Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52022AR0061

Stanovisko Evropského výboru regionů – Revize nařízení o LULUCF a nařízení o „sdílení úsilí“

COR 2022/00061

Úř. věst. C 301, 5.8.2022, p. 221–235 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.8.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 301/221


Stanovisko Evropského výboru regionů – Revize nařízení o LULUCF a nařízení o „sdílení úsilí“

(2022/C 301/17)

Zpravodajka:

Åsa ÅGREN WIKSTRÖM (SE/ELS), členka rady kraje Västerbotten

Odkazy:

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

COM(2021) 554 final

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody

COM(2021) 555 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/841, pokud jde o oblast působnosti, zjednodušení pravidel souladu, stanovení cílů členských států pro rok 2030 a závazek ke společnému dosažení klimatické neutrality v odvětví využívání půdy, lesnictví a zemědělství do roku 2035, a nařízení (EU) 2018/1999, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování, sledování pokroku a přezkum

COM(2021) 554 final

Pozměňovací návrh 1

7. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(7)

Ve sdělení ze dne 17. září 2020 nazvaném Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 byla nastíněna možnost kombinovat emise jiných skleníkových plynů ze zemědělství než CO2 s čistým pohlcením souvisejícím s využíváním půdy, změnami ve využívání půdy a lesnictvím, a vytvořit tak nově regulované odvětví půdy. Tato kombinace přispěje k synergii mezi zmírňujícími opatřeními v odvětví půdy a umožní integrovanější tvorbu a provádění politik na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie. Za tímto účelem by měla být posílena povinnost členských států předkládat integrované plány zmírňování změny klimatu pro odvětví půdy.

Vypouští se

Odůvodnění

Hrozí nebezpečí, že sloučení těchto dvou odvětví bude kontraproduktivní, neefektivní a nespravedlivé. EU by se měla zaměřit především na snižování emisí a současně rovněž optimalizovat potenciál odvětví LULUCF při zmírňování dopadů.

Pozměňovací návrh 2

Bod odůvodnění 8a (nový)

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(8a)

Obdělávaná půda, travní porosty a mokřady jsou v současné době čistými producenty skleníkových plynů v Unii, ale mají potenciál stát se zdrojem čistého pohlcování skleníkových plynů, zejména díky obnově mokřadů a rašelinišť.

Pozměňovací návrh 3

10. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě a  ve svých lesích. (…) (…) Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva, při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být zavedeny nové kategorie výrobků ukládajících uhlík. Nové obchodní modely, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. (…)

Aby se zvýšilo pohlcování skleníkových plynů, potřebují jednotliví zemědělci nebo správci lesů přímou pobídku k ukládání většího množství uhlíku na své půdě, ve svých lesích a ve výrobcích ukládajících uhlík . (…) Tyto pobídky a obchodní modely posílí zmírňování změny klimatu v bioekonomice, mimo jiné využíváním trvanlivých výrobků z vytěženého dřeva a nahrazováním fosilních nebo uhlíkově náročných materiálů , při plném dodržování ekologických zásad podporujících biologickou rozmanitost a oběhové hospodářství. Proto by kromě výrobků z vytěženého dřeva měly být zavedeny nové kategorie všech výrobků ukládajících uhlík , včetně nových inovativních řešení, a bioenergie s technologiemi zachycování a ukládání uhlíku . Členské státy by měly rovněž poskytnout odhady toho, jaký potenciál má nahrazování fosilních a uhlíkově náročných materiálů dřevem pro zmírňování dopadů. Nové obchodní modely, další rozvoj bioenergie s technologiemi zachycování a ukládání uhlíku, zemědělské postupy a postupy obhospodařování půdy za účelem posílení pohlcování a dlouhodobé investice do bioekonomiky přispívají k vyváženému územnímu rozvoji a hospodářskému růstu ve venkovských oblastech. (…)

Odůvodnění

Měl by být plně zohledněn dopad inovativních produktů z biologického materiálu na klima. Zahrnuty by měly být všechny příslušné kategorie, jako jsou buničina, papír, lepenka, dýha, dřevovláknité desky, dřevotřískové desky, prkna, kompozitní dřevo, textilie, kompozitní materiály, lignin, chemické látky, biouhel a jiné biogenní uhlíkové produkty.

