EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.5.2022

COM(2022) 608 final

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Estonska na rok 2022 a stanovisko Rady k programu stability Estonska z roku 2022

{SWD(2022) 608 final} - {SWD(2022) 640 final}

Doporučení pro

DOPORUČENÍ RADY

k národnímu programu reforem Estonska na rok 2022 a stanovisko Rady k programu stability Estonska z roku 2022

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik 1 , a zejména na čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení,

s ohledem na doporučení Evropské komise,

s ohledem na usnesení Evropského parlamentu,

s ohledem na závěry Evropské rady,

s ohledem na stanovisko Výboru pro zaměstnanost,

s ohledem na stanovisko Hospodářského a finančního výboru,

s ohledem na stanovisko Výboru pro sociální ochranu,

s ohledem na stanovisko Výboru pro hospodářskou politiku,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 2 , kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, vstoupilo v platnost dne 19. února 2021. Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje finanční podporu na provádění reforem a investic, a přináší tedy fiskální impuls financovaný Unií. Přispívá k hospodářskému oživení a k provádění udržitelných a prorůstových reforem a investic, zejména za účelem podpory zelené a digitální transformace, a současně zvyšuje odolnost ekonomik členských států a jejich potenciální růst. Pomáhá rovněž posílit udržitelné veřejné finance a podnítit růst a tvorbu pracovních míst ve střednědobém a dlouhodobém výhledu. Maximální finanční příspěvek na členský stát v rámci Nástroje pro oživení a odolnost [byl] dne [XX.] června 2022 aktualizován v souladu s čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/241.

(2)Dne 24. listopadu 2021 přijala Komise roční analýzu udržitelného růstu, jež zahájila evropský semestr koordinace hospodářských politik pro rok 2022. Analýza náležitě zohlednila společný závazek, který byl v květnu 2021 znovu potvrzen na sociálním summitu v Portu a který spočívá v pokračujícím provádění evropského pilíře sociálních práv vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017. Dne 25. března 2022 potvrdila priority roční analýzy udržitelného růstu 2022 Evropská rada. Dne 24. listopadu 2021 přijala Komise na základě nařízení (EU) č. 1176/2011 také zprávu mechanismu varování, ve které není Estonsko uvedeno mezi členskými státy, u nichž bude zapotřebí hloubkový přezkum 3 . Téhož dne přijala Komise rovněž doporučení pro doporučení Rady týkající se hospodářské politiky eurozóny, které Rada přijala dne 5. dubna 2022, jakož i návrh společné zprávy o zaměstnanosti 2022, který analyzuje provádění hlavních směrů politik zaměstnanosti a zásad evropského pilíře sociálních práv a který Rada přijala dne 14. března 2022.

(3)Po celosvětové pandemii došlo k invazi Ruska na Ukrajinu a tato událost významně změnila geopolitickou a hospodářskou situaci. Ekonomiky členských států invazi pocítily například v podobě zdražení energií a potravin a slabších vyhlídek na růst. Vyšší ceny energie zatěžují zejména nejzranitelnější domácnosti, které se potýkají s energetickou chudobou nebo jsou touto chudobou ohroženy. EU rovněž zaznamenává bezprecedentní příliv osob prchajících z Ukrajiny. Za těchto okolností byla 4. března 2022 poprvé uplatněna směrnice o dočasné ochraně 4 , na jejímž základě mohou osoby vysídlené z Ukrajiny oprávněně pobývat v EU a získávají přístup na trh práce, jakož i ke vzdělávání a odborné přípravě, zdravotní péči, bydlení a sociálnímu zabezpečení. Pro Estonsko je zvlášť relevantní dostupnost mimořádné podpory v rámci iniciativy CARE (Akce soudržnosti pro uprchlíky v Evropě) a dodatečného předběžného financování v rámci programu REACT-EU (pomoc při oživení pro soudržnost a území Evropy) na urychlené řešení potřeb v oblasti přijímání a integrace osob, které prchají z Ukrajiny.

(4)Ve světle rychle se měnící hospodářské a geopolitické situace se evropský semestr v roce 2022 vrací k široké koordinaci hospodářských politik a politik zaměstnanosti, přičemž se vyvíjí v souladu s požadavky na provádění Nástroje pro oživení a odolnost, jak je uvedeno v roční analýze udržitelného růstu 2022. Provádění přijatých plánů pro oživení a odolnost má zásadní význam pro plnění politických priorit v rámci evropského semestru, neboť tyto plány řeší všechny nebo významnou část příslušných doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci cyklů evropského semestru 2019 a 2020. Doporučení pro jednotlivé země z let 2019 a 2020 zůstávají stejně relevantní i pro plány pro oživení a odolnost, které byly revidovány, aktualizovány nebo pozměněny v souladu s články 14, 18 a 21 nařízení (EU) 2021/241, a relevantní jsou i veškerá doporučení pro jednotlivé země vydaná do dne předložení upraveného plánu.

