EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 20.7.2021

SWD(2021) 722 final

PRACOVNÍ DOKUMENT ÚTVARŮ KOMISE

Zpráva o právním státu 2021
Kapitola o stavu právního státu v Polsku

Průvodní dokument ke

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o právním státu 2021










Stav právního státu v Evropské unii

{COM(2021) 700 final} - {SWD(2021) 701 final} - {SWD(2021) 702 final} - {SWD(2021) 703 final} - {SWD(2021) 704 final} - {SWD(2021) 705 final} - {SWD(2021) 706 final} - {SWD(2021) 707 final} - {SWD(2021) 708 final} - {SWD(2021) 709 final} - {SWD(2021) 710 final} - {SWD(2021) 711 final} - {SWD(2021) 712 final} - {SWD(2021) 713 final} - {SWD(2021) 714 final} - {SWD(2021) 715 final} - {SWD(2021) 716 final} - {SWD(2021) 717 final} - {SWD(2021) 718 final} - {SWD(2021) 719 final} - {SWD(2021) 720 final} - {SWD(2021) 721 final} - {SWD(2021) 723 final} - {SWD(2021) 724 final} - {SWD(2021) 725 final} - {SWD(2021) 726 final} - {SWD(2021) 727 final}

I.Systém soudnictví

Polský soudní systém se dělí do dvou hlavních větví, kterými jsou správní soudy a obecné soudy. Nejvyšší správní soud vykonává společně se šestnácti správními soudy kontrolu nad veřejnou správou, včetně zákonnosti opatření orgánů místní samosprávy a územních orgánů státní správy. Systém obecných soudů, na jehož vrcholu stojí Nejvyšší soud 1 , sestává ze třech úrovní: 11 odvolacích soudů, 46 krajských soudů a 318 okresních soudů. Soudce jmenuje prezident republiky na návrh Národní soudcovské rady. Ústavní soud, který rozhoduje zejména o ústavnosti právních předpisů, je složen z patnácti soudců zvolených Sejmem (dolní komorou parlamentu) na funkční období devíti let. Národní soudcovské radě ukládá ústava chránit nezávislost soudnictví. Zvláštností systému státního zastupitelství, který není součástí nezávislého soudnictví, je skutečnost, že nejvyšší státní zástupce a ministr spravedlnosti jsou jedna a táž osoba. Ústava stanoví, že advokáti a právní poradci si mohou svou činnost regulovat sami.

Nezávislost

Vnímání nezávislosti soudnictví u široké veřejnosti a podniků je na nízké úrovni a nadále klesá. Zatímco v roce 2021 vnímalo nezávislost soudů a soudců jako „poměrně či velmi dobrou“ 29 % veřejnosti, stejné vnímání sdílelo pouze 18 % podniků 2 . Vnímání nezávislosti širokou veřejností i podniky se v posledních pěti letech soustavně snižuje. Stejně jako minulý rok je veřejná diskuze o soudnictví nadále velmi napjatá 3 . Pokud jde o pomlouvačnou kampaň vedenou v roce 2019 proti soudcům, kteří otevřeně kritizovali reformy soudnictví 4 , dosud nebyla přijata žádná rozhodnutí 5 .

Reformy soudnictví zahájené v listopadu 2015 jsou stále prováděny v praxi. Tyto reformy byly uskutečněny ve formě více než 30 zákonů zasahujících do celé struktury soudního systému 6 , včetně Ústavního soudu, Národní soudcovské rady, Nejvyššího soudu, obecných soudů, správních soudů a státního zastupitelství. Mnoho aspektů této reformy soudnictví vyvolává vážné znepokojení, pokud jde o právní stát a zejména nezávislost soudnictví 7 . To je také hlavním důvodem pro zahájení postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU 8 ze strany Komise, přičemž Rada svůj postoj v této věci stále ještě zvažuje 9 . Evropský parlament znovu vyjádřil své obavy ohledně stavu právního státu v Polsku ve svém usnesení 10 . Ochrana nezávislosti soudnictví v Polsku byla jedním z doporučení pro tuto zemi v rámci evropského semestru 2020, které je třeba nadále řešit 11 . Mezitím polská vláda otevřeně popřela závaznou povahu nařízení předběžných opatření vydaného Soudním dvorem dne 21. května 2021 ve věci vznesené proti Polsku za porušení právních předpisů EU v oblasti životního prostředí 12 .

Soudní dvůr v souvislosti s Polskem dále objasnil požadavky práva Unie týkající se nezávislosti soudnictví. Dne 2. března 2021 vydal Soudní dvůr rozsudek v řízení o předběžné otázce, ve kterém objasnil požadavky práva Unie, pokud jde o jmenování soudců Nejvyššího soudu, ke kterému došlo v roce 2018 13 . Soudní dvůr sice ponechal konečné posouzení na předkládajícím soudu, ale rozhodl, že následné změny polského zákona o Národní soudcovské radě, které vedly k odstranění účinného soudního přezkumu rozhodnutí této rady, kterými navrhla prezidentu republiky kandidáty na funkci soudce Nejvyššího soudu, mohou porušovat právo EU. V této souvislosti Soudní dvůr uvedl, že vzhledem k rozhodující úloze Národní soudcovské rady v postupu jmenování soudců v Polsku je její stupeň nezávislosti důležitý pro zajištění nezávislosti soudů s tím, že nezávislost Národní soudcovské rady je sporná 14 . Dne 6. května 2021 provedl Nejvyšší správní soud výše uvedený rozsudek Soudního dvora, přičemž rozhodl, že současná Národní soudcovská rada v postupu jmenování soudců neposkytuje dostatečné záruky nezávislosti na výkonné a zákonodárné moci a že jsou v důsledku toho usnesení rady, kterými došlo ke jmenování do trestního a občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu v roce 2018, zrušeny 15 . O řadě dalších žádostí různých polských soudů o rozhodnutí o předběžné otázce ohledně reforem soudnictví z roku 2017 a 2018 dosud Soudní dvůr nerozhodl 16 . Dne 15. července 2021 Soudní dvůr v souvislosti s řízením o nesplnění povinnosti zahájeným Komisí shledal 17 , že kárný režim pro soudce v Polsku není slučitelný s právem Unie. Soudní dvůr zejména konstatoval, že kárné kolegium Nejvyššího soudu neposkytuje všechny záruky nestrannosti a nezávislosti a není chráněno před přímým či nepřímým vlivem polské zákonodárné a výkonné moci 18 .

Komise se dne 31. března 2021 rozhodla, že s ohledem na obavy v souvislosti se zákonem o soudnictví z prosince 2019 podá na Polsko žalobu u Soudního dvora 19 . Komise se domnívá, že napadené polské právní předpisy ohrožují nezávislost polských soudců, neboť jsou v rozporu s článkem 19 odst. 1 Smlouvy o EU a zásadou přednosti práva Unie. Zákon brání polským soudům, mimo jiné hrozbou kárného řízení, v přímém uplatňování práva EU, které chrání nezávislost soudnictví, a v předkládání předběžných otázek Soudnímu dvoru. Kárné kolegium Nejvyššího soudu – jehož nezávislost není zaručena 20 – navíc nadále přijímá rozhodnutí, která mají přímý dopad na soudce a způsob výkonu jejich funkce. To zahrnuje případy zbavení imunity soudců, aby proti nim bylo možné zahájit trestní řízení nebo je zadržovat, a následného dočasného pozastavení výkonu funkce a snížení jejich platu. Pouhá vyhlídka na to, že bude muset čelit řízení před orgánem, jehož nezávislost není zaručena, má pro soudce odrazující účinek a může ovlivnit jejich vlastní nezávislost. To vážně ohrožuje nezávislost soudnictví v Polsku, účinnou soudní ochranu občanů v Polsku a právní řád EU jako celek. Polská vláda se domnívá, že Komise překračuje své pravomoci, které jí byly svěřeny Smlouvou, a odmítá stanovisko, které Komise v rámci tohoto řízení o nesplnění povinnosti zaujala. Komise požádala Soudní dvůr, aby ve vztahu k soudcům vydal předběžná opatření za účelem pozastavení činností kárného kolegia, které se týkají soudců, zejména těch, které se týkají zrušení soudní imunity, aby se zabránilo vážnému a nenapravitelnému poškození nezávislosti soudnictví a právního řádu EU. Dne 14. července vydal ve věci C-204/21 R místopředseda Soudního dvora usnesení o předběžném opatření, ve kterém plně vyhověl požadavkům Komise 21 .

Evropský soud pro lidská práva, u kterého byla podána řada věcí týkající se fungování polského systému soudnictví, dospěl k závěru, že jmenování soudců Ústavního soudu v roce 2015 vedlo k porušení požadavku „soudu zřízeného zákonem“. Evropský soud pro lidská práva v únoru 2021 uvedl, že v současné době projednává 27 věcí, u kterých byla vznesena řada otázek týkajících se reforem soudnictví z roku 2017 a 2018 22 . Dosud byla výzva polské vládě zaslána ve 21 případech ze všech předložených věcí. Dne 7. května 2021 Evropský soud pro lidská práva rozhodl 23 , že senát, ve kterém sedí soudce jmenovaný do soudní funkce, která již byla obsazena zákonodárným sborem v období 2011–2015, netvoří „soud zřízený zákonem“ 24 . Tyto nesrovnalosti při jmenování soudců do Ústavního soudu byly vzneseny jako vážné znepokojení v odůvodněném návrhu přijatém Komisí v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU 25 . Ústavní soud rozhodl, že tento rozsudek je „nicotný“ 26 . Dne 29. června 2021 vydal Evropský soud pro lidská práva rozhodnutí 27 týkající se předčasného odvolání soudců z jejich funkce místopředsedů obecných soudů ministrem spravedlnosti. Soud zdůraznil důležitost ochrany nezávislosti soudnictví a respektu k procesní spravedlnosti ve věcech týkajících se výkonu povolání soudce a vzhledem k tomu, že jejich předčasné odvolání z funkce místopředsedy soudu nebylo odůvodněno, ani přezkoumáno obecným soudem nebo jiným orgánem vykonávajícím soudcovské povinnosti, aniž by k nedostatečnosti soudního přezkumu byl vážný důvod, Soud konstatoval, že Polsko porušilo právo na přístup k soudu 28 .

Obavy ohledně možného ohrožení nezávislosti a legitimity Ústavního soudu, které Komise vznesla v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU, se ještě nepodařilo rozptýlit 29 . To dokládá také rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 7. května 2021 30 . V roce 2020 veřejný ochránce práv nadále vyjadřoval znepokojení nad fungováním a legitimitou Ústavního soudu, mimo jiné pokud jde o změny již jmenovaných soudních kolegií a zamítnutí žádostí o vyloučení soudců s ohledem na jejich údajný nedostatek nestrannosti nebo sporný status 31 . Podobné obavy vyjádřila i Rada Evropy 32 . Mezitím jsou u Ústavního soudu dále předkládány věci týkající se reforem soudnictví, a to nejen předsedou vlády, maršálkem Sejmu, Národní soudcovskou radou a nově vytvořeným kárným kolegiem Nejvyššího soudu 33 , ale i dalšími (nově jmenovanými) soudci Nejvyššího soudu 34 a nově jmenovanou první předsedkyní Nejvyššího soudu 35 . Tři věci zahájené u Ústavního soudu nejvyšším státním zástupcem, předsedou vlády a skupinou poslanců Sejmu usilují o posouzení slučitelnosti ustanovení Smlouvy o EU s ústavou a o vyhlášení přednosti polské ústavy před právem EU 36 . Komise vyjádřila obavy nad návrhem předloženým předsedou vlády, jelikož zpochybňuje základní zásady práva EU, zejména zásadu přednosti práva EU 37 . Navzdory jasné judikatuře Soudního dvora 38 Ústavní soud již v obiter dictu uvedl, že Soudnímu dvoru chybí pravomoc vydávat rozhodnutí, pokud jde o soudní systémy členských států 39 . Přes výše uvedené obavy Ústavní soud vydal rozhodnutí s významným dopadem jak na jednotlivce, tak na institucionální rámec. Konkrétně dne 22. října 2020 vydal Ústavní soud rozhodnutí týkající se práva na potrat a dne 15. dubna 2021 ohledně situace veřejného ochránce práv 40 . Tato rozhodnutí vyvolala silnou kritiku v rámci Polska i mimo něj 41 . Kromě toho dne 14. července 2021, po nařízení předběžných opatření místopředsedou Soudního dvora 42 , Ústavní soud rozhodl 43 , že čl. 4 odst. 3 druhý pododstavec Smlouvy o EU ve spojení s článkem 279 Smlouvy o fungování EU je protiústavní v rozsahu, v němž ukládá Polsku povinnost dodržovat předběžná opatření nařízená Soudním dvorem, která mají vliv na organizaci a fungování polských soudů a řízení před těmito soudy. Komise ve veřejném prohlášení vyjádřila hluboké znepokojení nad tímto rozhodnutím Ústavního soudu 44 .

Národní soudcovská rada je i nadále složena převážně z politicky jmenovaných členů. Je třeba připomenout 45 , že reformou soudnictví z roku 2018 byl změněn postup při jmenování soudců do Národní soudcovské rady 46 . Ve svém rozsudku ze dne 2. března 2021 Soudní dvůr na základě žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce předložené Nejvyšším soudem dospěl k závěru, že zásah soudcovské rady v rámci procesu jmenování soudců politickými orgány může přispívat k zobjektivnění tohoto procesu jen za podmínky, že uvedený orgán je sám dostatečně nezávislý na zákonodárné a výkonné moci a na orgánu, jemuž má takový návrh na jmenování předložit 47 . Dne 6. května 2021 Nejvyšší správní soud rozhodl, že současná Národní soudcovská rada neposkytuje v rámci postupu při jmenování soudců dostatečné záruky nezávislosti na výkonné a zákonodárné moci 48 . Navzdory vážným obavám týkajícím se nezávislosti Národní soudcovské rady vyjádřeným řadou polských soudů 49 Národní soudcovská rada i nadále navrhuje prezidentovi republiky kandidáty na jmenování soudcem, kteří jsou systematicky jmenováni 50 . Během let 2020 a 2021 vydala Národní soudcovská rada jedno usnesení na ochranu nezávislosti polského soudce, konkrétně za účelem vyjádření podpory členovi kárného kolegia Nejvyššího soudu 51 , zároveň ve stejném období odmítla vyjádřit obdobnou podporu soudcům, jichž se týkalo trestní vyšetřování vedené státními zastupitelstvími 52 . Národní soudcovská rada rovněž poskytla stanoviska ve prospěch některých aspektů reforem soudnictví, které byly kritizovány Komisí 53 .

Po změnách v roce 2020 se Nejvyšší soud stal předmětem dalších reforem týkajících se jeho fungování. Dne 1. dubna 2021 podepsal prezident republiky návrh zákona ze dne 30. března 2021, kterým se mění zákon o Nejvyšším soudu. Nový zákon snižuje požadavky na usnášeníschopnost soudců při výběru kandidátů na funkci předsedy kolegia a umožňuje prezidentovi republiky jmenovat „zastupujícího“ předsedu kolegia, pokud tyto požadavky nejsou splněny. Zákon navíc přiznává prvnímu předsedovi Nejvyššího soudu kontrolu nad zasedáním spojených kolegií, která se sešla za účelem vyřešení právních záležitostí, svolaných buď prvním předsedou z vlastního podnětu, nebo na žádost mimo jiné nejvyššího státního zástupce nebo veřejného ochránce práv. Nový zákon rovněž mění pravidla upravující mimořádný opravný prostředek a prodlužuje lhůtu pro podání mimořádných opravných prostředků proti všem rozhodnutím všech polských soudů, která nabyla právní moci po 17. říjnu 1997, o 2 roky 54 . Veřejný ochránce práv a Nejvyšší advokátní rada vyjádřili ohledně nového zákona kritické názory a zdůraznili, že zákon dále ovlivní nezávislost Nejvyššího soudu 55 . Současná první předsedkyně Nejvyššího soudu, která byla jmenována 56 loni 57 po sporném řízení, přijala rozhodnutí, která vyvolávají obavy, zejména předložení sporných otázek k Ústavnímu soudu, včetně omezení práva na přístup k dokumentům 58 a žádosti o ochranu nově jmenovaných soudců Nejvyššího soudu – včetně ní samotné – před napadením jejich statusu ve věcech projednávaných před Nejvyšším soudem 59 . První předsedkyně rovněž požádala kolegium pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti, aby vyloučilo některé soudce Nejvyššího soudu z věcí, ve kterých již podali žádost o rozhodnutí o předběžné otázce k Soudnímu dvoru 60 . Dne 16. července 2021 vydala první předsedkyně Nejvyššího soudu prohlášení, jež odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 14. července 2021 a které – vzhledem k tomu, že se právo EU nevztahuje na otázky týkající se organizace a fungování soudnictví členských států – informuje o zrušení pokynu pro kárné kolegium Nejvyššího soudu, kterým se pozastavuje jeho činnost v kárném řízení proti soudcům 61 .

Výkon funkce několika soudců byl pozastaven na základě rozhodnutí kárného kolegia o zrušení jejich imunity a tito soudci se nemohou účastnit projednávání a rozhodování soudních věcí. Kárný režim, který byl podstatně změněn v roce 2018 62 , vyvolal obavy a Komise ho napadla 63 z důvodu porušení práva EU v řízení o nesplnění povinnosti 64 . Dne 8. dubna 2020 Soudní dvůr na základě žádosti o vydání předběžného opatření Polsku uložil 65 , aby bezodkladně pozastavilo uplatňování vnitrostátních ustanovení o pravomoci kárného kolegia Nejvyššího soudu, pokud jde o vedení kárného řízení proti soudcům 66 . Po pozastavení kárných věcí z působnosti 67 začalo kárné kolegium aktivně vykonávat své nové pravomoci 68 , v jejichž rámci rozhoduje o návrzích státního zastupitelství na zrušení imunity soudců, kteří údajně spáchali trestný čin. Od 14. února 2020, data vstupu v platnost nového zákona o soudnictví, do 15. března 2021 projednalo kárné kolegium již více než 40 takových návrhů a ve více než 10 takových případech byl výkon funkce dotyčných soudců pozastaven a jejich plat byl snížen. U kárného kolegia se stále projednává několik návrhů, a to i pokud jde o soudce Nejvyššího soudu 69 . V souvislosti s řízením o nesplnění povinnosti ve věci C-204/21 Komise požádala 70 Soudní dvůr, aby pozastavil veškeré činnosti kárného kolegia, pokud jde o věci týkající se soudců, včetně rozhodnutí o zrušení imunity soudců. Dne 14. července 2021 místopředseda Soudního dvora vyhověl žádosti Komise v plném rozsahu a pozastavil veškeré činnosti kárného kolegia Nejvyššího soudu, pokud jde o soudce, jiné než kárné věci týkající se soudců 71 . Dne 15. července 2021 vydal Soudní dvůr konečné rozhodnutí ve věci nesplnění povinnosti podané Komisí, v němž konstatoval, že kárný režim soudců v Polsku není slučitelný s právem EU 72 .

Na soudce se i nadále vztahují nediskrétní požadavky. Nový zákon o soudnictví ze dne 20. prosince 2019 ukládá všem soudcům v Polsku povinnost zveřejnit osobní informace, jako je jejich členství v občanských sdruženích, funkce v neziskových organizacích a jejich členství a postavení v politických stranách přede 29. prosincem 1989. Kárné řízení proti soudcům, kteří odmítli splnit tento požadavek, stále probíhá 73 . V rámci řízení o nesplnění povinnosti ve věci C-204/21 se Komise domnívá, že tento požadavek je v rozporu s právem EU, pokud jde o právo na respektování soukromého života a právo na ochranu osobních údajů zaručené Listinou základních práv EU a obecným nařízením o ochraně údajů 74 .

