EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.6.2022

COM(2022) 406 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Stanovisko Komise k žádosti Moldavské republiky o členství v Evropské unii

A. ÚVOD

Moldavská republika (dále jen „Moldavsko“) učinila v posledních dvou letech rozhodný krok směrem k reformám s jasným mandátem od svých občanů. Po prezidentských volbách v roce 2020 a parlamentních volbách v roce 2021 je poprvé od získání nezávislosti jasně sladěna prezidentská, výkonná a zákonodárná moci na proreformní a protikorupční evropské cestě. Je tomu tak po období, kdy byla nezávislost klíčových institucí vážně ohrožena.

Agresivní válka Ruska proti Ukrajině má na Moldavsko vážné dopady. V duchu skutečné solidarity a dodržování evropských hodnot podporuje Moldavsko aktivně ty, kteří utíkají z Ukrajiny, a hostí nejvyšší počet uprchlíků na obyvatele. Navzdory této výzvě je moldavská vláda pevně odhodlána plnit své jasné reformní cíle, zejména co se týká reformy soudnictví, reformy veřejné správy a modernizace hospodářství, a to ve prospěch moldavského lidu. Nedávné výsledky průzkumu Eurobarometr ukazují, že se zvýšila podpora integrace do EU a že EU je nejdůvěryhodnější zahraniční organizací.

a) Žádost o členství

Dne 3. března 2022 podala Moldavská republika žádost o členství v Evropské unii. Žádost byla předložena v souvislosti s agresivní válkou Ruska proti Ukrajině. Dne 7. března vyzvala Rada Evropské unie Komisi, aby předložila své stanovisko k žádosti. Hlavy států a předsedové vlád EU toto rozhodnutí schválili na neformálním zasedání vedoucích představitelů ve Versailles 1 . Moldavsko obdrželo dotazníky dne 11. dubna 2022 (ohledně politických a hospodářských kritérií) a 19. dubna 2022 (ohledně jednotlivých kapitol acquis EU) a odpovědi poskytlo dne 22. dubna a 12. května.

Článek 49 Smlouvy o Evropské unii stanoví: „Každý evropský stát, který uznává hodnoty uvedené v článku 2 a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. O této žádosti je informován Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty. Žadatelský stát podává svou žádost Radě, která rozhoduje jednomyslně po konzultaci s Komisí a po obdržení souhlasu Evropského parlamentu, který se usnáší většinou hlasů všech svých členů. Kritéria pro přistoupení, na nichž se dohodne Evropská rada, budou zohledněna.“

Článek 2 Smlouvy o Evropské unii uvádí: „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.“

V tomto právním rámci Komise předkládá toto stanovisko.

V červnu 1993 dospěla Evropská rada v Kodani k tomuto závěru:

„K přistoupení může dojít, jakmile země prokáže svou schopnost převzít závazky vyplývající z členství tím, že splní požadované ekonomické a politické podmínky.

Podmínkou členství je:

-to, aby kandidátská země dosáhla takové institucionální stability, která zaručuje demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin,

-existence fungujícího tržního hospodářství, jakož i schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie,

-schopnost převzít závazky vyplývající z členství, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.“ 

V prosinci 1995 poukázala Evropská rada na zasedání v Madridu na nutnost „vytvořit podmínky postupného, harmonického začleňování [kandidátských] zemí, zejména prostřednictvím rozvoje tržního hospodářství, přizpůsobení jejich správní struktury a vytvoření stabilního ekonomického a měnového prostředí“.

V prosinci 2006 se Evropská rada shodla na tom, že „základem obnovené shody v otázce rozšíření je strategie rozšíření založená na konsolidaci, podmíněnosti a komunikaci a na schopnosti Unie integrovat nové členy“.

V tomto stanovisku hodnotí Komise žádost Moldavska na základě jeho schopnosti splnit kritéria stanovená Evropskou radou v Kodani v roce 1993 a v Madridu v roce 1995, zejména pokud jde o správní kapacitu země. Stanovisko rovněž zohledňuje úsilí Moldavska při plnění jeho závazků vyplývajících z dohody o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Komise posoudí dopad přistoupení Moldavska na oblasti politiky EU v pozdější fázi.

b) Vztahy mezi Evropskou unií a Moldavskem

Vztahy mezi EU a Moldavskem se datují od vyhlášení nezávislosti Moldavska v srpnu 1991. V listopadu 1994 byla podepsána dohoda o partnerství a spolupráci, která vstoupila v platnost v červenci 1998. Politická a hospodářská spolupráce byla posílena zahájením jednání o dohodě o přidružení v roce 2010.

Dohoda o přidružení, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, byla podepsána v červnu 2014 2 a v plném rozsahu vstoupila v platnost dne 1. července 2016. Tato dohoda je klíčovým dvoustranným právním nástrojem, který slouží jako základ pro prohloubení politických vazeb, posílení hospodářských vazeb, podporu společných hodnot a posílení spolupráce v oblastech společného zájmu. V preambuli uznala EU evropské ambice a proevropskou orientaci Moldavska, včetně jeho závazku budovat hlubokou a udržitelnou demokracii a tržní hospodářství. Na základě dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu provedlo Moldavsko řadu náročných reforem a v mnoha oblastech úspěšně sladilo své právní předpisy s EU. Platforma občanské společnosti EU-Moldavsko je jedním z orgánů zřízených v rámci dohody o přidružení. Tato platforma umožňuje organizacím občanské společnosti na obou stranách sledovat proces provádění a připravovat doporučení pro příslušné orgány.

Následné programy přidružení dohodnuté mezi EU a Moldavskem stanoví jednoznačné priority pro provádění dohody o přidružení a prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Připravuje se přijetí programu přidružení (na období 2021–2027), který se zaměřuje na demokracii, lidská práva a řádnou správu věcí veřejných; svobodu, bezpečnost a spravedlnost a hospodářskou, obchodní a odvětvovou spolupráci.

EU je i nadále plně odhodlána podporovat komplexní, mírové a udržitelné řešení konfliktu v Podněstří, které je založeno na svrchovanosti a územní celistvosti Moldavské republiky v jejích mezinárodně uznaných hranicích se zvláštním statusem Podněstří.

Závazek EU podporovat Moldavsko je dlouhodobý a přináší výsledky. EU poskytuje významnou finanční pomoc, která v letech 2014–2021 činila 512 milionů EUR ve formě grantů v rámci evropského nástroje sousedství a 160 milionů EUR v rámci programu makrofinanční pomoci ve formě půjček a grantů na podporu socioekonomického rozvoje. EU poskytuje svou podporu prostřednictvím vypracovávání politik a komplexních reforem, do nichž se výrazně zapojují členské státy v duchu „týmu Evropa“. Mezi klíčové programy patří podpora předběžných prověrek soudců a státních zástupců, podpora zvyšování energetické bezpečnosti Moldavska a tým poradců na vysoké úrovni, kteří radí moldavské vládě v oblastech zvláštního významu.

Na posílení kapacit vojenské zdravotnické služby a ženijního praporu byla v roce 2021 z Evropského mírového nástroje vyčleněna částka ve výši 7 milionů EUR.

