EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.6.2022

COM(2022) 284 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění společného systému monitorování a hodnocení pro Evropský námořní a rybářský fond

Zkratky

SRP        společná rybářská politika

EU        Evropská unie

OP        operační program

SWOT        silné stránky, slabé stránky, příležitosti a hrozby

Obsah

1.Úvod

2.Provádění společného systému monitorování a hodnocení

2.1.Intervenční logika Evropského námořního a rybářského fondu

2.2.Společné ukazatele

2.3.Souhrnné údaje o operacích (Infosys)

2.4.Výroční zprávy o provádění

2.5.Hodnocení

2.6.Výkonnostní rámec

3.Rámec pro monitorování a hodnocení Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu

4.Závěr

1.Úvod

Evropský námořní a rybářský fond podporoval námořní a rybářskou politiku EU v letech 2014 až 2020. V rámci fondu je k dispozici celkem 6,4 miliardy EUR, z toho 5,96 miliardy EUR spravují členské státy a Komise společně (sdílené řízení). Tato zpráva se týká pouze rozpočtu v rámci sdíleného řízení. Tento rozpočet je používán na podporu udržitelnosti rybolovu a akvakultury, na prosazování účinného a udržitelného uvádění produktů rybolovu a akvakultury na trh a jejich zpracování a na posílení kontroly rybolovu a zlepšení shromažďování vědeckých údajů pro řízení rybolovu. Pomáhá pobřežním komunitám diverzifikovat jejich modrou ekonomiku a přispívá k zatraktivnění pobřeží EU. Podporuje také ochranu životního prostředí a obohacování vodní biologické rozmanitosti.

Ke sledování operací financovaných z Evropského námořního a rybářského fondu v rámci sdíleného řízení byl zřízen společný systém monitorování a hodnocení 1 . Pomáhá zaznamenávat a sledovat dosažené výsledky těchto operací. Zajišťuje tak transparentnost využívání veřejných prostředků a umožňuje hodnotit podporu z Evropského námořního a rybářského fondu. Základem společného systému monitorování a hodnocení je rámec pro nepřetržitý dialog, údržbu, podporu a sdílení zkušeností mezi Komisí a členskými státy. Cílem tohoto rámce je poskytovat společné, srovnatelné údaje, které lze shrnout a analyzovat podle různých kritérií napříč členskými státy,

Toto je druhá zpráva Evropskému parlamentu a Radě o provádění společného systému monitorování a hodnocení. Zaměřuje se na vývoj od předchozí zprávy 2 , uvádí zkušenosti získané během provádění a zabývá se tím, jak byly zohledněny při vytváření rámce pro Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond na období 2021–2027 3 . Tato zpráva neuvádí podrobnosti o výsledcích dosažených Evropským námořním a rybářským fondem. Ty jsou uvedeny ve zprávách o provádění Evropského námořního a rybářského fondu, které jsou k dispozici na internetových stránkách Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov 4 .

Jak bylo stanoveno v článku 108 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu, cíle společného systému monitorování a hodnocení jsou následující:

a)prokázat pokrok a dosažené výsledky společné rybářské politiky (SRP) a integrované námořní politiky, posoudit celkový dopad a zhodnotit účinnost, účelnost a relevantnost operací Evropského námořního a rybářského fondu;

b)přispět k cílenější podpoře společné rybářské politiky a integrované námořní politiky;

c)podpořit proces společného učení v souvislosti s monitorováním a hodnocením a

d)zajistit kvalitní, empiricky podložená hodnocení operací Evropského námořního a rybářského fondu, která se promítnou do rozhodovacího procesu.

