52022AE0144

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52022AE0144 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52022AE0144

Help

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku (COM(2021) 778 final)

EESC 2022/00144

Úř. věst. C 323, 26.8.2022, pp. 38–42 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

26.8.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 323/38

(COM(2021) 778 final)

(2022/C 323/07)

Zpravodaj:

Giuseppe GUERINI

Žádost o vypracování stanoviska	Komise, 21. 1. 2022
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	6. 4. 2022
Přijato na plenárním zasedání	18. 5. 2022
Plenární zasedání č.	569
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	179/1/4

1. Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá akční plán pro sociální ekonomiku, který zahrnuje řadu klíčových bodů, na něž Výbor v průběhu let upozorňoval, počínaje stanoviskem INT/447 v roce 2009 (1). V plánu se jasně uvádí, že evropské orgány musí uznat a podporovat různé právní formy, které se v ekosystému sociální ekonomiky vyskytují, mj. s ohledem na její zvláštní úlohu spočívající v podpoře místní ekonomiky a blízkého kontaktu s místními územními celky a komunitami.

1.2

V souvislosti s brutální vojenskou agresí proti Ukrajině a uprchlickou vlnou, již tato agrese vyvolala, se jasně ukázala obrovská solidárnost evropských národů a organizací občanské společnosti, které se starají o uprchlíky a poskytují humanitární pomoc. Potvrdilo se tím rovněž, že sociální ekonomika hraje důležitou roli při organizování solidární reakce během humanitárních krizí.

1.3

V mnoha členských státech zatím není potenciál sociální ekonomiky plně využíván. Z tohoto důvodu je zapotřebí doplnit do akčního plánu pro sociální ekonomiku střednědobá a dlouhodobá opatření, provádět nezbytná opatření cíleně a koordinovaně a posílit referenční právní rámec. EHSV v tomto ohledu plně podporuje kroky směřující k vypracování zvláštního doporučení Rady, které má být předloženo v roce 2023.

1.4

EHSV doporučuje dodat akčnímu plánu pro sociální ekonomiku na účinnosti a posílit jej konkrétními návrhy ve čtyřech oblastech zájmu: i) spolupráce mezi orgány veřejné správy a subjekty sociální ekonomiky; ii) státní podpora; iii) investice a finanční nástroje; iv) zdanění. Je třeba úžeji tento plán provázat s evropskou strategií pro rok 2030 a položit při tom důraz především na to, že sociální ekonomika může podpořit ekologickou, digitální a sociální transformaci.

1.5

EHSV se domnívá, že by plán měl podpořit cílenější vynakládání evropských prostředků vyčleněných na národní plány pro oživení a odolnost tak, aby přispívaly k realizaci cílů v oblasti sociálního začleňování, vzdělávání a podpory zaměstnanosti, především co se týče mladých lidí, rodin a zranitelných osob. Doporučuje věnovat zvláštní pozornost rozvoji digitálních dovedností u znevýhodněných osob.

1.6

EHSV doporučuje, aby byly v zájmu prosazování osvědčených postupů spolupráce mezi veřejnými orgány a subjekty sociální ekonomiky vypracovány nástroje kooperativní územní správy a sdílené správy, které představují optimální způsob, jak zapojit široké spektrum zúčastněných stran a zajistit rozsáhlejší respektování zásady subsidiarity.

1.7

EHSV vítá, že se v plánu navrhuje výrazněji usilovat o to, aby byly veřejné zakázky a koncese zaměřeny na uskutečňování sociálních a environmentálních cílů, a doporučuje posílit různé formy partnerství veřejného a soukromého sektoru.

1.8

EHSV vybízí Komisi, aby – v souladu s návrhy akčního plánu ohledně zdanění – věnovala zvláštní pozornost zdanění subjektů sociální ekonomiky v rámci legislativní iniciativy Podnikání v Evropě: rámec pro zdanění příjmů (Business in Europe: Framework for Income Taxation – BEFIT), která má být předložena v nadcházejících měsících.

2. Obecné připomínky a souvislosti

2.1

Akční plán pro sociální ekonomiku pokrývá víceletý časový horizont do roku 2030 a je doplněn dvěma pracovními dokumenty. První z nich poskytuje další pokyny ke sdělení „Rozvoj hospodářství ve prospěch lidí: akční plán pro sociální ekonomiku“ v souladu s prováděním evropského pilíře sociálních práv. Druhý dokument s názvem Scenarios towards co-creation of a transition pathway for a more resilient, sustainable and digital Proximity and Social Economy industrial ecosystem (Scénáře pro společné vypracování plánu transformace v zájmu odolnějšího, udržitelnějšího a digitálnějšího průmyslového ekosystému lokální a sociální ekonomiky) souvisí s novou průmyslovou strategií EU, podle níž může sociální ekonomika podnítit inovace ve strategických odvětvích – například v digitální ekonomice a zelené ekonomice – a tím v nich podpořit spravedlivou transformaci.

