EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 31.8.2022

COM(2022) 419 final

ZPRÁVA KOMISE RADĚ

ZPRÁVA KOMISE RADĚ za období 2016–2020 – zpráva o režimu dlouhodobé vnitrostátní podpory pro zemědělství v severních oblastech Finska a Švédska podle rozhodnutí C(2009)3067 ve znění rozhodnutí C(2009)9122, rozhodnutí C(2013)2809, rozhodnutí C(2015)2790 a rozhodnutí (EU) 2018/672 týkajících se Finska, rozhodnutí C(2010)6050 a rozhodnutí (EU) 2018/479 týkajících se Švédska

OBSAH

1.    ÚVOD    

2.    OBECNÉ ZÁSADY SEVERSKÉ PODPORY    

2.1    Cíle podpory    

2.2    Povolení Komise    

2.3    Oblasti, na něž se podpora vztahuje    

2.4    Souvislost s produkcí    

3.    SEVERSKÁ PODPORA VE FINSKU 2016–2020    

3.1    Vydaná povolení    

3,2.    Vyplacená podpora    

3,3.    Objem produkce v oblasti severské podpory    

3,4.    Rozvoj zemědělského hospodářství v oblastech severské podpory    

4.    SEVERSKÁ PODPORA VE ŠVÉDSKU 2016–2020    

4,1.    Vydaná povolení    

4,2.    Vyplacená podpora    

4.3    Objem produkce v oblasti podpory    

4,4.    Rozvoj zemědělského hospodářství v oblasti podpory    

5.    ZÁVĚRY    

5,1.    Finsko    

5,2.    Švédsko    

1.    ÚVOD

Podle článku 142 aktu o přistoupení Rakouska, Finska a Švédska 1 k Evropské unii povolila Komise Finsku a Švédsku poskytovat dlouhodobou státní podporu zemědělství v severních oblastech, jejímž cílem je zachovat zemědělskou činnost. Tato podpora se označuje jako severská podpora (dále též „podpora“).

Tato zpráva se předkládá Radě v souladu s požadavkem na podávání zpráv podle čl. 143 odst. 2 aktu o přistoupení, v němž se stanoví, že Komise předloží Radě jeden rok po přistoupení a poté každých pět let zprávu o udělených povoleních a výsledcích podpory poskytnuté na základě těchto povolení. Předchozí zprávy byly vypracovány v letech 1996, 2002 2 , 2007 3 , 2012 4 a 2017 5 .

2.    OBECNÉ ZÁSADY SEVERSKÉ PODPORY

2.1    Cíle podpory

Tato podpora se poskytuje především proto, aby se zachovala tradiční primární produkce a zpracování přirozené pro dané klimatické podmínky dotčených oblastí, aby se zlepšily struktury pro produkci, uvádění na trh a zpracování zemědělských produktů, aby se usnadnilo nakládání s nimi a aby se zajistila ochrana životního prostředí a zachování krajiny.

2.2    Povolení Komise

Podpora je povolena rozhodnutím C(2009) 3067 ve znění rozhodnutí C(2009) 9122, rozhodnutí C(2013) 2809 a rozhodnutí C(2015) 2790 a následně rozhodnutím (EU) 2018/672 pro Finsko, oznámeným pod číslem C(2016) 8419, dále rozhodnutím C(2010) 6050 a rozhodnutím (EU) 2018/479 pro Švédsko, oznámeným pod číslem C(2018) 1622. Prodloužení režimu pro Finsko na roky 2022–2027 bylo stanoveno rozhodnutím Komise (EU) 2021/2312, oznámeným pod číslem C(2021) 8773, které neukládá oznamovací povinnost uvedenou v této pětileté zprávě.

Základní podmínky jsou stanoveny v čl. 142 odst. 3 aktu o přistoupení. Celková výše poskytnuté podpory by měla být dostatečná pro zachování zemědělské činnosti ve zmíněných severních oblastech, nesmí však znamenat celkovou podporu přesahující úroveň podpory během předvstupního referenčního období, vymezenou v povoleních. Podpora rovněž nesmí být vázána na budoucí produkci ani způsobit zvýšení produkce ve vztahu k referenčním úrovním, které stanovila Komise.

2.3    Oblasti, na něž se podpora vztahuje

Oblasti, na něž se režim podpory vztahuje (obrázek č. 1), jsou vymezeny v příslušných rozhodnutích. Nacházejí se na sever od 62. rovnoběžky a zahrnují některé přilehlé oblasti na jih od této rovnoběžky, které jsou dotčeny srovnatelnými klimatickými podmínkami, jež mimořádně ztěžují zemědělskou činnost. Mezi kritéria, která byla vzata v úvahu při vymezování oblastí, patří nízká hustota zalidnění (max. 10 obyvatel/km2), využívaná zemědělská půda (VZP) jako část z celkové plochy (< 10 %), zemědělská půda využívaná pro pěstování plodin určených k lidské spotřebě jako část VZP (≤ 20 %) a obce obklopené jinými obcemi ležícími ve výše zmíněných oblastech (a to i v případech, kdy nesplňují stejné požadavky).

