Shrnutí

Posouzení dopadů: „Minimalizace rizika odlesňování a znehodnocování lesů spojeného s produkty uváděnými na trh v EU“

A. Potřeba opatření

V čem spočívá problém a proč se jedná o problém na úrovni EU?

Odlesňování a znehodnocování lesů se děje alarmujícím tempem a prohlubuje problémy změny klimatu a úbytku biologické rozmanitosti. Hlavní příčinou odlesňování a znehodnocování lesů je rozšiřování zemědělské půdy za účelem produkce komodit, jako je skot, dřevo, palmový olej, sója, kakao nebo káva. Očekává se, že narůstající světová populace zvýší poptávku po zemědělské půdě a vyvolá další tlak na lesy a současně měnící se klimatické vzorce ovlivní produkci potravin.

EU je významným spotřebitelem komodit souvisejících s odlesňováním a znehodnocováním lesů, přičemž postrádá konkrétní a účinná pravidla, která by její příspěvek k uvedeným jevům omezovala. Stávající legislativní rámec, jehož základem je akční plán EU pro prosazování práva, správu a obchod v oblasti lesnictví (FLEGT), řeší nezákonnou těžbu dřeva a přispívá k posílení správy lesů, nezabývá se však odlesňováním způsobeným expanzí zemědělské činnosti. Toto posouzení dopadů se opírá o hlavní zjištění kontroly účelnosti nařízení EU o dřevu a nařízení o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví.

Čeho by mělo být dosaženo?

Cílem této iniciativy je omezit odlesňování a znehodnocování lesů vyvolávané spotřebou a produkcí v EU. To by pak podle předpokladů mělo omezit emise skleníkových plynů a úbytek biologické rozmanitosti, které působí EU. Iniciativa má minimalizovat spotřebu produktů pocházejících z dodavatelských řetězců spojených s odlesňováním nebo znehodnocováním lesů – a zvýšit v EU poptávku po legálních komoditách a produktech nezpůsobujících odlesňování, jakož i obchod s těmito komoditami a produkty.

Jakou přidanou hodnotu budou mít tato opatření na úrovni EU (subsidiarita)? 

Hlavní příčiny odlesňování a znehodnocování lesů jsou spojeny s obchodem v unijním i celosvětovém měřítku. Opatření na úrovni EU je nezbytné k tomu, aby bylo možné koordinovaným a harmonizovaným způsobem řešit otázky mezinárodního obchodu a zajistit rovné podmínky pro podniky, a to z hlediska požadavků, kterým je třeba vyhovět před uvedením produktů na vnitřní trh v EU, i z hlediska informací poskytovaných odběratelům. Opatření na úrovni EU by rovněž čerpalo z předchozích zkušeností EU s řešením složitých dodavatelských řetězců (např. vyplývajících z právních předpisů, které se týkají nelegální těžby dřeva).

B. Řešení

Prostřednictvím kterých možností lze cílů dosáhnout? Je některá možnost upřednostňována? Pokud ne, proč?

Bylo posuzováno těchto pět možností politiky: 1) zdokonalený systém povinné náležité péče; 2) systém referenčního srovnávání a seznam hospodářských subjektů porušujících předpisy ve spojení s víceúrovňovým zdokonaleným systémem povinné náležité péče; 3) povinná veřejná certifikace ve spojení se zdokonaleným požadavkem náležité péče; 4) povinné označování ve spojení se zdokonaleným požadavkem náležité péče; 5) požadavek uvádět na trh EU výrobky nezpůsobující odlesňování, podpořený systémy referenčního srovnávání a karet zemí.

Upřednostňovanou možností je možnost č. 2. Zahrnuje systém referenčního srovnávání zemí, který země rozřadí do kategorií podle vzorců odlesňování spojených s příslušnými komoditami v oblasti působnosti iniciativy. Budou existovat tři kategorie zemí – s nízkým, standardním a vysokým rizikem. Povinnosti hospodářských subjektů a členských států se budou různit podle stupně rizika země produkce, kdy budou pro země s nízkým rizikem požadovány povinnosti zjednodušené náležité péče a pro země s vysokým rizikem zesílená kontrola.

Všechny posuzované možnosti politiky vycházejí ze společných prvků: 1) definice výrazu „nezpůsobující odlesňování“ na základě definice FAO, kterou musí produkty splňovat, a dodatečný požadavek legálnosti produktů podle právních předpisů země produkce; 2) progresivní oblast působnosti iniciativy, která je pravidelně přezkoumávána a aktualizována a zaměřuje se na komodity, které jsou podle EU spojeny s nejvyšší mírou odlesňování (hovězí maso, palmový olej, sója, dřevo, kakao a káva), a související odvozené produkty.

Jaké jsou názory jednotlivých zúčastněných stran? Kdo podporuje kterou možnost?

V rámci otevřené veřejné konzultace, kterou Komise uskutečnila v roce 2020, bylo získáno téměř 1,2 milionu příspěvků. Konzultace ukázala, že se většina zúčastněných stran shoduje na nutnosti zásahu na úrovni EU za účelem snížení příspěvku EU k celosvětovému odlesňování a znehodnocování lesů. Většina zúčastněných stran se také shodla na stanovení definice EU pro výraz „nezpůsobující odlesňování“ jako požadavek politické intervence.