Od energetické krize na podzim 2021, která ohrozila bezpečnost dodávek a ztrojnásobila ceny energií, a od začátku agresivní války Ruska proti Ukrajině zvýšila EU svou podporu celkové hospodářské, sociální a finanční odolnosti Moldavska, a to prostřednictvím mimořádné makrofinanční pomoci ve výši 150 milionů EUR a rozpočtové podpory ve výši 60 milionů EUR v reakci na energetickou krizi. EU poskytla Moldavsku humanitární pomoc, aby mohlo čelit přílivu uprchlíků z Ukrajiny. Hospodářský a investiční plán pro Východní partnerství 3 usiluje o uvolnění částky ve výši 3,4 miliardy EUR ve formě veřejných a soukromých investic pro hospodářský rozvoj země, včetně cílených stěžejních investic.

EU a další finanční instituce spolupracují při poskytování pomoci Moldavsku. Od roku 2014 poskytla Evropská investiční banka půjčky ve výši 425 milionů EUR a Evropská banka pro obnovu a rozvoj půjčky ve výši 777 milionů EUR. EU úzce spolupracuje rovněž se Světovou bankou a Mezinárodním měnovým fondem, které jsou od roku 2014 klíčovými partnery podporujícími moldavské reformní úsilí.

Občané Moldavska mohou od dubna 2014 využívat při cestách do schengenského prostoru bezvízový styk. V lednu 2018 vstoupila v platnost dohoda o zpětném přebírání osob.

Moldavsko je smluvní stranou Smlouvy o Energetickém společenství a dohody o vytvoření společného evropského leteckého prostoru a členem Středoevropské dohody o volném obchodu, které napomáhají sbližování moldavských právních předpisů s acquis EU. Moldavsko je členem OSN, Rady Evropy a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Od roku 2014 Moldavsko postupně rozšiřuje svou účast v programech EU. Moldavsko se v současné době účastní programu Horizont Evropa a organizace i jednotlivci z Moldavska mohou využívat také některé akce programů Erasmus+ a Evropský sbor solidarity. Mezi Moldavskem a EU probíhají pravidelné dialogy na ministerské úrovni o obchodu, energetice a bezpečnosti. Moldavsko se účastní několika programů Interreg a je členem makroregionální strategie EU pro Podunají.

Moldavsko uzavřelo pracovní ujednání, dohody o spolupráci nebo memoranda o porozumění s řadou agentur EU, jako je Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex); Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (EASA); Agentura Evropské unie pro železnice (ERA), Agentura Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (EUROJUST); Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA), Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC), Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF), Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA).

Moldavsko je účastníkem Východního partnerství. Východní partnerství je založeno na principu inkluzivnosti a diferenciace. Ruská válka na Ukrajině ukázala, že mnohostranná spolupráce a soudržnost jsou nyní důležitější než kdy jindy, stejně jako posílení odolnosti regionu. V budoucnu bude rovněž důležité zaměřit se na dvoustranné vztahy, aby mohlo Moldavsko provést klíčové reformy, včetně reforem v oblasti správy věcí veřejných, soudnictví a právního státu.

B. KRITÉRIA ČLENSTVÍ

1. POLITICKÁ KRITÉRIA

Toto hodnocení vychází z kodaňských kritérií týkajících se stability institucí, které zaručují demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin.

1.1 Demokracie

Moldavsko je podle ústavy parlamentní demokracií: zákonodárnou moc vykonává parlament a výkonnou moc vláda. Prezident republiky má převážně reprezentativní funkci, nese však formální odpovědnost za zahraniční politiku a vykonává civilní dohled nad ozbrojenými silami. Výkonnou moc vykonává vláda, kterou tvoří předseda vlády a patnáct ministrů.

Ústava zaručuje základní zásady demokratického státu, včetně právního státu, svobodných voleb a ochrany lidských práv. Ústava zakotvuje zásadu přednosti mezinárodního práva před právem vnitrostátním. Ústavní soud byl v roce 2019 nově složen a nyní je nezávislý. Nejvyšší soud je nejvyšším soudem s obecnou působností, zatímco ústavní soud vykonává ústavní soudnictví.

Parlament je jediným orgánem zákonodárné moci, který přijímá zákony, včetně změn ústavy, a vykonává demokratickou kontrolu a dohled nad výkonnou mocí. Funkce parlamentu v oblasti dohledu a kontroly vlády a jeho sledování legislativního vývoje (včetně kontroly provádění právních předpisů) jsou omezeny kapacitou parlamentních institucí. Je třeba učinit více pro zajištění transparentnosti financování politických stran.

Ústava dává občanům možnost zvolit si vládu ve svobodných a spravedlivých pravidelných volbách, které se konají tajným hlasováním a jsou založeny na všeobecném a rovném volebním právu. Ačkoli poslední kola parlamentních voleb v červenci 2021 byla podle Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) dobře řízená a konkurenční a do značné míry byly dodržovány základní svobody, zbývá vyřešit několik dalších doporučení ODIHR v oblastech, jako je účinný dohled nad financováním kampaní, politická zaujatost zpravodajských médií a nestrannost ústřední volební komise.

V posledních čtyřech letech se výrazně snížilo využívání naléhavých postupů při přijímání právních předpisů, a to i v oblastech souvisejících s acquis EU. Je třeba provést komplexní posouzení dopadů navrhovaných právních předpisů.

Ústava zaručuje svobodu shromažďování a sdružování a zákon o nekomerčních organizacích z roku 2020 zjednodušuje registraci a odstraňuje registrační poplatky a omezení členství. Byla vypracována strategie a akční plán pro rozvoj občanské společnosti. Organizace občanské společnosti jsou schopny být důležitými partnery při rozvoji země. Zavedení systematického postupu veřejných konzultací by jim umožnilo přispět významněji k reformnímu procesu.

1.2 Reforma veřejné správy

Moldavský strategický rámec pro reformu veřejné správy vychází ze strategie reformy veřejné správy na období 2016–2020 (jejíž platnost byla prodloužena do roku 2022). Právní rámec a systém státní služby jsou většinou v souladu s evropskými zásadami veřejné správy a evropskými normami a postupy. Cílem strategie reformy veřejné správy je zaručit kvalitu, stabilitu, neutralitu a kontinuitu veřejné správy a zajistit transparentní postupy přijímání, povyšování a propouštění na základě zásluh. Připravuje se nová strategie reformy veřejné správy. Je třeba vyvinout další úsilí k zajištění dostatečné správní kapacity pro vypracování, provádění a prosazování právních předpisů.

V oblasti poskytování služeb obsahuje akční plán vlády na období 2021–2022 klíčové cíle, ukazatele výsledků/výstupů a prioritní opatření v oblasti řádné správy věcí veřejných a politiky digitální transformace, jež se věnují modernizaci služeb veřejné správy, zvyšování kvality a dostupnosti veřejných služeb poskytovaných občanům a podnikatelům a rozšiřování a zkvalitňování elektronických služeb poskytovaných občanům a podnikatelům. Hlavní prioritou vlády je správa více orientovaná na občany a byla vypracována společná strategická vize digitalizace a elektronické veřejné správy.