Cílem EU v oblasti klimatu je dosáhnout uhlíkové neutrality a do roku 2050 v podstatě vymýtit emise z fosilních paliv. Akademici a tvůrci modelů (např. z OSN a IPCC) se shodují, že bez zavádění na technologiích založeného pohlcování uhlíku není pravděpodobné, že budeme schopni dosáhnout cílů Pařížské dohody. Bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku je proces získávání bioenergie z biomasy a zachycování a ukládání uhlíku, který je tak odstraňován z atmosféry.

Zahrnutí bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku do nařízení je logické, neboť biogenní emise pocházejí z obnovitelných zdrojů pěstovaných na půdě. Použití stejného rámce započítávání pro všechny výrobky ukládající uhlík, emise a pohlcování uhlíku z tohoto odvětví pomůže zabránit dvojímu započítávání.

Pozměňovací návrh 4

Bod odůvodnění 11a (nový)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

 

(11a)

Vzhledem k tomu, že udržitelné obhospodařování lesů zvyšuje ukládání uhlíku a působí proti stárnutí lesů a přírodním katastrofám, které představují jeden z faktorů, jež v posledních letech přispívají ke snižování pohlcování uhlíku v odvětví půdy, mělo by toto nařízení podporovat udržitelné postupy obhospodařování lesů ve všech druzích lesů v EU, které přispívají ke zmírňování změny klimatu a k přizpůsobování se této změně, jak je uvedeno v Lesní strategii EU do roku 2030.

Odůvodnění

Přehnané omezování možností aktivního obhospodařování lesů by vedlo k tomu, že by lesy byly zranitelnější vůči škodám, jako jsou požáry a zasažení škůdci, a snížil by se rovněž dlouhodobý potenciál lesů k ukládání uhlíku.

Pozměňovací návrh 5

Čl. 1 odst. 1 bod 1

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 1 odst. 1 písm. e)

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

e)

závazků členských států přijmout nezbytná opatření zaměřená na společné dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2035 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví , včetně emisí ze zemědělství jiných než CO2 .“;

e)

závazků členských států přijmout nezbytná opatření zaměřená na společné dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2035 v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví.“;

Odůvodnění

VR se obává, že kombinované využívání půdy a jiné emise ze zemědělství než CO2 by mohly oslabit nezbytný pokrok v zemědělství, protože potíže, které toto odvětví má při snižování emisí, by mohly být kompenzovány jinými odvětvími, například lesy. Pohlcování uhlíku v odvětví LULUCF hraje klíčovou roli při dosahování cílů EU v oblasti klimatu. Hrozí nebezpečí, že sloučení těchto dvou odvětví bude kontraproduktivní, neefektivní a nespravedlivé. EU by se měla zaměřit především na snižování emisí a současně rovněž optimalizovat potenciál odvětví LULUCF při zmírňování dopadů.

Pozměňovací návrh 6

Čl. 1 odst. 1 bod 2

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 2 odst. 2 návětí

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států v období 2026 –2030 v kterékoli z níže uvedených kategorií vykazování využití půdy a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:

2.   Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států v období od roku 2026 v kterékoli z níže uvedených kategorií vykazování využití půdy a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:

Odůvodnění

VR se obává, že kombinované využívání půdy a jiné emise ze zemědělství než CO2 by mohly oslabit nezbytný pokrok v zemědělství, protože potíže, které toto odvětví má při snižování emisí, by mohly být kompenzovány jinými odvětvími, například lesy. Pohlcování uhlíku v odvětví LULUCF hraje klíčovou roli při dosahování cílů EU v oblasti klimatu. Hrozí nebezpečí, že sloučení těchto dvou odvětví bude kontraproduktivní, neefektivní a nespravedlivé. EU by se měla zaměřit především na snižování emisí a současně rovněž optimalizovat potenciál odvětví LULUCF při zmírňování dopadů.