Paušální zákaz zpochybňovat pravomoci soudů, ústavních orgánů a donucovacích orgánů polskými soudy je nadále v platnosti. Nový zákon o soudnictví 75 polským soudcům neumožňuje rozhodovat o zákonnosti jmenování soudců a o pravomoci soudce vykonávat soudní funkce. Tentýž zákaz platí i pro soudce, kteří posuzují zákonnost složení soudního senátu. Tento zákon rovněž svěřil novému kolegiu pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti výlučnou pravomoc rozhodovat o otázkách souvisejících s nezávislostí soudnictví 76 . Komise dne 31. března 2021 rozhodla, že tyto zákazy stanovené v zákoně o soudnictví napadne v řízení o nesplnění povinnosti u Soudního dvora 77 . Dne 14. července 2021 vydal místopředseda Soudního dvora předběžné opatření ve věci C-204/21 R, kterým pozastavil uplatňování dotčených ustanovení. V některých věcech, kdy obecné soudy napadly zákonnost rozhodnutí vydaných Ústavním soudem 78 a kárným kolegiem 79 , bylo proti soudcům zahájeno kárné řízení 80 .

Přetrvávají obavy související se skutečností, že funkce ministra spravedlnosti a nejvyššího státního zástupce vykonává tatáž osoba. Jak již bylo uvedeno ve zprávě o právním státu pro rok 2020, přísluší přímo ministru spravedlnosti na základě splynutí funkce nejvyššího státního zástupce a ministra spravedlnosti, ke kterému došlo v souvislosti s reformami v roce 2016, pravomoci nejvyššího státního zástupce, včetně oprávnění vydávat pokyny státním zástupcům v konkrétních věcech a pokyny, které se týkají přeložení státních zástupců 81 . Existence této pravomoci se setkala s kritikou z různých stran, včetně Benátské komise 82 a Komise v jejím odůvodněném návrhu přijatém v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU ohledně stavu právního státu v Polsku 83 . Národní státní zástupce 84 v poslední době aktivně vykonával svou pravomoc týkající se přeložení státních zástupců na jinou pozici bez jejich souhlasu a bez uvedení důvodů až na dobu šesti měsíců 85 . Podle některých zdrojů se tato pravomoc v praxi využívá jako nástroj proti státním zástupcům, kteří vyjadřují kritické názory na fungování státních zastupitelství 86 . Soudci, kteří projednávají spory, ve kterých jsou tato přeložení napadena, byli státním zastupitelstvím předvoláni, aby vypovídali v souvislosti s trestním řízením 87 . Kromě toho byly vzneseny obavy, že výkon pravomocí nejvyššího státního zástupce a národního státního zástupce, v jejichž rámci mohou dle svého uvážení přerozdělit již dříve přidělené věci jiným státním zástupcům, může být ovlivněn politickými hledisky, která mají dopad na vedení trestního řízení 88 , a to i ve věcech obvinění z finanční zpronevěry 89 . Podle Nejvyšší advokátní rady se státní zastupitelství v poslední době zaměřuje také na advokáty působící v politicky citlivých věcech, což představuje hrozbu pro právo na zachování profesního tajemství 90 . To se zhoršuje skutečností, že státní zástupci mají pravomoc pozastavit licenci pro výkon advokátní praxe bez předchozího souhlasu soudu 91 .

Kvalita

Pokud jde o lidské zdroje, obdobně jako v roce 2020 zůstává významný počet soudcovských funkcí neobsazen. Podle oficiálních údajů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti bylo v roce 2020 u obecných soudů neobsazeno 1048 volných míst 92 . Přesto jsou výdaje Polska na soudy na úrovni průměru EU na obyvatele a výdaje vládních institucí Polska na soudní systém (včetně státního zastupitelství a právní pomoci) vyjádřené jako procento HDP patří v EU mezi nejvyšší 93 .

V oblasti digitalizace soudnictví byl učiněn důležitý pokrok 94 , ale je zde prostor pro zlepšení. V souvislosti se soudním řízením existuje stále potřeba zavést více nástrojů IT a zúčastněné strany vyzvaly k dalšímu úsilí o digitalizaci soudů 95 . Rovněž je třeba revidovat nástroje IT, u nichž Nejvyšší kontrolní úřad shledal, že jsou náchylné ke zneužití, zejména systém přidělování jednotlivých věcí soudům 96 . Tento rok přijal Sejm změny občanského soudního řádu 97 , jejichž cílem je další digitalizace občanského soudního řízení. Reforma zavede elektronické aukce týkající se nemovitostí, které mají využívat soudní vykonavatelé v souvislosti s výkonem soudních rozhodnutí. Navzdory kritickým názorům vyjádřeným zástupci právnických povolání 98 se reformy snaží zavést systém elektronického podávání dokumentů prostřednictvím komplexního IT systému pro obecné soudy, u něhož by se předpokládalo, že dokument je řádně doručen 14 dní od jeho podání.

Byly přijaty další reformy týkající se trestního a občanského procesního práva. Aby bylo možné reagovat na výzvy vyvolané pandemií COVID-19, nedávno přijatá 99 ustanovení zavedla povinnost neveřejného soudního jednání v případě, že není možné online spojení s účastníky občanskoprávního řízení 100 . Podle toho by tedy během stavu epidemie byly občanskoprávní věci většinou projednávány pouze samosoudci 101 a byly by pozastaveny různé postupy použitelné pro konkrétní řízení 102 . Kromě toho by tyto změny rovněž zakazovaly polským soudům svolat valná shromáždění. Pokud jde o trestní právo procesní, přijal Sejm řadu změn 103 . Změny by mimo jiné omezily přístup ke spisům uzavřeného předběžného vyšetřování a zavedly by povinnost telekomunikačních operátorů okamžitě na žádost soudu nebo státního zástupce zabezpečit data, aniž by tato pravomoc byla jakýmkoli ustanovením omezena. Rovněž by byly zavedeny konkrétní změny postupů použitelných pro složení senátů 104 . Některé z těchto změn vyvolaly kritiku 105 .

Efektivnost

Všeobecná výkonnost obecných soudů se blíží průměru EU, pokud jde o délku řízení. V roce 2019 došlo k mírnému snížení odhadované doby potřebné k vyřízení sporných občanských a obchodních věcí a míra vyřízených věcí v těchto oblastech se zlepšila 106 . Zatímco počet těchto věcí v roce 2019 klesl, počet nevyřízených věcí zůstal na stejné úrovni 107 . Pokud jde o všeobecnou výkonnost obecných soudů, podle údajů zveřejněných ministerstvem spravedlnosti v roce 2021 se průměrná délka řízení v období od roku 2015 do roku 2020 zvýšila z 4,2 měsíce na 7 měsíců 108 . Polsko zůstává pod zvýšeným dohledem Výboru ministrů Rady Evropy, pokud jde o délku občanského a trestního řízení 109 .

Výkonnost správních soudů je nad průměrem EU. Mírný nárůst je patrný v počtu nových správních věcí, zatímco odhadovaná doba potřebná k jejich vyřízení se stále snižuje. Míra vyřízení těchto věcí se snížila pod 100 % 110 .

II.Protikorupční rámec

V hrubých rysech existuje právní a institucionální rámec pro předcházení korupci a boj proti ní. V Polsku je za boj proti korupci odpovědných několik orgánů, včetně ministra spravedlnosti, který je také nejvyšším státním zástupcem, a ministra vnitra a správy, který má na starosti preventivní aspekty, jako je lobbistický rejstřík veřejných činitelů. Ústřední protikorupční úřad je specializovaným orgánem pro prosazování práva v boji proti korupci ve veřejném a soukromém sektoru 111 vedle Ústředního policejního vyšetřovacího úřadu a běžné policie 112 , Agentury pro vnitřní bezpečnost 113 a státního zastupitelství 114 . Tento úřad spojuje zpravodajské a policejní funkce a je oprávněn dávat podněty k zahájení správních i trestních řízení. V poslední době byl Ústřední protikorupční úřad rovněž pověřen koordinací politik 115 a prevencí korupce, včetně vzdělávacích činností zaměřených na zvyšování povědomí o boji proti korupci a platformy elektronického učení 116 . Nejvyšší kontrolní úřad má preventivní úlohu při monitorování veřejných výdajů orgánů státní správy, mimo jiné Polské národní banky a státních právnických osob 117 .

Odborníci a vedoucí pracovníci podniků vnímají, že úroveň korupce ve veřejném sektoru zůstává relativně vysoká. V Indexu vnímání korupce pro rok 2020 organizace Transparency International získalo Polsko 56 bodů ze 100, a obsadilo tak 13. místo v Evropské unii a 45. místo ve světě 118 . Toto vnímání se v posledních pěti letech 119 významně zhoršilo 120 .

Na ústřední úrovni mělo Polsko strategický protikorupční rámec pro roky 2018–2020, žádný další plán však dosud nebyl zveřejněn. Podle vlády probíhají přípravné práce na nové národní strategii pro předcházení korupci a boj proti ní pro nadcházející roky, která by měla zohledňovat doporučení EU, Skupiny států proti korupci (GRECO), OECD a OSN 121 . Kromě svých hlavních úkolů jako donucovacího orgánu je Ústřední protikorupční úřad také koordinačním orgánem pro vládní program boje proti korupci na roky 2018–2020 122 a doprovodný akční plán 123 , a jako takový je pověřen navrhováním právních předpisů a vytvářením politik. Zpráva o provádění programu z března 2021 124 , u níž bude audit prováděn Nejvyšším kontrolním úřadem v roce 2021, popisuje pokrok dosažený v roce 2020. V rámci provádění programu byly v průběhu roku 2020 zveřejněny dva soubory protikorupčních pokynů, které mají standardizovat a sjednotit protikorupční pravidla platná pro ministerstva a orgány místní správy 125 . Pokud jde o provádění klíčových legislativních úkolů popsaných v programu, existují pochybnosti, zejména pokud jde o pokračování platnosti zákona o transparentnosti veřejného života, zveřejnění návrhu zákona nově upravujícího majetková přiznání a lobbing 126 . V programu jsou specifikována odvětví, která jsou vysoce náchylná k výskytu korupce, mezi něž patří odvětví obrany, energetiky a stavebnictví, zdravotnictví, životního prostředí a veřejné správy, jakož i zadávání veřejných zakázek 127 . Rozpočet Ústředního protikorupčního úřadu se zvýšil 128 , ale rozpočty jednotlivých činností v rámci programu je třeba ještě konkretizovat 129 .

Polský trestní zákoník korupci obecně kriminalizuje. Klíčovým trestným činem, který je trestním zákonem postihován, je úplatkářství veřejných činitelů 130 v jeho pasivní (přijímání úplatku) i aktivní (nabízení úplatku) formě 131 . Za účelem řešení koluze mezi poskytovatelem a příjemcem úplatku umožňuje trestní zákoník pachatelům trestného činu úplatku vyhnout se právním sankcím, pokud o trestném činu informují odpovědné orgány a zpřístupní všechny okolnosti, než je tyto orgány zjistí. OECD vyzvala Polsko, aby toto ustanovení odstranilo, protože vede k beztrestnosti 132 . Byly rovněž zdůrazněny nedostatky, pokud jde o účinné vymáhání při řešení úplatkářství v zahraničí 133 . Soukromá společnost může být trestně odpovědná za podplácení zahraničních veřejných činitelů až poté, co byl jednotlivec, který spáchal trestný čin podplácení, pravomocně odsouzen. Úroveň sankcí se nepovažuje za účinnou, přiměřenou nebo odrazující 134 .

Existují obavy, pokud jde o účinnost boje proti korupci na vysoké úrovni. V roce 2020 zahájila policie 2 544 vyšetřování souvisejících s korupcí (ve srovnání s 3 129 v roce 2019) 135 . Od roku 2006 dochází k trvalému poklesu policejních vyšetřování korupce (z 6 388 policejních vyšetřování v roce 2006 na 2 544 v roce 2020) 136 . Ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu za rok 2020 byl celkově zaznamenán značný pokles rizika korupce napříč oblastmi, které se týkají fungování státu, například v oblasti správy daní, zdůrazňuje však závažná rizika korupce související s využíváním poradenských a odborných služeb veřejnými institucemi 137 . Drobná korupce dále poklesla 138 . Pokud jde o případy korupce na vysoké úrovni, existují obavy ohledně rostoucí institucionalizované korupce, imunity a beztrestnosti způsobené rozdílným zacházením s případy korupce pro politické účely 139 . V této souvislosti skutečnost, že ministr spravedlnosti vykonává současně funkci nejvyššího státního zástupce, přispívá k dalším obavám, které byly vzneseny také ohledně nezávislosti Ústředního protikorupčního úřadu na výkonné moci 140 . Zesílení kontrolních pravomocí nejvyššího státního zástupce, který může prostřednictvím svých podřízených státních zástupců převzít případy, poskytuje možnosti politického ovlivňování protikorupčních stíhání 141 .

Praktická spolupráce mezi příslušnými institucemi za účelem boje proti korupci v Polsku někdy čelí určitým právním a organizačním omezením. Překážku pro odhalování a stíhání korupce představují zejména omezení přístupu k finančním údajům 142 . Podle vlády také zdroje a úroveň specializace a digitalizace příslušných služeb nejsou vždy dostatečné k tomu, aby mohly plnit své úkoly při účinném potlačování korupce. Tato obava se konkrétně týká nedostatku personálu pro boj proti korupci, nedostatečných technologických zdrojů a kapacit a účinného shromažďování důkazů za účelem splnění důkazních požadavků, což prodloužilo řízení a bránilo výkonu úředních povinností, zejména během pandemie COVID-19 143 .

Praktické pokyny pro veřejné činitele týkající se střetu zájmů jsou přiloženy k příslušným právním předpisům v oblasti lobbingu. Průvodce s názvem „Střet zájmů – co to je a jak se mu vyhnout?“ 144 je určen vládním zaměstnancům s cílem pomoci jim při praktickém provádění pravidel stanovených v zákoně o lobbistické činnosti v zákonodárném procesu 145 . V roce 2020 se Ústřední protikorupční úřad zabýval celkem 2 353 případy možného střetu zájmů v rámci ministerstev zdravotnictví a obrany (ve srovnání s 2 477 v roce 2019), jež se týkaly 1 949 osob (ve srovnání s 2 187 v roce 2019), z čehož nejsou známy žádné případy, které by byly postoupeny státnímu zastupitelství 146 . Existují tři lobbistické rejstříky, jeden pro vládu (na základě zákona o lobbingu), jeden pro dolní komoru parlamentu (Sejm) a jeden pro jeho horní komoru (Senát) 147 . Ministr vnitra a správy je orgánem dozoru nad lobbistickými aktivitami vůči vládě 148 . V případě lobbování vůči poslancům plní úkoly dozoru obě komory parlamentu (Sejm i Senát) 149 . Existují obavy ohledně účinnosti rejstříků. I když je v rejstříku dolní komory Parlamentu registrováno celkem 508 subjektů, v roce 2020 se zúčastnil údajně pouze jeden zástupce zájmových skupin jediného zasedání parlamentního výboru 150 . Celkově počet registrovaných lobbistů stále klesá, dohled není systematický a neexistují žádné informace o tom, zda byly na neregistrované lobbisty uvaleny nějaké sankce 151 . Pravidla po skončení pracovního poměru („efekt otáčivých dveří“) se vztahují pouze na nejvyšší úředníky (kromě členů parlamentu) a omezují se na subjekty, pro které veřejný činitel vydal konkrétní rozhodnutí 152 .

Byly provedeny technické práce na standardizovaném systému podávání majetkových přiznání. Úroveň digitalizace majetkových přiznání politiků je nízká a chybí centralizovaný systém podávání a monitorování 153 . Většina přiznání se stále vyplňuje ručně a používají se různé formuláře přiznání 154 . Rozsah údajů, které mají být zveřejněny, je u každého veřejného činitele, který má povinnost přiznání podat, podobný, ale ne stejný. V roce 2020 provedl Ústřední protikorupční úřad 81 kontrol majetkových přiznání (ve srovnání s 90 v roce 2019), z nichž 45 se týkalo podezření ze spáchání trestného činu 155 , a 385 předběžných analýz týkajících se majetkových přiznání a dodržování protikorupčních ustanovení 156 (ve srovnání s 364 v roce 2019). Ve dvou případech byl poskytnut materiál pro probíhající řízení a ve dvou dalších případech byla státnímu zastupitelství poskytnuta zjištění z kontrol Ústředního protikorupčního úřadu.

Pro oznamovatele existuje zvláštní horká linka pro oznamování korupce a trestných činů souvisejících s korupcí. Ústřední protikorupční úřad může přijímat veřejná i anonymní oznámení občanů 157 . Dokud nebudou zavedeny změny stávajících ustanovení o oznamovatelích stanovených v různých právních aktech, zůstávají výzvy k posílení ochrany oznamovatelů v platnosti 158 .

Výjimky z pravidel zadávání veřejných zakázek zavedené během pandemie COVID-19 vyvolaly obavy z možného rizika korupce. To se týká zejména výjimky z trestní a kárné odpovědnosti úředníků, kteří spravují veřejné prostředky nebo nakupují vybavení, služby a další zdroje za účelem boje proti pandemii COVID-19 159 . Začátkem roku 2021 však vstoupil v platnost také nový zákon o veřejných zakázkách 160 , který subjekty působící v oblasti boje proti korupci vesměs ocenily jako osvědčený postup jdoucí správným směrem 161 . Ústřední protikorupční úřad má na starosti protikorupční aspekty vládního protikrizového štítu, který poskytuje finanční podporu mikropodnikům, malým a středním a velkým podnikům v boji proti dopadům pandemie COVID-19.

III.Pluralita a svoboda sdělovacích prostředků

Ochrana novinářů je založena na ústavních zásadách a je dále konkretizována v odvětvových právních předpisech. Zákon o vysílání a tiskový zákon stanoví právní rámec pro regulační orgán pro sdělovací prostředky – Národní radu pro rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT) – a záruky novinářské nezávislosti. Očekává se, že zákon o vysílání bude změněn v důsledku probíhajícího provádění revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách 162 . 

Cílem nadcházejících změn v právním rámci bude posílení zákonných záruk nezávislosti regulačního orgánu pro sdělovací prostředky. Podle ústavy jsou členové Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání (KRRiT) jmenováni Sejmem, Senátem a prezidentem republiky. Nesmějí být členy žádné politické strany či odborové organizace ani vykonávat veřejné činnosti, které jsou neslučitelné s jejich funkcí. Polsko stále pracuje na provedení revidované směrnice o audiovizuálních mediálních službách 163 . Podle polských orgánů se očekává, že podle nadcházející novely zákona o vysílání bude postup pro odvolávání členů Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání přísnější 164 . V současné době má zamítnutí výroční zprávy Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze strany Sejmu a Senátu za následek automatické ukončení mandátu všech jejích členů (článek 12 zákona o vysílání). Nový zákon zavede další formální požadavky pro tento postup zamítnutí. Bude zejména vyžadovat, aby prezident republiky po záporném hlasování Sejmu a Senátu potvrdil ukončení funkčního období členů Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání. Usnesení Sejmu i Senátu, jakož i jakékoli potvrzení prezidentem bude třeba odůvodnit. Rovněž bude rozšířen seznam povinností regulačního orgánu pro sdělovací prostředky, aby byl v souladu s revidovanou směrnicí o audiovizuálních mediálních službách. Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání ani Národní rada pro média 165 – správní orgán pro veřejnoprávní sdělovací prostředky – se nezabývají zpravodajskými programy veřejnoprávních sdělovacích prostředků. To bylo v souvislosti s prezidentskou kampaní v roce 2020 označeno za problematické 166 . Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání však spolupracuje se Střediskem pro sledování veřejné diskuze, které vydává zprávy týkající se rozhlasového a televizního vystoupení politiků a odborníků, zejména na stanicích a v novinářských pořadech 167 .