Pokud jde o politická opatření, ukázala otevřená veřejná konzultace silnější podporu pro právně závazné možnosti (požadavek „nezpůsobující odlesňování“, povinná náležitá péče, povinná veřejná certifikace atd.) než pro měkká dobrovolná opatření, jako je dobrovolná náležitá péče, dobrovolné označování nebo dobrovolná soukromá certifikace. Převážná většina kvalifikovaných zúčastněných stran (obchodních sdružení a nevládních organizací) podpořila režim povinné náležité péče, podrobnosti tohoto systému se však u jednotlivých organizací liší.

C. Dopady upřednostňované možnosti

Jaké jsou výhody upřednostňované možnosti (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte výhody hlavních možností)?

Očekává se, že upřednostňovaná možnost by zabránila odlesňování způsobenému spotřebou v EU a produkcí šesti komodit zahrnutých do oblasti působnosti, s předpokládanými přínosy značně přesahujícími plochu 71 920 hektarů lesa, která bude každoročně do roku 2030 méně zasahována odlesňováním a znehodnocováním lesů působeným EU. To by také znamenalo každoroční snížení emisí uhlíku do atmosféry o nejméně 31,9 milionu metrických tun v důsledku spotřeby v EU a produkce příslušných komodit, což lze vyjádřit jako ekonomické úspory ve výši nejméně 3,2 miliardy EUR ročně. Kromě toho se očekává, že tato možnost rozhodujícím způsobem přispěje k ochraně biologické rozmanitosti.

Tato možnost by rovněž měla přispět k dosažení specifických cílů intervence EU, konkrétně k vytvoření rovných podmínek pro společnosti působící na trhu v EU, k minimalizaci spotřeby produktů pocházejících z dodavatelských řetězců spojených s odlesňováním nebo znehodnocováním lesů a ke zvýšení poptávky v EU po legálních komoditách a produktech nezpůsobujících odlesňování a obchodu s nimi.

Jaké jsou náklady na upřednostňovanou možnost (je-li nějaká doporučena, jinak uveďte náklady na hlavní možnosti)?

Jednorázové náklady ve výši 5 000 až 90 000 EUR na jeden hospodářský subjekt spojené se zřízením systému náležité péče, v závislosti na složitosti a riziku spojeném s odlesňováním u dodavatelských řetězců dané společnosti. Opakující se náklady: v rozsahu od 158 milionů do 2 354 milionů EUR ročně.

Orgány členských států: přibližně 18 milionů EUR ročně v součtu za všechny členské státy.

Evropská komise: zřízení a provoz systému referenčního srovnávání povede k jednorázovým nákladům ve výši 337 000 EUR a následně k nákladům ve výši 168 000 EUR ročně.

Jaké budou dopady na malé a střední podniky a na konkurenceschopnost?

Očekává se, že tato možnost vytvoří rovné podmínky pro podniky působící na trhu v EU. Producenti, kteří zavedou udržitelnější produkční postupy, by měli získat podíl na trhu v EU a zaznamenat vyšší konkurenceschopnost oproti hospodářským subjektům, které získávají zdroje ze zemí „s vysokým rizikem“.

Hlavním faktorem nákladů u povinností náležité péče je složitost dodavatelských řetězců a rizika spojená se zemí původu. Systém náležité péče ve spojení s referenčním srovnáváním umožní malým a středním hospodářským subjektům a obchodníkům využít nižších nákladů zjednodušené náležité péče, pokud budou na trh uvádět produkty z dodavatelských řetězců s nízkým rizikem.

Očekávají se významné dopady na vnitrostátní rozpočty a správní orgány? 

Ne. Náklady jsou popsány výše.

Očekávají se jiné významné dopady? 

Mohlo by dojít k potenciálním posunům v obchodu EU od producentských zemí s „vysokým rizikem“ směrem k „nízkorizikovým“ producentským zemím. Drobní zemědělci produkující příslušné komodity by se mohli potýkat s problémy spojenými s přizpůsobením. Předpokládá se, že všechny tyto faktory budou zmírněny navrhovaným rozhodným datem, kterým je rok 2020, neboť většina produktů, s nimiž se nyní obchoduje, bude pocházet z půdy, jež začala být produkčně využívána před rokem 2020.

Proporcionalita? 

Upřednostňovaná možnost by zajistila, že EU zavede regulační rámec, který bude velmi ambiciózní i proveditelný, ve všech produkčních zemích v rámci EU i mimo ni bude motivovat k přechodu k udržitelnosti, a EU se tak v celosvětovém měřítku stane důvěryhodným subjektem nastavujícím standardy. Minimální – v penězích vyjádřené – přínosy jasně vyvažují náklady. Iniciativa odpovídá i závažnosti problému a je v souladu s prioritami Zelené dohody pro Evropu.

D. Návazná opatření

Kdy bude tato politika přezkoumána?

Systém by měl být po pěti letech plného provozu podroben přezkumu, který by zjistil případné problémy a možná zlepšení.