Pozměňovací návrh 7

Čl. 1 odst. 1 bod 2

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 2 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.     Toto nařízení se vztahuje také na emise a pohlcování skleníkových plynů uvedených v oddílu A přílohy I, vykázané podle čl. 26 odst. 4 nařízení (EU) 2018/1999, k nimž dojde na území členských států od roku 2031 v kterékoli z kategorií započítávání využití půdy uvedených v odst. 2 písm. a) až j) a/nebo v kterémkoli z níže uvedených odvětví:

a)

enterická fermentace;

b)

hospodaření se statkovými hnojivy;

c)

pěstování rýže;

d)

zemědělské půdy;

e)

řízené vypalování savan;

f)

spalování zemědělských zbytků na polích;

g)

vápnění půd;

h)

používání močoviny;

i)

„ostatní hnojiva obsahující uhlík“;

j)

„ostatní“.“;

Vypouští se

Odůvodnění

VR se obává, že kombinované využívání půdy a jiné emise ze zemědělství než CO2 by mohly oslabit nezbytný pokrok v zemědělství, protože potíže, které toto odvětví má při snižování emisí, by mohly být kompenzovány jinými odvětvími, například lesy. Pohlcování uhlíku v odvětví LULUCF hraje klíčovou roli při dosahování cílů EU v oblasti klimatu. Hrozí nebezpečí, že sloučení těchto dvou odvětví bude kontraproduktivní, neefektivní a nespravedlivé. EU by se měla zaměřit především na snižování emisí a současně rovněž optimalizovat potenciál odvětví LULUCF při zmírňování dopadů.

Pozměňovací návrh 8

Čl. 1 odst. 1 bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

2.   Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 činí 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018.

2.   Cíl Unie pro čisté pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 činí 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součet cílů členských států stanovených v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a vychází z průměru údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2016, 2017 a 2018.

(…)

(…)

 

Do 30. června 2024 každý členský stát stanoví vnitrostátní příspěvek k cíli čistého pohlcení skleníkových plynů do roku 2030 uvedenému v odstavci 2 tohoto článku, který je vyšší než vnitrostátní cíl stanovený v příloze IIa. Takový příspěvek může být zahrnut do integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999.

Vnitrostátní příspěvek zahrne informace a cíle týkající se snižování emisí nebo zvyšování pohlcování skleníkových plynů z orné půdy, travních porostů a mokřadů v porovnání s údaji za roky 2016, 2017 a 2018.

Odůvodnění

VR podporuje ambiciózní, spravedlivý a inkluzivní cíl v odvětví LULUCF, který napomůže dosažení cílů EU v oblasti klimatu. Místní a regionální orgány si jsou vědomy důsledků změny klimatu v praxi a podporují ambiciózní a spravedlivá klimatická opatření.

Pozměňovací návrh 9

Čl. 1 odst. 1 bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 odst. 3

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

3.   […] Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty čistých pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy. Metoda stanovení technické opravy , která má být přidána k  cílům členských států, bude uvedena v těchto prováděcích aktech. (…)

3.   […] Tyto vnitrostátní trajektorie vycházejí z průměrných údajů z inventur skleníkových plynů za roky 2021, 2022 a 2023 vykázaných jednotlivými členskými státy. U hodnoty cíle členského státu stanoveného v příloze IIa a  čistých pohlcení ve výši 310 milionů tun ekvivalentu CO2 jako součtu cílů pro členské státy stanovených v příloze IIa může být provedena technická oprava v důsledku změny metodiky provedené členskými státy. Technická oprava , která má být přidána k  cíli členského státu, by měla odpovídat dopadu změny metodiky a zdrojů údajů na cíle a  bude uvedena v těchto prováděcích aktech. (…)

Odůvodnění

Je důležité, aby členské státy neustále pracovaly na zlepšování svých metodik a aby se tato zlepšení odrazila i v hodnocení cílů, a předešlo se tak neúměrně nízkým nebo vysokým cílům. Stálý rozvoj metod poskytování údajů o činnostech a propracovaných emisních faktorů je v souladu se stávající praxí podávání zpráv. Členské státy by proto měly být vybízeny k tomu, aby využívaly nové výsledky domácího výzkumu i aktualizované pokyny IPCC a další mezinárodně publikovaný výzkum.

Pozměňovací návrh 10

Čl. 1 odst. 1 bod 3

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 4 odst. 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4.     Cílem je dosáhnout v celé Unii do roku 2035 nulových čistých emisí skleníkových plynů v odvětvích uvedených v čl. 2 odst. 3 písm. a) až j) a v následujících letech dosáhnout v celé Unii záporných emisí. Unie a členské státy přijmou nezbytná opatření umožňující společné dosažení cíle pro rok 2035.