Vláda je i nadále odhodlána provádět strategii řízení veřejných financí (na období 2013–2020), jejíž platnost byla prodloužena do konce roku 2022. Orgány dosáhly v oblasti reforem řízení veřejných financí určitého pokroku. Ministerstvo financí pokračuje ve zlepšování procesu střednědobého rozpočtového rámce a transparentnosti a posílilo regulační rámec pro finanční řízení a vnitřní kontrolu. Dohled nad rozpočtovým procesem zajišťuje zákonodárný sbor a nejvyšší kontrolní úřad. Vláda usiluje o další zlepšení v řadě oblastí, včetně transparentnosti, plánování a realizace veřejných investic, účetních standardů, vnitřní kontroly a auditu, řízení státních podniků, zadávání veřejných zakázek a elektronického zadávání veřejných zakázek a zapojení občanské společnosti do rozpočtových procesů. Po příštím hodnocení veřejných výdajů a finanční odpovědnosti se očekává příprava a provádění nové strategie řízení veřejných financí.

Pokud jde o víceúrovňovou správu, proces decentralizace se vyvíjí od roku 2012. Očekává se, že revidovaný plán týkající se místní a regionální demokracie dodá tomuto procesu nový impuls. V této souvislosti je třeba, aby územní reforma poskytla místním orgánům udržitelné finanční prostředky pro poskytování služeb občanům. V prosinci 1994 přijal parlament Moldavské republiky „zákon o zvláštním právním postavení Gagauzska“, kterým bylo Gagauzsko ustanoveno jako autonomní územní jednotka Moldavska.

Zlepšování veřejné služby a řízení lidských zdrojů zatím nemělo požadovaný účinek v podobě vybudování profesionální státní služby založené na zásluhách, a to z důvodu politické nestability a nedostatečné politické vůle, což mělo dopad na reformy. Získávání a udržení profesionálních úředníků je trvalou výzvou, která má zásadní význam pro budování správní kapacity k plnění funkcí státu a poskytování kvalitních služeb. Moldavsko pracuje na reformě platů ve státní správě, která má zvýšit přitažlivost veřejné služby.

Existují instituce a právní rámec pro rozvoj a koordinaci politik. Kvalitu tvorby politik je třeba dále zlepšit prostřednictvím řádných procesů a provádění právních předpisů. Posílená koordinace by se měla více soustředit na podstatu a méně na formální a procedurální otázky a mělo by se posílit využívání inkluzivní a fakticky podložené tvorby politik a právních předpisů, včetně veřejných a meziresortních konzultací o legislativních návrzích.

Pro zajištění soudržného vymezení odpovědnosti a řízení je třeba aktualizovat právní rámec a zaměřit se na řádné provádění s jasnými strukturami, které stanoví kontrolní a podřízené orgány. Vláda podporuje reformu manažerské odpovědnosti a systematické delegování povinností. Organizace občanské společnosti nadále požadují větší transparentnost rozhodování v parlamentu a dalších orgánech veřejné správy.

1.3 Právní stát

Od bankovního podvodu v roce 2014 provedlo Moldavsko zásadní revizi svého soudního i protikorupčního systému. V posledních letech posílilo Moldavsko právní stát, včetně reformy policie a kroků směřujících k reformě soudnictví. Je třeba více řešit vliv partikulárních zájmů v politické i obchodní sféře.

a) Soudnictví

Od roku 2009 prošlo Moldavsko řadou soudních reforem zaměřených na posílení nezávislosti, účinnosti a efektivnosti soudnictví. Reformy soudnictví jsou prioritou současné vlády. Moldavsko nedávno přijalo komplexní strategii pro zajištění nezávislosti a integrity soudnictví na období 2022–2025 a odpovídající akční plán. Ústavní a právní rámec pro soudnictví je do značné míry v souladu s evropskými standardy. Došlo ke konsolidaci donucovacích a soudních struktur.

Za samosprávu soudnictví odpovídá Nejvyšší rada soudců (Vysoká rada pro soudnictví) a Nejvyšší rada státních zástupců (Vysoká rada pro státní zastupitelství). Ústavní a legislativní rámec v zásadě zaručuje nezávislost soudnictví a jeho nestrannost. V praxi je třeba výrazně zlepšit integritu, nezávislost a odpovědnost soudnictví.

V dubnu 2022 vstoupily v platnost změny ústavy týkající se fungování soudnictví. Změny v souladu s doporučeními Rady Evropy významně zlepšují právní rámec týkající se nezávislosti, odpovědnosti a účinnosti soudnictví a soudní správy. Změny zejména uvádějí složení Nejvyšší rady soudců do souladu s evropskými standardy tím, že vylučují členství ex officio a revidují proces jmenování laických členů Nejvyšší rady soudců. Je posílena úloha prezidenta při jmenování soudců, upravena funkční imunita soudců na ústavní úrovni a změněn postup jmenování soudců Nejvyššího soudu, aby se snížilo riziko politizace.

V březnu 2022 byl přijat zákon o předběžném prověřování kandidátů do rad soudců a státních zástupců. Zákon předpokládá, že bezúhonnost budoucích členů Nejvyšší rady soudců, Nejvyšší rady státních zástupců a jejich specializovaných orgánů bude posuzovat hodnotící výbor složený ze tří národních a tří mezinárodních členů. Cílem je zvýšit integritu samosprávných orgánů soudců a státních zástupců a posílit důvěru společnosti v jejich činnost a v soudní systém jako celek. Doporučení Benátské komise byla většinou provedena. Hodnotící výbor má první fázi hodnocení dokončit do července 2022.

Jsou zavedeny etické kodexy pro soudce a státní zástupce a integrovaný systém správy případů s automatizovaným přidělováním případů. Jmenování soudců a státních zástupců stále není zcela založeno na objektivních kritériích. Je třeba se zabývat nepatřičnými vnitřními a vnějšími zásahy do soudnictví. Valné shromáždění soudců neobsadilo volná místa v Nejvyšší radě soudců a v jejích specializovaných orgánech, takže Nejvyšší rada soudců nebyla po dobu dvou let usnášeníschopná, aby mohla jmenovat nové soudce. Reforma této instituce probíhá a je politickou prioritou. Počet soudců (16,4) na 100 000 obyvatel je nižší než evropský průměr (21) a počet státních zástupců (24,2) je dvakrát vyšší než evropský průměr (12).

Pokud jde o efektivnost, délka řízení v občanskoprávních a obchodních sporech se v roce 2020 prodloužila na 171 dní oproti 143 dnům v roce 2018. Míra vyřešených případů se snížila na 97 % (107 % v roce 2018). Hlavním problémem zůstává dispoziční čas. Počet nevyřízených soudních případů v prvním stupni činí 22 299 případů a ve druhém stupni 3 330 případů 4 . Rozpočet na rok 2020 pro soudní systém představuje 0,40 % HDP, což je méně než v roce 2018 (0,48 % HDP). V roce 2020 bylo soudům přiděleno 21,3 milionu EUR a státním zastupitelstvím 17,4 milionu EUR. Rozpočet nestačí na pokrytí potřeb v oblasti vzdělávání a investic, neboť 85 % je vynakládáno na platy a náhrady.

Je třeba posílit plnou funkční nezávislost státního zastupitelství a také účinnost Generální prokuratury. Rozhodnutí ovlivňující řízení a vedení moldavské prokuratury jsou někdy politicky motivovaná, jako například odvolání, (dočasné) nahrazení a zatčení protikorupčního státního zástupce v roce 2021.

b) Boj proti korupci

Boj proti korupci a její prevence je jedním z hlavních bodů reformního programu moldavské vlády. Moldavsko zvýšilo roční rozpočet svých protikorupčních institucí, včetně národního úřadu pro bezúhonnost, agentury pro vymáhání majetku z trestné činnosti a finanční vyšetřovací jednotky. Korupce je i nadále závažným problémem, kterému je třeba věnovat trvalou pozornost, neboť způsobuje značné náklady státnímu rozpočtu, podnikům i obyvatelstvu, odrazuje od domácích i zahraničních investic a podkopává právní stát.