K dosažení těchto cílů společný systém monitorování a hodnocení poskytuje 5 :

1)intervenční logiku vysvětlující interakce mezi prioritami, specifickými cíli a opatřeními 6 ;

2)soubor společných ukazatelů 7 ;

3)souhrnné údaje o operacích vybraných k financování 8 ;

4)výroční zprávy o provádění operačních programů (OP) 9 ;

5)plány hodnocení 10 ;

6)předběžná (ex ante) a následná (ex post) hodnocení a další hodnotící činnosti vztahující se k programům Evropského námořního a rybářského fondu 11 a

7)přezkumy výkonnosti 12 .

Tyto aspekty jsou podrobně popsány v předchozí zprávě o provádění společného systému monitorování a hodnocení Evropského námořního a rybářského fondu 13 . Tato zpráva se zaměřuje na nové aspekty, které se objevily od poslední zprávy.

2.Provádění společného systému monitorování a hodnocení

Každý z aspektů popsaných v oddíle 1 byl projednán s členskými státy na zasedáních skupiny odborníků Evropského námořního a rybářského fondu 14 . Komise na těchto zasedáních vypracovala rámec nařízení v přenesené pravomoci a prováděcích nařízení, která podporují společný systém monitorování a hodnocení. Tento participativní přístup pokračoval po celé programové období a zapojil řídicí orgány do dalšího vývoje a posilování společného systému monitorování a hodnocení prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a řešení společných problémů. To zajistilo společné vlastnictví a přijetí systému a pomohlo vyškolit a vybavit řídicí orgány a Komisi k provádění monitorování a hodnocení.

Aby bylo zajištěno, že členské státy budou společný systém monitorování a hodnocení důsledně uplatňovat, zřídila Komise oddělení technické podpory, známé jako nástroj pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury 15 . Tuto podpůrnou službu zajišťoval po dobu sedmi let programového období externí dodavatel. Od řídících orgánů se shromažďovala zpětná vazba, zkušenosti a znalosti a společně s oddělením podpory nástroje pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury byly rozvíjeny. Pracovní dokumenty a zprávy vypracované nástrojem pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury jsou k dispozici na internetových stránkách Europa 16 . Nástroj pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury pomáhal Komisi a členským státům při vývoji, provádění a analýze jednotlivých aspektů uvedených v této kapitole.

2.1.Intervenční logika Evropského námořního a rybářského fondu

Intervenční logika popisuje, jak se vzájemně ovlivňují politická rozhodnutí, přijatá opatření a požadované výsledky. Je základem monitorování a hodnocení, které začíná na úrovni politiky a pokračuje na úrovni jednotlivých programů a operací.

Článek 5 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu stanoví jeho cíle na úrovni EU. Na úrovni politiky jsou tyto cíle rozděleny na priority EU a specifické cíle, jak je stanoveno v článku 6 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu. Každý členský stát provádějící Evropský námořní a rybářský fond 18 navrhuje OP. OP řeší potřeby podpory daného členského státu výběrem z dostupného souboru 51 opatření. Za účelem zjištění svých potřeb analyzují členské státy své silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby (analýza SWOT). Tato analýza jim umožňuje rozhodnout o vhodných opatřeních a jejich intenzitě. Členské státy rovněž vyberou vhodné ukazatele výsledků a výstupů a stanoví cílové hodnoty a milníky pro finanční ukazatele, ukazatele výstupů a výsledků. Ty slouží k monitorování pokroku a usnadňují hodnocení. OP schvaluje Komise. Během období provádění mohou členské státy své programy měnit, aby odrážely měnící se potřeby, a to po schválení programu Komisí.

Intervenční logika byla navržena jako předem definovaná struktura pro potřeby všech členských států. V průběhu provádění se však ukázalo, že pružnější přístup bude fungovat lépe. Některé aspekty fungovaly dobře, jako například priority EU. Ty usnadnily shrnutí údajů na úrovni evropských strukturálních a investičních fondů (fondy ESI) 19 . Ukázalo se, že jiná hlediska, jako jsou tematické cíle 20 (tj. shrnutí na vyšší úrovni, představující 11 investičních priorit fondů ESI), jsou pro Evropský námořní a rybářský fond málo relevantní, protože fond má na takovou analýzu na vysoké úrovni poměrně malý rozpočet.