Komise do 31. prosince 2025 na základě integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených každým členským státem podle článku 14 nařízení (EU) 2018/1999 do 30. června 2024 předloží návrhy na příspěvek každého členského státu k čistému snížení emisí.“;

Vypouští se

Odůvodnění

VR se obává, že kombinované využívání půdy a jiné emise ze zemědělství než CO2 by mohly oslabit nezbytný pokrok v zemědělství, protože potíže, které toto odvětví má při snižování emisí, by mohly být kompenzovány jinými odvětvími, například lesy. Pohlcování uhlíku v odvětví LULUCF hraje klíčovou roli při dosahování cílů EU v oblasti klimatu. Hrozí nebezpečí, že sloučení těchto dvou odvětví bude kontraproduktivní, neefektivní a nespravedlivé. EU by se měla zaměřit především na snižování emisí a současně rovněž optimalizovat potenciál odvětví LULUCF při zmírňování dopadů.

Pozměňovací návrh 11

Čl. 1 odst. 1 bod 7 písm. b

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 9 odst. 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků pro ukládání uhlíku, včetně výrobků z vytěženého dřeva, které pohlcují uhlík, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.“;

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Komise v blízké budoucnosti přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci za účelem změny odstavce 1 tohoto článku a přílohy V doplněním nových kategorií výrobků pro ukládání uhlíku, včetně výrobků z vytěženého dřeva, bioenergie se zachycováním a ukládáním uhlíku a všech dalších relevantních kategorií produktů z biologického materiálu, které pohlcují uhlík, a to na základě pokynů IPCC, tak jak byly přijaty konferencí smluvních stran UNFCCC nebo konferencí smluvních stran sloužící jako zasedání smluvních stran Pařížské dohody, a při zajištění ekologické vyváženosti.“;

Odůvodnění

Měl by být plně zohledněn dopad inovativních produktů z biologického materiálu na klima. Zahrnuty by měly být všechny příslušné kategorie, jako jsou buničina, papír, lepenka, dýha, dřevovláknité desky, dřevotřískové desky, prkna, kompozitní dřevo, textilie, kompozitní materiály, lignin, chemické látky, biouhel a jiné biogenní uhlíkové produkty.

Pozměňovací návrh 12

Čl. 1 odst. 1 bod 14

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 13c odst. 1 pododstavec 2

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

K množství emisí skleníkových plynů vykázaných členským státem na následující rok se připočte množství odpovídající množství nadměrných čistých emisí skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO2 vynásobené koeficientem 1,08 v souladu s opatřeními přijatými podle článku 15.“;

Vypouští se

Odůvodnění

VR se obává, že požadavky na každoroční podávání zpráv by mohly mít dopad na místní a regionální úroveň tím, že by členským státům umožnily potlačit nepředvídané roční odchylky prostřednictvím rozhodnutí o rychlé změně v oblasti obhospodařování a využívání půdy. Může to negativně ovlivnit schopnost místní a regionální úrovně rozvíjet vlastní bioekonomiku.

Typickými rysy odvětví LULUCF jsou přirozené výkyvy a nejistota při měření toků uhlíku. Členský stát nemůže každý rok kontroloval toky uhlíku v zásobnících v půdě. Není proto možné stanovit roční cíle a zahajovat řízení o nesplnění povinnosti, pokud v daném roce dojde k nesouladu.

Pozměňovací návrh 13

Čl. 1 odst. 1 bod 15

Nařízení (EU) 2018/841

Čl. 14 odst. 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

(…)

(…)

Zpráva o souladu musí obsahovat posouzení:

Zpráva o souladu musí obsahovat posouzení:

a)

politik a opatření týkajících se kompromisů;

a)

politik a opatření týkajících se kompromisů;

b)

synergií mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;

b)

synergií mezi zmírňováním změny klimatu a přizpůsobováním se této změně;

c)

synergií mezi zmírňováním změny klimatu a biologickou rozmanitostí.

c)

synergií mezi zmírňováním změny klimatu a biologickou rozmanitostí;

 

d)

synergií mezi zmírňováním dopadů změny klimatu, přizpůsobováním se této změně a rozvojem bioekonomiky, včetně odhadů úspor emisí skleníkových plynů souvisejících s nahrazením uhlíkově náročných a fosilních materiálů materiály na bázi dřeva .