(5)Obecná úniková doložka je aktivní od března 2020 5 . Ve svém sdělení ze dne 3. března 2021 6 vyjádřila Komise názor, že by rozhodnutí o deaktivaci nebo dalším uplatňování obecné únikové doložky mělo být považováno za celkové posouzení stavu hospodářství, přičemž klíčovým kvantitativním kritériem by měla být úroveň hospodářské činnosti v EU nebo eurozóně ve srovnání s úrovněmi před krizí (konec roku 2019). Zvýšená nejistota a silná rizika nepříznivého vývoje hospodářského výhledu v souvislosti s válkou v Evropě, bezprecedentní nárůst cen energií a pokračující narušení dodavatelského řetězce vyžadují prodloužení platnosti obecné únikové doložky Paktu o stabilitě a růstu do roku 2023.

(6)V souladu s přístupem uvedeným ve stanovisku Rady ze dne 18. června 2021 k programu stability z roku 2021 se nastavení fiskální politiky v současné době nejlépe měří jako změna primárních výdajů (očištěných o diskreční opatření na straně příjmů), s výjimkou dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19, avšak včetně výdajů financovaných z nevratné podpory (grantů) z Nástroje pro oživení a odolnost a z jiných fondů EU, v poměru ke střednědobému potenciálnímu růstu 7 . Aby bylo možné posoudit, zda je vnitrostátní fiskální politika obezřetná a zda její složení přispívá k udržitelnému oživení v souladu se zelenou a digitální transformací, je nad rámec celkové orientace fiskální politiky věnována pozornost rovněž vývoji primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů 8 (očištěných od diskrečních opatření na straně příjmů a s výjimkou dočasných mimořádných opatření souvisejících s krizí COVID-19) a investic.

(7)Dne 2. března 2022 přijala Komise sdělení obsahující obecné pokyny k fiskální politice v roce 2023, jehož cílem je podpořit přípravu programů stability a konvergenčních programů členských států, a tím posílit koordinaci politik 9 . Komise uvedla, že na základě makroekonomického výhledu zimní prognózy z roku 2022 se přechod od celkové podpůrné orientace fiskální politiky v období 2020–2022 k obecně neutrální souhrnné orientaci fiskální politiky v roce 2023 jeví jako přiměřený, přičemž je současně připravena reagovat na vyvíjející se hospodářskou situaci. Komise oznámila, že by fiskální doporučení pro rok 2023 měla i nadále rozlišovat mezi členskými státy a zohledňovat možné efekty přelévání mezi jednotlivými zeměmi. Komise vyzvala členské státy, aby tyto pokyny zohlednily ve svých programech stability a konvergenčních programech. Komise je odhodlána pečlivě sledovat hospodářský vývoj a v případě potřeby své politické pokyny upravit, a to nejpozději v rámci jarního balíčku evropského semestru koncem května 2022.

(8)Pokud jde o fiskální pokyny poskytnuté dne 2. března 2022, fiskální doporučení pro rok 2023 zohledňují zhoršený hospodářský výhled, zvýšenou nejistotu a další rizika nepříznivého vývoje a vyšší inflaci ve srovnání se zimní prognózou. Vzhledem k těmto skutečnostem musí fiskální reakce rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a energetické bezpečnosti a udržet kupní sílu nejzranitelnějších domácností, aby se prostřednictvím cílených a dočasných opatření zmírnil dopad růstu cen energie a pomohly omezit inflační tlaky plynoucí ze sekundárních účinků; fiskální politika musí zůstat aktivní, aby se přizpůsobila rychle se vyvíjejícím okolnostem, a musí být diferencována podle jednotlivých zemí v závislosti na jejich fiskální a hospodářské situaci, a to i pokud jde o vystavení krizi a příliv vysídlených osob z Ukrajiny.

(9)Dne 18. června 2021 předložilo Estonsko v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) 2021/241 Komisi svůj národní plán pro oživení a odolnost. Komise podle článku 19 nařízení (EU) 2021/241 posoudila relevanci, účinnost, efektivnost a ucelenost tohoto plánu pro oživení a odolnost v souladu s pokyny pro posuzování stanovenými v příloze V uvedeného nařízení. Dne 29. října 2021 přijala Rada rozhodnutí o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Estonska 10 . Uvolnění splátek je podmíněno rozhodnutím Komise přijatým v souladu s čl. 24 odst. 5 nařízení (EU) 2021/241, že Estonsko uspokojivě splnilo příslušné milníky a cíle stanovené v prováděcím rozhodnutí Rady. Předpokladem uspokojivého splnění je rovněž skutečnost, že nedošlo ke zvratu u dříve dosažených milníků a cílů.