V některých případech bylo obtížné pracovat s rigidními vazbami mezi jednotlivými aspekty intervenční logiky Evropského námořního a rybářského fondu. Vazby mezi prioritami a opatřeními EU byly vytvořeny nařízením o Evropském námořním a rybářském fondu. Nařízení některá opatření formulovalo velmi úzce. Například rozdělilo produktivní investice do akvakultury do 11 kategorií. V praxi se ukázalo, že členské státy takto úzce vymezená opatření nevyužívají dobře. Dávaly přednost financování v rámci šířeji koncipovaných opatření, která se týkají stejných cílů.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1014/2014 21 vytvořilo vazbu mezi prioritami EU a společnými ukazateli výsledků. Provádění opatření členskými státy se promítá do ukazatelů výsledků. V oddíle 2.2 jsou podrobně popsány připomínky ke společným ukazatelům výsledků, které byly učiněny v průběhu provádění programu.

Během provádění bylo nutné analyzovat, jak opatření Evropského námořního a rybářského fondu a povaha operací podporovaných v rámci jednotlivých opatření pomohla dosáhnout cílů SRP. Za tímto účelem byly na workshopech a s využitím technických odborných znalostí vypracovány ad hoc metody. Dostupnost podrobných údajů na úrovni operací tuto analýzu usnadnila. Bylo například zjištěno, že operace prováděné v rámci jedenácti opatření Evropského námořního a rybářského fondu (např. inovace podle článku 47, produktivní investice do akvakultury podle čl. 48 odst. 1 písm. a) až d) a f) až h) a akvakultura poskytující environmentální služby podle článku 54) pomohly dosáhnout cíle SRP, kterým je podpora rozvoje udržitelných činností v oblasti akvakultury. Tento typ analýzy ukázal jasnou hodnotu podrobných informací o každé operaci.

Způsob, jakým jsou poskytovány údaje pro monitorování a hodnocení, odpovídá struktuře popsané intervenční logiky. Údaje jsou poskytovány ve třech základních formátech:

·souhrnné údaje o operacích (Infosys) předkládané na konci března každého roku,

·výroční zprávy o provádění předkládané každoročně na konci května a

·hodnocení prováděná před programovým obdobím, během něho a po něm.

Tyto údaje jsou součástí souboru společných ukazatelů výsledků, které slouží jako klíčové ukazatele dosažených výsledků Evropského námořního a rybářského fondu.

2.2.Společné ukazatele

Celkově lze říci, že společné ukazatele Evropského námořního a rybářského fondu poskytly dobrý základ ke sledování pokroku při jeho provádění. Jejich hodnoty jsou uváděny na portálu veřejně přístupných dat 22 . Níže jsou uvedena zjištění týkající se ukazatelů.

·Kontextové ukazatele jsou nezbytné pro analýzu SWOT a pro určení potřeb členských států. Jejich zahrnutí do podávání zpráv však nemělo žádnou hodnotu pro sledování pokroku.

·Nejspolehlivějším ukazatelem výstupů byl počet operací. Vnášel do programování a podávání zpráv jednoduchost, přičemž jej lze výrazně zlepšit kombinací s dalšími údaji na úrovni operací.

·Některé ukazatele byly složité a obtížně použitelné v praxi kvůli nedostatku údajů nebo rozdílům ve sběru dat mezi členskými státy (například jak pozitivní, tak negativní změny ukazatelů – „změna nežádoucích úlovků“ nebo „změna účinnosti spotřeby paliva při odlovu“ – byly považovány za pozitivní změny).

·Některé ukazatele nebyly zcela vhodné pro zachycení přímého střednědobého účinku Evropského námořního a rybářského fondu. Místo toho byly zaměřeny spíše na zachycení účinků SRP nezávisle na Evropském námořním a rybářském fondu (například „změna nežádoucích úlovků“ nebo „změny rozlohy chráněných mořských oblastí“).