(…)

(…)

Odůvodnění

Podpora využívání všech lesních produktů urychluje přechod na oběhovou bioekonomiku, která nahrazuje materiály a emise z fosilních zdrojů. Je třeba poznamenat, že přínos substituce (tj. snížení emisí spojených s výrobou výrobků na bázi dřeva oproti jiným funkčně rovnocenným materiálům a výrobkům) je spojen jak s výrobky ze dřeva s dlouhou životností, tak s výrobky z vláken.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2018/842 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody

COM(2021) 555 final

Pozměňovací návrh 14

6a. bod odůvodnění (nový)

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

 

Dosažení cíle klimatické neutrality nejpozději do roku 2050 může být ztíženo přílišnými rozdíly v cílech členských států v oblasti sdílení úsilí. V souvislosti s obdobím 2021–2027 by programování fondů politiky soudržnosti, konkrétně Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a Fondu pro spravedlivou transformaci, mělo počítat s programy, prioritními osami, strategiemi a územními plány šitými na míru, jejichž cílem je rovněž posílit kapacity členských států v oblasti snižování emisí skleníkových plynů v odvětvích, na něž se vztahuje nařízení (EU) 2018/842, a přispět tak k lepšímu sbližování jejich cílů již v tomto programovém období.

Pozměňovací návrh 15

18a. bod odůvodnění (nový)

Text navržený Evropskou komisí

Pozměňovací návrh VR

 

18a)

Udržení nárůstu globální teploty o 1,5  oC na dosah a zajištění klimatické spravedlnosti vyžaduje společné úsilí všech hospodářských odvětví, včetně zemědělství. Ve své dlouhodobé strategické vizi prosperujícího, moderního, konkurenceschopného a klimaticky neutrálního hospodářství  (1) Komise potvrdila, že emise skleníkových plynů jiných než CO2 ze zemědělství by mohly být v roce 2050 sníženy na 211 MtCO2e, čímž by se snížila potřeba neudržitelných technologií s negativními emisemi a mohlo by být dosaženo nulových čistých emisí skleníkových plynů. Některá odvětví, která spadají do působnosti tohoto nařízení, však v posledních letech dosáhla jen velmi malého pokroku. Minimální příspěvky jednotlivých odvětví k dosažení cílů snížení emisí skleníkových plynů na úrovni EU stanovených v tomto nařízení pro rok 2030 a další roky, doprovázené řádným monitorováním, podáváním zpráv a opatřeními Komise, by zajistily, aby všechna odvětví, na která se vztahuje nařízení o „sdílení úsilí“, přispěla k včasnému dosažení našich cílů v oblasti klimatu. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 vyžaduje, aby členské státy vypracovaly dlouhodobé strategie, které přispějí k plnění závazků členských států k cílům Pařížské dohody a k dosažení dlouhodobého snížení emisí skleníkových plynů a zvýšení pohlcování pomocí propadů ve všech odvětvích v souladu s cílem klimatické neutrality Unie. Tyto strategie, stejně jako další plány a zprávy členských států podle nařízení (EU) 2018/1999, bude Komise využívat ke stanovení a sledování společného dosahování odvětvových cílů nařízení o „sdílení úsilí“ na úrovni EU.

Pozměňovací návrh 16

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 4 – odst. 3a (nový)

Platné znění

Pozměňovací návrh VR

 

3a)

V článku 4 se vkládá nový odstavec 3a, který zní:

Cíle snížení emisí skleníkových plynů členskými státy pro rok 2030 a následné období

Za účelem dosažení cíle klimatické neutrality stanoveného v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1119 (tzv. evropský právní rámec pro klima) a celounijního cíle v oblasti klimatu pro rok 2040 podle nařízení (EU) 2021/1119 Komise do konce roku 2025 případně předloží legislativní návrh vycházející z podrobného posouzení dopadu s cílem pozměnit toto nařízení a zavést minimální příspěvky jednotlivých odvětví k dosažení cíle EU v oblasti snížení emisí skleníkových plynů, který toto nařízení stanoví pro rok 2030 a následné období. Tento návrh bude doplněn řádným monitorováním, podáváním zpráv a opatřeními, aby se zajistilo, že k včasnému dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí všechna odvětví spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení.

