Souhrnný přehled

Posouzení dopadů návrhu na revizi nařízení (EU) č. 1315/2013 – Hlavní směry Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T).

A. Potřeba opatření

Proč? Jaký problém se řeší?

Posouzení dopadů je základem legislativního návrhu na revizi nařízení (EU) č. 1315/2013 – Hlavní směry Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T). Jedná se o klíčové opatření Zelené dohody pro Evropu a Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu. Cílem nařízení o TEN-T je vybudovat v celé EU účinnou multimodální síť železnic, vnitrozemských vodních cest, tras pobřežní plavby a silnic, které jsou napojeny na městské uzly, námořní a vnitrozemské přístavy, letiště a terminály po celé EU. Problémy, jimiž se revize zabývá, jsou nedostatečné nebo neúplné normy infrastruktury TEN-T a nedostatečné začlenění norem infrastruktury pro alternativní paliva do sítě TEN-T s negativními dopady na klima a životní prostředí. Zadruhé síť TEN-T trpí nedostatečnou kapacitou a nedostatečným propojením se všemi regiony, což brání multimodalitě. Zatřetí je třeba řešit nedostatečnou bezpečnost a spolehlivost infrastruktury TEN-T. V neposlední řadě jsou nástroje správy s ohledem na nové potřeby nedostatečné a koncepce sítě TEN-T vyžaduje přezkum, aby se zvýšila soudržnost s ostatními politikami.

Čeho by měla tato iniciativa dosáhnout?

Revize TEN-T se zaměřuje na dosažení čtyř hlavních cílů. Zaprvé usiluje o zvýšení ekologičnosti dopravy poskytnutím vhodné základní infrastruktury pro zmírnění kongesce a snížení emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší a vody prostřednictvím pobídek k přesunu poptávky po dopravě směrem k udržitelným formám dopravy, např. uplatňováním nových norem TEN-T. Zadruhé se zaměřuje na usnadnění plynulé a účinné dopravy, podporu multimodality a interoperability mezi různými druhy dopravy sítě TEN-T a lepší integraci městských uzlů do sítě. Zatřetí usiluje o zvýšení odolnosti sítě TEN-T vůči změně klimatu a dalším přírodním rizikům nebo katastrofám způsobeným člověkem. V neposlední řadě se zaměřuje na zlepšení účinnosti nástrojů řízení TEN-T, zjednodušení nástrojů pro podávání zpráv a monitorování a na přezkum koncepce sítě TEN-T.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU? 

Jedním z hlavních závěrů hodnocení stávajícího nařízení o TEN-T byla značná přidaná hodnota ze zapojení Unie. Soustředění úsilí na vytvoření společné dopravní sítě v celé EU se zaměřením na odstraňování úzkých míst a chybějících spojení, zejména na přeshraniční úrovni, je jednoznačně uznáváno jako vize a pokračující úspěch, jehož přínosy přesahují rámec izolovaných vnitrostátních opatření. Zásadní význam má zajištění společného a soudržného celounijního základu pro určení „projektů společného zájmu“ a odpovídající sladění úsilí široké škály aktérů v oblasti plánování a provádění.

B. Řešení

Jaké legislativní a nelegislativní možnosti byly zvažovány? Je některá možnost upřednostňována? Proč? 