Hlavním politickým dokumentem pro předcházení korupci a zvyšování integrity je národní strategie v oblasti integrity a boje proti korupci na období 2017–2023. Strategie zahrnuje opatření týkající se vymáhání majetku pocházejícího z trestné činnosti, ochrany oznamovatelů, posílení etiky a integrity ve veřejném, soukromém a nevládním sektoru, zajištění transparentnosti veřejných institucí a financování politických stran a médií.

Moldavsko je smluvní stranou všech klíčových mezinárodních protikorupčních úmluv, včetně Skupiny států proti korupci (GRECO) Rady Evropy a Úmluvy OSN proti korupci. Je zaveden a částečně prováděn komplexní právní rámec pro předcházení korupci a boj proti ní, který je velkou měrou v souladu s evropskými a mezinárodními standardy. Jako trestné jsou stanoveny všechny formy korupce, včetně nezákonného obohacování, a právní předpisy upravují střet zájmů a chrání oznamovatele.

Byly zřízeny a fungují specializované protikorupční instituce – Národní protikorupční centrála, jejíž samostatnou složkou je agentura pro vymáhání majetku z trestné činnosti, protikorupční státní zastupitelství a Národní agentura pro integritu. Tyto instituce mají komplexní mandát v souladu s mezinárodními standardy a stále častěji fungují nezávisle, přičemž jsou částečně zajištěny koordinace mezi agenturami a potřebné zdroje. Je třeba dále usilovat o vyjasnění mandátů těchto institucí a o posílení účinnosti Národní protikorupční centrály a Národní agentury pro integritu.

Je třeba pokročit v tom, aby se případy korupce dostaly před soud a byly účinně stíhány. Vyšetřování případů drobné korupce zůstává v kompetenci Národní protikorupční centrály a protikorupčního státního zastupitelství. To znamená, že se tyto instituce nemohou soustředit na případy korupce na vysoké úrovni. Je třeba učinit více pro účinné ověřování majetkových přiznání a zajištění navrácení majetku. Některá doporučení mezinárodních a regionálních protikorupčních monitorovacích mechanismů, včetně doporučení Skupiny států proti korupci (GRECO) Rady Evropy, zůstávají nesplněna. V oblasti prevence odpovídá Národní agentura pro integritu za ověřování majetkových přiznání osob zastávajících veřejné funkce a za uplatňování právního režimu týkajícího se střetu zájmů. Národní protikorupční centrála od roku 2017 ověřuje návrhy právních předpisů z hlediska ochrany před korupcí, přičemž přijato bylo přibližně 50 % doporučení (ta se většinou týkala nejasností nebo nedostatků při přípravě nebo v administrativních postupech).

Pokud jde o vyšetřování bankovního podvodu z roku 2014 a postavení odpovědných osob před soud, dosaženo bylo jen malého pokroku. Úsilí v boji proti bankovním podvodům by mělo být posíleno aktualizací strategie vymáhání majetku z trestné činnosti a zavedením nového mechanismu pro vymáhání majetku.

c) Organizovaná trestná činnost

Moldavsko podepsalo a ratifikovalo Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a její protokoly o obchodování s lidmi a o převaděčství migrantů. Trestní řád popisuje činnost v oblasti vyšetřování a stíhání trestných činů. Moldavsko uzavřelo pracovní dohodu s Agenturou Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), operativní a strategickou dohodu s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a memorandum o porozumění s Evropským monitorovacím centrem pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Moldavsko se účastní evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT). Země je členem Interpolu.

Právní předpisy o boji proti praní peněz částečně odrážejí standardy Finančního akčního výboru (FATF) a příslušné mezinárodní právní předpisy, stále však existují nevyřešená doporučení MONEYVAL. Zavedení komplexního rámce pro boj proti finanční kriminalitě a praní peněz a zajištění jeho účinného provádění mají zásadní význam pro odstranění významných rizik, která tato trestná činnost představuje.

Moldavsko se nachází na důležité křižovatce pro převaděčství osob a pašování nelegálního zboží (včetně drog a zbraní) do EU. Moldavsko je zdrojovou, tranzitní i cílovou zemí, pokud jde o obchodování s lidmi, zejména za účelem sexuálního vykořisťování a nucené práce, ačkoli bylo odsouzeno jen málo pachatelů. Generální policejní inspektorát se zabývá organizovanou trestnou činností, avšak počet osob odsouzených za organizovanou trestnou činnost není k dispozici. Inspektorát má jedno ústřední a dvě regionální oddělení (národní inspektoráty pro vyšetřování), která odpovídají za celé spektrum.

V mnoha případech je třeba vyvinout další značné úsilí při vyšetřování širších sítí organizovaného zločinu.

1.4 Základní práva

a)    Mezinárodní rámec

Moldavsko ratifikovalo hlavní mezinárodní nástroje v oblasti lidských práv, včetně Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí (Istanbulská úmluva), Evropské charty regionálních či menšinových jazyků, Evropské úmluvy o výkonu práv dětí a Evropské úmluvy o lidských právech (ačkoli neratifikovalo dodatkový protokol č. 12). Země ratifikovala Úmluvu OSN o právech dítěte a dva z opčních protokolů, neratifikovala však třetí protokol (o postupu předkládání oznámení) ani Opční protokol k Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením.

b)    Právní a institucionální uspořádání

Je zaveden právní a institucionální rámec upravující základní práva a právní předpisy se obecně řídí evropskými a mezinárodními standardy. Kapacita institucí odpovědných za ochranu a prosazování lidských práv a provádění stávajících strategií a akčních plánů je stále omezená a brání účinnému prosazování lidských práv. Velmi málo pracovníků má zejména Národní rada pro předcházení diskriminaci a zajištění rovnosti.

Moldavsko přijalo novou strategii v oblasti lidských práv a demokracie na období 2021–2024. Hlavními prioritami jsou rovnost žen a mužů, dodržování lidských práv v trestním soudnictví, zajištění integrity volebních procesů a podpora nezávislých médií, přístup k informacím a boj proti dezinformacím.

Národní preventivní mechanismus se skládá ze sedmi členů, včetně veřejného ochránce práv, veřejného ochránce práv dětí a pěti osob navržených občanskou společností. Úřad veřejného ochránce práv – lidového zástupce – je určen jako národní instituce pro lidská práva a je akreditován Globální aliancí národních institucí pro lidská práva se statusem „A“ jako instituce, která do značné míry dodržuje Pařížské zásady. Měla by být posílena jeho finanční a funkční nezávislost a vyjasněna jeho úloha v rámci moldavské Rady pro prevenci mučení.

c)    Klíčové otázky základních práv

V zemi existuje osmnáct rozsudků Evropského soudu pro lidská práva v rámci posíleného dohledu, které čekají na výkon. Patří mezi ně špatné zacházení ze strany státních orgánů, nezákonné zbavení svobody, porušování práva na spravedlivý proces, neposkytnutí ochrany před domácím násilím a diskriminace na základě sexuální orientace.