Ve Finsku zaujímá oblast podpory, jíž se tato zpráva zabývá, 1 417 140 hektarů (ha) VZP (55,5 % celkové VZP) a ve Švédsku 335 881 ha VZP (11 % celkové VZP).

Obrázek 1: Podporované oblasti ve Finsku (C1–C4) a ve Švédsku (1–3)

2.4    Souvislost s produkcí

Podpora je omezena na zvláštní zemědělská odvětví, jak je vymezeno pro jednotlivé členské státy v příslušném rozhodnutí.

Podpora se poskytuje na základě výrobních jednotek, a to buď velkých dobytčích jednotek (VDJ) nebo ha, s výjimkou podpory mléka a přepravy mléka, kde se podpora vztahuje na dodaná a přepravená množství. Finská podpora na soby se poskytuje na základě počtu zvířat.

Podpora nesmí být vázána na budoucí produkci ani způsobit zvýšení produkce ve vztahu k referenčnímu období. Referenční období jsou stanovena v příslušných rozhodnutích pro každý členský stát podle odvětví.

3.    SEVERSKÁ PODPORA VE FINSKU 2016–2020

3.1    Vydaná povolení

Za účelem zjednodušení systému podpory byly během vykazovaného období změněny požadavky na podávání zpráv o udělených povoleních. Informace o povoleních udělených na léta vykazovaného období byly poskytnuty v souladu s příslušnými rozhodnutími a jsou uvedeny v tabulce č. 1 a 2 níže.

Tabulka 1: Povolená podpora během roku 2016 v souladu s rozhodnutím C(2015) 2790

Tabulka 2: Povolená podpora v letech 2017–2020 v souladu s rozhodnutím (EU) 2018/672 oznámeným pod číslem C(2016) 8419

3,2.    Vyplacená podpora 

Severská podpora

Roční severská podpora vyplacená ve Finsku ve vykazovaném období nepřesáhla maximální úrovně stanovené v rozhodnutích. Celkové částky vyplácené podpory se během vykazovaného období prakticky neměnily. Kategorie pro podávání zpráv o podpoře byly během vykazovaného období zjednodušeny a formáty tabulek níže odpovídají příslušným požadavkům.

Tabulka 3: Severská podpora vyplacená ve Finsku v roce 2016 (v mil. EUR)

Tabulka 4: Severská podpora vyplacená ve Finsku v letech 2017–2020 (v mil. EUR)

Celková podpora v oblasti severské podpory

Zemědělství v oblastech podporovaných v rámci režimu podpory využívá rovněž nástrojů financovaných EU. Podpora znevýhodněných oblastí („oblasti s přírodními omezeními“) a agroenvironmentálně-klimatická opatření jsou pro odvětví zemědělství v podporovaných oblastech obzvlášť důležité. Rozhodnutím (EU) 2018/672, oznámeným pod číslem C(2016) 8419, byla stanovena maximální úroveň celkové podpory pro oblast podpory ve výši 118,9 milionu EUR (úroveň roku 1993). Tabulka č. 3 ukazuje, že podpora vyplacená v oblasti podpory v letech 2016–2020 nepřesáhla maximální výši stanovenou v rozhodnutí.

Tabulka 5: Přehled celkové roční podpory vyplacené ve Finsku v oblasti podpory, včetně podpory EU (v mil. EUR)

3,3.    Objem produkce v oblasti severské podpory

Odvětví mléka

Produkce mléka je nejvýznamnějším odvětvím, které je podporováno v rámci režimu severské podpory ve Finsku. Během vykazovaného období bylo v oblasti podpory vyprodukováno přibližně 80 % finského mléka a podíl na celkové vnitrostátní produkci zůstával během vykazovaného období poměrně stabilní. Produkce je soustředěna v oblasti C2 (viz obr. č. 1).

V rámci vykazovaného období zůstal objem produkce mléka v oblasti podpory na stejné úrovni. Mimo oblast severské podpory klesla produkce o 6 %. V této souvislosti stabilita úrovní produkce v oblasti podpory ukazuje, že režim podpory skutečně splnil svůj účel zachování zemědělské činnosti v severních oblastech, jak je stanoveno v rozhodnutích.