·Řídicí orgány se vyhnuly složitějším ukazatelům. Tyto ukazatele byly často prohlášeny za nepoužitelné na úrovni programu nebo jednoduše nebyly vykazovány na úrovni jednotlivých operací.

·Při podávání zpráv se často vyskytovaly různé chyby. Většina z nich byla způsobena nesprávným výkladem definic ukazatelů a různými postupy sběru údajů. Definice byly v průběhu celého období provádění vyjasňovány a zlepšovány pravidelnou aktualizací pracovního dokumentu o definicích ukazatelů 23 . K dalším chybám docházelo v důsledku nepřesností v měrných jednotkách, například „tisíc EUR“ namísto pouhých EUR. Tyto chyby byly zjištěny a opraveny při podávání zpráv a programování a poskytnutím revidovaných definic, aby se zlepšilo jejich používání.

·Členské státy měly možnost podávat zprávy o ukazatelích výsledků specifických pro jednotlivé programy. Jejich hodnota mimo podávání zpráv pro daný členský stát byla omezená, protože je nebylo možné shrnout na úrovni EU.

·V praxi bylo zjištěno, že společné ukazatele výsledků definované a určené pouze pro použití v rámci určitých opatření mohly být stejně dobře použitelné i v rámci jiných opatření. Zkušenosti z provádění ukázaly, že pružnější struktura by fungovala lépe.

2.3.Souhrnné údaje o operacích (Infosys)

V období 2014–2020 bylo zavedeno podávání zpráv podle čl. 97 odst. 1 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu. To vedlo k získání výrazně lepších údajů, než byly údaje dostupné pro Evropský rybářský fond v předchozím období (2007–2014). Nějakou dobu však trvalo, než byly v jednotlivých členských státech vytvořeny kompatibilní a dostatečně spolehlivé systémy pro shrnutí údajů, například díky odhalení a odstranění chyb v jednotkách, jako je vykazování „EUR“ místo „tisíc EUR“. Oddělení podpory nástroje pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury vypracovalo několik pracovních dokumentů a podpůrných IT nástrojů, které pomohly systémy nastavit. Tyto nástroje byly navrženy tak, aby omezily chyby ve vykazování a zkrátily dobu potřebnou pro úpravu a finalizaci údajů před jejich použitím pro analýzu.

Systém Infosys poskytuje dobře strukturovaný, společný a konzistentní způsob zaznamenávání údajů. Díky tomu je možné systém Infosys používat ke sledování pokroku, hodnocení a srovnávání na úrovni členských států. Na souhrnné úrovni EU se stal neocenitelným nástrojem pro poskytování spolehlivých údajů pro podávání zpráv a rozhodování.

Článek 97 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu vyžaduje, aby řídicí orgány předkládaly Komisi souhrnné údaje o operacích vybraných k financování. Tyto údaje, které se poskytují každoročně na konci března, zahrnují provádění do konce předchozího kalendářního roku. Stejně jako systémy podávání zpráv u dřívějších nástrojů financování (Finanční nástroj pro orientaci rybolovu a Evropský rybářský fond) je tento systém podávání zpráv obecně známý jako Infosys.

Míra podrobnosti poskytovaná na úrovni operací při podávání zpráv prostřednictvím databáze Infosys je pro Evropský námořní a rybářský fond jedinečná. Podrobnosti o požadovaných údajích a struktuře databáze jsou uvedeny ve dvou prováděcích nařízeních 24 . Údaje popisují pokrok a dosažené výsledky na úrovni operace tím, že zachycují dění v praxi. Údaje obsahují klíčové informace o příjemci (např. pohlaví nebo velikost podniku) a operaci (typ aktivity, rozpočet, počet dotčených rybářů, celková dotčená plocha atd.). Aby se omezila administrativní zátěž řídicích orgánů a příjemců, pochází většina údajů Infosys z informací již uložených ve vnitrostátních databázích vytvořených v souladu s požadavky na zaznamenávání a uchovávání údajů pro jednotlivé operace.