(10)Dne 29. dubna 2022 předložilo Estonsko v souladu s lhůtou stanovenou v článku 4 nařízení (ES) č. 1466/97 svůj národní program reforem na rok 2022 a svůj program stability z roku 2022. Vzhledem k jejich provázanosti byly oba programy posuzovány společně. V souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/241 zohledňuje národní program reforem na rok 2022 rovněž zprávy, které Estonsko dvakrát ročně podává o pokroku dosaženém při plnění jeho plánu pro oživení a odolnost.

(11)Komise zveřejnila dne 23. května 2022 zprávu o Estonsku 11 pro rok 2022. V této zprávě byl posouzen pokrok, jejž Estonsko učinilo v plnění příslušných doporučení, která Rada přijala v letech 2019, 2020 a 2021, a bylo zhodnoceno provádění plánu pro oživení a odolnost ze strany Estonska, a to na základě srovnávacího přehledu oživení a odolnosti. Vycházejíc z této analýzy poukázala zpráva o Estonsku na mezery, pokud jde o výzvy, které plán pro oživení a odolnost neřeší nebo je řeší pouze částečně, a o nové a vyvíjející se výzvy včetně těch, jež vyplývají z ruské invaze na Ukrajinu. Posoudila rovněž pokrok Estonska při provádění evropského pilíře sociálních práv a v plnění hlavních cílů EU v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby, jakož i pokrok při dosahování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(12)Dne 23. května 2022 vydala Komise zprávu podle čl. 126 odst. 3 SFEU. Tato zpráva se zabývala rozpočtovou situací Estonska, neboť jeho schodek sektoru vládních institucí má v roce 2022 překročit referenční hodnotu 3 % HDP stanovenou ve Smlouvě. Zpráva dospěla k závěru, že kritérium schodku není splněno. V souladu se sdělením ze dne 2. března 2022 Komise nenavrhla zahájení nových postupů při nadměrném schodku na jaře 2022 a na podzim 2022 znovu posoudí, zda je vhodné navrhnout zahájení postupu při nadměrném schodku.

(13)Dne 20. července 2020 Rada Estonsku doporučila, aby v letech 2020 a 2021 přijalo v souladu s obecnou únikovou doložkou veškerá nezbytná opatření k účinnému řešení pandemie, k udržení ekonomiky a k podpoře následného oživení. Rovněž Estonsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiky zaměřené na dosažení obezřetné střednědobé fiskální pozice a zajištění udržitelnosti dluhu při souběžném zvyšování investic. Na základě údajů potvrzených Eurostatem klesl v roce 2021 schodek sektoru vládních institucí Estonska z 5,6 % HDP v roce 2020 na 2,4 % v roce 2021. Reakce Estonska v oblasti fiskální politiky podpořila v roce 2021 hospodářské oživení, přičemž se dočasná mimořádná podpůrná opatření zvýšila z 2,3 % HDP v roce 2020 na 2,7 % v roce 2021. Opatření přijatá Estonskem v roce 2021 jsou v souladu s doporučením Rady ze dne 20. července 2020. Diskreční rozpočtová opatření přijatá vládou v letech 2020 a 2021 byla většinou dočasná nebo byla doprovázena kompenzačními opatřeními. Zároveň některá diskreční opatření přijatá vládou v období 2020–2021 nebyla dočasná nebo nebyla doprovázena kompenzačními opatřeními a spočívala zejména ve zvýšení důchodů, cíleném zvyšování platů (učitelé, zdravotnický, kulturní a policejní personál) a programech výdajů na zdravotní péči, výzkum a vývoj, armádu a informační a komunikační technologie. Na základě údajů potvrzených Eurostatem činil v roce 2021 veřejný dluh 18,1 % HDP.