Přežvýkavci

Během vykazovaného období se přibližně 81 % finské produkce hovězího masa odehrávalo v oblasti severské podpory. Produkce ve vykazovaném období zůstala na konstantní úrovni, pouze s výkyvy v rozmezí 2 %. Oblast C2 (viz obrázek č. 1) měla nejvyšší objemy produkce, které činily přibližně 60 % produkce hovězího masa v oblasti severské podpory. Stabilita úrovní produkce ukazuje, že podpora zde skutečně splnila svůj účel spočívající v zachování zemědělské činnosti v oblasti podpory, jak je stanoveno v rozhodnutích.

Prasata a drůbež

Na vnitrostátní úrovni se přibližně polovina produkce vepřového masa odehrává v severské oblasti podpory. Produkce v oblasti podpory se mezi léty 2016 a 2020 snížila přibližně o 6 %. Ve zbytku země však byl pokles produkce o něco vyšší. Tento kontrast názorně dokládá, jakou úlohu severská pomoc pro zachování zemědělské produkce hraje. Produkce vepřového masa je soustředěna v nejjižnější oblasti podpory (C1, viz obrázek č. 1), přičemž něco málo přes 70 % veškeré produkce v oblasti podpory se odehrává v této oblasti podpory.

Produkce drůbežího masa (včetně brojlerů a krůt) zůstala ve vykazovaném období poměrně stabilní. Produkce je soustředěna v oblasti podpory C1 (viz obrázek č. 1).

Zahradnictví

Během vykazovaného období zůstala zahradnická produkce poměrně stabilní, neboť celková produkce kolísá v rozmezí pouze asi 3 %.

V rámci vykazování v odvětví zahradnictví se rozlišují údaje za oblasti s krátkodobým (2–7 měsíců) a dlouhodobým (7 a více měsíců) pěstováním ve sklenících. Analýza údajů rozlišených na této úrovni ukazuje na výraznější změny.

Krátkodobá zahradnická produkce v oblasti podpory klesla během vykazovaného období o 7 %. Na vnitrostátní úrovni se přibližně polovina krátkodobé zahradnické produkce odehrávala v oblasti podpory, přičemž produkce je soustředěna v oblasti podpory C1 (viz obrázek č. 1).

Dlouhodobá zahradnická produkce v oblasti podpory během vykazovaného období vzrostla asi o 5 %. Na vnitrostátní úrovni se přibližně 59 % dlouhodobé produkce odehrávalo v oblasti podpory, přičemž produkce byla soustředěna v oblasti podpory C1 (viz obrázek č. 1).

Vývoj týkající se zahradnické produkce ukazuje, že režim podpory splnil svůj účel spočívající v zachování zemědělské produkce, neboť celkový objem skleníkové produkce zůstal poměrně stabilní, a to navzdory některým změnám, které lze rozpoznat jen na základě podrobnější analýzy.

Rostlinná výroba

Produkce obilovin a cukrové řepy je soustředěna především v oblastech A a B (viz obrázek č. 1), mimo oblast podpory. Údaje o úrovních rostlinné výroby nejsou k dispozici v rozlišení podle oblasti podpory. Lze však určit, že vzhledem ke klimatickým a zeměpisným podmínkám jsou úrovně rostlinné výroby v oblasti podpory výrazně nižší než v jižní části země.

Pěstování trávy je naopak soustředěno v severních oblastech, a to vzhledem k tomu, že tráva se často pěstuje v zemědělských podnicích s chovem skotu. Ve srovnání s rostlinnou výrobou je pěstování trávy v této oblasti podpory poměrně nízkonákladové. Na vnitrostátní úrovni se více než polovina plodin na krmení zvířat produkuje v oblasti podpory a většina brambor na výrobu škrobu se pěstuje v oblastech podpory C1 a C2 (viz obrázek č. 1).

Ostatní podpora

Režim severské podpory ve Finsku zahrnuje podporu na soby na základě počtu zvířat. Maximální počet způsobilých výrobních činitelů stanovený v rozhodnutích byl ve vykazovaném období dodržen. Zbývající část ostatních podpor není přímo spojena s produkcí.

Závěry vztahující se k objemu produkce

Závěrem lze říci, že severská podpora v oblasti podpory ve Finsku pomáhá udržovat stabilní úrovně produkce. Celkový objem produkce podporovaných odvětví v oblasti podpory zůstával během vykazovaného období relativně neměnný. Maximální počet způsobilých výrobních činitelů v různých výrobních kategoriích byl ve vykazovaném období skutečně dodržen.

3,4.    Rozvoj zemědělského hospodářství v oblastech severské podpory

Ve vykazovaném období bylo ve Finsku přibližně 47 000 zemědělských podniků, z nichž 58 % se nacházelo v oblasti podpory. Toto číslo představuje pokles o 8 % oproti výchozímu stavu v roce 2015. Počet zemědělských podniků ve vykazovaném období napříč odvětvími a oblastmi podpory klesl. V nejjižnějších oblastech podpory C1 a C2P (viz obrázek č. 1) probíhal vývoj o něco rychleji než ve zbytku oblasti podpory.