Nedávný vývoj na polském mediálním trhu může snížit pluralitu sdělovacích prostředků. Byly vzneseny obavy ohledně plánů na legislativní změny 168 , kterými by bylo umožněno neudělit koncese na vysílání provozovatelům, kteří jsou přímo nebo nepřímo ovládáni osobami registrovanými mimo EHP 169 . Zúčastněné strany již vyjádřily obavy ohledně budoucnosti stanice TVN24 170 , jejíž licence dosud nebyla obnovena od února 2020, kdy byla podána žádost 171 . Obavy vzbuzuje i případné nabytí německé společnosti Polska Press 172 ropnou společností PKN Orlen, která je ovládána státem, neboť by to mohlo ohrozit pluralitu mediálního trhu 173 . Obchod schválil polský orgán na ochranu hospodářské soutěže (UOKiK). Schválení bylo následně zpochybněno polským veřejným ochráncem práv, který tvrdil, že tento obchod měl být odvolán, protože ohrožuje svobodu tisku. Do doby, než bude přezkoumáno odvolání veřejného ochránce práv ve věci samé 174 , nařídil Soud pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele předběžné opatření, kterým bylo rozhodnutí orgánu na ochranu hospodářské soutěže dočasně pozastaveno 175 . Orgán na ochranu hospodářské soutěže má tři měsíce na podání odvolání. Společnost PKN Orlen však prohlásila, že nabytí akcií považuje za dokončenou již před rozhodnutím soudu 176 , a přistoupila k různým manažerským rozhodnutím, včetně změny personálu v redakčních týmech novin společnosti Polska Press 177 . Podle Reportérů bez hranic by taková rozhodnutí měla být považována za potvrzení, že nabytí ovlivňuje nezávislost mediální skupiny, 178 , a veřejný ochránce práv uvedl, že kroky společnosti PKN Orlen prokázaly „nehorázné ignorování“ rozhodnutí soudu. Mezinárodní tiskový institut dále vyjádřil obavy, že by rozhodnutí orgánu na ochranu hospodářské soutěže mohlo vést k oslabení mediálních společností, které jsou vnímány jako odpůrci vládnoucí strany 179 .

Očekává se, že budou posíleny povinnosti týkající se transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků. V rámci změn zákona o vysílání, kterými se provádí revidovaná směrnice o audiovizuálních mediálních službách, mají polské orgány v úmyslu rozšířit rozsah povinností poskytovatelů mediálních služeb týkajících se transparentnosti 180 . To bude zahrnovat poskytování informací o skutečných vlastnících odkazem na zápis v národním soudním rejstříku a centrálním rejstříku skutečných vlastníků 181 . Změny by měly být přijaty ve třetím čtvrtletí roku 2021. Zpráva nástroje pro sledování plurality sdělovacích prostředků za rok 2021 uvádí střední riziko, pokud jde o transparentnost vlastnictví sdělovacích prostředků a vysoké riziko koncentrace zpravodajských médií 182 .

Státní reklama se zdá být zaměřena hlavně na sdělovací prostředky, které jsou považovány za provládní. Zúčastněné strany uvádějí, že státní orgány a společnosti ve vlastnictví státní pokladny umisťují svá oznámení a reklamní spoty pouze do sdělovacích prostředků, které jsou považovány za sdělovací prostředky příznivé vůči vládě 183 . Zatímco veřejnoprávní sdělovací prostředky jsou uváděny jako hlavní příjemci státní podpory 184 , nedávná studie potvrdila, že rostoucí podíl na státní podpoře mají i provládní soukromé sdělovací prostředky 185 . Mezinárodní tiskový institut varoval, že instrumentalizace veřejné reklamy negativně ovlivňuje dynamiku trhu a může vést ke zhoršení novinářských standardů 186 . Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků v roce 2021 podobně poukázal na to, že některé formy státní podpory, včetně grantů, půjček nebo státní reklamy, zůstávají roztříštěné a neprůhledné 187 .

Kromě toho v březnu 2020 vláda v reakci na pandemii COVID-19 aktivovala horizontální „protikrizový štít“ COVID-19 nabízející různá opatření podpory (finanční i legislativní) pro všechny společnosti 188 . Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků ve své zprávě za rok 2021 uvádí, že ne všechny mediální skupiny požádaly o finanční prostředky na pokrytí platů zaměstnanců během opatření volného pohybu osob 189 . V rámci „protikrizového štítu“ zavedla vláda dodatečnou daň z místních výnosů platforem poskytujících videa na vyžádání, které působí v Polsku 190 . Podle představitelů vlády byla nová daň zavedena za účelem vyrovnání finančních ztrát kin a na podporu Polského filmového institutu 191 .

Polský právní řád uznává právo na přístup k veřejným informacím, avšak rostoucí omezení brání jeho provádění v praxi. Zúčastněné strany hlásí případy omezení přístupu k informacím bez vysvětlení, zrušení nebo odmítnutí akreditace novinářů 192 nebo zamezení vstupu na určité akce 193 . Výkon práva na přístup k veřejným informacím může být dále omezen v důsledku pokračujících ústavních problémů 194 . Mezinárodní tiskový institut poukazuje na to, že situace se během pandemie COVID-19 zhoršila 195 . Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků ve své zprávě za rok 2021 obdobně uvádí, že právní ustanovení přijatá jako součást „protikrizového štítu“ COVID-19 umožnila orgánům pozastavit lhůty stanovené správním právem, čímž byl omezen nebo pozdržen přístup k veřejným informacím 196 . Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků ve zprávě za rok 2021 v důsledku toho zaznamenává vyšší rizika v souvislosti s přístupem k informacím v Polsku ve srovnání s loňským vydáním této zprávy 197 .

Profesní prostředí pro novináře se v Polsku zhoršuje. Zatímco záruky novinářské nezávislosti jsou součástí obsahu zákona o vysílání a tiskového zákona 198 , chybí ustanovení zaměřená na omezení politické kontroly nad sdělovacími prostředky (například omezení kontroly sdělovacích prostředků ze strany politiků) 199 . V důsledku politických zásahů (v soukromých i veřejných sdělovacích prostředcích) došlo k případům, kdy se novináři rozhodli založit nové online sdělovací prostředky, které se opírají o obchodní model založený na skupinovém financování 200 . Násilné akce policejních složek během protestů a demonstrací se dotkly i novinářů, kteří o těchto událostech informovali 201 . Světový index svobody tisku z roku 2021 uvádí, že polské policejní složky během protestů opakovaně nedokázaly ochránit novináře a místo toho použily násilí a svévolné zatýkání 202 . Během období omezení volného pohybu osob během pandemie byli novináři kvalifikováni jako jedna z privilegovaných profesních skupin, které mají povoleno ubytovat se během pracovní cesty v hotelu 203 . Komunita zpravodajských sdělovacích prostředků zaznamenala nárůst soudních sporů proti novinářům, jejichž předmětem jsou varovné dopisy se zastrašujícími účinky adresované novinářům a redakcím, které se dožadovaly odložení nebo zastavení zásadních zpráv týkajících se určitých společností nebo veřejných institucí 204 . Tento trend má zřejmě dopad zejména na menší zpravodajské sdělovací prostředky a nezávislé pracovníky, kterým hrozí vysoké riziko autocenzury kvůli obavám z právních následků 205 . I když většina takových soudních sporů bývá neúspěšných, údajně je tato metoda stále široce používána k obtěžování kritiků vlády 206 . Platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů zveřejnila deset varování týkajících se Polska v roce 2020 a dvě v roce 2021 207 . Povaha varování potvrzuje trend používání zastrašujících právních kroků proti novinářům. Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků ve své zprávě za rok 2021 hodnotí rizika spojená s novinářskou profesí, její standardy a ochranu na střední úrovni.

IV.Další institucionální otázky týkající se systému brzd a protivah

Polsko je republika se zastupitelskou demokracií a přímo voleným prezidentem, dvoukomorovým parlamentem 208 a Ústavním soudem pověřeným ústavním přezkumem zákonů. Konečné rozhodnutí ohledně přijetí zákonů přísluší Sejmu. Zákonodárná iniciativa přísluší prezidentovi republiky, Senátu, skupině patnácti poslanců, Radě ministrů a skupině nejméně 100 000 občanů. Úkolem nezávislého veřejného ochránce práv je chránit svobody a práva osob a občanů uvedené v ústavě a dalších normativních aktech.

Zrychlené přijímání právních předpisů se stále využívá k významným strukturálním reformám soudnictví nebo jiných nezávislých orgánů 209 . Nedávné změny zákona o Nejvyšším soudu byly Sejmem přijaty ve třetím čtení do 24 hodin od jejich předložení. Je třeba připomenout, že zajištění účinných veřejných konzultací a zapojení sociálních partnerů do procesu tvorby politiky v Polsku bylo jedním z doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru 2020 210 . Benátská komise a OBSE při několika příležitostech zdůraznily význam důkladného projednání předložených návrhů zákona a případných pozměňovacích návrhů, včetně smysluplných konzultací se zúčastněnými stranami, odborníky a občanskou společností a také dialogu s politickou opozicí 211 .

Stav epidemie vyhlášený vládou v březnu 2020 stále platí. Dne 20. března 2020 vyhlásil ministr zdravotnictví celostátní stav epidemie, aby zmírnil dopady pandemie COVID-19. Stav epidemie má základ v příslušných zákonech 212 a umožňuje ministrovi zdravotnictví a dalším členům Rady ministrů zavést omezení ústavních svobod a uložit povinnosti občanům a vlastníkům podniků. Stav epidemie byl vyhlášen bez časového omezení a zůstane zaveden, dokud jej ministr zdravotnictví vyhláškou nezruší. Stav epidemie a opatření, která lze v rámci tohoto stavu zavést prostřednictvím vládních nařízení, vyvolaly otázky ohledně jejich ústavnosti 213 , a to s odkazem na skutečnost, že polská ústava výslovně stanoví, že jakékoli omezování základních práv a svobod lze uložit pouze za stavu nouzového 214 . Toto stanovisko zaujaly rovněž soudy zabývající se individuálními případy týkajícími se ukládání sankcí za porušení proticovidových opatření 215 .

Opatření přijatá v roce 2020 vládou za účelem boje proti pandemii COVID-19 jsou soudy nadále považována za nezákonná. Po vyhlášení stavu epidemie 216 vyjádřily zúčastněné strany obavy ohledně opatření, která byla v této souvislosti uložena 217 , a to s ohledem na jejich dopad na základní práva 218 . Po uložení pokut státními orgány, jako jsou policie a orgány hygienické kontroly, v důsledku porušení proticovidových opatření, obecné a správní soudy tyto pokuty podle příslušných zpráv ve velkém měřítku zamítly, protože je považovaly za neslučitelné s polskou ústavou, zejména pokud jde o zákaz veřejných shromáždění 219 . Žádost podaná předsedou vlády u Ústavního soudu, která dosud nebyla rozhodnuta, má zabránit tomu, aby byl polský stát povinen hradit škody vyplývající z proticovidových opatření 220 .

Nejvyšší soud stále přezkoumává rozhodnutí obecných soudů v určitých věcech až 20 let zpětně. V rámci tohoto nově zavedeného mimořádného opravného prostředku je nové kolegium pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti oprávněno s několika výjimkami zcela nebo zčásti zrušit jakékoli pravomocné rozhodnutí, které bylo vydáno obecným soudem během posledních dvaceti let 221 . Tento nový mimořádný opravný prostředek, který je založen na široce formulovaných kritériích, vyvolává otázky spojené se zásadou právní jistoty 222 a je jedním z problémů, na něž upozornila Komise ve svém odůvodněném návrhu přijatém v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU 223 . Podle dostupných informací byla dosud většina těchto opravných prostředků podána nejvyšším státním zástupcem 224 .

Prostor pro občanskou společnost je i nadále nepříznivě ovlivňován 225 . Polsko má širokou a dynamickou občanskou společnost sestávající z více než 120 000 různých nevládních organizací 226 . V aktualizaci zprávy organizace CIVICUS z roku 2020 je však uvedeno, že došlo ke zúžení prostoru pro fungování nevládních organizací ve společnosti 227 . Problémem zůstává přístup nevládních organizací k veřejnému financování 228 . Rozhodnutí Ústavního soudu 229 ze dne 22. října 2020, které vedlo k faktickému zákazu potratů 230 , vyvolalo celonárodní protesty, které se konaly uprostřed pandemie COVID-19, přičemž byly vzneseny obavy ohledně zastrašování, násilí a zadržování pokojných demonstrantů 231 . Zprávy o rostoucím ohrožení aktivistek jsou nadále údajně bez zjevné reakce veřejných orgánů 232 . Rada Evropy vyjádřila obavy, pokud jde o obtěžování a zastrašování LGBTI komunity v Polsku, což značně komplikuje fungování nevládních organizací zabývajících se LGBTI, a to i pokud jde o přístup k financování 233 . Veřejný ochránce práv napadl rozhodnutí některých regionů prohlásit se za „zóny bez LGBTI ideologie“ před Nejvyšším správním soudem 234 .

Veřejný ochránce práv je vzhledem k rozhodnutí Ústavního soudu povinen ukončit svou funkci, aniž by byl zvolen nástupce. V průběhu let 2020 a 2021 hrál veřejný ochránce práv i nadále klíčovou úlohu z hlediska záruk právního státu 235 . Podle zákona o veřejném ochránci práv – který je podle práva EU orgánem pro rovné zacházení – úřadující veřejný ochránce práv zůstává ve funkci až do jmenování nového nástupce. Jmenování ze strany Sejmu vyžaduje souhlas Senátu, kde mají většinu opoziční strany. Po skončení funkčního období veřejného ochránce práv, které je na základě Ústavy pětileté 236 , v září 2020 podali zástupci vládnoucí koalice návrh k Ústavnímu soudu, ve kterém jej požádali, aby výše uvedené přechodné ustanovení prohlásil za protiústavní. Dne 15. dubna 2021 vydal Ústavní soud 237 rozhodnutí, ve kterém prohlásil, že pokud nebude zvolen žádný nový veřejný ochránce práv, musí odcházející veřejný ochránce práv přestat vykonávat základní pravomoci tři měsíce po zveřejnění rozhodnutí Ústavního soudu 238 (tj. dne 16. července 2021). Parlamentní jednání nyní směřují ke jmenování nového veřejného ochránce práv s podporou napříč stranami 239 . I přes zvýšenou pracovní zátěž veřejné orgány dále omezily rozpočet přidělený kanceláři veřejného ochránce práv v roce 2021, čímž pokračuje trend sledovaný od roku 2016.

Příloha I: Seznam zdrojů v abecedním pořadí*

* Seznam příspěvků obdržených v rámci konzultací ke Zprávě o právním státu za rok 2021 je k dispozici na  https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/upholding-rule-law/rule-law/rule-law-mechanism/2021-rule-law-report-targeted-stakeholder-consultation ..

Antyweb.pl „Raport UW: Spółki Skarbu Państwa reklamują się głównie w mediach sprzyjających władzy“, ze dne 17. února 2021 ( https://antyweb.pl/raport-uw-spolki-skarbu-panstwa-reklamuja-sie-glownie-w-mediach-sprzyjajacych-wladzy/ ). 

Batoryho nadace, „Stanowisko Zespołu Ekspertów Prawnych w sprawie rozstrzygnięcia Trybunału Konstytucyjnego dotyczącego aborcji“, ze dne 26. října 2020 ( https://www.batory.org.pl/oswiadczenie/stanowisko-zespolu-ekspertow-prawnych-w-sprawie-rozstrzygniecia-trybunalu-konstytucyjnego-dotyczacego-aborcji/ ).

Bezprawnik.pl, ‘Sądy uchylają mandaty, a także umarzają postępowania w związku z nienoszeniem maseczek A co z karami administracyjnymi?“, dne 11. října 2020 ( https://bezprawnik.pl/uchylenie-kary-administracyjnej-za-brak-maseczki/ ).

Ústřední protikorupční úřad, Informace o výsledcích činnosti v roce 2020 ( https://cba.gov.pl/ftp/dokumenty_pdf/informacja_2020_.pdf ).

Centrum pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků (2021), Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků, zpráva za rok 2021.

Nejvyšší advokátní rada, usnesení ze dne 12. března 2020     ( http://www.nra.pl/admin/wgrane_dokumenty/uchwala-nr-1552020covid19obiegowo.pdf ).

Nejvyšší advokátní rada, prohlášení ze dne 16. října 2020     ( http://www.nra.pl/szukaj-dokumenty/dokument/690/?page=1&dataod=2020&datado=2021&organ=15&sort=2 ).

Nejvyšší advokátní rada, stanovisko ze dne 12. února 2021     ( https://orka.sejm.gov.pl/Druki9ka.nsf/0/7643D6B48A81923CC125867D00459CA6/%24File/867-008.pdf ).

Nejvyšší advokátní rada, stanovisko ze dne 9. března 2021     ( http://www.nra.pl/szukaj-dokumenty/dokument/699/?page=1&dataod=2020&datado=2021&organ=15&sort=2 ).

Civicus, nástroj sledování občanského prostoru ( https://monitor.civicus.org/ ).

Seznam nástroje sledování Civicus, 18. února 2021 ( https://monitor.civicus.org/watch-list/ ).

Civicus, prohlášení ze dne 31. března 2021 ( http://www.civicus.org/index.php/media-resources/news/5017-poland-escalating-threats-to-women-activists ).

Výbor na ochranu novinářů, „Polská pořádková policie útočí na novináře podávající zprávy z demonstrace“ ze dne 16. listopadu 2020 ( https://cpj.org/2020/11/polish-riot-police-attack-journalists-covering-demonstrations/ ).

Rada Evropy: Výbor ministrů (2010) Doporučení CM/Rec(2010)12 Výboru ministrů členským státům o soudcích: nezávislost, efektivnost a odpovědnost.

Rada Evropy: Výbor pro aktuální záležitosti Kongresu místních a regionálních orgánů (2020), Zpráva o vyšetřovací misi do Polska z listopadu 2020 ( https://www.coe.int/en/web/portal/-/new-reports-show-increasing-discrimination-and-attacks-on-lgbti-people-in-poland-and-europe-as-a-whole ).

Rada Evropy: Výbor ministrů (2021), prozatímní usnesení ze dne 12. března 2021 (CM/ResDH(2021)44).

Rada Evropy: Evropský soud pro lidská práva, tisková zpráva 066(2021) a 140(2021).

Rada Evropy: Parlamentní shromáždění Rady Evropy (2021), Soudci v Polsku a Moldavské republice musí zůstat nezávislí – usnesení 2359(2021) ze dne 6. ledna 2021.

Rada Evropy, platforma pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů. ( https://www.coe.int/en/web/media-freedom ).

Rada Evropy, generální tajemnice Rady Evropy: Otevřený dopis ministru spravedlnosti Polské republiky ze dne 30. června 2021 ( https://rm.coe.int/zbigniew-moj-poland-30-06-21/1680a30491 ).

Rada Evropy: Benátská komise (2016), stanovisko k zákonu o Ústavním soudu (CDL Ad(2016)026-e), 14. října 2016.

Rada Evropy: Benátská komise (2017), stanovisko k zákonu o státním zastupitelství, v platném znění (CDL-AD(2017)028), 11. prosince 2017.

Rada Evropy: Benátská komise (2019), parametry vztahu mezi parlamentní většinou a opozicí v demokracii: kontrolní seznam (CDL-AD(2019)015), 24. června 2019.

Rada Evropy: Benátská komise (2020), společné naléhavé stanovisko Benátské komise a generálního ředitelství pro lidská práva a právní stát (DGI) Rady Evropy ohledně změn zákona o obecných soudech, zákona o Nejvyšším soudu a některých dalších zákonů (CDL-AD(2020)017), 22. června 2020.

Rada Evropské unie (2020), doporučení k národnímu programu reforem Polska na rok 2020 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Polska z roku 2020 (OJ C 282/21), 20. července 2020.