V zájmu náležitého zohlednění cílů revize TEN-T byly posouzeny tři možnosti politiky z hlediska svých hospodářských, sociálních a environmentálních dopadů. Cílem možnosti č. 1 je aktualizovat stávající požadavky a normy kvality infrastruktury TEN-T a poskytnout odpovídající základ infrastruktury pro zavádění alternativních paliv a inteligentních dopravních systémů. Kromě toho zahrnuje opatření k harmonizaci a zefektivnění stávajících nástrojů pro monitorování sítě TEN-T a podávání zpráv. Pokud jde o síť TEN-T, zahrnuje rovněž přezkum dopravní sítě a dopravních uzlů. Možnost č. 2, která vychází z možnosti č. 1, představuje zásadní změnu, neboť zavádí nové, ambicióznější normy pro všechny druhy dopravy s cílem přispět k dekarbonizaci, snížení znečištění, digitalizaci a zvýšení odolnosti a bezpečnosti systému dopravní infrastruktury. Kromě toho je lepší integrace městských uzlů do sítě TEN-T zajištěna prostřednictvím zvláštních požadavků na řízení osobní a nákladní dopravy do měst a z nich. Možnost č. 3, která je upřednostňována, urychluje dokončení sítě TEN-T tím, že posunuje lhůtu pro dokončení některých norem a úseků sítě z roku 2050 na rok 2040 a zároveň zachová ambiciózní normy a požadavky představené v možnosti č. 2. Zajišťuje rovněž rozsáhlý a soudržný rozvoj sítě a promítá se do důkladného přezkumu koncepce sítě TEN-T.

Kdo podporuje kterou možnost? 

Výsledky konzultací ukazují, že velká většina zúčastněných stran dává přednost tomu, aby se síť TEN-T soustředila na kombinaci opatření zaměřených na dekarbonizaci, digitalizaci a „tvrdé“ zavádění infrastruktury, což odpovídá filozofii možnosti č. 3. Tuto možnost označilo za svou první volbu 34 % respondentů a jako druhou by ji zvolilo dalších 12 %. Nejvíce ji podporují orgány veřejné správy (44 %), podniky (35 %) a občané (17 %), kteří tuto možnost zařadili na první místo.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)? 

Možnost č. 3 bude mít významné hospodářské přínosy, zejména nárůst HDP o 0,4 % v roce 2030, o 1,3 % v roce 2040 a o 2,4 % do roku 2050 ve srovnání s výchozím scénářem. To znamená zvýšení HDP o 57 miliard EUR v roce 2030, o 229 miliard EUR v roce 2040 a o 467 miliard EUR v roce 2040 ve srovnání s výchozím scénářem. Vyšší investice do sítě TEN-T rovněž vytvářejí pracovní místa, což vede k odhadovanému zvýšení zaměstnanosti o 0,1 % v roce 2030, o 0,3 % v roce 2040 a o 0,5 % do roku 2050 ve srovnání s výchozím scénářem, což odpovídá 200 000 zaměstnaných osob více v roce 2030, 561 000 v roce 2040 a 840 000 do roku 2050. Možnost č. 3 si rovněž vede dobře, pokud jde o přesun nákladní a osobní přepravy na udržitelnější druhy dopravy. Očekává se, že využití železniční dopravy se zvýší předpokládaným zavedením nové normy pro osobní železniční dopravu (traťová rychlost 160 km/h), zavedením obrysu vozidla P400 (umožňujícího převoz návěsů na železničních vagónech) a rozšířením některých železničních norem z hlavní na globální síť spolu s rozšířením globální sítě. To se odráží také ve vyšším podílu železniční dopravy v dělbě přepravní práce na úkor odvětví silniční dopravy. Ačkoli modální podíl vnitrozemské vodní dopravy a námořní dopravy zůstává víceméně stabilní, provádění nových norem tomuto odvětví umožňuje absorbovat předpokládaný růst objemu dopravy v EU-27 a námořní dopravy v rámci EU. Kromě toho se předpokládá, že přechod od silniční dopravy k druhům dopravy s nižšími emisemi umožněný souborem opatření obsažených v možnosti č. 3 povede ke snížení emisí CO2 a emisí znečišťujících ovzduší. Snížení externích nákladů emisí CO2 se odhaduje přibližně na 387 milionů EUR ve srovnání s výchozím scénářem za období 2021–2050 (vyjádřeno v současné hodnotě), zatímco snížení externích nákladů znečištění ovzduší na 420 milionů EUR. Rozšíření dálničního standardu a souvisejících bezpečnostních prvků na všechny úseky sítě překračující určitou denní prahovou hodnotu provozu navíc zlepší bezpečnost silničního provozu, čímž se sníží počet úmrtí a zraněných osob. Snížení externích nákladů způsobených nehodami se za období 2021–2050 odhaduje na přibližně 3 930 milionů EUR ve srovnání s výchozím scénářem (vyjádřeno v současné hodnotě). Snížení externích nákladů způsobených kongescí mezi městy se za období 2021–2050 odhaduje na přibližně 2 891 milionů EUR ve srovnání s výchozím scénářem.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)? 