Počet farem s produkcí mléka klesal rychleji, než jaká byla míra poklesu počtu farem na vnitrostátní úrovni. I přes poskytnutou podporu byla míra poklesu počtu zemědělských podniků s produkcí mléka v oblasti podpory a ve zbytku země zhruba stejná: během vykazovaného období ukončil produkci přibližně každý čtvrtý zemědělský podnik s produkcí mléka. V oblasti podpory C4 (viz obrázek č. 1) byl uzavřen přibližně každý třetí zemědělský podnik s produkcí mléka. Nepříznivý vývoj zemědělského hospodářství v odvětví mléka vystihuje hospodářskou situaci, v níž se severská pomoc uplatňuje, a rovněž její dopad: navzdory klesajícímu počtu zemědělských podniků se produkce udržela na konstantní úrovni.

Změna v případě zemědělských podniků s produkcí hovězího masa probíhala pomaleji než u zemědělských podniků s produkcí mléka. Rychlost změn v oblasti podpory se v jednotlivých oblastech podpory liší. V oblasti C2P (viz obrázek č. 1) ukončila ve vykazovaném období svou činnost více než pětina všech zemědělských podniků s produkcí hovězího masa, avšak v oblasti C1 (viz obrázek č. 1) to byla pouze 2 %. Naopak na vnitrostátní úrovni klesl počet zemědělských podniků s produkcí hovězího masa o více než 8 %. Tento rozdíl názorně dokládá, jakou úlohu severská pomoc pro zachování produkce hraje.

Počet drůbežích farem v oblasti podpory se během vykazovaného období prakticky neměnil, což opět dokazuje dopad podpory na zachování zemědělské produkce v severních oblastech.

Navzdory režimu podpory došlo v některých odvětvích v oblasti podpory k rozsáhlejším ukončením činnosti, což je zčásti důkazem výrazně nepříznivých hospodářských podmínek zemědělců a nízké ziskovosti zemědělství ve Finsku. Počet zemědělských podniků s rostlinnou výrobou se během vykazovaného období výrazně snížil (např. –45 % v oblasti C2P a –35 % v C3, viz obrázek č. 1), nicméně relativní míru poklesu lze částečně přičíst především malému absolutnímu počtu zemědělských podniků, které se v oblasti podpory rostlinnou výrobou zabývají. V oblastech mimo oblast podpory klesl počet zemědělských podniků s rostlinnou výrobou o 11 %. Kromě toho se snížil i počet zahradnických podniků (–19 % na vnitrostátní úrovni, –23 % v oblasti C3, viz obrázek č. 1).

Navíc se výrazně snížil počet zemědělských podniků s chovem prasat. V severních oblastech C2P a C3 se nachází pouze několik zemědělských podniků s chovem prasat a v nejsevernější oblasti C4 se nenacházejí žádné (viz obrázek č. 1 pro dané oblasti).

Význam vnitrostátní podpory pro celkový zisk zemědělských podniků měl v jednotlivých výrobních odvětvích a oblastech podpory odlišnou úroveň. Význam se ve všech odvětvích zvyšuje směrem na sever. V letech 2016–2019 měla podpora největší význam v oblasti produkce mléka (10,4 % zisku v oblasti C1, 11,5 % v oblasti C2, 12 % v oblasti C2P, 19,2 % v oblasti C3) a pro zemědělské podniky s chovem skotu (10 % v C1, 11,3 % v C2, 16,2 % v C3). To jsou také odvětví, kde počet zemědělských podniků zůstal ve vykazovaném období poměrně neměnný, což dokládá, jakou úlohu severská pomoc při zachování zemědělské produkce na severu hraje. Význam ve vztahu k celkovému zisku zemědělských podniků byl nejnižší v případě zahradnictví (1,1 % v oblasti C1, 1,2 % v oblasti C2).

Podle institutu pro hospodářský výzkum Pellervo Economic Research je určení přímého dopadu severské pomoci na celkovou hospodářskou situaci v oblasti podpory obtížné, a to vzhledem k tomu, že na její vývoj mají vliv i určující faktory, jako jsou další podpora, politika a společenské faktory. Nicméně ve světle údajů o zaměstnanosti a počtu podniků lze konstatovat, že severní oblasti C (viz obrázek č. 1) jsou ve srovnání s nejjižněji položenou zemědělskou oblastí A znevýhodněny (viz obrázek 1). Zaměstnanost v zemědělství je úměrně významnější v oblasti podpory (např. asi 8 % celkové zaměstnanosti v oblasti C2) než v ostatních částech země (např. 0,8 % v oblasti A). Vysoký podíl zaměstnanosti v zemědělství na celkovém počtu zaměstnaných v oblasti severské podpory vyzdvihuje význam vnitrostátní podpory odvětví na severu.