Je třeba učinit více, pokud jde o právo na spravedlivý proces a odpovídající vyšetřování a stíhání případů špatného zacházení. Osoby zbavené svobody nemají od počátku svého zadržení všechny základní právní záruky. Nedostatečné vyšetřování údajných případů špatného zacházení vede k pocitu beztrestnosti. Podmínky v místech zadržení a vyšetřovací vazby zaostávají za mezinárodními standardy, zejména kvůli přeplněnosti vězeňských zařízení, nedostupnosti účinné lékařské služby nebo využívání dlouhé doby samovazby jako kárného opatření.

Právní předpisy týkající se přístupu k informacím a svobody projevu jsou do značné míry v souladu s mezinárodními standardy, je však třeba učinit více pro zajištění plného uplatňování práva. Média mohou zpravidla informovat svobodně. Aby byla zaručena pluralita sdělovacích prostředků, je třeba řešit koncentraci vlastnictví médií a jejich netransparentní financování. Další úsilí je třeba věnovat také zajištění přístupu k informacím veřejného zájmu, ochraně nezávislosti novinářů a kvalitě mediálního obsahu (a dezinformacím), jakož i řešení přibývajících případů slovního napadání, zastrašování a obtěžování novinářů.

Zásada rovnosti je zakotvena v ústavě. Trestní zákoník zaručuje ochranu před diskriminací a trestnými činy z nenávisti. Rada pro rovnost nemá v rámci stávajících právních předpisů o rovnosti odpovídající mandát. V dubnu 2022 přijal parlament změny trestního zákoníku a přestupkového zákona, které mají posílit reakci státu na zločiny z nenávisti. Nedávno byly přijaty dlouho připravované právní předpisy o trestných činech z nenávisti, které vedly k rozšíření rozsahu chráněných důvodů, a tím k posílení právního rámce pro stíhání a trestání trestných činů motivovaných předsudky. Je třeba více bojovat proti nenávistným výrokům a diskriminaci na základě sexuální orientace a genderové identity, jakož i proti genderově podmíněnému násilí.

Pokud jde o rovnost žen na trhu práce, právní rámec již nezakazuje přístup k některým povoláním, ženy se však i nadále setkávají s faktickými překážkami a diskriminací na základě věku. V Moldavsku přetrvává rozdíl v odměňování žen a mužů: v roce 2019 vydělávaly ženy v průměru o 14,1 % méně než muži (což odpovídá průměru v EU) a 39,6 % poslanců zvolených v roce 2021 tvoří ženy (nad průměrem EU). Je třeba učinit více pro ochranu práv leseb, gayů, bisexuálních, transgender, intersexuálních a queer osob (LGBTIQ). Zákon zakazuje diskriminaci v zaměstnání na základě sexuální orientace, společenská diskriminace však přetrvává. V posledních letech značně pokročil proces deinstitucionalizace dětí. Je třeba učinit více v oblasti kojenecké úmrtnosti, dětské práce, včetně souvislostí s obchodováním s lidmi a sexuálním vykořisťováním, a zvláštní situace romských dětí a dětí opuštěných rodiči. Znepokojující je počet kojenců a dětí se zdravotním postižením v zařízeních ústavní péče.

2. HOSPODÁŘSKÁ KRITÉRIA

Toto hodnocení je založeno na kodaňských kritériích týkajících se existence fungujícího tržního hospodářství, jakož i schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie.

2.1 Fungující tržní hospodářství

Moldavsko je malá otevřená ekonomika s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele v paritě kupní síly (PPP), který v roce 2020 dosáhl přibližně 30 % průměru EU, zatímco v roce 2013 to bylo 25 %. Celkově lze říci, že Moldavsko vykazuje uspokojivé výsledky, pokud jde o provádění obecně zdravých makroekonomických politik. Nedostatečná politická vůle a časté změny vlád však někdy způsobily, že provádění reforem bylo nerovnoměrné a transformace na konkurenceschopné tržní hospodářství se zpozdila.

V posledním desetiletí se Moldavsku podařilo udržet hospodářský růst na průměrné úrovni ve výši přibližně 4,5 % ročně a překonat několik hospodářských krizí, včetně pandemie. Veřejné finance jsou stabilní, s nízkým schodkem, který v letech 2013–2020 činil v průměru přibližně 1,5 % HDP, a udržitelnou úrovní dluhu (přibližně 32 % HDP v roce 2021, z čehož většina je u mezinárodních finančních institucí za zvýhodněných podmínek). To odráží úsilí Moldavska o větší konsolidaci fiskální politiky a lepší řízení veřejných financí, které podporuje strategie řízení veřejných financí na období 2013–2020.

Před globálními inflačními tlaky vyvolanými agresivní válkou Ruska proti sousední Ukrajině se Moldavské národní bance obecně dařilo udržovat inflaci v cílovém pásmu 5 % (+/– 1,5 procentního bodu), zatímco režim řízeného plovoucího směnného kurzu podporoval stabilitu národní měny. V důsledku rychle rostoucích cen energií a potravin patří prudce rostoucí inflace, která na konci prvního čtvrtletí roku 2022 dosáhla 22 %, vedle nákladů na bydlení a vysokého přílivu válečných uprchlíků mezi hlavní výzvy pro budoucí makroekonomickou stabilitu Moldavska. Na vnější straně je nerovnováha poměrně velká, přičemž v posledních deseti letech činil schodek běžného účtu v průměru 7,3 % HDP, a to zejména v důsledku značného schodku obchodní bilance. Ten byl způsoben silnou domácí poptávkou, kterou podpořily velké remitence, nepříznivými obchodními podmínkami a relativně slabou exportní základnou. Díky významné podpoře mezinárodních partnerů se však Moldavsku podařilo výrazně posílit své devizové rezervy. Moldavsko je také tradičně silně závislé na přílivu remitencí, přičemž současná válka proti Ukrajině má negativní dopad na příjmy z Ruska a regionu Společenství nezávislých států (SNS).

Současná vláda zdědila problémy související s korupcí, partikulárními zájmy a slabými institucemi odpovědnými za právní stát, což brzdí investice a růst produktivity a nadále narušuje podnikatelské prostředí. Vláda proto zahájila reformu soudního systému a podniká významné kroky v boji proti korupci, zatímco probíhající regulační reformy mají za cíl snížit byrokracii.

Moldavský sektor státních podniků je dosud rozsáhlý, zahrnuje přibližně 900 společností a stále vyžaduje státní podporu. Vliv státu zůstává důležitý v klíčových hospodářských odvětvích, včetně telekomunikací, energetiky a dopravy. Celkově vlastní státní podniky majetek v hodnotě přibližně 26 % HDP a zaměstnávají přibližně 6 % aktivní pracovní síly. Sektor nadále trpí neexistencí vhodných postupů správy a řízení společností, neefektivitou a nedostatečným dohledem. To dále narušuje investice soukromého sektoru a konkurenceschopnost celé ekonomiky a představuje fiskální rizika. Mezi vládní priority patří další reformy, zejména v oblasti lepší správy a řízení společností, reorganizace, privatizace a likvidace neživotaschopných společností. Neformální sektor je mimoto stále poměrně rozsáhlý a v roce 2020 představoval podle odhadů 27 % HDP. Vysoká míra neformálnosti je částečně důsledkem velké regulační zátěže a znamená nejen značné ztráty rozpočtových příjmů, nýbrž také nižší produktivitu.