2.2

EHSV je potěšen záměrem usilovat o sblížení akčního plánu pro sociální ekonomiku jak s evropským pilířem sociálních práv, tak s novou průmyslovou strategií EU, přičemž jako inovativní se jeví rozhodnutí vymezit specifický „ekosystém“ sociální ekonomiky. V této souvislosti je důležité, aby byly lépe definovány střednědobé a dlouhodobé cíle i pro období po roce 2023. Sociální ekonomika totiž může významně přispět k řešení stěžejních otázek evropské agendy, k nimž patří snížení nerovností, demografické napětí, podpora mladé generace, řízení procesu přijímání uprchlíků a migrantů a udržitelnost systémů zdravotní péče a evropského sociálního modelu.

2.3

EHSV má za to, že plán musí podpořit také opatření prováděná v koordinaci s plánem jednotného kapitálového trhu, jak doporučil ve svých stanoviscích ECO/533 (2) a INT/965 (3), v nichž vyslovil požadavek, aby byla v rámci unie kapitálových trhů zohledněna specifická povaha finančních nástrojů pro odvětví sociální ekonomiky.

2.4

Akční plán sice neobsahuje právní definici pojmu „sociální ekonomika“, vymezuje však charakteristické znaky jejích subjektů: i) lidé a sociální účely jsou nadřazeny zisku; ii) opětovné investování veškerých zisků nebo většiny zisků za účelem provádění činností zaměřených na kolektivní zájem nebo na zájem členů/uživatelů v kontextu obecného zájmu; iii) demokratická a participativní správa.

2.5

EHSV tyto zásady sdílí a vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly ambicióznější a koordinovanější iniciativy k vypracování společného a koordinovaného právního rámce pro sociální ekonomiku, který by tyto tři zásady konsolidoval a umožnil odstranit nejasnosti a nejistotu. Díky definici, která by zahrnovala různé organizační a podnikatelské postupy, jež se konsolidovaly v průběhu času, by rovněž bylo možné poskytnout sdružením, vzájemným společnostem a nadacím (zejména těm, které potřebují působit v přeshraničním měřítku) evropský status.

2.6

EHSV oceňuje, že Komise navrhuje pomoci členským státům při definování opatření ve prospěch sociální ekonomiky s cílem podpořit udržitelnější, inkluzivnější a inovativnější model hospodářského a sociálního rozvoje. Konkrétně Komise navrhuje, že bude buď přímo, nebo společně s členskými státy působit ve třech prioritních oblastech: i) vytvoření vhodných podmínek pro sociální ekonomiku; ii) vytváření příležitostí pro zahájení a rozvoj činností v rámci sociální ekonomiky; iii) zaručení uznání sociální ekonomiky.

2.7

V této souvislosti EHSV vítá, že akční plán zmiňuje nutnost využití řady politických opatření, která zahrnují zdanění, předpisy v oblasti zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a státní podpory a vhodnou regulaci pracovních podmínek, vzdělávání a výzkumu. V tomto kontextu zdůrazňuje, že je třeba podporovat kvalitu pracovních míst a zlepšit postupy informování a zapojení pracovníků do strategických rozhodnutí subjektů sociální ekonomiky.

2.8

Mezi odvětví, v nichž působí subjekty sociální ekonomiky, patří sociální, zdravotní a pečovatelské služby, vzdělávání a odborná příprava, kultura, ochrana životního prostředí a obecně vzato mnohé ze služeb obecného hospodářského zájmu, které jsou uvedeny v evropském pilíři sociálních práv. Jde o odvětví, která stále významnější měrou vytvářejí ekonomické hodnoty a zaměstnanost.

2.9

V mnoha evropských zemích působí subjekty sociální ekonomiky ve všech hospodářských odvětvích – v průmyslové a řemeslné výrobě, oběhovém hospodářství, udržitelném cestovním ruchu, ve výrobě energie z obnovitelných zdrojů, v dopravě, komunikačních a informačních službách atd. Tyto subjekty hrají zásadní roli při sociálních inovacích a rozsáhlém transferu technologií ve prospěch znevýhodněných skupin obyvatelstva a územních oblastí. Vzhledem k rozmanitosti právních a organizačních forem je třeba se vyhnout univerzálnímu přístupu, avšak neupouštět od určité koordinace pod vedením Komise.