Díky pokračující zemědělské produkci v oblasti podpory se podařilo zachovat mnoho služeb v oblasti životního prostředí a otevřenou zemědělskou krajinu, což je v uvedené oblasti s převažujícím lesním porostem vzácné. Tento vývoj značným způsobem napomáhá snižovat erozi a vyplavování živin z půdy a má pozitivní efekt na biologickou rozmanitost. Je třeba poznamenat, že je možné, že bez severské pomoci by se zemědělská výroba ještě více soustředila v jižní části země, což by zintenzivnilo přenos živin do vodních toků.

4.    SEVERSKÁ PODPORA VE ŠVÉDSKU 2016–2020

4,1.    Vydaná povolení

Za účelem zjednodušení systému podpory byly během vykazovaného období změněny požadavky na podávání zpráv o udělených povoleních. Informace o povoleních udělených na roky v rámci vykazovaného období byly poskytnuty v souladu s příslušnými rozhodnutími a jsou uvedeny v tabulce 6 a 7 níže. Rozhodnutím C(2010) 6050 bylo Švédsku povoleno vyplatit 318,67 milionu SEK/rok (přibližně 33,37 milionu EUR/rok 22 ) v letech 2016 a 2017, jak ukazuje tabulka č. 6 níže. Od 1. ledna 2018 je Švédsko na základě rozhodnutí Komise (EU) 2018/479, oznámeného pod číslem C(2018) 1622, oprávněno k vyplácení částky 422,92 milionu SEK/rok (přibližně 40,51 milionu EUR 23 ). Maximální roční částky se považují za roční průměry podpory poskytnuté v období pěti kalendářních let, na které se vztahuje rozhodnutí (EU) 2018/479.

Tabulka 6: Povolená podpora v období 2016–2017 v souladu s rozhodnutím C(2010) 6050 ve znění C(2015) 6592

Tabulka 7: Povolená podpora v souladu s rozhodnutím (EU) 2018/479, oznámeným pod číslem C(2018) 1622, v období 2018–2022

4,2.    Vyplacená podpora

Severská podpora

Roční severská podpora vyplacená ve Švédsku ve vykazovaném období nepřesáhla maximální úrovně stanovené v rozhodnutích. Vyplacená podpora se v roce 2018 zvýšila o jednu třetinu (v souladu se zvýšenými povolenými úrovněmi na základě rozhodnutí (EU) 2018/479 s nepatrným zvýšením v následujících letech. Kategorie pro podávání zpráv o podpoře byly během vykazovaného období zjednodušeny a formáty tabulek níže odpovídají příslušným požadavkům.

Tabulka 8: Severská podpora pro Švédsko podle odvětví, miliony SEK

V letech 2016–2017 činila maximální povolená podpora 318,67 milionu SEK 32 . V letech 2018–2020 byla maximální povolená částka 422,92 milionu SEK 33 . Z níže uvedené tabulky vyplývá, že maximální částky nebyly překročeny.

Celková podpora v oblasti severské podpory

V oblastech, na něž se vztahuje režim podpory, může zemědělství využívat rovněž nástrojů financovaných EU, a to zejména dvou pilířů v rámci SZP (tabulka č. 9). Pokud jde o opatření druhého pilíře, obzvlášť důležitou roli mají podpora pro oblasti s přírodními omezeními a agroenvironmentálně-klimatická opatření. Maximální výše celkové podpory pro oblast podpory není stanovena v rozhodnutí C(2010) 6050, ani v rozhodnutí (EU) 2018/479. Podle programu rozvoje venkova 2014–2022 mohla být podpora pro střídavé zemědělství uplatněna jen mimo oblasti s přírodními omezeními. Environmentální podpora pro střídavé zemědělství v oblastech s přírodními omezeními (pro závazky z programového období 2007–2013) byla proto postupně snižována až do svého ukončení v roce 2018. Sledování úrovně podpory EU se provádí ex-post od roku 2003.

Tabulka 9: Přehled podpory vyplacené ve Švédsku, včetně podpory Společenství, miliony SEK

Celková kombinovaná podpora se s určitými odchylkami za posledních pět let mírně zvýšila, nicméně od roku 1997 zůstala trvale pod referenční úrovní a ve stejném rozmezí.