Moldavský finanční sektor prošel významnými reformami, zejména po rozsáhlém bankovním podvodu v roce 2014, který dosáhl výše 12 % HDP. Od té doby byly klíčové systémové banky restrukturalizovány a většina akcií byla prodána transparentním mezinárodním akcionářům. V současnosti se zdá, že bankovní sektor je náležitě kapitalizován, všechny banky splňují ukazatel kapitálové přiměřenosti a v posledních letech došlo k výraznému poklesu podílu úvěrů se selháním. Díky úspěšným reformám bankovního sektoru se v poslední době zlepšil přístup k financování, zejména pro malé a střední podniky. Finanční zprostředkování však zůstává na nízké úrovni, přičemž podíl úvěrů poskytnutých soukromému sektoru v letech 2017 až 2021 činí v průměru 20 % HDP. Celkový pokrok při vymáhání ukradeného majetku a v soudních řízeních týkajících se bankovního podvodu z roku 2014 je navíc pomalý a netransparentní.

Trh práce vykazuje značné strukturální nedostatky, což se odráží ve velmi nízké míře zaměstnanosti, která v roce 2020 dosáhla přibližně 49 %. To je částečně způsobeno značným podílem neformální zaměstnanosti, zejména v zemědělství a stavebnictví. Existuje také nesoulad mezi kvalifikací a požadavky na pracovní místa. Přestože nezaměstnanost absolventů vysokých škol je v průměru nižší než nezaměstnanost osob s pouze středoškolským vzděláním, někteří absolventi mají i nadále problém najít práci odpovídající jejich kvalifikaci. Služby zaměstnanosti a programy na trhu práce ztěžuje omezené financování, zatímco vytváření kvalitních pracovních míst brzdí nedostatečné soukromé a zahraniční investice do odvětví s vyšší přidanou hodnotou.

2.2 Schopnost vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami EU

Moldavsko trpí nízkou úrovní dovedností a nesouladem nabízených a požadovaných dovedností v důsledku nízké kvality vzdělávání a značné emigrace kvalifikovaných pracovníků. Přestože investice do vzdělávání byly v období 2019–2022 poměrně vysoké a činily 5,7 % HDP, podle výsledků hodnocení PISA zaostává Moldavsko za průměrem OECD a je na 51. místě z celkem 78 zemí. Jeho výsledky jsou přesto relativně lepší než v jiných zemích regionu a v průběhu let byl zaznamenán pokrok. Odborné vzdělávání se zlepšilo a v současné době se zavádí nová forma duálního vzdělávání, která má překlenout propast mezi vzdělávacími institucemi a soukromým sektorem.

Fyzická infrastruktura Moldavska zůstává poměrně málo rozvinutá, a to i přes významnou podporu mezinárodních partnerů a značné investice ze strany vlády, ačkoli z nízké výchozí úrovně. Tvorba hrubého fixního kapitálu v posledních letech zrychlila a v roce 2020 dosáhla přibližně 25 % HDP. Současně je celkový objem přímých zahraničních investic nízký a činí přibližně 25 % HDP, což odráží nedostatky v podnikatelském prostředí a přetrvávající problémy s korupcí a vlastnickými právy. Odvětví energetiky vykazuje zásadní strukturální nedostatky, které byly odhaleny po plynové krizi, jež začala v říjnu 2021. Moldavsko je plně závislé na dodávkách plynu z Ruska a na svém území nemá žádné skladovací kapacity, což ho činí velmi zranitelným vůči dodavateli. Podobnými problémy trpí i trh s elektřinou kvůli malé diverzifikaci zdrojů energie a nedostatečně rozvinuté infrastruktuře. Oddělení energetických služeb proto patří mezi hlavní priority do budoucna a Moldavsko v tomto směru úzce spolupracuje s EU.

Moldavská ekonomika není příliš diverzifikovaná a je stále silně závislá na zemědělském sektoru, což ji činí méně produktivní a obzvláště zranitelnou vůči klimatickým podmínkám. Zemědělství tvoří přibližně 12 % oficiálního HDP Moldavska (podle údajů z roku 2021) a neformální zemědělství pro vlastní potřebu představuje dalších přibližně 11 % HDP. Výrobní sektor zůstává relativně slabý a jeho podíl na HDP klesl z 15,4 % v roce 2016 na 12,4 % v roce 2021. Odvětví informačních technologií však zaznamenalo znatelný rozvoj, zejména po vypuknutí pandemie, i když začínalo na nízké úrovni, což se odráží v jeho rostoucím příspěvku k růstu HDP. Sladění Moldavska s právním rámcem EU pro elektronickou komunikaci je omezené.

Moldavská ekonomika je úzce propojena s ekonomikou EU. Hospodářské vazby mezi oběma ekonomikami se od vstupu prohloubené a komplexní zóny volného obchodu v platnost dále posílily. EU je největším obchodním partnerem Moldavska, který se na jeho celkovém vývozu podílí přibližně 66 %, což je výrazně více než u jeho regionálních protějšků, a na jeho celkovém dovozu se v roce 2021 EU podílela přibližně 45 %. Téměř polovinu moldavského vývozu tvoří potraviny, zemědělské produkty a další komodity, což poukazuje na slabou strukturu vývozu a nutnost posunout se výše v globálních hodnotových řetězcích. Moldavsko je od roku 2001 členem WTO a jeho obchodní politika je do značné míry otevřená.

3. SCHOPNOST PŘEVZÍT ZÁVAZKY VYPLÝVAJÍCÍ Z ČLENSTVÍ

Schopnost Moldavska převzít závazky vyplývající z členství byla vyhodnocena na základě těchto ukazatelů:

-závazky stanovené v dohodě o přidružení včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu a jejich provádění,

-úroveň pokroku při přijímání, provádění a prosazování acquis mimo dohodu o přidružení / prohloubenou a komplexní zónu volného obchodu.

Dohoda o přidružení mezi EU a Moldavskem, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu, patří k nové generaci ambiciózních dohod o přidružení, které EU uzavřela se svými partnerskými zeměmi. Dohoda zachycuje podstatnou část acquis EU s podrobným harmonogramem provádění v rozmezí od tří do sedmi let a přibližuje zemi Evropské unii, pokud jde o sladění právních předpisů.

Od prozatímního vstupu dohody o přidružení / prohloubené a komplexní zóny volného obchodu v platnost v roce 2014 se členské státy EU úzce podílejí na jejím provádění prostřednictvím Rady přidružení a Výboru pro přidružení. Pro Radu přidružení jsou přijata společná stanoviska a pro Výbor pro přidružení je schválen podrobný anotovaný program jednání. Na zasedáních Rady přidružení na nejvyšší politické úrovni jsou vydávány strategické pokyny. Parlamentní výbor pro přidružení EU-Moldavsko navíc do provádění dohody zapojuje Evropský parlament a moldavský parlament. V diskusích jsou náležitě zohledněny podněty občanské společnosti, které poskytla Platforma občanské společnosti EU-Moldavsko.

Institucionální uspořádání zahrnuje Výbor pro přidružení a Výbor pro přidružení ve složení pro obchod, specializované podvýbory a podvýbory pro tematické okruhy, které pokrývají téměř všechny kapitoly acquis EU, což umožňuje průběžnou a důkladnou analýzu pokroku ve vztazích. EU a Moldavsko úzce spolupracují při určování klíčových oblastí politiky, stanovování cílů pro reformy a legislativní pokrok a splnění referenčních hodnot v těchto oblastech. Pravidelně aktualizované programy přidružení stanovují krátkodobé a střednědobé politické cíle spolupráce mezi EU a Moldavskem.