Odůvodnění

Zajištění toho, že ke snížení emisí skleníkových plynů přispějí všechna odvětví.

Pozměňovací návrh 17

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3b (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 odst. 1 a 2

Platné znění

Pozměňovací návrh VR

 

3b.

V článku 5 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:

1.     S ohledem na roky 2021–2025 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 10 % ze svého ročního emisního přídělu.

 

„1.     S ohledem na roky 2021–2029 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 % ze svého ročního emisního přídělu.“

2.     S ohledem na roky 2026–2029 si členský stát může pro následující rok vypůjčit množství až do výše 5 % ze svého ročního emisního přídělu.

 

Odůvodnění

V zájmu zajištění provádění tohoto nařízení by bylo vhodné snížit flexibilitu. Zabrání se tak tomu, aby krátkodobé úlevy díky výpůjčkám způsobily střednědobé problémy při provádění, a to i místním a regionálním orgánům, které často nejsou přímo zapojeny do vnitrostátního rozhodování o flexibilitě.

Pozměňovací návrh 18

Čl. 1 – odst. 1 – bod 3c (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Čl. 5 odst. 4

Platné znění

Pozměňovací návrh VR

 

3c.

V článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

4.   S ohledem na roky 2021– 2025 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát a s ohledem na roky 2026–2030 může převést až 10 % . Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.

 

4.   S ohledem na roky 2021– 2030 může členský stát převést až 5 % svého ročního emisního přídělu na daný rok na jiný členský stát. Přijímající členský stát může toto množství využít za účelem dosažení souladu podle článku 9 pro daný rok nebo pro následující roky až do roku 2030.

Odůvodnění

Převody by měly být omezené, aby se zajistilo účinné provádění ve všech členských státech. Je třeba zdůraznit, že jeden členský stát s potenciálem k provedení převodu by mohl mít regionální rozdíly. Než se bude uvažovat o převodu do jiných zemí, měly by se zohlednit regionální problémy.

Pozměňovací návrh 19

Čl. 1 odst. 1 bod 5a (nový)

Nařízení (EU) 2018/842

Článek 8

Platné znění

Pozměňovací návrh VR

 

5a.

Článek 8 se nahrazuje tímto:

1.   Pokud Komise při svém každoročním posouzení podle článku 21 nařízení (EU) č. 525/2013 a po zohlednění zamýšleného využití možností flexibility uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení zjistí, že některý členský stát nedosahuje dostatečného pokroku v plnění svých závazků podle článku 4 tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření zahrnující:

1.   Pokud Komise při svém každoročním posouzení podle článku 21 nařízení (EU) č. 525/2013 a po zohlednění zamýšleného využití možností flexibility uvedených v článcích 5, 6 a 7 tohoto nařízení zjistí, že některý členský stát nedosahuje dostatečného pokroku v plnění svých závazků podle článku 4 tohoto nařízení, předloží tento členský stát Komisi do tří měsíců plán nápravných opatření zahrnující:

(…)

(…)

 

c)

v případě významných regionálních rozdílů ve výkonnosti nebo závažných strukturálních problémů na regionální úrovni i v případě některých ostrovních území zahrne akční plán nápravných opatření zvláštní ustanovení týkající se těchto problémů.

(…)

2.   Při posuzování všech takových plánů nápravných opatření je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí v souladu se svým ročním pracovním programem.

2.   Při posuzování všech takových plánů nápravných opatření je Komisi nápomocna Evropská agentura pro životní prostředí v souladu se svým ročním pracovním programem.

3.   Komise může k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 vydat stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a v takovém případě tak učiní do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a může s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření revidovat.

3.   Komise může k plánům nápravných opatření předloženým podle odstavce 1 vydat stanovisko ohledně robustnosti dotčených nápravných opatření a v takovém případě tak učiní do čtyř měsíců od jejich obdržení. Dotyčný členský stát stanovisko Komise v co nejvyšší míře zohlední a může s ohledem na ně svůj plán nápravných opatření revidovat. Členský stát stanovisko Komise zveřejní a zajistí jeho šíření mezi místními a regionálními orgány.