2.4.Výroční zprávy o provádění

Podle článku 114 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu a článku 50 nařízení o společných ustanoveních musí být Komisi každoročně do 31. května předána výroční zpráva o provádění každého programu. Výroční zprávy o provádění shrnují hlavní výsledky a problémy při provádění OP. Stejně jako v případě databáze Infosys se výroční zprávy o provádění týkají provádění do konce předchozího kalendářního roku. Komise a členské státy využívají přehled o provádění, který výroční zprávy o provádění poskytují, k přezkumu dosažených výsledků a k případným úpravám.

Výroční zprávy o provádění poskytují dva typy informací: kvalitativní informace popisující hlavní výsledky a problémy a kvantitativní informace obsahující souhrnné údaje v tabulkové formě. Obsahují také orientační finanční příděl na úrovni opatření.

Výroční zprávy o provádění jsou cenným zdrojem informací, zejména pokud jde o popis toho, jak se provádění programu vyvíjelo v průběhu programového období, co se podařilo a kde se vyskytly potíže a výzvy.

Informace ve výročních zprávách o provádění se týkají provádění na konci prosince předchozího roku. S ohledem na dobu potřebnou k přípravě, předložení a přijetí zprávy a k provedení případných revizí jsou údaje ve zprávě v době zveřejnění obvykle staré přibližně 9 měsíců.

Údaje z výročních zpráv o provádění se rovněž používají ke shrnutí údajů na úrovni fondů ESI a jsou veřejně dostupné na portálu veřejně přístupných dat 25 . Naproti tomu data Infosys se používají pro techničtější a podrobnější analýzy. Existence dvou oddělených zpravodajských toků pro kvantitativní údaje činí analýzu složitější. Výsledné soubory dat je totiž třeba porovnávat, aby bylo možné odhalit rozdíly a chyby.

2.5.Hodnocení

Členské státy prováděly předběžná hodnocení 26 jako základ pro tvorbu programu. Tato hodnocení byla předložena Komisi spolu s OP. Komise vypracovala shrnutí předběžných hodnocení 27 . Z tohoto shrnutí vyplynulo, že hlavním přínosem předběžného hodnocení byla podpora, kterou poskytlo při provádění analýz SWOT, určování specifických intervenčních potřeb programů a kvantifikaci cílových hodnot ukazatelů.

Součástí každého programu je také plán hodnocení, který zajistí pravidelné hodnocení a odpovídající následné kroky. Hodnocení by měla posoudit účinnost, účelnost a dopad Evropského námořního a rybářského fondu 28 . Alespoň jednou během programového období by mělo být v rámci hodnocení posouzeno, jak podpora z Evropského námořního a rybářského fondu pomohla dosáhnout cílů každé priority EU. Tato hodnocení budou podkladem pro následné hodnocení Evropského námořního a rybářského fondu, které má být provedeno do konce roku 2024 29 .

Nejčastějším typem hodnocení prováděným členskými státy jsou hodnocení procesů a postupů. Většina z nich byla strukturována tak, aby hodnotila účinnost a účelnost procesů na úrovni OP, a to podle specifického cíle a opatření. Mezi příklady provedených specifických hodnocení patří:

·hodnocení provádění komunitně vedeného místního rozvoje;

·analýza nákladů a přínosů programu vyřazování plavidel z provozu;

·hodnocení programu označování humrů;

·hodnocení programu udržitelného rybolovu;

·hodnocení recirkulačních akvakulturních systémů;

·posouzení dopadu odvětví modré ekonomiky a

·předběžné hodnocení používání finančních nástrojů.