Court Watch Polska (2020), Sądy dostępne przez Internet – Szanse i Zagrożenia, ( https://courtwatch.pl/wp-content/uploads/2020/12/FCWP_raport_sady_dostepne_przez_internet_szanse_i_zagrozenia.pdf ).

Generální ředitelství pro komunikaci (2019), bleskový průzkum Eurobarometr 482: Postoje podniků ke korupci v EU ( https://data.europa.eu/data/datasets/s2248_482_eng?locale=fr ).

Generální ředitelství pro komunikaci (2020), zvláštní průzkum Eurobarometr 502: Korupce     ( https://data.europa.eu/data/datasets/s2247_92_4_502_eng?locale=en ).

Kárný úředník pro soudce obecných soudů, tiskové sdělení zástupce kárného úředníka ze dne 22. července 2020 ( http://rzecznik.gov.pl/2020/07/komunikat-zastepcy-rzecznika-dyscyplinarnego-sedziego-przemyslawa-radzika-w-sprawie-wszczecia-postepowan-dyscyplinarnych-przeciwko-14-sedziom/ ).

Kárný úředník pro soudce obecných soudů, tiskové sdělení zástupce kárného úředníka ze dne 4. srpna 2020 ( http://rzecznik.gov.pl/wp-content/uploads/2020/08/KOMUNIKAT04082020.pdf ).

doRzeczy.pl, „NIK przygląda się sprawie Obajtka. Analizowane są dokumenty“, 22. března 2021 ( https://dorzeczy.pl/kraj/176701/dworek-obajtka-i-wysoka-dotacja-z-ministerstwa-nik-analizuje-dokumenty.html ).

doRzeczy.pl „Przyłębska o wyroku ETPCz. Padły mocne słowa“, 7. května 2021 ( https://dorzeczy.pl/kraj/183919/etpcz-wydal-wyrok-ws-tk-jest-komentarz-przylebskiej.html ).

EURACTIV.com, „Poland’s PKN Orlen says media takeover unchanged by court decisions“ (Polská společnost PKN Orlen tvrdí, že převzetí sdělovacích prostředků soudní rozhodnutí nezmění) ze dne 14. dubna 2021 ( https://www.euractiv.com/section/politics/short_news/polands-pkn-orlen-says-media-takeover-unchanged-by-court-decision/ ).

Evropská komise (2017, 2019, 2021), tiskové zprávy IP/17/5367, IP/19/6033, IP/21/1524.

Evropská komise (2017), odůvodněný návrh rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (COM/2017/0835 final – 2017/0360 (NLE)).

Evropská komise (2020), zpráva o Polsku za rok 2020, SWD(2020) 520 final.

Evropská komise (2021), srovnávací přehled EU o soudnictví.

Evropský parlament (2017), usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku.

Evropský parlament (2018), usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku.

Evropský parlament (2020a), usnesení ze dne 16. ledna 2020 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska.

Evropský parlament (2020b), usnesení ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky.

Evropský parlament (2021), usnesení ze dne 3. února 2021 o 25. výročí Pekingské deklarace a akční platformy: budoucí výzvy týkající se práv žen.

Gazeta Wyborcza, „Sądy lawinowo uchylają kary nakładane przez sanepid za łamanie obostrzeń“ ze dne 16. ledna 2021     ( https://warszawa.wyborcza.pl/warszawa/7,54420,26689917,kary-sanepidu-lawinowo-uchylane-w-sadzie.html ).

Gazeta Prawna: „Przedsiębiorcy pozywają Skarb Państwa za restrykcje. Pozew grupowy a indywidualny – co wybrać?“, 19. ledna 2021     ( https://prawo.gazetaprawna.pl/artykuly/8071943,pozwy-przedsiebiorcow-za-lockdown-ograniczenia-obostrzenia-restrykcje-zakazy.html ).

Gazeta Wyborcza, „Lex Obajtek. Jego sprawa zniknęła z sądu, gdy PiS pozmieniał prawo.“, 8. března 2021 ( https://wyborcza.pl/7,75398,26858443,lex-obajtek-tak-pis-zmienial-prawo-by-oczyscic-prezesa-orlenu.html ).

Gazeta Wyborcza, „Międzynarodowy Instytut Prasy: Czystka w Polska Press nabrała tempa“, 11. června 2021 ( https://wyborcza.pl/7,75399,27189270,miedzynarodowy-instytut-prasy-czystka-w-polska-press-nabrala.html ).

GRECO (2009), třetí kolo hodnocení – hodnotící zpráva k Polsku.

GRECO (2019), páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva o Polsku o předcházení korupci a podpoře mravní integrity v ústředních vládních orgánech (vrcholných výkonných funkcích) a donucovacích orgánech.

GRECO (2021), páté kolo hodnocení – návrh zprávy o plnění doporučení – Polsko.

Zpráva Human Rights Watch (2021): vývoj v Polsku v roce 2020 ( https://www.hrw.org/pl/world-report/2021/country-chapters/377419 ).

Infor.pl, Wpłaty na rzecz polskiej kinematografii (tzw. podatek od seriali) od 1 lipca 2020 r., 22. květen 2020 ( https://ksiegowosc.infor.pl/wiadomosci/4586080,Wplaty-na-rzecz-polskiej-kinematografii-tzw-podatek-od-seriali-od-1-lipca-2020-r.html ).

Spolek soudů „Iustitia“, zpráva za rok 2020, Soudci pod tlakem ( https://www.iustitia.pl/en/activity/informations/3724-report-justice-under-pressure-years-2015-2019 ).

Spolek soudců „Iustitia“, prohlášení ze dne 9. května 2020 ( https://www.iustitia.pl/83-komunikaty-i-oswiadczenia/3830-rekomendacje-ssp-iustitia-dotyczace-funkcjonowania-sadow-podczas-pandemii-koronawirusa ).

Spolek soudců „Themis“, zpráva (2. vydání), From bad to worse – the Polish judiciary in the shadow of the <muzzle act> (Od špatného k horšímu – polské soudnictví ve stínu „náhubkového zákona“), 31. prosince 2020 ( http://themis-sedziowie.eu/materials-in-english/from-bad-to-worse-the-polish-judiciary-in-the-shadow-of-the-muzzle-act-annual-report-for-2020-second-publication/ ).

Kowalski T. (2020), Analiza wydatków reklamowych spółek skarbu Państwa (SSP) w latach 2015-2019 (na podstawie monitoringu firmy Kantar Media) ( https://www.researchgate.net/publication/339800640_Analiza_wydatkow_reklamowych_spolek_skarbu_panstwa_SSP_w_latach_2015-2019 ).

Lexology.com (2020), Polsko zavádí „netflixovou daň“ za účelem podpory filmových tvůrců ( https://www.lexology.com/library/detail.aspx?g=e090553b-f313-4855-95d5-95ab6ce4c05a ).

Zpráva mechanismu Media Freedom Rapid Response (2020), Mise do Polska (listopad-prosinec 2020), zpráva z mise    ( https://ipi.media/wp-content/uploads/2021/02/20210211_Poland_PF_Mission_Report_ENG_final.pdf ).

Zpráva mechanismu rychlé reakce Media Freedom Rapid Response (2021), Úpadek demokracie: Eroze svobody sdělovacích prostředků v Polsku ( https://www.mfrr.eu/purchase-of-polska-press-by-state-energy-giant-spells-disaster-for-media-freedom-in-poland/ ). 

Ministerstvo spravedlnosti (2021), údaje týkající se efektivnosti soudního řízení – doba soudního řízení v období 2011-2020 ( https://isws.ms.gov.pl/pl/baza-statystyczna/opracowania-wieloletnie/download,2853,53.html ).

Ministerstvo spravedlnosti (2021), Sędziowie pokoju – sprawiedliwość blisko ludzi – tiskové sdělení ze dne 18. března 2021 ( https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc/sedziowie-pokoju--sprawiedliwosc-blisko-ludzi ).

Ministerstvo spravedlnosti (2021), TSUE stosuje podwójne standardy w ocenie krajów Unii Europejskiej - tisková konference ministerstva spravedlnosti dne 6. května 2021 ( https://www.gov.pl/web/sprawiedliwosc/tsue-stosuje-podwojne-standardy-w-ocenie-krajow-unii-europejskiej ).

Money.pl, „Podatek od mediów wróci? GW: Kaczyński chce go w Nowym Ładzie“, 30. dubna 2021 ( https://www.money.pl/gospodarka/podatek-od-mediow-wroci-gw-kaczynski-chce-go-w-nowym-ladzie-6634607311055392a.html ).

Národní soudcovská rada, stanovisko ze dne 12. března 2021 (WO 420.18.2021).

Národní soudcovská rada, prohlášení č. WW.023.1.2021 a WP 024-13/19 ze dne 12. března 2021

OECD (2015), Polsko: Opatření navazující na zprávu a doporučení fáze 3, 19. října 2015 ( https://www.oecd.org/daf/anti-bribery/Poland-Phase-3-Written-Follow-Up-Report-ENG.pdf ).

OECD (2018), Poland must make urgent legislative reforms to combat foreign bribery (Polsko musí provést naléhavé legislativní reformy v boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů), prohlášení ze dne 22. března 2018 ( https://www.oecd.org/newsroom/poland-must-make-urgent-legislative-reforms-to-combat-foreign-bribery.htm ).

Oko.Press, „Szaleństwo Prokuratury Krajowej. Ściga 7 sędziów za korzystane dla gnębionego prokuratora orzeczenia“, 16. prosince 2020 ( https://oko.press/szalenstwo-prokuratury-krajowej-sciga-7-sedziow-za-korzystne-dla-gnebionego-prokuratora-orzeczenia/ ).

Úřad veřejného ochránce práv (2020), „Koronawirus. RPO do MS: elektronizacja wymiaru Sprawiedliwości niezbędna nie tylko ze względu na epidemię“ – dopis ze dne 9. června 2020 předložený ministerstvu spravedlnosti ( https://www.rpo.gov.pl/pl/content/koronawirus-rpo-elektronizacja-wymiaru-sprawiedliwosci-niezbedna ).

Úřad veřejného ochránce práv (2021), tisková sdělení ze dne 25. února, 17. března, 19. března 29. března, 7. dubna, 15. dubna, 20. dubna, 22. dubna, 19. března 2021 a 5. července 2021.

Úřad veřejného ochránce práv (2020), dopis ze dne 4. června 2020 adresovaný ministru spravedlnosti ( https://www.rpo.gov.pl/sites/default/files/do%20Prezesa%20RM%20ws%20naruszania%20praw%20i%20wolno%C5%9Bci%20w%20czasie%20pandemii%2C%204.06.2020_0.pdf ).

Úřad veřejného ochránce práv (2021), „Zmiany w ustawie o SN- niekonstytucyjne. Opinia Rzecznika dla Senatu“ – stanovisko (IV.510.20.2021) ze dne 23. března 2021 ( https://www.rpo.gov.pl/pl/content/rpo-nowela-ustawy-sn-niekonstytucyjna ).

Úřad veřejného ochránce práv (2021), Bezprawna manipulacja składem TK ws. kadencji RPO. Wniosek Rzecznika o wyłączenie Julii Przyłębskiej, prohlášení ze dne 9. dubna 2021 ( https://www.rpo.gov.pl/pl/content/manipulacja-skladem-tk-kadencja-rpo-wylaczenie-juli-przylebskiej ).

OBSE: Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) (2014), Pokyny týkající se ochrany obránců lidských práv ( https://www.osce.org/odihr/guidelines-on-the-protection-of-human-rights-defenders ).

OBSE: Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) (2020), Závěrečná zpráva o prezidentských volbách konaných v Polsku ve dnech 28. června a 12. července 2020 (zvláštní mise pro hodnocení průběhu voleb) ( https://www.osce.org/files/f/documents/6/2/464601.pdf ).

Politico „Polish media suspend reporting to protest planned tax on advertising“ (Polské sdělovací prostředky pozastavily zpravodajství na protest proti plánované dani z reklamy), 10. února 2021 ( https://www.politico.eu/article/polish-media-suspend-reporting-to-protest-a-planned-tax-on-advertising/ ).

Press.pl „Postraszyć redaktora“, 21. srpna 2020     ( https://www.press.pl/tresc/62912,postraszyc-redaktora ).

Prawo.pl, ‘Rząd myśli o zmianach w prawie, a sądy już uniewinniają osoby bez maseczek’, 5. srpna 2020 ( https://www.prawo.pl/prawo/rzad-mysli-o-zmianach-w-prawie-a-sady-juz-uniewinniaja-osoby-bez,502143.html ).

Prawo.pl, „Raport: Pandemia musi przyspieszyć informatyzację sądów“, 3. února 2021 ( https://www.prawo.pl/prawnicy-sady/jak-cyfryzowac-wymiar-sprawiedliwosci-z-korzyscia-dla-obywateli,506250.html ).

Press.pl ‘Spółki Skarbu Państwa wydały na reklamę mniej, niż rok wcześniej’, 18. února 2021 ( https://www.press.pl/tresc/64910,spolki-skarbu-panstwa-wydaly-na-reklame-mniej_-niz-rok-wczesniej ).

Sdružení státních zástupců, Lex Super Omnia, prohlášení ze dne 26. dubna a ze dne 3. června 2020.

Reportéři bez hranic (2021), With firing of four editors, „repolonisation“ under way in Poland (S propuštěním čtyř redaktorů začala v Polsku probíhat „repolonizace“), 10. května 2021 ( https://rsf.org/en/news/firing-four-editors-repolonisation-under-way-poland ).

Reportéři bez hranic (2021), světový index svobody tisku pro rok 2021 ( https://rsf.org/en/ranking/2021 ).

Rozporządzenie Rady Ministrów z dnia 22 stycznia 2021 r. zmieniające rozporządzenie w sprawie ustanowienia określonych ograniczeń, nakazów i zakazów w związku z wystąpieniem stanu epidemii, Dz.U. 2021 poz. 153, 22. ledna 2021.

Nejvyšší kontrolní úřad, „P/19/038 – Realizacja projektów informatycznych mających na celu usprawnienie wymiaru sprawiedliwości“, zpráva ze dne 15. ledna 2021.

Nejvyšší kontrolní úřad, „Działania wybranych podmiotów w związku z przygotowaniem wyborów powszechnych na Prezydenta rzeczypospolitej Polskiej zarządzonych na dzień 10 maja 2020 r. z wykorzystaniem głosowania korespondencyjnego“ – zpráva ze dne 13. května 2021 (D/20/502).

Nejvyšší kontrolní úřad, prohlášení předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu ze dne 28. dubna 2021 ( https://wpolityce.pl/polityka/548859-banas-reaguje-na-dzialania-cba-padly-mocne-slowa ).

Nejvyšší kontrolní úřad, ‘Zagrożenie korupcją w świetle wyników kontroli NIK opublikowanych w latach 2016-2020’ – zpráva ze dne 21. prosince 2020.

Transparency International (2020), vývoz korupce za rok 2020     ( https://www.transparency.org/en/publications/exporting-corruption-2020 ).

Transparency International (2021), Index vnímání korupce za rok 2020     ( https://www.transparency.org/en/cpi/2020/index/nzl ).

TVP Info ,„Kim jest Agnieszka Domańska? Sędzia zdecydowała o nieprzedłużeniu aresztu Sławomira Nowaka’, 12. dubna 2021 ( https://www.tvp.info/53268943/afera-slawomira-nowaka-kim-jest-sedzia-agnieszka-domanska-ktora-nie-przedluzyla-aresztu-jest-zwiazana-ze-stowarzyszeniem-iustitia ).

Organizace spojených národů (2020), Vysoký komisař pro lidská práva – prohlášení ze dne 14. září 2020 ( https://www.ohchr.org/EN/NewsEvents/Pages/DisplayNews.aspx?NewsID=26226 ).

Organizace spojených národů (2021), skupina pro přezkum (cyklus 1)     ( https://www.unodc.org/unodc/en/corruption/IRG/implementation-review-group.html ).

Urząd Ochrony Konkurencji i Konsumentów, „UOKiK President’s approval“ (Schválení předsedou orgánu na ochranu hospodářské soutěže), 5. února 2021 ( https://www.uokik.gov.pl/news.php?news_id=17202 ).

wPolityce.pl ,„Ujawniamy. Sędzie ze składu orzekającego ws. Noakowskiego 16 są członkami skrajnie upolitycznionych stowarzyszeń sędziowskich’, 19. ledna 2021 ( https://wpolityce.pl/polityka/535533-sedzie-z-iustitii-w-skladzie-orzekajacym-ws-noakowskiego-16 ).

wPolityce.pl ,“<Kasta> wspiera LGBT! Sędzia nie uznaje płci metrykalnych i zwraca się do powoda tak jak on sobie tego życzy. To sąd, czy lewacka pogawędka?“, 20. dubna 2021 ( https://wpolityce.pl/polityka/547773-kasta-wspiera-lgbt-sedzia-nie-uznaje-plci-metrykalnych ). 

wPolityce.pl „Ujawniamy. Kto steruje antypolską narracją w TSUE? Podwójne standardy i zblatowanie z ‚kastą' Tancheva – Rzecznika Generalnego TSUE“, 26. a 27. dubna 2021 ( https://wpolityce.pl/polityka/548527-ujawniamy-kto-steruje-antypolska-narracja-w-tsue ).

wPolityce.pl, „Rzecznik TSUE na straży bezkarności ‚kasty': „Polskie prawo ws. systemu odpowiedzialności dyscyplinarnej sędziów jest sprzeczne z prawem UE“, 6. května 2021 ( https://wpolityce.pl/polityka/549853-rzecznik-tsue-na-strazy-bezkarnosci-kasty ).

wPolityce.pl, „Ujawniamy. Z rządu Tuska do TSUE! Kim jest rozgrywający, który przydziela polskie sprawy rzecznikowi trzymającemu z polską kastą“, 6. května 2021 ( https://wpolityce.pl/polityka/549862-ujawniamy-z-rzadu-tuska-do-tsuekto-pociaga-za-sznurki ).

Příloha II: Návštěva Polska

Útvary Komise uspořádaly v dubnu 2021 virtuální jednání s těmito účastníky:

·Amnesty International

·Batoryho nadace

·Trybunał Konstytucyjny (Ústavní soud)

·Forum Obywatelskiego Rozwoju (Fórum občanského rozvoje)

·Fundacja – Instytut Prawa Ustrojowego (Nadace institutu ústavního práva)

·Fundacja Bona Notitia (Nadace Bona Notitia)

·Fundacja Mamy i Taty (Nadace matky a otce)

·Helsinska Fundacja Praw Człowieka (Helsinská nadace pro lidská práva)

·Instytut Prawa i Społeczeństwa (Institut práva a společnosti)

·Instytut Sobieskiego (Sobieského institut)

·Izba Wydawców Prasy (Komora vydavatelů tisku)

·Klub Jagielloński (Klub Jagellonského)

·Ministerstwo Kultury (Ministerstvo kultury)

·Krajowa Rada Sądownictwa (Národní soudcovská rada)

·Krajowa Rada Radiofonii i Telewizji (Národní rada pro televizní a rozhlasové vysílání)

·Krajowa Rada Radców Prawnych (Národní rada právních poradců)

·Rada Mediów Narodowych (Národní rada pro média)

·Rzecznik Praw Obywatelskich (Veřejný ochránce práv)

·Fundacja – Instytut na rzecz Kultury Prawnej Ordo Iuris (Nadace – Institut pro právní kulturu Ordo Iuris)

·Stowarzyszenie Polskich Mediów (Polské sdružení sdělovacích prostředků)

·Stowarzyszenie Polskie Telewizje Lokalne i Regionalne (Sdružení polských místní a regionálních televizí)

·Naczelny Sąd Administracyjny (Nejvyšší správní soud)

·Naczelna Rada Adwokacka (Nejvyšší advokátní rada)

·Sąd Najwyższy (Nejvyšší soud)

·Stowarzyszenie prokuratorów ‘Lex Super Omnia’ (sdružení státních zástupců „Lex Super Omnia“)

·Stowarzyszenie sędziów ‘Iustitia’ (sdružení soudců „Iustitia“)

·Stowarzyszenie sędziów ‘Themis’ (sdružení soudců „Themis“)

·Towarzystwo Dziennikarskie (Novinářská asociace)

·Towarzystwo Dziennikarzy Polskich (Sdružení polských novinářů)

·Watchdog Polska

* Komise se na řadě horizontálních jednání setkala rovněž s těmito organizacemi:

·Amnesty International

·Středisko pro reprodukční práva

·CIVICUS

·Unie pro občanské svobody v Evropě

·Civil Society Europe

·Konference evropských církví

·EuroCommerce

·Evropské středisko pro právní záležitosti neziskového sektoru

·Evropské středisko pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků

·Evropské občanské fórum

·Evropská federace novinářů

·Evropské partnerství pro demokracii

·Evropské fórum mládeže

·Front Line Defenders

·Nadace Human Rights House

·Human Rights Watch

·Evropská pobočka Mezinárodní asociace leseb a gayů (ILGA-Europe)

·Mezinárodní výbor právníků

·Mezinárodní federace pro lidská práva

·Evropská síť Mezinárodní federace plánovaného rodičovství

·Mezinárodní tiskový institut

·Nizozemský helsinský výbor

·Institut evropské politiky nadace Open Society

·Philanthropy Advocacy

·Protection International

·Reportéři bez hranic

·Transparency International EU

(1)      Nejvyšší soud dohlíží rovněž na vojenské soudy.