2.10

Podniky sociální ekonomiky jsou z velké části zakořeněny na místní úrovni, kde přispívají k sociální soudržnosti a zvyšují tak odolnost a inkluzivnost územních oblastí. Díky svému místnímu rozměru mohou mj. velice účinně podporovat ekologickou a digitální transformaci tím, že všem lidem, i těm zranitelnějším a osobám ohroženým sociálním vyloučením, zpřístupňují digitální technologie (především základní technologie, které podporují začlenění osob se zdravotním postižením na trh práce).

2.11

Zvláštní pozornost je třeba věnovat také zapojení mladých lidí a využití jejich schopností, což je třeba podpořit vzdělávacími opatřeními, jež u mladé generace rozvíjejí podnikatelského ducha.

2.12

Aby bylo možné tohoto potenciálu využít, je zapotřebí zlepšit přístup subjektů sociální ekonomiky k investičnímu kapitálu, zejména s cílem navýšit investice do sociální infrastruktury (cenově dostupné bydlení, zdravotní a dlouhodobá péče, vzdělávání a celoživotní učení, snižování chudoby, zajištění lepší přístupnosti). Tuto infrastrukturu je třeba posílit s cílem snížit nerovnosti a míru sociálního vyloučení, které se v Evropě prohloubily v důsledku pandemie.

2.13

Akční plán představuje příležitost rozvinout sociální ekonomiku prostřednictvím lepší průmyslové politiky a uznat úlohu, kterou hrají zejména družstva v odvětví služeb a v evropském průmyslu, kde rovněž vytvářejí důležité výrobní klastry a mají vysokou inovační kapacitu.

2.14

EHSV považuje za důležité, že se Komise zavázala uskutečnit v oblasti sociální ekonomiky studie a průzkumy s cílem předložit v roce 2023 návrh doporučení Rady. Vítá rovněž to, že má Komise v úmyslu zhodnotit v roce 2025 provádění akčního plánu. Aby však tyto studie a toto hodnocení byly účinné, bylo by vhodné jasněji v akčním plánu definovat očekávané střednědobé a dlouhodobé cíle, které pomohou specifikovat zamýšlené sociální dopady, mj. i v souvislosti s evropskou strategií pro rok 2030.

2.15

EHSV vítá a podporuje cíle Komise spočívající v podpoře mezinárodních vztahů a internacionalizace sociální ekonomiky tím, že bude podněcována a podporována účast podniků sociální ekonomiky v evropských platformách partnerství, a to zřízením jednotného portálu pro sociální ekonomiku.

2.16

V souvislosti s iniciativami na podporu podnikatelské kultury a zejména pak v zájmu většího zapojení mladých lidí do zakládání nových podniků je nezbytné, aby byly v rámci učebních plánů středních a vysokých škol zprostředkovávány rozsáhlejší znalosti o potenciálu sociální ekonomiky. EHSV proto vítá návrh na vytvoření nové Akademie pro politiku v oblasti podnikání mladých lidí, která bude zahrnovat i sociální ekonomiku.

3. Konkrétní připomínky

3.1 Vztahy mezi orgány veřejné správy a subjekty sociální ekonomiky

3.1.1

Akční plán uznává potenciál sociální ekonomiky pro budoucí sociální a průmyslovou politiku a potvrzuje význam úkolů obecného zájmu, jež sociální ekonomika pomáhá plnit. Je tedy důležité vymezit cíle v oblasti zlepšení spolupráce mezi veřejnou správou, subjekty sociální ekonomiky a účastníky sociálního dialogu.

3.1.2

V této souvislosti EHSV považuje za nezbytné investovat do posílení sdílené správy mezi veřejnými orgány a sociálními podniky, které by – s přihlédnutím ke zvláštním pravomocem a autonomii – usilovaly o dosažení cílů společného zájmu. Je tudíž zapotřebí podporovat takové formy programování a plánování, které jsou založeny na inkluzivních způsobech řízení a uznávají úlohu subjektů sociální ekonomiky, především v rámci územních systémů spolupráce mezi sociální ekonomikou a místními orgány. Tyto inovativní formy musí splňovat požadavky týkající se transparentnosti, rovného zacházení, hospodárnosti a otevřenosti vůči různým zúčastněným stranám v souladu se zásadou subsidiarity.