4.3    Objem produkce v oblasti podpory

Odvětví mléka

Mléko je v oblasti nejdůležitějším zemědělským produktem a představuje přibližně 13 % celkové švédské produkce mléka. Tento podíl zůstal v pětiletém období v zásadě stejný, nicméně v referenčním roce 1991 zaznamenal pokles z výchozí úrovně činící 15 %. Během vykazovaného období činila průměrná částka vyplacená na produkci kravského mléka 342 milionů SEK ročně (ve srovnání s průměrem 267 milionů SEK v letech 2011–2015), v souladu s vyššími povolenými úrovněmi na základě rozhodnutí (EU) 2018/479.

Ve vykazovaném období klesla produkce mléka v oblasti podpory přibližně o 3,9 % (na vnitrostátní úrovni pokles o 3,1 %). Pokles měl během vykazovaného období poměrně setrvalou tendenci. Podpora na přepravu byla vyplacena v průměru na 362 778 tun ročně (v porovnání s průměrnými 386 202 tunami/rok v předchozím pětiletém období). Skutečnost, že produkce v oblasti podpory zaznamenala pouze podobný pokles jako ve zbytku země, vyzdvihuje dopad podpory na zachování produkce v náročnějších podmínkách na severu.

Prasata a drůbež

Produkce vepřového masa v oblasti v rámci pětiletého období mírně vzrostla. Jedním z problematických faktorů pro chovatele prasat v severním Švédsku je nízký počet jatek. To znamená, že zemědělci musí urazit dlouhé vzdálenosti ze svých podniků na jatka, že si mohou méně vybírat, kam dovážet svá zvířata, a že mají menší šance smlouvat o jatečních cenách. Pokud jde o prasnice chované pro účely produkce selat, počet zemědělských podniků i prasnic v průběhu období mírně kolísal, a to v souladu s vývojem plateb. Roční produkce (v průměru 11 436 VDJ) zůstává hluboko pod celkovým povoleným výrobním faktorem (17 000 VDJ).

Produkce vajec mezi roky vykazovaného období kolísala. Roční výkyvy mohou záviset na okamžiku, kdy jsou slepice nahrazovány novými. Produkce vajec v severních částech Švédska je vysoce závislá na krmivech na bázi obilovin, neboť podmínky pro pěstování obilovin jsou z hlediska efektivity méně příznivé než v jižních částech Švédska.

Bobuloviny a zelenina

Zemědělské podniky zabývající se produkcí bobulovin a zeleniny byly podporovány na roční bázi. Jejich průměrná rozloha činila 341 ha, což oproti předchozímu pětiletému období představuje 5% pokles. Rozloha plochy, stejně jako produkce, během těchto posledních pěti let kolísala a představuje méně než polovinu maximálního počtu způsobilých výrobních činitelů.

Závěry vztahující se k objemu produkce

Pokud jde o mléko, zůstal objem produkce poměrně konstantní, odpočítá-li se mírný nárůst v roce 2020, který odpovídal vnitrostátnímu trendu. Zbývající odvětví zůstávají také víceméně stabilní, ačkoli se objem produkce rok od roku liší. Ve všech odvětvích je skutečně dodržován maximální počet způsobilých výrobních činitelů.

4,4.    Rozvoj zemědělského hospodářství v oblasti podpory

Švédská část oblasti podpory se vyznačuje nízkou a snižující se hustotu zalidnění, omezeným potenciálem pro hospodářský rozvoj a nepříznivými podmínkami pro zemědělství. Porovnáme-li strukturu zemědělských podniků v uvedené oblasti s průměrnou situací ve Švédsku, jsou pro ni charakteristická menší a rozptýlenější pole a pole nepravidelných tvarů. To zvyšuje náklady, a to i na přepravu v rámci zemědělských podniků vzhledem ke vzdálenostem mezi poli. V případě nejsevernějších krajů, na něž se vztahuje režim severské podpory, vykazuje podíl na vnitrostátní produkci (v hrubém regionálním produktu) od roku 1995 do roku 2015 klesající trend s mírnými ročními odchylkami, přičemž od té doby se podíl vyrovnal (hrubý regionální produkt za dotčené kraje vyjádřený jako podíl na celkovém vnitrostátním HDP činí zhruba 13 %).

Klíčovým zemědělským produktem v této oblasti je mléko, které představuje přibližně 13 % celkové produkce mléka ve Švédsku (oproti 15 % v roce 1991). Od roku 2016 do roku 2020 klesl počet producentů v oblasti i v celé zemi o 20 %, zatímco počet krav v oblasti klesl o 10 % ve srovnání s 8 % na vnitrostátní úrovni. Produkce mléka klesala pomaleji (–3,9 %), avšak rychleji než celkově v rámci země (–3,1 %). V oblasti podpory byla produkce mléka v roce 2020 o 15 000 tun nižší než v roce 2016. Navzdory severské a jiné poskytnuté podpoře byla hospodářská životaschopnost zemědělských podniků v oblasti podpory výrazně nižší ve srovnání s jižní a střední částí země. V oblasti podpory, které dominují lesy, přispívá půda využívaná pro zemědělskou produkci k zachování otevřené krajiny, což prospívá biologické rozmanitosti. Pro zemědělské postupy v oblastech podpory je typická méně intenzivní produkce, neboť půda je zemědělsky využívaná hlavně jako travní porosty a pastviny, pro něž je obvyklá nízká úroveň využívání pesticidů a hnojiv. Proto jsou dopady na životní prostředí menší než v případě zemědělských činností v jiných částech země.