(2)      Obrázky 47 až 50, srovnávací přehled EU o soudnictví 2021. Míra vnímané nezávislosti soudnictí je kategorizována takto: velmi nízká (méně než 30 % respondentů vnímá nezávislost soudnictví jako poměrně dobrou a velmi dobrou); nízká (30–39 %), průměrná (40–59 %), vysoká (60–75 %), velmi vysoká (více než 75 %).

(3)      TVP Info „Kim jest Agnieszka Domańska? Sędzia zdecydowała o nieprzedłużeniu aresztu Sławomira Nowaka“ ze dne 12. dubna 2021; wPolityce.pl ‘<Kasta> wspiera LGBT! Sędzia nie uznaje płci metrykalnych i zwraca się do powoda tak jak on sobie tego życzy. To sąd, czy lewacka pogawędka“ ze dne 20. dubna 2021; wPolityce.pl. „Ujawniamy. Sędzie ze składu orzekającego ws. Noakowskiego 16 są członkami skrajnie upolitycznionych stowarzyszeń sędziowskich“ ze dne 19. ledna 2021. Pokud jde o kritická prohlášení politiků na adresu soudců, viz kapitola IV zprávy z roku 2020 vypracované sdružením soudců „Iustitia“ s názvem „Judges under pressure“. Obdobná prohlášení byla učiněna vůči jednomu z generálních advokátů Soudního dvora: wPolityce.pl „Ujawniamy. Kto steruje antypolską narracją w TSUE? Podwójne standardy i zblatowanie z „kastą” Tancheva – Rzecznika Generalnego TSUE“ ze dne 26. dubna 2021; „Ujawniamy. Z rządu Tuska do TSUE! Kim jest rozgrywający, który przydziela polskie sprawy rzecznikowi trzymającemu z polską „kastą”? ze dne čtvrtek 6. května 2021; „Rzecznik TSUE na straży bezkarności „kasty”: „Polskie prawo ws. Systemu odpowiedzialności dyscyplinarnej sędziów jest sprzeczne z prawem UE“ ze dne 6. května 2021. Viz rovněž tisková konference ministra spravedlnosti ze dne 6. května 2021, kde náměstek ministra spravedlnosti prohlásil, že dva generální advokáti Soudního dvora nejsou nestranní ( https://www.pscp.tv/w/1nAJELzqjOYGL ).

(4)      Viz zpráva o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku – část I.

(5)      Kárný úředník pro soudce obecných soudů jmenovaný ministrem spravedlnosti zastavil vyšetřování týkající se bývalého náměstka ministra spravedlnosti, který byl údajně hlavní osobou, která stála za touto kampaní. Vyšetřování týkající se kampaně vedené státním zastupitelstvím probíhá od 11. září 2019.

(6)      Na začátku roku 2021 oznámilo ministerstvo spravedlnosti plány na zavedení smírčích soudců do polského systému soudnictví. Dosud k tomuto legislativnímu návrhu nebyly zveřejněny žádné podrobnosti (viz tiskové sdělení ministerstva spravedlnosti ze dne 18. března 2021).

(7)      Je třeba uvést, že podle polské vlády byly změny zavedené zákonem ze dne 8. prosince 2017 o Nejvyšším soudu, zákonem ze dne 12. května 2011 o Národní soudcovské radě a zákonem ze dne 27. července 2001 o organizaci obecných soudů nijak neomezily ani neovlivnily nezávislost soudnictví ani nezávislost soudní moci.

(8)      Komise IP/17/5367.

(9)      Nejnovější slyšení v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU se konalo dne 22. června 2021.

(10)      Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. září 2020 o návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky; viz rovněž usnesení ze dne 16. ledna 2020 o probíhajících slyšeních podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU týkajících se Polska a Maďarska, usnesení ze dne 1. března 2018 o rozhodnutí Komise aktivovat čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU v souvislosti se situací v Polsku a usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o stavu právního státu a demokracie v Polsku.

(11)      Doporučení Rady ze dne 20. července 2020 k národnímu programu reforem Polska na rok 2020 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Polska z roku 2020, s. 15 (Úř. věst. C 282/21); viz též Evropská komise, Zpráva o Polsku za rok 2020, SWD(2020) 520 final, s. 6 a s. 36.

(12)      Usnesení místopředsedkyně Soudního dvora ze dne 21. května 2021 vydané ve věci C-121/21 R, Česká republika v. Polsko, podle něhož musí Polsko bezodkladně pozastavit těžbu hnědého uhlí v dole Turów. Podle prohlášení vrcholných představitelů, včetně prohlášení předsedy vlády ze dne 25. května 2021, Polsko dotčenému usnesení nevyhoví z důvodů souvisejících s energetickou bezpečností.

(13)      Rozsudek Soudního dvora ze dne 2. března 2021, AB, C-824/18.

(14)      Je třeba uvést, že podle polské vlády nespadá otázka existence soudcovských rad, jejich složení, postupu jmenování jejich členů a úlohy těchto orgánů při postupu jmenování soudců do pravomoci Evropské unie.

(15)      Viz rozsudek ve věci II GOK 2/18, zejména body 7.6 a 8.3. Podle tohoto rozsudku nerozhodoval Nejvyšší správní soud o systémové platnosti a účinnosti aktů jmenování soudců učiněných prezidentem republiky, neboť Nejvyšší správní soud nemá takovou pravomoc (viz bod 9 rozsudku).

(16)      Viz rozsudky ve věcech C-491/20 – C-496/20, C-506/20, C-509/20 a C-511/20 Nejvyšší soud a další; ve věci C-615/20 Y.P. a další; ve věci C-671/20 M.M. a další; C-181/21, G.; C-269/21, BC a DC.

(17)      Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. července 2021, Komise v. Polsko, C-791/19.

(18)      Soudní dvůr kritizoval proces jmenování soudců Nejvyššího soudu, včetně členů kárného kolegia, neboť o něm rozhoduje orgán, Národní soudcovská rada, o jehož nezávislosti mohou vznikat legitimní pochybnosti, a zdůraznil rovněž, že uvedené kolegium je složeno výhradně z nových soudců, kteří nebyli dosud soudci zasedajícímu v rámci Nejvyššího soudu a požívají vysoké míry autonomie. Soud dále konstatoval, že kárný režim umožňuje, aby obsah soudních rozhodnutí přijatých soudci obecných soudů byl kvalifikován jako kárné provinění, což by mohlo být využito k politické kontrole soudních rozhodnutí nebo k nátlaku na soudce a mohlo by to narušit nezávislost dotčených soudů Soudní dvůr rovněž konstatoval, že vnitrostátní soudci jsou vystaveni kárnému řízení v důsledku toho, že se rozhodli předložit Soudnímu dvoru žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, což narušuje jejich právo, případně povinnost předkládat Soudnímu dvoru otázky, jakož i systém soudní spolupráce mezi vnitrostátními soudy a Soudním dvorem zavedený Smlouvami.

(19)      Tisková zpráva Komise ze dne 31. března 2021, IP/21/1524. Věc zapsaná pod číslem C-204/21. Toto řízení o nesplnění povinnosti bylo zahájeno dne 29. dubna 2020 (viz zpráva o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku – část I). V souvislosti s tímto řízením o nesplnění povinnosti vydala Komise dodatečnou výzvu a dodatečné odůvodněné stanovisko, ve kterých byl vyjádřen nesouhlas s pokračujícím působením kárného kolegia Nejvyššího soudu ve věcech soudců, které se netýkají kárných věcí.

(20)      To potvrdil i Soudní dvůr, pokud jde o kárné věci týkající se soudců, v rozsudku ze dne 15. července 2021, Komise v. Polsko, C-791/19.

(21)      Místopředseda Soudního dvora zejména Polsku nařídil, aby neprodleně a až do vydání pravomocného rozhodnutí pozastavilo platnost ustanovení, podle nichž může kárné kolegium Nejvyššího soudu rozhodovat o žádostech o zrušení soudní imunity, jakož i o otázkách zaměstnanosti, sociálního zabezpečení a odchodu do důchodu soudců Nejvyššího soudu, pozastavilo účinnost již přijatých rozhodnutí kárného kolegia o zrušení soudní imunity a pozastavilo platnost ustanovení, která brání polským soudcům v přímém uplatňování práva EU, jež chrání nezávislost soudů, a v předkládání předběžných otázek Soudnímu dvoru v těchto záležitostech.

(22)      V tomto ohledu viz tisková zpráva ESLP EÚLP 066 (2021) ze dne 18. února 2021 a ESLP EÚLP 140 (2021) ze dne 10. května 2021. Tyto věci se mimo jiné týkají statusu Ústavního soudu s ohledem na požadavek být „soudem zřízeným zákonem“, předčasného ukončení funkcí členů Národní soudcovské rady, nezávislosti Národní soudcovské rady a její účasti na postupu jmenování soudců a jejich přeložení, předčasného odvolávání předsedů soudů, kárného režimu pro soudce a státní zástupce a snížení důchodového věku pro soudce obecných soudů.

(23)      Rozsudek ze dne 7. května 2021, Xero Flor w Polsce sp. z o.o. v. Polsko (stížnost č. 4907/18), dosud nepravomocný.

(24)      V návaznosti na rozsudek předsedkyně Ústavního soudu oznámila, že Soud pro lidská práva nemá pravomoc takové rozsudky vydávat a že dotyčný rozsudek nebude mít žádný účinek v polském soudním systému (viz např. DoRzeczy.pl „Przyłębska o wyroku ETPCz. Padły mocne słowa“ ze dne 7. května 2021).

(25)      Srov. body 92– 96 odůvodněného návrhu rozhodnutí Rady o zjištění zřejmého nebezpečí závažného porušení zásady právního státu ze strany Polské republiky (COM/2017/0835 final – 2017/0360 (NLE)) (Odůvodněný návrh). Podle Komise jsou nezávislost a legitimita Ústavního soudu vážně ohroženy a není nadále možné účinně garantovat ústavnost zákonů Polské republiky.

(26)      Dne 16. června 2021 Ústavní soud rozhodl, že rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je „nicotný“. Ústavní soud zejména rozhodl, že byl vydán bez právního základu a v rozporu s pravomocemi Evropského soudu pro lidská práva, což představuje protiprávní zásah do vnitrostátního právního řádu ve věcech, které zůstávají mimo působnost tohoto soudu (viz rozhodnutí vydané ve věci P 7/20).

(27)      Stížnosti č. 26691/18 a 27367/18, dosud nepravomocné. Dne 30. června 2021 zaslala generální tajemnice Rady Evropy polskému ministrovi spravedlnosti otevřený dopis, v němž vyjádřila znepokojení a zklamání nad nedávnými prohlášeními polských orgánů zpochybňujícími pravomoc Evropského soudu pro lidská práva a důvěryhodnost systému zavedeného Evropskou úmluvou o lidských právech jako celku.

(28)      Otázka odvolání předsedů a místopředsedů soudů byla rovněž vznesena v odůvodněném návrhu Komise v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU.

(29)      Srov. body 92–113 odůvodněného návrhu. Viz zpráva o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku – část I.

(30)      Viz předchozí odstavec.

(31)      Vyjádření veřejného ochránce práv „Bezprawna manipulacja składem TK ws. kadencji RPO. Wniosek Rzecznika o wyłączenie Julii Przyłębskiej“ ze dne 9. dubna 2021. Týká se to zejména rozhodnutí Ústavního soudu ohledně právních předpisů o potratech (viz v tomto smyslu část IV níže) a rozhodnutí ohledně úřadu veřejného ochránce práv.

(32)      Usnesení parlamentního shromáždění Rady Evropy 2359 (2021) přijaté dne 26. ledna 2021 (3. zasedání), ve kterém je uvedeno, že Ústavní soud „se zdá být pevně pod kontrolou vládnoucích orgánů, což mu brání být nestranným a nezávislým arbitrem ústavnosti a právního státu“.

(33)      Viz zpráva o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku – část I. Z dotyčných rozhodnutí Ústavního soudu vyplývá, že jmenování soudců prováděná od roku 2018 na žádost nově složené Národní soudcovské rady zajišťují úplnou nezávislost soudců jmenovaných na její žádost. Viz rozhodnutí a odůvodnění ve věcech P 22/19, U 2/20, Kpt 1/20, K 5/20, K 2/20, P 13/19.

(34)      Věc týkající se ústavnosti pravomoci polských soudů rozhodovat o žádostech o vyloučení soudců na základě skutečnosti, že tito soudci byli jmenováni na žádost Národní soudcovské rady ve složení od roku 2018 (věc P 13/19) .

(35)      Viz níže.

(36)      Srov. věci K 7/18, K 5/21 a K 3/21 (jednání bylo odročeno na 3. srpna 2021). Předseda vlády ve svém návrhu ve věci K 3/21 požádal Ústavní soud o přezkum ústavnosti čl. 1 prvního a druhého pododstavce a čl. 19 odst. 1 druhého pododstavce Smlouvy o EU ve spojení s článkem 2 a čl. 4 odst. 3 Smlouvy o EU v rozsahu, v němž tato ustanovení ve smyslu výkladu Soudního dvora Evropské unie, zejména v jeho rozsudku ze dne 2. března 2021 ve věci C-824/18, AB a další, mohou požadovat, aby vnitrostátní orgány zrušily protichůdná ustanovení vnitrostátního práva, a to i ustanovení ústavní povahy.

(37)      Dne 9. června 2021 vyjádřila Komise své obavy v dopise zaslaném polským orgánům, v němž žádá o zpětvzetí návrhu a v případě potřeby si vyhrazuje právo zahájit příslušné řízení na základě Smluv. Polsko dne 29. června 2021 odpovědělo, že stanovisko Komise odmítá.

(38)      Viz naposledy rozsudek Soudního dvora ze dne 2. března 2021 ve věci C-824/18 AB, bod 68 a v něm citovaná judikatura.

(39)      Viz odůvodnění ve věci Kpt 1/20 ze dne 21. dubna 2020, body 329–348, a ve věci U 2/20 ze dne 20. dubna 2020.

(40)      Viz věci K 1/20 a K 20/20 (viz také část IV níže). Rozhodnutí v těchto dvou věcech dále uvádí, že zveřejnění nálezů Ústavního soudu je založeno na politickém rozhodnutí předsedy vlády. Dne 27. ledna 2021 zveřejnil předseda vlády rozhodnutí týkající se právních předpisů o potratech (vydané dne 22. října 2020), přičemž zpoždění vysvětlil tím, že rozhodnutí postrádalo písemné odůvodnění. Rozhodnutí Ústavního soudu, kterým byl úřadující veřejný ochránce práv v podstatě odvolán z funkce, bylo zveřejněno v den jeho doručení (15. dubna 2021), i když k rozsudku nebylo přiloženo písemné odůvodnění.

(41)      Viz část IV této kapitoly.

(42)      Usnesení místopředsedy Soudního dvora ze dne 14. července 2021 vydané ve věci C-204/21 R, Komise v. Polsko. Viz rovněž výše.

(43)      Ve věci P 7/20, předložené kárným kolegiem Nejvyššího soudu.

(44)      Viz prohlášení Komise ze dne 15. července 2021; statement/21/13726.

(45)      Viz zpráva o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku – část I.

(46)      Soudci, kteří tvoří většinu členů rady, jsou nyní jmenováni přímo Sejmem a nikoliv, jak tomu bylo dříve, ostatními soudci. Nové složení rady nezohledňuje doporučení vydaná Radou Evropy a je jedním z problémů, na něž upozornila Komise ve svém odůvodněném návrhu přijatém v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU ohledně stavu právního státu v Polsku (viz doporučení CM/Rec(2010)12 vydané výborem ministrů, bod 27 a body 137–145 odůvodněného návrhu). Viz rovněž Parlamentní shromáždění Rady Evropy, zpráva o fungování demokratických institucí v Polsku ze dne 6. ledna 2020 (2359(2021)) ze dne 26. ledna 2021.

(47)      Rozsudek ze dne 2. března 2021 ve věci C-824/18 AB, body 133–139. Soud zopakoval své legitimní obavy, pokud jde o nezávislost, ve svém rozsudku ze dne 15. července 2021, Komise v. Polsko, C-791/19, body 104–108. Je třeba připomenout, že v usnesení tří spojených kolegií Nejvyššího soudu ze dne 23. ledna 2020 již bylo uvedeno, že Národní soudcovská rada není nezávislá a že noví soudci Nejvyššího soudu zvolení touto radou se nesmí účastnit projednávání a rozhodování soudních věcí. Ústavní soud následně na žádost předsedy vlády a maršálka Sejmu, podporovaných prezidentem republiky a nejvyšším státním zástupcem, rozhodl, že toto usnesení je neslučitelné s ústavou a s právem Unie (viz rozhodnutí ze dne 20. dubna 2020 ve věci U 2/20 a ze dne 21. dubna 2020 ve věci Kpt 1/20). Nejvyšší soud však nadále toto své usnesení uplatňoval (např. rozhodnutí trestního kolegia ze dne 25. června 2020 ve věci I KZP 1/20).

(48)      Viz rozsudek ve věci II GOK 2/18, zejména bod 8.3. Tento rozsudek provedl rozsudek Soudního dvora ze dne 2. března 2021 ve věci C-824/18 AB a další, viz výše.

(49)      Viz zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. prosince 2019 ve věci III PO 7/18 a dvě rozhodnutí ze dne 15. ledna 2020 ve věcech III PO 8/18 a III PO 9/18. Viz rovněž rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. května 2021 ve věci II GOK 2/18 až 7/18 a rozsudek ze dne 13. května 2021 ve věci II GOK 4/18.

(50)      Od zveřejnění zprávy o právním státu v roce 2020 prezident republiky jmenoval soudce dne 6. října, 26. listopadu, 18. prosince 2020 a 26. ledna, 4. února, 18. března a 26. dubna 2021.

(51)      Usnesení ze dne 26. března 2021. Usnesení Národní soudcovské rady bylo motivováno skutečností, že na soudce byl vyvíjen nepřiměřený tlak ze strany zaměstnanců polské univerzity, kteří formálně odsuzovali zapojení soudce ve věci týkající se zrušení imunity soudce obecného soudu.