Podle informací o hodnoceních poskytnutých ve výročních zprávách o provádění byly identifikovány tři hlavní výsledky:

·změny OP v souladu s připomínkami uvedenými v hodnoceních, většinou za účelem přerozdělení finančních prostředků z opatření, o která byl menší zájem, na opatření, o která je větší zájem;

·zjednodušení, zefektivnění a úprava vnitrostátních pravidel a postupů a

·rozvoj nápadů a návrhů programových struktur pro Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond.

Shrnutí hodnocení výročních zpráv o provádění a workshopy na podporu hodnocení a budování kapacit 30 oddělení nástroje pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury ukázaly, že kvalita a rozsah hodnocení se v jednotlivých členských státech značně liší. Kvalita a rozsah hodnocení hodně závisely na:

·organizaci řídicích orgánů a jejich efektivitě při dohledu nad vnitrostátním programem;

·úrovni odborných znalostí smluvních odborníků a

·stupni přípravy a odborných znalostí uplatněných na:

odefinování zadávacích podmínek pro hodnocení;

ovypracování vhodných hodnotících otázek a

ostanovení výběrových kritérií pro výběrové řízení na hodnocení.

Členské státy uváděly, že při rozhodování o počtu a rozsahu hodnotících otázek byly potíže, což vedlo k tomu, že hodnocení mohlo být buď příliš obecné, nebo příliš zaměřené na konkrétní téma, v závislosti na dostupném čase a rozpočtu.

2.6.Výkonnostní rámec

Články 21 a 22 nařízení o společných ustanoveních poskytují základ pro výkonnostní rámec a jeho použití při přezkumu programů. Přezkum výkonnosti zkoumal plnění milníků programů na úrovni priorit EU s využitím informací uvedených ve výročních zprávách o provádění předložených členskými státy v roce 2019.

Pro každý program Evropského námořního a rybářského fondu přijala Komise rozhodnutí o prioritách EU, které dosáhly svých milníků (finančních ukazatelů a ukazatelů výstupů). Těmto prioritám byla přidělena výkonnostní rezerva (tj. 5–7 % přídělu na každou prioritu podle rozhodnutí příslušného členského státu). Výkonnostní rezerva pro priority, které nedosáhly svých milníků, byla přerozdělena prioritám, které jich dosáhly.

Výkonnostní rámec, zejména přezkum programů, vyžadoval analýzu a přijetí rozhodnutí. Přezkum sice poskytoval pobídku ke zlepšení provádění, ale tato pobídka nebyla příliš silná. Důsledkem nedostatečné výkonnosti byl povinný převod finančních prostředků z jedné priority EU na jinou. To odpovídá logickému postupu řídicích orgánů, jímž by se za normálních okolností zlepšilo provádění i bez přezkumu.

3.Rámec pro monitorování a hodnocení Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu

Rámec pro monitorování a hodnocení Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu byl vytvořen jako součást výkonnostního rámce rozpočtu EU 31 . Tento výkonnostní rámec zahrnuje pojmy, jako jsou hlavní ukazatele výkonnosti, harmonizované podávání zpráv a sledování výdajů na horizontální aspekty, jako je klima a životní prostředí. Každý fond má tedy na míru uzpůsobený rámec. Rámec pro monitorování a hodnocení Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu vychází ze zkušeností získaných při provádění Evropského námořního a rybářského fondu, jak je popsáno v oddíle 2. V tomto oddíle jsou stručně popsány novinky rámce pro monitorování a hodnocení. Úplné podrobnosti budou zveřejněny v pracovním dokumentu, který bude k dispozici na stránce Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu na internetových stránkách Generálního ředitelství pro námořní záležitosti a rybolov 32 .

Intervenční logika Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu je flexibilnější než intervenční logika Evropského námořního a rybářského fondu. Je zde méně priorit a méně specifických cílů a dobře definovaná a podrobná opatření Evropského námořního a rybářského fondu se již jako nástroj programování a monitorování nepoužívají. Místo toho si členské státy mohou volně vybírat a definovat opatření uzpůsobená na míru svým specifickým potřebám.