Přestože v letech 2016–2020 dotčená oblast zaznamenala mírný nárůst počtu obyvatel, byl to mnohem nižší nárůst populace než ve zbytku země, takže rozdíl v počtu obyvatel mezi severními oblastmi a zemí jako celkem se zvýšil. Od roku 1990 byl v oblastech podpory zaznamenán negativní demografický vývoj, konkrétně jde o 3% pokles, zatímco v ostatních částech Švédska došlo naopak k nárůstu počtu obyvatelstva (18 %).

5.    ZÁVĚRY 

Tato zpráva podává přehled o povoleních v rámci severské podpory udělených Finsku a Švédsku v období 2016–2020 a o dosažených výsledcích. Zpráva byla vytvořena na základě údajů, které poskytly orgány členských států v souladu s čl. 143 odst. 2 aktu o přistoupení.

5,1.    Finsko

Pokud jde o provádění režimu severské podpory ve Finsku, Komise konstatuje:

1.Dodržování maximální podpory, kterou umožňují povolení udělená Komisí: celkové částky vyplacené podpory a celková podpora v oblasti severské podpory v období 2016–2020 nepřekročila maximální přípustnou výši podpory povolenou rozhodnutím Komise C(2009) 3067 ve znění rozhodnutí C(2009) 9122, C(2013) 2809 a C(2015) 2790 a následně rozhodnutím (EU) 2018/672 oznámeným pod číslem C(2016) 8419.

2.Dodržování maximálního počtu způsobilých výrobních činitelů: celkový objem produkce podporovaných odvětví v oblasti podpory zůstával během vykazovaného období poměrně neměnný. Maximální počet způsobilých výrobních činitelů byl ve vykazovaném období dodržen.

3.Dosažení cílů režimu podpory: obecně řečeno, podpora ve Finsku přispěla k zachování zemědělské produkce v oblasti podpory a sehrála svou úlohu při podpoře zaměstnanosti v této oblasti. Podpora je zvláště důležitá pro produkci mléka a hovězího masa, která se odehrává převážně v oblasti podpory.

5,2.    Švédsko

Pokud jde o provádění režimu severské podpory ve Švédsku, Komise konstatuje:

1.Dodržování maximální podpory, kterou umožňují povolení udělená Komisí: celkové částky severské podpory vyplacené v období 2016–2020 nepřesáhly limit pro maximální přípustnou povolenou podporu stanovenou v rozhodnutí C(2010) 6050 a následně v rozhodnutí (EU) 2018/479 oznámeném pod číslem C(2018) 1622.

2.Dodržování maximálního počtu způsobilých výrobních činitelů: maximální počet způsobilých výrobních činitelů, na něž je poskytována podpora, nebyl překročen v žádném z odvětví, která jsou příjemci severské podpory.

3.Dosažení cílů režimu podpory: po přezkumu režimu v roce 2010 zůstala produkce mléka v oblasti podpory během prvních čtyř let vykazovaného období stabilní a v letech 2019–2020 zaznamenala mírný nárůst. V případě ostatních výrobních kategorií se objem udržel na poměrně stabilní úrovni.

Pokračování zemědělské produkce v obou zemích přispívá v převážně lesnaté oblasti severské podpory k zachování otevřené a řádně spravované zemědělské krajiny. Zachování otevřené krajiny je příznivé pro biologickou rozmanitost a přitažlivost krajiny. Zachování zemědělské produkce má také pozitivní dopad na životaschopnost odlehlých venkovských oblastí.

Na základě informací poskytnutých vnitrostátními orgány má Komise za to, že orgány uplatňovaly rozhodnutí C(2009) 3067 ve znění rozhodnutí C(2009) 9122, C(2013) 2809 a C(2015) 2790, a následně    rozhodnutí (EU) 2018/672, oznámené pod číslem C(2016) 8419, týkající se Finska, a rozhodnutí C(2010) 6050 a následně rozhodnutí (EU) 2018/479, oznámené pod číslem C(2018) 1622, týkající se Švédska, o podpoře severních oblastí uspokojivým způsobem.

(1)    Úř. věst. C 241, 29.8.1994, s. 9.