(52)      Viz usnesení ze dne 15. dubna 2021. Dotčení soudci byli vyzváni, aby předstoupili před státního zástupce jako svědci trestního vyšetřování týkajícího se soudního rozhodnutí, které vydali na základě pracovního práva a které zrušilo platnost rozhodnutí státního zástupce o přidělení státního zástupce. Dne 13. ledna 2021 oznámil veřejný ochránce práv svůj zásah ve výše uvedené věci, jelikož měl za to, že jednání provedená státními zastupitelstvími mohou narušit nezávislost soudnictví (viz tisková zpráva veřejného ochránce práv ze dne 13. ledna 2021).

(53)      Viz zejména prohlášení Národní soudcovské rady (WW.023.1.2021 a WP 024-13/19) ze dne 12. března 2021 ve věci Advance Pharma sp. z o. o. v. Polsko a Grzęda v. Polsko (v těchto věcech se zkoumají obavy spojené s náhlým ukončením mandátu původních členů Národní soudcovské rady z řad soudců a novou metodou jmenování současných členů Národní soudcovské rady z řad soudců Sejmem). Pokud jde o obavy Komise v tomto ohledu, viz zejména odůvodněný návrh ze dne 20. prosince 2017 přijatý v rámci postupu podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU.

(54)      Navzdory obavám, které ohledně zavedení mimořádného opravného prostředku do polského systému soudnictví (viz rovněž část IV níže) Komise vyjádřila ve svém odůvodněném návrhu přijatém podle čl. 7 odst. 1 Smlouvy o EU. Další informace o tomto prostředku viz zpráva o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku – část IV.

(55)      Stanovisko veřejného ochránce práv ze dne 23. března 2021 (IV.510.20.2021). Stanovisko prezidia Nejvyšší advokátní rady ze dne 9. března 2021 (NRA.12-SM-1.15.2021). Je třeba uvést, že nový zákon získal kladné stanovisko nové první předsedkyně Nejvyššího soudu a Národní soudcovské rady (stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 24. února 2021 předložené novou první předsedkyní Nejvyššího soudu (BSA-1 -021 57/21). Stanovisko Národní soudcovské rady ze dne 12. března 2021 (WO 420.18.2021) k návrhu zákona, kterým se mění zákon o Nejvyšším soudu).

(56)      Usnesení Národní soudcovské rady, které vedlo ke jmenování první předsedkyně Nejvyššího soudu jako soudkyně, bylo zrušeno Nejvyšším správním soudem rozsudkem ze dne 6. května 2021 ve věci II GOK 2/18 (viz výrok a druhý odstavec odůvodnění), kterým se provádí rozsudek Soudního dvora ze dne 2. března 2021 ve věci C-824/18 AB a další (viz výše).

(57)      Viz zpráva o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku – část I.

(58)      Viz část III této kapitoly.

(59)      Dne 2. prosince 2020 podala nová první předsedkyně Nejvyššího soudu u Ústavního soudu (věc K 24/20) žádost o prohlášení protiústavnosti některých ustanovení občanského soudního řádu a zákonů upravujících fungování soudnictví v rozsahu, v jakém umožňují zjistit existenci/neexistenci pracovněprávního vztahu daného soudce s ohledem na postup při jeho jmenování prezidentem republiky jednajícím na žádost Národní soudcovské rady v jejím novém složení. Žádost týkající se právních předpisů o přístupu k dokumentům byla zaevidována u Ústavního soudu pod č.j. K 1/21.

(60)      Dotyční soudci předložili Soudnímu dvoru žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce ve věcech C-508/19 a C-491/19, které se v zásadě týkaly možnosti vnitrostátních soudů posoudit soulad s požadavky práva EU na nezávislost soudnictví.

(61)      Prohlášení první předsedkyně Nejvyššího soudu ze dne 16. července 2021.

(62)      Zákon ze dne 8. prosince 2017 o Nejvyšším soudu, který vstoupil v platnost dne 3. dubna 2018.

(63)      Podle Komise lze nový kárný režim použít jako systém politické kontroly nad obsahem soudních rozhodnutí v rozporu s požadavky na soudní nezávislost (srov. rozsudek ze dne 25. července 2018, C-216/18 PPU, L.M., bod 67). Veškeré body stížnosti uvedené v žalobě pro nesplnění povinnosti lze nalézt v tiskové zprávě Komise IP/19/6033.

(64)      Zákonem ze dne 20. prosince 2019 byl dále rozšířen institut kárného provinění, čímž se opět zvýšil tlak na nezávislost soudnictví. Tato problematika je předmětem nového řízení o nesplnění povinnosti zahájeného u Soudního dvora dne 1. dubna 2021 (věc C-204/21).

(65)      Podle Komise umožňuje dotčený kárný režim vést proti soudcům kárné řízení s poukazem na obsah jejich rozhodnutí či prohlášení, která učiní ohledně fungování polských ústavních orgánů v Polsku; viz část I. zprávy o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku.

(66)      Usnesení velkého senátu ze dne 8. dubna 2020 ve věci C-791/19 R.

(67)    Kárná vyšetřování a řízení nadále používají kární úředníci pro obecné soudy jmenovaní ministrem spravedlnosti. V tomto ohledu viz zpráva sdružení soudců Themis „From bad to worse – the Polish judiciary in the shadow of the <muzzle act>“ (druhé vydání aktualizované k 31. prosinci 2020).

(68)      Zákon ze dne 20. prosince 2019, kterým se mění zákon o organizaci obecných soudů, Nejvyšším soudu a některé další zákony, udělil kárnému kolegiu pravomoc zrušit imunitu soudců, pokud je proti nim zahájeno trestní řízení (pravomoc dříve vykonávaná kárnými soudy prvního stupně). Tato problematika je předmětem nového řízení o nesplnění povinnosti zahájeného u Soudního dvora dne 1. dubna 2021 (věc C-204/21).

(69)      Dne 2. července 2021 kárné kolegium zbavilo imunity a pozastavilo výkon funkce předsedy kolegia pracovněprávních a sociálních věcí. V návaznosti na toto rozhodnutí vydala skupina 75 soudců Nejvyššího soudu (jak soudců v důchodu, tak soudců působících ve funkci) otevřené prohlášení, v němž toto rozhodnutí odsoudili a zdůraznili, že kárné kolegium není soudem ve smyslu vnitrostátního práva a práva EU.

(70)      Tisková zpráva Komise IP/21/1524. Polská vláda se domnívá, že Komise překračuje své pravomoci, které jí byly svěřeny Smlouvou, a odmítá stanovisko, které Komise v rámci tohoto řízení o nesplnění povinnosti zaujala.

(71)      Místopředseda dále Polsku nařídil pozastavit účinnost usnesení kárného kolegia Nejvyššího soudu, kterými byla soudcům pozastavena funkce a snížen plat.

(72)      Rozsudek Soudního dvora ze dne 15. července 2021, Komise v. Polsko, C-791/19. Viz rovněž výše.

(73)      Dne 22. července 2020 zahájil zástupce kárného úředníka jmenovaný ministrem spravedlnosti kárné řízení proti 14 soudcům, kteří byli součástí sdružení „Fórum soudní spolupráce“ a kteří své členství nezveřejnili, jak vyžaduje zákon ze dne 20. prosince 2019 (viz tiskové sdělení zástupce kárného úředníka ze dne 22. července 2020).

(74)      Tisková zpráva Komise IP/21/1524. Polská vláda se domnívá, že Komise překračuje své pravomoci, které jí byly svěřeny Smlouvou, a odmítá stanovisko, které Komise v rámci tohoto řízení o nesplnění povinnosti zaujala.

(75)      Viz zpráva o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku – část I.

(76)      Do této pravomoci spadá i přezkum návrhů na vyloučení soudců z projednávání věcí v případě pochybností o jejich nezávislosti nebo nestrannosti. U těchto rozhodnutí je de facto vyloučena možnost změny ze strany jiných kolegií Nejvyššího soudu. Toto kolegium zamítá žádosti o vyloučení soudců na základě obvinění souvisejících s okolnostmi jmenování soudce. Např. v souvislosti s věcí I DI 3/21 kolegium zamítlo žádost o vyloučení soudců kárného kolegia přidělených k věci, ve které státní zastupitelství požadovalo zrušení imunity předsedy pracovněprávního kolegia Nejvyššího soudu (viz rozhodnutí ze dne 21. ledna 2021 I NWW 8/21).

(77)      Tisková zpráva Komise ze dne 2021 IP/21/1524.

(78)      Dne 3. listopadu 2020 bylo zveřejněno, že soudce okresního soudu odmítl aplikovat rozhodnutí Ústavního soudu, které se týkalo věci, kterou projednával, vzhledem k tomu, že rozhodnutí bylo vydáno Ústavním soudem v nelegitimním složení. Dne 25. února 2021 kárný úředník odmítl proti uvedenému soudci zahájit kárné řízení. Viz Gazeta Prawna, „Zignorowanie wyroku TK. Sędziemu nie będzie grozić dyscyplinarka“ ze dne 25. února 2021.

(79)      Dne 26. února 2021 pracovněprávní soud ve Varšavě rozhodl, že jeden ze soudců, jehož imunita byla zrušena kárným kolegiem, jež rovněž pozastavilo výkon funkce tohoto soudce, může nadále působit jako soudce, neboť rozhodnutí kárného kolegia – z důvodů nesplnění požadavků právních předpisů EU a vnitrostátních právních předpisů – není právně závazné. Na základě podobného odůvodnění nařídil jiný pracovněprávní soud předsedovi soudu, aby znovu uvedl do funkce soudce, jehož výkon činnosti byl pozastaven kárným kolegiem za pokus aplikovat ve věci, která mu byla předložena, rozsudek Soudního dvora ze dne 19. listopadu 2019 vydaný ve věci C-585/18 AK a další.

(80)       Rozhodnutí soudce odvolacího soudu o žádosti o zpřístupnění dokumentů týkajících se jmenování soudce, který vydal napadené rozhodnutí, bylo v souvislosti s projednávanou věcí považováno za důvod pro založení kárné odpovědnosti (viz tiskové sdělení zástupce kárného úředníka ze dne 5. srpna 2020). Bylo zahájeno kárné vyšetřování proti soudcům, kteří jsou členy sdružení „Iustitia“ za prohlášení o účinnosti a zákonnosti rozhodnutí Nejvyššího soudu týkajícího se platnosti jmenování soudců prezidentem republiky (viz tiskové sdělení zástupce kárného úředníka ze dne 4. srpna 2020).

(81)      Viz rovněž část II této kapitoly.

(82)      Benátská komise (stanovisko CDL-AD(2017)028); viz rovněž prohlášení sdružení státních zástupců „Lex Super Omnia“ ze dne 26. dubna a ze dne 3. června 2020.

(83)      Srov. body 169–170 odůvodněného návrhu. Podle polské vlády je sloučení funkce ministra spravedlnosti a funkce nejvyššího státního zástupce založeno na polské historické tradici.

(84)      Národní státní zástupce je prvním náměstkem nejvyššího státního zástupce a je jmenován a odvoláván předsedou vlády jednajícím na žádost nejvyššího státního zástupce (viz čl. 14 odst. 1 zákona o státním zastupitelství ze dne 28. ledna 2016).

(85)      Dne 18. ledna 2021 nezávislé sdružení státních zástupců „Lex Super Omnia“ informovalo veřejnost, že přibližně 20 státních zástupců, včetně významných členů tohoto sdružení, bylo do 48 hodin od obdržení příslušných rozhodnutí národního státního zástupce nuceno přesídlit do různých státních zastupitelství v rámci Polska (tato rozhodnutí nebyla odůvodněna). Podle sdružení soudců a státních zástupců představují tato rozhodnutí o přeložení formu trestu pro státní zástupce, kteří jednají nezávisle na ústřední vládě. Národní státní zastupitelství odůvodňuje dotčená rozhodnutí potřebou personálně zajistit státní zastupitelství v důsledku pandemie COVID-19.

(86)      Viz prohlášení více než 70 soudců Nejvyššího soudu, včetně bývalých soudců Nejvyššího soudu, jmenovaných do Nejvyššího soudu před rokem 2018 ze dne 21. ledna 2021.

(87)      V prosinci 2020 polské sdělovací prostředky informovaly, že zvláštní jednotka státního zastupitelství zabývající se trestnými činy spáchanými soudci předvolala jako svědky 7 soudců obecných soudů, z nichž všichni projednávali pracovněprávní věc státního zástupce, který napadl rozhodnutí o nuceném přeložení s tím, že představuje formu obtěžování. Soudcovská rada odmítla vydat usnesení odsuzující výše uvedenou praxi státních zastupitelství (viz výše). Oko.Press, „Szaleństwo Prokuratury Krajowej. Ściga 7 sędziów za korzystane dla gnębionego prokuratora orzeczenia“ ze dne 16. prosince 2020.

(88)      Sdělení polského veřejného ochránce práv týkající se věci státního zástupce Krasońe z roku 2019.

(89)      V březnu 2021 polské sdělovací prostředky uvedly, že nové pravomoci státního zástupce, kterými dohlíží na vedení trestního vyšetřování, byly využity v první řadě k zastavení takového vyšetřování proti současnému řediteli státem kontrolované společnosti PKN Orlen obviněnému ze spolupráce s organizovaným zločinným spolčením a provádění hospodářských činností, které nejsou slučitelné s jeho předchozí funkcí starosty. Viz Gazeta Wyborcza, „Lex Obajtek. Jego sprawa zniknęła z sądu, gdy PiS pozmieniał prawo.“ ze dne 8. března 2021. Nejvyšší kontrolní úřad oznámil dne 22. března 2021, že provede vyšetřování ohledně použití financování pro osobní účely, které tato osoba obdržela od státních orgánů. Viz doRzeczy, „NIK przygląda się sprawie Obajtka. Analizowane są dokumenty“ ze dne 22. března 2021.

(90)      Dne 15. října 2020 požádal Ústřední protikorupční úřad státní zastupitelství o zadržení významného advokáta působícího jako obhájce v politicky citlivé věci. Bezprostředně po zadržení byla u tohoto advokáta provedena domovní prohlídka a prohlídka jeho kanceláře, aniž by se jich účastnil předseda Krajské advokátní rady nebo osoba jím jmenovaná, jak požaduje zákon. Dne 16. října 2020 vydalo předsednictvo Nejvyšší advokátní rady prohlášení, v němž vyjádřilo obavy ohledně prohlídky provedené v místech, kde byly uloženy spisy týkající se klientů tohoto advokáta, což představovalo porušení advokátního tajemství. Dne 22. ledna 2021 soud konstatoval, že zadržení tohoto advokáta a provedená domovní prohlídka a prohlídka jeho kanceláře byly neoprávněné a protiprávní.

(91)      Rozhodnutí o dočasném pozastavení licence k výkonu advokátní praxe lze napadnout u soudu. Zástupci právnických povolání během návštěvy země však zdůraznili, že s ohledem na čas potřebný ke zrušení takového pozastavení může rozhodnutí státního zástupce nepříznivě ovlivnit zájmy dotyčného advokáta.

(92)      V roce 2019 bylo neobsazeno 848 volných míst.

(93)      Obrázky 28 a 29, srovnávací přehled EU o soudnictví 2021.

(94)      Pokud jde o IT nástroje, v současné době existují tyto možnosti: dokazování pomocí technických zařízení, která umožňují provádět tuto činnost na dálku; přehrávání videozáznamu a zvuku na jednání; příprava zápisu z jednání nebo soudního zasedání s použitím zvukového nebo obrazového záznamového zařízení; sdílení obsahu zápisů a dopisů v elektronické podobě prostřednictvím systému IKT podporujícího soudní řízení nebo jiného teleinformačního systému používaného k jejich zpřístupnění a možnost účastníků řízení získat nahraný zvuk nebo obraz a zvuk ze spisů věci; přijímání elektronických důkazů; elektronické řízení o platebním rozkazu; doručování prostřednictvím systému IKT.

(95)      Viz zpráva organizace Court Watch Polska, ‘Sądy dostępne przez Internet – Szanse i Zagrożenia’ (2020); Prawo.pl, ‘Raport: Pandemia musi przyspieszyć informatyzację sądów“ ze dne 3. února 2021. Viz rovněž prohlášení sdružení soudců „Iustitia“ ze dne 9. května 2020. Dopis veřejného ochránce práv ministerstvu spravedlnosti ze dne 9. června 2020. Usnesení Nejvyšší advokátní rady ze dne 12. března 2020 (č. 155/20) s dodatkem. Viz také obrázek 39, srovnávací přehled EU o soudnictví 2021.

(96)      Dne 15. ledna 2021 Nejvyšší kontrolní úřad (dále jen „úřad“) zveřejnil zprávu (č. P/19/038) týkající se provádění projektů IT s cílem zvýšit efektivnost soudního systému. Zpráva dospěla k závěru, že systém náhodného přidělování věcí je náchylný ke zneužití, protože do něj lze zasáhnout a přidělit věc konkrétnímu soudci. Mechanismy chránící integritu systému jsou založeny pouze na dobré správní praxi osob zaměstnaných v kancelářích soudů. Podle zprávy existují také nedostatky ve fungování řízení o elektronických písemnostech. Před správním soudem probíhá řízení, ve kterém se nevládní organizace domáhá zveřejnění algoritmu, kterým se řídí IT systém přidělování věcí ministerstvem spravedlnosti.

(97)      Zákon ze dne 28. května 2021, kterým se mění zákon – občanský soudní řád a některé další zákony, podepsaný prezidentem republiky dne 9. června 2021.

(98)      Podle stanoviska Nejvyšší advokátní rady (stanovisko ze dne 1. února 2021) může několik změn zavedených v občanském soudním řízení ovlivnit právo na soud, spravedlivý proces a procesní spravedlnost. Obecný zákaz svolat valná shromáždění soudy se navíc považuje za neslučitelný s polskou ústavou, protože – v kombinaci s neomezenou pravomocí ministra spravedlnosti jmenovat předsedy a místopředsedy soudů – jsou soudy de facto plně podřízeny výkonné moci, pokud jde o možnosti předložit názory zástupců soudnictví.

(99)      Zákon ze dne 28. května 2021, kterým se mění zákon – občanský soudní řád a některé další zákony.

(100)      Odchylka od tohoto pravidla by byla možná v případě zdravotních důvodů.

(101)      Odchylka od tohoto pravidla by byla na uvážení předsedy soudu, a to pouze v případě, že by to vyžadovala zvláště komplikovaná nebo bezprecedentní povaha věci.

(102)      Nejvyšší soud – do jednoho roku od skončení stavu epidemie – nebude vázán žádostí zajistit jednání v případě kasačních stížností v občanskoprávních věcech.

(103)      Zákon ze dne 20. dubna 2021, kterým se mění trestní zákon a některé další zákony, přijatý Sejmem ve třetím čtení dne 21. dubna 2021, v současné době čekající na podpis prezidenta republiky. Tímto zákonem se má provést směrnice (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV.

(104)      Během stavu epidemie a rok poté budou trestní věci týkající se činů, na které se vztahuje trest odnětí svobody až na pět let, posuzovány samosoudcem.

(105)      Podle stanoviska předloženého předsedou Nejvyšší advokátní rady (NRA.12-SM-1.2.2021) je cílem pozměňovacích návrhů zabránit veřejné kontrole, včetně kontroly ze strany sdělovacích prostředků, předběžného vyšetřování trestných činů, a tím znemožnit kontrolní opatření ze strany státních zastupitelství.

(106)      Zatímco v roce 2018 tato míra činila 92 %, v roce 2019 dosáhla téměř 100 %.

(107)      Obr. 3, 7, 11 a 14, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020. Počet nově přicházejících sporných občanských a obchodních věcí byl v posledních letech i nadále vysoký (obrázek 3, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020). Navzdory nárůstu projednávaných občanských, obchodních, správních a jiných věcí v prvním stupni ve srovnání s rokem 2012 se míra jejich vyřešení v roce 2018 výrazně nesnížila (obrázky 10 a 13, srovnávací přehled EU o soudnictví 2020).