Upřednostňovaná možnost dosahuje nejlepší rovnováhy mezi dosaženými cíli a celkovými náklady na provádění. Investice do provádění všech opatření v rámci možnosti č. 3 se ve srovnání s výchozím scénářem odhadují na 247,5 miliardy EUR v období 2021–2050 (vyjádřeno v současné hodnotě). Kromě toho se administrativní náklady soukromého sektoru za období 2021–2050 odhadují na 8,6 milionu EUR ve srovnání s výchozím scénářem (vyjádřeno v současné hodnotě), a náklady orgánů veřejné správy na 25,4 milionu EUR. Očekává se, že další dopady související s emisemi hluku a potenciální ztrátou biologické rozmanitosti zůstanou velmi omezené. Jejich kvantifikace je však obtížná, neboť dopady hluku silně závisejí na místní (dopravní) situaci a biologická rozmanitost na konkrétní lokalitě a vlastnostech infrastruktury. Pro oba případy jsou do revize TEN-T zahrnuta opatření, která rovněž respektují zásadu „významně nepoškozovat“.

Jaký bude dopad na podniky, včetně malých a středních podniků a mikropodniků?

Modernizace infrastruktury pro kombinovanou železniční dopravu a terminálů vytvoří příležitosti k zavedení služeb pro malé a střední podniky, i když v některých segmentech působí i velké subjekty. Hlavními dotčenými zúčastněnými stranami jsou železniční podniky působící na trhu nákladní dopravy, provozovatelé terminálů železniční nákladní přepravy, společnosti silniční nákladní dopravy a provozovatelé terminálů osobní dopravy. V odvětví silniční dopravy bude zlepšení odpočívadel a parkování pro regionální a dálkovou nákladní dopravu přínosem pro velký počet malých společností silniční nákladní dopravy vlastněných řidiči, které patří mezi nejmenší podniky v oblasti dopravy a jsou závislé na husté a kvalitní síti parkovišť.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Dodatečné administrativní náklady jsou oproti výchozímu scénáři mírné, zejména ve srovnání s ambiciózními plány revize podle možnosti č. 3. Na období 2021–2050 byly administrativní náklady pro orgány veřejné správy odhadnuty na 25,4 milionu EUR (vyjádřeno v současné hodnotě; tj. 15,8 milionu EUR pro Evropskou komisi a 9,6 milionu EUR pro orgány veřejné správy členských států). Kromě toho se odhaduje, že největší část investic bude pocházet z veřejných zdrojů (vnitrostátní veřejné fondy, fondy EU) a ve srovnání s výchozím scénářem by činila 244,2 miliardy EUR v období 2021–2050 (vyjádřeno v současné hodnotě).

Očekávají se jiné významné dopady? 

Možnost č. 3 dodává cíli soudržnosti sítě TEN-T důležitý rozměr tím, že identifikuje městské uzly a integruje terminály pro osobní nebo nákladní dopravu na celém území EU, což hraje klíčovou úlohu pro regionální propojení. Možnost č. 3 rovněž nejlépe podporuje odolnost infrastruktury TEN-T a její přizpůsobení se změně klimatu. V neposlední řadě představuje možnost č. 3 významnou přidanou hodnotu pro zajištění soudržnosti s ostatními politikami prostřednictvím přezkumu koncepce sítě TEN-T (např. vytvořením evropských dopravních koridorů, nahrazením dvou stávajících typů koridorů – koridorů hlavní sítě a koridorů pro železniční nákladní dopravu).

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Legislativní návrh na revizi nařízení (EU) č. 1315/2013 je očekáván v prosinci 2021.