Vysoký počet hospitalizací, kterým lze předejít, a míry preventabilní a léčbou odvratitelné úmrtnosti ukazují, že je třeba v litevském zdravotnictví přijmout více preventivních opatření. Kromě toho nedostatek a nerovnoměrné rozmístění zdravotnických pracovníků omezují přístup k primární zdravotní péči. Kromě reforem a investic v oblasti zdravotnictví v rámci plánu pro oživení a odolnost Litvy je třeba dále posílit primární péči a prevenci. Integrovanému poskytování sociálních služeb brání nesoučinnost mezi různými ministerstvy a dalšími veřejnými orgány a nedostatky při určování potřeb. Služby také dostatečně neřeší potřeby nezaměstnaných. Výdaje Litvy na sociální bydlení, tj. 10,31 EUR na obyvatele (ve stálých cenách roku 2010), jsou ve srovnání s průměrem EU ve výši 101,58 EUR v roce 2019 20 výrazně pod průměrem EU, což vede k přetrvávajícímu nedostatku a dlouhým čekacím listinám. Rovněž je třeba zlepšit kvalitu poskytovaného sociálního bydlení. Plán pro oživení a odolnost zahrnuje důležitá opatření, jako je reforma systému minimálního příjmu a daňového systému, spolu se zvýšením krytí sociálního pojištění v nezaměstnanosti. Očekává se, že tato opatření, jakmile budou zavedena, pomohou řešit některé z klíčových problémů v oblasti sociální ochrany. Kromě opatření obsažených v plánu je však třeba vyvinout další úsilí ke zlepšení plánování, kvality a účinnosti sociálních služeb a k řešení nedostatku a nedostatečné kvality sociálního bydlení.

(25)Plán REPowerEU, který reaguje na mandát hlav států a předsedů vlád EU ve Versailleském prohlášení, má v co nejkratší době postupně odstranit závislost Evropské unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. Za tímto účelem jsou ve spolupráci s členskými státy identifikovány nejvhodnější projekty, investice a reformy na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni. Cílem těchto opatření je snížit celkovou závislost na fosilních palivech a při dovozu fosilních paliv se odklonit od Ruska.

(26)Litva je z hlediska dodávek energie vysoce závislá na dovozu, neboť dováží přibližně dvě třetiny své hrubé potřeby elektřiny a většinu ropy a zemního plynu. Ropa a zemní plyn tvoří tři čtvrtiny skladby zdrojů energie v zemi. Až do ruské invaze na Ukrajinu se ropa a zemní plyn dovážely převážně z Ruska. V roce 2020 Litva dovážela z Ruska 42 % zemního plynu (což do značné míry odpovídá průměru EU ve výši 44 %) a 73 % ropy (což je více než průměr EU ve výši 26 %) 21 . Poptávka po energii je ovlivněna velkým dopravním vozovým parkem, zatímco veřejná doprava a železnice zůstávají nedostatečně využívány, velkým počtem energeticky neúčinných budov a vysoce energeticky náročným průmyslem, jejichž podíl na celkové spotřebě plynu činí 67 %. Další úsilí o snížení energetické náročnosti v těchto odvětvích podporou průmyslové transformace, včetně inovativních výrobních postupů, a další podporou využívání obnovitelných zdrojů energie by snížilo celkovou závislost Litvy na dovozu energie. Litva výrazně zlepšila svou energetickou bezpečnost rozvojem propojení elektrických a plynárenských sítí se sousedními členskými státy a pomocí terminálu na zkapalněný zemní plyn v Klaipėdě. Celkově je třeba, aby Litva pokračovala ve svém úsilí o další posílení regionální spolupráce se svými sousedy s cílem koordinovat další dovoz plynu a efektivní využívání regionální infrastruktury. V této souvislosti přispěje k zabezpečení dodávek energie v regionu plynárenské propojovací vedení s Polskem (GIPL), které je v provozu od 1. května 2022, a posílení dalších propojovacích plynovodů se sousedními členskými státy. Dokončení probíhající synchronizace s kontinentální energetickou sítí EU, zajištění dostatečné kapacity pro propojení se sousedními členskými státy a provádění společných projektů v oblasti obnovitelných zdrojů energie by však mělo zůstat politickou prioritou. Doporučuje se, aby byly nové investice do infrastruktury a do sítí souvisejících s plynem pokud možno schopny obstát i v budoucnosti, aby se usnadnila jejich dlouhodobá udržitelnost prostřednictvím budoucího nového využití pro udržitelná paliva. Aby Litva dosáhla souladu s cíli balíčku „Fit for 55“, bude třeba dále zvýšit ambice v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti.

(27)Vzhledem k tomu, že urychlený přechod na klimatickou neutralitu a odklon od fosilních paliv si v řadě odvětví vyžádá značné náklady na restrukturalizaci, může Litva v rámci politiky soudržnosti využívat mechanismus pro spravedlivou transformaci, aby zmírnila socioekonomický dopad přechodu v nejpostiženějších regionech. Kromě toho může Litva využít Evropský sociální fond plus ke zlepšení pracovních příležitostí a posílení sociální soudržnosti.