(108)      Analýza od ciekaweliczby.pl (‘Ile trwają postępowania sądowe w Polsce?’) založená na oficiálních údajích zveřejněných ministerstvem spravedlnosti týkajících se efektivnosti soudních řízení – průměrná doba soudního řízení v období 2011–2020 (pro všechny druhy věcí).

(109)      Rada Evropy CM/Del/Dec(2018)1331/H46-19: H46-19 Bąk (stížnost č. 7870/04), Majewski (stížnost č. 52690/99), Rutkowski a další (stížnost č. 72287/10) a Jan Załuska, Marianna Rogalska a 398 dalších stěžovatelů (stížnost č. 53491/10) v. Polsko.

(110)      Obr. 4, 8, 9 a 12, srovnávací přehled EU o soudnictví 2021.

(111)      Srov. zákon ze dne 9. června 2006 o Ústředním protikorupčním úřadu.

(112)      Zákon ze dne 6. dubna 1990 o policii. V rámci policie je jmenován Úřad pro vnitřní záležitosti policie, který má potírat a omezovat korupci uvnitř samotné policie. Podle zprávy tohoto úřadu z roku 2019 se 25 % obvinění policistů týká trestných činů korupce (viz statistické údaje poskytnuté Úřadem pro vnitřní záležitosti policie).

(113)      Zákon ze dne 24. května 2002 o Agentuře pro vnitřní bezpečnost a zahraniční zpravodajské službě.

(114)      Zákon ze dne 28. ledna 2016 o státním zastupitelství.

(115)      Ústřední protikorupční úřad nahradil ministerstvo vnitra a správy, pokud jde o celkovou koordinaci vládního protikorupčního programu.

(116)      Vzdělávací internetové stránky Ústředního protikorupčního úřadu: http://antykorupcja.gov.pl/ a jeho platforma elektronického vzdělávání: https://szkolenia-antykorupcyjne.edu.pl/ .

(117)      Zákon ze dne 23. prosince 1994 o Nejvyšším kontrolním úřadu.

(118)      Index vnímání korupce organizace Transparency International 2020 (2021), s. 2 a 3. Míra vnímané korupce je kategorizována takto: nízká (vnímání korupce ve veřejném sektoru ze strany odborníků a vedoucích pracovníků podniků dosahuje 79 a více bodů), relativně nízká (dosahuje 79–60 bodů), relativně vysoká (dosahuje 59–50 bodů), vysoká (dosahuje pod 50 bodů).

(119)      Údaje z průzkumu Eurobarometr o vnímání korupce a zkušenostech občanů a podniků, které jsou uvedeny ve zprávě z loňského roku, se aktualizují jednou za dva roky. Nejnovějším souborem údajů je zvláštní průzkum Eurobarometr 502 (2020) a bleskový průzkum Eurobarometr 482 (2019).

(120)      V roce 2015 dosahoval celkový počet bodů 63, zatímco v roce 2020 to bylo 56 bodů. Celkový počet bodů se výrazně zvyšuje/snižuje, pokud se změní o více než pět bodů; zlepšuje/zhoršuje (změny mezi 4–5 body); je relativně stabilní (změny od 1 do 3 bodů) za posledních pět let.

(121)      Údaje poskytnuté Polskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2021, s. 25.

(122)      Usnesení Rady ministrů č. 207 ze dne 19. prosince 2017 – vládní protikorupční program na období 2018–2020. Hlavním cílem programu bylo snížit korupci a zvýšit povědomí o korupci prostřednictvím zvláštních cílů, kterými jsou i) posílení preventivních a vzdělávacích činností, ii) zlepšení monitorování rizik korupce a protikorupční regulace a iii) posílení spolupráce a koordinace mezi donucovacími orgány na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

(123)      Plán provádění úkolů a opatření v rámci vládního protikorupčního programu na období 2018–2020.

(124)      Tamtéž.

(125)      Jak „Pokyny k přípravě a provádění efektivního programu dodržování předpisů ve veřejném sektoru“, tak „Protikorupční pokyny pro veřejnou správu o jednotných institucionálních opatřeních a pravidlech chování pro úředníky a osoby pověřené nejvyššími výkonnými funkcemi“ mají podle polské vlády za cíl standardizovat a sjednotit pravidla napříč ministerstvy a orgány místní správy, údaje poskytnuté Polskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2021, s. 20.

(126)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Polska. Analýza ministra vnitra a správy týkající se regulace lobbingu údajně od října 2018 stále probíhá.

(127)      Údaje poskytnuté Polskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2021, s. 25.

(128)      Údaje poskytnuté Polskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2021, s. 25: rozpočet přidělený Ústřednímu protikorupčnímu úřadu činí v roce 2021 přibližně 49 milionů EUR (221 milionů PLN) ve srovnání s přibližně 47 miliony EUR (213 milionů PLN) v roce 2020.

(129)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Polska.

(130)      Pojem „osoba zastávající veřejnou funkci“, jak je definován zákonem, má široký rozsah, mimo jiné zahrnuje prezidenta Polské republiky, členy parlamentu, soudce, notáře, úředníky veřejných orgánů, členy místních orgánů atd.

(131)      Skupina GRECO potvrzuje, že platné právní předpisy jsou obecně v souladu s Trestněprávní úmluvou Rady Evropy o korupci (ETS 173) a jejím dodatkovým protokolem (ETS 191), GRECO – zpráva z třetího kola hodnocení.

(132)      OECD, Polsko: Opatření navazující na zprávu a doporučení fáze 3 (2015), s. 4. Srov. rovněž OECD, Polsko musí provést naléhavé legislativní reformy v boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů (2018).

(133)      Polsko v období 2016–2019 zahájilo nejméně tři vyšetřování podplácení zahraničních veřejných činitelů, nezačalo žádné stíhání a neukončilo žádnou věc, ve které by byly uloženy sankce, Transparency International, Exporting Corruption (2020), s. 96 s dalšími odkazy na uvedené věci.

(134)      OECD, „Polsko by mělo neprodleně provést reformy na podporu boje proti podplácení zahraničních veřejných činitelů a zachování nezávislosti státních zástupců a soudců“ (2020).

(135)      Statistiky policie týkající se vyšetřování korupce za období 2011–2020 jsou k dispozici online.

(136)      Zejména počet odhalených trestných činů korupce ve stejném sledovaném období významně kolísal a ve srovnání s rokem 2006 se výrazně zvýšil (6 378 v roce 2006, 8 015 v roce 2020). Podle polských orgánů může být menší počet vyšetřování a větší počet odhalení způsoben různými důvody, jako je stíhání více činů v rámci jediného vyšetřování v důsledku zvláštní povahy těchto činů nebo změny v organizaci řízení uvnitř policie. Také další jednotlivé donucovací orgány zveřejňují údaje týkající se korupce, například Ústřední protikorupční úřad a ministerstvo spravedlnosti, jež každoročně zveřejňuje statistické údaje o pravomocných odsouzeních s informacemi o právní klasifikaci obžalob a uložených trestů, které jsou k dispozici na internetových stránkách statistického úřadu.

(137)      Údaje poskytnuté Polskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2021, s. 21. Nejvyšší kontrolní úřad, https://www.nik.gov.pl/plik/id,23307,vp,26017.pdf. Nejvyšší kontrolní úřad ve své zprávě pro rok 2020 uvedl, že stále existují instituce, ve kterých nebyly zavedeny žádné protikorupční mechanismy. Externí služby lze dále snadno využít k získání nezákonných soukromých výhod na úkor veřejného majetku, viz shrnutí zprávy pro rok 2020 zveřejněné Nejvyšším kontrolním úřadem dne 21. prosince 2020. V květnu 2021 vydal Nejvyšší kontrolní úřad zprávu o pořádání prezidentských voleb prostřednictvím korespondenčního hlasování v roce 2020, kde konstatoval, že byly provedeny v rozporu s platnými právními předpisy. V této souvislosti Nejvyšší kontrolní úřad rovněž dne 25. května 2021 sdělil, že informoval státní zastupitelství o možném porušení zákona. Viz také část IV níže.

(138)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Polska.

(139)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Polska. Viz rovněž část I, srov. rovněž GRECO, páté kolo hodnocení – návrh zprávy o plnění doporučení– Polsko (2021), body 54-63; a GRECO, páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva o Polsku (2019), body 82-91, kde skupina zopakovala své doporučení, aby u osob vykonávajících nejvyšší výkonné funkce byla provedena důkladná reforma systému imunit s cílem usnadnit stíhání trestných činů korupce, v jejímž rámci by byly tyto trestné činy byly vyloučeny z působnosti imunity a byla by zajištěna transparentnost postupu pro zrušení imunity založeného na objektivních a spravedlivých kritériích účinně používaných v praxi (viz bod 87). Skupina GRECO navíc znovu vyjádřila své znepokojení ohledně zvýšeného vlivu výkonné moci na soudnictví, státní zastupitelství a policii, přičemž celý řetězec trestního řízení je vystaven rizikům politických zásahů, což oslabuje účinnost protikorupčního úsilí v souvislosti s osobami v nejvyšších výkonných funkcích (viz bod 91).

(140)      Jak je uvedeno ve zprávě o právním státu pro rok 2020, kapitole o stavu právního státu v Polsku, s. 11 a výše v části I. GRECO, páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva, bod. 78.

(141)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Polska. Viz rovněž výše část I. Více informací viz zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Polsku, s. 11.

(142)      Údaje poskytnuté Polskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2021, s. 26, které upozorňují, že obavy vyvolává i imunita poslanců, státních zástupců a soudců.

(143)      Údaje poskytnuté Polskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2021, s. 26.

(144)      Údaje poskytnuté Polskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2021, s. 21. Průvodce je k dispozici online.

(145)      Zákon ze dne 7. července 2005 o lobbingu v zákonodárném procesu byl jedním z prvním předpisů v Evropě týkajících se lobbingu. Definuje lobbing, zřizuje veřejný rejstřík a zavádí povinnosti a sankce pro neregistrované lobbisty.

(146)      Ústřední protikorupční úřad, Informace o výsledcích činnosti v roce 2020, s.37.

(147)      Zatímco dva samostatné parlamentní rejstříky vyžadují, aby lobbisté poskytovali informace o subjektech, které zastupují, a také jejich konkrétních zájmech, informace obsažené ve vládním rejstříku jsou omezeny na osobní údaje.

(148)      Zákon ze dne 7. června 2005 o lobbistické činnosti v zákonodárném procesu.

(149)      Viz výše, zákon ze dne 7. června 2005 o lobbistické činnosti v zákonodárném procesu.

(150)      Údaje poskytnuté Polskem pro účely zprávy EU o právním státu pro rok 2021, s. 23. Zprávy lze nalézt na oficiálních internetových stránkách Sejmu a Senátu. Některé informace byly rovněž zveřejněny nadací Frank Bold na internetových stránkách věnovaných transparentnosti lobbingu na adrese https://jawnylobbing.org .

(151)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Polska.

(152)      GRECO, páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva, doporučení viii a bod 65.

(153)      GRECO, páté kolo hodnocení – hodnotící zpráva, doporučení x a xi, body 72 a 78.

(154)      Je zaznamenáno, že se používá nejméně 16 různých formulářů, přičemž neexistuje jednotná právní úprava. Většina majetkových přiznání je kromě toho zveřejňována ve formátu PDF, což pro sledování a analýzy představuje překážku. Ustanovení týkající se majetkových přiznání jsou rozptýlena mezi několik předpisů, mezi které mimo jiné patří: zákon o výkonu mandátu poslanců a senátorů; zákon o omezení podnikání osob, které vykonávají veřejné funkce, jenž se týká především nejvyšších veřejných činitelů a státních zaměstnanců; zákon o postavení soudců Ústavního soudu; zákon o státním zastupitelství; zákony místní správy týkající se veřejných činitelů a radních a zákony týkající se určitých služeb, jako je policie, hasiči atd. Srov. rovněž zpráva o právním státu pro rok 2020, kapitola o stavu právního státu v Polsku – část I.

(155)      Ústřední protikorupční úřad, Informace o výsledcích činnosti v roce 2020, s. 19 a 20.

(156)      Ústřední protikorupční úřad, Informace o výsledcích činnosti v roce 2020, s. 24.

(157)      Údaje poskytnuté Polskem pro účely zprávy o právním státu pro rok 2021, s. 24. Nebyly předloženy žádné údaje o účinnosti a využívání horké linky.

(158)      Úmluva OSN (2015), skupina pro přezkum provádění úmluvy (cyklus 1) a OECD Polsko: opatření navazující na zprávu a doporučení fáze 3.

(159)      Zákon, kterým se mění zákon ze dne 31. března 2020 o podrobných řešeních, pokud jde o prevenci onemocnění COVID-19 a jiných nakažlivých chorob a souvisejících krizových situací, reakci na ně a boj proti nim, a některé další zákony.

(160)      Zákon ze dne 11. září 2019 – zákon o veřejných zakázkách, jehož účinnost se v praxi teprve projeví vzhledem k jeho nedávnému vstupu v platnost.

(161)      Informace získané v souvislosti s návštěvou Polska.

(162)      Polsko se umístilo na 64. místě v žebříčku Reportérů bez hranic z roku 2021, světového indexu svobody tisku (23. mezi členskými státy EU), což je o dvě místa méně než 62. pozice v roce 2020. V období 2015 až 2020 Polsko ve světovém indexu svobody tisku pokleslo o 46 pozic.

(163)      Směrnice (EU) 2018/1808, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu.

(164)      V souladu s čl. 7 odst. 6 zákona o televizním a rozhlasovém vysílání ze dne 29. prosince 1992 mohou být členové Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání odvoláni z funkce příslušným orgánem oprávněným ke jmenování v případě, že dotyčný člen rezignuje, trpí nemocí, která mu znemožňuje vykonávat funkci, je shledán vinným ze spáchání trestného činu stíhatelného veřejnou obžalobou, podá lustrační prohlášení, které bylo soudem shledáno nepravdivým, nebo státní soud rozhodl, že porušil zákon.

(165)      V roce 2016 byly radě odebrány některé pravomoci, které byly nově přiděleny nově zřízené Národní radě pro média, jež nyní odpovídá za jmenování a odvolávání řídících a dozorčích orgánů Polské televize (TVP), Polského rozhlasu a Polské tiskové agentury. V prosinci 2016 polský Ústavní soud rozhodl, že vyloučení Národní rady pro rozhlasové a televizní vysílání z procesu jmenování vedoucích pracovníků veřejnoprávních médií je v rozporu s ústavou. Tento nález však nebyl dosud vykonán. Pokud jde o členství aktivních politiků ve správních radách veřejnoprávních sdělovacích prostředcích, neexistují žádná konkrétní pravidla pro střet zájmů.

(166)      Viz závěrečná zpráva OBSE-ODIHR o prezidentských volbách konaných v Polsku ve dnech 28. června a 12. července 2020 (zvláštní volební hodnotící mise) a zpráva o stavu právního státu v roce 2020: Kapitola o Polsku.

(167)      Středisko pro sledování veřejné diskuze je akademický projekt, který provozuje Univerzita Mikuláše Koperníka a jehož cílem je zkoumat systematické rysy novinářských rozhlasových a televizních programů, včetně analýzy, kteří politici jsou zváni jako hosté do nejdůležitějších novinářských programů na rozhlasových a televizních stanicích, které mají nejširší dosah.

(168)      Návrh zákona č. 1389, kterým se mění zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, předložený Sejmu dne 7. července 2021.

(169)       Další nejnovější legislativní návrh se týkal nové daně z příjmů z reklamy, která by se vztahovala na širokou škálu mediálních společností. Zástupci soukromých sdělovacích prostředků tvrdili, že nový zákon se dotkne zejména předních domácích mediálních skupin. Návrh vyvolal bezprecedentní koordinovaný protest většiny soukromých sdělovacích prostředků ze dne 10. února 2021. Vláda sice nepokračovala v legislativních jednáních o návrhu v jeho původní podobě, ale vládní strana podle posledních tiskových zpráv neopustila myšlenku tuto daň navrhnout. Viz Money.pl, „Podatek od mediów wróci? GW: Kaczyński chce go w Nowym Ładzie“ ze dne 30. dubna 2021.

(170)      Vlastníkem je skupina TVN, kterou vlastní americká společnost Discovery.

(171) Podle polského zákona o vysílání musí žadatel podat žádost nejpozději dvanáct měsíců před uplynutím platnosti stávající licence. Zákon o vysílání nestanoví regulačnímu orgánu pro sdělovací prostředky lhůtu, do které má vydat rozhodnutí. Dalo by se předpokládat, že národní regulační orgán (Národní rada pro rozhlasové a televizní vysílání) by měl vydat rozhodnutí týkající se nové licence pro vysílání před uplynutím platnosti stávající licence. Platnost licence stanice TVN24 uplyne dne 26. září 2021.

(172)      Společnost Polska Press vlastní 20 z 24 regionálních novin, 120 místních týdeníků a 500 online portálů po celé zemi. Podle varování zveřejněného v rámci platformy Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů tento obchod zděsil mnoho aktérů polských nezávislých sdělovacích prostředků, kteří to považují za první krok k vládní kontrole nad tímto odvětvím. Některé sdělovací prostředky však tento nákup popsaly jako příležitost k prolomení zahraniční nadvlády nad regionálním tiskem. Asociace polských novinářů opakovaně poukazovala na monopolní postavení zahraničního kapitálu na trhu s regionálním tiskem. V této souvislosti viz platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů.

(173)      Viz tisková zpráva organizace Media Freedom Rapid Response z prosince 2021.

(174)      Viz tiskové sdělení veřejného ochránce práv ze dne 13. dubna 2021.

(175)      Je třeba uvést, že tento obchod nebyl zkoumán v souvislosti s jeho možným dopadem na pluralitu sdělovacích prostředků, což by bylo mimo kompetenci polského regulačního orgánu pro sdělovací prostředky, který je odpovědný pouze za rozhlasové a audiovizuální vysílání. Orgán na ochranu hospodářské soutěže ve své tiskové zprávě potvrdil, že je oprávněn zkoumat pouze dopad nabytí na trh a spotřebitele z hlediska hospodářské soutěže, ale není oprávněn zkoumat dopad na svobodu projevu nebo pluralitu sdělovacích prostředků. Viz Orgán na ochranu hospodářské soutěže (UOKiK), „Schválení předsedou Orgánu na ochranu hospodářské soutěže (UOKiK)“ ze dne 5. února 2021.

(176)      Viz EURACTIV.com, „Polská společnost PKN Orlen říká, že převzetí sdělovacích prostředků soudní rozhodnutí nezmění“ ze dne 14. dubna 2021.

(177)      Jak uvedly sdělovací prostředky dne 30. dubna 2021, vedoucí redaktoři čtyř největších regionálních časopisů byli odvolání ze své funkce a byli nahrazeni osobami, které podle médií mají úzké vazby na vládní koalicí (viz Gazeta Wyborcza „Czystka w Polska Press“ ze dne 30. dubna 2021).

(178)      Reportéři bez hranic, With firing of four editors, “repolonisation” under way in Poland“ ze dne 10. května 2021.

(179)      Když v lednu 2021 orgán na ochranu hospodářské soutěže zablokoval nabytí provozovatele rozhlasového vysílání Eurozet společností Agora (vlastník nezávislého deníku „Gazeta Wyborcza“), společnost Agora tvrdila, že rozhodnutí bylo ovlivněno zástupci vládnoucí strany. Podle společnosti Agora bylo negativní rozhodnutí orgánu na ochranu hospodářské soutěže „svévolné a selektivní“ a chránílo „konkurenty společnosti Agora, nikoli hospodářskou soutěž“. Viz varování zaregistrované na platformě Mapping Media Freedom a v rámci mechanismu Media Freedom Rapid Response: „Democracy declining: Erosion of Media Freedom in Poland“, Mise MFRR o svobodě tisku v Polsku (listopad – prosinec 2020).