(2)    Finsko COM(2002) 102 ze dne 25.2.2002, Švédsko COM(2002) 105 ze dne 1.3.2002.

(3)    Finsko COM(2007) 459 ze dne 31. července 2007, Švédsko COM(2007) 416 ze dne 31. července 2007.

(4)    COM(2012) 358 final ze dne 29. června 2012.

(5)      COM(2017) 189 final ze dne 24. dubna 2017.

(6)      Podpora na jednotku se může oblast od oblasti lišit v rámci limitů maximálních průměrů.

(7)

     Maximální celková vyplacená podpora nesmí překročit 382 milionů EUR ročně.

(8)

     Maximální způsobilý počet na kalendářní rok a pro kvótový rok 2014/2015.

(9)      Krávy bez tržní produkce mléka, jalovice bez tržní produkce mléka, skot samčího pohlaví > 6 měsíců a poražené jalovice, poražení býci a voli v oblastech podpory C3 a C4.

(10)      Oddělená podpora. Referenční množství nepřesahující 139 200 VDJ.

(11)      Podporu pro pěstování ve sklenících lze členit dle délky vegetačního období.

(12)      Podporu lze členit dle technických norem skladovacího zařízení.

(13)      Všeobecná podpora založená na hektarové výměře pro využívanou zemědělskou půdu (VZP) v oblastech podpory C2–C4.

(14)      Na základě pěstební plochy obilovin (kromě ječmene, ovsa a směsí obilovin) a dalších plodin (olejnatých semen a jiných olejnin, bílkovinných a přadných plodin), cukrové řepy, brambor určených k výrobě škrobu a jablek v oblastech podpory C1, C2 a C2 sever. Podpora pro zeleninu pěstovanou ve volné krajině se může vyplácet v oblastech podpory C1–C4.

(15)      Podpora pro mladé zemědělce založená na hektarové výměře pro využívanou zemědělskou půdu (VZP) v oblastech podpory C1–C4.

(16)      V oblastech podpory C3 a C4.

(17)      Mléko: provincie Kainuu a Laponsko a oblast Koillismaa (severovýchodní Finsko). Maso: provincie Laponsko.

(18)      Podporu je možné vyplácet na služby, které zachovávají provozní podmínky pro živočišnou výrobu v oblastech, kde jsou vzdálenosti delší, než je průměr.

(19)      Maximální částka podpory: podpora se poskytuje na množství skladované na konci června až do výše 0,34 EUR/kg pro planě rostoucí ostružiník morušku, 0,10 EUR/kg pro další planě rostoucí bobulové ovoce a 0,42 EUR/kg pro volně rostoucí houby.

(20)      Skoltové, přírodní živobytí a chov sobů.

(21)      Referenční množství pro podporu oddělenou od produkce u prasat a drůbeže.

(22)      Směnný kurz 1 EUR = 9,55 SEK vychází z údajů Evropské centrální banky pro průměrný směnný kurz od 4. ledna 2016 do 29. prosince 2017.

(23)      Tento přepočet používá kurz 1 EUR = 10,44 SEK na základě průměrného směnného kurzu za roky 2018–2020 zaznamenaného ECB.

(24)      Podpora na jednotku se může oblast od oblasti lišit v rámci limitů maximálních průměrů.

(25)      Maximální povolená podpora: 318,67 milionu SEK.

(26)      Pouze kozy používané pro produkci mléka. Odhadovaná roční produkce mléka je 800 kg mléka na kozu.

(27)      Mezi zemědělským podnikem a sběrným střediskem nebo místem prvního zpracování.

(28)      Kde 1 nosnice je 0,01 VDJ, prasnice je 0,33 VDJ a 1 prase na porážku je 0,10 VDJ.

(29)      S výjimkou brambor.

(30)      Přepočítací koeficienty na velké dobytčí jednotky (VDJ): koza je 0,15 VDJ, prase na porážku 0,10 VDJ, prasnice 0,33 VDJ a nosnice 0,01 VDJ.

(31)      Z níž může být maximální podpora ve výši 395,9 milionu SEK poskytnuta na kategorii kravské mléko a podpora na přepravu kravského mléka.

(32)      Rozhodnutí C(2010) 6050 ve znění C(2015) 6592.

(33)      Rozhodnutí (EU) 2018/479 oznámené pod číslem C(2018) 1622.

(34)      Včetně podpory na přepravu.

(35)      Referenční úroveň: 318,67 milionu SEK.

(36)      Referenční úroveň: 318,67 milionu SEK.

(37)      Referenční úroveň: 422,92 milionu SEK.

(38)      Referenční úroveň: 422,92 milionu SEK.

(39)      Referenční úroveň: 422,92 milionu SEK.