(28)Na základě posouzení Komise přezkoumala Rada program stability z roku 2022, přičemž její stanovisko 22 je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 1.

(29)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. V případě Litvy se to odráží zejména v níže uvedených doporučeních č. 1 a 2,

DOPORUČUJE Litvě v letech 2022 a 2023:

1.V roce 2023 zajistit, aby růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů odpovídal celkově neutrální orientaci politiky, a to s přihlédnutím k pokračující dočasné a cílené podpoře domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy nárůstem cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Být připravena přizpůsobit současné výdaje vyvíjející se situaci. Rozšířit veřejné investice do ekologické a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, mimo jiné využitím Nástroje pro oživení a odolnost, programu RePowerEU a dalších fondů EU. V období po roce 2023 provádět fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic. Podporovat společné zadávání veřejných zakázek na úrovni ústředních orgánů státní správy a obcí.

2.Pokračovat v provádění svého plánu pro oživení a odolnost v souladu s milníky a cíli uvedenými v prováděcím rozhodnutí Rady ze dne 20. července 2021. Urychleně dokončit jednání s Komisí o programových dokumentech politiky soudržnosti na období 2021–2027 s cílem zahájit jejich provádění.

3.Posílit primární a preventivní péči. Snížit nejednotnost v plánování a poskytování sociálních služeb a zlepšit jejich personalizaci a integraci s ostatními službami. Zlepšit přístup k sociálnímu bydlení a jeho kvalitu.

4.Snížit celkovou závislost na fosilních palivech tím, že se urychlí zavádění obnovitelných zdrojů energie, zvýší se energetická účinnost a dekarbonizace průmyslu, dopravy a budov a zajistí se dostatečná kapacita energetických propojení.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy (Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25).

(4)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana (Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1).

(5)    Sdělení Komise Radě o aktivaci obecné únikové doložky
v rámci Paktu o stabilitě a růstu, Brusel, 20. března 2020, COM(2020) 123 final.

(6)    Sdělení Komise Radě – Rok od vypuknutí pandemie COVID-19 – reakce v oblasti fiskální politiky, Brusel, 3. března 2021, COM(2021) 105 final.

(7)    Odhady týkající se nastavení fiskální politiky a jejích složek v tomto doporučení jsou odhady Komise založené na předpokladech, z nichž vychází prognóza Komise z jara 2022. Odhady Komise, pokud jde o střednědobý potenciální růst, nezahrnují pozitivní dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a mohou podpořit potenciální růst.

(8)    Není financováno z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost ani z dalších fondů EU.

(9)    Sdělení Komise Radě: Pokyny v oblasti fiskální politiky pro rok 2023, Brusel, 2. března 2022, COM(2022) 85 final.

(10)    Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 20. července 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Litvy (ST 10477/2021; ST 10477/2021 ADD 1).

(11)    SWD(2022) 617.

(12)    Tyto údaje představují výši ročních rozpočtových nákladů na tato opatření přijatá od podzimu 2021, včetně běžných příjmů a výdajů, jakož i případných opatření v oblasti kapitálových výdajů.

(13)    Předpokládá se, že celkový počet osob vysídlených z Ukrajiny do EU do konce roku 2022 postupně dosáhne 6 milionů a jejich zeměpisné rozložení se odhaduje na základě velikosti stávající diaspory, relativního počtu obyvatel přijímajícího členského státu a skutečného rozložení osob vysídlených z Ukrajiny v EU k březnu 2022. Pokud jde o rozpočtové náklady na osobu, odhady vycházejí z mikrosimulačního modelu Euromod Společného výzkumného střediska Komise a zohledňují jak peněžní transfery, na které mohou mít lidé nárok, tak i věcné dávky, jako je vzdělávání a zdravotní péče.

(14)    Doporučení Rady ze dne 18. června 2021, kterým se vydává stanovisko Rady k programu stability Litvy z roku 2021 (Úř. věst. C 304, 29.7.2021, s. 68).

(15)    Záporné (kladné) znaménko ukazatele odpovídá nadměrnému (příliš nízkému) růstu primárních výdajů ve srovnání se střednědobým hospodářským růstem, což ukazuje na expanzivní (utlumující) fiskální politiku.

(16)    Předpokládá se, že příspěvek ostatních kapitálových výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a dosáhne 0,1 procentního bodu HDP.

(17)    Záporné (kladné) znaménko ukazatele odpovídá nadměrnému (příliš nízkému) růstu primárních výdajů ve srovnání se střednědobým hospodářským růstem, což ukazuje na expanzivní (utlumující) fiskální politiku.

(18)    Předpokládá se, že příspěvek ostatních kapitálových výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít neutrální povahu a dosáhne 0,0 procentního bodu HDP.

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(20)    https://ec.europa.eu/eurostat/databrowser/view/SPR_EXP_FHO__custom_2036156/default/table?lang=en

(21)    Eurostat (2020), podíl ruského dovozu na celkovém dovozu zemního plynu, ropy a černého uhlí. Pokud jde o průměr v EU-27, je celkový dovoz založen na dovozu mimo EU-27. V případě Litvy zahrnuje celkový dovoz obchod uvnitř EU. Surová ropa nezahrnuje produkty z rafinované ropy.

(22)    Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.