(14)Makroekonomický scénář, z něhož vycházejí rozpočtové projekce programu stability z roku 2022, je obezřetný. Vláda předpokládá, že reálný HDP v roce 2022 klesne o 1,0 % a v roce 2023 vzroste o 1,2 %. Pro srovnání, prognóza Komise z jara 2022 předpokládá růst reálného HDP ve výši 1,0 % v roce 2022 a 2,4 % v roce 2023. Komise předpovídá silnější růst soukromé spotřeby podpořený vysokou úrovní nahromaděných úspor a silnou očekávanou dynamikou mezd. Ve svém programu stability z roku 2022 vláda očekává, že se celkový schodek státního rozpočtu v roce 2022 zvýší na 5,3 % HDP a v roce 2023 se sníží na 4,8 %. Nárůst v roce 2022 odráží zejména nová výdajová opatření ke zmírnění cen energií a dodatečné výdaje související se sociální oblastí a zabezpečením, jakož i nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny. Podle programu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP vzroste v roce 2022 na 20,7 % a poté se v roce 2023 zvýší na 24,1 %. Na základě politických opatření známých ke dni uzávěrky prognózy předpokládá prognóza Komise z jara 2022 schodek veřejných financí pro rok 2022 ve výši 4,4 % HDP a pro rok 2023 ve výši 3,7 %. To je nižší než schodek předpokládaný v programu stability z roku 2022, zejména v důsledku silnějšího předpokládaného růstu HDP, z čehož vycházejí prognózy Komise, a mírnějšího růstu investičních výdajů, který Komise předpokládá. Prognóza Komise z jara 2022 předpokládá poměr veřejného dluhu k HDP ve výši 20,9 % v roce 2022 a 23,5 % v roce 2023, podobně jako v projekcích programu.

Na základě prognózy Komise z jara 2022 se střednědobý (desetiletý průměrný) růst potenciálního produktu odhaduje na 3,1 %. V tomto odhadu však není zahrnut dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které mohou potenciální hospodářský růst Estonska podpořit.

(15)V roce 2022 vláda postupně zrušila většinu opatření přijatých v reakci na krizi COVID-19, takže se předpokládá, že dočasná mimořádná podpůrná opatření klesnou z 2,7 % HDP v roce 2021 na 0,8 % v roce 2022. Schodek veřejných financí je ovlivněn dopadem opatření přijatých s cílem čelit hospodářskému a sociálnímu dopadu růstu cen energií, který se podle prognózy Komise z jara 2022 odhaduje na 0,7 % HDP v roce 2022, přičemž se očekává, že v roce 2023 budou tato opatření postupně zrušena 12 . K těmto opatřením patří především sociální transfery chudším domácnostem, stropy pro ceny elektřiny a tepla a snížení síťových poplatků za elektřinu a plyn pro spotřebitele. Tato opatření byla oznámena jako dočasná. Pokud by však ceny energií zůstaly vysoké i v roce 2023, některá z těchto opatření by mohla být zachována. Některá z těchto opatření nejsou cílená, zejména obecný strop cen energie pro domácnosti, snížení síťových poplatků a plošné snížení spotřebních daní (účinné od roku 2020). Schodek veřejných financí je ovlivněn rovněž náklady na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny, které mají podle prognózy Komise z jara 2022 dosáhnout 0,4 % HDP v roce 2022 a 0,6 % HDP v roce 2023 13 , jakož i zvýšenými náklady na výdaje na obranu o 0,6 % HDP v roce 2023.

(16)Dne 18. června 2021 Rada Estonsku 14 doporučila, aby v roce 2022 zachovalo podpůrné nastavení fiskální politiky, včetně impulsu dodaného Nástrojem pro oživení a odolnost, a zachovalo investice financované z vnitrostátních zdrojů. Rovněž Estonsku doporučila, aby pokud to hospodářské podmínky dovolí, provádělo fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic a zajištění fiskální udržitelnosti ve střednědobém horizontu a současně posilovalo investice s cílem podpořit růstový potenciál.

(17)Na základě prognózy Komise z jara 2022 a informací obsažených v programu stability Estonska z roku 2022 se předpokládá, že v roce 2022 bude orientace fiskální politiky podle doporučení Rady podpůrná ve výši –2,4 % HDP 15 . Estonsko hodlá nadále podporovat oživení tím, že využije Nástroj pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic, jak doporučila Rada. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z dalších fondů EU k hospodářské činnosti by se měl oproti roku 2021 zvýšit o 0,1 procentního bodu. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a bude činit 0,6 procentního bodu 16 . Estonsko proto hodlá zachovat investice financované z vnitrostátních zdrojů, jak doporučila Rada. Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (bez nových opatření na straně příjmů) k celkovému nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2022 expanzivní povahu a dosáhne 1,4 procentního bodu. Tento významný příspěvek expanzivní povahy zahrnuje mimo jiné zvýšení mezd a sociálních transferů, jakož i dodatečný dopad opatření k řešení hospodářského a sociálního dopadu zvýšení cen energií (0,5 % HDP) a nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,4 % HDP).