3.1.3

Takovéto formy spolupráce jsou obzvláště účinné, pokud jde o poskytování služeb obecného zájmu, protože umožňují vhodněji řídit konkurenceschopnost a rozvíjet a využívat spolupráci a pozitivní sociální dopady, které vznikají díky uplatňování přístupu zaměřeného na obecnou prospěšnost.

3.1.4

EHSV proto podporuje záměr Komise usilovat o zlepšení přístupu subjektů sociální ekonomiky na trh veřejných zakázek. V tomto ohledu bylo dosaženo velkého pokroku díky směrnici (4) o veřejných zakázkách z roku 2014. EHSV však doufá, že Komise při revizi směrnice o zadávání veřejných zakázek – a zejména článku 77 o mírnějším režimu pro sociální služby – zavede jasnější rozlišení mezi sledováním obecného zájmu a vytvářením jednotného trhu, aby poskytla lepší právní základ pro uzavírání dohod o spolupráci mezi veřejnými subjekty a subjekty sociální ekonomiky.

3.2 Státní podpora

3.2.1

Je známo, že některá odvětví, ve kterých působí subjekty sociální ekonomiky (zejména sociální péče, zdravotnictví, vzdělávání a podpora kultury), potřebují odpovídající veřejnou finanční podporu. V případech, kdy jsou dané služby poskytovány nejen subjekty sociální ekonomiky, ale také komerčními podniky, však tato podpora za žádných okolností nesmí narušit tržní pravidla.

3.2.2

Kontrola státní podpory usiluje o zachování rovnováhy mezi poskytováním podpory a spravedlivou hospodářskou soutěží. V akčním plánu bylo zdůrazněno, že orgány veřejné moci a příjemci často plně nevyužívají stávajících možností, pokud jde o flexibilitu státní podpory. To je jistě pravda a lze z toho vyvodit, že je nezbytné cíleně investovat prostředky do specializovaného vzdělávání pro orgány veřejné správy v oblasti evropských pravidel státní podpory, zejména těch, která se týkají služeb obecného hospodářského zájmu.

3.2.3

Pravidla hospodářské soutěže však nejsou vždy vhodná k řešení otázek, jako je řízení sociálních služeb, zejména služeb zdravotních a pečovatelských, které se neřídí tržní logikou, nýbrž jsou založeny na solidaritě. EHSV ve svém stanovisku TEN/605 (5) upozornil, že „nedostatek jistoty nebo značné náklady spojené s plněním požadavků vytvářejí přílišné překážky, které orgánům brání plně provádět politiku v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu“. Je nutné využít akční plán ke zlepšení dialogu mezi Komisí, členskými státy, místními orgány a zástupci sociálních partnerů a sociální ekonomiky.

3.2.4

Předpisy EU upravující služby obecného hospodářského zájmu zaručují kýženou flexibilitu, pokud jde o pravidla státní podpory. Řada veřejných orgánů však nevyužívá možnost uplatnit právní rámec týkající se veřejné podpory na služby obecného hospodářského zájmu.

3.2.5

Návrh Komise uspořádat specializované internetové semináře a pracovní setkání s cílem zajistit dostatečnou znalost různých forem přístupu ke státní podpoře je sice vítaný, ale nedostačující. Bylo by zapotřebí jednak výraznějšího regulačního zásahu, a to i prostřednictvím nevynutitelných předpisů (soft law), které by vyjasňovaly požadavky v oblasti přístupu a výši státní podpory, jaká je k dispozici subjektům sociální ekonomiky, zejména pokud jde o odvětví služeb obecného hospodářského zájmu, a jednak poskytnutí podpory na nábor znevýhodněných pracovníků podle obecného nařízení o blokových výjimkách.

3.2.6

Je také třeba uznat, že dotace vyplácené subjektům sociální ekonomiky, které pomáhají dosáhnout cílů obecného zájmu, jsou slučitelné s vnitřním trhem. Z tohoto důvodu by bylo rovněž vhodné přezkoumat prahové hodnoty de minimis pro intervence na podporu podniků sociální ekonomiky s ohledem na skutečnost, že tyto podniky realizují sociální opatření a poskytují služby obecného zájmu.

3.3 Investice a finanční nástroje

3.3.1

Podle odhadů uvedených v akčním plánu bylo v programovém období 2014–2020 z rozpočtu EU uvolněno na podporu sociální ekonomiky nejméně 2,5 miliardy EUR, a to prostřednictvím různých evropských programů a fondů. EHSV vítá, že má Komise v období 2021–2027 v úmyslu dále tuto podporu navýšit a omezit při tom překážky, které subjektům sociální ekonomiky brání v přístupu k evropským fondům.