Provádění acquis EU ze strany Moldavska je zdokumentováno ve „zprávách o provádění dohody o přidružení“ 5 , které EU pravidelně vydává od roku 2017. Úplné přezkoumání všech kapitol acquis EU bude provedeno později.

Po přijetí revidované metodiky rozšíření 6 a pro účely politiky rozšíření EU je acquis EU strukturováno do šesti tematických okruhů. Na acquis EU v těchto tematických okruzích se v podstatě vztahuje dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní zóna volného obchodu a Moldavsko se k nim postupně přibližuje. Moldavsko vykazuje při provádění uspokojivé výsledky, ačkoli pokrok je nerovnoměrný a při plnění ambiciózních časových lhůt stanovených v dohodě o přidružení / prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu dochází často ke zpoždění. Do úplného přezkoumání všech kapitol jsou v následující analýze uvedeny příklady kapitol v tematických okruzích, u nichž Moldavsko dosáhlo obzvláště dobrých výsledků, a zdůrazněny oblasti, v nichž došlo k omezenému sbližování s acquis EU.

Tematický okruh „základní hodnoty“ zahrnuje kapitoly acquis týkající se soudnictví a základních práv, spravedlnosti, svobody a bezpečnosti, zadávání veřejných zakázek, statistiky a finanční kontroly. Tento okruh již byl posouzen v oddílech týkajících se politických a hospodářských kritérií.

V některých oblastech v rámci tohoto tematického okruhu je sbližování s acquis EU stále omezené, například v oblasti soudnictví a základních práv a spravedlnosti, svobody a bezpečnosti.

Tematický okruh „vnitřní trh“ zahrnuje kapitoly acquis týkající se volného pohybu zboží, volného pohybu pracovníků, práva usazování a volného pohybu služeb, volného pohybu kapitálu, práva obchodních společností, práva duševního vlastnictví, politiky hospodářské soutěže, finančních služeb a ochrany spotřebitele a zdraví. Moldavsko dosáhlo obzvláště dobrých výsledků v oblasti volného pohybu zboží, kde vyvinulo značné úsilí, aby se přizpůsobilo normám EU a odstranilo technické překážky obchodu.

V dalších oblastech tohoto tematického okruhu je sbližování s acquis EU stále omezené, například v oblasti politiky hospodářské soutěže. Dohoda o přidružení / prohloubená a komplexní zóna volného obchodu stanoví ambiciózní cíle v oblasti státní podpory a hospodářské soutěže. Moldavské právní předpisy týkající se hospodářské soutěže a státní podpory jsou z velké části založeny na acquis EU v oblasti antimonopolního práva a kontroly spojování podniků. Je třeba dále posílit účinné mechanismy sledování trhu, dohledu a prosazování práva.

Tematický okruh „konkurenceschopnost a růst podporující začlenění“ zahrnuje kapitoly acquis týkající se informační společnosti a médií, daní, hospodářské a měnové politiky, sociální politiky a zaměstnanosti, politiky v oblasti podnikání a průmyslu, vědy a výzkumu, vzdělávání a kultury a celní unie. Moldavsko dosáhlo obzvláště dobrých výsledků v celní oblasti, kde přijalo nové právní předpisy pro boj proti pašování a daňovým únikům při dovozu a pro zvýšení počtu celních vyšetřování, a dohodlo se s EU na programech vzájemného uznávání oprávněných hospodářských subjektů. Nový celní kodex, který vstoupí v platnost v roce 2023, je až na několik výjimek sladěn s celním kodexem Unie. Přidružení Moldavska k programu Horizont Evropa je úspěšným nástrojem integrace s postupy EU v oblasti výzkumu a inovací.

V dalších oblastech tohoto tematického okruhu je sbližování s acquis EU stále omezené, například v oblasti sociální politiky a zaměstnanosti.

Zelená agenda a tematický okruh „udržitelná konektivita“ zahrnuje kapitoly acquis týkající se dopravní politiky, energetiky, transevropských sítí a životního prostředí a změny klimatu. Moldavsko dosáhlo obzvláště dobrých výsledků v oblasti sítí TEN-T. V roce 2019 byla síť TEN-T rozšířena o Moldavsko a určeno bylo sedmnáct prioritních projektů s investicemi ve výši 917 milionů EUR. Více než 62 % prioritních kilometrů železničních a silničních spojení bylo dokončeno nebo se na nich pracuje. Dohoda o vytvoření společného evropského leteckého prostoru podepsaná v roce 2013 integruje moldavský a unijní trh letecké dopravy a zároveň zajišťuje postupné sbližování s příslušným acquis EU. 

Přestože byly provedeny určité přípravné práce, k zajištění souladu moldavských právních předpisů v oblasti životního prostředí a klimatu s acquis EU je třeba vyvinout značné úsilí a poskytnout politickou a finanční podporu. Vzhledem k cílům Zelené dohody pro Evropu 7 bude zapotřebí provést smysluplné reformy. V dalších oblastech, jako je energetika, je sbližování s acquis EU stále omezené. Členství Moldavska v Energetickém společenství podporuje přijetí nezbytných reforem na trhu s energií, přičemž hlavními prioritami jsou oddělení a certifikace provozovatelů přenosových soustav a plynárenských přepravních soustav. Strategický dialog na vysoké úrovni s Moldavskem týkající se energetiky, který byl zahájen v roce 2021, pomohl urychlit transformaci moldavské energetické sítě a zajistit krátkodobou bezpečnost dodávek diverzifikací zdrojů energie v souladu s plánem REPowerEU. Dialog poskytuje platformu pro lepší provádění acquis EU za účelem zelené transformace a klimatické neutrality. Umožňuje také zahrnout novější acquis EU, jež není do dohody o přidružení zahrnuto, jakož i aspekty týkající se řízení a financování, které jsou pro provádění nezbytné.

Tematický okruh „zdroje, zemědělství a soudržnost“ zahrnuje kapitoly acquis týkající se zemědělství a rozvoje venkova, bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky, rybolovu, regionální politiky a koordinace strukturálních nástrojů a finančních a rozpočtových ustanovení. Moldavsko dosáhlo obzvláště dobrých výsledků v oblasti zemědělství a rozvoje venkova, v níž provedlo podstatnou část acquis EU v oblasti politiky jakosti, ekologického zemědělství, obchodních norem, produktů, ovoce a zeleniny a obchodních norem pro živočišné produkty. Země začala zavádět některé klíčové mechanismy regionální politiky.

Sbližování s acquis v oblasti bezpečnosti potravin, veterinární a rostlinolékařské politiky je omezené.

