Souhrnný přehled

Posouzení dopadů na iniciativu FuelEU Maritime

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Současná skladba paliv pro námořní plavidla spoléhá téměř výhradně na kapalná fosilní paliva nebo na zkapalněný zemní plyn. Zvýšení využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv (včetně kapalných biopaliv, e-kapalin, dekarbonizovaného plynu (včetně bio-LNG a e-plynu), dekarbonizovaného vodíku, paliv z dekarbonizovaného vodíku (včetně methanolu a amoniaku) a elektřiny) bude mít zásadní význam pro to, aby námořní doprava přispívala k cílům EU v oblasti klimatu. V rámci modelování prováděného na podporu plánu dosažení cíle v oblasti klimatu do roku 2030 by měla obnovitelná a nízkouhlíková paliva v roce 2030 představovat 6–9 % a do roku 2050 86–88 % skladby paliv pro námořní plavidla, aby přispěla k dosažení cílů klimatické neutrality do roku 2050. Tento problém ovlivňuje několik faktorů: 1) nedostatečná předvídatelnost regulačního prostředí a výsledná vysoká investiční rizika; 2) nízká vyspělost alternativních technologií s vysokými investičními riziky pro průkopníky; 3) vyšší náklady na alternativy ve srovnání s fosilními palivy; 4) vzájemná závislost mezi aspekty poptávky, nabídky a distribuce a 5) možnost doplňování paliva mimo EU, což s sebou nese riziko úniku uhlíku.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Obecným cílem tohoto návrhu je poskytnout jasný regulační rámec, který usnadní plánování a dlouhodobé investice v námořním odvětví, a doplnit stávající právní předpisy (směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva – AFID, směrnice o obnovitelných zdrojích energie – RED) tím, že poskytne jasný signál pro tržní poptávku po obnovitelných a nízkouhlíkových palivech a zároveň sníží riziko úniku uhlíku. Očekává se proto, že návrh povede k lepšímu využívání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv, usnadní výrobu a využívání vyspělých možností a podpoří technologický rozvoj. Doplní tak další iniciativy balíčku „Fit for 55“ (balíček k dosažení 55% snížení emisí), jejichž cílem je řešit emise z námořní dopravy (např. začlenění námořní dopravy do systému EU pro obchodování s emisemi, revize směrnice o energetické dani, směrnice o infrastruktuře pro alternativní paliva a směrnice o obnovitelných zdrojích energie).

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Přeshraniční rozměr tohoto odvětví vyžaduje koordinovaná opatření na úrovni EU. Bez opatření na úrovni EU by mohla vzniknout řada nesourodých regionálních nebo vnitrostátních požadavků. Zjištěné problémy a základní příčiny se v jednotlivých členských státech zásadně neliší, a proto je vhodnější tyto otázky řešit na úrovni EU. Tento návrh by přispěl k dosažení úspor z rozsahu v celé EU používáním obnovitelných a nízkouhlíkových paliv při současném zabránění úniku uhlíku. Zároveň by se tím zajistily rovné podmínky pro provozovatele vplouvající do přístavů EU a pro přístavy EU.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? 

Byly zvažovány tři možnosti politiky. Mají společné dvě hlavní charakteristiky: i) poskytnutí právní jistoty a zaměření se na aspekty na straně poptávky s cílem stimulovat výrobu a ii) používání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv při současném řešení situace příčin a následků s cílem zabránit úniku uhlíku. Možnosti se liší, pokud jde o jejich přístup k volbě technologie a způsob, jakým je dosahováno požadovaných výsledků.

Možnost č. 1 představuje normativní přístup, který vyžaduje použití podílů konkrétních paliv. To znamená, že technologii zvolí regulační orgán. Možnosti č. 2 i 3 jsou založeny na cílech a stanoví maximální meze intenzity emisí skleníkových plynů pro energii spotřebovanou na palubě. Volba technologie je ponechána na tržních subjektech. Možnost č. 3 obsahuje také mechanismy odměňování nadprůměrných výsledků (sdružování a multiplikátory pro technologie s nulovými emisemi). Všechny možnosti vyžadují, aby lodě, které nejvíce znečišťují životní prostředí v přístavech (kontejnerové lodě a osobní lodě), využívaly dodávky elektřiny z pevniny (nebo ekvivalentní technologii s nulovými emisemi).

Po posouzení je jako upřednostňovaná možnost určena možnost č. 3. Dosahuje nejlepší rovnováhy mezi cíli, jichž má být dosaženo, a celkovými náklady na provádění. Technologicky neutrální přístup založený na cílech vyhovuje potřebě flexibility, kterou zúčastněné strany (zejména provozovatelé a přístavy) během konzultačního procesu zdůrazňovaly. Mechanismus odměňování nadprůměrného dosahování souladu snižuje riziko technologického ustrnutí.

Kdo podporuje jednotlivé možnosti? 