3.3.2

Je tudíž důležité, že má Komise v úmyslu zavést již v roce 2022 v rámci Programu InvestEU nové finanční produkty s cílem mobilizovat soukromé financování v souladu s potřebami podniků sociální ekonomiky.

3.3.3

Kromě podpory investic a finančních nástrojů je třeba vzít v potaz, že pro mnoho subjektů sociální ekonomiky je i nadále obtížné získat prostý přístup k bankovním úvěrům. Z tohoto důvodu považuje EHSV za nezbytné záruční nástroje pro přístup k úvěrům, které již byly rozsáhle vyzkoušeny u malých a středních podniků a které je třeba systematicky rozšířit i na sociální ekonomiku.

3.3.4

EHSV navrhuje pobídnout každý členský stát k tomu, aby mj. prostřednictvím podpory z nástroje InvestEU zřídil „záruční fond“ pro subjekty sociální ekonomiky, v jehož rámci budou uplatňována specifická kritéria posuzování úvěruschopnosti. Je třeba podpořit zavedení vhodných ukazatelů pro hodnocení investic do sociální ekonomiky, což by přispělo také k rozšíření inovativních finančních nástrojů.

3.3.5

EHSV souhlasí s kladným názorem, který byl v akčním plánu vyjádřen, pokud jde o zkušenosti s odkoupením podniku ze strany pracovníků. Byla v něm vyzdvižena úloha, kterou hrají družstva zakládaná pracovníky v souvislosti s převzetím činnosti podniku, který se ocitl v krizi. Takovéto odkoupení podniku bývá úspěšné, pokud se pracovníci sdružení v družstvu mohou spolehnout na příslušné mechanismy financování a na vytváření fondů pro kapitalizaci těchto podniků. Vedle finančních nástrojů je však nezbytné náležitě pracovníky podporovat také prostřednictvím školení a rozvíjení dovedností. EHSV mimoto Komisi vyzývá, aby se v úzké spolupráci s členskými státy nadále snažila identifikovat nástroje a řešení, jež by umožnily odstranit překážky a urychlit právní postupy v souvislosti s převodem vlastnictví podniků s ukončenou činností na zaměstnance vytvářením zaměstnaneckých družstev či jiných forem podniků sociální ekonomiky vlastněných zaměstnanci.

3.4 Daňová politika zohledňující plnění úkolů obecného zájmu

3.4.1

Subjekty sociální ekonomiky působí v roztříštěném daňovém rámci, jejž z velké části definují členské státy. EHSV vítá, že bylo v akčním plánu zdůrazněno, že je třeba zavést pro sociální ekonomiku specifické daňové předpisy a že jen málo zemí již vytvořilo zvláštní a jednotný rámec pro zdanění sociálních podniků.

3.4.2

Bylo by přínosné a žádoucí, aby v tomto ohledu probíhala koordinovaná harmonizace a aby se při tom vycházelo z osvědčených postupů členských států, zejména co se týče osvobození od daně u nerozdělených zisků, snížené sazby DPH, osvobození od plateb sociálního pojištění nebo jejich snížení a daňových úlev v případě poskytnutí darů.

3.4.3

EHSV oceňuje, že se v akčním plánu navrhuje zveřejnit pokyny objasňující pravidla pro daňový režim v případě přeshraničních darů určených pro veřejně prospěšné iniciativy a vypracovat zvláštní studii o dobročinných darech v EU. V této souvislosti se EHSV domnívá, že by tyto pokyny měly zahrnovat doporučení členským státům, jak rozpoznat, zda jsou tuzemské veřejně prospěšné organizace srovnatelné s organizacemi se sídlem v jiné zemi EU.

3.4.4

V neposlední řadě je důležité, aby se akční plán pro sociální ekonomiku stal strategickým nástrojem, který bude zahrnovat konkrétní opatření zaměřená na podporu subjektů sociální ekonomiky a místních komunit a který bude doprovázen daňovou politikou v souladu s vytyčenými sociálními cíli.

V Bruselu dne 18. května 2022.

Předsedkyně Evropského hospodářského a sociálního výboru

Christa SCHWENG

(1) Úř. věst. C 318, 23.12.2009, s. 22.

(2) Úř. věst. C 155, 30.4.2021, s. 20.

(3) Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 39.

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(5) Úř. věst. C 345, 13.10.2017, s. 45.

Top

Choose the experimental features you want to try