(18)V roce 2023 se v prognóze Komise z jara 2022 počítá s nastavením fiskální politiky ve výši 0,2 % HDP za předpokladu nezměněné politiky 17 . Estonsko by mělo v roce 2023 nadále využívat granty z Nástroje pro oživení a odolnost k financování dodatečných investic na podporu oživení. Kladný příspěvek výdajů financovaných z grantů Nástroje pro oživení a odolnost a z jiných fondů EU k hospodářské činnosti by se měl ve srovnání s rokem 2022 zvýšit o 0,4 procentního bodu HDP. Předpokládá se, že příspěvek investic financovaných z vnitrostátních zdrojů k orientaci fiskální politiky bude mít v roce 2023 expanzivní povahu a bude činit 0,3 procentního bodu 18 . Zároveň se předpokládá, že příspěvek růstu primárních běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů (po odečtení nových opatření na straně příjmů) k celkovému nastavení fiskální politiky bude mít v roce 2023 utlumující povahu a bude činit 0,4 procentního bodu. To zahrnuje dopad postupného ukončování opatření zabývajících se zvýšením cen energií (0,7 % HDP) a dodatečných nákladů na poskytnutí dočasné ochrany vysídleným osobám z Ukrajiny (0,1 % HDP).

(19)V programu stability z roku 2022 se očekává, že schodek veřejných financí v roce 2024 postupně klesne na 3,8 % HDP a do roku 2025 na 2,9 %. Proto se plánuje, že schodek veřejných financí do roku 2025 klesne pod 3 % HDP. Tyto projekce předpokládají některá další opatření fiskální konsolidace, která dosud nejsou upřesněna. Podle programu se očekává, že poměr veřejného dluhu k HDP poroste do roku 2025, konkrétně v roce 2024 vzroste na 27,7 % a v roce 2025 se zvýší na 29,2 %. Podle analýzy Komise se rizika udržitelnosti dluhu ve střednědobém horizontu jeví jako nízká.

(20)V souladu s čl. 19 odst. 3 písm. b) a s přílohou V kritériem 2.2 nařízení (EU) 2021/241 zahrnuje plán pro oživení a odolnost rozsáhlý soubor vzájemně se posilujících reforem a investic, které mají být provedeny do roku 2026. Ty pomáhají řešit všechny nebo významnou část hospodářských a sociálních výzev uvedených v doporučeních, která Estonsku adresovala Rada v rámci evropského semestru v letech 2019 a 2020, jakož i ve veškerých doporučeních pro členský stát vydaných do dne přijetí plánu. Plán se zaměřuje zejména na zelenou a digitální transformaci s opatřeními k zvýšení energetické účinnosti a k rozvoji energie z obnovitelných zdrojů; k zvýšení udržitelnosti dopravy a mobility; na podporu společností při souběžné transformaci, zejména začínajících podniků a malých a středních podniků; k další digitalizaci veřejných služeb a k zvýšení relevance systému vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce, zejména co se týče zelených a digitálních dovedností. Plán obsahuje také opatření ke zlepšení přístupnosti a odolnosti systému zdravotní péče a předpokládá určité zlepšení systému sociálního zabezpečení a přístupu k sociálním službám.

(21)Očekává se, že provádění plánu pro oživení a odolnost Estonska přispěje k dosažení dalšího pokroku v oblasti zelené a digitální transformace. Na opatření podporující klimatické cíle připadá v Estonsku 41,5 % celkových prostředků, které byly na plán přiděleny, a na opatření podporující digitální cíle pak připadá 21,5 % z těchto celkových prostředků. Plnohodnotné provádění plánu pro oživení a odolnost v souladu s příslušnými milníky a cíli pomůže Estonsku rychle se zotavit z dopadů krize COVID-19 a současně posílí jeho odolnost. Pro úspěšné provádění plánu pro oživení a odolnost i dalších hospodářských politik a politik zaměstnanosti, které jdou nad rámec plánu, je i nadále důležité systematické zapojování sociálních partnerů a dalších příslušných zúčastněných stran, aby měla celková politická agenda širokou podporu.

(22)Estonsko předložilo dohodu o partnerství dne 18. dubna 2022, ostatní programové dokumenty politiky soudržnosti 19 však dosud nebyly předloženy. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 Estonsko při programování fondů politiky soudržnosti na období 2021–2027 zohlední příslušná doporučení, která mu byla vydána. To je předpokladem pro zlepšení účinnosti a pro maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, kterou má země obdržet z fondů politiky soudržnosti, a zároveň je tak podporována koordinace, doplňkovost a soudržnost mezi těmito fondy a dalšími nástroji a fondy Unie. Úspěšné provádění Nástroje pro oživení a odolnost a programů politiky soudržnosti také závisí na odstranění překážek, které stojí v cestě investicím na podporu zelené a digitální transformace a vyváženého územního rozvoje.