Výsledky konzultací ukazují, že všechny skupiny zúčastněných stran upřednostňují přístup založený na cílech před normativním přístupem, a to jak pro plující lodě, tak pro lodě u nábřeží. Většina zúčastněných stran dává rovněž přednost technologické neutralitě. Řada zúčastněných stran, včetně zejména nevládních organizací a dodavatelů technologií, výslovně uvádí, že normativní opatření pro určitou technologii by nebyla optimální vzhledem k vysokému riziku závislosti na určitých technologiích a uvíznutí aktiv. Možnost č. 3 byla proto uznána jako upřednostňovaná možnost zúčastněných stran.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti? 

Všechny náklady a přínosy jsou vyjádřeny ve vztahu k základnímu scénáři jako současná hodnota pro období 2021–2050 (ve stálých cenách roku 2015). Větší pronikání obnovitelných a nízkouhlíkových paliv do skladby paliv pro námořní plavidla se promítne do významného snížení emisí skleníkových plynů a v menší míře i emisí znečišťujících ovzduší. Finančně vyjádřené přínosy se odhadují na 10 miliard EUR pro znečištění ovzduší a 138,6 miliardy EUR pro změnu klimatu.

Očekává se, že provozovatelé lodí ušetří 2,3 miliardy EUR díky nižším provozním nákladům (údržba, posádka atd.). Tyto prognózy zohledňují rovněž mírný pokles činnosti v oblasti námořní dopravy.

Další znatelný dopad se týká používání pokročilých paliv a pohonných technologií a jejich nepřímého vlivu na inovace. Očekává se, že návrh do roku 2050 posílí pronikání plavidel poháněných palivovými články (18,9 %) a také plavidel s elektrickým pohonem (5,4 %) do loďstva (ve srovnání s tím, že v základním scénáři k rozšíření těchto technologií nedojde). Další přínosy pro životní prostředí, jako je snížení hluku pod vodou nebo snížení znečištění vody v důsledku ukládání výfukových plynů do moře, mohou plynout například z rostoucí míry využívání elektřiny v přístavech a při plavbě, ty však nebyly posouzeny.

Jaké náklady jsou s upřednostňovanou možností spojeny? 

Hlavní náklady podle návrhu, které činí 89,7 miliardy EUR, ponesou provozovatelé lodí. Vyplývají ze zvýšených kapitálových nákladů (25,8 miliardy EUR) a nákladů na palivo (63,9 miliardy EUR). Nepřímé náklady pro přístavy, jež se odhadují na 5,7 miliardy EUR, budou spojeny s nezbytnou infrastrukturou pro doplňování paliva.

Administrativní náklady provozovatelů lodí v důsledku shromažďování údajů, předkládání a ověřování plánů pro zajištění souladu a výroční energetické zprávy, spolupráce během auditů a inspekcí, jakož i výcviku posádky se odhadují na 521,7 milionu EUR. Na vypracování pokynů pro přístavy s cílem zajistit bezpečné zacházení s obnovitelnými a nízkouhlíkovými palivy bylo určeno dalších 1,8 milionu EUR. Konkrétní náklady na certifikaci paliva nebylo možné vyčíslit.

Očekává se, že náklady veřejných orgánů na vymáhání budou omezené (1,5 milionu EUR) a důraz bude kladen na poskytování nezbytných IT nástrojů pro podávání zpráv.

Upřednostňovaná možnost poskytuje v časovém horizontu návrhu čisté přínosy ve výši 58,4 miliardy EUR.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

V zájmu zvýšení flexibility a uznání různých provozních podmínek budou mít podniky, včetně malých a středních podniků, možnost pružné volby obnovitelných a nízkouhlíkových paliv. Při zvažování možností, jak umožnit společné dodržování předpisů, byl přístup založený na loďstvu odmítnut s cílem nediskriminovat malé a střední podniky. Namísto toho bylo upřednostněno zprůměrování prostřednictvím dobrovolného převodu umožňujícího vyrovnání bilancí mezi provozovateli.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Jelikož dodržování předpisů budou posuzovat externí ověřovatelé a budou se většinou opírat o stávající nástroje IT poskytované na úrovni EU, dopad na vnitrostátní rozpočty a vnitrostátní správní orgány je omezený. Vzhledem k tomu, že ověření je předpokladem pro vydání dokumentu o souladu, považuje se potřeba zvýšit státní přístavní inspekce za minimální.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Konkurenceschopnost námořního odvětví EU se pravděpodobně posílí díky lepší pozici výzkumných a inovačních institucí a poskytovatelů technologií. Očekává se, že dopad zvýšení nákladů na palivo na náklady v odvětví nákladní dopravy bude poměrně mírný. Zvýšení v nákladech na naftovou směs by do roku 2050 mohlo vést ke zvýšení sazby za nákladní dopravu o 0,8 % až 15,1 % (0,1 % až 2,5 % do roku 2030).

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Míra rozšíření obnovitelných a nízkouhlíkových paliv bude každoročně pečlivě sledována na základě údajů shromážděných podle nařízení (EU) 2015/757 a dalších informačních povinností podle tohoto návrhu k prokázání souladu. Hodnocení této politiky bude provedeno pět let po zahájení jejího provádění.