Členské státy mají rovněž volnost při výběru nejvhodnějších společných ukazatelů výsledků pro měření účinků svých opatření. Ukazatele jsou stanoveny v nařízení o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu 33 a počet ukazatelů byl snížen z 35 v rámci Evropského námořního a rybářského fondu na 22 (25 včetně dílčích ukazatelů). Byly zjednodušeny a popsány způsobem, který by měl odstranit mnoho nejistot a chyb souvisejících s ukazateli Evropského námořního a rybářského fondu.

V rámci Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu členské státy nepředkládají výroční zprávy o provádění. Místo toho vykazují strukturovanější a pravidelnější kvantitativní údaje, jak je uvedeno v nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027 34 . Dvakrát ročně jsou tyto kvantitativní údaje doplněny údaji o provádění na úrovni operací (Infosys). Každoroční zasedání k přezkumu výkonnosti mezi řídicími orgány a Komisí poskytují příležitost zabývat se kvalitativními aspekty programu.

Hodnocení zůstává klíčovým aspektem rámce. Členské státy musí své programy hodnotit na základě jednoho nebo více z následujících kritérií: účinnost, účelnost, relevance, soudržnost a přidaná hodnota Unie 35 . Cílem je zlepšit kvalitu tvorby a provádění programů. Hodnocení se může týkat i dalších relevantních kritérií, jako je začleňování, nediskriminace a viditelnost. Rámec rovněž stanoví průběžné a závěrečné hodnocení provádění Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu.

Článek 16 nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027 stanoví výkonnostní rámec. Rámec stanoví milníky a cílové hodnoty pro ukazatele výstupů a výsledků a propojuje je se specifickými cíli. To usnadňuje monitorování, podávání zpráv a hodnocení výkonnosti fondu během období provádění. Nařízení o Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu nestanoví přezkum výkonnosti a následné přidělení výkonnostní rezervy.

Table 1 uvádí přehled nejvýznamnějších rozdílů mezi obdobím 2014–2020 a obdobím 2021–2027. Celkově bylo monitorování a hodnocení jako součást rámce Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu zjednodušeno a nabízí větší konzistenci a flexibilitu než rámec Evropského námořního a rybářského fondu.

Tabulka 1: Srovnání rámců pro monitorování a hodnocení Evropského námořního a rybářského fondu a Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu

Zdroj: Nástroj pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury, 2021

4.Závěr

Když byl v roce 2014 zřízen společný systém monitorování a hodnocení Evropského námořního a rybářského fondu, poprvé se podařilo zajistit srovnatelné podávání zpráv na úrovni operací ve všech členských státech. Systém byl založen na přednastavené intervenční logice a souboru společných ukazatelů. Jeho rigidní struktura způsobila určité obtíže, například problémy související s úrovní podrobnosti popisování opatření k provádění financování, různé výklady požadavků a definic v jednotlivých členských státech a rozdílná měřítka intervencí ve srovnání s ostatními fondy ESI. Komise s pomocí oddělení podpory nástroje pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury na řešení těchto problémů průběžně pracovala. Nástroj pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury rovněž poskytoval potřebnou podporu, analýzy a školení členským státům i Komisi. Workshopy, pracovní dokumenty a ad hoc podpora vycházely ze společných zkušeností a výrazně harmonizovaly a zlepšily schopnost řídicích orgánů shromažďovat údaje, podávat zprávy a hodnotit výkonnost Evropského námořního a rybářského fondu. Zkušenosti získané při provádění Evropského námořního a rybářského fondu byly zásadní pro vypracování štíhlejšího, zjednodušeného rámce s větší frekvencí podávání zpráv pro období 2021–2027.

(1)    Článek 107 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 („nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu“).

(2)    Podle požadavků v souladu s čl. 107 odst. 4 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu. První zpráva byla zveřejněna v roce 2018 (COM(2018) 48 final).