(23)Kromě hospodářských a sociálních výzev, jimiž se plán pro oživení a odolnost zabývá, čelí Estonsko řadě dalších výzev souvisejících s dlouhodobou péčí a přiměřeností sociální záchranné sítě, zejména pro nezaměstnané.

(24)Přiměřenost sociální záchranné sítě se v Estonsku zlepšila, ale míra ohrožení chudobou a sociálním vyloučením zůstává vysoká u starších osob, osob se zdravotním postižením a nezaměstnaných osob. Nezaměstnaní jsou méně chráněni před chudobou kvůli omezujícím kritériím pro získání dávek v nezaměstnanosti, zejména prahovým hodnotám týkajícím se zaměstnání a příjmu v době před nezaměstnaností. V roce 2021 proto dávky v nezaměstnanosti pobíralo pouze přibližně 50 % všech zaregistrovaných nezaměstnaných osob, 37 % nově registrovaných nezaměstnaných obdrželo dávky v rámci pojištění pro případ nezaměstnanosti a pouze 26 % dostávalo pevně stanovený příspěvek v nezaměstnanosti. Rozšíření rozsahu pokrytí dávkami v nezaměstnanosti a zmírnění minimálních kritérií pro přístup k dávkám v nezaměstnanosti může účinně zvýšit sociální ochranu, zejména u osob s krátkými pracovními obdobími a s nestandardními formami práce.

(25)Estonské obyvatelstvo stárne, poskytování dlouhodobé péče však není přiměřené, aby bylo možné uspokojit poptávku, a to kvůli nedostatkům v organizaci a financování dlouhodobé péče. Roztříštěnost organizace a financování péče mezi odvětví sociálních služeb a zdravotnictví a stát a místní samosprávy vede k nerovnoměrnému poskytování domácích a komunitních služeb. V roce 2019 byl rovněž podíl výdajů hrazených osobami, které potřebují péči („finanční spoluúčast“), druhý nejvyšší v EU. V roce 2019 činily veřejné výdaje na dlouhodobou péči pouze 0,4 % HDP (oproti průměru EU ve výši 1,7 %). Kvalitu poskytovaných služeb snižuje neexistence společných norem dlouhodobé péče a nedostatek pracovníků v oblasti péče. Reforma dlouhodobé péče se zaměřením se na efektivní a udržitelné financování, přístup k integrovaným zdravotním a sociálním službám, stanovení norem kvality a zajištění dostatečného počtu kvalifikovaných pracovních sil v oblasti péče by zvýšila kvalitu života osob, které potřebují péči, a snížila by vysokou zátěž rodinných příslušníků v souvislosti s péčí.

(26)Plán REPowerEU, který reaguje na mandát hlav států a předsedů vlád EU ve Versailleském prohlášení, má v co nejkratší době postupně odstranit závislost Evropské unie na dovozu fosilních paliv z Ruska. Za tímto účelem jsou ve spolupráci s členskými státy určovány nejvhodnější projekty, investice a reformy na vnitrostátní, regionální a unijní úrovni. Cílem těchto opatření je snížit celkovou závislost na fosilních palivech a při dovozu fosilních paliv se odklonit od Ruska.