4.     Členský stát zajistí zveřejnění akčního plánu nápravných opatření a jeho případných revizí a jeho šíření mezi místními a regionálními orgány.

Odůvodnění

Akční plány pro řešení problémových situací musí zahrnovat opatření na regionální úrovni, pokud jsou regionální problémy významnou příčinou daného stavu. Místní a regionální orgány musí být o akčních plánech informovány, aby plně přispívaly k politice v oblasti klimatu.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (dále jen „VR“),

1.

je si vědom ničivých dopadů změny klimatu na místní komunity a uznává, že k dosažení nezbytných cílů EU v oblasti klimatu je zapotřebí důrazných opatření. VR podporuje angažovanost v oblasti LULUCF na vysoké úrovni, avšak připomíná též potřebu flexibility co do způsobu dosažení cílů;

2.

domnívá se, že místní a regionální orgány nepochybně hrají v odvětvích, na něž se nařízení o sdílení úsilí (2) a nařízení o LULUCF (3) vztahují, rozhodující úlohu, protože tato nařízení vyžadují začlenění územního rozměru. Jedná se o oblasti, v nichž mohou místní a regionální orgány na základě svých zákonných pravomocí a kompetencí jednat;

3.

žádá, aby byla opatření stanovená v nařízení o LULUCF uvedena do souladu s cíli Strategie v oblasti biologické rozmanitosti a strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu. Pro dosažení cílů v oblasti klimatu je nutné, aby každý členský stát zavedl ve spolupráci s místními a regionálními orgány právní rámec týkající se lesů, jenž zajistí rovnováhu mezi produkcí, biologickou rozmanitostí a ochranou;

4.

zdůrazňuje, že transformace nesmí probíhat na úkor územní soudržnosti a nesmí vystavovat riziku nejzranitelnější skupiny a území. Ke snižování emisí CO2 přispívají všechny členské státy a všechna hospodářská odvětví, přičemž je třeba zajistit rovnováhu mezi spravedlností a solidaritou; V této souvislosti se domnívá, že skutečné náklady a přínosy by mohlo lépe ozřejmit posuzování územního dopadu na jednotlivé zemědělce a lesníky.

5.

důrazně nesouhlasí s tím, že se návrh zaměřuje především na lesy jakožto pohlcovače uhlíku a nebere v úvahu jejich roli při zajišťování udržitelných surovin nahrazujících fosilní alternativy, a tudíž nezhodnocuje celkový potenciál odvětví lesnictví pro zmírňování změny klimatu a při rozvoji místní a regionální bioekonomiky;

6.

konstatuje, že mají-li být splněny cíle v odvětví LULUCF, musí se omezit energetické využívání dřevní biomasy. Měl by se klást důraz na kaskádové využívání s opakovaným a co nejkvalitnějším zhodnocením materiálů, než se přikročí k jejich energetickému využití;

7.

zdůrazňuje, že větší ambice v odvětví LULUCF nesmí vést k dovozům surovin nejistého původu ze zemí mimo EU. Mohlo by to znamenat, že opatření přijatá v zájmu navýšení čistého propadu v odvětví LULUCF nemusí vyvolat žádné skutečné zlepšení klimatu v celosvětovém měřítku. Je zapotřebí přijmout širší systémovou perspektivu a zaujmout holistický přístup k tomu, jak mohou ukládání uhlíku v lesích, využívání produktů a bioenergie z lesů pomoci snížit dopad na klima;

8.

souhlasí s názorem Komise, že součástí splnění dlouhodobého cíle klimatické neutrality musí být potlačení negativního trendu snižování propadů uhlíku v EU. VR souhlasí s navrženým cílem EU spočívajícím v čisté absorpci 310 milionů tun ekvivalentu CO2 do roku 2030 a navrhuje, aby si jednotlivé členské státy stanovily dodatečný vnitrostátní příspěvek k čistému cíli do roku 2030, který je vyšší než vnitrostátní cíle stanovené v příloze IIa. Potenciál pro zvýšení čisté absorpce uhlíku a snížení emisí skleníkových plynů v odvětví LULUCF se v jednotlivých členských státech značně liší. Závisí na přirozené produkční kapacitě půdy a na rozdělení celkové rozlohy do různých kategorií využití půdy. VR se domnívá, že zvýšené ambice do roku 2030 by měly být na úrovni, jež je slučitelná s domácím rámcem klimatické politiky členských států a jež v každém členském státě umožňuje rozvoj bioekonomiky;