(180)      Písemné informace získané v souvislosti s návštěvou Polska.

(181)       Informace získané od veřejných orgánů v souvislosti s návštěvou země. Rejstřík je k dispozici online a je k nahlédnutí na této adrese: https://www.gov.pl/web/mswia/dzialalnosc-lobbingowa.

(182)      Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Polsku, s. 12.

(183)      Zpráva organizace Media Freedom Rapid Response „Democracy declining: Erosion of Media Freedom in Poland“, Mise MFRR o svobodě tisku v Polsku (listopad – prosinec 2020).

(184)      Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Polsku, s. 14. Viz také: Politico „Polish media suspend reporting to protest planned tax on advertising“ ze dne 10. února 2021.

(185)       T. Kowalski „Analiza wydatków reklamowych spółek skarbu Państwa (SSP) w latach 2015-2019 (na podstawie monitoringu firmy Kantar Media)“ – předtisk z března 2020; viz také zprávy sdělovacích prostředků založené na výše uvedené analýze: Press.pl „Spółki Skarbu Państwa wydały na reklamę mniej, niż rok wcześniej“ ze dne 18. února 2021 a Antyweb.pl „Raport UW: Spółki Skarbu Państwa reklamują się głównie w mediach sprzyjających władzy“ ze dne 17. února 2021.

(186)      Viz výše uvedená zpráva o misi MFFR.

(187)      Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Polsku, s. 14.

(188)      Zákon ze dne 14. května 2020, kterým se mění některé zákony v oblasti ochranných opatření v souvislosti s šířením viru SARS-CoV-2.

(189)      Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Polsku, s. 14.

(190)      Viz Infor.pl, „Wpłaty na rzecz polskiej kinematografii (tzw. podatek od seriali) od 1 lipca 2020 r.“ ze dne 22. května 2020.

(191)      Některé zúčastněné strany vyjádřily obavy ohledně způsobu výpočtu finančního příspěvku. Viz Lexology.com (2020), „Poland to introduce “Netflix tax” to support local filmmakers“.

(192)      Viz varování registrované na platformě Mapping Media Freedom.

(193)      Jak potvrzuje výše uvedená zpráva o misi MFFR.

(194)      Dne 16. února 2021 podala nově jmenovaná první předsedkyně Nejvyššího soudu u Ústavního soudu žádost s tím, aby v podstatě prohlásil ustanovení upravující přístup k dokumentům za protiústavní do té míry, pokud tato ustanovení „nelegitimně“ rozšiřují definice subjektů povinných zpřístupnit veřejné informace a umožňují příliš široké zpřístupnění požadovaných údajů. V této souvislosti viz informace poskytnuté v části I této kapitoly a věci K 1/21 projednávané před Ústavním soudem.

(195)      Viz výše uvedená zpráva o misi MFFR.

(196)      Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Polsku, s. 10.

(197)      Tamtéž.

(198)      Zejména čl. 10 odst. 2 tiskového zákona ze dne 26. ledna 1984 stanoví, že novinář má právo odmítnout pokyn svého nadřízeného, pokud se od něj očekává zveřejnění textu, který je v rozporu se zásadami spravedlnosti, objektivity a profesionální přesnosti.

(199) Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků ve své zprávě za rok 2021 uvádí vysoké riziko, pokud jde o politickou nezávislost sdělovacích prostředků. Viz Nástroj pro sledování plurality sdělovacích prostředků pro rok 2021, zpráva o Polsku, s. 13.

(200)      Viz závěrečná zpráva OBSE-ODIHR o prezidentských volbách konaných v Polsku ve dnech 28. června a 12. července 2020 (zvláštní volební hodnotící mise), informace Reportérů bez hranic o „repolonizaci“ polského mediálního trhu („<Repolonising> means censoring“).

(201)      Například útoky během protestů z 11. listopadu 2021 vedly k četným zraněním, přičemž nejzávažnějším případem byla hospitalizace 74letého fotografa, který byl postřelen do obličeje gumovou kulkou. Viz Výbor na ochranu novinářů, „Polish riot police attack journalists covering demonstrations“ ze dne 16. listopadu 2020.

(202)      Viz světový index svobody tisku 2021.

(203)      Viz nařízení Rady ministrů ze dne 22. ledna 2021, kterým se mění nařízení o zavedení zvláštních omezení, povinností a zákazů z důvodu trvajícího stavu epidemie.

(204)    Mezinárodní tiskový institut uvádí, že mnoho soudních sporů je iniciováno vládními institucemi, státními orgány nebo politiky vládnoucích stran a je zaměřeno na oslabení finančních zdrojů novin. Viz výše uvedená zpráva o misi MFFR. Podle zástupce novinářů tuto metodu zastrašování často používají i velké obchodní korporace. Viz Press.pl, „Postraszyć redaktora“ ze dne 21. srpna 2020.

(205)      Viz výše uvedená zpráva o misi MFFR.

(206)      Tamtéž.

(207)      Většinu varování řešily polské orgány. Viz Platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů – informace týkající se Polska.

(208)      Parlament sestává ze Sejmu (dolní komora) a Senátu (horní komora).

(209)      Dne 8. března 2021 zaslala Komise Polsku odůvodněné stanovisko z důvodu porušení práva EU zajišťujícího nezávislost národního regulačního orgánu (NRA), což je klíčová zásada telekomunikačních právních předpisů EU. Konkrétně vzbuzují obavy právní ustanovení pozměňující polský zákon o telekomunikacích, která vedla k předčasnému ukončení mandátu ředitele polského regulačního orgánu – Úřadu pro elektronické komunikace. V této souvislosti viz zpráva o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku, část IV.

(210)      Doporučení Rady ze dne 20. července 2020 k národnímu programu reforem Polska na rok 2020 a stanovisko Rady ke konvergenčnímu programu Polska z roku 2020, s. 15 (Úř. věst. C 282/21); viz též Evropská komise, Zpráva o Polsku za rok 2020, SWD(2020) 520 final, s. 6 a s. 36. Toto doporučení bylo vydáno i v předchozích letech.

(211)      Benátská komise, stanovisko CDL-AD(2020)017, bod 18; CDL AD(2016)026-e, body 21–22; OBSE-ODIHR (naléhavé předběžné stanovisko JUD-POL/365/2019[AlC]), bod 30. Orgány, jako je Benátská komise, zpravidla nedoporučují používání zrychleného řízení při přijímání právních předpisů upravujících důležité aspekty právního nebo politického systému (srov. kontrolní seznam (CDL-AD(2019)015), bod 75).

(212)      Viz zákon ze dne 2. března 2020 o podrobných řešeních, pokud jde o prevenci onemocnění COVID-19 a jiných nakažlivých chorob a souvisejících krizových situací, reakci na ně a boj proti nim.

(213)      Viz např. otevřený dopis veřejného ochránce práv ze dne 4. června 2020 adresovaný předsedovi vlády     (VII.565.461.2020.ST).

(214)      V této souvislosti viz kapitola XI polské ústavy (články 228–234). Je třeba uvést, že důsledkem zavedení nouzového stavu by byla občanskoprávní odpovědnost státu za majetkové ztráty vyplývající z omezení ústavních práv a svobod (viz zákon ze dne 22. listopadu 2020 o náhradě majetkových ztrát vyplývajících z omezení lidských práv a občanských svobod během nouzového stavu).

(215)      Viz níže.

(216)      Stav epidemie se vyhlašuje vyhláškou ministra zdravotnictví, který jedná na základě zákona ze dne 5. prosince 2008 (pozměněného v roce 2020) o prevenci a boji proti infekcím a infekčním chorobám u lidí. Po vyhlášení lze v rámci stavu epidemie prostřednictvím vyhlášek rozhodnout o uložení několika omezení a povinností týkajících se pohybu osob, fungování podniků atd. Viz nařízení ministra zdravotnictví ze dne 20. března 2020 o vyhlášení stavu epidemie na území Polské republiky. Stav epidemie stav nemá přesně stanovenou dobu trvání a vláda jej může prodloužit. Stav epidemie zavedený 20. března 2020 stále trvá.

(217)      Podle oficiálního prohlášení předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu ze dne 28. dubna 2021 vede kontrola postupu použitého při pořádání korespondenčních prezidentských voleb v roce 2020 nařízeného předsedou vlády k ústavní odpovědnosti předsedy vlády z důvodu porušení právních předpisů spáchaných v tomto ohledu. Ve stejný den provedl Ústřední protikorupční úřad ad hoc prohlídku nemovitosti patřící rodině předsedy úřadu. Předseda Nejvyššího kontrolního úřadu přednesl veřejné prohlášení, ve kterém uvedl, že považuje prohlídku za odvetu státních orgánů proti jeho činnosti ve funkci. Podle závěrečné zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu zveřejněné dne 13. května 2021 chyběl předsedovi vlády právní základ pro pořádání korespondenčních prezidentských voleb a převzetím pravomocí, které mu nebyly zákonem svěřeny, porušil volební zákon. Dne 28. května 2021 předseda Nejvyššího kontrolního úřadu uvedl, že oficiálně informoval státní zastupitelství, pokud jde o možné porušení zákona ze strany předsedy vlády, vedoucího kancléřství předsedy vlády, ministra veřejného majetku a ministra vnitra. K dopadu pandemie COVID-19 na prezidentské volby v Polsku viz zpráva o právním státu z roku 2020, část I.

(218)      Podle ústavy lze základní práva omezit pouze v případě vyhlášení nouzového stavu, k čemuž však nedošlo. Viz např. prohlášení veřejného ochránce práv k opatřením proti pandemii COVID-19: https://www.rpo.gov.pl/pl/kategoria-tematyczna/koronawirus-i-epidemia-w-polsce.

(219)      Nejvyšší soud (v trestním kolegiu) na návrh veřejného ochránce práv zejména zrušil při čtyřech příležitostech rozhodnutí nižších soudů, která potvrdila uložení pokuty za porušení proticovidových opatření, mimo jiné proto, že došlo k porušení základních práv a ústavních ustanovení (viz tisková sdělení úřadu veřejného ochránce práv ze dne 15. dubna 2021 a 19. března 2021). Některé případy dosud Nejvyšší soud nerozhodl (viz tisková sdělení úřadu veřejného ochránce práv ze dne 22. dubna 2021, 7. dubna 2021, 19. března 2021, 17. března 2021, 20. dubna 2021). V tomto ohledu viz rovněž Gazeta Wyborcza, „Sądy lawinowo uchylają kary nakładane przez sanepid za łamanie obostrzeń“ ze dne 16. ledna 2021; Bezprawnik.pl, „Sądy uchylają mandaty, a także umarzają postępowania w związku z nienoszeniem maseczek. A co z karami administracyjnymi?“ ze dne 11. října 2020. Prawo.pl, „Rząd myśli o zmianach w prawie, sądy już uniewinniają osoby bez maseczek“ ze dne 5. srpna 2020. Dne 1. července 2021 Nejvyšší soud rozhodl, že zákaz shromažďování uložený vládou v souvislosti s pandemií COVID-19 je v rozporu s ústavou (věc IV KK 238/21).

(220)      Počínaje lednem 2021 začali polští podnikatelé podávat hromadné občanskoprávní žaloby na polský stát, aby jim nahradil škody způsobené omezeními v rámci opatření omezujících volný pohyb osob, a to s ohledem na jejich protiústavnost, neboť byly zavedeny především prostřednictvím vládních nařízení. Předseda vlády již v srpnu 2020 využil Ústavní soud a požadoval, aby za protiústavní prohlásil ustanovení občanského zákoníku, které stanoví občanskoprávní odpovědnost státních orgánů za škodu, a to v rozsahu, v němž toto ustanovení mj. umožňuje obecným a správním soudům prohlásit právní akt za protiústavní, přičemž tím obchází Ústavní soud (v tomto ohledu viz také podpůrný návrh maršálka Sejmu; věc K 18/20, v současné době projednávaná). Viz také Gazeta Prawna, ‘Przedsiębiorcy pozywają Skarb Państwa za restrykcje. Pozew grupowy a indywidualny – co wybrać? ze dne 19. ledna 2021.

(221)      Nedávné změny zákona o Nejvyšším soudu prodlužují do 3. dubna 2023 přechodné období, ve kterém lze napadnout pravomocné rozsudky obecných soudů vydané od října 1997.

(222)      Stanovisko Benátské komise ze dne 11. prosince 2017 (CDL-AD(2017)031), body 53–63.

(223)      Odůvodněný návrh, body 128–131.

(224)      Podle údajů poskytnutých Nejvyšším soudem přezkoumalo kolegium pro mimořádnou kontrolu a veřejné záležitosti v roce 2020 29 mimořádných opravných prostředků. Ke dni 25. února 2021 podal veřejný ochránce práv Nejvyššímu soudu 46 takových opravných prostředků, z nichž dosud bylo přezkoumáno 6 (viz tiskové sdělení úřadu veřejného ochránce práv ze dne 25. února 2021). Viz také stanovisko veřejného ochránce práv k zákonu, kterým se mění zákon o Nejvyšším soudu, uvedené v části I této kapitoly).

(225)      Zpráva parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 6. ledna 2020; viz zpráva o právním státu pro rok 2020: Kapitola o Polsku, s. 17.

(226)      Podle polských orgánů musí spolupráce mezi veřejnými orgány a organizacemi občanské společnosti respektovat zásady subsidiarity, svrchovanosti stran, partnerství, účinnosti, spravedlivé soutěže, transparentnosti, rovného zacházení a nezávislosti.

(227)      CIVICUS, nástroj sledování občanského prostoru; dle hodnocení je prostor na stupnici pěti kategorií definován jako: otevřený, úzký, omezený, potlačovaný a uzavřený. Hlavní důvody, které nástroj CIVICUS uvedl pro své hodnocení, se týkají nepřiměřené síly, kterou úřady použily na protestující a novináře informující o protestech; neustálé zaměření na LGBTI osoby ze strany vlády; soudní spory podané veřejnými orgány proti soukromým sdělovacím prostředkům a další právní nástroje přijaté k omezení svobody tisku (viz seznam nástroje sledování CIVICUS – aktualizováno dne 18. února 2021).

(228)      Za rozdělování státních prostředků, jakož i prostředků EU rozdělovaných na vnitrostátní úrovni, nevládním organizacím odpovídá Národní institut svobody – Centrum pro rozvoj občanské společnosti. Zástupci nevládních organizací přitom tvoří menšinu v procesu rozhodování tohoto institutu, kterému předsedá člen vlády. OBSE zjistila, že vláda patrně disponuje rozhodujícím vlivem na řízení a fungování Národního institutu svobody, a vydala v tomto ohledu své doporučení. Viz také OBSE-ODIHR, pokyny pro ochranu obránců lidských práv, body 70–73. Podle informací získaných od polských orgánů měl grantový program v roce 2020 rozpočet téměř 160 milionů PLN (cca. 35,5 milionu EUR).

(229)      Rovněž je třeba uvést, že předseda vlády, za podpory nejvyššího státního zástupce, Sejmu a ministra zahraničních věcí, dne 31. července 2020 požádal Ústavní soud, aby řadu ustanovení Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí prohlásil za protiústavní (věc K 11/20, v současné době projednávané).

(230)      Ústavní soud potvrdil protiústavnost ustanovení umožňujících provedení potratu kvůli nevyléčitelnému stavu plodu, což představovalo přibližně 98 % případů legálně provedených potratů v Polsku. Podle nesouhlasného stanoviska připojeného k rozhodnutí se má za to, že dva členové neměli být součástí soudního senátu, jeden kvůli tomu, že jako poslanec podepsal žádost podobnou žádost, která vedla k projednání věci, a druhý z toho důvodu, že jako člen parlamentu hlasoval o tom, že má takový návrh být postoupen Ústavnímu soudu. Zúčastněné strany uvedly, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právními předpisy, protože bylo vydáno v plénu, včetně soudců, jejichž postavení je sporné (viz Batoryho nadace „Stanowisko Zespołu Ekspertów Prawnych w sprawie rozstrzygnięcia Trybunału Konstytucyjnego dotyczącego aborcji“ ze dne 26. října 2020).

(231)      Dne 11. února 2021 přijal Evropský parlament usnesení o 25. výročí Pekingské deklarace a akční platformy: budoucí výzvy týkající se práv žen (2021/2509 (RSP)). Výbor ministrů Rady Evropy vyzval Polsko, aby přijalo jasné a účinné postupy pro přístup žen k zákonnému potratu (prozatímní usnesení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 12. března 2021 (CM/ResDH (2021) 44)). Je třeba uvést, že dne 24. února 2021 uspořádaly výbory LIBE a FEMM společné jednání na téma „Útoky na práva na potrat a porušení právního státu v Polsku“.

(232)      Prohlášení CIVICUS ze dne 31. března 2021.

(233)      Viz zpráva o vyšetřovací misi do Polska z listopadu 2020, kterou vydal Výbor pro aktuální záležitosti Kongresu místních a regionálních orgánů Rady Evropy (10. února 2021). Viz rovněž komisař Rady Evropy pro lidská práva – Memorandum o stigmatizaci LGBTI osob v Polsku (3. prosince 2020). Vysoký komisař OSN pro lidská práva vyjádřil znepokojení nad pokračujícím potlačováním LGBTI osob a aktivistů, včetně mj. omezení jejich svobody shromažďování (prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 14. září 2020). Zpráva Human Rights Watch: Vývoj v Polsku v roce 2020.

(234)      Tiskové sdělení úřadu veřejného ochránce práv ze dne 29. března 2021.

(235)      V roce 2020 obdržel veřejný ochránce práv více než 72 tisíc stížností, včetně více než 31 tisíc nových případů (nárůst o 20 % oproti roku 2019), a prošetřil více než 36 tisíc případů. Hlavní část obdržených stížností se týkala proticovidových opatření zavedených vládou. Veřejný ochránce práv navíc pravidelně zasahoval jménem občanů před orgány veřejné moci a poskytoval stanoviska k návrhům právních předpisů, která veřejné orgány často nezohledňovaly. Viz Zpráva o činnosti úřadu veřejného ochránce práv pro rok 2020 (8. února 2021), Stav právního státu v Evropské unii – zprávy z národních institucí pro lidská práva 2021 (příspěvek ENNHRI), s. 251.

(236)      Ústavní soud se domníval, že je v rozporu s ústavou, aby veřejný ochránce práv vykonával svou funkci i po uplynutí Ústavou stanovené pětileté lhůty.

(237)      Toto rozhodnutí bylo předmětem určitých kontroverzí. Veřejný ochránce práv uvedl, že rozsudek vypracoval soudce zpravodaj, který ve své dřívější funkci jako člen vládní koalice podnikl proti veřejnému ochránci práv otevřené útoky, mimo jiné tím, že ho obvinil z jednání proti polské vládě. Veřejný ochránce práv rovněž podpořil obvinění z protiprávního zasahování v rámci soudního senátu, přičemž měl za to, že někteří soudci měli být vyloučeni z důvodu jejich předchozí činnosti.

(238)      Bezprostředně poté síť ENNHRI vydala prohlášení, ve kterém zopakovala, že platné mezinárodní standardy se nadále uplatňují i v době, kdy nový vedoucí národní instituce pro lidská práva (NHRI) dosud nebyl vybrán a jmenován. Nezávislost a účinnost národní instituce pro lidská práva musí být vždy zachována. Podle písemného odůvodnění rozhodnutí nemůže veřejný ochránce práv, jehož funkční období uplynulo v září 2020, od 15. července 2021 nadále vykonávat právo vystupovat před soudy v Polsku, a to ani pokud jde o zastupování občanů před soudy nebo připojení se ke kasačním opravným prostředkům.

(239)      Po pěti neúspěšných pokusech jmenoval Sejm dne 9. července 2021 nového veřejného ochránce práv. Nově jmenovaného ochránce musí ještě schválit Senát.