(27)Estonsko v současné době dováží omezený podíl svých dodávek energie na výrobu elektřiny a tepla, ale zůstává do značné míry závislé na dovozu z Ruska, pokud jde o malý podíl plynu (8 %) a produkty z rafinované ropy ve skladbě zdrojů energie 20 . Kromě pokračujícího postupného ukončování využívání ropné břidlice jako zdroje energie by Estonsko mělo prospěch ze zvýšení energetické účinnosti, modernizace své energetické infrastruktury (včetně elektrické sítě) a zajištění propojení energetických sítí s dostatečnou kapacitou, včetně přeshraničních propojení se sousedními členskými státy. Doporučuje se, aby nové investice do infrastruktury a sítí související s plynem obstály pokud možno i v budoucnu, a usnadnily tak jejich dlouhodobou udržitelnost, a to prostřednictvím budoucího nového využití udržitelných paliv. Politickou prioritou by mělo být i nadále dokončení probíhající synchronizace s kontinentální elektrizační soustavou EU, zajištění dostatečné kapacity propojovacích vedení se sousedními členskými státy a společné projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Další diverzifikace zdrojů energie – a to i v dopravě – a urychlení výroby energie z obnovitelných zdrojů by mohlo být dosaženo odstraněním nefinančních překážek pro plánování a povolování zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů, zvýšením kapacity udržitelné výroby biometanu a urychlením zavádění řešení založených na vodíku z obnovitelných zdrojů při současném zajištění udržitelného zhodnocení biomasy. S podporou z fondů EU již probíhá nebo se plánuje elektrifikace hlavních železničních tratí, elektrifikace celé sítě by však přispěla k rychlejší dekarbonizaci dopravy. V posledních letech se již tak vysoké emise skleníkových plynů ze silniční dopravy dále zvyšovaly kvůli intenzivnímu využívání většinou palivově neefektivních vozidel. Estonsko je jedním z mála členských států, které nevybírají roční daně ze silničních vozidel, jako jsou osobní automobily a lehká nákladní vozidla. Přechodu na ekologičtější druhy dopravy by napomohly větší pobídky na podporu nahrazování vozového parku vozidly méně znečišťujícími životní prostředí. V případě potřeby by vhodné záruky mohly zmírnit dopad na vlastníky automobilů s nízkými příjmy. Spotřebu energie by bylo možné snížit prostřednictvím účinných renovací budov s integrovaným přístupem, včetně zařízení na výrobu energie z obnovitelných zdrojů a systémů pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. K dosažení cílů „Fit for 55“ bude zapotřebí dalšího zvýšení ambicí v oblasti snižování emisí skleníkových plynů a zvyšování energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti.

(28)Vzhledem k tomu, že urychlený přechod na klimatickou neutralitu a odklon od fosilních paliv vytvoří v řadě odvětví značné náklady na restrukturalizaci, může Estonsko v rámci politiky soudržnosti využívat mechanismus pro spravedlivou transformaci, aby zmírnilo socioekonomický dopad přechodu v nejpostiženějších regionech. Estonsko může mimoto využít Evropský sociální fond plus ke zlepšení pracovních příležitostí a posílení sociální soudržnosti.

(29)Na základě posouzení Komise přezkoumala Rada program stability z roku 2022 a její stanovisko 21 je promítnuto do níže uvedeného doporučení č. 1.

(30)Vzhledem k úzké provázanosti ekonomik členských států eurozóny a jejich kolektivnímu příspěvku k fungování hospodářské a měnové unie Rada doporučila, aby členské státy eurozóny přijaly opatření k provedení doporučení týkajícího se hospodářské politiky eurozóny, a to i prostřednictvím svých plánů pro oživení a odolnost. V případě Estonska se to odráží zejména v níže uvedených doporučeních č. 1, č. 2 a č. 3,

DOPORUČUJE Estonsku v letech 2022 a 2023:

1.V roce 2023 zajistit, aby růst běžných výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů byl v souladu s celkově neutrální orientací politiky, a to s přihlédnutím k pokračující dočasné a cílené podpoře domácností a podniků, které jsou nejvíce ohroženy zvýšením cen energií, a osob prchajících z Ukrajiny. Být připraveno přizpůsobit běžné výdaje vyvíjející se situaci. Rozšířit veřejné investice do zelené a digitální transformace a do energetické bezpečnosti, mimo jiné využitím Nástroje pro oživení a odolnost, plánu REPowerEU a dalších fondů EU. V období po roce 2023 provádět fiskální politiku zaměřenou na dosažení obezřetných střednědobých fiskálních pozic.

2.Pokračovat v provádění jeho plánu pro oživení a odolnost v souladu s milníky a cíli uvedenými v prováděcím rozhodnutí Rady ze dne 29. října 2021. Předložit programové dokumenty v rámci politiky soudržnosti na období 2021–2027, aby mohlo být dokončeno jejich projednání s Komisí a následně mohlo započít jejich provádění.

3.Posílit sociální ochranu, včetně rozšíření rozsahu pokrytí dávkami v nezaměstnanosti, zejména pro osoby s krátkými pracovními obdobími a s nestandardními formami práce. Zlepšit cenovou dostupnost a kvalitu dlouhodobé péče, především zajištěním jejího udržitelného financování a integrací zdravotních a sociálních služeb.

4.Snížit celkovou závislost na fosilních palivech a diverzifikovat dovoz fosilních paliv urychlením zavádění obnovitelných zdrojů energie, mimo jiné dalším zefektivněním povolovacích postupů, zajištěním dostatečné kapacity propojení a posílením domácí elektrické sítě. Zvýšit energetickou účinnost, včetně u budov, aby se snížila spotřeba energie. Zintenzivnit úsilí o zlepšení udržitelnosti dopravního systému, mimo jiné elektrifikací železniční sítě a zvýšením pobídek na podporu udržitelné a méně znečišťující dopravy, včetně obnovy silničního vozového parku.