Tematický okruh „vnější vztahy“ zahrnuje vnější vztahy a zahraniční, bezpečnostní a obrannou politiku. Pokud jde o postoje společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU, míra souladu s příslušnými prohlášeními vysokého představitele jménem EU a rozhodnutími Rady v roce 2021 činila 62 % (v roce 2020: 68 %; v roce 2019: 80 %; v roce 2018: 72 %, v roce 2017: 69 %). V březnu 2022 byl s Moldavskem zahájen politický a bezpečnostní dialog na vysoké úrovni, který doplňuje pravidelné výměny v rámci Rady přidružení a dále podporuje postupné sbližování v zahraničních a bezpečnostních otázkách. Moldavsko přispívá k misím společné bezpečnostní a obranné politiky, přičemž od září 2020 je jeden zástupce armády vyslán do vojenské výcvikové mise EU v Mali. Existuje prostor pro další posílení spolupráce v oblasti společné bezpečnostní a obranné politiky a pro větší sbližování Moldavska se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou, včetně všech postojů EU.

4. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Moldavsko je parlamentní demokracií, která v poslední době navzdory řadě vnějších krizí zahájila silný reformní program. Parlamentní charakter demokracie potvrdily nedávné konkurenční volby na parlamentní a prezidentské úrovni. Právní a ústavní rámec země do značné míry odpovídá evropským a mezinárodním standardům. Je vytvořen rámec pro moderní veřejnou správu, včetně mechanismů pro tvorbu a koordinaci politik, a vláda dosáhla pokroku v oblasti řízení veřejných financí. Je třeba zajistit odpovídající institucionální a veřejnou správní kapacitu pro tvorbu politik, prosazování právních předpisů a provádění politik. Po bankovním podvodu z roku 2014 přistoupilo Moldavsko k zásadní revizi svého soudního a protikorupčního systému. Pokud jde o reformu soudnictví, země podnikla rozhodné kroky (včetně ústavních reforem) ke zlepšení fungování soudnictví, jež stále vyžaduje zlepšení v oblasti transparentnosti, integrity a odpovědnosti. Podobně v oblasti boje proti korupci, která je i nadále vážným problémem, existují specializované protikorupční instituce, přičemž je třeba vyvinout další úsilí, aby se případy korupce dostaly k soudům a byly účinně stíhány. Rámec pro základní práva a svobodu projevu se obecně řídí evropskými a mezinárodními standardy. Moldavsko dosáhlo významného pokroku v oblasti svobody sdělovacích prostředků, a to navzdory jejich koncentraci a neprůhlednému financování. Je třeba vyvinout další úsilí, aby byl zajištěn přístup k informacím veřejného zájmu a zaručena nezávislost novinářů. Celkově lze říci, že pokud jde o politická kritéria, Moldavsko má pevný základ pro dosažení stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin.

Pokud jde o hospodářská kritéria, Moldavsko provádělo přiměřeně zdravé makroekonomické politiky, výrazně posílilo stabilitu finančního sektoru a zlepšilo podnikatelské prostředí. Moldavsko se musí zabývat neefektivitou, aby přilákalo více zahraničních soukromých investic a zvýšilo veřejné a soukromé investice do strategické infrastruktury, vzdělávání a inovací. Mezi klíčové oblasti pro zlepšení fungování tržního hospodářství patří také omezení korupce a pokračování v reformách soudnictví, prosazování vlastnických práv, další rozvoj dynamičtějšího podnikatelského prostředí a lepší reforma řízení sektoru státních podniků s cílem zmenšit jeho velikost. Podobně je třeba zlepšit energetickou bezpečnost, aby se snížila energetická náročnost hospodářství a společnosti. Schopnost země vyrovnat se s konkurenčním tlakem v EU bude navíc záviset na silnějším a diverzifikovanějším trhu práce a na snížení odlivu pracovních sil, což zlepší růstový potenciál Moldavska a jeho vnější konkurenceschopnost.

Pokud jde o schopnost plnit závazky vyplývající z členství, Moldavsko pracuje od roku 2016 na provádění dohody o přidružení mezi EU a Moldavskem, včetně prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Tyto dohody již zachycují značnou část acquis EU a Moldavsko postupně zahájilo proces sbližování právních předpisů v mnoha kapitolách a při provádění dosáhlo uspokojivých výsledků, přičemž v některých sektorech tento proces pokročil více než v jiných. Moldavsko celkově vytvořilo pevný základ pro další sbližování.

Moldavsko je evropský stát, který se zavázal respektovat a prosazovat hodnoty, na nichž je založena Evropská unie. Komise proto Radě doporučuje, aby byla Moldavsku poskytnuta perspektiva členství v Evropské unii.

Komise doporučuje, aby byl Moldavsku udělen status kandidátské země s tím, že budou podniknuty následující kroky:

-dokončit zásadní kroky nedávno zahájené komplexní reformy soudnictví v rámci všech institucí v řetězci justice a prokuratury, aby byla zajištěna jejich nezávislost, integrita, účinnost, odpovědnost a transparentnost, a to i prostřednictvím účinného využívání ověřování majetku a účinného demokratického dohledu, zejména obsadit všechna zbývající volná místa v Nejvyšší radě soudců a v jejích specializovaných orgánech,

-ve všech těchto oblastech řešit nedostatky zjištěné OBSE/ODIHR a Radou Evropy / Benátskou komisí,

-splnit závazek bojovat proti korupci na všech úrovních podniknutím rozhodných kroků k aktivnímu a účinnému vyšetřování a dosažením věrohodných výsledků v oblasti trestního stíhání a odsouzení, podstatně zvýšit využívání doporučení Národní protikorupční centrály,

-splnit závazek týkající se „deoligarchizace“ odstraněním nadměrného vlivu partikulárních zájmů v hospodářském, politickém a veřejném životě,

-posílit boj proti organizované trestné činnosti na základě podrobného posouzení hrozeb, větší spolupráce s regionálními, unijními a mezinárodními partnery a lepší koordinace donucovacích orgánů, zejména zavést legislativní balíček týkající se vymáhání majetku a komplexní rámec pro boj proti finanční kriminalitě a praní peněz a zajistit, aby právní předpisy v oblasti boje proti praní peněz byly v souladu se standardy Finančního akčního výboru (FATF),

-zvýšit kapacitu pro provádění reforem a poskytování kvalitních veřejných služeb, mimo jiné intenzivnějším prováděním reformy veřejné správy, vyhodnotit a aktualizovat strategii reformy veřejné správy,

-dokončit reformu řízení veřejných financí, včetně lepšího zadávání veřejných zakázek na všech úrovních veřejné správy,

-zvýšit zapojení občanské společnosti do rozhodovacích procesů na všech úrovních,

-posílit ochranu lidských práv, zejména zranitelných skupin, a dodržet své závazky v oblasti posílení rovnosti žen a mužů a boje proti násilí páchanému na ženách.

Komise bude sledovat pokrok Moldavska při plnění těchto kroků a do konce roku 2022 o nich podá zprávu spolu s podrobným hodnocením země.

Proces přistoupení je i nadále založen na stanovených kritériích a podmínkách. To každé zemi v tomto procesu umožňuje postupovat na základě vlastních zásluh, také to však znamená, že kroky směrem k EU mohou být zrušeny, pokud již nejsou splněny základní podmínky.

(1)

  20220311-versailles-declaration-en.pdf (europa.eu)

(2)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:22014A0830(01)&from=CS  

(3)

SWD(2021) 186 final.

(4)

Jak uvádí Evropská komise Rady Evropy pro efektivnost soudnictví.

(5)

SWD(2021) 295 final.

(6)

COM(2020) 57 final.

(7)

COM(2019) 640 final.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 17.6.2022

COM(2022) 406 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ A RADĚ

Stanovisko Komise k žádosti Moldavské republiky o členství v Evropské unii