9.

obává se, že společné odvětví zemědělství a lesnictví může snížit tlak na nižší emise v zemědělství a že země bohaté na lesy s velkou čistou absorpcí v lesích budou „kompenzovat“ emise v zemích s rozsáhlým odvětvím zemědělství nebo obecně s vysokými emisemi z fosilních zdrojů. Opatření ke zmírňování změny klimatu by se měla přijímat v každém odvětví a každé zemi podle jejich specifických podmínek;

10.

zdůrazňuje, že nařízení o LULUCF by nemělo být rozšířeno na monitorování a podávání zpráv v rámci jiných oblastí politiky, které jsou upraveny v jiných právních předpisech. Návrh Komise, aby podávání zpráv v odvětví LULUCF zahrnovalo informace o ukládání uhlíku v půdách bohatých na uhlík, oblastech s vysokou biologickou rozmanitostí, obnovených půdách a půdách ohrožených přírodními škodlivými činiteli, nezvyšuje kvalitu podávání zpráv o skleníkových plynech v odvětví LULUCF;

11.

zdůrazňuje, že financování poskytované členskými státy není na úkor regionů. VR uznává, že je třeba informovat místní a regionální orgány o možnostech financování podporujícího opatření v oblasti klimatu;

12.

varuje před rizikem neúčinného provádění. VR podporuje plánovaný přezkum a souhlasí, že je nutné zohlednit důsledky pandemie COVID-19, zdůrazňuje však, že je třeba zajistit, aby byly dodrženy trajektorie navržené v nařízení o „sdílení úsilí“;

13.

vybízí Komisi, aby stanovila metodiku, podle níž budou moci místní a regionální orgány vyčíslovat své úsilí o snížení emisí tak, aby bylo v souladu s vnitrostátními cíli a zároveň se zabránilo nepřiměřeným narušením;

14.

zdůrazňuje rizika nadměrné flexibility, pokud jde o výpůjčky z ročních přídělů a převody mezi členskými státy. Místní a regionální orgány potřebují k plánování svých klimatických a hospodářských politik jistotu. Situace v rámci daného státu, které podle nařízení umožňují flexibilitu, by mohly zahrnovat značné regionální rozdíly;

15.

uznává, že je třeba řešit problém regionů, které se mohou potýkat s obtížemi nebo poklesem při nezbytném přechodu na nízkouhlíkové hospodářství, a to zejména formou pobídek generujících příjmy. Zdůrazňuje, že je důležité zapojit místní a regionální orgány do rozvoje trajektorií udržitelného rozvoje, které by mohly hospodářství těchto regionů stimulovat;

16.

podporuje přísnější ustanovení týkající se plánů nápravných opatření a transparentnosti, která zdůrazňují regionální rozměr, a vyžaduje upřesnění toho, jak řešit regionální rozdíly a podpořit praktická řešení regionálních problémů;

17.

zdůrazňuje význam kontrol souladu s předpisy a navrhuje posoudit možnost finančních sankcí v případě nedodržení předpisů. Příjmy ze sankcí by měly být znovu investovány do opatření v oblasti klimatu a spravedlivé transformace a měly by se zvlášť zaměřit na regionální problémy;

18.

navrhuje zvážit bezpečnostní rezervu pro členské státy s nízkým HDP na obyvatele. HDP se již bere v úvahu při stanovování vnitrostátních cílů a jeho použití jakožto jediné hodnoty je diskutabilní, neboť nebere v úvahu celkovou situaci regionů a nemusí být nutně v souladu s komplexními potřebami rozvoje daného území.

V Bruselu dne 28. dubna 2022.

předseda Evropského výboru regionů

Apostolos TZITZIKOSTAS


(1)   Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance – Čistá planeta pro všechny – Evropská dlouhodobá strategická vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/841 ze dne 30. května 2018 o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a o změně nařízení (EU) č. 525/2013 a rozhodnutí č. 529/2013/EU (Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 1).


Top