V Bruselu dne

(1)    Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1176/2011 ze dne 16. listopadu 2011 o prevenci a nápravě makroekonomické nerovnováhy, Úř. věst. L 306, 23.11.2011, s. 25.

(4)    Prováděcí rozhodnutí Rady (EU) 2022/382 ze dne 4. března 2022, kterým se stanoví, že nastal případ hromadného přílivu vysídlených osob z Ukrajiny ve smyslu článku 5 směrnice 2001/55/ES, a kterým se zavádí jejich dočasná ochrana, Úř. věst. L 71, 4.3.2022, s. 1.

(5)    Sdělení Komise Radě o aktivaci obecné únikové doložky v rámci Paktu o stabilitě a růstu, Brusel, 20.3.2020, COM(2020) 123 final.

(6)    Sdělení Komise Radě – Rok od vypuknutí pandemie COVID-19: reakce v oblasti fiskální politiky, Brusel, 3.3.2021, COM(2021) 105 final.

(7)    Odhady orientace fiskální politiky a jejích složek v tomto doporučení jsou odhady Komise založené na předpokladech, z nichž vychází prognóza Komise z jara 2022. Odhady Komise týkající se střednědobého potenciálního růstu nezahrnují pozitivní dopad reforem, které jsou součástí plánu pro oživení a odolnost a které mohou potenciální růst podpořit.

(8)    Nefinancováno z grantů z Nástroje pro oživení a odolnost a z jiných fondů EU.

(9)    Sdělení Komise Radě: Pokyny v oblasti fiskální politiky pro rok 2023, Brusel, 2.3.2022, COM(2022) 85 final.

(10)    Prováděcí rozhodnutí Rady ze dne 29. října 2021 o schválení posouzení plánu pro oživení a odolnost Estonska (ST 12532/21; ST 12532/21 ADD 1; ST 12532/21 ADD 1 COR 1 REV 1).    

(11)    SWD(2022) 608 final.

(12)    Číselné údaje představují úroveň ročních rozpočtových nákladů na opatření přijatá od podzimu 2021, včetně běžných příjmů a výdajů, jakož i opatření v oblasti kapitálových výdajů, je-li to relevantní.

(13)    Předpokládá se, že celkový počet vysídlených osob z Ukrajiny do EU dosáhne do konce roku 2022 postupně 6 milionů a jejich zeměpisné rozložení se odhaduje na základě velikosti stávající diaspory, relativního počtu obyvatel přijímajícího členského státu a skutečného rozložení vysídlených osob z Ukrajiny v celé EU v březnu 2022. Pokud jde o rozpočtové náklady na osobu, odhady vycházejí z mikrosimulačního modelu Euromod Společného výzkumného střediska Komise, přičemž se berou v úvahu jak peněžní převody, na něž mohou mít lidé nárok, tak věcné dávky, jako je vzdělávání a zdravotní péče.

(14)    Doporučení Rady ze dne 18. června 2021, kterým se vydává stanovisko Rady k programu stability Estonska z roku 2021, Úř. věst. C 304, 29.7.2021, s. 23. 

(15)    Záporné (kladné) znaménko ukazatele odpovídá nadměrnému (nedostatečnému) růstu primárních výdajů ve srovnání se střednědobým hospodářským růstem, což naznačuje expanzivní (utlumující) fiskální politiku.

(16)    Předpokládá se, že příspěvek ostatních kapitálových výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít expanzivní povahu a bude činit 0,4 procentního bodu HDP. To odráží plánované zvýšení zásob plynu a kapalných paliv ze strany vlády.

(17)    Záporné (kladné) znaménko ukazatele odpovídá nadměrnému (nedostatečnému) růstu primárních výdajů ve srovnání se střednědobým hospodářským růstem, což naznačuje expanzivní (utlumující) fiskální politiku.

(18)    Předpokládá se, že příspěvek ostatních kapitálových výdajů financovaných z vnitrostátních zdrojů bude mít utlumující povahu a bude činit 0,5 procentního bodu HDP. To odráží základní efekt vládních nákupů zásob plynu a kapalných paliv v roce 2022.

(19)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky. Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159.

(20)    Eurostat (2020), podíl ruského dovozu na celkovém dovozu zemního plynu resp. produktů z rafinované ropy. Estonsko je nepřímo závislé na ruském dovozu zemního plynu prostřednictvím obchodu uvnitř EU; zohlednění této skutečnosti vede k odhadu, že Estonsko je téměř výhradně závislé na dovozu zemního plynu z Ruska.

(21)    Podle čl. 9 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 1466/97.