(3)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004.

(4)     https://ec.europa.eu/oceans-and-fisheries/funding/fisheries-and-aquaculture-monitoring-and-evaluation-fame_en

(5)    Vyjmenováno v článku 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1014/2014.

(6)    Ustanovení čl. 18 odst. 1 písm. a) a článku 116 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu.

(7)    Článek 109 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu. Seznam společných ukazatelů je uveden v příloze nařízení (EU) č. 1014/2014.

(8)    Ustanovení čl. 97 odst. 1 písm. a) nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu (zpráva Infosys).

(9)    Článek 114 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu, doplňující článek 50 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 („nařízení o společných ustanoveních“).

(10)    Článek 115 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu ve spojení s článkem 56 nařízení o společných ustanoveních.

(11)    Články 115, 116 a 117 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu ve spojení s články 55, 56 a 57 nařízení o společných ustanoveních.

(12)    Ustanovení čl. 21 odst. 1 nařízení o společných ustanoveních.

(13)    COM(2018) 48 final.

(14)    Dokumenty a zprávy z těchto zasedání jsou k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/fisheries/cfp/emff_en .

(15)    Další informace o nástroji pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury jsou k dispozici na adrese https://ec.europa.eu/fisheries/cfp/emff/fame_en .

(16)       https://ec.europa.eu/fisheries/cfp/emff/fame_en

(17)     https://ec.europa.eu/oceans-and-fisheries/funding/fisheries-and-aquaculture-monitoring-and-evaluation-fame_en

(18)    Všechny členské státy s výjimkou Lucemburska.

(19)     https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/funding-opportunities/funding-programmes/overview-funding-programmes/european-structural-and-investment-funds_cs

(20)     https://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/what/glossary/t/thematic-objectives

(21)      Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1014/2014 ze dne 22. července 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011, pokud jde o obsah a vytvoření společného systému monitorování a hodnocení pro operace financované v rámci Evropského námořního a rybářského fondu (Úř. věst. L 283, 27.9.2014, s. 11).

(22)     https://cohesiondata.ec.europa.eu/  

(23)    Nástroj pro monitorování a hodnocení v oblasti rybolovu a akvakultury, pracovní dokument o definicích společných ukazatelů Evropského námořního a rybářského fondu: https://ec.europa.eu/fisheries/cfp/emff/fame_en .

(24)    Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1242/2014 a (EU) č. 1243/2014.

(25)     https://cohesiondata.ec.europa.eu/  

(26)    Článek 55 nařízení o společných ustanoveních.

(27)     https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/a47f1ad1-055d-11e7-8a35-01aa75ed71a1

(28)    Článek 115 nařízení o Evropském námořním a rybářském fondu a článek 56 nařízení o společných ustanoveních.

(29)    Článek 57 nařízení o společných ustanoveních.

(30)    Semináře na pomoc řídicím orgánům při zlepšování kvality a hloubky jejich činností. Například pomoc při navrhování konkrétních, cílených hodnotících otázek vhodných pro zdroje a informace, které jsou pro práci k dispozici.

(31)    Popsán ve sdělení COM(2021) 366 final.

(32)     https://ec.europa.eu/oceans-and-fisheries/funding/emfaf_en  

(33)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1139 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a mění nařízení (EU) 2017/1004.

(34)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.

(35)    Článek 44 nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027.

(36)    Pracovní dokument o metodice výkonnostního rámce byl distribuován a představen v červnu 2021. Jeho účelem je usnadnit schvalování programů, poskytnout šablonu pro intervenční logiku programů členských států a poskytnout základ pro výběr ukazatelů a specifikaci (a následnou revizi) milníků, cílů a finančních odhadů. Tyto aspekty mohou poskytnout základ pro plán monitorování a hodnocení, který bude vypracován v pozdější fázi, a poskytnout tvůrcům programů a zúčastněným stranám vodítko pro ukládání znalostí v jejich organizacích.